78432

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Josef Křapka (77.237.138.60) --- 29. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50059) (50062) (50094) (50098) (50114)

>Podstatou života je množení. Ztráta tohotu pudu znamená nižší životnost a tudíž zánik. Proto nerojivé včely jsou nesmysl.Včelař jen může svým konáním tuto vlastnost omezit a by to využil ve svůj prospěch. pepan<
------------------------------------------------------------
Pokud by se bodovalo také zde na této konferenci, náleží tento příspěvek k těm, které by pro správný názor, měly obdržet maximální počet bodů.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50119


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 29. 1. 2011
Re: Diskuze (50107) (50111)

A má to hodně veliký vliv na chov včel?
S poněkud jízlivým pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Zdeněk Brentner
Sent: Saturday, January 29, 2011 8:28 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Diskuze

Nebudu reagovat, už nebudu reagovat, už víc nebudu reagovat. Jsem dost
starý nato, abych věděl, co byla totalita a jak se "pochodovalo". Přesto
otázka. Svého času byl členem ÚV KSČ, člověk stejného jména. Nejsi příteli,
přímý nebo vzdálenější příbuzný? Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50118


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 1. 2011
Re: Vystoupen? ze svazu (50100) (50101)

Takoví jsou jen číslem které nic nepřináší
pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Fojt?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vystoupen? ze svazu
> Datum: 28.1.2011 22:04:57
> ----------------------------------------
> Proč by vystoupení ze svazu nebo nečlenství melo obnášet nejaké trable?
> Chov obnáší pouze pravidla v rámci vet. předpisů. Být členem je dobrovolné.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50117


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 1. 2011
Re: Vystoupen? ze svazu (50100)

Trable s toho nejsou žádné. Jinak ty povinnosti řadového včelaře ti stejně zůstávají.
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: XY <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Vystoupen? ze svazu
> Datum: 28.1.2011 21:58:56
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> po nahlédnutí do únorového Včelařství ve mně uzrála již delší dobu se
> vkrádající myšlenka vystoupit ze svazu. Máme tu "demokracii" a holt některá
> strana nebyla zákázaná hned, ale odmítám být součástí spolku, který se
> chlubí rozhovorem s novým předsedou v něčem jako Haló noviny. Pak se nesmí
> vedení divit, že se mladí do včelaření nehrnou, když už teď máme punc
> spolku starých kom...., co si stýská po starých časech. Nechci se vůbec
> doknout starších včelařů, ale určitě to kolem sebe taky vidíte. Memá cenu o
> tomhle vést politickou diskuzi, prosím jen ty včelaře, kteří jsou mimo
> svaz, aby zde uvedli, jaké trable to obnáší. Pokud jde jen o peníze
> (dotace), tak to vůbec nebudu řešit a sbohem UV KSČSV! Děkuju Pavel.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50116


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (213.151.87.2) --- 29. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50059) (50062) (50094) (50098) (50114)

(e-mailem) --- 29. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50059) (50062) (50094) (50098)

Podstatou života je množení. Ztráta tohotu pudu znamená nižší životnost a tudíž zánik. Proto nerojivé včely jsou nesmysl.
Včelař jen může svým konáním tuto vlastnost omezit a by to využil ve svůj prospěch.
pepan
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Pane Menšíku, ale vždyť tu nikdo netvrdí, že chce vyšlechtit nerojivou včelu ... Že však lze rojení omezit některými metodami či jeho simulací, je snad přijatelné, ne?
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50115


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50059) (50062) (50094) (50098)

Podstatou života je množení. Ztráta tohotu pudu znamená nižší životnost a tudíž zánik. Proto nerojivé včely jsou nesmysl.
Včelař jen může svým konáním tuto vlastnost omezit a by to využil ve svůj prospěch.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 21:51:57
> ----------------------------------------
> Pavel, dám Vám jedinú otázku, otázka nerojivej včely je na včelárskom stole
> tak min. 100 rokov, toľko nadšencov verilo, že takúto včelu-matku
> vyselektujú, myslíte, že sa im to podarilo? Prezraďte mi, kde si ju mám
> objednať?
> -----------------------------------------
> Nerojivou včelu nekoupíte, ale můžete významně omezit rojení několika
> různými metodami ošetřování včelstev. To mi ke štěstí stačí.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50114


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (213.151.87.2) --- 29. 1. 2011
Re: Diskuze (50107) (50112)

PavelN (88.101.19.249) --- 29. 1. 2011
Re: Diskuze (50107)

Víte, pane Fojtíku, sofrware na kterém Včelařské fórum běží je poměrně osvědčená a často používavá šablona používaná pro mnoho jiných diskusí, zejména programátorkých. Proto ji Petr použil.
Doporučuji vám se podívat na jiná obdobná fóra, kde zjistíte, že si jeho účastníci také přidělují body za příspěvky.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Mimochodem: na stejné platformě běží i jedno německé včelařské forum, akorát nemůžu najít adresu, jestli ji najdu, hodím ji sem ...
Jsem rád, když mohu ocenit příspěvek kolegy, který mi něco dal. No a pokud nesouhlasím, mohu dát minus. Mohu, je to na mně, to je podstatné. Tož všem pěkný den, jdu zateplit strůpky a pak šup na Forum :-)
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50113


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (88.101.19.249) --- 29. 1. 2011
Re: Diskuze (50107)

Víte, pane Fojtíku, sofrware na kterém Včelařské fórum běží je poměrně osvědčená a často používavá šablona používaná pro mnoho jiných diskusí, zejména programátorkých. Proto ji Petr použil.
Doporučuji vám se podívat na jiná obdobná fóra, kde zjistíte, že si jeho účastníci také přidělují body za příspěvky. Vidíte, PSNV zřejmě združuje i programátory, možná kvůli tomu vymyslela vlastní programovací jazyk.

Švejka nechte být, to už si raději proplachujte ústa plky o heslech komunistických budovatelů, nebo jinými zhovadilostmi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50112


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Brentner (90.176.206.3) --- 29. 1. 2011
Re: Diskuze (50107)

Nebudu reagovat, už nebudu reagovat, už víc nebudu reagovat. Jsem dost starý nato, abych věděl, co byla totalita a jak se "pochodovalo". Přesto otázka. Svého času byl členem ÚV KSČ, člověk stejného jména. Nejsi příteli, přímý nebo vzdálenější příbuzný? Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50111


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(85.70.20.53) --- 29. 1. 2011
Re: Diskuze (50107)

Fojtík:
Dnes jsem se podíval na včelařské fórum a jen můžu říct,že to je přesně to co aktivní členové PSNV potřebují, přikyvovače, kteří se budou vzájemně utěšovat jak jsou skvělá velká rodina kolem táboráku. A přitom arogance na jiný názor je z příspěvků na fóru přímo jasná. Proč by jinak měli bodové hodnocení příspěvků. Takové vyčlenění názoru z davu se na fóru trestá body a to není diskuze, ale nucená diktatura psychologického nátlaku nebít vyřazen z davu. A svojí aroganci a potřebu blahořečit zde projevil i B.Gruna vyjádřením k příspěvkům na této konferenci. A taková je většina aktivních členů PSNV, přece jenom vrána k vráně sedá.
-------------------

VAROVÁNÍ:
Netrestá se body, ale body se jen sčítají.
Na pravidelných setkáních fora pak ti co mají nejvíce kladných bodů důtkami trestají ty co mají záporné body.

Protože disciplína musí být, bez disciplíny by tady včelaři lezli po strokmech jak opice.

Hrozná předstva, jdete třeba po Karlovo náměsté z Křemencové a tam po stromě včelaři.


Jaroslav Hašek jistě promine:-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50110


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(85.70.20.53) --- 29. 1. 2011
Re: Vystoupení ze svazu (50100) (50101)

P.Fojtík:
Proč by vystoupení ze svazu nebo nečlenství melo obnášet nejaké trable? Chov obnáší pouze pravidla v rámci vet. předpisů. Být členem je dobrovolné.
--------------------
V našem /HK/, ale zřejmě i dalších krajích nelze podle "platné" vyhlášky vkládat jakýkoli chemický přípravek - Gabon, Varidol, M1 atd do včelstva bez komisionální přitomnosti komise ČSV.
Ta se musí podle vyhlášky sejíti u každého chovatele 3x až 5x do roka.
A z nějakých důvodů se některé organizace domnívají, že jim nečlenové musí platit, protože mají včely na území, na kterém si ZO zabrala své teritorium.

Píšu to schválně agresívně aby bylo zřejmé, že souhlasím s vaším názorem, že se na nás dívají jako na Švejka.

Protože napsat do vyyhlášky toto je opravdu v duchu nejlepších tradic "Švejkoviny" - aneb umění přežít v byrokratickém a totalitním systému.

Karel

P.S.
"A to jako na Švejka, který se staženými kalhoty vykonává potřebu na vlastní národ."

Já vám nebudu šahat na Ing.Veselého
(protože jej osobně chovám v úctě a domnívám se, že neexistuje jakýkoli můj písemný projev, kde bych se jej kdykoli dotknul, ale vy jste přesvědčen o opaku a přesvědčení se nedá vyvrátit)
a vy zase nebudete šahat mně na ŠVejka. Domnívám se, že ve skvělém románu J.Haška nenaleznete vámi citovaný význam. Zato mnoho stále platných myšlenek, které by jsme mohli uplatnit na stávající situaci ve včelařství.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50109


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Fojtík (89.24.4.33) --- 29. 1. 2011
Re: Kefuss (50075)

Přítely Kapoune, pan Kefuss je herec v ČR se smetákem v ruce. Udělat na jevišti komedii, aby dal najevo, že je kamarád a uvolnil tak náladu není nic nového, možná, že takový je, neznám ho, ale je to také odvedení pozornosti, kterou dělá každý kouzelník.
Jediné na co se můžete při snaze zkoušení hledání varroatolerance zameřit, je pravidelná kontrola spadu po ošetření a mezi ošetření spolu s dalšímy vlastnostmi, medný výnos, mírnost atd. a ta včelstva, která Vám vyjdou nejlepší postupují do chovného programu. Udržení většího množství roztočů ve včelstvu tím že nebudete ošetřovat včelstva, bych Vám nedoporučil můžete si tím způsobit další, zejména virové, onemocnění. Zalétáváním a loupeží přínos roztočů řešte tak, že toto včelstvo vyřadíte z chov. programu v přírodě by nepřežilo a přínosem nových roztočů ztrácíte ůdaje o přirozeném spadu, vyplívající z chování včel vůči roztoči. Takové včelstvo má smůlu, ztrácí informační význam.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50108


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Fojtík (89.24.4.33) --- 29. 1. 2011
Diskuze

Dnes jsem se podíval na včelařské fórum a jen můžu říct,že to je přesně to co aktivní členové PSNV potřebují, přikyvovače, kteří se budou vzájemně utěšovat jak jsou skvělá velká rodina kolem táboráku. A přitom arogance na jiný názor je z příspěvků na fóru přímo jasná. Proč by jinak měli bodové hodnocení příspěvků. Takové vyčlenění názoru z davu se na fóru trestá body a to není diskuze, ale nucená diktatura psychologického nátlaku nebít vyřazen z davu. A svojí aroganci a potřebu blahořečit zde projevil i B.Gruna vyjádřením k příspěvkům na této konferenci. A taková je většina aktivních členů PSNV, přece jenom vrána k vráně sedá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50107


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50055) (50093) (50097)

P. Fojtík: A ještě jinak se na nás západní státy dívají. A to jako na Švejka, který se staženými kalhoty vykonává potřebu na vlastní národ.A tento národ Vám dává v této zatuchlé kotlině vydělat na chleba.
A jestli jste takový světák a Kefuss odborník. Tak by jste mohl odpovědět př. Kapounovi na jeho příspěvek.
-----------------------------------------------
Nemám čas na této konferenci vysvětlovat základy problematiky varroatolerance. Skutečně vážený zájemce musí začít sám shánět informace. Doporučuji předplatit časopis Moderní včelař, kde jsou články na toto téma skoro v každém čísle. Taky navštěvovat tématicky zaměřené vzdělávací akce PSNV (konference, setkání uživatelů VMS, kurzy monitoringu). Hodně informací se dá sehnat na internetu. Tato konference je pro mě poslední dobou spíše ztráta času. Hodnotné informace zanikají v balastu. Pokud chcete vážný zájemce získat cenné informace, doporučuji sledovat spíše včelařské fórum www.vcelarskeforum.cz
Bronislav Gruna

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50106


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(89.24.5.128) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50055) (50103)

Radku Krušino bez roztočů včelu nevyšlechtíte, ale nevím ani proč si myslíte že ošetříte 5x a jste bez roztočů.To už by jsme dávno byli čistí. Pořád ve včelstvu nejaký roztoč zůstane a pokud ošetřujete v sezóně, kdy je plod tím spíš, a v mezi ošetření se roztoč ještě přimnoží.A na posouzení stavu jak se ve včelstvu množí roztoči máte ůdaje o spadu přirozeném a spadu po ošetření a u všech včelstev na stanovišti najednou.Takže ůdaje na porovnání jsou.A proč potřebujete počítat roztoče na stovky také nechápu,mne stačí max. desítky. A pokud je včelstvo ve kterém je nula tak proč si myslíte, že je práce u konce a končí selekce? Vždyť to může být náhoda a včelstvo se musí pořád sledovat a po čase se tam stejně zas nejaký roztoč najde. To je práce která není nikdy hotová.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50105


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50067) (50069) (50072) (50073) (50074) (50076) (50079) (50084) (50087) (50089) (50095) (50102)

Ano, to beru. Stejně jako v Rusku včela dokáže opylit trubkovité jako vojtěšku atp. Ale dovezte ji sem a uvidíte ty divy českých genů. Prostě to jen tak lehce nefunguje.

Jestli to má být k něčemu, tak ne nějaké amatérské Bond a kdoví jaké testy, ale izolované včelařské pracoviště a za účasti a zájmu vlády ČR na takovém genetickém projektu. Někde na nějakém ostrově kolem EU a pokud se tu v ČR nějaká matka prodá, tak jedině z takového chovu, protože jen tak přibližně za nejkratších asi deset let (ročně po padesátitisících matkách ročně) by se tu mohlo něco dít v genech u normálně chovaných včelstev. Stane se tak? Pochybuji. Toto je bohužel jen skutečná psaná sci-fi. Tz. vědecká vize.

Miliardy by to stálo a zato včelaři určitě nikomu nestojí, protože jsou jiné alternativy vývoje u zajištění rostliné potravy a potřeb pro obyvatelstvo.

Nebo se takové alternativy ujme nějaký šikovný podnikatel, vytvoří takovou větší továrnu na včelí genetický materiál na nějakém odlehlém místě na moři a udělá kariéru a opravdovou budoucnost u včelích nemocí. Tak má (by mohla) nějak vypadat podle mého názoru opravdová budoucnost v problematice VD. _gp_
..........
J.Matl
Včela Primorská je taky pěkný mix. Vykazuje však značnou odolnost vůči nemocem a velmi dobré hygienické chování. Viz:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0801/test-hygienickeho-chovani-vcel-z-dalneho-vychodu-ruska
Všimli si toho ti nenechaví Amíci a dovezli si ji k nim a dále šlechtili. S velmi pozoruhodnými výsledky. Základní genetické vybavení, které souvisí s VSH, má však i kraňka. Primorská v tom není sama, viz včela kapská ... Tstuje se i ve Francii, v Německu, trochu jinou cestu volí v Nizozemí ... Nikdo tu nemluví o bezuzdném křížení a bastlení. Jsou však důkazy, že to jde a už se docela i ví o řadě věcí, které v tom hrají roli. Jde o cílené šlechtění, o dlouhodobý, a pečlivě vedený proces. Nic víc, nic míň. Ne víra, ale fakta, diskuse a kontakt se zahraničím, kde jsou výsledky věru pozoruhodné.
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50104


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (85.71.94.235) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50055)

P. Fojtík napsal:
>Celý problém varroázy je o vhodném a efektivním ošetření, jiné než vhodné a efektivní nemá význam, a o selekci vhodného materiálu spojené s kontrolou denního spadu.
>Žadná chemie ,lehká,těžká, nemá vliv na mechanickou likvidaci roztočů včelami.
>Kdo tvrdí že nemám pravdu,ať mi to vysvětlí jak by se to podle něj mělo odehrávat.
.................

Už zřejmě utíkáme od původního tématu, jaký má smysl zimní vyšetření měli, ale to nevadí.
Myslím, že tyto vsuvky o problému roztoče jsou občas velmi potřebné. :)

Myslím, že problém varroázy není o ošetřování.
Je to problém nového patazita.
Před časem jsme tu o tom diskutovali.
Protože u kraňky dosud neexistuje varroatolerance, nikdo neví, zda u kraňky může vzniknout, nebo ne.
Protože už vznikla u jiných plemen včely medonosné, proč by nemohla vzniknout u kraňky, zvlášť když jsou u ní přítomny obdobné mechanismy, které pomáhají oněm jiným plemenům ( i původnímu hostitelskému druhu) žít s roztočem víceměně v rovnováze?

Takže problém varroázy je, kteří včelaři chtějí dospět k varrotolerantní včele a snaží se lobovat za podmínky, aby k ní mohli dospět a něco se snaží proto dělat, a kteří včelaři se snaží vytvářet a obhajovat podmínky pro vybíjení roztočů a varroatolerantní včela je pro ně druhotná.

Tohle vlákno se rozvinulo v plamennou diskusi o tom, jak někdo chce nechávat hynout včely atd. a připisuje se to PSNV.
Podle mě, to tu nikdo z PSNV nepresentoval.
Nemluvím o tom ani já, i když jsem tu použil Kefusse.
A nenechávám svá včelstva bez léčení.
Ale je pravda, že mi neléčení varroázy u druhých a u přírody nevadí.
Jak by to mělo fungovat, je třeba vymyslet a prosadit do vyhlášky.
Před tím je o tom potřeba mluvit, a to tu právě děláme. :)

Takže já si stojím za tím, že bez šlechtění odolnější včelu nejde získat a bez roztočů nejde šlechtit.
Dovede někdo vysvětlit, jak jde šlechtit varroatolerantní včelu bez rotočů?
Jak ji odhalíme při cca 5 léčeních v roce?

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50103


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (213.151.87.2) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50067) (50069) (50072) (50073) (50074) (50076) (50079) (50084) (50087) (50089) (50095)

(e-mailem) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50067) (50069) (50072) (50073) (50074) (50076) (50079) (50084) (50087) (50089)

Konečně jsme se dostali k podstatě věci. Sice o tom moc mevím a jestli uvádím něco špatně tak mě sprdnite a opravte.
Včela primorská žije na východní sibiři. To zřejmě také souvisí s nedávným dotazem o zakoupení sibiřských včel.
Je to údajně právě ten druh včely na kterém se opravdu nedokáže kleštík namnožit, protože má velmi krátký vývoj kukly. Je tady však problém , že u nás je povolen jen chov Včely kraňské. Jsou tu také obavy aby to nedopadlo podobně jako afrikanizované včely, nebo u nás křížení s vlaškou. Také by mohlo dojít k zavlečení dalších chorob. Podobným způsobem sem právě byl zavlečen kleštík a stala se z něj pak globální včelí pohroma . Tak její výnosy údajně nejsou nic moc.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Včela Primorská je taky pěkný mix. Vykazuje však značnou odolnost vůči nemocem a velmi dobré hygienické chování. Viz:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0801/test-hygienickeho-chovani-vcel-z-dalneho-vychodu-ruska
Všimli si toho ti nenechaví Amíci a dovezli si ji k nim a dále šlechtili. S velmi pozoruhodnými výsledky. Základní genetické vybavení, které souvisí s VSH, má však i kraňka. Primorská v tom není sama, viz včela kapská ... Tstuje se i ve Francii, v Německu, trochu jinou cestu volí v Nizozemí ... Nikdo tu nemluví o bezuzdném křížení a bastlení. Jsou však důkazy, že to jde a už se docela i ví o řadě věcí, které v tom hrají roli. Jde o cílené šlechtění, o dlouhodobý, a pečlivě vedený proces. Nic víc, nic míň. Ne víra, ale fakta, diskuse a kontakt se zahraničím, kde jsou výsledky věru pozoruhodné.
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50102


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Fojtík (89.24.4.97) --- 28. 1. 2011
Re: Vystoupení ze svazu (50100)

Proč by vystoupení ze svazu nebo nečlenství melo obnášet nejaké trable? Chov obnáší pouze pravidla v rámci vet. předpisů. Být členem je dobrovolné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50101


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

XY (78.110.208.166) --- 28. 1. 2011
Vystoupení ze svazu

Dobrý den,
po nahlédnutí do únorového Včelařství ve mně uzrála již delší dobu se vkrádající myšlenka vystoupit ze svazu. Máme tu "demokracii" a holt některá strana nebyla zákázaná hned, ale odmítám být součástí spolku, který se chlubí rozhovorem s novým předsedou v něčem jako Haló noviny. Pak se nesmí vedení divit, že se mladí do včelaření nehrnou, když už teď máme punc spolku starých kom...., co si stýská po starých časech. Nechci se vůbec doknout starších včelařů, ale určitě to kolem sebe taky vidíte. Memá cenu o tomhle vést politickou diskuzi, prosím jen ty včelaře, kteří jsou mimo svaz, aby zde uvedli, jaké trable to obnáší. Pokud jde jen o peníze (dotace), tak to vůbec nebudu řešit a sbohem UV KSČSV! Děkuju Pavel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50100


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50059) (50062) (50094)

Pavel, dám Vám jedinú otázku, otázka nerojivej včely je na včelárskom stole tak min. 100 rokov, toľko nadšencov verilo, že takúto včelu-matku vyselektujú, myslíte, že sa im to podarilo? Prezraďte mi, kde si ju mám objednať?
.........
Antoni tolik peněz za údajně odolnou matku by jsi nedal. Stejně jako nedá ani pan Kefuss víc jak jeden cent, za nalezeného roztoče v jeho včelstvech. Podle mého názoru nemá včelstva někde v Chile, ta mu dělá jen vizitku, kterou ostatně používá i v prezentaci. Vzhledem k tomu kolik chce peněz za matku, tak bych nejel kamsi k Toulouse hledat roztoče u nějakého šoumena pod € za kus. Asi to svědčí otom, že roztočů je mnoho a kdyby dal více, aj by mohl možná i krachnout. A u někoho (u některých lidí) může být bráno slovo jako jasná smlouva. Ve Francii to platí dvojnásob. Takže má roztočů určitě plno. Jinak by dal více za nalezení VD._gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50099


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (88.101.19.249) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50059) (50062) (50094)

Pavel, dám Vám jedinú otázku, otázka nerojivej včely je na včelárskom stole tak min. 100 rokov, toľko nadšencov verilo, že takúto včelu-matku vyselektujú, myslíte, že sa im to podarilo? Prezraďte mi, kde si ju mám objednať?
-----------------------------------------
Nerojivou včelu nekoupíte, ale můžete významně omezit rojení několika různými metodami ošetřování včelstev. To mi ke štěstí stačí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50098


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Fojtík (89.24.4.97) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50055) (50093)

Bronislav Gruna napsal:
Máte právo na svůj názor, ale vaše tvrzení platí asi jen v poněkud v zatuchlé české kotlině.
----------------------------------------------------------

A ještě jinak se na nás západní státy dívají. A to jako na Švejka, který se staženými kalhoty vykonává potřebu na vlastní národ.A tento národ Vám dává v této zatuchlé kotlině vydělat na chleba.
A jestli jste takový světák a Kefuss odborník. Tak by jste mohl odpovědět př. Kapounovi na jeho příspěvek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50097


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50055) (50093)

Právě před chvílí jsem prohlížel nabídky různých včelařských obchodů, těch slavných zápaďáků a v nabídce jsem viděl léčiva se stejnými účinnými látkami jako u nás jen se jinak jmenují.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 21:11:25
> ----------------------------------------
> P. Fojtík:
> > Já věřím Ing. Veselému a spol.a kdykoliv mám možnost neco nového přečíst
> i
> > MV tak to dělám a nějaký p. Kefus, Ing. Veselému a spol. nesahá ani po
> > podrážku bot.
>
> Máte právo na svůj názor, ale vaše tvrzení platí asi jen v poněkud zatuchlé
> české kotlině. Měl jsem možnost být v září 2009 na kongresu Apimondie v
> Montpelliere osobně přítomen na přednášce Johna Keffuse. Po přednášce
> následoval bouřlivý aplaus. Částečně to bylo za formu přednášky, která
> rozhodně nebyla nudná, ale jednoznačně je mezi uznávanou špičkou světové
> apidologie, i když poněkud svéráznou. Určití lidé u nás systematicky
> pěstují mýtus, že nám naši úroveň včelařství, zejména systém léčení, nově
> také systém vzdělávání (viz poslední Včelařství) celý svět obdivuje a
> závidí. Zkušenost z ciziny je ale odlišná. Včelaři ze západu nás spíše
> většinou považují za podezřelou konkurenci z východu, která používá
> karcinogenní léčiva, které oni si zakázali. Snad někteří obdivují naši 97 %
> organizovanosti, ale rostlí v demokracii a pluralitě spíše nechápou.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50096


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50067) (50069) (50072) (50073) (50074) (50076) (50079) (50084) (50087) (50089)

Konečně jsme se dostali k podstatě věci. Sice o tom moc mevím a jestli uvádím něco špatně tak mě sprdnite a opravte.
Včela primorská žije na východní sibiři. To zřejmě také souvisí s nedávným dotazem o zakoupení sibiřských včel.
Je to údajně právě ten druh včely na kterém se opravdu nedokáže kleštík namnožit, protože má velmi krátký vývoj kukly. Je tady však problém , že u nás je povolen jen chov Včely kraňské. Jsou tu také obavy aby to nedopadlo podobně jako afrikanizované včely, nebo u nás křížení s vlaškou. Také by mohlo dojít k zavlečení dalších chorob. Podobným způsobem sem právě byl zavlečen kleštík a stala se z něj pak globální včelí pohroma . Tak její výnosy údajně nejsou nic moc.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 20:24:44
> ----------------------------------------
> gp (93.92.52.23) --- 28. 1. 2011
> Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011)
> (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045)
> (50049) (50052) (50067) (50069) (50072) (50073) (50074) (50076) (50079)
> (50084)
>
> .......
> No já jen že Kefuss je vlastně také ten amík, který je bezesporu i dovozcem
> včelích matek. A jsme znovu u něj. K odkazu. V abstraktu je něco o
> znalostech mechanismů rezistence. Asi tam by měla jít dále tato diskuze.
> _gp_
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
>
> No, z toho, co bylo o Kefussovi publikováno, tak na začátku testování
> dovážel včely z řady oblastí, ale někdy r. 2001 nakonec skončil u včely
> Primorské, kterou si dovezl z USA. A s tou pak pokračoval sám. Viz jeho
> presentaci na adrese:
> http://picasaweb.google.com/112177379233364430593/TrendyANovePristupyVeVcel
> arstviMezinarKonfK10VyrociZalozeniPSNVPraha1311201002#
> Jinak ten abstract mluví už také o výsledcích. VSH je samozřejmě jednou ze
> složek toho komplexu (a to významnou), ale od toho jsou tu jiní.
> Celý Abstract:
> Breeding for resistance to Varroa destructor in North America provides the
> long-term solution to the economic troubles the mite brings. This review
> reports the development of two breeding successes that have produced honey
> bees of commercial quality that do not require pesticide treatment to
> control Varroa, highlights other traits that could be combined to increase
> resistance and examines the potential uses of marker-assisted selection
> (MAS) for breeding for Varroa resistance. Breeding work continues with
> these stocks to enhance their commercial utility. This work requires
> knowledge of the mechanisms of resistance that can be further developed or
> improved in selected stocks and studied with molecular techniques as a
> prelude to MAS.
>
> Zusammenfassung
>
> in Nordamerika bietet die langfristige Lösung für die von der Milbe
> verursachten wirtschaftlichen Schwierigkeiten. Dieses Review untersucht
> mehrere potenzielle Mechanismen der Resistenz gegen Varroa und berichtet
> über die Entwicklung von zwei Zuchterfolgen, aus denen Bienen von
> wirtschaftlicher Qualität hervorgegangen sind, die weniger
> Pestizidbehandlungen gegen Varroa benötigen als unselektierte Bienen.
>
> Das VSH Zuchtprogramm konzentriert sich auf die Selektion eines
> spezifischen Resistenzmechanismus, der Varroasensitive Hygiene genannt
> wird. Das Merkmal VSH wird über den Verkauf von VSH Königinnen, die mit
> Drohnen bereits vorhandener kommerzieller Linien gepaart wurden, für die
> Imker verfügbar gemacht. Die größte Resistenz kommt zwar in reinen
> VSH-Linien vor, die nachhaltigste Verbreitung wird jedoch durch VSH
> Hybridvölker erzielt. Durch das Auskreuzen reiner VSH Linien mit einer
> Vielzahl anderer kommerzieller Linien kann die genetische Diversität der
> Bienenpopulation in den USA auf relativ hohem Niveau gehalten werden. Reine
> VSH Zuchtköniginnen werden von Glenn Apiaries produziert und an
> kommerzielle Produzenten von Königinnen verkauft, die ihrerseits
> ausgekreuzte VSH Königinnen an Imker verkaufen.
>
> Das Programm zur Russischen Biene nutzt ein Zuchtschema, das auf einer
> geschlossenen Population basiert, um gegen Varroa resistente Linien zu
> verbreiten, die ursprünglich aus dem fernöstlichen Russland stammten. Die
> Russischen Honigbienen (RHB) des ARS wurden aus 18 importierten Linien
> durch Geschwistertests über mehrere Jahre hinweg entwickelt. Ihre
> Varroaresistenz geht auf mehrere Mechanismen zurück, zu denen gegenseitiges
> Putzen, varroasensitive Hygiene und für die Milbe geringe Attraktivität der
> Brut gehören. RHB Linien wurden gleichzeitig für Varroaresistenz, gute
> Honigproduktion und Resistenz gegen Tracheenmilben, Acarapis woodi,
> selektiert. Die Resistenz gegen Tracheenmilben trägt zu ihrer
> ausgezeichneten Überwinterungsfähigkeit bei. Der Erfolg der experimentellen
> RHB Selektion regte eine große kommerzielle Nachfrage an, und RHB werden
> zurzeit von einer als Russian Queen Breeder?s Association bekannten
> Züchterkooperative gezüchtet, vermehrt und an die Imker in den USA
> verbreitet.
>
> Die Zucht auf Varroaresistenz wird in der Zukunft wahrscheinlich auch
> markergestützte Selektion (MAS) mit einbeziehen, in welcher entweder die
> Expression von mit Resistenz verbundenen Genen (RNA) oder molekulare
> Marker, die mit Resistenzgenen in Verbindung stehen (DNA), benutzt werden
> um die Zuchteltern auszuwählen. Das endgültige Ziel ist, die arbeits- und
> zeitaufwändige Selektion im Feld durch eine Labordiagnose zu ersetzen. Es
> wird erwartet, dass MAS den Selektionsfortschritt sowohl für
> Resistenzmerkmale, die schon entwickelt wurden, als auch für Merkmale, für
> die diese Entwicklung hin zu nutzbaren kommerziellen genetischen Linien
> noch aussteht, wie z.B. gegenseitiges Putzen und Entfernen von Milben,
> beschleunigen wird.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50095


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčámi (94.229.32.130) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50059) (50062)

To si nerozumíme, já tady neagituji, aby si někdo koupil matky, které mají být odolné. Já odmítám názor, že není možné dospět výběrem ke včele, kterou nebude varoáza/óza decimovat. Kefuss je možná dobrý obchodník, není ale sám, kdo se snaží s menšími či většími úspěchy takovou najít.

Pavel, dám Vám jedinú otázku, otázka nerojivej včely je na včelárskom stole tak min. 100 rokov, toľko nadšencov verilo, že takúto včelu-matku vyselektujú, myslíte, že sa im to podarilo? Prezraďte mi, kde si ju mám objednať?
Ja viem, že ľudská zvedavosť a cieľavedomosť, dokázal aj nemožné veci, npr. navštívila mesiac, ale človek v tomto prípade manipuloval s mŕtvym materiálom.
Možno nám pomôže náhoda, človek nikdy nevie!?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50094


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50055)

P. Fojtík:
> Já věřím Ing. Veselému a spol.a kdykoliv mám možnost neco nového přečíst i
> MV tak to dělám a nějaký p. Kefus, Ing. Veselému a spol. nesahá ani po
> podrážku bot.

Máte právo na svůj názor, ale vaše tvrzení platí asi jen v poněkud zatuchlé české kotlině. Měl jsem možnost být v září 2009 na kongresu Apimondie v Montpelliere osobně přítomen na přednášce Johna Keffuse. Po přednášce následoval bouřlivý aplaus. Částečně to bylo za formu přednášky, která rozhodně nebyla nudná, ale jednoznačně je mezi uznávanou špičkou světové apidologie, i když poněkud svéráznou. Určití lidé u nás systematicky pěstují mýtus, že nám naši úroveň včelařství, zejména systém léčení, nově také systém vzdělávání (viz poslední Včelařství) celý svět obdivuje a závidí. Zkušenost z ciziny je ale odlišná. Včelaři ze západu nás spíše většinou považují za podezřelou konkurenci z východu, která používá karcinogenní léčiva, které oni si zakázali. Snad někteří obdivují naši 97 % organizovanosti, ale rostlí v demokracii a pluralitě spíše nechápou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50093


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 28. 1. 2011
Re: Cukrová řepa (50078)

Dobrý den pánové včelaři ,obracím se s jiným tématem ,doufám ,že jsem Vám niť nepřetrhla ,jste takový už zběhlí ,nemáte někdo z vás praxi s dokrmováním včeliček ze sirupu -přírodní šťávy z cukrové řepy? chtěla bych to tento rok vyzkoušet ,ale mám trochu obavy.Řepa bude u mě pěstovaná bez chem hnojiv a postřiků . Jinak vás všechny zdravím z Bosny , Magdalena Š :).

Dobrý večer pani Magda, je tu jeden problém nepíšete ako a odkiaľ zoberiete prírodnú šťavu, ale keby aj, šťava z repy bude mať cukornatosť od 13 do 15%, možno aj viac, ale to je strašne málo na to, aby takýto roztok včely odoberali. Cukornatosť z dobrej cukrovej repy by na jeden liter bolo tak okolo 15 dag, koľko litrov by ste museli dať včelstvu na 1 kg zásob asi 7 litrov šťavy, ale problém je v tom, že včely by tento roztok neodoberali! Skúste na to ísť inak, odoberať z cukrovaru už zahustenú šťavu ako protihodnotu za dodanú cukrovú repu.
Oveľa bude pre vaše včely kŕmiť ich cukrom z obchodnej siete. Nech sa Vám darí, Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50092


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (213.151.87.2) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50067) (50069) (50072) (50073) (50074) (50076) (50079) (50084) (50086)

KaJi (85.70.20.53) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50067) (50069) (50072) (50073) (50074) (50076) (50079) (50084)

No anebo taky ještě může naskočit do letadla jako ta (podvratná nástavková společnost)PSNV a zaletět si poslechnout jak nám celý svět závidí:
http://www.ibra.org.uk/articles/IBRA-Varroa-Conference-2011
Karel
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
:-))) Ten program vypadá velice zajímavě! Už se těším na zprávy, které kolegové přivezou ... Předpokládám, že je budou publikovat ...
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50091


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 1. 2011
Re: Cukrov? ?epa (50078) (50080)

V Čelechovicích na Hané býval cukrovar který produkoval nerafinovaný cukr. Pár koumáků se pokusilo tímto cukrem a krmit včely na zimu. a všichni bez rozdílu je na jaře vymetli, takže bych to ani nezkoušel.

Pepan
l
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Fojt?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Cukrov? ?epa
> Datum: 28.1.2011 18:25:24
> ----------------------------------------
> Jestli určitě ano nebo ne,nedovedu odpovědět.Nic méně melasa,jako odpad při
> čištení,je určená ke krmení,ale je i v obchodech pro speciální vyživu
> člověka. Ale nesmí se sníst nebo hosp. zvýřatům nadávkovat ve větším
> množství, způsobuje koliku(zácpu).Včela dovede cukry štepit, takže u včel
> by to nemuselo mít neblahý efekt, ale z opatrnosti bych to nejdřív u
> jednoho včelstva na jednu zimu vyzkoušel.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50090


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (213.151.87.2) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50067) (50069) (50072) (50073) (50074) (50076) (50079) (50084) (50087)

gp (93.92.52.23) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50067) (50069) (50072) (50073) (50074) (50076) (50079) (50084)

........
No já jen že Kefuss je vlastně také ten amík, který je bezesporu i dovozcem včelích matek. A jsme znovu u něj. K odkazu. V abstraktu je něco o znalostech mechanismů rezistence. Asi tam by měla jít dále tato diskuze. _gp_
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

No, z toho, co bylo o Kefussovi publikováno, tak na začátku testování dovážel včely z řady oblastí, ale někdy r. 2001 nakonec skončil u včely Primorské, kterou si dovezl z USA. A s tou pak pokračoval sám. Viz jeho presentaci na adrese:
http://picasaweb.google.com/112177379233364430593/TrendyANovePristupyVeVcelarstviMezinarKonfK10VyrociZalozeniPSNVPraha1311201002#
Jinak ten abstract mluví už také o výsledcích. VSH je samozřejmě jednou ze složek toho komplexu (a to významnou), ale od toho jsou tu jiní.
Celý Abstract:
Breeding for resistance to Varroa destructor in North America provides the long-term solution to the economic troubles the mite brings. This review reports the development of two breeding successes that have produced honey bees of commercial quality that do not require pesticide treatment to control Varroa, highlights other traits that could be combined to increase resistance and examines the potential uses of marker-assisted selection (MAS) for breeding for Varroa resistance. Breeding work continues with these stocks to enhance their commercial utility. This work requires knowledge of the mechanisms of resistance that can be further developed or improved in selected stocks and studied with molecular techniques as a prelude to MAS.

Zusammenfassung

in Nordamerika bietet die langfristige Lösung für die von der Milbe verursachten wirtschaftlichen Schwierigkeiten. Dieses Review untersucht mehrere potenzielle Mechanismen der Resistenz gegen Varroa und berichtet über die Entwicklung von zwei Zuchterfolgen, aus denen Bienen von wirtschaftlicher Qualität hervorgegangen sind, die weniger Pestizidbehandlungen gegen Varroa benötigen als unselektierte Bienen.

Das VSH Zuchtprogramm konzentriert sich auf die Selektion eines spezifischen Resistenzmechanismus, der Varroasensitive Hygiene genannt wird. Das Merkmal VSH wird über den Verkauf von VSH Königinnen, die mit Drohnen bereits vorhandener kommerzieller Linien gepaart wurden, für die Imker verfügbar gemacht. Die größte Resistenz kommt zwar in reinen VSH-Linien vor, die nachhaltigste Verbreitung wird jedoch durch VSH Hybridvölker erzielt. Durch das Auskreuzen reiner VSH Linien mit einer Vielzahl anderer kommerzieller Linien kann die genetische Diversität der Bienenpopulation in den USA auf relativ hohem Niveau gehalten werden. Reine VSH Zuchtköniginnen werden von Glenn Apiaries produziert und an kommerzielle Produzenten von Königinnen verkauft, die ihrerseits ausgekreuzte VSH Königinnen an Imker verkaufen.

Das Programm zur Russischen Biene nutzt ein Zuchtschema, das auf einer geschlossenen Population basiert, um gegen Varroa resistente Linien zu verbreiten, die ursprünglich aus dem fernöstlichen Russland stammten. Die Russischen Honigbienen (RHB) des ARS wurden aus 18 importierten Linien durch Geschwistertests über mehrere Jahre hinweg entwickelt. Ihre Varroaresistenz geht auf mehrere Mechanismen zurück, zu denen gegenseitiges Putzen, varroasensitive Hygiene und für die Milbe geringe Attraktivität der Brut gehören. RHB Linien wurden gleichzeitig für Varroaresistenz, gute Honigproduktion und Resistenz gegen Tracheenmilben, Acarapis woodi, selektiert. Die Resistenz gegen Tracheenmilben trägt zu ihrer ausgezeichneten Überwinterungsfähigkeit bei. Der Erfolg der experimentellen RHB Selektion regte eine große kommerzielle Nachfrage an, und RHB werden zurzeit von einer als Russian Queen Breeder’s Association bekannten Züchterkooperative gezüchtet, vermehrt und an die Imker in den USA verbreitet.

Die Zucht auf Varroaresistenz wird in der Zukunft wahrscheinlich auch markergestützte Selektion (MAS) mit einbeziehen, in welcher entweder die Expression von mit Resistenz verbundenen Genen (RNA) oder molekulare Marker, die mit Resistenzgenen in Verbindung stehen (DNA), benutzt werden um die Zuchteltern auszuwählen. Das endgültige Ziel ist, die arbeits- und zeitaufwändige Selektion im Feld durch eine Labordiagnose zu ersetzen. Es wird erwartet, dass MAS den Selektionsfortschritt sowohl für Resistenzmerkmale, die schon entwickelt wurden, als auch für Merkmale, für die diese Entwicklung hin zu nutzbaren kommerziellen genetischen Linien noch aussteht, wie z.B. gegenseitiges Putzen und Entfernen von Milben, beschleunigen wird.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50089


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(85.70.20.53) --- 28. 1. 2011
Re: Kefuss (50075)

Kapoun napsal 27.1.2011:
"O panu Kefusovi tady již bylo psáno hodně. Mohl by někdo zasvěcený jednoduše vysvětlit princip, že v jeho včelstvech (některých) nejsou roztoči? Mně to nějak uniklo."
Co jsem z dlouhé diskuse v témě "Měl" k této otázce zatím postřehl?
1. Nejednotný názor na Kefusse (Zastánci-jeho metoda selekce někam povede, u nás to je skanzen. Odpůrci- je to jen reklamní tah.) O příčině, co způsobuje, že má roztočů málo, nic.
2.Obecné pojmy - odolnější včely, matky, odolávání tlaku roztoče, - co to je?
3.Otázky (které by chtěly fundované odpovědi), např. jedno stanoviště, rozdílný spad - mravenci, čistící pud...?
4. Geny - jak konkrétně by se to mělo projevit?
5. Nejednotný názor na použití chemických prostředků na hubení kleštíka.
K varoatoleranci jsem skeptický - znamenalo by to vyšlechtit včelstva, u nichž by kleštík žil ve shodě s včelami, nepoškozoval by je.
Protože se kleštík množí na včelí plodu, teoreticky by k jeho omezení mohlo dojít:
1. Dosahnout toho, aby včelí plod nebyl pro kleštíka "atraktivní", když to přeženu aby mu "smrděl"
2. Aby plod nepoškozoval, takže by se líhly zdravé včely, ne mrzáci
3. Dlouhověké včely - jak napsal pan Menšík - a tím menší potřeba plodu.
4. Zvýšený čistící pud - odstraňování právě vylíhlého kleštíka
5. Trubčí pastě - kontroverzní, a je to vlastně jenom jedna z forem boje s kleštíkem.
---------------------------------
Tady na to asi odpověď nelze najít. To je mimo rozsah běžných příspěvků.

K bodům 1 -7 bylo třeba dost přednášek v minulých třech letech na Seminářích VMS v Brně oragnizovaných tou "PSNV".

A dalo by se o tom dál spelukovat, ale zajímavější je spíše si něco z toho ověřit u včel.


Karel

PS.
Ale ten mladý kolega co se ptal na ty roztoče co mu spadli po odevzdání vzorku a jistý jeho zmatek v hlavě - ten tady stále postrádá pozitivní vyvětlení jak je to s těmi roztoči a významem zimního vyšetření měli. To by snad od této konference mohl očekávat :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50088


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50067) (50069) (50072) (50073) (50074) (50076) (50079) (50084)

J Matl:

http://www.apidologie.org/index.php?option=com_article&access=standard&Itemid=129&url=/articles/apido/abs/2010/03/m09127/m09127.html

Ale aby se tu furt nevedla debata jen o J. Kefussovi, tak přidám jen namátkou vybraný odkaz, žel zase na ty Amíky, já se omlouvám, ale nic nenadělám ...

........
No já jen že Kefuss je vlastně také ten amík, který je bezesporu i dovozcem včelích matek. A jsme znovu u něj. K odkazu. V abstraktu je něco o znalostech mechanismů rezistence. Asi tam by měla jít dále tato diskuze. _gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50087


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (85.70.20.53) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50067) (50069) (50072) (50073) (50074) (50076) (50079) (50084)

J.Matl:
Ale aby se tu furt nevedla debata jen o J. Kefussovi, tak přidám jen namátkou vybraný odkaz, žel zase na ty Amíky, já se omlouvám, ale nic nenadělám ... - jejich vina, že jsou tak pilní ...
--------------------

No anebo taky ještě může naskočit do letadla jako ta (podvratná nástavková společnost)PSNV a zaletět si poslechnout jak nám celý svět závidí:

http://www.ibra.org.uk/articles/IBRA-Varroa-Conference-2011


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50086


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.100.0.70) --- 28. 1. 2011
nátěr polystyrenových úlů

dobrý večer vážení přátelé včelaři,čím natíráte a lepíte polystyrénové úly?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50085


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (213.151.87.2) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50067) (50069) (50072) (50073) (50074) (50076) (50079)

P.Fojtík (89.24.5.96) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50067) (50069) (50072) (50073) (50074) (50076)

... A k těm odborníkům, tak ti jsou tu právě ze strany členů PSNV často označování jako škůdci nových myšlenek k varroatoleranci včel, protože VUVč Dol je výrobcem léčiv.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

... No - tak taková opravdu, ale opravdu kacířská myšlenka by mě ani ve snu nenapadla ...:-
Ale aby se tu furt nevedla debata jen o J. Kefussovi, tak přidám jen namátkou vybraný odkaz, žel zase na ty Amíky, já se omlouvám, ale nic nenadělám ... - jejich vina, že jsou tak pilní ...
http://www.apidologie.org/index.php?option=com_article&access=standard&Itemid=129&url=/articles/apido/abs/2010/03/m09127/m09127.html
to je zrovna jen veřejně přístupný abstract, ale i tak, ostatně v Apidology je víc open článků a stojí za to ...

Nebo: http://apiculturebiodynamique.com/index.html
zvláště rubriky Apimondia a Traitement Varroa
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50084


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (88.101.19.249) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50077)

..., čo vyriešili alebo vyriešia tieto písačky?
-----------------------------------------

Máte pravdu, nic.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50083


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 28. 1. 2011
Re: Cukrová řepa (50078)

Já bych to nedělal.
Podle všeho se včeličky můžou krmit jen běleným (rafinovaným a čištěným)
cukrem a nebo medem.
Jakmile je krmíte nečím jiným s vyšším stupněm znečištěním tak jsou napadeny
nosematózou (průserem, nebo jak řikáme u lidí sračkou).
A houfně hynou.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Magdalena ajinovičová" <m.slimova/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 28, 2011 5:40 PM
Subject: Cukrová řepa


Dobrý den pánové včelaři ,obracím se s jiným tématem ,doufám ,že jsem Vám
niť nepřetrhla ,jste takový už zběhlí ,nemáte někdo z vás praxi s
dokrmováním včeliček ze sirupu -přírodní šťávy z cukrové řepy? chtěla bych
to tento rok vyzkoušet ,ale mám trochu obavy.Řepa bude u mě pěstovaná bez
chem hnojiv a postřiků . Jinak vás všechny zdravím z Bosny , Magdalena Š
:).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50082


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 28. 1. 2011
Re: Cukrová řepa (50078)

Surová šťáva z cukrové řepy obsahuje vedle řepného cukru spoustu dalších necukerných látek. Ostatně proto vznikly cukrovary, aby z mixu všemožných látek sladkého sirupu byl vyroben v podstatě chemicky čistý řepný cukr sacharóza. Tady u nás je z tohoto důvodu pro krmení na zimu zaručeně nevhodná, protože by nestravitelné látky velice brzy zaplnily výkalové váčky včel a vznikl by v zimě za mrazu problém. U vás je otázka, jak moc často se v zimě vyskytne období, kdy včely musí zůstat v úlu bez proletu déle než takových 14 dní, měsíc a kdy by to mohlo vadit.
Jinak ze školy si mlhavě pamatuji, že ve šťávě z cukrové řepy jsou takzvané saponiny, což by mohly být látky včelám škodlivé nebo snad dokonce jedovaté.
A nakonec je otázka, jak moc při krmení řepnou šťávou by se řepná příchuť dostala do medu.
Takže jak už napsal př Fojtík, vyzkoušet to na nějakém zkušebním včelstvu... Ono co prospívá lidem, je pro včelky kolikrát až jedovaté.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50081


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Fojtík (89.24.5.96) --- 28. 1. 2011
Re: Cukrová řepa (50078)

Jestli určitě ano nebo ne,nedovedu odpovědět.Nic méně melasa,jako odpad při čištení,je určená ke krmení,ale je i v obchodech pro speciální vyživu člověka. Ale nesmí se sníst nebo hosp. zvýřatům nadávkovat ve větším množství, způsobuje koliku(zácpu).Včela dovede cukry štepit, takže u včel by to nemuselo mít neblahý efekt, ale z opatrnosti bych to nejdřív u jednoho včelstva na jednu zimu vyzkoušel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50080


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Fojtík (89.24.5.96) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50067) (50069) (50072) (50073) (50074) (50076)

V příspěvcích př. GP nebo Pepana nevidím nic o utopii. Já jejich příspěvěk vnímám jako vyjádření k současnému stavu. Nebo,kdyby Vám dnes někdo nabídl matku s varroatolernímy vlastnostmi, bude tu někdo takový, kdo by tomu člověku bez výhrady věřil, že to bude fungovat a nebudete potřebovat už další léčiva?
A k těm odborníkům, tak ty jsou tu právě ze strany členů PSNV často označování jako škůdci nových myšlenek k varroatoleranci včel, protože VUVč Dol je výrobcem léčiv.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50079


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Magdalena Šajinovičová (109.165.136.118) --- 28. 1. 2011
Cukrová řepa

Dobrý den pánové včelaři ,obracím se s jiným tématem ,doufám ,že jsem Vám niť nepřetrhla ,jste takový už zběhlí ,nemáte někdo z vás praxi s dokrmováním včeliček ze sirupu -přírodní šťávy z cukrové řepy? chtěla bych to tento rok vyzkoušet ,ale mám trochu obavy.Řepa bude u mě pěstovaná bez chem hnojiv a postřiků . Jinak vás všechny zdravím z Bosny , Magdalena Š :).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50078


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a. turčáni (94.229.32.130) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052)

Pak se zeptám, jak je možné, že na jedné včelnici jsou včelstva, která mají v srpnu téměř nulový spad roztočů a vedle nich jiná, ze kterých padají deně desítky? PavelN.

To ešte nemôže byť argument, že ten čo mal malý odpad má aj rezistentné včely. To je jednoducho náhoda tých dvoch včelárov. Jeden pred zimou ošetril svoje včelstvá dokonale, druhý ledabolo, výsledok je samozrejmý.

Alebo môj prípad, ošetrenie svojich včelstiev sa snažím urobiť dokonale, mám priemerný odpad Vd aj tento rok 124,5 ks/včelstvo. Sú preto moje včely rezistentné? Čerta starého, sú také isté ako npr. Gustiho P.! A mohol by som argumentovať, čo vyriešili alebo vyriešia tieto písačky?
Vy mladší (my starší už na to nemáme čas) chyťte klieštika za pačesy a potichu bez virvaru okolo problému pracujete a o 20-30 rokov sa ozvite a prineste svetu radostnú novinu, že prvé výsledky sú na svete. A budete slávny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50077


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50067) (50069) (50072) (50073) (50074)

Tak jsem prošel dnešní den a nic jsem nenašel? Další hledat nebudu nestojí mi to za to, tak poraďte, kdo, nebo ať se ozve sám. A z těch odborníků? Ptám se znovu, protože druhá část příspěvku, ta podstatnější, je bez odpovědi.
---------------------------------------------
Včera GP, dnes Pepan. Diskutoval jsem s nimi a s Vámi, nepsal jsem o názorech nebo výzkumech našich odborníků.

reagoval jsem na výroky:
GP:
Ale včelstvo nežije ve fantaziích, není to organismus typu Barbar Conan. Každý živý organismus je živý a je podstatné jaké jiné vlivy na něj působí. Já věřím tomu, že pokud obchodník s matkama dodá nějaký materiál o kterém tvrdí, že je VD "odolný", jde jen o velmi propracovaný trik na najivní včelaře

Pepan:
Včela to umí, ale ne ta medonosná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50076


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kapoun (212.96.187.90) --- 28. 1. 2011
Kefuss

Kapoun napsal 27.1.2011:
"O panu Kefusovi tady již bylo psáno hodně. Mohl by někdo zasvěcený jednoduše vysvětlit princip, že v jeho včelstvech (některých) nejsou roztoči? Mně to nějak uniklo."
Co jsem z dlouhé diskuse v témě "Měl" k této otázce zatím postřehl?
1. Nejednotný názor na Kefusse (Zastánci-jeho metoda selekce někam povede, u nás to je skanzen. Odpůrci- je to jen reklamní tah.) O příčině, co způsobuje, že má roztočů málo, nic.
2.Obecné pojmy - odolnější včely, matky, odolávání tlaku roztoče, - co to je?
3.Otázky (které by chtěly fundované odpovědi), např. jedno stanoviště, rozdílný spad - mravenci, čistící pud...?
4. Geny - jak konkrétně by se to mělo projevit?
5. Nejednotný názor na použití chemických prostředků na hubení kleštíka.
K varoatoleranci jsem skeptický - znamenalo by to vyšlechtit včelstva, u nichž by kleštík žil ve shodě s včelami, nepoškozoval by je.
Protože se kleštík množí na včelí plodu, teoreticky by k jeho omezení mohlo dojít:
1. Dosahnout toho, aby včelí plod nebyl pro kleštíka "atraktivní", když to přeženu aby mu "smrděl"
2. Aby plod nepoškozoval, takže by se líhly zdravé včely, ne mrzáci
3. Dlouhověké včely - jak napsal pan Menšík - a tím menší potřeba plodu.
4. Zvýšený čistící pud - odstraňování právě vylíhlého kleštíka
5. Trubčí pastě - kontroverzní, a je to vlastně jenom jedna z forem boje s kleštíkem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50075


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Fojtik (89.24.5.96) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50067) (50069) (50072) (50073)

PavelN: ano, pročtěte si starší příspěvky.....
----------------------------------------------
Tak jsem prošel dnešní den a nic jsem nenašel? Další hledat nebudu nestojí mi to za to, tak poraďte, kdo, nebo ať se ozve sám. A z těch odborníků? Ptám se znovu, protože druhá část příspěvku, ta podstatnější, je bez odpovědi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50074


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50067) (50069) (50072)

P.Fojtík :
A on to zde někdo tvrdil?
----------------------------
ano, pročtěte si starší příspěvky, kdyby ne, tak bych se tady nerozepisoval

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50073


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Fojtík (89.24.5.96) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50067) (50069)

PavelN napsal:
Jen říkám, že není utopií hledání varoatolerantní včely.
--------------------------------------------------------
A on to zde někdo tvrdil? A nebo někdo z českých odborníků to takhle nekde zveřejnil? Já to slyším jen od členů PSNV, že jedna paní povídala. A další naučené fráze: dejme včele šanci, šlechtěme včely a ne roztoče. Jediný kdo šlechtí roztoče jsou ti co jich mají v úlu stovky a více. Ti ostatní se snaží dělat víc než jen ošetřovat(léčit) a proto mají výsledky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50072


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50067) (50069) (50070)

K těm rozdílům.- mám na zahradě 30 včelstev a neodvážil bych se tvrdit, že tam jsou 2 stejná.
---------------------------
Já také ne, ono tak z textu vyznělo? Psal jsem "stejné podmínky" (nadm. výška, snůška, úl, provozní metoda, ...), ne "stejná včelstva".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50071


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50067) (50069)

K těm rozdílům.- mám na zahradě 30 včelstev a neodvážil bych se tvrdit, že tam jsou 2 stejná.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 14:09:51
> ----------------------------------------
> Těch vysvětlení se nabízí několik
> 1) Varoa pochází z teplejších krajin takže to může být prostředí Polohy
> málo vhodné pro včely mohou být devastující i pro parazita.
> 2) jelikož na trubčím plodu může mít samička o jednu generaci více
> potomstva, tak to jistě souvisí. Dříve se mylně myslelo že trubčí plod může
> sloužit jako past. Metoda více trubců je pak z tohoto pohledu také ošidná a
> může se stát tak líhní.
> 3) existují včelstva kde se včely dožívají delšího věku to pak znamená za
> sezónu a jednu generaci včel méně, tudíž i méně varoa. Osobně si myslím ,
> že právě tady je cesta k varoatoleranci. Pak také existují včely s kratším
> vývojem.
> Což nám napovídá, vyhledávat silná včelstva s malým podílem plodu.
> 4) Dneska se za největšího přenašeče chorob začíná považovat trubec. Ten se
> může volně pohybovat mezi úly.
>
> Pepan
> -----------------------------------
> Většina vysvětlení by objasnila rozdíly v napadení na různých stanovištích,
> možná spíš různých oblastech. Mě jde o to, že nacházím velké rozdíly ve
> spadu na jednom stanovišti, kde mají včelstva stejné podmínky.
> Přikláním se k tomu, že včela má nějaký genetiky podmíněný mechanismuis
> (asi ne jeden), jak se vypořádat s roztočem, třeba to co popisujete v bodě
> 3, čistící pud, ... .
> A nechci tím říct přestaňme léčit, ono se to vyřeší. Jen říkám, že není
> utopií hledání varoatolerantní včely.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50070


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50067)

Těch vysvětlení se nabízí několik
1) Varoa pochází z teplejších krajin takže to může být prostředí Polohy málo vhodné pro včely mohou být devastující i pro parazita.
2) jelikož na trubčím plodu může mít samička o jednu generaci více potomstva, tak to jistě souvisí. Dříve se mylně myslelo že trubčí plod může sloužit jako past. Metoda více trubců je pak z tohoto pohledu také ošidná a může se stát tak líhní.
3) existují včelstva kde se včely dožívají delšího věku to pak znamená za sezónu a jednu generaci včel méně, tudíž i méně varoa. Osobně si myslím , že právě tady je cesta k varoatoleranci. Pak také existují včely s kratším vývojem.
Což nám napovídá, vyhledávat silná včelstva s malým podílem plodu.
4) Dneska se za největšího přenašeče chorob začíná považovat trubec. Ten se může volně pohybovat mezi úly.

Pepan
-----------------------------------
Většina vysvětlení by objasnila rozdíly v napadení na různých stanovištích, možná spíš různých oblastech. Mě jde o to, že nacházím velké rozdíly ve spadu na jednom stanovišti, kde mají včelstva stejné podmínky.
Přikláním se k tomu, že včela má nějaký genetiky podmíněný mechanismuis (asi ne jeden), jak se vypořádat s roztočem, třeba to co popisujete v bodě 3, čistící pud, ... .
A nechci tím říct přestaňme léčit, ono se to vyřeší. Jen říkám, že není utopií hledání varoatolerantní včely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50069


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50055) (50060)

>>Nebo, že není asi úplně mimo mísu se je pokusit hledat - tedy najít včely,
které je mají zastoupeny ve větší míře.<<
To ovšem nikdo ze zodpovědných nikdy netvrdil.
Jen věci málo znalí nebo nedočkaví je z toho podezírají. Ty co pak poctivě léčí zlovolně obviňují z maření ušlechtilých snah. Pak je také skupina nekritických lidí pro které všechno co je ze západu je svaté a doma jsou jen blbci. I když se jim někdy nedivím!! B-D

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 13:00:46
> ----------------------------------------
> P.Fojtík:
> To by mě zajímalo kdo má včelstva bez roztočů, nebo včelstva s téměř
> nulovým spadem v srpnu? Když na to aby mohl pozorovat chování včely vůči
> roztoči má ještě potřebu si roztoče chovat. Nejčastější slova k zastrašení
> včelařů k tématu varroáza se tu ze strany členů PSNV používají, těžká
> chemie, agresivní roztoči,geneticky odolní roztoči, v podobném stylu hesel
> to tak měli i komunisti budovatelé, a když člověk nesouhlasí tak na něj
> vytáhnou,že čte pouze tisk, že pane Ing.K.Jiruši a začne se ohánět Ing.
> Veselím. Ing. Veselí je pan vědec, který dělá vědu a pokusy ,které jsou
> odrazem praxe, protože Ing. Veselí je si vědom toho,že teorie a praxe jsou
> dvě roviny.I perpetum mobile je teoreticky vynalezeno a v praxi nefunguje.
> Já věřím Ing. Veselému a spol.a kdykoliv mám možnost neco nového přečíst i
> MV tak to dělám a nějaký p. Kefus, Ing. Veselému a spol. nesahá ani po
> podrážku bot. Takže bych prosil, aby si členové PSNV nebrali tyto lidi v
> žádném smyslu do úst, jestliže o pár příspěvků vzad je haní. Celý problém
> varroázy je o vhodném a efektivním ošetření, jiné než vhodné a efektivní
> nemá význam, a o selekci vhodného materiálu spojené s kontrolou denního
> spadu. Žadná chemie ,lehká,těžká, nemá vliv na mechanickou likvidaci
> roztočů včelami. Kdo tvrdí že nemám pravdu,ať mi to vysvětlí jak by se to
> podle něj mělo odehrávat
> -------------------------
> Tak emoce by jmse měli ze sebe a teď fakta.
>
> Byl jsem osobně na přednášce, kde Ing. Veselý přednášel o 'svém' hledání VD
> odolné včely.
> Je to skoro pět let zpět, ale to na faktu nic nemění.
>
> Tak je mi jen divné, že ani toto nepřesvědčí pochybovače, o tom, že v
> genech naší včely medonosné jsou /trochu řídce, ale přece/ přítomny geny,
> které jí umožní omezit rozmnožování VD.
> Nebo, že není asi úplně mimo mísu se je pokusit hledat - tedy najít včely,
> které je mají zastoupeny ve větší míře.
>
> Karel Jiruš
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50068


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052)

Těch vysvětlení se nabízí několik
1) Varoa pochází z teplejších krajin takže to může být prostředí Polohy málo vhodné pro včely mohou být devastující i pro parazita.
2) jelikož na trubčím plodu může mít samička o jednu generaci více potomstva, tak to jistě souvisí. Dříve se mylně myslelo že trubčí plod může sloužit jako past. Metoda více trubců je pak z tohoto pohledu také ošidná a může se stát tak líhní.
3) existují včelstva kde se včely dožívají delšího věku to pak znamená za sezónu a jednu generaci včel méně, tudíž i méně varoa. Osobně si myslím , že právě tady je cesta k varoatoleranci. Pak také existují včely s kratším vývojem.
Což nám napovídá, vyhledávat silná včelstva s malým podílem plodu.
4) Dneska se za největšího přenašeče chorob začíná považovat trubec. Ten se může volně pohybovat mezi úly.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 11:00:11
> ----------------------------------------
> Včela to umí, ale ne ta medonosná.
>
> pepan
> ----------------------------------------------
> Pak se zeptám, jak je možné, že na jedné včelnici jsou včelstva, která mají
> v srpnu téměř nulový spad roztočů a vedle nich jiná, ze kterých padají deně
> desítky?
>
> Silnější napadení se dá vysvětlit zalétáváním a loupeží. ale čím vysvětlit
> nízký spad? Ano, část roztočů zmizí spolu se zalétnutými včelami a část
> jich přeskočí na loupící včely. Ty úly ale nejsou bez včel, aby se dalo
> říct, že létavky odnášejí roztoče do jiných úlů a ani bych se nesnažil
> tvrdit, že roztoči ve včelstvu přímo číhají na loupící včely, aby si
> přesedli.
>
> Jak tedy vysvětlit, situaci, kdy vedle sebe stojí dva úly, jeden má na
> podložce roztočů jako máku a druhý jen pár kousků? (protože stojí na jednom
> stojanu, nehledal bych problém v mravencích)
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50067


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50055) (50057) (50058)

Já věřím, že jsou včelstva s nulovým spadem, Já je mám, ale zajímá mě, kdo jiný je má tady z těch radílků z řad PSNV a jak toho docílil...
--------------------------
Takže připouštíte, že se u včel projevují vlastnosti, pravděpodobně geneticky podmíněné, které jim umožňují vypořádat se s roztoči.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50066


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50059) (50062)

PavelN (193.179.220.250) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50059)
To si nerozumíme, já tady neagituji, aby si někdo koupil matky, které mají být odolné. Já odmítám názor, že není možné dospět výběrem ke včele, kterou nebude varoáza/óza decimovat. Kefuss je možná dobrý obchodník, není ale sám, kdo se snaží s menšími či většími úspěchy takovou najít.

Pak na mě nesedí ta role potkana ochutnavače, spíš jsem jedním z troubů, kteří nevědí, že to nejde.
.........

Výběr včelstev podle Dr. Kefusse je nanic. Zbydou dříve nebo později jen torza včelstev a proto je VD tak nebezpečná parazitóza. On včelaří úplně jinak než se jeví malému českému včelaříkovi. Když ho potká parazitóza, tak prý 90% včelstev v háji a z těch 10 má prý špičkový materiál. Když ho potká hniloba plodu tak mu uhynou tisíce včelstev ale nyní má po problému. Co se otom člověku ještě dočtu zajímavějšího nevím, jedno vím ale jistě, jsem rád, že ukázal na jaké úrovni máme české včelařství. _gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50065


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Boleloucký (e-mailem) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50055) (50060)

Přátelé
o tom, že jsou tyto geny v populaci přítomny nejspíš nikdo nepochybuje,
neznamená to však: "odhoďme léčiva včely si poradí".
Je to dlouhá cesta, která bez souběžného "rozumného" léčení nepůjde, potom
by taky nemuselo být moc z čeho vybírat.
Pokud jde o profesionály - jen naivní člověk si myslí, že projde nějaké byť
evropské nařízení, které by jim zakázalo úplně léčit, potom by to mohla
většina zabalit a zůstal by jen výše zmíněný s dvaceti zkomírajícímí
včelstvy..
Docela chápu rezervovanost profesionálů, protože je to živí a nemají čas si
se včelami "hrát".
Pokud by prováděli pokusy typu co mi uhyne to uhyne, tak jsou za chvíli na
dně.
Takže rezistenci (toleranci) ano, ale žádné divočení.
Ne vše je přímo přenositelné do našich podmínek.

Petr Boleloucký


2011/1/28 <e-mail/=/nezadan>

> P.Fojtík:
> To by mě zajímalo kdo má včelstva bez roztočů, nebo včelstva s téměř
> nulovým spadem v srpnu? Když na to aby mohl pozorovat chování včely vůči
> roztoči má ještě potřebu si roztoče chovat. Nejčastější slova k zastrašení
> včelařů k tématu varroáza se tu ze strany členů PSNV používají, těžká
> chemie, agresivní roztoči,geneticky odolní roztoči, v podobném stylu hesel
> to tak měli i komunisti budovatelé, a když člověk nesouhlasí tak na něj
> vytáhnou,že čte pouze tisk, že pane Ing.K.Jiruši a začne se ohánět Ing.
> Veselím. Ing. Veselí je pan vědec, který dělá vědu a pokusy ,které jsou
> odrazem praxe, protože Ing. Veselí je si vědom toho,že teorie a praxe jsou
> dvě roviny.I perpetum mobile je teoreticky vynalezeno a v praxi nefunguje.
> Já věřím Ing. Veselému a spol.a kdykoliv mám možnost neco nového přečíst i
> MV tak to dělám a nějaký p. Kefus, Ing. Veselému a spol. nesahá ani po
> podrážku bot. Takže bych prosil, aby si členové PSNV nebrali tyto lidi v
> žádném smyslu do úst, jestliže o pár příspěvků vzad je haní. Celý problém
> varroázy je o vhodném a efektivním ošetření, jiné než vhodné a efektivní
> nemá význam, a o selekci vhodného materiálu spojené s kontrolou denního
> spadu. Žadná chemie ,lehká,těžká, nemá vliv na mechanickou likvidaci
> roztočů včelami. Kdo tvrdí že nemám pravdu,ať mi to vysvětlí jak by se to
> podle něj mělo odehrávat
> -------------------------
> Tak emoce by jmse měli ze sebe a teď fakta.
>
> Byl jsem osobně na přednášce, kde Ing. Veselý přednášel o 'svém' hledání VD
> odolné včely.
> Je to skoro pět let zpět, ale to na faktu nic nemění.
>
> Tak je mi jen divné, že ani toto nepřesvědčí pochybovače, o tom, že v
> genech naší včely medonosné jsou /trochu řídce, ale přece/ přítomny geny,
> které jí umožní omezit rozmnožování VD.
> Nebo, že není asi úplně mimo mísu se je pokusit hledat - tedy najít včely,
> které je mají zastoupeny ve větší míře.
>
> Karel Jiruš
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50064


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (195.189.142.121) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50055) (50060)

Dobrý den př. Fojtíku můžete se mi prosím ozvat na alesmolcik/=/seznam.cz. Chtěl bych se Vás na něco zeptat soukromně. Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50063


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50059)

To si nerozumíme, já tady neagituji, aby si někdo koupil matky, které mají být odolné. Já odmítám názor, že není možné dospět výběrem ke včele, kterou nebude varoáza/óza decimovat. Kefuss je možná dobrý obchodník, není ale sám, kdo se snaží s menšími či většími úspěchy takovou najít.

Pak na mě nesedí ta role potkana ochutnavače, spíš jsem jedním z troubů, kteří nevědí, že to nejde.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50062


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Fojtík (89.24.4.1) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50055) (50060)

KaJi přečtěte si prosím ještě jednou moje příspěvky a vytáhněte mi do příspěvku kde zpochybňuji,že minimálně část práce s roztočem umí včela zvládnout sama. Vše podstané co jsem chtěl napsat jsem napsal a už bych se jen opakoval.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50061


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(212.77.163.104) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50055)

P.Fojtík:
To by mě zajímalo kdo má včelstva bez roztočů, nebo včelstva s téměř nulovým spadem v srpnu? Když na to aby mohl pozorovat chování včely vůči roztoči má ještě potřebu si roztoče chovat. Nejčastější slova k zastrašení včelařů k tématu varroáza se tu ze strany členů PSNV používají, těžká chemie, agresivní roztoči,geneticky odolní roztoči, v podobném stylu hesel to tak měli i komunisti budovatelé, a když člověk nesouhlasí tak na něj vytáhnou,že čte pouze tisk, že pane Ing.K.Jiruši a začne se ohánět Ing. Veselím. Ing. Veselí je pan vědec, který dělá vědu a pokusy ,které jsou odrazem praxe, protože Ing. Veselí je si vědom toho,že teorie a praxe jsou dvě roviny.I perpetum mobile je teoreticky vynalezeno a v praxi nefunguje. Já věřím Ing. Veselému a spol.a kdykoliv mám možnost neco nového přečíst i MV tak to dělám a nějaký p. Kefus, Ing. Veselému a spol. nesahá ani po podrážku bot. Takže bych prosil, aby si členové PSNV nebrali tyto lidi v žádném smyslu do úst, jestliže o pár příspěvků vzad je haní. Celý problém varroázy je o vhodném a efektivním ošetření, jiné než vhodné a efektivní nemá význam, a o selekci vhodného materiálu spojené s kontrolou denního spadu. Žadná chemie ,lehká,těžká, nemá vliv na mechanickou likvidaci roztočů včelami. Kdo tvrdí že nemám pravdu,ať mi to vysvětlí jak by se to podle něj mělo odehrávat
-------------------------
Tak emoce by jmse měli ze sebe a teď fakta.

Byl jsem osobně na přednášce, kde Ing. Veselý přednášel o 'svém' hledání VD odolné včely.
Je to skoro pět let zpět, ale to na faktu nic nemění.

Tak je mi jen divné, že ani toto nepřesvědčí pochybovače, o tom, že v genech naší včely medonosné jsou /trochu řídce, ale přece/ přítomny geny, které jí umožní omezit rozmnožování VD.
Nebo, že není asi úplně mimo mísu se je pokusit hledat - tedy najít včely, které je mají zastoupeny ve větší míře.

Karel Jiruš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50060


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(93.92.52.23) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045)

PavelN (:
:-D
Typicky český přístup. Klapky na očích, co mi neroste na dvorku to neexistuje, ve světě není nic k vidění, všechno si tady uděláme sami a od nikoho se nepotřebujeme učit. Pokud něco přebereme ze zahraničí, musíme to napřed pořádně překroutit, protože u nás je všechno jinak - a pak můžeme směle prohlásit, že to nefunguje.

Neberte to nějak osobně, tohle se tady děje ve všech oborech, nejen ve včelařství. Asi je to náš národní sport.
Potřebujeme nějakého českého Kefusse - třeba Kefalína, který vůbec neví, že včela si s roztočem v žádném případě neumí poradit a zkusí nějakou tu ninja včelu najít.
........


To vůbec není český typický přístup. Aj by jste se divil jaké finty kvůli hamonění peněz frčí, ale ani si to neuvědomujete. Je to otom, že právě že nemám klapky na očích a používám rozum. Rozum mi říká, ať si udělá takový matkař se zázračnými matkami stanoviště někde poblíž mých.

Jestli něco beru osobně, tak např. reklamu, kterou nechci ale musím ji trpět, a vrcholem je, že zemne dělá blbce. Protože podle 95% součastných reklam vidím, jaký blbec jsem a honem si běžím koupit něco, co vlastně nepotřebuji.

Neuraz te se, ale v deratizaci jste ten potkan ochutnávač, který nese riziko, já se snažím být ten druhý v pořadí, protože jsem si toho ochutnávače několikrát už vyzkoušel._gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50059


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78432 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 50059 do č. 50119)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu