Archiv Včelařské konference

Tak asi to děláš blbě když si naříkáš.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: IX.sjezd ?SV
> Datum: 19.11.2010 17:10:49
> ----------------------------------------
> Já jsem ve výboru ZO. A do věcí, které se točí kolem organizace nejen
> mluvím, ale hlavně je důležité se na nich podílet, nejde po někom chtít
> něco co bych sám z nějakého důvodu nedělal. Aleš
>
>
>

Nestěžuji si na činost naší ZO, kde jsem členem, máme jedny z nejlepších výsledků v léčení, provádíme společně léčení na každých sto včelstev jeden člověk s aerosolem, dokonce i na schůzích máme přes 90% účast, celá organizace dává měl vyšetřovat na mor a nejsme v pásmu a každý si to platí sám, což beru jako čin solidarity našich členů, když dostanu mor já, tak ať se to ví co nejdřív a nedostanou to druzí. A každý případný problém se neřeší pokrčením ramen předsedy, ale řeší se. A když to jde u nás, tak proč nejsou některé organizace schopny fungovat podle mě tímto standartem. A čím jsem členem svazu díl, a na různých akcí mluvím se včelaři z různých oblastí tak se nedivím, že nákazová situace je čím dál horší, protože vládne v organizacích anarchie. A jedna perlička na závěr pro Vás Josefe, máte jako Prostějovaci na Jesenicku vroubek, protože pásmo které tam vzniklo má údajně na svědomí kočovník od vás. A další komentář už bych jen opakoval. Aleš

Ono je to tak typické, ve světě se šlechtí, u nás děláme jako, že to není možné a hádáme se zatím o název :-)

A coz teprve takova AFB

Aleš, prepáčte, mne to pripadá ako v židovskej komúne alebo komunistickej totalite, ráno rozcvička, potom desaťminútovky, prebrať politickú situáciu, podávať hrdinské údernícke výkony, tých najlepších dať na tabuľu cti a tých lajdákov na tabuľu hanby, zjazdy vybraných najvernejších a najlepších členov strany alias s členmi zväzu, so 100%-nou účasťou atď.
Som mysliacim tvorom a preto viem čo mám robiť, pretože viem čítať, tak si to osvojím a keďže chcem mať zo svojej práce i úžitok, budem robiť preto všetko to najlepšie, čo mi pomôže využiť dary prírody, v našom prípade cez chov včiel.

Spíš je to o zvyku než o nějaké nástěnce.

"Nestěžuji si na činost naší ZO, kde jsem členem, máme jedny z nejlepších výsledků v léčení, provádíme společně léčení na každých sto včelstev jeden člověk s aerosolem, dokonce i na schůzích máme přes 90% účast, celá organizace dává měl vyšetřovat na mor a nejsme v pásmu a každý si to platí sám, což beru jako čin solidarity našich členů, když dostanu mor já, tak ať se to ví co nejdřív a nedostanou to druzí. A každý případný problém se neřeší pokrčením ramen předsedy, ale řeší se. A když to jde u nás, tak proč nejsou některé organizace schopny fungovat podle mě tímto standartem. A čím jsem členem svazu díl, a na různých akcí mluvím se včelaři z různých oblastí tak se nedivím, že nákazová situace je čím dál horší, protože vládne v organizacích anarchie. A jedna perlička na závěr pro Vás Josefe, máte jako Prostějovaci na Jesenicku vroubek, protože pásmo které tam vzniklo má údajně na svědomí kočovník od vás."

Když jsem vstupoval do místní ZO, v 80 letech minulého století, tak hlavní náplň práce výboru ZO byla sdružovat včelaře a taky jejich sympatizanty z nevčelařů, dělat pro ně zájezdy, přednášky, v zimě včelařský ples, na svátky pečení perníků a jeho prodej u stánku lidem.... Včelaři byli jednou z odnoží místního společenského života. Teprve kdesi vzadu byla nějaká nákazová situace, nějaké organizační věci kolem včelařů a další.
Dneska je hlavní náplň výboru léčení, rozdělování dotací, starost o to, aby pokud možno všichni včelaři byli ve Svazu, aby včelaři z výboru byli k ruce veterině, když je příslušná nákazová situace a další "povinnosti" . Přesně tam, kam to vedení Svazu za těch posledních 20 let zakormidlovalo, tam jste.
Podívejte se, o co se tady hádáte, o s prominutím blbosti, které má dělat placený státní aparát nebo které jsou soukromou záležitostí včelařů či které jsou v zájmu výhradně větších včelařů, aby se o nic nemuseli starat kromě co největšího vytěžování medu ze svých včelstev a jeho co největšího finančního zhodnocení.
Divíte se, že nikdo nechce dělat dobrovolného funkcionáře ZO, bodejť, kdo by taky chtěl dělat nudnou úředničinu a to ještě ne za peníze jako "kolegové" ve státním aparátu, ale zadarmo nebo maximálně za nějaké směšné náhrady. Kromě těch větších včelařů, kteří funkcionařením v místní ZO vytvářejí podmínky pro svou živnost.
Divíte se, že mladí se nezajímají o včelaření, no bodejť by se zajímali, když skoro v každé ZO veškerou energii dobrovolných funkcionářů sežere ta nesmyslná úředničina a na nějaké společenské zviditelnění, běžné u místních ZO dříve, dneska ta energie nezbývá. Čest výjimkám, kdy zbývá.

Dnes je na prvním místě nákazová situace, protože je jiná, horší, než v 80 letech a nebudu řešit kdo měl, nebo co měl, to je minulost. Z nákazové situace dnes vyplívají povinosti, jsou takoví co si je plní, jsou takový co je neplní a nebo je plní z části, protože to po nich nikdo nechce, těch je většina, a pak jsou absolutní ignoranti a těch je naštěstí nejmíň. Ale všichni mají jedno společné a to, že využívají svá práva na různé dotace. Dotace a léčení =papírování. Ale k něčemu to papírování je dobré. Na jednom stole máte údaje od různých ZO a veteriny. Od ZO vyčtete čím léčí, jak léčí a z veteriny máte údaje o výsledku. Tam kde, neřeší společné léčení aerosolem a nechává se to na dobré vůli, mají vždy horší výsledek spadu v zimní měli a když přijde mor tak jsou i na tom hůř. To je pravidlo, ne výjimka. Ptal jsem se Ing. Titěry ,jestly vyšší výskyt varroázy má vliv na mor. A bylo mi řečeno, že "jestliže roztoč od krmné kasičky má na sosáku spory a bodne je larvě pod kůži, tak k nákaze stačí mnohem míň spor než standartní cestou přes trávicí soustavu". I to by mohlo být jedno z vysvětlení proč je dnes nákazová situace horší. A důvod proč plnit povinosti když všichni požadují svá práva. Nevím kdo si může myslet, že žije v izolaci a do toho jak se chová nikomu nic není. Takže na to má tu být ZO a potažmo celý svaz a jestly to tu začíná zavánět, tak je nejvyšší čas něco začít dělat, třeba držet partu a plnit své povinosti bez místní úpravy, dokut máme včely. Aleš

Zlatá slova do kamene vytesat pane Polášku, když k tomu přidáme pracovní/mentální vytížení v zaměstnání, chutě, síly a nálada k dalším aktivitám podobného ražení prostě nejsou. U nás se minulý rok "hledal" nový předseda.....hádejte jak dlouhá byla fronta zájemců?
Libor V.
-----------------
p.Polášek napsal:
Divíte se, že mladí se nezajímají o včelaření, no bodejť by se zajímali, když skoro v každé ZO veškerou energii dobrovolných funkcionářů sežere ta nesmyslná úředničina a na nějaké společenské zviditelnění, běžné u místních ZO dříve, dneska ta energie nezbývá. Čest výjimkám, kdy zbývá.

Myslivci se sdružují, aby mohli chodit s flintou po lese, rybáři se sdružují, aby mohli chodit s prutem okolo vody, zahrádkáři se sdružují, aby se mohli rýpat v hlíně, jen včelaři, soudě podle činnosti spousty ZO, se sdružují, aby mohli chodit s lahvičkou a léčit nebo aby mohli rozdělovat dotace.
Aspoň tak mně to připadá.
Jistě že by se včelaři měli starat o léčení, nebo o to, jak členové využívají dotace, neměli by to ale dělat přímo. Ať to dělají ti, co to mají za povinnost nebo co jsou za to placeni a dobrovolní funkcionáři ZO ať to jen sledují, a usměrňují.

Zlatá slova do kamene vytesat pane Polášku, když k tomu přidáme pracovní/mentální vytížení v zaměstnání, chutě, síly a nálada k dalším aktivitám podobného ražení prostě nejsou. U nás se minulý rok "hledal" nový předseda.....hádejte jak dlouhá byla fronta zájemců?
Libor V.
-----------------
Jo, jo. A jednoho co to nevzal mám na svědomí já. :-)
Ptal se mě co na to, zda by to měl vzít. Tak jsem mu doporočil ke studiu vyhlášku o tlumenívaroázy a jaké by mu z jeho titulu předsedy polynuly povinnosti.
Dočetl se, že musí zajistit 3-4x ročně komisionélní léčení, sledování nákazové situace v sezoně, hlášení SVS těch co neléčí 3x komisionálně, ....

Byl z toho docela překvapen, jaké povinnosti ukládá naše vyhláška předsedovi zájmového spolku. :-)

A protože se přeci jen pohyboval ve světě, kde se nařízení dodržují, nebo jsou z toho občas potíže, tak se podivil, že to vůbec někdo dělá, když z toho může mít docela slušný průser.

Karel

"http://gude.cz/naradi/filtry-odlucovace-vody-maznice/olejovac-mini-gude.html

a ještě toto, ke sponkovačce nějaký olej je, ale je ho málo....

http://gude.cz/naradi/prislusenstvi-2/pneumaticky-olej-pro-pneu-naradi-gude.html

sponkovačka je ted v akci za 800,- :) tak kdo zaváhá, tluče rámky
kladívkem :)

http://gude.cz/naradi/sponkovacky-hrebikovacky/pneumaticka-sponkovacka-hrebikovacka-kombi-set.html

petr j."

Díky za tento příspěvek, žádná "prázná sláma" ale přesné údaje. Pro mě tento příspěvek znamená mnohem víc než desítky jiných. Už jsem vše objednal.

jirka

Sport na amaterske bazi , chovatele drobneho zvirectva a dalsi spolky jako rybarstvi , myslivectvi a vcelarstvi staly vzdy a zrejme tomu bude i nadale na aktivite par zapalenych lidi pro vec. Verim ze naprosta vetsina to dela dle sveho presvedceni jak nejlepe umi a na co staci. Okolo se najde cela rada lidi kteri vi nejlepe jak by se to melo delat ale na tom to konci. Mnohdy zneprijemnujou praci tem kteri tvori. Myslim ze ve vetsine pripadu organizace ma ve svem stredu natolik soudnych lidi aby tyto radoby reformatory nepustila k destrukcni cinnosti. Do vyboru se velmi tezko ziskavaji kvalini clenove , tech kteri umeji a hlavne chteji je bohuzel malo. Nektere veci jiste dle ohlasu jde delat jinak a casty problem , leceni velmi radi vyresi veterinari a teprve pak se bude kazdy divit jak hluboko bude treba sahnout do kapsy. Stejne problemy maji chovatele kraliku , holubu , nemoci jsou mezi lesni zveri i zahradkari musi pouzivat fungicidy i pesticidy aby uchranili sve urody ovoce ci okrasne kvetiny.
Tak jak vcelar vybira tu njkvalitnejsi matku a testuje nez zacne rozchovavat , tak i dobra organizace sleduje kvalitu svych clenu a do vyboru zaradi jen ty schopne a osvedcene.
Vcelar i produktivnou matku vyradi kdyz je vcelstvo bodave a neda se z nim pracovat . Josef

Komisionelní léčení jde zvládnout. Jen je třeba to zpoplatnit. Cena za přeléčení jednoho včelstva vychází na 15Kč. 10Kč jde léčitelovy, 2Kč léčivo, aceton,benzín a 3Kč si nechává ZO do fondu na léčení a z toho se dá za pět let pořídit další kompresor s vyvíječem i kdyby na to nebyla ani koruna dotace. A peníze za léčení spolu s přispěvkama se členům strhávají až z dotace D1. A veterináři to samozřejmě mohou přeléčit také, ale chtějí 36Kč za včelstvo. Takže pokud si v léčení budou včelaři dělat co chtějí, třebaže v dobré víře jak to nejlíp umí, tak se obávám, že by se mohlo stát, že léčení z nařízení SVS budou provádět pouze veterináři a předpokládám, že ta jejich cena by šla nahoru. Všechny ZO se prostě musí starat, protože v tom se vezem všichni. A kde není dost lidí na funkce, tak by bylo dobré uvažovat o spojení s jinou ZO , svaz je jeden tak o nic by nešlo, a nebo tahat sirky. Aleš

>tak se obávám, že by se mohlo stát, že léčení z nařízení SVS budou provádět pouze veterináři...<
-----------------------------------------------------------
Tak toho bych se nebál. Nejsou lidi. A potom, tato činnost je pracná a není lukrativní ;o)).
JK

Kacířská myšlenka:
Co kdyby se těch 15 Kč x 200.000 včelstev (je jich asi v ČR více) vrhlo do "výzkumu" a zorganizovaly by se 2-3 subjekty, které by se pokusili najít varroatolerantní včelu (třeba podle návodu Dr. Kefusse, který už neléčí - www.n-vcelari.cz). Pokud by výzkum dopadl dobře, ušetří včelaři peníze, funkcion85i spoustu času, stát rozpočet, včely si oddychnou a nebude hrozit kontaminace vosku (nebo medu) akaricidy...

A další případný přínos: Kdyby se to podařilo, tak by třeba ti nenávidění Rakušáci jezdili kupovat matky k nám...

No možná jsem snílek ;-)

Komisionelní léčení jde zvládnout. Jen je třeba to zpoplatnit. Cena za přeléčení jednoho včelstva vychází na 15Kč. 10Kč jde léčitelovy, 2Kč léčivo, aceton,benzín a 3Kč si nechává ZO do fondu na léčení a z toho se dá za pět let pořídit další kompresor s vyvíječem i kdyby na to nebyla ani koruna dotace. A peníze za léčení spolu s přispěvkama se členům strhávají až z dotace D1. A veterináři to samozřejmě mohou přeléčit také, ale chtějí 36Kč za včelstvo. Takže pokud si v léčení budou včelaři dělat co chtějí, třebaže v dobré víře jak to nejlíp umí, tak se obávám, že by se mohlo stát, že léčení z nařízení SVS budou provádět pouze veterináři a předpokládám, že ta jejich cena by šla nahoru. Všechny ZO se prostě musí starat, protože v tom se vezem všichni. A kde není dost lidí na funkce, tak by bylo dobré uvažovat o spojení s jinou ZO , svaz je jeden tak o nic by nešlo, a nebo tahat sirky. Aleš
-----
U nás je nařízeno 3x komisionélně, takže by to znamenalo 3*15 za včelstvo. :-)

Pokud by to ZO udělala tak kvalitně jak já, tak bych si klidně i zaplatil. Ale pochybuji, že by se našel dobrovolník co by mi to za ty peníze fumigoval. :-)
A rozhodně bych nepublikoval, že členům strháváte něco z dotací. Dotace náleží včelaři a ZO nemá právo mu z toho cokoli strhnout.
:-)
Ale beze srandy. Co to je kvalitně?
Kdy třeba u vás léčíte?

Karel

Za předpokladu ,že by tě zařízení přišlo na 1000Kč 0 ti vyjde organizace o takto ošetřených 666,66 včelstvech. To je opravdu satanský odhad. Vezmu-li pak v úvahu i desítky km vzdálená stanoviště i v Lesních podmínkách v zimě???

Pepan.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: IX.sjezd ?SV
> Datum: 20.11.2010 19:18:02
> ----------------------------------------
> Komisionelní léčení jde zvládnout. Jen je třeba to zpoplatnit. Cena za
> přeléčení jednoho včelstva vychází na 15Kč. 10Kč jde léčitelovy, 2Kč
> léčivo, aceton,benzín a 3Kč si nechává ZO do fondu na léčení a z toho se dá
> za pět let pořídit další kompresor s vyvíječem i kdyby na to nebyla ani
> koruna dotace. A peníze za léčení spolu s přispěvkama se členům strhávají
> až z dotace D1. A veterináři to samozřejmě mohou přeléčit také, ale chtějí
> 36Kč za včelstvo. Takže pokud si v léčení budou včelaři dělat co chtějí,
> třebaže v dobré víře jak to nejlíp umí, tak se obávám, že by se mohlo stát,
> že léčení z nařízení SVS budou provádět pouze veterináři a předpokládám, že
> ta jejich cena by šla nahoru. Všechny ZO se prostě musí starat, protože v
> tom se vezem všichni. A kde není dost lidí na funkce, tak by bylo dobré
> uvažovat o spojení s jinou ZO , svaz je jeden tak o nic by nešlo, a nebo
> tahat sirky. Aleš
> -----
> U nás je nařízeno 3x komisionélně, takže by to znamenalo 3*15 za včelstvo.
> :-)
>
> Pokud by to ZO udělala tak kvalitně jak já, tak bych si klidně i zaplatil.
> Ale pochybuji, že by se našel dobrovolník co by mi to za ty peníze
> fumigoval. :-)
> A rozhodně bych nepublikoval, že členům strháváte něco z dotací. Dotace
> náleží včelaři a ZO nemá právo mu z toho cokoli strhnout.
> :-)
> Ale beze srandy. Co to je kvalitně?
> Kdy třeba u vás léčíte?
>
> Karel
>
>
>

Při 30 včelstvech potřebuji ročně obměnit nejvýše tak 20 rámků. Pak 5 let práce se sbíjením rámků Mě ta práce na 1 rámku bude stát 8 Kč. To je mi to kladívko mnohem milejší! Hotový i s výpletem stojí 15.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JirkaV <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 20.11.2010 12:38:15
> ----------------------------------------
> "http://gude.cz/naradi/filtry-odlucovace-vody-maznice/olejovac-mini-gude.ht
> ml
>
> a ještě toto, ke sponkovačce nějaký olej je, ale je ho málo....
>
> http://gude.cz/naradi/prislusenstvi-2/pneumaticky-olej-pro-pneu-naradi-gude
> .html
>
> sponkovačka je ted v akci za 800,- :) tak kdo zaváhá, tluče rámky
> kladívkem :)
>
> http://gude.cz/naradi/sponkovacky-hrebikovacky/pneumaticka-sponkovacka-hreb
> ikovacka-kombi-set.html
>
> petr j."
>
> Díky za tento příspěvek, žádná "prázná sláma" ale přesné údaje. Pro mě
> tento příspěvek znamená mnohem víc než desítky jiných. Už jsem vše
> objednal.
>
> jirka
>
>
>

Zlatá slova
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: josef <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: IX.sjezd ?SV
> Datum: 20.11.2010 13:00:27
> ----------------------------------------
> Sport na amaterske bazi , chovatele drobneho zvirectva a dalsi spolky jako
> rybarstvi , myslivectvi a vcelarstvi staly vzdy a zrejme tomu bude i nadale
> na aktivite par zapalenych lidi pro vec. Verim ze naprosta vetsina to dela
> dle sveho presvedceni jak nejlepe umi a na co staci. Okolo se najde cela
> rada lidi kteri vi nejlepe jak by se to melo delat ale na tom to konci.
> Mnohdy zneprijemnujou praci tem kteri tvori. Myslim ze ve vetsine pripadu
> organizace ma ve svem stredu natolik soudnych lidi aby tyto radoby
> reformatory nepustila k destrukcni cinnosti. Do vyboru se velmi tezko
> ziskavaji kvalini clenove , tech kteri umeji a hlavne chteji je bohuzel
> malo. Nektere veci jiste dle ohlasu jde delat jinak a casty problem ,
> leceni velmi radi vyresi veterinari a teprve pak se bude kazdy divit jak
> hluboko bude treba sahnout do kapsy. Stejne problemy maji chovatele kraliku
> , holubu , nemoci jsou mezi lesni zveri i zahradkari musi pouzivat
> fungicidy i pesticidy aby uchranili sve urody ovoce ci okrasne kvetiny.
> Tak jak vcelar vybira tu njkvalitnejsi matku a testuje nez zacne
> rozchovavat , tak i dobra organizace sleduje kvalitu svych clenu a do
> vyboru zaradi jen ty schopne a osvedcene.
> Vcelar i produktivnou matku vyradi kdyz je vcelstvo bodave a neda se z nim
> pracovat . Josef
>
>
>

Za předpokladu ,že by tě zařízení přišlo na 1000Kč 0 ti vyjde organizace o takto ošetřených 666,66 včelstvech. To je opravdu satanský odhad. Vezmu-li pak v úvahu i desítky km vzdálená stanoviště i v Lesních podmínkách v zimě???

Pepan.
----------------
No mě se neptej, to tvrdí kolega Aleš.
A ani nezahrnul do kalkulace dotaci včelaři 10Kč za plošné aerosolování. I kdyby ji ve svých kalkulacích zahrnul jako příjem ZO, tak já bych si to u nich objednal.

Doma u baráku mám menšinu včelstev, většinu mimo zastavěnou část obce, tak do 15 na stanovišti.

Proto to taky za tu cenu beru, a hned třikrát. :-)

Hloupý kdo dává, ještě hloupější kdo nebere. :-)
Karel

Jsou tu i soukromí veterináři, kteří by to mohly dělat, králíky nebo psi si také neočkujeme sami. A šlo by jen o cenu, kterou by nasadily a jak jde o peníze tak aby jsme se nedivili. Placení léčení probíhá při výplatě D1 na schůzi, takže včelař je u toho, peníze se vysází na stůl udělá se hromádka za léčení a je to. No a druhý aerosol proběhl dnes, další bude za dva nebo tři týdny, podle počasí, to se dovíme sms. No a s těma dobrovolníkama na léčení to zas takový problém není. Nikde není dáno, že to musí dělat včelař. Stačí i třeba soused od naproti nebo kdokoliv kdo je trošku zodpovědný a když udělá za den aspoň stovku, tak má tisíc korun takže i přilepšení k důchodu by to mohlo být. Lukáši jak zde se můžete dočíst, tak se včelaři za celé roky co trvá varroa ještě nenaučily organizovaně léčiv natož šlechtit na cokoliv. Ale přece, co vyšlechtit včelu odolnou proti smrti, to by bylo něco. Aleš

Když už dáváš odkaz tak na konkrétní článek nebo alespoň uveď titulek článku

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Luk? Matela <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: IX.sjezd ?SV
> Datum: 20.11.2010 19:10:50
> ----------------------------------------
> Kacířská myšlenka:
> Co kdyby se těch 15 Kč x 200.000 včelstev (je jich asi v ČR více) vrhlo do
> "výzkumu" a zorganizovaly by se 2-3 subjekty, které by se pokusili najít
> varroatolerantní včelu (třeba podle návodu Dr. Kefusse, který už neléčí -
> [odkaz] www.n-vcelari.cz). Pokud by výzkum dopadl dobře, ušetří včelaři
> peníze, funkcion85i spoustu času, stát rozpočet, včely si oddychnou a
> nebude hrozit kontaminace vosku (nebo medu) akaricidy...
>
> A další případný přínos: Kdyby se to podařilo, tak by třeba ti nenávidění
> Rakušáci jezdili kupovat matky k nám...
>
> No možná jsem snílek ;-)
>
>
>

Jsou tu i soukromí veterináři, kteří by to mohly dělat, králíky nebo psi si také neočkujeme sami. A šlo by jen o cenu, kterou by nasadily a jak jde o peníze tak aby jsme se nedivili. Placení léčení probíhá při výplatě D1 na schůzi, takže včelař je u toho, .....
------
Očky neočkujeme, ani neléříme, ale stříkáme "biolitem".
Když natírám psa nebo kočku proti roztočům (klíšťatům" tak nepotřebuji veterináře.
A nenazývám to léčení, stejně jako odčervování.
Prostě hubím parazity.
Děti netahám k doktoru aby mi je natřel repelentem proti klíšťatům.
Takže pojem "léčení" je nesmyl. Jedná se o trávení parazitů. Takže na to veterináři nemusí chodit ani domácí zvířata.

Samozřejmě pokud se včelaři sdružují a odhlasují si že si budou breberky odstraňovat komisionélně, ať si to odhlasují.

Já bych se radši o své včely staral sám.
Dnes jsem dokončil 2. kolo, třetí o Vánocích - už vidím jak mi to někod léčí. Většina ZO končí s léčením na Mikuláše. Pokud už nemají hotovo.

Uniká ti jedna věc - včely nejsou ovce, krávy, kozy - na rozdíl od těch je jich spousta v přírodě. A ty neléčí nikdo a ani to nejde.

Takže samozřejmě souhlasím, že by se mělo co nejvíc VD zlikvidovat v zimě.
A pokud budu mít těsně vedle sebe souseda co mu padají na jaře nebo v létě včely, tak bych asi byl nerad.
Ale není rozdíl, jestli mi padne v okolí divoké včelstvo, nebo sousedovo včely. Prostě s tím musím počítat.
A celoročně koukat na stav včelstev a to za mě ždáná komise neudělá. To je na každém z nás.

Z některých včelstev spadlo VD nepočítaně. Je to velmi různé. Ale spady s hustotou 1cm od sebe a víc nejsou vyjímkou. Vedle včelstev, která mají spad v řádu do sta.
A pokud jsou někde poblíž roje, tak mají asi stejné napadení a letošní výborné léto a podzim pro roje, to vše zadělavá na problém.
A v tvém "totalitním" systému nevidím, že by ten problém řešil.

Jinak tvé nadšení chápu, jako bych se viděl mladý. :-)
Proto tady ztrácím čas.

Ale jediné řešení je, nechat včelaře přčesvědčit se, že je zde malý problém zvaný VD. A že stojí za jejich pozornost.

Bohužel, dokud budou ukazovat v televizi funkcionáře, kterému někdo ukradl včely a nechal mu tam plásty, tak to tak bude. Jsem zvědav co tehdy policie vyšetřila:-)
V demokratickém systému prostě takový předseda dál bude předsedou.

Dokud tady budou běhat dobrovolní hasiči po polích s vyvíječi, ničit si zdraví a hasit zadělávané požáry, tak to tak bude.
No a až nebudou, tak se lidi přesvědčí, že se sirkami se ve stodole nehraje. I kdyby to dneska museli každý den stokrát napsat, Nepomůže to, dokud se nespálí.

Za své včely si zodpovídá každý sám. A pokud je neudrží ve zdraví, měla by působit inspekce. Kdyby se současné peníze co se dávají na toto hašení daly do funkčnmí státní správy - třeba něco jako certifikovaný prohlížitel včel, je to vyřešené.

Karel

Pepan: Když už dáváš odkaz tak na konkrétní článek nebo alespoň uveď titulek článku

V mailu to asi není, ale v HTML podobě konference na webu "to skočí" na: http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=207&catid=34:oznamni&Itemid=80

Jinak je to v "Oznámení" - "Live and let die!!" - napsal na svém webu Jiří Danihlík.

To, že včela není kráva a roztoč není nemoc je jasné. Ale problém je v termínech, které jsou oficiální ve veter. zákoně o ochraně zdraví hospodářských zvýřat. A nepůjde o to léčení, ale o způsob jak dostat další peníze do státní veteriny a ta kapacitně když nestíhá, tak to řeší smluvně se soukrom. veterináři. Jeden z pokusu SVS jak dostat ze včelařů víc peněz už bylo to, že se snažily vzít licenci výzkumáku v Dole na vyšetřování moru. A jen bych nerad aby se to, že komisionelní léčení plošně není jak by mělo být, stalo záminkou pro zrušení možnosti léčit vlastnímý silami. Podle známé, která na SVS pracuje a od které mám informace z první ruky, mají letos škrty v rozpočtu a vymýšlí z koho vytáhnout peníze. Aleš

Tak jsem si počtl, a musím jen souhlasit. Ovšem je to v naprostém rosporu s tím co tady právě diskutujeme. problém vidím v ve zkoušení nových a nových matek místo hledání doma. dokonce si myslím, že těh 10% ztrát které se uvádějí jako normální je prostě málo.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Luk? Matela <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: IX.sjezd ?SV
> Datum: 20.11.2010 20:51:26
> ----------------------------------------
> Pepan: Když už dáváš odkaz tak na konkrétní článek nebo alespoň uveď
> titulek článku
>
> V mailu to asi není, ale v HTML podobě konference na webu "to skočí" na:
> [odkaz]
> http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=207&ca
> tid=34:oznamni&Itemid=80
>
> Jinak je to v "Oznámení" - "Live and let die!!" - napsal na svém webu Jiří
> Danihlík.
>
>
>

Aleš:
Jeden z pokusu SVS jak dostat ze včelařů víc peněz už bylo to, že se snažily vzít licenci výzkumáku v Dole na vyšetřování moru. A jen bych nerad aby se to, že komisionelní léčení plošně není jak by mělo být, stalo záminkou pro zrušení možnosti léčit vlastnímý silami.
------
Koukám na vyhlášku Moravsko-slwzakého kraje.
Takže vy taky musíte léčit 3x komisionálně.

A vy opravdu jezdíte s kompresorem 3x léčit? (i když by dle vyhlášky stačila fumigace)

Pokud ano, sledujete spady po léčení?
Máte tam spady nad 500 po prvním léčení?

Díky za info.

Karel

První léčení v druhé pol. října zpravidla dovolí počasí fumigaci, včelař dostane léčivo a pásky , přeléčí a zbytek vrátí. Ale druhé a třetí je plošně aerosolem. Spad sledujem a v normě je do padesáti ks. Spad několik set už by byl problém, protože léčivo funguje na procenta a to co přežije je připraveno na startu. Tak je dobré to řešit s veterinářem a na jaře natřít plod. Za deset let to bylo jednou u jediného včelaře a pomáhalo se mu s tím. Při plošném léčení není problém to ,že je v ZO několik samostatných včelařů, kteří si to aerosolem přeléčí sami, to se cení a komise má míň práce. Je jedno kdo to tam foukne. Ale je důležité aby se aerosol dostal podle potřeby všem. Ještě dnes jsou organizace, které vyvíječ nemají a nebo mají teorii jak si má včelař v rámci ZO ošetření zajistit ale v praxi už jim ta teorie nefunguje. Snaha a víra může hory přenášet, ale fumigace když je chladno nefunguje a je to stejné jako kdyby nic nedělaly a včelstva mají zablešená. Roztoč sám o sobě není problém, není to nemoc. Ale na na zvýšený počet roztočů a tím oslabení plodu se nabalují další problémy a to hlavně mor a v tom je ten problém, roztoč to je jen knoflík co to spouští. Organizace léčení v ZO musí fungovat na max. a je to o domluvě mezi lidmi jak to vyřešit a není to tak, že když se něco organizuje plošně, tak je tam nějaký policajt, který tam stojí s pendrekem. Aleš

Ten spad, co uvádíte je jaký spad, kdy?
Milan Čáp

Dne 21.11.2010 08:03, Ales Molcik napsal(a):
> První léčení v druhé pol. října zpravidla dovolí počasí fumigaci, včelař
> dostane léčivo a pásky , přeléčí a zbytek vrátí. Ale druhé a třetí je
> plošně aerosolem. Spad sledujem a v normě je do padesáti ks. Spad několik
> set už by byl problém, protože léčivo funguje na procenta a to co přežije
> je připraveno na startu. Tak je dobré to řešit s veterinářem a na jaře
> natřít plod. Za deset let to bylo jednou u jediného včelaře a pomáhalo se
> mu s tím. Při plošném léčení není problém to ,že je v ZO několik
> samostatných včelařů, kteří si to aerosolem přeléčí sami, to se cení a
> komise má míň práce. Je jedno kdo to tam foukne. Ale je důležité aby se
> aerosol dostal podle potřeby všem. Ještě dnes jsou organizace, které
> vyvíječ nemají a nebo mají teorii jak si má včelař v rámci ZO ošetření
> zajistit ale v praxi už jim ta teorie nefunguje. Snaha a víra může hory
> přenášet, ale fumigace když je chladno nefunguje a je to stejné jako kdyby
> nic nedělaly a včelstva mají zablešená. Roztoč sám o sobě není problém,
> není to nemoc. Ale na na zvýšený počet roztočů a tím oslabení plodu se
> nabalují další problémy a to hlavně mor a v tom je ten problém, roztoč to
> je jen knoflík co to spouští. Organizace léčení v ZO musí fungovat na max.
> a je to o domluvě mezi lidmi jak to vyřešit a není to tak, že když se něco
> organizuje plošně, tak je tam nějaký policajt, který tam stojí s pendrekem.
> Aleš
>
>

Aleš:
První léčení v druhé pol. října zpravidla dovolí počasí fumigaci, včelař dostane léčivo a pásky , přeléčí a zbytek vrátí. Ale druhé a třetí je plošně aerosolem. Spad sledujem a v normě je do padesáti ks. Spad několik set už by byl problém, protože léčivo funguje na procenta a to co přežije je připraveno na startu...
------
Ty spady mi nejsou jasné? Po prvním či jakém léčení.

Jinak jak vidíš, i ty žiješ v bludu.
Vy taky nedodržujete vyhlášku, to by si včelař nesměl léčit sám ani poprvé. !!!!
A ve vyhlášce nemáte nic o povinném aerosolování. Jen o komisionálním léčení.
Proč si myslíš, že fumigací dosáhneš horších výsledků než aerosolem. To záleží na konkrétním počasí a myslím, že podzimy za posledních pět let byly dostatečně teplé aby se dalo jen fumigovat. Proč ničit přírodu, lidi, benzín a včely acetonem, když to není nutné a stačí knot a zapalovač?

Proč si myslíš, že ty můžeš obcházet vyhlášku jen tam kde ti to vyhovuje a kde ne tak ji ignorovat a ohánět se právě touto vyhláškou a nutit ostatní k tomu co si myslíš že je správné i když v ní ani není?

Karel

Páni ponúkam vám novú tému na diskusiu, je to môj preklad možno nie celkom presný ale podstata je zachovaná. Anton

Citrónom proti Varroa destructor vo včelárstve

Výskum viedli M.F. Abdel Rahman1 a S.H. Rateb 2, z výskumného poľnohospodárskeho výskumu ústavu v Dokki, Giza, Univerzita Assiut, z oddelenia ochrany rastlín, Poľnohospodárska fakulta, Univerzita Assiut Egypt.

Abstrakt
tento poklus bol robený v sektore včelárstva v Assiut, v doben od 8.12.2007 do 3.1.2008. Cieľom bolo zistiť účinnosť citrónového roztoku na roztoča Varroa destructor vo včelstvách včely medonosnej Apis mellifica L s menšou rozlohou plodu, za účelom zníženia Vd populácii na prípustnej úrovne. Použilo sa päť rôznych koncentrácii 10%, 25%,50%,75% citrónovej šťavy s cukrovým roztok v (pomer 1:1 voda:cukor). Zmes šťavy a roztoku cukru boli aplikované proti Vd vo včelstvách v piatich rôznych pomeroch. Do piatich včelstiev bol aplikovaný postrek v uvedených pomeroch.
Cieľom pokusu bolo zistiť percento odpadnutých dospelých foretických roztočov, počet mŕtvych včiel a zníženie percenta Vd v testovaných včelstvách.
Výsledky ukázali, že percento zníženia foretických,(voľne na včelách) roztočov bolo pre uvedených pomeroch o 32,14%, 40,58%, 82,88%, 84,41%, a 86,61% v ošetrených včelstvách. V posledných troch pomeroch, ten rozdiel nebol až taký značný.
Možné použitie citrónovej šťavy ako alternatíva ku každej chemickej ochrany je diskutovateľná. Použitie tejto stratégie umožňuje včelárom, aby napadnutie včiel parazitom pod prahom ich ohrozenia s rozumnou aplikáciou (pokiaľ Vd nie je premnožený), táto elternatíva zaisťuje vysokú kvalitu včelích produktov.

Niekoľko myšlienok zo správy autorov: Varroa destructor (Anderson,Trueman), pretým nesprávne Varroa jacobson Oudemans, je potencionálny parazit, ktorý môže spôsobiť kolaps včelstva bez zásahu včelára počas 3 rokoch. Kolaps včelstva pôsobením parazita vo včelstve aj za spoluúčasti vírusov, baktérií a plesňami . Ovládanie roztočom je absolútne nevyhnutné pre udržanie populácie včelstiev vo väčšine včelárskych oblastí po celom svete.
Niekoľko chemických látok bolo úspešne použitých pri ochrane včelstiev, ich úspešnosť je až 99% v zamorených včelstvách, V posledných rokoch odolnosť proti akaracídom sa stala vo svete problémom, pri udržaní rovnováhy v populáciách včelstiev. Zvýšená odolnosť proti najrozšírenejšej syntetickej účinnej látky bolo pozorované u taufluvalinát, flumetrin, coumafos a amitraz ?. Tiež by sa mal minimalizovať výskyt akaracídov a ich ich rozkladných zložiek v mede a vosku.

Problémy spojené s používaním akaracídov je dostatočný dôvodom na vývoj nových prípravkov a postupov a skríningov na nové akaricídne prípravka, ktoré minimalizujú poškodenie včelstiev na minimum.Prírodné produkty, ktorých obsahové látky rôznymi spôsobmi môžu poskytovať účinné riešeniu problému s varoázou. Tieto prírodné produkty, ako sú éterické oleje s ich obsahom alebo sú to organické kyseliny, predovšetkým kyselina mravčia, šťaveľová, tiež grepfruitový olej za jadierok, citronelový olej, kyselina citónová sú menej toxické ako kyselina šťaveľová. K nim sa priraďuje olej s citónovej trávy.
Selekčný tlak na odolnosť proti typickým akaricídom je v súčasnosti nízka . K akumulácii do vosku nedochádza , rezíduá v mede sú nízke a toxicky sú bezvýznamné. Pre včelára nie sú žiadnym rizikom pri zásahu vo včelstvá s organickými kyselinami, ak sa vzťahujú na bezpečnostné opatrenia.

Poznámka
Táto práca prezentuje výsledky o účinnosti proti Vd v čase s nízkym výskytom plodu v XII a I. mesiaci v egyptských podmienkach, s cieľom vyhodnotiť účinnosť citrónovej ťavy proti Vd. Ďalej správa popisuje práce a technologický postup prevedenia výskumu, preto sa zameriam len na záver správy.

Diskusia o výsledku pokusu

Ak sme chceli vybrať bezpečné alternatívy pre použitie v praxi, hodnotili sme použitie citrónovej šťavy (CŠ) v niekoľkých koncentráciách a určiť jej účinky v niekoľkých koncentráciách a určiť jej účinnosť na roztoče a včely a zároveň určiť ako aplikovať rztok CŠ na do včelstva, ktoré chránili produkty v úli pred prípadnou kontamináciou.
Účinok CŠ na Vd načrtnuté v tab. 1,2,3 (ja ich neuvádzam). Tab.č.1 ukazuje priemerný počet odpadnutých roztočov z úľov po postrekoch CŠ, Vo včelstvách s rôznymi koncentráciami, maximálny priemerný počet mŕtvych roztočov bol pozorovaný po prvom ošetrení, potom ako účinok roztok CŠ klesal z prvého až po piaty postrek (ukončenie pokusu).
Autori uvdzajú, že počet mŕtvych roztočov klesol najviac po prvom ošetrení a zbere po 24 hod., po 48 a 72 hod. Bol stále nižší. V porovnaní s prvými tromi koncentráciami boli postreky účinnejšie, ako ak v v skupine kontrolných včelstvách bez postrekov CŠ. Pokus dokázal , že už pri koncentrácia 50%, 75% a 100% sú skoro rovnocenné.

Použitá CŠ pri postrekoch nespôsobila vyššiu úmrtnosť včiel s porovnaním úmrtnosti v kontrolných úľoch.
Iní autori npr. Kraus a Page uvádzajú takú účinnosť aj u iných prírodných rastlinných produktov a to až 50 až 80 % u koriandru dokonca až 75 až 98%, pri použití cesnaku, tabaku, orechových listov, paradajky, paliny, borovici, tuji, vratiči a mnohé ďalšie.
Hoci je mechanizmus CŠ nie celkom známy, je možné získané výsledky považovať v dôsledku pôsobeniu chemickým účinkom CŠ proti Vd, pôsobením kyseliny citrónovej, citral citronellaland Limonén v nej obsiahnuté.

Moja poznámka
Tento roztok cukrový roztok s CŠ v pomere 1:1 na jedno včelstvo 10ml:10ml, je bezpečný a môže sa používať v hociktorom čase teda i cez znášku. Či to prospeje včelstvu a zníži sa Vd vo včelstve natoľko, ukážu len kontrolné fumigácie. Ak tak nebude, nebude to mať pre včelstvo také prínos ako ho autori predkladajú. Tak to by nám
povedal taký ľudový výsku na našich včelniciach, vytvorením skupiny 5-tich včelstiev do ktorých budeme vná roztok s CŠ a kontrolnú skupiny 5 včel. Bez aplikácii roztoku s následným chemických ošetrení fumigantom a vyhodnotiť.

U nás se léčí v říjnu dvakrát fumigací a potom potřetí kolem Mikuláše aerosolem. podle toho, jak v listopadu a prosinci vyjde počasí. Počet spadlých roztočů není sledován, pokud se důvěrník ptal na počet spadlých roztočů jen ze zvědavosti. Letos to bylo po první fumigaci u horších včelstev tak 200 - 400, u lepších tak 50.
Co se týká komisionálního léčení, podle zápisů na formulářích bezesporu komisionálně prováděno je, tak jako v předchozích 20 letech. Pokud je mi známo, konkrétní předpis , jak má vypadat ta komis a jak konkrétně má být komisionálně léčení prováděno, není.

Ono jinak ještě existují organizace, kde není aerosolový vyvíječ? Co jsem se ptal já důverníka nějak před třemi roky, v naší organizaci byly 3 nebo 4 vyvíječe, různě staré a v různém technickém stavu, takže jeden vyvíječ na nějak 15 včelařů a nějak 120 - 140 včelstev.

A to je právě ten problém. Už samotný takový vyvíječ a kompresor u něho jsou žrouti času ještě dříve, než se s nimi vyrazí ke včelařům. Ono se to musí někde skladovat u někoho v garáži, dávat na to pozor, nejpozději den před aerosolem se to musí vzít, vyčistit, promazat motor a kompresor, uvést do funkčního stavu,okalibrovat nebo aspoň ověřit množství vznikajícího aerosolu, jeden přístroj s kompresorem tak může znamenat i půl den, možná i den práce na přípravu, pokud se musí nějak opravovat. Nic takového ten dobrovolný funkcionář nedostane zaplaceno, takže to dělá "zadarmo" neboli na úkor času, který je ochoten věnovat spolku. Pokud na tyto práce věnuje všechne čas, který je jako dobrovolný funkcionář ochoten spolku věnovat, tak prostě jinak v ZO nedělá už nic, nedělá to, co by měl jako dobrovolný funkcionář místních včelařů dělat. A takhle je to se všema, co léčí nebo co vyřizují dotace. Když se to dělá takzvaně zadarmo, prostě o to méně se potom dělá skutečná práce ve spolku. A pokud je ta práce "zadarmo" takového rozsahu, že zabere všechen čas, který jsou dobrovolní funkcionáři místní ZO ochotni věnovat, je z vnějšího pohledu tamních nevčelařů taková základní organizace vysloveně nefunkční. Prostě nic nedělá a nijak není vidět. Možná kromě nějaké nástěnky nebo soukromých prodejů medů místních včelařů. Za cenu toho, že včelaři zaplatí za celé léčení na jedno včelstvo 15 Kč a ne třeba 150 nebo 300, kdyby to dělal někdo na komerčním základě, je tak velké množství základních organizací prostě paralyzováno, je nefunkčních.
Jinak je to jen logický výsledek politiky vedení svazu, snahy mít pod kontrolou léčení i dotace.

Základem kyselosti citrónů je kyselina citrónová a ta se neodpařuje. Pokud ji včely nedokáží při zpracování nějak rozložit a tím eliminovat, jako že spíš asi ne, skončí v zásobách či v medu. Otázka je, jestli to je dobře nebo špatně, že budou sice přírodní, ale jinak cizorodé látky v medu, i když v malém množství.
A pokud nositelem účinku na roztoče je kyselina citrónová, určitě bude velice rychle citrónová šťáva nahražena obyčejnou potravinářskou kyselinou citrónovou. Která je sice taky přírodní produkt, protože se vyrábí působením mikroorganismů, ale je medu ještě podstatně víc vzdálenější než citrónová šťáva.
Takže co s tím?

Srovnavat vcely z kockama ci jinymi domacima mazlickama je ponekud nepresne. Tvrdit ze potirame pouze parazity s tim lze souhlasit jen do te doby kdy si uvedomime ze produktem vcel je med . Psy ani kocky v nasi kulture bezne nekonzumujeme a ani nevytvari jinou srovnatelnou s medem potravinu. To je podstatny rozdil a skutecne mam obavy, ze nekdy veterinarska loby bude mit zajem ziskat dalsi zakazniky a zakony patricne upravi. Pokud bude opora v zakone cenu si pak urci dle zkusenosti sami.

"To je podstatny rozdil a skutecne mam obavy, ze nekdy veterinarska loby bude mit zajem ziskat dalsi zakazniky a zakony patricne upravi."

Pokud vím, žádný zákon neříká, že včelaři mají své včely léčit sami. To je jen nějaká dohoda mezi veterinou či úředníky státní správy a vedením ČSV.
Prostě se dohodli, že Svaz ze svých řad zajistí speciálně vyškolené léčitele, kteří budou to léčení provádět. A speciálně vyškolení být musí, protože chemická léčiva na varaózu nejsou určena pro použití nevyškolenými laiky jako třeba aspiríny.
Všechno tedy záleží na vedení ČSV.
Jestliže v ČR je dneska střelím 500 tisíc včelstev, na léčení jednoho včelstva se dnes sráží zhruba těch 15 Kč, zatímci skutečná komerční cena léčení je, ať se to dobře počítá, 115 Kč na včelstvo, což bude asi ještě podhodnoceno. Potom vyjádřeno v penězích, Svaz doplácí na léčení včelstev skrytými náklady (bezplatná dobrovolná práce funkcionářů Svazu kolem léčení) 50 miliónů ročně. Komerční cena ale může být i 215 Kč na včelstvo, potom by to bylo už 100 miliónů.
Což je podstatně víc než kolika penězi stát dotuje včelařům dotaci D1 na opylování.....

Srovnavat vcely z kockama ci jinymi domacima mazlickama je ponekud nepresne. Tvrdit ze potirame pouze parazity s tim lze souhlasit jen do te doby kdy si uvedomime ze produktem vcel je med . Psy ani kocky v nasi kulture bezne nekonzumujeme a ani nevytvari jinou srovnatelnou s medem potravinu. To je podstatny rozdil a skutecne mam obavy, ze nekdy veterinarska loby bude mit zajem ziskat dalsi zakazniky a zakony patricne upravi. Pokud bude opora v zakone cenu si pak urci dle zkusenosti sami.
---------------------
Ta představ je v neděli po obědě dobrá a veselá.
Doktor který sedí v klidu v ordinaci a v čekárně má frontu majitelů psů, koček, a dalších miláčků, kteří jim jen v krámě nakupují tolik dobrot, že by to dalo včelaři na úl každý rok - což samozřejmě málokterý včřelař je ochoten do svých včel investovat jednou za dvacet let. :-)
Včelař na léčivo musí mít dotace, jiak by si láhvičku Varidolu kdysi za 20, nyní s dotacemi za 30 nekoupil.
Jaký rozdíl oproti chovateli mazlíčka, který mu každý týden kupuje vitamínové tyčinky za desetikoruny.

A teď si představuji toho chudáka veterináře jak se vydá ze své ordinace plné vděčných a solventních pacientů objíždět v blátě včely a lakomé a nevděčné včelaře, tahat se s kompresorem a dýchat smrad z benzínu, acetonu a amitrázu. A dokonce to dělat třikrát za podzim u každého včelstva.

Pokud by to skutečně začal dělat a spočítal si cenu, odpisy offroad auta dostal by se někam na 1000Kč na stanoviště plus stovku za včelstvo. A byl asi tak na těch penězích, které vydělá v ordinacích prodejem odčervovacích pilulek.

No a pokud někomu vadí přirovnání s kočkami a psy, tak ať si tam dosadí králíky, ovce, kozy a taky děti.

Neznám ředitele žádné školy, který by napsal do žákovských knížek dětem, že nařizuje komisionální odvšivení dětí, o hygienicích nemluvě. I děti odvšivují jejich majitelé sami a bez komise a jde přímo o lidské dětské životy. Zkuste si nechat děti odvšivit u dětského doktora. :-) Asi by vás hnal.

Je někde v Evropě země, kde včely mohou léčit jen veterináři?
Nevím. Vím, že jsou země, kde se už nesmí trávit roztoči. Tedy trávit je tím, co se tady nazývá "léčivo".

Prostě to berte tak, že hubíme roztoče a neléčíme včely.

Hubíme ho třicet let a on se tady pravidelně ve vlnách znova objeví. Jedna je před náma.
Bez ohledu na úspěchy v plošném kobercovém bombardování, které jsme minulé tři roky halasně provozovali. Jedině chybělo použít defolianty na lesy, protže v nich se skrývají neléčená včelstva a v nich roztoči.

Po letošních roce, kde v mnoha oblastech byla dobrá a pozdní snůška přežije spousta nových rojů i starých divokých včelstev.
A pokud je ten VD tak nebezpečený, tak po dvou letech neošetřování jsou tato včelstva na spadnutí.

A teď bych prosil všechny zastánce plošných postřiků, aby mi vysvětlili, co s tím jimi opěvovaný unikátní systém co nám svět závidí udělá.

Zatím ten systém třikrát zklamal. 1997,2002,2007.

Tak sem s nápady.

Karel

RP:
Pokud vím, žádný zákon neříká, že včelaři mají své včely léčit sami.
----------------
Zapomeň na komunismus, co ti zákon nezakazuje můžeš dělat.

Nemusí být zákon, že můžeš psát na internet.

Stačí že to není zatím zakázáno.

Osobně si mylsím, že vyhláška o výhradním komisionálním léčení nějakým spolkem je protiústavní.
Nemá oporu v zákonu.

Občan může být na svých právech omezován pouze zákonem.

Já žádný takový neznám, který by dával klukovi, co si vloni koupil včely chodit kontrolvat jak léčím.

A těch důvěrníků z řad začátečníků je spousta, kdo jiný by to dělal. Má to někde logiku?

Karel

Spad co jsem uvedl,padesát ks á včelstvo, je po první fumigaci počítáme to na druhý nebo třetí den. Většina včelařů při vyslovení komisionální léčení, si z toho vytáhne to slovo komise a vydí jak mu nějaká delegace chodí po včelnici a kontroluje. Já jim to nemám za zlé, je to bubák z minulosti. Ale komisionální léčení v přesném překladu je léčení organizované, společné, plošné. Takže jde o metodiku a termín. Nikde není psáno, že léčení může provádět pouze někdo vyvolený a už vůbec ne nějaká komise. Na společném léčení, při první fumigaci, se můžou podílet všichni členové. Jestliže rozdám léčivo v pátek večer a vyvednu ho v neděli večer. Tak během jediného víkendu je celá organizace přeléčená ve stejném termínu a stejnou metodikou. A nejsem policajt ani komise, abych někoho podezíral jestli opravdu léčil nebo ne. A s aerosolem je to podobně. Jestliže je příklad deset přístrojů mezi členy a dva v ZO, tak těch deset si udělá své včelnice a ti dva udělají ostatní včelstva. A jestliže je dodrženo že se vše děje organizovaně stejnou metodikou, která vychází z počasí a ve stejném termínu, tak proběhlo komisionální léčení. A není nic obcházeno. U metodiky podzimního ošetření je psáno Varidolem fumigaci nebo aerosolem třikrát, v návodu Varidolu je uvedeno, nad deset stupňů fumigace pod deset aerosol, a druhé a třetí ošetření, s rozestupem 2-3 týdnů, včelstva mají být bez plodu kdy třetí ošetření je doporučeno na prosinec. Rozdíl mezi fumigaci a aerosolem, třebaže je použito stejné léčivo, je v rozdílu že jde o dva různé nosiče léčiva za různých teplot. Fumigace se používá když je tepleji, i v noci, a zimní chomáč včel není tak stažený, tak se kouř dostane i do středu chomáče, ale jak je chladněji tak to včely na povrchu chomáče jen ofoukne na rozdíl od aerosolu který se dostane dál. A když je třeba sedm stupňů tak jako aerosol se může použít voda namísto acetonu. A v praxi to mám potvrzené rovněž, vlastními zkušenostmi když jsem se dostal do situace kdy se nebylo možné dostat k vyvíječi. A kontroloval jsem si spad na jaře. Aleš

Trzni okonomika ma jednu takovou nenazranou schopnost , nezajimaji je drobky to nechaji malym , kteri dlazdi cestu , hledaji moznosti.
Kdyz na trhu objevi se zajimave sousto zaslapnou male do blata , a maji dost silne paky aby pravidla a zakony jim sly na ruku.
Nechci polemizovat , jiste dnes veterinari maji prace dost u nas jich pribyva a vim ze pri vetsi konkurenci budou muset hledat jine moznosti ci zvysovat ceny. Jen zemedelci , remeslnici , vcelari si skutecne konkuruji.
Lide z vyzsim vzdelanim musi mit vyzsi zivotni standart a tak lekari , veterinari , lekarnici i pres konkuranci jdou cenama nahoru. Nebo myslite ze u nas musi byt tolik lekaren, lekaru a veterinaru. Jejich cekarny jsou mnohdy prazdne. Jim staci dve hodiny a dost. Kolik je u vas lekaren. Dle naseho mesta bohate by stacilo polovina. A tak ceny jsou neumerne vysoko. / zklouzl jsem mimo tema /

Trzni okonomika ma jednu takovou nenazranou schopnost , nezajimaji je drobky to nechaji malym , kteri dlazdi cestu , hledaji moznosti.
Kdyz na trhu objevi se zajimave sousto zaslapnou male do blata , a maji dost silne paky aby pravidla a zakony jim sly na ruku.
Nechci polemizovat , jiste dnes veterinari maji prace dost u nas jich pribyva a vim ze pri vetsi konkurenci budou muset hledat jine moznosti ci zvysovat ceny. Jen zemedelci , remeslnici , vcelari si skutecne konkuruji.
Lide z vyzsim vzdelanim musi mit vyzsi zivotni standart a tak lekari , veterinari , lekarnici i pres konkuranci jdou cenama nahoru. Nebo myslite ze u nas musi byt tolik lekaren, lekaru a veterinaru. Jejich cekarny jsou mnohdy prazdne. Jim staci dve hodiny a dost. Kolik je u vas lekaren. Dle naseho mesta bohate by stacilo polovina. A tak ceny jsou neumerne vysoko. / zklouzl jsem mimo tema /

"""""A jestliže je dodrženo že se vše děje organizovaně stejnou metodikou, která vychází z počasí a ve stejném termínu, tak proběhlo komisionální léčení.""""""""
"""""""""" Fumigace se používá když je tepleji, i v noci, a zimní chomáč včel není tak stažený, tak se kouř dostane i do středu chomáče, ale jak je chladněji tak to včely na povrchu chomáče jen ofoukne na rozdíl od aerosolu který se dostane dál.""""""
Tato dvě dogmata jsou úplně blbá a nezničitelná.
1) V pozdním podzimu k horizontálnímu přenosu kleštíka včelího nedochází, tudíž hromadný jednodenní chemický útok nemá smysl.
2) Aerosolové kapénky jsou řádově větší, než částice dýmu (krystalická či amorfní forma zchlazené ztuhlé látky po odpaření) a par. Dým má větší šanci se dostat do středu chomáče ale působí krátkodobě. Tím nezpochybňuji, že aerosol je účinnější. Aerosol ulpí na plástech do kterých se s nosnou látkou rozpustí a dále ulpí na včelách a včely účinnou látku postupně roznesou, obdobně jako u gabonu. Větší účinnost je dána dlouhodobým účinkem. Horší způsob aplikace především na jaře neznám.

Zdá se, že si pleteš pojmy s dojmy - tomu co uvádíš se říká manifestační. A je to stejná hovadina jako komisionální.
Ještě si pamatuješ heslo "ve vzduchu i na moři porazíme agresoři"?
zdenek

>Ale komisionální léčení v přesném překladu je léčení organizované, společné, plošné. Takže jde o metodiku a termín.

Aleš:
Spad co jsem uvedl,padesát ks á včelstvo, je po první fumigaci počítáme to na druhý nebo třetí den.
--------------
To jako u tvých včel, nebo v celé ZO.

Vy tam v celé ZO nemáte jediné včelstvo, ze kterého by po prvním léčení spadlo víc jak stovka roztočů?

Díky za info.

Karel

Jak jsem napsal do padesáti ks na včelstvo, dlouhodobě, je standard v celé ZO. Já osobně jsem po první fumigaci letos měl nejhorší spad 16 ks u jednoho včelstva ostatní byly tak do 10 a většina nic. A podobné výsledky jsem neměl letos sám. Já jsem praktik a jestli mám dobré výsledky tak se toho budu držet. A ti co tvrdí že to dělám a celá naše ZO špatně a baví se o tom, že spad několika stovek je normální, tak aniž bych se kohokoliv nějak chtěl dotknout, mám pocit že si něco nalhává sám sobě. O tom že by jsme tu chovaly varroatolerantní včely nic nevím a pokud to není léčením, tak si klidně nechám vysvětlit čím to je. Včelstva mám tu na nehynou, tak předpokládám že léčivo je v pořádku. Aleš

KaJi: Prostě to berte tak, že hubíme roztoče a neléčíme včely.
Hubíme ho třicet let a on se tady pravidelně ve vlnách znova objeví.

A ještě si přisadím:
to hubení velmi účinnými prostředky přežijí jen ti s opravdu nejagresivnější strategií množení, ti kteří dovedou velmi rychle zlikvidovat svého hostitele aniž by se stihli významně přesunout na jiného. Evoluce by je takto vyprofilovat nedovolila, protože tím by si roztoči pod sebou podřezávali větev a takto agresivní populace by zanikly.

Jinými slovy - tím systematickým léčením jsme si vyšlechtili velmi životaschopné populace roztočů

Ale je to jen moje osobní hypotéza, nejsem odborník evoluci, jen se snažím používat "selský" rozum a jiné paralely hostitel-parazit. Teprve čas ukáže...

Děkuji všem za jejich příspěvky k tématu sponkovačka. Dnes jsem objednal sponkovačku Gude, kombi set. Jak dlouhé spony je třeba použít ? 22 mm, 32 mm nebo 40mm ? Domnívám se, že 32 mm je dostačující, Kolik spon (1 nebo 2) dáváte na jeden spoj?

Díky Jiří

Hřebíčky se tradičně používaly s délkou 25, sponky mám 11 šířka a 22 délka. Dávám u horní loučky jednu shora a s nějakým vytahováním loučky problém nemám. Takže jestli Ti někdo bude tvrdit, že je to málo tak na jeho adresu se hodí jedno lidové přirovnání, že má v rukou cit jak svině v rypáku. A nevím jakým způsobem včelstva v nastavku rozebírá když mu loučky zůstávají v ruce. Takže délka 32 jak Jirko píšete, postačí bohatě. Aleš

""""""Já osobně jsem po první fumigaci letos měl nejhorší spad 16 ks u jednoho včelstva ostatní byly tak do 10 a většina nic"""
Tak opravdu nevím, proč takové nadšení do boje. Stačí jen ta jedna fumigace a víc včely netrápit.

Takže délka 32 jak Jirko píšete, postačí bohatě. Aleš
--------------

Nezazněly tady dvě informace.
Jedná se o rámky s mezerníky nebo "hofmany"?
A jak velký - vysoký to je rámek?

Karel

Já jsem praktik a jestli mám dobré výsledky tak se toho budu držet. A ti co tvrdí že to dělám a celá naše ZO špatně a baví se o tom, že spad několika stovek je normální, tak aniž bych se kohokoliv nějak chtěl dotknout, mám pocit že si něco nalhává sám sobě. O tom že by jsme tu chovaly varroatolerantní včely nic nevím a pokud to není léčením, tak si klidně nechám vysvětlit čím to je. Včelstva mám tu na nehynou, tak předpokládám že léčivo je v pořádku. Aleš
---------------

Já jsem, i když to asi taky nevypadá, taky praktik.

Kromě roku 2007 a 2003 nevím co je to úhyn. V 2003 to u nás byla ale melecitóza. Na VD jsem doplatil až v 2007. To jsem neměl zkušenost s viry. Takže jsem se poučil, ve skříni mám Gabon, Nassenheidery, Mitegon a kanystry KM a nemusím v případě potřeby čekat až je tady v srpnu začnou rozdávat. V 2007 jsem zachytil zvýšený spad už v červenci, ale nebyly zkušenosti tak jsem to podcenil.
SPad po léčení sleduji asi tak od 1997.
Takže jsem schopen posoudit jestli už tady takové spady co mám nbyní byly.
Jo byly a několikrát. Bohužel tohle se nesleduje, je to překryto tanečky kolem výsledků vyšetření zimní měly.
průměrný včelař a i nadprůměrný včelař - tedy funkcionář mi většinjou není schopen říct kolik má spad po léčení - prostě to neřeší a jsou v klidu.

Samozřejmě se mohu letos mýlit a špatně vyzimuji, ale nemyslím, že stovkové či až do tisíce vysoké spady by měly po letošním příznivém létě ohrozit včely. Včely měly dobrou výživu a jsou v kupě.
Důležité je mít dobré včely.

Ovšem příští sezonu budu připraven. Nikoli na podzim, ale v sezoně.
Už třetím rokem tady úzkou příbuzenskou plemenitbou šlechtíme odolné linie VD - jak píše i LM - a až se nám VD v rojích a volně žijících včelstvech rozmnoží a překříží, tak nás čeká nový a námi zocelený roztoč. Dobře nám tak.
Pak nám zase nafackuje, přemnoží, zase bude pokračovat ve svém vývoji. Pár let selekce a pak heterozní efekt.

Roztoč má čas. Stejně jak včely je tu už pár milionů let.

Hodně optimismu a víry v zázračnou chemii. Bude jí třeba. :-)

Karel

Používám rámky hoffman langstrothovy délky dadant. U standartních rámku s tím také problémy nejsou i s těmi mám nějaké zkušenosti.

že je to málo tak na jeho adresu se hodí jedno lidové přirovnání, že má v rukou cit jak svině v rypáku. A.M.

Tak ste na omyle, tá sviňa má taký citlivý rypák, že ju hubári používajú na hľadanie podzemných hľuzoviek a to je už čo povedať o ich citlivosti v rypáku. Ak včelár pri výplete rámiky použije vodorovné vedenie drôtu, tak potrebná sila môže hornú latku vytrhnúť zo sedla, hlavne pri ťažších a vyšších rámikov.

Přítely Pavle Holube, to nadšení do boje má termín "doléčení včelstev" to že se u toho používá chemie je nutné zlo, protože zatím jiná a účinná pomoc není. A celý můj postup vychází z toho, že předpokládám že ona metodika tlumení varroázy nebyla sestavena pacientem ústavu pro slabomyslné. A píšete, že tím trápím včely? Samozřejmě že je tím minimálně obtěžuji, o tom nemám pochybnost. Ale jak by jste nazval stav kdy jsou ve včelstvu stovky až tisíce roztočů, které poškozují plod ze kterého se líhnou mrzáci včely neschopné své kvality života? Podle mě tohle je trápení včel a ne na to rezignovat a uklidňovat sám sebe, přestože normální je, že naše včela roztoče nemá. Já jsem chovatel a mám zodpovědnost vůči svým svěřencům a to je nejvyšší zásada každého chovu. A př. Karle máte slušný arsenal chemie, a nenapadlo Vás, že by jste polovinu toho možná nemusel ani potřebovat a vyzkoušely jste to co jsem tu celou dobu psal? Návod vychází už spoustu let v sedmičce Včelařství a nám to zatím funguje. Aleš

Tak ještě jedno lidové rčení " spravil to jak svině branku" a lidé mají toho s prasaty víc společného a některá prasata jsou i užitečnější než někteří lidé, ale nemyslím tím nikoho zde konkrétního, jen zdůrazňuji, že všechna čest prasatum. A já vodorovné drátkování používám a jiné jsem nikdy neměl. Aleš

Přítely Pavle Holube, to nadšení do boje má termín "doléčení včelstev" to že se u toho používá chemie je nutné zlo, protože zatím jiná a účinná pomoc není
.........
Je správné používat pojem tlumení nákazy. O nic jiného nejde.
-----------------
A př. Karle máte slušný arsenal chemie, a nenapadlo Vás, že by jste polovinu toho možná nemusel ani potřebovat a vyzkoušely jste to co jsem tu celou dobu psal? Návod vychází už spoustu let v sedmičce Včelařství a nám to zatím funguje. Aleš
-------
To je velké nepochopení, já ten arzenál mám ve skříni a připravený k použití. Ale co jej tam mám, jsme jej nepoužil. Nechci již být nikdy závislý na "akceschopnosti" ZO a celého systému. Vysokou cenu jsem zaplatil v 2007/2008. To jsem na ZO hlásil spady VD už v červenci.

Ale zatím mi stačilo vždycky třikrát v zimě fumigovat tak jak vyhláška stanoví. A kdyby tam nebyl ten relikt dávné minulosti - vyšetření zimní měli, tak bych měl teprve první léčení za sebou. Prostě bych léčil ještě na Silvestra místo 28.října, pokud by spad byl takový, že by to bylo třeba.

Kompresory má naše ZO od 80tých let. Když se někdy po 2000 přestalo léčit, tak po jednom podzimu, kdy přišly mrazy už v listopadu a nepolevily jsme si pořídil za vlastní prachy a za plnou cenu vyvíječ a el. kompresor. Dokonce jsem je jendou půjčil ZO, když si opět pořídili kompresory.
A ještě před tím, asi tak 2004 jsem s ním, bubnem ale.kabelu a sousedem objížděli okolní včelaře, protože jsem se domníval, že situaci bez VD, která po 2003 nastala musíme dlouho udržet. Podzim 2006 jsem dokonce léčil 3x aerosoloem, dvakrát vodou, protože jsem naletěl na ty kecy o vyšší účinnosti než fumigace. A v 2007 jsme taky jseště používal kompresor 3x a ještě někde po 4. protože pořád padali.

Přesto jsem rok na to, na některých stanovištích musel dávat Gabon, ale to nebyl problém mého léčení, ale prostě v okolí dál padaly včelstva.

Takže to neber nějak že bych byl apriori proti, ale když nejméně dva roky před 2007 léčím jen kompresorem a přesto to nepomůže, tak jsem skeptický.
Já jsem pro pořádnou zimní léčbu, ale odmítám nadšení funkcionářů, kteří myslí že tím že odešlou kelímky a na výročce přečtou výsledky mají až do příští zimy vystaráno.
Oni, stejně jako mnoho dalších čte v té vyhlášce jen to chtějí číst.
Ona je tam jedna kapitolka, která říká, že včelař má monitorovat stav svých včelstev po celou sezonu.
Zimní kampaň neznamená žádnou jistotu. Je to jen předpoklad.

Komisionální aerosolování je určitým pokrokem pouze u těch členů, kteří by bez takových hurá akcí už dávno byly bez včel. Tam si trochu pomůžeme. Ale podle mě to rozhodně nestojí za tu námahu a omezování ostatních co se přiměřeně starají o včely.

A pokud jde ještě o mě, kouknu po druhé na podložky a letos rozhodně léčím třikrát všude. A pokud i po třetím bude spad, dojde klidně i na vyvíječ. Nejsem dogmatik, ale než to do včel naperu, tak přemýšlím nad fakty. M.j. nad spadem na podložce.

A pokud se podívám na výsledky svých stanovišť tak tisícový spad mám i na stanovišti kde mi místní ZO vloni léčila aerosolem a letos zase bude.
Ale mám tam jedno krajní včelstvo co má posetou podložku a o kus dál včelstvo co je na desítkách.
A o tom tady povídám, to že je někde v okolí neléčené včelstvo beru jako fakt a počítám s tím, že na jaře může padnout a moje včely si pár stovek VD mohou přinést. I kdybych je celou zimu natíral amitrázem.
Prostě jsem vyvalený, jak všichni teď vyčerpají všechnu energii a na jaře budou tančit kolem měli jak domorodci kolem ohně a vzývat své božstvo. Protože to není jiného, než víra. Fakt lze z toho vyšetření vyčíst asi tak desetinu, oproti pohledu na léčení po podložce.

A to je na tom veselé - běžní funkcionářoi - to není proti Svazu - ale představují snad to lepší ze včelařů - nevědí kolik jim toho padá. To je trága, oni spoléhají na nějaká čísla co někdo někde v rychlosti naplácá na papír.

Já spoléhám hlavně na fakta a sebe. Hlavně po 2007.


Jinak vaše plošné vyšetření spr na mor oceňuji a závidím.
Karel

> KaJi:
> Zatím ten systém třikrát zklamal. 1997,2002,2007.
> Tak sem s nápady.

Nejsem chemik a vím že tu je pár lidí co do toho vidí.
Amitraz je sloučenina, produkt chemické výroby.
Dotaz: pokud to neupečou správně vznikne něco jiného?
Používáme jej rozpuštěný v oleji.
Kacířský dotaz: co když někdo "ušetří", tedy rozpustí méně?

Nejde mě na rozum, že by chemikálie jeden rok fungovala a druhý ne.

Máte někdo nějakou statistiku, jak vypadaly úhyny v jiných státech v těchto
letech a u nich používaných léčiv?

Možná se chovám jako blázen, ale míchám již několik let loňský zbytek
varidolu s částí nového. Pokud dostanu jen olej bez amitrazu, pořád mám
50-ti % výsledek.

Neberte to jako nařčení někoho z něčeho. Neumím to zkonrolovat, amitraz
nevidím. Když jsem natakoval vodu a benzin 1:3, auto nejelo a voda byla
vidět. Nemělo se to stát, ale stalo.

Vasek.

Když už jsme v tématu o sjezdu, máte někdo doporučeníhodné informace o kandidátech na předsedu a jejich vztahu k problému roztoče?

Konkrétně kdo z kandidátů by byl ochotný směrovat myšlení ve svazu tímto směrem: špatní nejsou včelaři, kterým hynou na roztoče neodolná včelstva a jsou ochotní se k tomu přiznat, ale špatná jsou včelstva, která nejsou odolná proti roztoči a budeme se v ČR snažit najít a rozchovat včelstva, která vykazují největší odolnost proti roztoči a vytvořit systém léčení, který je dovoluje odhalit.

Komu máme držet palce? :)

Možná se chovám jako blázen, ale míchám již několik let loňský zbytek varidolu s částí nového. Pokud dostanu jen olej bez amitrazu, pořád mám 50-ti % výsledek. P.V.

Možno vám pomôže moja skúsenosť s amitrazom:

- ja pri zásahu proti Vd. už 10-ty rok používam !len! amitraz a vždy je všetko v poriadku. Tohoročný spád pri 70 včelstvách bol celkom v priemere 120 ks Vd.

- vždy si zakúpim 100-200 ml prípravku Taktiku (Varidol je totožný s obsahom amitrazu vo Varidole) a používam ho 3-4 roky a vždy je rovnako účinný. Keď sa minie kúpim vo zverolekárstve.
Preto ani Varidol nemusíte miešať s práve kúpeným.

Také to nemíchám. Udajně nesmí zmrznout.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: U sa bav?me o amitraze
> Datum: 22.11.2010 14:39:55
> ----------------------------------------
> Možná se chovám jako blázen, ale míchám již několik let loňský zbytek
> varidolu s částí nového. Pokud dostanu jen olej bez amitrazu, pořád mám
> 50-ti % výsledek. P.V.
>
> Možno vám pomôže moja skúsenosť s amitrazom:
>
> - ja pri zásahu proti Vd. už 10-ty rok používam !len! amitraz a vždy je
> všetko v poriadku. Tohoročný spád pri 70 včelstvách bol celkom v priemere
> 120 ks Vd.
>
> - vždy si zakúpim 100-200 ml prípravku Taktiku (Varidol je totožný s
> obsahom amitrazu vo Varidole) a používam ho 3-4 roky a vždy je rovnako
> účinný. Keď sa minie kúpim vo zverolekárstve.
> Preto ani Varidol nemusíte miešať s práve kúpeným.
>
>
>

VP: Nejde mě na rozum, že by chemikálie jeden rok fungovala a druhý ne.

Ta chemie nefunguje na rozotče jen tam, kde jsou rezistentní populace roztočů. Ale to pak nefunguje dlouhodobě.

Problém s těmi vlnami je jinde: některý rok je pro vývoj roztoče natolik výhodný, že začít likvidovat roztoče koncem srpna je už příliš pozdě na záchranu silně promořených včelstev.

Ti co nemonitorují, často netuší, že takový rok je zde. A aparát, který distribuuje prostředky pro tlumení varroózy a který včelaře informuje, nemusí zareagovat dost pružně a to byl problém v roce 2007.

Proto byly vymyšleny varroapodložky - a proto vznikl VMS - www.varroamonitoring.cz. Mnozí včelaři se díky tomu naučili monitorovat, alespoň příležitostně.

Následující roky 2008-2010 jsou na rozoče "slabší" a tak bdělost polevuje. Ale ta další vlna zase přijde. Příroda nám dříve či později nachystá další selekční vlnu...

A bude na nás, zda budeme rozchovávat z toho co přežije nebo z toho co přežije "na amitrazu" a v přírodě by nemělo šanci. Ve druhém případě jdeme přesně opačným směrem než k varroatoleranci.

To úsloví "přežije na amitrazu" berte prosím jako nadsázku.

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 22. 11. 2010
Re: IX.sjezd ?SV (48274) (48305) (48308) (48310) (48320) (48321) (48322) (48324) (48326) (48327) (48328) (48330) (48331) (48332) (48333) (48337) (48339) (48341) (48343) (48344) (48347) (48352) (48354) (48365) (48366) (48369) (48373) (48375) (48379) (48384) (48386)

Když už jsme v tématu o sjezdu, máte někdo doporučeníhodné informace o kandidátech na předsedu a jejich vztahu k problému roztoče?

Konkrétně kdo z kandidátů by byl ochotný směrovat myšlení ve svazu tímto směrem: špatní nejsou včelaři, kterým hynou na roztoče neodolná včelstva a jsou ochotní se k tomu přiznat, ale špatná jsou včelstva, která nejsou odolná proti roztoči a budeme se v ČR snažit najít a rozchovat včelstva, která vykazují největší odolnost proti roztoči a vytvořit systém léčení, který je dovoluje odhalit.

Komu máme držet palce? :)
xxxxxxxxxxxxxx
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Kandidati-na-predsedu-CSV

Tam jsou aspoň ty informace, které někteří z kandidátů chtěli zveřejnit. Něco je i na svazových stránkách. Jestli to tu čtou samotní kandidáti, mohli by se k tomu sami vyjádřit. Bylo by to cenné aspoň pro lid obecný ...Dobrá a zásadní tedy otázka ...;-)
Jiří

Lukáš Matela (89.24.189.86) --- 22. 11. 2010

VP: Nejde mě na rozum, že by chemikálie jeden rok fungovala a druhý ne.

Ta chemie nefunguje na rozotče jen tam, kde jsou rezistentní populace roztočů. Ale to pak nefunguje dlouhodobě.

Problém s těmi vlnami je jinde: některý rok je pro vývoj roztoče natolik výhodný, že začít likvidovat roztoče koncem srpna je už příliš pozdě na záchranu silně promořených včelstev.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Navíc: roztoč není žádný trouba. Umí se k chemické válce postavit chlapsky, čelem. A sedí, saje si hemolymfu našich miláčků a počítá, co mu to ... a dumá, jak na to. Možná jsme si ho tou naší válkou už zocelili a zakalili, jako Pavku Korčagina ...:-) A budeme se časem divit ...
xxx

Ti co nemonitorují, často netuší, že takový rok je zde.
A aparát, který distribuuje prostředky pro tlumení varroózy a který včelaře informuje, nemusí zareagovat dost pružně a to byl problém v roce 2007. ...
Následující roky 2008-2010 jsou na rozoče "slabší" a tak bdělost polevuje. Ale ta další vlna zase přijde. Příroda nám dříve či později nachystá další selekční vlnu...
xxxxxxxxxx
Mám trochu obavu, Lukáši, že už nachystala ... uvidíme ovšem na jaře ...
xxx

A bude na nás, zda budeme rozchovávat z toho co přežije nebo z toho co přežije "na amitrazu" a v přírodě by nemělo šanci. Ve druhém případě jdeme přesně opačným směrem než k varroatoleranci.
xxxxxxxxxxxxxxxx
A jsme zase "tam": To treat or not to treat - that is the question (J. Kefuss aneb Léčit nebo neléčit - toť ta otázka ...).
Aneb ještě jednou: najdeme pro nás a naše podmínky schůdný kompromis? Lze jej najít? A chceme ho hledat? Já bych si s dovolením také vzal ... eh pardon, já bych, s dovolením, byl pro to hledání ...
Jiří ;-)

J. Mátl napsal:

>L. Matela napsal: Ti co nemonitorují, často netuší, že takový rok je zde.
>A aparát, který distribuuje prostředky pro tlumení varroózy a který včelaře informuje, nemusí zareagovat dost pružně a to byl problém v roce 2007. ...
>Následující roky 2008-2010 jsou na rozoče "slabší" a tak bdělost polevuje. Ale ta další vlna zase přijde. Příroda nám dříve či později nachystá další selekční vlnu...
xxxxxxxxxx
>Mám trochu obavu, Lukáši, že už nachystala ... uvidíme ovšem na jaře ...
xxx
..............

No, já už vidím teď v listopadu. :)
Ve Vranové z deseti včelstev jsem zrušil tři nejpoškozenější kleštíkem a v jednom včelstvu jsem už nenašel ani živou včelu (ale ani typické zbytky plodu).
To i přesto, že jsem použil u některých včelstev opakovaně kyselinu.
Spad po fumigaci nebyl horší než v loni, ale loni tu včelstva nebyla zdaleka tak poškozená, jako tohoto roku.
Uvidíme, co zbytek stanoviště, jak se mu bude do jara dařit.
Ani jsem nezamýšlel takovýto zátěžový test provést, ale od srpna se mi nedařilo kyselinou srazit roztoče na přijatelnou úroveň.
Tak jsem zase něco vyselektoval. :)
Ovšem když řeknu něco k těm vlnám - loni tu méně roztočů nebylo.
Na druhém stanovišti v Hustopečích bylo loni dokonce více roztočů než letos.
Je to prostě místní záležitost.

Mám radost, že oproti roku 2007 některá ze včelstev vypadají zcela v pořádku (jedno dokonce nebylo v průběhu roku kyselinou ani léčeno), do příštího roku je tu zase víc zkušeností, co je vhodnější rozchovávat.

A jak už mnozí psali - dělat oddělky, člověk nikdy neví, kdy se budou hodit. :)

Radek Krušina

doufam že budou stačit 3,2 kdys je tam nabiju tak to drží slušne uvidim po sezone co to udalo ale zatim držej líp stou sponkou než s hřebíčkama.

jo ješte se chci zeptat mam kdispozici žívi vejmutovky sam už mam doma prken dost myslyte že by šli prodat třeba 3m kulatiny?u nas to nikdo nechce na pile ani na topení

Také to nemíchám. Udajně nesmí zmrznout.
---------------------------------------------
Pokud mi zůstane Varidol z minulého roku (což se stává jen někdy), tak dávám na pásek jednu kapku staršího Varidolu a zbytek nového. V letošním roce jsem takto aplikoval u 2. fumigace. Zajímavé bylo, že 1. kapka (staršího Varidolu)byla na pásku vždy větší,než při použití nového Varidolu.
Na čem tedy závisí velikost kapky a tím množství aplikovaného léčiva. Je to druhem použitého oleje ve Varidolu, množstvím účinné látky, nebo teplotou při kapání. Může účinná látka ze skleničky vyvětrat? Díky předem za váš názor.

S roztoči jsem problém neměl za deset let žádný a ani další včelaři z okolí natož aby včelstva uhynula.OŠETŘUJE B-) se dle návodu metodiky. V naší ZO to dělají takhle už asi 20 let. V jiných ZO se rovněž nějak ošetřuje ale s horšímy výsledky. Já jsem ten kdo na sílu genetiky věří. A tak mě myšlenky vedou směrem, jestli tento rozdíl ve výsledku nesouvisí právě i se selekcí včel a rozchovu pouze od včelstev s minimálním spadem, kdy se samozřejmě přihlíží i k jiným vlastnostem. Náš předseda to takhle dělá už hromadu let, členové od něj si berou matky, takže ty jeho včely se celkem šíří po okolí. Já počítám spad během sezóny jak si vzpomenu a hlavně mě zajímá spad po 1 fumigaci a to si i znamenám. Dnes jsem ty moje záznamy porovnával a pro lepší orientaci přepočítal na procenta a mohu říct, že každý rok se mi počet včelstev s nulou po první fumigaci zvyšuje. Dnes už těch s nulou mám většinu takže při výběru mohu postupovat i trochu přísněji. Mám dotaz na varroamonitorovací včelaře dělal někdo hygienický test a porovnal to se spadem? Když už máte záznamy o spadu, slouží vám to pouze na postupu tlumení roztoče? Aleš

Honza:
Pokud mi zůstane Varidol z minulého roku (což se stává jen někdy), tak dávám na pásek jednu kapku staršího Varidolu a zbytek nového. V letošním roce jsem takto aplikoval u 2. fumigace. Zajímavé bylo, že 1. kapka (staršího Varidolu)byla na pásku vždy větší,než při použití nového Varidolu.
Na čem tedy závisí velikost kapky a tím množství aplikovaného léčiva. Je to druhem použitého oleje ve Varidolu, množstvím účinné látky, nebo teplotou při kapání. Může účinná látka ze skleničky vyvětrat? Díky předem za váš názor.
----------
Lahvičky distribuované u nás mají většinou expiraci do příštího září. Takže to neřeším.
Donedávna jsem si pásky propichoval v předstihu - nejlíp to jde děrovadlem- šídlem na rámky, to je jeho jediné použití a nebo vrtačkou. Pak jsem si to v klidu doma v teple propíchal hřebíky a zapíchal do desky polystyrenu.
A na stanovišti najednou pokapal a pak jen chodil a zapaloval a zastrkoval. Měl jsem obavy jestli látka za tu hodinu nevyprchá. Podle Ing. Veselého nehrála hodina venku na knotu žádnou roli. Z toho se dá usoudit, že v uzvavřené lahvičce vydrží řadu let. V dobách kdy jsem počítal VD na kusy jsem si alespoň ničeho nevšiml.

Ohledně velikosti kapiček - to je jednoduchý pokus - překapejte lahvičky a uvidíte jaké jsou v tom rozdíly. :-)

Metodika - dávkování je pravděpodobně nastavená na nejblbějího včelaře s nejhorším úlem. V podstatě ani tak nejde o to s jakým množstvém VD se roztoč potká, ale aby se s ním potkal. Je to snad nervový jed takže i malá dávka jej poškodí - a i když pak leze, tak je prý poškozený že se nereprodukuje.

Když si vezmete jakými "zjednodušeními" se aplikuje léčivo a přesto to funguje, tak bych si velikostí kapky nelámal hlavu. :-)

Karel

Proto byly vymyšleny varroapodložky - a proto vznikl VMS - www.varroamonitoring.cz. Mnozí včelaři se díky tomu naučili monitorovat, alespoň příležitostně. Matela

Nechcem sa vyvyšovať, ale ja som už v r. 1985 mal varroadná, varroapodložky aj s vyznačenými štvorcami a robil som dôsledný monitoring. A bol to môj "vynález". Pri malom množstve mŕtvych Vd spočítavanie tak to nebol problém, ale ak ich bolo na nej tisíc, tak to bolo únavné a nepomohli ani štvorce. Robil so to dlhé roky, prestal som s tým, keď som namontoval do dien peľochyty. A dobre som spravil, s Vd som si poradil a z peľu mám výnos ako keby včely boli vyprodukovali 1 tonu repkového medu.
Teraz klieštiky zberám len po fumigácii a peľ získavam už 10 rokov. Tohoto roku to bolo menej, len 240 kg peľu v mrazenom stave.

Udělal jsem pokus: ošetřil / ne léčil/ včelstva několikaletým Taktikem, Taktivarem prošlým Varidolem a čerstvým Varidolem. Nebyl v tom naprosto žádný rozdíl, účinnost byla zcela stejná. Záruční doba na skleničkách je uvedena proto, že tam musí být a ne že končí účinnost. Takže chyby hledat jinde než v přípravcích na ošetřování včelstev

tak jsem volal do firmy Janka Aroma, kde UMĚLÝ MED nabízejí po internetu a lidsky se s nimi chtěl domluvit, že jejich název tohoto výrobku nekoresponduje s legislativou České republiky. Odmítli, že prý název zanechají. Volal jsem na ČSV a hned dnešní den večer se už výrobek jmenuje jinak. Přátelé, nesmíme se bát vystoupit proti něčemu, co poškozuje nás všechny včelaře. S pozdravem Michal

Dobrý den, dovoluji si navrhnou téma pro ty, kteří jsou ochotni sledovat roztoče na podložkách. Co takhle udělat ověření účinnost grifinu, když jaksi nelze očekávat že by to z vlastní iniciativy a za svoje udělal Dol a zřejmě i ČSV má jiné starosti, než zadávat granty na ověření nových metod. Já jsem si udělal orientační porovnání s fumigací a vychází mi to nastejno, bohužel letos nemám z technických důvodů možnost porovnání s aerosolem.
M. Holý

prosím kdo mi poradí,kde sehnat klobouk ke včelařské kombinéze na zip(propálil jsem ho kuřákem a nemůžu ho nikde sehnat)předem děkuji.

dobrý den,jako začínající včelař se chci vyhnout některým neodpustitelným chybám.

Rád bych natřel nástavky nějakým přostředkem, který ochrání dřevo a dá nástavkům konečnou , případně i arevnou podobu. Jaké natírací materiály jsou vhodné a bezpečné pro včely ?
Prosím o odpověď i na email. děkuji Milan

Avartin /amitraz/ mám odložený v skrinke dva roky a vôbec mi nechýba. Je určite po záuke a určite karcinogénny, ale ak by ho niekto potreboval, tak ho poskytnem zadarmo.

Aleš Molčík napsal:

>Já jsem ten kdo na sílu genetiky věří. A tak mě myšlenky vedou směrem, jestli tento rozdíl ve výsledku nesouvisí právě i se selekcí včel a rozchovu pouze od včelstev s minimálním spadem, kdy se samozřejmě přihlíží i k jiným vlastnostem.
>Náš předseda to takhle dělá už hromadu let, členové od něj si berou matky, takže ty jeho včely se celkem šíří po okolí.
>Já počítám spad během sezóny jak si vzpomenu a hlavně mě zajímá spad po 1 fumigaci a to si i znamenám. Dnes jsem ty moje záznamy porovnával a pro lepší orientaci přepočítal na procenta a mohu říct, že každý rok se mi počet včelstev s nulou po první fumigaci zvyšuje.
>Dnes už těch s nulou mám většinu takže při výběru mohu postupovat i trochu přísněji.
............

Asi jste v ohledu k výběru včelstev opravdu šťastná organizace. Také věřím, že tudy vede cesta.
Možná trochu k zamyšlení něco vyčteného i letos nechtě odzkoušeného - jsou včely, které oproti jiným mají malý spad. Otázkou je, jak si tyto včely budou radit s větším zamořením při nějakém nakoupení roztoče? Měl jsem letos jedny včely ve Vranové, dost jsem jim věřil, spad měly v té lepší polovině (ale u všech včelstev byl větší, než bych chtěl). Toto včelstvo vypadalo že se chystá brzo na zimu, od září bez průhledných roztočů.
A jako jediné po nich zústal prázdný úl bez včel i bez zbytků plodu. Něco tam bylo špatně.
Mám taky jedny včely, které jsem vytypoval ke zrušení - loni i letos největší spady, někde ty roztoče snad nasávají. Jsou roztočem poškozené, ale jeví vůli zimu přežít, tak jsem je zkusil nezrušit, když mi to přírodní výběr vyselektoval dost sám o sobě.
Když si zkusím zateoretizovat, kdybych rušil včelstva jen podle spadu, potom bych zřejmě možná rozchoval včely, které jako první padly.
Když včely odolávají velkému množství roztočů, není mi to jedno a snažím se jim pomoct (letos věřím tomu, že mi KM zachránila oproti roku 2007 půlku stanoviště), ale jako test odolnosti je to bezkonkurenční. člověk se nestačí divit a své názory musí stále korigovat.
...................



Aleš Molčík napsal:

>Mám dotaz na varroamonitorovací včelaře dělal někdo hygienický test a porovnal to se spadem?
>Když už máte záznamy o spadu, slouží vám to pouze na postupu tlumení roztoče? Aleš
.................

Používám záznamy k léčení a k vytypování včelstev, která ruším a od kterých rozchovávám matky.

RK

..chci vyhnout některým neodpustitelným chybám.

Rád bych natřel nástavky nějakým přostředkem, který ochrání dřevo a dá nástavkům konečnou , případně i arevnou podobu. Jaké natírací materiály jsou vhodné a bezpečné pro včely ?
Prosím o odpověď i na email. děkuji Milan
--------------------

Natírání nástavků čímkoli je naprostá chyba.
Už jí dělám málokdy. Ale je to nějak v člověku že je nervozní z toho jak tmavne krásně bílé dřevo.

Ale pokud nebude na dřevo zatékat, má podle odborníků vydžet dlouho.

To je mimo jiné důvod, proč na zimu nenechávám jen plechová víka - mají malý přesah a tady u nás je dost větrno a úly mají mokrou stěnu.

A pokud někdo chce něco opravdu BIO - tak ověřená staletími v ŠUmavských podmínkách je volská krev. :-)

Karel

Pokud má být nátěr trošku v souladu s přírodou, tak aspoň dvakrát natřít lněným olejem. Dá se koupit v drogerii jako ředidlo olejových barev na obrazy.

Já jsem si udělal orientační porovnání s fumigací a vychází mi to nastejno.
---------------
Podle mě není fumigace méně účinná než aerosol.

Když jsem se v 2005,2006 nevím - zapojil do testování rezsitence pro Dol, tak jsme si amatérsky spočítal, že účinnost fumigace při střídání dvou látek byla dost přes 95%.

A souhlasí to se vším, co jsem zatím viděl jak kdo testoval.

Druhý rok to dělám Grifinem. A spady se neliší od toho co jsem znal s aerosolem ani s fumigací papírky.
A podle toho co testovali jiní to tak taky je.

Podle mě to má veklkou výhodu, že když zjistím že se blíží ochlazení - tedy minulý týden, jsme schopen za odpoledne překouřit snad i stovky včelstev.
A pokud zase přijde oteplení - a pravěpodobné to je - tak využiji i jediného odpoledne. S papírky tak stěží jedno stanoviště.

A podle toho jak se dlouho motá kouř v úlu a jak se jej pak snaží včely vymávat ven, si myslím, že se daleko účinněji dostane do rozrušeného chomáče. A vedlejší efekt - stejně jako u aerosolu, že to prostě natře po plástech a včelách atd.

Po fumigacei mi alepoň padaly VD jen jeden den, po Aerosolu a Grifinu padají i pár dní po nalakování.

Spíš bude zajímavé sledovat aplikaci s vodou.
viz vcelarskeforum.cz

Karel

To bych musel pustit žilou půlce parlamentu, Kde jinde voly sehnat.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: nat?en? n?stavk?
> Datum: 23.11.2010 07:10:53
> ----------------------------------------
> .chci vyhnout některým neodpustitelným chybám.
>
> Rád bych natřel nástavky nějakým přostředkem, který ochrání dřevo a dá
> nástavkům konečnou , případně i arevnou podobu. Jaké natírací materiály
> jsou vhodné a bezpečné pro včely ?
> Prosím o odpověď i na email. děkuji Milan
> --------------------
>
> Natírání nástavků čímkoli je naprostá chyba.
> Už jí dělám málokdy. Ale je to nějak v člověku že je nervozní z toho jak
> tmavne krásně bílé dřevo.
>
> Ale pokud nebude na dřevo zatékat, má podle odborníků vydžet dlouho.
>
> To je mimo jiné důvod, proč na zimu nenechávám jen plechová víka - mají
> malý přesah a tady u nás je dost větrno a úly mají mokrou stěnu.
>
> A pokud někdo chce něco opravdu BIO - tak ověřená staletími v ŠUmavských
> podmínkách je volská krev. :-)
>
> Karel
>
>
>

"Rád bych natřel nástavky nějakým přostředkem, který ochrání dřevo a dá nástavkům konečnou , případně i arevnou podobu. Jaké natírací materiály jsou vhodné a bezpečné pro včely ?"

Je docela výběr. V podstatě všechno, co se vsákne do dřeva aspoň milimetr, jinak se ze dřeva olupuje a co venku vydrží.
Nevhodné jsou jen všelijaké nátěry s insekticidními a fungicidními látkami, snad kromě nějakých velice mírných.
Potom barvy s obsahem těžkých kovů, ale to je záležitost buďto některých základních antikorozních barev anebo starých vrchních emailů jakožto například plechovka barvy 30 let někde zapomenutá na půdě, ony některé tehdejší barvy i po těch 30 letech skladování mohou být po rozmíchání použitelné.
Fermež je dobrá volba, já ji také používám. Vedle toho, že to je v podstatě přírodní surovina, je to i domácí surovina, nebo by aspoň mohla být. Moje zkušenosti s nákupem fermeže jsou jinak takové, že je velice vhodné dělat "výběrové řízení" neboli se hodně poptávat po různých kutilských a řemeslnických obchodech. Fermež se dá v některých obchodech sehnat výrazně levněji, pokud se kupuje ve větším balení, balení po 4 - 10 litrech než když se kupuje v nejbližší drogerii v plechovkách po 0,6 - 1 litru, pravděpodobně se na tom živí ještě někdo navíc, kdo fermež rozlévá do toho malého balení.
U fermeže jakožto u látky s obsahem sikativ tvrdnoucí působením vzdušného kyslíku je jen třeba trochu dávat pozor na zbytky, takové 3 kila hadrů od fermeže smotaného do balíku nebo na hromadě nebo jiný pórovitý materiál znečištěný fermeží ve větší hromadě, třeba piliny, se může samovznítit. Ta pravděpodobnost je malá, ale je.

přivezu matroš, uděláme jim před vchodem uličku ;-D

"Pokud mi zůstane Varidol z minulého roku (což se stává jen někdy), tak dávám na pásek jednu kapku staršího Varidolu a zbytek nového. V letošním roce jsem takto aplikoval u 2. fumigace. Zajímavé bylo, že 1. kapka (staršího Varidolu)byla na pásku vždy větší,než při použití nového Varidolu.
Na čem tedy závisí velikost kapky a tím množství aplikovaného léčiva. Je to druhem použitého oleje ve Varidolu, množstvím účinné látky, nebo teplotou při kapání. Může účinná látka ze skleničky vyvětrat? Díky předem za váš názor."

Ta kapka je docela složitá věc. Jedna věc je velikost kapky a druhá věc je to, jak rychle a jak široce se stejná kapka "rozleje" na větší či menší plochu papíru.
U kapky hraje roli viskozita toho léčiva a povrchové napětí rozhraní léčivo - vzduch. Na papíru potom k tomu ještě přibývá povrchové napětí papír kapalina nebo spíš u pórovitého materiálu obecně afinita toho léčiva k papíru.
Mělo by to být ovlivňováno teplotou, čím nižší teplota, tím větší kapka a potom přítomností povrchově aktivních látek v léčivu. Jako třeba ve vodě ovlivňují povrchové napětí saponáty..... V léčivu to může být buďto nějaká látka vzniklá rozpadem léčiva nebo nosného oleje, nebo nějaká příměs, která v jedné lahvičce je, v druhé není. A které může být i velmi málo.
Jak dlouho uzavřená lahvička vydrží, asi hodně záleží na tom, jestli se do lahvičky dostane vzdušná vlhkost. Pokud je skladována v suchu a ve stálé teplotě, asi vydrží dlouho. Pokud je skladována za kolísající teploty, může za vyšší teploty z lahvičky unikat malé množství vzduchu a za nižší se do ní opět a se vzdušnou vlhkostí nasávat, vzdušná vlhkost potom léčivo znehodnotí.
Co se týká kombinace jedna kapka staré léčivo a zbytek nové léčivo, vidím tam problém v tom že VUVČ v léčivu na fumigaci střídá účinnou látku. Jednou je tam amitraz, jednou fluvalinat a teď je otázka, co se stane, když se na jednom pásku to léčivo takhle zkombinuje. Jestli obě látky na sebe nepůsobí, potom bude tam může být jedné i druhé nedostatečná koncentrace a část roztočů přežije. Nebo jestli se účinost kombinace nějak vzájemně zvyšuje nebo dokonce násobí nebo kombinace nepůsobí úplně dobře na včely????

Pokud máte úly venku , pak je neodpustitelnou chybou nenatírat. Nenatřené nástavky jsou již po jedné sezoně na západní straně totálně zničené. Nejenom , že dřevo ztmavne , ale hlavně popraská . Natírám syntetikou , ale jenom z venku . Uvnitř nenatírat ničím.

"A pokud někdo chce něco opravdu BIO - tak ověřená staletími v ŠUmavských
> podmínkách je volská krev. :-)"

Jestli se nepletu, nebyla to čistá volská krev, ale volská krev smíchaná s volskou žlučí. Krev asi byla nosná látka, vlastní odpudivý účinek asi měla ta žluč. A spíš to byl prostředek pro vnitřní použití než venkovní, takové přiznané trámy uvnitř světnice do půl roku od natření získaly vzhled staletého dřeva.

Jinak ekvivalent k natření je parafínování nástavků. Stejně na naparafínovaném nástavku nedrží prakticky žádná barva, snad kromě asfaltu.

Milan (88.101.207.147) --- 22. 11. 2010
natření nástavků

dobrý den,jako začínající včelař se chci vyhnout některým neodpustitelným chybám.

Rád bych natřel nástavky nějakým přostředkem, který ochrání dřevo a dá nástavkům konečnou , případně i arevnou podobu. Jaké natírací materiály jsou vhodné a bezpečné pro včely ?
Prosím o odpověď i na email. děkuji Milan
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Obsáhlá debata na toto téma je na:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Povrchova-uprava?highlight=n%C3%A1t%C4%9Br
Jiří

""""""Ale jak by jste nazval stav kdy jsou ve včelstvu stovky až tisíce roztočů, které poškozují plod ze kterého se líhnou mrzáci včely neschopné své kvality života? """
Příteli Aleši, vy jste uváděl desítky a ne tisíce. Pokud se někde vyskytují tisíce, je to jiná situace.
Vyvraždění do nuly je sice oblažujícím pocitem dobré práce, ale třeba v sousedovic půdě přežívá neošetřené včelstvo. Zde je nutný nadhled nad celkovou situací v přírodě. Chov včelstev si nelze plést s chovem vepřů. Jsme součástí přírody a tomu nemá cenu vzdorovat. Je nutné přizpůsobit se zákonitostem přírody. Více sledovat a méně zasahovat.

Ahoj. Pokud chcete přeci jen zvolit nějakou ochranu dřeva a zároveň nějakou eko, doporučuji lněný olej. Akorát se vyhněte fermeži a dalším nátěrům tzv. na bázi lněného oleje a kupte lněný olej nejlépe za studena lisovaný. V ostatních přípravcích jsou sikativní látky většinou olovnaté a další aditiva. Nátěr provádím teplým olejem asi kolem 50-60 stupňů a nechám na sluníčku. Olej se do tří týdnů dokonale vytvrdí a nezanechává mastný pocit na omak.
Doporučuji pro nákup www.cestadreva.cz, kde je k dostání i lněná fermež, ale udělaná tak ji dělali kdysi - polymerizací oleje, je dražší, ale pro venkovní použití asi vhodnější. Mám zatím vyzkoušen jen lněný olej od této firmy. Jinak je už výrobců na trhu víc. Dá se použít i některý z produktů fy Kreidezeit (www.kreidezeit.cz). Výborný jinak kromě úlů je v domácnosti podlahový tvrdý olej na palubky nebo na nábytek olej Pure solid, který je z lněného oleje a terpentýnového oleje..to kdybyste třeba přemýšleli čím doma natřít nábytek z masivu. Mějte se

Dne 23.11.2010 9:34, kozlík napsal(a):
> Pokud máte úly venku , pak je neodpustitelnou chybou nenatírat. Nenatřené
> nástavky jsou již po jedné sezoně na západní straně totálně zničené.
> Nejenom , že dřevo ztmavne , ale hlavně popraská . Natírám syntetikou , ale
> jenom z venku . Uvnitř nenatírat ničím.
>

Toto je podle mě naprosto postavené naruby.
To, že dřevo ztmavne vůbec ničemu nevadí - snad jen lidskému oku, podle
kterého chce člověk přetvořit všechno okolo sebe. Dřevo ztmavne na
povrchu a pod touto tenkou vrstvou je již dřevo neporušené.
Praskání dřeva je způsobeno jeho pracováním. Tím, že se do něj dostává
voda a opětovně prosychá. A ta voda se do něj dostává zejména zevnitř -
pokud mají úly alespoň rochu rozumnější střechu. Takže Naopak je vnodné
zevnitř použít nějakou parozábranu (např. vosk, parafín), aby k navlhání
nedocházelo. Pak dřevo nepraská.
Je potřeba používat stejných principů, jako projektanti domů - čim více
ven, tím pro páry prodyšnější konstrukce a naopak čím více dovnitř, tím
méně prostupná. Jinak stěny nasákají, pracují, snižuje se jejich
izolační schopnost, těžknou...
Špatně udělaná izolace podkroví, kdy vnější vrstva bránila prostupu páry
ven, a naopak vnitřní páře umožňovala její vnikání do konstrukce vedla i
k tomu, že se izolace tak nasákla vodou, že to trámy nevydržely a
střecha se poroučela...

Milan Čáp

Na jedné straně se doporučuje co nejčastěji obměňovat ly a na druhé straně ze doporučují tady postupy aby co nejdéle vydržely. A však dotaz zněl čím natírat aby to nevadilo včelám. Pak tady budou rady o všech přírodních prostředcích na nátěr od včelařů kteří pak do včel na odběr měli vrazí térák. jaká je v tom logika, to se ptám?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: natření nástavků
> Datum: 23.11.2010 10:02:46
> ----------------------------------------
>
> Dne 23.11.2010 9:34, kozlík napsal(a):
> > Pokud máte úly venku , pak je neodpustitelnou chybou nenatírat. Nenatřené
> > nástavky jsou již po jedné sezoně na západní straně totálně zničené.
> > Nejenom , že dřevo ztmavne , ale hlavně popraská . Natírám syntetikou , ale
> > jenom z venku . Uvnitř nenatírat ničím.
> >
>
> Toto je podle mě naprosto postavené naruby.
> To, že dřevo ztmavne vůbec ničemu nevadí - snad jen lidskému oku, podle
> kterého chce člověk přetvořit všechno okolo sebe. Dřevo ztmavne na
> povrchu a pod touto tenkou vrstvou je již dřevo neporušené.
> Praskání dřeva je způsobeno jeho pracováním. Tím, že se do něj dostává
> voda a opětovně prosychá. A ta voda se do něj dostává zejména zevnitř -
> pokud mají úly alespoň rochu rozumnější střechu. Takže Naopak je vnodné
> zevnitř použít nějakou parozábranu (např. vosk, parafín), aby k navlhání
> nedocházelo. Pak dřevo nepraská.
> Je potřeba používat stejných principů, jako projektanti domů - čim více
> ven, tím pro páry prodyšnější konstrukce a naopak čím více dovnitř, tím
> méně prostupná. Jinak stěny nasákají, pracují, snižuje se jejich
> izolační schopnost, těžknou...
> Špatně udělaná izolace podkroví, kdy vnější vrstva bránila prostupu páry
> ven, a naopak vnitřní páře umožňovala její vnikání do konstrukce vedla i
> k tomu, že se izolace tak nasákla vodou, že to trámy nevydržely a
> střecha se poroučela...
>
> Milan Čáp
>
>
>

"Ahoj. Pokud chcete přeci jen zvolit nějakou ochranu dřeva a zároveň nějakou eko, doporučuji lněný olej. Akorát se vyhněte fermeži a dalším nátěrům tzv. na bázi lněného oleje a kupte lněný olej nejlépe za studena lisovaný. V ostatních přípravcích jsou sikativní látky většinou olovnaté a další aditiva. Nátěr provádím teplým olejem asi kolem 50-60 stupňů a nechám na sluníčku. Olej se do tří týdnů dokonale vytvrdí a nezanechává mastný pocit na omak.
Doporučuji pro nákup www.cestadreva.cz, kde je k dostání i lněná fermež, ale udělaná tak ji dělali kdysi - polymerizací oleje, je dražší, ale pro venkovní použití asi vhodnější. Mám zatím vyzkoušen jen lněný olej od této firmy. Jinak je už výrobců na trhu víc. Dá se použít i některý z produktů fy Kreidezeit (www.kreidezeit.cz). Výborný jinak kromě úlů je v domácnosti podlahový tvrdý olej na palubky nebo na nábytek olej Pure solid, který je z lněného oleje a terpentýnového oleje..to kdybyste třeba přemýšleli čím doma natřít nábytek z masivu. Mějte se"

Jistě, tyhlety staré materiály mají svoje kouzlo a pokud se dodrží postupy při jejich zpracování, mají taky svou výdrž.
Akorát koukám, jak v rámci konkurenčního boje se tady mluví o sikativech, kterých je ve fermeži nula celá, nulka nula něco trošičku málo, sikativa jsou totiž katalyzátory.
Jinak tepelně nezpracovaný lněný olej natřený tuhne cca do roku, tepelně upravený lněný olej, jak je vidět, tuhne za takových cca 3 měsíce a se sikativy ztuhne a zaschne přes noc.

Také se vařila s fermeží a používala na inpregnaci plátěných věder.
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: nat?en? n?stavk?
> Datum: 23.11.2010 09:37:20
> ----------------------------------------
> "A pokud někdo chce něco opravdu BIO - tak ověřená staletími v ŠUmavských
> > podmínkách je volská krev. :-)"
>
> Jestli se nepletu, nebyla to čistá volská krev, ale volská krev smíchaná s
> volskou žlučí. Krev asi byla nosná látka, vlastní odpudivý účinek asi měla
> ta žluč. A spíš to byl prostředek pro vnitřní použití než venkovní, takové
> přiznané trámy uvnitř světnice do půl roku od natření získaly vzhled
> staletého dřeva.
>
>
>

Podle mně hodně záleží, z jakého dřeva jsou úly. Pokud jsou z kvalitního dřeva, dobrého smrkového, borovicového, atd, je nátěr zvenku méně významný. Pokud nevadí vzhled, ten ale stejně třeba u fermeže po nějakých letech stejně není nic moc.
Pokud jsou nástavky z nějakého odpadního dřeva, nějakého řídkého nebo už dokonce i chyceného , tam je nátěr hodně významný a hodně prodlužuje životnost.
Co se týká požadavku častého obměňování úlů, pokud se nástavky používají po celý rok venku, stejně i natřené déle něž takových těch 15 let nevydrží, respektive barva a opravný tmel na časté nátěry starších nástavků se stane postupně značně dražší než pořízení nových nástavků.
Takže pokud se v tom směru trochu počítá, nevidím v obměně problém.
Něco jiného je používání nástavků pod střechou, třeba ve včelíně, tam je ale zase prostor k výrobě značně levnějších, skladnějších a lehčích nástavků z nějakých sololitů, hobry a podobných alternativních materiálů.

Pavle Holube varroa není u našich včelstev nic přírodního a v mém příspěvku jsem se vás ptal na trápení včel chemii a nebo ponecháním jejich osudu kdy včely jsou napadeny roztočem ve větší míře, co je menší zlo. A jestli můj postup včelám o kousek pomůže, tak to udělám a nebudu se ohlížet a rozhodovat podle toho jestli je u sousedů někdo takový či makový. A každý sražený roztoč se počítá, protože je to matka nové generace. Z toho plyne jen jedno, že dokut roztoči jsou, třeba i na kusy, nesmí se polevit než tam bude nula. A nula je přírodní stav. A i smysl varroatolerantních včel by měl být v dosažení nuly. Jenom tolerance nestačí, protože ta by se v případě oslabení včelstva neosvědčila. Aleš

Murdrci pozor!!!

Varidol
Účinná látka: amitraz, t.j. 1,5-bis/2,4-dimetylfenyl/-3-metyl- 1,3,5-triazapenta-1,4-dien.Obsah účinnej látky: 125 g/l. Účinkuje ako kontaktný jed na klieštiky dospelé i ich nymfálne štádiá.

POZOR! Nezaměnit si lahvičku Varidol FUM se stejně velkou lahvičkou M-1 AER !!
M-1 x
Var
M-1 AER obsahuje 2.5 ml (polovičku) kapaliny a fluvalinát v 10x vyšší koncentraci než je přípustné na fumigaci.

Pepan




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: U sa bav?me o amitraze
> Datum: 23.11.2010 09:32:15
> ----------------------------------------
> "Pokud mi zůstane Varidol z minulého roku (což se stává jen někdy), tak
> dávám na pásek jednu kapku staršího Varidolu a zbytek nového. V letošním
> roce jsem takto aplikoval u 2. fumigace. Zajímavé bylo, že 1. kapka
> (staršího Varidolu)byla na pásku vždy větší,než při použití nového
> Varidolu.
> Na čem tedy závisí velikost kapky a tím množství aplikovaného léčiva. Je to
> druhem použitého oleje ve Varidolu, množstvím účinné látky, nebo teplotou
> při kapání. Může účinná látka ze skleničky vyvětrat? Díky předem za váš
> názor."
>
> Ta kapka je docela složitá věc. Jedna věc je velikost kapky a druhá věc je
> to, jak rychle a jak široce se stejná kapka "rozleje" na větší či menší
> plochu papíru.
> U kapky hraje roli viskozita toho léčiva a povrchové napětí rozhraní léčivo
> - vzduch. Na papíru potom k tomu ještě přibývá povrchové napětí papír
> kapalina nebo spíš u pórovitého materiálu obecně afinita toho léčiva k
> papíru.
> Mělo by to být ovlivňováno teplotou, čím nižší teplota, tím větší kapka a
> potom přítomností povrchově aktivních látek v léčivu. Jako třeba ve vodě
> ovlivňují povrchové napětí saponáty..... V léčivu to může být buďto
> nějaká látka vzniklá rozpadem léčiva nebo nosného oleje, nebo nějaká
> příměs, která v jedné lahvičce je, v druhé není. A které může být i velmi
> málo.
> Jak dlouho uzavřená lahvička vydrží, asi hodně záleží na tom, jestli se do
> lahvičky dostane vzdušná vlhkost. Pokud je skladována v suchu a ve stálé
> teplotě, asi vydrží dlouho. Pokud je skladována za kolísající teploty, může
> za vyšší teploty z lahvičky unikat malé množství vzduchu a za nižší se do
> ní opět a se vzdušnou vlhkostí nasávat, vzdušná vlhkost potom léčivo
> znehodnotí.
> Co se týká kombinace jedna kapka staré léčivo a zbytek nové léčivo, vidím
> tam problém v tom že VUVČ v léčivu na fumigaci střídá účinnou látku. Jednou
> je tam amitraz, jednou fluvalinat a teď je otázka, co se stane, když se na
> jednom pásku to léčivo takhle zkombinuje. Jestli obě látky na sebe
> nepůsobí, potom bude tam může být jedné i druhé nedostatečná koncentrace a
> část roztočů přežije. Nebo jestli se účinost kombinace nějak vzájemně
> zvyšuje nebo dokonce násobí nebo kombinace nepůsobí úplně dobře na
> včely????
>
>
>

Doporučuji pro nákup www.cestadreva.cz, kde je k dostání i lněná fermež, ale udělaná tak ji dělali kdysi - polymerizací oleje, je dražší, ale pro venkovní použití asi vhodnější. Mám zatím vyzkoušen jen lněný olej od této firmy. Jinak je už výrobců na trhu víc. Dá se použít i některý z produktů fy Kreidezeit (www.kreidezeit.cz). Výborný jinak kromě úlů je v domácnosti podlahový tvrdý olej na palubky nebo na nábytek olej Pure solid, který je z lněného oleje a terpentýnového oleje..to kdybyste třeba přemýšleli čím doma natřít nábytek z masivu. Mějte se
xxxxxxxxxxx
Díky za dobré tipy!
Vše dobré.
Jiří

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 23. 11. 2010
Re: IX.sjezd ?SV (48274) (48305) (48308) (48310) (48320) (48321) (48322) (48324) (48326) (48327) (48328) (48330) (48331) (48332) (48333) (48337) (48339) (48341) (48343) (48344) (48347) (48352) (48354) (48365) (48366) (48369) (48373) (48375) (48379) (48384) (48419)

... Z toho plyne jen jedno, že dokud roztoči jsou, třeba i na kusy, nesmí se polevit než tam bude nula. A nula je přírodní stav. A i smysl varroatolerantních včel by měl být v dosažení nuly. Jenom tolerance nestačí, protože ta by se v případě oslabení včelstva neosvědčila. Aleš
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Aleši, je to krásná představa, ale kde se tedy vzal ten roztoč, když je podle Vás přírodní stav nula ...? To je jako pes bez blech ... Takže si dovolím nesouhlasit. Přírodní stav je, že esxistuje i parazit ... a ten zvláštní systém "hostitel" x parazit... Nula by byla krásná a varroa - resistence je krásný sen (nebo i cil?), ale přirozený stav je spíš něco jako rovnováha ...? Psa můžete stříkat, dávat mu "léčebné" obojky s Amitrazem, ale ona blecha je sviňa, časem si to vyhodnotí ... A soudruh věrný Varroa d. je možná ještě chytřejší ... Mimochodem: jak je to s registrací Amitrazu v okolnich zemích?
Jiří

"""""A i smysl varroatolerantních včel by měl být v dosažení nuly. """"
To je jádro nepochopení problému. Varroatolerance je dosažení benigního vztahu. To znamená přirozené udržení rovnováhy mezi hostitelem a parazitem na takové úrovni, aby zůstal hostitel životaschopným (asi jako když má pes blechy, ale nezpůsobí mu to vážné problémy). Kdybychom měli varroarezistentní včely, šlo by o tu zmíněnou nulu (asi jako chtít mít psa bez blech). Takové ambice zatím nikdo nemá. Mám dojem, že vy si nepřipustíte myšlenku koexistence s roztočem.

"""""varroa není u našich včelstev nic přírodního a v mém příspěvku jsem se vás ptal na trápení včel chemii a nebo ponecháním jejich osudu kdy včely jsou napadeny roztočem ve větší míře, co je menší zlo""""
Zachraňte včely chemií včas, podle monitoringu a ve vhodný čas následuje výměna matky od těch, co mají lepší výsledky. Nebo, už nyní jsou v nabídce matky se zvýšeným hygienickým chováním.
Zásadní věc je tato, pochopit, že chemie je dočasné řešení. Jestli necháte amitraz aplikovat vámi popsaným stylem, čím častěji, tím lépe (a přednostně aerosolováním), tak tu dočasnost výrazně zkrátíte. Možná, že taky dobře. Já se na tuto situaci na rozdíl od mnohých připravuji. Mne snad nepřekvapí.

odkud jsi?
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirkaZ <nasij/=/seznam.cz>
> Předmět: vejmutovka
> Datum: 22.11.2010 18:55:37
> ----------------------------------------
> jo ješte se chci zeptat mam kdispozici žívi vejmutovky sam už mam doma
> prken dost myslyte že by šli prodat třeba 3m kulatiny?u nas to nikdo nechce
> na pile ani na topení
>
>
>

Roztoče dovezli soudruzi ze SSSR z Asie když převážely včelstva přes hory a doly, které tvořily přirozenou bariéru a zabraňovaly šíření včele indické, původnímu hostitely VD. Tak se dostal roztoč do Evropy a to s přirozeným vývojem přírody nemá nic společného to si jen člověk evropský nasadil brouka do úlu a do hlavy. Chemie do úlu, nebude na věčné časy je jasné. Ona rovnováha, kterou tu Pavle popisujete mezi parazitem a hostitelem je v přírodě normální a funguje. Ale naše včela má původní parazity, kteří se nechovají ke svému hostitely tak agresivně jako VD. Všichni původní parazité umožňovaly včele jednu základní věc a to zdravé potomstvo. Jestli máte představu na jakém biologickém principu by měla tolerance fungovat, tak mi to prosím technicky popište. Ptám se na postup jakým způsobem si to bude včela u VD zajišťovat, protože varroa nedává včele žádné úlevy a jede na doraz dokut včelstvo nepadne. A psa mám bez blech a jestli nepřijde do kontaktu s nějakým zablešeným a nebo ježkem tak je nemá kde dostat a jde to bez chemie tak ho tím nezatěžuji, aniž by byl blechotolerantní a nebo blechorezistentní. A podobně to může být i u včel. Aleš

"A každý sražený roztoč se počítá, protože je to matka nové generace".....

Jenže s hodně, hodně různou schpností reprodukce . Ani zde totiž vždy neplatí, že 1+1= 2 (nejprve se ta 1 musí definovat). Paušální přístupuk tlumení rotoče toto nevidí. Měl jsem ale pocit, že cílené omezování roztoče je u nás již na vzestupu. Od těžké dělostřelby se všude přechází na jemné chirurgické zákroky. O selekci je zde, jak vidím, hřích vůbec mluvit. Je to škoda.
L.D.

U toho pejska je bohužel právě ta větička :
"...a jestli nepřijde do kontaktu..."
A ti soudruzi ze SSSR také za všechno nemohou - to byli naši vlastní
soudruzi, kteří ho k nám zavlekli... :-).
(No flame, plese)
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Ales Molcik
Sent: Tuesday, November 23, 2010 1:58 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Léčit nebo neléčit

Roztoče dovezli soudruzi ze SSSR z Asie když převážely včelstva přes hory a
doly, které tvořily přirozenou bariéru a zabraňovaly šíření včele indické,
původnímu hostitely VD. Tak se dostal roztoč do Evropy a to s přirozeným
vývojem přírody nemá nic společného to si jen člověk evropský nasadil
brouka do úlu a do hlavy. Chemie do úlu, nebude na věčné časy je jasné.
Ona rovnováha, kterou tu Pavle popisujete mezi parazitem a hostitelem je v
přírodě normální a funguje. Ale naše včela má původní parazity, kteří se
nechovají ke svému hostitely tak agresivně jako VD. Všichni původní
parazité umožňovaly včele jednu základní věc a to zdravé potomstvo. Jestli
máte představu na jakém biologickém principu by měla tolerance fungovat,
tak mi to prosím technicky popište. Ptám se na postup jakým způsobem si to
bude včela u VD zajišťovat, protože varroa nedává včele žádné úlevy a jede
na doraz dokut včelstvo nepadne. A psa mám bez blech a jestli nepřijde do
kontaktu s nějakým zablešeným a nebo ježkem tak je nemá kde dostat a jde
to bez chemie tak ho tím nezatěžuji, aniž by byl blechotolerantní a nebo
blechorezistentní. A podobně to může být i u včel. Aleš

"Jestli máte představu na jakém biologickém principu by měla tolerance fungovat, tak mi to prosím technicky popište. Ptám se na postup jakým způsobem si to bude včela u VD zajišťovat, protože varroa nedává včele žádné úlevy a jede na doraz dokut včelstvo nepadne."
----------------------------------------------
Člověk může mít různé představy, ty jsou ale pro přírodu nepodstatné. varroatolerantní včelu nikdo nevymyslí, ale určitě že se najde někdo, kdo nebude vědět, že to nejde a vyšlechtí ji (získá výběrem). Pak se dočkáte popisu jak to ta včela dělá. Nebuďte ale netpělivý, protože jeho hledání může být ještě delší než hledání oné včelí vlastnosti.

Avartin /amitraz/ mám odložený v skrinke dva roky a vôbec mi nechýba. Je určite po záuke a určite karcinogénny, ale ak by ho niekto potreboval, tak ho poskytnem zadarmo.

Len aby Vám ešte nebol treba!

U kapky hraje roli viskozita toho léčiva a povrchové napětí rozhraní léčivo - vzduch. Polášek

Veľkosť kvapky je závislá aj od priemeru otvoru "kvapátka"

Raz je v balení amitraz a raz je fluvalinát

To je pre mňa nóvum, podľa mňa je to stále originál starý dobrý Taktik.

Zdravím, aby nedošlo k omylu, mluvím o amitrazu (u nás např. Varidol FUM).

Pokud by to šlo bez chemie, například za cenu nižšího výnosu, tak bych ji
nepoužil. Z mě dostupných informací jsem získal tento pohled na
problematiku:
Aplikace fumigací = odpařením a následnou kondenzací provede rychlé a
poměrně rovnoměrné roznesení účinné látky na vše uvnitř úlu (stěny, plásty,
včely, roztoče)
Aplikace kontaktní (tuším Apivar) se také po světě také používá.
Konstrukčně je to obdoba gabonů, vkládá se do míst velkého pohybu včel
(česno). Roznesení je pomalejší a také nerovnoměrnější než při fumigaci.
Rezistence na amitraz, pokud jsou hodnověrné informace se zmiňuje
(převážně? jen?) u kontaktní aplikace.
Pokud si laicky porovnám délku chloupků na včele a velikost roztoče, se to
jako by se člověk pohyboval vhkou travou, která mu sahá do pasu.
Chemikálie, když zatím jiná cesta není, by měla být na povrchu včely a ne
jen na jejích nohou.
Někdo se mnou možná nebude souhlasit, uzavřu to takto: Poděkujme amitrazu
a funigaci (a Dolu), minimálně do doby, než se najde něco lepšího. Opravdu
lepšího? Nebude to je nepatrně jiný chemický koktejl?
A pozor, občas mě to připadá, že hlavní problém amitrazu je jeho nízká
cena. Pokud nemám pravdu, rád si poslechnu jiný názor.

Vašek.

Vše je tak jak píšete PavleN, je to hlavně o trpělivosti. Já dál rozchovávám matky od včelstev s nízkým spadem, kontroluji plochu plodu 4O dní před začátkem snůšky a porovnávám výnos. A vše rozděleno do skupin podle původu a ta skupina kde míň než polovina jedinců nemá průměr stanoviště ve všech bodech končí a jedinci ve skupině s pod průměrem taktéž. Takže kladu důraz na selekci a doplňuji to o chemii podle metodiky. A vůbec mě nebude mrzet jestli tu nulu dosáhnu a nebudu vědět, která cesta jestli selekce nebo chemie to zapříčinila. Takže mě zajímá názor těch co si myslí že k uspokojivému výsledku vede jen jedna cesta, třebaže i jen tolerance VD a včely by byl úspěch, a co je vede k názoru že pouze tolerance bude stačit na udržení včelstva při životě. Já mám za to že tolerance nestačí a nic se tím nevyřeší a budou se včelaři pořád motat v kruhu spad a chemie a spad a chemie a na věky. Tak co by se pouze toleranci včely a roztoče vlastně změnilo? Tento roztoč je nepůvodní druh a nemá pro naší včelu cestičku jak přežít.

Zásadní věc je tato, pochopit, že chemie je dočasné řešení. Jestli necháte amitraz aplikovat vámi popsaným stylem, čím častěji, tím lépe (a přednostně aerosolováním), tak tu dočasnost výrazně zkrátíte.

Pavle, mnohí tu zachádzate až do ab absurdum, a prípravkov proti Vd sa bojíte ak čert svätenej vody, hoci sa pri zachovaní technologického ošetrovania včelstiev dá skĺbiť s a ostane aj ovca nažratá (včely žijú)aj vlk sýty (med je čistý).

Ak Vás niečo zabolí, bežíte k lekárovi a čo ten spraví, predpíše Vám chémiu a Vy ju neodmietnete. Môžete namietať, že človek nič neprodukuje, iba ak ...., ale chováte kravy, ktoré produkujú mlieko, ak ochorie gazda povolá veter. lekára, ten určí diagnózu a vpichne je chémiu. Mal by jej predpísať zázračnú zelinu (prírodu) a čakať či sa vylieči. Ak nie, tak ho gazda poženie svinským krokom z dvora.

Je to ťažké obdobie ako ako pre včely, tak i pre včelára. Na túto stránku chodí niekoľko desiatok, možno i stovky včelárov, ale aj tu vidieť, že niektorý včelári, ktorí veria len KM, robia ju statočne majú problémy s prežitím svojich včelstiev, npr. Raděk Krušina.

Nehnevajte sa, že organické kyseliny majú svoju hranicu, odstránia len 85% akaridov a to som nezistil ja, ale boli získané v pokusoch. Pred dvomi dňami som umiestnil na stránku prepis pokusu s citrónovou šťavou, tá má taký istý dosah na klieštika, ale má obrovskú výhodu pri jej aplikácii do včelstva.
Škoda, že diskutujúci prešli cez jej obsah mlčaním. Pán Polášek niečo napísal, ale správu zmietol ju zo slova, bez toho aby to najskôr odskúšal.

"""""""""Takže mě zajímá názor těch co si myslí že k uspokojivému výsledku vede jen jedna cesta, třebaže i jen tolerance VD a včely by byl úspěch, a co je vede k názoru že pouze tolerance bude stačit na udržení včelstva při životě. Já mám za to že tolerance nestačí a nic se tím nevyřeší a budou se včelaři pořád motat v kruhu spad a chemie a spad a chemie a na věky. Tak co by se pouze toleranci včely a roztoče vlastně změnilo? Tento roztoč je nepůvodní druh a nemá pro naší včelu cestičku jak přežít. """""
Ale stačí. Je to podstata pojmu "varroatolerance". Právě to, že stačí, tento pojem vyjadřuje. Pak je částečná varroatolerance, kdy je uvažováno s % ztrát. Pokud by bylo % ztrát shodné s % ztrát při současné praxi, bude takové riziko přijatelné.
Vy jste vzorný reprezentant 95% populace našich včelařů a vůbec tak nechci Vaše otázky snižovat. I VÚVč. s tímto pojmem měl problém a doufám, že už nemá. Úroveň vědění souvisí s úrovní vzdělávání, to by mělo být tématem sletových klání uchazečů o trůn.

""sa bojíte ak čert svätenej vody""
Až tak to není. Ta zázračná kapička jménem amitraz (v olejíčku rozpuštěný) by měla být tou poslední volbou a né to do včel hrnout horem dolem či Dolem horem :-)
Může se stát, že přestane být zázračnou.

ja praha vychod

"Já mám za to že tolerance nestačí a nic se tím nevyřeší a budou se včelaři pořád motat v kruhu spad a chemie a spad a chemie a na věky. Tak co by se pouze toleranci včely a roztoče vlastně změnilo? "
----------------------------------------------
Jak už jsem psal, tohle nevymyslíte, to vám musí ukázat včely. Možný způsob jak toho docílit ukázal dr. John Kefuss z Francie na Mezinárodní konferenci v Praze k 10letému výročí PSNV. To je ten chlapík s koštětem:-)

http://www.mojevcely.eu/news/live-and-let-die-/
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=206:mezinarodni-vcelarska-konference-je-za-nami&catid=55:psnv-probehle&Itemid=87

dobrý den,
chtěl jsem se zeptat, jestli někdo nemá zkušenosti se zařizováním medárny, dle platných hygienických norem, na co si dát pozor a tak.....díky Majk

Teď nevím přesně, kdo, ale tuším že to byl Ing. Titěra na jednom semináři při přednášce o nákazách včel, se vyjadřoval k povinným vyšetření u chovatelů matek. A řekl, že v ČR úplně vymizela roztočíková nákaza po tom co se začala včelstva ošetřovat proti varroaze. Kdo by to před válkou řekl, že vymizí nějaký parazit který v té době způsoboval také nějaká procenta ztrát. Tak proč se u VD spokojit s málem kterou nabízí tolerance? Byl jsem včera u včel kontrolovat spad po ošetření aerosolem. A stále u většiny včel stejný výsledek, bez spadu. Když to vydrží a já budu moci potvrdit nulový spad i během sezóny aspoň v některých včelstev. Tak bych mohl s trochou nadsázky i prohlásit, že jsem na začátku konce VD na mé včelnici. A to díky kombinace dvou metod. A když to nevyjde a spad bude, což je pravděpodobnější možnost ke které se přikláním, tak mají aspoň moje včelstva míň roztočů na startu nebudu je tolik zatěžovat. Aleš

A. Turčány napsal:

>Je to ťažké obdobie ako ako pre včely, tak i pre včelára.
>Na túto stránku chodí niekoľko desiatok, možno i stovky včelárov, ale aj tu vidieť, že niektorý včelári, ktorí veria len KM, robia ju statočne majú problémy s prežitím svojich včelstiev, npr. Raděk Krušina.
............

Možná z mých příspěvků došlo k nějakému omylu čemu věřím. :)
Není to tak, že věřím jen KM, ale že nevěřím gabonům.
Nic zásadně negativního proti Varidolu jsem myslím nikde nenapsal.
Dosud žádný rok jsem při ošetřování včelstev varidol úpně nevynechal. NE že bych nebyl rád, kdybych vynechat mohl, ale zamoření roztočem ve včelách bylo vždy větší, než jsem byl ochotný připustit.
Myslím, že mám podobný názor na varidol jak tu píše P. Holub.
Na slovenké stráce se vedla debata o škodlivosti léčiv. Když si přečteme návody a možnosti použití během roku, vychází z toho nejlépe KM - je možno ji použít i v sezóně.

Další mé příspěvky směřují jinam, než léčit pouze KM, a to vyřazovat neodolné včely a rozchovávat odolnější. Pokud nejsou včely ohrožené, neléčit. Když je potřeba léčit, potom v pořadí KM, varidol, gabon nikdy.
:)

Tož jen tak pro upřesnění.

Radek Krušina

Když to vydrží a já budu moci potvrdit nulový spad i během sezóny aspoň v některých včelstev. Tak bych mohl s trochou nadsázky i prohlásit, že jsem na začátku konce VD na mé včelnici. A to díky kombinace dvou metod. A když to nevyjde a spad bude, což je pravděpodobnější možnost ke které se přikláním, tak mají aspoň moje včelstva míň roztočů na startu nebudu je tolik zatěžovat. Aleš
--------
To ti nikdo nebere. Sám pevně věříš v účinnost přípravků i jejich aplikace.
Tak si spočti, kolik tam máš roztočů na začátku léčení a vyjde ti, kolikrát potřebuješ léčit.

A na základě těchto počtů ti určitě vyjde nepravděpodobné, že by se zbylí tři roztoči dokázali v listopadu či prosinci šířit ze včelstva do včelstva. A pokud, tak by zdvojnásobili stav ze 3 do na 6. Tedy pořád dost málo, aby stačilo přeléčit kdykoli podruhé a nemusíš dělat manévry se současným útokem ze všech stran za úsvitu.

Když tak věříš v nebezpečí přenosu v listopadu a v prosinci, jak si vysvětlíš tak nízké zamoření včelstev? To v okolí nemáte volně žijící včelstva? Pokud ano, tak jsou neléčená a měla by být naprosot zamořená roztoči a nepřetržitě hynout. A na jaře, v létě a v podletí je daleko větší pravděpodobnost přenosu ze včelstva do včelstva.

Mě na tom něco nehraje. Jestli ti to zapadá do teorie, tak to vysvětli. Tedy tu nutnost komisionálního současného podzimního léčení a nízského spadu na území celé ZO. To tam všichni ukázněně počítají spad po ošetření? Že máš tak přesné informace o spadu.

Karel

PavleN křížení plemen , které Dr. Kefuss ke svému cíli potřebuje má jeden problém, kvůli kterému je ve Francii zakázáno chovat včely v zástavbě. Tyto včely mají let směřovaný zadečkem do předu. A o tom, podle zpráv psaných před sto lety, se už přesvědčily i naší předci včelaři kteří si vozili sem vlašky tehdy jim říkaly zlatušky. Takže k varroatoleranci se dopracujte raději selekcí kraňky. A přeji Vám v tom hodně úspěchu. Aleš

ZAL (obdoba grifina) používám již 3 rok, první roky jsem prováděl porovnání s fumigací a areosolem výsledky byly stejné ne-li lepší ve prspěch grifina. Letos spad téměř nulový. Jednoduchost práce a rychlost se nedá porovnat, za 4 hodiny 100 včelstev s přejezdy mezi včelaři.
Josef

Zaujala mě jeho metoda - vybrat včelstva s dobrými užitnými vlastnostmi a dobrým hygienickým chováním, nechat je bojovat s roztočem a dál množit ty nejúspěšnější. Bez nejakých dalších předpokladů a teoretických závěrů, jak by to asi mělo nebo nemělo být.
Určitě něco takového půjde praktikovat i s našimi zlatuškami.

Karle, já jsem nikdy tady o nějakém přenosu roztoče nemluvil a o přenosu na podzim kdy včely lítají minimálně už vůbec ne. To už jste druhý co mi to tu vkládá do textu. Takže počítám s roztoči co se budou množit v úlu a s těmi co "přiletí" z venku v sezóně. Já mám stanoviště v lese, kde všichni předpokládají spoustu dutin s roji, ale nikdy jsem žádný extrém několika set kusů roztočů neměl ani u jediného včelstva. Poctivě spad po první fumigaci tu počítá většina, ne všichni, takže i to je téma na schůzích. A nízký spad ve včelstvu, není pořád důvod přestat s manévry. Až budu mít prokázané že jsem na nule u všech, tak toho nechám. Dokud je ve včelstvu jediný roztoč schopen množit se, tak nějaký pocit uspokojivého stavu a úlevy v postupu by vrátil stav na začátek. A čím míň roztočů, tím také menší možnost rezistence podle počtu těch co přežijí, než ve včelstvu kde se ošetřuje jen někdy a přežije aplikaci větší počet roztočů. Víc roztočů nese větší množství variant genetických možnosti. Rozestup mezi aplikacemi je přece jenom nastaven podle vývoje roztoče a včel. Komisionální léčení může někoho obtěžovat, nejvíc ty léčitele co to obchází, ale bohužel, je to někdy jediný způsob jak se ošetření dostane i k těm, co mají včely, že je mají. Aleš