Včelařská konference

Ale poopravím první větu - mléčné kvašení ve včelami konzervovaném pylu neprobíhá vůbec, proces který tam probíhá je známý, a to tzv. anaerobní dýchání, jehož výsledkem je přítomnost kyseliny mléčné, tedy nikoliv produkt působení bakterií mléčného kvašení, ale produkt dýchání bez přítomnosti kyslíku.
Jak snadno se lze podle vnějších známek (jevu) mýlit v tvrzení podstaty procesu!!
K. Čermák
----------------
No dobrá, pak je ale otázka - je perga pyl jediná forma pro nás stravitelná?
Pokud ano, pak co je to za proces že med v buňce je stravitelný.
Anaerobní dýchání se používá při konzervaci pylu ve sklenici - snad Ing. Titěra - to je dávno co jsem to četl.
Ale nečetl jsme, že by ten pyl ze zavařovačky byl stravitelný.

Karel

S těmi cenami medu nemáš zase tak docela pravdu.
Viděl jsem před vánoci právě v tom obchoďáku ceny 56 a 60 Kč za kilo ¨
-------
Jasně že nemám docela pravdu. Protože se to nedá dokázat.

Ale za situace kdy část republiky je bez medu, druhá naštěstí to ví a drží cenu a neplaší se.
Díky nedostatku medu ve světě se med nedá lacino nakoupit ve světě a tak se drží dovbré výkupní ceny. Takže je vše v pohodě a pár akčních cen neshodí cenu dolů, když běžně je v regálech med i nad 200.
Ale důležité je v tomto případě, že ji neshazují včelaři. Za výkupních cen jsou letos by jen magio vylepil na plort ceduli že má med za 60-80.

Ale počkej až se urodí, ve výkupu budou nabízet 25, tak jak poletí cena dolů. A ne kvůli supermarketům, ale kvůli těm cedulím na plotech. Tu cenu medu si kazíme sami. Spousta lidí se chová jako kdyby se jim měl med do dvou měsíců zkazit.
A pochybuji, že ty inteligenty co prodávali za 50, 60 v malém a za 25 do výkupu a dneska se možná mlátí do čela když vidí současné ceny , takl ti se buď poučí a nebo budou ceny zase tam kde byli.
Já sázím na B - zase bude med za 60, bez ohledu na supermarkety. Protože se najodu ti, co jej za tu cenou prodají. A ještě to vylepí na plot.
A pokud potřebuješ prtodávat, tak lidi vydejchají tak dvacet korun nad cenu-plotovku. Takřže to je pak asi tak maximum co se dá mimo Prahu prodávat.
A i tam tě spoloužímh historkama jak paní vloni vykládala v kantýně jak ona má med za 60, a jak u nich na chalupě je spousta vynikajících včelařů co jej dávaj za tu cenu.

Karel

V buňce včelího plástu neprobíhá (jen) mléčné kvašení, ale bohužel jiný dosud neznámý proces. Mléčné kvašení je prý tradovaný omyl. Karel

Ja o tom tradovanom omyle som vedel, len to správne pomenovanie nepoznám, preto som použil "tradovaný" omyl.
Dôležité je, či ozaj to aj pôsobí npr. na prostatu.
Poznám pacienta, ktorému dodávam mrazený peľ, ktorý si pripravuje podľa tejto rady. A či mu pomáha? Má 80 rokov, už roky mu každé ráno manželka pripraví peľovú dávku, cíti sa dobre a obhospodaruje stále vyše 120 včelstiev. Hovorí, že mu peľ pomáha a to je dôležité a nie či je to mliečne kvasenie alebo iný chemický proces.

Ak by peľ uložený v bunke a jednotlivé zrná sa nezbavili exiny, ani včela by peľ nemohla použiť ako bielkovinovú potravu. Ten kto chce peľ použiť , nech to vyskúša a po pol roku sem napíše, či mu to aj pomáha, inak je to len mlátenie prázdnej slamy.

"V buňce včelího plástu neprobíhá (jen) mléčné kvašení, ale bohužel jiný dosud neznámý proces.
Mléčné kvašení je prý tradovaný omyl."

Ano, je to jedna ze starých pověstí českých... :-)
Ale poopravím první větu - mléčné kvašení ve včelami konzervovaném pylu neprobíhá vůbec, proces který tam probíhá je známý, a to tzv. anaerobní dýchání, jehož výsledkem je přítomnost kyseliny mléčné, tedy nikoliv produkt působení bakterií mléčného kvašení, ale produkt dýchání bez přítomnosti kyslíku.
Jak snadno se lze podle vnějších známek (jevu) mýlit v tvrzení podstaty procesu!!
K. Čermák

S těmi cenami medu nemáš zase tak docela pravdu.
Viděl jsem před vánoci právě v tom obchoďáku ceny 56 a 60 Kč za kilo od firmy JSG chvíli sem pozoroval zákazníky kteří se u něj zastavily. Ze 4 to vzal jen jeden. 2 odešli s poznámkou že jde o podezřelou cenu. 1 odečel s ponámkou k manželce " jo to je ta firma co platila ty pokuty. Toho 4 jsem se zeptal proč to koupil, jeho odpověď zněla " perníkům po bude jedno, do huby bych to, ale nedal.
Hodně bude záležet jak si budeme vážit své práce a umět ji propagovat.


Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Probleskuj?c? zpr?vy
> Datum: 03.1.2011 09:26:54
> ----------------------------------------
> Přemýšlej co píšeš, naše ceny medu jsou závilé na našich vstupních ceních a
> ne na cenách někde daleko ve světě.
> I ty sirupy musí někdo vyrobit a ponejvíce z té sacharózy. I to srovnávání
> cen medu a cukru pokulhává. Jelikož med je finální výrobek tak do něj je
> nutné započítat všechny vstupní ceny, to je i včetně svojí práce.
>
> pepan
> --------------------------
> Ty sirupy se dělají ze škrobů - obilí. Takže to je jedna věc.
> A druhá podstatná:
> Každýmu je jedno, kolik mě stojí výrobní náklady, pokud mu to někod prodá
> lacinějki než já.
> Když budou v supermarketu zase medy za 60 kilo, tak si jo rozmyslí mi dávat
> 130.
> Podle této logiky by se letos měl prodávat med velmi lacino, protže byl
> laciný cukr. A v době co byly včelíny oblepené cedulelema že med je za 60
> byl cukr poměrně drahý.
>
> No a když bude možné dovést med za 30, nikdo ti ve výkupu nebude dávat 50
> ale stěží polovinu. Jinak by mu příbuzní plácli mokrý hadr na čelo a
> nechali zbavit svéprávnosti, než zrujnuje celou rodinu.
>
> Karel
>
>
>

Dávám zde odkaz na zajímavý článek. To nejlepší nakonec.
http://www.novinky.cz/koktejl/220609-deset-duvodu-proc-se-nemusime-dozit-roku-2013.html

Jiří

Přemýšlej co píšeš, naše ceny medu jsou závilé na našich vstupních ceních a ne na cenách někde daleko ve světě.
I ty sirupy musí někdo vyrobit a ponejvíce z té sacharózy. I to srovnávání cen medu a cukru pokulhává. Jelikož med je finální výrobek tak do něj je nutné započítat všechny vstupní ceny, to je i včetně svojí práce.

pepan
--------------------------
Ty sirupy se dělají ze škrobů - obilí. Takže to je jedna věc.
A druhá podstatná:
Každýmu je jedno, kolik mě stojí výrobní náklady, pokud mu to někod prodá lacinějki než já.
Když budou v supermarketu zase medy za 60 kilo, tak si jo rozmyslí mi dávat 130.
Podle této logiky by se letos měl prodávat med velmi lacino, protže byl laciný cukr. A v době co byly včelíny oblepené cedulelema že med je za 60 byl cukr poměrně drahý.

No a když bude možné dovést med za 30, nikdo ti ve výkupu nebude dávat 50 ale stěží polovinu. Jinak by mu příbuzní plácli mokrý hadr na čelo a nechali zbavit svéprávnosti, než zrujnuje celou rodinu.

Karel

Přemýšlej co píšeš, naše ceny medu jsou závilé na našich vstupních ceních a ne na cenách někde daleko ve světě.
I ty sirupy musí někdo vyrobit a ponejvíce z té sacharózy. I to srovnávání cen medu a cukru pokulhává. Jelikož med je finální výrobek tak do něj je nutné započítat všechny vstupní ceny, to je i včetně svojí práce.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Probleskuj?c? zpr?vy
> Datum: 03.1.2011 08:34:51
> ----------------------------------------
> Je to obráceně.
> Med je finální rodukt a jeho cena je, krom jiného, závislá na vstupních
> cenách. mezi něž patří i ten cukr.
> Cukr zákonitě však podraží, neb vzrostla cena energií. Také i proto, že
> jsme se nechali vtlačit do pozice dovozce.
>
> Pepan
> -----------------
> Bohužel, největší producenti medu - od kterých se vyvíjí cena medu nekrmí
> cukr. Prostě zimují na medu. A tam kde se krmí se dneska už moc cukrem
> (sacharozou) nekrmí, ale sirupy.
>
> Pohledem do historie se dá zjistit, zda je mezi cukrema medem nějaký vztah.
> Pokud si pamatuji já, tak v dobách nízké ceny medu -cca 5 - 6 let zpět byl
> cukr naopak dost drahý - nad 20Kč/kg.
>
> Karel
>
>
>

Potom treba s peľom urobiť to isté ako včely, vytvoriť v ňom také isté podmienky, aby exina- obal peľ.zrnka, ktorý pri fermentácii pukol a pripraviť v ňom mliečne kvasenie.
---------------
V buňce včelího plástu neprobíhá (jen) mléčné kvašení, ale bohužel jiný dosud neznámý proces.

Mléčné kvašení je prý tradovaný omyl.

Karel

Je to obráceně.
Med je finální rodukt a jeho cena je, krom jiného, závislá na vstupních cenách. mezi něž patří i ten cukr.
Cukr zákonitě však podraží, neb vzrostla cena energií. Také i proto, že jsme se nechali vtlačit do pozice dovozce.

Pepan
-----------------
Bohužel, největší producenti medu - od kterých se vyvíjí cena medu nekrmí cukr. Prostě zimují na medu. A tam kde se krmí se dneska už moc cukrem (sacharozou) nekrmí, ale sirupy.

Pohledem do historie se dá zjistit, zda je mezi cukrema medem nějaký vztah.
Pokud si pamatuji já, tak v dobách nízké ceny medu -cca 5 - 6 let zpět byl cukr naopak dost drahý - nad 20Kč/kg.

Karel

Takhle se udělá pyl poživatelný, bohužel na to aby jsme jej dokázali strávit by se musely rozbít obaly jednotlivých pylových zrn.
Na to mají bohužel zatím patent včely a pat. ochranu se nám zatím nepodařilo prolomit. Takže jediný stravitelný pyl je ten připravený od včel - perga z plástů. Karel

Potom treba s peľom urobiť to isté ako včely, vytvoriť v ňom také isté podmienky, aby exina- obal peľ.zrnka, ktorý pri fermentácii pukol a pripraviť v ňom mliečne kvasenie.Po vykvasení držať v chladničke. Vplyvom tohoto procesu sa stane peľ používateľný aj pre človeka.

Technologický postup:
- pripravíme so npr. pohár-fľašku 720 ml
- toľko peľu (čerstvého, zmrazeného alebo suchého), aby bol do 3/4 pripravenej nádoby, peľ pri fermentácii zväčší objem.
- asi 15 dag medu a 0,15-O,2 litra vody, jednoducho toľko medového roztoku (voda musí byť teplá 40°°C), aby obsah po rozmiešaní nebol ani riedky ani hustý, aby proces mliečneho kvasenia mohol prebehnúť, enzýmy sú obsiahnuté v mede.
Potom čakať týždeň-dva, kým proces mliečneho kvasenia prebehne.

Použitie npr. pri prostate, ráno večer 1 PL v teplom mlieku, med-cukor (sladké podľa chuti) vyšľahať na známy koktail 2dcl a vypiť.
Pozor: každý si musí najskôr preveriť svoj organizmus, či nie je citlivý na samotný peľ. Anton

Je to obráceně.
Med je finální rodukt a jeho cena je, krom jiného, závislá na vstupních cenách. mezi něž patří i ten cukr.
Cukr zákonitě však podraží, neb vzrostla cena energií. Také i proto, že jsme se nechali vtlačit do pozice dovozce.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <vitaxvita/=/seznam.cz>
> Předmět: Probleskující zprávy
> Datum: 02.1.2011 16:08:44
> ----------------------------------------
> Tak je dobře,že už konečně skončila diskuze o vosku a mezistěnách a začíná
> diskuze o ceně cukru. Asi taky skončí ty akční ceny v supermarketech a včelaři
> se musí připravit na ceny vyšší.Je to zákon trhu,med podražil a tak podraží i
> cukr.
>
>
>

"Takhle se udělá pyl poživatelný, bohužel na to aby jsme jej dokázali strávit by se musely rozbít obaly jednotlivých pylových zrn. "

A co onen recept, kdy se pyl smíchá s cca 10 % medu, udusá do sklenic, uzavře a nechá projít mléčným kvašenímM? Údajně stejně jako v buňkách?

AM:
Pyl, aby byl stravitelný je potřeba rousky usušit, rozemlýt v mixéru a přimíchát do medu nebo slivovice, podle toho čemu konkrétní člověk dává přednost
--------------
Takhle se udělá pyl poživatelný, bohužel na to aby jsme jej dokázali strávit by se musely rozbít obaly jednotlivých pylových zrn.
Na to mají bohužel zatím patent včely a pat. ochranu se nám zatím nepodařilo prolomit. Takže jediný stravitelný pyl je ten připravený od včel - perga z plástů.

Pokud má někdo přesnější infa, sem s nimi.
Já mám toto z přenášky MUDr Brožka.

Karel

Dekuji za Vasi odpoved,
bohuzel jsem prilis daleko ( okres Praha-Vychod ).

Tak nejak jsem to tusil, ze ten zmrazeny bude ode mne daleko,
a s tim susenom to bude casove narocne ....

Takze pravdepodobne v Cechach se zadny vyhodny vykup nekona.

Jeste jednou dekuji



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Tak nevim.Prodavat pyl?To uz cekam,az nekdo prijde s dotazem,kde splasit podlozku na odber vceliho jedu a jak spravne nechat vybodat vcelstva,aby se dalo vyzdimat jeste vic.Dle meho nazoru,patri pri nadbytku pylu prevesit pylove plasty nahoru,nechat je potahnout medem a nechat na zimu.A v pripade klasicke medovicove snusky jsou takove pyloplasty k nezaplaceni,protoze co je mi platne dvoji toceni lesniho medu,kdyz vcely nenosi pyl a blazni jenom po medovici?Pak jsou pylove plasty k nezaplaceni.

Takove probleskovani mne vubec nevzrusuje.V loni jsem bral korunni v Tescu za 11,90,byl na paletach bez omezeni,bez akce.Krmim 20 kily na ul,co zbyde na jare,tak dam oddelkum.I kdyby letos stal cukr 20kc nebo 30kc,tak se to pri krmeni 20 kily na vcelstvo porad rovna jenom cene 4kg nebo 6 kg prodaneho medu na vcelstvo! Tak ze,se nejakou cenou cukru vubec nezatezuju.

J.Č, prepáčte, zabudol so uviesť svoje meno. A.Turčáni

Dobry den,

chtel jsem se zeptat ucastniku konference, pokud to tedy neni jejich tajemstvi , na sber (ne perga) a nasledny vykup pylu v Cechach. Drive sice psal p. Turcani o vykupci - chovateli cmelaku na Slovensku, ale ten tusim vykupuje zmrazeny pyl pouze tam, nebo ne ? Pokud by jste se byli ochotni podelit o jednoduche funkcni konstrukce pylochytu (eventuelne mne od takoveho pocinani rozumne odradit), budu take rad. Treba i soukromou postou.J.Č.

Ja stále odoberám obnôžkovaný-rouskovaný peľ, priamo zmluvu sa mi nepodarilo vo firme Koppert Nové Zámky uzatvoriť (priamy predaj po 4,65 E), cez zmluvných výkupcov je to o O,33 E menej, tie dostane ZV. V mojom prípade si príde prevziať na miesto, ale vždy skladujem peľ v mraze, kým sa nenazbiera min. 80-100kg, niekedy i menej, ak má dodávateľa v ceste.
Vo vašom prípade by bolo asi z odberateľom dohodnúť zmluvu. Odberateľ určité množstvo dováža z Grécka a Španielska, časť vozia z Maďarska.

Ak ste z Moravy, tak je dovoz rentabilný aj pre dodávateľa (ja som niekoľko rokov vozil priamo zo vzdial. 135 km). Zmluvy sa uzatvárajú do konca februára-února
Pri zapojení 50 včelstiev sa dá za sezónu získať od 200 do 400 kg, ale všetko záleží od peľových zdrojov v okolí včelnice, základom je repka a potom ostatné rastliny. Môžem vás ubezpečiť, že za 10 rokov odberu sa to na včelstvách nikdy negatívne nepreukázalo.

Peľové dná si dokážete vyrobiť aj sám, ale najprv si zakúpte dobrý vzor (moje peľ. dná sú typické pre moje úle, sú aj lepšie), podľa ktorého si vyrobíte. Dajte npr. na vcely.sk inzerát a požiadajte o kúpu aj s foto. Využijete aj úľové dná ktoré majú steny vysoké 80 mm a viac.

Tady u mě na stránkách jsou tři články a fotky jaké tři pylochyty jsem si udělal já.Fungují velice dobře ale pyl mám jen pro sebe a kamarády a jako zajímavost pro zákazníky.

http://pupek73.blog.cz/rubrika/pyl

Pyl, aby byl stravitelný je potřeba rousky usušit, rozemlýt v mixéru a přimíchát do medu nebo slivovice, podle toho čemu konkrétní člověk dává přednost. Ale i z medu se dá pálit, takže i do slivovice může být do medu. Jinak na výkup je spíš vhodné se informovat ve Včelpu. Myslím, že to nikdo jiný nevykupuje. Ale chce to projít inzeráty.

Asi podstatná bude otázka, zda pyl někdo vykupuje.

Jinak mě nenapadá k čemu by to bylo.
Včelám nechám pyl v plástech, a pro lidi je rouskovaný pyl nestravitelný.

Kdysi jsem čítával, že největší chybou je dávat do těsta pyl, že to rozvijí nosemu, ale nevím, jestli dějiny daly tomuto tvrzení za pravdu.
Faktem je, že ve velmi staré české literatuře toho bylo spousta, teď už se k tomu v těch pár českých knihách moc nepíše.

Karel

Nejake info je tu:

l.sebosik: Pelochyt - najziadanejsi doplnok ula
http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=254

a.turcani: ulové dno prisposobené na odber obnozovaneho pelu
http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=176

ls

To jako že bych měl být nadšený ? :-D

-----Původní zpráva-----
From: e-mail/=/nezadan
Sent: Sunday, January 02, 2011 12:05 PM
To: Včelařský mailing list


co říkáte na probleskující zprávy ohledně zvýšení ceny cukru ?

Dobry den,

chtel jsem se zeptat ucastniku konference, pokud to tedy neni jejich
tajemstvi , na sber (ne perga) a nasledny vykup pylu v Cechach. Drive sice
psal p. Turcani o vykupci - chovateli cmelaku na Slovensku, ale ten tusim
vykupuje zmrazeny pyl pouze tam, nebo ne ? Pokud by jste se byli ochotni
podelit o jednoduche funkcni konstrukce pylochytu (eventuelne mne od takoveho
pocinani rozume odradit), budu take rad. Treba i soukromou postou.



Dekuji vsem.




--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Tuesday 28 of December 2010 13:02:27 KaJi napsal(a):
> Rady jsou výborný, jenom ten kontakt na někoho jsem nedostal :-)
> ------------------
> No, asi ne každý sedí o vánocích u PC, úspěšní včelaři jsou touto dobou v
> Karibiku, méně úspěšní lyžují v Alpách.

A ti co sedi doma u PC ? :)

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Tak je dobře,že už konečně skončila diskuze o vosku a mezistěnách a začíná diskuze o ceně cukru. Asi taky skončí ty akční ceny v supermarketech a včelaři se musí připravit na ceny vyšší.Je to zákon trhu,med podražil a tak podraží i cukr.

Je velmi divné, že třeba ještě dlouho předtím než se zaseje se plácá o tom, nebude úroda. No důsledek je jediný - prudce vzroste cena okamžiě. Za několik měsíců se zjistí, že s úrodou to neni až tak špatné, že bude dokonce velmi dobrá. Ovšem ceny už nikdo směrem dolů neupraví. Tak kecejte hlouposti a budete mít v kapse míň.

J.P.
---------------------
perfektní analýza, proč se nevěnovat obchodu s komoditama. Na zimu ke včelařině ideální koníček. A hodil by víc, jak med:-)
:-)

něco na tom bude, pravda je, že vývoj cen na burze může málokdo dopředu odhadnout - pokud je to vůbec možné-
jinak zde je odkaz na jeden ze článků týkající se tohoto tématu: http://finweb.ihned.cz/c1-48902260-cena-cukru-se-dostala-nejvyse-za-tricet-let

Je velmi divné, že třeba ještě dlouho předtím než se zaseje se plácá o tom, nebude úroda. No důsledek je jediný - prudce vzroste cena okamžiě. Za několik měsíců se zjistí, že s úrodou to neni až tak špatné, že bude dokonce velmi dobrá. Ovšem ceny už nikdo směrem dolů neupraví. Tak kecejte hlouposti a budete mít v kapse míň.

J.P.

Záměna se může provést kdekoliv. Proto si myslím, že obě výroby by měly být prováděny každá zvlášť v jiném podniku a hotové zboží by mělo být prodáváno také v rozdílných prodejnách. Proto od doby co jsem měl problémy s mezistěnami a různé tahanice zde v diskusi, beru jen celé balíky v orig. balení. A neříkat tady, když na etiketě nic neni, že tam je všechno. A i tady neni záruka jakosti, když se včelařina a svíčkovina vyrábí v jednom podniku - toto by se mělo zarazit! Co se týče zjištění pravosti vosku je vždy malý spotřebitel postaven před otázku zaplacení zkoušek. To ví všichni a může se na to žehrat a ze strany výrobců spoléhat na to, že dědulové to nějak překousnou.

J.P.

O kolik?

--------------------
http://www.kurzy.cz/komodity/nr_index.asp?A=5&idk=96&od=2.1.2008&curr=USD


Těžko říci, ale taky už třeba budemem vzpomínat na to, že cukr volně v pytlích za 15 i a dopravou.

Takže pokud někdo bude vědět, že je někde za 12 míň bez omezení, ať to sem hodí, hned jak si nakoupí.
Já mám na půdě stále cukr, který jsem nakoupil skoro před deseti lety, když klasl na 18. Je v igelitu, tak proč ne, třeba jej ještě rád vybalím.
:-)

Ale na burze nikdo neví co bude zítra. Pokud ano, tak je hodně bohatý a mlčí :-)
Karel

O kolik?

2011/1/2 <e-mail/=/nezadan>

> co říkáte na probleskující zprávy ohledně zvýšení ceny cukru ?
>

co říkáte na probleskující zprávy ohledně zvýšení ceny cukru ?

Tento vosk se také získával louhováním zbytků z voští a nebyl vhodný na výrobu mezistěn. Ten včely vkusovaly

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vosk
> Datum: 02.1.2011 10:53:26
> ----------------------------------------
> "já myslím že se to pančování traduje od doby mezi světovými válkami.Tehdy
> se ty pokusy dělali a neuspělo to."
>
> Za socíku se mnou jeden začínající včelař vážně konzultoval možnost použít
> do výkupu vosk používaný ve slévárně na metodu odlévání do ztraceného
> vosku. Základem toho vosku je vosk včelí, ale jsou v něm všelijaké další
> příměsi, parafín a jiné vosky....V socialistickém prostředí se dalo ze
> známosti za kafe či flašku sehnat toho vosku kilogramy... Kdybych mu to
> odsouhlasil, tak by si ten vosk nejspíš skutečně sehnal a zkusil vyměnit za
> mezistěny...
> Vosk se tehdy vykupoval za cca 80 - 90 Kčs za kilo, což v přepočtu na
> dnešní koruny by dnes bylo 850 - 1000 Kč za kilo, takže motivace k
> falšování byla velká....
>
>
>

"já myslím že se to pančování traduje od doby mezi světovými válkami.Tehdy se ty pokusy dělali a neuspělo to."

Za socíku se mnou jeden začínající včelař vážně konzultoval možnost použít do výkupu vosk používaný ve slévárně na metodu odlévání do ztraceného vosku. Základem toho vosku je vosk včelí, ale jsou v něm všelijaké další příměsi, parafín a jiné vosky....V socialistickém prostředí se dalo ze známosti za kafe či flašku sehnat toho vosku kilogramy... Kdybych mu to odsouhlasil, tak by si ten vosk nejspíš skutečně sehnal a zkusil vyměnit za mezistěny...
Vosk se tehdy vykupoval za cca 80 - 90 Kčs za kilo, což v přepočtu na dnešní koruny by dnes bylo 850 - 1000 Kč za kilo, takže motivace k falšování byla velká....

Což bude trvat nejméně 14 dní, pokud se v poslední době nic nezměnilo, takže tato aukce stejně uteče...

------------
Vzal jsem šupléru,ale vzhledemk osazení nelze měřit.
Ale plátování kolem ucha je z jedničky, takže si asi nekomplikuí život, že by měli jiný matroš na drobnosti.
Podle mě je to tak jeden mm,ale pokud by byl zájem přinesu měrky a změřím přesně. :-)
Ale hrnec 50x50cm 98l má podle krabice netto 6,2kg, takže vzhůru ke kalkulačce :-)

Postupně jsem se s nimi vybavil, ale ještě nevybalil. Není to nic super, ale když vidím některé plechovky co se vydávají za stáčesí nádoby, tak je to víc než dobré.

Mám je v plánu jako pastovací nádoby a na medovinu. Ventily jsem do nich jetě nezkoušel přidělat a asi nebudu. Někde jsem už zahlédl 200kg stáčecí nádoby za rozumnou cenu.


Jinak u téhož prodejce stojí za zhlédnutí i
http://aukro.cz/item1383550261_gastronadoba_gn_nadoba_bain_marie_1_1_21l_10010.html
pasuje do toho nízká děrovaná se sítem a používám to jako nádobu na víčka.
Mohla by to být i pěkná hranatá forma na vosk.
Zřjmě to je nějaký std. rozměr gastronádob, dají se na webu najít i z plastu za nižší cenu.


Karel

já myslím že se to pančování traduje od doby mezi světovými válkami.Tehdy se ty pokusy dělali a neuspělo to. Později se dělaly u nás pokusy s náhradou voskových mezistěn plasty Dokonce otec v polovině padesátých let koupil dva budečáky u kterých tyto mezistěny byly. Používali jsme je cca 10 let než popraskaly. Od té doby jsem to v naší obchodní síti neviděl.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vosk
> Datum: 01.1.2011 18:51:22
> ----------------------------------------
> "Zatim tady řešíte vzhled a rezidua léčiv ale už je tady další problém
> někteří taky včelaři klidně rozpustí do vosku na prodej parafín a to se dá
> zjistit velice obtížně."
>
> No, nevím. Včelí vosk se vykupuje za 80 kč +- a parafín se koupí za 40 - 60
> kč za kilo. Že by to nějakému včelaři stálo, výdělek kolem 40 kč na kilo za
> riziko ostudy? Nebo že by nějaký šetřílek sbíral po hřbitovech zbytky
> svíček, aby měl parafín do včelího vosku zadarmo?
> Ono zas při větším množství příměsi parafínu by zas tak velký problém ten
> parafín objevit nebyl. Zkušený člověk by to měl poznat na tom lomu, potom
> taky kontrola bodu tání vosku je poměrně spolehlivá a nevyžaduje nijak
> zvlášť drahé vybavení. A plynová chromatografie nebo podobné profesionální
> analytické metody to změří s přesností na procenta.
>
> Jinak, pokud se objeví mezistěny s příměsí parafínu, je tady ještě možnost,
> že tyto mezistěny nejsou určeny pro včely, ale pro výrobu svíček. Tam se
> mně jeví jako možné, že včelí vosk je masívně, třetinou, polovinou
> nadstavován parafínem za účelem snížení ceny těch mezistěn. Pokud se ale
> nějaké takové mezistěny dostanou ke včelaři, není to pak nic jiného než
> chyba překupníka.
>
> Jinak by mně zajímalo, jestli to "pančování" včelího vosku parafínem
> nespadá jen do sféry bájí, jinak řečeno jestli někdo ví o případu, kdy byl
> už nějaký včelař či nějaký producent mezistěn přistižen a solidní
> laboratorní rozbor vosku příměs parafínu skutečně prokázal?
>
>
>

Sílu stěny nevím protože kvůli obroubeným okrajům se to šuplerou změřit nedá! Míra

Ale dá (aj keď to nie podstatné), z vonkajšej strany podložíme šupler kovovým pásikom hrubším ako je odbrúbený okraj, zmeriame a odpočítame hrúbku kovového pásika. Rozdiel je hrúbka steny hrnca. Anton

"Jak ten hrnec vypadá? Provedení, materiál, síla stěn, ucycení uší,
síla dna,...?
Děkuju.

Milan Čáp

Cituji "Míra.P" :

> Tady je odkaz na nerez hrnec 100lt.
> Prodávají se tam i 70lt,50lt i menší.Já jsem nedávno vydražil ten na 70lt
> na vaření medoviny.Udělal jsem v něm první várku a v pohodě.Stačilo by mu
> dát kohout a máte hned velkou stáčecí a nebo čeřící nádobu na med.
>
> http://sz.aukro.cz/item1390195494_nerezovy_hrnec_s_poklickou_100_litru_1022
> 1.html
>"

To se asi nejlíp zjistí, když se na ten inzerát přímo podívá a ten hrnec prohlídne.
Pro nákup stejně asi bude nutné se registrovat, to znamená elektronickou registraci plus ověření skutečného jména a adresy registrovaného podle poštou zaslaného dopisu. Což bude trvat nejméně 14 dní, pokud se v poslední době nic nezměnilo, takže tato aukce stejně uteče...

Není to žádná sláva na kterou jsme doma zvyklí.
Žádné zesílené dno.Je to prostě hrnec z nerez plechu.Sílu stěny nevím protože kvůli obroubeným okrajům se to šuplerou změřit nedá.Uši jsou bodované takže ne moc pevné.Já za ně plný hrnec nenosím protože po vychladnutí z něj přetočím hadičkou medovinu do konve na podlaze tak mě to nevadí.
Za ty prachy mě bohatě stačí.
Míra

http://vcely.borik.cz/serial08.html

Internetové voskování

Získávání a využití včelího vosku je určitě nedílnou součástí včelaření.
Plánky a fotografie slunečních tavidel vosku najdeme například na
www.vcely.or.cz/files/tavidlo.jpg, mujweb.cz/www/vcelar/tavidlo/index.htm,
www.vcelar.com/download.php, hometown.aol.com/beetools/solar.htm a
www.beesource.com/plans/melter.htm. Zvláště jednoduchá kontrukce je uvedena
na www2.gsu.edu/~biojdsx/solmltr.htm nebo
www.actbeekeepers.asn.au/Hints/solar_wax_melter.htm. Inspiraci pro sluneční
tavidlo můžeme čerpat i mezi solárními vařiči na solarcooking.org/plans.htm.


Pokud nesvítí dostatečně slunce, pomůžeme si elektřinou
www.volny.cz/zlepsovaky/elektricke_tavidlo.htm nebo parou podle
www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=4115 případně
website.lineone.net/~dave.cushman/systonsteam.html.

Pokud už vosk máme, můžeme z něj dělat mezistěny dle postupu
zs.dubenec.indos.cz/vcelari/mezisten.htm. Jednoduchý lis na mezistěny můžeme
vyrobit dle website.lineone.net/~dave.cushman/fondpresses.html.

Zbylý vosk nebo mezistěny můžeme použít na výrobu svíček. Návody najdeme na
svicky.gar.cz/show.php?idk=1, prace.nazory.cz/svice.php nebo
diy.freetekno.cz/svicky.htm. Formy na lité svíčky můžeme vyrobit podle
www.bobrik.cz/art.php/art/133.

Vosk lze použít i jako nátěr dřeva, viz
www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=3802. Návody na voskové pasty a
politury najdeme také na
www.domacidilna.cz/dilna/dilna.nsf/0/8AA96F874833B37CC1256BA6003E5704,
www.honeyshop.co.uk/Polish1.htm nebo www.agric.nsw.gov.au/reader/526.

Klikatelné odkazy z tohoto článku najdete na stránce vcely.borik.cz.

Jiří Bořík, vcelar/=/borik.cz.
Článek byl napsán pro časopis Moderní včelař.

Jak ten hrnec vypadá? Provedení, materiál, síla stěn, ucycení uší,
síla dna,...?
Děkuju.

Milan Čáp

Cituji "Míra.P" <e-mail/=/nezadan>:

> Tady je odkaz na nerez hrnec 100lt.
> Prodávají se tam i 70lt,50lt i menší.Já jsem nedávno vydražil ten na 70lt
> na vaření medoviny.Udělal jsem v něm první várku a v pohodě.Stačilo by mu
> dát kohout a máte hned velkou stáčecí a nebo čeřící nádobu na med.
>
> http://sz.aukro.cz/item1390195494_nerezovy_hrnec_s_poklickou_100_litru_1022
> 1.html
>

"Zatim tady řešíte vzhled a rezidua léčiv ale už je tady další problém někteří taky včelaři klidně rozpustí do vosku na prodej parafín a to se dá zjistit velice obtížně."

No, nevím. Včelí vosk se vykupuje za 80 kč +- a parafín se koupí za 40 - 60 kč za kilo. Že by to nějakému včelaři stálo, výdělek kolem 40 kč na kilo za riziko ostudy? Nebo že by nějaký šetřílek sbíral po hřbitovech zbytky svíček, aby měl parafín do včelího vosku zadarmo?
Ono zas při větším množství příměsi parafínu by zas tak velký problém ten parafín objevit nebyl. Zkušený člověk by to měl poznat na tom lomu, potom taky kontrola bodu tání vosku je poměrně spolehlivá a nevyžaduje nijak zvlášť drahé vybavení. A plynová chromatografie nebo podobné profesionální analytické metody to změří s přesností na procenta.

Jinak, pokud se objeví mezistěny s příměsí parafínu, je tady ještě možnost, že tyto mezistěny nejsou určeny pro včely, ale pro výrobu svíček. Tam se mně jeví jako možné, že včelí vosk je masívně, třetinou, polovinou nadstavován parafínem za účelem snížení ceny těch mezistěn. Pokud se ale nějaké takové mezistěny dostanou ke včelaři, není to pak nic jiného než chyba překupníka.

Jinak by mně zajímalo, jestli to "pančování" včelího vosku parafínem nespadá jen do sféry bájí, jinak řečeno jestli někdo ví o případu, kdy byl už nějaký včelař či nějaký producent mezistěn přistižen a solidní laboratorní rozbor vosku příměs parafínu skutečně prokázal?

Přeji všem včelařům uspěšný rok 2011.
Sleduji diskuzi včelařů o vosku jak se dá získat krásný žlutý a jak se může pokazit v nevzhlednou hmotu. Zatim tady řešíte vzhled a rezidua léčiv ale už je tady další problém někteří taky včelaři klidně rozpustí do vosku na prodej parafín a to se dá zjistit velice obtížně.Potom bude nejlepší si pro svoje včelaření delat mezistěny sám ze svého vosku.

V té otázce také zaznělo "kde", ikdyž to nebylo napsáno. Skutečně, chtěl bych to vidět!!

Jiřín

Tady je odkaz na nerez hrnec 100lt.
Prodávají se tam i 70lt,50lt i menší.Já jsem nedávno vydražil ten na 70lt na vaření medoviny.Udělal jsem v něm první várku a v pohodě.Stačilo by mu dát kohout a máte hned velkou stáčecí a nebo čeřící nádobu na med.

http://sz.aukro.cz/item1390195494_nerezovy_hrnec_s_poklickou_100_litru_10221.html

Josefe, jestliže oba jezdíme do stejného podniku na výměnu vosku za mezištěny a máme rozdílný postup u posuzování kvality pracovníkem výrobny, tak čím to je ovlivněno? U mě nikdy nic sekerou netesaly, aby zjišťovaly kvalitu. Že vosk může mít rozdíl v odstínu to vím a už jsem to i napsal. Ale jiný odstín než v rozmezí světle žluté až maximálně žlutooranžové v naší oblasti není. A rozdílná technologie, pokud je v pořádku, v získávání vosku na jeho barvu nemůže mít tedy vliv a teplota v tavidle už vůbec ne. A nepoužívám kyselinu abych měl pěknou žlutou barvu. S kapacitou výkonu u slunečního tavidla problém nemám. Výměnu díla ve včelstvu dělám vždy během řepky. Takže mám dost slunečních dní na tavení. Rámky tam dávám celé, nadrátované nerezem takže bez potíží je používám dál. A když je pěkný den tak v jednom tavidle dávám rámky dvakrát. A když nebudu přeci jednou stíhat, tak si udělám další tavidlo třeba i větší. Tavidlo nemusím hlídat a rozpouštění nestojí nic.

Já používán na vychladnutí plastovou cca 4 litrovou krabici, ještě z doby, kdy plastové výlisky nebyly optimalizované a tudíž jejich stěny byly dostatečně silné pro opakované používání. Dnešní plastové výlisky jsou v tom směru obvykle děs.
Dostávám z toho prakticky pravidelné hranoly, takže když chci vosk posílat poštou, akorát je přiložím na sebe a obalím papírem a je z toho hranatý kompaktní balík.

"Potřeboval bych nový ale vždy když v prodejně nějaký hrnec uvidím cena mne odradí. "

Ještě před přistoupením do EU jsem kupoval v levném zboží sadu 6 nerezových čínských hrnců za cca 500. Největší z nich má 4 - 5 litrů. Že by to byl jen poniklovaný obyčejný "rez" nebylo prokázáno. Akorát nejdou na indukčních vařičích a mají supertenké stěny cca 0,5 mm, takže časem odejdou opakovaným promačkáním a prasknutím a mají poněkud pochybně připevněná ucha obyčejným svařováním bodováním, při neopatrném používání se dá čekat jejich upadnutí . Před dvěma měsíci jsem viděl sadu úplně podobných hrnců v Kauflandu , 4 kusy za cca 500. Nerezový hrnec 10 litrů s poklicí jsem kupoval za 400 ? v akci v Penny. Hrnec má silné stěny a je masívní a je z nerezu, akorát taky nejde na indukčním vařiči a vevnitř není hlazený. Na internetu v aukcích jsou všelijaké nerezové hrnce ještě levnější.
Je tedy třeba hledat, čekat na akce, slevy atd. Na to, že průměrný nerezový hrnec má i při častém používání životnost desítky let, takovéhle hrnce drahé nejsou.

Já vosk vyvařený ve vařáku opětně rozehřívám ve starém smaltovaném lavoru,
který se dříve používal k mytí. Lavor ohřívám na starším plynovém vařiči, na
kterém se dá přesně udržovat potřebná teplota. Hrubé nečistoty odstraňuji
odvíčkovací vidličkou. Vyčistěný vosk přelévánm do plastové konické nádoby
po malířské barvě. Po vychladnutí vyklopím pohodlně vosk z nádoby a
následně očistím spodní stranu voskového bloku od jemných nečistot. Důležité
je, že se jemné nečistoty usazují na malé ploše spodní častí voskového
bloku.
Haf
--- Original Message -----
From: "Jan Bűrgel" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 01, 2011 2:40 PM
Subject: NÁDOBY PŘI ZÍSKÁVÁNÍ VOSKU


>
>
> Podle mé zkušenosti i jak zde bylo řečeno má barva získaného vosku poměrně
> širokou škálu od béžově bílé, světle žluté,teple žluté až tmavé a
> nazelenalé v závislosti na barvě voští, víček či stavby ze stavebních
> rámků.
>
> Abych pravdu řekl udivuje mne ten fakt že i z velmí tmavého voští, z
> parního vařáku vytéká vosk krásné žluté barvy.
>
> Mám však problém s následným rozpuštěním vosku.
> Následně vosk rozpouštím v konickém, smaltováném asi 5l hrnci na kamnech
> ve
> kterých topím dřevem proto že teplo je pozvolné a hrnec nemusím hlídat.
> Hrnec je však po dlouholetém užívání odprýskaný a původní žlutá barva
> vosku
> se v něm mění, tmavne, má zelený nádech. Není to velká barevná změna, vosk
> mi vždy při výměně vezmou ale je to zbytečné zhoršení kvality vosku.
> Potřeboval bych nový ale vždy když v prodejně nějaký hrnec uvidím cena mne
> odradí.
>
> Máte někdo typ ?
> V čem následně rozpouštíte vosk ze slunečního tavidla nebo pařáku?
> Děkuji J.B.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5750
> (20101231) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Podle mé zkušenosti i jak zde bylo řečeno má barva získaného vosku poměrně širokou škálu od béžově bílé, světle žluté,teple žluté až tmavé a nazelenalé v závislosti na barvě voští, víček či stavby ze stavebních rámků.

Abych pravdu řekl udivuje mne ten fakt že i z velmí tmavého voští, z parního vařáku vytéká vosk krásné žluté barvy.

Mám však problém s následným rozpuštěním vosku.
Následně vosk rozpouštím v konickém, smaltováném asi 5l hrnci na kamnech ve kterých topím dřevem proto že teplo je pozvolné a hrnec nemusím hlídat.
Hrnec je však po dlouholetém užívání odprýskaný a původní žlutá barva vosku se v něm mění, tmavne, má zelený nádech. Není to velká barevná změna, vosk mi vždy při výměně vezmou ale je to zbytečné zhoršení kvality vosku.
Potřeboval bych nový ale vždy když v prodejně nějaký hrnec uvidím cena mne odradí.

Máte někdo typ ?
V čem následně rozpouštíte vosk ze slunečního tavidla nebo pařáku?
Děkuji J.B.

Mají sekyrku, kousek odštípnou a vidí. Jak jednoduché, že. Jiní to omylem pokládají za kontrolu čistoty.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <pala.jiri/=/email.cz>
> Předmět: Re: dom?c? v?roba mezist?n
> Datum: 31.12.2010 19:26:12
> ----------------------------------------
> Pepane, kde při přebírce lámou vosk. Velmi rád bych to viděl, zvláště, když
> má někdo kotouče vosku o průměru 30cm a tlošťce až 15cm. To tam na to mají
> Herkula, nebo co??
>
> J.P. - Jiřín
>
>
>

Důvodem nepoužití Gabonu 92 je nově jeho zařazení do léčiv. budou probíchat zkoušky a to jeho použití je spojeno z vyplňováním formulářů. U nás jsme také abychom se této práci vyhnuli použili gabon 90.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <michal.riha/=/vceliprodukty.cz>
> Předmět: Re: dom?c? v?roba mezist?n
> Datum: 31.12.2010 18:13:18
> ----------------------------------------
> Příteli karle, tato skutečnost, že v mezistěnách jsou rezidua léčiv je
> obecně známá a uváděná nepřímo VÚ Dol. Proč tedy na jižní moravě letos
> nedávají gabon? Z čeho by ti roztoči byli imuní proti léčivu? jasné že z
> mezistěn. Já nikomu naše mezistěny nenutím, je to ruční individuální ,
> vysoce kvalitní výroba a vyhledávají ji Ti, kteří jsou si vědomi kvality
> svého vosku. Takových výrobců po republice je asi 10 a včelaři co chtějí
> zdraví je vyhledávají, takže nejsem to jen já a naše výroba. Já tady v
> diskuzi zmiňuji, že jsem naprosto spokojen a chtěl jsem s touto skutečností
> seznámit včelaře, kteří o tomto způsobu včelaření uvažují. Pokud jste
> spokojen jinde, tak v žádném případě vás, ani nikoho jiného nepřesvědčuji.
> V dalším příspěvku zobrazuji email o vosku přítele včelaře chemika.
>
> KaJi (85.70.20.53) --- 31. 12. 2010
> Re: domácí výroba mezistěn (49370) (49374) (49380) (49402) (49405) (49407)
> (49409) (49410) (49419) (49450) (49456) (49457)
> Tak to nevím, co tam perou, ale někde jsem to vyčetl. Rozbor jejich vosku
> jsem nedělal. každopádně je fakt, že jsme odpadištěm evropy, protože naše
> včelařství je ještě pořád nejčistější díky propracovanému způsobu boje
> proti varroáze, jak uvádí pan ing. Titěra. Ikdyž pomalu už nám acrinathrin,
> fluvalinát vstupují nenávratně do vosku díky včelařům, kteří nám nechávají
> Gabon v úle až do jara. Jsou to kontaktní jedy, které se váží na tuky ve
> vosku. proto VÚ Dol uvádí, že pouze měsíc má být v úle, nepíšou to tam ze
> srandy.
>
> KaJi (85.70.20.53) --- 31. 12. 2010
> Re: domácí výroba mezistěn (49370) (49374) (49380) (49402) (49405) (49407)
> (49409) (49410) (49419) (49450)
> Michal:
> Prodají Váš pěkný vosk za 300 na mastičky a výměnou dostanete mezistěnu
> vyrobenou z Rakouského a Australského vosku, plného reziduí léčiv.
> -----------------------
>
>
> Říká se tomu dobré mravy, platí to i v obchodě a i o konkurenci.
>
> Nevím jak vám by se líbilo, kdybych tvrdil vaším zákazníkům, že ve vašem
> medu je něco .....
>
> A pak bych jen podotkl, že nevím přesně, že jsem to jen někde četl, že v
> medu je najaké svinstvo a že .... a že vůbec jsme tady taková popelnice.
>
>
> Na prodeji a ani výrobě mezistěn nejsem angažován, ale uvědomte si všichni,
> že takovéhle blbé kecy, jen aby jsme haněli konkurenci (když zřejmě o svém
> nemůžeme říci nic pozitivního) poškozují obor jako celek.
> To znamená, že ti co nemají mezsitěny od vás mají nekvalitní med? Až se
> vaší argumentace chopí nějaký výrobce umělého zaručeně zdravého "medu" bez
> rezidují, protože ti včelaři do toho dávají bůhvíco, tak se budete divit.
>
> A on vás bude jen citovat - naprosto legálně.
> :-) :-(
> Jsou věci, které se nedělají jen z prosté slušnosti.
>
> Připomíná mi to tu paní na tržišti, med bez etiket, použitá víčka, ale
> nakopírované články s rozbory o tom jak mizerné medy máme v obchodní síti.
> Po jejím výkladu si asi málokdo pochutnal na medu.
>
>
> Veselého Silvestra.
>
> Karel
>
> P.S.
> Já bych si australský vosk dopřál hned, prý tam nemají VD, takže tam
> nebudou mít vosk plný toho co tam mye cpeme už třicet let. Docela bych se
> pobavil, až by se tady nějaký australský včelař objevil a vysvětlil osobně,
> jak oni řeší obchodní právo v buši.
> :-)
>
>
>

Chtěl bych vidět toho kdo to odzkouší. Podle mne by tento pokus musel být proveden nejméně u 20 včelstvech a každém by musely být mezistěny od všech testovaných výrobců opakovaně po dobu několika let. Jinak všechny jiné údaje jsou z oblasti, jen to moje je nejlepší. Podle mne jsou nejlepší ty, ke kterým mám nejsnažší a nejlevnější přístup včetně jejich ceny.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: V?clav <novak.vaclav/=/quick.cz>
> Předmět: Re: dom?c? v?roba mezist?n
> Datum: 31.12.2010 18:07:51
> ----------------------------------------
> Na jaře budu potřebovat cca 10 kg nových mezistěn. Doporučte prosím, kdo
> prodává ty nejlepší...... Děkuji
>
>
>

Chci se zeptat pojede někdo z jižních čech do Brna na setkání vms které se koná 9.1.2011 ? Měl bych zájem se připojit a přispět na cestu.Email : fajmon.vcelar/=/seznam.cz

Co se týká barvy vosku, v krajích, kde se pěstuje tabák, má být včelí vosk úplně tmavý, to zabarvení má být právě z pylu tabáku. Je potom otázka, jestli u nás nějaký výrazně barevný pyl taky trochu vosk nebarví.

Aleši, Aleši. Nejde o to jak má vosk vypadat ale o to jak může i vypadat. Přitom však nemusí být vadný. Mám to na Stražisko mnohem blíže (8 km) a vždy koláč zlomily aby bylo vidět případné zmýdelnění po styku s kovy. Dobrý vosk má právě na zlomu viditelné šupiny na rozdíl od vadného. Ve slunečním tavidle jsem měl barvu vosku od téměř bílé až po hnědou podle toho jaký byl sluneční svit a druh tavených plástů. Otec to dělával v klasickém vařáku a býval i silně šedý. Záviselo to na teplotě použité vody a době chladnutí. Stražisko ho bez problémů bralo. Já obě tyto technologie opustil protože jsou velmi pomalé. Dělám to dnes v klasickém prádelním kotli Za 1 den udělám cca 200 rámků, včetně jejich pečlivého očištění. Věř tomu že každá odebraná část roztaveného vosku má jiný odstín. Na druhý den to všechno znovu roztavím a je z toho krásný voňavý vosk i bez kyselin.
pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dom?c? v?roba mezist?n
> Datum: 31.12.2010 15:48:11
> ----------------------------------------
> Josefe, Vy ve svém věku nevíte jak má vypadat barva vosku? Od světle žluté
> po tmavě žlutou a to je ovlivněno stářím tavené souše. Jakmile to má nějaký
> jiný nádech do zelena nebo hněda, je špatně, vosk se dostal do styku se
> železem. Parní tavidlo jsem měl půjčené na vyzkoušení, vosk z toho nikdy
> neměl jinou barvu než odstín žluté odpovídající stáří souše. Nebo máte jiné
> vlastní zkušenosti? A už vůbec nevím kde Vám u výměny vosku kontrolují lom.
> Já tedy jezdím jen do Stražiska a tam tuhle metodu jsem nikdy nezaznamenal.
> Dívají se na barvu a nečistoty co jsou vidět a podle toho sráží procenta.
> Ze slunečnímý tavidly, mám dobré zkušenosti, nepočítám to co se dá koupit
> sériové a je na dva rámky. Trošičku víc jsem se o sluneční tavidla zajímal,
> abych vychytal mouchy a mělo to kapacitu počtu rámků, pracovalo spolehlivě
> a vosk byl čistý.
>
>
> Aleš

No, já mám možnost ve svém hliníkovém parním hrnci vyvařovat voští po malých dávkách, 1,5 - 2 kilo vosku. Takže dobře vidím, že výsledná barva vosku závisí hodně na voští. Třeba vosk z odřezků vosku z plástů, můstků a podobně má obvykle žlutozelenou, nazelenalou až khaki zabarvení. Pravděpodobně z propolisu, který čerstvý bývá u mých včelstev nejčastěji žlutozelený. Vosk z hodně starých plástů nebo ještě víc vosk z plástů napadených zavíječem mívá žlutohnědé až nahnědlé masívní zabarvení. Pravděpodobně z barevných látek, které za přítomnosti vody vznikají z košilek nebo možná z výkalů včel a zavíječů. Tento vosk považuji za nejhorší, kromě vosku z plesnivých plástů. ( Tyto vosky dávám přednostně do výkupu -:) ) Vosk z víček nebo z nějakých zborcených světlých plástů a podobně je žlutobílý.
Jako ukazatel kvality vosku považuji jeho vzhled, pokud se nechá hodně tekutý, z cca 90 - 70 st C v klidu zatuhnout. Takový vosk je pár měsíců krásně průsvitný, jen s příslušným zabarvením, nečistoty usazené dole, pokud jsou ve větším množství, jsou prakticky bez vosku a dají se z něho okartáčovat ve studené vodě, pás, ve kterém jsou nečistoty dole pevně vmíchané do vosku je silný jen asi milimetr, dva milimetry. Vosk porušený kovem je v takovém případě mléčně zabarvený a neprůsvitný a vrstva nečistot pevně vrostlých do vosku je znatelně silnější.
U kvalitního vosku dojde k mléčnému zabarvení a zneprůsvitnění až za několik měsíců nebo po první zimě, skladuji ho v nevytápěné místnosti.
V praxi nalámu voští, přitom z plástů obvykle vytahuji drátky, to postupně nahážu do parního hrnce, až je hrnec plný zbytků, za cca 2 hodiny, vyvařování ukončím, vosk s vodou zespodu vleju do plastové krabice a uteplím hadry. Do zítřka ztuhne v krychli vosku, tu okartáčuji pod studenou vodou od nečistot a zbytek, takové 2 milimetry nečistot s voskem, oškrábu nožem. A mám hotovou kostku čistého včelího vosku plus k tomu po vysušení cca 2 - 3 kila zbytků, ze kterých by mělo jít ještě v parním vařáku získat odhaduji tak půl kila, možná i kilo dalšího vosku.

Dne Friday 31 of December 2010 18:13:13 Michal napsal(a):

> nedávají gabon? Z čeho by ti roztoči byli imuní proti léčivu? jasné že z
> mezistěn. Já nikomu naše mezistěny nenutím, je to ruční individuální ,

Ze by technologii osetrovani v Rakousku a jejich migraci na sever ?

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Všem přeji do nového roku stálé zdraví, včelařské úspěchy a ať se i to špatné vždy obrátí v dobré. Aleš Molčík