Včelařská konference

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 23. 11. 2010
Re: IX.sjezd ?SV (48274) (48305) (48308) (48310) (48320) (48321) (48322) (48324) (48326) (48327) (48328) (48330) (48331) (48332) (48333) (48337) (48339) (48341) (48343) (48344) (48347) (48352) (48354) (48365) (48366) (48369) (48373) (48375) (48379) (48384) (48419)

... Z toho plyne jen jedno, že dokud roztoči jsou, třeba i na kusy, nesmí se polevit než tam bude nula. A nula je přírodní stav. A i smysl varroatolerantních včel by měl být v dosažení nuly. Jenom tolerance nestačí, protože ta by se v případě oslabení včelstva neosvědčila. Aleš
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Aleši, je to krásná představa, ale kde se tedy vzal ten roztoč, když je podle Vás přírodní stav nula ...? To je jako pes bez blech ... Takže si dovolím nesouhlasit. Přírodní stav je, že esxistuje i parazit ... a ten zvláštní systém "hostitel" x parazit... Nula by byla krásná a varroa - resistence je krásný sen (nebo i cil?), ale přirozený stav je spíš něco jako rovnováha ...? Psa můžete stříkat, dávat mu "léčebné" obojky s Amitrazem, ale ona blecha je sviňa, časem si to vyhodnotí ... A soudruh věrný Varroa d. je možná ještě chytřejší ... Mimochodem: jak je to s registrací Amitrazu v okolnich zemích?
Jiří

Doporučuji pro nákup www.cestadreva.cz, kde je k dostání i lněná fermež, ale udělaná tak ji dělali kdysi - polymerizací oleje, je dražší, ale pro venkovní použití asi vhodnější. Mám zatím vyzkoušen jen lněný olej od této firmy. Jinak je už výrobců na trhu víc. Dá se použít i některý z produktů fy Kreidezeit (www.kreidezeit.cz). Výborný jinak kromě úlů je v domácnosti podlahový tvrdý olej na palubky nebo na nábytek olej Pure solid, který je z lněného oleje a terpentýnového oleje..to kdybyste třeba přemýšleli čím doma natřít nábytek z masivu. Mějte se
xxxxxxxxxxx
Díky za dobré tipy!
Vše dobré.
Jiří

Murdrci pozor!!!

Varidol
Účinná látka: amitraz, t.j. 1,5-bis/2,4-dimetylfenyl/-3-metyl- 1,3,5-triazapenta-1,4-dien.Obsah účinnej látky: 125 g/l. Účinkuje ako kontaktný jed na klieštiky dospelé i ich nymfálne štádiá.

POZOR! Nezaměnit si lahvičku Varidol FUM se stejně velkou lahvičkou M-1 AER !!
M-1 x
Var
M-1 AER obsahuje 2.5 ml (polovičku) kapaliny a fluvalinát v 10x vyšší koncentraci než je přípustné na fumigaci.

Pepan




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: U sa bav?me o amitraze
> Datum: 23.11.2010 09:32:15
> ----------------------------------------
> "Pokud mi zůstane Varidol z minulého roku (což se stává jen někdy), tak
> dávám na pásek jednu kapku staršího Varidolu a zbytek nového. V letošním
> roce jsem takto aplikoval u 2. fumigace. Zajímavé bylo, že 1. kapka
> (staršího Varidolu)byla na pásku vždy větší,než při použití nového
> Varidolu.
> Na čem tedy závisí velikost kapky a tím množství aplikovaného léčiva. Je to
> druhem použitého oleje ve Varidolu, množstvím účinné látky, nebo teplotou
> při kapání. Může účinná látka ze skleničky vyvětrat? Díky předem za váš
> názor."
>
> Ta kapka je docela složitá věc. Jedna věc je velikost kapky a druhá věc je
> to, jak rychle a jak široce se stejná kapka "rozleje" na větší či menší
> plochu papíru.
> U kapky hraje roli viskozita toho léčiva a povrchové napětí rozhraní léčivo
> - vzduch. Na papíru potom k tomu ještě přibývá povrchové napětí papír
> kapalina nebo spíš u pórovitého materiálu obecně afinita toho léčiva k
> papíru.
> Mělo by to být ovlivňováno teplotou, čím nižší teplota, tím větší kapka a
> potom přítomností povrchově aktivních látek v léčivu. Jako třeba ve vodě
> ovlivňují povrchové napětí saponáty..... V léčivu to může být buďto
> nějaká látka vzniklá rozpadem léčiva nebo nosného oleje, nebo nějaká
> příměs, která v jedné lahvičce je, v druhé není. A které může být i velmi
> málo.
> Jak dlouho uzavřená lahvička vydrží, asi hodně záleží na tom, jestli se do
> lahvičky dostane vzdušná vlhkost. Pokud je skladována v suchu a ve stálé
> teplotě, asi vydrží dlouho. Pokud je skladována za kolísající teploty, může
> za vyšší teploty z lahvičky unikat malé množství vzduchu a za nižší se do
> ní opět a se vzdušnou vlhkostí nasávat, vzdušná vlhkost potom léčivo
> znehodnotí.
> Co se týká kombinace jedna kapka staré léčivo a zbytek nové léčivo, vidím
> tam problém v tom že VUVČ v léčivu na fumigaci střídá účinnou látku. Jednou
> je tam amitraz, jednou fluvalinat a teď je otázka, co se stane, když se na
> jednom pásku to léčivo takhle zkombinuje. Jestli obě látky na sebe
> nepůsobí, potom bude tam může být jedné i druhé nedostatečná koncentrace a
> část roztočů přežije. Nebo jestli se účinost kombinace nějak vzájemně
> zvyšuje nebo dokonce násobí nebo kombinace nepůsobí úplně dobře na
> včely????
>
>
>

Pavle Holube varroa není u našich včelstev nic přírodního a v mém příspěvku jsem se vás ptal na trápení včel chemii a nebo ponecháním jejich osudu kdy včely jsou napadeny roztočem ve větší míře, co je menší zlo. A jestli můj postup včelám o kousek pomůže, tak to udělám a nebudu se ohlížet a rozhodovat podle toho jestli je u sousedů někdo takový či makový. A každý sražený roztoč se počítá, protože je to matka nové generace. Z toho plyne jen jedno, že dokut roztoči jsou, třeba i na kusy, nesmí se polevit než tam bude nula. A nula je přírodní stav. A i smysl varroatolerantních včel by měl být v dosažení nuly. Jenom tolerance nestačí, protože ta by se v případě oslabení včelstva neosvědčila. Aleš

Podle mně hodně záleží, z jakého dřeva jsou úly. Pokud jsou z kvalitního dřeva, dobrého smrkového, borovicového, atd, je nátěr zvenku méně významný. Pokud nevadí vzhled, ten ale stejně třeba u fermeže po nějakých letech stejně není nic moc.
Pokud jsou nástavky z nějakého odpadního dřeva, nějakého řídkého nebo už dokonce i chyceného , tam je nátěr hodně významný a hodně prodlužuje životnost.
Co se týká požadavku častého obměňování úlů, pokud se nástavky používají po celý rok venku, stejně i natřené déle něž takových těch 15 let nevydrží, respektive barva a opravný tmel na časté nátěry starších nástavků se stane postupně značně dražší než pořízení nových nástavků.
Takže pokud se v tom směru trochu počítá, nevidím v obměně problém.
Něco jiného je používání nástavků pod střechou, třeba ve včelíně, tam je ale zase prostor k výrobě značně levnějších, skladnějších a lehčích nástavků z nějakých sololitů, hobry a podobných alternativních materiálů.

Také se vařila s fermeží a používala na inpregnaci plátěných věder.
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: nat?en? n?stavk?
> Datum: 23.11.2010 09:37:20
> ----------------------------------------
> "A pokud někdo chce něco opravdu BIO - tak ověřená staletími v ŠUmavských
> > podmínkách je volská krev. :-)"
>
> Jestli se nepletu, nebyla to čistá volská krev, ale volská krev smíchaná s
> volskou žlučí. Krev asi byla nosná látka, vlastní odpudivý účinek asi měla
> ta žluč. A spíš to byl prostředek pro vnitřní použití než venkovní, takové
> přiznané trámy uvnitř světnice do půl roku od natření získaly vzhled
> staletého dřeva.
>
>
>

"Ahoj. Pokud chcete přeci jen zvolit nějakou ochranu dřeva a zároveň nějakou eko, doporučuji lněný olej. Akorát se vyhněte fermeži a dalším nátěrům tzv. na bázi lněného oleje a kupte lněný olej nejlépe za studena lisovaný. V ostatních přípravcích jsou sikativní látky většinou olovnaté a další aditiva. Nátěr provádím teplým olejem asi kolem 50-60 stupňů a nechám na sluníčku. Olej se do tří týdnů dokonale vytvrdí a nezanechává mastný pocit na omak.
Doporučuji pro nákup www.cestadreva.cz, kde je k dostání i lněná fermež, ale udělaná tak ji dělali kdysi - polymerizací oleje, je dražší, ale pro venkovní použití asi vhodnější. Mám zatím vyzkoušen jen lněný olej od této firmy. Jinak je už výrobců na trhu víc. Dá se použít i některý z produktů fy Kreidezeit (www.kreidezeit.cz). Výborný jinak kromě úlů je v domácnosti podlahový tvrdý olej na palubky nebo na nábytek olej Pure solid, který je z lněného oleje a terpentýnového oleje..to kdybyste třeba přemýšleli čím doma natřít nábytek z masivu. Mějte se"

Jistě, tyhlety staré materiály mají svoje kouzlo a pokud se dodrží postupy při jejich zpracování, mají taky svou výdrž.
Akorát koukám, jak v rámci konkurenčního boje se tady mluví o sikativech, kterých je ve fermeži nula celá, nulka nula něco trošičku málo, sikativa jsou totiž katalyzátory.
Jinak tepelně nezpracovaný lněný olej natřený tuhne cca do roku, tepelně upravený lněný olej, jak je vidět, tuhne za takových cca 3 měsíce a se sikativy ztuhne a zaschne přes noc.

Na jedné straně se doporučuje co nejčastěji obměňovat ly a na druhé straně ze doporučují tady postupy aby co nejdéle vydržely. A však dotaz zněl čím natírat aby to nevadilo včelám. Pak tady budou rady o všech přírodních prostředcích na nátěr od včelařů kteří pak do včel na odběr měli vrazí térák. jaká je v tom logika, to se ptám?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: natření nástavků
> Datum: 23.11.2010 10:02:46
> ----------------------------------------
>
> Dne 23.11.2010 9:34, kozlík napsal(a):
> > Pokud máte úly venku , pak je neodpustitelnou chybou nenatírat. Nenatřené
> > nástavky jsou již po jedné sezoně na západní straně totálně zničené.
> > Nejenom , že dřevo ztmavne , ale hlavně popraská . Natírám syntetikou , ale
> > jenom z venku . Uvnitř nenatírat ničím.
> >
>
> Toto je podle mě naprosto postavené naruby.
> To, že dřevo ztmavne vůbec ničemu nevadí - snad jen lidskému oku, podle
> kterého chce člověk přetvořit všechno okolo sebe. Dřevo ztmavne na
> povrchu a pod touto tenkou vrstvou je již dřevo neporušené.
> Praskání dřeva je způsobeno jeho pracováním. Tím, že se do něj dostává
> voda a opětovně prosychá. A ta voda se do něj dostává zejména zevnitř -
> pokud mají úly alespoň rochu rozumnější střechu. Takže Naopak je vnodné
> zevnitř použít nějakou parozábranu (např. vosk, parafín), aby k navlhání
> nedocházelo. Pak dřevo nepraská.
> Je potřeba používat stejných principů, jako projektanti domů - čim více
> ven, tím pro páry prodyšnější konstrukce a naopak čím více dovnitř, tím
> méně prostupná. Jinak stěny nasákají, pracují, snižuje se jejich
> izolační schopnost, těžknou...
> Špatně udělaná izolace podkroví, kdy vnější vrstva bránila prostupu páry
> ven, a naopak vnitřní páře umožňovala její vnikání do konstrukce vedla i
> k tomu, že se izolace tak nasákla vodou, že to trámy nevydržely a
> střecha se poroučela...
>
> Milan Čáp
>
>
>

Dne 23.11.2010 9:34, kozlík napsal(a):
> Pokud máte úly venku , pak je neodpustitelnou chybou nenatírat. Nenatřené
> nástavky jsou již po jedné sezoně na západní straně totálně zničené.
> Nejenom , že dřevo ztmavne , ale hlavně popraská . Natírám syntetikou , ale
> jenom z venku . Uvnitř nenatírat ničím.
>

Toto je podle mě naprosto postavené naruby.
To, že dřevo ztmavne vůbec ničemu nevadí - snad jen lidskému oku, podle
kterého chce člověk přetvořit všechno okolo sebe. Dřevo ztmavne na
povrchu a pod touto tenkou vrstvou je již dřevo neporušené.
Praskání dřeva je způsobeno jeho pracováním. Tím, že se do něj dostává
voda a opětovně prosychá. A ta voda se do něj dostává zejména zevnitř -
pokud mají úly alespoň rochu rozumnější střechu. Takže Naopak je vnodné
zevnitř použít nějakou parozábranu (např. vosk, parafín), aby k navlhání
nedocházelo. Pak dřevo nepraská.
Je potřeba používat stejných principů, jako projektanti domů - čim více
ven, tím pro páry prodyšnější konstrukce a naopak čím více dovnitř, tím
méně prostupná. Jinak stěny nasákají, pracují, snižuje se jejich
izolační schopnost, těžknou...
Špatně udělaná izolace podkroví, kdy vnější vrstva bránila prostupu páry
ven, a naopak vnitřní páře umožňovala její vnikání do konstrukce vedla i
k tomu, že se izolace tak nasákla vodou, že to trámy nevydržely a
střecha se poroučela...

Milan Čáp

Ahoj. Pokud chcete přeci jen zvolit nějakou ochranu dřeva a zároveň nějakou eko, doporučuji lněný olej. Akorát se vyhněte fermeži a dalším nátěrům tzv. na bázi lněného oleje a kupte lněný olej nejlépe za studena lisovaný. V ostatních přípravcích jsou sikativní látky většinou olovnaté a další aditiva. Nátěr provádím teplým olejem asi kolem 50-60 stupňů a nechám na sluníčku. Olej se do tří týdnů dokonale vytvrdí a nezanechává mastný pocit na omak.
Doporučuji pro nákup www.cestadreva.cz, kde je k dostání i lněná fermež, ale udělaná tak ji dělali kdysi - polymerizací oleje, je dražší, ale pro venkovní použití asi vhodnější. Mám zatím vyzkoušen jen lněný olej od této firmy. Jinak je už výrobců na trhu víc. Dá se použít i některý z produktů fy Kreidezeit (www.kreidezeit.cz). Výborný jinak kromě úlů je v domácnosti podlahový tvrdý olej na palubky nebo na nábytek olej Pure solid, který je z lněného oleje a terpentýnového oleje..to kdybyste třeba přemýšleli čím doma natřít nábytek z masivu. Mějte se

""""""Ale jak by jste nazval stav kdy jsou ve včelstvu stovky až tisíce roztočů, které poškozují plod ze kterého se líhnou mrzáci včely neschopné své kvality života? """
Příteli Aleši, vy jste uváděl desítky a ne tisíce. Pokud se někde vyskytují tisíce, je to jiná situace.
Vyvraždění do nuly je sice oblažujícím pocitem dobré práce, ale třeba v sousedovic půdě přežívá neošetřené včelstvo. Zde je nutný nadhled nad celkovou situací v přírodě. Chov včelstev si nelze plést s chovem vepřů. Jsme součástí přírody a tomu nemá cenu vzdorovat. Je nutné přizpůsobit se zákonitostem přírody. Více sledovat a méně zasahovat.

Milan (88.101.207.147) --- 22. 11. 2010
natření nástavků

dobrý den,jako začínající včelař se chci vyhnout některým neodpustitelným chybám.

Rád bych natřel nástavky nějakým přostředkem, který ochrání dřevo a dá nástavkům konečnou , případně i arevnou podobu. Jaké natírací materiály jsou vhodné a bezpečné pro včely ?
Prosím o odpověď i na email. děkuji Milan
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Obsáhlá debata na toto téma je na:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Povrchova-uprava?highlight=n%C3%A1t%C4%9Br
Jiří

Jinak ekvivalent k natření je parafínování nástavků. Stejně na naparafínovaném nástavku nedrží prakticky žádná barva, snad kromě asfaltu.

"A pokud někdo chce něco opravdu BIO - tak ověřená staletími v ŠUmavských
> podmínkách je volská krev. :-)"

Jestli se nepletu, nebyla to čistá volská krev, ale volská krev smíchaná s volskou žlučí. Krev asi byla nosná látka, vlastní odpudivý účinek asi měla ta žluč. A spíš to byl prostředek pro vnitřní použití než venkovní, takové přiznané trámy uvnitř světnice do půl roku od natření získaly vzhled staletého dřeva.

Pokud máte úly venku , pak je neodpustitelnou chybou nenatírat. Nenatřené nástavky jsou již po jedné sezoně na západní straně totálně zničené. Nejenom , že dřevo ztmavne , ale hlavně popraská . Natírám syntetikou , ale jenom z venku . Uvnitř nenatírat ničím.

"Pokud mi zůstane Varidol z minulého roku (což se stává jen někdy), tak dávám na pásek jednu kapku staršího Varidolu a zbytek nového. V letošním roce jsem takto aplikoval u 2. fumigace. Zajímavé bylo, že 1. kapka (staršího Varidolu)byla na pásku vždy větší,než při použití nového Varidolu.
Na čem tedy závisí velikost kapky a tím množství aplikovaného léčiva. Je to druhem použitého oleje ve Varidolu, množstvím účinné látky, nebo teplotou při kapání. Může účinná látka ze skleničky vyvětrat? Díky předem za váš názor."

Ta kapka je docela složitá věc. Jedna věc je velikost kapky a druhá věc je to, jak rychle a jak široce se stejná kapka "rozleje" na větší či menší plochu papíru.
U kapky hraje roli viskozita toho léčiva a povrchové napětí rozhraní léčivo - vzduch. Na papíru potom k tomu ještě přibývá povrchové napětí papír kapalina nebo spíš u pórovitého materiálu obecně afinita toho léčiva k papíru.
Mělo by to být ovlivňováno teplotou, čím nižší teplota, tím větší kapka a potom přítomností povrchově aktivních látek v léčivu. Jako třeba ve vodě ovlivňují povrchové napětí saponáty..... V léčivu to může být buďto nějaká látka vzniklá rozpadem léčiva nebo nosného oleje, nebo nějaká příměs, která v jedné lahvičce je, v druhé není. A které může být i velmi málo.
Jak dlouho uzavřená lahvička vydrží, asi hodně záleží na tom, jestli se do lahvičky dostane vzdušná vlhkost. Pokud je skladována v suchu a ve stálé teplotě, asi vydrží dlouho. Pokud je skladována za kolísající teploty, může za vyšší teploty z lahvičky unikat malé množství vzduchu a za nižší se do ní opět a se vzdušnou vlhkostí nasávat, vzdušná vlhkost potom léčivo znehodnotí.
Co se týká kombinace jedna kapka staré léčivo a zbytek nové léčivo, vidím tam problém v tom že VUVČ v léčivu na fumigaci střídá účinnou látku. Jednou je tam amitraz, jednou fluvalinat a teď je otázka, co se stane, když se na jednom pásku to léčivo takhle zkombinuje. Jestli obě látky na sebe nepůsobí, potom bude tam může být jedné i druhé nedostatečná koncentrace a část roztočů přežije. Nebo jestli se účinost kombinace nějak vzájemně zvyšuje nebo dokonce násobí nebo kombinace nepůsobí úplně dobře na včely????

přivezu matroš, uděláme jim před vchodem uličku ;-D

"Rád bych natřel nástavky nějakým přostředkem, který ochrání dřevo a dá nástavkům konečnou , případně i arevnou podobu. Jaké natírací materiály jsou vhodné a bezpečné pro včely ?"

Je docela výběr. V podstatě všechno, co se vsákne do dřeva aspoň milimetr, jinak se ze dřeva olupuje a co venku vydrží.
Nevhodné jsou jen všelijaké nátěry s insekticidními a fungicidními látkami, snad kromě nějakých velice mírných.
Potom barvy s obsahem těžkých kovů, ale to je záležitost buďto některých základních antikorozních barev anebo starých vrchních emailů jakožto například plechovka barvy 30 let někde zapomenutá na půdě, ony některé tehdejší barvy i po těch 30 letech skladování mohou být po rozmíchání použitelné.
Fermež je dobrá volba, já ji také používám. Vedle toho, že to je v podstatě přírodní surovina, je to i domácí surovina, nebo by aspoň mohla být. Moje zkušenosti s nákupem fermeže jsou jinak takové, že je velice vhodné dělat "výběrové řízení" neboli se hodně poptávat po různých kutilských a řemeslnických obchodech. Fermež se dá v některých obchodech sehnat výrazně levněji, pokud se kupuje ve větším balení, balení po 4 - 10 litrech než když se kupuje v nejbližší drogerii v plechovkách po 0,6 - 1 litru, pravděpodobně se na tom živí ještě někdo navíc, kdo fermež rozlévá do toho malého balení.
U fermeže jakožto u látky s obsahem sikativ tvrdnoucí působením vzdušného kyslíku je jen třeba trochu dávat pozor na zbytky, takové 3 kila hadrů od fermeže smotaného do balíku nebo na hromadě nebo jiný pórovitý materiál znečištěný fermeží ve větší hromadě, třeba piliny, se může samovznítit. Ta pravděpodobnost je malá, ale je.

To bych musel pustit žilou půlce parlamentu, Kde jinde voly sehnat.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: nat?en? n?stavk?
> Datum: 23.11.2010 07:10:53
> ----------------------------------------
> .chci vyhnout některým neodpustitelným chybám.
>
> Rád bych natřel nástavky nějakým přostředkem, který ochrání dřevo a dá
> nástavkům konečnou , případně i arevnou podobu. Jaké natírací materiály
> jsou vhodné a bezpečné pro včely ?
> Prosím o odpověď i na email. děkuji Milan
> --------------------
>
> Natírání nástavků čímkoli je naprostá chyba.
> Už jí dělám málokdy. Ale je to nějak v člověku že je nervozní z toho jak
> tmavne krásně bílé dřevo.
>
> Ale pokud nebude na dřevo zatékat, má podle odborníků vydžet dlouho.
>
> To je mimo jiné důvod, proč na zimu nenechávám jen plechová víka - mají
> malý přesah a tady u nás je dost větrno a úly mají mokrou stěnu.
>
> A pokud někdo chce něco opravdu BIO - tak ověřená staletími v ŠUmavských
> podmínkách je volská krev. :-)
>
> Karel
>
>
>

Já jsem si udělal orientační porovnání s fumigací a vychází mi to nastejno.
---------------
Podle mě není fumigace méně účinná než aerosol.

Když jsem se v 2005,2006 nevím - zapojil do testování rezsitence pro Dol, tak jsme si amatérsky spočítal, že účinnost fumigace při střídání dvou látek byla dost přes 95%.

A souhlasí to se vším, co jsem zatím viděl jak kdo testoval.

Druhý rok to dělám Grifinem. A spady se neliší od toho co jsem znal s aerosolem ani s fumigací papírky.
A podle toho co testovali jiní to tak taky je.

Podle mě to má veklkou výhodu, že když zjistím že se blíží ochlazení - tedy minulý týden, jsme schopen za odpoledne překouřit snad i stovky včelstev.
A pokud zase přijde oteplení - a pravěpodobné to je - tak využiji i jediného odpoledne. S papírky tak stěží jedno stanoviště.

A podle toho jak se dlouho motá kouř v úlu a jak se jej pak snaží včely vymávat ven, si myslím, že se daleko účinněji dostane do rozrušeného chomáče. A vedlejší efekt - stejně jako u aerosolu, že to prostě natře po plástech a včelách atd.

Po fumigacei mi alepoň padaly VD jen jeden den, po Aerosolu a Grifinu padají i pár dní po nalakování.

Spíš bude zajímavé sledovat aplikaci s vodou.
viz vcelarskeforum.cz

Karel

Pokud má být nátěr trošku v souladu s přírodou, tak aspoň dvakrát natřít lněným olejem. Dá se koupit v drogerii jako ředidlo olejových barev na obrazy.

..chci vyhnout některým neodpustitelným chybám.

Rád bych natřel nástavky nějakým přostředkem, který ochrání dřevo a dá nástavkům konečnou , případně i arevnou podobu. Jaké natírací materiály jsou vhodné a bezpečné pro včely ?
Prosím o odpověď i na email. děkuji Milan
--------------------

Natírání nástavků čímkoli je naprostá chyba.
Už jí dělám málokdy. Ale je to nějak v člověku že je nervozní z toho jak tmavne krásně bílé dřevo.

Ale pokud nebude na dřevo zatékat, má podle odborníků vydžet dlouho.

To je mimo jiné důvod, proč na zimu nenechávám jen plechová víka - mají malý přesah a tady u nás je dost větrno a úly mají mokrou stěnu.

A pokud někdo chce něco opravdu BIO - tak ověřená staletími v ŠUmavských podmínkách je volská krev. :-)

Karel

Aleš Molčík napsal:

>Já jsem ten kdo na sílu genetiky věří. A tak mě myšlenky vedou směrem, jestli tento rozdíl ve výsledku nesouvisí právě i se selekcí včel a rozchovu pouze od včelstev s minimálním spadem, kdy se samozřejmě přihlíží i k jiným vlastnostem.
>Náš předseda to takhle dělá už hromadu let, členové od něj si berou matky, takže ty jeho včely se celkem šíří po okolí.
>Já počítám spad během sezóny jak si vzpomenu a hlavně mě zajímá spad po 1 fumigaci a to si i znamenám. Dnes jsem ty moje záznamy porovnával a pro lepší orientaci přepočítal na procenta a mohu říct, že každý rok se mi počet včelstev s nulou po první fumigaci zvyšuje.
>Dnes už těch s nulou mám většinu takže při výběru mohu postupovat i trochu přísněji.
............

Asi jste v ohledu k výběru včelstev opravdu šťastná organizace. Také věřím, že tudy vede cesta.
Možná trochu k zamyšlení něco vyčteného i letos nechtě odzkoušeného - jsou včely, které oproti jiným mají malý spad. Otázkou je, jak si tyto včely budou radit s větším zamořením při nějakém nakoupení roztoče? Měl jsem letos jedny včely ve Vranové, dost jsem jim věřil, spad měly v té lepší polovině (ale u všech včelstev byl větší, než bych chtěl). Toto včelstvo vypadalo že se chystá brzo na zimu, od září bez průhledných roztočů.
A jako jediné po nich zústal prázdný úl bez včel i bez zbytků plodu. Něco tam bylo špatně.
Mám taky jedny včely, které jsem vytypoval ke zrušení - loni i letos největší spady, někde ty roztoče snad nasávají. Jsou roztočem poškozené, ale jeví vůli zimu přežít, tak jsem je zkusil nezrušit, když mi to přírodní výběr vyselektoval dost sám o sobě.
Když si zkusím zateoretizovat, kdybych rušil včelstva jen podle spadu, potom bych zřejmě možná rozchoval včely, které jako první padly.
Když včely odolávají velkému množství roztočů, není mi to jedno a snažím se jim pomoct (letos věřím tomu, že mi KM zachránila oproti roku 2007 půlku stanoviště), ale jako test odolnosti je to bezkonkurenční. člověk se nestačí divit a své názory musí stále korigovat.
...................



Aleš Molčík napsal:

>Mám dotaz na varroamonitorovací včelaře dělal někdo hygienický test a porovnal to se spadem?
>Když už máte záznamy o spadu, slouží vám to pouze na postupu tlumení roztoče? Aleš
.................

Používám záznamy k léčení a k vytypování včelstev, která ruším a od kterých rozchovávám matky.

RK

Avartin /amitraz/ mám odložený v skrinke dva roky a vôbec mi nechýba. Je určite po záuke a určite karcinogénny, ale ak by ho niekto potreboval, tak ho poskytnem zadarmo.

dobrý den,jako začínající včelař se chci vyhnout některým neodpustitelným chybám.

Rád bych natřel nástavky nějakým přostředkem, který ochrání dřevo a dá nástavkům konečnou , případně i arevnou podobu. Jaké natírací materiály jsou vhodné a bezpečné pro včely ?
Prosím o odpověď i na email. děkuji Milan

prosím kdo mi poradí,kde sehnat klobouk ke včelařské kombinéze na zip(propálil jsem ho kuřákem a nemůžu ho nikde sehnat)předem děkuji.

Dobrý den, dovoluji si navrhnou téma pro ty, kteří jsou ochotni sledovat roztoče na podložkách. Co takhle udělat ověření účinnost grifinu, když jaksi nelze očekávat že by to z vlastní iniciativy a za svoje udělal Dol a zřejmě i ČSV má jiné starosti, než zadávat granty na ověření nových metod. Já jsem si udělal orientační porovnání s fumigací a vychází mi to nastejno, bohužel letos nemám z technických důvodů možnost porovnání s aerosolem.
M. Holý

tak jsem volal do firmy Janka Aroma, kde UMĚLÝ MED nabízejí po internetu a lidsky se s nimi chtěl domluvit, že jejich název tohoto výrobku nekoresponduje s legislativou České republiky. Odmítli, že prý název zanechají. Volal jsem na ČSV a hned dnešní den večer se už výrobek jmenuje jinak. Přátelé, nesmíme se bát vystoupit proti něčemu, co poškozuje nás všechny včelaře. S pozdravem Michal

Udělal jsem pokus: ošetřil / ne léčil/ včelstva několikaletým Taktikem, Taktivarem prošlým Varidolem a čerstvým Varidolem. Nebyl v tom naprosto žádný rozdíl, účinnost byla zcela stejná. Záruční doba na skleničkách je uvedena proto, že tam musí být a ne že končí účinnost. Takže chyby hledat jinde než v přípravcích na ošetřování včelstev

Proto byly vymyšleny varroapodložky - a proto vznikl VMS - www.varroamonitoring.cz. Mnozí včelaři se díky tomu naučili monitorovat, alespoň příležitostně. Matela

Nechcem sa vyvyšovať, ale ja som už v r. 1985 mal varroadná, varroapodložky aj s vyznačenými štvorcami a robil som dôsledný monitoring. A bol to môj "vynález". Pri malom množstve mŕtvych Vd spočítavanie tak to nebol problém, ale ak ich bolo na nej tisíc, tak to bolo únavné a nepomohli ani štvorce. Robil so to dlhé roky, prestal som s tým, keď som namontoval do dien peľochyty. A dobre som spravil, s Vd som si poradil a z peľu mám výnos ako keby včely boli vyprodukovali 1 tonu repkového medu.
Teraz klieštiky zberám len po fumigácii a peľ získavam už 10 rokov. Tohoto roku to bolo menej, len 240 kg peľu v mrazenom stave.

Honza:
Pokud mi zůstane Varidol z minulého roku (což se stává jen někdy), tak dávám na pásek jednu kapku staršího Varidolu a zbytek nového. V letošním roce jsem takto aplikoval u 2. fumigace. Zajímavé bylo, že 1. kapka (staršího Varidolu)byla na pásku vždy větší,než při použití nového Varidolu.
Na čem tedy závisí velikost kapky a tím množství aplikovaného léčiva. Je to druhem použitého oleje ve Varidolu, množstvím účinné látky, nebo teplotou při kapání. Může účinná látka ze skleničky vyvětrat? Díky předem za váš názor.
----------
Lahvičky distribuované u nás mají většinou expiraci do příštího září. Takže to neřeším.
Donedávna jsem si pásky propichoval v předstihu - nejlíp to jde děrovadlem- šídlem na rámky, to je jeho jediné použití a nebo vrtačkou. Pak jsem si to v klidu doma v teple propíchal hřebíky a zapíchal do desky polystyrenu.
A na stanovišti najednou pokapal a pak jen chodil a zapaloval a zastrkoval. Měl jsem obavy jestli látka za tu hodinu nevyprchá. Podle Ing. Veselého nehrála hodina venku na knotu žádnou roli. Z toho se dá usoudit, že v uzvavřené lahvičce vydrží řadu let. V dobách kdy jsem počítal VD na kusy jsem si alespoň ničeho nevšiml.

Ohledně velikosti kapiček - to je jednoduchý pokus - překapejte lahvičky a uvidíte jaké jsou v tom rozdíly. :-)

Metodika - dávkování je pravděpodobně nastavená na nejblbějího včelaře s nejhorším úlem. V podstatě ani tak nejde o to s jakým množstvém VD se roztoč potká, ale aby se s ním potkal. Je to snad nervový jed takže i malá dávka jej poškodí - a i když pak leze, tak je prý poškozený že se nereprodukuje.

Když si vezmete jakými "zjednodušeními" se aplikuje léčivo a přesto to funguje, tak bych si velikostí kapky nelámal hlavu. :-)

Karel

S roztoči jsem problém neměl za deset let žádný a ani další včelaři z okolí natož aby včelstva uhynula.OŠETŘUJE B-) se dle návodu metodiky. V naší ZO to dělají takhle už asi 20 let. V jiných ZO se rovněž nějak ošetřuje ale s horšímy výsledky. Já jsem ten kdo na sílu genetiky věří. A tak mě myšlenky vedou směrem, jestli tento rozdíl ve výsledku nesouvisí právě i se selekcí včel a rozchovu pouze od včelstev s minimálním spadem, kdy se samozřejmě přihlíží i k jiným vlastnostem. Náš předseda to takhle dělá už hromadu let, členové od něj si berou matky, takže ty jeho včely se celkem šíří po okolí. Já počítám spad během sezóny jak si vzpomenu a hlavně mě zajímá spad po 1 fumigaci a to si i znamenám. Dnes jsem ty moje záznamy porovnával a pro lepší orientaci přepočítal na procenta a mohu říct, že každý rok se mi počet včelstev s nulou po první fumigaci zvyšuje. Dnes už těch s nulou mám většinu takže při výběru mohu postupovat i trochu přísněji. Mám dotaz na varroamonitorovací včelaře dělal někdo hygienický test a porovnal to se spadem? Když už máte záznamy o spadu, slouží vám to pouze na postupu tlumení roztoče? Aleš

Také to nemíchám. Udajně nesmí zmrznout.
---------------------------------------------
Pokud mi zůstane Varidol z minulého roku (což se stává jen někdy), tak dávám na pásek jednu kapku staršího Varidolu a zbytek nového. V letošním roce jsem takto aplikoval u 2. fumigace. Zajímavé bylo, že 1. kapka (staršího Varidolu)byla na pásku vždy větší,než při použití nového Varidolu.
Na čem tedy závisí velikost kapky a tím množství aplikovaného léčiva. Je to druhem použitého oleje ve Varidolu, množstvím účinné látky, nebo teplotou při kapání. Může účinná látka ze skleničky vyvětrat? Díky předem za váš názor.

jo ješte se chci zeptat mam kdispozici žívi vejmutovky sam už mam doma prken dost myslyte že by šli prodat třeba 3m kulatiny?u nas to nikdo nechce na pile ani na topení

doufam že budou stačit 3,2 kdys je tam nabiju tak to drží slušne uvidim po sezone co to udalo ale zatim držej líp stou sponkou než s hřebíčkama.

J. Mátl napsal:

>L. Matela napsal: Ti co nemonitorují, často netuší, že takový rok je zde.
>A aparát, který distribuuje prostředky pro tlumení varroózy a který včelaře informuje, nemusí zareagovat dost pružně a to byl problém v roce 2007. ...
>Následující roky 2008-2010 jsou na rozoče "slabší" a tak bdělost polevuje. Ale ta další vlna zase přijde. Příroda nám dříve či později nachystá další selekční vlnu...
xxxxxxxxxx
>Mám trochu obavu, Lukáši, že už nachystala ... uvidíme ovšem na jaře ...
xxx
..............

No, já už vidím teď v listopadu. :)
Ve Vranové z deseti včelstev jsem zrušil tři nejpoškozenější kleštíkem a v jednom včelstvu jsem už nenašel ani živou včelu (ale ani typické zbytky plodu).
To i přesto, že jsem použil u některých včelstev opakovaně kyselinu.
Spad po fumigaci nebyl horší než v loni, ale loni tu včelstva nebyla zdaleka tak poškozená, jako tohoto roku.
Uvidíme, co zbytek stanoviště, jak se mu bude do jara dařit.
Ani jsem nezamýšlel takovýto zátěžový test provést, ale od srpna se mi nedařilo kyselinou srazit roztoče na přijatelnou úroveň.
Tak jsem zase něco vyselektoval. :)
Ovšem když řeknu něco k těm vlnám - loni tu méně roztočů nebylo.
Na druhém stanovišti v Hustopečích bylo loni dokonce více roztočů než letos.
Je to prostě místní záležitost.

Mám radost, že oproti roku 2007 některá ze včelstev vypadají zcela v pořádku (jedno dokonce nebylo v průběhu roku kyselinou ani léčeno), do příštího roku je tu zase víc zkušeností, co je vhodnější rozchovávat.

A jak už mnozí psali - dělat oddělky, člověk nikdy neví, kdy se budou hodit. :)

Radek Krušina

Lukáš Matela (89.24.189.86) --- 22. 11. 2010

VP: Nejde mě na rozum, že by chemikálie jeden rok fungovala a druhý ne.

Ta chemie nefunguje na rozotče jen tam, kde jsou rezistentní populace roztočů. Ale to pak nefunguje dlouhodobě.

Problém s těmi vlnami je jinde: některý rok je pro vývoj roztoče natolik výhodný, že začít likvidovat roztoče koncem srpna je už příliš pozdě na záchranu silně promořených včelstev.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Navíc: roztoč není žádný trouba. Umí se k chemické válce postavit chlapsky, čelem. A sedí, saje si hemolymfu našich miláčků a počítá, co mu to ... a dumá, jak na to. Možná jsme si ho tou naší válkou už zocelili a zakalili, jako Pavku Korčagina ...:-) A budeme se časem divit ...
xxx

Ti co nemonitorují, často netuší, že takový rok je zde.
A aparát, který distribuuje prostředky pro tlumení varroózy a který včelaře informuje, nemusí zareagovat dost pružně a to byl problém v roce 2007. ...
Následující roky 2008-2010 jsou na rozoče "slabší" a tak bdělost polevuje. Ale ta další vlna zase přijde. Příroda nám dříve či později nachystá další selekční vlnu...
xxxxxxxxxx
Mám trochu obavu, Lukáši, že už nachystala ... uvidíme ovšem na jaře ...
xxx

A bude na nás, zda budeme rozchovávat z toho co přežije nebo z toho co přežije "na amitrazu" a v přírodě by nemělo šanci. Ve druhém případě jdeme přesně opačným směrem než k varroatoleranci.
xxxxxxxxxxxxxxxx
A jsme zase "tam": To treat or not to treat - that is the question (J. Kefuss aneb Léčit nebo neléčit - toť ta otázka ...).
Aneb ještě jednou: najdeme pro nás a naše podmínky schůdný kompromis? Lze jej najít? A chceme ho hledat? Já bych si s dovolením také vzal ... eh pardon, já bych, s dovolením, byl pro to hledání ...
Jiří ;-)

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 22. 11. 2010
Re: IX.sjezd ?SV (48274) (48305) (48308) (48310) (48320) (48321) (48322) (48324) (48326) (48327) (48328) (48330) (48331) (48332) (48333) (48337) (48339) (48341) (48343) (48344) (48347) (48352) (48354) (48365) (48366) (48369) (48373) (48375) (48379) (48384) (48386)

Když už jsme v tématu o sjezdu, máte někdo doporučeníhodné informace o kandidátech na předsedu a jejich vztahu k problému roztoče?

Konkrétně kdo z kandidátů by byl ochotný směrovat myšlení ve svazu tímto směrem: špatní nejsou včelaři, kterým hynou na roztoče neodolná včelstva a jsou ochotní se k tomu přiznat, ale špatná jsou včelstva, která nejsou odolná proti roztoči a budeme se v ČR snažit najít a rozchovat včelstva, která vykazují největší odolnost proti roztoči a vytvořit systém léčení, který je dovoluje odhalit.

Komu máme držet palce? :)
xxxxxxxxxxxxxx
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Kandidati-na-predsedu-CSV

Tam jsou aspoň ty informace, které někteří z kandidátů chtěli zveřejnit. Něco je i na svazových stránkách. Jestli to tu čtou samotní kandidáti, mohli by se k tomu sami vyjádřit. Bylo by to cenné aspoň pro lid obecný ...Dobrá a zásadní tedy otázka ...;-)
Jiří

VP: Nejde mě na rozum, že by chemikálie jeden rok fungovala a druhý ne.

Ta chemie nefunguje na rozotče jen tam, kde jsou rezistentní populace roztočů. Ale to pak nefunguje dlouhodobě.

Problém s těmi vlnami je jinde: některý rok je pro vývoj roztoče natolik výhodný, že začít likvidovat roztoče koncem srpna je už příliš pozdě na záchranu silně promořených včelstev.

Ti co nemonitorují, často netuší, že takový rok je zde. A aparát, který distribuuje prostředky pro tlumení varroózy a který včelaře informuje, nemusí zareagovat dost pružně a to byl problém v roce 2007.

Proto byly vymyšleny varroapodložky - a proto vznikl VMS - www.varroamonitoring.cz. Mnozí včelaři se díky tomu naučili monitorovat, alespoň příležitostně.

Následující roky 2008-2010 jsou na rozoče "slabší" a tak bdělost polevuje. Ale ta další vlna zase přijde. Příroda nám dříve či později nachystá další selekční vlnu...

A bude na nás, zda budeme rozchovávat z toho co přežije nebo z toho co přežije "na amitrazu" a v přírodě by nemělo šanci. Ve druhém případě jdeme přesně opačným směrem než k varroatoleranci.

To úsloví "přežije na amitrazu" berte prosím jako nadsázku.

Také to nemíchám. Udajně nesmí zmrznout.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: U sa bav?me o amitraze
> Datum: 22.11.2010 14:39:55
> ----------------------------------------
> Možná se chovám jako blázen, ale míchám již několik let loňský zbytek
> varidolu s částí nového. Pokud dostanu jen olej bez amitrazu, pořád mám
> 50-ti % výsledek. P.V.
>
> Možno vám pomôže moja skúsenosť s amitrazom:
>
> - ja pri zásahu proti Vd. už 10-ty rok používam !len! amitraz a vždy je
> všetko v poriadku. Tohoročný spád pri 70 včelstvách bol celkom v priemere
> 120 ks Vd.
>
> - vždy si zakúpim 100-200 ml prípravku Taktiku (Varidol je totožný s
> obsahom amitrazu vo Varidole) a používam ho 3-4 roky a vždy je rovnako
> účinný. Keď sa minie kúpim vo zverolekárstve.
> Preto ani Varidol nemusíte miešať s práve kúpeným.
>
>
>

Možná se chovám jako blázen, ale míchám již několik let loňský zbytek varidolu s částí nového. Pokud dostanu jen olej bez amitrazu, pořád mám 50-ti % výsledek. P.V.

Možno vám pomôže moja skúsenosť s amitrazom:

- ja pri zásahu proti Vd. už 10-ty rok používam !len! amitraz a vždy je všetko v poriadku. Tohoročný spád pri 70 včelstvách bol celkom v priemere 120 ks Vd.

- vždy si zakúpim 100-200 ml prípravku Taktiku (Varidol je totožný s obsahom amitrazu vo Varidole) a používam ho 3-4 roky a vždy je rovnako účinný. Keď sa minie kúpim vo zverolekárstve.
Preto ani Varidol nemusíte miešať s práve kúpeným.

Když už jsme v tématu o sjezdu, máte někdo doporučeníhodné informace o kandidátech na předsedu a jejich vztahu k problému roztoče?

Konkrétně kdo z kandidátů by byl ochotný směrovat myšlení ve svazu tímto směrem: špatní nejsou včelaři, kterým hynou na roztoče neodolná včelstva a jsou ochotní se k tomu přiznat, ale špatná jsou včelstva, která nejsou odolná proti roztoči a budeme se v ČR snažit najít a rozchovat včelstva, která vykazují největší odolnost proti roztoči a vytvořit systém léčení, který je dovoluje odhalit.

Komu máme držet palce? :)

> KaJi:
> Zatím ten systém třikrát zklamal. 1997,2002,2007.
> Tak sem s nápady.

Nejsem chemik a vím že tu je pár lidí co do toho vidí.
Amitraz je sloučenina, produkt chemické výroby.
Dotaz: pokud to neupečou správně vznikne něco jiného?
Používáme jej rozpuštěný v oleji.
Kacířský dotaz: co když někdo "ušetří", tedy rozpustí méně?

Nejde mě na rozum, že by chemikálie jeden rok fungovala a druhý ne.

Máte někdo nějakou statistiku, jak vypadaly úhyny v jiných státech v těchto
letech a u nich používaných léčiv?

Možná se chovám jako blázen, ale míchám již několik let loňský zbytek
varidolu s částí nového. Pokud dostanu jen olej bez amitrazu, pořád mám
50-ti % výsledek.

Neberte to jako nařčení někoho z něčeho. Neumím to zkonrolovat, amitraz
nevidím. Když jsem natakoval vodu a benzin 1:3, auto nejelo a voda byla
vidět. Nemělo se to stát, ale stalo.

Vasek.

Přítely Pavle Holube, to nadšení do boje má termín "doléčení včelstev" to že se u toho používá chemie je nutné zlo, protože zatím jiná a účinná pomoc není
.........
Je správné používat pojem tlumení nákazy. O nic jiného nejde.
-----------------
A př. Karle máte slušný arsenal chemie, a nenapadlo Vás, že by jste polovinu toho možná nemusel ani potřebovat a vyzkoušely jste to co jsem tu celou dobu psal? Návod vychází už spoustu let v sedmičce Včelařství a nám to zatím funguje. Aleš
-------
To je velké nepochopení, já ten arzenál mám ve skříni a připravený k použití. Ale co jej tam mám, jsme jej nepoužil. Nechci již být nikdy závislý na "akceschopnosti" ZO a celého systému. Vysokou cenu jsem zaplatil v 2007/2008. To jsem na ZO hlásil spady VD už v červenci.

Ale zatím mi stačilo vždycky třikrát v zimě fumigovat tak jak vyhláška stanoví. A kdyby tam nebyl ten relikt dávné minulosti - vyšetření zimní měli, tak bych měl teprve první léčení za sebou. Prostě bych léčil ještě na Silvestra místo 28.října, pokud by spad byl takový, že by to bylo třeba.

Kompresory má naše ZO od 80tých let. Když se někdy po 2000 přestalo léčit, tak po jednom podzimu, kdy přišly mrazy už v listopadu a nepolevily jsme si pořídil za vlastní prachy a za plnou cenu vyvíječ a el. kompresor. Dokonce jsem je jendou půjčil ZO, když si opět pořídili kompresory.
A ještě před tím, asi tak 2004 jsem s ním, bubnem ale.kabelu a sousedem objížděli okolní včelaře, protože jsem se domníval, že situaci bez VD, která po 2003 nastala musíme dlouho udržet. Podzim 2006 jsem dokonce léčil 3x aerosoloem, dvakrát vodou, protože jsem naletěl na ty kecy o vyšší účinnosti než fumigace. A v 2007 jsme taky jseště používal kompresor 3x a ještě někde po 4. protože pořád padali.

Přesto jsem rok na to, na některých stanovištích musel dávat Gabon, ale to nebyl problém mého léčení, ale prostě v okolí dál padaly včelstva.

Takže to neber nějak že bych byl apriori proti, ale když nejméně dva roky před 2007 léčím jen kompresorem a přesto to nepomůže, tak jsem skeptický.
Já jsem pro pořádnou zimní léčbu, ale odmítám nadšení funkcionářů, kteří myslí že tím že odešlou kelímky a na výročce přečtou výsledky mají až do příští zimy vystaráno.
Oni, stejně jako mnoho dalších čte v té vyhlášce jen to chtějí číst.
Ona je tam jedna kapitolka, která říká, že včelař má monitorovat stav svých včelstev po celou sezonu.
Zimní kampaň neznamená žádnou jistotu. Je to jen předpoklad.

Komisionální aerosolování je určitým pokrokem pouze u těch členů, kteří by bez takových hurá akcí už dávno byly bez včel. Tam si trochu pomůžeme. Ale podle mě to rozhodně nestojí za tu námahu a omezování ostatních co se přiměřeně starají o včely.

A pokud jde ještě o mě, kouknu po druhé na podložky a letos rozhodně léčím třikrát všude. A pokud i po třetím bude spad, dojde klidně i na vyvíječ. Nejsem dogmatik, ale než to do včel naperu, tak přemýšlím nad fakty. M.j. nad spadem na podložce.

A pokud se podívám na výsledky svých stanovišť tak tisícový spad mám i na stanovišti kde mi místní ZO vloni léčila aerosolem a letos zase bude.
Ale mám tam jedno krajní včelstvo co má posetou podložku a o kus dál včelstvo co je na desítkách.
A o tom tady povídám, to že je někde v okolí neléčené včelstvo beru jako fakt a počítám s tím, že na jaře může padnout a moje včely si pár stovek VD mohou přinést. I kdybych je celou zimu natíral amitrázem.
Prostě jsem vyvalený, jak všichni teď vyčerpají všechnu energii a na jaře budou tančit kolem měli jak domorodci kolem ohně a vzývat své božstvo. Protože to není jiného, než víra. Fakt lze z toho vyšetření vyčíst asi tak desetinu, oproti pohledu na léčení po podložce.

A to je na tom veselé - běžní funkcionářoi - to není proti Svazu - ale představují snad to lepší ze včelařů - nevědí kolik jim toho padá. To je trága, oni spoléhají na nějaká čísla co někdo někde v rychlosti naplácá na papír.

Já spoléhám hlavně na fakta a sebe. Hlavně po 2007.


Jinak vaše plošné vyšetření spr na mor oceňuji a závidím.
Karel

Tak ještě jedno lidové rčení " spravil to jak svině branku" a lidé mají toho s prasaty víc společného a některá prasata jsou i užitečnější než někteří lidé, ale nemyslím tím nikoho zde konkrétního, jen zdůrazňuji, že všechna čest prasatum. A já vodorovné drátkování používám a jiné jsem nikdy neměl. Aleš

Přítely Pavle Holube, to nadšení do boje má termín "doléčení včelstev" to že se u toho používá chemie je nutné zlo, protože zatím jiná a účinná pomoc není. A celý můj postup vychází z toho, že předpokládám že ona metodika tlumení varroázy nebyla sestavena pacientem ústavu pro slabomyslné. A píšete, že tím trápím včely? Samozřejmě že je tím minimálně obtěžuji, o tom nemám pochybnost. Ale jak by jste nazval stav kdy jsou ve včelstvu stovky až tisíce roztočů, které poškozují plod ze kterého se líhnou mrzáci včely neschopné své kvality života? Podle mě tohle je trápení včel a ne na to rezignovat a uklidňovat sám sebe, přestože normální je, že naše včela roztoče nemá. Já jsem chovatel a mám zodpovědnost vůči svým svěřencům a to je nejvyšší zásada každého chovu. A př. Karle máte slušný arsenal chemie, a nenapadlo Vás, že by jste polovinu toho možná nemusel ani potřebovat a vyzkoušely jste to co jsem tu celou dobu psal? Návod vychází už spoustu let v sedmičce Včelařství a nám to zatím funguje. Aleš

že je to málo tak na jeho adresu se hodí jedno lidové přirovnání, že má v rukou cit jak svině v rypáku. A.M.

Tak ste na omyle, tá sviňa má taký citlivý rypák, že ju hubári používajú na hľadanie podzemných hľuzoviek a to je už čo povedať o ich citlivosti v rypáku. Ak včelár pri výplete rámiky použije vodorovné vedenie drôtu, tak potrebná sila môže hornú latku vytrhnúť zo sedla, hlavne pri ťažších a vyšších rámikov.

Používám rámky hoffman langstrothovy délky dadant. U standartních rámku s tím také problémy nejsou i s těmi mám nějaké zkušenosti.

Já jsem praktik a jestli mám dobré výsledky tak se toho budu držet. A ti co tvrdí že to dělám a celá naše ZO špatně a baví se o tom, že spad několika stovek je normální, tak aniž bych se kohokoliv nějak chtěl dotknout, mám pocit že si něco nalhává sám sobě. O tom že by jsme tu chovaly varroatolerantní včely nic nevím a pokud to není léčením, tak si klidně nechám vysvětlit čím to je. Včelstva mám tu na nehynou, tak předpokládám že léčivo je v pořádku. Aleš
---------------

Já jsem, i když to asi taky nevypadá, taky praktik.

Kromě roku 2007 a 2003 nevím co je to úhyn. V 2003 to u nás byla ale melecitóza. Na VD jsem doplatil až v 2007. To jsem neměl zkušenost s viry. Takže jsem se poučil, ve skříni mám Gabon, Nassenheidery, Mitegon a kanystry KM a nemusím v případě potřeby čekat až je tady v srpnu začnou rozdávat. V 2007 jsem zachytil zvýšený spad už v červenci, ale nebyly zkušenosti tak jsem to podcenil.
SPad po léčení sleduji asi tak od 1997.
Takže jsem schopen posoudit jestli už tady takové spady co mám nbyní byly.
Jo byly a několikrát. Bohužel tohle se nesleduje, je to překryto tanečky kolem výsledků vyšetření zimní měly.
průměrný včelař a i nadprůměrný včelař - tedy funkcionář mi většinjou není schopen říct kolik má spad po léčení - prostě to neřeší a jsou v klidu.

Samozřejmě se mohu letos mýlit a špatně vyzimuji, ale nemyslím, že stovkové či až do tisíce vysoké spady by měly po letošním příznivém létě ohrozit včely. Včely měly dobrou výživu a jsou v kupě.
Důležité je mít dobré včely.

Ovšem příští sezonu budu připraven. Nikoli na podzim, ale v sezoně.
Už třetím rokem tady úzkou příbuzenskou plemenitbou šlechtíme odolné linie VD - jak píše i LM - a až se nám VD v rojích a volně žijících včelstvech rozmnoží a překříží, tak nás čeká nový a námi zocelený roztoč. Dobře nám tak.
Pak nám zase nafackuje, přemnoží, zase bude pokračovat ve svém vývoji. Pár let selekce a pak heterozní efekt.

Roztoč má čas. Stejně jak včely je tu už pár milionů let.

Hodně optimismu a víry v zázračnou chemii. Bude jí třeba. :-)

Karel

Takže délka 32 jak Jirko píšete, postačí bohatě. Aleš
--------------

Nezazněly tady dvě informace.
Jedná se o rámky s mezerníky nebo "hofmany"?
A jak velký - vysoký to je rámek?

Karel

""""""Já osobně jsem po první fumigaci letos měl nejhorší spad 16 ks u jednoho včelstva ostatní byly tak do 10 a většina nic"""
Tak opravdu nevím, proč takové nadšení do boje. Stačí jen ta jedna fumigace a víc včely netrápit.

Hřebíčky se tradičně používaly s délkou 25, sponky mám 11 šířka a 22 délka. Dávám u horní loučky jednu shora a s nějakým vytahováním loučky problém nemám. Takže jestli Ti někdo bude tvrdit, že je to málo tak na jeho adresu se hodí jedno lidové přirovnání, že má v rukou cit jak svině v rypáku. A nevím jakým způsobem včelstva v nastavku rozebírá když mu loučky zůstávají v ruce. Takže délka 32 jak Jirko píšete, postačí bohatě. Aleš

Děkuji všem za jejich příspěvky k tématu sponkovačka. Dnes jsem objednal sponkovačku Gude, kombi set. Jak dlouhé spony je třeba použít ? 22 mm, 32 mm nebo 40mm ? Domnívám se, že 32 mm je dostačující, Kolik spon (1 nebo 2) dáváte na jeden spoj?

Díky Jiří

KaJi: Prostě to berte tak, že hubíme roztoče a neléčíme včely.
Hubíme ho třicet let a on se tady pravidelně ve vlnách znova objeví.

A ještě si přisadím:
to hubení velmi účinnými prostředky přežijí jen ti s opravdu nejagresivnější strategií množení, ti kteří dovedou velmi rychle zlikvidovat svého hostitele aniž by se stihli významně přesunout na jiného. Evoluce by je takto vyprofilovat nedovolila, protože tím by si roztoči pod sebou podřezávali větev a takto agresivní populace by zanikly.

Jinými slovy - tím systematickým léčením jsme si vyšlechtili velmi životaschopné populace roztočů

Ale je to jen moje osobní hypotéza, nejsem odborník evoluci, jen se snažím používat "selský" rozum a jiné paralely hostitel-parazit. Teprve čas ukáže...

Jak jsem napsal do padesáti ks na včelstvo, dlouhodobě, je standard v celé ZO. Já osobně jsem po první fumigaci letos měl nejhorší spad 16 ks u jednoho včelstva ostatní byly tak do 10 a většina nic. A podobné výsledky jsem neměl letos sám. Já jsem praktik a jestli mám dobré výsledky tak se toho budu držet. A ti co tvrdí že to dělám a celá naše ZO špatně a baví se o tom, že spad několika stovek je normální, tak aniž bych se kohokoliv nějak chtěl dotknout, mám pocit že si něco nalhává sám sobě. O tom že by jsme tu chovaly varroatolerantní včely nic nevím a pokud to není léčením, tak si klidně nechám vysvětlit čím to je. Včelstva mám tu na nehynou, tak předpokládám že léčivo je v pořádku. Aleš

Aleš:
Spad co jsem uvedl,padesát ks á včelstvo, je po první fumigaci počítáme to na druhý nebo třetí den.
--------------
To jako u tvých včel, nebo v celé ZO.

Vy tam v celé ZO nemáte jediné včelstvo, ze kterého by po prvním léčení spadlo víc jak stovka roztočů?

Díky za info.

Karel

Zdá se, že si pleteš pojmy s dojmy - tomu co uvádíš se říká manifestační. A je to stejná hovadina jako komisionální.
Ještě si pamatuješ heslo "ve vzduchu i na moři porazíme agresoři"?
zdenek

>Ale komisionální léčení v přesném překladu je léčení organizované, společné, plošné. Takže jde o metodiku a termín.

"""""A jestliže je dodrženo že se vše děje organizovaně stejnou metodikou, která vychází z počasí a ve stejném termínu, tak proběhlo komisionální léčení.""""""""
"""""""""" Fumigace se používá když je tepleji, i v noci, a zimní chomáč včel není tak stažený, tak se kouř dostane i do středu chomáče, ale jak je chladněji tak to včely na povrchu chomáče jen ofoukne na rozdíl od aerosolu který se dostane dál.""""""
Tato dvě dogmata jsou úplně blbá a nezničitelná.
1) V pozdním podzimu k horizontálnímu přenosu kleštíka včelího nedochází, tudíž hromadný jednodenní chemický útok nemá smysl.
2) Aerosolové kapénky jsou řádově větší, než částice dýmu (krystalická či amorfní forma zchlazené ztuhlé látky po odpaření) a par. Dým má větší šanci se dostat do středu chomáče ale působí krátkodobě. Tím nezpochybňuji, že aerosol je účinnější. Aerosol ulpí na plástech do kterých se s nosnou látkou rozpustí a dále ulpí na včelách a včely účinnou látku postupně roznesou, obdobně jako u gabonu. Větší účinnost je dána dlouhodobým účinkem. Horší způsob aplikace především na jaře neznám.

Trzni okonomika ma jednu takovou nenazranou schopnost , nezajimaji je drobky to nechaji malym , kteri dlazdi cestu , hledaji moznosti.
Kdyz na trhu objevi se zajimave sousto zaslapnou male do blata , a maji dost silne paky aby pravidla a zakony jim sly na ruku.
Nechci polemizovat , jiste dnes veterinari maji prace dost u nas jich pribyva a vim ze pri vetsi konkurenci budou muset hledat jine moznosti ci zvysovat ceny. Jen zemedelci , remeslnici , vcelari si skutecne konkuruji.
Lide z vyzsim vzdelanim musi mit vyzsi zivotni standart a tak lekari , veterinari , lekarnici i pres konkuranci jdou cenama nahoru. Nebo myslite ze u nas musi byt tolik lekaren, lekaru a veterinaru. Jejich cekarny jsou mnohdy prazdne. Jim staci dve hodiny a dost. Kolik je u vas lekaren. Dle naseho mesta bohate by stacilo polovina. A tak ceny jsou neumerne vysoko. / zklouzl jsem mimo tema /

Trzni okonomika ma jednu takovou nenazranou schopnost , nezajimaji je drobky to nechaji malym , kteri dlazdi cestu , hledaji moznosti.
Kdyz na trhu objevi se zajimave sousto zaslapnou male do blata , a maji dost silne paky aby pravidla a zakony jim sly na ruku.
Nechci polemizovat , jiste dnes veterinari maji prace dost u nas jich pribyva a vim ze pri vetsi konkurenci budou muset hledat jine moznosti ci zvysovat ceny. Jen zemedelci , remeslnici , vcelari si skutecne konkuruji.
Lide z vyzsim vzdelanim musi mit vyzsi zivotni standart a tak lekari , veterinari , lekarnici i pres konkuranci jdou cenama nahoru. Nebo myslite ze u nas musi byt tolik lekaren, lekaru a veterinaru. Jejich cekarny jsou mnohdy prazdne. Jim staci dve hodiny a dost. Kolik je u vas lekaren. Dle naseho mesta bohate by stacilo polovina. A tak ceny jsou neumerne vysoko. / zklouzl jsem mimo tema /

Spad co jsem uvedl,padesát ks á včelstvo, je po první fumigaci počítáme to na druhý nebo třetí den. Většina včelařů při vyslovení komisionální léčení, si z toho vytáhne to slovo komise a vydí jak mu nějaká delegace chodí po včelnici a kontroluje. Já jim to nemám za zlé, je to bubák z minulosti. Ale komisionální léčení v přesném překladu je léčení organizované, společné, plošné. Takže jde o metodiku a termín. Nikde není psáno, že léčení může provádět pouze někdo vyvolený a už vůbec ne nějaká komise. Na společném léčení, při první fumigaci, se můžou podílet všichni členové. Jestliže rozdám léčivo v pátek večer a vyvednu ho v neděli večer. Tak během jediného víkendu je celá organizace přeléčená ve stejném termínu a stejnou metodikou. A nejsem policajt ani komise, abych někoho podezíral jestli opravdu léčil nebo ne. A s aerosolem je to podobně. Jestliže je příklad deset přístrojů mezi členy a dva v ZO, tak těch deset si udělá své včelnice a ti dva udělají ostatní včelstva. A jestliže je dodrženo že se vše děje organizovaně stejnou metodikou, která vychází z počasí a ve stejném termínu, tak proběhlo komisionální léčení. A není nic obcházeno. U metodiky podzimního ošetření je psáno Varidolem fumigaci nebo aerosolem třikrát, v návodu Varidolu je uvedeno, nad deset stupňů fumigace pod deset aerosol, a druhé a třetí ošetření, s rozestupem 2-3 týdnů, včelstva mají být bez plodu kdy třetí ošetření je doporučeno na prosinec. Rozdíl mezi fumigaci a aerosolem, třebaže je použito stejné léčivo, je v rozdílu že jde o dva různé nosiče léčiva za různých teplot. Fumigace se používá když je tepleji, i v noci, a zimní chomáč včel není tak stažený, tak se kouř dostane i do středu chomáče, ale jak je chladněji tak to včely na povrchu chomáče jen ofoukne na rozdíl od aerosolu který se dostane dál. A když je třeba sedm stupňů tak jako aerosol se může použít voda namísto acetonu. A v praxi to mám potvrzené rovněž, vlastními zkušenostmi když jsem se dostal do situace kdy se nebylo možné dostat k vyvíječi. A kontroloval jsem si spad na jaře. Aleš