Včelařská konference

Aleš Molčík napsal:

>Já jsem ten kdo na sílu genetiky věří. A tak mě myšlenky vedou směrem, jestli tento rozdíl ve výsledku nesouvisí právě i se selekcí včel a rozchovu pouze od včelstev s minimálním spadem, kdy se samozřejmě přihlíží i k jiným vlastnostem.
>Náš předseda to takhle dělá už hromadu let, členové od něj si berou matky, takže ty jeho včely se celkem šíří po okolí.
>Já počítám spad během sezóny jak si vzpomenu a hlavně mě zajímá spad po 1 fumigaci a to si i znamenám. Dnes jsem ty moje záznamy porovnával a pro lepší orientaci přepočítal na procenta a mohu říct, že každý rok se mi počet včelstev s nulou po první fumigaci zvyšuje.
>Dnes už těch s nulou mám většinu takže při výběru mohu postupovat i trochu přísněji.
............

Asi jste v ohledu k výběru včelstev opravdu šťastná organizace. Také věřím, že tudy vede cesta.
Možná trochu k zamyšlení něco vyčteného i letos nechtě odzkoušeného - jsou včely, které oproti jiným mají malý spad. Otázkou je, jak si tyto včely budou radit s větším zamořením při nějakém nakoupení roztoče? Měl jsem letos jedny včely ve Vranové, dost jsem jim věřil, spad měly v té lepší polovině (ale u všech včelstev byl větší, než bych chtěl). Toto včelstvo vypadalo že se chystá brzo na zimu, od září bez průhledných roztočů.
A jako jediné po nich zústal prázdný úl bez včel i bez zbytků plodu. Něco tam bylo špatně.
Mám taky jedny včely, které jsem vytypoval ke zrušení - loni i letos největší spady, někde ty roztoče snad nasávají. Jsou roztočem poškozené, ale jeví vůli zimu přežít, tak jsem je zkusil nezrušit, když mi to přírodní výběr vyselektoval dost sám o sobě.
Když si zkusím zateoretizovat, kdybych rušil včelstva jen podle spadu, potom bych zřejmě možná rozchoval včely, které jako první padly.
Když včely odolávají velkému množství roztočů, není mi to jedno a snažím se jim pomoct (letos věřím tomu, že mi KM zachránila oproti roku 2007 půlku stanoviště), ale jako test odolnosti je to bezkonkurenční. člověk se nestačí divit a své názory musí stále korigovat.
...................



Aleš Molčík napsal:

>Mám dotaz na varroamonitorovací včelaře dělal někdo hygienický test a porovnal to se spadem?
>Když už máte záznamy o spadu, slouží vám to pouze na postupu tlumení roztoče? Aleš
.................

Používám záznamy k léčení a k vytypování včelstev, která ruším a od kterých rozchovávám matky.

RK

Avartin /amitraz/ mám odložený v skrinke dva roky a vôbec mi nechýba. Je určite po záuke a určite karcinogénny, ale ak by ho niekto potreboval, tak ho poskytnem zadarmo.

dobrý den,jako začínající včelař se chci vyhnout některým neodpustitelným chybám.

Rád bych natřel nástavky nějakým přostředkem, který ochrání dřevo a dá nástavkům konečnou , případně i arevnou podobu. Jaké natírací materiály jsou vhodné a bezpečné pro včely ?
Prosím o odpověď i na email. děkuji Milan

prosím kdo mi poradí,kde sehnat klobouk ke včelařské kombinéze na zip(propálil jsem ho kuřákem a nemůžu ho nikde sehnat)předem děkuji.

Dobrý den, dovoluji si navrhnou téma pro ty, kteří jsou ochotni sledovat roztoče na podložkách. Co takhle udělat ověření účinnost grifinu, když jaksi nelze očekávat že by to z vlastní iniciativy a za svoje udělal Dol a zřejmě i ČSV má jiné starosti, než zadávat granty na ověření nových metod. Já jsem si udělal orientační porovnání s fumigací a vychází mi to nastejno, bohužel letos nemám z technických důvodů možnost porovnání s aerosolem.
M. Holý

tak jsem volal do firmy Janka Aroma, kde UMĚLÝ MED nabízejí po internetu a lidsky se s nimi chtěl domluvit, že jejich název tohoto výrobku nekoresponduje s legislativou České republiky. Odmítli, že prý název zanechají. Volal jsem na ČSV a hned dnešní den večer se už výrobek jmenuje jinak. Přátelé, nesmíme se bát vystoupit proti něčemu, co poškozuje nás všechny včelaře. S pozdravem Michal

Udělal jsem pokus: ošetřil / ne léčil/ včelstva několikaletým Taktikem, Taktivarem prošlým Varidolem a čerstvým Varidolem. Nebyl v tom naprosto žádný rozdíl, účinnost byla zcela stejná. Záruční doba na skleničkách je uvedena proto, že tam musí být a ne že končí účinnost. Takže chyby hledat jinde než v přípravcích na ošetřování včelstev

Proto byly vymyšleny varroapodložky - a proto vznikl VMS - www.varroamonitoring.cz. Mnozí včelaři se díky tomu naučili monitorovat, alespoň příležitostně. Matela

Nechcem sa vyvyšovať, ale ja som už v r. 1985 mal varroadná, varroapodložky aj s vyznačenými štvorcami a robil som dôsledný monitoring. A bol to môj "vynález". Pri malom množstve mŕtvych Vd spočítavanie tak to nebol problém, ale ak ich bolo na nej tisíc, tak to bolo únavné a nepomohli ani štvorce. Robil so to dlhé roky, prestal som s tým, keď som namontoval do dien peľochyty. A dobre som spravil, s Vd som si poradil a z peľu mám výnos ako keby včely boli vyprodukovali 1 tonu repkového medu.
Teraz klieštiky zberám len po fumigácii a peľ získavam už 10 rokov. Tohoto roku to bolo menej, len 240 kg peľu v mrazenom stave.

Honza:
Pokud mi zůstane Varidol z minulého roku (což se stává jen někdy), tak dávám na pásek jednu kapku staršího Varidolu a zbytek nového. V letošním roce jsem takto aplikoval u 2. fumigace. Zajímavé bylo, že 1. kapka (staršího Varidolu)byla na pásku vždy větší,než při použití nového Varidolu.
Na čem tedy závisí velikost kapky a tím množství aplikovaného léčiva. Je to druhem použitého oleje ve Varidolu, množstvím účinné látky, nebo teplotou při kapání. Může účinná látka ze skleničky vyvětrat? Díky předem za váš názor.
----------
Lahvičky distribuované u nás mají většinou expiraci do příštího září. Takže to neřeším.
Donedávna jsem si pásky propichoval v předstihu - nejlíp to jde děrovadlem- šídlem na rámky, to je jeho jediné použití a nebo vrtačkou. Pak jsem si to v klidu doma v teple propíchal hřebíky a zapíchal do desky polystyrenu.
A na stanovišti najednou pokapal a pak jen chodil a zapaloval a zastrkoval. Měl jsem obavy jestli látka za tu hodinu nevyprchá. Podle Ing. Veselého nehrála hodina venku na knotu žádnou roli. Z toho se dá usoudit, že v uzvavřené lahvičce vydrží řadu let. V dobách kdy jsem počítal VD na kusy jsem si alespoň ničeho nevšiml.

Ohledně velikosti kapiček - to je jednoduchý pokus - překapejte lahvičky a uvidíte jaké jsou v tom rozdíly. :-)

Metodika - dávkování je pravděpodobně nastavená na nejblbějího včelaře s nejhorším úlem. V podstatě ani tak nejde o to s jakým množstvém VD se roztoč potká, ale aby se s ním potkal. Je to snad nervový jed takže i malá dávka jej poškodí - a i když pak leze, tak je prý poškozený že se nereprodukuje.

Když si vezmete jakými "zjednodušeními" se aplikuje léčivo a přesto to funguje, tak bych si velikostí kapky nelámal hlavu. :-)

Karel

S roztoči jsem problém neměl za deset let žádný a ani další včelaři z okolí natož aby včelstva uhynula.OŠETŘUJE B-) se dle návodu metodiky. V naší ZO to dělají takhle už asi 20 let. V jiných ZO se rovněž nějak ošetřuje ale s horšímy výsledky. Já jsem ten kdo na sílu genetiky věří. A tak mě myšlenky vedou směrem, jestli tento rozdíl ve výsledku nesouvisí právě i se selekcí včel a rozchovu pouze od včelstev s minimálním spadem, kdy se samozřejmě přihlíží i k jiným vlastnostem. Náš předseda to takhle dělá už hromadu let, členové od něj si berou matky, takže ty jeho včely se celkem šíří po okolí. Já počítám spad během sezóny jak si vzpomenu a hlavně mě zajímá spad po 1 fumigaci a to si i znamenám. Dnes jsem ty moje záznamy porovnával a pro lepší orientaci přepočítal na procenta a mohu říct, že každý rok se mi počet včelstev s nulou po první fumigaci zvyšuje. Dnes už těch s nulou mám většinu takže při výběru mohu postupovat i trochu přísněji. Mám dotaz na varroamonitorovací včelaře dělal někdo hygienický test a porovnal to se spadem? Když už máte záznamy o spadu, slouží vám to pouze na postupu tlumení roztoče? Aleš

Také to nemíchám. Udajně nesmí zmrznout.
---------------------------------------------
Pokud mi zůstane Varidol z minulého roku (což se stává jen někdy), tak dávám na pásek jednu kapku staršího Varidolu a zbytek nového. V letošním roce jsem takto aplikoval u 2. fumigace. Zajímavé bylo, že 1. kapka (staršího Varidolu)byla na pásku vždy větší,než při použití nového Varidolu.
Na čem tedy závisí velikost kapky a tím množství aplikovaného léčiva. Je to druhem použitého oleje ve Varidolu, množstvím účinné látky, nebo teplotou při kapání. Může účinná látka ze skleničky vyvětrat? Díky předem za váš názor.

jo ješte se chci zeptat mam kdispozici žívi vejmutovky sam už mam doma prken dost myslyte že by šli prodat třeba 3m kulatiny?u nas to nikdo nechce na pile ani na topení

doufam že budou stačit 3,2 kdys je tam nabiju tak to drží slušne uvidim po sezone co to udalo ale zatim držej líp stou sponkou než s hřebíčkama.

J. Mátl napsal:

>L. Matela napsal: Ti co nemonitorují, často netuší, že takový rok je zde.
>A aparát, který distribuuje prostředky pro tlumení varroózy a který včelaře informuje, nemusí zareagovat dost pružně a to byl problém v roce 2007. ...
>Následující roky 2008-2010 jsou na rozoče "slabší" a tak bdělost polevuje. Ale ta další vlna zase přijde. Příroda nám dříve či později nachystá další selekční vlnu...
xxxxxxxxxx
>Mám trochu obavu, Lukáši, že už nachystala ... uvidíme ovšem na jaře ...
xxx
..............

No, já už vidím teď v listopadu. :)
Ve Vranové z deseti včelstev jsem zrušil tři nejpoškozenější kleštíkem a v jednom včelstvu jsem už nenašel ani živou včelu (ale ani typické zbytky plodu).
To i přesto, že jsem použil u některých včelstev opakovaně kyselinu.
Spad po fumigaci nebyl horší než v loni, ale loni tu včelstva nebyla zdaleka tak poškozená, jako tohoto roku.
Uvidíme, co zbytek stanoviště, jak se mu bude do jara dařit.
Ani jsem nezamýšlel takovýto zátěžový test provést, ale od srpna se mi nedařilo kyselinou srazit roztoče na přijatelnou úroveň.
Tak jsem zase něco vyselektoval. :)
Ovšem když řeknu něco k těm vlnám - loni tu méně roztočů nebylo.
Na druhém stanovišti v Hustopečích bylo loni dokonce více roztočů než letos.
Je to prostě místní záležitost.

Mám radost, že oproti roku 2007 některá ze včelstev vypadají zcela v pořádku (jedno dokonce nebylo v průběhu roku kyselinou ani léčeno), do příštího roku je tu zase víc zkušeností, co je vhodnější rozchovávat.

A jak už mnozí psali - dělat oddělky, člověk nikdy neví, kdy se budou hodit. :)

Radek Krušina

Lukáš Matela (89.24.189.86) --- 22. 11. 2010

VP: Nejde mě na rozum, že by chemikálie jeden rok fungovala a druhý ne.

Ta chemie nefunguje na rozotče jen tam, kde jsou rezistentní populace roztočů. Ale to pak nefunguje dlouhodobě.

Problém s těmi vlnami je jinde: některý rok je pro vývoj roztoče natolik výhodný, že začít likvidovat roztoče koncem srpna je už příliš pozdě na záchranu silně promořených včelstev.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Navíc: roztoč není žádný trouba. Umí se k chemické válce postavit chlapsky, čelem. A sedí, saje si hemolymfu našich miláčků a počítá, co mu to ... a dumá, jak na to. Možná jsme si ho tou naší válkou už zocelili a zakalili, jako Pavku Korčagina ...:-) A budeme se časem divit ...
xxx

Ti co nemonitorují, často netuší, že takový rok je zde.
A aparát, který distribuuje prostředky pro tlumení varroózy a který včelaře informuje, nemusí zareagovat dost pružně a to byl problém v roce 2007. ...
Následující roky 2008-2010 jsou na rozoče "slabší" a tak bdělost polevuje. Ale ta další vlna zase přijde. Příroda nám dříve či později nachystá další selekční vlnu...
xxxxxxxxxx
Mám trochu obavu, Lukáši, že už nachystala ... uvidíme ovšem na jaře ...
xxx

A bude na nás, zda budeme rozchovávat z toho co přežije nebo z toho co přežije "na amitrazu" a v přírodě by nemělo šanci. Ve druhém případě jdeme přesně opačným směrem než k varroatoleranci.
xxxxxxxxxxxxxxxx
A jsme zase "tam": To treat or not to treat - that is the question (J. Kefuss aneb Léčit nebo neléčit - toť ta otázka ...).
Aneb ještě jednou: najdeme pro nás a naše podmínky schůdný kompromis? Lze jej najít? A chceme ho hledat? Já bych si s dovolením také vzal ... eh pardon, já bych, s dovolením, byl pro to hledání ...
Jiří ;-)

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 22. 11. 2010
Re: IX.sjezd ?SV (48274) (48305) (48308) (48310) (48320) (48321) (48322) (48324) (48326) (48327) (48328) (48330) (48331) (48332) (48333) (48337) (48339) (48341) (48343) (48344) (48347) (48352) (48354) (48365) (48366) (48369) (48373) (48375) (48379) (48384) (48386)

Když už jsme v tématu o sjezdu, máte někdo doporučeníhodné informace o kandidátech na předsedu a jejich vztahu k problému roztoče?

Konkrétně kdo z kandidátů by byl ochotný směrovat myšlení ve svazu tímto směrem: špatní nejsou včelaři, kterým hynou na roztoče neodolná včelstva a jsou ochotní se k tomu přiznat, ale špatná jsou včelstva, která nejsou odolná proti roztoči a budeme se v ČR snažit najít a rozchovat včelstva, která vykazují největší odolnost proti roztoči a vytvořit systém léčení, který je dovoluje odhalit.

Komu máme držet palce? :)
xxxxxxxxxxxxxx
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Kandidati-na-predsedu-CSV

Tam jsou aspoň ty informace, které někteří z kandidátů chtěli zveřejnit. Něco je i na svazových stránkách. Jestli to tu čtou samotní kandidáti, mohli by se k tomu sami vyjádřit. Bylo by to cenné aspoň pro lid obecný ...Dobrá a zásadní tedy otázka ...;-)
Jiří

VP: Nejde mě na rozum, že by chemikálie jeden rok fungovala a druhý ne.

Ta chemie nefunguje na rozotče jen tam, kde jsou rezistentní populace roztočů. Ale to pak nefunguje dlouhodobě.

Problém s těmi vlnami je jinde: některý rok je pro vývoj roztoče natolik výhodný, že začít likvidovat roztoče koncem srpna je už příliš pozdě na záchranu silně promořených včelstev.

Ti co nemonitorují, často netuší, že takový rok je zde. A aparát, který distribuuje prostředky pro tlumení varroózy a který včelaře informuje, nemusí zareagovat dost pružně a to byl problém v roce 2007.

Proto byly vymyšleny varroapodložky - a proto vznikl VMS - www.varroamonitoring.cz. Mnozí včelaři se díky tomu naučili monitorovat, alespoň příležitostně.

Následující roky 2008-2010 jsou na rozoče "slabší" a tak bdělost polevuje. Ale ta další vlna zase přijde. Příroda nám dříve či později nachystá další selekční vlnu...

A bude na nás, zda budeme rozchovávat z toho co přežije nebo z toho co přežije "na amitrazu" a v přírodě by nemělo šanci. Ve druhém případě jdeme přesně opačným směrem než k varroatoleranci.

To úsloví "přežije na amitrazu" berte prosím jako nadsázku.

Také to nemíchám. Udajně nesmí zmrznout.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: U sa bav?me o amitraze
> Datum: 22.11.2010 14:39:55
> ----------------------------------------
> Možná se chovám jako blázen, ale míchám již několik let loňský zbytek
> varidolu s částí nového. Pokud dostanu jen olej bez amitrazu, pořád mám
> 50-ti % výsledek. P.V.
>
> Možno vám pomôže moja skúsenosť s amitrazom:
>
> - ja pri zásahu proti Vd. už 10-ty rok používam !len! amitraz a vždy je
> všetko v poriadku. Tohoročný spád pri 70 včelstvách bol celkom v priemere
> 120 ks Vd.
>
> - vždy si zakúpim 100-200 ml prípravku Taktiku (Varidol je totožný s
> obsahom amitrazu vo Varidole) a používam ho 3-4 roky a vždy je rovnako
> účinný. Keď sa minie kúpim vo zverolekárstve.
> Preto ani Varidol nemusíte miešať s práve kúpeným.
>
>
>

Možná se chovám jako blázen, ale míchám již několik let loňský zbytek varidolu s částí nového. Pokud dostanu jen olej bez amitrazu, pořád mám 50-ti % výsledek. P.V.

Možno vám pomôže moja skúsenosť s amitrazom:

- ja pri zásahu proti Vd. už 10-ty rok používam !len! amitraz a vždy je všetko v poriadku. Tohoročný spád pri 70 včelstvách bol celkom v priemere 120 ks Vd.

- vždy si zakúpim 100-200 ml prípravku Taktiku (Varidol je totožný s obsahom amitrazu vo Varidole) a používam ho 3-4 roky a vždy je rovnako účinný. Keď sa minie kúpim vo zverolekárstve.
Preto ani Varidol nemusíte miešať s práve kúpeným.

Když už jsme v tématu o sjezdu, máte někdo doporučeníhodné informace o kandidátech na předsedu a jejich vztahu k problému roztoče?

Konkrétně kdo z kandidátů by byl ochotný směrovat myšlení ve svazu tímto směrem: špatní nejsou včelaři, kterým hynou na roztoče neodolná včelstva a jsou ochotní se k tomu přiznat, ale špatná jsou včelstva, která nejsou odolná proti roztoči a budeme se v ČR snažit najít a rozchovat včelstva, která vykazují největší odolnost proti roztoči a vytvořit systém léčení, který je dovoluje odhalit.

Komu máme držet palce? :)

> KaJi:
> Zatím ten systém třikrát zklamal. 1997,2002,2007.
> Tak sem s nápady.

Nejsem chemik a vím že tu je pár lidí co do toho vidí.
Amitraz je sloučenina, produkt chemické výroby.
Dotaz: pokud to neupečou správně vznikne něco jiného?
Používáme jej rozpuštěný v oleji.
Kacířský dotaz: co když někdo "ušetří", tedy rozpustí méně?

Nejde mě na rozum, že by chemikálie jeden rok fungovala a druhý ne.

Máte někdo nějakou statistiku, jak vypadaly úhyny v jiných státech v těchto
letech a u nich používaných léčiv?

Možná se chovám jako blázen, ale míchám již několik let loňský zbytek
varidolu s částí nového. Pokud dostanu jen olej bez amitrazu, pořád mám
50-ti % výsledek.

Neberte to jako nařčení někoho z něčeho. Neumím to zkonrolovat, amitraz
nevidím. Když jsem natakoval vodu a benzin 1:3, auto nejelo a voda byla
vidět. Nemělo se to stát, ale stalo.

Vasek.

Přítely Pavle Holube, to nadšení do boje má termín "doléčení včelstev" to že se u toho používá chemie je nutné zlo, protože zatím jiná a účinná pomoc není
.........
Je správné používat pojem tlumení nákazy. O nic jiného nejde.
-----------------
A př. Karle máte slušný arsenal chemie, a nenapadlo Vás, že by jste polovinu toho možná nemusel ani potřebovat a vyzkoušely jste to co jsem tu celou dobu psal? Návod vychází už spoustu let v sedmičce Včelařství a nám to zatím funguje. Aleš
-------
To je velké nepochopení, já ten arzenál mám ve skříni a připravený k použití. Ale co jej tam mám, jsme jej nepoužil. Nechci již být nikdy závislý na "akceschopnosti" ZO a celého systému. Vysokou cenu jsem zaplatil v 2007/2008. To jsem na ZO hlásil spady VD už v červenci.

Ale zatím mi stačilo vždycky třikrát v zimě fumigovat tak jak vyhláška stanoví. A kdyby tam nebyl ten relikt dávné minulosti - vyšetření zimní měli, tak bych měl teprve první léčení za sebou. Prostě bych léčil ještě na Silvestra místo 28.října, pokud by spad byl takový, že by to bylo třeba.

Kompresory má naše ZO od 80tých let. Když se někdy po 2000 přestalo léčit, tak po jednom podzimu, kdy přišly mrazy už v listopadu a nepolevily jsme si pořídil za vlastní prachy a za plnou cenu vyvíječ a el. kompresor. Dokonce jsem je jendou půjčil ZO, když si opět pořídili kompresory.
A ještě před tím, asi tak 2004 jsem s ním, bubnem ale.kabelu a sousedem objížděli okolní včelaře, protože jsem se domníval, že situaci bez VD, která po 2003 nastala musíme dlouho udržet. Podzim 2006 jsem dokonce léčil 3x aerosoloem, dvakrát vodou, protože jsem naletěl na ty kecy o vyšší účinnosti než fumigace. A v 2007 jsme taky jseště používal kompresor 3x a ještě někde po 4. protože pořád padali.

Přesto jsem rok na to, na některých stanovištích musel dávat Gabon, ale to nebyl problém mého léčení, ale prostě v okolí dál padaly včelstva.

Takže to neber nějak že bych byl apriori proti, ale když nejméně dva roky před 2007 léčím jen kompresorem a přesto to nepomůže, tak jsem skeptický.
Já jsem pro pořádnou zimní léčbu, ale odmítám nadšení funkcionářů, kteří myslí že tím že odešlou kelímky a na výročce přečtou výsledky mají až do příští zimy vystaráno.
Oni, stejně jako mnoho dalších čte v té vyhlášce jen to chtějí číst.
Ona je tam jedna kapitolka, která říká, že včelař má monitorovat stav svých včelstev po celou sezonu.
Zimní kampaň neznamená žádnou jistotu. Je to jen předpoklad.

Komisionální aerosolování je určitým pokrokem pouze u těch členů, kteří by bez takových hurá akcí už dávno byly bez včel. Tam si trochu pomůžeme. Ale podle mě to rozhodně nestojí za tu námahu a omezování ostatních co se přiměřeně starají o včely.

A pokud jde ještě o mě, kouknu po druhé na podložky a letos rozhodně léčím třikrát všude. A pokud i po třetím bude spad, dojde klidně i na vyvíječ. Nejsem dogmatik, ale než to do včel naperu, tak přemýšlím nad fakty. M.j. nad spadem na podložce.

A pokud se podívám na výsledky svých stanovišť tak tisícový spad mám i na stanovišti kde mi místní ZO vloni léčila aerosolem a letos zase bude.
Ale mám tam jedno krajní včelstvo co má posetou podložku a o kus dál včelstvo co je na desítkách.
A o tom tady povídám, to že je někde v okolí neléčené včelstvo beru jako fakt a počítám s tím, že na jaře může padnout a moje včely si pár stovek VD mohou přinést. I kdybych je celou zimu natíral amitrázem.
Prostě jsem vyvalený, jak všichni teď vyčerpají všechnu energii a na jaře budou tančit kolem měli jak domorodci kolem ohně a vzývat své božstvo. Protože to není jiného, než víra. Fakt lze z toho vyšetření vyčíst asi tak desetinu, oproti pohledu na léčení po podložce.

A to je na tom veselé - běžní funkcionářoi - to není proti Svazu - ale představují snad to lepší ze včelařů - nevědí kolik jim toho padá. To je trága, oni spoléhají na nějaká čísla co někdo někde v rychlosti naplácá na papír.

Já spoléhám hlavně na fakta a sebe. Hlavně po 2007.


Jinak vaše plošné vyšetření spr na mor oceňuji a závidím.
Karel

Tak ještě jedno lidové rčení " spravil to jak svině branku" a lidé mají toho s prasaty víc společného a některá prasata jsou i užitečnější než někteří lidé, ale nemyslím tím nikoho zde konkrétního, jen zdůrazňuji, že všechna čest prasatum. A já vodorovné drátkování používám a jiné jsem nikdy neměl. Aleš

Přítely Pavle Holube, to nadšení do boje má termín "doléčení včelstev" to že se u toho používá chemie je nutné zlo, protože zatím jiná a účinná pomoc není. A celý můj postup vychází z toho, že předpokládám že ona metodika tlumení varroázy nebyla sestavena pacientem ústavu pro slabomyslné. A píšete, že tím trápím včely? Samozřejmě že je tím minimálně obtěžuji, o tom nemám pochybnost. Ale jak by jste nazval stav kdy jsou ve včelstvu stovky až tisíce roztočů, které poškozují plod ze kterého se líhnou mrzáci včely neschopné své kvality života? Podle mě tohle je trápení včel a ne na to rezignovat a uklidňovat sám sebe, přestože normální je, že naše včela roztoče nemá. Já jsem chovatel a mám zodpovědnost vůči svým svěřencům a to je nejvyšší zásada každého chovu. A př. Karle máte slušný arsenal chemie, a nenapadlo Vás, že by jste polovinu toho možná nemusel ani potřebovat a vyzkoušely jste to co jsem tu celou dobu psal? Návod vychází už spoustu let v sedmičce Včelařství a nám to zatím funguje. Aleš

že je to málo tak na jeho adresu se hodí jedno lidové přirovnání, že má v rukou cit jak svině v rypáku. A.M.

Tak ste na omyle, tá sviňa má taký citlivý rypák, že ju hubári používajú na hľadanie podzemných hľuzoviek a to je už čo povedať o ich citlivosti v rypáku. Ak včelár pri výplete rámiky použije vodorovné vedenie drôtu, tak potrebná sila môže hornú latku vytrhnúť zo sedla, hlavne pri ťažších a vyšších rámikov.

Používám rámky hoffman langstrothovy délky dadant. U standartních rámku s tím také problémy nejsou i s těmi mám nějaké zkušenosti.

Já jsem praktik a jestli mám dobré výsledky tak se toho budu držet. A ti co tvrdí že to dělám a celá naše ZO špatně a baví se o tom, že spad několika stovek je normální, tak aniž bych se kohokoliv nějak chtěl dotknout, mám pocit že si něco nalhává sám sobě. O tom že by jsme tu chovaly varroatolerantní včely nic nevím a pokud to není léčením, tak si klidně nechám vysvětlit čím to je. Včelstva mám tu na nehynou, tak předpokládám že léčivo je v pořádku. Aleš
---------------

Já jsem, i když to asi taky nevypadá, taky praktik.

Kromě roku 2007 a 2003 nevím co je to úhyn. V 2003 to u nás byla ale melecitóza. Na VD jsem doplatil až v 2007. To jsem neměl zkušenost s viry. Takže jsem se poučil, ve skříni mám Gabon, Nassenheidery, Mitegon a kanystry KM a nemusím v případě potřeby čekat až je tady v srpnu začnou rozdávat. V 2007 jsem zachytil zvýšený spad už v červenci, ale nebyly zkušenosti tak jsem to podcenil.
SPad po léčení sleduji asi tak od 1997.
Takže jsem schopen posoudit jestli už tady takové spady co mám nbyní byly.
Jo byly a několikrát. Bohužel tohle se nesleduje, je to překryto tanečky kolem výsledků vyšetření zimní měly.
průměrný včelař a i nadprůměrný včelař - tedy funkcionář mi většinjou není schopen říct kolik má spad po léčení - prostě to neřeší a jsou v klidu.

Samozřejmě se mohu letos mýlit a špatně vyzimuji, ale nemyslím, že stovkové či až do tisíce vysoké spady by měly po letošním příznivém létě ohrozit včely. Včely měly dobrou výživu a jsou v kupě.
Důležité je mít dobré včely.

Ovšem příští sezonu budu připraven. Nikoli na podzim, ale v sezoně.
Už třetím rokem tady úzkou příbuzenskou plemenitbou šlechtíme odolné linie VD - jak píše i LM - a až se nám VD v rojích a volně žijících včelstvech rozmnoží a překříží, tak nás čeká nový a námi zocelený roztoč. Dobře nám tak.
Pak nám zase nafackuje, přemnoží, zase bude pokračovat ve svém vývoji. Pár let selekce a pak heterozní efekt.

Roztoč má čas. Stejně jak včely je tu už pár milionů let.

Hodně optimismu a víry v zázračnou chemii. Bude jí třeba. :-)

Karel

Takže délka 32 jak Jirko píšete, postačí bohatě. Aleš
--------------

Nezazněly tady dvě informace.
Jedná se o rámky s mezerníky nebo "hofmany"?
A jak velký - vysoký to je rámek?

Karel

""""""Já osobně jsem po první fumigaci letos měl nejhorší spad 16 ks u jednoho včelstva ostatní byly tak do 10 a většina nic"""
Tak opravdu nevím, proč takové nadšení do boje. Stačí jen ta jedna fumigace a víc včely netrápit.

Hřebíčky se tradičně používaly s délkou 25, sponky mám 11 šířka a 22 délka. Dávám u horní loučky jednu shora a s nějakým vytahováním loučky problém nemám. Takže jestli Ti někdo bude tvrdit, že je to málo tak na jeho adresu se hodí jedno lidové přirovnání, že má v rukou cit jak svině v rypáku. A nevím jakým způsobem včelstva v nastavku rozebírá když mu loučky zůstávají v ruce. Takže délka 32 jak Jirko píšete, postačí bohatě. Aleš

Děkuji všem za jejich příspěvky k tématu sponkovačka. Dnes jsem objednal sponkovačku Gude, kombi set. Jak dlouhé spony je třeba použít ? 22 mm, 32 mm nebo 40mm ? Domnívám se, že 32 mm je dostačující, Kolik spon (1 nebo 2) dáváte na jeden spoj?

Díky Jiří

KaJi: Prostě to berte tak, že hubíme roztoče a neléčíme včely.
Hubíme ho třicet let a on se tady pravidelně ve vlnách znova objeví.

A ještě si přisadím:
to hubení velmi účinnými prostředky přežijí jen ti s opravdu nejagresivnější strategií množení, ti kteří dovedou velmi rychle zlikvidovat svého hostitele aniž by se stihli významně přesunout na jiného. Evoluce by je takto vyprofilovat nedovolila, protože tím by si roztoči pod sebou podřezávali větev a takto agresivní populace by zanikly.

Jinými slovy - tím systematickým léčením jsme si vyšlechtili velmi životaschopné populace roztočů

Ale je to jen moje osobní hypotéza, nejsem odborník evoluci, jen se snažím používat "selský" rozum a jiné paralely hostitel-parazit. Teprve čas ukáže...

Jak jsem napsal do padesáti ks na včelstvo, dlouhodobě, je standard v celé ZO. Já osobně jsem po první fumigaci letos měl nejhorší spad 16 ks u jednoho včelstva ostatní byly tak do 10 a většina nic. A podobné výsledky jsem neměl letos sám. Já jsem praktik a jestli mám dobré výsledky tak se toho budu držet. A ti co tvrdí že to dělám a celá naše ZO špatně a baví se o tom, že spad několika stovek je normální, tak aniž bych se kohokoliv nějak chtěl dotknout, mám pocit že si něco nalhává sám sobě. O tom že by jsme tu chovaly varroatolerantní včely nic nevím a pokud to není léčením, tak si klidně nechám vysvětlit čím to je. Včelstva mám tu na nehynou, tak předpokládám že léčivo je v pořádku. Aleš

Aleš:
Spad co jsem uvedl,padesát ks á včelstvo, je po první fumigaci počítáme to na druhý nebo třetí den.
--------------
To jako u tvých včel, nebo v celé ZO.

Vy tam v celé ZO nemáte jediné včelstvo, ze kterého by po prvním léčení spadlo víc jak stovka roztočů?

Díky za info.

Karel

Zdá se, že si pleteš pojmy s dojmy - tomu co uvádíš se říká manifestační. A je to stejná hovadina jako komisionální.
Ještě si pamatuješ heslo "ve vzduchu i na moři porazíme agresoři"?
zdenek

>Ale komisionální léčení v přesném překladu je léčení organizované, společné, plošné. Takže jde o metodiku a termín.

"""""A jestliže je dodrženo že se vše děje organizovaně stejnou metodikou, která vychází z počasí a ve stejném termínu, tak proběhlo komisionální léčení.""""""""
"""""""""" Fumigace se používá když je tepleji, i v noci, a zimní chomáč včel není tak stažený, tak se kouř dostane i do středu chomáče, ale jak je chladněji tak to včely na povrchu chomáče jen ofoukne na rozdíl od aerosolu který se dostane dál.""""""
Tato dvě dogmata jsou úplně blbá a nezničitelná.
1) V pozdním podzimu k horizontálnímu přenosu kleštíka včelího nedochází, tudíž hromadný jednodenní chemický útok nemá smysl.
2) Aerosolové kapénky jsou řádově větší, než částice dýmu (krystalická či amorfní forma zchlazené ztuhlé látky po odpaření) a par. Dým má větší šanci se dostat do středu chomáče ale působí krátkodobě. Tím nezpochybňuji, že aerosol je účinnější. Aerosol ulpí na plástech do kterých se s nosnou látkou rozpustí a dále ulpí na včelách a včely účinnou látku postupně roznesou, obdobně jako u gabonu. Větší účinnost je dána dlouhodobým účinkem. Horší způsob aplikace především na jaře neznám.

Trzni okonomika ma jednu takovou nenazranou schopnost , nezajimaji je drobky to nechaji malym , kteri dlazdi cestu , hledaji moznosti.
Kdyz na trhu objevi se zajimave sousto zaslapnou male do blata , a maji dost silne paky aby pravidla a zakony jim sly na ruku.
Nechci polemizovat , jiste dnes veterinari maji prace dost u nas jich pribyva a vim ze pri vetsi konkurenci budou muset hledat jine moznosti ci zvysovat ceny. Jen zemedelci , remeslnici , vcelari si skutecne konkuruji.
Lide z vyzsim vzdelanim musi mit vyzsi zivotni standart a tak lekari , veterinari , lekarnici i pres konkuranci jdou cenama nahoru. Nebo myslite ze u nas musi byt tolik lekaren, lekaru a veterinaru. Jejich cekarny jsou mnohdy prazdne. Jim staci dve hodiny a dost. Kolik je u vas lekaren. Dle naseho mesta bohate by stacilo polovina. A tak ceny jsou neumerne vysoko. / zklouzl jsem mimo tema /

Trzni okonomika ma jednu takovou nenazranou schopnost , nezajimaji je drobky to nechaji malym , kteri dlazdi cestu , hledaji moznosti.
Kdyz na trhu objevi se zajimave sousto zaslapnou male do blata , a maji dost silne paky aby pravidla a zakony jim sly na ruku.
Nechci polemizovat , jiste dnes veterinari maji prace dost u nas jich pribyva a vim ze pri vetsi konkurenci budou muset hledat jine moznosti ci zvysovat ceny. Jen zemedelci , remeslnici , vcelari si skutecne konkuruji.
Lide z vyzsim vzdelanim musi mit vyzsi zivotni standart a tak lekari , veterinari , lekarnici i pres konkuranci jdou cenama nahoru. Nebo myslite ze u nas musi byt tolik lekaren, lekaru a veterinaru. Jejich cekarny jsou mnohdy prazdne. Jim staci dve hodiny a dost. Kolik je u vas lekaren. Dle naseho mesta bohate by stacilo polovina. A tak ceny jsou neumerne vysoko. / zklouzl jsem mimo tema /

Spad co jsem uvedl,padesát ks á včelstvo, je po první fumigaci počítáme to na druhý nebo třetí den. Většina včelařů při vyslovení komisionální léčení, si z toho vytáhne to slovo komise a vydí jak mu nějaká delegace chodí po včelnici a kontroluje. Já jim to nemám za zlé, je to bubák z minulosti. Ale komisionální léčení v přesném překladu je léčení organizované, společné, plošné. Takže jde o metodiku a termín. Nikde není psáno, že léčení může provádět pouze někdo vyvolený a už vůbec ne nějaká komise. Na společném léčení, při první fumigaci, se můžou podílet všichni členové. Jestliže rozdám léčivo v pátek večer a vyvednu ho v neděli večer. Tak během jediného víkendu je celá organizace přeléčená ve stejném termínu a stejnou metodikou. A nejsem policajt ani komise, abych někoho podezíral jestli opravdu léčil nebo ne. A s aerosolem je to podobně. Jestliže je příklad deset přístrojů mezi členy a dva v ZO, tak těch deset si udělá své včelnice a ti dva udělají ostatní včelstva. A jestliže je dodrženo že se vše děje organizovaně stejnou metodikou, která vychází z počasí a ve stejném termínu, tak proběhlo komisionální léčení. A není nic obcházeno. U metodiky podzimního ošetření je psáno Varidolem fumigaci nebo aerosolem třikrát, v návodu Varidolu je uvedeno, nad deset stupňů fumigace pod deset aerosol, a druhé a třetí ošetření, s rozestupem 2-3 týdnů, včelstva mají být bez plodu kdy třetí ošetření je doporučeno na prosinec. Rozdíl mezi fumigaci a aerosolem, třebaže je použito stejné léčivo, je v rozdílu že jde o dva různé nosiče léčiva za různých teplot. Fumigace se používá když je tepleji, i v noci, a zimní chomáč včel není tak stažený, tak se kouř dostane i do středu chomáče, ale jak je chladněji tak to včely na povrchu chomáče jen ofoukne na rozdíl od aerosolu který se dostane dál. A když je třeba sedm stupňů tak jako aerosol se může použít voda namísto acetonu. A v praxi to mám potvrzené rovněž, vlastními zkušenostmi když jsem se dostal do situace kdy se nebylo možné dostat k vyvíječi. A kontroloval jsem si spad na jaře. Aleš

RP:
Pokud vím, žádný zákon neříká, že včelaři mají své včely léčit sami.
----------------
Zapomeň na komunismus, co ti zákon nezakazuje můžeš dělat.

Nemusí být zákon, že můžeš psát na internet.

Stačí že to není zatím zakázáno.

Osobně si mylsím, že vyhláška o výhradním komisionálním léčení nějakým spolkem je protiústavní.
Nemá oporu v zákonu.

Občan může být na svých právech omezován pouze zákonem.

Já žádný takový neznám, který by dával klukovi, co si vloni koupil včely chodit kontrolvat jak léčím.

A těch důvěrníků z řad začátečníků je spousta, kdo jiný by to dělal. Má to někde logiku?

Karel

Srovnavat vcely z kockama ci jinymi domacima mazlickama je ponekud nepresne. Tvrdit ze potirame pouze parazity s tim lze souhlasit jen do te doby kdy si uvedomime ze produktem vcel je med . Psy ani kocky v nasi kulture bezne nekonzumujeme a ani nevytvari jinou srovnatelnou s medem potravinu. To je podstatny rozdil a skutecne mam obavy, ze nekdy veterinarska loby bude mit zajem ziskat dalsi zakazniky a zakony patricne upravi. Pokud bude opora v zakone cenu si pak urci dle zkusenosti sami.
---------------------
Ta představ je v neděli po obědě dobrá a veselá.
Doktor který sedí v klidu v ordinaci a v čekárně má frontu majitelů psů, koček, a dalších miláčků, kteří jim jen v krámě nakupují tolik dobrot, že by to dalo včelaři na úl každý rok - což samozřejmě málokterý včřelař je ochoten do svých včel investovat jednou za dvacet let. :-)
Včelař na léčivo musí mít dotace, jiak by si láhvičku Varidolu kdysi za 20, nyní s dotacemi za 30 nekoupil.
Jaký rozdíl oproti chovateli mazlíčka, který mu každý týden kupuje vitamínové tyčinky za desetikoruny.

A teď si představuji toho chudáka veterináře jak se vydá ze své ordinace plné vděčných a solventních pacientů objíždět v blátě včely a lakomé a nevděčné včelaře, tahat se s kompresorem a dýchat smrad z benzínu, acetonu a amitrázu. A dokonce to dělat třikrát za podzim u každého včelstva.

Pokud by to skutečně začal dělat a spočítal si cenu, odpisy offroad auta dostal by se někam na 1000Kč na stanoviště plus stovku za včelstvo. A byl asi tak na těch penězích, které vydělá v ordinacích prodejem odčervovacích pilulek.

No a pokud někomu vadí přirovnání s kočkami a psy, tak ať si tam dosadí králíky, ovce, kozy a taky děti.

Neznám ředitele žádné školy, který by napsal do žákovských knížek dětem, že nařizuje komisionální odvšivení dětí, o hygienicích nemluvě. I děti odvšivují jejich majitelé sami a bez komise a jde přímo o lidské dětské životy. Zkuste si nechat děti odvšivit u dětského doktora. :-) Asi by vás hnal.

Je někde v Evropě země, kde včely mohou léčit jen veterináři?
Nevím. Vím, že jsou země, kde se už nesmí trávit roztoči. Tedy trávit je tím, co se tady nazývá "léčivo".

Prostě to berte tak, že hubíme roztoče a neléčíme včely.

Hubíme ho třicet let a on se tady pravidelně ve vlnách znova objeví. Jedna je před náma.
Bez ohledu na úspěchy v plošném kobercovém bombardování, které jsme minulé tři roky halasně provozovali. Jedině chybělo použít defolianty na lesy, protže v nich se skrývají neléčená včelstva a v nich roztoči.

Po letošních roce, kde v mnoha oblastech byla dobrá a pozdní snůška přežije spousta nových rojů i starých divokých včelstev.
A pokud je ten VD tak nebezpečený, tak po dvou letech neošetřování jsou tato včelstva na spadnutí.

A teď bych prosil všechny zastánce plošných postřiků, aby mi vysvětlili, co s tím jimi opěvovaný unikátní systém co nám svět závidí udělá.

Zatím ten systém třikrát zklamal. 1997,2002,2007.

Tak sem s nápady.

Karel

"To je podstatny rozdil a skutecne mam obavy, ze nekdy veterinarska loby bude mit zajem ziskat dalsi zakazniky a zakony patricne upravi."

Pokud vím, žádný zákon neříká, že včelaři mají své včely léčit sami. To je jen nějaká dohoda mezi veterinou či úředníky státní správy a vedením ČSV.
Prostě se dohodli, že Svaz ze svých řad zajistí speciálně vyškolené léčitele, kteří budou to léčení provádět. A speciálně vyškolení být musí, protože chemická léčiva na varaózu nejsou určena pro použití nevyškolenými laiky jako třeba aspiríny.
Všechno tedy záleží na vedení ČSV.
Jestliže v ČR je dneska střelím 500 tisíc včelstev, na léčení jednoho včelstva se dnes sráží zhruba těch 15 Kč, zatímci skutečná komerční cena léčení je, ať se to dobře počítá, 115 Kč na včelstvo, což bude asi ještě podhodnoceno. Potom vyjádřeno v penězích, Svaz doplácí na léčení včelstev skrytými náklady (bezplatná dobrovolná práce funkcionářů Svazu kolem léčení) 50 miliónů ročně. Komerční cena ale může být i 215 Kč na včelstvo, potom by to bylo už 100 miliónů.
Což je podstatně víc než kolika penězi stát dotuje včelařům dotaci D1 na opylování.....

Srovnavat vcely z kockama ci jinymi domacima mazlickama je ponekud nepresne. Tvrdit ze potirame pouze parazity s tim lze souhlasit jen do te doby kdy si uvedomime ze produktem vcel je med . Psy ani kocky v nasi kulture bezne nekonzumujeme a ani nevytvari jinou srovnatelnou s medem potravinu. To je podstatny rozdil a skutecne mam obavy, ze nekdy veterinarska loby bude mit zajem ziskat dalsi zakazniky a zakony patricne upravi. Pokud bude opora v zakone cenu si pak urci dle zkusenosti sami.

Základem kyselosti citrónů je kyselina citrónová a ta se neodpařuje. Pokud ji včely nedokáží při zpracování nějak rozložit a tím eliminovat, jako že spíš asi ne, skončí v zásobách či v medu. Otázka je, jestli to je dobře nebo špatně, že budou sice přírodní, ale jinak cizorodé látky v medu, i když v malém množství.
A pokud nositelem účinku na roztoče je kyselina citrónová, určitě bude velice rychle citrónová šťáva nahražena obyčejnou potravinářskou kyselinou citrónovou. Která je sice taky přírodní produkt, protože se vyrábí působením mikroorganismů, ale je medu ještě podstatně víc vzdálenější než citrónová šťáva.
Takže co s tím?

U nás se léčí v říjnu dvakrát fumigací a potom potřetí kolem Mikuláše aerosolem. podle toho, jak v listopadu a prosinci vyjde počasí. Počet spadlých roztočů není sledován, pokud se důvěrník ptal na počet spadlých roztočů jen ze zvědavosti. Letos to bylo po první fumigaci u horších včelstev tak 200 - 400, u lepších tak 50.
Co se týká komisionálního léčení, podle zápisů na formulářích bezesporu komisionálně prováděno je, tak jako v předchozích 20 letech. Pokud je mi známo, konkrétní předpis , jak má vypadat ta komis a jak konkrétně má být komisionálně léčení prováděno, není.

Ono jinak ještě existují organizace, kde není aerosolový vyvíječ? Co jsem se ptal já důverníka nějak před třemi roky, v naší organizaci byly 3 nebo 4 vyvíječe, různě staré a v různém technickém stavu, takže jeden vyvíječ na nějak 15 včelařů a nějak 120 - 140 včelstev.

A to je právě ten problém. Už samotný takový vyvíječ a kompresor u něho jsou žrouti času ještě dříve, než se s nimi vyrazí ke včelařům. Ono se to musí někde skladovat u někoho v garáži, dávat na to pozor, nejpozději den před aerosolem se to musí vzít, vyčistit, promazat motor a kompresor, uvést do funkčního stavu,okalibrovat nebo aspoň ověřit množství vznikajícího aerosolu, jeden přístroj s kompresorem tak může znamenat i půl den, možná i den práce na přípravu, pokud se musí nějak opravovat. Nic takového ten dobrovolný funkcionář nedostane zaplaceno, takže to dělá "zadarmo" neboli na úkor času, který je ochoten věnovat spolku. Pokud na tyto práce věnuje všechne čas, který je jako dobrovolný funkcionář ochoten spolku věnovat, tak prostě jinak v ZO nedělá už nic, nedělá to, co by měl jako dobrovolný funkcionář místních včelařů dělat. A takhle je to se všema, co léčí nebo co vyřizují dotace. Když se to dělá takzvaně zadarmo, prostě o to méně se potom dělá skutečná práce ve spolku. A pokud je ta práce "zadarmo" takového rozsahu, že zabere všechen čas, který jsou dobrovolní funkcionáři místní ZO ochotni věnovat, je z vnějšího pohledu tamních nevčelařů taková základní organizace vysloveně nefunkční. Prostě nic nedělá a nijak není vidět. Možná kromě nějaké nástěnky nebo soukromých prodejů medů místních včelařů. Za cenu toho, že včelaři zaplatí za celé léčení na jedno včelstvo 15 Kč a ne třeba 150 nebo 300, kdyby to dělal někdo na komerčním základě, je tak velké množství základních organizací prostě paralyzováno, je nefunkčních.
Jinak je to jen logický výsledek politiky vedení svazu, snahy mít pod kontrolou léčení i dotace.

Páni ponúkam vám novú tému na diskusiu, je to môj preklad možno nie celkom presný ale podstata je zachovaná. Anton

Citrónom proti Varroa destructor vo včelárstve

Výskum viedli M.F. Abdel Rahman1 a S.H. Rateb 2, z výskumného poľnohospodárskeho výskumu ústavu v Dokki, Giza, Univerzita Assiut, z oddelenia ochrany rastlín, Poľnohospodárska fakulta, Univerzita Assiut Egypt.

Abstrakt
tento poklus bol robený v sektore včelárstva v Assiut, v doben od 8.12.2007 do 3.1.2008. Cieľom bolo zistiť účinnosť citrónového roztoku na roztoča Varroa destructor vo včelstvách včely medonosnej Apis mellifica L s menšou rozlohou plodu, za účelom zníženia Vd populácii na prípustnej úrovne. Použilo sa päť rôznych koncentrácii 10%, 25%,50%,75% citrónovej šťavy s cukrovým roztok v (pomer 1:1 voda:cukor). Zmes šťavy a roztoku cukru boli aplikované proti Vd vo včelstvách v piatich rôznych pomeroch. Do piatich včelstiev bol aplikovaný postrek v uvedených pomeroch.
Cieľom pokusu bolo zistiť percento odpadnutých dospelých foretických roztočov, počet mŕtvych včiel a zníženie percenta Vd v testovaných včelstvách.
Výsledky ukázali, že percento zníženia foretických,(voľne na včelách) roztočov bolo pre uvedených pomeroch o 32,14%, 40,58%, 82,88%, 84,41%, a 86,61% v ošetrených včelstvách. V posledných troch pomeroch, ten rozdiel nebol až taký značný.
Možné použitie citrónovej šťavy ako alternatíva ku každej chemickej ochrany je diskutovateľná. Použitie tejto stratégie umožňuje včelárom, aby napadnutie včiel parazitom pod prahom ich ohrozenia s rozumnou aplikáciou (pokiaľ Vd nie je premnožený), táto elternatíva zaisťuje vysokú kvalitu včelích produktov.

Niekoľko myšlienok zo správy autorov: Varroa destructor (Anderson,Trueman), pretým nesprávne Varroa jacobson Oudemans, je potencionálny parazit, ktorý môže spôsobiť kolaps včelstva bez zásahu včelára počas 3 rokoch. Kolaps včelstva pôsobením parazita vo včelstve aj za spoluúčasti vírusov, baktérií a plesňami . Ovládanie roztočom je absolútne nevyhnutné pre udržanie populácie včelstiev vo väčšine včelárskych oblastí po celom svete.
Niekoľko chemických látok bolo úspešne použitých pri ochrane včelstiev, ich úspešnosť je až 99% v zamorených včelstvách, V posledných rokoch odolnosť proti akaracídom sa stala vo svete problémom, pri udržaní rovnováhy v populáciách včelstiev. Zvýšená odolnosť proti najrozšírenejšej syntetickej účinnej látky bolo pozorované u taufluvalinát, flumetrin, coumafos a amitraz ?. Tiež by sa mal minimalizovať výskyt akaracídov a ich ich rozkladných zložiek v mede a vosku.

Problémy spojené s používaním akaracídov je dostatočný dôvodom na vývoj nových prípravkov a postupov a skríningov na nové akaricídne prípravka, ktoré minimalizujú poškodenie včelstiev na minimum.Prírodné produkty, ktorých obsahové látky rôznymi spôsobmi môžu poskytovať účinné riešeniu problému s varoázou. Tieto prírodné produkty, ako sú éterické oleje s ich obsahom alebo sú to organické kyseliny, predovšetkým kyselina mravčia, šťaveľová, tiež grepfruitový olej za jadierok, citronelový olej, kyselina citónová sú menej toxické ako kyselina šťaveľová. K nim sa priraďuje olej s citónovej trávy.
Selekčný tlak na odolnosť proti typickým akaricídom je v súčasnosti nízka . K akumulácii do vosku nedochádza , rezíduá v mede sú nízke a toxicky sú bezvýznamné. Pre včelára nie sú žiadnym rizikom pri zásahu vo včelstvá s organickými kyselinami, ak sa vzťahujú na bezpečnostné opatrenia.

Poznámka
Táto práca prezentuje výsledky o účinnosti proti Vd v čase s nízkym výskytom plodu v XII a I. mesiaci v egyptských podmienkach, s cieľom vyhodnotiť účinnosť citrónovej ťavy proti Vd. Ďalej správa popisuje práce a technologický postup prevedenia výskumu, preto sa zameriam len na záver správy.

Diskusia o výsledku pokusu

Ak sme chceli vybrať bezpečné alternatívy pre použitie v praxi, hodnotili sme použitie citrónovej šťavy (CŠ) v niekoľkých koncentráciách a určiť jej účinky v niekoľkých koncentráciách a určiť jej účinnosť na roztoče a včely a zároveň určiť ako aplikovať rztok CŠ na do včelstva, ktoré chránili produkty v úli pred prípadnou kontamináciou.
Účinok CŠ na Vd načrtnuté v tab. 1,2,3 (ja ich neuvádzam). Tab.č.1 ukazuje priemerný počet odpadnutých roztočov z úľov po postrekoch CŠ, Vo včelstvách s rôznymi koncentráciami, maximálny priemerný počet mŕtvych roztočov bol pozorovaný po prvom ošetrení, potom ako účinok roztok CŠ klesal z prvého až po piaty postrek (ukončenie pokusu).
Autori uvdzajú, že počet mŕtvych roztočov klesol najviac po prvom ošetrení a zbere po 24 hod., po 48 a 72 hod. Bol stále nižší. V porovnaní s prvými tromi koncentráciami boli postreky účinnejšie, ako ak v v skupine kontrolných včelstvách bez postrekov CŠ. Pokus dokázal , že už pri koncentrácia 50%, 75% a 100% sú skoro rovnocenné.

Použitá CŠ pri postrekoch nespôsobila vyššiu úmrtnosť včiel s porovnaním úmrtnosti v kontrolných úľoch.
Iní autori npr. Kraus a Page uvádzajú takú účinnosť aj u iných prírodných rastlinných produktov a to až 50 až 80 % u koriandru dokonca až 75 až 98%, pri použití cesnaku, tabaku, orechových listov, paradajky, paliny, borovici, tuji, vratiči a mnohé ďalšie.
Hoci je mechanizmus CŠ nie celkom známy, je možné získané výsledky považovať v dôsledku pôsobeniu chemickým účinkom CŠ proti Vd, pôsobením kyseliny citrónovej, citral citronellaland Limonén v nej obsiahnuté.

Moja poznámka
Tento roztok cukrový roztok s CŠ v pomere 1:1 na jedno včelstvo 10ml:10ml, je bezpečný a môže sa používať v hociktorom čase teda i cez znášku. Či to prospeje včelstvu a zníži sa Vd vo včelstve natoľko, ukážu len kontrolné fumigácie. Ak tak nebude, nebude to mať pre včelstvo také prínos ako ho autori predkladajú. Tak to by nám
povedal taký ľudový výsku na našich včelniciach, vytvorením skupiny 5-tich včelstiev do ktorých budeme vná roztok s CŠ a kontrolnú skupiny 5 včel. Bez aplikácii roztoku s následným chemických ošetrení fumigantom a vyhodnotiť.

Aleš:
První léčení v druhé pol. října zpravidla dovolí počasí fumigaci, včelař dostane léčivo a pásky , přeléčí a zbytek vrátí. Ale druhé a třetí je plošně aerosolem. Spad sledujem a v normě je do padesáti ks. Spad několik set už by byl problém, protože léčivo funguje na procenta a to co přežije je připraveno na startu...
------
Ty spady mi nejsou jasné? Po prvním či jakém léčení.

Jinak jak vidíš, i ty žiješ v bludu.
Vy taky nedodržujete vyhlášku, to by si včelař nesměl léčit sám ani poprvé. !!!!
A ve vyhlášce nemáte nic o povinném aerosolování. Jen o komisionálním léčení.
Proč si myslíš, že fumigací dosáhneš horších výsledků než aerosolem. To záleží na konkrétním počasí a myslím, že podzimy za posledních pět let byly dostatečně teplé aby se dalo jen fumigovat. Proč ničit přírodu, lidi, benzín a včely acetonem, když to není nutné a stačí knot a zapalovač?

Proč si myslíš, že ty můžeš obcházet vyhlášku jen tam kde ti to vyhovuje a kde ne tak ji ignorovat a ohánět se právě touto vyhláškou a nutit ostatní k tomu co si myslíš že je správné i když v ní ani není?

Karel

Ten spad, co uvádíte je jaký spad, kdy?
Milan Čáp

Dne 21.11.2010 08:03, Ales Molcik napsal(a):
> První léčení v druhé pol. října zpravidla dovolí počasí fumigaci, včelař
> dostane léčivo a pásky , přeléčí a zbytek vrátí. Ale druhé a třetí je
> plošně aerosolem. Spad sledujem a v normě je do padesáti ks. Spad několik
> set už by byl problém, protože léčivo funguje na procenta a to co přežije
> je připraveno na startu. Tak je dobré to řešit s veterinářem a na jaře
> natřít plod. Za deset let to bylo jednou u jediného včelaře a pomáhalo se
> mu s tím. Při plošném léčení není problém to ,že je v ZO několik
> samostatných včelařů, kteří si to aerosolem přeléčí sami, to se cení a
> komise má míň práce. Je jedno kdo to tam foukne. Ale je důležité aby se
> aerosol dostal podle potřeby všem. Ještě dnes jsou organizace, které
> vyvíječ nemají a nebo mají teorii jak si má včelař v rámci ZO ošetření
> zajistit ale v praxi už jim ta teorie nefunguje. Snaha a víra může hory
> přenášet, ale fumigace když je chladno nefunguje a je to stejné jako kdyby
> nic nedělaly a včelstva mají zablešená. Roztoč sám o sobě není problém,
> není to nemoc. Ale na na zvýšený počet roztočů a tím oslabení plodu se
> nabalují další problémy a to hlavně mor a v tom je ten problém, roztoč to
> je jen knoflík co to spouští. Organizace léčení v ZO musí fungovat na max.
> a je to o domluvě mezi lidmi jak to vyřešit a není to tak, že když se něco
> organizuje plošně, tak je tam nějaký policajt, který tam stojí s pendrekem.
> Aleš
>
>

První léčení v druhé pol. října zpravidla dovolí počasí fumigaci, včelař dostane léčivo a pásky , přeléčí a zbytek vrátí. Ale druhé a třetí je plošně aerosolem. Spad sledujem a v normě je do padesáti ks. Spad několik set už by byl problém, protože léčivo funguje na procenta a to co přežije je připraveno na startu. Tak je dobré to řešit s veterinářem a na jaře natřít plod. Za deset let to bylo jednou u jediného včelaře a pomáhalo se mu s tím. Při plošném léčení není problém to ,že je v ZO několik samostatných včelařů, kteří si to aerosolem přeléčí sami, to se cení a komise má míň práce. Je jedno kdo to tam foukne. Ale je důležité aby se aerosol dostal podle potřeby všem. Ještě dnes jsou organizace, které vyvíječ nemají a nebo mají teorii jak si má včelař v rámci ZO ošetření zajistit ale v praxi už jim ta teorie nefunguje. Snaha a víra může hory přenášet, ale fumigace když je chladno nefunguje a je to stejné jako kdyby nic nedělaly a včelstva mají zablešená. Roztoč sám o sobě není problém, není to nemoc. Ale na na zvýšený počet roztočů a tím oslabení plodu se nabalují další problémy a to hlavně mor a v tom je ten problém, roztoč to je jen knoflík co to spouští. Organizace léčení v ZO musí fungovat na max. a je to o domluvě mezi lidmi jak to vyřešit a není to tak, že když se něco organizuje plošně, tak je tam nějaký policajt, který tam stojí s pendrekem. Aleš

Aleš:
Jeden z pokusu SVS jak dostat ze včelařů víc peněz už bylo to, že se snažily vzít licenci výzkumáku v Dole na vyšetřování moru. A jen bych nerad aby se to, že komisionelní léčení plošně není jak by mělo být, stalo záminkou pro zrušení možnosti léčit vlastnímý silami.
------
Koukám na vyhlášku Moravsko-slwzakého kraje.
Takže vy taky musíte léčit 3x komisionálně.

A vy opravdu jezdíte s kompresorem 3x léčit? (i když by dle vyhlášky stačila fumigace)

Pokud ano, sledujete spady po léčení?
Máte tam spady nad 500 po prvním léčení?

Díky za info.

Karel

Tak jsem si počtl, a musím jen souhlasit. Ovšem je to v naprostém rosporu s tím co tady právě diskutujeme. problém vidím v ve zkoušení nových a nových matek místo hledání doma. dokonce si myslím, že těh 10% ztrát které se uvádějí jako normální je prostě málo.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Luk? Matela <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: IX.sjezd ?SV
> Datum: 20.11.2010 20:51:26
> ----------------------------------------
> Pepan: Když už dáváš odkaz tak na konkrétní článek nebo alespoň uveď
> titulek článku
>
> V mailu to asi není, ale v HTML podobě konference na webu "to skočí" na:
> [odkaz]
> http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=207&ca
> tid=34:oznamni&Itemid=80
>
> Jinak je to v "Oznámení" - "Live and let die!!" - napsal na svém webu Jiří
> Danihlík.
>
>
>

To, že včela není kráva a roztoč není nemoc je jasné. Ale problém je v termínech, které jsou oficiální ve veter. zákoně o ochraně zdraví hospodářských zvýřat. A nepůjde o to léčení, ale o způsob jak dostat další peníze do státní veteriny a ta kapacitně když nestíhá, tak to řeší smluvně se soukrom. veterináři. Jeden z pokusu SVS jak dostat ze včelařů víc peněz už bylo to, že se snažily vzít licenci výzkumáku v Dole na vyšetřování moru. A jen bych nerad aby se to, že komisionelní léčení plošně není jak by mělo být, stalo záminkou pro zrušení možnosti léčit vlastnímý silami. Podle známé, která na SVS pracuje a od které mám informace z první ruky, mají letos škrty v rozpočtu a vymýšlí z koho vytáhnout peníze. Aleš

Pepan: Když už dáváš odkaz tak na konkrétní článek nebo alespoň uveď titulek článku

V mailu to asi není, ale v HTML podobě konference na webu "to skočí" na: http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=207&catid=34:oznamni&Itemid=80

Jinak je to v "Oznámení" - "Live and let die!!" - napsal na svém webu Jiří Danihlík.

Jsou tu i soukromí veterináři, kteří by to mohly dělat, králíky nebo psi si také neočkujeme sami. A šlo by jen o cenu, kterou by nasadily a jak jde o peníze tak aby jsme se nedivili. Placení léčení probíhá při výplatě D1 na schůzi, takže včelař je u toho, .....
------
Očky neočkujeme, ani neléříme, ale stříkáme "biolitem".
Když natírám psa nebo kočku proti roztočům (klíšťatům" tak nepotřebuji veterináře.
A nenazývám to léčení, stejně jako odčervování.
Prostě hubím parazity.
Děti netahám k doktoru aby mi je natřel repelentem proti klíšťatům.
Takže pojem "léčení" je nesmyl. Jedná se o trávení parazitů. Takže na to veterináři nemusí chodit ani domácí zvířata.

Samozřejmě pokud se včelaři sdružují a odhlasují si že si budou breberky odstraňovat komisionélně, ať si to odhlasují.

Já bych se radši o své včely staral sám.
Dnes jsem dokončil 2. kolo, třetí o Vánocích - už vidím jak mi to někod léčí. Většina ZO končí s léčením na Mikuláše. Pokud už nemají hotovo.

Uniká ti jedna věc - včely nejsou ovce, krávy, kozy - na rozdíl od těch je jich spousta v přírodě. A ty neléčí nikdo a ani to nejde.

Takže samozřejmě souhlasím, že by se mělo co nejvíc VD zlikvidovat v zimě.
A pokud budu mít těsně vedle sebe souseda co mu padají na jaře nebo v létě včely, tak bych asi byl nerad.
Ale není rozdíl, jestli mi padne v okolí divoké včelstvo, nebo sousedovo včely. Prostě s tím musím počítat.
A celoročně koukat na stav včelstev a to za mě ždáná komise neudělá. To je na každém z nás.

Z některých včelstev spadlo VD nepočítaně. Je to velmi různé. Ale spady s hustotou 1cm od sebe a víc nejsou vyjímkou. Vedle včelstev, která mají spad v řádu do sta.
A pokud jsou někde poblíž roje, tak mají asi stejné napadení a letošní výborné léto a podzim pro roje, to vše zadělavá na problém.
A v tvém "totalitním" systému nevidím, že by ten problém řešil.

Jinak tvé nadšení chápu, jako bych se viděl mladý. :-)
Proto tady ztrácím čas.

Ale jediné řešení je, nechat včelaře přčesvědčit se, že je zde malý problém zvaný VD. A že stojí za jejich pozornost.

Bohužel, dokud budou ukazovat v televizi funkcionáře, kterému někdo ukradl včely a nechal mu tam plásty, tak to tak bude. Jsem zvědav co tehdy policie vyšetřila:-)
V demokratickém systému prostě takový předseda dál bude předsedou.

Dokud tady budou běhat dobrovolní hasiči po polích s vyvíječi, ničit si zdraví a hasit zadělávané požáry, tak to tak bude.
No a až nebudou, tak se lidi přesvědčí, že se sirkami se ve stodole nehraje. I kdyby to dneska museli každý den stokrát napsat, Nepomůže to, dokud se nespálí.

Za své včely si zodpovídá každý sám. A pokud je neudrží ve zdraví, měla by působit inspekce. Kdyby se současné peníze co se dávají na toto hašení daly do funkčnmí státní správy - třeba něco jako certifikovaný prohlížitel včel, je to vyřešené.

Karel

Když už dáváš odkaz tak na konkrétní článek nebo alespoň uveď titulek článku

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Luk? Matela <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: IX.sjezd ?SV
> Datum: 20.11.2010 19:10:50
> ----------------------------------------
> Kacířská myšlenka:
> Co kdyby se těch 15 Kč x 200.000 včelstev (je jich asi v ČR více) vrhlo do
> "výzkumu" a zorganizovaly by se 2-3 subjekty, které by se pokusili najít
> varroatolerantní včelu (třeba podle návodu Dr. Kefusse, který už neléčí -
> [odkaz] www.n-vcelari.cz). Pokud by výzkum dopadl dobře, ušetří včelaři
> peníze, funkcion85i spoustu času, stát rozpočet, včely si oddychnou a
> nebude hrozit kontaminace vosku (nebo medu) akaricidy...
>
> A další případný přínos: Kdyby se to podařilo, tak by třeba ti nenávidění
> Rakušáci jezdili kupovat matky k nám...
>
> No možná jsem snílek ;-)
>
>
>

Jsou tu i soukromí veterináři, kteří by to mohly dělat, králíky nebo psi si také neočkujeme sami. A šlo by jen o cenu, kterou by nasadily a jak jde o peníze tak aby jsme se nedivili. Placení léčení probíhá při výplatě D1 na schůzi, takže včelař je u toho, peníze se vysází na stůl udělá se hromádka za léčení a je to. No a druhý aerosol proběhl dnes, další bude za dva nebo tři týdny, podle počasí, to se dovíme sms. No a s těma dobrovolníkama na léčení to zas takový problém není. Nikde není dáno, že to musí dělat včelař. Stačí i třeba soused od naproti nebo kdokoliv kdo je trošku zodpovědný a když udělá za den aspoň stovku, tak má tisíc korun takže i přilepšení k důchodu by to mohlo být. Lukáši jak zde se můžete dočíst, tak se včelaři za celé roky co trvá varroa ještě nenaučily organizovaně léčiv natož šlechtit na cokoliv. Ale přece, co vyšlechtit včelu odolnou proti smrti, to by bylo něco. Aleš

Za předpokladu ,že by tě zařízení přišlo na 1000Kč 0 ti vyjde organizace o takto ošetřených 666,66 včelstvech. To je opravdu satanský odhad. Vezmu-li pak v úvahu i desítky km vzdálená stanoviště i v Lesních podmínkách v zimě???

Pepan.
----------------
No mě se neptej, to tvrdí kolega Aleš.
A ani nezahrnul do kalkulace dotaci včelaři 10Kč za plošné aerosolování. I kdyby ji ve svých kalkulacích zahrnul jako příjem ZO, tak já bych si to u nich objednal.

Doma u baráku mám menšinu včelstev, většinu mimo zastavěnou část obce, tak do 15 na stanovišti.

Proto to taky za tu cenu beru, a hned třikrát. :-)

Hloupý kdo dává, ještě hloupější kdo nebere. :-)
Karel

Zlatá slova
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: josef <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: IX.sjezd ?SV
> Datum: 20.11.2010 13:00:27
> ----------------------------------------
> Sport na amaterske bazi , chovatele drobneho zvirectva a dalsi spolky jako
> rybarstvi , myslivectvi a vcelarstvi staly vzdy a zrejme tomu bude i nadale
> na aktivite par zapalenych lidi pro vec. Verim ze naprosta vetsina to dela
> dle sveho presvedceni jak nejlepe umi a na co staci. Okolo se najde cela
> rada lidi kteri vi nejlepe jak by se to melo delat ale na tom to konci.
> Mnohdy zneprijemnujou praci tem kteri tvori. Myslim ze ve vetsine pripadu
> organizace ma ve svem stredu natolik soudnych lidi aby tyto radoby
> reformatory nepustila k destrukcni cinnosti. Do vyboru se velmi tezko
> ziskavaji kvalini clenove , tech kteri umeji a hlavne chteji je bohuzel
> malo. Nektere veci jiste dle ohlasu jde delat jinak a casty problem ,
> leceni velmi radi vyresi veterinari a teprve pak se bude kazdy divit jak
> hluboko bude treba sahnout do kapsy. Stejne problemy maji chovatele kraliku
> , holubu , nemoci jsou mezi lesni zveri i zahradkari musi pouzivat
> fungicidy i pesticidy aby uchranili sve urody ovoce ci okrasne kvetiny.
> Tak jak vcelar vybira tu njkvalitnejsi matku a testuje nez zacne
> rozchovavat , tak i dobra organizace sleduje kvalitu svych clenu a do
> vyboru zaradi jen ty schopne a osvedcene.
> Vcelar i produktivnou matku vyradi kdyz je vcelstvo bodave a neda se z nim
> pracovat . Josef
>
>
>

Při 30 včelstvech potřebuji ročně obměnit nejvýše tak 20 rámků. Pak 5 let práce se sbíjením rámků Mě ta práce na 1 rámku bude stát 8 Kč. To je mi to kladívko mnohem milejší! Hotový i s výpletem stojí 15.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JirkaV <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 20.11.2010 12:38:15
> ----------------------------------------
> "http://gude.cz/naradi/filtry-odlucovace-vody-maznice/olejovac-mini-gude.ht
> ml
>
> a ještě toto, ke sponkovačce nějaký olej je, ale je ho málo....
>
> http://gude.cz/naradi/prislusenstvi-2/pneumaticky-olej-pro-pneu-naradi-gude
> .html
>
> sponkovačka je ted v akci za 800,- :) tak kdo zaváhá, tluče rámky
> kladívkem :)
>
> http://gude.cz/naradi/sponkovacky-hrebikovacky/pneumaticka-sponkovacka-hreb
> ikovacka-kombi-set.html
>
> petr j."
>
> Díky za tento příspěvek, žádná "prázná sláma" ale přesné údaje. Pro mě
> tento příspěvek znamená mnohem víc než desítky jiných. Už jsem vše
> objednal.
>
> jirka
>
>
>

Za předpokladu ,že by tě zařízení přišlo na 1000Kč 0 ti vyjde organizace o takto ošetřených 666,66 včelstvech. To je opravdu satanský odhad. Vezmu-li pak v úvahu i desítky km vzdálená stanoviště i v Lesních podmínkách v zimě???

Pepan.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: IX.sjezd ?SV
> Datum: 20.11.2010 19:18:02
> ----------------------------------------
> Komisionelní léčení jde zvládnout. Jen je třeba to zpoplatnit. Cena za
> přeléčení jednoho včelstva vychází na 15Kč. 10Kč jde léčitelovy, 2Kč
> léčivo, aceton,benzín a 3Kč si nechává ZO do fondu na léčení a z toho se dá
> za pět let pořídit další kompresor s vyvíječem i kdyby na to nebyla ani
> koruna dotace. A peníze za léčení spolu s přispěvkama se členům strhávají
> až z dotace D1. A veterináři to samozřejmě mohou přeléčit také, ale chtějí
> 36Kč za včelstvo. Takže pokud si v léčení budou včelaři dělat co chtějí,
> třebaže v dobré víře jak to nejlíp umí, tak se obávám, že by se mohlo stát,
> že léčení z nařízení SVS budou provádět pouze veterináři a předpokládám, že
> ta jejich cena by šla nahoru. Všechny ZO se prostě musí starat, protože v
> tom se vezem všichni. A kde není dost lidí na funkce, tak by bylo dobré
> uvažovat o spojení s jinou ZO , svaz je jeden tak o nic by nešlo, a nebo
> tahat sirky. Aleš
> -----
> U nás je nařízeno 3x komisionélně, takže by to znamenalo 3*15 za včelstvo.
> :-)
>
> Pokud by to ZO udělala tak kvalitně jak já, tak bych si klidně i zaplatil.
> Ale pochybuji, že by se našel dobrovolník co by mi to za ty peníze
> fumigoval. :-)
> A rozhodně bych nepublikoval, že členům strháváte něco z dotací. Dotace
> náleží včelaři a ZO nemá právo mu z toho cokoli strhnout.
> :-)
> Ale beze srandy. Co to je kvalitně?
> Kdy třeba u vás léčíte?
>
> Karel
>
>
>

Komisionelní léčení jde zvládnout. Jen je třeba to zpoplatnit. Cena za přeléčení jednoho včelstva vychází na 15Kč. 10Kč jde léčitelovy, 2Kč léčivo, aceton,benzín a 3Kč si nechává ZO do fondu na léčení a z toho se dá za pět let pořídit další kompresor s vyvíječem i kdyby na to nebyla ani koruna dotace. A peníze za léčení spolu s přispěvkama se členům strhávají až z dotace D1. A veterináři to samozřejmě mohou přeléčit také, ale chtějí 36Kč za včelstvo. Takže pokud si v léčení budou včelaři dělat co chtějí, třebaže v dobré víře jak to nejlíp umí, tak se obávám, že by se mohlo stát, že léčení z nařízení SVS budou provádět pouze veterináři a předpokládám, že ta jejich cena by šla nahoru. Všechny ZO se prostě musí starat, protože v tom se vezem všichni. A kde není dost lidí na funkce, tak by bylo dobré uvažovat o spojení s jinou ZO , svaz je jeden tak o nic by nešlo, a nebo tahat sirky. Aleš
-----
U nás je nařízeno 3x komisionélně, takže by to znamenalo 3*15 za včelstvo. :-)

Pokud by to ZO udělala tak kvalitně jak já, tak bych si klidně i zaplatil. Ale pochybuji, že by se našel dobrovolník co by mi to za ty peníze fumigoval. :-)
A rozhodně bych nepublikoval, že členům strháváte něco z dotací. Dotace náleží včelaři a ZO nemá právo mu z toho cokoli strhnout.
:-)
Ale beze srandy. Co to je kvalitně?
Kdy třeba u vás léčíte?

Karel