78242

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Michal (195.39.93.202) --- 10. 5. 2011
Re: Zdroj vody v sousedství úlu (52118) (52121)

Jediný soused má na svém pozemku úly. Včelám ani sobě nechci vodu otrávit, spíš jsem měl na mysli nějaký přípravek, který by právě včelám páchnul nebo nechutnal a proto by vodu začaly ignorovat a létaly jinam.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52122


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Pala (193.179.175.210) --- 10. 5. 2011
Re: Zdroj vody v sousedství úlu (52118)

Když Ty sám máš žízeň také naštívíš nejbližší zdroj. A některým to nezarazí ani deset manželek s osmi tchýněmi. A jak víš, že to jsou sosedovy včely. Něco tam nasyp a máš zákon na krku!! Ještě lepší je zarytý ochranář. Mám na mysli zeleného, ne psa.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52121


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Pala (193.179.175.210) --- 10. 5. 2011
Re: Rojov? matky (52095) (52102) (52103) (52104) (52105) (52109) (52114) (52115)

Pánové, až příjdete na to jak odstranit rojení, pak by jste mohli toto zkusit aplikovat na lidi. Kdyby to fungovalo, určitě by někdo z vás dostal od Číňanů Nobelovu cenu za snížení jejich rozmnožovacích schopností. Jinak u nás platí: když se holce zapálí lýtka, tak i když na tom bude mít její mámá ruku, bude bezpečně v tom!! Myslím, že to obecně polatí na celém světě!!

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52120


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Pala (193.179.175.210) --- 10. 5. 2011
Re: postřiky (52116)

Když víš, že stříkali, tak co Ti bránilo v tom se jich zeptat. Nikdo Ti to zde neřekne, jen bude teoretizovat, což je jen na dvě věci. Nesmíš být líný. Musíš hopnout na kolo, nebo do auta a hurá za stříkačema. Tam se od nich dozvíš všechno.
Ovšem, někdy to zavání rozbitou hubou. Nejlépe ve dvou, nebo ve třech + kamera, nebo foťák.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52119


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal (195.39.93.202) --- 10. 5. 2011
Zdroj vody v sousedství úlu

Dobrý den,

na chatě mám zahradu s malým umělým rybníčkem s rybami. Soused je včelař a jeho včely si zvykly využívat můj rybníček jako zdroj vody a celý den je okolo rybníčku spousta včel. Nejsou sice agresivní, ale protože mám malé dítě, chtěl bych včely od pití v rybníčku odradit. Existuje nějaká možnost jak včely odradit (přípravek do vody, rohož na plotu apod.) ? Nebo je jedinou možností zrušení a vypuštění rybníčku ? Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52118


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 5. 2011
Re: postřiky (52116)

Psali, že řepka , jak bylo před těmi mrazy teplo, nabrala do pletiv hodně vody a potom za mrazů , psali o -5 st C na střední Moravě a Zlínsku, popraskaly pletiva. A je nebezpečí, že ty popraskaná pletiva chytnou houbové nákazy.
Takže jestli to je ono, tak by to měly být fungicidy, možná zkombinované s nějakým přihnojením na list.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52117


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Hazdra (e-mailem) --- 10. 5. 2011
postřiky

Nyní u nás aplikují "farmáři" postřiky do rozkvetlé řepky. Víte někdo co je to za postřik, jeho účel a vliv na včely. Snůšku z řepky mám značnou. Jsem obklopen několika parcelami řepky, jednu mám dokonce v bezprostřední vzdálenosti.
Haf

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52116


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 5. 2011
Re: Rojov? matky (52095) (52102) (52103) (52104) (52105) (52109) (52114)

Tak to je již lepší teorie.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rojov? matky
> Datum: 10.5.2011 10:00:56
> ----------------------------------------
> Já bych to nenazýval šlechtění na nerojivost, ale spíš výběr na nerojivost.
> Šlechtění předpokládá cílené křížení s cílem zakotvit žádanou vlastnost. A
> to tady není, jednak kvůli poměrně krátké době a jednak kvůli přirozenému
> neřízenému oplodňování matek na shromaždištích.
> Takže je určité geneticky dané rozpětí intenzity rojení, včelař akorát
> dlouhodobě vybírá ty včelstva, která se rojí málo. Jak by výběr přestal,
> během 2 - 5 let rojivost v těch včelách zase obsáhne původní rozpětí...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52115


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 5. 2011
Re: Rojové matky (52095) (52102) (52103) (52104) (52105) (52109)

Já bych to nenazýval šlechtění na nerojivost, ale spíš výběr na nerojivost. Šlechtění předpokládá cílené křížení s cílem zakotvit žádanou vlastnost. A to tady není, jednak kvůli poměrně krátké době a jednak kvůli přirozenému neřízenému oplodňování matek na shromaždištích.
Takže je určité geneticky dané rozpětí intenzity rojení, včelař akorát dlouhodobě vybírá ty včelstva, která se rojí málo. Jak by výběr přestal, během 2 - 5 let rojivost v těch včelách zase obsáhne původní rozpětí...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52114


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 10. 5. 2011
Re: Rojové matky (52095) (52102) (52103)

"Celá teorie šlechtění na nerojivost je proti přírodě. To je něco co vyšlechtit nejde, pakliže nepůjde o nějakou genetickou vadu něco jako neplodnost. Už někdo viděl nějakého živého tvora, který by měl snahu nemnožit se?"
--------------------------------------------------------------
Zamýšlím se nad tím, zda včelstvo, které se nerojí, skutečně nemá snahu množit se. K rozmnožování jsou přece zapotřebí 2 jedinci. Jedno včelstvo dá matku, další včelstva dají trubce (velmi zjednodušeně řečeno). Které včelstvo se rozmnožilo - předalo dál svou genetickou informaci? Jen jedno, nebo všechna. Pro člověka se rozmnožilo to, které se vyrojí. Pro přírodu se tohoto procesu zúčastnila všechna včelstva.
Jurgen Tautz v knize Fenomenální včely popisuje včelstvo jako jeden organismus srovnatelný se savcem, který má své orgány tvořené včelami a plásty. Domnívám se, že stejne jako savci mající 2 pohlaví, může se včelstvo účastnit reprodukce dvěma různými způsoby, aniž by to znamenalo něco nepřirozeného.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52113


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 5. 2011
Re: Rojov? matky (52095) (52102) (52103) (52104) (52105) (52110)

Oprava
Nerojení není výsledkem včelařova šlechtěn,í ale včelařovy latiny

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Rojov? matky
> Datum: 10.5.2011 09:35:51
> ----------------------------------------
> Nerojení není výsledkem včelařova šlechtěn,í ale včelařovy letiny.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Rojov? matky
> > Datum: 10.5.2011 08:16:18
> > ----------------------------------------
> > Pane Jane Burgel, myslíte jako že je zaměstnáváte - práce šlechtí a nerojí
> > se Vám, nebo máte opravdu ve včelách "modrou" nerojivou linii. Protože
> > nerojivá linie je taková, která neupozorňuje a nemá žádné známky rojové
> > nálady. Jinak řečeno: U nerojivých včelstev nemusíte dělat žádná
> > protirojová opatření jako více prostoru, vylamování, atp. Máte taková? _gp_
> > .........
> > Jan Burgel (82.113.48.14) --- 10. 5. 2011
> > Re: Rojové matky (52095) (52102) (52103)
> > Pletete si fakt a teorii!
> >
> > Šlechtění na nerojivost není teorie ale fakt.
> > Z 20-25 ti včelstev se mi každýcgh 10 let vyrojí 1 včely to je fakt nikoli
> > teorie.
> > J.B.
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52112


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 5. 2011
Re: Rojov? matky (52095) (52102) (52103) (52104) (52105) (52109)

V prvé řadě nástup doby rozmnožování je v prvé řadě podmíněn dostatkem potravy s prostorem to nemá nic společného . To si jen namlouváme . Samozřejmě lze šlechtěním dosáhnout neplodnosti. Hlavně u rostlin ale tam pak není jiná možnost než fyziologické roznožování. nebo hybridním křížením (F1) To však již není přirozený stav a co hlavně nedochází ke tvorbě vajíček nebo spermií, nebo se jedná také o chorobné stavy které to rozmnožování blokují.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rojov? matky
> Datum: 10.5.2011 09:32:11
> ----------------------------------------
> Rojivost je vedle genetických předpokladů nedostatek prostoru a trubců
>
> Při svých začátcích jsem měl rojivé včely z 10ti se mi chtěly taky rojit
> devatery.
>
> Začal jsem provádět selekci. Jestliže jsem usadil roj vyměnil jsem mu matku
> za matku ze včel které se nerojily, V průběhu několika asi pěti let se
> přestaly rojit, rojivost se značně snížila.
>
> Samozřejmě jsem dostatěčně rozšiřoval atd. přešel jsem na optimaly. Po 40
> ti letech vlastní selekce jsem začal chovat z inseminovaných matek ty jistě
> nejsou rojové ani rojivé(ty se mi nerojí a selekci na rojivost ani nemohu
> dělat)
> Dostatečně rozšiřuji, nechávám dostatek trubčiny, to je moje jedinné
> protirojové opatření.
>
> Před třemi lety se jedny na 6nn chtěly rojit, měly asi 3 denní matečníky,
> již jsem to vzdal ale přece jsem zakročil, zoztrhal jsem plodové těleso a
> vložil do něj 2x1nn trubčiny.
> Za týden je rojová nálada přešla a přinesly rekordní výnos. Ani to nebudu
> psát koliák protože bych byl jako ing. Smělý
> J.B.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52111


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 5. 2011
Re: Rojov? matky (52095) (52102) (52103) (52104) (52105)

Nerojení není výsledkem včelařova šlechtěn,í ale včelařovy letiny.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rojov? matky
> Datum: 10.5.2011 08:16:18
> ----------------------------------------
> Pane Jane Burgel, myslíte jako že je zaměstnáváte - práce šlechtí a nerojí
> se Vám, nebo máte opravdu ve včelách "modrou" nerojivou linii. Protože
> nerojivá linie je taková, která neupozorňuje a nemá žádné známky rojové
> nálady. Jinak řečeno: U nerojivých včelstev nemusíte dělat žádná
> protirojová opatření jako více prostoru, vylamování, atp. Máte taková? _gp_
> .........
> Jan Burgel (82.113.48.14) --- 10. 5. 2011
> Re: Rojové matky (52095) (52102) (52103)
> Pletete si fakt a teorii!
>
> Šlechtění na nerojivost není teorie ale fakt.
> Z 20-25 ti včelstev se mi každýcgh 10 let vyrojí 1 včely to je fakt nikoli
> teorie.
> J.B.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52110


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Burgel (82.113.48.14) --- 10. 5. 2011
Re: Rojové matky (52095) (52102) (52103) (52104) (52105)

Rojivost je vedle genetických předpokladů nedostatek prostoru a trubců

Při svých začátcích jsem měl rojivé včely z 10ti se mi chtěly taky rojit devatery.

Začal jsem provádět selekci. Jestliže jsem usadil roj vyměnil jsem mu matku za matku ze včel které se nerojily, V průběhu několika asi pěti let se přestaly rojit, rojivost se značně snížila.

Samozřejmě jsem dostatěčně rozšiřoval atd. přešel jsem na optimaly. Po 40 ti letech vlastní selekce jsem začal chovat z inseminovaných matek ty jistě nejsou rojové ani rojivé(ty se mi nerojí a selekci na rojivost ani nemohu dělat)
Dostatečně rozšiřuji, nechávám dostatek trubčiny, to je moje jedinné protirojové opatření.

Před třemi lety se jedny na 6nn chtěly rojit, měly asi 3 denní matečníky, již jsem to vzdal ale přece jsem zakročil, zoztrhal jsem plodové těleso a vložil do něj 2x1nn trubčiny.
Za týden je rojová nálada přešla a přinesly rekordní výnos. Ani to nebudu psát koliák protože bych byl jako ing. Smělý
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52109


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 10. 5. 2011
Re: Rojové matky (52095) (52102) (52103) (52104) (52105) (52106)

To bych řekl, že je chybné pochopení, protože " Ano, ano" potom je ne, ne, ne. Přeci jsem Tome napsal, že taková včelstva se nemusí proti rojení řešit . To znamená, že jim nemusím zabezpečovat žádné optimální podmínky. Chápeš už, jak vypadají nerojivá včelstva? Jsou to občasné genetické výrobky přírody, nebo cílené inseminační metody u člověka. Což může být bráno také jako protirojová práce.

Včelstvo, které se nevyrojí je takové, které raději uhyne než se vyrojí. Proto je problém, vůbec takový materiál udržet. _gp_
.......
Tom (88.103.219.174) --- 10. 5. 2011
Re: Rojové matky (52095) (52102) (52103) (52104) (52105)
Ano, ano, kdo má "nerojivá" včelstva, je to tím, že na nich léta maká a zabezpečuje jim všechny podmínky, ...

........

gp (93.92.52.23) --- 10. 5. 2011
Re: Rojové matky (52095) (52102) (52103) (52104)
Pane Jane Burgel, myslíte jako že je zaměstnáváte - práce šlechtí a nerojí se Vám, nebo máte opravdu ve včelách "modrou" nerojivou linii. Protože nerojivá linie je taková, která neupozorňuje a nemá žádné známky rojové nálady. Jinak řečeno: U nerojivých včelstev nemusíte dělat žádná protirojová opatření jako více prostoru, vylamování, atp. Máte taková? _gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52108


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 5. 2011
Re: Rojov? matky (52095) (52102) (52103) (52104)

To by jsi musel mít nejméně tak 70 let abys to mohl tak jisto jistě tvrdit. znamenalo by to totiž, aby jsi od konce dubna do konce června denně mezi 10 až 14 hodinou pořád seděl u úly a kontroloval jestli jsi tam někde nějaký matečník nepřehlédl.
Nikomu se včely nerojí a přesto v tu dobu létají roje semo tamo jak o závod.
Pro víkendové včelaře ani není možné aby to uhlídali.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rojov? matky
> Datum: 10.5.2011 06:56:05
> ----------------------------------------
> Pletete si fakt a teorii!
>
> Šlechtění na nerojivost není teorie ale fakt.
> Z 20-25 ti včelstev se mi každýcgh 10 let vyrojí 1 včely to je fakt nikoli
> teorie.
> J.B.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52107


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tom (88.103.219.174) --- 10. 5. 2011
Re: Rojové matky (52095) (52102) (52103) (52104) (52105)

Ano, ano, kdo má "nerojivá" včelstva, je to tím, že na nich léta maká a zabezpečuje jim všechny podmínky, aby nebyly nuceny se rojit. Spíš bych to nazval pojmem "nerojivý včelař". Ale i jeho včely udušeny v malém prostoru jednoho nástavku by se mu jistě vyrojily. Takže nesvádějme všechno na včely, ale hlavně na včelaře. Když dám nerojivé včely začátečníkovi, stejně mu dříve či později vyletí. I sám jsem takhle kdysi začínal. Včely od inseminované matky mi udělaly pá,pá i se svými geny. Stačilo mi přečíst si jednu hloupou poučku, že když včely visí pod plásty v hroznu, je čas přidat nástavek. To je dávno, dávno pozdě. Takže stačí udělat chybu a pak si stěžovat, že máme rojivé včely. I když některým se geny fakt vrátí o tisíce let zpět a dělají si co chtějí, ale to je spíš vyjímka, která se dá eliminovat. Šlechtění samozřejmě význam má. Proto se šlechtí psi, koně atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52106


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 10. 5. 2011
Re: Rojové matky (52095) (52102) (52103) (52104)

Pane Jane Burgel, myslíte jako že je zaměstnáváte - práce šlechtí a nerojí se Vám, nebo máte opravdu ve včelách "modrou" nerojivou linii. Protože nerojivá linie je taková, která neupozorňuje a nemá žádné známky rojové nálady. Jinak řečeno: U nerojivých včelstev nemusíte dělat žádná protirojová opatření jako více prostoru, vylamování, atp. Máte taková? _gp_
..........
Jan Burgel (82.113.48.14) --- 10. 5. 2011
Re: Rojové matky (52095) (52102) (52103)
Pletete si fakt a teorii!

Šlechtění na nerojivost není teorie ale fakt.
Z 20-25 ti včelstev se mi každýcgh 10 let vyrojí 1 včely to je fakt nikoli teorie.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52105


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Burgel (82.113.48.14) --- 10. 5. 2011
Re: Rojové matky (52095) (52102) (52103)

Pletete si fakt a teorii!

Šlechtění na nerojivost není teorie ale fakt.
Z 20-25 ti včelstev se mi každýcgh 10 let vyrojí 1 včely to je fakt nikoli teorie.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52104


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (109.183.150.50) --- 9. 5. 2011
Re: Rojové matky (52095) (52102)

Celá teorie šlechtění na nerojivost je proti přírodě. To je něco co vyšlechtit nejde, pakliže nepůjde o nějakou genetickou vadu něco jako neplodnost. Už někdo viděl nějakého živého tvora, který by měl snahu nemnožit se?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52103


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 9. 5. 2011
Re: Rojové matky (52095)

Rojovým matkám bych se vyhýbal jen v případě, že by pocházely ze včel, které teoreticky nic nenutilo se rojit a přesto by se o to pokoušely.
Tom
Ale včely sa neteoreticky vždy chcú rojiť, ak majú na to vhodné prírodné podmienky bez toho, aby nemali kam klásť vajíčka. Prečo všetci vysvetľovači príčinu rojenia vysvteľujú len tým, že niekto niečo nespraví! Ako to robili v dobrách, keď sa včely nechovali doma, ale žili v prírode, bez zásahu včelárov? Viem s istotou, že prežili až do doby , keď ich človek začal chovať pri svojich osídlach?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52102


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 9. 5. 2011
Re: hled?n? matek a jin? ?vahy o brtnictv? (52017) (52018) (52022) (52023) (52025) (52029) (52048) (52051) (52052) (52053) (52054) (52058) (52087) (52092) (52093) (52098)

Co chceš rozvádět? Jestli brtník mohl mít více medu než oulař? Proč ne? Oulař má výhodu manipulace s trámky nebo rámky. Dodnes se hádá sám se sebou co je lepší, protože nechápe. (viz dole)

Brtník oproti tomu může mít desítky nebo stovky nachystaných dutin. Umí navábit oulařovic roje a vytlačí znich do zimy med.

Kdo myslíš, že se zauzloval s problémy jak co s 30cítkou, nebo 24rkou ... Nebo nasadit háky na nohy, lano na záda kudlu a jde těžit.

Jsem přesvědčen, že se totiž dá včelařit po různu, stejně jako se porůznu umí mouchař bavit okolo nesmyslů co si chystá pod ruky, co se mu tam pořád navíc motá, ... atp._gp_


.........
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi
> Předmět: Re: hled?n? matek a jin? ?vahy o brtnictv?
> Datum: 09.5.2011 13:57:31
> ----------------------------------------
> gp:
> Význam pro přežití včelstva a výnos medu nemá ale plodování a etážování
> plodu co to dá. To se mi jeví hodnotnější včelař brtník, protože ten zná
> alespoň techniku vábení rojů, pro které chystá své brtě, ze kterých
> získával ještě ten rok docela slušné množství medu, vosku atp._gp_
> ------
> Gusto, prosím, rozveď to. Nějak to nechápu.
> Díky.
> Karel
>
>
........



Prostě tam kde mám teď včely jen v jednom nástavku - myslím plod, tak jsem nervozní, že by se mohly chtít rojit.
Dneska jsem se byl balit doma včely. (Dávat do lepších nástavků - musím je dostěhovat - nejmenší kluk je po štípnutí hrozně oteklý.)
No a kupodívu si mylsím, že se nevyrojí včely co mají zav. plod v N30 a ve dvou N24 nad ním. Než ty co jsou jen ve vysokém plodišti. Samozřejmě je to možná i o nervech.

Je to jasně pakárna při vytáčení, když mám v těch horních nástavkách a později i v NN kterými dovybavuji spoustu pylu, trubčiny atd. Ale domnívám se, že v této fázi rozvoje je to pro včely přirozenější. Jedou nahoru a pokud plodem
nedosáhnou stropu zásob, tak na rojení moc nemyslí, Zatím mi to tak vycházelo.
Prostě Wright to co jsem tušil přesně napsal:-)

Ale na Daddanty jsem se ve větší míře dal hlavně po předloňsku, protože to jen dadanty daly něco málo medu, bylo ho málo a ty v komínech jej stihly proplodovat a pak další med už nebyl.
Takže asi neexistuje nejlepší systém, záleží na roce.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52101


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 5. 2011
Re: hled?n? matek a jin? ?vahy o brtnictv? (52017) (52018) (52022) (52023) (52025) (52029) (52048) (52051) (52052) (52053) (52054) (52058) (52087) (52092) (52093) (52098)

No brť nikdo asi neviděl již několik století.
tak ani neví co má nachystat a jak.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: hled?n? matek a jin? ?vahy o brtnictv?
> Datum: 09.5.2011 13:57:31
> ----------------------------------------
> gp:
> Význam pro přežití včelstva a výnos medu nemá ale plodování a etážování
> plodu co to dá. To se mi jeví hodnotnější včelař brtník, protože ten zná
> alespoň techniku vábení rojů, pro které chystá své brtě, ze kterých
> získával ještě ten rok docela slušné množství medu, vosku atp._gp_
> ------
> Gusto, prosím, rozveď to. Nějak to nechápu.
> Díky.
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52100


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 5. 2011
Re: Rojov? matky (52095) (52096) (52097)

Právě že jde o genetiku tak nestačí jen ta matka ale na vylepšení genetiky se podílejí i trubci a ty dodají ti co stále mění ty matky a mylně si myslí , že právě tím to vyhrají.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rojov? matky
> Datum: 09.5.2011 13:52:46
> ----------------------------------------
> "Máš naprostou pravdu. Tato poučka se stále opisuje a pochází z doby kdy
> přestala cenit rojivost včel. a zaváděla se u nás kraňka. Samozřejmě je
> třeba to sledovat a třebas matky které šli do rojení hned v prvním roce bez
> milosti vyřazovat. Rojení je přirozený děj a zase ho příliš potlačovat není
> zrovna to nejlepší řešení. nebo dopadneme jako chovatelé slepic Které dnes
> snesou spousty vajec ale kuřata vychovat již neumějí."
>
> Souhlas.
> Ono to jinak platí dlouhodobě. Kdo rozchovává včely aspoň 5 - 10 let bez
> příměsi genetiky nějaké nakupované matky a každý rok důsledně využívá
> všechny rojové matečníky, bude mít ty včely v průměru skutečně znatelně
> rojivější. Kdo jednou za pár let koupí nějakou matku odjinud a jejími
> dcerami nahradí většinu matek, nemusí se obávat.
> Asi takhle, pokud je vedle sebe 10 shodných včelstev, tak rojové matečníky
> z prvního až druhého včelstva se nepoužijí, další se mohou bez obav
> používat.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52099


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 9. 5. 2011
Re: hled?n? matek a jin? ?vahy o brtnictv? (52017) (52018) (52022) (52023) (52025) (52029) (52048) (52051) (52052) (52053) (52054) (52058) (52087) (52092) (52093)

gp:
Význam pro přežití včelstva a výnos medu nemá ale plodování a etážování plodu co to dá. To se mi jeví hodnotnější včelař brtník, protože ten zná alespoň techniku vábení rojů, pro které chystá své brtě, ze kterých získával ještě ten rok docela slušné množství medu, vosku atp._gp_
------
Gusto, prosím, rozveď to. Nějak to nechápu.
Díky.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52098


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 5. 2011
Re: Rojov? matky (52095) (52096)

"Máš naprostou pravdu. Tato poučka se stále opisuje a pochází z doby kdy přestala cenit rojivost včel. a zaváděla se u nás kraňka. Samozřejmě je třeba to sledovat a třebas matky které šli do rojení hned v prvním roce bez milosti vyřazovat. Rojení je přirozený děj a zase ho příliš potlačovat není zrovna to nejlepší řešení. nebo dopadneme jako chovatelé slepic Které dnes snesou spousty vajec ale kuřata vychovat již neumějí."

Souhlas.
Ono to jinak platí dlouhodobě. Kdo rozchovává včely aspoň 5 - 10 let bez příměsi genetiky nějaké nakupované matky a každý rok důsledně využívá všechny rojové matečníky, bude mít ty včely v průměru skutečně znatelně rojivější. Kdo jednou za pár let koupí nějakou matku odjinud a jejími dcerami nahradí většinu matek, nemusí se obávat.
Asi takhle, pokud je vedle sebe 10 shodných včelstev, tak rojové matečníky z prvního až druhého včelstva se nepoužijí, další se mohou bez obav používat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52097


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 5. 2011
Re: Rojov? matky (52095)

Máš naprostou pravdu. Tato poučka se stále opisuje a pochází z doby kdy přestala cenit rojivost včel. a zaváděla se u nás kraňka. Samozřejmě je třeba to sledovat a třebas matky které šli do rojení hned v prvním roce bez milosti vyřazovat. Rojení je přirozený děj a zase ho příliš potlačovat není zrovna to nejlepší řešení. nebo dopadneme jako chovatelé slepic Které dnes snesou spousty vajec ale kuřata vychovat již neumějí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Rojov? matky
> Datum: 09.5.2011 11:15:44
> ----------------------------------------
> Často tady čtu, že rojové matečníky jsou horší, že matky z nich nesou
> genetickou informaci o rojivosti. To ale podle mě neplatí u včel, které
> byly nerojivé a do rojové nálady se dostaly proto, že jsem neměl čes je v
> předstihu rozšířit. Neumín si představit, jakou genetickou informaci o
> rojivosti by do těch vajíček stihly dát. Takto vzniklé matky tudíž musí být
> stejně kvalitní, jako vytvořené např přelarvováním. Já takto získávám matky
> už 10 let a bez problémů. Když mi matky narazí matečníky (a skoro
> zavíčkují) z důvodu, že namají kam klást, tak plásty vyndám do oddělků,
> doplním vším potřebným a mám matky bez práce. A jejich velikost i výkonnost
> je slušná.
> Rojovým matkám bych se vyhýbal jen v případě, že by pocházely ze včel,
> které teoreticky nic nenutilo se rojit a přesto by se o to pokoušely.
> Tom
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52096


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tom (88.103.219.174) --- 9. 5. 2011
Rojové matky

Často tady čtu, že rojové matečníky jsou horší, že matky z nich nesou genetickou informaci o rojivosti. To ale podle mě neplatí u včel, které byly nerojivé a do rojové nálady se dostaly proto, že jsem neměl čes je v předstihu rozšířit. Neumín si představit, jakou genetickou informaci o rojivosti by do těch vajíček stihly dát. Takto vzniklé matky tudíž musí být stejně kvalitní, jako vytvořené např přelarvováním. Já takto získávám matky už 10 let a bez problémů. Když mi matky narazí matečníky (a skoro zavíčkují) z důvodu, že namají kam klást, tak plásty vyndám do oddělků, doplním vším potřebným a mám matky bez práce. A jejich velikost i výkonnost je slušná.
Rojovým matkám bych se vyhýbal jen v případě, že by pocházely ze včel, které teoreticky nic nenutilo se rojit a přesto by se o to pokoušely.
Tom

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52095


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor V. (62.168.45.106) --- 9. 5. 2011
Re: hled?n? matek a jin? ?vahy o brtnictv? (52017) (52018) (52022) (52023) (52025) (52029) (52048) (52051) (52052) (52053) (52054) (52058) (52087)

Zdravím pane kolego, a s mřížkami jste to zkoušel? Jak to vypadalo?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52094


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 9. 5. 2011
Re: hled?n? matek a jin? ?vahy o brtnictv? (52017) (52018) (52022) (52023) (52025) (52029) (52048) (52051) (52052) (52053) (52054) (52058) (52087) (52092)

Ale na Daddanty jsem se ve větší míře dal hlavně po předloňsku, protože to jen dadanty daly něco málo medu, bylo ho málo a ty v komínech jej stihly proplodovat a pak další med už nebyl.
Takže asi neexistuje nejlepší systém, záleží na roce.

Karel
...........
Význam pro přežití včelstva a výnos medu nemá ale plodování a etážování plodu co to dá. To se mi jeví hodnotnější včelař brtník, protože ten zná alespoň techniku vábení rojů, pro které chystá své brtě, ze kterých získával ještě ten rok docela slušné množství medu, vosku atp._gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52093


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (85.70.20.53) --- 8. 5. 2011
Re: hled?n? matek a jin? ?vahy o brtnictv? (52017) (52018) (52022) (52023) (52025) (52029) (52048) (52051) (52052) (52053) (52054) (52058) (52087)

JC:
No ja vcelarim v Langstrotech cca 10 let, poslednich par jiz zacinam trochu
tusit, o co se vcelami jde. V nizine. A hlavni kouzlo dadanta je v tom, ze
vcely skutecne tlaci med nahoru do medniku a ne do plodiste, ktere si
nechavaji jen pro plod a pyl - vence medu. U NN 159 mm je problem, ze vcely
obcas nosi med nejak jak je to napadne - tedy mate pekne vcely, treba na 5-7
NN, ale je to vsechno smes med-plod-pyl , kamarad ma vcely na 39x24 a v
Dadantech (od p. Rehacka) - a ted i ja prvni rok tento obrovsky rozdil vidim.
Materi mrizku nepouzivam.
--------------

No, já jsme už trochu ujetý z "komínů" a zebrování.

Prostě tam kde mám teď včely jen v jednom nástavku - myslím plod, tak jsem nervozní, že by se mohly chtít rojit.
Dneska jsem se byl balit doma včely. (Dávat do lepších nástavků - musím je dostěhovat - nejmenší kluk je po štípnutí hrozně oteklý.)
No a kupodívu si mylsím, že se nevyrojí včely co mají zav. plod v N30 a ve dvou N24 nad ním. Než ty co jsou jen ve vysokém plodišti. Samozřejmě je to možná i o nervech.

Je to jasně pakárna při vytáčení, když mám v těch horních nástavkách a později i v NN kterými dovybavuji spoustu pylu, trubčiny atd. Ale domnívám se, že v této fázi rozvoje je to pro včely přirozenější. Jedou nahoru a pokud plodem
nedosáhnou stropu zásob, tak na rojení moc nemyslí, Zatím mi to tak vycházelo.
Prostě Wright to co jsem tušil přesně napsal:-)

Ale na Daddanty jsem se ve větší míře dal hlavně po předloňsku, protože to jen dadanty daly něco málo medu, bylo ho málo a ty v komínech jej stihly proplodovat a pak další med už nebyl.
Takže asi neexistuje nejlepší systém, záleží na roce.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52092


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 5. 2011
Re: Králíky (52083)

"Podle toho o jaké Králíky se jedná.Já jsem z Králík u Kralického Sněžníku.Turysticky je to tu velmi zajímavé ,nudit se nebudete-poradím vám.Já mám 250včelstev a řepka u nás ještě vubec nekvete a jabloně začínají.Máme tady velmi chladné klima a málo slunečných dnu v porovnání s okolím"

Mám dotaz: Uplatní se ve Vašem chladném klimatu matky z chovů z teplejších oblastí, třeba od Brna na jih nebo z Polabí nebo musíte mít matky speciálně z chovů z chladnějších míst z hor nebo od poláků ze severu a podobně?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52091


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pavel streit (88.100.93.210) --- 8. 5. 2011
Matečníky jsou a nejsou

Zdravím vás, včera mi proletěl kolem včelnice cizí roj. Nedalo mi to a kouknul do svých včel. Vyzkoušel jsem jenu metodu přidávání stavebních rámků do úlů podle jednoho nejmenovaného učitele včelařství. Při 1. jarní prohlídce jsem vybral 5 stejně silných včelstev, kde jsem přidal do každého včelstva po dvou stavebních rámcích na trubčinu a dalších 5 včelstev, kde jsem podle jeho metodiky měl přidat stavební rámky až při rozšíření včel o medníky. V předjaří jsem měl u všech včelstev slušnou ztrátu létavek vlivem počasí. Všechny matky jsou lonské. Proto jsem rozšiřoval letos později, než je obvyklé. Řepka se začíná žlutit. Tam, kde jsem dal standardně stavební rámky zkraje dubna, u všech ani jeden matečník. Tam, kde jsem je chtěl rámky na trubčinu teprve přidat, podle jeho metodiky, samé rojové matečníky. Místy až 8 matečníků na jedno včelstvo. Všechna včelstva by snesla ještě jeden týden bez rozšíření. všech 10 včelstev z jedné včelnice bylo stejně silných. Matky mám všechny značené, v úle byly. Matečníky vylámány. 5 dnů tu sice bylo chladno. Otázka zní, proč nasadily matečníky jen včely, kde nebyla trubčina a trubci? Vím, že trubci umí v úle topit. Nyní je plod trubčí zavíčkovaný, sice pár trubců již po úlech pobíhá, má i to jejich maličké množství víznam na nerojení spolu s prostorem a vitální matkou, plus s dostatkem vzduchu a dostatečnou stavbou?
Všiml jsem si toho již loni, to jsem tuto metodiku přidávání s.rámků ještě neznal. Tam kde jsem přidal s. rámky později, začaly včely dělat neplechu. U mě totiž mají včely již při 1 jarní prohlídce velká srdce divočiny trubčiny. Zkraje dubna. Podotýkám, že všechny zmíněné matky kladou jak šumacherky. Za týden zkontroluji u těch zlobivých včelstev ještě jednou plodiště a měl by být klid.Jinak na včelnicích čilý ruch, žádné známky po nějakém rojení u mých včel. Tohle jsem tedy úspěšně zvládl, včely dostaly nástavek mzs, tak tím je zabavím, má být týden pěkně, snad snůška z řepky, a ty následující akát, maliny, lípa ales vyjdou. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52090


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (109.80.144.169) --- 8. 5. 2011
Re: králíky (52079) (52082)

Vojenské muzeum Králíky stojí za vidění, i okolní zachovalé objekty pohraničního opevnění, informace tamtéž.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52089


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

libor@humlak.cz (e-mailem) --- 8. 5. 2011
Pampelišky

Takhle to u nás teď vypadá, je to paráda! A počasí je zatím taky OK.

Foto:
http://imb.lide.cz/big/4dc6bfe23d25f28c53060400.jpg?year=2011&month=05&day=0816&id=103025921

Vídeo:
http://www.youtube.com/watch?v=5WZR7zgAVhQ

Ať se daří, Libor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52088


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 8. 5. 2011
Re: hled?n? matek a jin? ?vahy o brtnictv? (52017) (52018) (52022) (52023) (52025) (52029) (52048) (52051) (52052) (52053) (52054) (52058)

Dne Friday 06 of May 2011 11:51:04 KaJi napsal(a):

> Možná dole v nížině by mi vycházel NN systém jako srovnatelný, ale pokud
> porovnám VN langa s NN Brenerem se kterým jsem dělal dřív, tak u Langa 1/1
> je to zatím lepší. NN Langa letos vyzimovávám poprvé, nemám srovnání, ale
> za pár let uvidím. Možná, že když letos částečně přejdu na Žákovo plast.
> rámky. - Ty by eleminovaly vliv mezery mezi rámky.

> Karel


No ja vcelarim v Langstrotech cca 10 let, poslednich par jiz zacinam trochu
tusit, o co se vcelami jde. V nizine. A hlavni kouzlo dadanta je v tom, ze
vcely skutecne tlaci med nahoru do medniku a ne do plodiste, ktere si
nechavaji jen pro plod a pyl - vence medu. U NN 159 mm je problem, ze vcely
obcas nosi med nejak jak je to napadne - tedy mate pekne vcely, treba na 5-7
NN, ale je to vsechno smes med-plod-pyl , kamarad ma vcely na 39x24 a v
Dadantech (od p. Rehacka) - a ted i ja prvni rok tento obrovsky rozdil vidim.
Materi mrizku nepouzivam.



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52087


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 5. 2011
Re: (52075) (52085)

" Provedl jste to dobře. Včely matečník s novou matkou přijmou bez problému a podle počasí může matka do týdne klást. Několik slunečních a teplích dní bych do toho úlu nechodil a při další kontrole zjistil jestli se vrátila ze snubních letů a klade. Stačí vidět nakladená vajíčka.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jaro
> Předmět:
> Datum: 07.5.2011 10:01:11
> ----------------------------------------
> Dobri den vcera som bol pri vcelach v jednom uli som nasiel cerstvo umretu
> matku vybral som ju a dal som do stredu na vrch latiek jednu matersku bunku
> dnes by sa mala liahnut mohol som to takto spravit? Dakujem"

Souhlas.
jen je otázka, odkud byl tak rychle k dispozici zavíčkovaný matečník. Jestli to byl nouzový, tak o trošku lepší než jeden bylo přidat dva nebo tři, aby si včely vybraly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52086


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ales molcik (e-mailem) --- 8. 5. 2011
Re: (52075)

Provedl jste to dobře. Včely matečník s novou matkou přijmou bez problému a podle počasí může matka do týdne klást. Několik slunečních a teplích dní bych do toho úlu nechodil a při další kontrole zjistil jestli se vrátila ze snubních letů a klade. Stačí vidět nakladená vajíčka.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jaro <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 07.5.2011 10:01:11
> ----------------------------------------
> Dobri den vcera som bol pri vcelach v jednom uli som nasiel cerstvo umretu
> matku vybral som ju a dal som do stredu na vrch latiek jednu matersku bunku
> dnes by sa mala liahnut mohol som to takto spravit? Dakujem
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52085


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Z včelař (87.249.131.173) --- 8. 5. 2011
Králíky

muj telefon 732900266

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52084


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Z včelař (87.249.131.173) --- 8. 5. 2011
Králíky

Podle toho o jaké Králíky se jedná.Já jsem z Králík u Kralického Sněžníku.Turysticky je to tu velmi zajímavé ,nudit se nebudete-poradím vám.Já mám 250včelstev a řepka u nás ještě vubec nekvete a jabloně začínají.Máme tady velmi chladné klima a málo slunečných dnu v porovnání s okolím

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52083


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 7. 5. 2011
Re: králíky (52079)

Dne Saturday 07 of May 2011 13:14:54 kozlík napsal(a):
> Příští výkend mi začíná skoro týdenní dovolená v Králíkách . Nemáte nějaké
> tipy- nejen včelařské , kam se podívat ?

pred odjezdem do vcel, a po prijezdu do vcel :)

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52082


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 5. 2011
Re: nouzov? mate?n?ky -dnes! (52060) (52061) (52068) (52073) (52076)

Tak to mám lepší vysvětlení

Chtít nemít roje, je marný boj proti samému principu rozmnožování. Ten jde jen omezit. Tady ani preservativy nepomůžou

popis matečnímů
jejich základním znakem je jejich umístění

1) Rojové matečníky jsou umístěny při dolní části plástu. a vůbec jich nemusí být větší množství. průvodním znakem je opravdu přestávka v kladení neb se matka připravuje k letu
2) Tiché matečníky jsou umístěny na bočních stranách plástů a ve včelstvu bývá obvykle větší množství trubčiny nebo i hrboplod a to i neobvyklou dobu.
3) Nozové matečníky jsou obvykle umístěny uprostřed plástu na okraji plodového místa kde se vyskytují právě ty nejpříhodnější larvičky pro jejich založení. Velmi často tvoří kruh, ktrerý u někoho může i vyvolávat dojem neuspořádaného a nahodilého použití larev. Nevhodné larvy včely použíjí, až po vše ovládajícím včelaři který jim. se vší moudrost,í sobě vlastní, ty původní zrušil. Ono jim totiž již nic jiného nezbude.
Zamozřejmě v přírodě není nic jistého a proto jsou ty vyjímky, co to pravidlo potvrzují.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: nouzov? mate?n?ky -dnes!
> Datum: 07.5.2011 10:36:04
> ----------------------------------------
> Ještě nám vysvětli:
> 1) co jsou to rojivá včelstva neboť právě ve vnímání tohoto pojmu je hlavní
> problém
> 2) a pro nás neznalé jak poznáme na plástu o jaké matečníky jde, za a;
> rojové, b;nouzové, c; tichá výměna.
> Právě vysvětlením těchto pojmů, by měly každé rady, těm co se ptají,
> začínat.
>
> Název rojivá včelstva je podle mne individualní, jsou to včelstva která se
> rojí víc než chce jejich včelař.
> Jestliže já nechci zádný roj, tak u mne je to včelstvo které se rojí přes
> to že provádím další proti rojová opatření to je včas rozšiřuji, nechávám
> stavět a nechávám zaklást až 6 rámků trubčiny.
>
> Rozlišení matečníků:
>
> 1/rojových bývá více, a v okamžiku kdy je včelstvo postaví toto včelstvo má
> rojovou náladu NESTAVI ( když ostatní staví, ve včelstvu je matka.
>
> 2/ tichý matečník je jich tak do 5 ks je tam matka a včelstvo staví
> jestliže je snůška.
>
>
> 3/nouzové jsou ty matečníky které jsou z nouze proto ze jsou na starším
> červovi (To se špatně zjištuje, )
> Jestliže kvalitní včelstvo přijde o matku a narazí matečníky a já na to
> přijdu (přijdu na to málokdy, většinou si to vyřeší včely bezemne a vyberou
> nebo nevyberou si matku sami,protože do včel nechodím každých 5
> dní)jestliže to tedy zjistím že tam jsou matečníky a není to ani rojová při
> rojové náladě ani tichá pri matce a jsou tam otevřené, musím pracně,
> pečlivě prohlédnout celá včelstvo nechám otevřené a zavíčkované zruším.
> U silných produkčních včel to stejně nedělám nechám to bez zásahu, matky se
> zabijí zůstane jedna a příležitostné když jdu do včel ji hledám,nenajdu,
> nenajdu až zaklade první plást plodu rozhodnu je li dost velká dobře klade
> její matka byla dobrá. Jestliže mám v tomto okamžiku
> jiný mnou chovaný vybíhající matečník dobrého původu vyměním jej vložím
> matečník do tohoto včelstva a jejich matku jim vezmu.(jsem si vědom že je
> podtrhnu o asi 10 dní bez plodu, záleží na termínu, před snůškou při snůšce
> po snůšce)
> (nejčastější původce ztráty matky je včelař, při zásahu ve včelách mu
> spadne matka, proto jestliže dělám do včel větší zásah a vidím matku dám ji
> do krabičky od sirek a dám si ji do kapsy v košili na tech 5 minut nez
> plodiště uspořádám a pak ji zas pustím)
> J.B.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52081


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 7. 5. 2011
Re: nouzov? mate?n?ky -dnes! (52060) (52061) (52068) (52073) (52076) (52077)

Víte můj názor na problematiku nouzových matečníků je ten, že včelařská chovatelská literatura je zamořena spoustou blbostí, kteří tam sepsali autoři nešťastní z toho, že v chovu se již 130 let nic nového neděje a oni mají tak výboerné nápady a ostatní to stále vylepšují. Vždyť existuje zcela jednoduchý pokus vyberte dobré včelstvo, osiřte ho a za 9 dní zužitkujte největší matečníky do osiřelých produkčních včelstev. Současně si také něco nalarvěte prožeňte to přes všechny pomůcky co existují a oplodněné matky přidejte pomocí klícky a 2roky porovnávejte.Já nouzáky používám zcela běžně u testování nových inseminovaných matek a jsem spokojen. Jejich problém je pouze v tom, že se musí vzít ty nejhezčí a to jsou vždy ty nejdříve zavíčkované. Druhý problém je ten že je jich málo, takže mizerná intenzita chovu. Také se málo píše o možnosti vypíchání jednotlivých buněk s larvičkou z čerstvě zakladené mezistěny speciální trubičkou a pod.Jinak když někdo pomlouvá nouzové matečníky je to pro mě známka žmin. zkoušení a velkého opisování
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52080


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.176.70.3) --- 7. 5. 2011
králíky

Příští výkend mi začíná skoro týdenní dovolená v Králíkách . Nemáte nějaké tipy- nejen včelařské , kam se podívat ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52079


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.176.70.3) --- 7. 5. 2011
Re: Re: předčasná radost (52017) (52018) (52022) (52023) (52025) (52029) (52044) (52046) (52069)

Mě zmrzly listy akátu , meruňka - zatím plody , listy dubů, květy jahod , květy jabloní atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52078


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 5. 2011
Re: nouzov? mate?n?ky -dnes! (52060) (52061) (52068) (52073) (52076)

"(nejčastější původce ztráty matky je včelař, při zásahu ve včelách mu spadne matka, proto jestliže dělám do včel větší zásah a vidím matku dám ji do krabičky od sirek a dám si ji do kapsy v košili na tech 5 minut nez plodiště uspořádám a pak ji zas pustím) "

S tím jednoznačně souhlasím.
Na tyto ztráty matky potom platí jednoznačně Pišvejcovy zákony.
1 Když už se má při nějaké práci ve včelách nějaká matka náhodou zamáčknout, je to matka z toho nejlepšího a nejsilnějšího včelstva. Které včelař plánuje na chov. Nikdy ne třeba z toho divokého, kde matku včelař plánuje vyměnit.
2 Platí zákon 1 plus když už se má nějaká matka náhodou zamáčknout, je to tehdy, když už jsou všechny oddělky s náhradními matkami či jiné zdroje náhradních matek použity nebo zrušeny nebo ještě měsíc nebudou, takže nic náhradního není a včelky si musí novou matku odchovat samy.
3 Platí zákon 1 a 2 plus Když už se v nejlepším včelstvu matka náhodou zamáčkne, tak pravděpodobnost ztráty nové náhradní vylíhnuté matky z takového včelstva na oplozovacích proletech je mnohem vyšší než jakýchkoliv jiných matek z jakýchkoliv oddělků či jinak rozchovávaných matek z horšího plemeniva.

Neboli už se mi mnohokrát stalo , že nadějné perspektivní včelstvo, které jsem plánoval rozmnožit více než jiná včelstva, takhle ztratilo matku a za dva měsíce místo rozkladené nové matky tam byla jen hrstka trubčic a zavíječů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52077


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Burgel (82.113.48.14) --- 7. 5. 2011
Re: nouzov? mate?n?ky -dnes! (52060) (52061) (52068) (52073)

Ještě nám vysvětli:
1) co jsou to rojivá včelstva neboť právě ve vnímání tohoto pojmu je hlavní problém
2) a pro nás neznalé jak poznáme na plástu o jaké matečníky jde, za a; rojové, b;nouzové, c; tichá výměna.
Právě vysvětlením těchto pojmů, by měly každé rady, těm co se ptají, začínat.

Název rojivá včelstva je podle mne individualní, jsou to včelstva která se rojí víc než chce jejich včelař.
Jestliže já nechci zádný roj, tak u mne je to včelstvo které se rojí přes to že provádím další proti rojová opatření to je včas rozšiřuji, nechávám stavět a nechávám zaklást až 6 rámků trubčiny.

Rozlišení matečníků:

1/rojových bývá více, a v okamžiku kdy je včelstvo postaví toto včelstvo má rojovou náladu NESTAVI ( když ostatní staví, ve včelstvu je matka.

2/ tichý matečník je jich tak do 5 ks je tam matka a včelstvo staví jestliže je snůška.


3/nouzové jsou ty matečníky které jsou z nouze proto ze jsou na starším červovi (To se špatně zjištuje, )
Jestliže kvalitní včelstvo přijde o matku a narazí matečníky a já na to přijdu (přijdu na to málokdy, většinou si to vyřeší včely bezemne a vyberou nebo nevyberou si matku sami,protože do včel nechodím každých 5 dní)jestliže to tedy zjistím že tam jsou matečníky a není to ani rojová při rojové náladě ani tichá pri matce a jsou tam otevřené, musím pracně, pečlivě prohlédnout celá včelstvo nechám otevřené a zavíčkované zruším.
U silných produkčních včel to stejně nedělám nechám to bez zásahu, matky se zabijí zůstane jedna a příležitostné když jdu do včel ji hledám,nenajdu, nenajdu až zaklade první plást plodu rozhodnu je li dost velká dobře klade její matka byla dobrá. Jestliže mám v tomto okamžiku
jiný mnou chovaný vybíhající matečník dobrého původu vyměním jej vložím matečník do tohoto včelstva a jejich matku jim vezmu.(jsem si vědom že je podtrhnu o asi 10 dní bez plodu, záleží na termínu, před snůškou při snůšce po snůšce)
(nejčastější původce ztráty matky je včelař, při zásahu ve včelách mu spadne matka, proto jestliže dělám do včel větší zásah a vidím matku dám ji do krabičky od sirek a dám si ji do kapsy v košili na tech 5 minut nez plodiště uspořádám a pak ji zas pustím)
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52076


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaro (217.12.62.38) --- 7. 5. 2011

Dobri den vcera som bol pri vcelach v jednom uli som nasiel cerstvo umretu matku vybral som ju a dal som do stredu na vrch latiek jednu matersku bunku dnes by sa mala liahnut mohol som to takto spravit? Dakujem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52075


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 5. 2011
Re: nouzov? mate?n?ky -dnes! (52060) (52070)

to se mi nikdy nepotvrdilo Místo pracného přelarvování si těch pár matek odchovávám podřezem, po odebrání matky což jsou vlastně vlastně všechno nouzové matečníky nikdy nebyla žádná z nich horší. Jde jen o domněnky jednotlivých chovatelů. S nakupovanými matkami z umělých matečníků to také nebývá nijak slavné, velmi často je včely mění ještě do zimy. příčinu zase vidím v tom jak se chov provádí. Chovatel matek aby vydělal sleduje hlavně kvantitu.
pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: nouzov? mate?n?ky -dnes!
> Datum: 06.5.2011 22:12:00
> ----------------------------------------
> Dobrý večer,
> asi jsem se trochu ztratil. Pokud jsou zavíčkované nouzáky tzn. uprostřed
> plástu a žádný otevřený plod, máš teoreticky čas do vylíhnutí první matky, která
> zruší ostatní. Problém nouzáků je v tom, že se první vylíhne matka naražená na
> nejstarším plodu= nekvalitní. Nevím, co chceš, je klidně možné nechat jeden z
> těch otevřených, ostatní zrušit, včely si vychovají novou matku.
> Pokud chceš larvit, tak takové včelstvo je ideální! Chce chovat a pokud zrušíš
> všechny matečníky a vložíš plemenivo, přijmou skoro všechny larvičky. Nemusíš
> přijít ani o med. Matečníky necháš zavíčkovat, za 10 po přelarvení budou zralé,
> necháš jen jeden a ostatní využiješ na oddělky.
> Stačí takhle?
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: I.Dragoun <IDragounMUDr/=/seznam.cz>
> > Předmět: nouzov? mate?n?ky -dnes!
> > Datum: 06.5.2011 15:30:23
> > ----------------------------------------
> > Prosím všechny o radu.Vracím se z kontroly, nejsilnější a nejlepší včely na
> > 3 VN mají naraženy nouzáky.4 zavíčkované + 2 ještě otevřené na jednom
> > plástu, na sousedním jeden zavíčkovaný -největší,nejsilnější a dva ještě
> > otevřené.Plodu dost,ale jen zavíčkovaného nebo vybíhajícího,mladý
> > žádný,matku jsem nenalezl.Asi nejspíš přelták(?).:ten nejhezčí bych nechal
> > s rámkem dole mezi MS, plodiště s ostatními matečníky bych dal nahoru,
> > otevřel očko a samozřejmě podsadil,mřížku.
> > A co kdybych,řekněme za 24 hod.udělal z toho horního oddělky s těmi
> > zbývajícími matečníky? Vím,že zrušímtoto včelstvo, ale rojovka asi není
> > genetická, ztratily jen matku,ikdyž nevím jak.Asi při poslední
> > prohlídce,tomu by odpovídalo i stáří plodu.Snad se mi do zítřka nevyrojí.
> > Radku,pokud Ti již nelezu na nervy,prosím, vyjádři se,i ostatní
> > prosím,pokud máte jiné nápady.
> > Děkuji a snad již nebudu opruzovat.
> > P.S.Nemám pro jistotu ještě dnes udělat s tím největším matečníkem raději
> > oddělek? Přeléták nakonec mohu vždy udělat i dodatečně, zítra
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52074


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 5. 2011
Re: nouzov? mate?n?ky -dnes! (52060) (52061) (52068)

Ještě nám vysvětli:
1) co jsou to rojivá včelstva neboť právě ve vnímání tohoto pojmu je hlavní problém
2) a pro nás neznalé jak poznáme na plástu o jaké matečníky jde, za a; rojové, b;nouzové, c; tichá výměna.
Právě vysvětlením těchto pojmů, by měly každé rady, těm co se ptají, začínat.

Nelze to co se píše vnímat doslovně.
V literatuře se označují za rojivá ta včelstva která se opakovaně rojí každým rokem a mají více jak jeden roj ročně. Včelstvo které se vyrojí jednou nebo jen u starší matky má silně potlačený rozmnožovací pud. a to je ta vlastnost kterou u včelaři potřebují a je pak velkou škodou nadbytečné matečníky nepoužít. S tímto názorem se plně ztotožňuji
To ovšem vyžaduje mít pečlivé záznamy každého jednotlivého včelstva. Problém pak také spočívá v určení ze kterého úlu pochází ten který cumbál, co visí před úly. Nebo také spočívá v tom že tam na nás nemíní čekat aby se nám předvedl ve své kráse, až do víkendu, kdy přijedeme včelky navštívit. Zrovna tak úbytek včel v úlu nemusí znamenat vyrojení.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: nouzov? mate?n?ky -dnes!
> Datum: 06.5.2011 20:08:40
> ----------------------------------------
>
> nevím nadpis je nouzové ne rojové matečníky
> ALE!!!!!!!!
>
> Jsem silně přesvědčen že rojová matečníky se nemají užívat !!!!!!!!!!
> Pak vščichni marně bojujete s rojivostí, vymýšlite methody LVD, KVD I
> vyžší rojivost je vrozená,
> J.B.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52073


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 6. 5. 2011
Re: nouzov? mate?n?ky -dnes! (52060) (52070)

Bohužel, u nouzových matečníků nevíme, zda bude nejlepší ten co je zavíčkován jako první či poslední a nebo některý mezi tím. Ony včely ve snaze o záchranu chovají z vajíček bez ladu a skladu, tedy z materiálu který mají v době potřeby k dispozici. Když se jim taková matka nepovede, odchovají si pokud mají možnost jinou - tichá výměna. To mi také připomíná: v době nedávné jsem se ptal jednoho dodnes žijícího a známého chovatele matek jaké matky jsou nejlepší? Odpověděl: nikomu to neříkej a když tak to popřu, ale nejlepší a nejvitálnější matky jsou z rojových matečníků. To uvádím jenom na odlehčení. Matky si také odchovávám sám z nejmladších? larviček.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52072


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 6. 5. 2011
Re: nouzov? mate?n?ky -dnes! (52060) (52063) (52064)

Každpádně, jestli to jsou nouzové matečníky, je dobré zařídit, aby v případném oddělku bylo těch matečníků víc, tak 2 - 3, aby si včelky samy z nich vybraly. R.P. Tento istý nezmysel napísal i PavelN.

Páni, pri náhradnom-nouzovom chove si včely nevyberajú tú najlepšiu M, najlepšia matka je vždy tá, ktorá sa vyliahne PRVÁ!, úľové VČELY (nie vyliahnutá M) ostatné matky v MB odstránia. Taký neúprosný je prirodzený zákon v prírode.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52071


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 6. 5. 2011
Re: nouzov? mate?n?ky -dnes! (52060)

Dobrý večer,
asi jsem se trochu ztratil. Pokud jsou zavíčkované nouzáky tzn. uprostřed plástu a žádný otevřený plod, máš teoreticky čas do vylíhnutí první matky, která zruší ostatní. Problém nouzáků je v tom, že se první vylíhne matka naražená na nejstarším plodu= nekvalitní. Nevím, co chceš, je klidně možné nechat jeden z těch otevřených, ostatní zrušit, včely si vychovají novou matku.
Pokud chceš larvit, tak takové včelstvo je ideální! Chce chovat a pokud zrušíš všechny matečníky a vložíš plemenivo, přijmou skoro všechny larvičky. Nemusíš přijít ani o med. Matečníky necháš zavíčkovat, za 10 po přelarvení budou zralé, necháš jen jeden a ostatní využiješ na oddělky.
Stačí takhle?
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: I.Dragoun <IDragounMUDr/=/seznam.cz>
> Předmět: nouzov? mate?n?ky -dnes!
> Datum: 06.5.2011 15:30:23
> ----------------------------------------
> Prosím všechny o radu.Vracím se z kontroly, nejsilnější a nejlepší včely na
> 3 VN mají naraženy nouzáky.4 zavíčkované + 2 ještě otevřené na jednom
> plástu, na sousedním jeden zavíčkovaný -největší,nejsilnější a dva ještě
> otevřené.Plodu dost,ale jen zavíčkovaného nebo vybíhajícího,mladý
> žádný,matku jsem nenalezl.Asi nejspíš přelták(?).:ten nejhezčí bych nechal
> s rámkem dole mezi MS, plodiště s ostatními matečníky bych dal nahoru,
> otevřel očko a samozřejmě podsadil,mřížku.
> A co kdybych,řekněme za 24 hod.udělal z toho horního oddělky s těmi
> zbývajícími matečníky? Vím,že zrušímtoto včelstvo, ale rojovka asi není
> genetická, ztratily jen matku,ikdyž nevím jak.Asi při poslední
> prohlídce,tomu by odpovídalo i stáří plodu.Snad se mi do zítřka nevyrojí.
> Radku,pokud Ti již nelezu na nervy,prosím, vyjádři se,i ostatní
> prosím,pokud máte jiné nápady.
> Děkuji a snad již nebudu opruzovat.
> P.S.Nemám pro jistotu ještě dnes udělat s tím největším matečníkem raději
> oddělek? Přeléták nakonec mohu vždy udělat i dodatečně, zítra
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52070


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (46.13.52.69) --- 6. 5. 2011
Re: Re: předčasná radost (52017) (52018) (52022) (52023) (52025) (52029) (52044) (52046)

"Kolik agátu pomrzlo?
Díval jsem se včera na porosty agátů u včelínu a nejsem z toho chytrý. květy hrozny ,květenství je u mne dlouhé jen 3 cm a spolu s vyvíjejícími se listy ty jsou asi 5cm jsou tmavší a zdá se pomrzlé, jestli se něco vzpamatuje neumím odhadnout.

v Praze jsou květy 5-6cm vypadaly beze změny.
kdo máte zkušenosti s pomrznutím
J.B."

---------------------------------------------------

Teď s odstupem 2 dní je vidět,který akát pravděbodobně pokvete a který ne.Některé stromy vypadají naprosto v pořádku,jiné jsou napálené,takové pokvetou málo nebo vůbec.Také jsem viděl stromy,na kterých zmrzlo všechno,takové budou mít problémy,aby znova obrazily a určitě nepokvetou.

Mráz šel asi v pruzích,některé akáty zmrzly nahoře,jiné naopak dole.Na dvoře mi namrznul mladý ořech,zatímco evodie o 10 metrů dál vůbec ne.10tileté evodie na stanovišti o 2 km dál namrzly hodně.

Zdraví Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52069


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Burgel (82.113.48.14) --- 6. 5. 2011
Re: nouzové matečníky -dnes! (52060) (52061)


nevím nadpis je nouzové ne rojové matečníky
ALE!!!!!!!!

Jsem silně přesvědčen že rojová matečníky se nemají užívat !!!!!!!!!!
Pak vščichni marně bojujete s rojivostí, vymýšlite methody LVD, KVD I vyžší rojivost je vrozená,
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52068


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Pala (193.179.175.210) --- 6. 5. 2011
Re: chov matek (52059) (52066)

Toto patří k nouzákům!!! Omlouvám se!!! Lehký překlik.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52067


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Pala (193.179.175.210) --- 6. 5. 2011
Re: chov matek (52059)

Tady by se opravdu hodila nějaká ta fotka!!

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52066


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 6. 5. 2011
Re: nouzov? mate?n?ky -dnes! (52060) (52063) (52064)

O kvalitě těch nozových bych vůbec nepochyboval Včely ihned po ztrátě matky zakládají metečníky z těch nejpříhodnějších larev. Až když jim do toho začne rádoby chytrý včelař vrtak, tak jsou donuceny brát co je. I v tom případě pokud matka je nevyhovující okamžitě od ní vychovávají novou. Určitě znáš případy kdy včely i tu draze koupenou matku okamžitě mnění. (a to by měla být ja kvalita) a z jejich pohledu není. Takové řeči o vinikající kvalitě prodávaných matek jsou jen reklamní trik. Nepopírám tím, že je dobré občas nějakou koupit a oživit tak tu svoji liniji.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: nouzov? mate?n?ky -dnes!
> Datum: 06.5.2011 19:05:11
> ----------------------------------------
> Hm, já jsem automaticky předpokládal, že to nejsou nouzové, ale rojové
> matečníky.
> Jestli to jsou nouzové, dřív jsem doporučil ty nejstarší zrušit. tady v
> konferenci to ale vymlouvali,že to stejně není k ničemu, tak nevím....Doma
> asi budu ty nejstarší nadále rušit....
> Každpádně, jestli to jsou nouzové matečníky, je dobré zařídit, aby v
> případném oddělku bylo těch matečníků víc, tak 2 - 3, aby si včelky samy z
> nich vybraly. Protože nouzové jsou nouzové, včelky si moc nevybírají a
> berou i ten potencionálně horší plod, takže některé odchované matky jsou
> dost podprůměrné.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52065


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 6. 5. 2011
Re: nouzov? mate?n?ky -dnes! (52060) (52063)

Hm, já jsem automaticky předpokládal, že to nejsou nouzové, ale rojové matečníky.
Jestli to jsou nouzové, dřív jsem doporučil ty nejstarší zrušit. tady v konferenci to ale vymlouvali,že to stejně není k ničemu, tak nevím....Doma asi budu ty nejstarší nadále rušit....
Každpádně, jestli to jsou nouzové matečníky, je dobré zařídit, aby v případném oddělku bylo těch matečníků víc, tak 2 - 3, aby si včelky samy z nich vybraly. Protože nouzové jsou nouzové, včelky si moc nevybírají a berou i ten potencionálně horší plod, takže některé odchované matky jsou dost podprůměrné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52064


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 6. 5. 2011
Re: nouzov? mate?n?ky -dnes! (52060)

Nech tomu volný průběh. Pokud je těch matečníků více, šly by využít na oddělky.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: I.Dragoun <IDragounMUDr/=/seznam.cz>
> Předmět: nouzov? mate?n?ky -dnes!
> Datum: 06.5.2011 15:30:24
> ----------------------------------------
> Prosím všechny o radu.Vracím se z kontroly, nejsilnější a nejlepší včely na
> 3 VN mají naraženy nouzáky.4 zavíčkované + 2 ještě otevřené na jednom
> plástu, na sousedním jeden zavíčkovaný -největší,nejsilnější a dva ještě
> otevřené.Plodu dost,ale jen zavíčkovaného nebo vybíhajícího,mladý
> žádný,matku jsem nenalezl.Asi nejspíš přelták(?).:ten nejhezčí bych nechal
> s rámkem dole mezi MS, plodiště s ostatními matečníky bych dal nahoru,
> otevřel očko a samozřejmě podsadil,mřížku.
> A co kdybych,řekněme za 24 hod.udělal z toho horního oddělky s těmi
> zbývajícími matečníky? Vím,že zrušímtoto včelstvo, ale rojovka asi není
> genetická, ztratily jen matku,ikdyž nevím jak.Asi při poslední
> prohlídce,tomu by odpovídalo i stáří plodu.Snad se mi do zítřka nevyrojí.
> Radku,pokud Ti již nelezu na nervy,prosím, vyjádři se,i ostatní
> prosím,pokud máte jiné nápady.
> Děkuji a snad již nebudu opruzovat.
> P.S.Nemám pro jistotu ještě dnes udělat s tím největším matečníkem raději
> oddělek? Přeléták nakonec mohu vždy udělat i dodatečně, zítra
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52063


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 6. 5. 2011
Re: nouzové matečníky -dnes! (52060)

podle toho co popisujete jste pravděpodobně při poslední prohlídce přimáčkl matku, nebo vám vypadla mimo úl.
Myslím, že rojení nehrozí. Můžete nechat matečníky vylíhnout - včely si jednu z matek vyberou, nebo matečníků využít k vytvoření oddělku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52062


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78242 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 52062 do č. 52122)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu