Archiv Včelařské konference

Přímo pastovací zařízení Vám neporadím, ale sám pastuji vždy celou snůšku z řepky najednou tj. asi 700kg. Nádoby na uskladnění mám bílé plastové na cca 40kg a v nich to také pastuji. Používám na pastování tzv. startér(očkování už pastovaným medem).Míchám to stavební ruční míchačkou s nerez spirálami. Je to dnes běžně dostupná míchačka,má dvě spirály,drží se oběma rukama a motor má 2,5kw výkon a je to spřevodované. Nádoby s medem poskládám vedle sebe rozleji startér a stačí jen rozmíchat, netřeba nejak šlehat do pěny, jak se někteří včelaři domnívají.Potom to rozmíchám ješťe dvakrát vždy po 24h. a je hotovo. Při použití jemného startéru je i med jemně napastovaný, takový výsledek v jemnosti krystalů, jsem nikdy nedosáhl, když jsem čekal až med začne krystalizovat a potom jsem ho rozmíchal. Se startérem pastuji i na druhý den po vytočení a vyčeření.

pro opravu, odkaz byl moc dlouhý, posílám druhý a do kolonky podnikatel zadejte výzkumný ústav včelařský a posléze se proklikejte na detaily, je zajímavé, kdo jej vlastní.
http://www.rzp.cz/cgi-bin/aps_cacheWEB.sh?VSS_SERV=ZVWSBJFND

Nejednoduší pastovací zařízení na 200kg medu je 200 litrový sud který naplníš do 2/3 medem dobře uzavřeš pak se položí na zem a každý dem se překulí o 0,5 metu dále. jakmile se začne sám vracet je zpastováno a můžeš plnit do sklenic.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sedi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pastovac? za??zen?
> Datum: 29.1.2011 13:24:02
> ----------------------------------------
> Přátelé prosím můžete mi odpovědět na můj dotaz. Děkuji
>
>
>

To, že dělíte lidi na mladé a staré, komunisty (nevím, zda pan Mandík je v KSČM)a nekomunisty, je Vaše věc, ale že se jich nechcete dotknout pochybuji.
Máte konkrétní výhrady k obsahu rozhovoru? Žádnou politickou diskusi nechci vést.
Uvedl bych výhody a nevýhody členství v ČSV, jak je vidím z pohledu člena výboru ZO, kde také máme nečleny.
Výhody: 1.Nemusíte platit členské příspěvky 200,-Kč na člena a 16,-Kč na včelstvo.
Nevýhody:1. Musíte si sám zajistit předepsané léčení, nařízené SVS pro oblast, kde máte včelstva. ZO pro Vás může zajistit "léky", ale můžete se to dohodnout s veterináři.
2. Musíte si zajistit případná vyšetření (měl). ZO ČSV, která by Vás měla mít v pozornosti, nahlásí SVS, že jste léčení neprovedl, ani měl neodevzdal přes ZO ČSV. Potom koná veterina. V naší organizaci (pokud poskytujeme léky a zasíláme jeho vzorek k vyšetření) účtujeme 30,- Kč na včelstvo (výši částky stanoví členská schůze)
3. V případě poškození Vašeho včelařského majetu nemáte nárok na čerpání finančních prostředků ze Svépomocného fondu.
4. Nebudete dostávat Včelařství, ve kterém je také mnoho organizačně-administrativních informací.
Možná Vám jiní přidají další výhody a nevýhody. (Mimomateriální jistě existují)

Pan Fojtík napsal: "Udržení většího množství roztočů ve včelstvu tím že nebudete ošetřovat včelstva, bych Vám nedoporučilů.
nebojte se, jsem stoupencem dodržování veterinárních předpisů, že bych neléčil nepřichází v úvahu.

Natírám stejně jako dřevěné Impranalem, odstín "kaštan". Styrodurové ale pouze jednou vrstvou, celodřevěné 3x.
Přířezy lepím mezi dřevěné rámky lepidlem na polystyren v kartuších do vytlačovací pistole. Stejně tak i plemenáče ze Styroduru.
Další lepidla jsou na stránkách př. Honzy Jindry (Dilex, Uniflex, Dispercol)- viz http://jjvcela.sweb.cz/
Pár fotek jak vypadají nástavky pohledově, jsem dal na:http://vcely.rajce.net/1-5-2009
a http://vcely.rajce.net/17Prolet. Jsou to ty nástavky se světlejším odstínem (jedna vrstav nátěru) a s kryty kolem oček proti sýkorkám.

Každé oprávnění má v birokracii určitý rozsah od možnosti A až po třeba E, takže jsem tam neviděl nic zvláštní. Navíc VuVč Dol je s.r.o. a má 4 majitele a ti si snad rozhodnou sami co je pro jejich firmu výhodné. Nechápu co tím př. Novák chce říct, tak se vyjádřete konkrétně včem je problém. Pokud Já bych chtěl a moc toužil znát výsledek nejakého výzkumu, tak si ho můžu u VuVč objednat a zaplatit. Je to firma která na to má oprávnění a takovou firmu si může založit, každý kdo na to má vzdělání a peníze.

Mám styrodurové plemenáče, natírám je Balakrylem, neředit.
Mám-li spoj dřevo a styrodur tak to podmáznu disperzním lepidlem s odolností proti vodě D3+vrut a pokud je spoj styrodur a styrodur tak to nelepím vůbec, ale dám tam větší vrut 6x80 s pulkulatou hlavou. Pokud povolí vrut tak to lepidlo se vytrhne i s materiálem.

Mě je srdečně jedno, kdo ve Svazu vládne, hlavně když mě nepřekáží. Myslím ale že než taková volba, mohl klidně zůstat Sojka, kterému se navíc povedlo pár dobrých "kousků" oproti př. Mandíkovi, kterému a hlavně jeho podřízeným se povedla Včela Předboj. Ale i to je mi jedno, protože jako rozumný člověk jsem v ní nepřišel ani o 1 korunu. Největším problémem metody LBV je to, že ji kritizují hlavně ti, kteří ji nikdy nevyzkoušeli, ale už od samého začátku ví, proč nefunguje. Do téhle skupiny patří žel výzkumníci, učitelé včelařství a spousta dalších a hlavním důvodem je žárlivost na to, že je někdo předběhl mílovými kroky, přesto že na to nemá přidělenou trafiku nebo alespoň kancelář, či funkci. Stačí si přečíst ve Včelařství hned první esej na téma jak dobře to dělám já. Téma je jasné : Funguje to nebo ne? A někdo si tam na dvou stránkách pindá rozumy, ale o LBV prakticky nic a takových je! Přitom už od zveřejnění uplynuly 4 roky a tak už se dá s mírnou jistotou tvrdit zda funguje či ne. Jsem přesvědčen že kdybych měl Čechoslováky a postupoval podle návodu fungovala by znamenitě. Žel mám Dadanty a tak musím zkoušet dál, loňské vychytávky jsou víc než slibné. Nepotřebuji na to žádné příspěvky, zaplatit to musí med. A to doporučuji každému. Zkoušet zkoušet a zkoušet a od nikoho si do toho nenechat kecat! Zdraví R. Stonjek

Já to fórum PSNV sleduji občas a jaho pojetí a třídění mne spíš odrazuje než láká.
------------------------------------------------------
To jste s tím zase rychle hotov. Tím kdo vytvořil a provozuje Včelařské fórum je Petr Mirovský, nikoli PSNV. Založil ho právě proto, že na internetu nenašel jinou diskusi o včelách, kde by byly informace nějak logicky utříděné do téma a dalo se k nim i po čase vracet. Jako začínajícímu včelaři mu tyto informace chyběly. Tuto konkrétní formu zvolil pro svou zkušenost s programátorskými fóry.
Žádná konspirace, jen do včelařství prostrčil nástroj z jiného oboru.
To třídění Včelřského fóra oceňuji daleko více, než naprostou volnost až chaos této konference. Zkuste si tady na konferenci vyhledat příspěvky na určité téma za posledního půl roku. (Vím, jde to těžko a nikdo to nedělá, prostě se znovu a znovu zeptá.)

V tom s vámi souhlasím. Trachtát na téma "Nezkoušel jsem to, ale vím proč to nemůže fungovat", dva příspevky se společným tématem "Už několik let mi to funguje" a nakonec "Nezkoušejte to, musí se to napřed prozkoumat, ale nejsou na to peníze".

Z prispevku mi neni jasne za jakym ucelem je vlastne oddelek vytvoren.Na zvyseni stavu vcelstev,na vymenu stare matky,nebo jako protirojove opatreni to nebude.Velkou slabinu vidim v obrani produkcniho vcelstva o plod(umele vytvoreny preletak),a nakocovani za snuskou.Jednak by se cast letavek upracovala a nahrada vylihlych mladusek nikde,a dalsi cast vcel by se musela venovat vychove noveho plodu.Potom po navratu z takoveho to kocovani by oddelek slouzil uz jen k zachrane produkcniho vcelstva pred nakrmenim na zimu.Rad studuju jednoduche provozni metody,ale tento postup pred kocovanim bych nezavedl,spis vcelstvo posilil o plod,nez oslabil.Lec nikoho od zkouseni nezrazuju,metoda pokusu a omylu je tvrdy ukazatel zivotnosti ruznych postupu.

Dotaz na Jakuba:
Právě jsem sestavil formu na stloukání rámů, takže přijde čas na objednání styroduru. Jsou různě pevné-tvrdé od fasády po zatížené podlahy.
Jaký používáte, je nějak chráněný proti vykusování zevnitř?

Koukám že je máte v normálním provozu mezi dřevěnými. Kromě váhy, je v tom nějaký zřetelný rozdíl? Rozvoj, výnos?

A co ty sýkorky? Či jiní ptáci - žlůva atd?

Díky za info.

Karel

Pastoval jsem dosud ve stejných nádobách 40-50kilo a vrtačka narex 600W - chce to ale kovovou 2st. převodovku, žádný supermarket z plastu. Dost se hřeje a k tomu spirálu co se prodává ve včel. potřebách. Ale je z toho binec jak se to přendavá z nádoby do nádoby, tak to kape,nebo musí někdo běhat s talířkem pod spirálou.

Teď jsem si k míchadlu co je na fasády a zbylo mi po fasádě nechal udělat vřeteno z nerezu a taky koukám po nádobách.

Tady se mi zdají až podezřele levné, ale není to pro včelaře, takže je to asi tím. A taky by se šikly na medovinu. :-)

http://www.vinarskyraj.cz/kategorie/nerezove-nadrze/

Karel

Přeji hezký den a děkuji za reakce ,ohledně řepy a dokrmování ze šťávy.Asi jsem se špatně vyjádřila -z té vypresované šťávy a odpařené vody vznikne sirup ,nechci používat melasu.Jinak p.Antone jsem v Bosně a o cukrovar tady nezakopnu :),a pak ještě -lepíme z tvrzeného polyestirenu Dřevofixem ,tak snad v tom nebude chyba? A chtěla jsem se zeptat tady debatujete o roztočích já je okem nevidím ,vidím varou ,to hovoříte o tomto parazitu? Nebo už b.....:).Jinak p.Pepan mě opět pobavil včelama z Moskvy ...Tak zatím zdravím Magdalena.

2. Musíte si zajistit případná vyšetření (měl). ZO ČSV, která by Vás měla mít v pozornosti, nahlásí SVS, že jste léčení neprovedl, ani měl neodevzdal přes ZO ČSV. Potom koná veterina. V naší organizaci (pokud poskytujeme léky a zasíláme jeho vzorek k vyšetření) účtujeme 30,- Kč na včelstvo (výši částky stanoví členská schůze)
----------------------------------------------
Na to je dobře si nastudovat platnou vyhlášku SVS pro váš kraj.
http://www.svscr.cz/
viz krajské správy a jejich úřední desky.
Na jihu Moravy je to bez problému, vyhláška je rozumná
a tady u nás zase nedodržuje vyhlášku nikdo, protože to není technicky možné, takže je nesmysl aby udávaly jen nečleny:-)

----------------------------
A pak je tady Zákon o sdružování a jeho paragraf 5
http://www.pravnik.cz/uplna-zneni/uz-86.html

§ 5

Sdružení nesmějí vykonávat funkci státních orgánů, pokud
zvláštní zákon nestanoví jinak. Nesmějí řídit státní orgány a
ukládat povinnosti občanům, kteří nejsou jejich členy.
-------------------------
A Kraje, které podmiňují výplatu dotací členstvím v ČSV by
mohl zajímat tento:

§ 3

(1) Nikdo nesmí být nucen ke sdružování, k členství ve
sdruženích ani k účasti na jejich činnosti. Ze sdružení může každý
svobodně vystoupit.

(2) Nikomu nesmí být občansky na újmu, že se sdružuje, že je
členem sdružení, že se účastní jeho činnosti nebo jej podporuje,
anebo že stojí mimo ně.

------------------------------

Karel

diskuse na téma členství
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Clenstvi

Přeji hezký den a děkuji za reakce ,ohledně řepy a dokrmování ze šťávy.Asi jsem se špatně vyjádřila -z té vypresované šťávy a odpařené vody vznikne sirup ,nechci používat melasu.Jinak p.Antone jsem v Bosně a o cukrovar tady nezakopnu :),a pak ještě -lepíme z tvrzeného polyestirenu Dřevofixem ,tak snad v tom nebude chyba? A chtěla jsem se zeptat tady debatujete o roztočích já je okem nevidím ,vidím varou ,to hovoříte o tomto parazitu? Nebo už b.....:).Jinak p.Pepan mě opět pobavil včelama z Moskvy ...Tak zatím zdravím Magdalena.

Pani Magda, opätujem pozdrav do Bosny, teraz som to pochopil o čo vlastne ide. Dnes som diskutoval s včelárom kolegom a túto možnosť sme prebrali. Odparením vody vznikne vyššia cukornatosť, tak problém odoberania by padol, len roztok by mal byť zbavený hrubších nečistôt. Problémom zostáva vyšší podiel nestráviteľných pevných, ktoré v zime preplňujú jej výkalový vak, ktoré rafinovaný cukor neobsahuje. Práve priateľ mi spomínal jedného dobrého včelára (1OO včelstiev), ktorý vďaka veľkej záhrade a v nej jabloní. Jablká rezal a lisoval šťavu, ktorá mala cukornatosť len 7-9%, no on zahusťoval šťavu rozpusteným repným cukrom. Tvrdil, že včely upravený sirup odoberali a zimovali bez následkov, tvrdil , že včely boli "zdravé".

Čo sa týka polystyrénových úľov, overte si na obale lepidla, či je vhodný pre potraviny, včelám by sa nič nestalo, Drevofix by mohol zodpovedať norme.

Ano, hovoríme o tom istom škodcovi, ktorému jednoducho hovoríme parazit, slov. klieštik, čes. kleštík a odborne Varoa destrucror, čiže bavíme sa o tom istom škodcovi.

Pepan je známy "vtipálek", je osobne nechápem, že sa našli aj taký, ktorí si myslia, že sibírska včela naozaj existuje, je to len miestna varieta včely Stredoruskej (Apis melliféra), ktorí včelári cez zimu umiestňujú do zemľaniek-stébniku, aby prežila. Sibír je drsná, s dlhou zimou, ale leto i keď kratšie, je pre včelu vhodné. Anton

P.s. Aké je v Bosne počasie, panujú aj u Vás nízke teploty?

Melasa bude součástí toho sirupu.

Obecně souhlasím, jen to vidím trochu jinak:
ad § 5: ČSV, co se léčení týče, nevykonává žádnou funkci státních orgánů,
ani neukládá povinnosti - do dělá SVS, a ta může. ČSV jen usnadňuje splnění
těchto povinností, a to i pro nečleny.
ad § 3: Pravidla pro dotace si určuje ten, kdo je poskytuje. Ani státní
dotace, ani dotace z EU ke členství ve ČSV nenutí, a nejsou členstvím
podmíněny. Pokud se některý kraj rozhodne věnovat nějaké dotace pouze
organizacím, je to jeho věc. Případné nedosažení na některé dotace se
konečně ani nedá považovat za občanskou újmu.
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: e-mail/=/nezadan
Sent: Saturday, January 29, 2011 7:36 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Vystoupení ze svazu

...
§ 5

Sdružení nesmějí vykonávat funkci státních orgánů, pokud
zvláštní zákon nestanoví jinak. Nesmějí řídit státní orgány a
ukládat povinnosti občanům, kteří nejsou jejich členy.
-------------------------
A Kraje, které podmiňují výplatu dotací členstvím v ČSV by
mohl zajímat tento:

§ 3

(1) Nikdo nesmí být nucen ke sdružování, k členství ve
sdruženích ani k účasti na jejich činnosti. Ze sdružení může každý
svobodně vystoupit.

(2) Nikomu nesmí být občansky na újmu, že se sdružuje, že je
členem sdružení, že se účastní jeho činnosti nebo jej podporuje,
anebo že stojí mimo ně.

------------------------------

Karel

Pastuji už asi 10 let,ročně běžně 400 kg. Když se teď dívám na moderní zařízení, to svoje bych neměnil. Pastuji v hliníkových mlíkárenských konvích naplněných více než do 3/4 (17 l). Pastuji jich třeba 6-8 (podle potřeby) najednou.
Respektive zamíchám jednu a jdu na další atd.
Vlastní míchací zařízení (samo domo) sestává z pomaloběžného motoru, který je prišroubován na víko konve a k motoru známá míchací metla. Výhody:levné, když pustím motor, zavřu víko a mohu to nechat běžet určenou dobu bez dozoru, pak bez problémů přendám do další konve a jedu dál.

V konvích se dobře pastuje: Na stojánku se 4 hřídelemi na které se položí 3 konve na ně další 2 a nahoru 1, otáčením se pootočí zaráz všech 6 . Jde pohodlně rukou a stačí pootočit o 1/4 kola.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jirka <odlovice/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pastovac? za??zen?
> Datum: 29.1.2011 21:37:25
> ----------------------------------------
> Pastuji už asi 10 let,ročně běžně 400 kg. Když se teď dívám na moderní
> zařízení, to svoje bych neměnil. Pastuji v hliníkových mlíkárenských
> konvích naplněných více než do 3/4 (17 l). Pastuji jich třeba 6-8 (podle
> potřeby) najednou.
> Respektive zamíchám jednu a jdu na další atd.
> Vlastní míchací zařízení (samo domo) sestává z pomaloběžného motoru, který
> je prišroubován na víko konve a k motoru známá míchací metla. Výhody:levné,
> když pustím motor, zavřu víko a mohu to nechat běžet určenou dobu bez
> dozoru, pak bez problémů přendám do další konve a jedu dál.
>
>
>

Neznámý napsal:
>Radku Krušino bez roztočů včelu nevyšlechtíte
.....................

Díky za reakci a Váš názor.
Je to v podstatě potvrzení toho, co je podle mě logické.
A nejde o mě. Jde o to, že bez roztočů nejde na odolnost šlechtit.
Nepoznáme, která včelstva jsou neodolná, ani která jsou nejodolnější.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Neznámý napsal:
>nevím ani proč si myslíte že ošetříte 5x a jste bez roztočů.To už by jsme dávno byli čistí. Pořád ve včelstvu nejaký roztoč zůstane a pokud ošetřujete v sezóně, kdy je plod tím spíš, a v mezi ošetření se roztoč ještě přimnoží.
>A na posouzení stavu jak se ve včelstvu množí roztoči máte ůdaje o spadu přirozeném a spadu po ošetření a u všech včelstev na stanovišti najednou.Takže ůdaje na porovnání jsou.
>A proč potřebujete počítat roztoče na stovky také nechápu,mne stačí max. desítky.
>A pokud je včelstvo ve kterém je nula tak proč si myslíte, že je práce u konce a končí selekce? Vždyť to může být náhoda a včelstvo se musí pořád sledovat a po čase se tam stejně zas nejaký roztoč najde. To je práce která není nikdy hotová.
.....................

Já jsem neřešil jestli jsme nebo nejsme po 5 či 8 ošeřeních bez roztočů.
Snažím se přemýšlet a teoretizovat o smyluplnosti naší metodiky v přístupu k roztoči.

A tato metodika je založená na zprůměrovaných výsledcích, a plošných opatřeních, která se nařizují.
Když se už zmíněné průměrné vysledky vyhodnotí tak, že průměrně může nastat problém (včestva při průměrném nárůstu bez jakékoliv odolnosti nedožijí podzimní fumigace), opět se plošně nařídí další vybíjení jarních přeživších roztočů, a mnohde se nařídí ještě plošné podletní ošetření gabonem.

Tato metodika vůbec nemyslí na to, jak odhalit odolná včelstva, každý monitoring využívá jen k nařízení dalšího vybíjení roztočů.

Když si to porovnáme s prvním odstavcem, kde jsme se shodli, že na odolnost proti roztoči se bez roztočů šlechtit nedá, potom bychom se zřejmě měli shodnout i na tom, že naše metodika brání šlechtění včel odolných proti roztoči. Každému, kdo by se o to teoreticky chtěl pokusit, háže klacky pod nohy. Jednak nařizuje léčit i těm, kdo mají předled o včelách a ví, kde roztoče mají a kde ne, a potom úplně zruší testování u včelstev, která vyhláška nařídí ošetřit a tím jakékoli testování přeruší.

Osobně si myslím, že by se měla změnit.
Zřejmě nejsmysluplnější by bylo změnit nařizování ve vyhlášce v doporučení.
Potom by všechna snaha a prostředky vynakládané měly smysl pro ty, kdo z jakýchkoliv důvodů nemají přehled o vlastních včelách.
Ti, kdo mají přehled o svých včelách, by nebyli nuceni aplikovat jedy tam, kde nejsou roztoči, popřípadě je testují na odolnost.
A všichni by si lépe uvědomili, že oni mají zodpovědnost za svá včelstva a měli by je sledovat, nikdo jiný to za ně neudělá.
Každý by byl víc motivován (ne přinucen) vyřazovat ta nejméně odolná včelstva, zjistit, kdo se zajímá o šlechtění na odolnost, zjistit, zda jeho matky jsou odolnější než mé nejodolnější, rozchovávat to nejlepší, co najdu.

Pokud by to začala dělat většina, máme šanci, že se odolnost našich včelstev začne zlepšovat. Kdo se zajímá o problamatiku, ví, že mechanismy odolnosti se v určité míře u našich včelstev objevují.
Dokud to většina dělat nebude, nemá ani cenu nakupovat drahé a odolné matky pokud by i existovaly, bylo by to jen mrháním peněz a energie. Geny trubců okolních včeltev by další genezace vrátily zase zpátky.

No, a my jsme tak daleko, že o tom absolutní většina zatím nechce ani přemýšlet, a když se o tom začne teoretizovat, vypadá to skoro jako by probíhala kontrarevoluce v českém včelařství. :)

Radek Krušina

Dobrý večer ,stou řepou už nebudu otravovat ,znovu opakuji není v té šťávě melasa ,je to prístroj ,který nestrouhá ,ale tlačí tekutinu ,zatím to zkusím na jednom roji ,pak uvidím,dostala jsem tady do ruky knihu ,kde v 16 stol.popové (kněží v klášterech) měli včelky a přikrmovali je šťávou s masitých hrušek ,proto ta idea s řepou ,prostě to zkusím a pak mohu říct jde to nebo ne :),jsem v chovu benjamínek a chci pro ně dobré věci,aby dělali potěšení i nějaké ty dobroty. Ty sibiřké se hold musely přispůsobit ,málo tepla a "paši" tak jsou to fofrnice ,nevím možná časem by geneticky také zpohodlněly a byli by dejme tomu jako ty evropské (nemyslím tím politicky ,ale zeměpisně).Počasí před týdnem bylo jako na jaře ,už ty čiperky i nosily ,začal tady málo kvést vřes ,hluchavky purpurové ,lísky a vrby ,ovšem začala zima ,teď jsme po sněhem cca 30cm a tak -2 / +1 ,no leden...
Zatím si připravujeme nové úly a rámy ,kdyby se holky chtěly rojit ,to se také poctivě učím ,ne jenom teeeorii ,ale hezky vše ,jak se říká od "píky!A při prvním stáčení jdu znovu do medoviny!Tady pijou hodně rakii(kořalku ze švestek ,či jablek) a já přece jenom ty vínečka ,tak by mě medovinka pasovala ,jinak vám pánová posílám pozdrav :) Magdalena.A děkuji

Pro KaJi: Používám pouze orginál zelený Styrodur tl. 30 mm od BASF, typ 2800C,který není falcovaný a má na povrchu oboustranně vylisovanou mřížku.Připadá mi subjektivně ze všech jeho náhrad jako povrchově nejtvrdší.
Výhoda je hmotnost nástavku, ca. 1,5 kg. Dále, rozvoj oddělků ať již v plemenáčích na 5 rámků a nebo ve dvou sekcích v NN nad dělicím dnem nad medníky kmenových včelstvech je OK. Tam se i ta hmotnost sejde, protože některé sundávám už z pozice nad 6. nebo i 7.nástavkem před prvním vytáčením.
Použití ve kmenových včelstvech je v sezoně bez problémů, pouze - jak už jsem tady někdy psal - pokud používáte očka, je nutné otvor zevnitř oblepit tenkou dýhou nebo Al-folií, protože holky si jinak vnitřní hrany očka postupně vykusují do kužele, až je najednou vnitřní průměr 60mm a venkovní průměr místo 25mm je rázem 35. Používám čtverce ca. 80x80mm z dýhy tl. asi 0,8mm, otvor na stojanovce do asi 20 kusů najednou. Když se jim to takhle zevnitř vylepí, tak je klid. Podobně česínko u plemenáčů.
Jinak se snažím v podletí při zužování - zimuji na 5NN - styrodurové nástavky odstranit, protože proti žlunám a strakapoudům nemají v zimě šanci. Loni jsem to nezvládl, bylo málo dřevěných nástavků a sýkorky otevřená větrací očka ve 4.nástavku berou jako výzvu pro zvětšení a snazší odchyt holek. Musel jsem tam nouzově dát krycí dřevěné destičky.
Ještě jeden typ na Styrodur, protože se už špatně shání a cena jde stále nahoru. Momentálně je snad ještě za bezva cenu na http://www.stavebniny-rychle.cz/ v Dobříši.
Zdraví
Jakub

...jen doplněn odesilatel

Dobrý den paní Magdo. Dosud zde nezazněla jedna podstatná věc a to, jak dlouho u vás trvá zima a jaký má průběh. Zde na této konferenci vycházíme ze zkušeností našich zim a od toho se odvíjí i názory na kvalitu krmiva. Je však zcela možné, že včely v podmínkách zimy ve vašich zeměpisných šířkách mají větší možnost vyčištění organizmu a tudíž nebezpečí přeplnění výkalovývh vaků není akutní. Za pokus to tedy určitě stojí. Držím Vám palce.
JK

Kam jste se děvenko až dostala.Je chvályhodné , že jste se dala na včelařinu,myslím si,že jste velmi vzdělaná a pokud u této branže i nadále zůstanete,tak si hravě poradíte i s tím krmením na zimu.U Vás to krmení na zimu zajisté nebude tak riskantní jako u nás. Jinak jsme rádi,že jsme Vás získali do naší včelařské konference , kterou zajisté obohatíte svými postřehy z jihu , země, která byla kdysi také součástí Rakouskouherska.Ať se Vám daří.

Obecně souhlasím, jen to vidím trochu jinak:
ad § 5: ČSV, co se léčení týče, nevykonává žádnou funkci státních orgánů,
ani neukládá povinnosti - do dělá SVS, a ta může. ČSV jen usnadňuje splnění
těchto povinností, a to i pro nečleny.
ad § 3: Pravidla pro dotace si určuje ten, kdo je poskytuje. Ani státní
dotace, ani dotace z EU ke členství ve ČSV nenutí, a nejsou členstvím
podmíněny. Pokud se některý kraj rozhodne věnovat nějaké dotace pouze
organizacím, je to jeho věc. Případné nedosažení na některé dotace se
konečně ani nedá považovat za občanskou újmu.
S pozdravem Petr.
-------------------------
spolupráce je chvályhodná snaha .
Jen mi vadí v naší vyhlášce SVS ta část kd eje napsáno, že nikod nemsí léčit bez komise ČSV.
Ani jednou, což dělá z vyhlášky zřejmě neplatný a v praxi nepoužitelný papír. A je jedno, že u vás se každý důvěrníkovi třikrát podepíše na papír když mu vydá léčivo a máte to ošéfované. :-)

A kraje můžou dát dotaci opravdu každému, tedy třeba jen oraganizacím ČSV.
Ale pokud ji dávají začínajícím včelařům, tak nemůžou dotaci vázat na jeho vstup do ČSV.
To je jako kdyby dávali podporu na plynové kotle, ale jen pro členy ČSSD, protože ta se o ní zasloužila, neboť má v radě kraje většinu - toho času - proto ten příklad.
-------------
No a k praktické části - tedy to že bude vyhláška nutit nečlena, aby si objednával léčení a platil nějaké odhlasované částky je nsmysl. Pokud se dohodne tak ano, pokud ne, tak si normálně zaplatí léčivo a může si snad léčit sám. Nebo je snad na této úvaze něco nelogického.

Karel

Mám dotaz ohledně el. spirály na rozpouštění medu. Má někdo s nimi zkušenosti? Díky za příspěvky.

P.Fojtík (89.24.5.128) --- 29. 1. 2011
Re: včelaření, nebo finanční zisk? (50127)

Včelaření nebo finanční zisk? Obojí je správně,výzkum potřebuje peníze a ne málo. A podnik který má vlastní vývoj a výzkum má obroskou šanci na trhu udržet se, protože může přijít sám s něčím novým. A co vím, podle tvrzení ředitele, tak v Dole by raději dělali jen výzkum, ale musí se starat o vlastní příjem, takže tomu výzkumu nemůžou věnovat tolik času jak by si představovali. A žijem ve svobodě podnikání, takže má-li někdo zájem věnovat se pouze výzkumu ve včelařství, tak má volné pole, ale dřív nebo pozděj narazí na to, že nemá peníze. Peníze hýbou světem.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Promiňte, že se k tomu ještě vracím, ale nějak mi to nedalo, jakkoli tuším marnost ..., neb víra je víra ... Peníze nejsou všechno ... Nesměšujte, prosím, výzkum s podnikáním, ne že by to někdy nešlo, ale je to opravdu, ale opravdu obtížné a problematické, jakkoli vezmeme v úvahu veškerá specifika výzkumu aplikovaného a základního ... Příkladem je právě VÚVč, který se sice jmenuje výzkumný ústav a na svých stránkách má rubriku Výzkum, ale v té složce uvádějí jako výsledky populární a metodické příručky případně překlady, na nichž spolupracovali (Tautz, Fenomenální včely, např.). To je sice ilistrativní, ale vlastně právě ilustrativní ... :-), bohužel ... Najdeme tam také odkaz na výsledky výzkumu, které jsou na starých stránkách a které se prý brzy objeví na novém webu, ta zmínka je tam už skoro dva roky ... Když kliknete na starý web, nic prakticky nenajdete. U výzkumného ústavu bych čekal jakousi veřejnou službu, tedy zveřejnění témat a výzkumných zpráv, výsledků výzkumu, jejich hodnocení, oponentury. Zprávy o získaných grantech z veřejných a evropských peněz a také zprávy o tom, jaké jsou jejich výsledky. Jestli to tam někde je, pak se omlouvám, ale já to tam nenašel ... Jenom obecnou větu: "Řešíme řadu výzkumných projektů podporovaných ministerstvy zemědělství, životního prostředí a školství. Spolupracujeme se Státní veterinární správou, Českým svazem včelařů a řadou mezinárodních institucí." Konkrétně ale nic,nic, nic ... Mně jako zájemci o nové metody a výsledky výzkumu to nestačí. A kdybych hledal tyto informace, tak bych se právě obrátil na stránky tohoto výzkumného ústavu ...
A to Vám nevadí, že: "Výzkumný ústav včelařský, s.r.o. má akreditovanou zkušební laboratoř.Laboratoř byla ředitelem Státní veterinární správy rovněž jmenována jako Referenční laboratoř pro nákazy včel", jak se na stránkách tvrdí, a přitom je tento ústav, s.r.o. monopolním výrobcem a distributorem některých léčiv a posuzovatelem metodik? To Vám připadá v pořádku? Možná pro český rybník, tam jsme si už zvykli na ledacos ... Ještě jedou se omlouvám, že znovu živím toto téma. Už přestanu ...
Klidnou neděli všem.
Jiří

pokud vystoupíš,proč organizace musí zajistit léčivo,dotace a nesmí si počítat ani poštovné.Pokud nejsi člen,organizace by se neměla o tebe vubec starat.

>>> U výzkumného ústavu bych čekal jakousi veřejnou službu, tedy
zveřejnění témat a výzkumných zpráv, výsledků výzkumu, jejich hodnocení,
oponentury. Zprávy o získaných grantech z veřejných a evropských peněz a
také zprávy o tom, jaké jsou jejich výsledky. Jestli to tam někde je, pak<<<

S tím lze jen souhlasit. A také nejen souhlasi , ale i požadovat!!!

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?ela?en?, nebo finan?n? zisk?
> Datum: 30.1.2011 10:54:14
> ----------------------------------------
> P.Fojtík (89.24.5.128) --- 29. 1. 2011
> Re: včelaření, nebo finanční zisk? (50127)
>
> Včelaření nebo finanční zisk? Obojí je správně,výzkum potřebuje peníze a ne
> málo. A podnik který má vlastní vývoj a výzkum má obroskou šanci na trhu
> udržet se, protože může přijít sám s něčím novým. A co vím, podle tvrzení
> ředitele, tak v Dole by raději dělali jen výzkum, ale musí se starat o
> vlastní příjem, takže tomu výzkumu nemůžou věnovat tolik času jak by si
> představovali. A žijem ve svobodě podnikání, takže má-li někdo zájem
> věnovat se pouze výzkumu ve včelařství, tak má volné pole, ale dřív nebo
> pozděj narazí na to, že nemá peníze. Peníze hýbou světem.
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
>
> Promiňte, že se k tomu ještě vracím, ale nějak mi to nedalo, jakkoli tuším
> marnost ..., neb víra je víra ... Peníze nejsou všechno ... Nesměšujte,
> prosím, výzkum s podnikáním, ne že by to někdy nešlo, ale je to opravdu,
> ale opravdu obtížné a problematické, jakkoli vezmeme v úvahu veškerá
> specifika výzkumu aplikovaného a základního ... Příkladem je právě VÚVč,
> který se sice jmenuje výzkumný ústav a na svých stránkách má rubriku
> Výzkum, ale v té složce uvádějí jako výsledky populární a metodické
> příručky případně překlady, na nichž spolupracovali (Tautz, Fenomenální
> včely, např.). To je sice ilistrativní, ale vlastně právě ilustrativní ...
> :-), bohužel ... Najdeme tam také odkaz na výsledky výzkumu, které jsou na
> starých stránkách a které se prý brzy objeví na novém webu, ta zmínka je
> tam už skoro dva roky ... Když kliknete na starý web, nic prakticky
> nenajdete. U výzkumného ústavu bych čekal jakousi veřejnou službu, tedy
> zveřejnění témat a výzkumných zpráv, výsledků výzkumu, jejich hodnocení,
> oponentury. Zprávy o získaných grantech z veřejných a evropských peněz a
> také zprávy o tom, jaké jsou jejich výsledky. Jestli to tam někde je, pak
> se omlouvám, ale já to tam nenašel ... Jenom obecnou větu: "Řešíme řadu
> výzkumných projektů podporovaných ministerstvy zemědělství, životního
> prostředí a školství. Spolupracujeme se Státní veterinární správou, Českým
> svazem včelařů a řadou mezinárodních institucí." Konkrétně ale nic,nic, nic
> .. Mně jako zájemci o nové metody a výsledky výzkumu to nestačí. A kdybych
> hledal tyto informace, tak bych se právě obrátil na stránky tohoto
> výzkumného ústavu ...
> A to Vám nevadí, že: "Výzkumný ústav včelařský, s.r.o. má akreditovanou
> zkušební laboratoř.Laboratoř byla ředitelem Státní veterinární správy
> rovněž jmenována jako Referenční laboratoř pro nákazy včel", jak se na
> stránkách tvrdí, a přitom je tento ústav, s.r.o. monopolním výrobcem a
> distributorem některých léčiv a posuzovatelem metodik? To Vám připadá v
> pořádku? Možná pro český rybník, tam jsme si už zvykli na ledacos ... Ještě
> jedou se omlouvám, že znovu živím toto téma. Už přestanu ...
> Klidnou neděli všem.
> Jiří
>
>
>

Ona ale vyhláška přímo žádného nečlena nenutí objednávat si léčiva u nějaké
ZO . Může si pozvat veterináře, pokud se domnívá, že mu to přijde levněji...
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: KaJi
Sent: Sunday, January 30, 2011 10:03 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Vystoupení ze svazu
...
No a k praktické části - tedy to že bude vyhláška nutit nečlena, aby si
objednával léčení a platil nějaké odhlasované částky je nsmysl. Pokud se
dohodne tak ano, pokud ne, tak si normálně zaplatí léčivo a může si snad
léčit sám. Nebo je snad na této úvaze něco nelogického.

Karel

(e-mailem) --- 29. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50055) (50093) (50097) (50106)

Já to fórum PSNV sleduji občas a jeho pojetí a třídění mne spíš odrazuje než láká. kažý jsme však z jiného těsta. Co se líbí jednomu nemusí vonět druhému.
Pepan
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Ze začátku mně také struktura Včelařského fora připadala komplikovaná a trochu jsem se v ní ztrácel. Změnil jsem však názor a toto schéma velmi ocenil, protože jak tam začínaly přibývat příspěvky, tak se ukázala přednost tohoto způsobu, protože když si třeba chcete najít příspěvky k nějakému tématu (jako je např. i na této konferenci hodně frekventované šlechtění včel), tak je snadno najdete a v chronologickém řazení. Což je na této konferenci věru problém. Navíc moderátoři jednotlivých témat dbají na to, aby příspěvky byly opravdu v tématických rubrikách, do nichž patří a vše se ladí v kontaktu s autory. Takto je tam už velmi slušná zásoba poznatků a názorů. A navíc systém je flexibilní, takže umožňuje praktické úpravy a vylepšení, často na základě svobodné debaty účastníků. Jsem navíc toho názoru, že kromě formy by se měl hodnotit také obsah a vést debatu o věci, nikoli o lidech či nálepkách, což neplatí na Vás, Pepane, ale na ty, co nálepkují Forum jako nástroj oné "Podvratné společnosti nástavkářů" (jinak PSNV, abychom si rozuměli). To snad už ale PavelN dostatečně vysvětlil a absurditu toho náloepkování není třeba jistě rozvádět ...
S přáním hezké neděle
Jiří

Přátelé měl jsem na mysli zařízení ne tyto udělátka ročně. Pastuji tak 1000 kg a už jse z toho dost n.... má zařízení od Ještědu. Pastuje dobře, ale musí se přehazovat škopky á 35-40 kg.Když pastuju tak 4-5 najednou v sezóně je to dost zbytečná dřina. Navíc věci jako hliníková konev myslím že by měli být někde zpět v roce 1980.
Pepan napsal 200 l sud. To je O.K. ale
1) je tam jen barva a ne nerez, ona se pak loupe
2) zkoušel jsi Pepane posunout tento sud o víc jak 1 m
3) Plnění, to snad ani nemusím psát
Takže prosím pokud skutečně má někdo zařízení, nebo o něčem podobném ví, l0ez určitě využít, i na čeření atd., tak se těším na Vaše info.
Sedli

Organizace se o léčení musí starat. Nejenom, že je v jejím vlastním zájmu
udržet tak zdravé prostředí, jak jen to jde, ale jde o smlouvu mezi ČSV a
SVS.
Stejně tak je ČSV pověřen provést zúřadování státní dotace. Je to pro ZO jen
zátěž, ze které nic nemá, která ale zjednodušuje administrativní kroky
včelařům - ať už jde o členy, nebo nečleny svazu.
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: mirek
Sent: Sunday, January 30, 2011 11:12 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Vystoupení ze svazu

pokud vystoupíš,proč organizace musí zajistit léčivo,dotace a nesmí si
počítat ani poštovné.Pokud nejsi člen,organizace by se neměla o tebe vubec
starat.

Organizace se musí postarat právě z důvodů komisionálního léčení. Ta komise pak určuje na základě nařízení SVS jak a čím má včelař léčit a je to závazné i pro nečleny na území působnosti dané ZO. U těch dotací je pak jasně uvedeno, že je zařizuje ZO, ale nikde není uvedeno, že je chovateli musí doručit. Naopak je uvedeno, že nevyzvednuté dotace chovatelem do konce listopadu ZO musí vrátit. Důvěrníci pak zajišťují styk členů se ZO. Je však bohulibě zavedenou praxí, že do toho zahrnou i toho nečlena. Pro ZO je vždy dobré vědět, co se u něj děje. Také ho musí zvát na akce které jsou dotovány z prostředků MZŽp nebo EU. Akce dotované z ČSV si musí ovšem hradit. To pak se může týkat i zajišťování přes důvěrníky, protože ti jsou placení z prostředků organizace.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: mirek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vystoupen? ze svazu
> Datum: 30.1.2011 11:13:39
> ----------------------------------------
> pokud vystoupíš,proč organizace musí zajistit léčivo,dotace a nesmí si
> počítat ani poštovné.Pokud nejsi člen,organizace by se neměla o tebe vubec
> starat.
>
>
>

Ten nečlen by ovšem byl hlupák, protože by zaplatil jak verináře, tak léčiva, ale jen na to léčivo by dostal dotace.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Vystoupení ze svazu
> Datum: 30.1.2011 11:23:17
> ----------------------------------------
> Ona ale vyhláška přímo žádného nečlena nenutí objednávat si léčiva u nějaké
> ZO . Může si pozvat veterináře, pokud se domnívá, že mu to přijde levněji...
> S pozdravem Petr.
>
> -----Původní zpráva-----
> From: KaJi
> Sent: Sunday, January 30, 2011 10:03 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Vystoupení ze svazu
> ...
> No a k praktické části - tedy to že bude vyhláška nutit nečlena, aby si
> objednával léčení a platil nějaké odhlasované částky je nsmysl. Pokud se
> dohodne tak ano, pokud ne, tak si normálně zaplatí léčivo a může si snad
> léčit sám. Nebo je snad na této úvaze něco nelogického.
>
> Karel
>
>
>
>

Co se týká krmení včel odvarem z sušených hrušek, stará včelařská literatura toto skutečně doporučuje. Jenže v žádném případě ne pro hlavní krmení na zimu, ale pro případy, kdy v zimě nebo v předjaří včelstva trpěly fatálním nedostkem zásob a bylo je nurné za každou cenu včelám doplnit. A med už nebyl.... Sušené hrušky proto, protože za prvé byly spolehlivě dostupné v každé vesnici střední Evropy i daleko na sever i jih od střední Evropy. Na rozdít od třeba hrozinek. Za druhé byly z tehdejšího sortimentu sušeného ovoce nejsladší a s nejmenším obsahem kyselin. Přesto musel odvar z sušených hrušek i tak obsahovat vedle cukrů spoustu pro včely nestravitelných látek, takže pokud jím byly včely krmeny v zimě a neměly možnost proletu, musela taková včelstva taky brzo zkolabovat na přeplněné výkalové váčky a kálení včel v úlu, podobně jako při krmení včel na zimu surovou šťávou z cukrové řepy.

Co se týká cukrové řepy, svého času jsem orientačně propočítával ekonomickou výhodnost domácí výroby krmení pro včely z pěstované cukrové řepy a vyšlo mi to na proti prodávanému rafinovanému řepnému cukru jako ekonomicky nevýhodné už jen při prostém získání řepné šťávy a jejímu zahušťování v nějakém na domácí podmínky rozumném kotli či hrnci o objemu desítky až stovku litrů. O čištění řepné šťávy od nežádoucích příměsí ani nemluvě. Cukrovary totiž jednak jako velkoprovozy se zpracovávanými dávkami v řádu stovek tun využívají energii mnohem ekonomičtěji, jednak taky využívají varu za sníženého tlaku a soustavy tepelných výměníků, takže navíc k tomu "jedno teplo" využijí na několik technologických procesů za sebou. To doma bez nějaké hodně složité a drahé aparatury nejde. A použít přírodní energii, slunce a vysoké teploty za pěkného počasí nejspíš taky nejde, protože dřív, než se to zahustí, řepa stihne zkvasit či jinak se zkazit.

Podle mně, jestli se mají včely na zimu nakrmit ekologicky, tak velmi rozumné řešení je prostě na podzim osít pozemky nějakým včelařskými rostlinami. Třeba hořčicí nebo svazenkou....U nás, pokud by takové krmení mělo být spolehlivé, by se k tomu musel vyčlenit speciální pozemek, protože už v září by kvetoucí rostliny mohly být poškozeny mrazíky, a na kvetení v srpnu by se to kvůli agrotechnickým lhůtám běžných pěstovaných plodin asi nepovedlo včas zasít, u vás by to možná šlo včlenit navíc i do běžných osevních postupů. Hektar dobře zaseté hořčice nebo svaznky, pokud rozkvete za dostatku podzimního tepla a vláhy vhodného pro dostatečnou produkci sladin, by měl nakrmit na zimu něco mezi 10 - 40 včelstvy. Semeno by se na pozemek selo třeba natřikrát, po týdnu, aby bylo kvetení rozloženo do delšího časového období a včelky tu plochu stihly víc využít a nevadilo by tolik, kdyby zrovna v době květu přišel týden špatného podzimního počasí.
Přirozeně musely by se v praxi vyzkoušet, jednak kapacita produkce sladiny, jednak citlivost na nevhodé podzimní počasí a na další okolnosti.....

Dotaz byl jak jednoduše zpastovat 200kg medu a ten sud je jediná věc která mě napadla a která tomu množství odpovídá. Jinak nic nebrání použít i konve nebo něco menšího. Také mám doma plastový sud 230l který má 8cm víčko z boku a odnímatelné víko nahoře 40 cm V takovém by to šlo i včetně plnění 200 sklenic naráz.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sedli <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pastovac? za??zen?
> Datum: 30.1.2011 11:31:51
> ----------------------------------------
> Přátelé měl jsem na mysli zařízení ne tyto udělátka ročně. Pastuji tak 1000
> kg a už jse z toho dost n.... má zařízení od Ještědu. Pastuje dobře, ale
> musí se přehazovat škopky á 35-40 kg.Když pastuju tak 4-5 najednou v sezóně
> je to dost zbytečná dřina. Navíc věci jako hliníková konev myslím že by
> měli být někde zpět v roce 1980.
> Pepan napsal 200 l sud. To je O.K. ale
> 1) je tam jen barva a ne nerez, ona se pak loupe
> 2) zkoušel jsi Pepane posunout tento sud o víc jak 1 m
> 3) Plnění, to snad ani nemusím psát
> Takže prosím pokud skutečně má někdo zařízení, nebo o něčem podobném ví,
> l0ez určitě využít, i na čeření atd., tak se těším na Vaše info.
> Sedli
>
>
>

Ten nečlen by ovšem byl hlupák, protože by zaplatil jak verináře, tak léčiva, ale jen na to léčivo by dostal dotace.
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr
> ----------------------------------------
> Ona ale vyhláška přímo žádného nečlena nenutí objednávat si léčiva u nějaké
> ZO . Může si pozvat veterináře, pokud se domnívá, že mu to přijde levněji...
> S pozdravem Petr.
------------------------------
Pánové - můžete mě kromě svého přesvědčení či přání ukázat, který paragraf kterého zákona zakazuje včelaři, aby si sám kapal na knot Varidol a dával Gabon do včel, pokud tak koná v souladu s oficiální metodikou SVS.
Já vím jen o podzákoné a nevymahatelné vyhlášce SVS pro Hradecký kraj.
Ale který zákon zakazuje včelaři si sám léčit, pokud není členem ČSV?

Karel

"Ten nečlen by ovšem byl hlupák, protože by zaplatil jak verináře, tak léčiva, ale jen na to léčivo by dostal dotace.
Pepan"

A je tady v ČR vůbec aspoň jediný člověk, který by stál mimo ČSV a který by zároveň byl schopen někomu za úhradu nákladů udělat plnohodnotné léčení včelstev, vedle fumigace i aerosole a na jaře nátěr plodu?
Je to totiž už hezkých pár let, takže už to možná neplatí, ale tehdy jsem sháněl na okresní veterině předběžně možnost kontaktu na někoho takového stojícího úplně mimo Svaz a tím dotazem jsem jim akorát způsobil obrovské zděšení, prostě léčitelé mimo Svaz nebyli.

Nemáte někdo prosím odkaz na metodiku výměny díla VN u DD systému? Případně celou metodiku. Děkuji Zdenek
/Nedaří se ani př. goglu nic najít :-)/

> Takže prosím pokud skutečně má někdo zařízení, nebo o něčem podobném ví,
> l0ez určitě využít, i na čeření atd., tak se těším na Vaše info.
> Sedli
----------------
V ČR jsem zatím jen viděl nádobu, nad tím el.motor se šnek převodovkou a pod tím metla. Na více farmách a ještě v dobách kdy to schvalovala hygiena.
Teď v NSR jsem viděl sice malou, ale konstrukčně ji bylo možné zvětšit - nádobu, kde odpadalo hyg. riziko padání věcí z motoru, oleje atd dolů.
Převodovka byla dole, pak simerinky a nad tím něco jako rotační turniket na stadionu - po celém průřezu nádoby.

Tohle vše naráží na poměrně drahé šnek převodovky. Pokud někdo nesežene soc. hnětač ze školní kuchyně tak se u nových převodovek s motorem pohybuje v desítkách tisíc korun.
Já mám jednu starší ale je tam motor jen 0,2kW, ale v praxi to tahá poměrně velké náklady. Takže za rok dám vědět.
Pro mě byl dosud problém - místnost - snad bude a ta nádoba - Vinařům jsem ještě nepsal. Ale ceny s emi líbí. :-)

Prostě nalít, zapnout program a za pár dní tam přijít a stočit.
Pátrám, zjišťuji ale není nikdo kdo by to měl a podělil se. Zřejmě je mají jen profíci. A tam jde o KnouHovno :-)

Karel

Systém léčení dnešními přípravky pomocí léčitelů je naprosto neproveditené.
1) Vkládání Gabonu je závislé na místních poměrech a momentální snůšce až po odstranění medníků. Což závisí na možnostech a praktikách toho kterého chovatele.
2) Fumigace je závislá jen a počasí v danou chvíli. Tudíž ji není možné naplánovat ani dva dny dopředu.
3) Poněkud lepší je to aerosolem ale letos to naplánovat taky moc nešlo.
Léčení pomocí lečítelů šlo před mnoha lety kdy se provádělo v prosinci pomocí zahradního postřikovače. Tam bylo naprosto jedno jaké je počasí. Od té doby se to v předpisech jen bezmyšlenkovitě opisuje anikoho nezajímá, že to nejde.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R.Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vystoupen? ze svazu
> Datum: 30.1.2011 12:02:10
> ----------------------------------------
> "Ten nečlen by ovšem byl hlupák, protože by zaplatil jak verináře, tak
> léčiva, ale jen na to léčivo by dostal dotace.
> Pepan"
>
> A je tady v ČR vůbec aspoň jediný člověk, který by stál mimo ČSV a který by
> zároveň byl schopen někomu za úhradu nákladů udělat plnohodnotné léčení
> včelstev, vedle fumigace i aerosole a na jaře nátěr plodu?
> Je to totiž už hezkých pár let, takže už to možná neplatí, ale tehdy jsem
> sháněl na okresní veterině předběžně možnost kontaktu na někoho takového
> stojícího úplně mimo Svaz a tím dotazem jsem jim akorát způsobil obrovské
> zděšení, prostě léčitelé mimo Svaz nebyli.
>
>
>

pánové jaký je Váš názor na likvidaci akátu OCHRANCI PŘIRODY s tímže je to nepúvodní rostlina.Nemělo by se stím něco dělat.Od kdy sou ochránci přírody púvodní obyvatelé.

Jsem člen Čsv. A nikde jsem navyděl nejakou vyhlášku,která stanovuje sestavení nějaké komise na ošetření včelstev v prevenci proti VD. A tak se ptám kde je to napsáno? Tato vyhláška by totiž musela i řešit i to kdo v tý komisi má být. Podle mě je celá debata o komisi hloupost nic takového není SVS nařízeno. Nařízeno je komisionální ošetření a to nemá s komisí nic společné.

U ochránců mě to ani nepřekvapuje, s jakou chujovinou přijdou. Jejich výsledky jsou vidět, např. neúnosné stavy kormoránů, plundrující řeky, rybníky a trusem poničené i chráněné stromy, dále neřízené vypouštění dravců, pro které v dnešní kulturní krajině není ani potrava a dalo by se pokračovat...
Otázka původu, je jejich další argument. Ale co je a neni původní , na vyjíjející se zemi, se nedá určit. Je to prostě hovadina, ale oni potřebují vykazovat činnost. Tím že je mnoho dnešních lidí odtrženo od přírody a neznají ani základní přírodní děje a vztahy, budou tito panelákový ochránci vyvíjet snahy k zviditelnění, média budou referovat jejich názory jako svaté a všichni je budou "žrát" a dále platit ze svých daní.

Zdravím Zdenek.

Příteli, tady je důležité právě ono "pokud koná v souladu s oficiální
metodikou SVS".
Veterinární zákon stanoví příslušné orgány a dává jim pravomoci v §43:
Orgány státní správy ve věcech veterinární péče
Státní správu ve věcech veterinární péče vykonávají:
a) ministerstvo,
b) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra,
c) obce,
d) orgány veterinární správy.
Dále se touto problematikou zabývá vlastně i v celá Hlava VI veterinárního
zákona.
"podzákonná a nevymahatelná vyhláška SVS pro Hradecký kraj" tedy ani zdaleka
není nevymahatelná a stanoví dost citelné sankce za její nedodržování. Že
většinou nejsou využívány, to je již jiná věc. Nejsem si jist, že vždy
dobrá. V každém případě jsou ale její nařízení pro chovatele závazná.
Nejsem samozřejmě takový idealista, abych si myslel, že jsou do důsledku
respektována. Dokonce uznávám, že některá nařízení předpokládají ideální
stav ve včelaření, a jak známo, ideál je nedostižný :-).
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: e-mail/=/nezadan
Sent: Sunday, January 30, 2011 12:00 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Vystoupení ze svazu

Ten nečlen by ovšem byl hlupák, protože by zaplatil jak verináře, tak
léčiva, ale jen na to léčivo by dostal dotace.
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr
> ----------------------------------------
> Ona ale vyhláška přímo žádného nečlena nenutí objednávat si léčiva u
nějaké
> ZO . Může si pozvat veterináře, pokud se domnívá, že mu to přijde
levněji...
> S pozdravem Petr.
------------------------------
Pánové - můžete mě kromě svého přesvědčení či přání ukázat, který paragraf
kterého zákona zakazuje včelaři, aby si sám kapal na knot Varidol a dával
Gabon do včel, pokud tak koná v souladu s oficiální metodikou SVS.
Já vím jen o podzákoné a nevymahatelné vyhlášce SVS pro Hradecký kraj.
Ale který zákon zakazuje včelaři si sám léčit, pokud není členem ČSV?

Karel

Ten zákon se jmenuje veterinární zakon a jen včelaří, mají výjimku, že si léčení mohou provádět sami. Za což můžeme být rádi, protože neplatit to, tak si musíte pokaždé pozvat veterináře. (Vždyt i vakcinaci králíků musí dělat veterinář). Nyní jsem slyšel, že veterináři bojují, aby směli jen oni léčit veškeré chovné zvířectvo včetně včel... Pak bude pravé zděšení až vám za hodinku léčení napíše papír na 1000,- kč...

A pak léčitel mimo svaz, kdo školí léčitele??? Kdo školí prohlížitele včelstev?? Kdo školí učitele včelařství na téma choroby???

No nezastávám se svazu až tak ve všem, ale tohle se jim povedlo...

Takove snahy neprobihaji jen u akatu,navic akat je schopny vyrazit znovu a vytvorit nove porosty,ktere za par let pokvetou.Snahy lesniku odstranit jivy z porostu monokultur jsou podobnym prikladem.Na druhou stranu jim to muzem celkem uspesne oplatit rozsirovanim prave techto vcelarskych drevin v ruznych hluchych koutech.(sparena semena akatu,odkopky skumpy,rizky vrb,nebo semena pajasanu,ktery roste spolehlive v kazde pude).

Komu vadí monopol VuVč, tak proč si nezaloží vlastní VuVč ať může konkurovat. Žijeme ve svobodě podnikáni. A nevím jak kdo má zkušenosti, ale pokud jsem měl zájem o nějaké téma a nenašel jsem ho na stránkách VuVč, tak jsem napsal email do Dolu a nikdy se mi nestalo, ze bych nedostal odpověď buď přímo a nebo odkaz na www. Lidově se tomu říká líná pusa holé neštěstí.

Napsat veterinární zákon nestačí, já chci vědět číslo, konkrétní znění. Podle mě nic takového není.

P.Fojtík (89.24.5.128) --- 30. 1. 2011
Re: v?ela?en?, nebo finan?n? zisk? (50127) (50128) (50162) (50164)

Komu vadí monopol VuVč, tak proč si nezaloží vlastní VuVč ať může konkurovat. Žijeme ve svobodě podnikáni. A nevím jak kdo má zkušenosti, ale pokud jsem měl zájem o nějaké téma a nenašel jsem ho na stránkách VuVč, tak jsem napsal email do Dolu a nikdy se mi nestalo, ze bych nedostal odpověď buď přímo a nebo odkaz na www. Lidově se tomu říká líná pusa holé neštěstí.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Tak znovu: podnikání a výzkum jsou dvě zcela odlišné věci. O výsledky výzkumu např. z grantů, tedy veřejných peněz, přece nebudeme žádat, jejich zveřejnění je v normálních poměrech samozřejmostí. Pokud jste žádal o výsledky nějakých odborných výzkumů a výsledky dostal, můžete to, prosím, upřesnit? Zdůrazňuji, jde mi o výsledky odborných výzkumů, výzkumné zprávy, jejich tuzemské a mezinárodní oponentury etc. Tak, jak je to ve výzkumu bežné ...
Díky předem.
Jiří

R. Krušino ten nepodepsaný příspěvek byl ode mne zapoměl jsem jméno napsat do lišty a odeslal jsem to. Mezi náma je jeden zásadní rozdíl, Já¨se nebavím o teorii, ale bavím se o svých vlastních zkušenostech, Vy obhajujete něco co Vám jiní nasadily do hlavy aniž by jste se o tom sám přesvědčil. Ve vašem případě je to slepá víra v mém praxe. A to by si měly také uvědomit ti z té podvratné nástavkové společnosti, jak ji zde KaJi nazval a připisují to mě. Já jsem o nich řek, že se snaží poťouchlímy hesly dokazovat svoji pravdu a jen k tomu dodám, že to jsou hlavně teoretikové nikoliv praktikové. Protože nemají vlastní výsledky o které by se mohly opřít. Jen jim všechno smrdí nebo ve všem vidí problém nesvobody a výmluvy ostatních. Sami přitom ještě nedokázaly nic, kromě pořádání kurzů na tahání peněz z lidí, pěněz o kterých tvrdí, že se jiní na ně vymlouvají, takže ty kurzy by měly dělat zadarmo, když nejsou peníze potřeba.

R. Krušino ten nepodepsaný příspěvek byl ode mne zapoměl jsem jméno napsat do lišty a odeslal jsem to. Mezi náma je jeden zásadní rozdíl, Já¨se nebavím o teorii, ale bavím se o svých vlastních zkušenostech, Vy obhajujete něco co Vám jiní nasadily do hlavy aniž by jste se o tom sám přesvědčil. Ve vašem případě je to slepá víra v mém praxe. A to by si měly také uvědomit ti z té podvratné nástavkové společnosti, jak ji zde KaJi nazval a připisují to mě. Já jsem o nich řek, že se snaží poťouchlímy hesly dokazovat svoji pravdu a jen k tomu dodám, že to jsou hlavně teoretikové nikoliv praktikové. Protože nemají vlastní výsledky o které by se mohly opřít. Jen jim všechno smrdí nebo ve všem vidí problém nesvobody a výmluvy ostatních. Sami přitom ještě nedokázaly nic, kromě pořádání kurzů na tahání peněz z lidí, pěněz o kterých tvrdí, že se jiní na ně vymlouvají, takže ty kurzy by měly dělat zadarmo, když nejsou peníze potřeba.

Je to tam použij google a najdi si to :-)))

J.Matle jestli máte zájem o konkrétní výsledek z výzkumu z veřejného grantu tak si o něj napište do Dolu sám a nezapomeňte, když neco chcete tak se děkuje.

Jirko, prosím, už bez reakce. Pamatuj, že když není, ani smrt nebere.

Dol vydal Metodiku Dadant systému, která byla vydaná jako součást projektu NAZV QH 72144, číslo uvádím speciálně pro př.Matla, aby se mohl sám přesvědčit a nahlédnout a rozhlédnout po podobných věcech z Dolu, které jsou vydávány z peněz grantu a projektů jako veřejně přístupné. A jinak mám od Ing. Řeháčka metodiku k Euro dadantu v tištěné podobě. To bych mohl zkusit naskenovat a poslat na email. Jinak nějaké odkazy jsem také nikde nenašel. A já výměnu řeším oddělkem jako protiroj. opatření. Polovina plodiště před řepkou každý rok najednou.

Dol vydal Metodiku Dadant systému, která byla vydaná jako součást projektu NAZV QH 72144, číslo uvádím speciálně pro př.Matla, aby se mohl sám přesvědčit a nahlédnout a rozhlédnout po podobných věcech z Dolu, které jsou vydávány z peněz grantu a projektů jako veřejně přístupné. A jinak mám od Ing. Řeháčka metodiku k Euro dadantu v tištěné podobě. To bych mohl zkusit naskenovat a poslat na email. Jinak nějaké odkazy jsem také nikde nenašel. A já výměnu řeším oddělkem jako protiroj. opatření. Polovina plodiště před řepkou každý rok najednou.

Dol vydal Metodiku Dadant systému, která byla vydaná jako součást projektu NAZV QH 72144, číslo uvádím speciálně pro př.Matla, aby se mohl sám přesvědčit a nahlédnout a rozhlédnout po podobných věcech z Dolu, které jsou vydávány z peněz grantu a projektů jako veřejně přístupné. A jinak mám od Ing. Řeháčka metodiku k Euro dadantu v tištěné podobě. To bych mohl zkusit naskenovat a poslat na email. Jinak nějaké odkazy jsem také nikde nenašel. A já výměnu řeším oddělkem jako protiroj. opatření. Polovina plodiště před řepkou každý rok najednou.

Omlouvám se za můj příspěvek třikrát, počítač mi ukazoval, že nejde navázat spojení tak jsem to zkoušel odeslat několikrát po sobě. Děkuji

Ahoj, už dlouho mám pocit, že by bylo třeba každému, kdo se cítí takovým ochráncem sebrat klíčky od auta, vrazit motyku do ruky a po pár hektarech řepy nebo brambor by věděl, co je "původní" činnost chlapa v přírodě. Od jara do zimy na poli a ve chlívě, přes zimu v lese. Třeba by změnili názor na to, co a kdo škodí přírodě. Ono z té pražské či jiné kanceláře ta příroda vypadá nějak nepůvodně. Mně ty akáty v Praze taky vadí, oni tam ničej pražskou "přírodu" např. chodníky a silnice....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ak?t trnovn?k
> Datum: 30.1.2011 12:57:04
> ----------------------------------------
> U ochránců mě to ani nepřekvapuje, s jakou chujovinou přijdou. Jejich
> výsledky jsou vidět, např. neúnosné stavy kormoránů, plundrující řeky,
> rybníky a trusem poničené i chráněné stromy, dále neřízené vypouštění
> dravců, pro které v dnešní kulturní krajině není ani potrava a dalo by se
> pokračovat...
> Otázka původu, je jejich další argument. Ale co je a neni původní , na
> vyjíjející se zemi, se nedá určit. Je to prostě hovadina, ale oni potřebují
> vykazovat činnost. Tím že je mnoho dnešních lidí odtrženo od přírody a
> neznají ani základní přírodní děje a vztahy, budou tito panelákový ochránci
> vyvíjet snahy k zviditelnění, média budou referovat jejich názory jako
> svaté a všichni je budou "žrát" a dále platit ze svých daní.
>
> Zdravím Zdenek.
>
>
>

Ano, používám léta, pokud obalíš nádobu izolací, med se rozpustí dobře. Pozor dělají 2 velikosti, větší se nevejde do klasické konve.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? Krap?? <jiri.krapac/=/seznam.cz>
> Předmět: spir?la
> Datum: 30.1.2011 10:15:14
> ----------------------------------------
> Mám dotaz ohledně el. spirály na rozpouštění medu. Má někdo s nimi
> zkušenosti? Díky za příspěvky.
>
>
>

"Ten nečlen by ovšem byl hlupák, protože by zaplatil jak verináře, tak léčiva, ale jen na to léčivo by dostal dotace.
Pepan"

A je tady v ČR vůbec aspoň jediný člověk, který by stál mimo ČSV a který by zároveň byl schopen někomu za úhradu nákladů udělat plnohodnotné léčení včelstev, vedle fumigace i aerosole a na jaře nátěr plodu?
Je to totiž už hezkých pár let, takže už to možná neplatí, ale tehdy jsem sháněl na okresní veterině předběžně možnost kontaktu na někoho takového stojícího úplně mimo Svaz a tím dotazem jsem jim akorát způsobil obrovské zděšení, prostě léčitelé mimo Svaz nebyli.

Co takhle požádat takhle smýšlející ochránce, aby nás včelaře zbavily jednoho nepůvodního druhu roztoče varroa, když už nám tedy chtějí vzít ty nepůvodní akáty.

Magdalena Š...
Kam jste se děvenko až dostala.Je chvályhodné , že jste se dala na včelařinu,myslím si,že jste velmi vzdělaná a pokud u této branže i nadále zůstanete,tak si hravě poradíte i s tím krmením na zimu.U Vás to krmení na zimu zajisté nebude tak riskantní jako u nás. Jinak jsme rádi,že jsme Vás získali do naší včelařské konference , kterou zajisté obohatíte svými postřehy z jihu , země, která byla kdysi také součástí Rakouskouherska.Ať se Vám daří.
**************************************************************************************************************************************

Tady alespoń vidíte,co je demokracie.Každý si povídá po svém a je mnoho proroků , jenže dnes jim nikdo nevěří a přesto plácají páté přes deváté a je třeba pochopit,že už to jinak nebude.Každý si musí tu svoji cestičku v životě najít...

Jde spíše o svobodu, demokracie viz např. http://cs.wikipedia.org/wiki/Demokracie

Aleš Molčík (195.189.142.120) --- 30. 1. 2011
Re: Dadant (15857) (50175)

Dol vydal Metodiku Dadant systému, která byla vydaná jako součást projektu NAZV QH 72144, číslo uvádím speciálně pro př.Matla, aby se mohl sám přesvědčit a nahlédnout a rozhlédnout po podobných věcech z Dolu, které jsou vydávány z peněz grantu a projektů jako veřejně přístupné.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Díky za info, Aleši.
uvedený projekt byl společným projekterm ČZÚ, VŠCHT a VÚVč a týkal se testů probiotik a jejich využítí ve vztahu k MVP. Představení jednoho z výstupů je např.: zde, ač to není z Dolu:
http://www.apimondia.org/2009/bee-health/posters/The%20growth%20of%20probiotic%20microorganisms%20with%20antagonistic%20activity%20-%20Dubna%20Sona.pdf
Zmíněnou metodiku jsem ve výstupech tohoto projektu ani na stránkách Dolu neobjevil, můžete dát přesnější link?
Jinak samozřejmě: na http://www.isvav.cz se dá najít řada projektů, Dolu, ale proč zprávy o nich přímo nepraští do očí zájemce, jenž se podívá na web Dolu? Můžou tam být aspoň abstrakty nebo bibliografické odkazy ... Proč bychom se po nich měli pídit a prosit o ně? Jasně: na těch starých stránkách v rubrice Kdo je kdo najdu spoustu bibl. údajů, jsou cenné, ale drtivá většina z toho jsou, řekněme, populární práce. Jistě: zaplať Pánbu za ně, je v nich mnoho cenného a jsou to často určité výsledky výzkumu. Ale ...
Ale já bych si tu presentaci výzkumné práce, ať už jde o výzkum základní, či o aplikovaný, představoval opravdu jinak ... Tak to ostatně znám z jiných oborů. Toť vše ...
Jiří

To jak se Dol prezentuje a jaké má stránky je věcí Dolu. Já VuVč Dol s.r.o. znám jako soukromou firmu a necítím nějaký závazek z jejich strany vůči včelařům jiný než obchodní. Dol nepatří včelařům ČSV. Kdyby byla konkurence možná by byly i změny v prezentaci Dolu a víc by vnucovaly své výrobky a práce z výzkumu.

Ano.pane Kapoune,máte zajisté pravdu,že to není ani tak o demokracii,ale hlavně o svobodě , kterou si užíváme a tudíž si můžeme povídat každý co chceme a nehrozí nám nějaké postihy jak to bylo v dobách minulých . Jsem tomu rád...
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: m?me nov? rok 1011
> Datum: 30.1.2011 17:08:27
> ----------------------------------------
> Jde spíše o svobodu, demokracie viz např.
> http://cs.wikipedia.org/wiki/Demokracie
>
>
>

Aleš Molčík (195.189.142.120) --- 30. 1. 2011
Re: Dadant (15857) (50175) (50194) (50202)

Kdyby byla konkurence možná by byly i změny v prezentaci Dolu a víc by vnucovali své výrobky a práce z výzkumu.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Ano, Aleši, to jest třeba si přáti, jak praví klasik ... ...;-)
Jiří

AM:
Dol nepatří včelařům ČSV. Kdyby byla konkurence možná by byly i změny v prezentaci Dolu a víc by vnucovaly své výrobky a práce z výzkumu.
------
Viz výpis na www.justice.cz

1/5 patří ČSV a její zástupci sedí v orgánech společnosti.
Můžete tam zjistit i obrat a další náležitosti, tak jako u každé firmy reg. v obch. rejstříku.

Karel

Aleš Molčík (195.189.142.120) --- 30. 1. 2011
Re: Dadant (15857) (50175) (50194) (50202)

Já VuVč Dol s.r.o. znám jako soukromou firmu a necítím nějaký závazek z jejich strany vůči včelařům jiný než obchodní. Dol nepatří včelařům ČSV.
xxxxxxxxxxxxxxxxx
Ještě poznámku: to by bylo v pořádku, kdyby neměl Dol i monopol na to, ke všemu se vyjadřovat z titulu toho, že je výzkumným ústavem a tím i referenční laboratoří stran včelích nákaz. A taky přotože "se" to tak v zákonech a nařízeních tak nějak "nastavilo" ... To mi neladí s tím, že je zárovaň monopolním výrobcem léčiv. Ale to už tu padlo víckrát. Nevím, jak je to v civilizované cizině ... ví to někdo?

Dále se touto problematikou zabývá vlastně i v celá Hlava VI veterinárního
zákona.
"podzákonná a nevymahatelná vyhláška SVS pro Hradecký kraj" tedy ani zdaleka
není nevymahatelná a stanoví dost citelné sankce za její nedodržování. Že
většinou nejsou využívány, to je již jiná věc. Nejsem si jist, že vždy
dobrá. V každém případě jsou ale její nařízení pro chovatele závazná.
Nejsem samozřejmě takový idealista, abych si myslel, že jsou do důsledku
respektována. Dokonce uznávám, že některá nařízení předpokládají ideální
stav ve včelaření, a jak známo, ideál je nedostižný :-).
S pozdravem Petr.
--------------------------
Tak by mě zajímalo, jak bude vymáháno toto:
http://www.svscr.cz/download.php?idx=4155
--------------------------------------------
7. Léčebné ošetřování včelstev chemickými přípravky (kromě odparných desek s kyselinou mravenčí – FORMIDOL destičky a.u.v.) se provádí vždy komisionelně a pod dohledem důvěrníků základních organizací Českého svazu včelařů, o. s. (dále jen ZO ČSV) ve stejném termínu a na celém katastrálním území obce a v jejich místních částech, nejlépe však na celém území působnosti příslušné ZO ČSV.
-----------------------
A kdo bude co na kom vymáhat?
Na ZO, že nezorganizovala léčení 3x komisionálně na celém území najednou?
Pro mě za mě, pokud to zorganizují v rozumném termínu, tak já se přidám, pokud ne, tak snad nebudu trestán. že léčím dle metodiky.
Ale už vidím jak SVS udělí pokuty ZO ČSV v celém kraji,že to neplní. Jedná se o právnické osoby, docela dobrý příjem pro státní rozpočet v dobách nouze. :-)
-----------------
Těch bodů, kde jsou ukládány povinnosti ZO je tam spousta, tak jsem zvědav co by se stalo, až by se začala vymáhat.

No a v té chvíli si předsedové ZO vzpomenou na ten paragraf 5 a bude klid.

Karel

Tak to máš pravdu taky přišli z Afriky.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: mirek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ak?t trnovn?k
> Datum: 30.1.2011 12:30:09
> ----------------------------------------
> pánové jaký je Váš názor na likvidaci akátu OCHRANCI PŘIRODY s tímže je to
> nepúvodní rostlina.Nemělo by se stím něco dělat.Od kdy sou ochránci přírody
> púvodní obyvatelé.
>
>
>

Zeptám se jinak: jestli je vinen někdo z VuVč tím, že mu nikdo nevytvořil konkurenci? Jistě získat patřičná oprávnění není jednoduché.

Na vakciaci králíků si veterináře zveš a proto platíš Pokud by se sám pozval a léčil včely bud požadovat vstupné na svůj pozemek nebo soudní rozhodnutí. Ať již je to opravdu absurdní.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Madra <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vystoupen? ze svazu
> Datum: 30.1.2011 13:05:38
> ----------------------------------------
> Ten zákon se jmenuje veterinární zakon a jen včelaří, mají výjimku, že si
> léčení mohou provádět sami. Za což můžeme být rádi, protože neplatit to,
> tak si musíte pokaždé pozvat veterináře. (Vždyt i vakcinaci králíků musí
> dělat veterinář). Nyní jsem slyšel, že veterináři bojují, aby směli jen oni
> léčit veškeré chovné zvířectvo včetně včel... Pak bude pravé zděšení až vám
> za hodinku léčení napíše papír na 1000,- kč...
>
> A pak léčitel mimo svaz, kdo školí léčitele??? Kdo školí prohlížitele
> včelstev?? Kdo školí učitele včelařství na téma choroby???
>
> No nezastávám se svazu až tak ve všem, ale tohle se jim povedlo...
>
>
>

Fojtík:
Jsem člen Čsv. A nikde jsem navyděl nejakou vyhlášku,která stanovuje sestavení nějaké komise na ošetření včelstev v prevenci proti VD. A tak se ptám kde je to napsáno? Tato vyhláška by totiž musela i řešit i to kdo v tý komisi má být. Podle mě je celá debata o komisi hloupost nic takového není SVS nařízeno. Nařízeno je komisionální ošetření a to nemá s komisí nic společné.
--------------
Ani by jste to nečekal a souhlasíme spolu. :-)
Je to podivný dokumet, sám v něm vidíte mnoho mezer a další bych doplnil.
Ale počtěte si zde
http://www.svscr.cz/download.php?idx=4155
7. Léčebné ošetřování včelstev chemickými přípravky (kromě odparných desek s kyselinou mravenčí – FORMIDOL destičky a.u.v.) se provádí vždy komisionelně a pod dohledem důvěrníků základních organizací Českého svazu včelařů, o. s. (dále jen ZO ČSV) ve stejném termínu a na celém katastrálním území obce a v jejich místních částech, nejlépe však na celém území působnosti příslušné ZO ČSV.
........................................
Další perla - divím se že ještě někdo je ochoten dělat předsedu ZO:-)

6. Všem místně příslušným ZO ČSV v Královéhradeckém kraji se nařizuje evidovat hlášení včelařů o zhoršené nákazové situaci, zajistit jeho ověření a včas organizovat léčebné ošetření včelstev v obvodu své působnosti postupem podle oddílu I, článku 4, odst. 2 tohoto nařízení (FORMIDOL destičky a.u.v.) v jarním a letním období,
anebo při zjištění přirozeného denního spadu roztočů vyšším než 3 v průměru na jedno včelstvo postupem podle oddílu I, článku 4, odst. 3 tohoto nařízení (=GABON) co nejdříve po posledním odběru medu (medobraní).
........
2. Právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání za stejné nesplnění nebo porušení povinností uloží Krajská veterinární správa pro Královéhradecký kraj podle § 72, odst. 2, písm. d) veterinárního zákona, pokutu až do výše 2 mil. Kč.
-----------
A to si vemte, že jsou ZO, které nejsou schopny ani sdělit svým členům kolik měli VD v zimním vzorku, případně se párkrát do roka sejít.
A ještě toto na ně, to je likvidační vyhláška pro některé ZO ČSV.

Karel

A to si vemte, že jsou ZO, které nejsou schopny ani sdělit svým členům kolik měli VD v zimním vzorku, případně se párkrát do roka sejít.
A ještě toto na ně, to je likvidační vyhláška pro některé ZO ČSV.

Karel

Opoměl jsem dodat, že se to netýká žádné ZO na jejímž území mám včely. Ty jsou docela nadprůměrné. Jedna přímo vzorná.

Já jse pořídil jen jeden a víc jim nefandím, ale ob rok je zimuji na nízkých nástavcích, Taky to jde.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dadant
> Datum: 30.1.2011 14:35:48
> ----------------------------------------
> Dol vydal Metodiku Dadant systému, která byla vydaná jako součást projektu
> NAZV QH 72144, číslo uvádím speciálně pro př.Matla, aby se mohl sám
> přesvědčit a nahlédnout a rozhlédnout po podobných věcech z Dolu, které
> jsou vydávány z peněz grantu a projektů jako veřejně přístupné. A jinak
> mám od Ing. Řeháčka metodiku k Euro dadantu v tištěné podobě. To bych mohl
> zkusit naskenovat a poslat na email. Jinak nějaké odkazy jsem také nikde
> nenašel. A já výměnu řeším oddělkem jako protiroj. opatření. Polovina
> plodiště před řepkou každý rok najednou.
>
>
>

Opravdu si přečtěte ten zákon :-))) neznalost neomlouvá. Varoaza je zařazená mezi nebezpečné nákazy... Léčivo vam předepiše ... veterinář. Na léčení má pak ze zákona dohlednout .... veterinář. Že se toho vzdaly ve prospěch svazu naše plus... Ono jinak zákon říká sankce při neléčeni. Opravdu si to pročtěte a pak něco řikejte. Ono ano soudní příkaz, ale pak budete mít 3 roky na pankraci, nebo i jen obvinění z týrání zvířat... Pamatujte kdo chce psa bít hul si najde a už jen to popotahovani s uřadama... Jde jen o peníze, příkladem je ted popotahovani VU s SVS o to kdo bude vyšetřovat vzorky měli...

Myslím, že i když nebudu ve svazu (a i ted mám stanovište v ZO o které si moc nemyslím), tak s nimi udržuju dobré vztahy. Vzorky jim odevzdám. Včely zalečím podle sveho nejlepšího svedomí. Když si přivezu včely, budu mit veterinarni osvedčení...

leš Molčík (195.189.142.120) --- 30. 1. 2011
Re: Dadant (15857) (50175) (50194) (50202) (50203) (50207)

Zeptám se jinak: jestli je vinen někdo z VuVč tím, že mu nikdo nevytvořil konkurenci? Jistě získat patřičná oprávnění není jednoduché.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
To jste, Aleši, klepl hřebíček přímo na hlavičku ... ;-)
Jiří

Pane Molčík, mohl bych Vás poprosit o metodiku p. Řeháčka ?
Pokud by Vám vyšel někdy čas, tak bych byl moc rád.
LesTroj/=/seznam.cz
Děkuji. Pěkný večer. Zdenek

Dne Sunday 30 of January 2011 19:29:29 e-mail/=/nezadan napsal(a):
> Pane Molčík, mohl bych Vás poprosit o metodiku p. Řeháčka ?
> Pokud by Vám vyšel někdy čas, tak bych byl moc rád.
> LesTroj/=/seznam.cz
> Děkuji. Pěkný večer.        Zdenek

Dobry den,

vzhledem k tomu, ze jsem metodiku nevidel nikde prodavat ( ale mozna bude ve
vcelarske knihovne ?) Mohu take poprosit? mail :
vcely-konference/=/vcelarstvi.org


Dekuji

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dobry den,

premyslim o moznosti kolem vcelnice zasadit vetsi mnozstvi vrb a eventuelne
jinych VCELARSKYCH rychlerostoucich drevin, stanoviste jizni svah nad ricnim
udolim, vcelku vlhko, vrby z naletu rostou. Idealne nejaky klon jako vrba
trojmuzna - aby to kvetlo cely rok a soucasne to melo i vyteznost dreva.
Protierozni ucinky nepotrebuji. Vsude pisi o jap. topolu, ale radeji bych
neco pro vcely. mel bych na to cca 0.3-1 ha .Zajimaji mne vlastni zkusenosti
s vymladkovym lesem - tech je po netu dost, ale ne ve vztahu ke vcelam. Je to
skoro v polabi (6km Labe, ale jsem trochu vys).

Diky.



--



S pozdravem

Jan Cervenka

P.Fojtík napsal:
R. Krušino ten nepodepsaný příspěvek byl ode mne zapoměl jsem jméno napsat do lišty a odeslal jsem to. Mezi náma je jeden zásadní rozdíl, Já¨se nebavím o teorii, ale bavím se o svých vlastních zkušenostech, Vy obhajujete něco co Vám jiní nasadily do hlavy aniž by jste se o tom sám přesvědčil. Ve vašem případě je to slepá víra v mém praxe.
..............

Při vší úctě, příteli Fojtíku (určitě máte v lecčem ve včelaření víc zkuseností jak já), s Vámi nesouhlasím.
S roztoči totiž máme v ČR zkušenost všichni stejnou - musíme dávat do včel jedy podle nařízení vyhlášky, a pokud to nestačí, máme povoleno dát navíc KM ve formě formidolu.
Já pamatuji ještě své začátky včelaření bez roztoče (cca 1982), a proto si myslím, že zkušeností v tom méně nemám.

Právě ve své praxi jsem narazil na to, co jsem si dovolit tvrdit ve svých příspěvcích - kdokoliv chce začít dělat něco pro zvýšení odolnosti včelstev proti roztoči - narazí na vyhlášku.

Pokud jste četl i mé příspěvky z minula, tak si možná pamatujete na mou neumělou analýzu, ze které mi vyplynulo asi toto:
Když máme jedno dogma (váš obrat je slepá víra) že nejde vyšlechtit varroatolerantní včelu a druhé dogma, že to jde, nemůžeme potvrdit ani jedno z nich bez toho, abychm začali šlechtit.
A šlechtit tu nikdo nezačne, pokud pro to nebude mít podmínky.
Nesouhlasím s Vámi, že vy mluvíte z praxe a já papouškuji naučené teorie.
Oba vycházíme ze stejné praxe, a já tvrdím, že praxe stanovená naší metodikou je špatná, a snažím se psát, proč si to myslím.
Vybízím ostatní k diskusi.
Musím Vás upozornit na to, že jste nedal žádný argument, který by smysluplně obhajoval současnou praxi, ale útočíte na organizaci, která se snaží o problematice přinášet včelařům poznatky.
Myslím, že ČSV má v problematice zvýšení odonosti včel proti roztoči k nám řadovým včelařům velký dluh, a naše vedení by se mělo probudit a postupně nás o problematice začít informovat. A PSNV je možné pouze děkovat, že to dosud dělá i za svaz.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

P.Fojtík napsal:
>A to by si měly také uvědomit ti z té podvratné nástavkové společnosti, jak ji zde KaJi nazval a připisují to mě.
>Já jsem o nich řek, že se snaží poťouchlímy hesly dokazovat svoji pravdu a jen k tomu dodám, že to jsou hlavně teoretikové nikoliv praktikové.
>Protože nemají vlastní výsledky o které by se mohly opřít. Jen jim všechno smrdí nebo ve všem vidí problém nesvobody a výmluvy ostatních. Sami přitom ještě nedokázaly nic, kromě pořádání kurzů na tahání peněz z lidí, pěněz o kterých tvrdí, že se jiní na ně vymlouvají, takže ty kurzy by měly dělat zadarmo, když nejsou peníze potřeba.
.............

Tato část vašeho příspěvku byla zřejmě psána pod vlivem emocí.
Nevím co konkrétního máte proti PSNV, ale přímo z vašeho textu je vidět, že na rozdíl od ČSV se snaží nemlčet o problematice zvyšování odonosti včel proti roztoči. Snaží se pořádat akce, kde se mohou včelaři seznámit s problematikou, učí včelaře vyhodnocovat spady, monitorovat svá včelstva.
Jednou větou - náš svaz zaspal, a měl by se probudit.
V posledním včelařství byl otištěn článek k 10 výročí založení PSNV, tak snad se blýská na lepší časy a začne doba větší spolupráce.

K PSNV ještě tolik - dosud jsem nazaznamenal, že by někde navrhli to, co jsem se snažil natínit v posledním příspěvku - místo nařizování v "roztočové vyhlášce" prosadit doporučení.
Moc by mě potěšilo, kdyby náš svaz PSNV v aktivitách předběhl, a tuto možnost s kompetentními orgány začal projednávat s smyluplně prosadil.
Držím v tomto ČSV palce, myslím, že je to smyluplné, a že nemusí být nemožné, aby se to dalo do pohybu.
Jsem velký optimista?
:)

Radek Krušina

Na vakciaci králíků si veterináře zveš a proto platíš Pokud by se sám pozval a léčil včely bud požadovat vstupné na svůj pozemek nebo soudní rozhodnutí. Ať již je to opravdu absurdní.

pepan

-----------------------------------
králíci jsou asi špatný příklad, lepší příklad je třeba kráva - je to hospodářské zvíře, jako včela. Kdyby chovatel nezval veterináře, nebo mu nehlásil nové přírůstky a neplatil jejich očkování, měl by dost velký problém.
Prostě demokracie není cochcárna, jak si to mnozí představují. ;-)

Radek Krušina:
K PSNV ještě tolik - dosud jsem nazaznamenal, že by někde navrhli to, co jsem se snažil natínit v posledním příspěvku - místo nařizování v "roztočové vyhlášce" prosadit doporučení.
Moc by mě potěšilo, kdyby náš svaz PSNV v aktivitách předběhl, a tuto možnost s kompetentními orgány začal projednávat s smyluplně prosadil.
Držím v tomto ČSV palce, myslím, že je to smyluplné, a že nemusí být nemožné, aby se to dalo do pohybu.
Jsem velký optimista?
:)
..........
Jak chceš proti nebezpečné nemoci sdělovat ústy veteriny, jako indikací léčiv jen doporučení? Možná by se nato dala vztáhnout jedna z posledních informací z Eparlamentu, že varoáza je již trvalá a dlouhodobá nemoc a její zdolávání se tak může pozměnit, ale stále jde o nebezpečnou věc.

Připadá mi to jako kravina co frčí, že někteří rodiče mohou odmítnout povinné očkování proti smrtelným nemocím.

Prostě sděl mi teorii jak by to vypadalo se včelaři, když by na nebezpečnou nemoc neměly povinnou vyhlášku a místo toho jen doporučení což znamená, že by to nemuseli dělat. A když někdo něco nemusí, tak to zpravidla hodně lidí ani nedělá. Tak jak by to vypadalo nějakou dobu po té? _gp_

_gp_napsal
>Prostě sděl mi teorii jak by to vypadalo se včelaři, když by na nebezpečnou nemoc neměly povinnou vyhlášku a místo toho jen doporučení což znamená, že by to nemuseli dělat.
>A když někdo něco nemusí, tak to zpravidla hodně lidí ani nedělá. Tak jak by to vypadalo nějakou dobu po té? _gp_
...................

Nevím, jak by to vypadalo.

Ale zaspekulovat můžu.
Osobě si myslím, že by se ze začátku nezměnilo v praxi téměř nic. Možná by se přestaly vyplácet dotace za úhyny. :)

Možná by někde zpočátku došlo ke zvýšení úrovní kleštíka, ale také více ke sledování vlastních včel. Ten, kdo by měl přehled, by věděl kdy nasadit jedy, ostatním by možná víc hynuly včely. Komy by uhynuly včely a nedostal by dotace na obnovu, by si příště dal větší pozor. A stále víc včelařů by bylo nuceno se přes rok zajímat, jak jsou na tom s roztočem.
Tím pádem by věděli, které včely je třeba vyřazovat a které případně rozchovávat.
Až by to pochopila většina včelařů, možná by začalo mít smysl vážně uvažovat o nakupování těch nejodolnějších matek, jejich testování v té které lokalitě. Případně k rozmnožování jejich potomstva.

Současně s tím by se mohli jednotliví komerční včelaři začít oficiálně zabývat šlechtěním na varroatoleranci.

atd....

Je to science fiction?...

Jak to vidíš ty? :)

Pridam odkaz na www.vrbovna.cz,da se tam najit spousta klonu vrb.Dale na knizku Vcelarske dreviny,uzitecnou publikaci.Jap.topolum z vcelarskeho hlediska bych moc neveril,v doletu mam 2 mensi plochy techto topolu a vcely si jich nevsimaji ani jako zdroje propolisu.

Nevím, jak by to vypadalo.

Ale zaspekulovat můžu.
Osobě si myslím, že by se ze začátku nezměnilo v praxi téměř nic. Možná by se přestaly vyplácet dotace za úhyny. :)

Možná by někde zpočátku došlo ke zvýšení úrovní kleštíka, ale také více ke sledování vlastních včel. Ten, kdo by měl přehled, by věděl kdy nasadit jedy, ostatním by možná víc hynuly včely. Komy by uhynuly včely a nedostal by dotace na obnovu, by si příště dal větší pozor. A stále víc včelařů by bylo nuceno se přes rok zajímat, jak jsou na tom s roztočem.
Tím pádem by věděli, které včely je třeba vyřazovat a které případně rozchovávat.
Až by to pochopila většina včelařů, možná by začalo mít smysl vážně uvažovat o nakupování těch nejodolnějších matek, jejich testování v té které lokalitě. Případně k rozmnožování jejich potomstva.

Současně s tím by se mohli jednotliví komerční včelaři začít oficiálně zabývat šlechtěním na varroatoleranci.

atd....

Je to science fiction?...

Jak to vidíš ty? :)
...........
Ponechat nařízení v mezích jaké jsou, případně je harmonizovat více do proveditelných a méně nákladných podob. Tak by se jaksi zajistilo to, že by se neuvolnila morálka chovatelů, kteří by si mohli dělat z veterinářů dobrý den.

Tobě jde stále asi ale o tu odolnost. Proni tu je tzv. Chovatelský řád. Pokud se zde má něco hledat a kvalitně podle protokolů selektovat, tak toho často není ani komerční včelař schopen, protože ten běžně nemá šanci mít prostředky a čas na práci kolem nejvyšší úrovni chovu.

Rozchovu špičkového materiálu je schopna už velká řada chovatelů, ale opět je to otom, jak se geny zajišťující markery o které ti jde, se rychle a bezpečně zařadí mezi tu haldu co tu jsou. Takže bych šel spíše po zkvalitnění prodeje "odolných" matek. Také bych šel více potom, aby cena kvalitních matek byla přímoúměrná potřebě a neprodukovat "vzácné matky" za hodně peněz, ale propracovat systém přijatelné ceny za takovou matku. Já například tu Kefussovu matku, ani jednu, opravdu za ty peníze nepotřebuji, ale mám přitom rychlejší možnost plošně takové nějaké nové geny plošně začlenit mezi ostatní včelstva.
Jenže je to zase o té propracovanosti, protože jsou zase problémy s přijetím matek, udržování trubců, atp. takže je potřeba příprava takového "Kulového blesku" a to je zase o nákladech.

Takže prakticky by se na nějaké změně ve vyhláškách SVS z povinnosti na doporučení nic asi nezměnilo k lepšímu._gp_

_gp_napsal
>Prostě sděl mi teorii jak by to vypadalo se včelaři, když by na nebezpečnou nemoc neměly povinnou vyhlášku a místo toho jen doporučení což znamená, že by to nemuseli dělat.
>A když někdo něco nemusí, tak to zpravidla hodně lidí ani nedělá. Tak jak by to vypadalo nějakou dobu po té? _gp_
...................
No, vzhledemk tomu, že naprostá většina včelařů netuší, co vlastně ve vyhlášce je,
značná část funkcionářů a dalších dobrovolníků co tady dělá děvečky pro všechno to spíše jen tuší, nebo tak neví,
tak by to dál vypadalo jak to vypadá.

Tedy, že značná část systému pracuje bez jakékoli znalosti o VD, jen prostě dělají na čem se někde domluví, z větší části proto, že se musí vyplnit papíry a někdo říká že se to tak musí.

Takže naprosto nepřipravený systém na kalamitní roky. Takže to bude jednak vypadat podletoho, jak se vysvětlí úhynové roky.

A jinak v současném systému, kdy nikdo za nic nemůže, by to vypadalo skoro stejně.
Jen by si za to už mohl včelař sám.
A toje asi jediná budoucnost.
Otázka je, jak budou lidi připravení. Pokud tak jak dosud, tak to bude dost temná budoucnost. Na pár let.

Ono to zatím stojí vše na těch 97%. Jakmile napodzim začne normální akce, kdy se peníze nebudou vyplácet ale vybírat, tak pak se bude lámeta tvrdý chleba.
Osobně nejsem optimista, že právě ti o které ten systém pečuje budou ochotni dál nosit peníze do pokladničky, když si mnohdy ani nejdou podepsat dotaci. O jejich léčení nemluvě. A tyto lidi tady udržuje stále tento systém, ve velké míře.
Takže díky zakrývání očí před realitou to přijde jako zlom, se všemi následky které takové pecky vývoji přinášejí. STačí se podívat 20 let zpět. To se taky pořád zpívalo, byla jednota a najednou...

Karel

Myslím si, že změna ve vyhlášce ve smyslu doporučení by vedla, kromě střední cesty, také k dvěma extrémům. Jedni by přestaly ošetřovat a ve větší míře by začaly vyskytovat různé virové nemoci a ti druzí by tam toho zase přidaly, což by zase vedlo k možnému nárustu rezistence s navazujícím výsledkem stejně jako kdyby neošetřovaly. A na to by doplatily všichni a to i ti co selektují.

Já mám dobré zkušenosti, co se týká včelařského využití i růstu s klonem S021. Včely na něho intenzívně létají a roste dostatečně intenzívně i na běžně suché půdě, nepotřebuje žádné mokřiny. A roste do velikosti stromu.
Pokud se ale mají tyto dřeviny současně využívat jako včelařské i jako energetické, musí se těžit jako palivové dřevo ve větším stáří, takže tak jednou za 5 - 15 - 25 let.
Včelařské vrby mají sice první kočičky už v druhém, třetím roce, ale naplno začínají produkovat pyl tak ve 4 - 6 roce. Japonské topoly mají podle údajů začít kvést po 8 roce věku , naplno mají kvést snad někdy okolo 15 ? roku věku.
Běžné využití energetických dřevin, kdy taky mají největší výtěžnost, je ale jejich sekání ve formě něčeho jako prutů na štěpku každých 3 - 5 let. Tady by se musel pozemek rozdělit na několik dílů, díly osázet postupně co 2 - 4 roky a po těch 5 - 25 letech taky postupně kácet jako stromy na palivové dřevo, aby včelky měly snůšku každý rok.

Co se týká oficiálního vysázení plantáže energetických dřevin, tam musí být povolení odboru ŽP, protože se sází nepůvodní cizorodé dřeviny, které nesmí být v takzvaných ekokoridorech. Zatím, jak mně to připadá, jsou téměř výhradně řešeny porosty s krátkou dobou obmýtí, 3 - 5 až snad 8 let, kdy se právě nepočítá s nějakou významnou produkcí pylu a jeho zanášení do okolního prostředí a využívání jen polních pozemků, ne lesních a podobných svažitých. Zachytil jsem taky, že úředníci kecají do sázených klonů, že v určitých případech musí být až 30 metrů krajů pozemků osázených v případě vrb nějakými původními místními vrbami, aby se v okolí eliminovalo pokřížení původních místních vrb přenosem pylu větrem. Pokud bude porost deklarován i jako zdroj pylu pro včely a s delší dobou obmýtí, nevím, jestli úředníkům nebude právě ta produkce pylu u vrb vadit.

Každopádně mám taky nějaké nepolní pozemeky okolo půl hektaru, který plánuju osadit něčím pro produkci dřeva plus taky snad i něco pro včely. Mám už objednány v malých množstvích řízky tří druhů topolů, na jaře je budu sadit na zahradě, ještě musím zajít na místní ŽP, co tam vůbec povolí nebo nepovolí. Pokud tam cizorodé věci nepovolí, tak tam asi nacpu semenáčky místní vrby jívy a bude to skoro totéž....

"Myslím si, že změna ve vyhlášce ve smyslu doporučení by vedla, kromě střední cesty, také k dvěma extrémům. Jedni by přestaly ošetřovat a ve větší míře by začaly vyskytovat různé virové nemoci a ti druzí by tam toho zase přidaly, což by zase vedlo k možnému nárustu rezistence s navazujícím výsledkem stejně jako kdyby neošetřovaly. A na to by doplatily všichni a to i ti co selektují."

Tady by asi bylo skutečně lepší klasické diskuzní fórum, tohle téma se tady probírá dokola vždy co rok, dva roky. Jen diskutující se trošku liší, příspěvky jsou stejné.....

Jinak každý systém má své klady a zápory.
Ten současný totalitní systém způsobuje, že každý léčí zhruba stejně, je tedy pro nějakého většího včelaře jedno, kde má včely, až na výjimky všelijakých kverulantů co se léčení brání, je to všude zhruba stejné.
Pokud se nařízený systém léčení placený defakto ze státních dotací rozvolní na dobrovolný placený ze soukromé kapsy, skončí buď sami nebo uhyny neléčených včelstev všelijací pasívní včelaři, takže ubudou pasívní členové Svazu.
Naopak mezi aktivnějšími včelaři se objeví extrémy. Na jedné straně ekologičtí blouznivci, kteří vyloučí chemické léčení a jejich včelstva tak budou zdrojem přemnožených roztočů a virových nákaz a na druhé straně "ekonomičtí" včelaři, co budou kašlat na doporučené doby a počet léčení a množství reziduí ve včelách a budou do včel cpát chemii. Takže od nich se budou šířit roztoči navyklí na běžná léčiva a tudíž velice obtížně likvidovatelní.
Běžný včelař pak bude mít smolíka, pokud v jeho blízkosti, do cca 5, možná 15 kilometrů bude nějaký takový extrémista, problémy s roztoči podstatně většími než jsou dnes budou zaručeny....

Naopak mezi aktivnějšími včelaři se objeví extrémy. Na jedné straně ekologičtí blouznivci, kteří vyloučí chemické léčení a jejich včelstva tak budou zdrojem přemnožených roztočů a virových nákaz a na druhé straně "ekonomičtí" včelaři, co budou kašlat na doporučené doby a počet léčení a množství reziduí ve včelách a budou do včel cpát chemii. Takže od nich se budou šířit roztoči navyklí na běžná léčiva a tudíž velice obtížně likvidovatelní.R.P.

Sledujem túto vašu diskusiu, ktorá nič nerieši, ale sa sústredím na poslednú vetu jeho príspevku.

Pán Polášek, na okých dôkazoch staviate svoju tézu, "vaše" roztoče sú už navyklé na bežná lieky, myslíte nimi Amitraz, Gabon či KM.
Ja používam fumigant Amitraz už od začiatku výskytu Vd r. 1984, zo začiatku Avartin, potom Varidol, teraz už 12 rokov Taktik a všetko je OK. Tohoročný odpad Vd som mal pri 70 včelstvách 124,5 ks/včelstvo a predchádzajúce roky to bolo vždy pod stovkou.

AM:
Myslím si, že změna ve vyhlášce ve smyslu doporučení by vedla, kromě střední cesty, také k dvěma extrémům. Jedni by přestaly ošetřovat a ve větší míře by začaly vyskytovat různé virové nemoci a ti druzí by tam toho zase přidaly, což by zase vedlo k možnému nárustu rezistence s navazujícím výsledkem stejně jako kdyby neošetřovaly. A na to by doplatily všichni a to i ti co selektují
---------------------------------------------------
Ty pořád uvažuješ podle sebe, že čteš vyhlášku.

Pokud vytazíš mezi prosté včšelaře a "normální" ZO, tak zjistíš, že tu vyhlášku si tak přečtou dva lidi ze ZO a jak ji pochopí je další věc.

Současná praxe spočívá spíše v tradovaných postupech - tedy je to ještě benevolentnější než tzv.doporučení.
Navíc /třeba u nás/ nevymahatelné po včelaři, je v tom včelař "nevině" - je to úkolem komisí ZO mu léčit, což se logicky neděje.
Takže je to vlastně ideální stav, po kterém volá Radek Krušina. Až na ten jeden aerosol, pokud se to povede zorganizovat.

Ale to by ke šlechtění patřilo, v zimě srazit roztoče na minimum, aby se dala příští rok sledovat a porovnávat populace VD ve včelstvech.

Karel

"Pán Polášek, na okých dôkazoch staviate svoju tézu, "vaše" roztoče sú už navyklé na bežná lieky, myslíte nimi Amitraz, Gabon či KM.
Ja používam fumigant Amitraz už od začiatku výskytu Vd r. 1984, zo začiatku Avartin, potom Varidol, teraz už 12 rokov Taktik a všetko je OK. Tohoročný odpad Vd som mal pri 70 včelstvách 124,5 ks/včelstvo a predchádzajúce roky to bolo vždy pod stovkou."

První roky po rozšíření Varoa po Evropě v některých zemích s volným přístupem k léčivům někteří komerční včelaři léčili včely chemií v pravidelných intervalech i přes sezónu a už za pár let vyšlechtili odolné roztoče. Rychlost přizpůsobení roztoče Varoa chemikáliím, pokud se léčí v době, kdy je ve včelstvu plno plodu a cca třetina populce roztoče je schovaná na tom plodu nebyla ještě známa a analytické metody nebyly ještě tak dokonalé, aby ve včelích produktech odhalily nějaké menší množství reziduí. Tehdy k nám přes hranice z Rakouska a tuším i z Polska pronikli roztoči odolní na tehdy používané léčivo amitraz nebo fluvalinat, ta populace musela být potom likvidována novějšími léčivy. Rovněž z té doby jsou články o mezistěnách z kontaminovaného vosku, kdy po vložení takových mezistěn do včelstva začali houfně padat roztoči.
Přirozeně to byl extrém, včelaři si brzy uvědomili, že takovým tempem používání chemikálií by brzy byli roztoči odolní na všechno a včelaři by neměli čím léčit, takže i v prostředí volného dobrovolného léčení se to nějak utřepalo.
Jenže pokud se najednou rozvolní nařízený systém s hlídáním léčiva na volný systém, kde je zaručeno, že to dneska s vidinou párletého intenzívního výdělku nějaký včelař u nás neudělá zase?

"Pokud vytazíš mezi prosté včšelaře a "normální" ZO, tak zjistíš, že tu vyhlášku si tak přečtou dva lidi ze ZO a jak ji pochopí je další věc. "

Podle mně to na vyhlášce vůbec nezávisí. Prostě se objeví včelaři, co mávnou rukou a řeknou : Co bych léčil? 10 let tady na tom místě včelařím a nikdy se žádný problém neobjevil, to stanoviště je schované a žádní roztoči mi sem nepřilétnou....Nacpu do pometu listí z rajčat nebo z ořešáku..... a budu mít pokoj....
A druzí včelaři zas naopak.....

Nevím jak v jiných organizacích Já mám zkušenost se dvěma. Ale v obou organizacích vždy jsem dostal otázku" jaké chceš léčivo a kolik" a tak je to i ve vyhlášce. Jediné povinné léčivo je Varidol ostatní se odvíjí od spadu roztoče a gabon jde nahradit KM. A kdo to nesleduje tak je mu to jedno a dá do úlu co mu strčí do rukou. Takže nakonec to může být jen o zodpovědnosti několika lidi v ZO.

Dne Monday 31 of January 2011 07:37:21 R. Poláek napsal(a):

> budu sadit na zahradě, ještě musím zajít na místní ŽP, co tam vůbec povolí
> nebo nepovolí. Pokud tam cizorodé věci nepovolí, tak tam asi nacpu
> semenáčky místní vrby jívy a bude to skoro totéž....


No proto nechci ty topoly a zajimaji mne ty vcelarske vrby, pozemky kam to
chci sadit je byvaly lom, tedy ani les, ani pole. Na ty mistni by se to
vztahovat nemelo.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Nevím jak v jiných organizacích Já mám zkušenost se dvěma. Ale v obou organizacích vždy jsem dostal otázku" jaké chceš léčivo a kolik" a tak je to i ve vyhlášce. Jediné povinné léčivo je Varidol ostatní se odvíjí od spadu roztoče a gabon jde nahradit KM. A kdo to nesleduje tak je mu to jedno a dá do úlu co mu strčí do rukou. Takže nakonec to může být jen o zodpovědnosti několika lidi v ZO.
----------------
No tak vidíš, že u vás to jede "podle doporučení",

U nás bohužel "podle komisí".

Objednat si můžu co chci, (GAbon, M1) dostanu Varidol a o doporuční M1 na poslední léčení si můžu jen číst ve vyhlášce. A to je tak lepší průměr.

Karel

KaJi:
No, vzhledemk tomu, že naprostá většina včelařů netuší, co vlastně ve vyhlášce je,
značná část funkcionářů a dalších dobrovolníků co tady dělá děvečky pro všechno to spíše jen tuší, nebo tak neví,
tak by to dál vypadalo jak to vypadá.
............
Ale značná část běžnýcxh včelařů a členů ČSV to nemusí ani číst a zabývat se vyhláškou, protože práce výborů ZO, OV, jsou nastaveny tak, že člen, včelař, by měl jít v souladu s vyhláškou, aniž by ji měl znát.Každý rok se vydávají instrukce pro takovou práci.
Extrémy pandémie jsou a budou i přes tu největší snahu o "odolnost" včelstev._gp_

Já si spíš myslím, že jedeme podle vyhlášky, proto nemáme žádnou komisi, jelikož žádná není ve vyhlášce uvedená a aerosolem obchází jeden člověk, protože podle návodu je rozdíl aplikace při různé venkovní teplotě. A každý si vyvíječ nekoupí, proč taky když v ZO máme na každých zhruba sto včelstev jeden vyvíječ včetně mot. kompresoru.

Už jsem to taky psal, jedna věc je, jak se to dělá ve skutečnosti a druhá věc je to, co je v papírech, které u někoho skončí.
V papírech je podpis včelaře, podpis důvěrníka, který s tím léčivem chodí po včelařích a podpis ještě někoho, nákazového referenta nebo funkcionáře ZO. A tříčlenná "komise" je na světě....
Když dojde k lámání chleba, nejdřív za nějaký měsíc po léčení tak se klidně řekne, že tam na místě všichni podepsaní byli a komisionálnímu léčení je vyhověno.
Takhle se to s nesmyslnými směrnicemi dělá.....

AM:
Já si spíš myslím, že jedeme podle vyhlášky, proto nemáme žádnou komisi, jelikož žádná není ve vyhlášce uvedená
--------------
Tak buď rád a pochop jiné co to ve vyhlášce mají.
A modli se aby to pro velký úspěch vyhlášky v našich krajich nezavedli ve vašem kraji.
Tady to před pár lety taky bylo normální.

Karel

R. Polášek (85.71.180.241) --- 31. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50055) (50103) (50105) (50154) (50188) (50220) (50222) (50223) (50226) (50227)
... Naopak mezi aktivnějšími včelaři se objeví extrémy. Na jedné straně ekologičtí blouznivci, kteří vyloučí chemické léčení a jejich včelstva tak budou zdrojem přemnožených roztočů a virových nákaz a na druhé straně "ekonomičtí" včelaři, co budou kašlat na doporučené doby a počet léčení a množství reziduí ve včelách a budou do včel cpát chemii. Takže od nich se budou šířit roztoči navyklí na běžná léčiva a tudíž velice obtížně likvidovatelní.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Což to třeba, Radime, vzít i z toho úhlu, jaké geny do okolí šíří chemicky "živené" včelstvo a jaké včelstvo, které si postupně vyvíjí vlastní resistenci, či toleranci ( abychom nebyli v extrémech ...)? To chemicky "živené" žádné dobré geny asi nabídnout nemůže ...
Jiří

Chemické geny nebo nechemické geny obojí je extrém pokud to není vedeno racionálně. Já chemii používám, ale také zároveň selektuji a mohu s přibývajícímy lety říct, že těch starostí kolem spadu mi ubývá a přijde čas kdy tu chemii začnu omezovat tak, že vynechám letní ošetření a později ze tří ošetření Varidolem udělám třeba dvě. Ale vše má svůj čas a včely k tomu musí dospět. Kdy to bude a jestli to bude nevím. Vlítnout rovnou do Bond testu by mi nic dobrého nepřineslo. Mám zem. školu a vím, i z praxe, že pokud se vyskytne nějaká epidemie, například běžně u králíku když nejsou očkovány, tak to co přežije neznamená že je nějak imunní, ale je to náhoda momentální kondice jedince.

Souhlas co se tyka usaku.Vloni popadalo troufnu si rict 90% kraliku a ockovanych.Zbyli mi 2,ovsem myslet si,ze se na techto 2 prezivsich da dal stavet je hovadina.U vcel jiste muzeme vybirat podle jejich odolnosti vuci roztocum,ze jsou mezi vcelstvy rozdily v poctu roztocu je jasne.V momente,kdy dojde k podstatnemu tlaku zvenci,prudkemu zhorseni nakazove situace,se stejne bude muset pouzit chemie,a pak se kazdy takovy vyber musi vratit do bodu 0,at uz se s vyberem pokrocilo kamkoliv.Predpokladame,ze se vcela ve vztahu k roztoci bude vyvijet k nasi spokojenosti,ale zapominame,ze roztoc se vyviji take,a dobrovolne ze vcel nezmizi,at si to prejem jakkoliv.A ze vratime vcelu puvodnim obrannym mechanismum-rojeni,diky kteremu unikala zaniku druhu po celou dobu existence,to je zase blbost z ekonomickeho hlediska.V plosnem leceni je riziko,ze se pouziva i tam,kde neni akutni,spis by to chtelo vypracovat detailnejsi metodiku pristupu k nakazove situaci,nez plosne osetrovat cele uzemi ZO.Ale bez chemie proti roztoci se urcite neobejdeme,zvlast ve vztahu k virum,kteri teprve zacinaji ukazovat co dokazi napachat.

Ahoj možná to bude zajímat pár lidí. Jsem v kontaktu s republikovou chovatelskou špičkou a vloni konkrétně byl průšvih v infekčních dávkách, které dostali králíci, proto padali i očkovaní. Řešení, které vedlo k úspěchu bylo přeočkování všech zvířat, aby se dosáhlo vyšších protilátek v aktuální době. Kdo to udělal, neměl úhyny.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 31.1.2011 13:54:51
> ----------------------------------------
> Souhlas co se tyka usaku.Vloni popadalo troufnu si rict 90% kraliku a
> ockovanych.Zbyli mi 2,ovsem myslet si,ze se na techto 2 prezivsich da dal
> stavet je hovadina.U vcel jiste muzeme vybirat podle jejich odolnosti vuci
> roztocum,ze jsou mezi vcelstvy rozdily v poctu roztocu je jasne.V
> momente,kdy dojde k podstatnemu tlaku zvenci,prudkemu zhorseni nakazove
> situace,se stejne bude muset pouzit chemie,a pak se kazdy takovy vyber musi
> vratit do bodu 0,at uz se s vyberem pokrocilo kamkoliv.Predpokladame,ze se
> vcela ve vztahu k roztoci bude vyvijet k nasi spokojenosti,ale
> zapominame,ze roztoc se vyviji take,a dobrovolne ze vcel nezmizi,at si to
> prejem jakkoliv.A ze vratime vcelu puvodnim obrannym
> mechanismum-rojeni,diky kteremu unikala zaniku druhu po celou dobu
> existence,to je zase blbost z ekonomickeho hlediska.V plosnem leceni je
> riziko,ze se pouziva i tam,kde neni akutni,spis by to chtelo vypracovat
> detailnejsi metodiku pristupu k nakazove situaci,nez plosne osetrovat cele
> uzemi ZO.Ale bez chemie proti roztoci se urcite neobejdeme,zvlast ve vztahu
> k virum,kteri teprve zacinaji ukazovat co dokazi napachat.
>
>
>

omg máte tu stránku a neni tu nic!!!

Aleš Molčík napsal:

>Myslím si, že změna ve vyhlášce ve smyslu doporučení by vedla, kromě střední cesty, také k dvěma extrémům. Jedni by přestaly ošetřovat a ve větší míře by začaly vyskytovat různé virové nemoci a ti druzí by tam toho zase přidaly, což by zase vedlo k možnému nárustu rezistence s navazujícím výsledkem stejně jako kdyby neošetřovaly.
>A na to by doplatily všichni a to i ti co selektují.
.....................

Pokud by to bylo pravda, tak potom by Ti, co by přestali ošetřovat a NECHALI BY SI HYNOUT VČELY, nebyli zdrojem rezistentních roztočů (mimo jiné o tom píše Ing. Dvorský) To znamená, že by nebyl problém u těch, kdo z toho mají strach, tyto roztoče vyhubit stávajícími jedy, aby se nepřemnožili tak, že by viry mohli včelstva přemoci. Navíc by tito šílenci prováděli poměrně zásadní selekci svých včelstev, takže pokud by jim něco přežilo, určitě by to nebyl geneticky horší materiál, jak těch, co by to tak drasticky nebrali. Stejně by jim to asi dlouho nevydrželo, je to zřejmě poměrně ekonomicky nevýhodné.

Ta druhá skupina je zřejmě horší oříšek, ale podle mě současný systém jim nahrává stejně ba ještě víc, jako ten potenciálně dobrovolý. Nebylo by nemožné jim to ale ztížit. Stávající jedy jsou totiž dotovány a v podstatě se spíš rozdávají než prodávají. To přímo vybízí k nadpoužívání. Takže elegantní řešení by bylo zrušit dotace na tyto jedy a jen tím třikrát zdražit léčiva, a případně ještě zdražit tyto jedy i nedotované, kdyby to nestačilo. Těch cca 20 melounů dotací na léčiva by zřejmě šlo využít i jinak. Není bez významu, že sama stávající vyhláška vpostatě nařizuje používat jedy i tam, kde roztoči nejsou v takové míře, že by mohli uškodit - vychází ze zprůměrovaných výsledků a nařizuje plošně. Individuální situace ve včelstvech ji nezajímá.

Radek Krušina

KaJi napsal:

>Takže je to vlastně ideální stav, po kterém volá Radek Krušina. Až na ten jeden aerosol, pokud se to povede zorganizovat.
>Ale to by ke šlechtění patřilo, v zimě srazit roztoče na minimum, aby se dala příští rok sledovat a porovnávat populace VD ve včelstvech.
.................

Mystím, že tak to není.
Pro porovnávání výsledků není ideální stav srazit roztoče na 0, protože se potom nedá zjistit dost dluho, co se ve včelách děje podle přirozeného spadu. Něco o tom na setkání VMS tuším říkal Pavel Holub. Do cca 0,5 až 1 ks přirozeného spadu za den se vlastně nedá spolehlivě zjistit, co je náhodný vliv a co odolnost včelstva. A spad 1 ks za den je od 2ks vem včestvu na startovní čáře cca 5 generací roztoče u neodolného včelstva.

On o tom dost mluví i píše přítel Dvorský, hodně je i na starém fascinovaném včelaři - udržet roztoče v souladu s přirozeným rozvojem včelstev, aby neškodil. Včelstva, která to nedokážou, ošetřit a vyměnit matku za kvalitnější. To by asi byla nejekonomičtější a nejlogičtejší cesta pro normální včelaře.

Pro šlechtitele jak zajistit stejnou startovací čáru těžko říct - třeba srazit na 0, ale potom asi nainfikovat stejným množstvím roztočů, aby se včelstva mohla ukázat v průběhu sezóny. Ale to už by byla asi vyšší liga.
Dnes je tu problém, že za hřích se někdy považuje už o tom jen přemýšlet. :)

Radek Krušina

_gp_
>Tobě jde stále asi ale o tu odolnost.
....................

Ano, v tomto vlákně se snažím diskutovat o vztahu naší vyhlášky a možného zvýšení odolnosti našich včelstev proti roztoči.
Co by bylo potřebné změnit, aby se tu mohlo něco začít zlepšovat.
Hlavně si asi musíme všichni uvědomit, jastli o tom chceme přemýšlet, nebo se budeme navzájem přesdvědčovat, že zlepšit odolnost našich včelstev prostě nejde.
Souhlasím s Tebou, že kupovat nějaké drahé matky do stávajícího stavu je ekonomické šílenství.
Ale pokud by se podařilo probudit obra - kdyby každý včelař každý rok zrušil 1 z 10 včelstev (to nejméně odolné) a nahradil v něm matku za nadprůměrně odolnou (musel by vědět, kde ji vzít, třeba ze svých včelstev) muselo by to být za pár let vidět. Ale to nemůže dělat jen jednotlivec, nebo pár nadšenců.
Tak by se mohlo vytvořit prostředí, kde by to už nesmysl nebyl.
Ovšem kdo probudí spícího obra (nás včelaře)? :)

Radek Krušina

> A je tady v ČR vůbec aspoň jediný člověk, který by stál
> mimo ČSV a který by zároveň byl schopen někomu za úhradu
> nákladů udělat plnohodnotné léčení včelstev, vedle fumigace
> i aerosole a na jaře nátěr plodu?

Jsem nečlen ČSV a jsem schopen "plnohodnotně přeléčit". Ale nejsem ochoten to momentálně dělat ani komerčně a ani za úhradu nákladů. Nevčelařím proto, abych podstoupil (byť nevelké) riziko, že dostanu chemoterapeutickou dávku při ošetřování cizích včelstev, ale proto abych byl v bližším kontaktu s přírodou. Plynová maska a vyvíječ tuto mou (možná příliš naivní) představu nenaplňuje.

Radek Krušina:
Ale pokud by se podařilo probudit obra - kdyby každý včelař každý rok zrušil 1 z 10 včelstev (to nejméně odolné) a nahradil v něm matku za nadprůměrně odolnou (musel by vědět, kde ji vzít, třeba ze svých včelstev) muselo by to být za pár let vidět. Ale to nemůže dělat jen jednotlivec, nebo pár nadšenců.
Tak by se mohlo vytvořit prostředí, kde by to už nesmysl nebyl.
Ovšem kdo probudí spícího obra (nás včelaře)? :)
...........

Nejde to takovým způsobem. Výsledek je často jen průměrný. Raději se nauč inseminovat a shánět ověřený genetický materiál. Protože to je mnohem efektivnější proto téma očem stále píšeš. Investice do času a peněz jsou vysoké, ale jestli se chceš bavit ve svém čase opravdovou problematikou včelí genetiky, myslím, že by jsi se za intenzivního studia a praxe mohl do důchodu dostat na velmi slušnou úroveň poznání a umu v tomto odvětví. _gp_

Zdravím, používám ji, je výborná, 50kg konev se při pokojové teplotě rozpustí do 24 h, když se zabalí třeba do deky a je dobré s tím tou spirálou párkrát během rozpouštění zamíchat. Já jsem teplotu nikdy neměřil, ale někteří říkají, že když je zapnutá déle než je potřeba, tak že teplota stoupne nad 50°C, takže pozor.
Petr Kovář

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? Krap?? <jiri.krapac/=/seznam.cz>
> Předmět: spir?la
> Datum: 30.1.2011 10:15:14
> ----------------------------------------
> Mám dotaz ohledně el. spirály na rozpouštění medu. Má někdo s nimi
> zkušenosti? Díky za příspěvky.
>
>
>

_gp_ napsal:

>Nejde to takovým způsobem. Výsledek je často jen průměrný. Raději se nauč inseminovat a shánět ověřený genetický materiál. Protože to je mnohem efektivnější proto téma očem stále píšeš.
>Investice do času a peněz jsou vysoké, ale jestli se chceš bavit ve svém čase opravdovou problematikou včelí genetiky, myslím, že by jsi se za intenzivního studia a praxe mohl do důchodu dostat na velmi slušnou úroveň poznání a umu v tomto odvětví. _gp_
.................................
Myslíš, že nejde probudit včelaře, aby přemýšleli :)))
Nebo nejde alespoň mírně napodobit přírodní výběr (obměna alespoň 10% včelstev ročně)?

Podívej, teoretizujeme o vyhlášce, ne o tom, co mám dělat já.

Osobně si myslím, že pro včelaře s několika včelstvy není možná jiná cesta, než se domluvit s okolními včelaři na stejném postupu a naučit se poznat a vyměňovat nejhorší matky. Bez toho by byl i nákup inseminovaných matek jen mrháním času a peněz.

Problém ale i při inseminaci je stále vyhláška – kde by měli šlechtitelé vzít materiál pro inseminaci, když ho nejde otestovat?

Je to začarovaný kruh.

RK