Archiv Včelařské konference

Ono to očkování zní jednoduše, ale zas tak úplně jednoduché není. Co já jsem očkoval v čtyřlitrovkách, tak zkrystalovaný med se musí rozmělnit v 2 - 4 násobku tekutého medu a potom prolít přes hrubé sítko, aby se tam nedostaly větší kusy zkrystalovaného medu. Teprve potom přijde řada na míchání, aby ten naočkovaný tuhý med byl v tom tekutém rovnoměrně rozložený. Už je pak vcelku jedno, jestli to bude převrácením sklenic nebo přeléváním medu mezi sklenicemi nebo třeba mícháním nějakou tyčkou nebo vařečkou.

Co je mor v "plné" síle?

Ojedinělé napadené buňky - klinický nález v počátečním stadiu
Souvislé napadené plochy - "v plné síle"
Stačí?
Pepa

U velkých objemů to asi chce nějaké to vybavení, ale pokud chcete pastovat ve 4litrových sklenicích, tak není nic jednoduššího. Sklenice mám uzavřené plastovým víčkem a po naočkování malým množstvím krystalického medu je 2x nebo 3x za den převalím, a tím se to promíchá samo.Je pravda, že sklenice nemohou být zcela plné, ale tak do 4/5objemu. Při pokojové teplotě za 2 dny hotovo. Je to absolutně čistá a lehká práce .
Zdraví Kor.

Páni, myslím si, že to čo píšete nie celkom korenšponduje s tým, v čom spočíva krémovanie či pastovanie medu. Potiaľ je to poriadku, pokiaľ píšeme, že zrýchľujeme pochod kryštalizácie vhodného medu npr. ovocného, aj to je v poriadku, keď krémujeme med, ktorý má do kryštalizácie ďaleko a pritom doňho pridáme "zaočkujeme" krémový med, ktorý to urýchľuje.

K tomu aby došlo k dokonalému premiešaniu medu však musíme použiť vhodné miechadlo, aby začal žiadaný proces, pripraviť jemný krémový med. Keďže nie každý med (možno len repkový) kyštalizuje jemno, niektorý vytvára hrubé kryštaly (npr. medovicový), takýto krémový-pastovaný med nespĺňa tieto parametre.

Používanie najčastejšie drevených obdĺžnikových hranolov z z tvrdého dreva nemá len med miešať, ale hlavne má častým premiešavaním rozbíjať väčšie tvoriace sa kryštalky ovocného a hroznového cukru, aby bol jemným. Dokonca je normou daná aj veľkosť kryštalkov a len takto pripravený med môžeme označiť ako krémový respektívne pastovaný.
Všetko ostatné je len skryštalizovaný med.

No No. Rozvoj moru ve včelstvu probíhá několik let a ne okamžitě. Poslední výzkumy ve světě ukazují, že ve stěrech ze stěn úlů se nachází tak málo spor, že to není možné. Za hlavní šiřitele moru jsou podezírání trubci.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: Praktické potlačování chorob a parazitóz aneb Pojďme konečně k
> jádru věci!
> Datum: 01.11.2010 09:52:16
> ----------------------------------------
> ....
> Zajímá mě jenom to, zda včelstva časem uhynou, nebo ne. To je to hlavní, to je
> alfa omega, to je to jediné, co má význam řešit a o čem má cenu mezi praktikami
> diskutovat!!!
>
> Amen
>
> S pozdravem M. Václavek
>
> //\/\\//
>
> Na tohle ti nikdo nemůže zodpovědně odpovědět, chovat včelstva, ve kterých je
> mor, je prostě zakázané.
> Samotná obměna díla určitě nestačí. Znám případ (na trutnovsku), kde včelař
> osadil staré (prázdné) úly a okamžitě v nich propukl mor v plné síle. V okolí se
> mor nevyskytoval. Bylo to přes třicet let po válce, úly po Němcích pohozené
> desítky let ve stodole. Takže pouhá výměna díla určitě nestačí.
> Pepa
>
>

Tak to je dobré. U mě v maringotce vyjímečně pár, ale doma 3 včelstva desítky a čtvrté stovky.. Světlého jsem nenašel žádného, všechno dospělci. mám pocit, že někde loupily..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>
> Předmět: Následná komtrola spadu roztočů po fumigaci
> Datum: 29.10.2010 19:32:30
> ----------------------------------------
> Dnes jsem provedl opakovanou kontrolu spadu roztočů po fumigaci. Tedy 3 dny po
> prvním sčítáním. Sčítání spadu jsem vykonal dopoledne, odpoledne bylo úžasné
> počasí, včely dělaly prolety, doslova to jen hučelo. Dost jich nosilo světle
> žlutý pyl. Výsledek sčítání byl následující:
> 0 až 10 roztočů 19
> 11 až 20 roztočů 9
> 21 až 30 roztočů 6
> Většina roztočů bylo světlých
> Haf
>
>
>

No já už jedu v daleko větších mnopžstvích pastovaného medu, Takže pastovací kombajn, plnění lahví tlakem apod. Ale princip je v podstatě stejný. Mě se nejlépe osvědčilo pastovat řepkový med, protože to jde samo, pak květový a lesní jde nejhůř, ale ten by pastoval pouze ... že? Med se musí 100% rozppustit a pak až vychladne naočkovat ho nějakým malým množstvím pastovaného medu. Na konev asi tak 3 polévkové vrchovaté lžíce a míchat. Stačí 1 x deně. Med je napastován, až když na jazyku necítíte krystalickou strukturu. Pro chuť a přesvědčení nových zákazníků není špatné do řepky šoupnout asi 1/7 medovice. Pak se jedná o výraznější chuť. V malém se plní nejlépe hotový, ten se nahřeje na 30 stupňů a pak se nalévá jako med střihacím ventilem. Zákazníci si zvyknou a pak odbyt stále stoupá. Tak ať je to tak vždycky. Zdraví R. Stonjek

Vidím to ze svého pohledu asi takto - vše co je do 300 po fumigaci, to je nízký spad a na loupež kolabujícího včelstva to nevypadá.

František Hazdra napsal:

>Dnes jsem provedl opakovanou kontrolu spadu roztočů po fumigaci. Tedy 3 dny po prvním sčítáním. Sčítání spadu jsem vykonal dopoledne, odpoledne bylo úžasné počasí, včely dělaly prolety, doslova to jen hučelo. Dost jich nosilo světle žlutý pyl.
>Výsledek sčítání byl následující:
0 až 10 roztočů 19
11 až 20 roztočů 9
21 až 30 roztočů 6
Většina roztočů bylo světlých
Haf
....................

Tak to vypadá, jestli jsem to dobře spočítal, že ve všech včelstvech to bylo po fumigaci do 300 ks.
To asi kyselina dobře zabrala.
Škoda že nemáte k dispozici přirozený spad před fumigací.
Ti světlí roztoči jsou myšleni průhlední (nedokonale vyvinutí tzn. svědčící o plodování včelstva), nebo světle hnědí? (což je jaksi subjektivní určení a je mi to těžko vyhodnotit :) )

Díky za upřesnění.

RK

Pyl v ůle ?
Holub :Mě není jasná jedna věc. Jak se při takové metodě (totální obměny díla) dostane do nového díla dostatek pylu pro jarní rozvoj
Sám o sobě nemám zimní plodování rád.
Zdá se mi jako neumerně nákladné vynaložení energie.
Ze včely rády, často plodují i v unoru je všem praktikům jasné.
a já to včelám rozmlouvat nebudu.
Při slovech "totální obměna díla" mne napadají souvislosti s totalitou jak nacistickou ( konečné řešení)tak komunistickou, .
Myslím si že v přírodě se totálně nechová skoro žádný organismus (vyjma lidí).
J.B.

Doplním proč následná kontrola po 1. fumigaci je u mne asi zbytečná.
Fumigace je velmi učinná.
1.Fumigace 17.9 až21.9.22.9.10 ( BEZ PLODU)       
PRVNÍ SLOUPEC 24H PO FUMIGACI ( JEDNOTLIVÁ VČELSTVA)
DRUHÝ SLOUPEC 48H PO FUMIGACI
420 15
435 6       
222 5
227 0              
70                     
500       
165 40
205 5       
270
65
335 4              
87       
80 + 70=150 6       
300 6
400 6       
590+23=613 2              
560+16=576 2       

Dobrý den, pořídil jsem si starší pařák na vosk.
Poradí někdo, jak s ním dosahnout maximální výtěžnosti,jak nadělat co nejméně nepořádku, popř.jaké zásady je nutno dodržovat při práci?
Díky za všechny rady.
J.Chramosta.

K tavení díla používám generátor páry, kterou vháním do speciálního parního bubnu se soušemi.
Viz:
http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelareni.php?id=1204645457&cat=parove-tavidlo-vosku-s-bubnem

Slíbil jsem, že dám vědět, jak dopadne můj experiment s tavením díla s plastovou mezistěnou v tomto aparátu. Takže do toho:

Výsledek byl naprosto jednoznačný: plastové mezistěny nelze dlouhodobě vystavovat účinkům páry, jinak dojde k jejich totální destrukci. Z mezistěn se staly pouhé neforemné krouceniny naprosto nevyužitelné v dalším provozu.
Ty, kteří uvažují o pořízení celoplastových rámků či plastových mezistěn, upozorňuju na to, že jejich čištění bude problematické. Pouhé „špachtlování“ sice teoreticky stačí, ale neprobíhá při tom dezinfekce (zůstává na povrchu vosk a propolis), takže se efektivita obměny díla podstatně zhoršuje. Otázka je, zda a jak by se plastové mezistěny daly louhovat. Taky to budu zkoušet, ale vidím to černě.

Oficiálně ohlašuji, že opouštím tábor zastánců plastových mezistěn a celoplastových rámků. Letos jsem zkoušel vytáčet panenské dílo bez drátků. Při standardním postupu 3etapového vytáčení nedocházelo k žádnému poškození i u velmi přeplněných plástů. To mě přesvědčilo vydat se cestou dřevo plus přilepená vosková mezistěna.

//\/\\//

Roztoči měli světle hnědou barvu.
Haf
----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 01, 2010 7:41 PM
Subject: Re: Následná komtrola spadu roztočů po fumigaci


> František Hazdra napsal:
>
>>Dnes jsem provedl opakovanou kontrolu spadu roztočů po fumigaci. Tedy 3
> dny po prvním sčítáním. Sčítání spadu jsem vykonal dopoledne, odpoledne
> bylo úžasné počasí, včely dělaly prolety, doslova to jen hučelo. Dost jich
> nosilo světle žlutý pyl.
>>Výsledek sčítání byl následující:
> 0 až 10 roztočů 19
> 11 až 20 roztočů 9
> 21 až 30 roztočů 6
> Většina roztočů bylo světlých
> Haf
> ...................
>
> Tak to vypadá, jestli jsem to dobře spočítal, že ve všech včelstvech to
> bylo po fumigaci do 300 ks.
> To asi kyselina dobře zabrala.
> Škoda že nemáte k dispozici přirozený spad před fumigací.
> Ti světlí roztoči jsou myšleni průhlední (nedokonale vyvinutí tzn.
> svědčící
> o plodování včelstva), nebo světle hnědí? (což je jaksi subjektivní určení
> a je mi to těžko vyhodnotit :) )
>
> Díky za upřesnění.
>
> RK
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5582
> (20101101) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Dobrý den, pořídil jsem si starší pařák na vosk.
Poradí někdo, jak s ním dosahnout maximální výtěžnosti,jak nadělat co nejméně nepořádku, popř.jaké zásady je nutno dodržovat při práci?
Díky za všechny rady. J.Chramosta.

Všeobecne sa vie, že ťažba vosku zo starších plástov tradičným parákom je pomerne nízka. Zlepšiť sa do dá rozvarením vyrezaných plástov v kotli vo vriacej vode, "brečku" preložiť do vreca - pytle, preložiť do koša paráka, uzavrieť a nechať poriadne prejsť parou, použiť tzv samotok, až prestáva prirodzene vytekať vosk do sedimentačnej nádoby, začať obsah lisovať. Takto získate maximum obsahu vosku v plástoch. Kým sprcúvate voštiny v paráku, pripravte si ďalšie plásty v počte tak 10-12 ks.

To už ale byla 2. fumigace, po první bylo tisíce...
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
> Datum: 01.11.2010 19:30:20
> ----------------------------------------
> Vidím to ze svého pohledu asi takto - vše co je do 300 po fumigaci, to je
> nízký spad a na loupež kolabujícího včelstva to nevypadá.
>
>
>

"Dobrý den, pořídil jsem si starší pařák na vosk.
Poradí někdo, jak s ním dosahnout maximální výtěžnosti,jak nadělat co nejméně nepořádku, popř.jaké zásady je nutno dodržovat při práci? "


Vařák se dá používat pro rychlé získávání vosku, kdy ve zbytcích toho hodně zbude stejně tak jako pro pomalé vyvařování, kdy ve zbytcích není skoro nic. Protože když se naplněný vařák vaří a postupně se utahuje, furt až hodiny nějaký vosk teče. Kdysi byla cena práce 5 - 10 Kč za hodinu, cena uhlí nebo elektřiny nízká a vosk se vykupoval za cca 60 Kč za kilo, takže se vyplácelo vyvařovat pomalu a důkladně. Dnes je cena práce při minimální mzdě okolo 50 Kč za hodinu, vosk se vykupuje za cca 80 kč za kilo a energie je drahá, je tedy výhodné vyvařovat rychle a s nižší účinností.
Na práci v vařákem je nutná nějaká pracovní místnost, kde nevadí rozšlapání vosku po podlaze, protože tomu se nevyhne. Pro rychlou práci jsou třeba nejméně dvě vnitřní kovové vložky, jedna se lisuje a druhá se venku chladí a čistí v nějaké vaniče od vylisovaného voští. Do každé vložky jsou třeba takové 3 pytlíky do vařáku na voští, prodávají se ve včelařských potřebách. Ty umožňují vytahovat vylisované voští najednou. A potom až 4 kruhové pomocné vložky, ty se dříve třeba vázaly z proutí, dávaly se mezi pytlíky a při lisování odváděly vylisovaný vosk z prostředku vložky ven, bez nich se se muselo lisovat a vařit víc a vosk tekl pomaleji.
Práce při vyvařování velkého množství vosku potom spočívala v tom, že na peci se ve velkém hrnci ve vodě rozvařovalo voští. To se potom vařící nalévalo do pytlíků do kovové vložky do vařáku, jednotlivé pytlíky se prokládaly těmi proutěnými vložkami. Jak byl vařák plný, lisovalo se a horkou párou z vařáku ještě zahřívalo. Hlavní lisování trvalo 15 minut, půl hodiny ? než se to parou z vařáku pořádně prohřálo a potom vylisovalo, pak se ale mohlo furt dolisovávat a dotahovat a furt tekl vosk. Jak bylo hotovo, vytáhla se celá kovová vložka ven, do vařáku vložila druhá, na dno proutěná vložka, na to pytlík, do něho vařící voští , na pytlík proutěná vložka, na to další pytlík, do něho vařící voští......
Za den se takhle mohlo vyvařit desítky kilo vosku....pokud se moc nečekalo, až "všechen" vosk vyteče.
Pokud to je kvalitní nerezový vařák, mohlo by stačit vytékající vosk dát do izolované nádoby nebo přihřívat, aby dávka zůstala tekutá a potom celá nalít ideálně do nějaké hranaté plastové krabice, která tu teplotu vydrží a nechat v klidu co nejpomaleji ztuhnout. Z kostek ztuhlého vosku se v ideálním případě jen oškrábe zespodu usazená vrstva nečistot a je v jedné operaci hotový čistý vosk. Do hranaté krabice proto, protože z kulatých kusů vosku se blbě dělá balík pro zasílání poštou. Pokud je vařák pocínovaný poškozenější nebo se vosk v nádobě při zahřívání vařil, bude asi třeba vosk znova převařovat, opravovat kyselinou a čistit, oškrabovat nečistoty možná i vícekrát. To byla maximalistická možnost vyvařování.
Minimalistická je, že se do kovové vložky do pytlíků nacpe studené voští, aby se tam toho vešlo co nejvíc, tak asi drti, případně se během vyvařování přidá další pytlík studeného voští a proutěná vložka. Voští se prohřívá parou a taví jen ve vařáku, takže jedna dávka trvá až dvě hodiny ? než se to všechno prohřeje a vylisuje. Pak se vymění kovová vložka a zase cpou pytlíky se studeným voštím. Takhle se udělá méně, ale taky méně zašpiní okolí voskem a vosk je kvalitnější, protože voští není vařené s vodou, ale je jen vytavováno parou. Zvláště by to mělo být poznat v nerezovém vařáku.

včely nosí za poledne při dobré teplotě jasně žlutý pyl v docela slušném
množství. Už to tu vícekrát padlo. Nepřišel jsem na to, odkud jej mají.
Kvetou ještě astry, brutnák, měsíčky, moc už toho ale není ... Odkud by to
mohlo být? Jiří
----------------
U nás hlavně různé druhy aster, polygonum a dokvétá vratič - to by mohlo být ono.
P. Kovář

"Slíbil jsem, že dám vědět, jak dopadne můj experiment s tavením díla s plastovou mezistěnou v tomto aparátu. Takže do toho:
Výsledek byl naprosto jednoznačný: plastové mezistěny nelze dlouhodobě vystavovat účinkům páry, jinak dojde k jejich totální destrukci. Z mezistěn se staly pouhé neforemné krouceniny naprosto nevyužitelné v dalším provozu.
Ty, kteří uvažují o pořízení celoplastových rámků či plastových mezistěn, upozorňuju na to, že jejich čištění bude problematické. Pouhé „špachtlování“ sice teoreticky stačí, ale neprobíhá při tom dezinfekce (zůstává na povrchu vosk a propolis), takže se efektivita obměny díla podstatně zhoršuje. Otázka je, zda a jak by se plastové mezistěny daly louhovat. Taky to budu zkoušet, ale vidím to černě"

Já myslím, že není co zkoušet. Pokud se mají plastové mezistěny čistit párou, musí mít přiložený atest, že vydrží teplotu takových 110 - 120 st C. To je strašně snadné, vylisovat z nějakého plastu levné mezistěny, ony napoprvé taky dobře vypadají, ale ta podmínka přežít čištění parou je na plast, který má být levný, dost náročná.
Velkoprovozy jsou jiná věc, tak se dá použít aparatura, která čistí rámky třeba horkou vodou 70 st C teplou, taková teplotu by měl už levný plast vydržet bez větších problémů, ale zase musí být relativně náročná aparature, která hlídá tu teplotu čerpané vody.

"U nás hlavně různé druhy aster, polygonum a dokvétá vratič - to by mohlo být ono."

No, vratič mám pocit, že včely ani neláká, protože moc zapáchá. nepamatuji si, že bych naněm nějaké včely sledoval. U nás už dávno odkvetl.

Ještě bych chtěl dodat, že pokud je ten starý vařák pocínovaný a více rezavý, tak v tom bych viděl dost problém, vosk bude dost porušován. A i když se opraví kyselinou, už bude na navrácení do včel na mezistěny méně vhodný.
Jedině snad že by se voští nejdřív vytavilo ve slunečním tavidle nebo parou a získal se tak vosk na mezistěny a ze zbytků by se vosk vytavil v tom poškozeném vařáku a získal vosk na svíčky a jiné použití mimo včely. Jenže ty zbytky jsou napadány zavíječi a plísněmi, muselo by se vyřešit jejich skladování.

Určitě jsi patřičně sám se sebou spokojen, jak dobře jsi nakoupil, ale je tomu tak opravdu? V první várce se to chce přesvědčit, jaký vosk mi vytéká. Není li žlutý, ale např do šeda, klidně si nech z vařáku víko a šroub, ten se hodí vždy a ostatní odnes do zběrných surovin, to je neopravitelná závada a hlavně velmi pravděpodobná. Šroubovat lisem se musí velmi s citem, protože jinak se utrhne letování a to se dá opravit pouze špatně. Kupovat si nový z anticora je vyhazování peněz, protože dnes už jsme dál. Za ty peníze se dají koupit dva parní taviče, kde se celé plásty naskládají a za hoďku je hotovo a drátky zůstávají. Výtěžnost i bez lisování je o něco lepší. To je způsob jak pro malého tak většího včelaře velmi výhodný a vyhovuje i přes 100 včelstev. Nedáno jsem dělal pořádek v kůlně a bez sebemenší lítosti jsem pařák hodil do kontejneru.Někomu by se možná do skanzenu hodil, ale v běžném provozu je to nepoužitelný krám. Rád bych byl poslem příznivějších zpráv! Zdraví R. Stonjek

V mém případě to byl spad po první fumigaci, ale předtím bylo léčeno KM. V
jediném případě jsem měl spad kolem 300 roztočů, jinak podstatně nižší.
Haf
----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 02, 2010 7:57 AM
Subject: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci


To už ale byla 2. fumigace, po první bylo tisíce...
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
> Datum: 01.11.2010 19:30:20
> ----------------------------------------
> Vidím to ze svého pohledu asi takto - vše co je do 300 po fumigaci, to je
> nízký spad a na loupež kolabujícího včelstva to nevypadá.
>
>
>


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5583 (20101101)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

No, výtěžnost vosku v pařáku , kde se vosk získává parou a potom ještě lisuje, je jaksi už logicky větší než výtěžnost parou, kde se vosk získává jen parou. Akorát se s tím pařákem musí umět dělat neboli trochu chápat souvislosti. Pokud spěchám a nenechám uvnitř pařáku páru proniknout do voští a roztavit ho, tak logicky ta výtěžnost je mizerná. Ono voští je už z principu izolační materiál, takže nějakou dobu trvá, než setou párou prohřeje.... Podobně tak jako když lisuji najednou celý obsah vařáku a navíc jsem tam dal voští rozbité na drobné kousky, takže vosk v pařáku je sice roztavený , ale cestu ven z vložky pařáku má ucpanou drtím ze zbytků voští a košilek, takže neteče.....
Jinak s tím "rezem" souhlasím, je to velký problém pocínovaných pařáků. A oprava je složitá a nákladná. Ovšem do mého pařáku se dává kovová vložka a lisuje se v ní,hlavně ta musí být nezávadná a potom jen spodek vařáku, kde vosk z té vložky stéká a odpouštěcí trubka, kterou vosk z vařáku odtéká, ostatní může být rezavé
Taky souhlasím s tím, že práce s pařákem je podstatně pracnější než práce třeba s parním tavičem. V dnešní době, kdy vosk je vzhledem k práci a energii levný, vychází vyvařování vosku pařákem hůře než dříve....A je třeba uvažovat věci kolem toho, klasické vyvařování na peci, kdy kvůli vyvařování vosku v zimě vyhřívám nějakou dílnu na dvorku a to teplo nechám potom utéct, nevyužiji ho na třeba nějakou další následnou práci na něčem, najednou vychází poměrně draho.....
Jak nad tím uvažuji, pařák mám taky totiž doma, jen jsem ho dlouho nepoužil, tak snad nejlevnější bude dnes pařák mít na elektrický ohřev, zvenku případně ještě masívně izolovaný nějakou textilní izolací a tavit voští v létě, kdy je teplo a průběžně jen parou uvnitř, když se sejde těch několik kilo na jednu dávku....

kovarpe (e-mailem) --- 2. 11. 2010
Re: Zdroj pylu v ??jnu a listopadu. (47835) (47837)

včely nosí za poledne při dobré teplotě jasně žlutý pyl v docela slušném
množství. Už to tu vícekrát padlo. Nepřišel jsem na to, odkud jej mají.
Kvetou ještě astry, brutnák, měsíčky, moc už toho ale není ... Odkud by to
mohlo být? Jiří
----------------
U nás hlavně různé druhy aster, polygonum a dokvétá vratič - to by mohlo být ono.
P. Kovář
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Díky, Petře. Astry nevylučuji, vratič je už u nás mimo úvahu, už odkvetl, břečťan doslova hučel včelami na začátku října, ale teď je už ticho, ani včelka. Polygonum: které myslíte? Je jich hodně. Ale u nás stejně už nic ... kromě hořčice, kterou mám vysetou kousek od úlů, kvete, ale včely na ní nejsou ... A těch aster ... Ptal jsem se jich dokonce (tedy včel, nikoli aster ...:-) ), leč žádná odpověď. Asi jsem je naštval fumigací ...:-)
Klidný den všem!
Jiří

Jak počítáte roztoče? U většího počtu to už jde asi o nervy :-). Já jsem po první fumigaci smetl roztoče na hromádku. Tu jsem nožem rozdělit na 4 díly. Jeden díl jsem spočetl, vynásobil čtyřmi a dělil počtem včelstev. U prvního stanoviště jsem měl průměr 400 roztočů, druhého stanoviště jen 40 roztočů. Přitom ošetřuji všechny stejně. Průměrný zimní spad na každém stanovišti jsem měl do 2 roztočů (hlášeno na schůzi ZO ČSV). Začátkem srpna jsem ošetřil Formidolem místo Gabónu, který jsme už druhým rokem neměli. Zakrmeno podle metodiky uvedené v časopise včelařství. V 1. týdnu srpna 9 kg cukru, v posledním týdnu srpna dalších 9 kg cukru. Po prvním zakrmení se včely mohutně rozplodovaly. Začátkem října jsem měnil na obou stanovištích několik matek. U těchto včelstev byl větší spad po druhém léčení. Průměrné spady po 2. léčení: první stanovitě 27 roztočů, druhé stanoviště 37 roztočů. Pozdní výměna matek asi není vhodná s ohledem na Varroózu.

Zdravím všechny, co říkáte na tato listopadová tepla? U nás je teď právě na Trutnovsku v poledne 12°, v novinách jsem četl že je někde snad i 15°.....Produkční včelstva jsem v půli srpna zakrmil 20ti kily cukru a jestli bude takhle celý listopad jak je vyhrožováno, tak začínám mít pochybnosti, jestli bude zakrmeno dost. Ať se daří, Libor.

Tady na Ostravsku v podbeskydí v sobotu a neděli na teploměru, čidlo na jižní straně baráku půl metru od stěny 1,80 metru vysoko, 18 - 20 st C. V noci 14 - 15 st C, kolikrát je v létě v noci i chladněji. Právě teď na teploměru 20,6 st C.
Včely bezesporu obnoví plodování a budou spotřebovávat zásoby na zimu.

Díky, Petře. Astry nevylučuji, vratič je už u nás mimo úvahu, už odkvetl,
břečťan doslova hučel včelami na začátku října, ale teď je už ticho, ani
včelka. Polygonum: které myslíte? Je jich hodně. Ale u nás stejně už nic
.. kromě hořčice, kterou mám vysetou kousek od úlů, kvete, ale včely na ní
nejsou ... A těch aster ... Ptal jsem se jich dokonce (tedy včel, nikoli
aster ... ), leč žádná odpověď. Asi jsem je naštval fumigací ...
Klidný den všem!
Jiří
------------
Myslel jsem P. Baldschuanicum - snad jsem to napsal ok. - u sousedů roste a když vysvitne slunce, včel je na něm dost, ale ne tolik, jak bývá na Břečťanu. Ten Vratič mám na zahradě, je to nějaký ozdobnější druh a lítají na něj taky, ale pomálu. Ten žlutý pyl typuji na 99% na ty astry, protože jsou skoro na každé zahrádce a ta trocha co mám na té své, je když počasí dovolí doslova obsypaná včelami. Plánuji v nejbližší době udělat pořádný záhon různých druhů trvalek a astry v něm budou hojně zastoupeny.
Pěkný den, Petr

No to bych se silně podivil, kdyby Radim zase neopravoval a neoblboval svými teoriemi. Proč je výtěžnost větší je jasné. Nejdřív se napaří košilky, ty pak nenasají tolik vosku a vosk odchází z plástu bez nejmenšího odporu. To se nedá říct o lisovacím pařáku. Než jsem si pařící hrnec obstaral, půjčil jsem si ho a vzniklý odpad znovu prohnal pod sítem a porovnal s odpadem z lisovacího pařáku. Ten měl cca o 1/3 víc vosku nad sítem. Ono než psát blbosti, chce to víc myslet a občäs udělat nějaký ten pokus. Na výtěžnost vosku je podle mého nejlepší vyhřívaná odstředivka, potom upravená modifikace vyváření pod sítem a pak náš pařící hrnec. Rozdíly nejsou nijak velké, stačí vyzkoušet! Zdraví R. Stonjek

Ahoj,

loni jsem mel stejne otazky, letos jsem docela rad, ze jsem nemel co
pastovat. Medovice je uzasny med, jeste nyni jde bez rozehrivani nalivat.

Loni co jsem nestihl napastovat hned pri prirozene krystalizaci jsem pozdeji
v zime malinko nahral na odhadem 30stupnu aby to bylo podajnejsi a slo
ihned pastovat. Vysledek byl uchazejici, barva uplne stejna jako vzdy,
akorat byla pasta hrubsi na jazyku. Vrtel jsem ale mene - 1xdenne ci
obden.

Uplne med ztekutit a pak naockovat ci pockat az to zacne krystalizovat samo
jsem nezkousel. Vysledek by asi byl jeste o trochu lepsi.
Med nefiltruju a penu po rozehrivani jsem mozna ani nesbiral.

T.H.

2010/10/26 Jakub <bsvoboda/=/centrum.cz>

> Prosím o radu zkušenější. Přestože jsem napastoval proti jiným létům
> dvojnásobek květového medu, poptávka stále roste a zásoby se tenčí. Máte
> někdo zkušenost s výrobou pastovaného medu z již přirozeně
> zkrystalizovaného květového medu (event. květového + řepka)? Mám na mysli
> vzít např. konev krystalického, rozehřát v termokomoře při 45°C, sebrat
> pěnu a po schlazení naočkovat malou dávkou pastovaného a pak postupovat
> jako při pastování čerstvého medu. Nevím, jak rychle probíhá krystalizace
> takovéto "očkované" směsi, jak vypadá konečný produkt z hlediska barvy ,
> chuti, celkového vzhledu a viskozity v porovnání s medem pastovaným "za
> čerstva". Něco asi bude jinak, protože i při šetrném ohřevu se nějaká pěna
> vytvoří a něco tedy z medu bude odstraněno. Podotýkám, že před ponecháním
> medu přirozené krystalizaci při teplotách ca. 10-15°C seberu šum a filtruji
> přes jemný uhelon.
> Díky za zkušenosti.
> Jakub
>

Myslel jsem P. Baldschuanicum - snad jsem to napsal ok. - u sousedů roste a když vysvitne slunce, včel je na něm dost, ale ne tolik, jak bývá na Břečťanu.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Polygonum Baldschuanicum - rdesno baldžuánské. Ano, to u sousedů na plotě také kvetlo, ale tak před měsícem. Asi to fakt budou ty astry. Nebo měsíčky ...? Dnes to v poledne bylo opět velmi dobře vidět. Značný přínos pylu. Ačkoli chodím po zahradě a velmi hledím, nikde včelu nevidím. Létají jinam. Asi jsem je fakt tou chemií naštval ... :-)
Jiří

R. Polášek (85.71.180.241) --- 2. 11. 2010
Re: Vysoké listopadové teploty (47877)

Tady na Ostravsku v podbeskydí v sobotu a neděli na teploměru, čidlo na jižní straně baráku půl metru od stěny 1,80 metru vysoko, 18 - 20 st C. V noci 14 - 15 st C, kolikrát je v létě v noci i chladněji. Právě teď na teploměru 20,6 st C.
Včely bezesporu obnoví plodování a budou spotřebovávat zásoby na zimu.
xxxxxxxxxxxxxxx
U nás v údolí dolní Mže (ouředně Berounky), ale vlastně i v celých středích Čechách bylo v posledních dnech jinak, zima, teploty tak kolem 5 - 6 stupňů, ráno lehce pod nulou. Byl problém na sobotní fumigaci najít dobu, kdy včely přestaly létat a byla ještě přijatelná teplota, protože tam, kde svítilo slunce, to bylo ještě cítit. Nicéně i teď padají světlí roztoči. A přínos pylu, jak jsem byl popsal níže, je za poledne značný ...
Jiří

JM:
kdy včely přestaly létat a byla ještě přijatelná teplota,
------------
To je problém všech přesných BEFELů a předpisů.
V podstatě jsou nesmyslné. Nikde neříkají kde se má teplota měřit. :-)
Kdyby vyhláška říkala, že včely nesmí býti semknuty těsně v chomáči, to by se to večer po proletu léčilo. :-) A podle typu uteplení úlu by si s tím člověk musel pospíšit či nikoli.

Bohužel nemám ještě skleněný úl, ale docela by mě zajímalo, jestli majitelé oken mohou potvrdit můj názor, že pár hodin po proletu je v úle stále šrumec.
Z dob, kdy jsem včely často rušil jsme si tento poznatek odnesl. :-)
Včera večer jsem proto prvně léčil s baterkou v zubech a na teploměr nehleděl. Protože včely přes den létaly. A to by mělo stačit.

Karel

Nektere vcely pyl nosi to ano, ale mel jsem o vikendu rozebrane ctyri
oddelky, abych jeste zuzitkoval letosni matky (vigorky) a jen v jednom byly
dve bunky zavikovaneho plodu tesne pred lihnutim. Kdyz jsem nekdy pred
mesicem naposledy koukl do dvou produkcnich tak byly uz tehdy bez plodu.


Mesic bez zihadla, neveril bych, ze to vydrzim :-)

T.H.



> xxxxxxxxxxxxxxx
> U nás v údolí dolní Mže (ouředně Berounky), ale vlastně i v celých středích
> Čechách bylo v posledních dnech jinak, zima, teploty tak kolem 5 - 6
> stupňů, ráno lehce pod nulou. Byl problém na sobotní fumigaci najít dobu,
> kdy včely přestaly létat a byla ještě přijatelná teplota, protože tam, kde
> svítilo slunce, to bylo ještě cítit. Nicéně i teď padají světlí roztoči. A
> přínos pylu, jak jsem byl popsal níže, je za poledne značný ...
> Jiří
>

Vidis aspon si je nerusil zbytecne, neco ti to dalo :-))

Ted me napadlo ze zkusim na sklenej ul poradne zabouchat jestli ta rada ma
sve opodstatneni...

T.H.


>
> Bohužel nemám ještě skleněný úl, ale docela by mě zajímalo, jestli majitelé
> oken mohou potvrdit můj názor, že pár hodin po proletu je v úle stále
> šrumec.
> Z dob, kdy jsem včely často rušil jsme si tento poznatek odnesl. :-)
> Včera večer jsem proto prvně léčil s baterkou v zubech a na teploměr
> nehleděl. Protože včely přes den létaly. A to by mělo stačit.
>
> Karel
>

KaJi (212.77.163.104) --- 2. 11. 2010
Re: Vysoké listopadové teploty (47877) (47878) (47883)

JM:
kdy včely přestaly létat a byla ještě přijatelná teplota,
------------
To je problém všech přesných BEFELů a předpisů.
V podstatě jsou nesmyslné. Nikde neříkají kde se má teplota
Bohužel nemám ještě skleněný úl, ale docela by mě zajímalo, jestli majitelé oken mohou potvrdit můj názor, že pár hodin po proletu je v úle stále šrumec.
Z dob, kdy jsem včely často rušil jsme si tento poznatek odnesl. :-)
Včera večer jsem proto prvně léčil s baterkou v zubech a na teploměr nehleděl. Protože včely přes den létaly. A to by mělo stačit.
xxxxxxxxxxxxxxx
Ano, Karle, přesně tak. Neřešil jsem to zase až tak, ačkoli teplota prudce klesla, jakmile zmizelo sluníčko. Na někerých úlech mám vzadu okénka. Bylo vidět, že uvnitř panuje čilý ruch, ačkoli teplota teoreticky byla hluboko pod hranicí, kterou uvádí návod na fumigaci ... Kromě toho s Grifinem je to, myslím, i stran vztahu účinnosti a teploty trochu jiný příběh ... Ostatně spad i po 2. fumigaci to snad potvrzuje (viz VMS).
Jiří

Karel

Tak už je rozhodnuto dotace na jedno včelstvo je 133,- kč

"Ono než psát blbosti, chce to víc myslet a občäs udělat nějaký ten pokus. "

S tím plně souhlasím. Je třeba myslet, aby člověk nepsal blbosti. U zbytků z vyvařování vosku je ta věc, že pokud se vezmou jakékoliv zbytky z jakékoliv metody, vždy se dalším vyvařením získá další vosk. Kdo si to neuvědomí, tak udělá pokus a potom si myslí, že to, co si myslí, je nejlepší. Platí to hlavně pro metody, kde se vosk získává horkou vodou nebo párou. Výjimky jsou sluneční tavidlo, má tak mizernou účinnost, že ze zbytků z jiné metody už žádný voskj nedostane a potom odstředivka má naopak tak vysokou účinnost, že z jejich zbytků se žádnou vodou nebo párou ani lisováním další vosk nedostane.
Jinak vařák či pařák mám doma někdy od roku 1975 ? a vyvařování vosku v pařicím hrnci provozuji někdy od roku 1990 - 1995 ? přesně to už nevím. Zbytky z pařicího hrnce mají vždy v sobě víc vosku než zbytky z pařáku. Ovšem pařicí hrnec je "lajdákovzdorný". Voští či celé plásty se do něho nahážou a potom už pracuje jen zařízení a pára. Pařák je nutno poměrně pečlivě naplnit, voští prokládat, aby vosk při lisování měl kde unikat a nezůstával uvnitř a taky člověk musí být trpělivý a čekat , až se všechno voští pořádně napaří a prohřeje a teprve potom lisovat. Teprve potom se mu pařák odmění vysokou účinností, rozhodně lepší než prosté vyvařování parou. Kdo je netrpělivý, naháže to tam a chce mít všechno honem, tak pro toho pařák není.

Jinak ovšem je to každého jeho problém, jak si voští vyvaří. Podle mně vyvařování celých plástů, v dávce po 10 - 12 plástech, je slepá ulička, objem nádoby je příliš velký a je tak zbytečně velká tepelná ztráta.

"Bohužel nemám ještě skleněný úl, ale docela by mě zajímalo, jestli majitelé oken mohou potvrdit můj názor, že pár hodin po proletu je v úle stále šrumec. "

Podle mých zkušeností to není pravidlem. Šrumec v úlu je tehdy, jestli se má během krátké doby měnit počasí. Pokud to je uprostřed stálého počasí, tak je ten šrumec podstatně menší.
Například teď jsem funigoval 29 před začátkem toho větru, který u nás byl v sobotu a v neděli 30 a 31. V pátek byl klid , možná v dálce hory trochu hučely a jak jsem dával odpoledne podložky a večer fumigoval, včelky při obojím okamžitě vyběhly. Jako kdyby tam ten teplý vítr už byl.
Z hodně dřívější doby, kdy se fumigovalo i při teplotách kolem nuly, si pamatuji rozdíl mezi fumigací uprostřed stálého počasí, denní teploty 5 - 8 st C, noční kolem nuly a fumigací, kdy toto počasí končilo a měl přijít vítr a sněžení, včelky byly znatelně neklidnější.

Pozdní výměny matek nedávej do souvislosti s počtem roztočů. Pokud jde o metodiku krmení, nevím, co je to zač, ale já krmím dvěmi dávkami a 12 kg klidně s odstupem jen 2 týdnů a výsledek je dobrý. Krmím u nás v nížině brzy, většinou v červenci obě dávky.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
> Datum: 02.11.2010 11:39:31
> ----------------------------------------
> Jak počítáte roztoče? U většího počtu to už jde asi o nervy :-). Já jsem
> po první fumigaci smetl roztoče na hromádku. Tu jsem nožem rozdělit na 4
> díly. Jeden díl jsem spočetl, vynásobil čtyřmi a dělil počtem včelstev. U
> prvního stanoviště jsem měl průměr 400 roztočů, druhého stanoviště jen 40
> roztočů. Přitom ošetřuji všechny stejně. Průměrný zimní spad na každém
> stanovišti jsem měl do 2 roztočů (hlášeno na schůzi ZO ČSV). Začátkem srpna
> jsem ošetřil Formidolem místo Gabónu, který jsme už druhým rokem neměli.
> Zakrmeno podle metodiky uvedené v časopise včelařství. V 1. týdnu srpna 9
> kg cukru, v posledním týdnu srpna dalších 9 kg cukru.       Po prvním zakrmení
> se včely mohutně rozplodovaly. Začátkem října jsem měnil na obou
> stanovištích několik matek. U těchto včelstev byl větší spad po druhém
> léčení. Průměrné spady po 2. léčení: první stanovitě 27 roztočů, druhé
> stanoviště 37 roztočů. Pozdní výměna matek asi není vhodná s ohledem na
> Varroózu.
>
>
>

Plastové mezistěny obecně nejsou vyráběny z plastů, které by snesly vařící vodu, pařák nebo sluneční tavidlo. Certifikace se týká použití hmoty pro styk s potravinami, nikoliv tepelné odolnosti. Čistí se seškrábnutím voskového díla, ponořením do vody cca 65 st C teplé a okartáčováním. Údajně se také dají po seškrábnutí vosku vyčistit vysokotlakou myčkou. Podrobnosti a zatím ani osobní zkušenosti s těmito metodami zatím neznám. Po odzkoušení se rád o zkušenosti podělím. Zatím hledám informace na zahraničních stránkách.

Prosím máte-li někdo zkušenost,poraďte.Při posledním vytáčení jsem z obavy před loupeží,která se projevovala,nechal panenské plásty se zbytky medu,který v nich zkvasil.Obávám se,aby při jarním rozšíření těmito plásty nebyky včely ohroženy,nebo nedošlo k narušení chuťových vlastností následné snůšky.
Díky za každou radu
J.M.

Pokud by se plásty od medu skladovaly přes zimu v suché místnosti a v průvanu, v komínu nástavků, kde zespodu a shora je síto, měly by teoreticky zbytky medu naopak ještě vysychat a tak by se v nich nemělo nic namnožit. V praxi ale při změnách počasí se to nemusí podařit.
Co se mně takhle zaopatřit plásty, přidával jsem je normálně do včel a nezaznamenal jsem žádný problém. Ale byly to vždy jednotlivé rámky, ne všechny přidávané rámky a čistit ty plásty musela být pro včely občas docela nepříjemná práce.
Proto v poslední době vždy radím plásty dát na zimu včelám, aby je od zbytků medu vyčistily.
Dokonce, pokud tomu nebude bránit třeba nedostatek nástavků nebo přepravní problémy na vzdálenější stanoviště, když ještě teď jsou plásty od medu, poradil bych na cca 14 dní, měsíc podstavení nástavků s těmito plásty pod úly, aby je včelky ještě před zimou vyčistily. Přirozeně s ohledem na možnost vzniku loupeže, ta ale bude dnes mnohem menší než byla možnost vzniku loupeže v září.
Jinak mám takový pocit, že protože já se přikláním tady k tomu, někteří jiní včelaři tady budou mít přesně opačný názor, budeš si muset vybrat.

"Údajně se také dají po seškrábnutí vosku vyčistit vysokotlakou myčkou."

Vysokotlakou myčkou jsem čistil dřevo. Až třísky létaly a to byla ta nejlevnější myčka ze supermarketu. Použitá myčka tedy musí mít bezpodmínečně regulaci tlaku, jinak z něčeho takového jako plastové mezistěny nadělá cáry, případně i možnost stříkat teplejší vodu. Tudíž to musí být jednoznačně nějaká ta dražší myčka.

Bez obav. Včely vždy plást vždy pečlivě vyčistí a potáhnou buňky propolisem. Samozřejmě je lepší aby se to nestalo , včely však mají vyvinuté mechanizmy které jim různým poškozením ze stran plísní, kvasinek a jiných patogenů hrozí.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jaroslav Malý <jarda.maly/=/seznam.cz>
> Předmět: Dotaz
> Datum: 03.11.2010 06:19:59
> ----------------------------------------
> Prosím máte-li někdo zkušenost,poraďte.Při posledním vytáčení jsem z obavy před
> loupeží,která se projevovala,nechal panenské plásty se zbytky medu,který v nich
> zkvasil.Obávám se,aby při jarním rozšíření těmito plásty nebyky včely
> ohroženy,nebo nedošlo k narušení chuťových vlastností následné snůšky.
> Díky za každou radu
> J.M.
>
>
>

nejlepších výsledků jsem dosáhl,tak že vosk rozpustím z rámkuv kotlu s vodou,mám na to fintu ,topím na jedné straně,kde je silnej var,ten vytlačí vosk z hladiny jak je ta voda dokopečka a tam vkládám a vytahuju absolutně čisté rámky,nestane se,že bych je po cestě z vody z kotle navoskoval a navíc ten var odnese i chcuchvalce košilek z drátu,vosk zchládne,dám ho do pytle zatížím na dno kotle zaliju vodou ,vařím a mám to absolutně čistý,vosk projde přes pytel ale všechen odpad podrží,druhej den máte krásný žlutý kolo vosku jen vyměnit za MS

Tak s ní honem do supermarketu. :-)

http://ekonomika.idnes.cz/cukr-je-nejdrazsi-za-30-let-kilogram-je-za-temer-dvanact-korun-plk-/eko-zahranicni.aspx?c=A101102_162311_ekonomika_vem

Cena surového cukru vystoupila nejvýše za posledních 30 let. Na burze v Londýně se dostala až na 30,55 centu za libru (asi 11,90 Kč/kg). Proti pondělním hodnotám to byl nárůst o více než tři procenta.

Karel

Pastováním musí vzniknout produkt o velikosti krystalů 10 mikronů neboli
0,01 milimetru. Při požití medu nesmí být patrné v medu žádné krystalky, dá
se to přirovnat třeba k nugátové pochoutce.
Takový produkt lze získat pouze z určitých druhů medů dokonale ztekucených
procesem řízené krystalizace (pastováním). Mě se to občas nezdaří a získám
jemně krystalický med.
Haf
----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <t.h.skalice/=/googlemail.com>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 02, 2010 3:15 PM
Subject: Re: Pastovaný květový med


Ahoj,

loni jsem mel stejne otazky, letos jsem docela rad, ze jsem nemel co
pastovat. Medovice je uzasny med, jeste nyni jde bez rozehrivani nalivat.

Loni co jsem nestihl napastovat hned pri prirozene krystalizaci jsem pozdeji
v zime malinko nahral na odhadem 30stupnu aby to bylo podajnejsi a slo
ihned pastovat. Vysledek byl uchazejici, barva uplne stejna jako vzdy,
akorat byla pasta hrubsi na jazyku. Vrtel jsem ale mene - 1xdenne ci
obden.

Uplne med ztekutit a pak naockovat ci pockat az to zacne krystalizovat samo
jsem nezkousel. Vysledek by asi byl jeste o trochu lepsi.
Med nefiltruju a penu po rozehrivani jsem mozna ani nesbiral.

T.H.

2010/10/26 Jakub <bsvoboda/=/centrum.cz>

> Prosím o radu zkušenější. Přestože jsem napastoval proti jiným létům
> dvojnásobek květového medu, poptávka stále roste a zásoby se tenčí. Máte
> někdo zkušenost s výrobou pastovaného medu z již přirozeně
> zkrystalizovaného květového medu (event. květového + řepka)? Mám na mysli
> vzít např. konev krystalického, rozehřát v termokomoře při 45°C, sebrat
> pěnu a po schlazení naočkovat malou dávkou pastovaného a pak postupovat
> jako při pastování čerstvého medu. Nevím, jak rychle probíhá krystalizace
> takovéto "očkované" směsi, jak vypadá konečný produkt z hlediska barvy ,
> chuti, celkového vzhledu a viskozity v porovnání s medem pastovaným "za
> čerstva". Něco asi bude jinak, protože i při šetrném ohřevu se nějaká pěna
> vytvoří a něco tedy z medu bude odstraněno. Podotýkám, že před ponecháním
> medu přirozené krystalizaci při teplotách ca. 10-15°C seberu šum a
> filtruji
> přes jemný uhelon.
> Díky za zkušenosti.
> Jakub
>


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5584 (20101102)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Minulý týden byly v Tesku kupy cukru za 11,90 Kč, kdo chtěl, mohl se
zásobit.
Haf
----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 03, 2010 8:16 AM
Subject: Re: Dotace


> Tak s ní honem do supermarketu. :-)
>
> http://ekonomika.idnes.cz/cukr-je-nejdrazsi-za-30-let-kilogram-je-za-temer-
> dvanact-korun-plk-/eko-zahranicni.aspx?c=A101102_162311_ekonomika_vem
>
> Cena surového cukru vystoupila nejvýše za posledních 30 let. Na burze v
> Londýně se dostala až na 30,55 centu za libru (asi 11,90 Kč/kg). Proti
> pondělním hodnotám to byl nárůst o více než tři procenta.
>
> Karel
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5586
> (20101102) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o radu. Mám 6 včelstev, které jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám z blízké akátiny, kterou však teď chce odstranit místní nevládní organizace. V širším okolí se nachází ještě řepkové pole, na které by se včely zřejmě přesunuly. Jak výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
Děkuji.
Mája

Včelky mohou z akátu přinést klidně 30-40kg, záleží na poloze, počasí, síle včel...
Vaše otázka je tak obecně postavená, těžko odpovědět, když nevím, jestli jste vytáčeli jarní med před akátem, aby jste věděli, kolik akátu míváte, protože pokud to víte, je Vaše otázka těžko pochopitelná.
Radek Hubač
Učitel včelařství

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: V?elka M?ja <malabaletka/=/centrum.cz>
> Předmět: ??m nahradit ak?t
> Datum: 03.11.2010 10:46:23
> ----------------------------------------
> Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o radu. Mám 6 včelstev, které
> jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám z blízké akátiny, kterou
> však teď chce odstranit místní nevládní organizace. V širším okolí se
> nachází ještě řepkové pole, na které by se včely zřejmě přesunuly. Jak
> výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
> Děkuji.
> Mája
>
>
>

Dolet včel za snůškou je 5 kilometrů kolem, účinný dolet včel takové cca 3 kilometry kolem. Pokud v okruhu 1 - 3 kilometrů žádná jiná včelstva nejsou nebo je tam jen malý počet, tak šestero včelstev v průměrné krajině by se mělo vcelku v pohodě uživit i bez akátů.
Trochu čísel: Hektar monokultury nějaké včelařské rostliny, jako je akát, řepka, javor klen, lípy, maliník ... má dávat mezi cca 500 - 1200 kg sladiny. Ostatní kvetoucí rostliny dávají, ty nejhorší okolo 50 kg z hektaru, průměrně ale okolo takových 200 - 400 kg z hektaru. Spotřeba jednoho včelstva v sezóně denně je okol 0,75 - 1 kg sladiny, takže za rok to je cca 100 - 120 kilo sladiny, pro 6 včelstev je to 600 - 720 kilo pro sebe plus 100 - 200 - 300 kilo medu pro včelaře. Šestero včelstev tedy potřebuje mít k dispozici v přírodě zdroje minimálně jednoho tisíce kilo sladiny, to je v případě takových průměrných rostlin asi 5 hektarů kvetoucí monokultury rostlin. Plus mínus .....
Přitom pokud se vezme účinný dolet včel 3 kilometry daleko od stanoviště, sbírají včely sladinu z plochy cca 2800 hektarů.
Máte li tedy v okolí včelstev na těch cca 2800 hektarech "rozfrcané" množství kvetoucích rostlin aspoň z těch 5 hektarů, včely se uživí i bez akátů. V praxi zřejmě ne všechna produkovaná sladina je včelami posbíraná, na druhé straně v kvalitní krajině s vyšší diverzitou by mělo být těch kytek mnohonásobně víc.
Přesněji se to určit nedá, pro základní odhad by se muselo okolí včelstev docela podrobně zmapovat v rastru jednotek až desítek metrů a stejně potom by se to muselo definitivně ověřit několika roky včelaření na tom místě....

Velmi záleží na tom kde to je. Akát meduje spolehlivě do nadmořské výšky 250m při teplotách nad 20 °C. Jinak jsou jeho výnosy velmi nahodilé Osobně jsem za posledních 20 let zaznamenal výraznou snůšku z něj jen jednou a to jsem z n.v.280m ze střední Moravy

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: V?elka M?ja <malabaletka/=/centrum.cz>
> Předmět: ??m nahradit ak?t
> Datum: 03.11.2010 10:46:23
> ----------------------------------------
> Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o radu. Mám 6 včelstev, které
> jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám z blízké akátiny, kterou
> však teď chce odstranit místní nevládní organizace. V širším okolí se
> nachází ještě řepkové pole, na které by se včely zřejmě přesunuly. Jak
> výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
> Děkuji.
> Mája
>
>
>

Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o radu. Mám 6 včelstev, které jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám z blízké akátiny, kterou však teď chce odstranit místní nevládní organizace. V širším okolí se nachází ještě řepkové pole, na které by se včely zřejmě přesunuly. Jak výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
Děkuji.
Mája
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Vmísím se, ač elév, zkušenější jistě dají lepší rady. Ale: akát je sice skvělý, dá cený a nezastupitelný med, ale často se také nezadaří, doba jeho květu proprší (třeba částečně letos), takže přínos je minimální ... Na Vaši otázku je tedy těžká odpověď. Když je dobrý rok, je to síla a věru cvrkot, když ne, tak není skoro nic ...Včely si jistě najdou jinou snůšku, jste-li v "normální" včelařské krajině. Ale na druhé straně: co je to za "nevládní organizaci"? Proč chtějí odtranit akáty? Dá se s nimi mluvit a vysvětlit jim problém? Lze najít kompromis? Co na to ostatní včelaři v okolí, jsou-li? Což se spojit a mluvit s nimi o tom? A ještě jinak: akát je nezdolný. Nezlomí ho ani nevládní organizace, a to je co říct ...:-) Znám to dobře z mého okolí ...
Hodně štěstí!
Jiří

Akát je sice výborná včelařská rostlina, ale jako dřevina to je plevel. Stejně jako vrba jíva, tak užitečný zdroj pylu a nektaru v časném jaře. Na straně zachování těch akátů budou jenom včelaři a to asi stačit nebude.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of J. Matl
Sent: Wednesday, November 03, 2010 12:16 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: čím nahradit akát

Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o radu. Mám 6 včelstev, které jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám z blízké akátiny, kterou však teď chce odstranit místní nevládní organizace. V širším okolí se nachází ještě řepkové pole, na které by se včely zřejmě přesunuly. Jak výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
Děkuji.
Mája
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Vmísím se, ač elév, zkušenější jistě dají lepší rady. Ale: akát je sice skvělý, dá cený a nezastupitelný med, ale často se také nezadaří, doba jeho květu proprší (třeba částečně letos), takže přínos je minimální ... Na Vaši otázku je tedy těžká odpověď. Když je dobrý rok, je to síla a věru cvrkot, když ne, tak není skoro nic ...Včely si jistě najdou jinou snůšku, jste-li v "normální" včelařské krajině. Ale na druhé straně: co je to za "nevládní organizaci"? Proč chtějí odtranit akáty? Dá se s nimi mluvit a vysvětlit jim problém? Lze najít kompromis? Co na to ostatní včelaři v okolí, jsou-li? Což se spojit a mluvit s nimi o tom? A ještě jinak: akát je nezdolný. Nezlomí ho ani nevládní organizace, a to je co říct ...:-) Znám to dobře z mého okolí ...
Hodně štěstí!
Jiří

Dřív se akát vysazoval kvůli silnému kořenovému systému, zpevňovaní svažitých skalnatých terénů a kvůli tomu, že na suchých štěrkovitých půdách dosáhl kořeny hodně hluboko až na spodní vodu a netrpěl tedy nedostetkem vláhy. Taky kvůli specifickému tvrdému dřevu....
Nyní je myslím už oficiálně invazivní rostlina, takže se omezuje i na vládní úrovni, nejen nevládní...

Akát je sice výborná včelařská rostlina, ale jako dřevina to je plevel. Stejně jako vrba jíva, tak užitečný zdroj pylu a nektaru v časném jaře. Na straně zachování těch akátů budou jenom včelaři a to asi stačit nebude.
Pepa
xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Ano, to je pravda. Navíc prý svými toxiny zahubí vše v nejbližším okolí ... Ale právě proto, že je to plevel, tak se jistě uchytí jinde, i když jej na jednom místě vykynoží. Třeba je ale možný kompromis. Lidé by spolu měli víc mluvit ... No a pak je tu to dřevo ... tvrdé jako železo a skvělé na soustružení ... To ale také určitě nepadne na váhu ... :-)
Jiří

To už ale byla 2. fumigace, po první bylo tisíce...Radek H.

Táto strohá veta ma zaujala, hlavne slová "bylo ich tisíce". Ak je to možné, keď čítam vaše komentáre, tak nemálo času venujete práve Vd, natieranie plodu, KM aj dvakrát a nakoniec po prvej fumigácii je ich na podložke tisíce. Niekde robíte chybu.

Ja v závere sezóny robím len tri fumigácie (nič viac) a môj priemer na vče70 včelstiev je väčšinou pod 100 ks, vlani 135, tohoto roku po dvoch fumigáciách je priemer 83 Vd.
Dnes som pripravoval podmetové podložky na tretiu FUM. Je 34 dní od druhej fumig., prekontroloval som všetky podmetové podložky a na väčšine podložiek nebol ani jeden klieštik, na niekoľkých jeden a na dvoch po 3 ks.

Zdôrazňujem, že ak neodnosili z podložiek Vd mravce, tak včely ich neodnosili, pretože moje včelstvá sú umiestnenené v najvyššom mieste úľovej zostavy, pod plodiskom je debnička zo zásobnými plástami, cez hlavný letáč nelietajú.
Zajtra urobím posledný zásah do včelstva a to tretiu fumig.
(nič viac) komplexnú správu podám po zbere a dozbere Vd po fumigácii.

AT:
Táto strohá veta ma zaujala, hlavne slová "bylo ich tisíce". Ak je to možné, keď čítam vaše komentáre, tak nemálo času venujete práve Vd, natieranie plodu, KM aj dvakrát a nakoniec po prvej fumigácii je ich na podložke tisíce. Niekde robíte chybu.
-------
Anton, čo to táráš, náš systém nám závidí celý svět.
:-)
Účiným trávením roztočů jsme vyšlechtili pořádnou rasu. U nás žádní neduživí chcípáčci nepřežijí.

A kdo přežije naši inbrední slekci z let kdy jich málo, to už je skutečně dobrý základ pro chovné roky, kdy se nám roztoč začne křížit a množit.

------------
Tak jsem dnes netrpělivě koukl s baterkou na pár podložek po prvním léčení. A kdyby dávali desetník za jednoho, tak nemusím mít dotace :-)

Karel

Moc teoretizujete a vymýšlíte místo toho aby jste použily ty hloupé a zastaralé metody z Dolu. Já ty blbosti používám a při první fumigaci mám šílené množství do 200 a při druhé 0 - 20. Dnes již jsem připravoval k provozu ten strašně špatný kompresor.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
> Datum: 03.11.2010 19:36:24
> ----------------------------------------
> AT:
> Táto strohá veta ma zaujala, hlavne slová "bylo ich tisíce". Ak je to
> možné, keď čítam vaše komentáre, tak nemálo času venujete práve Vd,
> natieranie plodu, KM aj dvakrát a nakoniec po prvej fumigácii je ich na
> podložke tisíce. Niekde robíte chybu.
> -------
> Anton, čo to táráš, náš systém nám závidí celý svět.
> :-)
> Účiným trávením roztočů jsme vyšlechtili pořádnou rasu. U nás žádní
> neduživí chcípáčci nepřežijí.
>
> A kdo přežije naši inbrední slekci z let kdy jich málo, to už je skutečně
> dobrý základ pro chovné roky, kdy se nám roztoč začne křížit a množit.
>
> ------------
> Tak jsem dnes netrpělivě koukl s baterkou na pár podložek po prvním léčení.
> A kdyby dávali desetník za jednoho, tak nemusím mít dotace :-)
>
> Karel
>
>
>

>Tak jsem dnes netrpělivě koukl s baterkou na pár podložek po prvním léčení. A kdyby dávali desetník za jednoho, tak nemusím mít dotace :-) Karel<
------------------------------------------------------------
A takových včelstev s vysokými spady bude po letošních fumigacích více. Zvláště tam, kde nebyl použit gabon.
JK

Doplňuji: a nebyl sledován spad - viz varroamonitoring.
JK

Dnes dopoledne jsem provedl kontrolu spadu roztočů po včerejší druhé fumigaci.Po první fumigaci byl spad u mých 12včelstev nulový.Dnes jsem napočítal celkem tři roztoče,a to ve vč.č.4 jeden,a ve vč.č.7 dva.Nikdy jsem neměl vysoké spady.Pohybovaly se skoro vždy ty nejvyšší mezi 100 až 200ks.Lečím klasicky 2x Fumigace a poslední aerosol.Letos
Varidol.Vloni Fumigace M P 10.Nvim proč je jich letos tak
málo.Vysvětlí mně to někdo?Děkuji a zdravim.sila

Dnes dopoledne jsem provedl kontrolu spadu roztočů po včerejší druhé fumigaci.Po první fumigaci byl spad u mých 12včelstev nulový.Dnes jsem napočítal celkem tři roztoče,a to ve vč.č.4 jeden,a ve vč.č.7 dva.Nikdy jsem neměl vysoké spady.Pohybovaly se skoro vždy ty nejvyšší mezi 100 až 200ks.Lečím klasicky 2x Fumigace a poslední aerosol.Letos
Varidol.Vloni Fumigace M P 10.Nvim proč je jich letos tak
málo.Vysvětlí mně to někdo?Děkuji a zdravim.sila

Reaguji na posledních pět příspěvků. Snaha o nulu vůbec nic neřeší, když máte za humny několik přeživších rojů po půdách atd. Někdo má to štěstí, že se volně žijící roje v jeho blízkosti nevyskytují, nebo prostě nemají šanci přežít zimu, jiný to štěstí nemá. Stačí, když po snůšce včelstvo oslabený roj vyloupí a je hotovo. Za jediný den si mohou přinést několik set roztočů. Každých 16 dnů se jejich počet může zdvojnásobit (když jsou vitální a mají podmínky) snadno si tu geometrickou řadu dopočítáte do konce září. Kdo nemonitoruje, může jeho včelstvo do podzimu mít na kahánku a může se stát obětí jiné loupeže. Je to domino efekt. Funguje hlavně tam, kde se více kočuje a kde je vysoké měrné zavčelení území a kde mají roje podmínky pro přežití. Pak ten kompresor je opravdu k .....
Kdo to alespoň elemetárně pochopil, tak je mu jasné, že se roztoč hubí tehdy, když je to potřeba a ne tehdy, kdy už je po bitvě.

Děkuji všem za poskytnuté rady.Bylo jich sice málo,ale pomohly mi se uklidnit.Zajímal by mne i názor na př.pana Turčányho,ale ten se neozval.Tak ještě jednou díky.
Zdraví
J.M.

Kdo letos na severní Moravě nenechal na druhou polovinu května ve včelách více zásob nebo je v následujícím deštivém období nepodněcoval, nejpíš měl ve včelách ke konci května a v červnu dost masívní přestávku v plodování. Potom se léčit nijak zvlášť nemuselo, ani kyselinou mravenčí, ani Gabony a přesto spad roztočů letos byl nebo bude malý.

"nejlepších výsledků jsem dosáhl,tak že vosk rozpustím z rámkuv kotlu s vodou"

No, kotel s vařící vodou, do kterého se ponořují rámky, je vhodný pro jednorázové zpracování takových 500 a víc rámků, za den by jich mělo jít zpracovat možná i několik tisíc.
Vařák v klasickém způsobu , kdy se časně ráno roztopí v nějaké dílně pec, připraví hrnce, vana na zbytky a podobně a celý den vyvařuje, je na zpracování voští z takových 100 - 1000 rámků, záleží na způsobu práce.
Pařicí hrnec pro celé plásty, pokud se má vyvařovat větší dávka najednou, za den zpracuje 100 - 200 plástů. Pokud se vyvařuje předem vyřezané voští, možná by to šlo dotáhnout až na 400 plástů.
Ale pařicí hrnec je možné provozovat docela dobře taky tak, že jak se nashromáždí voští na jednu dávku, vyvařuje se průběžně ihned po celý rok.
Stejně tak se dá provozovat pařák, pokud se jedná o pařák vytápěný elektricky, pokud se nepoužívá rozvařování voští v hrnci, ale rozehřívá se parou přímo uvnitř pařáku. A když se pařák ještě nějak tepelně zaizoluje a použije se nějaká regula vytápění, spotřeba elektřiny zas tak velká není.

Plásty myslím plásty míry 39x24.

Pane Turčáni,
mám dojem , že jste smíchal obsah dvou komentářů dohromady. Výsledky spadu
po použití KM jsem uváděl já v tabulce a byly v rosahu desítek až stovek
roztočů. Spad tísíce roztočů byl jiný případ. Nelze to spojovat dohromady.
Plod jsem zatím nikdy nenatíral.
Haf
----- Original Message -----
From: "a.turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 03, 2010 7:04 PM
Subject: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci


> To už ale byla 2. fumigace, po první bylo tisíce...Radek H.
>
> Táto strohá veta ma zaujala, hlavne slová "bylo ich tisíce". Ak je to
> možné, keď čítam vaše komentáre, tak nemálo času venujete práve Vd,
> natieranie plodu, KM aj dvakrát a nakoniec po prvej fumigácii je ich na
> podložke tisíce. Niekde robíte chybu.
>
> Ja v závere sezóny robím len tri fumigácie (nič viac) a môj priemer na
> vče70 včelstiev je väčšinou pod 100 ks, vlani 135, tohoto roku po dvoch
> fumigáciách je priemer 83 Vd.
> Dnes som pripravoval podmetové podložky na tretiu FUM. Je 34 dní od druhej
> fumig., prekontroloval som všetky podmetové podložky a na väčšine
> podložiek
> nebol ani jeden klieštik, na niekoľkých jeden a na dvoch po 3 ks.
>
> Zdôrazňujem, že ak neodnosili z podložiek Vd mravce, tak včely ich
> neodnosili, pretože moje včelstvá sú umiestnenené v najvyššom mieste
> úľovej
> zostavy, pod plodiskom je debnička zo zásobnými plástami, cez hlavný letáč
> nelietajú.
> Zajtra urobím posledný zásah do včelstva a to tretiu fumig.
> (nič viac) komplexnú správu podám po zbere a dozbere Vd po fumigácii.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5588
> (20101103) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Prosím máte-li někdo zkušenost,poraďte.Při posledním vytáčení jsem z obavy před loupeží,která se projevovala,nechal Prosím máte-li někdo zkušenost,poraďte.Při posledním vytáčení jsem z obavy před loupeží,která se projevovala,nechal panenské plásty se zbytky medu,který v nich zkvasil.Obávám se,aby při jarním rozšíření těmito plásty nebyky včely ohroženy,nebo nedošlo k narušení chuťových vlastností následné snůšky.
Díky za každou radu
J.M..Obávám se,aby při jarním rozšíření těmito plásty nebyky včely ohroženy,nebo nedošlo k narušení chuťových vlastností následné snůšky.
Díky za každou radu
J.M.

Nie celkom rozumiem slovám "nechal panenské plásty se zbytky medu,který v nich zkvasil", neviem kde Ste ich "nechal" a kde tieto plásta sa nachádzali, keď včelstvá kŕmil. Mladé plásty s neinvertovanými cukrovými zásobami, môžu skvasiť, ale ak ich včely obohatili emzýmami, tak sa tým zásobám nemôže do jari nič skaziť. Uložte ich do skrine a na jar ich použite na rozširovanie včelstiev.

Ešte na margo lúpeže včiel, primerane silné včelstvá s matkou, cudzie včely nemôžu rabovať. Každý rok kŕmim do zimy vyše 70 včelstiev, bez zúžených letáčov, roztok podávam väčšinou cez deň a nestalo sa mi, aby mi cudzie včelstvá napádali kŕmené večelstvá.
Pre upokojenie samého seba, v budúcnosti si letáče zúžte na primeranú šírku, aby bol obsadený včelami.

Dúfam, že na včelnici je už všetko v poriadku, pekný deň.

Pán Hazdra, ja som citoval vetu Radka Hubača z 2.11

Pane Turčáni,
ve vší úctě, Váš komentář je hodně zavádějící.
1.Nátěr plodu dělám jen když veterina nařídí(letos ano), KM většinou paušálně nepoužívám a už vůbec ne 2x, gabony, fumigace a aerosol dle nařízení.
2. děkuji za ohodnocení, že to dělám špatně... V maringotce vzdálené cca 2km, kde mám po říjnovém spojení 19 včelstev je spad minimální po více let, takže to asi tak špatně nedělám. Doma na zahradě jsou pouze 4 včelstva po spojení, jsem uprostřed vsi a nechci problémy a opakovaně přes všechnu snahu jsou problémy, které se snažím řešit. Taky už jsem napsal, že letos se u nás většině včelařů vyrojilo úplně všechno a tak minimální spady až do konce srpna odpovídají správně provedenému nařízenému jarnímu nátěru plodu a gabonům v podletí. Potom však podle mého názoru moje dobře a včas nakrmená včelstva dostala příležitost a vyloupila asi kde co a roztočů je kopa( loupení mých včel jinde jsem objevil). Nechápu, že neloupí včely z maringotky, když je tak blízko, nechápu, že včelaři, se kterými jsem v kontaktu říkají, že problém letos nemají - vloni na tom byl soused podobně. O dalších včelařích nemám přehled. Zimování se nebojím, včelstva jsou silná, svétlé roztoče jsem neviděl, doufám, že už brzy skončí prolety, abych mohl před zimou zbavit aerosolem zbylých roztočů.
Můj závěr je, že v okolí je hodně velký infekční tlak, bydlím v blízkosti Hradce a Pardubic, kde je velké množství včelstev a tak dokud nevymřou další včelaři, kteří produkují kvanta rojů a třeba i mizerně léčí, tak budu každý rok válčit s roztoči. Maringotka je sice blízko, ale koncentrace včelstev kolem maringotky je podstatně nižší, než v okolí mojí zahrady.
Radek Hubač




> ----- Original Message -----
> From: "a.turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, November 03, 2010 7:04 PM
> Subject: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
>
>
> > To už ale byla 2. fumigace, po první bylo tisíce...Radek H.
> >
> > Táto strohá veta ma zaujala, hlavne slová "bylo ich tisíce". Ak je to
> > možné, keď čítam vaše komentáre, tak nemálo času venujete práve Vd,
> > natieranie plodu, KM aj dvakrát a nakoniec po prvej fumigácii je ich na
> > podložke tisíce. Niekde robíte chybu.
> >
> > Ja v závere sezóny robím len tri fumigácie (nič viac) a môj priemer na
> > vče70 včelstiev je väčšinou pod 100 ks, vlani 135, tohoto roku po dvoch
> > fumigáciách je priemer 83 Vd.
> > Dnes som pripravoval podmetové podložky na tretiu FUM. Je 34 dní od druhej
> > fumig., prekontroloval som všetky podmetové podložky a na väčšine
> > podložiek
> > nebol ani jeden klieštik, na niekoľkých jeden a na dvoch po 3 ks.
> >
> > Zdôrazňujem, že ak neodnosili z podložiek Vd mravce, tak včely ich
> > neodnosili, pretože moje včelstvá sú umiestnenené v najvyššom mieste
> > úľovej
> > zostavy, pod plodiskom je debnička zo zásobnými plástami, cez hlavný letáč
> > nelietajú.
> > Zajtra urobím posledný zásah do včelstva a to tretiu fumig.
> > (nič viac) komplexnú správu podám po zbere a dozbere Vd po fumigácii.
> >
> >
> > __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5588
> > (20101103) __________
> >
> > Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
> >
> > http://www.eset.cz
> >
> >
> >
>
>
>
>

Pavel Holub napsal:

>Snaha o nulu vůbec nic neřeší, když máte za humny několik přeživších rojů po půdách atd. Někdo má to štěstí, že se volně žijící roje v jeho blízkosti nevyskytují, nebo prostě nemají šanci přežít zimu, jiný to štěstí nemá. Stačí, když po snůšce včelstvo oslabený roj vyloupí a je hotovo.
>Za jediný den si mohou přinést několik set roztočů. Každých 16 dnů se jejich počet může zdvojnásobit (když jsou vitální a mají podmínky) snadno si tu geometrickou řadu dopočítáte do konce září. Kdo nemonitoruje, může jeho včelstvo do podzimu mít na kahánku a může se stát obětí jiné loupeže.
>Je to domino efekt. Funguje hlavně tam, kde se více kočuje a kde je vysoké měrné zavčelení území a kde mají roje podmínky pro přežití. Pak ten kompresor je opravdu k .....
Kdo to alespoň elemetárně pochopil, tak je mu jasné, že se roztoč hubí tehdy, když je to potřeba a ne tehdy, kdy už je po bitvě.
…………………………..

Zkusím své zkušenosti k tomu domino efektu.
Mám včely na dvou stanovištích po 10 včelstvech, a docela se mi to co píšete, nepotvrzuje.

Jedno stanoviště 10 včelstev 450 mnm, v katastru cca 40 včelstev včetně těch mých, výsledky zimní měli jsou celorepublikově každoročně cca průměrné. V r.2007 u mě kolaps stanoviště, podobné problémy s přemnoženým roztočem a úhyny včelstev i u ostatních mimo jednoho s deseti včelstvy, který žádné problémy neměl. Tehdy tam zřejmě ten domino efekt nastal. Podobná situace s nárůstem a množstvím roztočů se mi tu jeví i v letošním roce, ale na rozdíl od roku 2007 (kdy jsem se spoléhal na gabon) tu léčím pouze KM a zatím při poslední návštěvě stanovitě v říjnu jsem tam měl všechna včelstva.
:)

Druhé stanoviště 10 včelstev cca 200 mnm, v katastru cca 1000 včelstev, výsledky zimní měli tu máme každoročně nejhorší z celé republiky, i nějaký úhyn tu každoročně někoho postihne, do roku 2007 kdy jsem léčil všechna včelstva v červnu formidolem a potom gabonem, při první fumigaci vždy padalo roztočů jako máku, ale nikdy mi tu včelstva nehynula na varroázu, ani v roce 2007.
Tím chci říct, že nemusí vznik domino efektu souviset s hustým zavčelením tak, že víc včelstev – domino efekt, ale možná i naopak – infekční tlak se naředí na to velké množství včelstev.

Samozřejmě je ale pravda, že kdybych sledoval spad už v r. 2007, asi bych odhalil včas i to totální selhání gabonu a nemusel jsem o včelstva přijít.

Radek Krušina

sedmilhar:Dnes dopoledne jsem provedl kontrolu spadu roztočů po včerejší druhé fumigaci.Po první fumigaci byl spad u mých 12včelstev nulový.Dnes jsem napočítal celkem tři roztoče,a to ve vč.č.4 jeden,a ve vč.č.7 dva.Nikdy jsem neměl vysoké spady.Pohybovaly se skoro vždy ty nejvyšší mezi 100 až 200ks.Lečím klasicky 2x Fumigace a poslední aerosol.Letos
Varidol.Vloni Fumigace M P 10.Nevim proč je jich letos tak
málo.Vysvětlí mně to někdo?Děkuji a zdravim.sila

Burgel:
u mne je to přesně naopak, loni průmer po 1 fumigaci 16 a letos 234 roztočů.
loni i letos bez gabonu.
Také si to neumim vysvetlit,

1/Pravdepodobne je to shoda vnějších vlivů, stanoviste, snusky,pruběhu počasi atd které roztocům u mne lépe u vás hůře vyhovovaly.

2/ten rozdíl průměrů 16 a 234 je rozdíl desítek a stovek ale vejde se do (jak popisuje ing. Holub... "nizký spad)" nizkého stupně napadení roztočem.
J.B.

http://forum.lide.cz/forum.fcgi?akce=forum_data&auth=&forum_ID=12392


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
> Datum: 04.11.2010 10:46:21
> ----------------------------------------
> sedmilhar:Dnes dopoledne jsem provedl kontrolu spadu roztočů po včerejší
> druhé fumigaci.Po první fumigaci byl spad u mých 12včelstev nulový.Dnes
> jsem napočítal celkem tři roztoče,a to ve vč.č.4 jeden,a ve vč.č.7
> dva.Nikdy jsem neměl vysoké spady.Pohybovaly se skoro vždy ty nejvyšší mezi
> 100 až 200ks.Lečím klasicky 2x Fumigace a poslední aerosol.Letos
> Varidol.Vloni Fumigace M P 10.Nevim proč je jich letos tak
> málo.Vysvětlí mně to někdo?Děkuji a zdravim.sila
>
> Burgel:
> u mne je to přesně naopak, loni průmer po 1 fumigaci 16 a letos 234
> roztočů.
> loni i letos bez gabonu.
> Také si to neumim vysvetlit,
>
> 1/Pravdepodobne je to shoda vnějších vlivů, stanoviste, snusky,pruběhu
> počasi atd které roztocům u mne lépe u vás hůře vyhovovaly.
>
> 2/ten rozdíl průměrů 16 a 234 je rozdíl desítek a stovek ale vejde se do
> (jak popisuje ing. Holub... "nizký spad)" nizkého stupně napadení roztočem.
> J.B.
>
>
>

Domino efekt funguje tam, kde je výskyt neošetřovaných včelstev (je jedno, jestli chovaných či volně žijících). Pokud je zavčelení vysoké, je vysoká i pravděpodobnost a intenzita zmíněného efektu.
Má to i kladný efekt. Selektují se trubci pro volné páření.

PSNV-CZ pro vás připravila akci, která se neopakuje každý rok. Nenechejte si ujít příležitost účastnit se jí. Každý je vítaný!!!

K dispozici již je aktuální program. Vyjde také brzy v novém Moderním včelaři

Pavel Holub napsal:

>Domino efekt funguje tam, kde je výskyt neošetřovaných včelstev (je jedno, jestli chovaných či volně žijících).
>Pokud je zavčelení vysoké, je vysoká i pravděpodobnost a intenzita zmíněného efektu.
...........

To je právě věc, se kterou jsem si dovolil polemizovat.

Na stanovišti v katastru, kde je těch cca 40 včelstev těch zalétlých rojů bude ročně spíš na jednotky - běžně tam s varroázou probém nebyl až do roku 2007 - kde to padalo jak domino. Přitom zavčelení nízké a neošetřovaná včelstva v jednotkách.

Na stanovišti v katastru, kde je těch cca 1000 včelstev je těch zalétlých rojů desítky až stovky, a přitom se to projevuje spíš zvýšením průběžného stavu roztočů mimo jiné v zimních vzorcích, či ve spadhc po fumigaci, než vylupováním včelstev v podletí a dominovým efektem.

Jinak řečeno, když už to začne v létě kolabovat, je otázka, jestli se to domino procentuálně víc neprojeví právě tam, kde je těch včeltev míň, popřípadě v těsné blízkosti.

Ale jinak je to jedno. :)
Sledovat spad je velmi doporučeníhodné. :)

Radek Krušina

2. děkuji za ohodnocení, že to dělám špatně... R.H.

Prepáčte Radku, ja som si len vybral príhodnú vetu z vášho komentáru, na ktorý som reagoval. Nešlo o Vás osobne (veď vás skoro 5 rokov cez Konferenci a teraz i na vcely.sk), písal som všeobecne, pretože sa čudujem, niektorým komentárom kde sa tento postup v likvidovaní Vd často uvádza.

Aby som veľa zbytočne nepísal, zhrniem môj "boj" s Vd do celku z troch fumigácií (nič iné nepraktikujem), aby Ste sa presvedčili, že sa to dá robiť síce s chémiou (ale šetrnou na úľové prostredie a med) k spokojnosti mojej a včelstiev

a.turčány napsal:

....Prepáčte Radku, ja som si len vybral príhodnú vetu z vášho komentáru, na ktorý som reagoval. Nešlo o Vás osobne (veď vás skoro 5 rokov cez Konferenci a teraz i na vcely.sk), písal som všeobecne, pretože sa čudujem, niektorým komentárom kde sa tento postup v likvidovaní Vd často uvádza.....
...........

Nechci Vám do toho moc vstupovat, ale na slovenské konferenci se setkáváte asi spíš se mnou, ne s Radkem Hubačem.
Nechtěl bych Radka Hubače kompromitovat u slovenských kolegů mými názory na ošetřování proti roztoči.
:)

s pozdravem

Radek Krušina

Taky už jsem napsal, že letos se u nás většině včelařů vyrojilo úplně všechno…
--------------------------------------------------
Mám dotaz, zda u vás někdo používá metodu vkládání stavebních rámků do plodiště pro zabránění rojení. Co používám tuto metodu tak s rojením nemám problémy. Zdá se mi, že se ale tím zvýšil spad roztočů po 1. fumigaci. Vždy je něco za něco.

Dobrý den, dovoluji se pánové připojit do diskuze o roztoči VD ačkoliv jsem doposud jen přihlížel. A k úvodu se jen ve stručnosti představím. Je mi 33 let, včelařím deset let s třiceti včelstvy v okolí Tovačova na Přerovsku. Ve Vaší diskuzi řešíte neustále pouze podzimní léčení, ale moje zkušenosti s likvidací VD jdou spíš směrem letního léčení a to použití Formidolu a Gabonu. O tom, že v roce 2007 Gabon nefungoval jak měl, pochybuji a problém bych vyděl v anarchii léčení. Měl jsem možnost tehdy tuto situaci s několika včelaři, kterých se to přímo týkalo, prodiskutovat takže slovo anarchie je tu na místě. A vždy za to mohl někdo nebo něco. A řešení aby se tato situace už neopakovala je, opravdu a ne jenom na papíře, dodržovat postupy léčení. Já považuji za hlavní část úspěchu likvidovat roztoče letním léčením a podzimní je jen na uklízení toho zbytku. Před lety jsem udělal pokus kdy jsem některá včelstva v létě neléčil a výsledek po první fumigaci byl od několika desítek až po stovky oproti v létě léčených, kdy jde ve spadu o kusy, a to deset kusů je už hodně. A rovněž jsem si všiml, rozdílu mezi liniemy, takže k výběru chovného materiálu bych přikládal rovněž nemalé zásluhy. S pozdravem Aleš

Vaší úvaze Radku rozumím. V krajním případě 1 + 1 to s vysokou pravděpodobností dopadne špatně ale domino končí. Samozřejmě je to o náhodě, snůšce, klimatických podmínkách atd. Zpravidla mají větší problémy nížinné a silně zavčelené oblasti.
V mých podmínkách skoro čisté včelstvo na základě přirozené reprodukce za rok nepadne. Nejdříve za dva. V tomto smyslu mají pravdu ti, co tu stále dokola říkají, že stačí i méně než tři fumigace na podzim a nic víc. Tikající bombou jsou neošetřovaná včelstva s vysokým počtem roztočů, která tak tak přežijí zimu a pak jsou vyloupena.
Rok 2007 v některých oblastech volně žijící včelstva úplně zdecimoval. Panika mezi včelaři zdecimovala chemickým útokem veškeré roztoče (to je prvotní strategie, praxe ukázala že z dlouhodobého pohledu neúčinná). Někde se objevil roztoč až letos.
Jestli pro přežití letošní úrody rojů bude optimální zima a hlavně jaro, bude příští rok veselo:-)

Ahojj, mam problem koupil jsem si zesilovac TX-1000 a nevim jak ho zapojit mam ho bez kabelaze.. poslal by jset mi na e-mile foto jak to je zapojeny??? a nejaky popisek k tomu?? budu vam moc vděcny diky.
-RUFFNECK-/=/seznam.cz

Bohužel včelaři o kterých vím v okolí většinou ani nechovají matky, ani nedělají oddělky, jen sbírají málem denně roje. \nemůžeš po nich chtít nějaké složitosti....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
> Datum: 04.11.2010 14:59:08
> ----------------------------------------
> Taky už jsem napsal, že letos se u nás většině včelařů vyrojilo úplně
> všechno…
> --------------------------------------------------
> Mám dotaz, zda u vás někdo používá metodu vkládání stavebních rámků do
> plodiště pro zabránění rojení. Co používám tuto metodu tak s rojením nemám
> problémy. Zdá se mi, že se ale tím zvýšil spad roztočů po 1. fumigaci. Vždy
> je něco za něco.
>
>
>

Aleš napsal:

>Ve Vaší diskuzi řešíte neustále pouze podzimní léčení, ale moje zkušenosti s likvidací VD jdou spíš směrem letního léčení a to použití Formidolu a Gabonu.
>O tom, že v roce 2007 Gabon nefungoval jak měl, pochybuji a problém bych vyděl v anarchii léčení.
..................

Myslím, že tu všichni neřeší stále jen podzimní léčení a minimálně od přítele Holuba tu zaznělo něco jiného - ve smyslu že podzimní léčení je mnohdy již vytahování těžké munice na nepřítele, který nám zdecimoval vojsko.

To s neúčinným gabonem je prostě v některých místech fakt. Kdo neuvidí v době, kdy má vyndávat gabon z ozdravěných včelstev, prázdný úl s gabonem visícím mezi uhynulým plodem tomu možná nevěří, ale jsou včelaři kteří to viděli, a ti vědí své.
A v loňském roce se to netýkalo gabonu 90 ale i 92.

Ale osobně bych se spíš přikláněl k vaší myšlence vyhledávání odolnějších včelstev a linií. Jen dokud se nepřipojí alespoň 50% včelařské obce, je to nekonečný příběh.
:)

A kdo si zkusí tipnout, kolik % včelařů se už připojilo?
:))))

(osobně tipuji že to bohužel zatím není v procentech).

Radek Krušina

Aleš: A rovněž jsem si všiml, rozdílu mezi liniemy, takže k výběru chovného materiálu bych přikládal rovněž nemalé zásluhy. S pozdravem Aleš

Burgel: nemůžeš ty rozdíly mezi liniemi trochu rozvést.
mám také 30 včelstev a 2-3 inseminované matky a následně jejich dcery F1.
Jejich rozdíly v chování ohledně VD jsem si ale nevšiml.
J.B.

4.11.2010, u jednoho včelstva po fumigaci na podložce trubci,včelstvo na třech nastavcich budečakove míry.Jsem začátečník včelařím jen od roku 1975 a pořád nejsem dost chytrý, co radíte,rozdělat včelstvo,prohlédnout,nebo se na to vykašlat / již se mně do toho nechce/ ?

>Mám dotaz, zda u vás někdo používá metodu vkládání stavebních rámků do plodiště pro zabránění rojení. Co používám tuto metodu tak s rojením nemám problémy. Zdá se mi, že se ale tím zvýšil spad roztočů po 1. fumigaci. Vždy je něco za něco.Honza<
------------------------------------------------------------
Je to pochopitelné. V období od letního slunovratu do cca poloviny července je třeba trubčí plásty (i smíšené) s plodem odstranit ze včelstev (vyvařit, vytavit). Tím odstraníte i podstatnou část roztočů "lapených" pod víčky.
Při této opraci zároveň upravíte plodiště pro zmování.
JK

No právě to je ten problém. Možná jejich pramáma do pátýho kolena je shodná a k tomu výběr podle nevhodných kritérií. Mám to štěstí že mohu přes trubce 20 let vysávat a myslím si že už i šířím šťastné geny. Mé kriterium je takové, jak mi příroda sama napovídá a v tom smyslu nekompromisní - varroatolerance, vitalita, výnos (3V) a ostatní mi nezajímá.

4.11.2010, u jednoho včelstva po fumigaci na podložce trubci,včelstvo na třech nastavcich budečakove míry.Jsem začátečník včelařím jen od roku 1975 a pořád nejsem dost chytrý, co radíte,rozdělat včelstvo,prohlédnout,nebo se na to vykašlat / již se mně do toho nechce/ ?

Trúdy na podložke vždy v tomto čase signalizujú poruchu vo včelstve, tak prečo by bol problém pri týchto teplotách, ktoré panujú, nemôže byť problém. Ale zistiť vo včelstve corpus delicti t. j. skutočný stav, stojí za to, pretož, ebudete mať čisté svedomie a možno zachránite schopné včelstvo. Tento zjav sa často vyskytuje a vzniká pri pôzdnej strate M vo včelstve, následného chovu pri výskyte vhodnej larvičky, nasleduje vyliehnutie M, len chybí pri tom trúd na trúdich zhromaždiskách a M ostane panna. Škoda, že M neostane do jari príde o svoju virginitu- panenstvo a po zime kladie len neoplodnené vajíčka.

Včelstvo ako také, prežije s neoplodnenou M zimu, ale po oteplení bude klásť len trúdie vajíčka a preto treba pamätať na jej odobranie a pridanie oplodnenej, ešte skôr, ako začne plodovať. V tomto čase ak máte schopnú oplodnenú M treba ju včelstvu pridať, teraz s tým nebude problém, len (ak je to pravda čo opisujem) ju treba odobrať M a pridať novú.

brouky svádím na trubce,trubce svádím na pohanku,šak pokapou všichni.... akorat pan Václavek má trubce přes zimu

Ale osobně bych se spíš přikláněl k vaší myšlence vyhledávání odolnějších
včelstev a linií. Jen dokud se nepřipojí alespoň 50% včelařské obce, je to
nekonečný příběh.
-----------------------
U nás v organizaci je nás 5, možná 6, kteří jdou tímto směrem, zbytek (asi 20) včelařů to vůbec neřeší a cpou to tam horem dolem a ani se o tom nechtějí bavit.
P. Kovář

Rozdíl v chování jednotlivých linií vůči VD jsem nepozoroval, ale spad si znamenán a chovné matky ze šlechtitelského chovu nechávám tři roky plus záznamy o produkci dcer. A po třech letech záznamů hodnotím a výsledky spadu jasně odpovídají tomu, že rozdíl mezi liniemi je. Takže plně se přikláním k tomu co tu zaznělo o tom V3 geny nikdo nepřepere i kdyby se na hlavu postavil. A jak dostat vhodný chovný materiál mezi min. 50% včelařů? Jsou takový, kteří do toho nejdou, protože jsou spokojeni se stávajícím stavem a neví, že by na tom mohly být líp. U takových to dělám tak, že tu mladou matku mu nabídnu zadarmo a ještě mu ji i jedu přidat do včelstva, protože většinou jde o staršího včelaře který to prostě neumí. Gabon- neůčinost gabonu se nedá posoudit tím, že po měsíční léčbě nejsou ve včelstvu včely. Aby došlo k uhynu včelstva následkem přemnožení VD musí docházet k chybě léčení v delším časovém úseku, takže i kdyby se gabon nedal do včelstva vůbec, tak to nevede k uhynu, jestliže nedošlo k chybě léčení v předešlém roce a zůstatku většího počtu roztočů na startu. Je to chyba a bylo uhyny dokázáno, že zásadní. S pozdravem Aleš

sak nejen pan Vaclavek.

Zhruba pred tremi roky jsem si precetl obdobny prispevek o trubcich a
nerovnovaze a vydesenej jsem premyslel co budu delat. Nechal jsem to
tenkrat byt, ale po tri roky si vsimam pres zimu trubcu a kdyz ho na
podlozce najdu hned si udelam poznamku, abych si na jare potvrdil
bezmatecnost. Neco delam blbe, vzdycky tam na jare ta matka i pres ty
trubce na podlozce byla a krasne fungovala.

Netreba se tim stresovat hlavne kdyz pisete, ze jde o vcelstvo na 3N.
Takove vcelstvo dobre a vcas nakrmene si zdrejme ten luxus nakeho toho
trubce muze dovolit - tak to vidim ja - signal rovnovahy, signal ze jsem je
dobre osetril :-)

Samozrejme vcelstvo zuzene v podleti ze 2-3N do jedne bedne, ktere 3-5dni
ceka na cukr, protoze si preci donese se chova o dost jinak, rekl bych
nekompromisne :-)

T.H.



2010/11/5 P.K. <e-mail/=/nezadan>

> brouky svádím na trubce,trubce svádím na pohanku,šak pokapou všichni....
> akorat pan Václavek má trubce přes zimu
>

U nás v organizaci je nás 5, možná 6, kteří jdou tímto směrem, zbytek (asi 20) včelařů to vůbec neřeší a cpou to tam horem dolem a ani se o tom nechtějí bavit.
P. Kovář

A myslíte si, že raz dôjdu do cieľa? Je to len prelud, ktorý si prajú niektorí nadšenci či fanatici (nakoniec každý objav vznikol vďaka fanatikom).
Od času, keď človek bližšie spoznal biológiu včely medonosnej, vyskúšal všetky genotypy aby "vypestoval" včely, ktoré sa zabudnú rojiť a nechajú to na včelárov. "Prevychovali" už niekde túto včelu, ktorá by splnila náš sen sa nerojiť. Ja o tom neviem.
My skôr našimi zásahmi naučíme klieštika sa prispôsobovať novým podmienkam. Ani on nespí. Bolo by to krásne. Čo tak vrátiť Vd tam odkiaľ prišiel?!

Netreba se tim stresovat hlavne kdyz pisete, ze jde o vcelstvo na 3N.
Takove vcelstvo dobre a vcas nakrmene si zdrejme ten luxus nakeho toho
trubce muze dovolit - tak to vidim ja - signal rovnovahy, signal ze jsem je
dobre osetril :-)

Včelstvo ako také, nechová trúdy len preto, že má dosť potravy, trúdy vo včelstve včely ošetrujú z prísnej biologickej podstaty a nie z rozmaru. Vždy ide o prirodzené delenie včelstva pri rojení (zachovanie rodu) a v druhom prípade pri jeho záchrane, keď rojenie zlyhá chce ho nahradiť tichou výmenou matky. Vtedy vždy zakladá chov trúdov a to aj v pôzdnom lete.

Vždy keď som v zime našiel na podložke trúda, vždy išlo o stratu matky, aj tu môže byť výnimka (čo sa mi stalo) vo včelstve s trúdom na podložke som našiel M, ale žiaľ bola neoplodnená. A pritom bola taká krásna.

"4.11.2010, u jednoho včelstva po fumigaci na podložce trubci,včelstvo na třech nastavcich budečakove míry.Jsem začátečník včelařím jen od roku 1975 a pořád nejsem dost chytrý, co radíte,rozdělat včelstvo,prohlédnout,nebo se na to vykašlat / již se mně do toho nechce/ ?"

Tak asi 1:10 - 1:50 je pravděpodobnost, že matka tam je v pořádku původní a ti trubci byli zalétlí.
Na zbytek případů připadá nová neoplozená matka nebo dokonce kladoucí trubčice. Zvlášť trubčice jsou docela problém, protože běžně přidanou matku teď na podzim zlikvidují a na klasické metody eliminace trubčic je už dost zima.
Radím počkat na teplé počasí kolem poledne, v jižní části republiky možná už dnes nebo zítra v sobotu, a prohlédnout. Včely jsou už v zimní velikosti, takže nebude větší problém najít matku a pokud jim sedne počasí, jsou v tuto dobu taky velice mírné, takže taková prohlídka je docela radost.
Pokud budou nalezeny trubčice neboli trubčí hrboplod od nich, doporučoval bych v případě dostatku včelstev na stanovišti zvážit zrušení včelstva a vytřepání včel před úly na nějakou sluncem ohřátou podložku. Proti dost velkému riziku likvidace přidávané matky a jistému úhynu trubcokladného včelstva v zimě je tady plus posílení ostatních včelstev o vžebrané včely.

Tato slova mohu potvrdit. Na stanovištích, kde zimuju ve 3 a více nástavcích a krmím v červenci jsou i nyní trubci skoro v každém včelstvu a není to žádný problém. U včel krmených v srpnu/září do 2 nebo 1 nástavku jsou trubci jen výjimečně a tam je na místě provést kontrolu.
------------------
Tomáš Heřman:
Netreba se tim stresovat hlavne kdyz pisete, ze jde o vcelstvo na 3N.
Takove vcelstvo dobre a vcas nakrmene si zdrejme ten luxus nakeho toho
trubce muze dovolit - tak to vidim ja - signal rovnovahy, signal ze jsem je
dobre osetril :-)

Samozrejme vcelstvo zuzene v podleti ze 2-3N do jedne bedne, ktere 3-5dni
ceka na cukr, protoze si preci donese se chova o dost jinak, rekl bych
nekompromisne :-)

V tomto se spolu nedohodnem, na Vas popud jsem se o trubce na podlozce pres
zimu pred casem zacal zajimat a bohudik to u mych vcel nefunguje tak jak
pisete.

T.H.



> Včelstvo ako také, nechová trúdy len preto, že má dosť potravy, trúdy vo
> včelstve včely ošetrujú z prísnej biologickej podstaty a nie z rozmaru.
> Vždy ide o prirodzené delenie včelstva pri rojení (zachovanie rodu) a v
> druhom prípade pri jeho záchrane, keď rojenie zlyhá chce ho nahradiť tichou
> výmenou matky. Vtedy vždy zakladá chov trúdov a to aj v pôzdnom lete.
>
> Vždy keď som v zime našiel na podložke trúda, vždy išlo o stratu matky, aj
> tu môže byť výnimka (čo sa mi stalo) vo včelstve s trúdom na podložke som
> našiel M, ale žiaľ bola neoplodnená. A pritom bola taká krásna.
>

Prosím o recept na výrobu propolisové tinktury

Aleš Molčík napsal:

>Gabon- neůčinost gabonu se nedá posoudit tím, že po měsíční léčbě nejsou ve včelstvu včely.
>Aby došlo k uhynu včelstva následkem přemnožení VD musí docházet k chybě léčení v delším časovém úseku, takže i kdyby se gabon nedal do včelstva vůbec, tak to nevede k uhynu, jestliže nedošlo k chybě léčení v předešlém roce a zůstatku většího počtu roztočů na startu.
>Je to chyba a bylo uhyny dokázáno, že zásadní. S pozdravem Aleš
................

Jak se tedy podle Vás dá posoudit neúčinnost gabonu, když ne přítomností roztočů po léčení, popřípadě neexistujícím včelstvem, které zničili Ti roztoči, před kterými měl gabon včelstvo ochránit?

Směr je jasný - snažme se objevit a rozchovat včelstva, která léčení (téměř) nepotřebují.
Ale když už potřebujeme hubit roztoče, potom je dobré mít jasno, co můžeme čekat od látek, které proti roztoči používáme.

A já (a nejen já) už gabonu nevěříme.
:)

Jen takový malý příklad, který si můžete dohledat v okolí Brna z letošního roku na varroamonitoringu - co byste řekl účinnosti gabonu, když měsíc léčíte gabonem a denní spady u včeltev se Vám celý srpen po dobu aplikace pohybují od cca 2 do cca 50 ks za den, potom ihned nasadíte KM a denní spady se Vám zvednou u některých včelstev až na cca 600ks za den a po 14 dnech vám napadají v některých včelstvech tisíce roztočů?
Že gabon byl účinný a dotyčný včelař měl léčit celý rok před tím? A víte že to nedělal podle metodiky?
Kdyby nenasadil KM, podle mě už teď zřejmě nemá co fumigovat.


Radek Krušina

Díky Radku za upřesnění.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
> Datum: 04.11.2010 13:52:55
> ----------------------------------------
> a.turčány napsal:
>
> ...Prepáčte Radku, ja som si len vybral príhodnú vetu z vášho komentáru,
> na ktorý som reagoval. Nešlo o Vás osobne (veď vás skoro 5 rokov cez
> Konferenci a teraz i na vcely.sk), písal som všeobecne, pretože sa čudujem,
> niektorým komentárom kde sa tento postup v likvidovaní Vd často uvádza.....
> ..........
>
> Nechci Vám do toho moc vstupovat, ale na slovenské konferenci se setkáváte
> asi spíš se mnou, ne s Radkem Hubačem.
> Nechtěl bych Radka Hubače kompromitovat u slovenských kolegů mými názory na
> ošetřování proti roztoči.
> :)
>
> s pozdravem
>
> Radek Krušina
>
>
>

Pane Turčáni, nemám důvod nevěřit vaši zkušenosti na vašem stanovišti. Ale připusťte, že jinde to může být jinak. U včel téměř vše platí jen místně.
Z biologického hlediska může být pro včelstvo výhodné udržovat malé množství trubců i přes zimu, protože říjné matky se vyskytují i na podzim a zjara. Pokud přeje počasí, mají tito trubci velkou šanci šířit své geny.
Pokud však včelstvo žije v nouzovém režimu, nemůže si vydržování trubců dovolit.
---------------------------
Včelstvo ako také, nechová trúdy len preto, že má dosť potravy, trúdy vo včelstve včely ošetrujú z prísnej biologickej podstaty a nie z rozmaru. Vždy ide o prirodzené delenie včelstva pri rojení (zachovanie rodu) a v druhom prípade pri jeho záchrane, keď rojenie zlyhá chce ho nahradiť tichou výmenou matky. Vtedy vždy zakladá chov trúdov a to aj v pôzdnom lete.

Vždy keď som v zime našiel na podložke trúda, vždy išlo o stratu matky, aj tu môže byť výnimka (čo sa mi stalo) vo včelstve s trúdom na podložke som našiel M, ale žiaľ bola neoplodnená. A pritom bola taká krásna.

Dovolím si v této souvislosti upozornit na můj článek "K účinnosti PA92" v Moderním včelaři č. 2/2010. Problém vidím asi takto: Gabon v mých podmínkách uspokojivě účinkuje jen na roztoče, kteří se neúčastní reprodukce. Před účinky jsou dobře chráněny jak samičky kleštíka pod víčky, tak také ty na včelach, pokud jsou aktivní a pokračují v reprodukci. Problém je ten, že při počtech kleštíků do 3-5 tisíc se reprodukuje většina samiček kleštíka. V takové situaci je účinnost gabonu PA92 v mých podmínkách méně než 50 %. Teprve pokud včelstvo omezí plodování, zvyšuje se i účinnost gabonu. Nechci tvrdit, že je gabon zcela vez vlivu na přežití silně napadených včelstev. Při včasném nasazení a souhře dalších příznivých okolností může pomoci včelstvo zachránit. Domnívám se ale, že kyselina mravenčí vhodně aplikovaná prokáže lepší službu.
-------------------
Radek Krušina:
A já (a nejen já) už gabonu nevěříme.
:)
Jen takový malý příklad, který si můžete dohledat v okolí Brna z letošního roku na varroamonitoringu - co byste řekl účinnosti gabonu, když měsíc léčíte gabonem a denní spady u včeltev se Vám celý srpen po dobu aplikace pohybují od cca 2 do cca 50 ks za den, potom ihned nasadíte KM a denní spady se Vám zvednou u některých včelstev až na cca 600ks za den a po 14 dnech vám napadají v některých včelstvech tisíce roztočů?
Že gabon byl účinný a dotyčný včelař měl léčit celý rok před tím? A víte že to nedělal podle metodiky?
Kdyby nenasadil KM, podle mě už teď zřejmě nemá co fumigovat.

V tomto se spolu nedohodnem, na Vas popud jsem se o trubce na podlozce pres zimu pred casem zacal zajimat a bohudik to u mych vcel nefunguje tak jak pisete.T.H.

Tomáš, ale takto to platí na celom svete nie len u mňa a tak je vo všetkých jazykoch v knižkách, ktoré napísali renomovaní odborníci, nie len aby knihu napísali, ale to všetko na základe dlhých pozorovaní a na základe pokusov.
No keď na tom trváte, nebudem Vám brať váš názor, na to máme všetci právo.
Čo tak, keby sa vyjadril odborník ing. Čermák ako arbiter.

R. K.:
Myslím, že tu všichni neřeší stále jen podzimní léčení a minimálně od přítele Holuba tu zaznělo něco jiného - ve smyslu že podzimní léčení je mnohdy již vytahování těžké munice na nepřítele, který nám zdecimoval vojsko.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

V této souvislosti si co elév dovolím možná i provokativní otázku: jak se díváte na léčení v jiných obdobích než na podzim? Nemyslím teď jen na podletí. Myslím zejména na teorie,které považují za klíčové období pro vývoj roztoče a pro ošetření jaro ...
Díky předem na názory.
Jiří

Pokud však včelstvo žije v nouzovém režimu, nemůže si vydržování trubců dovolit.

Samozrejme, a v poslednom príspevku tieto možnosti uviedol, protestujem len preto, že v normálnom včelstve cez zimné obdobie, vo včelstve trúdy nemajú čo hľadať, ani len z rozmaru.
V tomto čase ako autor píše nevylučujem pozostatok trúdov na podložke tým, že mohlo ísť o poslednú možnosť sebazáchrany včelstva, ktoré stratilo M v tomto pôzdnom čase.

Mal som prípad, keď som umiestnil pred fumigáciou niekoľko matiek (keby niekoľko, ale 28)vložil do klietok, do ktorých nebol prístup včiel. Včely to považovali za núdzový stav, "vôňa" M im nestačila a k feromónu ML sa nemohli dostať. Včely okamžite robili náhradný-nouzový chov M, M sa vyliahli ale už nebolo trúdov a ostali trúdokladné (lenže to zistil až na jar). Včelstvá žili normálnym životom a na jar ako trúdokladné, kládli do buniek len neoplodnené vajíčka. Šťastie, že to boli dvojvčelstvá, tak po odstránení neoplod. M som tieto včelstvá pospájal a bolo to O.K.

Myšlenka je to velmi správná. Jenže to má mnoho úskalí. Rozhodně to není práce pro pár amatérů. Je k tomu potřeba spousta znalostí, vybavení (mikroskopy a pod.), času (možná i 50 let), Rozhodně k tomu nestačí ke včelám přijet, možná, o příštím víkendu. Musí se sledovat jak který klon se dlouho vyvíjí a jakého se včely v daném úlu dožívají stáří. Samozřejmě , že se může objevit něco náhodného co nám pomůže. Pak by chom zase museli porušit veterinární předpisy a donášet na včelnici roje z volné přírody o kterých víme dlouhodobě (znamená to důkladnou znalost okolí a to je zase spousta času) Také by jsme museli přesně znát a použít včelstva těch lajdáků jejichž včelstva jakš takš přežívají, a hlavně by jste museli zapomenou na výnosy, a med si koupit od nich. Jakékoliv zachraňování kolabujících včelstev vyloučit , brakovat a brakovat nevyhovující matky. Být vděčný za každý roj, neboť čím větší množství rojů tím větší pravděpodobnost kladného výsledku. Jinak Vám nezbývá nic jiného než to do nich valit horem dolem.
Dnešní způsob včelaření je totiž jen vytváření příhodných podmínek pro varroázu.
Chce se to také zamyslet, Proč se tak nákaza rozšířila? Co jí dříve vadilo? Co jí začalo vyhovovat? Není to právě moderní způsob včelaření? Nemůže za to právě ta naše chamtivost? A proč tedy tomu tak je?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 05.11.2010 08:17:15
> ----------------------------------------
> U nás v organizaci je nás 5, možná 6, kteří jdou tímto směrem, zbytek (asi
> 20) včelařů to vůbec neřeší a cpou to tam horem dolem a ani se o tom
> nechtějí bavit.
> P. Kovář
>
> A myslíte si, že raz dôjdu do cieľa? Je to len prelud, ktorý si prajú
> niektorí nadšenci či fanatici (nakoniec každý objav vznikol vďaka
> fanatikom).
> Od času, keď človek bližšie spoznal biológiu včely medonosnej, vyskúšal
> všetky genotypy aby "vypestoval" včely, ktoré sa zabudnú rojiť a nechajú to
> na včelárov. "Prevychovali" už niekde túto včelu, ktorá by splnila náš sen
> sa nerojiť. Ja o tom neviem.
> My skôr našimi zásahmi naučíme klieštika sa prispôsobovať novým podmienkam.
> Ani on nespí. Bolo by to krásne. Čo tak vrátiť Vd tam odkiaľ prišiel?!
>
>
>

Ta míra se nazývá adamcova
pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: trubci
> Datum: 05.11.2010 08:36:00
> ----------------------------------------
> "4.11.2010, u jednoho včelstva po fumigaci na podložce trubci,včelstvo na
> třech nastavcich budečakove míry.Jsem začátečník včelařím jen od roku 1975
> a pořád nejsem dost chytrý, co radíte,rozdělat včelstvo,prohlédnout,nebo se
> na to vykašlat / již se mně do toho nechce/ ?"
>
> Tak asi 1:10 - 1:50 je pravděpodobnost, že matka tam je v pořádku původní a
> ti trubci byli zalétlí.
> Na zbytek případů připadá nová neoplozená matka nebo dokonce kladoucí
> trubčice. Zvlášť trubčice jsou docela problém, protože běžně přidanou matku
> teď na podzim zlikvidují a na klasické metody eliminace trubčic je už dost
> zima.
> Radím počkat na teplé počasí kolem poledne, v jižní části republiky možná
> už dnes nebo zítra v sobotu, a prohlédnout. Včely jsou už v zimní
> velikosti, takže nebude větší problém najít matku a pokud jim sedne počasí,
> jsou v tuto dobu taky velice mírné, takže taková prohlídka je docela
> radost.
> Pokud budou nalezeny trubčice neboli trubčí hrboplod od nich, doporučoval
> bych v případě dostatku včelstev na stanovišti zvážit zrušení včelstva a
> vytřepání včel před úly na nějakou sluncem ohřátou podložku. Proti dost
> velkému riziku likvidace přidávané matky a jistému úhynu trubcokladného
> včelstva v zimě je tady plus posílení ostatních včelstev o vžebrané včely.
>
>
>

Jiří Mátl napsal:

>V této souvislosti si co elév dovolím možná i provokativní otázku: jak se díváte na léčení v jiných obdobích než na podzim? Nemyslím teď jen na podletí.
>Myslím zejména na teorie,které považují za klíčové období pro vývoj roztoče a pro ošetření jaro ...
Díky předem na názory.
Jiří
................

Také se cítím v netradičních přístupech spíš jako začátečník a jsem zvědav, kdo co k tomuto tématu napíše.
Ale z mé letošní zkušenosti léčení KM v Hustopečích toto:

Na jaře jsem léčil 3 včelstva, která v dubnu vykazovala spad vyšší než 1ks/den, KM opakovaným použitím houbičky nad plod 65% KM.
Jedno z ošetřených včelstev bylo to, které vzniklo spojením na spad v loňském roce nejhorších včeltev.

Žádné z těchto tří na jaře KM ošetřených včeltev nemělo až do vrcholu v září přirozený spad vyšší než 4,5 roztoče za den. Potom šel spad dolů. Kdybych v jednom z těchto včeltev neměnil matku, už bych je vůbec během roku neošetřoval.
Stávající spad je u všech třech už od října pod hranicí 1ks/den.

více viz www.varroamonitoring.cz

Z toho mi plyne naděje, že hypotézy tvrdící smysluplnost jarního ošetření KM mohou mít něco do sebe.

Uvidíme s přibývajícími zkušenostmi.
:)

Radek Krušina

Velkým omylem je si myslet, že nám některý přípravek něco vyhubí. Gabon jako takový je určen jako prevence a ne k usmrcení rostočů když včely vychovávají zimní generaci. V každém případě záleží na jeho umístění ve včelstvu a bohatě stačí dva pásky umístěné přesně v plodové části roje. Účinkuje hlavně na nejranější stádia vývoje roztočů. roznáší ho po buňkách krmičky a ty se v jiné části úlu nevyskytují. Všudy jinde nebo v nesprávný čas třebas i 10 pásků je pak k ničemu. Divili by jste se, čeho jsou i zkušení včelaři schopni při svém vynalézání. Nestačí se pak divit a chybu nikdo nehledá u sebe. Asi to hodně bolí. :-))

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 05.11.2010 09:25:51
> ----------------------------------------
> Aleš Molčík napsal:
>
> >Gabon- neůčinost gabonu se nedá posoudit tím, že po měsíční léčbě nejsou
> ve včelstvu včely.
> >Aby došlo k uhynu včelstva následkem přemnožení VD musí docházet k chybě
> léčení v delším časovém úseku, takže i kdyby se gabon nedal do včelstva
> vůbec, tak to nevede k uhynu, jestliže nedošlo k chybě léčení v předešlém
> roce a zůstatku většího počtu roztočů na startu.
> >Je to chyba a bylo uhyny dokázáno, že zásadní. S pozdravem Aleš
> ...............
>
> Jak se tedy podle Vás dá posoudit neúčinnost gabonu, když ne přítomností
> roztočů po léčení, popřípadě neexistujícím včelstvem, které zničili Ti
> roztoči, před kterými měl gabon včelstvo ochránit?
>
> Směr je jasný - snažme se objevit a rozchovat včelstva, která léčení
> (téměř) nepotřebují.
> Ale když už potřebujeme hubit roztoče, potom je dobré mít jasno, co můžeme
> čekat od látek, které proti roztoči používáme.
>
> A já (a nejen já) už gabonu nevěříme.
> :)
>
> Jen takový malý příklad, který si můžete dohledat v okolí Brna z letošního
> roku na varroamonitoringu - co byste řekl účinnosti gabonu, když měsíc
> léčíte gabonem a denní spady u včeltev se Vám celý srpen po dobu aplikace
> pohybují od cca 2 do cca 50 ks za den, potom ihned nasadíte KM a denní
> spady se Vám zvednou u některých včelstev až na cca 600ks za den a po 14
> dnech vám napadají v některých včelstvech tisíce roztočů?
> Že gabon byl účinný a dotyčný včelař měl léčit celý rok před tím? A víte že
> to nedělal podle metodiky?
> Kdyby nenasadil KM, podle mě už teď zřejmě nemá co fumigovat.
>
>
> Radek Krušina
>
>
>

Jaro není klíčové. U kleštíka včelího zdá se že červenec.

To co popisuje Pan Turčány platí pro celý rod včelovitých a řád hmyzu. Samečci od koce srpna mizí a objevují se noví až na jaře. Přezimují jen samičky. Ve včelstvech to ukazuje na nenormální situaci která někdy bývá i způsobena pozním přidáním matky. I to není situace normální.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: trubci
> Datum: 05.11.2010 12:20:35
> ----------------------------------------
> Pokud však včelstvo žije v nouzovém režimu, nemůže si vydržování trubců
> dovolit.
>
> Samozrejme, a v poslednom príspevku tieto možnosti uviedol, protestujem len
> preto, že v normálnom včelstve cez zimné obdobie, vo včelstve trúdy nemajú
> čo hľadať, ani len z rozmaru.
> V tomto čase ako autor píše nevylučujem pozostatok trúdov na podložke tým,
> že mohlo ísť o poslednú možnosť sebazáchrany včelstva, ktoré stratilo M v
> tomto pôzdnom čase.
>
> Mal som prípad, keď som umiestnil pred fumigáciou niekoľko matiek (keby
> niekoľko, ale 28)vložil do klietok, do ktorých nebol prístup včiel. Včely
> to považovali za núdzový stav, "vôňa" M im nestačila a k feromónu ML sa
> nemohli dostať. Včely okamžite robili náhradný-nouzový chov M, M sa
> vyliahli ale už nebolo trúdov a ostali trúdokladné (lenže to zistil až na
> jar). Včelstvá žili normálnym životom a na jar ako trúdokladné, kládli do
> buniek len neoplodnené vajíčka. Šťastie, že to boli dvojvčelstvá, tak po
> odstránení neoplod. M som tieto včelstvá pospájal a bolo to O.K.
>
>
>

Josef Menšík napsal:
Velkým omylem je si myslet, že nám některý přípravek něco vyhubí. Gabon jako takový je určen jako prevence a ne k usmrcení rostočů když včely vychovávají zimní generaci.
...............

>Já to dodnes chápu tak, že ochrana zimní generace spočívá právě v tom, že ve vhodnou dobu nám nějaké přípravky vyhubí s nějakou účinností roztoče, kteří by nám jinak poškodili zimní generaci včel.
>Když tam roaztoči nejsou, potom samozřejmě nemusíme nic hubit a zimní generace není roztoči ohrožena.

....................

Josef Menšík napsal:
>V každém případě záleží na jeho umístění ve včelstvu a bohatě stačí dva pásky umístěné přesně v plodové části roje. Účinkuje hlavně na nejranější stádia vývoje roztočů. roznáší ho po buňkách krmičky a ty se v jiné části úlu nevyskytují. >Všudy jinde nebo v nesprávný čas třebas i 10 pásků je pak k ničemu. Divili by jste se, čeho jsou i zkušení včelaři schopni při svém vynalézání. Nestačí se pak divit a chybu nikdo nehledá u sebe. Asi to hodně bolí. :-))
pepan
.....................

To, kde mají být gabony umítěny je bez diskuse a je to dáno návodem výrobce.
Jen je zajímavá víra těch, kteří, aby udrželi mýtus účinného gabonu, ví, že ti, komu gabon zimní generaci neochránil, za to můžou jeho aplikací v rozporu s návodem.
:)

Těžko se loučit s vlastními mýty. Asi to hodně bolí. :))

"Myšlenka je to velmi správná. Jenže to má mnoho úskalí. Rozhodně to není práce pro pár amatérů. Je k tomu potřeba spousta znalostí, vybavení (mikroskopy a pod.), času (možná i 50 let), Rozhodně k tomu nestačí ke včelám přijet, možná, o příštím víkendu. Musí se sledovat jak který klon se dlouho vyvíjí a jakého se včely v daném úlu dožívají stáří. Samozřejmě , že se může objevit něco náhodného co nám pomůže. Pak by chom zase museli porušit veterinární předpisy a donášet na včelnici roje z volné přírody o kterých víme dlouhodobě (znamená to důkladnou znalost okolí a to je zase spousta času) Také by jsme museli přesně znát a použít včelstva těch lajdáků jejichž včelstva jakš takš přežívají, a hlavně by jste museli zapomenou na výnosy, a med si koupit od nich. Jakékoliv zachraňování kolabujících včelstev vyloučit , brakovat a brakovat nevyhovující matky. Být vděčný za každý roj, neboť čím větší množství rojů tím větší pravděpodobnost kladného výsledku. Jinak Vám nezbývá nic jiného než to do nich valit horem dolem.
Dnešní způsob včelaření je totiž jen vytváření příhodných podmínek pro varroázu.
Chce se to také zamyslet, Proč se tak nákaza rozšířila? Co jí dříve vadilo? Co jí začalo vyhovovat? Není to právě moderní způsob včelaření? Nemůže za to právě ta naše chamtivost? A proč tedy tomu tak je?"

Já už jsem to tady psal víckrát. Kdyby takhle zavčelené území, jako je tento stát, bylo bez včelařů napadeno něčím takovým jako varaózou, první reakce během 2 - 3 let by byly úhyny 90 - 95 nebo ještě víc procent včelstev. Na takovém počtu by to zůstalo viset a postupně, jak by se čím dál víc prosazovala určitá odolnost proti roztoči, počet včelstev by se postupně zvyšoval, až by vznikly včely tolerantní k varaóze. Možná za 5, možná za 20 let.
Podobně by muselo fungovat skutečně solidní šlechtění k toleranci na varaózu. Udělat v květnu,každý rok řekněme takových 100 oddělků, červen, červenec, srpen vyhodnotit jejich toleranci, spad roztočů a podobně, přirozeně by se ty oddělky musely dělat a ošetřovat tak, aby všechny měly vzhledem k varaóze rovné podmínky. Potom vybrat na toleranci nejlepší, každý řekněme desátý, ostatní vybrakovat, těch deset včelstev nakrmit na zimu, na jaře řekněme ještě dvě včelstva z těch 10 vybrakovat a z těch 8 včelstev zase další rok udělat dalších 100 oddělků. A zase cyklus opakovat.....Jedině potom by byl selekční tlak takový, aby za pár let, za 20 let.... bylo vidět nějaký výsledek. Jenže to byla jen čistá investice, medu a dalších produktů by takový chov vytvářel minimálně.
Současný systém, kdy se udělá na 10 chovanýchh včelstev přes zimu 12 - 14 oddělků a brakují se 2 - 4 matky z tohoto chovu, vytváří tak malý selekční tlak, že asi výsledky nepřináší. O masívním nakupování chovných matek a tím přerušení selekce ani nemluvě.
Co se týká selekce druhé strany, roztočů, tak současný systém léčení zhruba takový selekční tlak na odolnost roztočů vytváří. Z každé stovky roztočů přežívá po léčení jeden dva tři? nejodolnější roztoči, kteří se další rok zase namnoží na tu stovku roztočů, a z nich zase po léčení přežijí 1 - 2 - 3 nejodolnější roztoči... a to už takových nejméně 20 let.....

To není mýtus. Jako důvěrník občas něco vidím na vlastní oči Př. loni zemřel jedem včelař který trousil stále nějaká moudra. Rodina mně pak pozvaal k dokončení léčby. Gabon byl vložen v horním nástavku místo dvou vyjmutých rámků plodiště bylo samozřejmě dole. Tam na ten gabon včela nezabloudila ani omylem.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 05.11.2010 13:26:05
> ----------------------------------------
> Josef Menšík napsal:
> Velkým omylem je si myslet, že nám některý přípravek něco vyhubí. Gabon
> jako takový je určen jako prevence a ne k usmrcení rostočů když včely
> vychovávají zimní generaci.
> ..............
>
> >Já to dodnes chápu tak, že ochrana zimní generace spočívá právě v tom, že
> ve vhodnou dobu nám nějaké přípravky vyhubí s nějakou účinností roztoče,
> kteří by nám jinak poškodili zimní generaci včel.
> >Když tam roaztoči nejsou, potom samozřejmě nemusíme nic hubit a zimní
> generace není roztoči ohrožena.
>
> ...................
>
> Josef Menšík napsal:
> >V každém případě záleží na jeho umístění ve včelstvu a bohatě stačí dva
> pásky umístěné přesně v plodové části roje. Účinkuje hlavně na nejranější
> stádia vývoje roztočů. roznáší ho po buňkách krmičky a ty se v jiné části
> úlu nevyskytují. >Všudy jinde nebo v nesprávný čas třebas i 10 pásků je pak
> k ničemu. Divili by jste se, čeho jsou i zkušení včelaři schopni při svém
> vynalézání. Nestačí se pak divit a chybu nikdo nehledá u sebe. Asi to hodně
> bolí. :-))
> pepan
> ....................
>
> To, kde mají být gabony umítěny je bez diskuse a je to dáno návodem
> výrobce.
> Jen je zajímavá víra těch, kteří, aby udrželi mýtus účinného gabonu, ví, že
> ti, komu gabon zimní generaci neochránil, za to můžou jeho aplikací v
> rozporu s návodem.
> :)
>
> Těžko se loučit s vlastními mýty. Asi to hodně bolí. :))
>
>
>

Také znám včelaře, kteří to dělali všelijak (a poučeni přírodním výběrem už to tak většinou nedělají), to ale neznamená, že to tak dělají všichni, kterým gabon neochránil včely.
Minimálně mě osobně nepřesvědčíte. :)
Vím jak jsem v r.2007 gabon do včel dával. :)

RK

RP: Kdyby takhle zavčelené území, jako je tento stát, bylo bez včelařů napadeno něčím takovým jako varaózou, první reakce během 2 - 3 let by byly úhyny 90 - 95 nebo ještě víc procent včelstev. Na takovém počtu by to zůstalo viset a postupně, jak by se čím dál víc prosazovala určitá odolnost proti roztoči, počet včelstev by se postupně zvyšoval, až by vznikly včely tolerantní k varaóze. Možná za 5, možná za 20 let.
--------------------------------------------------------

zajímavý článek na wikipedii:
Invaze králíka divokého v Austrálii

Cituji: "Králíci nakažení účinnější variantou umírali a s nimi i virus. Naproti tomu méně účinné varianty se šířily snáze a imunizovali proti těm nebezpečnějším. Navíc se přirozeným výběrem vyselektovali pouze ti odolnější králíci. Nakonec zůstala pouze jeho varianta s necelou 40% účinností… Králíci se uzdravili a po určité době začali jejich počty opět narůstat. Nutno podotknout, že toto je obecný princip, jak takové epidemie (lhostejno zda přirozené či úměle vyvolané) fungují a předpoklad, že by to někdy mohlo být jinak, je dost pochybný. V podstatě lze vždy očekávat maximálně jen radikální a dočasné omezení králičí populace."

A u nás se očkuje a očkuje a pořád umírají...

Pepan: Myšlenka je to velmi správná. Jenže to má mnoho úskalí. Rozhodně to není práce pro pár amatérů. Je k tomu potřeba spousta znalostí, vybavení (mikroskopy a pod.), času (možná i 50 let), Rozhodně k tomu nestačí ke včelám přijet, možná, o příštím víkendu. Musí se sledovat jak který klon se dlouho vyvíjí a jakého se včely v daném úlu dožívají stáří
----------------------------------------------------------
Než tady spekulovat, co si zajet příští týden poslechnout "borce", kteří to v zahraničí zkoušejí? A úspěchy již mají...

Tady je pozvánka:

Já jsem měl vloni začátkem října také zajímavý případ s trubci. Byla o tom
určitá diskuse v konferenci. Konkrétní závěr z ní nevzešel. Na podložce jsem
našel výhozený trubčí plod.
Včelstvo jsem prohlédl a našel jsem nepravidelný trubčí plod v dělničích
buňkách o velikosti dlaně, zavíčkovaný a nezavíčkovaný. Více jsem nezjistil.
Spojil jsem včelstvo přes papír a mřížku s oddělkem. Oddělek nahoře bez
výletu. Asi za dva týdny jsem našel výhozený trubčí plod a uhynulou matku.
Asi po týdnu jsem mřížku odstranil. Matka byla dvouletá, zřejmě
trubcokladná. Myslím, že to včelstvo nepovažovalo za krizový stav, pouze se
zbavovalo trubců, jak to běžně dělá a vyzimovalo by bez problému.
Haf
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 05, 2010 12:43 PM
Subject: Re: trubci


Ta míra se nazývá adamcova
pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: trubci
> Datum: 05.11.2010 08:36:00
> ----------------------------------------
> "4.11.2010, u jednoho včelstva po fumigaci na podložce trubci,včelstvo na
> třech nastavcich budečakove míry.Jsem začátečník včelařím jen od roku 1975
> a pořád nejsem dost chytrý, co radíte,rozdělat včelstvo,prohlédnout,nebo
> se
> na to vykašlat / již se mně do toho nechce/ ?"
>
> Tak asi 1:10 - 1:50 je pravděpodobnost, že matka tam je v pořádku původní
> a
> ti trubci byli zalétlí.
> Na zbytek případů připadá nová neoplozená matka nebo dokonce kladoucí
> trubčice. Zvlášť trubčice jsou docela problém, protože běžně přidanou
> matku
> teď na podzim zlikvidují a na klasické metody eliminace trubčic je už dost
> zima.
> Radím počkat na teplé počasí kolem poledne, v jižní části republiky možná
> už dnes nebo zítra v sobotu, a prohlédnout. Včely jsou už v zimní
> velikosti, takže nebude větší problém najít matku a pokud jim sedne
> počasí,
> jsou v tuto dobu taky velice mírné, takže taková prohlídka je docela
> radost.
> Pokud budou nalezeny trubčice neboli trubčí hrboplod od nich, doporučoval
> bych v případě dostatku včelstev na stanovišti zvážit zrušení včelstva a
> vytřepání včel před úly na nějakou sluncem ohřátou podložku. Proti dost
> velkému riziku likvidace přidávané matky a jistému úhynu trubcokladného
> včelstva v zimě je tady plus posílení ostatních včelstev o vžebrané včely.
>
>
>


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5593 (20101105)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz