Včelařská konference

Dovedeš si představit toho referenta po návštěvě tolika obcí jako u nás za 1 večer :-D
To je to o čem mluvím To již nejde ale o komisionální léčení A i přes tu domluvu je to diskutabilní. V1 pondělí října je schůze a dohodneme se že 10. 10. budeme fumigovat všichni. Jak víš že bude příhodné počasí nebo dáš zakázku sv. Petrovi. :-) Prostě to tak nejde, když v tom říjnu je jen nějaká ta hodina v týdnu na to provedení vhodná, To opravdu mohou kvalitně zvládnout jen sami správně poučení včelaři. Je to jediná rozumná cesta.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 12:30:13
> ----------------------------------------
> Ahoj Pepane,
> jak jsem psal jde o domluvu. Na tom Chrudimsku jsme n aschůzi odsouhlasili, že
> nikdo nebude vysírat, když bude u léčení nákazový referent a majitel a to máš
> jen dva lidi. Za druhé by byl dostatečný pokrok, pokud by se lidi ve vsi -
> nemluvím o velké organizaci (jsem členem v Pardubicích, tak to plně chápu)
> domluvili, že si odléčí každý sám stejný den nebo alespoň víkend, že se další
> den prohlédnou podložky, sejdem e se v hospodě a probere se výsledek a další
> postup. Nemluvme moc o organizacích, to je hodně umělé, kolikrát jsou včely na
> území jiných obcí, katastrů..
> Radek
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 08.12.2010 11:04:37
> > ----------------------------------------
> > Radku i když v tom co říkáš máš pravdu, Jde jen o teorii. V praxi to
> vypadalo
> > tak, že nikdy nešlo zásah v naší ZO udělat v 1 de.n Máme 160 organizovaných
> > včelařů ve 32 obcích s průměrně 12 včelstvy. Jen v mé obci se to
> komisionálně
> > dělalo někdy i 14 dní u 7 včelařů. Mnohdy pak neodpovídaly podmínky pro
> ošetření
> > a muselo se to odložit nebo dělat špatně. S postupem kalendářního času se
> to
> > ještě zhoršovalo. Při komisním ošetření se musí ve stejnou dobu za vhodných
> > podmínek sejít nejméně 3 lidé. A už to je velký problém. Potom pak to
> nebezpečí
> > přenosu díky počasí s postupem času prudce klesá.
> >
> > Pepan
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > > Datum: 08.12.2010 09:20:25
> > > ----------------------------------------
> > > Josefe, tak to se mýlíš,
> > > i když jsem mladší, tak samozřejmě vím, jak se postřik dělal a jak to bylo
> > > pracné a za druhé si myslím, že komisionální léčení má své odůvodnění i
> dnes,
> > > tedy pokud mají včelaři zájem se o včely starat. Za prvé se předejde
> spoustě
> > > sporů, kdo kdy a jak léčil, ale hlavní je, že léčení provedené ve stejnou
> dobu
> > u
> > > všech včelstev třeba v katastru obce je nejlepší možností jak zvýšit
> > podstatně
> > > efektivitu léčení. Jsem epidemiolog a o opaku mě jako laik těžko
> přesvědčíš.
> > > Zvláště důležité je to při fumigacích v říjnu, kdy si včely dokáží při
> > loupežích
> > > donést stovky roztočů za den. Pokud se mě podaří takový postup
> zorganizovat
> > u
> > > nás ( hlavní problém je, že tam často nejsem), pošlu Ti za rok porovnání
> spadů
> > s
> > > posledními 2 sezónami, kdy mám záznamy...
> > > Radek
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > > > Předmět: Re: Re: Vem kritik?m
> > > > Datum: 07.12.2010 13:54:56
> > > > ----------------------------------------
> > > > Já si osobně myslím že to pochází z doby kdy se s varroázou začínalo
> > zápasit
> > > a
> > > > opravdu se to tak provádělo speciálnmí postřikovačem na stlačený
> vzduch.
> > > > Rozebírali se v prosinci pak celá včelstva. Tento postup snad ani nikdo
> z
> > > vás
> > > > již nezná ale k tomu byli nutně potřeba 2 lidé. a od této doby se to
> jen
> > > > bezmyšlenkovitě opisuje i když to nemá již žádné opodstatnění.
> > > >
> > > > pepan
> > > >
> > > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > > > > Předmět: Re: Re: Vem kritik?m
> > > > > Datum: 07.12.2010 12:39:55
> > > > > ----------------------------------------
> > > > > Ahoj Karle, nevím, co je tam teď, ale v roce 2000 když jsem začínal,
> tak
> > > tam
> > > > > bylo, že se musí léčit komisionelně..
> > > > > Radek
> > > > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > > > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > > > > > Předmět: Re: Vem kritik?m
> > > > > > Datum: 06.12.2010 15:14:13
> > > > > > ----------------------------------------
> > > > > > Tak v tom si nevybereš.
> > > > > > Vyhlášky SVS se tě budou dotýkat při chovu jakýchkoliv zvířat. Na
> to
> > > > > > nemusíš mít ani včely.
> > > > > > Pepan
> > > > > > ------------------------------
> > > > > >
> > > > > > Nevím jestli musím k třeba k léčení králíků či drůbeže proti
> > kokcidioze
> > > > > > přivolávat důvěrníka ČSCHDZ. Nepamatuji ani za socialismu. :-)
> > > > > >
> > > > > > A u včel to nebylo ani před pěti lety. To si tam prosadil někdo v
> > > > > > posledních letech.
> > > > > > Sám jsi se divil, že by se ke každému zapalování knotu měl volat
> > > důvěrník.
> > > > > > A platí to i u vás. :-)
> > > > > > :-)
> > > > > > Karel
> > > > > >
> > > > > >
> > > > > >
> > > > >
> > > > >
> > > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Jistě ano, ale původní moje otázka byla o tom, kde se opět berou roztoči
po hromadných úhynech. Tím že se roj usazený v dutině znovu vyrojí si
sice pomůže, nicméně jako zdroj roztočů pro další včelstva funguje stále.
Milan Čáp

Dne 8.12.2010 14:07, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Zase to nemusí být vůbec pravda. Tyto roje obvykle žijí na rozdíl od
> včelařových ve velmi stísněných dutinách tudíž se často rojí a proto
> ten vývoj rostočů je zase na rozdíl od těch včelařových velmi omezen.
> Proto v přírodě je mnoho známých rojů které zdárně přežívají. Jakmile
> však tyto včely přeneseme pod včelařovu vysoce odbornou péči vyvoláme
> okamžitě zdárné plodování a tím i velmi produktivní množení roztoče.
> pak se budeme divit proč v přírodě včelstvo prosperovalo a ve včelíně
> to samo i přes naši péči kolabuje. Je to dáno tím jak mu kvalifikovaně
> pomáháme do hrobu. Narušujeme zdárně přírodní procesy.
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
>> Předmět: Re: Vem kritik?m
>> Datum: 08.12.2010 13:57:02
>> ----------------------------------------
>> A nebo to právě ty roje budou, přesně díky tomu že mají malý výchozí
>> stav roztočů v průběhu rojení a tudíž mohou zdárně přečkat zimu a
>> příští rok mohou fungovat jako zdroj roztočů.
>> Milan Čáp
>>
>> Dne 8.12.2010 11:45, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
>> > Právě ty roje to asi nebudou, protože ten vývojový cyklus roztoče
>> byl > přerušen a začíná od počátku. Je to přesně ten případ jaký
>> platí právě > u původního hostitele.
>> > Problémem spíše bude, byť neúmyslné vytváření podmínek pro zdárný >
>> rozvoj škůdce. Tím právě může být budování super silných včelstev
>> před > zimou.
>> >
>> > pepan
>> >
>> >
>> >> ------------ Původní zpráva ------------
>> >> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
>> >> Předmět: Re: Vem kritik?m
>> >> Datum: 08.12.2010 10:44:42
>> >> ----------------------------------------
>> >> Ano, tento případ je dost nepravděpodobný, ale zůstavají zde další
>> >> problémy s roji, které jsou mimo zásahy včelařů. Pokud roj
>> přežije, >> je to zdroj roztočů pro další jejich množení. Kde se
>> berou roztoči na >> územích, které byly v roce 2007 velmi dobře
>> 'odroztočovány' ať již >> padnutím velké části včelstev nebo
>> následným léčením a povinným >> nátěrem plodu na jaře? S největší
>> pravděpodobností jsou zavlečeni z >> okolí, a to buď z přeživších
>> rojů, nebo z míst, kde nebyla taková >> invaze a včely přežily a s
>> nimi i roztoči. Ťežko si nalhávat, že >> roztoče vyhubíme, je třeba
>> se s ním naučit žít. A to předpokládá >> vědět jak na tom jsme v
>> průběhu roku, kdy se roztoč aktivně množí.
>> >> Milan Čáp
>> >>
>> >> Dne 8.12.2010 10:33, R. Poláek napsal(a):
>> >> > "Já k tomu přidám další otázky: Co se stane v případě, že včely
>> >> vyberou
>> >> > na jaře umírající roj někde v dutině a donesou si ty stovky
>> roztočů po
>> >> > podzimním léčení? Budete pro jistotu natírat? A co když už to
>> bude v
>> >> > době, kdy už nátěr plodu není možný?"
>> >> >
>> >> > To je strašně nepravděpodobné. Mnohem víc než vyloupení slabého
>> >> včelstva v
>> >> > říjnu.
>> >> > Za prvé takový roj může uhynout kdykoliv v průběhu zimy, takže v
>> >> předjaří
>> >> > je obvykle už týdny až měsíce mrtvý a roztoči tím taky. Nebo
>> pokud >> jsou
>> >> > roztoči přece jen živí, budou prokřehlí zimou a nepohybliví.
>> >> > Za druhé až měsíc po prvním proletu je stále tak zima, že vyloupení
>> >> > včelstva na vzdálenost větší něž nějaká stovka metrů je málo >>
>> pravděpodobné.
>> >> > Když už je na jaře loupež, včely si loupí zásoby mezi sebou v
>> rámci >> jednoho
>> >> > stanoviště.
>> >> > A za třetí na jaře není loupež prakticky nikdy likvidační jako
>> na >> podzim,
>> >> > kdy dochází k přímému boji mezi včelami a jejich těsnému
>> kontaktu, >> takže
>> >> > roztoči se z umírajících včel stěhují na loupící včely. Na jaře
>> jsou
>> >> > vylupovány obvykle jen neobsazené zásoby, kde nejsou včely a
>> tudíž >> ani živí
>> >> > roztoči.
>> >> >
>> >> >
>> >>
>> >>
>> >>
>> >
>> >
>>
>>
>>
>
>

Zase to nemusí být vůbec pravda. Tyto roje obvykle žijí na rozdíl od včelařových ve velmi stísněných dutinách tudíž se často rojí a proto ten vývoj rostočů je zase na rozdíl od těch včelařových velmi omezen. Proto v přírodě je mnoho známých rojů které zdárně přežívají. Jakmile však tyto včely přeneseme pod včelařovu vysoce odbornou péči vyvoláme okamžitě zdárné plodování a tím i velmi produktivní množení roztoče. pak se budeme divit proč v přírodě včelstvo prosperovalo a ve včelíně to samo i přes naši péči kolabuje. Je to dáno tím jak mu kvalifikovaně pomáháme do hrobu. Narušujeme zdárně přírodní procesy.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 13:57:02
> ----------------------------------------
> A nebo to právě ty roje budou, přesně díky tomu že mají malý výchozí
> stav roztočů v průběhu rojení a tudíž mohou zdárně přečkat zimu a příští
> rok mohou fungovat jako zdroj roztočů.
> Milan Čáp
>
> Dne 8.12.2010 11:45, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > Právě ty roje to asi nebudou, protože ten vývojový cyklus roztoče byl
> > přerušen a začíná od počátku. Je to přesně ten případ jaký platí právě
> > u původního hostitele.
> > Problémem spíše bude, byť neúmyslné vytváření podmínek pro zdárný
> > rozvoj škůdce. Tím právě může být budování super silných včelstev před
> > zimou.
> >
> > pepan
> >
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> >> Předmět: Re: Vem kritik?m
> >> Datum: 08.12.2010 10:44:42
> >> ----------------------------------------
> >> Ano, tento případ je dost nepravděpodobný, ale zůstavají zde další
> >> problémy s roji, které jsou mimo zásahy včelařů. Pokud roj přežije,
> >> je to zdroj roztočů pro další jejich množení. Kde se berou roztoči na
> >> územích, které byly v roce 2007 velmi dobře 'odroztočovány' ať již
> >> padnutím velké části včelstev nebo následným léčením a povinným
> >> nátěrem plodu na jaře? S největší pravděpodobností jsou zavlečeni z
> >> okolí, a to buď z přeživších rojů, nebo z míst, kde nebyla taková
> >> invaze a včely přežily a s nimi i roztoči. Ťežko si nalhávat, že
> >> roztoče vyhubíme, je třeba se s ním naučit žít. A to předpokládá
> >> vědět jak na tom jsme v průběhu roku, kdy se roztoč aktivně množí.
> >> Milan Čáp
> >>
> >> Dne 8.12.2010 10:33, R. Poláek napsal(a):
> >> > "Já k tomu přidám další otázky: Co se stane v případě, že včely
> >> vyberou
> >> > na jaře umírající roj někde v dutině a donesou si ty stovky roztočů po
> >> > podzimním léčení? Budete pro jistotu natírat? A co když už to bude v
> >> > době, kdy už nátěr plodu není možný?"
> >> >
> >> > To je strašně nepravděpodobné. Mnohem víc než vyloupení slabého
> >> včelstva v
> >> > říjnu.
> >> > Za prvé takový roj může uhynout kdykoliv v průběhu zimy, takže v
> >> předjaří
> >> > je obvykle už týdny až měsíce mrtvý a roztoči tím taky. Nebo pokud
> >> jsou
> >> > roztoči přece jen živí, budou prokřehlí zimou a nepohybliví.
> >> > Za druhé až měsíc po prvním proletu je stále tak zima, že vyloupení
> >> > včelstva na vzdálenost větší něž nějaká stovka metrů je málo
> >> pravděpodobné.
> >> > Když už je na jaře loupež, včely si loupí zásoby mezi sebou v rámci
> >> jednoho
> >> > stanoviště.
> >> > A za třetí na jaře není loupež prakticky nikdy likvidační jako na
> >> podzim,
> >> > kdy dochází k přímému boji mezi včelami a jejich těsnému kontaktu,
> >> takže
> >> > roztoči se z umírajících včel stěhují na loupící včely. Na jaře jsou
> >> > vylupovány obvykle jen neobsazené zásoby, kde nejsou včely a tudíž
> >> ani živí
> >> > roztoči.
> >> >
> >> >
> >>
> >>
> >>
> >
> >
>
>
>

A nebo to právě ty roje budou, přesně díky tomu že mají malý výchozí
stav roztočů v průběhu rojení a tudíž mohou zdárně přečkat zimu a příští
rok mohou fungovat jako zdroj roztočů.
Milan Čáp

Dne 8.12.2010 11:45, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Právě ty roje to asi nebudou, protože ten vývojový cyklus roztoče byl
> přerušen a začíná od počátku. Je to přesně ten případ jaký platí právě
> u původního hostitele.
> Problémem spíše bude, byť neúmyslné vytváření podmínek pro zdárný
> rozvoj škůdce. Tím právě může být budování super silných včelstev před
> zimou.
>
> pepan
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
>> Předmět: Re: Vem kritik?m
>> Datum: 08.12.2010 10:44:42
>> ----------------------------------------
>> Ano, tento případ je dost nepravděpodobný, ale zůstavají zde další
>> problémy s roji, které jsou mimo zásahy včelařů. Pokud roj přežije,
>> je to zdroj roztočů pro další jejich množení. Kde se berou roztoči na
>> územích, které byly v roce 2007 velmi dobře 'odroztočovány' ať již
>> padnutím velké části včelstev nebo následným léčením a povinným
>> nátěrem plodu na jaře? S největší pravděpodobností jsou zavlečeni z
>> okolí, a to buď z přeživších rojů, nebo z míst, kde nebyla taková
>> invaze a včely přežily a s nimi i roztoči. Ťežko si nalhávat, že
>> roztoče vyhubíme, je třeba se s ním naučit žít. A to předpokládá
>> vědět jak na tom jsme v průběhu roku, kdy se roztoč aktivně množí.
>> Milan Čáp
>>
>> Dne 8.12.2010 10:33, R. Poláek napsal(a):
>> > "Já k tomu přidám další otázky: Co se stane v případě, že včely
>> vyberou
>> > na jaře umírající roj někde v dutině a donesou si ty stovky roztočů po
>> > podzimním léčení? Budete pro jistotu natírat? A co když už to bude v
>> > době, kdy už nátěr plodu není možný?"
>> >
>> > To je strašně nepravděpodobné. Mnohem víc než vyloupení slabého
>> včelstva v
>> > říjnu.
>> > Za prvé takový roj může uhynout kdykoliv v průběhu zimy, takže v
>> předjaří
>> > je obvykle už týdny až měsíce mrtvý a roztoči tím taky. Nebo pokud
>> jsou
>> > roztoči přece jen živí, budou prokřehlí zimou a nepohybliví.
>> > Za druhé až měsíc po prvním proletu je stále tak zima, že vyloupení
>> > včelstva na vzdálenost větší něž nějaká stovka metrů je málo
>> pravděpodobné.
>> > Když už je na jaře loupež, včely si loupí zásoby mezi sebou v rámci
>> jednoho
>> > stanoviště.
>> > A za třetí na jaře není loupež prakticky nikdy likvidační jako na
>> podzim,
>> > kdy dochází k přímému boji mezi včelami a jejich těsnému kontaktu,
>> takže
>> > roztoči se z umírajících včel stěhují na loupící včely. Na jaře jsou
>> > vylupovány obvykle jen neobsazené zásoby, kde nejsou včely a tudíž
>> ani živí
>> > roztoči.
>> >
>> >
>>
>>
>>
>
>

Mluvíš mi z duše, těžko řešit neřešitelné, raději řešit to, co řešit mohu.
Milan Čáp

Dne 8.12.2010 13:27, Bronislav Gruna napsal(a):
> U nás je to stejné. 10 let jsem dělal z mladické nerozvážnosti dělal
> zdravotního referenta ZO s tehdy 120 členy. Každé jaro jsem jezdil
> komisionelně natírat plod včelařům, co měli nad 3 roztoče ve vzorku zimní
> měli. Zpočátku jsem to bral samozřejmě, vždyď jim i ostatním zachraňuju
> včelstva. Také jsem to měl nařízeno od SVS, což tehdy pro mě byla autorita.
> Když jsem po pár letech zjistil, že jezdím k těm samým 10 %, přestalo mě to
> bavit. Kolikrát ještě v březnu tam měli krmítka a bylo vidět, že tam ani
> jednou nezapálili knot s varidolem. A ono to funguje, příští rok zase.
> Jenže já si vážím své práce a klidně jsem tyto včelaře zařadil mezi %
> včelstev v nepřístupných dutinách. Naopak svoji energii věnuji svým včelám,
> tedy monitoringu, selekci a metodice tlumení, aby moje včely prosperovaly
> bez ohledu na to, jak kdo kolem mě včelaří. Také jsem se rozhodl svoji
> energii dále nevkládat do ČSV, protože dle mého názoru se spoustou energie
> dobrovolníků udržuje neudržitelné.
>

Lepidla bych použil pro
dřevo ta nejlepší a to je bezesporu Epoxy 200, nebo Umakol B. Jen u
nich
máme záruku bezkonkurenční pevnosti a vodovzdornosti. Žel cena je
odpuzující a pracovní postup je nutné přesně dodržovat. S těmito
lepidly
můžeme lepit plochu na plochu, kdo je hračička může použít vkládání
pér. Já
je řežu z vodovzdorné překližky a drážku frézuji.

Vemte si, jakou radost musí
prožívat ten, kdo pracuje s Neradovými nástavky, tedy s dokonale
zvládnutou
truhlařinou a jak vás bude s... nějaké hnusné vrklavé bedýnky,


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Uly a drevo
Datum: 17.7.2009 - 20:10:31

> Nejdříve ke kalovému čerpadlu. Typ neznám, mám ho
> asi 30 let a tenkrát se
> jiná u nás ani nedala koupit. Štítek už dávno
> upadl. Co se týká dřeva,
> schnutí dva roky považuji za zcela zbytečné,
> myslím, že bohatě stačí rok a
> dal bych přednos přírodnímu sušení a spíš ve
> stínu. Lepidla bych použil pro
> dřevo ta nejlepší a to je bezesporu Epoxy 200,
> nebo Umakol B. Jen u nich
> máme záruku bezkonkurenční pevnosti a
> vodovzdornosti. Žel cena je
> odpuzující a pracovní postup je nutné přesně
> dodržovat. S těmito lepidly
> můžeme lepit plochu na plochu, kdo je hračička
> může použít vkládání pér. Já
> je řežu z vodovzdorné překližky a drážku frézuji.
> Na lepení na tupo ve
> větším množství bych doporučoval stahování v
> pokách, nebo si vyrobit nějaké
> napodobeniny. Na rohová spojení bych nic jiného
> než cinkování nevolil, nebo
> když bych hodně slevil tak alespoň polodrážku.
> Vemte si, jakou radost musí
> prožívat ten, kdo pracuje s Neradovými nástavky,
> tedy s dokonale zvládnutou
> truhlařinou a jak vás bude s... nějaké hnusné
> vrklavé bedýnky, byť byly za
> zlomek ceny a to u mnohých po desítky let! Ono ani
> řezání přesně do pravého
> úhlu není tak jednoduché a je dobré mít na to
> slušný přípravek. Takže kdo
> nemá dobrou dílnu s pilou a protahem, volil bych
> spolupráci s trulářem, zvl
> stojí li u něj řetězová cinkovačka. Ten vám
> připraví polotovary za chvíli a
> finančně by vás to nemělo zruinovat. A když tak
> včely to zaplatí a vy se po
> desítky let budete radovat z pěkných úlů a tenhle
> pocit stojí za to, věřte
> mi. Zdraví R. Stonjek.
>

Ale i to lze považovat za boj proti VD. Hladové včelstvo neploduje
tudíž se přeruší i rozvoj škůdce, na rozdíl od toho co valí cukr
horem dolem a škůdce se pak může velmi zdárně množit. Ty tisícové
spady jsou pak z vlastního úlu a ne od něj.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
Datum: 8.12.2010 - 12:05:35

> Ale i to lze považovat za boj proti VD. Hladové
> včelstvo neploduje tudíž se přeruší i rozvoj
> škůdce, na rozdíl od toho co valí cukr horem dolem
> a škůdce se pak může velmi zdárně množit. Ty
> tisícové spady jsou pak z vlastního úlu a ne od
> něj.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Albert Gross <albert.gross900/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 08.12.2010 11:59:11
> > ----------------------------------------
> > Ono je to složité i z hlediska soužití v obci.
> > Když vím o včelaři, který
> > > nechává včely pravidelně do konce srpna
> > hladovět, i když u nás snůška
> > > skončí obvykle v červnu - písek podloží, sucho a
> > toho včelaře udám, nebude
> > > semnou mluvit ani kredenc ve vsi.
> > O veterinárov sa pri prehliadkach oprieť nedá,
> > ale sú nositeľmi príslušného
> > > razítka. Prehliadky by mohli vykonať inšpektori
> > z iného regionu, ktorí nie
> > > sú zaťažení miestnymi vzťahmi. Vtedy môžu konať
> > nekompromisne a efektívne.
> > > Je však kruté obrať dedka-včelára možno o jedinú
> > radosť, ktorú ešte má aj
> > > ked je neporiadny. Ak mu však neprelieči
> > včelstvá komisia, tak sa so
> > > stratou zmieri tak, ako s inými disfunkciami,
> > ktoré s vekom prichádzajú.
> > >
> >
> >
>

Radek Hubač:
>> jak jsem psal jde o domluvu. Na tom Chrudimsku jsme n aschůzi
>> odsouhlasili,
>> >> že nikdo nebude vysírat, když bude u léčení nákazový referent
>> >> a
>> >> >> majitel a
>> >> to máš jen dva lidi. Za druhé by byl dostatečný pokrok, pokud
>> >> by
>> >> >> se lidi ve
>> >> vsi - nemluvím o velké organizaci (jsem členem v Pardubicích,
>> >> tak
>> >> >> to plně
>> >> chápu) domluvili, že si odléčí každý sám stejný den nebo
>> >> alespoň
>> >> >> víkend, že
>> >> se další den prohlédnou podložky, sejdem e se v hospodě a
>> >> probere
>> >> >> se
>> >> výsledek a další postup. Nemluvme moc o organizacích, to je
>> >> hodně
>> >> >> umělé,
>> >> kolikrát jsou včely na území jiných obcí, katastrů..
>> Radek


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Milan Čáp" <kutil/=/bydlo.net>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: Vem kritik?m
Datum: 8.12.2010 - 13:15:17

> Já taky nemám zdaleka všude zasíťovaná dna, a
> nevidím v tom problém.
> Spíš naopak jsou u nich i výhody. Monitoringu mi
> to ovšem nebrání ;-)
> Milan Čáp
>
> Dne 8.12.2010 13:08, Radek Hubač napsal(a):
> > Ahoj Broňo,
> > díky za povzbuzení, nemám nic proti tomu co
> > píšeš, ale nevím kdo znás je trochu časově
> > dezorientován -píše se rok 2010, mnoho včelařů
> > nemá celozasíTóvaná dna, veterina základní
> > standardy... jestli žiješ v 25. století a u
> > Vás je to jinak - gratuluji a rád bych se
> > přestěhoval.
> > > Radek
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Bronislav Gruna<e-mail/=/nezadan>
> >> Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> >> Datum: 08.12.2010 13:03:29
> >> ----------------------------------------
> >> Radku,
> >>
> >> i když jsem odpůrce komisionelního léčení,
> >> fandím partě včelařů, která se
> >> >> domluví na společném postupu. Pokud to ještě
> >> zvládnou vyhodnotit v hospodě,
> >> >> je to blízko ideálu. Pokud ale začnou u piva
> >> přemýšlet, jak udat souseda,
> >> >> co se nepřidal, je to špatně.
> >>
> >> Připusť, že někdo může mít jiné priority v
> >> kontrole varoózy. Já bych třeba
> >> >> rád, kdyby se domluvila parta včelařů ve vsi
> >> a společně šlechtili místní
> >> >> populaci směrem k větší varroatoleranci. To
> >> znamená připustit větší úroveň
> >> >> napadení a tlumit kleštíka jen tehdy a u těch
> >> včelstev, které to přestávají
> >> >> zvládat. Samozřejmostí jsou znalosti a
> >> neustálý monitoring situace. Z mého
> >> >> pohledu nám včelaři v okolí, co pravidelně
> >> používají akaricidy, v podstatě
> >> >> kazí práci šířením nevhodných genů. Pokusil
> >> bych se je přesvědčit, ale jako
> >> >> neuvažoval bych dostat do krajské vyhlášky
> >> zákaz léčení, plošnou výměnu
> >> >> matek za jiné s vyšší mírou varroatolerance.
> >> A ještě nařídit provést výměnu
> >> >> matek komisionelně. V demokratické
> >> společnosti se tyto věci řeší osvětou,
> >> >> ne silou paragrafů. Sdružujme se, hledejme
> >> společné zájmy a snažme se je
> >> >> prosadit, ale berme ohled na ty, co uvažují
> >> jinak.
> >> >>
> >> Broněk
> >>
> >> PS: I když nesouhlasím, tvých názorů a
> >> způsobů vedení diskuse si vážím.
> >> >> Nebývá to tady v konferenci zvykem.
> >> ----------------------
> >> Radek Hubač:
> >> jak jsem psal jde o domluvu. Na tom
> >> Chrudimsku jsme n aschůzi odsouhlasili,
> >> >> že nikdo nebude vysírat, když bude u léčení
> >> nákazový referent a majitel a
> >> >> to máš jen dva lidi. Za druhé by byl
> >> dostatečný pokrok, pokud by se lidi ve
> >> >> vsi - nemluvím o velké organizaci (jsem
> >> členem v Pardubicích, tak to plně
> >> >> chápu) domluvili, že si odléčí každý sám
> >> stejný den nebo alespoň víkend, že
> >> >> se další den prohlédnou podložky, sejdem e se
> >> v hospodě a probere se
> >> >> výsledek a další postup. Nemluvme moc o
> >> organizacích, to je hodně umělé,
> >> >> kolikrát jsou včely na území jiných obcí,
> >> katastrů..
> >> >> Radek
> >>
> >>
> >>
> >
>

Právě ty roje to asi nebudou, protože ten vývojový cyklus roztoče
byl přerušen a začíná od počátku. Je to přesně ten případ jaký platí
právě u původního hostitele.
Problémem spíše bude, byť neúmyslné vytváření podmínek pro zdárný
rozvoj škůdce. Tím právě může být budování super silných včelstev
před zimou.

pepan


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Vem kritik?m
Datum: 8.12.2010 - 11:45:13

> Právě ty roje to asi nebudou, protože ten vývojový
> cyklus roztoče byl přerušen a začíná od počátku.
> Je to přesně ten případ jaký platí právě u
> původního hostitele.
> Problémem spíše bude, byť neúmyslné vytváření
> podmínek pro zdárný rozvoj škůdce. Tím právě může
> být budování super silných včelstev před zimou.
>
> pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> > Předmět: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 08.12.2010 10:44:42
> > ----------------------------------------
> > Ano, tento případ je dost nepravděpodobný, ale
> > zůstavají zde další
> > > problémy s roji, které jsou mimo zásahy včelařů.
> > Pokud roj přežije, je
> > > to zdroj roztočů pro další jejich množení. Kde
> > se berou roztoči na
> > > územích, které byly v roce 2007 velmi dobře
> > 'odroztočovány' ať již
> > > padnutím velké části včelstev nebo následným
> > léčením a povinným nátěrem
> > > plodu na jaře? S největší pravděpodobností jsou
> > zavlečeni z okolí, a to
> > > buď z přeživších rojů, nebo z míst, kde nebyla
> > taková invaze a včely
> > > přežily a s nimi i roztoči. Ťežko si nalhávat,
> > že roztoče vyhubíme, je
> > > třeba se s ním naučit žít. A to předpokládá
> > vědět jak na tom jsme v
> > > průběhu roku, kdy se roztoč aktivně množí.
> > Milan Čáp
> >
> > Dne 8.12.2010 10:33, R. Poláek napsal(a):
> > > "Já k tomu přidám další otázky: Co se stane v
> > > případě, že včely vyberou
> > > > > na jaře umírající roj někde v dutině a donesou
> > > si ty stovky roztočů po
> > > > > podzimním léčení? Budete pro jistotu natírat?
> > > A co když už to bude v
> > > > > době, kdy už nátěr plodu není možný?"
> > >
> > > To je strašně nepravděpodobné. Mnohem víc než
> > > vyloupení slabého včelstva v
> > > > > říjnu.
> > > Za prvé takový roj může uhynout kdykoliv v
> > > průběhu zimy, takže v předjaří
> > > > > je obvykle už týdny až měsíce mrtvý a roztoči
> > > tím taky. Nebo pokud jsou
> > > > > roztoči přece jen živí, budou prokřehlí zimou
> > > a nepohybliví.
> > > > > Za druhé až měsíc po prvním proletu je stále
> > > tak zima, že vyloupení
> > > > > včelstva na vzdálenost větší něž nějaká stovka
> > > metrů je málo pravděpodobné.
> > > > > Když už je na jaře loupež, včely si loupí
> > > zásoby mezi sebou v rámci jednoho
> > > > > stanoviště.
> > > A za třetí na jaře není loupež prakticky nikdy
> > > likvidační jako na podzim,
> > > > > kdy dochází k přímému boji mezi včelami a
> > > jejich těsnému kontaktu, takže
> > > > > roztoči se z umírajících včel stěhují na
> > > loupící včely. Na jaře jsou
> > > > > vylupovány obvykle jen neobsazené zásoby, kde
> > > nejsou včely a tudíž ani živí
> > > > > roztoči.
> > >
> > >
> >
> >
> >
>

U nás je to stejné. 10 let jsem dělal z mladické nerozvážnosti dělal zdravotního referenta ZO s tehdy 120 členy. Každé jaro jsem jezdil komisionelně natírat plod včelařům, co měli nad 3 roztoče ve vzorku zimní měli. Zpočátku jsem to bral samozřejmě, vždyď jim i ostatním zachraňuju včelstva. Také jsem to měl nařízeno od SVS, což tehdy pro mě byla autorita. Když jsem po pár letech zjistil, že jezdím k těm samým 10 %, přestalo mě to bavit. Kolikrát ještě v březnu tam měli krmítka a bylo vidět, že tam ani jednou nezapálili knot s varidolem. A ono to funguje, příští rok zase. Jenže já si vážím své práce a klidně jsem tyto včelaře zařadil mezi % včelstev v nepřístupných dutinách. Naopak svoji energii věnuji svým včelám, tedy monitoringu, selekci a metodice tlumení, aby moje včely prosperovaly bez ohledu na to, jak kdo kolem mě včelaří. Také jsem se rozhodl svoji energii dále nevkládat do ČSV, protože dle mého názoru se spoustou energie dobrovolníků udržuje neudržitelné.
--------
Radek Hubač: nemám nic proti tomu co píšeš, ale nevím kdo znás je trochu časově dezorientován -píše se rok 2010, mnoho včelařů nemá celozasíTóvaná dna, veterina základní standardy... jestli žiješ v 25. století a u Vás je to jinak - gratuluji a rád bych se přestěhoval.
Radek

Já taky nemám zdaleka všude zasíťovaná dna, a nevidím v tom problém.
Spíš naopak jsou u nich i výhody. Monitoringu mi to ovšem nebrání ;-)
Milan Čáp

Dne 8.12.2010 13:08, Radek Hubač napsal(a):
> Ahoj Broňo,
> díky za povzbuzení, nemám nic proti tomu co píšeš, ale nevím kdo znás je trochu časově dezorientován -píše se rok 2010, mnoho včelařů nemá celozasíTóvaná dna, veterina základní standardy... jestli žiješ v 25. století a u Vás je to jinak - gratuluji a rád bych se přestěhoval.
> Radek
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Bronislav Gruna<e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
>> Datum: 08.12.2010 13:03:29
>> ----------------------------------------
>> Radku,
>>
>> i když jsem odpůrce komisionelního léčení, fandím partě včelařů, která se
>> domluví na společném postupu. Pokud to ještě zvládnou vyhodnotit v hospodě,
>> je to blízko ideálu. Pokud ale začnou u piva přemýšlet, jak udat souseda,
>> co se nepřidal, je to špatně.
>>
>> Připusť, že někdo může mít jiné priority v kontrole varoózy. Já bych třeba
>> rád, kdyby se domluvila parta včelařů ve vsi a společně šlechtili místní
>> populaci směrem k větší varroatoleranci. To znamená připustit větší úroveň
>> napadení a tlumit kleštíka jen tehdy a u těch včelstev, které to přestávají
>> zvládat. Samozřejmostí jsou znalosti a neustálý monitoring situace. Z mého
>> pohledu nám včelaři v okolí, co pravidelně používají akaricidy, v podstatě
>> kazí práci šířením nevhodných genů. Pokusil bych se je přesvědčit, ale jako
>> neuvažoval bych dostat do krajské vyhlášky zákaz léčení, plošnou výměnu
>> matek za jiné s vyšší mírou varroatolerance. A ještě nařídit provést výměnu
>> matek komisionelně. V demokratické společnosti se tyto věci řeší osvětou,
>> ne silou paragrafů. Sdružujme se, hledejme společné zájmy a snažme se je
>> prosadit, ale berme ohled na ty, co uvažují jinak.
>>
>> Broněk
>>
>> PS: I když nesouhlasím, tvých názorů a způsobů vedení diskuse si vážím.
>> Nebývá to tady v konferenci zvykem.
>> ----------------------
>> Radek Hubač:
>> jak jsem psal jde o domluvu. Na tom Chrudimsku jsme n aschůzi odsouhlasili,
>> že nikdo nebude vysírat, když bude u léčení nákazový referent a majitel a
>> to máš jen dva lidi. Za druhé by byl dostatečný pokrok, pokud by se lidi ve
>> vsi - nemluvím o velké organizaci (jsem členem v Pardubicích, tak to plně
>> chápu) domluvili, že si odléčí každý sám stejný den nebo alespoň víkend, že
>> se další den prohlédnou podložky, sejdem e se v hospodě a probere se
>> výsledek a další postup. Nemluvme moc o organizacích, to je hodně umělé,
>> kolikrát jsou včely na území jiných obcí, katastrů..
>> Radek
>>
>>
>>
>

Ahoj Broňo,
díky za povzbuzení, nemám nic proti tomu co píšeš, ale nevím kdo znás je trochu časově dezorientován -píše se rok 2010, mnoho včelařů nemá celozasíTóvaná dna, veterina základní standardy... jestli žiješ v 25. století a u Vás je to jinak - gratuluji a rád bych se přestěhoval.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 13:03:29
> ----------------------------------------
> Radku,
>
> i když jsem odpůrce komisionelního léčení, fandím partě včelařů, která se
> domluví na společném postupu. Pokud to ještě zvládnou vyhodnotit v hospodě,
> je to blízko ideálu. Pokud ale začnou u piva přemýšlet, jak udat souseda,
> co se nepřidal, je to špatně.
>
> Připusť, že někdo může mít jiné priority v kontrole varoózy. Já bych třeba
> rád, kdyby se domluvila parta včelařů ve vsi a společně šlechtili místní
> populaci směrem k větší varroatoleranci. To znamená připustit větší úroveň
> napadení a tlumit kleštíka jen tehdy a u těch včelstev, které to přestávají
> zvládat. Samozřejmostí jsou znalosti a neustálý monitoring situace. Z mého
> pohledu nám včelaři v okolí, co pravidelně používají akaricidy, v podstatě
> kazí práci šířením nevhodných genů. Pokusil bych se je přesvědčit, ale jako
> neuvažoval bych dostat do krajské vyhlášky zákaz léčení, plošnou výměnu
> matek za jiné s vyšší mírou varroatolerance. A ještě nařídit provést výměnu
> matek komisionelně. V demokratické společnosti se tyto věci řeší osvětou,
> ne silou paragrafů. Sdružujme se, hledejme společné zájmy a snažme se je
> prosadit, ale berme ohled na ty, co uvažují jinak.
>
> Broněk
>
> PS: I když nesouhlasím, tvých názorů a způsobů vedení diskuse si vážím.
> Nebývá to tady v konferenci zvykem.
> ----------------------
> Radek Hubač:
> jak jsem psal jde o domluvu. Na tom Chrudimsku jsme n aschůzi odsouhlasili,
> že nikdo nebude vysírat, když bude u léčení nákazový referent a majitel a
> to máš jen dva lidi. Za druhé by byl dostatečný pokrok, pokud by se lidi ve
> vsi - nemluvím o velké organizaci (jsem členem v Pardubicích, tak to plně
> chápu) domluvili, že si odléčí každý sám stejný den nebo alespoň víkend, že
> se další den prohlédnou podložky, sejdem e se v hospodě a probere se
> výsledek a další postup. Nemluvme moc o organizacích, to je hodně umělé,
> kolikrát jsou včely na území jiných obcí, katastrů..
> Radek
>
>
>

Radek Hubač
M.V. tak to je Váš nepořádek, nikdy jsem je neměl později než 5 července.

___________________________________________________________

V podstatě je to můj nepořádek. Je pravda, kdybych chtěl, tak si Gabony seženu v čas (na OV je mají už od června). Jenže já nechci, protože léčím kyselinou. Gabony mám jenom jako doplněk, nejsem na nich závislý, repsketive nepotřebuju je.

M.V.

Radku,

i když jsem odpůrce komisionelního léčení, fandím partě včelařů, která se domluví na společném postupu. Pokud to ještě zvládnou vyhodnotit v hospodě, je to blízko ideálu. Pokud ale začnou u piva přemýšlet, jak udat souseda, co se nepřidal, je to špatně.

Připusť, že někdo může mít jiné priority v kontrole varoózy. Já bych třeba rád, kdyby se domluvila parta včelařů ve vsi a společně šlechtili místní populaci směrem k větší varroatoleranci. To znamená připustit větší úroveň napadení a tlumit kleštíka jen tehdy a u těch včelstev, které to přestávají zvládat. Samozřejmostí jsou znalosti a neustálý monitoring situace. Z mého pohledu nám včelaři v okolí, co pravidelně používají akaricidy, v podstatě kazí práci šířením nevhodných genů. Pokusil bych se je přesvědčit, ale jako neuvažoval bych dostat do krajské vyhlášky zákaz léčení, plošnou výměnu matek za jiné s vyšší mírou varroatolerance. A ještě nařídit provést výměnu matek komisionelně. V demokratické společnosti se tyto věci řeší osvětou, ne silou paragrafů. Sdružujme se, hledejme společné zájmy a snažme se je prosadit, ale berme ohled na ty, co uvažují jinak.

Broněk

PS: I když nesouhlasím, tvých názorů a způsobů vedení diskuse si vážím. Nebývá to tady v konferenci zvykem.
----------------------
Radek Hubač:
jak jsem psal jde o domluvu. Na tom Chrudimsku jsme n aschůzi odsouhlasili, že nikdo nebude vysírat, když bude u léčení nákazový referent a majitel a to máš jen dva lidi. Za druhé by byl dostatečný pokrok, pokud by se lidi ve vsi - nemluvím o velké organizaci (jsem členem v Pardubicích, tak to plně chápu) domluvili, že si odléčí každý sám stejný den nebo alespoň víkend, že se další den prohlédnou podložky, sejdem e se v hospodě a probere se výsledek a další postup. Nemluvme moc o organizacích, to je hodně umělé, kolikrát jsou včely na území jiných obcí, katastrů..
Radek

Podľa skúsenosti z môjho okolia starší včelári liečia aj zakrmujú neskôr /prelom 8/9 mesiaca/ a vtedy už majú ich včelstvá armádu VD a vzhľadom na prerušenie plodovania hladom začínajú dobiehať straty jesenným plodovaním. Niektoré to už nestihnú a stanú sa zdrojom zásob aj VD. Sú dokonca aj brtníci, ktorí ani neliečia ani nekrmia a každý rok čakajú na roje a na pár kg medu. Ja už mám vtedy zakrmené a preliečené. Nesťažujem sa na prenos VD-s tým si poradím, ale neustále hrozí prenos moru. Preto by sa mal stanoviť minimálny hygienický štandart na stav úľov a na ošetrovateľské úkony a včelstvá pod čiarou by sa mali kontrolovať a likvidovať nezávislou odbornou komisiou. Takýmto včelstvám by sa nemala poskytovať žiadna pomoc, bez ohľadu na majiteľa.

Podněty by se jistě zabývat měl. Jestli je na to ale přímo takto legislativou pomatováno a je i nějaká lhůta pro vyjádření, to nevím, musel bych prostudovat, spíš otázka na SVS.

"Pokud jde o úly, tak dávat náhrady za viditelně víc než 15 let staré úly je taky zločin. Takový úl měl v dobrých rukou dávno být výnosy několikrát zaplacen a pomalu chystán na obměnu..."

To jsou žvásty nebo lobbing výrobců nových úlů, pokud možno ještě těch dotovaných.
Proč by se měla životnost úlu poměřovat penězi, jestli se zaplatí nebo ne? Pokud někdo včelaří v první řadě pro peníze, tak ať si tak interně ve svém provozu tohle poměřuje a obměňuje úly podle toho, jestli se zaplatily, ale ať to včelaření pro peníze nenutí ostatním. Kdyby se včelařilo výhradně pro peníze, tak by nebyli třeba dobrovolní funkcionáři, ale placení. A to by byly členské příspěvky nebo ceny za léčení včelstev úplně někde jinde. A proč zrovna 15 let, když pod střechou vydrží úly klidně 50 let?
Pokud někdo stanoví nějaké technické podmínky, jaké má mít stanoviště a úly, tak dobrá. Staré úly to buď splní a potom nikomu do toho není, jk jsou staré nebo nesplní a poto je majitel buď upraví, aby splňovaly nebo v nich přestane včelařit. To je vše.

Pane doktore,
jak to funguje s podněty od občanů, třeba i anonymními? Znám velmi dobře systém civilní hygieny a trofám si říct, že mnohem účinnější než podnět podaný odborníkem tzv. služebním postupem je dopis od občana X.Y., který se musí prošetřit a do 30dnů odpovědět. Malenův institut znám osobně, musel jsem s nimi hlavně kvůli ptačí chřipce jednat, tak bych jim klidně rád jako občan napsal, pokud se tím musí zabývat.
díky
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 11:25:48
> ----------------------------------------
> Máte pane doktorebohužel pravdu, v tom co o práci veterinářů SVS
> (příslušných inspektorátů KVS) píšete. Já alespoň, když nejsem pracovník
> SVS se snažím budoucí veterináře v Brně na VFU druhým rokem vzdělávat právě
> v těchto souvislostech, jak jen je to v rámci univerzitního prostředí
> možné. Snad bude práce za několik let, až moji studenti nastoupí do funkcí,
> někde vidět. Stará garda už se předělává těžko a mladší, kteří aniž bych to
> chtěl říct nějak nafoukaně, kteří jaksi inovovanou výukou neprošli, bohužel
> kopírují práci svých předchůdců. Problémem je, že pokud není zrovna
> inspektor včelař, je v podstatě se znalostmi ze školy ve včelařství
> negramotný. Doufám, že u dnešních studentů to bude výrazně lepší. Považte
> jen, že předmět nemoci ryb a včel se veterináři učí v zimě, a i když ted
> mám na škole pro studenty i nějaká včelstva, tak jim toho moc prakticky
> neukážu - jenže do nedávné doby to často studenti neviděli ani na obrázku!
> Se zájemci to doháníme i prakticky v létě - za ty bych už odborně mohl
> ručit. Snad se do budoucna povede vybojovat přesun do letního semestru,
> ještě lépe osamocení předmětu jen na nemoci včel zvlášť - pak by to mělo
> odpovídající úrověň. Za stávající situace se alespon snažím už pro přísští
> rok připravit pro stávající pracovníky KVS, kteří s naším oborem mají co
> dočinění praktické kurzy, se základy teorie obohacené o nové poznatky a
> hlavně s prakrickou prací se včelami i mimo univerzitu. Snad se to podaří,
> pak už jen záleží na jejich zájmu, možnost tu bude - zatím oficiálně není a
> to je chyba. Omlouvám se za odbočení od tématu, ale třeba Vás to bude
> zajímat jak jsou na tom se vzděláním v této problematice naši veterináři.
>
>
>

M.V. tak to je Váš nepořádek, nikdy jsem je neměl později než 5 července.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 12:00:45
> ----------------------------------------
> K tomu je dobré před snůškou použít Formidol.
>
> Pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 08.12.2010 11:56:39
> > ----------------------------------------
> > A i kdyby se to stalo, pokryjí to další léčebná opatření, kterých je v
> > současném systému přehršle (např. naše ZO je toho zářným příkladem: tři
> > fumigace, aerosol v prosinci,GABON v srpnu).
> >
> > ___________________________________________________________
> >
> >
> > Koukám, že jsem to napsal až přespříliš idealisticky. Skoro jak nějaký
> > funkcionář z ČSV :-) Místo "pokryjí" tam má být "měla by pokrýt".
> > Skutečnost je taková, že v podstatě jediné ošetření, které se provádí
> > řádně, je ošetření aerosolem, protože na tom se toho moc zkazit nedá.
> > Asi nic překvapivého a nového pod sluncem:
> > První fumigace je samozřejmě tlačena co nejvíc k začátku října, aby se to
> > vše stihlo, tedy do doby kdy je často ještě ve včelstvech ještě plod. Další
> > fumigace se mnohdy provádějí za přílišného chladna. No a kolem GABONŮ je to
> > taky tyátr (s podtitulem "Pohádky jednoho a tisícero způsobů kam a jak je
> > vložit"), nehledě na to, že se rozdávají pozdě (kolem 10. srpna).
> >
> > Před čtyřmi roky jsem říjnovou loupež taky zaznamenal. Krásně mi to zvedlo
> > spady. Ale raději než na plošné léčení (přesněji tlumení) spoléhám na
> > monitoring (letní samozřejmě... vyšetření zimní měli je v NN úlech leda tak
> > pro srandu králíků).
> >
> > M.V.
> >
> >
> >
> >
>
>
>

Díky, to je velmi zajímavé a vysvětluje situaci. Já osobně například postrádám u veteriny něco jako základní požadavky pro chov včel. Kravín musí mít určité parametry, ale úl, včelnice.. nikoliv. Pokud jde o úly, tak dávat náhrady za viditelně víc než 15 let staré úly je taky zločin. Takový úl měl v dobrých rukou dávno být výnosy několikrát zaplacen a pomalu chystán na obměnu...
Dalším příkladem je umístění včelstev. Nikde není specifikováno, přitom ve vlhkých lokalitách mor řádí statisticky významně mnohem častěji atd.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 11:25:48
> ----------------------------------------
> Máte pane doktorebohužel pravdu, v tom co o práci veterinářů SVS
> (příslušných inspektorátů KVS) píšete. Já alespoň, když nejsem pracovník
> SVS se snažím budoucí veterináře v Brně na VFU druhým rokem vzdělávat právě
> v těchto souvislostech, jak jen je to v rámci univerzitního prostředí
> možné. Snad bude práce za několik let, až moji studenti nastoupí do funkcí,
> někde vidět. Stará garda už se předělává těžko a mladší, kteří aniž bych to
> chtěl říct nějak nafoukaně, kteří jaksi inovovanou výukou neprošli, bohužel
> kopírují práci svých předchůdců. Problémem je, že pokud není zrovna
> inspektor včelař, je v podstatě se znalostmi ze školy ve včelařství
> negramotný. Doufám, že u dnešních studentů to bude výrazně lepší. Považte
> jen, že předmět nemoci ryb a včel se veterináři učí v zimě, a i když ted
> mám na škole pro studenty i nějaká včelstva, tak jim toho moc prakticky
> neukážu - jenže do nedávné doby to často studenti neviděli ani na obrázku!
> Se zájemci to doháníme i prakticky v létě - za ty bych už odborně mohl
> ručit. Snad se do budoucna povede vybojovat přesun do letního semestru,
> ještě lépe osamocení předmětu jen na nemoci včel zvlášť - pak by to mělo
> odpovídající úrověň. Za stávající situace se alespon snažím už pro přísští
> rok připravit pro stávající pracovníky KVS, kteří s naším oborem mají co
> dočinění praktické kurzy, se základy teorie obohacené o nové poznatky a
> hlavně s prakrickou prací se včelami i mimo univerzitu. Snad se to podaří,
> pak už jen záleží na jejich zájmu, možnost tu bude - zatím oficiálně není a
> to je chyba. Omlouvám se za odbočení od tématu, ale třeba Vás to bude
> zajímat jak jsou na tom se vzděláním v této problematice naši veterináři.
>
>
>

Fakt nemám sílu odpovídat na takové připomínky. Tak podle Tebe když nakrmím začátkem července ve dvou velkých dávkách, dám gabony, tak na konci října létají včely nasáté něčím sladkým do mého úlu jen aby se prolítli... a to že v maringotce, kde je 20 včelstev a dělám to tam stejně a roztoče tam nemám. Hladové včely v červenci omezí nikoliv přeruší plodování.... to zase takový břídil ten včelař není, aby to dotáhli do úplného vyhladovění.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 12:05:43
> ----------------------------------------
> Ale i to lze považovat za boj proti VD. Hladové včelstvo neploduje tudíž se
> přeruší i rozvoj škůdce, na rozdíl od toho co valí cukr horem dolem a škůdce se
> pak může velmi zdárně množit. Ty tisícové spady jsou pak z vlastního úlu a ne od
> něj.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Albert Gross <albert.gross900/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 08.12.2010 11:59:11
> > ----------------------------------------
> > Ono je to složité i z hlediska soužití v obci. Když vím o včelaři, který
> > nechává včely pravidelně do konce srpna hladovět, i když u nás snůška
> > skončí obvykle v červnu - písek podloží, sucho a toho včelaře udám, nebude
> > semnou mluvit ani kredenc ve vsi.
> > O veterinárov sa pri prehliadkach oprieť nedá, ale sú nositeľmi príslušného
> > razítka. Prehliadky by mohli vykonať inšpektori z iného regionu, ktorí nie
> > sú zaťažení miestnymi vzťahmi. Vtedy môžu konať nekompromisne a efektívne.
> > Je však kruté obrať dedka-včelára možno o jedinú radosť, ktorú ešte má aj
> > ked je neporiadny. Ak mu však neprelieči včelstvá komisia, tak sa so
> > stratou zmieri tak, ako s inými disfunkciami, ktoré s vekom prichádzajú.
> >
> >
> >
>
>
>

Ahoj Pepane,
jak jsem psal jde o domluvu. Na tom Chrudimsku jsme n aschůzi odsouhlasili, že nikdo nebude vysírat, když bude u léčení nákazový referent a majitel a to máš jen dva lidi. Za druhé by byl dostatečný pokrok, pokud by se lidi ve vsi - nemluvím o velké organizaci (jsem členem v Pardubicích, tak to plně chápu) domluvili, že si odléčí každý sám stejný den nebo alespoň víkend, že se další den prohlédnou podložky, sejdem e se v hospodě a probere se výsledek a další postup. Nemluvme moc o organizacích, to je hodně umělé, kolikrát jsou včely na území jiných obcí, katastrů..
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 11:04:37
> ----------------------------------------
> Radku i když v tom co říkáš máš pravdu, Jde jen o teorii. V praxi to vypadalo
> tak, že nikdy nešlo zásah v naší ZO udělat v 1 de.n Máme 160 organizovaných
> včelařů ve 32 obcích s průměrně 12 včelstvy. Jen v mé obci se to komisionálně
> dělalo někdy i 14 dní u 7 včelařů. Mnohdy pak neodpovídaly podmínky pro ošetření
> a muselo se to odložit nebo dělat špatně. S postupem kalendářního času se to
> ještě zhoršovalo. Při komisním ošetření se musí ve stejnou dobu za vhodných
> podmínek sejít nejméně 3 lidé. A už to je velký problém. Potom pak to nebezpečí
> přenosu díky počasí s postupem času prudce klesá.
>
> Pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 08.12.2010 09:20:25
> > ----------------------------------------
> > Josefe, tak to se mýlíš,
> > i když jsem mladší, tak samozřejmě vím, jak se postřik dělal a jak to bylo
> > pracné a za druhé si myslím, že komisionální léčení má své odůvodnění i dnes,
> > tedy pokud mají včelaři zájem se o včely starat. Za prvé se předejde spoustě
> > sporů, kdo kdy a jak léčil, ale hlavní je, že léčení provedené ve stejnou dobu
> u
> > všech včelstev třeba v katastru obce je nejlepší možností jak zvýšit
> podstatně
> > efektivitu léčení. Jsem epidemiolog a o opaku mě jako laik těžko přesvědčíš.
> > Zvláště důležité je to při fumigacích v říjnu, kdy si včely dokáží při
> loupežích
> > donést stovky roztočů za den. Pokud se mě podaří takový postup zorganizovat
> u
> > nás ( hlavní problém je, že tam často nejsem), pošlu Ti za rok porovnání spadů
> s
> > posledními 2 sezónami, kdy mám záznamy...
> > Radek
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: Re: Vem kritik?m
> > > Datum: 07.12.2010 13:54:56
> > > ----------------------------------------
> > > Já si osobně myslím že to pochází z doby kdy se s varroázou začínalo
> zápasit
> > a
> > > opravdu se to tak provádělo speciálnmí postřikovačem na stlačený vzduch.
> > > Rozebírali se v prosinci pak celá včelstva. Tento postup snad ani nikdo z
> > vás
> > > již nezná ale k tomu byli nutně potřeba 2 lidé. a od této doby se to jen
> > > bezmyšlenkovitě opisuje i když to nemá již žádné opodstatnění.
> > >
> > > pepan
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > > > Předmět: Re: Re: Vem kritik?m
> > > > Datum: 07.12.2010 12:39:55
> > > > ----------------------------------------
> > > > Ahoj Karle, nevím, co je tam teď, ale v roce 2000 když jsem začínal, tak
> > tam
> > > > bylo, že se musí léčit komisionelně..
> > > > Radek
> > > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > > > > Předmět: Re: Vem kritik?m
> > > > > Datum: 06.12.2010 15:14:13
> > > > > ----------------------------------------
> > > > > Tak v tom si nevybereš.
> > > > > Vyhlášky SVS se tě budou dotýkat při chovu jakýchkoliv zvířat. Na to
> > > > > nemusíš mít ani včely.
> > > > > Pepan
> > > > > ------------------------------
> > > > >
> > > > > Nevím jestli musím k třeba k léčení králíků či drůbeže proti
> kokcidioze
> > > > > přivolávat důvěrníka ČSCHDZ. Nepamatuji ani za socialismu. :-)
> > > > >
> > > > > A u včel to nebylo ani před pěti lety. To si tam prosadil někdo v
> > > > > posledních letech.
> > > > > Sám jsi se divil, že by se ke každému zapalování knotu měl volat
> > důvěrník.
> > > > > A platí to i u vás. :-)
> > > > > :-)
> > > > > Karel
> > > > >
> > > > >
> > > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Jenže v tuto dobu již neshánějí zásoby, ale jen se jdou vyprášit.

__________________________________________________________

Ano,prvních několik hodin.Pokud to trvá několik dní,pak už hledají vodu a potravu.Proč by jinak navštěvovaly úl,ve kterém mi před 3 lety uhynula matka BĚHEM TEPLÉHO ZAČÁTKU PROSINCE?Sám jsem to viděl.Pochody v přírodě neprobíhají podle toho,jak chceme my,tam jde o přežití a včely jednají pudově.

Ale i to lze považovat za boj proti VD. Hladové včelstvo neploduje tudíž se přeruší i rozvoj škůdce, na rozdíl od toho co valí cukr horem dolem a škůdce se pak může velmi zdárně množit. Ty tisícové spady jsou pak z vlastního úlu a ne od něj.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Albert Gross <albert.gross900/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 11:59:11
> ----------------------------------------
> Ono je to složité i z hlediska soužití v obci. Když vím o včelaři, který
> nechává včely pravidelně do konce srpna hladovět, i když u nás snůška
> skončí obvykle v červnu - písek podloží, sucho a toho včelaře udám, nebude
> semnou mluvit ani kredenc ve vsi.
> O veterinárov sa pri prehliadkach oprieť nedá, ale sú nositeľmi príslušného
> razítka. Prehliadky by mohli vykonať inšpektori z iného regionu, ktorí nie
> sú zaťažení miestnymi vzťahmi. Vtedy môžu konať nekompromisne a efektívne.
> Je však kruté obrať dedka-včelára možno o jedinú radosť, ktorú ešte má aj
> ked je neporiadny. Ak mu však neprelieči včelstvá komisia, tak sa so
> stratou zmieri tak, ako s inými disfunkciami, ktoré s vekom prichádzajú.
>
>
>

K tomu je dobré před snůškou použít Formidol.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 11:56:39
> ----------------------------------------
> A i kdyby se to stalo, pokryjí to další léčebná opatření, kterých je v
> současném systému přehršle (např. naše ZO je toho zářným příkladem: tři
> fumigace, aerosol v prosinci,GABON v srpnu).
>
> ___________________________________________________________
>
>
> Koukám, že jsem to napsal až přespříliš idealisticky. Skoro jak nějaký
> funkcionář z ČSV :-) Místo "pokryjí" tam má být "měla by pokrýt".
> Skutečnost je taková, že v podstatě jediné ošetření, které se provádí
> řádně, je ošetření aerosolem, protože na tom se toho moc zkazit nedá.
> Asi nic překvapivého a nového pod sluncem:
> První fumigace je samozřejmě tlačena co nejvíc k začátku října, aby se to
> vše stihlo, tedy do doby kdy je často ještě ve včelstvech ještě plod. Další
> fumigace se mnohdy provádějí za přílišného chladna. No a kolem GABONŮ je to
> taky tyátr (s podtitulem "Pohádky jednoho a tisícero způsobů kam a jak je
> vložit"), nehledě na to, že se rozdávají pozdě (kolem 10. srpna).
>
> Před čtyřmi roky jsem říjnovou loupež taky zaznamenal. Krásně mi to zvedlo
> spady. Ale raději než na plošné léčení (přesněji tlumení) spoléhám na
> monitoring (letní samozřejmě... vyšetření zimní měli je v NN úlech leda tak
> pro srandu králíků).
>
> M.V.
>
>
>
>

Ono je to složité i z hlediska soužití v obci. Když vím o včelaři, který nechává včely pravidelně do konce srpna hladovět, i když u nás snůška skončí obvykle v červnu - písek podloží, sucho a toho včelaře udám, nebude semnou mluvit ani kredenc ve vsi.
O veterinárov sa pri prehliadkach oprieť nedá, ale sú nositeľmi príslušného razítka. Prehliadky by mohli vykonať inšpektori z iného regionu, ktorí nie sú zaťažení miestnymi vzťahmi. Vtedy môžu konať nekompromisne a efektívne. Je však kruté obrať dedka-včelára možno o jedinú radosť, ktorú ešte má aj ked je neporiadny. Ak mu však neprelieči včelstvá komisia, tak sa so stratou zmieri tak, ako s inými disfunkciami, ktoré s vekom prichádzajú.

Jenže v tuto dobu již neshánějí zásoby, ale jen se jdou vypášit.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 11:39:31
> ----------------------------------------
> V praxi to vypadalo tak, že nikdy nešlo zásah v naší ZO udělat v 1 de.n
> Máme 160 organizovaných včelařů ve 32 obcích s průměrně 12 včelstvy. Jen v
> mé obci se to komisionálně dělalo někdy i 14 dní u 7 včelařů. Mnohdy pak
> neodpovídaly podmínky pro ošetření a muselo se to odložit nebo dělat
> špatně. S postupem kalendářního času se to ještě zhoršovalo. Při komisním
> ošetření se musí ve stejnou dobu za vhodných podmínek sejít nejméně 3 lidé.
> A už to je velký problém. Potom pak to nebezpečí přenosu díky počasí s
> postupem času prudce klesá.
>
> ___________________________________________________________
>
> To je bohužel pravda,zkuste si představit,že má někdo stanoviště v lese,kam
> se při současné sněhové nadílce autem prostě nedostane.
> Já sám jedno takové stanoviště mám.Pokud na příjezdové cestě leží půl metru
> navátého sněhu,tak se tam dostane leda sněhová fréza,rolba nebo něco
> podobného,což jsou prostředky,které běžný člověk nemá,takže mi nezbývá nic
> jiného,než nechat auto ve vesnici a jít přes kilometr pěšky a kompresor s
> vyvíječem a věcmi na léčení táhnout na saních,což v takovém hlubokém sněhu
> není tak jednoduché.Jsem ročník 74,takže to zvládnu,ale neumím si
> představit někoho staršího,jak se tam plahočí.Takže léčba jednoho takového
> je časově dost náročná,ani svá 4 stanoviště nejsem schopen zvládnout v
> jeden den,natož včelstva těch ostatních v "mém rajónu".Ovšem je pravda,že v
> takovém počasí včely nelétají a tudíž ani roztoči.Ale počasí je teď tak
> nestálé,že se může všeobecně stát,že během několika málo dní vystoupají
> teploty z minusových hodnot na + 10 a více,takže včely vyletí,aniž by bylo
> všude najednou léčeno...
>
>
>

A i kdyby se to stalo, pokryjí to další léčebná opatření, kterých je v současném systému přehršle (např. naše ZO je toho zářným příkladem: tři fumigace, aerosol v prosinci,GABON v srpnu).

___________________________________________________________


Koukám, že jsem to napsal až přespříliš idealisticky. Skoro jak nějaký funkcionář z ČSV :-) Místo "pokryjí" tam má být "měla by pokrýt". Skutečnost je taková, že v podstatě jediné ošetření, které se provádí řádně, je ošetření aerosolem, protože na tom se toho moc zkazit nedá.
Asi nic překvapivého a nového pod sluncem:
První fumigace je samozřejmě tlačena co nejvíc k začátku října, aby se to vše stihlo, tedy do doby kdy je často ještě ve včelstvech ještě plod. Další fumigace se mnohdy provádějí za přílišného chladna. No a kolem GABONŮ je to taky tyátr (s podtitulem "Pohádky jednoho a tisícero způsobů kam a jak je vložit"), nehledě na to, že se rozdávají pozdě (kolem 10. srpna).

Před čtyřmi roky jsem říjnovou loupež taky zaznamenal. Krásně mi to zvedlo spady. Ale raději než na plošné léčení (přesněji tlumení) spoléhám na monitoring (letní samozřejmě... vyšetření zimní měli je v NN úlech leda tak pro srandu králíků).

M.V.

Právě ty roje to asi nebudou, protože ten vývojový cyklus roztoče byl přerušen a začíná od počátku. Je to přesně ten případ jaký platí právě u původního hostitele.
Problémem spíše bude, byť neúmyslné vytváření podmínek pro zdárný rozvoj škůdce. Tím právě může být budování super silných včelstev před zimou.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 10:44:42
> ----------------------------------------
> Ano, tento případ je dost nepravděpodobný, ale zůstavají zde další
> problémy s roji, které jsou mimo zásahy včelařů. Pokud roj přežije, je
> to zdroj roztočů pro další jejich množení. Kde se berou roztoči na
> územích, které byly v roce 2007 velmi dobře 'odroztočovány' ať již
> padnutím velké části včelstev nebo následným léčením a povinným nátěrem
> plodu na jaře? S největší pravděpodobností jsou zavlečeni z okolí, a to
> buď z přeživších rojů, nebo z míst, kde nebyla taková invaze a včely
> přežily a s nimi i roztoči. Ťežko si nalhávat, že roztoče vyhubíme, je
> třeba se s ním naučit žít. A to předpokládá vědět jak na tom jsme v
> průběhu roku, kdy se roztoč aktivně množí.
> Milan Čáp
>
> Dne 8.12.2010 10:33, R. Poláek napsal(a):
> > "Já k tomu přidám další otázky: Co se stane v případě, že včely vyberou
> > na jaře umírající roj někde v dutině a donesou si ty stovky roztočů po
> > podzimním léčení? Budete pro jistotu natírat? A co když už to bude v
> > době, kdy už nátěr plodu není možný?"
> >
> > To je strašně nepravděpodobné. Mnohem víc než vyloupení slabého včelstva v
> > říjnu.
> > Za prvé takový roj může uhynout kdykoliv v průběhu zimy, takže v předjaří
> > je obvykle už týdny až měsíce mrtvý a roztoči tím taky. Nebo pokud jsou
> > roztoči přece jen živí, budou prokřehlí zimou a nepohybliví.
> > Za druhé až měsíc po prvním proletu je stále tak zima, že vyloupení
> > včelstva na vzdálenost větší něž nějaká stovka metrů je málo pravděpodobné.
> > Když už je na jaře loupež, včely si loupí zásoby mezi sebou v rámci jednoho
> > stanoviště.
> > A za třetí na jaře není loupež prakticky nikdy likvidační jako na podzim,
> > kdy dochází k přímému boji mezi včelami a jejich těsnému kontaktu, takže
> > roztoči se z umírajících včel stěhují na loupící včely. Na jaře jsou
> > vylupovány obvykle jen neobsazené zásoby, kde nejsou včely a tudíž ani živí
> > roztoči.
> >
> >
>
>
>

V praxi to vypadalo tak, že nikdy nešlo zásah v naší ZO udělat v 1 de.n Máme 160 organizovaných včelařů ve 32 obcích s průměrně 12 včelstvy. Jen v mé obci se to komisionálně dělalo někdy i 14 dní u 7 včelařů. Mnohdy pak neodpovídaly podmínky pro ošetření a muselo se to odložit nebo dělat špatně. S postupem kalendářního času se to ještě zhoršovalo. Při komisním ošetření se musí ve stejnou dobu za vhodných podmínek sejít nejméně 3 lidé. A už to je velký problém. Potom pak to nebezpečí přenosu díky počasí s postupem času prudce klesá.

___________________________________________________________

To je bohužel pravda,zkuste si představit,že má někdo stanoviště v lese,kam se při současné sněhové nadílce autem prostě nedostane.
Já sám jedno takové stanoviště mám.Pokud na příjezdové cestě leží půl metru navátého sněhu,tak se tam dostane leda sněhová fréza,rolba nebo něco podobného,což jsou prostředky,které běžný člověk nemá,takže mi nezbývá nic jiného,než nechat auto ve vesnici a jít přes kilometr pěšky a kompresor s vyvíječem a věcmi na léčení táhnout na saních,což v takovém hlubokém sněhu není tak jednoduché.Jsem ročník 74,takže to zvládnu,ale neumím si představit někoho staršího,jak se tam plahočí.Takže léčba jednoho takového je časově dost náročná,ani svá 4 stanoviště nejsem schopen zvládnout v jeden den,natož včelstva těch ostatních v "mém rajónu".Ovšem je pravda,že v takovém počasí včely nelétají a tudíž ani roztoči.Ale počasí je teď tak nestálé,že se může všeobecně stát,že během několika málo dní vystoupají teploty z minusových hodnot na + 10 a více,takže včely vyletí,aniž by bylo všude najednou léčeno...

Ještě bych k tomu dodal že vlastní-li včelař třebas 10 stanovišť tak je to 10 různých podmínek a jisto jistě to nejde dělat stejně a musí být tedy i 10 různých výsledků.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 10:38:54
> ----------------------------------------
> Je to přesně tak jak píše Milan, v případě tzv. průšvihových sezon se to
> svede na kolegy přátele, kteří se na to vykašlali a přitom stačí, abych měl
> včelky v místě jako mám, kde není vůbec žádný problém mít včelstvo po zimě
> s minimem roztočů a koncem léta ho mít na pokraji kolapsu - bez letního
> monitoringu, bych mnohá včelstva v těchto letech nechal tak, né proto, že
> bych se vykašlal na podletní ošetření, ale prostě proto, že by přišlo po
> vytočení posledního medu už moc pozdě. Nutnou úpravou našeho supersystému
> založeného né na monitoringu a ale na systému na papíře, který funguje jen
> za daných podmínek které se nesmí změnit a s účinnými přípravky, je pak
> to,že tam včelaři nacpou gabony klidně v červnu, červenci, protože mají
> pravdu, když argumentují tím, že těch pár miligramů v danném objemu medu
> nikdo nenajde - mají pravdu i mimo jiné proto, že to u nás nikdo nehledá.
> Taková je realita, je mi líto, že to bude číst někdo, kdo si myslel, že to
> je u všech včelařů jinak. A je to naprosto stejný vývoj jako v okolních
> zemích, z nichž některé už mají procitnutí z chemické války za sebou - v
> momentě, kdy včelaři zjistí, že pevný systém, který dodržují, se začíná
> nějak vyklat (viz.úhyny před 3 roky, problémy s acrinathrinem na jižní
> Moravě a další, tak si začnou systém uzpůsobovat tak, aby jim včelstva
> přežila - tím se jen urychlí konec těchto léčiv, akcelerace rezistentních
> populací a co dál? Nová léčiva - ano možná, postupně se stejným vývojem,
> nebo jako jinde v zahraničí začít přemýšlet, přestat šlechtit roztoče,
> začít šlechtit včely. Máme tak 10-15 let ztrátu...zatím je to téma debat ve
> včelařských anarchistických kroužcích (jako např.PSNV :-) Je totiž ještě
> dost lidí, kteří si odmítají připustit, že né všude je to tak v pohodě,
> jako u nich na včelnici, v oblasti, kde včelaří - viz.některé příspěvky
> např.Radka Krušiny, který se marně snaží to některým vysvětlit. Jde o to,
> že když Vám při ošetřeních spadne pár roztočů, řekněme 100-200 :-),
> absolutně nevíte o čem varroóza je. Všechny názory pak jsou pokroucené tím,
> že včelař vůbec neví o čem mluví a aplikuje své názory na včelaře do jiných
> oblastí. Tyto oblasti se zajímavou letní dynamikou kleštíků zjistíte z
> vyšetření zimní měli jen těžko, u poctivě ošetřených včelstev už vůbec. Kdo
> si osahal a měl zkušenost s opravdovými počty někde kolem 3-4 tisíc. a
> nezřídka i více (suma po ošetřeních) už tuší o čem se zde znažíme někteří
> psát. Nechci aby moje názory jsem tady prezenoval tak, že je vše na 100%,
> jak píšu a všichni ostatní nemají pravdu, je to jen můj názor.
>
>
>

Bývá tam nějak 99 a nějaké drobné...
------------------------------------------------------
Tak to v mnohých oblastech neplatí ani podle oficiálních zpráv a testování, které Dol provádí. U acrinathrinu se motáme někde kolem 80 %, v některých oblastech jižní Moravy je to ale ještě mnohem méně.

Máte pane doktorebohužel pravdu, v tom co o práci veterinářů SVS (příslušných inspektorátů KVS) píšete. Já alespoň, když nejsem pracovník SVS se snažím budoucí veterináře v Brně na VFU druhým rokem vzdělávat právě v těchto souvislostech, jak jen je to v rámci univerzitního prostředí možné. Snad bude práce za několik let, až moji studenti nastoupí do funkcí, někde vidět. Stará garda už se předělává těžko a mladší, kteří aniž bych to chtěl říct nějak nafoukaně, kteří jaksi inovovanou výukou neprošli, bohužel kopírují práci svých předchůdců. Problémem je, že pokud není zrovna inspektor včelař, je v podstatě se znalostmi ze školy ve včelařství negramotný. Doufám, že u dnešních studentů to bude výrazně lepší. Považte jen, že předmět nemoci ryb a včel se veterináři učí v zimě, a i když ted mám na škole pro studenty i nějaká včelstva, tak jim toho moc prakticky neukážu - jenže do nedávné doby to často studenti neviděli ani na obrázku! Se zájemci to doháníme i prakticky v létě - za ty bych už odborně mohl ručit. Snad se do budoucna povede vybojovat přesun do letního semestru, ještě lépe osamocení předmětu jen na nemoci včel zvlášť - pak by to mělo odpovídající úrověň. Za stávající situace se alespon snažím už pro přísští rok připravit pro stávající pracovníky KVS, kteří s naším oborem mají co dočinění praktické kurzy, se základy teorie obohacené o nové poznatky a hlavně s prakrickou prací se včelami i mimo univerzitu. Snad se to podaří, pak už jen záleží na jejich zájmu, možnost tu bude - zatím oficiálně není a to je chyba. Omlouvám se za odbočení od tématu, ale třeba Vás to bude zajímat jak jsou na tom se vzděláním v této problematice naši veterináři.

České úřady měří uprchlíkům penisy, obvinila EU zemi z homofobie

http://goo.gl/pvMMs

Statistika bude vylepsena :)

Ona je to dvojsečná zbraň Při komisionálním léčení ve velkých ZO se musí začít brzy A později pak dojde k zamoření př. z nějaké dutiny a na jaře pak dojde ke kolapsu. protože právě ten děda je přesvědčen tou komisí , že to má v pohodě.
Je-li však odkázán sám na sebe, nemá to pak komu otřískat o hlavu. Může ta ošetření posunout do pozdější doby a to pozdní zamoření pak lépe eliminovat.
Co je pak lepší je velkou otázkou!

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 10:09:13
> ----------------------------------------
> Tak zrovna letos i vloni jsem měl spady po fumigacích velké... Zjistil jsem, že
> moje včely někde loupí, nasáté se vraceli ještě koncem října do úlů a vedle ve
> vsi pár km, kde mám maringotku spady téměř nulové. Dodávám, že tam jsme pouze
> dva včelaři a daleko od sebe. Jak mi to chceš vysvětlit? Snad ne tím, že doma
> léčím blbě a v maringotce dobře..... celkový počet včelstev v obou vesnicích
> není dramaticky rozdílný, ale u nás doma je asi10 včelařů, v Bohumilči 2. Nejvíc
> mě mrzí, že pomlouváš opatření, které může výrazně v některých vesnicích pomoci
> a přitom je zdarma, jde jen o lidskou lenost a neschopnost se domluvit. Druhým
> faktorem je to, že většina takových rebelů se zrovna nemá čím chlubit, protože
> mají ve včelách neskutečný bordel. Jás se za své včely stydět nemusím, takže
> jsem pro každé opatření, které má racionální jádro, může zvýšit efektivitu a
> možná i snížit potřebu léčiv. Je mně docela zle, když vidím koncem srpna hladové
> neléčené včely, prý čekající na jetel - v nížině na vátině..... Naštěstí jeden
> takový exemplární případ přišel vloni kvůli moru o všechny včelstva. Dva další
> pro stáří snad už taky brzy skončí, ale nevím jestli je to to pravé ořechové,
> myslím správný přístup k léčbě...
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 08.12.2010 09:45:26
> > ----------------------------------------
> > Radek Hubač:
> > Zvláště důležité je to při fumigacích v říjnu, kdy si včely dokáží při
> > loupežích donést stovky roztočů za den.
> >
> > ___________________________________________________________
> >
> >
> > Čistě statisticky, kolik takových říjnových loupeží, kdy si včelstva
> > nanesou stovky roztočů, ročně zhruba proběhne? Pochybuji, že jde o nějaké
> > významné číslo (teda pokud nevčelaříte v oblasti, kde zrovna hromadně
> > vymírají včelstva na varroázu). A i kdyby se to stalo, pokryjí to další
> > léčebná opatření, kterých je v současném systému přehršle (např. naše ZO je
> > toho zářným příkladem: tři fumigace, aerosol v prosinci,GABON v srpnu).
> > Proto si nemyslím, že provádění plošného jednorázového ošetření u všech
> > včelstev naráz má na podzim velký význam (nebo aspoň statisticky velký
> > význam).
> >
> > MV
> >
> >
> >
>
>
>

Radku i když v tom co říkáš máš pravdu, Jde jen o teorii. V praxi to vypadalo tak, že nikdy nešlo zásah v naší ZO udělat v 1 de.n Máme 160 organizovaných včelařů ve 32 obcích s průměrně 12 včelstvy. Jen v mé obci se to komisionálně dělalo někdy i 14 dní u 7 včelařů. Mnohdy pak neodpovídaly podmínky pro ošetření a muselo se to odložit nebo dělat špatně. S postupem kalendářního času se to ještě zhoršovalo. Při komisním ošetření se musí ve stejnou dobu za vhodných podmínek sejít nejméně 3 lidé. A už to je velký problém. Potom pak to nebezpečí přenosu díky počasí s postupem času prudce klesá.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 09:20:25
> ----------------------------------------
> Josefe, tak to se mýlíš,
> i když jsem mladší, tak samozřejmě vím, jak se postřik dělal a jak to bylo
> pracné a za druhé si myslím, že komisionální léčení má své odůvodnění i dnes,
> tedy pokud mají včelaři zájem se o včely starat. Za prvé se předejde spoustě
> sporů, kdo kdy a jak léčil, ale hlavní je, že léčení provedené ve stejnou dobu u
> všech včelstev třeba v katastru obce je nejlepší možností jak zvýšit podstatně
> efektivitu léčení. Jsem epidemiolog a o opaku mě jako laik těžko přesvědčíš.
> Zvláště důležité je to při fumigacích v říjnu, kdy si včely dokáží při loupežích
> donést stovky roztočů za den. Pokud se mě podaří takový postup zorganizovat u
> nás ( hlavní problém je, že tam často nejsem), pošlu Ti za rok porovnání spadů s
> posledními 2 sezónami, kdy mám záznamy...
> Radek
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 07.12.2010 13:54:56
> > ----------------------------------------
> > Já si osobně myslím že to pochází z doby kdy se s varroázou začínalo zápasit
> a
> > opravdu se to tak provádělo speciálnmí postřikovačem na stlačený vzduch.
> > Rozebírali se v prosinci pak celá včelstva. Tento postup snad ani nikdo z
> vás
> > již nezná ale k tomu byli nutně potřeba 2 lidé. a od této doby se to jen
> > bezmyšlenkovitě opisuje i když to nemá již žádné opodstatnění.
> >
> > pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: Re: Vem kritik?m
> > > Datum: 07.12.2010 12:39:55
> > > ----------------------------------------
> > > Ahoj Karle, nevím, co je tam teď, ale v roce 2000 když jsem začínal, tak
> tam
> > > bylo, že se musí léčit komisionelně..
> > > Radek
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > > > Předmět: Re: Vem kritik?m
> > > > Datum: 06.12.2010 15:14:13
> > > > ----------------------------------------
> > > > Tak v tom si nevybereš.
> > > > Vyhlášky SVS se tě budou dotýkat při chovu jakýchkoliv zvířat. Na to
> > > > nemusíš mít ani včely.
> > > > Pepan
> > > > ------------------------------
> > > >
> > > > Nevím jestli musím k třeba k léčení králíků či drůbeže proti kokcidioze
> > > > přivolávat důvěrníka ČSCHDZ. Nepamatuji ani za socialismu. :-)
> > > >
> > > > A u včel to nebylo ani před pěti lety. To si tam prosadil někdo v
> > > > posledních letech.
> > > > Sám jsi se divil, že by se ke každému zapalování knotu měl volat
> důvěrník.
> > > > A platí to i u vás. :-)
> > > > :-)
> > > > Karel
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Tak proč
dochází i přesto pravidelně k úhynům a to i u včelarů, kteří poctivě
léčí? Již jich tu psalo své příspěvky na toto téma několik.

___________________________________________________________


Z jednoho prostého důvodu: kašlou na monitoring a včas nezahájí léčbu. Byly i oblasti, kde "včas" znamenalo červen! Nejde jen o to, zda se léčí poctivě, ale jde o to, zda se léčí včas a rozumně (tedy, zda se léčí včelstva, která to skutečně potřebují)!

Pokud někdo zaznamená loupež a objeví se zvýšený spad, je snad problém z vlastní iniciativy si sám včelstva přeléčit? Třeba nasadit Nassenheidery?

Vše to je jen o tom, zda jsme ochotni pravidelně sledovat zdravotní stav a podle toho rázně a urychleně jednat. Bdělý iniciativní včelař se očistce vyhne. Dál to již nebudu rozvádět. Opakoval by to, co se můžete dočíst jednak v mé polemice "Organizováné léčení, nebo na vlastní pěst" a jednak v příspěvku př. Klímy, se kterým plně souhlasím. Je zcela kontraproduktivní dělat pomocnou berličku lenochům.

M.V.

"Ano, tento případ je dost nepravděpodobný, ale zůstavají zde další
problémy s roji, které jsou mimo zásahy včelařů. Pokud roj přežije, je
to zdroj roztočů pro další jejich množení. Kde se berou roztoči na
územích, které byly v roce 2007 velmi dobře 'odroztočovány' ať již
padnutím velké části včelstev nebo následným léčením a povinným nátěrem
plodu na jaře? S největší pravděpodobností jsou zavlečeni z okolí, a to
buď z přeživších rojů, nebo z míst, kde nebyla taková invaze a včely
přežily a s nimi i roztoči. Ťežko si nalhávat, že roztoče vyhubíme, je
třeba se s ním naučit žít. A to předpokládá vědět jak na tom jsme v
průběhu roku, kdy se roztoč aktivně množí."

Já bych přece jen spíš sázel na to, že prostě někde v ošetřených včelstvech nějaký roztoč přežije. Ani v oficiálních dokumentech výrobců léčiv se neuvádí, že účinnost těch chemických léčiv je stoprocentní. Bývá tam nějak 99 a nějaké drobné. Stačí v jednou z tří léčení udělat nějaký kiks, například mi letos v jedněch včelách nedohořel knot nebo vy rychlosti dělaný aerosol se foukne mimo česno a ta pravděpodobnost přežití potom tady je.
Ze strany roztoče pak třeba stačí, pokud bude roztoč třeba někde schovaný v nějaké škvíře třeba v plástu. Pokud to není rovnou v plodu.
Když se vezme v úvahu pár stovek včelstev jedné ZO, tak z toho statisticky nějaký přeživší roztoč vyjde.

Co se týká přežití rojů přes zimu, podle mého mínění letos tady u nás na severní Moravě, vzhledem k deštivému počasí v květnu a červnu, roje neměly šanci vůbec nasbírat dostatek zásob na zimu, musely uhynout v září nebo říjnu či nejpozději teď na začátku zimy. Letos snad jedině někde v pralesních chráněných oblastech v hloubi Beskyd by stihl roj v červenci a srpnu nasbírat dost zásob, aby přežil zimu.

Já jsem jenom obyčejný doktor... To nic nemění na tom, že jste samozřejmě použil správný termín tlumení varoózy a já jen běžně vžité léčení - omlouvám se.
Bohužel jste se přesně trefil. Už 5 let bydlím v Rokytně a nechávám včelaře na pokoji a situace je rok od roku horší. To, že to veterina, která má pravomoce kontroly chovu prostě neřeší a svádí to na trendy málem v celé Evropě je smutné. Za to je samozřejmě zodpovědná veterina, pro kterou je na mnoha místech včela spíš dotěrný hmyz... Konkrétně u nás se sice postupně pomalu SVS zapojuje, ale jen tím, že vydá vyhlášku a ev. nějaké to léčivo přihodí. Demokracie pro SVS znamená, že včely se mohou chovat klidně i v naprosto dožilých úlech a o welfare se dobře jenom píšou práce. Nikdy za svoje včelaření jsem neviděl veterináře u včel, i když z doslechu vím, že se občas u nějakého průseru objeví, samozřejmě za asistence prohlížitele, protože bohužel neznám moc veterinářů, kteří se nebojí včel a jsou schopni provést diagnostiku a odběr v terénu. Pane kolego myslím si, že i ve veterině se mluví o prevenci jako po všech stránkách výhodnější, jak jí SVS řeší? Kontinuálním tlumenín varoózy a pálením ohnisek moru? Pokud ano, měla by SVS tento postup už konečně vyhodnotit jako nedostatečný a změnit ho. Poradte mi, na koho a jakým formulářem se mám obrátit a nahlásit zhoršenou nákazovou situaci a co bude SVS dělat?
Dědulové si sice podle Vás žádnou péči nezaslouží, ale v organizacích, kde se tak léčení věnují nad úroveň požadovanou SVS jsou výsledky podstatně lepší. Ono je to složité i z hlediska soužití v obci. Když vím o včelaři, který nechává včely pravidelně do konce srpna hladovět, i když u nás snůška skončí obvykle v červnu - písek podloží, sucho a toho včelaře udám, nebude semnou mluvit ani kredenc ve vsi. Ten dotyčný přišel vloni o včely kvůli moru a co udělala veterina? Podepsala všechny papíry, aby tento chudák včelař, který díky zhoršující se nákazové situaci na světě přišel o včely. Asi není třeba vysvětlovat, že hladové včely, které do konce srpna nevidí gabon jsou vnímavější i k moru včelího plodu. Takže takový včelař dostane tučnou náhradu a jede se dál... Letos si nejspíš zn ovu chytne nějaký roj... Doufám, že když všichni hlásíme stavy, že je veterina kontroluje a pokud si někdo po úhynu nějaké nahlásí, že kontroluje, jestli to bylo se souhlasem SVS? Jinak by celostátní evidence moc smysl neměla. My si ale našich starších kolegů chceme vážit, máme rádi (především svoje) včely a bohužel veterina nemá žádná kritéria, které by chovatel musel splnit a už vůbec ne mechanismus kontroly. Sám jsem včelařil pod Chrudimskou organizací, kde se komisionelně léčilo a výsledky no nebe a dudy..... že by tedy opět chyba veteriny a její roli suplující zainteresovaní včelaři?
Nechci se přít a rád opustím svoje návrhy řešení, které berte jako možná řešení bez účasti SVS, protože ta nám dostatečně efektivně nepomáhá. Pokud dá SVS vhodný nástroj, který zabezpečí, aby Ti, kteří se o včely nestarají, jak mají aby nevčelařili, rád to těm břídilům půjdu osobně ve svém volnu bezúplatně jako prohlížitel včelstev zlikvidovat.
Omlouvám se za dlouhý příspěvek, ale ve své naivitě stále doufám, že by se SVS možná z podnětu svých odborníků mohla rozhýbat a Vy jste jedním z nich.
Rád se zapojím do jakékoliv smysluplné aktivity SVS.
Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 09:57:26
> ----------------------------------------
> R.H.:komisionální léčení má své odůvodnění i dnes, tedy pokud mají včelaři
> zájem se o včely starat.
> -----------------------------------------------------------
> Já jsem sice jen obyčejný veterinář, ale právě v tomto je můj názor 100%
> jiný. Právě, že za situace, kdy jsou ochotni včelaři se o včelstva zajímat
> a starat, je komisionální tlumení varroózy (nepoužívejte léčení, když víte
> jako epidemiolog, že je to v tomto pžípadě blbost :-) naprosto nepotřebné.
> To ale není realita českého včelaření - realita je taková, že když je v
> organizaci někdo jako Vy, komu není jedno, jak to v jeho okolí vypadá,
> stojí ho tzv. komisionální ošetření spoustu sil, práce, času, financí a
> proč? Proto, aby to dělal za někoho kdo na to kašle, nebo z jiných důvodů,
> třeba věku, nemůže ošetření provést. Je to tvrdé, je mi to líto, ale takový
> včelaři si žádnou péči nezaslouží, už vůbec ne Vaši a jediné z dlouhodobého
> hlediska, co je rozumné udělat, je nechat jim včelstva padnout. Vás to
> dokud budou chemikálie české antivarroózní metody účinné, moc neohrozí, jen
> Vám toho po 2-3 roky bude víc padat. Pokud budou pořád notoricky začínat
> znovu a znovu a nadále na to budou kašlat - je to záležitost pro SVS, která
> to má v popisu práce, protože na jiné chovatele hospodářských zvířat, což
> jsme jako včelaři podle veterinárního zákona taky, se žádné ohledy v
> oblasti zanedbávání péče o svá chovaná zvířata neberou. Ale včelaři jsou
> přece taky ti hodní dědečkové, kteří se včelkami zajištují opylovací
> činnost a tak jim musíme pomáhat i když na to kašlou. Výsledkem je naprosto
> neefektivní, mnoho milionů státní pokladnu zatěžující moloch, ze kterého
> ale jisté organizace docela hezky profitují. S molochem se chlubíme ve
> světě na základě povrchních výsledků, např. vyš.zimní měli, jak to u nás
> máme krásně pod kontrolou. Když kolegové ze zahraničí, se kterými jsem měl
> tu možnost se bavit, více pochopí náš systém, za žádnou cenu by tady
> včelařit někteří nechtěli. Ale co...jsme nejlepší na světě, všude nám
> závidí, peníze ze státní pokladny tečou, tak proč se tím zabývat :-)
>
>
>

Dodavam technicke info. Vyrobce je Ceska republika. Typ je DIES 3V. Vice techinfo na:http://www.dies.cz/prod01.htm

Jen vazny zajem, ozvete se na mail gupa(zav)seznam.cz nafotil jsem stav.
...........
gp (93.92.52.23) --- 6. 12. 2010
Inzerce - nabídka mikrovlnné sušky na dřevo

Nabízí se mikrovlnná suška. Prostor odhadem pro sušení materiálu přibližně 3m x 4O cm x40 cm. Jedná se takový sarkofág na podstavci. Tovární výroba. Nálezový stav. Podle všeho je nutná oprava elektroinstalace, prý jsou vadné některé magnetrony, ale kdo ví. Kdo ví očem je řeč a měl by zájem, tak se ozvěte na gupa(zav)seznam(bodka)cz

Ano, tento případ je dost nepravděpodobný, ale zůstavají zde další
problémy s roji, které jsou mimo zásahy včelařů. Pokud roj přežije, je
to zdroj roztočů pro další jejich množení. Kde se berou roztoči na
územích, které byly v roce 2007 velmi dobře 'odroztočovány' ať již
padnutím velké části včelstev nebo následným léčením a povinným nátěrem
plodu na jaře? S největší pravděpodobností jsou zavlečeni z okolí, a to
buď z přeživších rojů, nebo z míst, kde nebyla taková invaze a včely
přežily a s nimi i roztoči. Ťežko si nalhávat, že roztoče vyhubíme, je
třeba se s ním naučit žít. A to předpokládá vědět jak na tom jsme v
průběhu roku, kdy se roztoč aktivně množí.
Milan Čáp

Dne 8.12.2010 10:33, R. Poláek napsal(a):
> "Já k tomu přidám další otázky: Co se stane v případě, že včely vyberou
> na jaře umírající roj někde v dutině a donesou si ty stovky roztočů po
> podzimním léčení? Budete pro jistotu natírat? A co když už to bude v
> době, kdy už nátěr plodu není možný?"
>
> To je strašně nepravděpodobné. Mnohem víc než vyloupení slabého včelstva v
> říjnu.
> Za prvé takový roj může uhynout kdykoliv v průběhu zimy, takže v předjaří
> je obvykle už týdny až měsíce mrtvý a roztoči tím taky. Nebo pokud jsou
> roztoči přece jen živí, budou prokřehlí zimou a nepohybliví.
> Za druhé až měsíc po prvním proletu je stále tak zima, že vyloupení
> včelstva na vzdálenost větší něž nějaká stovka metrů je málo pravděpodobné.
> Když už je na jaře loupež, včely si loupí zásoby mezi sebou v rámci jednoho
> stanoviště.
> A za třetí na jaře není loupež prakticky nikdy likvidační jako na podzim,
> kdy dochází k přímému boji mezi včelami a jejich těsnému kontaktu, takže
> roztoči se z umírajících včel stěhují na loupící včely. Na jaře jsou
> vylupovány obvykle jen neobsazené zásoby, kde nejsou včely a tudíž ani živí
> roztoči.
>
>

Je to přesně tak jak píše Milan, v případě tzv. průšvihových sezon se to svede na kolegy přátele, kteří se na to vykašlali a přitom stačí, abych měl včelky v místě jako mám, kde není vůbec žádný problém mít včelstvo po zimě s minimem roztočů a koncem léta ho mít na pokraji kolapsu - bez letního monitoringu, bych mnohá včelstva v těchto letech nechal tak, né proto, že bych se vykašlal na podletní ošetření, ale prostě proto, že by přišlo po vytočení posledního medu už moc pozdě. Nutnou úpravou našeho supersystému založeného né na monitoringu a ale na systému na papíře, který funguje jen za daných podmínek které se nesmí změnit a s účinnými přípravky, je pak to,že tam včelaři nacpou gabony klidně v červnu, červenci, protože mají pravdu, když argumentují tím, že těch pár miligramů v danném objemu medu nikdo nenajde - mají pravdu i mimo jiné proto, že to u nás nikdo nehledá. Taková je realita, je mi líto, že to bude číst někdo, kdo si myslel, že to je u všech včelařů jinak. A je to naprosto stejný vývoj jako v okolních zemích, z nichž některé už mají procitnutí z chemické války za sebou - v momentě, kdy včelaři zjistí, že pevný systém, který dodržují, se začíná nějak vyklat (viz.úhyny před 3 roky, problémy s acrinathrinem na jižní Moravě a další, tak si začnou systém uzpůsobovat tak, aby jim včelstva přežila - tím se jen urychlí konec těchto léčiv, akcelerace rezistentních populací a co dál? Nová léčiva - ano možná, postupně se stejným vývojem, nebo jako jinde v zahraničí začít přemýšlet, přestat šlechtit roztoče, začít šlechtit včely. Máme tak 10-15 let ztrátu...zatím je to téma debat ve včelařských anarchistických kroužcích (jako např.PSNV :-) Je totiž ještě dost lidí, kteří si odmítají připustit, že né všude je to tak v pohodě, jako u nich na včelnici, v oblasti, kde včelaří - viz.některé příspěvky např.Radka Krušiny, který se marně snaží to některým vysvětlit. Jde o to, že když Vám při ošetřeních spadne pár roztočů, řekněme 100-200 :-), absolutně nevíte o čem varroóza je. Všechny názory pak jsou pokroucené tím, že včelař vůbec neví o čem mluví a aplikuje své názory na včelaře do jiných oblastí. Tyto oblasti se zajímavou letní dynamikou kleštíků zjistíte z vyšetření zimní měli jen těžko, u poctivě ošetřených včelstev už vůbec. Kdo si osahal a měl zkušenost s opravdovými počty někde kolem 3-4 tisíc. a nezřídka i více (suma po ošetřeních) už tuší o čem se zde znažíme někteří psát. Nechci aby moje názory jsem tady prezenoval tak, že je vše na 100%, jak píšu a všichni ostatní nemají pravdu, je to jen můj názor.

"Já k tomu přidám další otázky: Co se stane v případě, že včely vyberou
na jaře umírající roj někde v dutině a donesou si ty stovky roztočů po
podzimním léčení? Budete pro jistotu natírat? A co když už to bude v
době, kdy už nátěr plodu není možný?"

To je strašně nepravděpodobné. Mnohem víc než vyloupení slabého včelstva v říjnu.
Za prvé takový roj může uhynout kdykoliv v průběhu zimy, takže v předjaří je obvykle už týdny až měsíce mrtvý a roztoči tím taky. Nebo pokud jsou roztoči přece jen živí, budou prokřehlí zimou a nepohybliví.
Za druhé až měsíc po prvním proletu je stále tak zima, že vyloupení včelstva na vzdálenost větší něž nějaká stovka metrů je málo pravděpodobné. Když už je na jaře loupež, včely si loupí zásoby mezi sebou v rámci jednoho stanoviště.
A za třetí na jaře není loupež prakticky nikdy likvidační jako na podzim, kdy dochází k přímému boji mezi včelami a jejich těsnému kontaktu, takže roztoči se z umírajících včel stěhují na loupící včely. Na jaře jsou vylupovány obvykle jen neobsazené zásoby, kde nejsou včely a tudíž ani živí roztoči.

Tak to tak dělej a neplač.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Vsem kritikum
> Datum: 07.12.2010 20:55:11
> ----------------------------------------
> pepan napsal:
>
> >Radku když tomu tak rozumíš chop se toho vyšlechti takovou včelu.
> >Vždyť pro tebe to bude jistě hračka a vyděláš majlant.
> >Úplně by stačilo aby matky kladly jen na jaře včely žily jak slepice pár
> let, VD. by se neměl na čem množit a byl by klid
> ............
>
> Vždyť to je zřejmě jediný důvod proč to tu furt vnucuji.
> :)
> Snažím se vyšlechtit varroatolerantní včelu, a dokud tu všichni budou
> chovat ty svoje senzitivní potvory, tak mě to kazí.
> :)
> Musím zalobovat navrchu, aby se změnila vyhláška a zakázalo se léčit.
> :)
>
> Omlouvám se, asi už toho nechám.
> Chtěl jsem jen vyjádřit údiv nad tím, jak jsou všichni spokojení s tím,
> jaké včely to v naší kotlině chováme, a že vlastně nic nepotřebujeme, vždyť
> nám to celý svět závidí, a ono to vlastně ani nejde, vždyť JPP ....
>
> Aby to někdo špatně nepochopil - není to útok ani na veterinu, ani na
> výzkumný ústav.
> Ti zřejmě dělají to, co umí, a co je po nich požadováno.
> MY VČELAŘI chceme po nich účinné jedy nastavené na ta nejhorší včelstva.
>
> Proč nás spíš neispiruje takové motto, jaké má přítel Dvorský na svých
> stránkách - včelařím tak, aby včely žily až tu nebudu.
> A většina našich včelstev by určitě bez našich jedů napřežila. Ale nemůžeme
> si být jistí, že žádná.
> Nechtělo by to se snad raději zamyslet jak ta, co by to mohla umět, najít a
> nechat je žít. A ta ostatní třeba nechat zemřít?
> Jak to udělat, aby při tom nezkrachovali ti kdo se včelařením živí?
>
> Prč takové otázky jakoby nikoho nezajímaly?
> Aleš Molčík tu píše, že u nich to jde.
> Ano, ale proč se o tom oficiálně mlčí?
> Nebo mlží jako by někdo věděl, že to jistě nejde?
>
>
>

Ahoj Milane, dobrý dotaz. Proto je potřeba mimo jiné přesvědčit sousedy včelaře o potřebě možnosti kontroly spadu. U nás kromě mě a mých tovaryšů stále také nedosažitelné. Přitom shnilá dna se jim málem rozpadají....
U nás bylo jarní ošetření nakázáno, pokud není a spad je, dá se použít Formidol a dále v sezóně oddělky jako součást omezení populace roztoče.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 10:08:59
> ----------------------------------------
> Já k tomu přidám další otázky: Co se stane v případě, že včely vyberou
> na jaře umírající roj někde v dutině a donesou si ty stovky roztočů po
> podzimním léčení? Budete pro jistotu natírat? A co když už to bude v
> době, kdy už nátěr plodu není možný?
> Tento systém mi připadá velice alibistický (odléčil jsem a mám
> vystaráno) a krátkozraký (nic se mi tudíž nemůže přihodit). Tak proč
> dochází i přesto pravidelně k úhynům a to i u včelarů, kteří poctivě
> léčí? Již jich tu psalo své příspěvky na toto téma několik.
> Milan Čáp
>
> Dne 8.12.2010 9:45, M. Václavek napsal(a):
> > Radek Hubač:
> > Zvláště důležité je to při fumigacích v říjnu, kdy si včely dokáží při
> > loupežích donést stovky roztočů za den.
> >
> > ___________________________________________________________
> >
> >
> > Čistě statisticky, kolik takových říjnových loupeží, kdy si včelstva
> > nanesou stovky roztočů, ročně zhruba proběhne? Pochybuji, že jde o nějaké
> > významné číslo (teda pokud nevčelaříte v oblasti, kde zrovna hromadně
> > vymírají včelstva na varroázu). A i kdyby se to stalo, pokryjí to další
> > léčebná opatření, kterých je v současném systému přehršle (např. naše ZO je
> > toho zářným příkladem: tři fumigace, aerosol v prosinci,GABON v srpnu).
> > Proto si nemyslím, že provádění plošného jednorázového ošetření u všech
> > včelstev naráz má na podzim velký význam (nebo aspoň statisticky velký
> > význam).
> >
> > MV
> >
> >
>
>
>

Tak zrovna letos i vloni jsem měl spady po fumigacích velké... Zjistil jsem, že moje včely někde loupí, nasáté se vraceli ještě koncem října do úlů a vedle ve vsi pár km, kde mám maringotku spady téměř nulové. Dodávám, že tam jsme pouze dva včelaři a daleko od sebe. Jak mi to chceš vysvětlit? Snad ne tím, že doma léčím blbě a v maringotce dobře..... celkový počet včelstev v obou vesnicích není dramaticky rozdílný, ale u nás doma je asi10 včelařů, v Bohumilči 2. Nejvíc mě mrzí, že pomlouváš opatření, které může výrazně v některých vesnicích pomoci a přitom je zdarma, jde jen o lidskou lenost a neschopnost se domluvit. Druhým faktorem je to, že většina takových rebelů se zrovna nemá čím chlubit, protože mají ve včelách neskutečný bordel. Jás se za své včely stydět nemusím, takže jsem pro každé opatření, které má racionální jádro, může zvýšit efektivitu a možná i snížit potřebu léčiv. Je mně docela zle, když vidím koncem srpna hladové neléčené včely, prý čekající na jetel - v nížině na vátině..... Naštěstí jeden takový exemplární případ přišel vloni kvůli moru o všechny včelstva. Dva další pro stáří snad už taky brzy skončí, ale nevím jestli je to to pravé ořechové, myslím správný přístup k léčbě...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 09:45:26
> ----------------------------------------
> Radek Hubač:
> Zvláště důležité je to při fumigacích v říjnu, kdy si včely dokáží při
> loupežích donést stovky roztočů za den.
>
> ___________________________________________________________
>
>
> Čistě statisticky, kolik takových říjnových loupeží, kdy si včelstva
> nanesou stovky roztočů, ročně zhruba proběhne? Pochybuji, že jde o nějaké
> významné číslo (teda pokud nevčelaříte v oblasti, kde zrovna hromadně
> vymírají včelstva na varroázu). A i kdyby se to stalo, pokryjí to další
> léčebná opatření, kterých je v současném systému přehršle (např. naše ZO je
> toho zářným příkladem: tři fumigace, aerosol v prosinci,GABON v srpnu).
> Proto si nemyslím, že provádění plošného jednorázového ošetření u všech
> včelstev naráz má na podzim velký význam (nebo aspoň statisticky velký
> význam).
>
> MV
>
>
>

Já k tomu přidám další otázky: Co se stane v případě, že včely vyberou
na jaře umírající roj někde v dutině a donesou si ty stovky roztočů po
podzimním léčení? Budete pro jistotu natírat? A co když už to bude v
době, kdy už nátěr plodu není možný?
Tento systém mi připadá velice alibistický (odléčil jsem a mám
vystaráno) a krátkozraký (nic se mi tudíž nemůže přihodit). Tak proč
dochází i přesto pravidelně k úhynům a to i u včelarů, kteří poctivě
léčí? Již jich tu psalo své příspěvky na toto téma několik.
Milan Čáp

Dne 8.12.2010 9:45, M. Václavek napsal(a):
> Radek Hubač:
> Zvláště důležité je to při fumigacích v říjnu, kdy si včely dokáží při
> loupežích donést stovky roztočů za den.
>
> ___________________________________________________________
>
>
> Čistě statisticky, kolik takových říjnových loupeží, kdy si včelstva
> nanesou stovky roztočů, ročně zhruba proběhne? Pochybuji, že jde o nějaké
> významné číslo (teda pokud nevčelaříte v oblasti, kde zrovna hromadně
> vymírají včelstva na varroázu). A i kdyby se to stalo, pokryjí to další
> léčebná opatření, kterých je v současném systému přehršle (např. naše ZO je
> toho zářným příkladem: tři fumigace, aerosol v prosinci,GABON v srpnu).
> Proto si nemyslím, že provádění plošného jednorázového ošetření u všech
> včelstev naráz má na podzim velký význam (nebo aspoň statisticky velký
> význam).
>
> MV
>
>

Připadá mi to "jakési podivné". Že by včelař přijal zálohu na to co ještě doma nemá a tudíž neví zda může svůj závazek splnit?? Že by neměl na to s omluvou zálohu vrátit?? Že by nepřenesl přes své ego, že není tak dobrým včelařem jak se domníval a prezentoval a styděl by se to přiznat a proto pro pana doktora med nenakoupil u jiných včelařů jak by to udělal každý jiný včelař v zájmu zachování své dobré pověsti před zákazníky?? A nebo se v celé této kauze jedná o něco jiného ...??
JK

R.H.:komisionální léčení má své odůvodnění i dnes, tedy pokud mají včelaři zájem se o včely starat.
-----------------------------------------------------------
Já jsem sice jen obyčejný veterinář, ale právě v tomto je můj názor 100% jiný. Právě, že za situace, kdy jsou ochotni včelaři se o včelstva zajímat a starat, je komisionální tlumení varroózy (nepoužívejte léčení, když víte jako epidemiolog, že je to v tomto pžípadě blbost :-) naprosto nepotřebné. To ale není realita českého včelaření - realita je taková, že když je v organizaci někdo jako Vy, komu není jedno, jak to v jeho okolí vypadá, stojí ho tzv. komisionální ošetření spoustu sil, práce, času, financí a proč? Proto, aby to dělal za někoho kdo na to kašle, nebo z jiných důvodů, třeba věku, nemůže ošetření provést. Je to tvrdé, je mi to líto, ale takový včelaři si žádnou péči nezaslouží, už vůbec ne Vaši a jediné z dlouhodobého hlediska, co je rozumné udělat, je nechat jim včelstva padnout. Vás to dokud budou chemikálie české antivarroózní metody účinné, moc neohrozí, jen Vám toho po 2-3 roky bude víc padat. Pokud budou pořád notoricky začínat znovu a znovu a nadále na to budou kašlat - je to záležitost pro SVS, která to má v popisu práce, protože na jiné chovatele hospodářských zvířat, což jsme jako včelaři podle veterinárního zákona taky, se žádné ohledy v oblasti zanedbávání péče o svá chovaná zvířata neberou. Ale včelaři jsou přece taky ti hodní dědečkové, kteří se včelkami zajištují opylovací činnost a tak jim musíme pomáhat i když na to kašlou. Výsledkem je naprosto neefektivní, mnoho milionů státní pokladnu zatěžující moloch, ze kterého ale jisté organizace docela hezky profitují. S molochem se chlubíme ve světě na základě povrchních výsledků, např. vyš.zimní měli, jak to u nás máme krásně pod kontrolou. Když kolegové ze zahraničí, se kterými jsem měl tu možnost se bavit, více pochopí náš systém, za žádnou cenu by tady včelařit někteří nechtěli. Ale co...jsme nejlepší na světě, všude nám závidí, peníze ze státní pokladny tečou, tak proč se tím zabývat :-)

Nechápu jak můžete jedním dechem mluvit o moderním včelaření a přitom vytahovat dokola 100 let staré věci
Byla to jedna ze slepých cest která často vedla k oslabení včelstev před velmi ranými snůškami. Tak to tvrdil alespoň můj děda.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: lecht?n? na vara?zu Re: Vsem kritikum
> Datum: 07.12.2010 19:23:13
> ----------------------------------------
> Nechci zde nikoho kritizovat, ale při delším sledování příspěvků mi připadá
> že někteří včelaři neví co chtějí. Já se snažím ve svém včelaření každý rok
> něco vyzkoušet abych se učil, protože chci. A pokud něco chci a přesvědčí
> mě to, tak v tom pokračuji a jeli co, tak to ke své potřebě zdokonaluji.
> Takhle to je i s VT včelou a může to dělat každý, nevím že by někdo někomu
> držel ruce a zakazoval to. Nevýdím v tom žádnou vysokou vědu. Jde jen o
> vysvětlení principu a zdůvodnění co se a proč se. Na jaro mám připraveny
> blinovy přepážky a chci je vyzkoušet. Má někdo s těmito přepážkami
> zkušenost? Děkuji
>
>
>

Radek Hubač:
Zvláště důležité je to při fumigacích v říjnu, kdy si včely dokáží při loupežích donést stovky roztočů za den.

___________________________________________________________


Čistě statisticky, kolik takových říjnových loupeží, kdy si včelstva nanesou stovky roztočů, ročně zhruba proběhne? Pochybuji, že jde o nějaké významné číslo (teda pokud nevčelaříte v oblasti, kde zrovna hromadně vymírají včelstva na varroázu). A i kdyby se to stalo, pokryjí to další léčebná opatření, kterých je v současném systému přehršle (např. naše ZO je toho zářným příkladem: tři fumigace, aerosol v prosinci,GABON v srpnu).
Proto si nemyslím, že provádění plošného jednorázového ošetření u všech včelstev naráz má na podzim velký význam (nebo aspoň statisticky velký význam).

MV

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 09:37:03
> ----------------------------------------
> "i když jsem mladší, tak samozřejmě vím, jak se postřik dělal a jak to bylo
> pracné a za druhé si myslím, že komisionální léčení má své odůvodnění i
> dnes, tedy pokud mají včelaři zájem se o včely starat. Za prvé se předejde
> spoustě sporů, kdo kdy a jak léčil, ale hlavní je, že léčení provedené ve
> stejnou dobu u všech včelstev třeba v katastru obce je nejlepší možností
> jak zvýšit podstatně efektivitu léčení."
>
> No nevím, komisionální léčení a léčení včech včelstev v nějakém regionu ve
> stejnou dobu spolu přece nijak nemusí souviset. Stačí přece když důvěrník
> rozdá léčivo a domluví se se včelaři. Komise byla potřebná za socialismu,
> kdy strana a vláda mohla případně kecat i do včelaření a tak bylo třeba
> odpovědnost rozložit na víc lidí včetně těch s funkcemi. Dneska si každý
> za léčení svých včelstev odpovídá sám, případně pokud na to úplně kašle,
> zodpovídá se kolegům v místní ZO či v krajním případě veterině.
>
>
>

"i když jsem mladší, tak samozřejmě vím, jak se postřik dělal a jak to bylo pracné a za druhé si myslím, že komisionální léčení má své odůvodnění i dnes, tedy pokud mají včelaři zájem se o včely starat. Za prvé se předejde spoustě sporů, kdo kdy a jak léčil, ale hlavní je, že léčení provedené ve stejnou dobu u všech včelstev třeba v katastru obce je nejlepší možností jak zvýšit podstatně efektivitu léčení."

No nevím, komisionální léčení a léčení včech včelstev v nějakém regionu ve stejnou dobu spolu přece nijak nemusí souviset. Stačí přece když důvěrník rozdá léčivo a domluví se se včelaři. Komise byla potřebná za socialismu, kdy strana a vláda mohla případně kecat i do včelaření a tak bylo třeba odpovědnost rozložit na víc lidí včetně těch s funkcemi. Dneska si každý za léčení svých včelstev odpovídá sám, případně pokud na to úplně kašle, zodpovídá se kolegům v místní ZO či v krajním případě veterině.

Zdravím kolegy včelaře,
mám poptávku po medu asi na cca 30 kg.
Já už med na prodej nemám a ani přátelé včelaři z naší ZO.
Má někdo zájem?
Pokud ano, prosím o zaslání na můj email kontakt, který předám
"zákazníkovi".
Oni si u vás med na dobírku objednají.

Email: pavel.votrubec/=/quick.cz

Předem děkuji za své známé.

S pozdravem
Pavel Votrubec

Josefe, tak to se mýlíš,
i když jsem mladší, tak samozřejmě vím, jak se postřik dělal a jak to bylo pracné a za druhé si myslím, že komisionální léčení má své odůvodnění i dnes, tedy pokud mají včelaři zájem se o včely starat. Za prvé se předejde spoustě sporů, kdo kdy a jak léčil, ale hlavní je, že léčení provedené ve stejnou dobu u všech včelstev třeba v katastru obce je nejlepší možností jak zvýšit podstatně efektivitu léčení. Jsem epidemiolog a o opaku mě jako laik těžko přesvědčíš. Zvláště důležité je to při fumigacích v říjnu, kdy si včely dokáží při loupežích donést stovky roztočů za den. Pokud se mě podaří takový postup zorganizovat u nás ( hlavní problém je, že tam často nejsem), pošlu Ti za rok porovnání spadů s posledními 2 sezónami, kdy mám záznamy...
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 07.12.2010 13:54:56
> ----------------------------------------
> Já si osobně myslím že to pochází z doby kdy se s varroázou začínalo zápasit a
> opravdu se to tak provádělo speciálnmí postřikovačem na stlačený vzduch.
> Rozebírali se v prosinci pak celá včelstva. Tento postup snad ani nikdo z vás
> již nezná ale k tomu byli nutně potřeba 2 lidé. a od této doby se to jen
> bezmyšlenkovitě opisuje i když to nemá již žádné opodstatnění.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 07.12.2010 12:39:55
> > ----------------------------------------
> > Ahoj Karle, nevím, co je tam teď, ale v roce 2000 když jsem začínal, tak tam
> > bylo, že se musí léčit komisionelně..
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: Vem kritik?m
> > > Datum: 06.12.2010 15:14:13
> > > ----------------------------------------
> > > Tak v tom si nevybereš.
> > > Vyhlášky SVS se tě budou dotýkat při chovu jakýchkoliv zvířat. Na to
> > > nemusíš mít ani včely.
> > > Pepan
> > > ------------------------------
> > >
> > > Nevím jestli musím k třeba k léčení králíků či drůbeže proti kokcidioze
> > > přivolávat důvěrníka ČSCHDZ. Nepamatuji ani za socialismu. :-)
> > >
> > > A u včel to nebylo ani před pěti lety. To si tam prosadil někdo v
> > > posledních letech.
> > > Sám jsi se divil, že by se ke každému zapalování knotu měl volat důvěrník.
> > > A platí to i u vás. :-)
> > > :-)
> > > Karel
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Takhle to bývá, jednou jsi dole, jednou nahoře, jednou je člověk chválen až na půdu, jednou je sviňák, abych parafrázoval našeho klasika Havlíčka Borovského.

V tomto případě se pravděpodobně jedná o nezvládnutý rozvoj. Člověk začne včelařit s novými úly a dalšími novými věcmi a čerstvě odchovanými matkami F1 od kvalitní matky a trefí třeba dobrý rok na stanovišti, takže má první, druhý rok výnosy srovnatelné s velmi dobrými zavedenými včelaři a začne si myslet, že to je jen začátek, že za nějaký rok bude mít ty výsledky ještě 2 - 4 x větší a ty jiné včelaře daleko předežene....
A ono třeba dalších pár let naopak budou ty výsledky nižší než první dva roky a práce víc....

Jen malá poznámka k tomu co Karl napsal: 6ádná vývojová stasia ani dospělci roztočů se nikdy do stěn úlů dostat nemůžou, alespoň ne v tom smyslu, že by se tím mohli šířit, vždy bez včel brzy hynou.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Boleloucký <boleloucky.petr/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Moje skuenost včelaření v nástavkových úlech s polyuretanovou
> vlokou která je potaena hliníkovou folií.
> Datum: 08.12.2010 08:31:55
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> jestli můžete poslat nějaké fotky a informace ke konstrukci, tak bych byl
> velmi rád.
> Příjemný den
> Petr Boleloucký, 777840488, boleloucky.petr/=/gmail.com
>
>
> 2010/12/8 karl <k.salvet/=/seznam.cz>
>
> > Tak především jsem se neuklidil chodím taky do práce,ale hlavně jsem ještě
> > počkal na další odezvu(příspěvky) a reklamu si dělat nepotřebuji chci
> > poukázat na to že včelařit se dá i netradičním novým způsobem.Nejedná se
> > totiš jen nové materiály ale taky především o způsob včelaření v těchto
> > úlech pokud chcete dosáhnout dobrých výsledků.
> > V první řadě podle mne na nadmořské výšce nezáleží mám 3 stanoviště v
> > rozmezí 250m až 480m NM.kraj Zlínský Výnosy ve snůškách během roku nemohu
> > jednoznačně posoudit neboť každý rok je to jiné dokonce z mích záznamů za
> > posledních 8 let nejsou ani dva roky stejné.Co se týká nemocí myslím si
> > nebo spíš jsem přesvědčen že kdyby v mém okolí všichni včelařili v těchto
> > úlech a pracovali se včelstvy jako já léčilo by se jen preventivně.(postup
> > napíši dole)
> > V porovnání jak jsem již psal se dřevěnými úly je výnos medu o 80% a více
> > vyšší níže napíši proč?Od LYSONĚ jsem úly měl 2 sezony potom jsem je
> > daroval (po opravě)
> > důvod zozežírání a hlavně úplně zbytečně složitá konstrukce dna a hlavně
> > nesmyslně složitě udělaná stříška špatná manipulace navíc všechno celý úl s
> > polystyrenu.
> > Včelařím na R.M. 39*24 zimuji na 2 těchto nástavcích na 11rámků zásadně na
> > studenou stavbu a do každého nástavku na zimu vkládám polystyrenovou vložku
> > místo 2 rámků tímto zúžím prostor v nástavku na 9rámků takže zimuji na 18
> > rámcích celkem.Včelstva zakrmuji rámkovým krmítkem (které si sám
> > vyrábím)Ps. Hledám výrobce plastového rámkového krmítka.Zakrmuji asi 20
> > července naleji 3krát jedno krmítko to je asi 12kg.U včelstva využívám
> > ještě letní včely.Teplotu jsem měřil v horním nástavku mezi 3a4 rámkem asi
> > 3cm hluboko.
> >
> > Nemoci: Především jsem v žádném případě nenapsal že zakoupení mého úlu řeší
> > problematiku nemocí blbost.Nástavek s polyuretanovou vložkou která je
> > potažená hliníkovou folií včetně dosedacích ploch včely vůbec nedojdou do
> > styku ani s polystyrenem ani s polyuretanem.Protože je celý nástavek uvnitř
> > vlastně potažený hliníkovou folií(musí být potravinářská pokut použijete
> > klasický hliníkový plech což není dovoleno Vám po vložení formidolových
> > desek aplikace kyseliny mravenčí s oxiduje a časem rozpadne) nemohou se
> > dostat do hliníku žádná vývojová stadia roztočů,tím odpadá tzv, vypalování
> > nástavků u dřevěných úlů a posléze ošetření nátěrem.Já ještě tyto nástavky
> > uvnitř natírám propolisovou tinkturou včelám to voní a rády jej
> > přijímají.Matky obnovuji vždy po dvou letech které kupuji od kvalitního a
> > zkušeného chovatele matek.Včely se mi téměř nerojí díky konstantní teplotě
> > v úlu a včasném rozšiřování díla pokut se vyrojí já dávám vinu vždy
> > včelařovi cizí roje zásadně nechytám.Dno jsem sám vymyslel je dřevěné z
> > masivu unyverzalní na letní a zimní provoz má dvojí zasíťování vložku na
> > varoachyt pylochyt a plnou vložku na fumigaci.Stříška je hliníková
> > zateplená polystyrenem 5cm.
> > Co považuji za zásadní je na jaře při první prohlídce vyměním dno dám nové
> > a otočím oba nástavky na teplou stavbu staré dno potom důkladně vyčistím a
> > obnovím nátěr slouží vždy jen jeden rok.
> > Obnova díla: Jak začne u včelstva stavební pud podkládám zase vždy buť nový
> > nebo ošetřený čistý nástavek(nejlépe natřený propolisem) s mezistěnami
> > mohou být i souše ne starší 3let Souše asi 3roky v provozu vyřezávám
> > neřídím se pravidlem až přes něj není vidět to už je podle mne pozdě a
> > rámky vyvářím v kotli staré spálím doma v topení.
> > Včelařím bez mřížky a bez oček důvody jsou s hora zřejmé používám až 5
> > nástavků 2 plodiště a 3 medníky samozřejmě podle počasí a snůšky.Přátelé
> > kdo zvás by chtěl vidět fotky zašlu na imeil.Další dotazy rád zodpovím
> > Karl.
> >
>
>
>
> --
> Ing. Petr Boleloucký
> 777840488, 737267011
> boleloucky.petr/=/gmail.com
>
>
>

Rád bych požádal pana Streita o vysvětlení a rychlé vyřešení, já si takhle marketing medu nepředstavuji. Velká většina včelařů je poctivých a těžko budeme přesvědčovat zákazníky, aby kupovali náš drahý med místo medu ze supermarketů (který se pohybuje i níže než ceny ze dvora), pokud budou mít takové nepříjemnosti.
Samozřejmě, že jsem už panu doktorovi nabídl med od sebe, aby nezůstal bez medu o Vánocích a nemyslel si, že je takový přístup od včelařů normální ...
Radek Hubač


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Dalimil Chochol?? <dalimil/=/chocholac.com>
> Předmět: Nepoctiv? v?ela? Streit Pavel, Rosice
> Datum: 07.12.2010 20:56:47
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> protože vidím, jak zde přispíval i pan Pavel Streit, považuji za svou
> povinnost oznámit, že je to včelař naprosto nespolehlivý a nečestný...
> Mám u něj zaplaceno 30 kg medu, ale pan Streit pouze opakovaně sliboval, že
> med brzy dodá. Poslední dobou (asi měsíc) mi ani nezvedá telefon a poslední
> domluva, že zavolá, byla naprosto lichá. Věřím, že řada ostatních je
> naprosto jiného ražení a že takové lidi, jako je pan Streit, mezi sebou
> trpět nebudete. Taky jsem kdysi včelařil a nikdy bych toto neudělal...
> Naštěstí mám na předání protihodnoty za med svědky, tedy budu dlužný med
> muset vymáhat právní cestou. Je mi to dost líto.
> Ještě se pokusím dát upozornění na pana Streita do časopisu Včelařství.
>
> Zdravím poctivé včelaře.
> MUDr. Dalimil Chocholáč, Viničné Šumice
>
>
>

No to teda koukám!
Pokud je to tak zaslouží dostat pořádně za uši a to i třeba právně.Nedovedu si představit že bych někomu něco slíbil aniž bych tomu mohl dostát.
Slovo dělá chlapa PAVLE!

Letošní rok je to samý extrém.Jsou u nás včelaři,kteří vytočili(nebo spíše nevytočili) minimum,takže pomalu nemají zákazníkům co nabídnout,a potřebný med vykoupit?Ani to není často tak jednoduché,ne každý dnes spěchá s medem do výkupu.
Na druhou stranu,zase někteří jiní včelaři měli medu dost,tady u nás kdosi dokonce hlásil rekordní snůšku.Ale ani ti nemají vyhráno,stoupl počet případů,kdy obsah vody ve vytočeném medu přesáhl hodnoty pro bezpečné uskladnění a část zásob mohla začít kvasit,tudíž pro poctivé včelaře je nemyslitelné takový med nabízet stálému klientovi.
Nechci se nikoho zastávat,obzvláště pokud dosud nedodal už zaplacené zboží,ale držet včely ještě neznamená,že každoročně mám dost kvalitního medu pro všechny.Dobrý včelař ještě nemusí být dobrý obchodník a naopak.

Zdraví Pavel.

Dobrý den,
jestli můžete poslat nějaké fotky a informace ke konstrukci, tak bych byl
velmi rád.
Příjemný den
Petr Boleloucký, 777840488, boleloucky.petr/=/gmail.com


2010/12/8 karl <k.salvet/=/seznam.cz>

> Tak především jsem se neuklidil chodím taky do práce,ale hlavně jsem ještě
> počkal na další odezvu(příspěvky) a reklamu si dělat nepotřebuji chci
> poukázat na to že včelařit se dá i netradičním novým způsobem.Nejedná se
> totiš jen nové materiály ale taky především o způsob včelaření v těchto
> úlech pokud chcete dosáhnout dobrých výsledků.
> V první řadě podle mne na nadmořské výšce nezáleží mám 3 stanoviště v
> rozmezí 250m až 480m NM.kraj Zlínský Výnosy ve snůškách během roku nemohu
> jednoznačně posoudit neboť každý rok je to jiné dokonce z mích záznamů za
> posledních 8 let nejsou ani dva roky stejné.Co se týká nemocí myslím si
> nebo spíš jsem přesvědčen že kdyby v mém okolí všichni včelařili v těchto
> úlech a pracovali se včelstvy jako já léčilo by se jen preventivně.(postup
> napíši dole)
> V porovnání jak jsem již psal se dřevěnými úly je výnos medu o 80% a více
> vyšší níže napíši proč?Od LYSONĚ jsem úly měl 2 sezony potom jsem je
> daroval (po opravě)
> důvod zozežírání a hlavně úplně zbytečně složitá konstrukce dna a hlavně
> nesmyslně složitě udělaná stříška špatná manipulace navíc všechno celý úl s
> polystyrenu.
> Včelařím na R.M. 39*24 zimuji na 2 těchto nástavcích na 11rámků zásadně na
> studenou stavbu a do každého nástavku na zimu vkládám polystyrenovou vložku
> místo 2 rámků tímto zúžím prostor v nástavku na 9rámků takže zimuji na 18
> rámcích celkem.Včelstva zakrmuji rámkovým krmítkem (které si sám
> vyrábím)Ps. Hledám výrobce plastového rámkového krmítka.Zakrmuji asi 20
> července naleji 3krát jedno krmítko to je asi 12kg.U včelstva využívám
> ještě letní včely.Teplotu jsem měřil v horním nástavku mezi 3a4 rámkem asi
> 3cm hluboko.
>
> Nemoci: Především jsem v žádném případě nenapsal že zakoupení mého úlu řeší
> problematiku nemocí blbost.Nástavek s polyuretanovou vložkou která je
> potažená hliníkovou folií včetně dosedacích ploch včely vůbec nedojdou do
> styku ani s polystyrenem ani s polyuretanem.Protože je celý nástavek uvnitř
> vlastně potažený hliníkovou folií(musí být potravinářská pokut použijete
> klasický hliníkový plech což není dovoleno Vám po vložení formidolových
> desek aplikace kyseliny mravenčí s oxiduje a časem rozpadne) nemohou se
> dostat do hliníku žádná vývojová stadia roztočů,tím odpadá tzv, vypalování
> nástavků u dřevěných úlů a posléze ošetření nátěrem.Já ještě tyto nástavky
> uvnitř natírám propolisovou tinkturou včelám to voní a rády jej
> přijímají.Matky obnovuji vždy po dvou letech které kupuji od kvalitního a
> zkušeného chovatele matek.Včely se mi téměř nerojí díky konstantní teplotě
> v úlu a včasném rozšiřování díla pokut se vyrojí já dávám vinu vždy
> včelařovi cizí roje zásadně nechytám.Dno jsem sám vymyslel je dřevěné z
> masivu unyverzalní na letní a zimní provoz má dvojí zasíťování vložku na
> varoachyt pylochyt a plnou vložku na fumigaci.Stříška je hliníková
> zateplená polystyrenem 5cm.
> Co považuji za zásadní je na jaře při první prohlídce vyměním dno dám nové
> a otočím oba nástavky na teplou stavbu staré dno potom důkladně vyčistím a
> obnovím nátěr slouží vždy jen jeden rok.
> Obnova díla: Jak začne u včelstva stavební pud podkládám zase vždy buť nový
> nebo ošetřený čistý nástavek(nejlépe natřený propolisem) s mezistěnami
> mohou být i souše ne starší 3let Souše asi 3roky v provozu vyřezávám
> neřídím se pravidlem až přes něj není vidět to už je podle mne pozdě a
> rámky vyvářím v kotli staré spálím doma v topení.
> Včelařím bez mřížky a bez oček důvody jsou s hora zřejmé používám až 5
> nástavků 2 plodiště a 3 medníky samozřejmě podle počasí a snůšky.Přátelé
> kdo zvás by chtěl vidět fotky zašlu na imeil.Další dotazy rád zodpovím
> Karl.
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com