Včelařská konference

Ahoj, pokud máš souše, doplň horní nástavek, ale nedělej jim tam "pořádek". vzniklé silné včelstvo obsazuje jistě i prostřední nástavek se zásobami. Pokud bys nevydržel a "musel" přehazovat, tak až v březnu, do té doby je minimální spotřeba, hlady uhyne včelstvo většinou konec března - duben, nebo když js včelstvo slabé a začne plodovat a pak se ochladí a mezi nástavky je velká mezera....
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: sezen? v?elstva a poloha z?sob
> Datum: 26.11.2010 10:04:24
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> potřeboval bych poradit. Přidal jsem v 10 měsící 5 rámkové oddělky ke
> včestvu aniž bych vyhledal starou matku. Včelstvo bylo zakrmené ve dvou
> nástavkách a oddělek jsem přidal ve třetím nástavku ( nasazením na ty dva )
> - jen 5 rámků. Předpokládal jsem, že se včelstvo spojí a usadí pod zásobami
> původního včelstva. Nyní se sice včely spojily, ale sedí na těch 5 rámcích
> oddělku a tam je taky plod na 2 rámcích. Pozitivní je, že pravděpodbně si
> vybraly novou matku. Co mi vadí, nevím jak si nyní poradí se zásobami,
> které jsou uložené pod nimi.
> Tento stav mám u 4 včelev a nerad bych o ně přišel. Co myslíte, mám
> prohodit nástavky tak aby včely s plodem byly pod zásobami? Nebo si s tím
> samy poradí a já bych jim to tím zásahem jen zkomplikoval?
>
>
>

Dobrý den,
potřeboval bych poradit. Přidal jsem v 10 měsící 5 rámkové oddělky ke včestvu aniž bych vyhledal starou matku. Včelstvo bylo zakrmené ve dvou nástavkách a oddělek jsem přidal ve třetím nástavku ( nasazením na ty dva ) - jen 5 rámků. Předpokládal jsem, že se včelstvo spojí a usadí pod zásobami původního včelstva. Nyní se sice včely spojily, ale sedí na těch 5 rámcích oddělku a tam je taky plod na 2 rámcích. Pozitivní je, že pravděpodbně si vybraly novou matku. Co mi vadí, nevím jak si nyní poradí se zásobami, které jsou uložené pod nimi.
Tento stav mám u 4 včelev a nerad bych o ně přišel. Co myslíte, mám prohodit nástavky tak aby včely s plodem byly pod zásobami? Nebo si s tím samy poradí a já bych jim to tím zásahem jen zkomplikoval?

Zdravím z Budapešti,
první hřebeny jsem nechal udělat pozink, jsou za polovic, ale kvůli kyselině mravenčí další várka už z nerezu, což je pro výrobce i složitější, nerez plech je o hodně tvrdší.
Pan Čermák měl zřejmě špatné hřebeny. Samozřejmě, že je mám vyrobené tak, abych mohl rámek nadzvednout a položit nahoru na zub, který normálně vymezuje vzdálenost sousedních rámků. V tépoloze samozřejmě mohou třeba během léčby Gabonem zůstat. To je odpověď na to, jak dát Gabon, přidávací klícku, nebo jak vyndat rámek, aby se nerolovali včely. Prostě si napřed vedlejší rámek mírně nadzvednu pokud je potřeba a udělám si víc místa. Pokud bydlíte blízko Pardubic, můžete se přijet podívat...
Ty kolíčky, nebo jiné vymezení dole u 24 rámků bude asi bohužel potřeba. Mám 17 a všechny rámky jsou perfektně rovné, ale stejně tu a tam ho zasunu blbě.... čímž netvrdím, že to vadí včelám, spíš mně se to nelíbí a myslím si, že u 24 by byl problém mnohem větší. Hlavní problém klasiky 24 je (měl jsem je dlouho taky), že nemají trny na spodní loučce, takže trpí rozjetím na kosočtverec,nebo se zkroutí do vrtule, musí se drátkovat... Mám včely 500km daleko a neumím si už představit, že bych dělal takové zbytečnosti... Pošlu Vám fotku svých rámků, ale musím ji doma stáhnout z mobilu. O přechodu na nízké rámky stojí vždy uvažovat.
Abych odpověděl na Váš dotaz úplně - matky přidávám nejraději v 10ml injekčních stříkačkách, do které jsou malou flexou z bohu udělané díry, ucpu medocukrovým těstem, dodržet mírný sklon, aby se matky netopily v těstě a zmáčknout mezi 2 rámky, je to asi za 2 koruny a hygienické, po pár použití likviduji. Taky časem můžu vyfotit.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Černý <pavel.cerny75/=/seznam.cz>
> Předmět: Distanční hřebeny
> Datum: 25.11.2010 22:17:24
> ----------------------------------------
> Dobrý den pane Hubači,
> jsem víceméně včelařský začátečník, ale i za tu krátkou dobu jsem se rozhodl
> nahradit mezerníky v úlech. Rád bych se Vás zeptal na Vaše zkušenosti s
> distančními hřebeny. Psal jste pár příspěvků do včelařské diskuze, ale některé
> otázky mi zůstávají nejasné. Přidáváte matky v zasílací klícce? Ta má na
> tloušťku 12 mm a hřeben má mezery 1 cm, nebo víc? Nemáte také problém s tím, že
> při vytahování se včely o sebe "rolují", tím že nejde rámky roztáhnout od sebe a
> mít tak víc místa (aspoň o tom psal pan Čermák v jednom příspěvku)?
> Já mám naši klasiku 39x24, tak ještě chci mít ve spodní části nástavku asi
> dřevěné 1 cm kolíčky, aby se plásty dole nedotýkaly, což se mi občas stane právě
> u mezerníků. Ještě otázka, máte nerez provedení, nebo si myslíte, že stačí
> pozink (kvůli kyselině).
> Předem Vám moc děkuji za rady!
>
> S přátelským pozdravem
> Pavel Černý
>
>
>

Zdravím z Budapešti,
první hřebeny jsem nechal udělat pozink, jsou za polovic, ale kvůli kyselině mravenčí další várka už z nerezu, což je pro výrobce i složitější, nerez plech je o hodně tvrdší.
Pan Čermák měl zřejmě špatné hřebeny. Samozřejmě, že je mám vyrobené tak, abych mohl rámek nadzvednout a položit nahoru na zub, který normálně vymezuje vzdálenost sousedních rámků. V tépoloze samozřejmě mohou třeba během léčby Gabonem zůstat. To je odpověď na to, jak dát Gabon, přidávací klícku, nebo jak vyndat rámek, aby se nerolovali včely. Prostě si napřed vedlejší rámek mírně nadzvednu pokud je potřeba a udělám si víc místa. Pokud bydlíte blízko Pardubic, můžete se přijet podívat...
Ty kolíčky, nebo jiné vymezení dole u 24 rámků bude asi bohužel potřeba. Mám 17 a všechny rámky jsou perfektně rovné, ale stejně tu a tam ho zasunu blbě.... čímž netvrdím, že to vadí včelám, spíš mně se to nelíbí a myslím si, že u 24 by byl problém mnohem větší. Hlavní problém klasiky 24 je (měl jsem je dlouho taky), že nemají trny na spodní loučce, takže trpí rozjetím na kosočtverec,nebo se zkroutí do vrtule, musí se drátkovat... Mám včely 500km daleko a neumím si už představit, že bych dělal takové zbytečnosti... Pošlu Vám fotku svých rámků, ale musím ji doma stáhnout z mobilu. O přechodu na nízké rámky stojí vždy uvažovat.
Abych odpověděl na Váš dotaz úplně - matky přidávám nejraději v 10ml injekčních stříkačkách, do které jsou malou flexou z bohu udělané díry, ucpu medocukrovým těstem, dodržet mírný sklon, aby se matky netopily v těstě a zmáčknout mezi 2 rámky, je to asi za 2 koruny a hygienické, po pár použití likviduji. Taky časem můžu vyfotit.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Černý <pavel.cerny75/=/seznam.cz>
> Předmět: Distanční hřebeny
> Datum: 25.11.2010 22:17:24
> ----------------------------------------
> Dobrý den pane Hubači,
> jsem víceméně včelařský začátečník, ale i za tu krátkou dobu jsem se rozhodl
> nahradit mezerníky v úlech. Rád bych se Vás zeptal na Vaše zkušenosti s
> distančními hřebeny. Psal jste pár příspěvků do včelařské diskuze, ale některé
> otázky mi zůstávají nejasné. Přidáváte matky v zasílací klícce? Ta má na
> tloušťku 12 mm a hřeben má mezery 1 cm, nebo víc? Nemáte také problém s tím, že
> při vytahování se včely o sebe "rolují", tím že nejde rámky roztáhnout od sebe a
> mít tak víc místa (aspoň o tom psal pan Čermák v jednom příspěvku)?
> Já mám naši klasiku 39x24, tak ještě chci mít ve spodní části nástavku asi
> dřevěné 1 cm kolíčky, aby se plásty dole nedotýkaly, což se mi občas stane právě
> u mezerníků. Ještě otázka, máte nerez provedení, nebo si myslíte, že stačí
> pozink (kvůli kyselině).
> Předem Vám moc děkuji za rady!
>
> S přátelským pozdravem
> Pavel Černý
>
>
>

"Nebojte se, že to bude tak hrrrrr. Jen převedení našich chovů z přelomu 19 a 20 století kdy se na našem území kromě kraňky vyskytovaly ještě včely vlašské i černé, na kraňku trvalo 40 - 50 let. A také to bylo provázeno pečlivým novošlechtěním a odstraňování jedné její původní nepříjemné vlastnosti, bodavosti. Za konec této práce se považují 60 léta. Takováto šlechtění jsou prací pro několik generací včelařů. "

Já myslím, že tehdy bylo v podstatě úplně jedno, na které plemeno ta volba padne. V podstatě každá včela, kromě těch žijících na místech velmi klimaticky odlišných, by se hodila. Byla to jen otázka určité lobby. Mohla převládnout lobby místní černé včely a potom bychom měli dnes svoje místní plemena a rakušani by si k nám jezdili pro matky. Mohla převládnout lobby vlašek a potom bychom tady měli "zlaté" včely. Jenže převládla lobby kraněk.
Problém byl asi v metodice přínosu "nové krve" U nás zřejmě převládli už tehdy včelařští zlatokopové, kteří chtěli za co nejméně práce co nejvíc medu. Tak jezdili za včelami někde daleko a dovezli matku. rozchovávali od ní dcery a 2 - 3 roky využívali efekt F1. Potom zas někde vyjeli a dovezli zas jiné matky a zase 2 - 3 roky rýžovali. Tím došlo k rozkolísání genů naší včely a zejména v okolí takových včelařů se vyskytoval mix následných generací F1 neboli spousta včelstev tam měla všemožné parametry, divokost, snůšku, plodování na minimální nebo maximální mezi.

Správný postup je takový, že se přinese jedna nebo více matek stejné kvalitní cizí linie, zkříží se a potom se takových 10 - 20 let ta populace vybírá a brakují se extrémy. Pak se zase přikříží nějaká kvalitní linie a zase se 10 - 20 let vybírá a brakuje. Kdyby to nějaký chovatel u nás někdy okolo roku 1900 nebo ještě dříve začal provozovat a vydrželo mu to nejméně takových 50 let nebo ještě víc, třeba dodnes, tak dnes tady máme svoje včelí linie a vyvážíme je do světa. A bylo by úplně jedno, na jaké včele to začalo. Jenže bohužel u nás byli tehdy jen zlatokopové a ne žádný chovatel, tak dneska linie včel , dnes už k řízenému přišlechťování všelijakých uznaných chovů, pouze dovážíme.

PV:
Jedna včela to dostane na česno a nadruhou, co přiletěla, to
elektrostatickou silou přiskočí a ona to přinese do úlu zpět. Uvidíme.

-------------
Jestli je to co jsem nedávno četrl, tak to by se mělo sypat na horní loučky a včely by měly mít snahu to uklízet a při tom se to na ně má lepit. A občas potrefit roztoče.

Mám dojem, že je to už druhá zpráva od téhož koncernu - předtím už publikovali, že budou dělat něco s KM.

Taky už starý. Známe dávno. :-)

Karel

Také jsem na to narazil.
Jestli jsem to správně pochopil, základní myšlenka je najít nosič takový,
jako známe prach z pěnového polystyrenu. Ať děláme, co děláme, úplně se ho
zbavit nejde. Jedna včela to dostane na česno a nadruhou, co přiletěla, to
elektrostatickou silou přiskočí a ona to přinese do úlu zpět. Uvidíme.

http://www.research-in-germany.de/55876/2010-11-16-bayer-cropscience-acquires-varroa-mite-control-product-from-exosect.html

http://www.exosect.com/pest_solutions/exomite/exomite.asp

Vašek.

----- Original Message -----
Účinná látka je Thymol a není nic nového, do budoucnosti se s ním i u nás
počítá, až vznikne rezistence na stávající přípravky .
Pepan

> Jak dopadne nový lék, mužem se těšit? [www.exosect.com]

na Slovensku testoval apiguard Mvdr Staron,v niektorom cisle Vcelara bol o tom clanok,vysledky boli take ako vravi p.Turcani,z blata do kaluze...
-----------------------------------
Ale tady byla řeč o jiném přípravku.

:-)

A pokud měl u vás Apiguard alepoŇ 50% ÚČINNOST, TAKY DOBRÉ NA TO, ŽE JEJ MŮŽU POUŽÍT v podletí.

To je určitý rozdíl mezi SR a ČR. Tady byl (jestli mám správné informace) obchodník co jej dovezl udán a pokutován.

:-)

Karel

na Slovensku testoval apiguard Mvdr Staron,v niektorom cisle Vcelara bol o tom clanok,vysledky boli take ako vravi p.Turcani,z blata do kaluze...

Jaro, v Čechách roztočíková nákaza nebyla zjištěna od poloviny osmdesátých let. Přesto se pořád kontrolně vyšetřuje povinně u chovatelů matek. Je to Evropské nařízení o nebezpečných nákazách. Takže nejspíš jinde s tímto roztočem pořád problémy mají. A o té odměně za vyšlechtění včely, která bude odolávat roztoči varroa jsem také něco slyšel. Jde o celoevropskou výzvu a tím bych si vysvětlil iniciativu tímto směrem různých včelařských provozů. Spojit užitečné s příjemným. A něco málo o výskytu kraňky na našem území. Co mám vydání Včela moravská z let 1900 až 1905 tak zde vychází výzvy o zachování tradice chovu naší včely domácí oproti chovu včely kráňské, třebaže je to včela mírná a dobrá medařka. Takže, nejspíš včela kraňská už někde v té době získávala oblibu u chovatelů na účet včele tmavé.

Není to tak jednoznačné. Podívejte se na lidi v Evropě. Jsme jedno indoevropské plemeno a podívejte se na rozdíly mezi národy a jakými kde trpí chorobami a jaké mají fiziologické a jiné vlastnosti. Ať jsou to turci, slováci .cikáni, židé, či germáni.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: L??it nebo nel??it
> Datum: 25.11.2010 17:39:57
> ----------------------------------------
> To je ale zvláštní, že to slyším poprvé. Když rozhodli shora, že naše
> původní rasa černých včel bude přešlechtěna na kraňku, tak se logicky vždy
> hledá zdůvodnění. Že na tento argument pro kraňku tehdy v 60 a 70 letech
> minulého století nějak pozapomněli, když ještě poměrně nedávno v 50 letech
> tehdejšího století roztočík likvidoval celé chovy stejně jako by to nyní
> dělala neléčená varaóza a každý včelař měl tehdy automaticky lahvičky na
> aplikaci Befu a flašky léčiva?
>
> Pán Polášek máte pravdu a navyše či je včela čierna, zlatá šedá, vždy je to
> včela európska Apis mellifera L. Veľakrát tu zaznieva falošný tón
> odbornosti. A tak je to i s prípravkom na báze tymolu. Myslíme si, že je to
> ten pravý a opak môže byť pravdou, všetko môže mať svoje plusy a mínusy.
>
>
> V ponuke včelárom obchod ponúka tymol pod obchodným názvom APIGUARD a
> APILIFE(tymol 75%, gáfor a mentol a výťažok z eukaliptu), učinnosť sa v
> niektorých štúdiách preceňuje, ale v serióznych pokusoch bola účiinnosť
> nižšia od KM 68 až 82%, takže z blata do kaluže. Chuť o vôňa prechádza do
> medu a zákazníkom nebude chutiť. Aj úmrtnosť včiel a lariev je preukazne
> vyššia ako pri použití bežných preparátov.
> Zisťujem, že väčšina prispievateľov je alergická na pracovníkov z Dolu,
> hoci im môžu ďakovať za to, že ešte chovajú včelstvá.
> Ja Gabun nepoužívam, ale je to stále dobrý prípravok, ak sa správne
> dodržuje technologický postup a čas (od 25.7 do 10.8) jeho vkladania do
> ošetrovaného včelstva.
>
>
>

Nebojte se, že to bude tak hrrrrr. Jen převedení našich chovů z přelomu 19 a 20 století kdy se na našem území kromě kraňky vyskytovaly ještě včely vlašské i černé, na kraňku trvalo 40 - 50 let. A také to bylo provázeno pečlivým novošlechtěním a odstraňování jedné její původní nepříjemné vlastnosti, bodavosti. Za konec této práce se považují 60 léta. Takováto šlechtění jsou prací pro několik generací včelařů. Jednou se to určitě podaří ale do té doby nám zbývá jen opatrné a rozumné používání chemie. Ať chceme či ne.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Luk? Matela <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L??it nebo nel??it
> Datum: 25.11.2010 20:19:25
> ----------------------------------------
> > Muselo by se v každé organizaci o toho zapojit několik
> > včelařů těch největších a cpát pod tlakem kolem sebe alespoň
> > zavíčkované matečníky, ale to už jsme v podstatě u
> > neproveditelných teorií, zvl, když z ÚV ani z VÚ nám nijaká
> > aktivita nehrozí. Přiznám se, že ani já bych se nezapojil,
> > není čas. Dále se mi líbí myšlenka, že prvnímu chovateli,
> > který přesvědčivě takový materiál veřejnosti dodá by měl být
> > vyplacen větší obnos, jako uznání za to, co pro nás ostatní
> > lenochy udělal. Přimlouval bych se za šestimístnou cifru.
>
> Mě by zajímalo, kdo by takovou 6-ti místnou cifru uděloval, kdo by rozhodl,
> že toto je VT včela. Nejspíš někdo z ÚV nebo VÚ, což by mi přišlo divné,
> když od nich "nijaká aktivita nehrozí".
>
> Nejspravedlivější odměnou chovatele (či jiného subjektu -
> o.s./s.r.o./a.s.), který přinese VT včelu bude poptávka včelařů po matkách.
> A ta by asi vyšroubovala cenu hodně vysoko. Pak by pár set vyprodukovaných
> matek mohlo přinést i více než šesticiferné "odměny". Tady by byl trh
> spravedlivý soudce.
>
> Jenomže jsme v české kotlině a takový inzerát za matku za 2-4.000 Kč by z
> daného subjektu udělal největšího lichváře a šejdíře. Kam by se hrabaly
> pomluvy na zlé výkupce medu. Léta výzkumné práce šlechtitele by pak už
> nikdo neviděl...
>
> A dovedu si pak představit aktivity, které by se snažili zavést maximální
> regulovanou cenu matky nebo něco podobného.
>
>
>

> Muselo by se v každé organizaci o toho zapojit několik
> včelařů těch největších a cpát pod tlakem kolem sebe alespoň
> zavíčkované matečníky, ale to už jsme v podstatě u
> neproveditelných teorií, zvl, když z ÚV ani z VÚ nám nijaká
> aktivita nehrozí. Přiznám se, že ani já bych se nezapojil,
> není čas. Dále se mi líbí myšlenka, že prvnímu chovateli,
> který přesvědčivě takový materiál veřejnosti dodá by měl být
> vyplacen větší obnos, jako uznání za to, co pro nás ostatní
> lenochy udělal. Přimlouval bych se za šestimístnou cifru.

Mě by zajímalo, kdo by takovou 6-ti místnou cifru uděloval, kdo by rozhodl, že toto je VT včela. Nejspíš někdo z ÚV nebo VÚ, což by mi přišlo divné, když od nich "nijaká aktivita nehrozí".

Nejspravedlivější odměnou chovatele (či jiného subjektu - o.s./s.r.o./a.s.), který přinese VT včelu bude poptávka včelařů po matkách. A ta by asi vyšroubovala cenu hodně vysoko. Pak by pár set vyprodukovaných matek mohlo přinést i více než šesticiferné "odměny". Tady by byl trh spravedlivý soudce.

Jenomže jsme v české kotlině a takový inzerát za matku za 2-4.000 Kč by z daného subjektu udělal největšího lichváře a šejdíře. Kam by se hrabaly pomluvy na zlé výkupce medu. Léta výzkumné práce šlechtitele by pak už nikdo neviděl...

A dovedu si pak představit aktivity, které by se snažili zavést maximální regulovanou cenu matky nebo něco podobného.

Celkom zaujímavá téma. Aj ja prvý krát počujem, žeby kranka bola odolná voči roztočíkovi acarapis woodi. Na Slovensku sa pozitívne včelstvá vždy bez zľutovania zlikvidovali a včelstvá v okolí sa preliečovali befom. Od r. 1974 sa roztočíková nákaza na Slovensku nezaevidovala.
Hovorí sa, že prirodzene odolnú včelu proti roztočíkovi vyšľachtil brat Adam a je to všeobecne známa Buckfatská včela. Akým spôsobom sa bráni proti roztočíkovi neviem. Chcem sa opýtať či sa ešte v Čechách objavuje Acarapis woodi.

To je ale zvláštní, že to slyším poprvé. Když rozhodli shora, že naše původní rasa černých včel bude přešlechtěna na kraňku, tak se logicky vždy hledá zdůvodnění. Že na tento argument pro kraňku tehdy v 60 a 70 letech minulého století nějak pozapomněli, když ještě poměrně nedávno v 50 letech tehdejšího století roztočík likvidoval celé chovy stejně jako by to nyní dělala neléčená varaóza a každý včelař měl tehdy automaticky lahvičky na aplikaci Befu a flašky léčiva?

Pán Polášek máte pravdu a navyše či je včela čierna, zlatá šedá, vždy je to včela európska Apis mellifera L. Veľakrát tu zaznieva falošný tón odbornosti. A tak je to i s prípravkom na báze tymolu. Myslíme si, že je to ten pravý a opak môže byť pravdou, všetko môže mať svoje plusy a mínusy.


V ponuke včelárom obchod ponúka tymol pod obchodným názvom APIGUARD a APILIFE(tymol 75%, gáfor a mentol a výťažok z eukaliptu), učinnosť sa v niektorých štúdiách preceňuje, ale v serióznych pokusoch bola účiinnosť nižšia od KM 68 až 82%, takže z blata do kaluže. Chuť o vôňa prechádza do medu a zákazníkom nebude chutiť. Aj úmrtnosť včiel a lariev je preukazne vyššia ako pri použití bežných preparátov.
Zisťujem, že väčšina prispievateľov je alergická na pracovníkov z Dolu, hoci im môžu ďakovať za to, že ešte chovajú včelstvá.
Ja Gabun nepoužívam, ale je to stále dobrý prípravok, ak sa správne dodržuje technologický postup a čas (od 25.7 do 10.8) jeho vkladania do ošetrovaného včelstva.

Ono se s tím ošetření moc vymyslet v běžném chovu nedá. Ale sleduji i ve svém okolí, že včelaři mnohem častěji monitorují spad i v sezóně, třebaže žádné problémy nejsou, a stačí nějaká zpráva o úhynech někde, tak jsou včelaři zvědaví jak jsou na tom a jak se monitoring stane zvykem, tak je to železná košile. A v případě potřeby formidol a sledovat spad. A má tu někdo zkušenost s odpařovači KM? A nezatmelí to včely když je to v úle delší čas? Já mám síta na strůpku, na to formidol a za ten týden co to tam mají, je síto z poloviny zatmelené, v zimě venku vydrolím a mám čistý propolis. Aleš

Bohužel v roce 2007 jsem si na vlastní kůži ověřil , že štěstí přeje připraveným . Tedy těm , co mají zásobu léčiva vždy po ruce a neváhají ho použít , když to uznají za vhodné - bohužel. Ti ostatní , co léčí správně a podle pokynů veterináře , si pak další prostě musí pořídit včelstva nová . Na veterináře se pak ani zlobit nemůžeme. Dneska si jen málokdo z "odpovědných " dovolí nést odpovědnost za svá rozhodnutí . Radši ordinují , co sami dostali naordinováno . Někdy to vyjde a někdy je prostě rok 2007 . My včelaři neseme odpovědnost každý za svoje včely a částečně i za ty sousedovi . Proto mám léčivo v zásobě a nebudu ho váhat použít , pokud to uznám za potřebné .

Dobrý den,
tuto léčebnou metodu jsem dříve již zkoušel a hořkost vývaru se dá přečkat. Naopak jsem zastáncem této přírodní síly. Krásný web pro nákup přesného množství vrbové kůry je zde http://www.prodejbylin.cz/vrba_kura/index.html

To máš pravdu, na tu vlastnost Kraňky přišli poměrně nedávno až když se s léčením přestalo.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L??it nebo nel??it
> Datum: 25.11.2010 09:34:39
> ----------------------------------------
> "Ale ale, Roztočík napadal vzdušníce včely černé, Zavedením Kraňky, která
> je má menší, tento problém zmize.l Nedokázal ji pak napadnout."
>
> To je ale zvláštní, že to slyším poprvé. Když rozhodli shora, že naše
> původní rasa černých včel bude přešlechtěna na kraňku, tak se logicky vždy
> hledá zdůvodnění. Že na tento argument pro kraňku tehdy v 60 a 70 letech
> minulého století nějak pozapomněli, když ještě poměrně nedávno v 50 letech
> tehdejšího století roztočík likvidoval celé chovy stejně jako by to nyní
> dělala neléčená varaóza a každý včelař měl tehdy automaticky lahvičky na
> aplikaci Befu a flašky léčiva?
>
>
>

Vysvětlovat to, že se přestal vyskytovat roztoč Acarapis Woody vzdušnicemi kraňky je dávno vyvrácený nesmysl.

Ve spolkové zemi Sasko, kde je pěstována stejná kraňka, jako na opačném svahu Krušných hor se roztočík u včel běžně vyskytuje.

Na každý přípravek časem vznikne rezistence. To je zákonité a musí se stím počítat.
Rezistence u škůdců vznikla i na DDT které mělo být naprosto bezpečné, a ještě dlouho bude otravovat životní prostředí. Údajně může za sníženou plodnost u mužů.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 25.11.2010 09:02:11
> ----------------------------------------
> .. To se však bohužel zapřísáhlým odpůrcům Dolu nedá ani snad vysvětlit.
>
> Pepan
> ------------------------------
>
> Proč jenom zapřisáhlým odpůrcům Dolu?
>
> Vysvětli to i nám. Na Thymol vzniká rezistence?
> Kde už vznikla?
>
> Je třeba se připravit? Ať nedopadnem špatně.
> A jak vznikl problém s Gabony? Taky za to můžou ti "odpůrci"? A nebo je to
> vlastnost všech dlouhodobých nosičů. Ve světě si tak vyrobili rezsitenci na
> anitráz. Právě dlouhodobou aplikací.
>
> To je prostě jednoduchý - ze všeho obvinit nepřáteslá spiklenecká centra.
> :-)
> Vysvětli to těm co jim v létě hynou na podzim včely, i když dělají všechno
> podle předpisu - nemohou za to nepřátelské ideologické centrály?.
>
> Tady je prostě pozitivní zpráva, bohužel pro někoho ze světa. Takže hned za
> tím jsou nepřátelé Dolu.
>
> Jak se dřive říkalo, je třeba to vidět především politicky:-)
> A to je dobře. Pro někoho. Nedebatuje se pak nad fakty.
>
>
> Karel
>
>
>

"No nevím. Původně jsem se domníval, že roztočík vymizel v důsledku plošného
tlumení varoázy, ale asi před dvěma roky jsem na školení v Nasavrkách slyšel
stejnou informaci o velikosti vzdušnic, jako zde byla uvedena..."

Velikost vzdušnic je věc snadno zjistitelná, kterou mohli bez problémů zjistit už před takovými 40 - 50 lety.
Co si pamatuji, je to ale složitější, ty vzdušnice byly pro roztočíky přístupné jen v krátké době mladosti včel, potom vstupy zarůstají chloupky a roztočík se dovnitř nedostane. Kromě toho jsem z popisu napadení roztočíkem tehdy vůbec nenabyl dojmu, že roztočík pasuje do těch vzdušnic nějak natěsno, spíš naopak, že teprve několik roztočů současně dokáže tu vzdušnici ucpat. To by potom kraňka musela mít ty vzdušnice poloviční proti černé včele nebo tak nějak a to už je jako rozdíl spíš nový hmyzí druh než dvě různé variety včely medonosné. Kromě toho, jestli má kraňka výrazně menší vzdušnice, musí mít automaticky proti černé včele i výrazně menší letový výkon, menšími vzdušnicemi se ke svalům dostane výrazně méně kyslíku. A to tak není, letový výkon kraňky je zhruba stejný jako černé včely.
Spíš naopak, jestli je kraňka horská včela, tak proti černé včele z nížinných lesů by měla mít ty vzdušnice větší, ve větší nadmořské výšce je řidší vzduch, navíc v horách jsou víc všelijaké suti a neúrodných ploch, kde nic neroste a které musí horská včela přeletět, aby se dostala na nějaké kvetoucí plochy.

No nevím. Původně jsem se domníval, že roztočík vymizel v důsledku plošného
tlumení varoázy, ale asi před dvěma roky jsem na školení v Nasavrkách slyšel
stejnou informaci o velikosti vzdušnic, jako zde byla uvedena...

-----Původní zpráva-----
From: R. Poláek
Sent: Thursday, November 25, 2010 9:34 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: L??it nebo nel??it

"Ale ale, Roztočík napadal vzdušníce včely černé, Zavedením Kraňky, která
je má menší, tento problém zmize.l Nedokázal ji pak napadnout."

To je ale zvláštní, že to slyším poprvé. Když rozhodli shora, že naše
původní rasa černých včel bude přešlechtěna na kraňku, tak se logicky vždy
hledá zdůvodnění. Že na tento argument pro kraňku tehdy v 60 a 70 letech
minulého století nějak pozapomněli, když ještě poměrně nedávno v 50 letech
tehdejšího století roztočík likvidoval celé chovy stejně jako by to nyní
dělala neléčená varaóza a každý včelař měl tehdy automaticky lahvičky na
aplikaci Befu a flašky léčiva?

"Ale ale, Roztočík napadal vzdušníce včely černé, Zavedením Kraňky, která je má menší, tento problém zmize.l Nedokázal ji pak napadnout."

To je ale zvláštní, že to slyším poprvé. Když rozhodli shora, že naše původní rasa černých včel bude přešlechtěna na kraňku, tak se logicky vždy hledá zdůvodnění. Že na tento argument pro kraňku tehdy v 60 a 70 letech minulého století nějak pozapomněli, když ještě poměrně nedávno v 50 letech tehdejšího století roztočík likvidoval celé chovy stejně jako by to nyní dělala neléčená varaóza a každý včelař měl tehdy automaticky lahvičky na aplikaci Befu a flašky léčiva?

>Divím se, že se již ten thymol nepoužívá, když se s ním počítá. :-)<
------------------------------------------------------------
Možná proto, abychom nemuseli zákazníkům vysvětlovat že zapáchající med včely sbíraly na lánech tymiánu ;o)).
JK
-------------
Pokud bych si musel vybrat, tak bych raději vařil mateřídouškovou medovinu, než měl prázdné úly.

Někdo si prostě raději vybere tuto možnost, než jen koukat.

Karel

... To se však bohužel zapřísáhlým odpůrcům Dolu nedá ani snad vysvětlit.

Pepan
------------------------------

Proč jenom zapřisáhlým odpůrcům Dolu?

Vysvětli to i nám. Na Thymol vzniká rezistence?
Kde už vznikla?

Je třeba se připravit? Ať nedopadnem špatně.
A jak vznikl problém s Gabony? Taky za to můžou ti "odpůrci"? A nebo je to vlastnost všech dlouhodobých nosičů. Ve světě si tak vyrobili rezsitenci na anitráz. Právě dlouhodobou aplikací.

To je prostě jednoduchý - ze všeho obvinit nepřáteslá spiklenecká centra. :-)
Vysvětli to těm co jim v létě hynou na podzim včely, i když dělají všechno podle předpisu - nemohou za to nepřátelské ideologické centrály?.

Tady je prostě pozitivní zpráva, bohužel pro někoho ze světa. Takže hned za tím jsou nepřátelé Dolu.

Jak se dřive říkalo, je třeba to vidět především politicky:-)
A to je dobře. Pro někoho. Nedebatuje se pak nad fakty.


Karel

>Divím se, že se již ten thymol nepoužívá, když se s ním počítá. :-)<
------------------------------------------------------------
Možná proto, abychom nemuseli zákazníkům vysvětlovat že zapáchající med včely sbíraly na lánech tymiánu ;o)).
JK

To není nic divného. Čím méně účinných látek se používá tím déle budeme mít účinnou zbraň. Kdyby se všechny účinné látky používaly současně tak taky na ně bude i současně vznikat rezistence Bedemeli však 2 - 3 používat pravidelně střídavě tak to lze oddálit. To se však bohužel zapřísáhlým odpůrcům Dolu nedá ani snad vysvětlit.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 25.11.2010 06:41:01
> ----------------------------------------
> Účinná látka je Thymol a není nic nového, do budoucnosti se s ním i u nás
> počítá, až vznikne rezistence na stávající přípravky .
>
> Pepan
> -----------------------------
> Takže možná kdo bude chtít, bude moc použít "přírodní" látky již dřív.
> Bayer si určitě zařídí platnou regsitraci.
>
> A podle všeho se používá v sezoně, takže to by jsme ten thymol mohli již
> někde používat. Účinnost Gabonu jde prý rychle dolů, jak bylo prý již před
> lety řečeno Ing. Veselým v NASA. Divím se, že se již ten thymol nepoužívá,
> když se s ním počítá. :-)
>
> Karel
>
>
>

Účinná látka je Thymol a není nic nového, do budoucnosti se s ním i u nás počítá, až vznikne rezistence na stávající přípravky .

Pepan
-----------------------------
Takže možná kdo bude chtít, bude moc použít "přírodní" látky již dřív. Bayer si určitě zařídí platnou regsitraci.

A podle všeho se používá v sezoně, takže to by jsme ten thymol mohli již někde používat. Účinnost Gabonu jde prý rychle dolů, jak bylo prý již před lety řečeno Ing. Veselým v NASA. Divím se, že se již ten thymol nepoužívá, když se s ním počítá. :-)

Karel

Účinná látka je Thymol a není nic nového, do budoucnosti se s ním i u nás počítá, až vznikne rezistence na stávající přípravky .

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: bernard <bpavera/=/seznam.cz>
> Předmět:
> Datum: 24.11.2010 17:38:42
> ----------------------------------------
> Jak dopadne nový lék, mužem se těšit? [www.exosect.com]
>
>
>

Ale ale, Roztočík napadal vzdušníce včely černé, Zavedením Kraňky, která je má menší, tento problém zmize.l Nedokázal ji pak napadnout.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L??it nebo nel??it
> Datum: 24.11.2010 15:54:45
> ----------------------------------------
> "A řekl, že v ČR úplně vymizela roztočíková nákaza po tom co se začala
> včelstva ošetřovat proti varroaze. Kdo by to před válkou řekl, že vymizí
> nějaký parazit který v té době způsoboval také nějaká procenta ztrát. Tak
> proč se u VD spokojit s málem kterou nabízí tolerance?"
>
> Vymizení roztočíka přesně odpovídá příslušným nákazovým teoriím.
> Roztočíkovi se objevil jiný konkurent parazit s řádově mnohem vyšší
> agresivitou ke včelám než roztočík a s citlivostí na stejná léčiva. A k
> němu se aplikovala řádově mnohem agresívnější léčba než byla kdysi léčka
> Befem na roztočíka. Takže zatímco léčba proti varaóze roztoče varoa jen
> omezila, takže v podstatě každý rok začínají s množením znova, u roztočíka
> stejná léčka roztoče vybila pod počet, kdy se mohli vůbec rozmnožovat a
> aspoň udržovat tak populaci, takže roztočíci vymřeli.
> U varaózy by to možná bylo podobné, střelím, kdyby každý týden od března po
> listopad se každé včelstvo fumigovalo, během několka let by se povedlo
> zbavit varoa i u neléčených ulétlých rojů.
>
>
> Ale

"""A často je to tak, že včelstvo s lepším spadem v sezóně, má po ošetření spad horší, takže s roztočem si neví rady, a z takového včelstva se matky nechovají.""
Právě z těch po posouzení dalších okolností ano.

"""No, ono by včelaři možná šlechtili. Jenže u včelaře s 10 - 15 včelstvy by nějaké objevení včelstva odolnějšího k roztočům byla spíš náhoda. To by nebylo u včelaře s řádově 100 včelstvy, jenže tam vybírání odolných včelstev a jejich preference v rozchovu sníží výnosy a zvýší pracnost. A kdo to těm včelařům zaplatí, když včelstva jsou jejich živobytí aonise musí chovat ekonomicky?""""
Já si to nemyslím. Nejde jen o mých 15 ale i o dalších 50 v okolí divoké i nadivoko chované (nikdo v mém okolí nic nekupuje). Pak je tu tedy jakási populace, která se spolupodílí svými trubci na výběru odolnějších. Neošetřovaná volně žijící včelstva produkují jen tvrdě vybrané trubce (napadený trubec sotva doletí na shromaždiště, a ještě ho čeká to nejdůležitější,...). To je jedna z významných metod získávání odolnějších populací.

U kultivace je určitě přesnější mít vzorek z míň včelstev, ale já bych tato vyšetření spíš považoval za orientační u trvalých stanovišť, jediná včelstva, která nejsou dnes vyšetřována, a hlavně když se cena vzorku rozdělí mezi víc včelařů tak by to nemuselo tolik bolet. A podle nového nařízení stáhla veterina v ochranných pásmech počet, deset do vzorku. Že by víc vzorků a víc peněz?

Leoši, já bych toho čerta nemaloval. Zrušení vyšetření se týká jen kočovníků a né tvalých přesunů. Drtivá většina kočovníků je ale z komerčních včelařů, kteří zároveň tvoří oddělky na prodej, a v tom případě vyšetření na mor stejně potřebují a tak si je stejně nechají udělat (včetně mě). Nikdo není tak na hlavu padlej aby riskoval, že se mu za zavlečení moru půjde pomstít.

Promiňte, ale to co navrhujete je skoro k ničemu. Jsou neskutečné rodíly mezi stanovišti a směsné vzorky z více stanověť by jen rozdíly smyly. Bylo by to naprosto kontraproduktivní z více důvodů. Monotoring l stanovště na organizaci je také o ničem. U nás v organizaci dělá 3 roky monitoring přes 20 včelařů, funguje varroalinka. O tom si většina organizací může nechat jenom zdát. A přeci se občas stane, že to nezafunguje. Tady je to ale skutečně již lehkomyslností včelaře. Letos se to stalo u jednoho včelaře. Skoro celé tři měsíce měl indicie o nárůstu kleštíka a virů a také naše mnohá doporučení, žádná tragedie, kdyby poslechl. No odjel na dovču nebo měl pořád něco jiného na práci. Začátekm září, klasika. Přišel během dvou dnů o včelstva a zachránit jsme už mohli jen oddělky a 1 včelstvo. Přitom jeho kolega o 200 dál to zvládl hladce jen s Formidolem. No a vzorky na mor nás asi už nebudou také trápit. Pokud se schválí to, že přemístění včelstev nebude podléhat vet. povolení, není co řešit a vše co se v tomto směru udělalo (plošná vyšetření), budou jen vyhozené peníze. Pak budeme hledat skutečně taková včelstva a způsoby ošetřování, která riziko MVP minimalizují. Pokud vám ale za plot přestěhuje někdo včely z morového pásma, máte nejspíš smůlu. Ale jak jsem naznačil, vše špatné může být i k něčemu dobré.

Jo s tím se počítá, to vždy, když se jde proti zdi. S tím vyšetřením měli je Aleši max. počet včelstev v jednom vzorku 25 mimo ochranné pásmo a 15 v ochranném pásmu. Jde o to, že kultivační stanovení je vymyšleno tak, aby bylo možno kultivací něco zjistit i za situace že bude jedno vč. z 25 mít v měli spory. V ochranném pásmu je to pro jistotu ve vzorku ještě méně.

Něco na způsob VMS je jedna ze změn, kterou bych si představoval. Zrušit povinné vyšetření zimní měly na roztoče, a každá ZO v každém katastru povinně jedno stanoviště, kde bude chovatel sledovat a zapisovat stav spadu. Spolu se záznamy o ošetření, by to byly údaje cennější než nějaké ze zimních vzorků měly. Ale doufám, že počítáte, vy dva, že už jenom za návrh můžete být "bití". Já bych, ale ještě ty vzorky zimní měli ponechal v platnosti, když už si na ně včelaři zvykli, a využil bych je na vyšetření moru. Přičemž bych umožnil včelařům s menším počtem včelstev, zimní měl sloučit v rámci katastru, třeba na padesát včelstev do jednoho vzorku. A co takhle nejednat s veterinou a začít ve svazu a svaz ať se postará, řekněme že bych o spřízněné duši uvnitř věděl. Aleš

Jak dopadne nový lék, mužem se těšit? [www.exosect.com]

Uschovna zvýšila velikost zásilek až na 300 MB zdarma, a navíc - lze odeslat
i větší, to již ale za úhradu.
S pozdravem
Petr

-----Původní zpráva-----
From: Pavel Votrubec
Sent: Wednesday, November 24, 2010 5:13 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: uloení dat

http://pavel.lasakovi.com/projekty/internet/internetove-uschovny/

doporučuji pomocí archivního programu (např. RAR) rozložit na 100 MB soubory
a použít www.uschovna.cz
Pavel


----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 24, 2010 2:22 PM
Subject: uloení dat


Zdravím kolegové.
Potřeboval bych rychle uložit jedno video z vytáčení pro jiného kolegu aby
si to mohl stáhnout.Obsah je asi 380Mb.Zkoušel jsem to na letecká pošta ale
vejde se tam jen 160Mb.Nevíte o něčem kde se ty data dají uložit tak aby si
je druhý na jiném konci republiky mohl stáhnout?

já bych do toho, s dovolením, také šel ...
Jiří
------------------------------------------------------

Tak doufám, že se uvidíme v Brně v lednu, kde zkusíme naformulovat postup, jak začít spolupracovat, pak ještě argumentovat a obhojovat u Státní veterinární správy. Ale kdo nic nedělá...

R. Polášek (85.71.180.241) --- 24. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48465) (48467)

No, ono by včelaři možná šlechtili. Jenže u včelaře s 10 - 15 včelstvy by nějaké objevení včelstva odolnějšího k roztočům byla spíš náhoda. To by nebylo u včelaře s řádově 100 včelstvy, ...
xxxxxxxxxxxxxxxxx
Jestli si to dobře pamatuji a jestli jsem to dobře pochopil, tak právě tenhle problém popisoval na zmíněné pražské konferenci k 10. výročí PSNV holandský šlechtitel Henk Kok. Ta přednáška byla ve srovnání se show Johna Kefusse jaksi nenápadná, nicméně velice cenná. Právě Holanďané mají problém, že pro výzkum nemají velkochovy, včelaři mají většinou jen pár včelstev. Jenomže oni dokázali vyvinout fungující systém, kdy se jednotliví malovčelaři spojili, dali některá svá včelstva k dispozici výzkumnému programu. Koordinátoři vyvinuli fungující program, metodiku testů a ošetřování a výsledky účastníci zasílají do koordinačního centra. Pochopil jsem to správně? No: a teď na krev: myslíte, že by to šlo i u nás? Třeba na bázi VMS, kde už řada kroků v tom smyslu učiněna byla?
Mýlím-li se, tak mě, prosím, opravte. Já bych si s dovolenm také ... ale ne, už zase ... ;-) ... já bych do toho, s dovolením, také šel ...
Jiří

http://pavel.lasakovi.com/projekty/internet/internetove-uschovny/

doporučuji pomocí archivního programu (např. RAR) rozložit na 100 MB soubory
a použít www.uschovna.cz
Pavel


----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 24, 2010 2:22 PM
Subject: uloení dat


Zdravím kolegové.
Potřeboval bych rychle uložit jedno video z vytáčení pro jiného kolegu aby
si to mohl stáhnout.Obsah je asi 380Mb.Zkoušel jsem to na letecká pošta ale
vejde se tam jen 160Mb.Nevíte o něčem kde se ty data dají uložit tak aby si
je druhý na jiném konci republiky mohl stáhnout?

A máme tady teroristy.

Dne Wednesday 24 of November 2010 14:26:00 PavelN napsal(a):
> http://www.uschovna.cz/
>
> bere jenom 300M, ale třeba se ten soubor s pomocí zipu nebo raru smrskne

video se nesmrskne pomoci zipu , ale kompresi videa :)
Sam pouzivam Linux, ale ve vindows je treba program
http://www.slunecnice.cz/sw/video-caster/
tak to muzete skusit. Nebo tady umoznuji az 2G :


http://www.ulozto.cz/


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Josefe, a co takhle vyvolat vzpouru. Svaz potřebuje lidi a hodně lidí aby měl peníze a měl za koho mluvit. Nejde o to vytvořit nový svaz. Ale jednoduše požadavky a kulku do obálky. V normálním životě se s Váma také nikdo nemazlí, buď se staráte nebo nemáte. Aleš

Ti nahoře jsou závislí na naší pomoci a ne kritice. Nic jim nepomůže, když budem jen reptat, Naše nápady jsou tou cestou i když použitelných k naší nelibosti jich bude jen pramálo.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L??it nebo nel??it
> Datum: 24.11.2010 15:07:07
> ----------------------------------------
> Př. Klímo, já si myslím, že přece jenom v základu jsme se shodli, chemie
> není na věčné časy, selekce včel má význam a pro doplnění, kde chybí výzkum
> tam to kulhá na jednu nohu neli na obě. Ale já musím být v první řadě
> chovatel a řešit situaci teď a snažit se předpovídat co bude. A kolikrát
> dělat i věci co nechci, ale musím. A někde na začátku této debaty bylo,
> mnou myšleno aby se zespodu zatlačilo na ty nahoře a rozhýbalo se ve věcech
> kolem nákaz ne jenom kolem varroa. Aleš
>
>
>

Díky za příspěvek, dobře jsem se pobavil a potěšil jsi mě, protože jsem tuhle chybu neudělal. Přestože se Mirek Zelený hrozil když viděl moje rámky - všechny loučky tenké, včelky vesele prostavují nástavky. Hlavní je, že jsem začal používat distanční hřebeny od pana Sapáka a nemají chybu, žádné slepence, jakýkoliv rámek i po letech s minimální námahou vyjmu z nástavku, kdo to jednou viděl, Hofmany zavrhne jako historickou záležitost, která je překonána.. vřele hřebeny doporučuji, mám je 3 roky ve 20-30 včelstvech a už bych neměnil. Nikdy jsem neměl problémy ani při stěhování včelstev jak by některý rejpal mohl namítnout, pokud jsou na vozejku rámky ve směru jízdy a jede se trochu slušně tak snad ani problém být nemůže.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>
> Předmět: Re: akat - Lipa - drevo pro včelaře
> Datum: 16.11.2010 15:09:46
> ----------------------------------------
> Mam obdobnou zkusenost jako Milan obcas nekde zarve bok hofmana - propolis
> je mrcha - vubec uz nejsem presvedcen a nadsen z hofmannu tak jako kdyz to
> bylo nove :-)) Ale je to i tim ze smrk se dobre stipe - vyrabim z odpadu
> vseho druhu krom tezkych drev. Z olse mam par nastavku a zatim fakt dobre,
> smrk se hodne stipe, pracuje, clovek az neveri. Olsove N jsou nenatrene
> takze je otazka co zivotnost .
>
> Lang. ramky jsem si vyrobne upravil, zjednodusil, puvodni Lang. ramek je
> vyrobne neskutecne slozitej a pro NN dle me to nema opodstatneni, hlavne ta
> horni loucka. Zkratka uz se stim nemazlim tak jak na zacatku, neni to
> nabytek!
>
> Karluv pripad utrzeni horni loucky jsem nezazil dokud jsem si neporidil
> sponkovacku a nechtel zase setrit, celou jednu sponku 32mm :-)) Uvidime
> co zas ukaze cas, ramky nelepim jen sbijim, nyni sponkuju. Dat osmikilo za
> sponkovacku byla moje nejlepsi investice a to jsem neverici Tomas!
>
> U tech hofmanu je zda se mi dulezite byt poradny a dbat na dorazeni ramku k
> sobe, tedy pokud nechci tezit propolis a mit problemy :-)) Ono pak ty
> ramky kynou jak testo az je jich plny nastavek...
>
> T.H.
>
> 2010/11/12 Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
>
> > Používám smrk a stává se mi, že se rozšířená část hofmanu po letech uštípne
> > když rozpírám přitmelené rámky od sebe. Z tohoto důvodu by bylo dřevo z
> > listnáče asi lepší.
> > Milan Čáp
> >
> > Dne 12.11.2010 8:06, KaJi napsal(a):
> >
> > Taky jsem zpočátku myslel, že jediné možné dřevo na rámky je lípa.
> >>
> >> Teď když mám Hoffmany a je třeba větší síla na vytažení prvního rámku a
> >> začínám čím dál víc oceňovat pevnost spojů, tak přestávám považovat lípu
> >> nejen za nejlepší ale vůbec vhodnou na rámky. Hlavně na boční loučky. Jdou
> >> z ní snadno vytáhnout sponky nebo hřebíky.
> >>
> >> Jaké má kdo zkušenosti?
> >>
> >> Karel
> >>
> >>
> >>
>
>
>

Aby naše včely dokázaly žít s tímto parazitem, musel by jste změnit právě to chování parazita který v původní domovině dvakrát ročně začínal svůj cyklus rozmnožování od začátku. Naše včela je pro něj mnohem výhodnější hostitel neb se nestěhuje. Problém s účinností gabonu je způsoben nesprávným umístěním a v nesprávnou dobu ve včelstvu. Také vyplývá z nepochopení jeho účinků které od něj očekáváme. Jeho ůčelem není roztoče zabít, ale v podletí znemožnit mu další masivní rozmnožování. Pak v říjnu varidolem začneme zabíjet ty co se množí dále. Gabony jsou dva a ty se mají střídat. Budeme-li střídat různé přípravky během jednoho roku nemůže vzniknout rezistence na žádný z nich.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L??it nebo nel??it
> Datum: 23.11.2010 23:30:53
> ----------------------------------------
> Já Vám Aleši přeji ať jednou nemusíte včelařit v oblasti, kde je již dnes
> problém s účinností Gabonu PA92. V podmínkách oblasti, kde není vyjímkou
> nárůst populace ve včelstvu i po jarním ošetření dle metodiky na stavy,
> které jak jsem četl u Vás dosahují asi tak součet jednoho stanoviště po
> fumigacích, je situace trošku jiná, než na co jste asi zvyklí..tam už
> pobíháním s Varidolem a vyvíječem aerosolu mnoho nezachráníte. Proto prosím
> buďme společně k sobě tolerantní a respektujme i jiné snahy. Pokud budeme
> pokračovat v metodice, která se nyní stále prosazuje máme do budoucna dle
> mě dvě základní jistoty - problémů s účinností léčiv bude pomalu přibývat a
> o nějakém šlechtění včel na varroatoleranci si můžeme nechat zdát. Doufám,
> že si opravdu z nás nikdo nemyslí, že pokud se budeme snažit vybít každou
> sezonu roztoče v našich včelstvech na nulu, dosáhneme odchovem od včelstev
> s nejnižšími spady nějakého pokroku - to je opravdu pitomost. Naopak pouze
> při větším infekčním tlaku je možné včelstva posuzovat a testovat. Trendem
> v mnohých přístupech při regulaci parazita u vícerých zvířat je naopak
> velmi důležitá zásada nikdy nepřerušit kontakt parazit-hostitel. Jen při
> stálém tomto kontaktu lze umožnit včele a roztoči vzájemnou existenci.
> Víte, to že člověk přichystal včele takovou evoluční pochoutku je také
> součástí přírodních cyklů. Měli bychom si ale chybu uvědomit a umožnit
> včelám se s tímto parazitem naučít žít. Zatím se většinou všemožně snažíme
> jim tuto snahu znemožnit, jak jen můžeme - prakticky ve všem, jak se
> včelstvy zacházíme...včelky mají můj nesmírný obdiv, že mají stále vůli
> bojovat, nezbývá než se jako vždy přírodě s pokorou poklonit...
>
>
>

>Tak to Vás zklamu, o to vůbec nejde. Cílem není roztoče vyhubit - mají stejné právo na život jako Vy nebo já.<
------------------------------------------------------------
Promiňte, původně jsem vůbec neměl v úmyslu zasahovat, ale toto mi něco připomíná. Nebo je to podobnost čistě náhodná? Že bychom nově zřídili u uřadu vlády komisi (dříve ministerstvo) pro práva kleštíků ;o))? Nic ve zlém. A rozhodně to není ani rasizmus. To jsou jen špatné zkušenosti z hnědého Mostecka - tím mám na mysli i hnědé uhlí ;o)).

Já osobně bych rozhodně nebyl proti tomu, kdyby každý parazit žil se svými zvyky a kulturou pouze v hranicích své původní domoviny. Proto, kdyby byl nalezen bezpečný prostředek který by tomu napomohl, přivítal bych jej s otevřenou náručí a vůbec bych se neohlížel na práva kleštíků ani jiných, kteří parazitují v teritóriích nedobrovolných hostitelů...

Příroda by si s tímto konkrétním parazitem na včelstvech poradila již dávno. Včelstva kleštíkem napadená by postupně vymřela. Se včelstvy jako hostitelem by na stejném území vymřel i jejich nevítaný host. Po čase by opět došlo k pozvolnému zavčelení "savan" z území kde včelstva tímto parazitem napadena nebyla. To by však do toho nesměl kecat člověk. Snad až budeme všichni Kefusové a budeme ochotni a schopni platit pokuty za porušování veterinárního zákona, jinak než přes peníze se s námi veterina v tomto případě ani bavit nemůže, dojde k tomu, že nám včelstva vymřou a po čase si pořídíme jiná. Zatím je to na ilegálních výzkumnících hledajících varroatolerantní včelu a na chemii u ostatních. Samozřejmě nepochybuji o vědcích a vědeckých pracovištích, které se touto problematikou seriózně zabývají. Ona taková Nobelova cena ... Nebo se snad mýlím??

Př. Klímo, já si myslím, že přece jenom v základu jsme se shodli, chemie není na věčné časy, selekce včel má význam a pro doplnění, kde chybí výzkum tam to kulhá na jednu nohu neli na obě. Ale já musím být v první řadě chovatel a řešit situaci teď a snažit se předpovídat co bude. A kolikrát dělat i věci co nechci, ale musím. A někde na začátku této debaty bylo, mnou myšleno aby se zespodu zatlačilo na ty nahoře a rozhýbalo se ve věcech kolem nákaz ne jenom kolem varroa. Aleš

http://www.uschovna.cz/

bere jenom 300M, ale třeba se ten soubor s pomocí zipu nebo raru smrskne

Zdravím kolegové.
Potřeboval bych rychle uložit jedno video z vytáčení pro jiného kolegu aby si to mohl stáhnout.Obsah je asi 380Mb.Zkoušel jsem to na letecká pošta ale vejde se tam jen 160Mb.Nevíte o něčem kde se ty data dají uložit tak aby si je druhý na jiném konci republiky mohl stáhnout?

To Aleši se obávám ještě nedokáže nikdo, víc toho stále nevíme než víme. Jen mám pocit, že se opravdu bavíme o ničem - at už schopnosti včel budeme nazývat jakkoliv, mě se líbí asi nejvíc VSH chování, tak se systémem chemických razií nemáme prakticky šanci cokoli v tomto směru dělat, to se neshodnem. Není to tak jednoduché, mimo jiné o účinných látkách, které už na tlumení varroozy používáme téměř třicet let toho víme do důsledků velmi málo. To nejsou látky přenostně určené pro včely, jsou to látky, které se v oné době, když se k nám roztoč dostal, využívaly u jiných hospodářských zvířat. Jsou to ty, které jen splnily velmi z dnešního pohledu povrchní zkoušky na toxicitu - laicky řečeno nezabíjely včely samotné. Ale např. o metabolizaci těchto látek a dalších důsledcích se toho vědělo pomálu - nejen, že nebyl čas to řešit, ale ani dostupné technologie a znalosti. Dnes je máme, ale už bohužel zase nemáme základní výzkum, který by to řešil. Zbyl nám to především v této oblasti výrobce léčiv, to se ale nadá nic dělat, nic proti kolegům z VÚVč, základním výzkumem eneí lehké se uživit. Jde o to, že tam, kde na to peníze a lidské kapacity mají se zkoumá třeba jen základní efekt při posouzení těchto látek ohledně vlivu např. na imunitní systém plodu a dospělých včel. Už jsem o tom psal. V té době se ani moc nevědělo, jak imunitní systém hmyzu funguje. A těchto oblastí je více, kde chybí informace a bohužel se je asi už nedozvíme, protože v zemích, které by na to měly už jim pomalu odzvonilo a tady na to nemáme ani finance ani pracovníky. Snad se nám to s kolegy povede změnit.

Př. Klímo, jaký má vliv, sebe víc rezistentní roztoč na varroatolerantní včelu? Včela není chemie. Já jsem nikdy neodmítal myšlenku nějaké selekce na zlepšení stavu. Sám se tímto směrem snažím už několik let a nikoho od toho neodrazuji, ale naopak, a nerozhodl jsem se pro to až v roce 2007, ale asi o pět let dřív. Ale nebudu u toho trápit včely nepřiměřeným stavem roztočů, takže je ošetřím. A čím víc se tomu věnují, tím míň věřím tomu že jde o toleranci, ale spíš jde o projev nějaké agrese a včela roztoče jednoduše z úlu vyhazuje. Soudím podle toho co nacházím na podložce před letákém. Takže jestli chcete odborně slovíčkařit, tak zvažte používání slova varroatolerance, jestliže, nedokážete prakticky vysvětlit celý princip tolerance uvedený do praxe. Aleš

Tak to Vás bohužel budu muset zklamat, o změnu zatím nikdo z tvůrců naší metodiky zájem nemá, byli by sami proti sobě. Škoda jen, že se nepovedlo tehdy ponechat VÚVč ve státních rukách, soukromé firmě se ani nedivím, jak postupuje, nemá na výběr. Proto kolem toho děláme s PSNV a dalšími např. L.Dvorským takový humbuk, protože je to u nás ilegální a rádi bychom se dopracovali alespon k diskuzi, jak to zkusit...alespon třeba v rámci klinické studie v menším měřítku, ale i k tomu je ještě dlouhá cesta, přesto jsem optimista a nechci to hned vzdávat.

Aleš Molčík napsal:
Roztoč není infekce se, kterou když budu přicházet do kontaktu, tak si vytvořím protilátky. Aby bylo možné nějaké zásadní rovnováhy dosáhnout musela by naše včela zvládat to co umí včela indická, protože roztoč není tolerantní ani ke svému původnímu hostitely. A jaký je rozdíl jestli použiji chemii, spočítám spad a u těch větším spadem vyměním matku a nebo včelstva neošetřím a nechám roztoče ať se namnoží a včelstvo uhyne? Já v tom rozdíl vidím. Já použiji chemii, vytvořím stejné podmínky a co "neprojde sítem" tak vyměním matku, jinak řečeno zlikvidují její genetické dědictví které nepošle dál. Vy čekáte až včely uhynou. Výsledek přerušení nevhodných genů stejný, s jedním rozdílem já nepřijdu o včely a netrápím včely chovem mrzáků než včelstvo uhyne. A to jsou dvě cesty a já od toho čekám nejspíš víc. A zkuste si něco zjistit z praxe v jiných zemích, kde organizace ošetřování není a nebyla, co já mám informace tak nějak ten tlak roztoče na toleranci včely nijak zásadně se neprojevil. Aleš

Výsledek Vašeho postupu nebude v žádném případě stejný - neboť vybíráte geny podle nějaké svojí metodiky. Jenže jak víte, že je tato metodika správná? Jak víte, že rušíte pro Vás nevhodné geny?
Pokud nechám včelstva svému osudu, nevybírám podle svých kritérií, ale vybírá za mě příroda podle jejích zákonů. Zohlední se zde neskutečné množství vlivů, o kterých se nám mnohdy ani nezdá.
To jsou dost zásadní rozdíly.

Milan Čáp

Myslím, že šlechtění, jak se o tom zde někteří zmiňují, není ilegální. Místo kritiky a hledání opozice vůči VÚVč by bylo lepší navázat s ním spolupráci, jistě by ji uvítal.

R.P.
A ty informace ze zahraničí máte př. Klímo doufám z nezávislého zdroje a ne jako propagaci těch co šlechtí a nebo jejich spolupracovníků?
-------------------------------------------------------
Já tady vůbec nehodlám propagovat někoho a vozit si od něj matky. Naopak bych byl rád, kdybychom se do něčeho pustili sami. Informací i v odborném tisku je za poslední roky hodně.
-------------------------------------------------------
R.P.Jestliže jsou na tom někteří líp, tak se logicky dostaví jejich převaha, tedy za předpokladu že nebudete šlechtit roztoče.
------------------------------------------------------

No a to tu přesně jde, roztoči s geny kodujícími schopnost rezistence vůči syntetickým pyretroidům mají obrovskou výhodu a logicky se dostaví jejich převaha jak píšete.
Je otázkou, jestli jsem si sami nejlepším systémem neodoudili většinu včelstev na našem území k zániku až nám chemikálie dojdou. Ale budme v klidu - snad dřív jak za 20 let se tak nestane, tak nač se trápit, lépe je říkat, že nemáme čas. Chce to systém samozřejmě i při výběru a šlechtění - pak i malý včelař má velkou platnost. U tlumení varroózy také neříkáme, že ošetřovat u menšího včelaře nemá smysl a ošetřovat by měli jen ti větší...
Doufám jen, že jednou neskončíme jako v USA a nebudem si muset nechat dopravovat pakety letecky z Austrálie, aby nám tady včelky něco opýlily. Ale co jak to máme v nátuře, není čas, nikde to nefunguje, tak proč se snažit...on to třeba někdo za nás vyřeší.
Lepší řešit tu spokovačky - mimochodem díky T.Heřmanovi za tip, už jim mám doma, už aby bylo jaro :-)

"Přítel Radim má spíše zkušenost s chovem těch deseti až patnácti včelstev, nebo se sto? Chci se tě zeptat, kolik jich máš. Možná jsi to už někdy psal, ale při mém občasném navštívení těchto stránek jsem to asi přehlédl."

No, spíš zkušenosti s tím menším počtem. Kdysi po roce 1990 jsem se rozmýšlel a možnost zvýšit počet včelstev na stovky jsem zavrhl, protože bych veškerou práci musel dělat na pronajatých pozemcích. Na zahradě uprostřed vesnice mám kapacitu přezimování pro 15 - 30 včelstev a přes léto 5 - 10 včelstev. A přes tyto počty momentálně neplánuji jít, zatím plánuji akorát do nějakého tohoto počtu včely stabilizovat.

Stonjek napsal:

>Lépe bych to vyjádřit neuměl.
>Já tu stovku zhruba mám, proveditelné by takové šlechtění bylo, ale není čas.
>V podstatě mě ani nic k tomu netlačí, protože chemie asi 25 let spolehlivě funguje a důkaz je jasný.
>V r. 2007 jsem nepřišel ani o jedno produkční včelstvo. Gabony jsem tam dal asi 10.7. V naší oblasti to bylo o fous. Chtělo to asi o 10 dní dříve. 10 Dní později by to bylo celkově v ..... .
>Myslím, že po tomto roce má každý soudný včelař minimálně na rok dopředu léky ve skříni a na nikoho kromě sebe nespoléhá. Zdraví R. Stonjek
...........

Máme dogma:
- léčiva fungují a metodika je dobrá.

Z 30% úhynů v roce 2007 potom plyne logicky závěr - 30% včelstev bylo ošetřeno v rozporu s metodikou a tito včelaři jsou lajdáci.

Otázka je, jestli to dogma je pravdivé?

Navíc je otázka, jestli je to až tak důležité?

Pokud totiž bude většina z nás tvrdit, tak jako já ještě nedávno, že na rušení neodolných včelstev a výběr odolnějších nemám čas - a taky proč to dělat, když nemám úhyny, potom to svědčí o dvojakém přístupu - chtěl bych mít odolná včestva, ale neudělam pro to nic, protože čas věnuji jiným včelařským problémům.
Ať se tím zabývají ti, které já budu potom označovat za lajdáky, protože mi šíří roztoče do mých perfektně ošetřených včelstev.
Ti aktivnější můžou ještě na takové posílat komise a zakazovat jim včelaření.
Možná jsem to vygradoval až příliš, ale je dobré si uvědomit, že nikdo z nás není mimo problém. Pokud jde probolém řešit výběrem odolnějších včelstev, potom když to nedělám, jsem součástí problému.

RK