Archiv Včelařské konference

Je to rozhodně riziková situace. Záleží na rámkové míře a množství zásob v horním nástavku (oddělku). Pokud je rámková výška 24 nebo vyšší a zásob méně než 5 kg, důrazně doporučuji přehodit nástavek zásob nahoru. S vyrušením i v mrazu si včely snadno poradí, zahřejí úlový prostor a postupně se zase stáhnou k plodu. Zásoby pak budou mít "nad hlavou", jak je přirozené. Záleží také, jaká bude zima, ale riziko úhynu je reálné. Hlavně v delším období mrazů v lednu a únoru. Broněk
------------
Radek Hubač: Ahoj, pokud máš souše, doplň horní nástavek, ale nedělej jim tam "pořádek". vzniklé silné včelstvo obsazuje jistě i prostřední nástavek se zásobami. Pokud bys nevydržel a "musel" přehazovat, tak až v březnu, do té doby je minimální spotřeba, hlady uhyne včelstvo většinou konec března - duben, nebo když js včelstvo slabé a začne plodovat a pak se ochladí a mezi nástavky je velká mezera....
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom?
> Předmět: sezen? v?elstva a poloha z?sob
> Datum: 26.11.2010 10:04:24
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> potřeboval bych poradit. Přidal jsem v 10 měsící 5 rámkové oddělky ke
> včestvu aniž bych vyhledal starou matku. Včelstvo bylo zakrmené ve dvou
> nástavkách a oddělek jsem přidal ve třetím nástavku ( nasazením na ty dva )
> - jen 5 rámků. Předpokládal jsem, že se včelstvo spojí a usadí pod zásobami
> původního včelstva. Nyní se sice včely spojily, ale sedí na těch 5 rámcích
> oddělku a tam je taky plod na 2 rámcích. Pozitivní je, že pravděpodbně si
> vybraly novou matku. Co mi vadí, nevím jak si nyní poradí se zásobami,
> které jsou uložené pod nimi.
> Tento stav mám u 4 včelev a nerad bych o ně přišel. Co myslíte, mám
> prohodit nástavky tak aby včely s plodem byly pod zásobami? Nebo si s tím
> samy poradí a já bych jim to tím zásahem jen zkomplikoval?

Četl jste někdo články na www.mojevcely.cz. Jaký je váš názor.
Díky Jarda

Tak to je potom také zajímavé téma. Moc o tom nevím,. Jedno je však jisté. Ty pokusy o vylepšení naší včely se konaly již na konci 19 století ale ono se o tom moc nevědělo až do nedávné doby. Takže to bylo dost nepovedené
Jen vím že kraňka byla zvolena právě pro svůj prudký rozvoj v předjaří, aby stihla právě pro nás tak typické jarní snůšky.Právě na našem území se přirozeně vyskytovaly obě plemena (černá a kraňka) za hranici jejich výskutu se považuje řeka morava. Dovezeny pak byly vlašky a kavkazanky. Dokonce Singer má právě původ v kavkazance i když se vydává za kraňku. Vlaška právě byla vyřazena protože , jak již její jméno napovídá, je vhodná do teplejších oblastí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: lecht?n? nebo nelecht?n? v?el v dob? p?ed vara?zou.
> Datum: 26.11.2010 11:14:29
> ----------------------------------------
> dobře, opravuji tedy a přejmenovávám předmět diskuze.
>
> "Přečti si mředmět a na to odpovídej zbytečně to zamotáváš. nebavíme se
> tady kdo kdy a proč to dělal ale o šlechtění na varoatoleranci.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek
> > Předmět: Re: L??it nebo nel??it
> > Datum: 26.11.2010 09:39:42
> > ----------------------------------------
> > "Nebojte se, že to bude tak hrrrrr. Jen převedení našich chovů z přelomu
> 19
> > a 20 století kdy se na našem území kromě kraňky vyskytovaly ještě včely
> > vlašské i černé, na kraňku trvalo 40 - 50 let. A také to bylo provázeno
> > pečlivým novošlechtěním a odstraňování jedné její původní nepříjemné
> > vlastnosti, bodavosti. Za konec této práce se považují 60 léta. Takováto
> > šlechtění jsou prací pro několik generací včelařů. "
> >
> > Já myslím, že tehdy bylo v podstatě úplně jedno, na které plemeno ta
> volba
> > padne. V podstatě každá včela, kromě těch žijících na místech velmi
> > klimaticky odlišných, by se hodila. Byla to jen otázka určité lobby.
> Mohla
> > převládnout lobby místní černé včely a potom bychom měli dnes svoje
> místní
> > plemena a rakušani by si k nám jezdili pro matky. Mohla převládnout lobby
> > vlašek a potom bychom tady měli "zlaté" včely. Jenže převládla lobby
> > kraněk.
> > Problém byl asi v metodice přínosu "nové krve" U nás zřejmě převládli už
> > tehdy včelařští zlatokopové, kteří chtěli za co nejméně práce co nejvíc
> > medu. Tak jezdili za včelami někde daleko a dovezli matku. rozchovávali
> od
> > ní dcery a 2 - 3 roky využívali efekt F1. Potom zas někde vyjeli a
> dovezli
> > zas jiné matky a zase 2 - 3 roky rýžovali. Tím došlo k rozkolísání genů
> > naší včely a zejména v okolí takových včelařů se vyskytoval mix
> následných
> > generací F1 neboli spousta včelstev tam měla všemožné parametry,
> divokost,
> > snůšku, plodování na minimální nebo maximální mezi.
> >
> > Správný postup je takový, že se přinese jedna nebo více matek stejné
> > kvalitní cizí linie, zkříží se a potom se takových 10 - 20 let ta
> populace
> > vybírá a brakují se extrémy. Pak se zase přikříží nějaká kvalitní linie a
> > zase se 10 - 20 let vybírá a brakuje. Kdyby to nějaký chovatel u nás
> někdy
> > okolo roku 1900 nebo ještě dříve začal provozovat a vydrželo mu to
> nejméně
> > takových 50 let nebo ještě víc, třeba dodnes, tak dnes tady máme svoje
> > včelí linie a vyvážíme je do světa. A bylo by úplně jedno, na jaké včele
> to
> > začalo. Jenže bohužel u nás byli tehdy jen zlatokopové a ne žádný
> chovatel,
> > tak dneska linie včel , dnes už k řízenému přišlechťování všelijakých
> > uznaných chovů, pouze dovážíme."
>
>
>

Spolehlivě poznáš, že mají hlad když budou sedět až na horních loučkách Pokud budou mít zásoby dole tak při teplotě nad 0 přehoď nástavky nebo jim na rámky polož placku z medocukrového těsta.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: sezen? v?elstva a poloha z?sob
> Datum: 26.11.2010 11:47:38
> ----------------------------------------
> Je to rozhodně riziková situace. Záleží na rámkové míře a množství zásob v
> horním nástavku (oddělku). Pokud je rámková výška 24 nebo vyšší a zásob
> méně než 5 kg, důrazně doporučuji přehodit nástavek zásob nahoru. S
> vyrušením i v mrazu si včely snadno poradí, zahřejí úlový prostor a
> postupně se zase stáhnou k plodu. Zásoby pak budou mít "nad hlavou", jak je
> přirozené. Záleží také, jaká bude zima, ale riziko úhynu je reálné. Hlavně
> v delším období mrazů v lednu a únoru. Broněk
> ------------
> Radek Hubač: Ahoj, pokud máš souše, doplň horní nástavek, ale nedělej jim
> tam "pořádek". vzniklé silné včelstvo obsazuje jistě i prostřední nástavek
> se zásobami. Pokud bys nevydržel a "musel" přehazovat, tak až v březnu, do
> té doby je minimální spotřeba, hlady uhyne včelstvo většinou konec března -
> duben, nebo když js včelstvo slabé a začne plodovat a pak se ochladí a mezi
> nástavky je velká mezera....
> Radek
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Tom?
> > Předmět: sezen? v?elstva a poloha z?sob
> > Datum: 26.11.2010 10:04:24
> > ----------------------------------------
> > Dobrý den,
> > potřeboval bych poradit. Přidal jsem v 10 měsící 5 rámkové oddělky ke
> > včestvu aniž bych vyhledal starou matku. Včelstvo bylo zakrmené ve dvou
> > nástavkách a oddělek jsem přidal ve třetím nástavku ( nasazením na ty dva
> )
> > - jen 5 rámků. Předpokládal jsem, že se včelstvo spojí a usadí pod
> zásobami
> > původního včelstva. Nyní se sice včely spojily, ale sedí na těch 5
> rámcích
> > oddělku a tam je taky plod na 2 rámcích. Pozitivní je, že pravděpodbně si
> > vybraly novou matku. Co mi vadí, nevím jak si nyní poradí se zásobami,
> > které jsou uložené pod nimi.
> > Tento stav mám u 4 včelev a nerad bych o ně přišel. Co myslíte, mám
> > prohodit nástavky tak aby včely s plodem byly pod zásobami? Nebo si s tím
> > samy poradí a já bych jim to tím zásahem jen zkomplikoval?
>
>
>

Včela kranská je na Slovensku pôvodná (dokázal to pôvodný výskum), jej SV hranica je až po karpatský oblúk (aj Čermákova kraňka je odtiaľ) a na Z až po rieku Moravu,resp. Biele Karpat.

Ak chcete o nej vedieť niečo viac, vyhľadajte si na tejto stránke a nemusíte sa dohadovať či je pôvodná alebo introdukovaná a dozviete sa kedy ten proces začal:

www.ifauna.cz/clanek/bezobratli/zivy-poklad-z-cech-vcela-kranska/43

Přiložený odkaz nechodí. Správný odkaz je
http://www.ifauna.cz/clanek/bezobratli/zivy-poklad-z-cech-vcela-kranska/4391/
Milan Čáp

Dne 26.11.2010 14:34, a.turčáni napsal(a):
> Včela kranská je na Slovensku pôvodná (dokázal to pôvodný výskum), jej SV
> hranica je až po karpatský oblúk (aj Čermákova kraňka je odtiaľ) a na Z až
> po rieku Moravu,resp. Biele Karpat.
>
> Ak chcete o nej vedieť niečo viac, vyhľadajte si na tejto stránke a
> nemusíte sa dohadovať či je pôvodná alebo introdukovaná a dozviete sa kedy
> ten proces začal:
>
> www.ifauna.cz/clanek/bezobratli/zivy-poklad-z-cech-vcela-kranska/43
>
>

Prípadne si môžete prečítať článok na uvedenej adrese "Včela kraňská":

genzdrojehz.wz.cz/bees/metodika.doc

Planujem si cez zimu vyrobit vacsie mnozstvo nadstavkov,z vnutra sololit,zvonka palubky,medzi to namiesto polystyrenu vypenit pur penou..vie niekto poradit z coho je vyrobeny sololit,ci v nom nieje nejake skodlive pojivo,a ako sa taky nadstavok zachova v parafinovej lazni?Dakujem..

Sololit byl spolehlivě eko. Jestli dovážené dřevovláknité desky jsou vyrobeny stejnou technologií, tak také. Je to obdoba výroby papíru (toho pravého celulózového).

Chorvati hledí distributory v CR.
http://www.poptavka.net/Poptavka-19341-Hledame-distributory-medoveho-octa

"Tak to je potom také zajímavé téma. Moc o tom nevím,. Jedno je však jisté. Ty pokusy o vylepšení naší včely se konaly již na konci 19 století ale ono se o tom moc nevědělo až do nedávné doby. Takže to bylo dost nepovedené
Jen vím že kraňka byla zvolena právě pro svůj prudký rozvoj v předjaří, aby stihla právě pro nás tak typické jarní snůšky.Právě na našem území se přirozeně vyskytovaly obě plemena (černá a kraňka) za hranici jejich výskutu se považuje řeka morava. Dovezeny pak byly vlašky a kavkazanky. Dokonce Singer má právě původ v kavkazance i když se vydává za kraňku. Vlaška právě byla vyřazena protože , jak již její jméno napovídá, je vhodná do teplejších oblastí."

No, já o tom vím jen to, co bylo zveřejněno kdysi ve Včelařství. Tak třeba okolo tuším roku 1850 byl dokonce oficiálním včelařským spolkem v Brně podporován dovoz kyperské včely (cyperky). Jejich kříženci s domácími včelami se ovšem tehdy ukázaly jako velice divoké (kdosi je tehdy dokonce nazýval luciperky) a už po nějakých 10 letech moravský včelařský spolek ve svém časopise o dovozu kyperek mluví jako o chybě. Dovážela se tehdy spousta vlašek, ty se podle mně u nás hodí do nížin, na jižní Moravu a do Polabí,tam se zužitkuje jejich plodování přes zimu a zimování proti kraňce v mnohem větším počtu, takže na jaře k využití prvních snůšek nemusí mít tak prudký rozvoj.
A byla, aspoň podle textů ve Včelařství, spousta všelijakých nehlášených černých dovozů, hlavně v rámci tehdejšího RakouskaUherska, takže hodně kraněk z Balkánu i dalších plemen.

Co se týká těch kyperek. Já chovám křížence a prakticky nikdy jsem je nebrakoval kvůli divokosti, protože mně nevadí, prakticky nikdy u mně nepřekročily tu hranici, kdy bych je brakoval...
Mně připadá, jako by včely měly někde snad v genech zakódovánu závislost roční doby a toho "správného" počasí. Od řekněme konce dubna po cca září až říjen jsou včely nejklidnější tehdy, když je takové průměrné počasí. přirozeně pěkně a slunce. Jsou znatelně divočejší, pokud je na tuto roční dobu příliš teplo stejně tak jako příliš zima. třeba na začátku května jsou klidné, když je okolo poledne za jasné oblohy okolo 20 st C. Když je v tuto dobu severní vítr a na slunci maximálně 15, jsou divoké. stejně tak, jako když v té době jde teplota k třicítce. V červnu se tyto teploty posunují o takových 10 stupňů výš.
Jestli ta teorie je jen trochu správná, tak ty kyperky v podstatě pořád potřebovaly tu teplotu o těch 10 - 15 st C vyšší než tady u nás byla, aby byly mírné...

"!Spolehlivě poznáš, že mají hlad když budou sedět až na horních loučkách "

To je zjednodušené a platilo by to pouze v případě hodně silných včelstev, případně kratší rámkové míry, kdy včely i za mrazů obsazují celé nebo téměř celé rámkové uličky.
Slabší včely začnou zimovat na místě posledního plodu, potom jedou po zásobách nahoru, dokud nedosáhnou na strůpek a potom jedou vodorovně po pruhu zásob. Se zásobami potom končí, až dojedou ke stěně úlu. A ještě potom mohou vegetovat o hladu 14 dní až měsíc, zvláště za teploty jen mírně pod nulou nebo kolem nuly, kdy nemusí tolik "topit".
Skutečně hladové včely potom reagují na vyrušení jinak než nasycené, mnohem slaběji a pomaleji.
Tyhlety věci se, pokud je potřeba, dají velice dobře sledovat, pokud se dá nahlížet na rámky shora, ideálně přes nějaký průhledný igelit. Ale za větších mrazů není problém, pokud je to předem připravené, strůpek opatrně odkrýt a na včely nahlédnou přímo, bez igelitu. vyrušování včel, pokud e to dělá opatrně, je v zimě minimální. Množství zavíčkovaných zásob se zkontroluje někdy na začátku zimy a potom se jen občas co týden, dva týdny kontroluje, kde se zimní chumáč posunul a jak je velký. Je tak krásně názorně vidět, jak se včely hýbou, případně kdy jim už zásoby docházejí a je potom nějaký týden čas na nějaká opatření. V případě, kdy je potřeba zachovat včelstvo, není ani nijak velký problém za mrazu vytáhnout z jiných dobře zakrmených včelstev nějaký neobsazený plást se zásobami a takové 2 - 3 plásty vložit do zimního chumáče, včely s krajních rámkových uliček střepat na zimní chumáč.... Za oblevy nebo v předjaří je asi lepší to medocukrové těsto.

Matela :Dále se mi líbí myšlenka, že prvnímu chovateli,
> který přesvědčivě takový materiál veřejnosti dodá by měl být
> vyplacen větší obnos, jako uznání za to, co pro nás ostatní
> lenochy udělal. Přimlouval bych se za šestimístnou cifru.
J.Burgel:
někde jsem slyšel nebo četl že varroatolerance je nepřenosná= to znamená že jestliže někdo vyšlechtí, má varroatolerantní včely na svém stanovišti a vy si je koupíte na vašem stanovišti nemusí být tyto včely varroatolerantní.
J.B.

Tím přidáním oddělku jste to sezení zapříčinil.

Já mám negativní zkušenosti s tím že včely si u mne někdy nebo poměrně často sednou špatně nad zásoby a asi před 5 ti lety jsem měl ztrátu 50% = 13 včelstev.

Ve vašem případě bych radil včelstvo nebo včelstva přeorganizovat, přeložit. Dát zásoby zase nahoru.

Ačkoliv je již zima, opatrná práce s obsednutými i neobsednutými rámky je možná ( loni jsem v této době teplotě 5°C překládal 4 včelstva z ůlu do ůlu s úspěchem)
Opatrně odložit horní nástavek stranou na folii aby bylo možno včely z folie vsypat, vzít jiný nástavek a vybrat plné rámky uspořádat naplnit jej rámky se zásobami ,a pak uspořádat, naplnit rámky se včelami druhý od zvrchu.
J. Burgel

Včela kraňská je původní plemeno zhruba od našich hranic ze Slovenskem na východ a kousek jižní Moravy, jak už bylo psáno. A na doplnění, Včela kraňská má několik ekotypů a dva se vyskytují u nás, typ alpský a typ karpatský. Zástupce karpatského typu je Vučko a Vigor. Někteří včelaři u nás na Hané v minulosti zkoušeli Vučko, ale neosvědčila se jim na jarní snůšku a spíš to byla včela pro kočovníky až na les. Takže karpatský typ je svým vývojem podobný včele tmavé, aspoň podle zkušeností co mi někteří řekly. Ale alpský typ, což jsou ostatní linie, je právě ta kraňka s tím rychlejším jarním rozvojem, takže vhodnější do nížin. A mali se kraňka šlechtit, tak je dobré přihlédnout k rozdílným vlastnostem těchto dvou typů. Protože si myslím, že vyšlechtit univerzální kraňku asi nepůjde, každý typ má tu svoji biologii rozvoje nastavenou jinak. Já mám alpské typy, teď už nejvíc linii Sklenár, protože mi jednoduše vychází do všech požadavků nejlíp. A jak je to s karpatským typem Vučko nebo Vigor, by se spíš mohl vyjádřit nějaký chovatel zde, co má zkušenosti. Aleš

V diskuzi se mnohdy vyskytují odvážné články,které poukazují,že buď včelaří nebo se chystají sehnat linii,která má určitou odolnost vůči varoáze.Moje zkušenost je taková,že dosud u nás taková linie neexistuje a pokud to někdo o té své tvrdí,pak jde o obchodní trik.Varoa si musí v přírodě svého nepřítele najít a věřme,že v našem zájmu,nebo budoucích generací i najde.Zatím si musíme vystačit s dosavadními prostředky a navíc prokázat disciplinovanost v jejich užití.Recepty nebo kritika mnohých,kteří začali včelařit včera a domnívají se,že obor čekal právě na ně,aby včelařinu zachránili,není nutná.

"Ve vašem případě bych radil včelstvo nebo včelstva přeorganizovat, přeložit. Dát zásoby zase nahoru.

Ačkoliv je již zima, opatrná práce s obsednutými i neobsednutými rámky je možná ( loni jsem v této době teplotě 5°C překládal 4 včelstva z ůlu do ůlu s úspěchem)
Opatrně odložit horní nástavek stranou na folii aby bylo možno včely z folie vsypat, vzít jiný nástavek a vybrat plné rámky uspořádat naplnit jej rámky se zásobami ,a pak uspořádat, naplnit rámky se včelami druhý od zvrchu."

Já mám poměrně dobré zkušenosti s manipulací se včelami za mrazů. Musí být teplota tak -5 až - 15 st C, za vyšší teploty moc včel při rozebírání plástů vzlétá a je v zimě ztraceno. Nižší teplota je omezena "zimovzdorností" včelaře, je vhodné pracovat bez rukavic nebo jen s nějakými tenkými. Dále by mělo být pokud možno bezvětří a jasno, ale spíše ne přímé slunce, tak pod mrakem. Potom se dá zimní sezení včel rozebrat opatrně na jednotlivé rámky a nevzlétne v ideálním případě ani včela. Pravděpodobně v nich nesmí být plod, včely by udržovaly vyšší teplotu a po otevření by vzlétaly. Včely sedící na plástu venku za takových mrazů vydrží nejméně 10 minut bez problémů. Je tedy možné víceméně takhle na sněhu včely rozebrat na plásty a zase složit, jak je třeba. Problém je akorát propolis, co je přilepené, plásty, nástavky atd, je vhodné tak den předem opatrně odlepit, studený propolis se už nespojí. Když se ty včely skládají, je to méně vhodné, zvláště pokud je propolisu hodně, protože studený propolis dost drží a včely se tak odlepováním přitmelených věcí dost rozruší,takže po rozebrání vzlétají.
Je to ale spíš "kusová" práce, maximálně 2 včelstva na stanovišti, další jsou už potom chozením víc rozrušená, takže spíš zvláštní kuriozita se zvláštní atmosférou kombinace mrazu, sněhu a včel, spíš pro zvláštní případy. Ale když se to pořádně připraví, tak to probíhá velice dobře a úspěšně.

Ahoj,
zběžně jsem je prohlédl, ale žádné články jsem nenašel, tedy alespoň ne o včelách, spíš politika. I fotogalerie, kterou vždy navštěvuji jako první, je defakto prázdná. Autor však slibuje sdělovat na stránkách včelařské zkušenosti, necháme se tedy překvapit. Libor V.
-------------
Jarda napsal:
Četl jste někdo články na www.mojevcely.cz. Jaký je váš názor.
Díky Jarda

Základem kyselosti citrónů je kyselina citrónová a ta se neodpařuje. Pokud ji včely nedokáží při zpracování nějak rozložit a tím eliminovat, jako že spíš asi ne, skončí v zásobách či v medu. Otázka je, jestli to je dobře nebo špatně, že budou sice přírodní, ale jinak cizorodé látky v medu, i když v malém množství.
A pokud nositelem účinku na roztoče je kyselina citrónová, určitě bude velice rychle citrónová šťáva nahražena obyčejnou potravinářskou kyselinou citrónovou. Která je sice taky přírodní produkt, protože se vyrábí působením mikroorganismů, ale je medu ještě podstatně víc vzdálenější než citrónová šťáva.
Takže co s tím? R.Polášek

Mrzí ma, že môj príspevok z 21.11.2010 skončil bez väčšieho záujmu návštevníkov stránky. Veď ak vedecká práca je zdôvodnená pokusmi a s výsledkom účinnosti na Vd 85%, tak by sme ju mali aspoň vyskúšať. Veď je to na úrovni KM, no práca pri aplikácii citrónovej je oveľa jednoduchšia (nepotrebujeme pomerne drahé prostriedky na jej aplikáciu do včelstva), tak by to stálo zato. Včelár by vždy pri otvorení úľa vniesol 20 ml zriedenej šťavy do včelstva, ničiné nemôže byť jednoduchšie.

Pán Polášek, autori predsa nehovoria o kyseline citrónovej, ale o citrónovej šťave, tak prečo by mali používať niečo iné? A hovoriť hneď bez odskúšania metódy v negatívach, veď tie množstvá sú tak nízke, že to nestojí za reč.

Otázka účinnosti zostáva stále otvorená, pokus je pokus a prax je reálny život.

"Mrzí ma, že môj príspevok z 21.11.2010 skončil bez väčšieho záujmu návštevníkov stránky."
Možná proto, že takových "ověřených zpráv" o využití a velké účinnosti nějakého přírodního prostředku typu šťávy z něčeho nebo listí z něčeho a podobně byly snad stovky. A vždy se potom při ověřování takových prostředků nezávislými včelaři či výzkumníky ukázalo, že buď to nefunguje vůbec nebo snad maximálně v rámci statistické chyby.
Navíc u přírodních prostředků je jeden velký problém a to sice jak zajistit, aby koncentrace účinné látky byla u přírodních prostředků z různých zdrojů stále konstatní. Protože v přírodních produktech koncentrace takhle použitých účinných látek zhusta kolísá, +- 50 % i ještě podstatně víc. Ve firmě příprava jedné velké hromadné dávky z přírodních prostředků není problém, v ceně mnoha jednotlivých dávek se těch pár chemických analýz či náklady na přípravu standartizovaného koncentrátu v pohodě rozpustí. Ale už třeba v případě těch kupovaných citrónů vůbec není jisté, jaký je obsah účiné látky třeba v utržených a čerstvě dovezených citrónech v jednom marketu a půl roku skladovaných zavadlých citronech v druhém marketu, o vlivu půdy, teploty vlhkosti na plantáži či rovnou odrůdy citroníku ani nemluvě.

"Včelár by vždy pri otvorení úľa vniesol 20 ml zriedenej šťavy do včelstva, ničiné nemôže byť jednoduchšie. "
Co to znamená vnesl 20 ml zředěné šťávy do včelstva? Jak vnesl, kde vnesl? Vylil do rohu dna, doprostřed dna, polil tím včely, polil tím plod, polil tím horní loučky, polil tím česno, polil tím strůpek, aby to pomalu prosáklo do úlu? nebo nastříkal včely, nastříkal plod, nastříkal prázdné plásty?

Prostě na zprávy, že takový a takový přírodní prostředek likviduje roztoče už nikdo nereaguje, protože jich bylo plno. Jedině že byste to napsal trochu jinak:
Citrónovou šťávu připravuji tak a tak, takhle zajišťuji, aby byla z různých citrónů stále stejná, takhle ji do včel aplikuji za takových a takových podmínek a když jsem to zkoušel ( nejméně dvakrát), tak v porovnání se včelstvy se slepým pokusem, kdy jsem místo citrónové šťávy aplikoval vodu, byl u včelstev s citrónem spad roztočů mnohem větší - o 40 - o 60 o 80 % nebo tak nějak....

Reakce na příspěvek
Ales Molcik --- 26. 11. 2010
" .....Já mám alpské typy, teď už nejvíc linii Sklenár..."

Vážený příteli, dovoluji si doporučit méně teoretizovat a o to více sbírat informace a zkušenosti. Limie Sklenar již dávno neexistuje.

S přátelským pozdravem M. Holý

Tak čo to do frasa nakupujú v tom Rakúsku?! Predsa nakupujú líniu SKlenár a aj tohto roku si kúpili chovatelia matiek na SLovensku SKlenárku z Rakúska! Takže kde neexistuje línia Sklenár??

Napsat, že není Sklenar mi připadá podobné jako napsat, že není Kraňka. Jestliže jste přítely Holý neměl na mysli opravit slovo linie na kmen a linii vycházející z kmene Sklenar označit číslem. Já mám teorii potom praxi a na konec mluvím. Pokud mám jen teorii, tak to vždy zdůrazňuji. A jestliže Vás moje nepřesnost termínu pohoršila tak se omlouvám. A jestli nejde o termín tak se nechám poučit. Aleš

Citrónovou šťávu připravuji tak a tak, takhle zajišťuji, aby byla z různých citrónů stále stejná, takhle ji do včel aplikuji za takových a takových podmínek a když jsem to zkoušel ( nejméně dvakrát), tak v porovnání se včelstvy se slepým pokusem, kdy jsem místo citrónové šťávy aplikoval vodu, byl u včelstev s citrónem spad roztočů mnohem větší - o 40 - o 60 o 80 % nebo tak nějak....R.P.

Ale to nie je o tom, predsa, ja som len preložil do zrozumiteľnej reči článok, ktorý vyšiel z vedeckého ústavu. Pritom ak Ste článok pozorne čítal, aj ja mám k nemu určité výhrady, ale ak by Ste článok poctivo čítal. boli by ste sa dozvedeli, že ide o postrek včiel ručným postrekovačom, potom nie problém to dešifrovať, že musím včelstvo pri prehliadky roztokom postriekať včely.
Ja som v druhom vstupe len pripomenul, že ak sú výsledky účinnosti CŠ rovnocenné s KM, tak potom je tento spôsob pre včelára jednoduchší a to sa na ňom môže ceniť.

Něco podobného, jako postřik citrónovou šťávou, jsem četl teorii o postřiku octem. Teorie spočítala v tom, že včely postříkate octem jim to jednoduše vadí a začnou se vzájemně čistit a jako bonus při tom čištění odstraní i roztoče. Jde tedy o umělé zvýšení čistícího pudu, podobně jako při vložení KM. Aleš

> Moje zkušenost je taková,že dosud u nás taková linie
> neexistuje a pokud to někdo o té své tvrdí,pak jde
> o obchodní trik.

Plně VT včelstva asi ne, ale řada praktiků poukazuje na významné rozdíly mezi stupni varroatolerance různých kmenů. Takže je dobře, že se lze při hledání varroatolerance o jistý základ opřít.


> Varoa si musí v přírodě svého nepřítele najít a věřme,že
> v našem zájmu,nebo budoucích generací i najde.

Domnívám se, že rychleji by bylo možné dojít k varroatoleranci.

> Zatím si musíme vystačit s dosavadními prostředky a navíc
> prokázat disciplinovanost v jejich užití.

Už tu zaznělo (pokaždé trochu jinak), že právě disciplinovanost v použití dosavadních prostředků může výrazně prodloužit hledání rovnovážného a dlouhodobě stabilního stavu hostitel (včela) - parazit (kleštík).

Je dnes velmi nepopulární tvrdit (a včelaři si to většinou nechtějí připustit), že právě tou disciplinovanou chemoterapií jsme nechtěně "vyšlechtili" populace kleštíků, které (aby přežili) se musejí umět velmi rychle a velmi účinně množit, aby velmi účinnou podzimní-zimní-jarní... "léčbu" přežili alespoň jednotky, které založí další generace. Ty méně agresivní kmeny roztočů jsme vyhubili a přežili už jen ty "nejsilnější".

Takové kmeny roztočů by ale v přírodě nepřežili, protože se množí tak rychle, že dovedou zlikvidovat i vitální a jinak zdravé včelstvo a tím zlikvidovat i svého hostitele (a samozřejmě sám sebe).

No a s takovými populacemi kleštíků mohou mít i jinde ve světě dlouhodobě neléčená včelstva problém.

To je mé vysvětlení (amatérská hypotéza, založená na analogických a popsaných případech parazit-hostitel) proč by případné jinde fungující VT včely u nás nemuseli bez občasného tlumení varroózy přežít.



A ještě jedna reakce:
> Zatím si musíme vystačit s dosavadními prostředky a navíc
> prokázat disciplinovanost v jejich užití.

Než se najde přirozený nepřítel V.D. může dojít dříve ke ztrátě účinnosti stávajících "léčiv". Velmi doporučuji článek odborníka světového formátu S. Martina - Odolnost vůči akaricidům (pyretroidům) u roztoče Varroa destructor, Bee World 2004, č. 12, který českým včelařům zprostředkoval ČSV v Odborných včelařských překladech.

Podobné články často procházejí bez povšimnutí včelařské veřejnosti.

PODLE MNE JE NAPROSTO SCESTNÉ , ŽE BY SE NAŠE VČELY NAUČILY ŽÍT s VD Důvodem Je naprosto odlišný způsob jejich života od původního hostitele parazita. Jeho přirozeným nepřítelem je právě stěhování včely květné.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Luk? Matela <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: lecht?n? v?ely na odolnost v??i varo?ze
> Datum: 27.11.2010 21:01:06
> ----------------------------------------
> > Moje zkušenost je taková,že dosud u nás taková linie
> > neexistuje a pokud to někdo o té své tvrdí,pak jde
> > o obchodní trik.
>
> Plně VT včelstva asi ne, ale řada praktiků poukazuje na *významné rozdíly*
> mezi stupni varroatolerance různých kmenů. Takže je dobře, že se lze při
> hledání varroatolerance o jistý základ opřít.
>
>
> > Varoa si musí v přírodě svého nepřítele najít a věřme,že
> > v našem zájmu,nebo budoucích generací i najde.
>
> Domnívám se, že rychleji by bylo možné dojít k varroatoleranci.
>
> > Zatím si musíme vystačit s dosavadními prostředky a navíc
> > prokázat disciplinovanost v jejich užití.
>
> Už tu zaznělo (pokaždé trochu jinak), že právě disciplinovanost v použití
> dosavadních prostředků může výrazně prodloužit hledání rovnovážného a
> dlouhodobě stabilního stavu hostitel (včela) - parazit (kleštík).
>
> Je dnes velmi nepopulární tvrdit (a včelaři si to většinou nechtějí
> připustit), že právě tou disciplinovanou chemoterapií jsme *nechtěně
> "vyšlechtili"* populace kleštíků, které (aby přežili) se musejí umět velmi
> rychle a velmi účinně množit, aby velmi účinnou podzimní-zimní-jarní...
> "léčbu" přežili alespoň jednotky, které založí další generace. Ty méně
> agresivní kmeny roztočů jsme vyhubili a přežili už jen ty "nejsilnější".
>
> Takové kmeny roztočů by ale v přírodě nepřežili, protože se množí tak
> rychle, že dovedou zlikvidovat i vitální a jinak zdravé včelstvo a tím
> zlikvidovat i svého hostitele (a samozřejmě sám sebe).
>
> No a s takovými populacemi kleštíků mohou mít i jinde ve světě dlouhodobě
> neléčená včelstva problém.
>
> To je mé vysvětlení (amatérská hypotéza, založená na analogických a
> popsaných případech parazit-hostitel) proč by případné jinde fungující VT
> včely u nás nemuseli bez občasného tlumení varroózy přežít.
>
>
>
> A ještě jedna reakce:
> > Zatím si musíme vystačit s dosavadními prostředky a navíc
> > prokázat disciplinovanost v jejich užití.
>
> Než se najde přirozený nepřítel V.D. může dojít dříve ke ztrátě účinnosti
> stávajících "léčiv". Velmi doporučuji článek odborníka světového formátu S.
> Martina - *_Odolnost vůči akaricidům (pyretroidům) u roztoče Varroa
> destructor_*, Bee World 2004, č. 12, který českým včelařům zprostředkoval
> ČSV v Odborných včelařských překladech.
>
> Podobné články často procházejí bez povšimnutí včelařské veřejnosti.
>
>
>

Nemusí jít nutně o tu kyselinu ale o aromatické silice obsažené v té štávě. Viz: thymolin.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Citr?nom proti Varroa destructor
> Datum: 27.11.2010 07:36:52
> ----------------------------------------
> Základem kyselosti citrónů je kyselina citrónová a ta se neodpařuje. Pokud
> ji včely nedokáží při zpracování nějak rozložit a tím eliminovat, jako že
> spíš asi ne, skončí v zásobách či v medu. Otázka je, jestli to je dobře
> nebo špatně, že budou sice přírodní, ale jinak cizorodé látky v medu, i
> když v malém množství.
> A pokud nositelem účinku na roztoče je kyselina citrónová, určitě bude
> velice rychle citrónová šťáva nahražena obyčejnou potravinářskou kyselinou
> citrónovou. Která je sice taky přírodní produkt, protože se vyrábí
> působením mikroorganismů, ale je medu ještě podstatně víc vzdálenější než
> citrónová šťáva.
> Takže co s tím? R.Polášek
>
> Mrzí ma, že môj príspevok z 21.11.2010 skončil bez väčšieho záujmu
> návštevníkov stránky. Veď ak vedecká práca je zdôvodnená pokusmi a s
> výsledkom účinnosti na Vd 85%, tak by sme ju mali aspoň vyskúšať. Veď je to
> na úrovni KM, no práca pri aplikácii citrónovej je oveľa jednoduchšia
> (nepotrebujeme pomerne drahé prostriedky na jej aplikáciu do včelstva), tak
> by to stálo zato. Včelár by vždy pri otvorení úľa vniesol 20 ml zriedenej
> šťavy do včelstva, ničiné nemôže byť jednoduchšie.
>
> Pán Polášek, autori predsa nehovoria o kyseline citrónovej, ale o
> citrónovej šťave, tak prečo by mali používať niečo iné? A hovoriť hneď bez
> odskúšania metódy v negatívach, veď tie množstvá sú tak nízke, že to
> nestojí za reč.
>
> Otázka účinnosti zostáva stále otvorená, pokus je pokus a prax je reálny
> život.
>
>
>
>
>
>

Kupte si Moderního včelaře č4 a tam si počtěte jak je to s těmi liniemi

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: slechteni nebo neslechteni vcel v dobe pred varoazou.
> Datum: 27.11.2010 18:05:55
> ----------------------------------------
> Napsat, že není Sklenar mi připadá podobné jako napsat, že není Kraňka.
> Jestliže jste přítely Holý neměl na mysli opravit slovo linie na kmen a
> linii vycházející z kmene Sklenar označit číslem. Já mám teorii potom
> praxi a na konec mluvím. Pokud mám jen teorii, tak to vždy zdůrazňuji. A
> jestliže Vás moje nepřesnost termínu pohoršila tak se omlouvám. A jestli
> nejde o termín tak se nechám poučit. Aleš
>
>
>

Milý Pepan. V Modernom včelárovi sa nepíše o líniách ale o plemenách. Niektorí nemáte znalosti zo systematiky zvierat. Neviete čo je to druh, plemeno, línia /kmeň/. Nechce sa mi to tu vysvetľovať lebo so myslím, že keď niekto do toho kecá, tak to aj ovláda. Aj keď sa píše na str. 124 o SIngerke je to v súvislosti s plemenom Kranky. Ináč o líniách sa tam nepíše nič. Bude lepšie keď sa budeme vyjadrovať presne, lebo potom vznikajú nedorozumenia. Sklenár, singer......sú línie, kranka je plemeno, vč. medonosná je druh.

PODLE MNE JE NAPROSTO SCESTNÉ , ŽE BY SE NAŠE VČELY NAUČILY ŽÍT s VD Důvodem Je naprosto odlišný způsob jejich života od původního hostitele parazita. Jeho přirozeným nepřítelem je právě stěhování včely květné.

Pepan
-------------------
Proč by se to nenaučily, žijí s ním již 25 let a docela jim to jde.
:-)
Gaussova křivka je prý nejvyšší přírodní zákon.
Já osobně neznám vyjímku.
Takže vždy budou existovat včely, které budou potřebovat naši pomoc průměrně, nadprůměrně a podprůměrně.
Pokud jsou to schopnosti dědičné, tak výběrem těch na jednu stranu od průměru můžeme posunout průměr.
To je myslím již mnoho tisíciletí co se člověk zabývá zemědělstvím ověřeno.

Samozřejmě tady v ČR_včelařství je oficiálně zakázáno přemýšlet a nebo dokonce zkoušet něco, čemu není požehnáno nejvyššími orgány.
Je to naprosto logické, protože v historii se již mnohokrát prokázalo, že i když bylo všem jasné, že něco nejde, tak se našel někdo kdo to zkusil a ono to šlo. Takové jednání je ale nezodpovědné, protože ohrožuje stabilitu, zavedený řád, pořádek a úctu k moudrosti kmetů. Tedy základ naší civilizace.

ALe to je otázka času. Včera jsem třeba měl v ruce Včelařství. Když si tak vezmu situaci před pěti lety, tak to taky spoustě lidí tehdy přišlo nemožné, že by bylo několik kandidátů na předsedu a že by dokoce považovala za pravděpodobnou změna stanov.

Prostě situace která vypadá naprosto stabilně a neměně se z pohledu pár let může jevit jako naprosto jiná.
Když nechceme vidět změnu, nevidíme jí a to právě těm změnám nahrává. Ony si chystají půdu a nakonec se snáze prosadí, právě proto, že jim nikdo neškodil, jelikož si jich nevšiml. :-)

Je naprosto zbytečné diskutovat, zda něco jde, či nejde. Zajímavé je diskutovat jak by to mohlo jít.

V případě možností VD a naší včely - tady si podle mě nejde těch změn nevšímat, pokud si počtu něco ze zahraničí. A nebo si nalepit klapky a koukat jen na náš malý píseček.

Pokud alespoň čtu MV, tak nemůžu vážně tvrdit, že je SCESTNÉ něco čím se zabývá spousta poměrně inteligentních a vzdělaných lidí.

Karel

Skutečnost je ovšem taková, že ony se to včely naučit dovedou, ne ale hned, nýbrž cestou selekce po několik generací, hromaděním potřebných genů. Není to fantazírování, protože takové včely medonosné už na světě jsou. Pokud tomu někdo nevěří a věřit nechce, je to jeho věc.
Ve Vašem příspěvku jsou nepřesnosti: 1. původním hostitelem V.d. není včela květná, ale včela východní (Apis cerana), 2. hlavním mechanismem varroatolerance u A.cerana nejsou migrace, ale to, že se kleštík reprodukuje pouze na trubčím plodu (A. cerana také někdy migruje, ale ne pravidelně), navíc A. cerana umí mnohem lépe kleštíky ničit cestou groomingu a VSH, a část kleštíků doslova "pohřbívá" uvnitř trubčí buňky i s kuklou.
Bohužel u naší včely medonosné se kleštík množí i v dělničím plodu, proto tolerantní včely medonosné musí umět něco líp než původní hostitel A. cerana...

Snad možným příkladem může být včela Primorská, která snad pouze přirozenou selekcí trvající více než 50 let lépe odolává kleštíkovi. Naše včela je na tom hůře už jenom proto, že z ní každoročně odstraňujeme ty méně odolné línie roztočů.

Měl bych s dovolením dotaz týkající se množení roztoče varroa. Obecně při šlechtění, jeli požadavek posílení a udržení konkrétní vlastností, se za určitých podmínek používá příbuzenská plemenitba. Když se ovšem opakuje, tak výsledek šlechtění standartně končí degeneraci chovu. Otázka- jestli při výskytu několika kusů kleštíku v úlu, může dojít k podobnému efektu příbuzenské plemenitby? Za odpověď děkuji.

Snad možným příkladem může být včela Primorská, která snad pouze přirozenou selekcí trvající více než 50 let lépe odolává kleštíkovi. Naše včela je na tom hůře už jenom proto, že z ní každoročně odstraňujeme ty méně odolné línie roztočů. H.J

Ste presvedčený o tom, že je to pravda? V 90 rokoch som čítal v OVP o pokuse s touto primorskou včelou V USA. Pokus nepotvrdil relevatné výsledky s touto včelou, neboli o nič lepšie ako kontrolné včelstvá. Tak ako je to vlastne? Kde je pravda? Včelu dokážeme naučiť na potravu, lepšie na miesto kde jej ju podávame, ale to je pre ňu prirodzené. Učenie aj keď výberom je nemožné, genetická predispozícia- doplnenia génov, nie je možné. Ešte tak doplniť výbavu európskej včely, génmi, ktoré to zabezpečujú u Apis cerana. Aj táto veta je napísaná možno futuristicky a možno raz to vedci dokážu, ale v dohľadnej dobe to nebude! Stále ostávam varroatolerantný skeptik. Anton

Nedá se odpovědět jednoduše buď ano / ne. Lze se používat mírný inbríding (příbuzenská plemenitba) a při něm se dá chov držet několik generací po sobě, anebo velmi úzký inbríding na upevnění některých vlastností a ten je doprovázen inbrední depresí, jenže ta ale není cílem, nýbrž prostředkem k něčemu, a proto po jedné nebo dvou generacích se vybere připáření, které dá velmi nízký nebo nulový inbríding.
A k otázce na konci, pokud jsem ji dobře pochopil (není úplně jasné, jak je myšlená) - několik kleštíků v úlu nemusí vůbec znamenat, že je to výsledek schopnosti včelstva. Zvl. pokud se včelstva ošetřují varrocidy relativně často, sotva se stačí uplatnit geneticky dané schopnosti včel. Proto očekávat od inbrídingu, že malý počet kleštíků bude i v další generaci, může snadno přinést zklamání. Je třeba ověřovat si napřed, zdali jde o genetický vliv.

Moje otázka je směřována pouze směrem množení roztoče. Bez ohledu na to jakým způsobem k omezení počtu došlo a předpokladu, že další omezení nebude.

Kdysi jsem si podobným způsobem vyrobil několik nástavků a jejich životnost stále trvá(cca 20 let),jen místo parafínu jsou sololitové desky napuštěné napouštěcí fermeží.Ani po těch letech ve vlhku v podstatě nepracují.Jejich velká nevýhoda je ale ta,že jsou téměř neprodyšné a po impregnaci parafínem to bude asi platit tuplovaně.Pokud v takovém úle není vyřešeno jiné odvětrávání(očka,dno),tak hrozí v zimě značná vlhkost a plesnivění neobsazeného díla.Z toho důvodu už dnes nástavky ze sololitu nedělám.

Zdraví Pavel

U primorské včely to funguje pouze v "Přímořském kraji" Ruska. V Evropě ani v USA kupodivu ne, prostě jsou jiné přírodní podmínky, případně roztoči.

Ale byl to vynikající obchod, když chovatelé prodávali matky za 1.000 - 1.500 Euro za kus.

"Nedá se odpovědět jednoduše buď ano / ne. Lze se používat mírný inbríding (příbuzenská plemenitba) a při něm se dá chov držet několik generací po sobě, anebo velmi úzký inbríding na upevnění některých vlastností a ten je doprovázen inbrední depresí, jenže ta ale není cílem, nýbrž prostředkem k něčemu, a proto po jedné nebo dvou generacích se vybere připáření, které dá velmi nízký nebo nulový inbríding. "

Tyhlety věci třeba už dávno zvládli chovatelé zvířat. Snad ještě dříve, než vůbec byly objeveny zákony dědičnosti. vybírali zvířata podle nějaké jejich vlastnosti. Dokud nevyšlechtili rasu, třeba psa, kde měli žádanou vlastnost všichni z populace... A už dávno zjistili, že pokud vybírají příliš mezi sebou z malého počtu, tak ta populace časem zdegeneruje a musí tak v pravidelných intervalech "ozdravovat populaci" nějakým vybraným jedincem z nějaké jiné rasy či druhu.
Dokonce jsou speciální programy na záchranu ohroženého druhu či ohrožené rasy, která je v příliš malém počtu a jejíž rozmnožení a zvyšování počtu by tudíž bylo spojeno s příbuzenskou degenerací. Kdy se jedinci pokříží s příbuznou rasou nebo příbuzným druhem se kterým mají životaschopné potomstvo, počet jedinců se tak dostatečně zvýší, aby byl velký výběr a následně se při určitém zachování počtu zpátky podle vzhledu či dnes už možná podle genů šlechtí zpátky ohrožený druh či ohrožená rasa.....
U včel je to akorát kvůli způsobu, jakým se oplodňují matky, poněkud složitější....

Co se týká šlechtění na nějakou varoatolerantnost, v první řadě je to s velkou pravděpodobností soubor více vlastností.
Je to identifikace napadeného zavíčkovaného plodu a jeho likvidace včelami dříve, než roztoč v buňce dospěje, je to identifikace dospělých roztočů na včelách a jejich aktivní likvidace včelami, může to být klidně nějaká rozdílná atraktivita různých včelstev, která v některých včelstvech pudí roztoče se rychle množit a v jiných je třeba nechává nějakou dobu dospělé "lenošit" na včelách, může to být klidně nějaká změna na povrchu včely, drsnost, hladkost, ochlupení, nějaký enzym, které ovlivňují to, jestli se roztoč na včele udrží nebo z ní bude často padat.....
Může to být třebas to, že některá včelstva plodují souvisle a jiné okamžitě, jak přestane snůška, si třeba dají 14 dní přestávku......
A možná ještě existují další vlastnosti včelstva ovlivňující množení roztoče, které mě nenapadly a které počet roztočů ve včelstvu nějak výrazně ovlivňují.
Takže podle mně, pokud se mají včely na varoatolerantnost vybírat, musí se na každou takovou vlastnost najít nějaká hodnoticí rozumně složitá metoda a každou významnou vlastnost tak hodnotit přímo a zvlášť.
Sledování spadu roztočů je nepřesné, jednak kvůli tomu, že na něho má velký vliv předchozí stav vývoje včelstva, potom kvůli potencionálním hmyzím mrchožroutům, co se mrtvými roztoči živí a nakonec kvůli tomu, že to je číslo dané součtem více vlastností, minimálně těch výše uvedených.

Pokud má být nátěr trošku v souladu s přírodou, tak aspoň dvakrát
natřít
lněným olejem. Dá se koupit v drogerii jako ředidlo olejových barev
na
obrazy.

Měl by být ohřátý a natírané dřevo by zrovna nemuselo být zmrzlé.Je
vyzkoušené,nechat nástavky na sluníčku a večer je natřít tím teplým
lněným olejem.Ale je třeba si dát pozor.Nepřehánět to s tou
teplotou,neboť horký olej se nesnáší s lidskou kůží.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Ales Molcik" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: natreni nastavku
Datum: 23.11.2010 - 7:43:46

> Pokud má být nátěr trošku v souladu s přírodou,
> tak aspoň dvakrát natřít
> lněným olejem. Dá se koupit v drogerii jako
> ředidlo olejových barev na
> obrazy.

O selekci je zde, jak vidím, hřích vůbec mluvit. Je to
škoda.
L.D.

Rozhodně to hřích není!!!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Leo Dvorský" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: IX.sjezd ?SV
Datum: 23.11.2010 - 14:16:45

> "A každý sražený roztoč se počítá, protože je to
> matka nové generace".....
>
> Jenže s hodně, hodně různou schpností reprodukce .
> Ani zde totiž vždy
> neplatí, že 1+1= 2 (nejprve se ta 1 musí
> definovat). Paušální přístupuk
> tlumení rotoče toto nevidí. Měl jsem ale pocit, že
> cílené omezování roztoče
> je u nás již na vzestupu. Od těžké dělostřelby se
> všude přechází na jemné
> chirurgické zákroky. O selekci je zde, jak vidím,
> hřích vůbec mluvit. Je to
> škoda.       
> L.D.

"Měl by být ohřátý a natírané dřevo by zrovna nemuselo být zmrzlé.Je
vyzkoušené,nechat nástavky na sluníčku a večer je natřít tím teplým
lněným olejem.Ale je třeba si dát pozor.Nepřehánět to s tou
teplotou,neboť horký olej se nesnáší s lidskou kůží. "

Návod říká natřít štětcem nebo možná i nastříkat stříkací pistolí, "co se do dřeva vejde" pak nechat stát půl hodiny a přebytek, který se do té doby nevsákl, něčím utřít. Fermež či lněný olej se sikativy nasáklý do dřeva potom uschne během dne, dvou dnů. Fermež, či lněný olej, co se nevsákne, schne cca týdny a to za vzniku poměrně ošklivého povrchu.
Čím je dřevo a fermež teplejší, tím hlouběji se vsakuje a tím je impregnace kvalitnější. Na nějaký cca milimetr do dřeva pro docela dobrou impregnaci by měla stačit teplota dobře vytopené dílny nebo teplota v létě někde na sluníčku. Natírat někde v zimě při venkovní teplotě kolem nuly dá jen hodně nekvalitní impregnaci.
Zahřívat lněný olej či fermež a natírat za horka nebo dokonce ponořením je pro dřevo v mokru, třeba položené na zem nebo pro nespodnější latičky zespodu dna úlu, které jsou při dešti vždy mokré....
Nebo za určitých podmínek je to jedna z možností pro dekorativní dřevěné šperky, samorosty....
Zajistit nižší viskozitu a tudíž hloubější vsakování do dřeva dělá i zředění komerční fermeže ředidlem, cca třetina ředidla k fermeži. Takže pokud se povrchová úprava dělá neředěným lněným olejem za trochu nižší teploty a je třeba to nechat vsáknout hlouběji, dá se toho dosáhnout naředěním.

Koukám, že server konference některé příspěvky vložené prostřednictvím webu posílá na maily a některé ne.

..mna hlavne zaujimalo co ten horuci parafin urobi s pur penou,ktoru chcem pouzit do stien namiesto polystyrenu..

Dnes jsem zkousel cvicne sponkovat ramky-hofmann sponkama 40mm, ale moc mi to nejde, dratky mne v polovine pripadu vylezly na bocni loucce. Je chyba u mne, nebo jsou spony moc dlouhe?

Pur pěnu jsem nezkoušel, ale místo v parafínu to můžete vyzkoušet v oleji ohřátém na stejnou teplotu. Ročně namáčím několik stovek až tisíců nástavků, ale jakýkoliv sendvičový kus bych ani nezkoušel.
Nechápu , co mají někteří proti neprodyšným stěnám úlů. Zkuste si někdy kolik vody přirozeně projde třeba i jen 10mm silnou stěnou dřeva při teplotě okolo nuly. A kolik vody se uvolní za první tři měsíce roku při dýchání včelstva. A za další o kolik se zhorší tepelně izolační vlastnosti dřeva vlhkého oproti suchému.
Zastávám názor, že nasákavý úlový strůpek a nasákavé stěny úlu jsou horší řešení než přiměřeně větrané dno s dostatečnou vrstvou souší mezi dnem a chomáčem včel. K tomu ještě dodám, že tenkostěnné úly lépe fungují s delšími rámky.
Abych se vrátil k otázce zítra budu parafinovat 200 nástavků a trochu pěny taky najdu. Není nic jednoduššího než to zkusit. Ale stejně bych takovou kombinaci nedělal.
Tomáš Jaša

30 mm stačí. 40 mm víc udrží. Jakou máte sílu louček 8 nebo 10 mm? Do 10 mm to jde bez problémů. Kdyby jste nevěděl co roupama, tak se můžete stavit na trénink. 5-6000 (týden) rámků a budete to umět.
Tomáš Jaša

Po delší době si dovolím jeden příspěvek.
Ano, naše včela (kraňka) jako každý jiný živočišný druh reaguje na změnu podmínek. V tomto případě VD. Ale reakce může být zcela jiná, než chceme nebo očekáváme. My očekáváme variotoleranci. Dovolím si načrtnout, jak by přirozeně kraňka mohla reagovat:
- vyšší rojivost (větší pravděpodobnost zachování rodu)
- menší kolonie (včelstva) (VD se nenamnoží do velkých množství na daném území)
- vyšší agresivita proti jakémukoliv vetřelci
- vyšší čistící pud
- ...
- kombinace předešlých
Pokud včelstva budou reagovat prvními třemi způsoby (v přírodě běžné), tak se to nám včelařům nebudelíbit. Přece chceme nerojivá, velká a mírná včelstva. A budeme to my včelaři, kteří budeme bránit přirozené rovnováze mezi naší kraňkou a VD.

na vysledok pokusu som zvedavy,vdaka.Co sa tyka neprodysnosti,mam uplne rovnaky nazor,v uloch kvazi prodysnych,masiv 25mm mi vcely vieckuju med s obsahom vody vyrazne vyssim ako v uloch sendvicovych neprodysnych,zasietovane dna nepouzivam ani u jednych..

Pavel:
....Pokud včelstva budou reagovat prvními třemi způsoby (v přírodě běžné), tak se to nám včelařům nebudelíbit. Přece chceme nerojivá, velká a mírná včelstva. A budeme to my včelaři, kteří budeme bránit přirozené rovnováze mezi naší kraňkou a VD.
------------------
Zajímavá úvaha - ale platí za předpokladu, že by se jednalo o přirozený vývoj, tedy bez zásahů člověka.

Mám takový dojem, že při šlechtění - nebo hledání VT včely jde v současné době o šlechtění - tedy výběr těch, které vyhovují určitým kritériím.

Například z přednášky Kefuse je zřejmé, že hledá v TOP TEN skupině na užitkovost a pak dál vybírá.

Druhá věc je, že se tady nikde nevidí dál jak do příštího zimy.
Mám dojem, že tyd někdo předpokládá, že někod navrhuje, že příští jaro budeme nakupovat jen VT matky, a na druhé straně předpokládá, že současné látky budou fungovat další století.

Tady asi nejde o to co bude příští podzim, ale o směr, kterým se včelařství v ČR vydá.
Jestli budeme nadále zyvšovat dávky chemikálií co včely vydrží a nebo se bude uvažovat nad alternativama.

Zatím mi to přijde, že když někdo začne nad věcí přemýšelt, tak je hned označen za "nepřítele Dolu" atd.
Perfektně je zde vidět, co dělá 97% organizovanost a "informovanost".

Naprostá většina je ovliňována tím co si přečte v členské výhodě a myslí si, že se vzdělává a má všestraný přehled a další zdroje informací nepotřebuje.

Karel

Ja súhlasím s Pavlom. Včely odolné voči chorobám majú dve vlastnosti. Sú agresívne /afrikanizované včely v AMerike alebo aj africké včely/ a veľmi rojivé /indická včela ale aj medonosná včela afrikanizovaná/. Všetci vieme, že vyrojením včesltva sa včelstvo ozdravuje. To čo odlieta, si predsa stavia nové čisté dielo a je určitú dobu bez akéhokoľvek plodu čo vplýva nepriaznivo na rozvoj klieštika a iných ochorení. Aj včelstvo, ktoré ostáva bude určitú dobu bez plodu. My šľachtíme včely na nerojivosť a nepichavosť-logicky, aby sa s nimi čo najlepšie manipulovalo. Takže šľachtíme včely na nižšiu odolnosť voči chorobám. Mierne včeličky, ktoré môžte hladkať asi ťažko budú mať vyvinutý nekompromisny hygienický zmysel a agresivitu voči nepriateľom aj parazitom. Aj to som si všimol, že včelstvá varroatolerantné /napr. vo Farncúzsku/ sú "žobráky". Z tých veľa medu nenatočíte. Proste v slabom včelstve je aj menej klieštika a včely do určitej miery vedia s ním prežiť. Moje včelstvá, ktoré sa nevyrojili, sú najsilnejšie, dali najviac medu a majú aj najviac spadu klieštika. Mal som včelstvo kde som mal denný spad 30 klieštikov v sept. aj oktobri. Prvý krát som ošetroval proti klieštikovi 7.oktobra. Včelstvo krásne žije aj keď mi viacerí predpovedali, že padne. Ja tvrdím, že vyšľachtiť varroatolerantnú včelu, ktorá donesie aj veľa medu aj bude mierna aj nerojivá aj odolná voči chorobám je v nedohľadne. Klieštik sa šľachtí rýchlejšie ako šľactíme my včelu. Včele by museli stvrdnúť poriadne hryzadlá načo sa klieštik prispôsobí ešte tvrdším pancierom. Počul som, že používaním kyselín, klieštik má tvrdší pancier aby mu výpary neprechádzali.

"Koukám, že server konference některé příspěvky vložené prostřednictvím webu posílá na maily a některé ne."

Tento se mi v mailu taky neobjjevil, poslední příspěvek nyní 30 11 v cca 10, 40 je příspěvěk př Turčaniho z 29 11 2010 v 16, 51 hodin.
Co se děje s konferencí?

".mna hlavne zaujimalo co ten horuci parafin urobi s pur penou,ktoru chcem pouzit do stien namiesto polystyrenu."

Co by dělala, nic zvláštního. Běžná PUR pěna má, podle technických podmínek, teplotní odolnost něco okolo 100 st C. Pokud se dovnitř stěny nástavku dostane vyšší teplota, pěna prostě vysublimuje za vzniku nějakých rozkladných produktů, případně směsných produktů s parafínem či olejem.

"".mna hlavne zaujimalo co ten horuci parafin urobi s pur penou,ktoru chcem pouzit do stien namiesto polystyrenu."

Co by dělala, nic zvláštního. Běžná PUR pěna má, podle technických podmínek, teplotní odolnost něco okolo 100 st C. Pokud se dovnitř stěny nástavku dostane vyšší teplota, pěna prostě vysublimuje za vzniku nějakých rozkladných produktů, případně směsných produktů s parafínem či olejem."

Pošle server ten příspěvek do mailu nebo nepošle??

Jaro:
...Počul som, že používaním kyselín, klieštik má tvrdší pancier aby mu výpary neprechádzali.

----------------

Nic ve zlém, ale když si přeberu úroveň jednotlivých argumentů které zde i jinde slyším, tak je to stále spíše otázka víry a v lepším případě zpráv z doslechu.

Kdo se měl možnost setkat v českém či slovenském jazyce s nějakým překladem některých článků co vychází venku.
Podívejte s ena Fascinovaného včelaře, když slyším zprávy z mez. konference, nakonec i konference 10.let PSNV.

Mě to připmíná naše teoretizování asi tak před třiceti lety jaké to je žít v na západě/v kapitalismu.
Naprosto zcestné úvahy na základě různých zpráv a mýtů.

A v případě VT včely v ČR mi to připadá, jaok že žiji ve stejném imformačním vakuu. Pkud vezmu českou včelařský mainstream. Tedy časopis a to co přednáší schválení odborníci.

To je zbytečné teoretizování, pokud všichni ví, že to nejde. :-)

Přitom Jaro uvádí včelstvo, které by mohlo být někým chápáno jako trochu VT - má spoustu roztočů, je vitální a má výnosy. VT /podle mě/neznamená neléčit, ale jen když je nejhůř.

Karel

Tak tomu není. Je fakt, že některá africká plemena si vyvinula varroatoleranci, a to i bez šlechtitelských zásahů člověka. Nelze ale tvrdit, že z toho plyne, že VT včely musí být agresivní. To je jako kdyby auto někoho srazilo a zabilo a tvrdil bych, že auta zde jezdí jen proto, aby zabíjela chodce. Hmatatelný praktický důkaz máme z Kalifornie, USA, kde na jihu velký chovatel matek Tom Glenn produkuje VSH matky a to jen matky inseminované (i svá včelstva udržuje jen s matkami inseminovanými), protože od sousedního Mexika ho ohrožují agresivní afrikanizované včely...
Agresivita včel při obraně hnízda moc nesouvisí s "agresivitou" vůči kleštíkovi, čímž se nejspíš myslí chování včel tzv. grooming. Touto schopností včely likvidují jen malou část kleštíků. Podstatou VT je především schopnost včel včas odstranit z plodového plástu živé kukly s množícími se kleštíky (VSH) a to vůbec není projev agresivity. Navíc je to schopnost včel, proti které se kleštík nemá jak bránit a vyvinout si nějakou schopnost cestou přizpůsobení se přirozenou selekcí.

T.J.:
Nechápu , co mají někteří proti neprodyšným stěnám úlů. Zkuste si někdy kolik vody přirozeně projde třeba i jen 10mm silnou stěnou dřeva při teplotě okolo nuly. A kolik vody se uvolní za první tři měsíce roku při dýchání včelstva. A za další o kolik se zhorší tepelně izolační vlastnosti dřeva vlhkého oproti suchému.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Vždy jsem měl za to,že impregnace parafínem má chránit nástavky hlavně ptoti vlhkosti z venčí.Možná jsme si neporozuměli,ale já se bavil o sololitu jako vnitřní vrstvě,která nepropouští vlhkost ven.Když se vrátíme do minulosti,tak včelstvo,které zimovalo v dutině stromu,si vytvořilo samo podmínky vhodné pro život v tomto prostředí tím,že vnitřní stěny pokrylo vrstvou propolisu,který je v určité míře propustný.Naopak,pokud se jednalo o strom ještě živý(a většinou to tak bylo),tak z venčí ho chránila kůra,přes kterou se mnoho vlhkosti dovnitř opět nedostane.Vlhkost,kterou včelstvo vytváří metabolicky,se částečně vsákne do dřeva a je odebrána hmotou samotného stromu nebo i třeba dřevokaznými houbami,které obvykle ve dřevě takových stromů bývají,částečně se odpaří výletovým otvorem a zbytek odteče dolů,kde ho opět absorbuje dřevo,kořeny nebo práchnivina.
Podle tohoto mechanismu nejsou vnitřní neprodyšné stěny z minulosti pro včelstvo přirozené a vytvářejí podmínky,na něž se musí adaptovat.Ne,že by to včely nezvládly,ale zastávám názor,že když už chci mít ze včelstva užitek,tak se mu budu snažit pomoct,a ne mu škodit.

Zdraví Pavel

Také si myslím,že 40 je moc,existují 32,30,26 apod.Důležité je držet sponkovačku kolmo a nastavit si sílu úderu,příliš silný úder dokáže prošťouchnout se sponkou i loučku,pokud jde o měkké dřevo typu lípa,příliš slabý ji zase nedorazí úplně a nedoražené sponky se často špatně zatloukají.Boční loučky je lepší mít o síle 10 mm.
Nevýhoda sponek je ta,že ochotněji oproti hřebíkům vylézají.Ovšem produktivita práce je značně vyšší,nevýhodou je vyšší cena sponek proti hřebíkům.

Zdraví Pavel

Pokud to mohu doplnit, tak afircké plemeno neznamená automaticky agresivní včely, to nejsou zdaleka všechna. Obrana česna není totožná s agesivitou. Např. včely mírné ke včelaři často napadají slídilky a vosy již ve vzduchu. Myslím, že tolik podceňvaný grooming je veli důležitý hlavně v počátku infekce už jen proto, že jím jsou nadána prakticky všechna včelstva. To je možné si lehce ověřit. Otázka je intenzita a včasnost jeho použití včelami.
I když prokousunutí pancíře včelami není zas až tak neobvyklé, jsou hlavně k vidění roztoči s poraněnou hohou. To bohatě stačí k zahubení roztoče. Žel Bohu jen mirně nadpůrměrná úroveň groomingu, tj. cca 60% , není dostačující pro tzv. varroatoleranci a je třeba dalších mechanizmů a vlastností včel na podobné nebo vyšší úrovni.
K VSH mohu uvést to co jsem již zažil. Některá včelstva jsou schopna např. v polovině května vybít veškerý trubčí plod. Toto se událo během 10-15 minut a před úlem byla hromada trubčího plodu, z části počkozeného. Bylo to tedy v době, kdy by roztoči měli být podle předpokladů spousty včelařů převážně trubčím plodu. Možná to ale v tu dobu již bylo jinak. Přesto musím konstatovat, že i toto nebylo dostatečné. Jednalo se ale o varroázní rok. Na varroázu, kdy řešíme jen roztoče by to asi stačilo, ale ne na další fáze, varianty. Pespektiví cesta to ale je zvlátě ve spojení s groomingem a dalšími mechanizmy.

Šlechtění, obecně se dá nazvat zrychlená evoluce vývoje. Na šlechtění, je dnes založeno celé zemědělství agro i zoo. Takže i u včel to platí a jestli je nějaká vlastnost na potlačení roztoče, ať rooming nebo VSH, kterou včely mají dnes někde vzadu uloženou, tak šlechtěním je možné tu vlastnost potáhnout dopředu souběžně se zachováním současných tzv. doprovodných vlastností, selektuje člověk ne příroda. Jedinou neznámou, je jak moc dopředu VT vlastnosti potáhnout půjdou. To ukážou léta praxe a každý krok se počítá. Ale je tu také roztoč, který podstatně ovlivňuje procenta úspěchu šlechtění VT včely. A jak tu bylo napsáno tak je žádoucí, aby roztoč byl míň vitální co do množení. A používáním léčiv na tlumení varroázy se docílilo toho, že ve včelstvu zůstaly co do počtu potomků ty agresivnější roztoči. S tím mohu souhlasit. Ale nesmí se zapomenout na to, že roztoč se šlechtí sám, a šlechtí se podle stejných pravidel jako šlechtí člověk a to podle toho, která vlastnost je dominantní. A není li roztoč omezen naší včelou podobně jako u původní hostitelské včely, tak by během několika generací ti agresivnější roztoči tu svoji převahu stejně získaly. Takže tvrzení, že za víc plodné roztoče může používání léčiv, je naprosto nepodložené, to nejsou vitamíny. Jako student jsem se účastnil pokusu na myších. Bylo několik skupin myší s rozdílným počtem jedinců ve skupině. Myši měly stravu, čisto, nebyly predátoři, kteří by je omezovaly, myši se pářily pouze mezi sebou. Na začátku zdraví jedinci a na konci kromě fyziologických změn, byly hlavně pozorovány změny morfologické a to zejména zkrácení přirozené délky života a snížení počtu mláďat ve vrhu až o dvě třetiny. Přesně to co je potřeba dosáhnut u roztoče. A jestli to z hlediska " šlechtění" roztoče funguje podobně, jako u myši, tak je žádoucí udržovat ve včelstvu co nejmíň roztočů, aby došlo k jejich " genetickému vyčerpání" a roztoč ztrácel na celkové vitalitě.

>A jestli to z hlediska " šlechtění" roztoče funguje podobně, jako u myši, tak je žádoucí udržovat ve včelstvu co nejmíň roztočů, aby došlo k jejich " genetickému vyčerpání" a roztoč ztrácel na celkové vitalitě.<
------------------------------------------------------------
Ano ano, vážený příteli. O to se snažíme již dvacetosm roků a jaký je výsledek? Aby bylo možno dosáhnout takového efektu i u roztočů, museli bychom izolovat i jednotlivá včelstva, abychom zamezili migraci roztočů. Vhodná by byla i jejich chemická kastrace. To je však zatím stejná pohádka.
JK

Se snížením počtu roztočů se sníží i počet migrujících roztočů kteří Vám "přiletí" do úlu. A podle záznamů na OVS lze snadno vyčíst, že to snažení za těch 28 let, ve většině případů, nijak horké nebylo a, ale to je téma týkající se ZO.

na vysledok pokusu som zvedavy,vdaka.Co sa tyka neprodysnosti,mam uplne rovnaky nazor,v uloch kvazi prodysnych,masiv 25mm mi vcely vieckuju med s obsahom vody vyrazne vyssim ako v uloch sendvicovych neprodysnych,zasietovane dna nepouzivam ani u jednych..
xxxxxxxxxxxxxxxxx

dobrý den,příliš jsem nepochopil Váš příspěvek,vykládám si ho tak,že Vám včely vyrábí ve slabostěných úlech med s vyšším
obsahem vody ?????

zajímalo by mě o kolik je obsah vody vyšší a kolik to zpravidla bývá procent a jestli nemá běkdo podobnou zkušenost

děkuji za odpovědi

Zdeněk

Presne tak,v tenkostennych uloch mam med s vyssym obsahom vody,cca o 2percenta,stanovisko vcelstiev nezmenene,15rokov klasicke palubkove ule,teraz 5r dadant,plodisko zateplene,medniky len 25mm drevo.Predtym voda 15 az 17,5percenta,teraz po prechode na tie neuteplene medniky 18 az 20 perc.Znasky repka,agat,slnecnica..Ked su zakaznici roky zvyknuti na med 16 az 17perc.tak po kupe medu 19 perc.sa viac ku mne nevracaju..a nechcel by som pocut tie nadavky za chrbtom..Inak na rozvoj vcelstiev v tychto uloch to nema negat.vplyv,aj vynosy su super,ale ten obsah vody je pruser..aspon u mna.

Z meho mereni je ten rozdil v mnozstvi vody do 1,5 % ve prospech izolovanych ulu bez zasitovaneho dna. Nastavky z masivu 25mm tloustky parafinovanych v lazni mi neumoznuji udelat kvetovy med s mensim obsahem vody jak 18,5 %, u medovice neni problem. To 1,5% vody je na hustote jiz trochu poznat. Zakaznikum je treba to vysvetlit. Ze ten husty kvetovy med se z nove propagovanych ulu - parafinovane nastavky s otevrenym zasitovanym dnem neda udelat.

PZ

Přemýšlím o koupi těchto dvou DVD. Kdo jste je viděl, můžete se prosím podělit o zkušenost? Stojí za to obětovat 600Kč? Díky.

Mám možnost porovnat obsah vody z tenkostěnných úlů i z úlů izolovaných,se dny plnými i zasíťovanými.Je pravda,že ve dřevě 25 mm je tak o 0,5% -1% víc vody,než v izolovaných,vliv má zcela určitě i zasíťované dno.Ale hodně záleží i na stanovišti a vydatnosti snůšky a v neposlední řadě na síle včelstva a ponechaném prostoru pro snůšku.Posledních několik let je s vodou trochu problém,ale než abych všechny nástavky vyměnil za výrobně i finančně náročnější izolované,radši volím vhodný způsob vysoušení medu uměle.

Zdraví Pavel

ALešM:
>A jestli to z hlediska " šlechtění" roztoče funguje podobně, jako u myši, tak je žádoucí udržovat ve včelstvu co nejmíň roztočů, aby došlo k jejich " genetickému vyčerpání" a roztoč ztrácel na celkové vitalitě.<
-----------

Ani jej nemusíš trávit, on má zřejmě i z tohoto důvodu své cykly.
Po 2002/2003 nikdo nevyhlásil chem válku a stejně jsem jej na podzim na podložkách neviděl. Pak postupně přibýval.
Po 2007/8 zmizel i tam kde se nenatíralo.

Prý je to možná strategie parazitů. Není to z mé hlavy.

Kdyby se moc množily, tak by zlikvidovali hostitele.
Takhle v cyklech u nich dojde k příbuzenské plemenitbě v období, kdy je jich málo. Některé linie logicky zdegenerují a ty co přežijí protože mají lepší gen.fond se postupně rozrostou a pak jak je jich dost, tak začnou horizontálně přenášet a kříží se vyselektované linie a vzniká nám zase o něco lepší generace.

A tak je to perioda za periodou.
Právě tím léčením jim to usnadňuejeme.

Nikdy je nevyhubíš na nulu a včely se rojí, čas od času nějaký roj přežije i s roztoči a můžeš se stavět na hlavu, prostě ve tvém okolí na 1km daleko, je spousta volně žijících včelstev. A roztoči v nich mají dost času. :-)

No a jestli ten jeden co ti přežije u tebe zimu není zrovna odolnější na používané chemikálie je otázka.

Karel

Aleš Molčík napsal:

>Se snížením počtu roztočů se sníží i počet migrujících roztočů kteří Vám "přiletí" do úlu.
>A podle záznamů na OVS lze snadno vyčíst, že to snažení za těch 28 let, ve většině případů, nijak horké nebylo a, ale to je téma týkající se ZO.
..............

Zkusme fakta:
- nejen v našich ZO, ale všude na světě dělá roztoč problémy, ať se léčí čím chce
- na hubící přípravky zřejmě budou vznikat rezistence.
- snižování roztočů použitím hubicích přípravků se mi nejeví stejná situace jako popsaná situace u myší, ale uměle vytvořená (dost uměle vytvořená a stejně nefunguje nikde na světě)
- naše metodika vn ČR je založená pouze na tlumení roztočů, ale vůbec neřeší výběr odolnějších včelstev. vaše ZO je zřejmě světlá výjimka, proože to děláte i když Vás k tomu metodika nemotivuje. Stejně ale nevíte co by se stalo (a co se zřejmě stane) až vyšlechtění roztoči se nebudou chtít nechat vyhubit na tak nízkou úrověň, jak jste ve vaší ZO zvyklí.

Určitě to není vyčerpávající, ale k zamyšlení to možná stačí.
:)

Radek Krušina

Dobrý den sháním větší množství Rámkových plastových krmítek na dva rámky 39*24 děkuji za odpověď Salvet tel.737533383 nebo poraďte mi kde je koupit.

Také řeším tento problém. Považuji to za jednu z mála nevýhod moderních úlů. Problém by si zasloužil solidní výzkum. Víc než tenké stěny úlu podezřívám zasíťovaná dna, velká česna a vysoké podmety. Pokud se nenajde řešení v úpravě konstrukce dna, bude třeba zvýšený obsah vody řešit dodatečně vysoušením medu mimo úl. Cesta zpátky k dovuprostorovým úlům u mě nepřipadá v úvahu.
------------
P. Krátký: Mám možnost porovnat obsah vody z tenkostěnných úlů i z úlů izolovaných,se dny plnými i zasíťovanými.Je pravda,že ve dřevě 25 mm je tak o 0,5% -1% víc vody,než v izolovaných,vliv má zcela určitě i zasíťované dno.Ale hodně záleží i na stanovišti a vydatnosti snůšky a v neposlední řadě na síle včelstva a ponechaném prostoru pro snůšku.Posledních několik let je s vodou trochu problém,ale než abych všechny nástavky vyměnil za výrobně i finančně náročnější izolované,radši volím vhodný způsob vysoušení medu uměle.

za větší obsah vody v medu opravdu může celozasíťované dno(pak jsou včely jsou línější víčkovat) pokud je vysoká vlhkost vzduchu pár dní před vytáčením,řeším to zakrytím varoa podložkou,protože po medobraní dávám hned kyselinu tak bych ju stejně dal,nebo počkám na lepší počasí

S příspěvky od Radka a Karla mohu souhlasit, jenom chemie nestačí. Já jsem o něčem podobném jako je VT slyšel poprvé asi před deseti lety a asi o dva roky později jsem sledování spadu připsal do seznamu vlastností na selekci pro budoucí chov. Pionýr této myšlenky to takhle dělal už pár let před tím než jsem začal včelařit, takže já jsem do toho "vlaku" pouze přistoupil. Ten pionýr je dnes už pár let v důchodu. Ale myslet si, že přijde doba, kdy si koupíte matku a je po problému je podle mě nemožné, takhle nadoraz to ze včel šlechtění nevytáhne. Takže pořád bude záležet na včelaři jak se k tomu postaví. Teorie o velkém množství roztočů, kteří se sami vyselektují v neduživé chudáky nemá oporu ve faktu přirozeného výběru. Na udržení včelstva se musí podílet včelař a dopracovat se k tomu.

Tak jsem tedy zkusil tu pěnu. Obyčejná montážní pěna odlomená od nedávno zapěněného okna. Namočená na cca 1 minutu do parafínu ohřátého na 195 st. Pokud byla teplá, tak výrazně změkla, ale po vychladnutí nezměnila objem, pevnost a v řezu ani výrazně nenapila parafín.
Podle mě by takto vyrobený nástavek (viz předchozí příspěvek) šlo namočit, pod pdmínkou, že nikde nebude otevřená dutina. Ale doporučuji, než se pustíte do větší série si to někde vyzkoušet. Zvážit na gramy před a po. A zvážit, jestli není spotřeba příliš vysoká.
Tomáš Jaša

Taky jsem míval problémy s vyšším obsahem vody v medu. Hlavně pokud jsem hospodařil v medárně Pokusného včelína na Skřivánku.
Od té doby jsem nezměnit technologii ošetřování včelstev. Dna pouze se sítem od února do fumigace. Přes zimu úlový prostor cca 60 cm vysoký, přes léto i o tři nástavky víc.
Od doby co my v medárně alespoň týden před výtáčením a celé období vytáčení běží vysoušeč vzduchu, který bere denně 4-6 litrů vody. Nemám s vodou v medu problém.
Letos jsem točil medovici, která měla 14% vody, ale to bych zas na vysoušeč nesváděl.
Vysoušeč má ale i zápory. Krom toho, že papá trochu proudu. Je dobré medárnu nevětrat. A pokud tam teplota stoupne přes 25st. Tak je tam pocitově ještě víc a nedýchatelné sucho.
Tomáš Jaša

Neskusali ste niekto pri vytacani fukat teply vzduch do medometu pomocou pistole ci fenu?Ci sa da nejaka voda vyhnat tymto sposobom.Zaujimali by ma prakticke vysledky,niekde to tusim p.Jindra spominal.Ak by to fungovalo,tiez by som asi upustil od navratu k zateplenym nadstavkom,lebo tenkostenny,bezfalcovy nizky sa mi javi na pracu so vcelami,vytacanie medu a pod.ako neprekonatelny.

Toto vlákno vzniklo jako reakce na můj příspěvek a tak si dovolím reagovat. S většinou vašich názorů a pozorování souhlasím.
Včela reaguje na změnu podmínek a včelař svými zásahy včelu šlechtí (někdo používá pojem řízená či zrychlená evoluce) podle svých potřeb. Stejně i VD se vyvíjí a přizpůsobuje změněným podmínkám (léčiva, chování včelstev, zásahy člověka, ...).
Vzhledem k zavčelení naší země je i vysoká koncentrace VD a i migrace VD je značná. Nelze proto očekávat degeneraci VD jako u uzavřené množiny myší. Naopak budou vznikat nové linie VD a ty nejživotaschopnější přežijí.
Myslím si že VD se nezbavíme a za dvacet let budeme chovat menší všelstva a o to více léčiv budeme používat.
Rojivost bude vyšší než dnes. Veliká část včelařů nedělá selekci a tudíž velká část včelstev se vyvíjí bez zásahů člověka.

Letos jsem měl poprvé u 8 včelstev po celou sezónu tenkostěnné úly a celozasíťovaná dna se zasunutou podložkou. Problém se zvýšeným obsahem vody v medu jsem nezaznamenal - měřeno hustoměrem. Obsah vody byl různý, ale vždy pod 18% a to i v případě vytáčení neúplně zavíčkovaných rámků.

Stojí i nestojí. Pro začínajícího včelaře určitě ano. Mnohému se přiučí a některé věci začne používat a vyplatí se.
Pro zkušeného včelaře tam nic nového není.
Viděl jsem I. díl a II. jsem už nechal ležet.

"za větší obsah vody v medu opravdu může celozasíťované dno(pak jsou včely jsou línější víčkovat) pokud je vysoká vlhkost vzduchu pár dní před vytáčením,řeším to zakrytím varoa podložkou,protože po medobraní dávám hned kyselinu tak bych ju stejně dal,nebo počkám na lepší počasí"

Podle mně spíš za to může nedočkavost včelaře a snaha vydobýt ze včel co nejvíc medu. Dříve se běžně včelařilo tak, že po ukončení snůšky se med nechával ve včelách klidně i 14 dnů i déle. Někteří včelaři zásadně nechávali med až do další snůšky. Kromě řepkového, který v plástech tuhnul, přirozeně. Tím bylo automaticky jedno, jestli jsou včely v superuteplených úlech nebo třeba v úlech s 1 centimetrem dřeva, v době vybírání medu potom ve včelách nebylo nic jiného než zahuštěný zavíčkovaný med. Ovšem za cenu toho, že řidký nezavíčkovaný med často nebyl zahuštěn, místo toho byl spotřebován. A někdy i část toho hustého medu. Případně, pokud včelař nezaregistroval snůšku, byla část další snůšky kvůli plným plástům promarněna. Výnos medu byl tak běžně poloviční nebo ještě menší. Proti dnešku, kdy v podstatě jak je v úlu med, tak se vybírá.
Přirozeně že pokud byly extrémně vlhká období, jako třeba tady letos ke konci května nebo jako byl loňský červen, tak i zavíčkovaný med byl řídký, to byly ale výjimky.

U vysušovadel je potom otázka, jak při vysušování medu ten med poznamenají. Například u vysušovadel s foukaným vzduchem potom med působí jako účinný vychytávač všeho prachu, který v tom vzduchu je. Takže v trochu prašném prostředí se potom v medu vedle pylových zrn objeví prach z tohoto místa. Paradoxně pokud je to alergický prach, mohlo by pojídání takového medu slabé alergie na prach imunizovat podobně jako pyl v medu imunizuje slabé alergie na tento pyl. Pokud je prachu hodně, ovlivní dokonce i chuť medu.
U běžných fénů a podobných topidel je teplý vzduch protahován kvůli chlazení přes motorek a přes uhlíky, takže se v medu objeví i látky z toho motorku nebo kousky uhlíků z motorku, hlavně u těch nekvalitních fénů.
Vysušovadlo, pokud má být kvalitní, nebude tedy nijak levná věc, bude tam třeba speciální ventilátor, speciální nízkoteplotní topné těleso, nějaké prachové filtry.....

Jinak ale mně napadá, že schopnost zahušťovat zásoby může být daná taky geneticky, ovšem zachytit to by znamenalo minimálně od každého včelstva vytáčet odděleně.

"Myslím si že VD se nezbavíme a za dvacet let budeme chovat menší všelstva a o to více léčiv budeme používat.
Rojivost bude vyšší než dnes. Veliká část včelařů nedělá selekci a tudíž velká část včelstev se vyvíjí bez zásahů člověka."

Já myslím, že za 20 let bude v první řadě nouze o kvalitní léčiva. Současná vysoce účinná chemická léčiva totiž nikdo nevyvinul na varaózu. Včelařští výzkumníci pouze převzali osvědčená léčiva, která se s úspěchem a ve velkém množství používala na roztoče jinde. Z toho plyne i nízká současná cerna těch léčiv, nejsou v nich náklady na nějaký výzkum a vývoj. V budoucnu to tak nebude a nová účinná léčiva, pokud budou objevena, budou o to dražší.
Včelstva budou menší a na úkor medného výnosu se bude zavádět v létě přestávka v plodování, pokud agresivita roztoče a případných virových nákaz a dalších stoupne natolik, že dnešní co nejsilnější včelstva s celoletním mohutným plodováním budou VD pravidelně poškozována a ničena i přes léčení nebo bude jejich léčení hodně drahé.
Rojit se asi víc nebude, chytit a usadit jeden každý roj znamená hodně práce a vyplatí se i v budoucnu jen včelařům s pár včelstvy a to ještě těch, co u těch včelstev mohou denně být. Proti nějakému dělení včelstev přes oddělky a podobně.

mnozí tady avizují řídký med pod víčky - tady bych na nedočkavost nesázel, snad jen při výjimečně chladném a vlhkém počasí. Jinak samozřejmě souhlas, nedočkavost je největší "ředidlo" medu.

Chtělo by to nějaké pozorování, nejlépe na jednom větším stanovišti. Sledovat med z úlů bez podložek/s podložkami a nejlépe ještě zateplené/tenkostěnné. Jasně se tím odliší vliv úlu a jedné straně a vliv stanoviště, počasí, svůškových pdmínek a nedočkavosti včelaře na straně druhé.

Nedočkavost není vždy příčinou řídkého medu. Naměřil jsem ojediněle až 24 % vody v zavíčkovaném akátovém medu, vytáčeném 1,5 měsíce od poslední snůšky, měřeno v jednotlivých buňkách při odvíčkování. Takový med nápadně rychle stéká při odvíčkování. To je ale extrémní hodnota po mimořádně vydatné jarní snůšce a mimořádně vlhkém létě. Vytočený med i v této problémové situaci mívá 18-19 %, v horní vrstvě obvykle něco přes 20 %. Pokud se sebere řídký vršek v nádobě nebo se odpaří vysoušečem v medárně, tak celek jde i slabě pod 18 procent, což je přijatelné. Také ale vzpomínám na 15-17 % v univerzálech. Ale jak jsem napsal níže, není to důvod vracet se od nástavkových úlů zpět. Spíše najít příčinu a řešit efektivně tento problém.
--------------
mnozí tady avizují řídký med pod víčky - tady bych na nedočkavost nesázel, snad jen při výjimečně chladném a vlhkém počasí. Jinak samozřejmě souhlas, nedočkavost je největší "ředidlo" medu.

>Podle mně spíš za to může nedočkavost včelaře a snaha vydobýt ze včel co nejvíc medu. Dříve se běžně včelařilo tak, že po ukončení snůšky se med nechával ve včelách klidně i 14 dnů i déle. Někteří včelaři zásadně nechávali med až do další snůšky. Kromě řepkového, který v plástech tuhnul, přirozeně.<
------------------------------------------------------------
Naprostý souhlas. Tenkostěnné úly a zasíťovaná dna na množství vody v medu oproti "izolovaným" úlům nemají žádný negativní vliv. Naopak, prohřáté stěny úlu, otevřená očka a zasíťované úlové dno, napomáhají cirkulaci vzduchu a tím lepšímu odparu vody při zahušťování a zrání medu v plástech. Vliv na vyšší obsah vody v medu má vlhké počasí a sám včelař, který nenechá med ve včelstvu uzrát. Za to však již nemůže úl, nýbrž včelař. V minulých letech jsem míval obsah vody v medu 15,5 - 16%. V letošním "mokrém" roce to činilo 16,9% - měřeno v laboratoři VÚVč. v Dole. Čili, o 1,1% méně než kolik dovoluje norma Český med. Na řídký med si u nás ale stěžovali i včelaři, kteří chovají svá včelstva v izolovaných úlech.
JK

"Nedočkavost není vždy příčinou řídkého medu. Naměřil jsem ojediněle až 24 % vody v zavíčkovaném akátovém medu, vytáčeném 1,5 měsíce od poslední snůšky, měřeno v jednotlivých buňkách při odvíčkování. Takový med nápadně rychle stéká při odvíčkování."

Je fakt, že na takový med ojediněle po odvíčkování taky přijdu. Připadá mi, že na to má určitý vliv mikroklima stanoviště v kombinaci s počasím těch pár dnů, kdy včelstvo tu příslušnou dávku medu zpracovává. Například pokud je stanoviště na místě, kde se těch pár dnů dlouho drží rosa a dlouho do poledne je vlhko.

"Tak jsem tedy zkusil tu pěnu. Obyčejná montážní pěna odlomená od nedávno zapěněného okna. Namočená na cca 1 minutu do parafínu ohřátého na 195 st. Pokud byla teplá, tak výrazně změkla, ale po vychladnutí nezměnila objem, pevnost a v řezu ani výrazně nenapila parafín"

Je třeba vyloučit, že z takhle ohřátého polyuretanu nebudou vznikat nějaké toxické zplodiny rozkladu, které by se přes stěnu potom mohly dostávat do včel a do medu. Stabilita polyuretanové pěny při tak vysoké teplotě rozhodně výrobcem zaručena nebude a možnost vzniku nějakých toxických zplodin, mnohem horších než třeba při lakování nástavků obyčejnými barvami, je tak dost reálná.
1 minuta pro tepelně izolační pěnu nic neznamená, s největší pravděpodobností se vysoká teplota vůbec nedostala do hloubky pěny.

Dovolim si nesouhlasit,

pouzivam jak stare izolovane uly nastavkove s plnym dnem, vyska podmetu 3-4 cm, tak i masiv 25 mm parafinovane s celozasitoavnym dnem, vyska podmetu 7-8 cm, ocka atd.
Pouzivam oba tyto typy ulu ke kocovani, priblizene stejne silna vcelstva, stejne stanoviste.

Nejsem zadny divoch a vytacim zavickovane plasty.
Kdyz neberu jako standard letosni jaro, ktere bylo extremne vlhke, tak jsem pak vytacel pohanku- zacatek zari a rozdil byl skutecne do 1,5 % , vzorek byl 30 vcelstev, v pomeru 20 novych a 10 starych.

PZ

Taky jsem to zjistil

Mám tenkostěný úl, zasíťované dno otevřené naplno, očka otevřená, úly jsou umístěné na paletě třicet centimetrů nad zemí. Za špatného počasí má med o dvě procenta víc vlhkosti než stejný úl umístěny v maringotce. A nepomůže ke ztrátě vlhkosti ani vytáčení o týden později. Ale pokud je počasí pěkné, tak vlhkost je stejná. Aleš

Pokus na myších, který jsem uvedl je samozřejmě modelový příklad a u nejpočetnější skupiny ( pět párů) pokus trval přes dva roky. A měl nás naučit, kam se dostanem, když u plemenitby nebudem používat hlavu. Pokud by se teoreticky mělo něco podobného projevit u roztoče tak při disciplíně ošetření bych to odhadnul na minimálně patnáct let. Vypadá to číslo hrozně a v plošné praxi je to nemožné. Ale když čtu, že roztoč je tu třicet let, tak je to spíš o trpělivosti bojovat. Za těch osm let co se nějaké selekci věnuji jsem u včelstev přece jednu změnu zaznamenal, kromě nízkeho spadu se zmenšila síla zimujícího včelstva. Na začátku jsem měl včelstva, která v prosinci seděla na 7 uličkách teď mám včelstva, která obsedají tak 5 uliček. Zimují slabší, ale na jaře to velmi rychle doženou a na řepku jsou o stejné síle a snůška se nezměnila. Aleš

Nevíte někdo označení hmoty (silikonu) na výrobu forem na svíčky a kde ji popřípadě koupit?
A máte někdo zkušenosti s výrobou forem?
Díky.

"""""snad jen při výjimečně chladném a vlhkém počasí"""""

Chladné počasí je vždy výhodné pro vysoušení medu. Nejhorší je teplé a vlhké.

Materiál na výrobu forem se jnenuje Lokopren N 1522.
Jeden Kg stojí cca. 500 Kč.
Formy je dobré vystužit zednickou perlinkou.

Jarda

Je to Lukopren a dá se koupit za necelejch 400kč zde-
http://www.drostra.cz/?PID=27113&tabid=3

Mám tenkostěné úly,vysoké podmety zasyťované,na dvaceticentimetrových paletach.Letos přímo to z úlu teklo. Podotýkam že mám dost vlhké stanoviště. Koupil jsem několik druhu paropropustných folii a výsledek,krásně suché úly,až mám obavy jak to dopadne z jara.Několik obrázku s pruhlednou folii a paropropustou ,v galerii viz;www.vcelypavera.wz.cz

Koupil jsem několik druhu paropropustných folii ....
-----------

Já zkoušel černou netkanou textili co se dává na záhony.

Vše dobré, až na to že ji včely prokousaly. Ke zkoušení silnější pod střešní krytiny jsem se nedostal. Mně to zajímalo hlavně proto, že jsem nad tím podněcoval přímo cukrem v pytlíkách.
Což po dostupnosti plast krmítek ztratilo smysl. A taky jsem došel k tomu, že pytlovina (umělohmotná) je stejně dobrá pro můj účel. Šířka pytle je snad dělaná přímo na Langa.
Někde to mám na stropě dále, ale moje úly ventilují dost spárami mezi palubkami a dalšími skulinami. :-)

Karel
Karel

>krásně suché úly,až mám obavy jak to dopadne z jara.<
-----------------------------------------------------------
Až počasí dovolí, a budete-li chtít rušit, podívejte se do zimního hroznu. Včely si vodu schovávají v plástech na kterých sedí. Avšak, zda to bude platit i při použití paropropustné fólie, to nevím. Podělte se.
JK

Pominu-li nedočkavost včelaře a extrémně nepříznivé počasí, pak si myslím, že na vysoušení medu má velký vliv narušování cirkulace vzduchu vyvolané včelami. Pokud je zasíťované dno, otevřená očka, tak včely nezvládají usměrňovat proud vzduchu a mají problém s vysoušením medu, a nejen to.
Jako další vliv bych pak viděl ten rozdíl uteplený/neuteplený úl.

Milan Čáp

Již 4 den nepřicházejjí příspěvky na meil.

Pepan

Já tovidím jinak Při příliš vydatné snůšce to včely nestačí vysoušet zvláště když v případě řepky bývá poměrně vysoká vlhkost vzduchu venku, ten proudící vzduch ji prostě nemůže pojmout.

pepan

"Já tovidím jinak Při příliš vydatné snůšce to včely nestačí vysoušet zvláště když v případě řepky bývá poměrně vysoká vlhkost vzduchu venku, ten proudící vzduch ji prostě nemůže pojmout. "

Mně připadá, že v klasickém starém úlu, kde je jen jedno česno, tak včelky při zahušťování zásob tím česnem vyfoukávají vzduch ven. Dovnitř úlu vzduch prosakuje skrz škvíry kolem okýnek, latiček a podobně, tudíž s větším odporem. takže toho vzduchu je málo a včelky ho stačí ohřát, takže dobře vysušuje.
V nástavkovém úlu vzduch vyfukují obvykle horními očky a do úlu vzduch vstupuje přes síto a přes spodní česno, je li otevřené. To jsou hodně velké otvory a vzduch tam tak proudí volně, bez odporu. Toho vzduchu je tak mnohem víc a včelky ho tak nestíhají ohřát, zásoby se tedy zahušťují pouze když venkovní vzduch je suchší a teplejší. Pokud je venkovní vzduch vlhký, zásoby se nezahustí. Plus se k tomu připočte to, že v nástavkovém úlu je toho medu k zahuštění až násobky víc než v klasickém úlu a tak med z nástavků je v průměru zahuštěný méně a to zahuštění je citlivější na momenální počasí a vlhkost na stanovišti.

Ano, to jsou ty další vlivy, jako je nepříhodné počasí. Ovšem více lidí zde popsalo rozdíly mezi uteplenými a neuteplenými úly v jinak stejných podmínkách...

Já tovidím jinak Při příliš vydatné snůšce to včely nestačí vysoušet zvláště když v případě řepky bývá poměrně vysoká vlhkost vzduchu venku, ten proudící vzduch ji prostě nemůže pojmout. pepan

Na prvý pohľad je to logické, ale za vyše 50 rokov, sa mi ešte nestalo, aby som vytočil med s obsahom vody nad 18% a skvasil mi v nádobách. Ale už sa mi to stalo vtedy, keď bola malá prestávka v znáške medzi repkou a agátom, keď včely nemali čas vodu odpariť.

Mám jednoduché úľové dná, letáče (20x380 mm) otvorené naplno, s tromi až štyrmi nadstavkami výška 280 mm.
Včely ako také majú vyvinutý tak dokonalý systém odvetrávania vnútorných priestorov úľa, že s tým nemajú problém. Dokážu odvetrať aj hlbšie dutiny, pretože sa vedia zoradiť do "zástupu" hlavou dovnútra úľa na letáči a pokračujú i v uličkách alebo na stenách úľa a to kmitaním krídiel si vnútorný vlhký vzduch podávajú z krídla na krídlo. V čase včelej nečinnosti (zima) sú včely odkázané len na prirodzené odvetrávanie úľového priestoru čo sa nedá porovnávať s vetraním úľa v čase chovu plodu a znášky.

Svojimi zásahmi do tohoto systému človekom, možno je to i dôsledok otvorených očiek a otvoreného dna, čím zasiahneme do ich osvedčeného systému odvetrávania a výsledkom je med s vyšším obsahom vody.
Ale to je len moja "teória"

Taky jsem viděl sponkovačku v akci na jedné výstavě .
Bohužel používám odpadní dřevo a to má někdy dost hustá léta a taky divně kroucená. To by se všechno rozštípalo .
Takže sbíjím v samo domo přípravku . Poslední dobou narážím na problémy s hřebíčky . Ty co se prodávají na rámky mají hlavičky , které se již dost zmenšily a jsou krátké. V nouzi je ale možné je použít . V nouzi . Prodávané stavební hřebíčky již se dají zaměnit s kolářskými . Jo to je to šetření . Již kupuji silnější než je třeba , ale i tam je to s každou další várkou horší a horší .

Já používám čalounické, tam je hlavička ještě většinou v pořádku. Jinak s Vámi souhlasím. Zhoršující se kvalita materiálů stavebních hřebíků se plně projevuje zejména u delších. Když jsem vloni přelaťovával střechu na baráku, tak se přibližně každý třetí ohnul... Přitom jsem měl k dispozici ještě zbytek starších, které se při zabíjení ohnuly jen zcela výjimečně. Vždy záleží na konkrétním výrobci, ale s pravidelností narážím v této oblasti na naprosté šunty. Tak je to i s těmi hlavičkami.

čauky chci se zeptat jakou paropropustnou folii používate a včely jí nekoušou?

"Já používám čalounické, tam je hlavička ještě většinou v pořádku. Jinak s Vámi souhlasím. Zhoršující se kvalita materiálů stavebních hřebíků se plně projevuje zejména u delších. Když jsem vloni přelaťovával střechu na baráku, tak se přibližně každý třetí ohnul... Přitom jsem měl k dispozici ještě zbytek starších, které se při zabíjení ohnuly jen zcela výjimečně."

Z hřebíků je komodita, všechny podobné jsou za zhruba stejnou cenu a výrobci mezi sebou soutěží, kdo hřebíky vyrobí nejlevněji.
Případně, když u běžných hřebíků na rozdíl od sponek není specifikována tvrdost materiálu, používá se ta nejměkší ocel.

Včera jsem byl na včelnici a ve vozech a jedno včelstvo kde mám 3 roky starou inseminovanou vynikající matku má včelstvo pod folii na každé straně nástavku dva zimní chumače včel.Tak si myslím že tam bude stára inseminovaná matky a ještě mladá matka s tiché výměny.

Včera jsem byl na včelnici a ve vozech a jedno včelstvo kde mám 3 roky starou inseminovanou vynikající matku má včelstvo pod folii na každé straně nástavku dva zimní chumače včel.Tak si myslím že tam bude stára inseminovaná matky a ještě mladá matka s tiché výměny.
****************************************************
Budete rád,když alespoň 1 matka přežije zimu a pokud brzy na jaře s tím nic neuděláte,nebudete mít ani jednu z nich.
Myslet je houby vědět,konat se musí...

Dobrý den sháním větší množství Rámkových plastových krmítek na dva rámky 39*24 děkuji za odpověď Salvet tel.737533383 nebo poraďte mi kde je koupit.

"Budete rád,když alespoň 1 matka přežije zimu a pokud brzy na jaře s tím nic neuděláte,nebudete mít ani jednu z nich.
Myslet je houby vědět,konat se musí..."

Nojo, ale co konkrétně má konat? To se takhle dobře radí, když se nic konkrétního neporadí.

Po pravdě mě ale taky nic konkrétního nenapadá.
Snad jedině modlení, aby obě části nebo aspoň ta s inseminovanou matkou byly dostatečně velké a každá z nich měla dost zásob, aby tak přežily mrazy a v oblevě bylo možné do nich jít a spravit to.

Tichá výměna se děje z pravidla v podletí, ale není to podmínka. Jde o odstranění matky, která přestává ovládat, pro své stáří nebo vykladenost včelstvo feromony. V tomto případě kdy včelstvo zimuje dvě matky s největší pravděpodobností došlo k tomu, že na jedné straně je matka stará a pro včelstvo nevhodná a na druhé straně je matka mladá pozdě v podletí vylíhnutá a nestačila se například pro špatné počasí oplodnit a nebo rozklást, takže ani mladá matka neovládá včelstvo dostatečně, tak aby včely starou matku odstranily. Kolem vánoc, by se mělo oteplit, a do té doby bych si připravil tenkou přepážku uvnitř s mateří mřížkou a při oteplení, bych celý nástavek posadil na nízké dno a přepážku s mřížkou bych vložil mezi ty dvě včelstva a zkusil je dozimovat jako dvoumatečné. Včelstvo si na jaře bude moci vybrat, která matka má pro ně větší cenu na kterou stranu se přidá. Riziko jsou teď zásoby. Nejlepší doplnění je rámek s medem. Pokud není zásobní rámek na skladě, tak položit souš rozehřát med ve sklenici a do buněk med nalít. Jestli ale včelstvo vyzimuje je ve hvězdách.

O zásoby strach nemám těch tam bylo fakt dost.Vždy mám včelstva nakrmená dostatečně,vždy jim ještě na jaře odebírám rámky se zásobou které používám při tvorbě oddělků.Uvidíme jak to dopadne sám jsem na to zvědavej.Jinak včel v zimním chomáčích je dost,obsedají každé asi těch 5 rámků

Promiňte, zapomněl jsem na značku, je to paropropustná folie Jutadach 135. Tu včely nevykousaly a je tam od května, jiné jsou nevhodné.

Mili vcelari!

Omlouvame se za vypadek konference, zpusobeny chybou v konfiguraci,
ktera se necekane projevila az ted. Prispevky mezitim odeslane pres web
si muzete precist na:

       http://www.vcely.or.cz/konference.pl

                            Petr "Pasky" Baudis

Ad čalounické. Měl jsem podobné. Při zatloukání dobré , ale když jsem je chtěl dorazit , tak u poloviny z nich ulítla hlavička . Ta tam byla snad lepená dodatečně. Zbytek uletěl při prvním páčení rámku. To je teprve pakárna.

"Riziko jsou teď zásoby. Nejlepší doplnění je rámek s medem. Pokud není zásobní rámek na skladě, tak položit souš rozehřát med ve sklenici a do buněk med nalít. Jestli ale včelstvo vyzimuje je ve hvězdách."

Nalití je problém, protože v buňkách dole zůstanou bubliny a dost medu zůstane zvenku buňěk a bude po vložení vlhnout a téct, včelky tak zřejmě budou muset většinu těch nalitých zásob přemisťovat, což je v zimě zatíží.
Já jsem kdysi zvažoval plnění jednotlivých buňěk injekční stříkačkou. Trošičku rozředěný med s obsahem vody kolem 20 % a na vyhřátém místě, aby med ze stříkačky šel a za nějakou hodinku by byl plást naplněný. Pokud nejsou jiné už zpracované zásoby a pro záchranu cenného včelstva a matky by se taková piplačka bezesporu vyplatila. Ovšem nevyzkoušel jsem to, zatím nebyl důvod.

V Moravské včele je taková, plnička medu do rámků znázorněna. Je to dvouplášťová nádoba, postaví se na sporák , uvnitř pláště se ohřívá voda a ve vnitřní nádobě med. Rámek se ponoří do nahřátého medu a při sklonu buněk by se ty bublinky měly vyplatit. Nádoba je velikostně, asi tak na čtyři rámky. Vnější plášť má napouštěcí hrdlo nahoře a vnitřní na med má výpust dole přes oba pláště.

nemůžete o folii jutadach napsat něco více, například jak je moc propustna kde ji je možno koupit, a podobně.

Dlouhodobě používám celoročně nepropostnou folii, igelit nebo PVC, poly vinyl chlorid.
Nechávám folii na horních rámkach i v zimě a v 3NN optimal nemám nadmerné vlhko.
Podle máho názoru v úle není vlhko proto že folie zcela netěsní a česny a netěsnostmi uniká dost vzduchu a tím i vlhkosti.

V obdobi předjaří při plodování je pak vlhko ve všech včelstvech, voda se sráží na studených stěnách a vytéká nebo mrzne po dně úlu.

dnes vyl zahájen sjezd máte někdo zprávy co je nového se stanovami kdo bude předseda atd.