76648

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Josef Prochazka (217.77.165.33) --- 18. 2. 2011
Re: Neregistrovaní včelaři (50756) (50762) (50764)

Nevrazivost je naprosto beznym jevem.Clenstvi v CSV je naprosto dobrovolne,byt nebo nebyt clenem CSV je otazkou chuti sdruzovat se,nebo viry ve smysl byt neceho clenem.Vzpominam na prednasku na jedne vyrocce na tema CSV.Pro jeji zajimavost vydrzelo do konce prednasky par jedincu,krom uplne hluchych,kterym bylo jedno o cem to je.Ja zadny duvod k nevrazivosti nevidim.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50766


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (93.99.64.253) --- 18. 2. 2011
Re: Neregistrovaní včelaři (50756)

Nečlenům to můžete účtovat jako práci a chtít za to kolik chcete.
U nás nečlen platí jako člen, ale bez čl. příspěvku pro ČSV. Veškeré léčivo rozpočítáme na počet včelstev,i jeho, za aerosol ještě platí každý 10 Kč/včelstvo, 20Kč/stanoviště na benzín a členský příspěvek pro ZO, který je 70 Kč/rok. Staráme se o něho jako o člena. Placení pro ZO ze včel bylo před několika lety zrušeno.
U registrovaných se smí vybírat pouze do výše čl. příspěvku.
Tonda
>Máme v působnosti naší ZO několik včelařů - nečlenů.Zajišťujeme jim servis v podobě léčení,vyšetření měli a žádostí o dotace prakticky "grátis".Oproti ostatním včelařům,neplatí ani členský a žádný jiný poplatek.Protože se blíží VČS,chceme na ni navrhnout k odhlasování členské základně určitý poplatek pro tyto včelaře.Chci se proto zeptat jaké v tom máte ve Vašich ZO zkušenosti.případně konkrétně jakou částkou to řešíte. Pácl

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50765


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 18. 2. 2011
Re: Neregistrovaní včelaři (50756) (50762)

Jelikoz jsem clenem CSV a moje zena neni, tak jsem take zjistoval, jake jsou moznosti uctovani poplatku pro necleny CSV. Pokud si neclen CSV leci vcelstva dle veterinarnich pokynu sam, nema organizace pravo po nem nic chtit, neb jak psal Karel, uctovat lze v okamziku, kdyz si neco objednam. Co se tyce ukonu provadenych organizaci pro necleny CSV - zpracovani dotace 1d- pro neclena neni problem si ten formular poslat do Prahy na SZIF, bohuzel nemuze- musi jit s tim do ZO, kde ma vcelstva umistena. Co se tyce vzorku meli, tak si je teoreticky muze neclen poslat na vysetreni sam a dodat pak jen vysledek. Co dalsiho my clenove CSV delame pro necleny CSV, krome nevrazivosti se kterou se setkavam v nasi ZO, protoze moje zena neni clenem CSV a po zkusenostech se ji opravnene vstoupit do CSV ani moc nechce?
P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50764


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Prochazka (217.77.165.33) --- 18. 2. 2011
Re: Neregistrovan? v?ela?i (50756) (50759) (50761)

Spis by mel nadpis znit neclenove CSV,protoze tito jsou registrovani u mistne prislusne ZO,objednavaji a odebiraji pres ZO lecivo.NEREGISTROVANY vcelar je clen jine ZO,ktery ma vcelstva umistena na uzemi mistne prislusne ZO.Je pak povinnen tato vcelstva zaregistrovat na mistne prislusne ZO.(viz stanovy CSV).K vysi prispevku pro neclena CSV na uhradu leciva,jak si to ktera ZO udela,tak to ma.Ps:ZO ma pravo stanovit registracni poplatek pro clena jine ZO a zapisne pro svoje nove cleny(stanovy CSV)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50763


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kapoun (212.96.187.90) --- 18. 2. 2011
Re: Neregistrovaní včelaři (50756)

Kdysi jsem měl podobný dotaz na pani Mgr. Machovou.
Zde je má korespondece s ní:
"Dobrý den,
mám dotaz na pani Mgr. Jarmilu Machovou: Jaké jsou možnosti ZO ČSV pro výběr poplatku od nečlenů ČSV za zimní ošetření včelstev proti varroáze, provedené u nich ZO ČSV."
Snad postačí tato odpověď:
Ošetření včelstev provádí ZO na území svého obvodu. Jestliže neprovede ošetření chovateli, který není členem ČSV (není to její povinnost, záleží na dohodě - na dohodě o náhradě nákladů, které ZO na ošetření vynaloží) nebo chovateli, který je sice členem ČSV, ale odmítne
provedení ošetření, oznámí jejich jména a adresy na příslušné pracoviště veterinární správy. Ta podle platného metodického pokynu k prevenci a tlumení varroázy včel odebere vzorky k vyšetření na varroázu. Podle
výsledků vyšetření se nařídí provedení léčby takových včelstev na náklady chovatele, nebo není-li to vzhledem k roční době či nákazovým důvodům možné, nebo by včelstva mohla být nebezpečným zdrojem nákazy, nařídí jejich utracení vydáním mimořádného veterinárního opatření a to
každému jednotlivému chovateli.

V naší ZO vybíráme proti potvrzení 30,- Kč na včelstvo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50762


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(212.77.163.102) --- 18. 2. 2011
Re: Neregistrovan? v?ela?i (50756) (50759)

Z tvého pohledu je to přikazování. Podíváš-li se na to z pohledu ZO? Tam je již žádoucí aby všichni na větší ploše použily stejný postup boje. Oddůvonění je ve snížení vzniku rezistence v dané oblasti. Je dobré pak vždy po několika letech některý z těch přípravků zaměnit. Bude-li však v tom obvodu léčit každý jiným přípravkem pak bude ta rezistence vznikat na všechny současně.

Pepan

-------------
Já to mám jednoduché, ZO nic nezaměňuje, fumiguje a aerosoluje jen Varidolem.

To my mimo ZO to třeba tady u nás "kurvíme" a sháníme si M1 na závěrečné ošetření i mimo ZO, i když si ji pravidelně, stejně jako Gabon atd. u nich objednáváme.

Pokud na tom ZO záleží, určitě nebude pro ni problém podle objednávky včelařů mimo ni objednat pár lahviček, knotů a Gabonů navíc a prodat jim to.
Ale nevidím důvod, aby jim to jezdil někdo léčit. Copak josu nesvéprávní?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50761


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 18. 2. 2011
Re: Ustav v Dole (50530) (50531) (50533) (50548) (50554) (50555) (50556) (50559) (50741) (50744) (50745) (50748) (50749) (50751) (50752) (50755) (50757)

"Například kyselinu octovou (ocet) se prý dává do pití králíkům, myslím proti kokcidioze. "
Nejen králíkům...
Například lidem se dává do pití a jídla: kyseliny octová, citrónová, vinná , jablečná, fosforečná, askorbová.
Z solí se dávají fosforečné soli , chlorid vápenatý, citrany, dusitany a dusičnany sodné a drasené, přirozeně taky chlorid sodný (sůl).
A spousta dalších chemikálií ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50760


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 2. 2011
Re: Neregistrovan? v?ela?i (50756)

Z tvého pohledu je to přikazování. Podíváš-li se na to z pohledu ZO? Tam je již žádoucí aby všichni na větší ploše použily stejný postup boje. Oddůvonění je ve snížení vzniku rezistence v dané oblasti. Je dobré pak vždy po několika letech některý z těch přípravků zaměnit. Bude-li však v tom obvodu léčit každý jiným přípravkem pak bude ta rezistence vznikat na všechny současně.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: 1.1706546926.1298021057.1298021057.1298021265.2;
>        __utmb <spacl/=/cominnet.cz>
> Předmět: Neregistrovan? v?ela?i
> Datum: 18.2.2011 10:37:21
> ----------------------------------------
> Máme v působnosti naší ZO několik včelařů - nečlenů.Zajišťujeme jim servis
> v podobě léčení,vyšetření měli a žádostí o dotace prakticky "grátis".Oproti
> ostatním včelařům,neplatí ani členský a žádný jiný poplatek.Protože se
> blíží VČS,chceme na ni navrhnout k odhlasování členské základně určitý
> poplatek pro tyto včelaře.Chci se proto zeptat jaké v tom máte ve Vašich ZO
> zkušenosti.případně konkrétně jakou částkou to řešíte. Pácl
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50759


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(212.77.163.102) --- 18. 2. 2011
Re: Neregistrovaní včelaři (50756)

Máme v působnosti naší ZO několik včelařů - nečlenů.Zajišťujeme jim servis v podobě léčení,vyšetření měli a žádostí o dotace prakticky "grátis".Oproti ostatním včelařům,neplatí ani členský a žádný jiný poplatek.Protože se blíží VČS,chceme na ni navrhnout k odhlasování členské základně určitý poplatek pro tyto včelaře.Chci se proto zeptat jaké v tom máte ve Vašich ZO zkušenosti.případně konkrétně jakou částkou to řešíte. Pácl
------------
Jestli si tu službu u vás objednají, měli by jste mít určitě nějaký ceník prací a účtovat ji podle něho.

Ale pokud si ji neobjednají, tak je to pak jedno.

To říkám se zkušeností nečlena ČSV, nikoli neorganizovaného včelaře jak se obejvuji ve statistikách.
:-)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50758


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 18. 2. 2011
Re: Ustav v Dole (50530) (50531) (50533) (50548) (50554) (50555) (50556) (50559) (50741) (50744) (50745) (50748) (50749) (50751) (50752) (50755)

Trochu se to zvrtlo jinam, nez jsem puvodne zamyslel.

je pravda, ze v silne koncentraci jsou to ziraviny, jako jine kyseliny. Rozdil je v tom, ze se volne vyskystuji v prirode, stavelku kazdy z nas kdo ma rozum denne konzumuje v ovoci a zeleninach.

Me slo spise o to, ze tyto kyseliny lze ve svych vcelstvech aplikovat, aniz by mi to nekdo mohl zakazat, nebo pripadne naopak prikazovat zpusob aplikace pomoci formidolu.

P.Z.
----------------------------------

On je to takový divný právní stav daný asi českou připosra... před předpisy a nadřízenými.

Například kyselinu octovou (ocet) se prý dává do pití králíkům, myslím proti kokcidioze.

Osobně mě udivuje, že když můžu do včel vhánět kouř z hobry, sololitu, juty, papíru, a další věci, jak někdo chce zdůvodnit, že tam nemůžu vhánět výpary nějaké kyseliny.

Stejně tak jako jsou včelaři, co věří tomu, že když do krmení dají vývyar z jehličí, kopřiv atd. tak to zlepší zdrav. stav včel. A nikoho nenapadne, že dávat něco navíc do roztoku cukru by se mělo zakazovat, protože to není povolené.


Tady všichni nadávají že to předpisy zakazují, nevím o žádném, jen to, že co není zakázáno, je povoleno.

A zavřou jen ty, co se nechají chytit. Takže trestné je v podstatě jen to "nechat se chytit".
:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50757


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1.1706546926.1298021057.1298021057.1298021265.2; __utmb (77.48.77.18) --- 18. 2. 2011
Neregistrovaní včelaři

Máme v působnosti naší ZO několik včelařů - nečlenů.Zajišťujeme jim servis v podobě léčení,vyšetření měli a žádostí o dotace prakticky "grátis".Oproti ostatním včelařům,neplatí ani členský a žádný jiný poplatek.Protože se blíží VČS,chceme na ni navrhnout k odhlasování členské základně určitý poplatek pro tyto včelaře.Chci se proto zeptat jaké v tom máte ve Vašich ZO zkušenosti.případně konkrétně jakou částkou to řešíte. Pácl

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50756


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel. Zajicek (213.155.229.110) --- 18. 2. 2011
Re: Ustav v Dole (50530) (50531) (50533) (50548) (50554) (50555) (50556) (50559) (50741) (50744) (50745) (50748) (50749) (50751) (50752)

Trochu se to zvrtlo jinam, nez jsem puvodne zamyslel.

je pravda, ze v silne koncentraci jsou to ziraviny, jako jine kyseliny. Rozdil je v tom, ze se volne vyskystuji v prirode, stavelku kazdy z nas kdo ma rozum denne konzumuje v ovoci a zeleninach.

Me slo spise o to, ze tyto kyseliny lze ve svych vcelstvech aplikovat, aniz by mi to nekdo mohl zakazat, nebo pripadne naopak prikazovat zpusob aplikace pomoci formidolu.

P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50755


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 18. 2. 2011
Re: Ustav v Dole (50530) (50531) (50533) (50548) (50554) (50555) (50556) (50559) (50741) (50744) (50745) (50748) (50749) (50751) (50752)

Tohoto filosofického dilematu je řešením opylovač. To je obrovský kvicht na váze rovnováhy mezi spotřebou a výrobou kyselin pro včelařství a řízenou údržbou obnovitelného zdroje co CO2 spotřebovává. _gp_
........
(e-mailem) --- 18. 2. 2011
Re: Ustav v Dole (50530) (50531) (50533) (50548) (50554) (50555) (50556) (50559) (50741) (50744) (50745) (50748) (50749) (50751)
V tom pravdu máš, avšak problém je ovšem v objemu produkce. Důsledky při její výrobě by se měly brát také v úvahu. CO 2 je v vpřírodě také a jaké problémy dělá jeho množství vyprodukované námi snad není třeba ani uvádět.
To že něco má přírodní přívlasky, nemusí být nakonec zrovna IN!

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50754


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 18. 2. 2011
Re: Ustav v Dole (50530) (50531) (50533) (50548) (50554) (50555) (50556) (50559) (50741) (50744) (50745) (50748) (50749)

"Mohl bych se zeptat, co je biologického na žíravinách a jedech vyráběných v rámci organické chemie, jako jsou kyseliny mravenčí a šťavelová?"

No, termín biologické je velice gumový pojem. V krajním případě to mohou být všechny organické látky.
Rozdíl mezi kyselinou mravenčí, šťavelovou a mezi amitrazem fluvalinatem a podobných je v tom, že za prvé ty kyseliny jsou snad v každé druhé rostlině nebo hmyzu, takže v přírodě nejsou nic zvláštního a cizorodého. Navíc organické kyseliny jsou chemicky v podstatě koncový článek rozkladu, další stupeń jsou přímo oxid uhličitý a voda nebo z velké části.
Fluvalinat, permetrin atd jsou pyrethroidy a ty se v přírodě nacházejí snad jen v chryzantémách, amitraz se v přírodě, pokud vím, nenachází nikde. Dá se tedy říct, že jsou pro naši přírodu cizí. Navíc to jsou látky kdesi uprostřed dlouhého rozkladného řetězce, jejich rozložením vznikne nějaký meziprodukt, ten se rozloží na další, ten na další.... až teprve po mnoha stupních rozkladu je z toho konečně voda a oxid uhličitý a v případě amitrazu ještě volný dusík. Každý z těchto meziproduktů čili reziduí má v prostředí svoji specifickou stabilitu i toxicitu, a s obojím se musí počítat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50753


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 2. 2011
Re: Ustav v Dole (50530) (50531) (50533) (50548) (50554) (50555) (50556) (50559) (50741) (50744) (50745) (50748) (50749) (50751)

V tom pravdu máš, avšak problém je ovšem v objemu produkce. Důsledky při její výrobě by se měly brát také v úvahu. CO 2 je v vpřírodě také a jaké problémy dělá jeho množství vyprodukované námi snad není třeba ani uvádět.
To že něco má přírodní přívlasky, nemusí být nakonec zrovna IN!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Ustav v Dole
> Datum: 18.2.2011 09:50:00
> ----------------------------------------
> Tyto kyseliny jsou součástí života živé přírody. gp_
> ...........
> Karel Novák (88.101.149.91) --- 18. 2. 2011
> Re: Ustav v Dole (50530) (50531) (50533) (50548) (50554) (50555) (50556)
> (50559) (50741) (50744) (50745) (50748)
> Mohl bych se zeptat, co je biologického na žíravinách a jedech vyráběných v
> rámci organické chemie, jako jsou kyseliny mravenčí a šťavelová?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50752


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 18. 2. 2011
Re: Ustav v Dole (50530) (50531) (50533) (50548) (50554) (50555) (50556) (50559) (50741) (50744) (50745) (50748) (50749)

Tyto kyseliny jsou součástí života živé přírody. gp_
............
Karel Novák (88.101.149.91) --- 18. 2. 2011
Re: Ustav v Dole (50530) (50531) (50533) (50548) (50554) (50555) (50556) (50559) (50741) (50744) (50745) (50748)
Mohl bych se zeptat, co je biologického na žíravinách a jedech vyráběných v rámci organické chemie, jako jsou kyseliny mravenčí a šťavelová?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50751


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 2. 2011
Re: Ustav v Dole (50530) (50531) (50533) (50548) (50554) (50555) (50556) (50559) (50741) (50744) (50745)

S tím stěžováním máš pravdu Za bolševika sis mohl jít štěžovat k obecní váze nebo k parnímu válu. Obojí již však neexistuje. Co tedy s tím? To je vážnější problém než co tady řešíte.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Ustav v Dole
> Datum: 18.2.2011 06:43:27
> ----------------------------------------
> Já si myslím, že v Dole to s tím monopolem na rozum a všemohoucnosti
> ovlivnit vyhlášku, to zas tak horké nebude. Co vím tak SVS považuje Dol za
> konkurenci v oblasti vyšetřování vzorků na varroázu a mor a licenci na mor
> už byl i pokus Dolu vzít. Dol, pokud jsou osloveni, zpracovanou vyhlášku
> doporučuje, schvaluje ji vždy SVS a kdo taky jiný. O tom jak vznik a úprava
> vyhlášky probíhá jsem se před lety ptal Ing. Titěry a v podstatě mi bylo
> řečeno, že každý včelař může vyhlášku ovlivnit. Dol pokud zpracovává
> doporučení vyhlášky, tak bere vážně i připomínky řadových včelařů, protože
> to jsou připomínky z terénu.
> No a teď si kritici Dolu představte situaci, kdy stát bude mít monopol na
> vyšetření vzorků na varroázu, moru nebo pro chov. matek, kam by se asi
> vydala cena za takové vyšetření, teď v době škrtů a úspor, kdy žádný resort
> nemá dost peněz. Já bych to obecně řekl jinak " stěžovat si můžeme, ale
> není komu"
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50750


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel Novák (88.101.149.91) --- 18. 2. 2011
Re: Ustav v Dole (50530) (50531) (50533) (50548) (50554) (50555) (50556) (50559) (50741) (50744) (50745) (50748)

Mohl bych se zeptat, co je biologického na žíravinách a jedech vyráběných v rámci organické chemie, jako jsou kyseliny mravenčí a šťavelová?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50749


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 18. 2. 2011
Re: Ustav v Dole (50530) (50531) (50533) (50548) (50554) (50555) (50556) (50559) (50741) (50744) (50745)

diky za odkaz na ten ustav pro kontrolu veterinarnich leciv. Myslis Gusto, ze by meli schvalovat treba i pripravky obsahujici biologicka leciva kys. mravenci a stavelku ? Predpokladam, ze jsou tady spise na ty synteticke - Amitrazy, acr. , fluvalinaty.

P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50748


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.7.86) --- 18. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698) (50700) (50702) (50703) (50704) (50705) (50707) (50708) (50711) (50712) (50720) (50735) (50739)

Ono každému na odvíčkování zjevně vyhovuje něco jiného. Já jsem se po diskusi na tomto vlákně rozhodl, že vyzkouším odvíčkování na hrotu, místo pilky co má př. Turčáni na Svém ANTI mohu vyzkoušet nůž na pečivo co máme doma, ostří má vlnovku a je dlouhý 20 cm, ten nemusím kupovat. A určitě také min. zavolám Sapákum. Dám tomu ručnimu odvíčkování ještě jednu sezónu šanci, když už jsem to vydržel doposut.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50747


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.7.86) --- 18. 2. 2011
Re: Re: Re: distanční hřebeny x Hoffmany (50658) (50660) (50687) (50697) (50699) (50716) (50718) (50724) (50726) (50730) (50731) (50732) (50743)

No Já bych prvně ty šablony nafotil, to bude asi tak v pol. příštího týdne, a když s tím budu spokojen a budou fotky dostatečně názorné, tak je mohu dát i k dispozici na fórum, když už mají zde průběžnou reklamu. (:-))

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50746


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.7.86) --- 18. 2. 2011
Re: Ustav v Dole (50530) (50531) (50533) (50548) (50554) (50555) (50556) (50559) (50741) (50744)

Já si myslím, že v Dole to s tím monopolem na rozum a všemohoucnosti ovlivnit vyhlášku, to zas tak horké nebude. Co vím tak SVS považuje Dol za konkurenci v oblasti vyšetřování vzorků na varroázu a mor a licenci na mor už byl i pokus Dolu vzít. Dol, pokud jsou osloveni, zpracovanou vyhlášku doporučuje, schvaluje ji vždy SVS a kdo taky jiný. O tom jak vznik a úprava vyhlášky probíhá jsem se před lety ptal Ing. Titěry a v podstatě mi bylo řečeno, že každý včelař může vyhlášku ovlivnit. Dol pokud zpracovává doporučení vyhlášky, tak bere vážně i připomínky řadových včelařů, protože to jsou připomínky z terénu.
No a teď si kritici Dolu představte situaci, kdy stát bude mít monopol na vyšetření vzorků na varroázu, moru nebo pro chov. matek, kam by se asi vydala cena za takové vyšetření, teď v době škrtů a úspor, kdy žádný resort nemá dost peněz. Já bych to obecně řekl jinak " stěžovat si můžeme, ale není komu"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50745


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 17. 2. 2011
Re: Ustav v Dole (50530) (50531) (50533) (50548) (50554) (50555) (50556) (50559) (50741)

Bohužel tato konference nemá přehledné řazení témat. Toto se tu rozebíralo. Takže vzevrubně.

Dol určitě ne. Ten maximálně může zhotovit nějakou metodiku když jsou peníze nebo může poskytnout základní informační zdroje nebo doporučující soubor informací z EU, pro stanovení indikace různých léčiv nebo účinných látek. Na povolování použití účinných látek do nějakého léčiva nebo přípravku je tu Úřad co povoluje podle EU veterinární léčiva a přípravky. Praxe je taková, že jestli se veterina rozhodne použít to či ono, ověří si a nechá si to povolit u Úřadu, který to buď podle směrnic EU požehná nebo zavrhne a nepovolí, protože to EU zkrátka nepovoluje.

http://www.uskvbl.cz/

_gp_
.........
Mel bych zde dotaz pro verejnost- schvalovani leciv biologickych , tzn kys.mravenci,stavelova, ktere si volne muzete koupit, prece nemusi podlehat zadnemu schvaleni z Dolu ???
Je pak na nas jestli si koupime formidol, nebo kys. mravenci ci stavelovou a budeme si lecit.Zodpovednost za sve vcely si neseme sami.
Co si otom myslite ???

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50744


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (85.70.20.53) --- 17. 2. 2011
Re: Re: Re: distanční hřebeny x Hoffmany (50658) (50660) (50687) (50697) (50699) (50716) (50718) (50724) (50726) (50730) (50731) (50732)

2011/2/17 Ale Molčík

> Šablony nafotit a poslat můžu, ta šablona je velmi jednoduchá věc.A je tam
> i úspora elektřiny, když těch šablon je několik, tak než se to do nich
> naskládá, fréza stojí a samotné frézování v šabloně, zabere míň času než to
> naskládání, třebaže se loučky do ní skládají po několika kusech, co se
> vejde do ruky.
>
----
Nešlo by to třeba vystavit na www.vcelarskeforum.cz

Možná by to bylo jednodušší - a pak sem dát link.

Je tam však nastaveno, že zvětšit si je může jen přihlášený - což však může být každý.:-)

Díky.

Karel


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50743


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Prochazka (217.77.165.46) --- 17. 2. 2011
Re: Ustav v Dole (50530) (50531) (50533) (50548) (50554) (50555) (50556) (50559) (50741)

Skoro kazde vyberove rizeni je vypsano v momente,kdy je znam vitez a hleda se "krovi",kterym se vitez "zlegalizuje",tedy alespon v pripadech,kdy ma zdani legalnosti vydrzet.Zajimalo by mne,kdo by takove vyberove rizeni na kys.mravenci rozhodoval?Ted vazne:nase ZO vloni nezaradila formidol na objednavku leciv a to svorne z duvodu,ze si ho KAZDY vcelar MUZE KOUPIT SAM ZA SVOJE.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50742


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 17. 2. 2011
Re: Ustav v Dole (50530) (50531) (50533) (50548) (50554) (50555) (50556) (50559)

Vcera jsme meli na vyborove schuzi rozepri ohledne nasazeni formidolu. Me celkem zarazi, ze SVS naridi leceni formidolem ( na cem by nebylo nic spatneho,spise naopak) , ALE jak postupovat v pripade, ze nektery z vcelaru ze ZO odmitne formidol, s tim, ze leci Nassenheidrem. Kdyz jsem sel do dusledku, tak by z toho mohl byt i nemaly maler, kdyby se nekdo v EU dozvedel, ze veterina predepisuje pro povinne leceni pripravek s kys.maravenci a my na nej bereme dodatace ze SZIF ve vysi tusim 70%. Kdyz si vezmete, jak velka castka to musi byt pro celou CR. Moje zena se zabyva dodacemi ze SZIF, vsude se pise ze pri castce dotace prevysujici 500 000 CZK je nutne oficialni vyberove rizeni. Abychom typenize treba nemuseli jednou vracet zpet do EU, za nedodrzeni podminek pro zadavani vyber.rizeni.
Mel bych zde dotaz pro verejnost- schvalovani leciv biologickych , tzn kys.mravenci,stavelova, ktere si volne muzete koupit, prece nemusi podlehat zadnemu schvaleni z Dolu ???
Je pak na nas jestli si koupime formidol, nebo kys. mravenci ci stavelovou a budeme si lecit.Zodpovednost za sve vcely si neseme sami.
Co si otom myslite ???

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50741


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 2. 2011
Re: Re: Re: distan?n? h?ebeny x Hoffmany (50658) (50660) (50687) (50697) (50699) (50716) (50717) (50722) (50723)

Zdravím,
můžu taky poprosit o přeposlání emailu? mikulas.stibor/=/seznam.cz
Díky
Mikuláš

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Boleloucký <boleloucky.petr/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re: Re: distan?n? h?ebeny x Hoffmany
> Datum: 17.2.2011 11:38:38
> ----------------------------------------
> Dobrý den, chtěl bych se zeptat na totéž co kolega výše. Můžete mi ty fotky
> prosím poslat také.
> Mail: boleloucky.petr/=/gmail.com
> Děkuji
> S pozdravem
> Petr Boleloucký
>
> 2011/2/17 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
>
> > Pošli mi svoůj e-mail, pošlu fotky, z nich je to jasné.
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: M. Futera <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: Re: distan?n? h?ebeny x Hoffmany
> > > Datum: 17.2.2011 10:39:31
> > > ----------------------------------------
> > > Jaké rozměry drážek máte v horní a dolní loučce, v jakém medometu
> > > (tangenciální, radiální) vytáčíte, o kolik je rozměr mezistěny menší
> > > oproti rozměrům mezi "dny" drážek rámku z důvodu roztažnosti vosku?
> > > Případně prosím o další rady, zkušenosti, informace atd.- Pozn.: v
> > letošním
> > > roce přecházím na NN.
> > > Děkuji
> > > M. Futera
> > >
> > > Radek Hubač: .... mezistěny zatavuji do drážky v horní loučce bez
> > > drátkování, což funguje velmi dobře, dílo se mi nebortí
> > >
> > >
> > >
> >
>
>
>
> --
> Ing. Petr Boleloucký
> 777840488, 737267011
> boleloucky.petr/=/gmail.com
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50740


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.168.246.47) --- 17. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698) (50700) (50702) (50703) (50704) (50705) (50707) (50708) (50711) (50712) (50720) (50735)

ja uz 10r pouzivam otocny odvieck.drziak vyrobeny podla p.Turcaniho,mozem odporucit,nizky ramik pokladam a aretujem na bocne latky,cize je na kant...so Sapakovou vidlickou sam odvieckujem a vytocim 400kg medu za den..ak je toto pravek vcelarenia,tak som v nom rad..:-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50739


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 17. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698) (50700) (50702) (50703) (50704) (50705) (50707) (50708) (50711) (50712) (50720) (50735) (50736)

A Vy Anton máte jaký pohled na věc. Co byste doporučil na odvíčkování?
Jestli můžu rád se zeptám každého Děkuji.

Viete, každá líška si svoj chvost chváli, ale pre mňa je už min. 15 rokov tým najlepším pomocníkom, svoj vynález na odviečkovanie rámikov som označil ANTI. Vymyslel a vyrobil som si ho sám a čo som nedokázal (zváranie kostry a nadstavby, dal som urobiť majstrovi) a vznikla z toho veľmi efektívna pomôcka. Náklady na toto zariadenie boli skoro nulové, všetko som si nazbieral na šrotovisku vtedy bohatého poľnohospodárskeho družstva.

Hlavná nádoby je 100 x 430 (šírka rámika 420 mm) x 350 mm, na tejto hĺbke je sieť s očkami 2x2 mm (dá sa vybrať) a pod ňou nádoba na asi 80 kg medu s vypúšťacím ventilom, nádoby sa ukladajú odviečkované plásty, v 1avej časti je nadstavba pre kolmé uchytenie plástu, plást sa dá otáčať a je upravený na obojstranné odviečkovanie, na hrane nádoby je hranol z tvrdého dreva alebo plastu, so zárezom pre očistenie pílonoža. Na sieť sa dajú uložiť odviečkovance zo 400 plástov.

Článok aj fotodokumentáciou je na webe vcely.sk v časti TÉMY. Netvrdím, že je to najlepšie riešenie, ale mne slúži ku spokojnosti a vidličku už nepoužívam 20 rokov. Pri tomto spôsobe zrezávanie viečok pílonožom je, že aj "tučné" plásty zrežete na rovnakú hrúbku a kývanie medometu nepoznám. Nôž je vhodný aj na rámiky s plieckami a medzerníkmi na bočnej latke rámika.

Nikomu ho nevnucujem, ale momentálne by som iné zariadenie nechcel. Nie je to niečo svetoborné, každý plást musím zobrať do ruky a opracovať ho, nedá sa porovnať ani len so slávnym "maslostrojom" Voskovca a Wericha, a tobôž nie s americkými linkami, do ktorej na začiatku vložím vložím plást a na konci odoberiem celú debničku s vytočenými plástami.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50738


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 17. 2. 2011
Odviečkoavanie

Pre zmenu skúste si pozrieť túto ponukovú včelársku stránku, čo ponúkajú ruským včelárom výrobcovia. je to dobré na porovnanie.

http://www.pchelovod.com/
100 rublov = 2,52 eur

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50737


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.5.1) --- 17. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698) (50700) (50702) (50703) (50704) (50705) (50707) (50708) (50711) (50712) (50720) (50735)

A Vy Anton máte jaký pohled na věc. Co byste doporučil na odvíčkování?
Jestli můžu rád se zeptám každého Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50736


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(94.229.32.130) --- 17. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698) (50700) (50702) (50703) (50704) (50705) (50707) (50708) (50711) (50712) (50720)

Odvíčkovací vidličky od Sapáků můžu doporučit. Zpočátku trochu nezvyk, ale po zapracování podstatné zrychlení práce. Mám ji již 3 roky a jsem maximálně spokojen.

Páni vraciate sa do praveku včelárenia. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50735


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 2. 2011
Re: N? oby?ejn? (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698) (50700) (50702) (50703) (50704) (50705) (50707) (50708) (50711) (50712) (50715) (50719)

Pokud by bylo jen na odvíkování tak ano. Jeho výhodou je však neomezené množství dalších funkcí, počínaje od zábavy až po fyziky námáhavé práce .Jeho nevýhodou je velká hlučnost, zvláště když se pak zábavě vě
nujem jinde.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: N? oby?ejn?
> Datum: 17.2.2011 10:50:46
> ----------------------------------------
> Jo jo,
> Pepane, ale to je poradne drahe odvickovaci zarizeni.
>
> P.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50734


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(78.141.118.64) --- 17. 2. 2011
ramik bez drotika (50658) (50660) (50687) (50697) (50699) (50716) (50717)

http://vcely.sk/index.php?name=coppermine&file=displayimage&meta=search&cat=0&pos=18

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50733


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Boleloucký (e-mailem) --- 17. 2. 2011
Re: Re: Re: distanční hřebeny x Hoffmany (50658) (50660) (50687) (50697) (50699) (50716) (50718) (50724) (50726) (50730) (50731)

Mnohokrát děkuji, času není nikdy nazbyt a každé udělátko, které jej ušetří
je fajn.
Petr Boleloucký

2011/2/17 Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>

> Šablony nafotit a poslat můžu, ta šablona je velmi jednoduchá věc.A je tam
> i úspora elektřiny, když těch šablon je několik, tak než se to do nich
> naskládá, fréza stojí a samotné frézování v šabloně, zabere míň času než to
> naskládání, třebaže se loučky do ní skládají po několika kusech, co se
> vejde do ruky.
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50732


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.5.96) --- 17. 2. 2011
Re: Re: Re: distanční hřebeny x Hoffmany (50658) (50660) (50687) (50697) (50699) (50716) (50718) (50724) (50726) (50730)

Šablony nafotit a poslat můžu, ta šablona je velmi jednoduchá věc.A je tam i úspora elektřiny, když těch šablon je několik, tak než se to do nich naskládá, fréza stojí a samotné frézování v šabloně, zabere míň času než to naskládání, třebaže se loučky do ní skládají po několika kusech, co se vejde do ruky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50731


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Boleloucký (e-mailem) --- 17. 2. 2011
Re: Re: Re: distanční hřebeny x Hoffmany (50658) (50660) (50687) (50697) (50699) (50716) (50718) (50724) (50726)

Dobrý den, mohl by jste ty šablony postupem času nafotit a poslat. Rád bych
si je taky zhotovil.
Petr Boleloucký

2011/2/17 Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>

> Takhle nějak podobně jsem to dělával také, že jsem první frézoval drážky a
> potom rozřezával na jednotlivé loučky. Teď jsem přešel na šablony. Kdy si
> první připravím přesně rozměrově loučky, vyřadím suky apod. jednotlivé
> loučky naskládám za sebe do šablony a frézuji 30 horních, 50 bočních a 50
> spodních louček najednou. Těch šablon mám na jednotlivé loučky několik čímž
> se ten počet, kolik udělám na jedno nastavení frézy, zvyšuje. Půdorys
> šablony je dřevotříska, šiřka podle loučky, délka podle kusů louček kolik
> chci frézovat. Po obvodu dřevotřísky mám našroubovány tenké laťky aby
> loučky neujížděly, na každém konci šablony mám provrtané díry na vratové
> šrouby, abych mohl ze shora přitáhnout loučky hranolkem, aby se při
> frézování nezvedaly. Když je šablon dost, tak těch tisíc rámků za den se dá
> udělat, s předešlým postupem bez šablon mi to zabralo mnohem víc času.
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50730


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molčík (89.24.5.96) --- 17. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698) (50700) (50702) (50703) (50704) (50705) (50707) (50708) (50711) (50712) (50720) (50728)

No tak jste mě přesvědčily, letos vyzkouším vidličku od Sapaka. Za tip děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50729


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.168.246.47) --- 17. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698) (50700) (50702) (50703) (50704) (50705) (50707) (50708) (50711) (50712) (50720)

..suhlasim,odkedy mam vidlicku od sapaka,prestal som uvazovat o odv.zariadeni,vecer doveziem 30nadstavkov 42x17,ulozim do termokomory 38-40C,rano odvieckovavam a tocim..nizky ramik a teply plast su faktory ktore neuveritelne ulahcia a urychlia vytacanie..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50728


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 17. 2. 2011
Re: Re: Re: Re: distan?n? h?ebeny x Hoffmany (50658) (50660) (50687) (50697) (50699) (50716) (50718) (50724) (50726)

díky za dobrý nápad..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: distan?n? h?ebeny x Hoffmany
> Datum: 17.2.2011 12:15:43
> ----------------------------------------
> Takhle nějak podobně jsem to dělával také, že jsem první frézoval drážky a
> potom rozřezával na jednotlivé loučky. Teď jsem přešel na šablony. Kdy si
> první připravím přesně rozměrově loučky, vyřadím suky apod. jednotlivé
> loučky naskládám za sebe do šablony a frézuji 30 horních, 50 bočních a 50
> spodních louček najednou. Těch šablon mám na jednotlivé loučky několik čímž
> se ten počet, kolik udělám na jedno nastavení frézy, zvyšuje. Půdorys
> šablony je dřevotříska, šiřka podle loučky, délka podle kusů louček kolik
> chci frézovat. Po obvodu dřevotřísky mám našroubovány tenké laťky aby
> loučky neujížděly, na každém konci šablony mám provrtané díry na vratové
> šrouby, abych mohl ze shora přitáhnout loučky hranolkem, aby se při
> frézování nezvedaly. Když je šablon dost, tak těch tisíc rámků za den se dá
> udělat, s předešlým postupem bez šablon mi to zabralo mnohem víc času.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50727


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.5.96) --- 17. 2. 2011
Re: Re: Re: distanční hřebeny x Hoffmany (50658) (50660) (50687) (50697) (50699) (50716) (50718) (50724)

Takhle nějak podobně jsem to dělával také, že jsem první frézoval drážky a potom rozřezával na jednotlivé loučky. Teď jsem přešel na šablony. Kdy si první připravím přesně rozměrově loučky, vyřadím suky apod. jednotlivé loučky naskládám za sebe do šablony a frézuji 30 horních, 50 bočních a 50 spodních louček najednou. Těch šablon mám na jednotlivé loučky několik čímž se ten počet, kolik udělám na jedno nastavení frézy, zvyšuje. Půdorys šablony je dřevotříska, šiřka podle loučky, délka podle kusů louček kolik chci frézovat. Po obvodu dřevotřísky mám našroubovány tenké laťky aby loučky neujížděly, na každém konci šablony mám provrtané díry na vratové šrouby, abych mohl ze shora přitáhnout loučky hranolkem, aby se při frézování nezvedaly. Když je šablon dost, tak těch tisíc rámků za den se dá udělat, s předešlým postupem bez šablon mi to zabralo mnohem víc času.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50726


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Futera (93.153.25.4) --- 17. 2. 2011
Re: Re: Re: distan?n? h?ebeny x Hoffmany (50658) (50660) (50687) (50697) (50699) (50716) (50717) (50722)

Předem děkuji
mfutera/=/tiscali.cz

> Pošli mi svoůj e-mail, pošlu fotky, z nich je to jasné.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: M. Futera
> > Předmět: Re: Re: distan?n? h?ebeny x Hoffmany
> > Datum: 17.2.2011 10:39:31
> > ----------------------------------------
> > Jaké rozměry drážek máte v horní a dolní loučce, v jakém medometu
> > (tangenciální, radiální) vytáčíte, o kolik je rozměr mezistěny menší
> > oproti rozměrům mezi "dny" drážek rámku z důvodu roztažnosti vosku?
> > Případně prosím o další rady, zkušenosti, informace atd.- Pozn.: v
> letošním
> > roce přecházím na NN.
> > Děkuji
> > M. Futera
> >
> > Radek Hubač: .... mezistěny zatavuji do drážky v horní loučce bez
> > drátkování, což funguje velmi dobře, dílo se mi nebortí

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50725


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 17. 2. 2011
Re: Re: Re: distan?n? h?ebeny x Hoffmany (50658) (50660) (50687) (50697) (50699) (50716) (50718)

Drážky jsou v bočních loučkách, nahoře 20*6mm dole nepamatuji přesně cca 6*10mm. Na horní loučce se udělá o 8mm delší ouško, které se opře o boční loučku a dolní dělám z 6cm fošen, nedříve odfrézuji těch 6x10mm a pak podélně nařežu 5 louček. Pokud jde o to velkovčelaření Aleši, nechci aby sis myslel, že se do Tebe opírám, ale Provazníkovi, Volejník, Benda, Holec co si teď zrovna uvědomuji trny na dolních loučkách mají, trošku složitější výroba, ale úspora času, když neotravují podrážděné včely... Taky se snažím dělat vše jednoduše, nemám čas, jsem v zahraničí a včely vidím v sezóně 1-2x měsíčně.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: distan?n? h?ebeny x Hoffmany
> Datum: 17.2.2011 10:47:31
> ----------------------------------------
> Spodní přesazení loučky do strany se dělá 6 mm a mělo by být z boku loučky
> zuženo na polovinu hloubky, aby ta dosedací plocha byla co nejmenší. Proti
> mačkání včel je to dobrá věc. A jaké koliv zasazení horní či dolní loučky
> do bočních louček se mi také líbý, protože ten rámek pěkně drží pohromadě,
> má přesné rozměry a behem používání se nepohne. Někde jsem viděl obrázek
> Langstrothova rámku, kde spodní strana horní loučky, byla frézovaná do
> dovnitř prohnutého V. Šlo o rámek, do kterého se nedávala mezistěna a včely
> vždy stavbu začinaly dole na špičce toho V frézování. Technicky vyrobit
> dokonalý rámek, aby vyhovoval včelám a včelaři, to není problém, ale
> bohužel to nesedí do dnešní doby, rychle a levně. Já ačkoliv nemám farmu,
> tak se také snažím si věci zjednodušovat a spíš se dívám po metodách
> velkoprovozu, protože v sezóně nemám toho času nazbyt.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50724


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Boleloucký (e-mailem) --- 17. 2. 2011
Re: Re: Re: distan?n? h?ebeny x Hoffmany (50658) (50660) (50687) (50697) (50699) (50716) (50717) (50722)

Dobrý den, chtěl bych se zeptat na totéž co kolega výše. Můžete mi ty fotky
prosím poslat také.
Mail: boleloucky.petr/=/gmail.com
Děkuji
S pozdravem
Petr Boleloucký

2011/2/17 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>

> Pošli mi svoůj e-mail, pošlu fotky, z nich je to jasné.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: M. Futera <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: distan?n? h?ebeny x Hoffmany
> > Datum: 17.2.2011 10:39:31
> > ----------------------------------------
> > Jaké rozměry drážek máte v horní a dolní loučce, v jakém medometu
> > (tangenciální, radiální) vytáčíte, o kolik je rozměr mezistěny menší
> > oproti rozměrům mezi "dny" drážek rámku z důvodu roztažnosti vosku?
> > Případně prosím o další rady, zkušenosti, informace atd.- Pozn.: v
> letošním
> > roce přecházím na NN.
> > Děkuji
> > M. Futera
> >
> > Radek Hubač: .... mezistěny zatavuji do drážky v horní loučce bez
> > drátkování, což funguje velmi dobře, dílo se mi nebortí
> >
> >
> >
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50723


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 17. 2. 2011
Re: Re: Re: distan?n? h?ebeny x Hoffmany (50658) (50660) (50687) (50697) (50699) (50716) (50717)

Pošli mi svoůj e-mail, pošlu fotky, z nich je to jasné.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. Futera <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: distan?n? h?ebeny x Hoffmany
> Datum: 17.2.2011 10:39:31
> ----------------------------------------
> Jaké rozměry drážek máte v horní a dolní loučce, v jakém medometu
> (tangenciální, radiální) vytáčíte, o kolik je rozměr mezistěny menší
> oproti rozměrům mezi "dny" drážek rámku z důvodu roztažnosti vosku?
> Případně prosím o další rady, zkušenosti, informace atd.- Pozn.: v letošním
> roce přecházím na NN.
> Děkuji
> M. Futera
>
> Radek Hubač: .... mezistěny zatavuji do drážky v horní loučce bez
> drátkování, což funguje velmi dobře, dílo se mi nebortí
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50722


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.5.96) --- 17. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698) (50700) (50702) (50703) (50704) (50705) (50707) (50708) (50711) (50712) (50720)

Manželka je hlavně nedostupné odvíčkovací zařízení. By mi ta vidlička skončila zapíchnutá v zadku.(:-D)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50721


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 17. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698) (50700) (50702) (50703) (50704) (50705) (50707) (50708) (50711) (50712)

Odvíčkovací vidličky od Sapáků můžu doporučit. Zpočátku trochu nezvyk, ale po zapracování podstatné zrychlení práce. Mám ji již 3 roky a jsem maximálně spokojen.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50720


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 17. 2. 2011
Re: N? oby?ejn? (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698) (50700) (50702) (50703) (50704) (50705) (50707) (50708) (50711) (50712) (50715)

Jo jo,
Pepane, ale to je poradne drahe odvickovaci zarizeni.

P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50719


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.5.96) --- 17. 2. 2011
Re: Re: distanční hřebeny x Hoffmany (50658) (50660) (50687) (50697) (50699) (50716)

Spodní přesazení loučky do strany se dělá 6 mm a mělo by být z boku loučky zuženo na polovinu hloubky, aby ta dosedací plocha byla co nejmenší. Proti mačkání včel je to dobrá věc. A jaké koliv zasazení horní či dolní loučky do bočních louček se mi také líbý, protože ten rámek pěkně drží pohromadě, má přesné rozměry a behem používání se nepohne. Někde jsem viděl obrázek Langstrothova rámku, kde spodní strana horní loučky, byla frézovaná do dovnitř prohnutého V. Šlo o rámek, do kterého se nedávala mezistěna a včely vždy stavbu začinaly dole na špičce toho V frézování. Technicky vyrobit dokonalý rámek, aby vyhovoval včelám a včelaři, to není problém, ale bohužel to nesedí do dnešní doby, rychle a levně. Já ačkoliv nemám farmu, tak se také snažím si věci zjednodušovat a spíš se dívám po metodách velkoprovozu, protože v sezóně nemám toho času nazbyt.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50718


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Futera (93.153.25.4) --- 17. 2. 2011
Re: Re: distan?n? h?ebeny x Hoffmany (50658) (50660) (50687) (50697) (50699) (50716)

Jaké rozměry drážek máte v horní a dolní loučce, v jakém medometu (tangenciální, radiální) vytáčíte, o kolik je rozměr mezistěny menší oproti rozměrům mezi "dny" drážek rámku z důvodu roztažnosti vosku? Případně prosím o další rady, zkušenosti, informace atd.- Pozn.: v letošním roce přecházím na NN.
Děkuji
M. Futera

Radek Hubač: .... mezistěny zatavuji do drážky v horní loučce bez drátkování, což funguje velmi dobře, dílo se mi nebortí

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50717


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 17. 2. 2011
Re: Re: distan?n? h?ebeny x Hoffmany (50658) (50660) (50687) (50697) (50699)

Ahoj Aleši,
proto se dělali spodní loučky delší a přesahující trn zabraňoval mačkání. Já ty trny u dolních louček mám a včely se na rozdíl od klasiky s hladkými bočními stěnami nemačkají ani při vysouvání nahoru. Pokud chceš můžu na e-mail poslat fotky. V minulosti jsem viděl ve frézování problém, dneska mám zafrézované boční loučky nahoře i dole, což dělá rámek mnohem pevnější - pokud je to dobře udělané, tak rámek drží po kupě i bez hřebíků.... mezistěny zatavuji do drážky v horní loučce bez drátkování, což funguje velmi dobře, dílo se mi nebortí. Kdysi jsem ale taky začínal s takovými složitostmi jako je drátkování a příprava rámků pro 15 včelstev byla pomalu na celou zimu, už na to nerad i jenom vzpomínám, natož to někdy dělat znovu... nízké nástavky znamenají mít radost ze včelaření !!!
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: distan?n? h?ebeny x Hoffmany
> Datum: 16.2.2011 14:46:12
> ----------------------------------------
> Od klasických hoffmanů jsem v rámci uspory času, na výrobu polorámku do
> medníku, také odstoupil a to tak, že boční loučky mám bez toho bočního
> zůžení dole a horní loučku dělám stejně širokou jako spodní abych nemusel
> frézovat osazení na boky. Zkušel jsem i vyřadit na horní loučce frézování
> na ouška a dát tam pouze laťku v síle ouška, ale to se mi neosvědčilo,
> protože se to při zanesení medem prohýbalo. Rozdělávání takových rámků od
> sebe mě nepřipadá nijak strašné, je to nejspíš o tom jak se používá
> rozpěrák, Já ho dám do mezery a potočím s ním jak s klikou od dveří a rámek
> vytahuji povolený pohodlně rukama. Když jsem byl u některých včelařů, když
> prohlížely včelstva, bez rozdílu věku včelaře, byly i takový co obyčejné
> rámky s mezerníky doslova rozpěrákem páčily nahoru zapřeni o stěnu nebo
> vedlejší rámek. A tom, že většina ani neumí odložit nástavek na zadní stěnu
> a zbytečně mačkají včely na spodní straně je už možná i zbytečné mluvit.
> Absence základního vzdělání technologie. Distanční hřebeny jsem měl dvě
> sezóny v medníku. Protože jsem dával do medníku o jeden rámek míň, aby
> buňky byly hlubší a matka je nezakladla, což se jí ovšem dařilo stejně
> dobře jak při normálním počtu rámků. Takže to nefungovalo,to širší dílo.
> Hřebeny co se týká udržení mezery, absolutně v pohodě. Ale rámky je potřeba
> z toho vytahovat rozpěrákem nahoru, takže se zase dostávám do problému,
> abych nemačkal včely u boku spodní loučky, když ten rámek při povolování je
> šikmo to si myslím že byl pro mě větší problém než to čištění nástavku. Pro
> mě je jaké koliv mačkání včel při rozborce nebo zborce nepříjenmé.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50716


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 2. 2011
Re: N? oby?ejn? (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698) (50700) (50702) (50703) (50704) (50705) (50707) (50708) (50711) (50712)

To je vůbec to nejlepší odvíčkovací zařízení. Ta žena samozřejmě!

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: N? oby?ejn?
> Datum: 17.2.2011 09:15:47
> ----------------------------------------
> Presne tak,
>
> za vidlicku od Sapaku si sice musite priplatit, ale uz po prvnim dni
> odvickovani pochopite, ze to stalo za to. Ja uz nevim, jak sirokou - kolik
> jehel mame, protoze s ni dela zena, tak Lang. 15,9 - v pohode za 12 sekund
> stihnete. S vidlickou jedete jeden tah tam, na hrotu otocit druhou stranu
> zase jednim tahem. Kdyz pane Sapaka zavolate, tak se Vas vypta na ramkovou
> miru a pak Vam doporuci optimalni velikost, at stihate Vasemu medometu.
>
> PZ
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50715


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Burgel (82.113.48.14) --- 17. 2. 2011
Re: Aktuální téma (543) (555) (556) (567) (568) (639) (50710)

Škrob v opráškovém cukru.
Rozpouštěl jsem práškový cukr a roztok zhoustl jako škrob.
Myslil jsem nejdříve že se jedná o tu bakterii v cukru co napadá cukerné roztoky a slizovatí je, pak mi také došlo že v cukru je asi škrob.
J. Burgel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50714


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.5.96) --- 17. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698) (50700) (50702) (50703) (50704) (50705) (50707) (50708) (50711)

Ano Já mám takovou vidličku držadlo jinak tvarované, ale to není podstatné. Ty lomené to Vám nepovím, to přesně nevím. Údaj o průměrné denní kapacitě nemám, to jako drobný včelař nepotřebuji. Těch nezavíčkovaných rámků ve slabší snůšce je minimum, takže to odvíčkování pořád zabere dost času v poměru co zvládne medomet. A beru-li v úvahu, že vytáčení medu je postup na sebe navazujících pracovních úkonů takže, ať jde o velkého nebo malého včelaře, pořád je to na způsobu linky. A výkon produkce každé linky je závyslí na nejpomalejší operaci linky. O jiné vidličce jsem také uvažoval, širší s delšímy jehlami, pokud ji nekoupím mohu ji vyrobit, ale ať si v hlavě promítnu jakou koliv vidličku, tak pořád si myslím, že to zabere víc času něž chci a potřebuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50713


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel zajicek (213.155.229.110) --- 17. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698) (50700) (50702) (50703) (50704) (50705) (50707) (50708) (50711)

Presne tak,

za vidlicku od Sapaku si sice musite priplatit, ale uz po prvnim dni odvickovani pochopite, ze to stalo za to. Ja uz nevim, jak sirokou - kolik jehel mame, protoze s ni dela zena, tak Lang. 15,9 - v pohode za 12 sekund stihnete. S vidlickou jedete jeden tah tam, na hrotu otocit druhou stranu zase jednim tahem. Kdyz pane Sapaka zavolate, tak se Vas vypta na ramkovou miru a pak Vam doporuci optimalni velikost, at stihate Vasemu medometu.

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50712


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 17. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698) (50700) (50702) (50703) (50704) (50705) (50707) (50708)

Tuto?

http://www.vpjested.cz/dalen/ir/1150-vidlicka/1150_vidlicka--mm640x480_500.jpg

A ti kolegové, co si pořídily lomené, tak jde přesně o tuto?
http://www.vpjested.cz/dalen/ir/1100-vidlicka/1100_vidlicka--mm640x480_500.jpg

Jinak bych měl oprášit jedno rolnické pořekadlo, že strhat se dá i těžký vůl a tím chci říci, že počítání produktivity vytáčení medu, se neodvíjí od kapacity medometu nebo odvíčkovací kapacity za hodinu nebo den, ale denní kapacity počítané v průměru za celou sezonu. Máte takový údaj?

Zlepšení se dostaví, až si pořídíte od pánů Sapáků normální vidličku. A mohu doporučit navštívit jejich stránku a dávám Vám odkaz na vidličku, s kterou je spokojený jeden můj kolega, který má také nízké rámky a na dotaz, že to¨to je hrozné hrablo mi řekl, že i přesto je naprosto vyhiovující. Osobně mám od nich vidličky se zahlými konci a tuším, že 4x lomené. Často je neprodává, ale mám ji vytypovanou a osvědčenou na světlejší víčka.

http://vcelpotreby.sweb.cz/Jep04-30.html

_gp_
..........
(89.24.7.87) --- 17. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698) (50700) (50702) (50703) (50704) (50705) (50707)
Moje vidlička je standartní z Ještědu. Standartní to je rovná, bez nějakého lomení jehel či nejakého jiného tvarování rukojeti nebo těla. Ty tvarovavané, co si je pořídily nekteří včelaří v okolí,aby zrychlily odvíčkování, fungují stejně rychle jak vidličky standartní.Takže absolutně bez významného zlepšení. Ale to jaký mám typ a od kterého výrobce, to podle mě na fundovanou odpověď, která vidlička nad ostatnímy vyniká, není podstatné. Podstatné je to, že ze standartní vidličkou nejde mému medometu stíhat. Medomet nemám rovněž žádný speciální, je to standartní medomet původně na 4 rámky tangenciálně s manuální elekronikou, dopředu/dozadu a regulace otáček, a jen jsem do něj dal radiální koš.
Pokud bych stíhal odvíčkovat, tak mohu říct, že jeden člověk by mohl zvládnout i po silné snůšce vytočit med od 50 včelstev za den i s úklidem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50711


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(89.203.176.19) --- 17. 2. 2011
Aktuální téma (543) (555) (556) (567) (568) (639)

Dnes se prodává práškový cukr s obsahem škrobu.
Ovlivňuje obsah protihrudkujících látek kvalitu medocukrového těsta?
B.V.


Mne takto vylitla nosema jednou po jarnim prikrmovani cukernym roztokem.
Ano, to je velmi pravděpodobná příčina. Krmení cukrem na jaře včely dost vyčerpává, proto ho používejme jen jako poslední možné řešení, když už nemáme zásoby v plástech, případně i medocukrové těsto je lepší než roztok cukru, jen k tomu musí včely mít k dispozici vodu.
O náročnosti krmení cukrem (roztokem sacharózy, kterou musí včely pracně štěpit) na jaře cosi říká i pokus, který jsem před léty udělal. Zajímal jsem se o invertázu (to je ten potřebný enzym na sacharózu) ve včelích hltanových žlázách. V září, možná to bylo v říjnu, jsem ze včelstva dávno po zakrmení vzal skupinu včel. U části z nich jsem změřil aktivitu invertázy, byla velmi nízká, druhou část včel jsem dal do klícky a pokrmoval roztokem cukru (sacharózy) - po pár dnech jsem u nich změřil aktivitu invertázy. A ejhle - byla velmi vysoká. Včely (zimní dlouhověkké, před zimou) dovedly rychle ze svých tělesných zásob uvolnit potřebné bílkoviny a aktivovat svůj enzym. Totéž jsem potom opakoval se včelami po přezimování (asi březen), a výsledek byl: aktivita invertázy velmi nízká. Včely už neměly z čeho enzym vytvořit a aktivovat.
To je vysvětlení fyziologické podstaty Vámi zmíněného problému. Musí-li totiž včely i v takovéto situaci na jaře cukr zpracovávat, je to pro ně velká zátěž, vyčerpává je to a nelze se divit, že je pak nosema "přemůže". Zvlášť když zrovna nemají k dispozici žádný pyl.

Květoslav Čermák
Pokusný včelín v Zubří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50710


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.7.87) --- 17. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698) (50700) (50702) (50703) (50704) (50705) (50707) (50708)

Podpis k předešlému příspěvku. Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50709


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(89.24.7.87) --- 17. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698) (50700) (50702) (50703) (50704) (50705) (50707)

Moje vidlička je standartní z Ještědu. Standartní to je rovná, bez nějakého lomení jehel či nejakého jiného tvarování rukojeti nebo těla. Ty tvarovavané, co si je pořídily nekteří včelaří v okolí,aby zrychlily odvíčkování, fungují stejně rychle jak vidličky standartní.Takže absolutně bez významného zlepšení. Ale to jaký mám typ a od kterého výrobce, to podle mě na fundovanou odpověď, která vidlička nad ostatnímy vyniká, není podstatné. Podstatné je to, že ze standartní vidličkou nejde mému medometu stíhat. Medomet nemám rovněž žádný speciální, je to standartní medomet původně na 4 rámky tangenciálně s manuální elekronikou, dopředu/dozadu a regulace otáček, a jen jsem do něj dal radiální koš.
Pokud bych stíhal odvíčkovat, tak mohu říct, že jeden člověk by mohl zvládnout i po silné snůšce vytočit med od 50 včelstev za den i s úklidem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50708


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 16. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698) (50700) (50702) (50703) (50704) (50705)

Prosím Vás o odpověď. Jaký je výrobce Vaší vidličky, kterou nazýváte standardní nerezovou vidličkou. Děkuji po a napočtvrté už nemám sílu se ptát na základní informace._gp_
......
Aleš Molčík (89.24.7.86) --- 16. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698) (50700) (50702) (50703) (50704)
Samozřějmě,že chci přesnou odpověď, vždyť se na to ptám už minimálně podruhé. Kromě výrobce a typu mě také hlavně zajímá o kolik se zvýší počet odvíčkovaných rámků ve srovnání s klasikou, což je podle mě hlavní ukazatel produktivity práce a rozdílu mezi typy vidliček, jestli ten rozdíl tam je.
Medomet za hodinu, pokud nebude mít výrazné prostoje, zvládne pohodlně vytočit 7 včelstev tj. 143 rámků 390x240. V tý hodině je zahrnuta i manipulace s nástavky, rámky, cezení medu do nádob apod. Vezmu-li přesný čas, těch 5 minut na jeden polorámek, tak máte 12,5 s na to polorámek vzít, odvíčkovat oboustraně a uložit. A nebo převodem na rámek 390x240 jde o 18,8 s na kus.
--------------------------------------------------------------------------------
gp (93.92.52.23) --- 16. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698) (50700) (50702) (50703)
Výrobce vidličky, typ, chcete přesnou odpověď, tak nebagatelizujte._gp_
........
Aleš Molčík (89.24.4.225) --- 16. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698) (50700) (50702)
Vidličku mám nerez standartní


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50707


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JK (77.237.138.60) --- 16. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698) (50700) (50702) (50703) (50704) (50705)

Jen jsestli to není rukama??? :o)). Ono od klávesnice to jde rychleji .......
Půjdem si odpočinout JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50706


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76648 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 50706 do č. 50766)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu