78432

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



bernard (109.80.81.138) --- 4. 12. 2010
Re: folie (48642) (48650) (48655)

Jenom to co je na iternetu, víc o tom nevím.Zkoušel jsem tři ruzne vyrobky,Gutafol je nevhodný ma malou propustnost ,tu třeti nevím, ale včely ji rozkousaly.Koupil jsem ji ve stavebninach za 51kč bm http://www.stresni-folie.cz/difuzni-kontaktni

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48657


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (78.136.142.251) --- 4. 12. 2010
9 sjezd ČSV

dnes vyl zahájen sjezd máte někdo zprávy co je nového se stanovami kdo bude předseda atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48656


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 4. 12. 2010
Re: folie (48642) (48650)

nemůžete o folii jutadach napsat něco více, například jak je moc propustna kde ji je možno koupit, a podobně.

Dlouhodobě používám celoročně nepropostnou folii, igelit nebo PVC, poly vinyl chlorid.
Nechávám folii na horních rámkach i v zimě a v 3NN optimal nemám nadmerné vlhko.
Podle máho názoru v úle není vlhko proto že folie zcela netěsní a česny a netěsnostmi uniká dost vzduchu a tím i vlhkosti.

V obdobi předjaří při plodování je pak vlhko ve všech včelstvech, voda se sráží na studených stěnách a vytéká nebo mrzne po dně úlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48655


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.121) --- 4. 12. 2010
Re: Pavel - 2 matky... (48645) (48647) (48648) (48653)

V Moravské včele je taková, plnička medu do rámků znázorněna. Je to dvouplášťová nádoba, postaví se na sporák , uvnitř pláště se ohřívá voda a ve vnitřní nádobě med. Rámek se ponoří do nahřátého medu a při sklonu buněk by se ty bublinky měly vyplatit. Nádoba je velikostně, asi tak na čtyři rámky. Vnější plášť má napouštěcí hrdlo nahoře a vnitřní na med má výpust dole přes oba pláště.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48654


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 12. 2010
Re: Pavel - 2 matky... (48645) (48647) (48648)

"Riziko jsou teď zásoby. Nejlepší doplnění je rámek s medem. Pokud není zásobní rámek na skladě, tak položit souš rozehřát med ve sklenici a do buněk med nalít. Jestli ale včelstvo vyzimuje je ve hvězdách."

Nalití je problém, protože v buňkách dole zůstanou bubliny a dost medu zůstane zvenku buňěk a bude po vložení vlhnout a téct, včelky tak zřejmě budou muset většinu těch nalitých zásob přemisťovat, což je v zimě zatíží.
Já jsem kdysi zvažoval plnění jednotlivých buňěk injekční stříkačkou. Trošičku rozředěný med s obsahem vody kolem 20 % a na vyhřátém místě, aby med ze stříkačky šel a za nějakou hodinku by byl plást naplněný. Pokud nejsou jiné už zpracované zásoby a pro záchranu cenného včelstva a matky by se taková piplačka bezesporu vyplatila. Ovšem nevyzkoušel jsem to, zatím nebyl důvod.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48653


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (193.86.243.17) --- 4. 12. 2010
Re: sponkovačka (48640) (48641)

Ad čalounické. Měl jsem podobné. Při zatloukání dobré , ale když jsem je chtěl dorazit , tak u poloviny z nich ulítla hlavička . Ta tam byla snad lepená dodatečně. Zbytek uletěl při prvním páčení rámku. To je teprve pakárna.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48652


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Baudis (e-mailem) --- 4. 12. 2010
Vypadek konference

Mili vcelari!

Omlouvame se za vypadek konference, zpusobeny chybou v konfiguraci,
ktera se necekane projevila az ted. Prispevky mezitim odeslane pres web
si muzete precist na:

       http://www.vcely.or.cz/konference.pl

                            Petr "Pasky" Baudis

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48651


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

bernard (109.80.81.138) --- 3. 12. 2010
Re: folie (48642)

Promiňte, zapomněl jsem na značku, je to paropropustná folie Jutadach 135. Tu včely nevykousaly a je tam od května, jiné jsou nevhodné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48650


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (81.90.173.228) --- 3. 12. 2010
Re: Pavel - 2 matky... (48645) (48647) (48648)

O zásoby strach nemám těch tam bylo fakt dost.Vždy mám včelstva nakrmená dostatečně,vždy jim ještě na jaře odebírám rámky se zásobou které používám při tvorbě oddělků.Uvidíme jak to dopadne sám jsem na to zvědavej.Jinak včel v zimním chomáčích je dost,obsedají každé asi těch 5 rámků

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48649


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.121) --- 3. 12. 2010
Re: Pavel - 2 matky... (48645) (48647)

Tichá výměna se děje z pravidla v podletí, ale není to podmínka. Jde o odstranění matky, která přestává ovládat, pro své stáří nebo vykladenost včelstvo feromony. V tomto případě kdy včelstvo zimuje dvě matky s největší pravděpodobností došlo k tomu, že na jedné straně je matka stará a pro včelstvo nevhodná a na druhé straně je matka mladá pozdě v podletí vylíhnutá a nestačila se například pro špatné počasí oplodnit a nebo rozklást, takže ani mladá matka neovládá včelstvo dostatečně, tak aby včely starou matku odstranily. Kolem vánoc, by se mělo oteplit, a do té doby bych si připravil tenkou přepážku uvnitř s mateří mřížkou a při oteplení, bych celý nástavek posadil na nízké dno a přepážku s mřížkou bych vložil mezi ty dvě včelstva a zkusil je dozimovat jako dvoumatečné. Včelstvo si na jaře bude moci vybrat, která matka má pro ně větší cenu na kterou stranu se přidá. Riziko jsou teď zásoby. Nejlepší doplnění je rámek s medem. Pokud není zásobní rámek na skladě, tak položit souš rozehřát med ve sklenici a do buněk med nalít. Jestli ale včelstvo vyzimuje je ve hvězdách.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48648


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 3. 12. 2010
Re: Pavel - 2 matky... (48645)

"Budete rád,když alespoň 1 matka přežije zimu a pokud brzy na jaře s tím nic neuděláte,nebudete mít ani jednu z nich.
Myslet je houby vědět,konat se musí..."

Nojo, ale co konkrétně má konat? To se takhle dobře radí, když se nic konkrétního neporadí.

Po pravdě mě ale taky nic konkrétního nenapadá.
Snad jedině modlení, aby obě části nebo aspoň ta s inseminovanou matkou byly dostatečně velké a každá z nich měla dost zásob, aby tak přežily mrazy a v oblevě bylo možné do nich jít a spravit to.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48647


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

karl (94.125.216.7) --- 3. 12. 2010
Plastové rámkové krmítka

Dobrý den sháním větší množství Rámkových plastových krmítek na dva rámky 39*24 děkuji za odpověď Salvet tel.737533383 nebo poraďte mi kde je koupit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48646


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiránek a spol... (83.208.80.247) --- 3. 12. 2010
Pavel - 2 matky...

Včera jsem byl na včelnici a ve vozech a jedno včelstvo kde mám 3 roky starou inseminovanou vynikající matku má včelstvo pod folii na každé straně nástavku dva zimní chumače včel.Tak si myslím že tam bude stára inseminovaná matky a ještě mladá matka s tiché výměny.
****************************************************
Budete rád,když alespoň 1 matka přežije zimu a pokud brzy na jaře s tím nic neuděláte,nebudete mít ani jednu z nich.
Myslet je houby vědět,konat se musí...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48645


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (81.90.173.228) --- 3. 12. 2010
dvě matky ve včelstvu

Včera jsem byl na včelnici a ve vozech a jedno včelstvo kde mám 3 roky starou inseminovanou vynikající matku má včelstvo pod folii na každé straně nástavku dva zimní chumače včel.Tak si myslím že tam bude stára inseminovaná matky a ještě mladá matka s tiché výměny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48644


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 3. 12. 2010
Re: sponkovačka (48640) (48641)

"Já používám čalounické, tam je hlavička ještě většinou v pořádku. Jinak s Vámi souhlasím. Zhoršující se kvalita materiálů stavebních hřebíků se plně projevuje zejména u delších. Když jsem vloni přelaťovával střechu na baráku, tak se přibližně každý třetí ohnul... Přitom jsem měl k dispozici ještě zbytek starších, které se při zabíjení ohnuly jen zcela výjimečně."

Z hřebíků je komodita, všechny podobné jsou za zhruba stejnou cenu a výrobci mezi sebou soutěží, kdo hřebíky vyrobí nejlevněji.
Případně, když u běžných hřebíků na rozdíl od sponek není specifikována tvrdost materiálu, používá se ta nejměkší ocel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48643


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirkaZ (82.100.2.212) --- 3. 12. 2010
folie

čauky chci se zeptat jakou paropropustnou folii používate a včely jí nekoušou?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48642


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (213.220.236.213) --- 3. 12. 2010
Re: sponkovačka (48640)

Já používám čalounické, tam je hlavička ještě většinou v pořádku. Jinak s Vámi souhlasím. Zhoršující se kvalita materiálů stavebních hřebíků se plně projevuje zejména u delších. Když jsem vloni přelaťovával střechu na baráku, tak se přibližně každý třetí ohnul... Přitom jsem měl k dispozici ještě zbytek starších, které se při zabíjení ohnuly jen zcela výjimečně. Vždy záleží na konkrétním výrobci, ale s pravidelností narážím v této oblasti na naprosté šunty. Tak je to i s těmi hlavičkami.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48641


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.176.70.3) --- 2. 12. 2010
sponkovačka

Taky jsem viděl sponkovačku v akci na jedné výstavě .
Bohužel používám odpadní dřevo a to má někdy dost hustá léta a taky divně kroucená. To by se všechno rozštípalo .
Takže sbíjím v samo domo přípravku . Poslední dobou narážím na problémy s hřebíčky . Ty co se prodávají na rámky mají hlavičky , které se již dost zmenšily a jsou krátké. V nouzi je ale možné je použít . V nouzi . Prodávané stavební hřebíčky již se dají zaměnit s kolářskými . Jo to je to šetření . Již kupuji silnější než je třeba , ale i tam je to s každou další várkou horší a horší .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48640


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 2. 12. 2010
Re: nadstavky (48543) (48573) (48580) (48582) (48585) (48599) (48600) (48603) (48607) (48608) (48616) (48618) (48628) (48634) (48636)

Já tovidím jinak Při příliš vydatné snůšce to včely nestačí vysoušet zvláště když v případě řepky bývá poměrně vysoká vlhkost vzduchu venku, ten proudící vzduch ji prostě nemůže pojmout. pepan

Na prvý pohľad je to logické, ale za vyše 50 rokov, sa mi ešte nestalo, aby som vytočil med s obsahom vody nad 18% a skvasil mi v nádobách. Ale už sa mi to stalo vtedy, keď bola malá prestávka v znáške medzi repkou a agátom, keď včely nemali čas vodu odpariť.

Mám jednoduché úľové dná, letáče (20x380 mm) otvorené naplno, s tromi až štyrmi nadstavkami výška 280 mm.
Včely ako také majú vyvinutý tak dokonalý systém odvetrávania vnútorných priestorov úľa, že s tým nemajú problém. Dokážu odvetrať aj hlbšie dutiny, pretože sa vedia zoradiť do "zástupu" hlavou dovnútra úľa na letáči a pokračujú i v uličkách alebo na stenách úľa a to kmitaním krídiel si vnútorný vlhký vzduch podávajú z krídla na krídlo. V čase včelej nečinnosti (zima) sú včely odkázané len na prirodzené odvetrávanie úľového priestoru čo sa nedá porovnávať s vetraním úľa v čase chovu plodu a znášky.

Svojimi zásahmi do tohoto systému človekom, možno je to i dôsledok otvorených očiek a otvoreného dna, čím zasiahneme do ich osvedčeného systému odvetrávania a výsledkom je med s vyšším obsahom vody.
Ale to je len moja "teória"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48639


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (193.165.9.66) --- 2. 12. 2010
Re: nadstavky (48543) (48573) (48580) (48582) (48585) (48599) (48600) (48603) (48607) (48608) (48616) (48618) (48628) (48634) (48636)

Ano, to jsou ty další vlivy, jako je nepříhodné počasí. Ovšem více lidí zde popsalo rozdíly mezi uteplenými a neuteplenými úly v jinak stejných podmínkách...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48638


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 2. 12. 2010
Re: nadstavky (48543) (48573) (48580) (48582) (48585) (48599) (48600) (48603) (48607) (48608) (48616) (48618) (48628) (48634) (48636)

"Já tovidím jinak Při příliš vydatné snůšce to včely nestačí vysoušet zvláště když v případě řepky bývá poměrně vysoká vlhkost vzduchu venku, ten proudící vzduch ji prostě nemůže pojmout. "

Mně připadá, že v klasickém starém úlu, kde je jen jedno česno, tak včelky při zahušťování zásob tím česnem vyfoukávají vzduch ven. Dovnitř úlu vzduch prosakuje skrz škvíry kolem okýnek, latiček a podobně, tudíž s větším odporem. takže toho vzduchu je málo a včelky ho stačí ohřát, takže dobře vysušuje.
V nástavkovém úlu vzduch vyfukují obvykle horními očky a do úlu vzduch vstupuje přes síto a přes spodní česno, je li otevřené. To jsou hodně velké otvory a vzduch tam tak proudí volně, bez odporu. Toho vzduchu je tak mnohem víc a včelky ho tak nestíhají ohřát, zásoby se tedy zahušťují pouze když venkovní vzduch je suchší a teplejší. Pokud je venkovní vzduch vlhký, zásoby se nezahustí. Plus se k tomu připočte to, že v nástavkovém úlu je toho medu k zahuštění až násobky víc než v klasickém úlu a tak med z nástavků je v průměru zahuštěný méně a to zahuštění je citlivější na momenální počasí a vlhkost na stanovišti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48637


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(194.213.44.10) --- 2. 12. 2010
Re: nadstavky (48543) (48573) (48580) (48582) (48585) (48599) (48600) (48603) (48607) (48608) (48616) (48618) (48628) (48634)

Já tovidím jinak Při příliš vydatné snůšce to včely nestačí vysoušet zvláště když v případě řepky bývá poměrně vysoká vlhkost vzduchu venku, ten proudící vzduch ji prostě nemůže pojmout.

pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48636


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 2. 12. 2010
chyba

Již 4 den nepřicházejjí příspěvky na meil.

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48635


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (89.203.165.2) --- 1. 12. 2010
Re: nadstavky (48543) (48573) (48580) (48582) (48585) (48599) (48600) (48603) (48607) (48608) (48616) (48618) (48628)

Pominu-li nedočkavost včelaře a extrémně nepříznivé počasí, pak si myslím, že na vysoušení medu má velký vliv narušování cirkulace vzduchu vyvolané včelami. Pokud je zasíťované dno, otevřená očka, tak včely nezvládají usměrňovat proud vzduchu a mají problém s vysoušením medu, a nejen to.
Jako další vliv bych pak viděl ten rozdíl uteplený/neuteplený úl.

Milan Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48634


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 1. 12. 2010
Re: nadstavky (48631)

>krásně suché úly,až mám obavy jak to dopadne z jara.<
-----------------------------------------------------------
Až počasí dovolí, a budete-li chtít rušit, podívejte se do zimního hroznu. Včely si vodu schovávají v plástech na kterých sedí. Avšak, zda to bude platit i při použití paropropustné fólie, to nevím. Podělte se.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48633


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (85.70.20.53) --- 1. 12. 2010
Re: nadstavky (48631)

Koupil jsem několik druhu paropropustných folii ....
-----------

Já zkoušel černou netkanou textili co se dává na záhony.

Vše dobré, až na to že ji včely prokousaly. Ke zkoušení silnější pod střešní krytiny jsem se nedostal. Mně to zajímalo hlavně proto, že jsem nad tím podněcoval přímo cukrem v pytlíkách.
Což po dostupnosti plast krmítek ztratilo smysl. A taky jsem došel k tomu, že pytlovina (umělohmotná) je stejně dobrá pro můj účel. Šířka pytle je snad dělaná přímo na Langa.
Někde to mám na stropě dále, ale moje úly ventilují dost spárami mezi palubkami a dalšími skulinami. :-)

Karel
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48632


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

bernard (109.80.81.138) --- 1. 12. 2010
nadstavky

Mám tenkostěné úly,vysoké podmety zasyťované,na dvaceticentimetrových paletach.Letos přímo to z úlu teklo. Podotýkam že mám dost vlhké stanoviště. Koupil jsem několik druhu paropropustných folii a výsledek,krásně suché úly,až mám obavy jak to dopadne z jara.Několik obrázku s pruhlednou folii a paropropustou ,v galerii viz;www.vcelypavera.wz.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48631


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.221) --- 1. 12. 2010
Re: Silikon na formy svíček (48627) (48629)

Je to Lukopren a dá se koupit za necelejch 400kč zde-
http://www.drostra.cz/?PID=27113&tabid=3

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48630


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarda (94.229.92.43) --- 1. 12. 2010
Re: Silikon na formy svíček (48627)

Materiál na výrobu forem se jnenuje Lokopren N 1522.
Jeden Kg stojí cca. 500 Kč.
Formy je dobré vystužit zednickou perlinkou.

Jarda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48629


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 1. 12. 2010
Re: nadstavky (48543) (48573) (48580) (48582) (48585) (48599) (48600) (48603) (48607) (48608) (48616) (48618)

"""""snad jen při výjimečně chladném a vlhkém počasí"""""

Chladné počasí je vždy výhodné pro vysoušení medu. Nejhorší je teplé a vlhké.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48628


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef (213.19.32.139) --- 1. 12. 2010
Silikon na formy svíček

Nevíte někdo označení hmoty (silikonu) na výrobu forem na svíčky a kde ji popřípadě koupit?
A máte někdo zkušenosti s výrobou forem?
Díky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48627


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 1. 12. 2010
Re: Varrotolerantné včely (48587) (48592) (48596) (48597) (48604) (48613) (48617)

Pokus na myších, který jsem uvedl je samozřejmě modelový příklad a u nejpočetnější skupiny ( pět párů) pokus trval přes dva roky. A měl nás naučit, kam se dostanem, když u plemenitby nebudem používat hlavu. Pokud by se teoreticky mělo něco podobného projevit u roztoče tak při disciplíně ošetření bych to odhadnul na minimálně patnáct let. Vypadá to číslo hrozně a v plošné praxi je to nemožné. Ale když čtu, že roztoč je tu třicet let, tak je to spíš o trpělivosti bojovat. Za těch osm let co se nějaké selekci věnuji jsem u včelstev přece jednu změnu zaznamenal, kromě nízkeho spadu se zmenšila síla zimujícího včelstva. Na začátku jsem měl včelstva, která v prosinci seděla na 7 uličkách teď mám včelstva, která obsedají tak 5 uliček. Zimují slabší, ale na jaře to velmi rychle doženou a na řepku jsou o stejné síle a snůška se nezměnila. Aleš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48626


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 1. 12. 2010
Re: nadstavky (48543) (48573) (48580) (48582) (48585) (48599) (48600) (48603) (48607) (48608) (48616) (48620) (48623)

Mám tenkostěný úl, zasíťované dno otevřené naplno, očka otevřená, úly jsou umístěné na paletě třicet centimetrů nad zemí. Za špatného počasí má med o dvě procenta víc vlhkosti než stejný úl umístěny v maringotce. A nepomůže ke ztrátě vlhkosti ani vytáčení o týden později. Ale pokud je počasí pěkné, tak vlhkost je stejná. Aleš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48625


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(194.213.44.10) --- 1. 12. 2010
Re: příspěvky z webu se neobjevují v mailu. (48579)

Taky jsem to zjistil

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48624


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 1. 12. 2010
Re: nadstavky (48543) (48573) (48580) (48582) (48585) (48599) (48600) (48603) (48607) (48608) (48616) (48620)

Dovolim si nesouhlasit,

pouzivam jak stare izolovane uly nastavkove s plnym dnem, vyska podmetu 3-4 cm, tak i masiv 25 mm parafinovane s celozasitoavnym dnem, vyska podmetu 7-8 cm, ocka atd.
Pouzivam oba tyto typy ulu ke kocovani, priblizene stejne silna vcelstva, stejne stanoviste.

Nejsem zadny divoch a vytacim zavickovane plasty.
Kdyz neberu jako standard letosni jaro, ktere bylo extremne vlhke, tak jsem pak vytacel pohanku- zacatek zari a rozdil byl skutecne do 1,5 % , vzorek byl 30 vcelstev, v pomeru 20 novych a 10 starych.

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48623


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 1. 12. 2010
Re: nadstavky (48543) (48573) (48580) (48582) (48585) (48610)

"Tak jsem tedy zkusil tu pěnu. Obyčejná montážní pěna odlomená od nedávno zapěněného okna. Namočená na cca 1 minutu do parafínu ohřátého na 195 st. Pokud byla teplá, tak výrazně změkla, ale po vychladnutí nezměnila objem, pevnost a v řezu ani výrazně nenapila parafín"

Je třeba vyloučit, že z takhle ohřátého polyuretanu nebudou vznikat nějaké toxické zplodiny rozkladu, které by se přes stěnu potom mohly dostávat do včel a do medu. Stabilita polyuretanové pěny při tak vysoké teplotě rozhodně výrobcem zaručena nebude a možnost vzniku nějakých toxických zplodin, mnohem horších než třeba při lakování nástavků obyčejnými barvami, je tak dost reálná.
1 minuta pro tepelně izolační pěnu nic neznamená, s největší pravděpodobností se vysoká teplota vůbec nedostala do hloubky pěny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48622


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 1. 12. 2010
Re: nadstavky (48543) (48573) (48580) (48582) (48585) (48599) (48600) (48603) (48607) (48608) (48616) (48618) (48619)

"Nedočkavost není vždy příčinou řídkého medu. Naměřil jsem ojediněle až 24 % vody v zavíčkovaném akátovém medu, vytáčeném 1,5 měsíce od poslední snůšky, měřeno v jednotlivých buňkách při odvíčkování. Takový med nápadně rychle stéká při odvíčkování."

Je fakt, že na takový med ojediněle po odvíčkování taky přijdu. Připadá mi, že na to má určitý vliv mikroklima stanoviště v kombinaci s počasím těch pár dnů, kdy včelstvo tu příslušnou dávku medu zpracovává. Například pokud je stanoviště na místě, kde se těch pár dnů dlouho drží rosa a dlouho do poledne je vlhko.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48621


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 1. 12. 2010
Re: nadstavky (48543) (48573) (48580) (48582) (48585) (48599) (48600) (48603) (48607) (48608) (48616)

>Podle mně spíš za to může nedočkavost včelaře a snaha vydobýt ze včel co nejvíc medu. Dříve se běžně včelařilo tak, že po ukončení snůšky se med nechával ve včelách klidně i 14 dnů i déle. Někteří včelaři zásadně nechávali med až do další snůšky. Kromě řepkového, který v plástech tuhnul, přirozeně.<
------------------------------------------------------------
Naprostý souhlas. Tenkostěnné úly a zasíťovaná dna na množství vody v medu oproti "izolovaným" úlům nemají žádný negativní vliv. Naopak, prohřáté stěny úlu, otevřená očka a zasíťované úlové dno, napomáhají cirkulaci vzduchu a tím lepšímu odparu vody při zahušťování a zrání medu v plástech. Vliv na vyšší obsah vody v medu má vlhké počasí a sám včelař, který nenechá med ve včelstvu uzrát. Za to však již nemůže úl, nýbrž včelař. V minulých letech jsem míval obsah vody v medu 15,5 - 16%. V letošním "mokrém" roce to činilo 16,9% - měřeno v laboratoři VÚVč. v Dole. Čili, o 1,1% méně než kolik dovoluje norma Český med. Na řídký med si u nás ale stěžovali i včelaři, kteří chovají svá včelstva v izolovaných úlech.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48620


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 1. 12. 2010
Re: nadstavky (48543) (48573) (48580) (48582) (48585) (48599) (48600) (48603) (48607) (48608) (48616) (48618)

Nedočkavost není vždy příčinou řídkého medu. Naměřil jsem ojediněle až 24 % vody v zavíčkovaném akátovém medu, vytáčeném 1,5 měsíce od poslední snůšky, měřeno v jednotlivých buňkách při odvíčkování. Takový med nápadně rychle stéká při odvíčkování. To je ale extrémní hodnota po mimořádně vydatné jarní snůšce a mimořádně vlhkém létě. Vytočený med i v této problémové situaci mívá 18-19 %, v horní vrstvě obvykle něco přes 20 %. Pokud se sebere řídký vršek v nádobě nebo se odpaří vysoušečem v medárně, tak celek jde i slabě pod 18 procent, což je přijatelné. Také ale vzpomínám na 15-17 % v univerzálech. Ale jak jsem napsal níže, není to důvod vracet se od nástavkových úlů zpět. Spíše najít příčinu a řešit efektivně tento problém.
--------------
mnozí tady avizují řídký med pod víčky - tady bych na nedočkavost nesázel, snad jen při výjimečně chladném a vlhkém počasí. Jinak samozřejmě souhlas, nedočkavost je největší "ředidlo" medu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48619


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 1. 12. 2010
Re: nadstavky (48543) (48573) (48580) (48582) (48585) (48599) (48600) (48603) (48607) (48608) (48616)

mnozí tady avizují řídký med pod víčky - tady bych na nedočkavost nesázel, snad jen při výjimečně chladném a vlhkém počasí. Jinak samozřejmě souhlas, nedočkavost je největší "ředidlo" medu.

Chtělo by to nějaké pozorování, nejlépe na jednom větším stanovišti. Sledovat med z úlů bez podložek/s podložkami a nejlépe ještě zateplené/tenkostěnné. Jasně se tím odliší vliv úlu a jedné straně a vliv stanoviště, počasí, svůškových pdmínek a nedočkavosti včelaře na straně druhé.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48618


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 1. 12. 2010
Re: Varrotolerantné včely (48587) (48592) (48596) (48597) (48604) (48613)

"Myslím si že VD se nezbavíme a za dvacet let budeme chovat menší všelstva a o to více léčiv budeme používat.
Rojivost bude vyšší než dnes. Veliká část včelařů nedělá selekci a tudíž velká část včelstev se vyvíjí bez zásahů člověka."

Já myslím, že za 20 let bude v první řadě nouze o kvalitní léčiva. Současná vysoce účinná chemická léčiva totiž nikdo nevyvinul na varaózu. Včelařští výzkumníci pouze převzali osvědčená léčiva, která se s úspěchem a ve velkém množství používala na roztoče jinde. Z toho plyne i nízká současná cerna těch léčiv, nejsou v nich náklady na nějaký výzkum a vývoj. V budoucnu to tak nebude a nová účinná léčiva, pokud budou objevena, budou o to dražší.
Včelstva budou menší a na úkor medného výnosu se bude zavádět v létě přestávka v plodování, pokud agresivita roztoče a případných virových nákaz a dalších stoupne natolik, že dnešní co nejsilnější včelstva s celoletním mohutným plodováním budou VD pravidelně poškozována a ničena i přes léčení nebo bude jejich léčení hodně drahé.
Rojit se asi víc nebude, chytit a usadit jeden každý roj znamená hodně práce a vyplatí se i v budoucnu jen včelařům s pár včelstvy a to ještě těch, co u těch včelstev mohou denně být. Proti nějakému dělení včelstev přes oddělky a podobně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48617


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 1. 12. 2010
Re: nadstavky (48543) (48573) (48580) (48582) (48585) (48599) (48600) (48603) (48607) (48608)

"za větší obsah vody v medu opravdu může celozasíťované dno(pak jsou včely jsou línější víčkovat) pokud je vysoká vlhkost vzduchu pár dní před vytáčením,řeším to zakrytím varoa podložkou,protože po medobraní dávám hned kyselinu tak bych ju stejně dal,nebo počkám na lepší počasí"

Podle mně spíš za to může nedočkavost včelaře a snaha vydobýt ze včel co nejvíc medu. Dříve se běžně včelařilo tak, že po ukončení snůšky se med nechával ve včelách klidně i 14 dnů i déle. Někteří včelaři zásadně nechávali med až do další snůšky. Kromě řepkového, který v plástech tuhnul, přirozeně. Tím bylo automaticky jedno, jestli jsou včely v superuteplených úlech nebo třeba v úlech s 1 centimetrem dřeva, v době vybírání medu potom ve včelách nebylo nic jiného než zahuštěný zavíčkovaný med. Ovšem za cenu toho, že řidký nezavíčkovaný med často nebyl zahuštěn, místo toho byl spotřebován. A někdy i část toho hustého medu. Případně, pokud včelař nezaregistroval snůšku, byla část další snůšky kvůli plným plástům promarněna. Výnos medu byl tak běžně poloviční nebo ještě menší. Proti dnešku, kdy v podstatě jak je v úlu med, tak se vybírá.
Přirozeně že pokud byly extrémně vlhká období, jako třeba tady letos ke konci května nebo jako byl loňský červen, tak i zavíčkovaný med byl řídký, to byly ale výjimky.

U vysušovadel je potom otázka, jak při vysušování medu ten med poznamenají. Například u vysušovadel s foukaným vzduchem potom med působí jako účinný vychytávač všeho prachu, který v tom vzduchu je. Takže v trochu prašném prostředí se potom v medu vedle pylových zrn objeví prach z tohoto místa. Paradoxně pokud je to alergický prach, mohlo by pojídání takového medu slabé alergie na prach imunizovat podobně jako pyl v medu imunizuje slabé alergie na tento pyl. Pokud je prachu hodně, ovlivní dokonce i chuť medu.
U běžných fénů a podobných topidel je teplý vzduch protahován kvůli chlazení přes motorek a přes uhlíky, takže se v medu objeví i látky z toho motorku nebo kousky uhlíků z motorku, hlavně u těch nekvalitních fénů.
Vysušovadlo, pokud má být kvalitní, nebude tedy nijak levná věc, bude tam třeba speciální ventilátor, speciální nízkoteplotní topné těleso, nějaké prachové filtry.....

Jinak ale mně napadá, že schopnost zahušťovat zásoby může být daná taky geneticky, ovšem zachytit to by znamenalo minimálně od každého včelstva vytáčet odděleně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48616


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (81.19.47.93) --- 1. 12. 2010
Re: Včelařský rok I. a II. (48602)

Stojí i nestojí. Pro začínajícího včelaře určitě ano. Mnohému se přiučí a některé věci začne používat a vyplatí se.
Pro zkušeného včelaře tam nic nového není.
Viděl jsem I. díl a II. jsem už nechal ležet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48615


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 1. 12. 2010
Re: nadstavky (48543) (48573) (48580) (48582) (48585) (48599) (48600) (48603) (48607) (48611)

Letos jsem měl poprvé u 8 včelstev po celou sezónu tenkostěnné úly a celozasíťovaná dna se zasunutou podložkou. Problém se zvýšeným obsahem vody v medu jsem nezaznamenal - měřeno hustoměrem. Obsah vody byl různý, ale vždy pod 18% a to i v případě vytáčení neúplně zavíčkovaných rámků.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48614


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (81.19.47.93) --- 1. 12. 2010
Re: Varrotolerantné včely (48587) (48592) (48596) (48597) (48604)

Toto vlákno vzniklo jako reakce na můj příspěvek a tak si dovolím reagovat. S většinou vašich názorů a pozorování souhlasím.
Včela reaguje na změnu podmínek a včelař svými zásahy včelu šlechtí (někdo používá pojem řízená či zrychlená evoluce) podle svých potřeb. Stejně i VD se vyvíjí a přizpůsobuje změněným podmínkám (léčiva, chování včelstev, zásahy člověka, ...).
Vzhledem k zavčelení naší země je i vysoká koncentrace VD a i migrace VD je značná. Nelze proto očekávat degeneraci VD jako u uzavřené množiny myší. Naopak budou vznikat nové linie VD a ty nejživotaschopnější přežijí.
Myslím si že VD se nezbavíme a za dvacet let budeme chovat menší všelstva a o to více léčiv budeme používat.
Rojivost bude vyšší než dnes. Veliká část včelařů nedělá selekci a tudíž velká část včelstev se vyvíjí bez zásahů člověka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48613


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

g.s. (195.168.237.98) --- 1. 12. 2010
Re: nadstavky (48543) (48573) (48580) (48582) (48585) (48599) (48600) (48603) (48607) (48611)

Neskusali ste niekto pri vytacani fukat teply vzduch do medometu pomocou pistole ci fenu?Ci sa da nejaka voda vyhnat tymto sposobom.Zaujimali by ma prakticke vysledky,niekde to tusim p.Jindra spominal.Ak by to fungovalo,tiez by som asi upustil od navratu k zateplenym nadstavkom,lebo tenkostenny,bezfalcovy nizky sa mi javi na pracu so vcelami,vytacanie medu a pod.ako neprekonatelny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48612


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Jaša (90.178.113.219) --- 1. 12. 2010
Re: nadstavky (48543) (48573) (48580) (48582) (48585) (48599) (48600) (48603) (48607)

Taky jsem míval problémy s vyšším obsahem vody v medu. Hlavně pokud jsem hospodařil v medárně Pokusného včelína na Skřivánku.
Od té doby jsem nezměnit technologii ošetřování včelstev. Dna pouze se sítem od února do fumigace. Přes zimu úlový prostor cca 60 cm vysoký, přes léto i o tři nástavky víc.
Od doby co my v medárně alespoň týden před výtáčením a celé období vytáčení běží vysoušeč vzduchu, který bere denně 4-6 litrů vody. Nemám s vodou v medu problém.
Letos jsem točil medovici, která měla 14% vody, ale to bych zas na vysoušeč nesváděl.
Vysoušeč má ale i zápory. Krom toho, že papá trochu proudu. Je dobré medárnu nevětrat. A pokud tam teplota stoupne přes 25st. Tak je tam pocitově ještě víc a nedýchatelné sucho.
Tomáš Jaša

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48611


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Jaša (90.178.113.219) --- 1. 12. 2010
Re: nadstavky (48543) (48573) (48580) (48582) (48585)

Tak jsem tedy zkusil tu pěnu. Obyčejná montážní pěna odlomená od nedávno zapěněného okna. Namočená na cca 1 minutu do parafínu ohřátého na 195 st. Pokud byla teplá, tak výrazně změkla, ale po vychladnutí nezměnila objem, pevnost a v řezu ani výrazně nenapila parafín.
Podle mě by takto vyrobený nástavek (viz předchozí příspěvek) šlo namočit, pod pdmínkou, že nikde nebude otevřená dutina. Ale doporučuji, než se pustíte do větší série si to někde vyzkoušet. Zvážit na gramy před a po. A zvážit, jestli není spotřeba příliš vysoká.
Tomáš Jaša

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48610


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.121) --- 1. 12. 2010
Re: Varrotolerantné včely (48587) (48592) (48596) (48597) (48598) (48605)

S příspěvky od Radka a Karla mohu souhlasit, jenom chemie nestačí. Já jsem o něčem podobném jako je VT slyšel poprvé asi před deseti lety a asi o dva roky později jsem sledování spadu připsal do seznamu vlastností na selekci pro budoucí chov. Pionýr této myšlenky to takhle dělal už pár let před tím než jsem začal včelařit, takže já jsem do toho "vlaku" pouze přistoupil. Ten pionýr je dnes už pár let v důchodu. Ale myslet si, že přijde doba, kdy si koupíte matku a je po problému je podle mě nemožné, takhle nadoraz to ze včel šlechtění nevytáhne. Takže pořád bude záležet na včelaři jak se k tomu postaví. Teorie o velkém množství roztočů, kteří se sami vyselektují v neduživé chudáky nemá oporu ve faktu přirozeného výběru. Na udržení včelstva se musí podílet včelař a dopracovat se k tomu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48609


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 1. 12. 2010
Re: nadstavky (48543) (48573) (48580) (48582) (48585) (48599) (48600) (48603) (48607)

za větší obsah vody v medu opravdu může celozasíťované dno(pak jsou včely jsou línější víčkovat) pokud je vysoká vlhkost vzduchu pár dní před vytáčením,řeším to zakrytím varoa podložkou,protože po medobraní dávám hned kyselinu tak bych ju stejně dal,nebo počkám na lepší počasí

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48608


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 1. 12. 2010
Re: nadstavky (48543) (48573) (48580) (48582) (48585) (48599) (48600) (48603)

Také řeším tento problém. Považuji to za jednu z mála nevýhod moderních úlů. Problém by si zasloužil solidní výzkum. Víc než tenké stěny úlu podezřívám zasíťovaná dna, velká česna a vysoké podmety. Pokud se nenajde řešení v úpravě konstrukce dna, bude třeba zvýšený obsah vody řešit dodatečně vysoušením medu mimo úl. Cesta zpátky k dovuprostorovým úlům u mě nepřipadá v úvahu.
------------
P. Krátký: Mám možnost porovnat obsah vody z tenkostěnných úlů i z úlů izolovaných,se dny plnými i zasíťovanými.Je pravda,že ve dřevě 25 mm je tak o 0,5% -1% víc vody,než v izolovaných,vliv má zcela určitě i zasíťované dno.Ale hodně záleží i na stanovišti a vydatnosti snůšky a v neposlední řadě na síle včelstva a ponechaném prostoru pro snůšku.Posledních několik let je s vodou trochu problém,ale než abych všechny nástavky vyměnil za výrobně i finančně náročnější izolované,radši volím vhodný způsob vysoušení medu uměle.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48607


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

karl (94.125.216.7) --- 30. 11. 2010
Plastové ránkové krmítka

Dobrý den sháním větší množství Rámkových plastových krmítek na dva rámky 39*24 děkuji za odpověď Salvet tel.737533383 nebo poraďte mi kde je koupit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48606


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (85.71.94.235) --- 30. 11. 2010
Re: Varrotolerantné včely (48587) (48592) (48596) (48597) (48598)

Aleš Molčík napsal:

>Se snížením počtu roztočů se sníží i počet migrujících roztočů kteří Vám "přiletí" do úlu.
>A podle záznamů na OVS lze snadno vyčíst, že to snažení za těch 28 let, ve většině případů, nijak horké nebylo a, ale to je téma týkající se ZO.
..............

Zkusme fakta:
- nejen v našich ZO, ale všude na světě dělá roztoč problémy, ať se léčí čím chce
- na hubící přípravky zřejmě budou vznikat rezistence.
- snižování roztočů použitím hubicích přípravků se mi nejeví stejná situace jako popsaná situace u myší, ale uměle vytvořená (dost uměle vytvořená a stejně nefunguje nikde na světě)
- naše metodika vn ČR je založená pouze na tlumení roztočů, ale vůbec neřeší výběr odolnějších včelstev. vaše ZO je zřejmě světlá výjimka, proože to děláte i když Vás k tomu metodika nemotivuje. Stejně ale nevíte co by se stalo (a co se zřejmě stane) až vyšlechtění roztoči se nebudou chtít nechat vyhubit na tak nízkou úrověň, jak jste ve vaší ZO zvyklí.

Určitě to není vyčerpávající, ale k zamyšlení to možná stačí.
:)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48605


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (85.70.20.53) --- 30. 11. 2010
Re: Varrotolerantné včely (48587) (48592) (48596) (48597)

ALešM:
>A jestli to z hlediska " šlechtění" roztoče funguje podobně, jako u myši, tak je žádoucí udržovat ve včelstvu co nejmíň roztočů, aby došlo k jejich " genetickému vyčerpání" a roztoč ztrácel na celkové vitalitě.<
-----------

Ani jej nemusíš trávit, on má zřejmě i z tohoto důvodu své cykly.
Po 2002/2003 nikdo nevyhlásil chem válku a stejně jsem jej na podzim na podložkách neviděl. Pak postupně přibýval.
Po 2007/8 zmizel i tam kde se nenatíralo.

Prý je to možná strategie parazitů. Není to z mé hlavy.

Kdyby se moc množily, tak by zlikvidovali hostitele.
Takhle v cyklech u nich dojde k příbuzenské plemenitbě v období, kdy je jich málo. Některé linie logicky zdegenerují a ty co přežijí protože mají lepší gen.fond se postupně rozrostou a pak jak je jich dost, tak začnou horizontálně přenášet a kříží se vyselektované linie a vzniká nám zase o něco lepší generace.

A tak je to perioda za periodou.
Právě tím léčením jim to usnadňuejeme.

Nikdy je nevyhubíš na nulu a včely se rojí, čas od času nějaký roj přežije i s roztoči a můžeš se stavět na hlavu, prostě ve tvém okolí na 1km daleko, je spousta volně žijících včelstev. A roztoči v nich mají dost času. :-)

No a jestli ten jeden co ti přežije u tebe zimu není zrovna odolnější na používané chemikálie je otázka.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48604


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (90.180.212.169) --- 30. 11. 2010
Re: nadstavky (48543) (48573) (48580) (48582) (48585) (48599) (48600)

Mám možnost porovnat obsah vody z tenkostěnných úlů i z úlů izolovaných,se dny plnými i zasíťovanými.Je pravda,že ve dřevě 25 mm je tak o 0,5% -1% víc vody,než v izolovaných,vliv má zcela určitě i zasíťované dno.Ale hodně záleží i na stanovišti a vydatnosti snůšky a v neposlední řadě na síle včelstva a ponechaném prostoru pro snůšku.Posledních několik let je s vodou trochu problém,ale než abych všechny nástavky vyměnil za výrobně i finančně náročnější izolované,radši volím vhodný způsob vysoušení medu uměle.

Zdraví Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48603


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef (213.19.32.139) --- 30. 11. 2010
Včelařský rok I. a II.

Přemýšlím o koupi těchto dvou DVD. Kdo jste je viděl, můžete se prosím podělit o zkušenost? Stojí za to obětovat 600Kč? Díky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48602


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 30. 11. 2010
Re: nadstavky (48543) (48573) (48580) (48582) (48585) (48599) (48600)

Z meho mereni je ten rozdil v mnozstvi vody do 1,5 % ve prospech izolovanych ulu bez zasitovaneho dna. Nastavky z masivu 25mm tloustky parafinovanych v lazni mi neumoznuji udelat kvetovy med s mensim obsahem vody jak 18,5 %, u medovice neni problem. To 1,5% vody je na hustote jiz trochu poznat. Zakaznikum je treba to vysvetlit. Ze ten husty kvetovy med se z nove propagovanych ulu - parafinovane nastavky s otevrenym zasitovanym dnem neda udelat.

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48601


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

g.s. (195.168.234.177) --- 30. 11. 2010
Re: nadstavky (48543) (48573) (48580) (48582) (48585) (48599)

Presne tak,v tenkostennych uloch mam med s vyssym obsahom vody,cca o 2percenta,stanovisko vcelstiev nezmenene,15rokov klasicke palubkove ule,teraz 5r dadant,plodisko zateplene,medniky len 25mm drevo.Predtym voda 15 az 17,5percenta,teraz po prechode na tie neuteplene medniky 18 az 20 perc.Znasky repka,agat,slnecnica..Ked su zakaznici roky zvyknuti na med 16 az 17perc.tak po kupe medu 19 perc.sa viac ku mne nevracaju..a nechcel by som pocut tie nadavky za chrbtom..Inak na rozvoj vcelstiev v tychto uloch to nema negat.vplyv,aj vynosy su super,ale ten obsah vody je pruser..aspon u mna.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48600


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (81.19.46.234) --- 30. 11. 2010
Re: nadstavky (48543) (48573) (48580) (48582) (48585)

na vysledok pokusu som zvedavy,vdaka.Co sa tyka neprodysnosti,mam uplne rovnaky nazor,v uloch kvazi prodysnych,masiv 25mm mi vcely vieckuju med s obsahom vody vyrazne vyssim ako v uloch sendvicovych neprodysnych,zasietovane dna nepouzivam ani u jednych..
xxxxxxxxxxxxxxxxx

dobrý den,příliš jsem nepochopil Váš příspěvek,vykládám si ho tak,že Vám včely vyrábí ve slabostěných úlech med s vyšším
obsahem vody ?????

zajímalo by mě o kolik je obsah vody vyšší a kolik to zpravidla bývá procent a jestli nemá běkdo podobnou zkušenost

děkuji za odpovědi

Zdeněk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48599


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 30. 11. 2010
Re: Varrotolerantné včely (48587) (48592) (48596) (48597)

Se snížením počtu roztočů se sníží i počet migrujících roztočů kteří Vám "přiletí" do úlu. A podle záznamů na OVS lze snadno vyčíst, že to snažení za těch 28 let, ve většině případů, nijak horké nebylo a, ale to je téma týkající se ZO.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48598


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 30. 11. 2010
Re: Varrotolerantné včely (48587) (48592) (48596)

>A jestli to z hlediska " šlechtění" roztoče funguje podobně, jako u myši, tak je žádoucí udržovat ve včelstvu co nejmíň roztočů, aby došlo k jejich " genetickému vyčerpání" a roztoč ztrácel na celkové vitalitě.<
------------------------------------------------------------
Ano ano, vážený příteli. O to se snažíme již dvacetosm roků a jaký je výsledek? Aby bylo možno dosáhnout takového efektu i u roztočů, museli bychom izolovat i jednotlivá včelstva, abychom zamezili migraci roztočů. Vhodná by byla i jejich chemická kastrace. To je však zatím stejná pohádka.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48597


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78432 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 48597 do č. 48657)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu