Archiv Včelařské konference

Jenže to má zase jiný háček. Druhá strana za příkopem patří někomu jinému. Tomu pak znepříjemňuje obdělávání polí.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: k?cen? 160 velk?ch lip na Orlicko?stecku
> Datum: 28.10.2010 12:04:00
> ----------------------------------------
> Z fotky u článku v Mf mně kácení připadá spíš oprávněné, ono skutečně
> stromy těsně u asfaltu dostávají pořádně zabrat. Jejich vykácení a nasázení
> nových za příkopem cesty bude asi správné řešení.
>
>
>

Prosíme o tichou vzpomínku či modlitbu za ing. Řeháčka (velkého propagátora a zakladatele DADANTKLUBU), který 26.10.2010 zemřel. Pohřeb 1.11.2010 od 14.00 hod v Plané u Mariánských Lázní.

PROSÍM bez komentářů. J.Tlapa Vodňany

TRI VYZVY predsedy CSV- PROFESIONALNIM VCELARUM 2009/9/249
2.8.2009 Seminar CECHU na vceli farme P.Vydry ve Svojanove.
Prvni vyzva: Profesionalni vcelari by se meli podilet na vzniku prirucky,ktera by obsahovala mapy,kde bude zaznamenano,kde ktery peofesional pracuje, cim se konkretne zabyva,co muze vcelarum prinest prospesneho a kontaktni udaje. Tato publikace by byla dana k dispozici vsem clenum CSV. Jste predvojem znalosti a dovednosti ktere byste meli predavat dal-vyzvedl pritel Sojka.

Druha vyzva se tyka prezentace CSV na kongresu Apimondie.Mam predstavu, jeden z posteru by mel patrit profesilnalnim vcelarum. Do tydne predlozte prostrednictvim CECHU konkretni namet.

Treti vyzva se tyka vnitrniho zivota svazu.Meli byste se vyraznym zpusobem zviditelnit navrhem zmen stanov a podilet se na zmenach organisacni struktury.Vize tu je.Pred casem ji prezentoval Petr Taborsky a da se z ni vyjit. Mate spoustu napadu,ktere prispeji,ze se svaz nekam posune.Jde o slozitou zalezitost,Generace petasedesatniku bude ve funkcich koncit a proto je zapotrebi hledat jejich mlade nastupce.Premyslejte ! Jste lide napaditi,mate spoustu myslenek,urcite je dejte na papir a predejte prislusne komisi.-SVAZ nemuze jit cestami,kterymi se potaci dvacet let a ridit se takovymi uzkoprsymi stanovami,ktere nedavaji sanci cinitelum udelat neco o vlastni vuli a o kazde hloupůstce se musi radit.Jsou to chyby,ktere se museji odstranit- podtrhl pritel Sojka.

CECH Valna hromada ..nyni ma cech 52 clenu,hlavnim tematem byl sjezd,prizvali vzacne hosty:Predsedu CSV Sojku,predsedu UKRK Sciskalu, predsedu priprav stanov Balika.
Navrh zmen sekretar P.Taborsky www.apiscech.cz :
1.Mandat radovych delegatu UV omezit na 3roky.Na tuto dobu i sjezdove obdobi.
2.Volitelnost funkcionaru omezit na 2obdobi.Vek voleneho nesmi prekrocit na konci obdobi 65 let.
3.UV vybavit rozhodovacimi pravomocemi.UV volit z krajskych nominaci sjezdem.
4.UV umoznit volbu presidenta a dozor nad dodrzovanim prijatych zasad v cinnosti svazu
5.predsednictvo UV zrusit.
6.Na krajskych vyborech vytvorit post placene funkce-krajskeho zastupce svazu. Krajske vybory vytvorit ze zastupcu okresu.Ty volit ZO.

(Vcelarstvi: redakcne upraveno a zkraceno )

"Jenže to má zase jiný háček. Druhá strana za příkopem patří někomu jinému. Tomu pak znepříjemňuje obdělávání polí."

V tom článku je napsáno, že starostové obcí, kde je ta alej vysázení nových stromků za příkopem slíbili. Tak snad to mají vyřešené.
Jinak je přirozeně vždy něco za něco. U nás zemědělci obvykle sami uhnou se stroji stromům vyrůstajícím u silnic, aby si je neničili větvemi. Jinak vliv takových solítérů jako jsou stromořadí na vedlejší pole asi není ještě definitivně zhodnocen. Třeba zrovna v tuto dobu je vidět, že listí z takových solitérů zhusta nebývá pod stromy, zvláště když pod stromem je rovnější plocha a nejsou křoviny, ale bývá rozfoukáno daleko do polí a přináší tak na pole organickou hmotu. Zejména to jsou dřeviny, kde listí více drží na stromech, tam zaschne a teprve potom je podzimním větrem orváno. Z včelařských dřevin je to třeba lípa, hodně toto dělá buk a topol, trochu taky třešeň ptačí, jabloň, hrušeň, myrobalán, na některých dubech suché listí drží dokonce celou zimu.

Tady nejde o to co spadne na pole ale o údržbu kterou sice stejně nikdo nedělá Vysázením stromů k sousedovi ho nutím k zodpovědnosti za ně. Věc se má tak, že za údržbu svahu vodoteče, což je i příkop u silnice, zodpovidá majitel pozemku nad ním, a patří mu i případný užitek z něj. To samé platí i pro různé meze v terasách polí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: k?cen? 160 velk?ch lip na Orlicko?stecku
> Datum: 29.10.2010 12:43:17
> ----------------------------------------
> "Jenže to má zase jiný háček. Druhá strana za příkopem patří někomu jinému.
> Tomu pak znepříjemňuje obdělávání polí."
>
> V tom článku je napsáno, že starostové obcí, kde je ta alej vysázení nových
> stromků za příkopem slíbili. Tak snad to mají vyřešené.
> Jinak je přirozeně vždy něco za něco. U nás zemědělci obvykle sami uhnou se
> stroji stromům vyrůstajícím u silnic, aby si je neničili větvemi. Jinak
> vliv takových solítérů jako jsou stromořadí na vedlejší pole asi není ještě
> definitivně zhodnocen. Třeba zrovna v tuto dobu je vidět, že listí z
> takových solitérů zhusta nebývá pod stromy, zvláště když pod stromem je
> rovnější plocha a nejsou křoviny, ale bývá rozfoukáno daleko do polí a
> přináší tak na pole organickou hmotu. Zejména to jsou dřeviny, kde listí
> více drží na stromech, tam zaschne a teprve potom je podzimním větrem
> orváno. Z včelařských dřevin je to třeba lípa, hodně toto dělá buk a topol,
> trochu taky třešeň ptačí, jabloň, hrušeň, myrobalán, na některých dubech
> suché listí drží dokonce celou zimu.
>
>
>

Hm, do toho zas tak moc nevidím. U nás v poslední době hodně příkopů mimo obec asi udržují nezaměstnaní, hluboko do lesa jsou pečlivě prohloubené jakoby ručně na šířku rýče a křoví je vyčištěné, dokonce jsem nějaké lidi s bezdomoveckou vizáží a ručním nářadím okolo těch příkopů viděl. Skoro mi bylo líto těch křovin a trní, některé pamatuji před 40 lety jako kluk prakticky na stejném místě a ve stejném tvaru jako nyní a oni je vysekali...jinde zas jsem kdysi v rámci zlepšení pastvy osazoval příkopy potajnu malinami, ty se pěkně rozrůstaly a oni je taky vysekávají...

Dnes jsem provedl opakovanou kontrolu spadu roztočů po fumigaci. Tedy 3 dny po prvním sčítáním. Sčítání spadu jsem vykonal dopoledne, odpoledne bylo úžasné počasí, včely dělaly prolety, doslova to jen hučelo. Dost jich nosilo světle žlutý pyl. Výsledek sčítání byl následující:
0 až 10 roztočů 19
11 až 20 roztočů 9
21 až 30 roztočů 6
Většina roztočů bylo světlých
Haf

Osobně druhou kontrolu po (1)fumigaci nedělám je jen procentuelním obrazem první, a to jak jsou rámečky pod sebou nebo jak se včely v ůle pohybují.

Chtěl bych poprosit př. Pavla Holuba aby se vyjádřil k bílým roztočům.

Mám problémy sledovat bílé roztoče !
Jednak mám poměrně málo hnědých roztočů, a když jsem se o to hledání pokusil bylo jich asi 10 x méně.

potom vidět bílého roztoče je asi tak 5x težší než vidět hnědého.
A v neposlední řadě mi uniká důležitost, vývojové vztahy roztořů v jednotlivých obdobích .
Udělejte nán školeni.
Děkuji
J.B.

Karel : časté bouřky - mohlo způsobit, že létavky co tam byly na pastvě se raději vnutily do úlů na poli, než aby riskovaly let v dešti domů.
Holub: ... asi budes blízko pravdě tato indicie se
množí....

P. Holub asi reagujete, odpovídáte na něco jiného než já???

P .Karel vaše uvažování je asi tak rozumné jako bych řekl šel jsem na schuzi včelařů a protože pršelo skončil jsem na schůzi komunistů.
Takovéto zalétání včel není absolutně možné.
J.B.

Přijeďte v lednu do Brna, tam to vysvětlím. Je to o imigraci roztočů, trvale a dočasně foretických, o plodných a neplodných roztočích, o plodování a neplodování včelstva, plodovém rytmu včelstva, populačních vlnách roztoče, o spadu po hubení roztoče. To vše je potřeba vysvětlit v souvislostech na konkrétních případech.

Já se počítáním na včelnici nezdržuji, smetu spad do skleniček, doma vzorky nechám vyschnout a pak jeden večer obětuji na vyhodnocení. Separuji roztoče flotací v jedlém oleji. Tak získám i ty velmi světlé.

Já nereaguji přímo na ty bouřky (já to ale nevylučuji, nevím to), ale na zalétávání jako takové. Včelstva v koridorech se zdají být více napadena převážně foretickými roztoči. Pak je disproporce mezi reprodukcí, spadem a absolutním počtem roztočů ve včelstvu. Právě v tom lze udělat jasněji viz výše.

P .Karel vaše uvažování je asi tak rozumné jako bych řekl šel jsem na schuzi včelařů a protože pršelo skončil jsem na schůzi komunistů.
Takovéto zalétání včel není absolutně možné.
J.B.
-----------
Napadají mi tak 4 možnosti jak se tam mohli roztoči dostat -
1 - pěšky,
2 - na včelách 2a vlastních na které přelezli VD když se potakli na květech, nebo na schůzi
2b na cizích
3 - na trubcích
----
1 vylučuji,
4 vzhledem k akčnímu radiusu trubců a rozdílu zamoření doma a na kočování a taktéž že trubce nezajímá svazenka ale něco jiného :-) - taktéž málo pravděpodobné
2a - jak často přijdou včely spolu do kontaktu na květech?
2b - někde dělali rozbor DNA létavek ve včelstvu a myslím, že značná část neměla nic společného s matkou.
Já zalétávání včel v době snůšky považuji za možné.

Stejně jako to že někdo skončí na schůzi komunistů místo včelařů - nemusí pršet, stačí se trochu zamyslet a člověk ani neví kam vlastně šel. A ani nemusí pršet:-) Hospoda jako hospoda.

Karel

Ahoj Karle,
ještě jsi opomněl loupež....vyloupí Ti někde nějaký roj v lípě a vrátí se Ti zavšivený jak z obecný školy. ((-:
To Jan Burgel:
S tou schůzí komunistů - nevím sice, jak moc to bylo trefný, ale každopádně jsem se moc zasmál. ((-:
------------------------------------------------------------
KaJi napsal:
Napadají mi tak 4 možnosti jak se tam mohli roztoči dostat -
1 - pěšky,
2 - na včelách 2a vlastních na které přelezli VD když se potakli na květech, nebo na schůzi
2b na cizích
3 - na trubcích

To Jan Burgel:
Ještě bych to rozvedl - pokud Vám v tom dešti půjde o život - i schůze komunistů Vám bude dobrá. ((((-:
Ať se daří, Libor.

Tenhle víkend jsem si vyhradil na relaxaci, tedy na včelaření. Konečně si na chvíli oddychnu od úmorné jaderňácké matiky. Včera jsem se hrabal v plemenáčích se záložními matkami a dělal poslední definitivní úpravy před zimou. Dnes budu tavit plásty.

Večer jsem se dozvěděl o jedné velmi zajímavé diskuzi:
„Praktické využití přirozené dynamiky včelího díla při potlačování chorob a parazitóz“
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Prakticke-vyuziti-prirozene-dynamiky-vceliho-dila-pri-potlacovani-chorob-a-parazitoz?page=3
Zatím jsem si to jen letmo projel, ale o to víc se těším, až si to celý pročtu.

Název diskusního vlákna zde na Konferenci jsem úmyslně zkrátil a přeformuloval, protože tak vystihuje přesně to, co chci řešit. Nejde mi o praktické využití přirozené dynamiky včelího díla potlačování chorob a parazitóz, ale o PRAKTICKÉ POTLAČOVÁNÍ MIKROBIÁLNÍCH CHOROB. Zcela teď pomíjím to, zda Rašovská metoda má či nemá vliv na tlumení varroázy (nepotvrdilo se mi, že včelstva na panenském díle mají pozdější nástup plodování, ale věřím, že někomu to může v některých lokalitách a v některých úlech při konkrétní metodice fungovat… ale upřímně řečeno, je mi to v celku ukradené)

Př. Linhart je mistr na vytváření sporných a scestných teorií, kterými až přespříliš kazí lesk jeho brilantním včelařským metodikám. Ani sebevětší zástup sebevětších odborníků s ním spolupracujících na tom nic nezmění.

Měl by už konečně přiznat, že si tu jeho „přirozenou“ dynamiku vymyslel. Nebo by ji aspoň měl přestat obhajovat v diskuzi, zvláště pokud jde o diskuzi s dlouholetými praktiky, kteří mají mnohonásobně více zkušeností s divoce žijícími včelstvy, zvláště pak kraňskými (!!!), má-li vůbec př. Linhart nějaké. Pokud se mýlím, tak ho žádám, ať veřejně doloží, jak k těm „poznáním“ došel. Pak se mu za tyto silná slova hluboce omluvím. Chci konkrétní odkazy, konkrétní výsledky výzkumu, nikoliv sporné či náhodné úkazy, vytržené věty z kontextu, rysi jiných včelích plemen, výmluvy a výkruty.

Opravdu př. Linhartovi vřele doporučuji, aby konečně už přestal si zbytečně komplikovat život těmi svými hypotézami a více se soustředil na propagaci jeho metod (jak Rašovské metody, tak LBV). Bude to mnohem produktivnější a prospěje tak včelařům daleko více. Zviditelnil se už dost, takže nemusí na sebe nadále upozorňovat svými kontroverzními teoriemi.

Nepochybně umí vést diskuzi i na praktické úrovni. Viz zde:

(tyto věty př. Linharta by se měly tesat do kamene a zvýrazňovat zlatým písmem)
„Každý si může ověřit že nikde netvrdíme, že v panenském díle nejsou žádné spory moru. Ale pouze to, že zde nejsou v nebezpečném počtu, který je schopen vyvolat nemoc. A o to nám jako praktikům jde.“

Ano, ano, přesně tak!!! Vše ostatní je jen hašteřeni, spekulace, teorie, … NAPROSTO MARGINÁLNÍ OTÁZKY, KTERÉ PRAKTICKY SMÝŠLEJÍCÍ VČELAŘE NEZAJÍMAJÍ!!!

Sám na to upozorňuju v podstatě už od začátku.

Prostě dostáváme se k jádru věci:

Nechť máme množinu včelstev vedených tak, aby každoročně u nich došlo k jednorázové obměně díla v plodišti (alfa a omega Rašovské metody). Vyvraťte mi, že TAKOVÁTO VČELSTVA NEMOHOU UHYNOUT NA MOR.

JE MI UKRADENÉ TO, ŽE JSOU VE VČELSTVECH SPORY, JE MI UKRADENÉ, ŽE OJEDINĚLE SE OBJEVÍ KLINICKÉ PŘÍZNAKY.

Proč by to mělo vadit? Když objevíte ve včelstvu roztoče, hned včelstvo spálíte (a pro jistotu vypálíte rovnou celé stanoviště) jenom kvůli tomu, že jsou tam přítomni, přitom včelstva jsou v naprosto standardní kondici a bez známek jakékoliv ujmy, tedy zdravá?

Zajímá mě jenom to, zda včelstva časem uhynou, nebo ne. To je to hlavní, to je alfa omega, to je to jediné, co má význam řešit a o čem má cenu mezi praktikami diskutovat!!!

Amen

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

MV:
aby každoročně u nich došlo k jednorázové obměně díla v plodišti (alfa a omega Rašovské metody).

----------------
Proti obměně díla nic nemám a považuji za nomrální že včely(stvo) dostanou 0,5-1kg mezistěn a ještě pár rámků na volnou stavbu - ať už půlených mezistěn, nebo celé.

Ale Rašovská metoda je snad o tom jak vyměnit celé plodiště a zimovat na panenském díle, které nechám na zimu "plné zásob nad tmavším plodištěm".

Pokud je to tak, pak bych používal pojem Rašovská metoda pro toto.
Není mi úplně jasné, jak ji realizovat ve vícenástavkovém systému.
Pokud mluvíme o radikální obměně díla, tak to tak nazývejme.

Ale skutečně by mě zajímaly praktické zkušenosti se 100% Rašovskou metodou. A pokud je zde někod, kdo to může popsat, budu velmi vděčný, když se podělí.

Karel

tyto věty př. Linharta by se měly tesat do kamene a zvýrazňovat zlatým písmem)
„Každý si může ověřit že nikde netvrdíme, že v panenském díle nejsou žádné spory moru. Ale pouze to, že zde nejsou v nebezpečném počtu, který je schopen vyvolat nemoc. A o to nám jako praktikům jde."

Ani toto tvrdenie nemusí byť pravdivé a potom stačia na jeho uvedenie aj obyčajná čierno tlač.
Porozprávam vám o skutočnom prípade, ktorý sa stal v blízkom Maďarsku . Navštívil som včelára, ktorý v r. 1999 postupne zmenil rámikovú mieru na nízkonadstavkovú(42x18 mm), včelstvá boli v treťom roku vývoja, všetky (200 úľových zostáv) dostali do vienka Ms, čiže v podstate boli na panenskom diele. Bolo to vzorové hospodárastvo, včelnica postavená v borovom lese včelár pravidelne kočoval, med vytáčal doma.Práve v ten rok mal skutočný priemer 120 kg na včelstvo.

Tri roky po mojej návšteve, včelnicu musel zlikvidovať práve moru včelieho plodu a začať znovu. Vplyvom neobjasnených činiteľov, včelstvá začali kolabovať.
Môže mi to vysvetliť p. Linhart?
Asi pre tromi rokmi bol jeho traktát uverejnený na stránkch vcely.sk. Tieto jeho state som pravidelne komentoval a vyvracal, škoda, že na ne nereagoval. Páve aj mojími argumentami boli jeho "1oo%-né" pravdy, ktoré si niekde náhodou našiel a dedukoval z nich svoje závery. Nuž tak.

Děkuji Karlovi za dobrou připomínku.

Já rozhodně neprovozuji 100% Rašovskou metodu a ani nemůžu (mám jen NN úly). Tmavé dílo odstraňuji na podzim, takže včely jsou nuceni přezimovat na panenském díle. Letos dělám menší výjimku: u dna zůstává jeden nízký nástavek s tmavým dílem, který příští rok bude sloužit jako medník. Takže jsem se trochu více přiblížil 100% Rašovské metodě.

Taky by mě zajímaly zkušenosti se 100 % Rašovskou metodou. Objevují se diskuze o tom, že s tím přechodem to selhává (Tomáš Heřman). Ale těžko se to porovnává, když dotyčný má naprosto jinou rámkovou míru.

Dílčí otázka zůstává stále stejná: uhyne nakažené včelstvo časem na mor, i když je mu každoročně JEDNORÁZOVĚ obměněno dílo v plodišti, tedy každoročně podstoupí radikální obměnu díla?

//\/\\//

Zalétávání včel bylo už dávno zkoumáno. Co si z toho pamatuji, dělalo se to takovým způsobem, že jedněm včelám byl podán roztok označeného cukru. Během pár hodin se tento označený cukr objevil ve všech úlech na stanovišti, i když nebyla pozorována žádná loupež. To se bralo jako důkaz, že včely na jednom stanovišti se stále vzájemně "navštěvují" a tudíž mohou si vzájemně vyměňovat i roztoče. Akorát, že co si pamatuji, bylo to zkoumáno na stanovišti, kde včely byly ve včelíně, takže česna těsně u sebe v nějaké rovné stěně včelínu to zalétávání zvyšovalo.
Jinak ve včelíně bylo viditelně vidět, že krajní včely, poslední po převládajícím směru větru byly vždy silnější. Pamatuji si, že jsem jednou ve včelíně i vliv větru pozoroval, závan větru vždy přistávající včelky posunul o jedno nebo dvě česna ve směru větru, některé na cizí leták evidentně sedaly a pokud přinášely zásoby, byly do cizího úlu vpuštěny.
Na stanovišti s nástavkovými úly bude takové zalétávání menší a bude souviset s tím, jak tam ty úly jsou. Jestli jsou ve skupinkách, odděleny třeba nějakým stromem nebo keřem, bude zalétávání menší, pokud jsou v souvislé řadě natlačené vedle sebe, bude zalétávání větší.
Co se týká zalétáváni v poli, zdá se mně to docela pravděpodobné. Jedná se podle mně o cizí úly, které jsou ve směru letu včel nebo hlavně jsou umístěny v koridoru, nad kterým jiné včely létají za snůškou. Zdálky včely vidí stejný tvar jako je jejich úl, bedničky jako bedničky a možná některé sletí dolů cizí úly podrobněji prozkoumat. Pokud jsou příliš obtížené nasbíranými zásobami, mohou se pokusit přistát a vnutit se do cizího úlu. Totéž v případě náhlého zhoršení počasí.

MV:
uhyne nakažené včelstvo časem na mor, i když je mu každoročně JEDNORÁZOVĚ obměněno dílo v plodišti, tedy každoročně podstoupí radikální obměnu díla?

---------------
Když na to přijde veterinář, tak určitě:-)

Dokonce i včelstva v nových úlech na novém díle - nového včelaře, když se tam najde jedna buňka, a k tomu uhynou i včelstva staršího včelaře na stejné zahradě, i když je to z hlediska registrace jiné stanoviště a nic tam nenajdou.

Za stávající situace v ČR to je teoretická diskuze, na jedné straně legsilativa naprosto nechává naprostou volnost šiřitelům moru - ohniskům, na druhé straně to pak bere po pořadě jak sapér Vodička.

Staré dílo, staré úly, nové úly, nové dílo.

Ale tohle necháme profíkům docela by mě zajímalo s jakýmiu návrhy přichází.

Karel

Chtěl jsem se zeptat, máte někdo typ na nějakou takovou rostlinu nebo keřík?

Měla by přežít období ranních mrazíků aspoň -5 st C a v počasí, jako je nyní zase obnovit kvetení a produkovat nějaký pyl. Přitom by měla jít snadno pěstovat na obyčejné zahradě a být snadno k sehnání. Letos totiž poslední soused, která ještě jakžtakž nechával na zahradě přírodní trávník s jetelem a pampeliškami a pododbně, ho zhobloval sekačkou, skalky a jiné okrasné porosty, kterých bylo dříve v okolí na zahradách dost, už nejsou a včelky jsou tak odkázány jen na kousky u chodníků a příkopů, na které se sekačkou zapomněli.
Mě napadá ze snadno dostupných setých jedině hořčice a afrikány, ale ty obojí jsou citlivé na mráz a afrikány se musí rozsazovat a z trvalek vřesy a vřesovce, ty jsou ale náročné na pěstování a musí to být ten správný kultivar, který kvete ve správnou dobu...

Já mám pro tuto dobu pro včelky vysazené hvězdnice (astry). Je jich vícero druhů jak barevných, tak i výškových. Lehce se rozmnožují a proto nejsou cenově náročné. Spíše jich lze získat od někoho kdo jich pěstuje, protože se rozmnožují od kořene rozrůstáním.

R. Polášek (85.71.180.241) --- 31. 10. 2010
Zdroj pylu v říjnu a listopadu.

Chtěl jsem se zeptat, máte někdo tip na nějakou takovou rostlinu nebo keřík?

Měla by přežít období ranních mrazíků aspoň -5 st C a v počasí, jako je nyní, zase obnovit kvetení a produkovat nějaký pyl. Přitom by měla jít snadno pěstovat na obyčejné zahradě a být snadno k sehnání. Letos totiž poslední soused, která ještě jakžtakž nechával na zahradě přírodní trávník s jetelem a pampeliškami a pododbně, ho zhobloval sekačkou, skalky a jiné okrasné porosty, kterých bylo dříve v okolí na zahradách dost, už nejsou a včelky jsou tak odkázány jen na kousky u chodníků a příkopů, na které se sekačkou zapomněli.
Mě napadá ze snadno dostupných setých jedině hořčice a afrikány, ale ty obojí jsou citlivé na mráz a afrikány se musí rozsazovat a z trvalek vřesy a vřesovce, ty jsou ale náročné na pěstování a musí to být ten správný kultivar, který kvete ve správnou dobu...
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Afrikány už mi pomrzly a bylo jen těsně pod nulou. Horčice drží ... Vřesy kvetou, ale včely jsem na nich neviděl. Vřesovce to rozbalí až v únoru. Patologicky kvetou některé květiny, které mají kvést až na jaře. To ale není výjimka bývá to občas a je jich málo. Ještě topinambury ... Nicméně: včely nosí za poledne při dobré teplotě jasně žlutý pyl v docela slušném množství. Už to tu vícekrát padlo. Nepřišel jsem na to, odkud jej mají. Kvetou ještě astry, brutnák, měsíčky, moc už toho ale není ... Odkud by to mohlo být? Jiří

""""""""Já rozhodně neprovozuji 100% Rašovskou metodu a ani nemůžu (mám jen NN úly). Tmavé dílo odstraňuji na podzim, takže včely jsou nuceny přezimovat na panenském díle. Letos dělám menší výjimku: u dna zůstává jeden nízký nástavek s tmavým dílem, který příští rok bude sloužit jako medník. Takže jsem se trochu více přiblížil 100% Rašovské metodě. """""
Mě není jasná jedna věc. Jak se při takové metodě (totální obměny díla) dostane do nového díla dostatek pylu pro jarní rozvoj. V tomto smyslu bych stál o vysvětlení.

Dne 31.10.2010 10:59, J. Matl napsal(a):
> Nicméně:
> včely nosí za poledne při dobré teplotě jasně žlutý pyl v docela slušném
> množství. Už to tu vícekrát padlo. Nepřišel jsem na to, odkud jej mají.
> Kvetou ještě astry, brutnák, měsíčky, moc už toho ale není ... Odkud by to
> mohlo být? Jiří
>
>
Co třeba Břečťan?

Milan Čáp

Milan Čáp (e-mailem) --- 31. 10. 2010
Re: Zdroj pylu v říjnu a listopadu. (47835) (47837)

Dne 31.10.2010 10:59, J. Matl napsal(a):
> Nicméně:
> včely nosí za poledne při dobré teplotě jasně žlutý pyl v docela slušném
> množství.
>
Co třeba Břečťan?

Milan Čáp
xxxxxxxxxxxxxxxxxx
Jo, na ten jsem koukal, ale na něm už včely nebyly, myslím už dokvetl tak před třemi nedělemi ... Právě vylezlo sluníčko, tak to ještě prověřím ... Možná ale kvete jinde mimo můj dosah ... Za polende na sluníčku ještě kus doletí. I když často k večeru stihnou doletět na leták a tam to (obalené pylem) už dál nezvládnou, chybí jen pár kroků ... smutný pohled, když je tam ráno najdu ...

Chtěl jsem se zeptat, máte někdo tip na nějakou takovou rostlinu nebo keřík?
Měla by přežít období ranních mrazíků aspoň -5 st C a v počasí, jako je nyní, zase obnovit kvetení a produkovat nějaký pyl. Přitom by měla jít snadno pěstovat na obyčejné zahradě a být snadno k sehnání. J.Matl

Jedna z takýchto rastlín je astra vŕbolistá /Aster salignus/, vysoká až 1,5 m, začínajúca kvinúť začiatkom septembra a kvitne sporadicky ešte i teraz. Dáva mnoho peľu a niečo nektáru, ľahko sa rozmnožuje podzemnými trsmi, meisto výsadmi môže byť aj vlhké, astre to len prospieva.Najlepšie ju presádzať v tomto čase, za 5 rokov vytvorí ž 2 árovú enklávu. Vie sa prispôsobiť , dokáže potlačiť všetky buriny, vytvára bohaté enklávy, šíri sa aj bez prispenia človeka semenami, ktoré vietor hlavne v zime roznáša po snehu do okolia. Niekedy je taká hojná, že je až nepríjemná, ľudia ju trpia len preto, že je to príjemný kvet.

Casto hledam inspiraci a snazim se vzdelavat . Rad ctu nektere postrehy zkusenych vcelaru a bohuzel je mi smutno ze nekdy nekterym jde vice o tecku carku ci preklep , nez podstatu teto konference. Jsem zacinjici vcelar a nenapadlo me ze budu tady necim prispivat, kdyby. Kdyby med , ktery jsme si nechali pro svou potrebu nejevil znamky zacinajici krystalizace. Manzelka v kuchyni ma maly slehac do nej jsem si udelal nerez nastavec a velmi jednoduse promichavam v jednotlivy 4l lahvich med. Jde to vyborne. Ma-li nekdo zkusenosti s pastovanim v tak malych objemech budu vdecny za kazdou informaci. Josef

Pavel Holub:
Mě není jasná jedna věc. Jak se při takové metodě (totální obměny díla) dostane do nového díla dostatek pylu pro jarní rozvoj. V tomto smyslu bych stál o vysvětlení.

____________________________________________________________

Opět to opakuji, já žádný brzký jarní rozvoj nepotřebuji a nechci, takže nepotřebuji a nechci jak zimní plodování, tak ani pyl v zimních zásobách. Příští rok začátkem předjaří posilním včelstva oddělky, respektive "včelstva včelstvy" (letos jsem nedělal klasické oddělky, ale půlil včelstva, takže teď mezi oddělky a produkčními včelstvy nemám rozdíly (kromě stáří matky). Minulé čtyři sezóny jsem spojování prováděl již na podzim v říjnu, ale letos mimo jiné vzhledem k tomu, aby se mi spojování nekřížilo s první fumigací, jsem vše odložil až na příští rok. Vystačím si s pozvolným rozvojem v souladu s fenologickým rozvojem přírody, tady i se snůškovými zdroji.

Brzký nástup intenzivního plodování je u velmi silných včelstev kontraproduktivní a nepotřebný. Rychlý rozvoj přibližuje nástup rojové nálady. Zbytečně urychluje odchod zimních včel, které by jinak díky svým tukobílkovinným zásobám mohly dlouhou dobu plnit funkci létavky. Místo toho se z nich stanou krmičky a z nich krátkověké létavky, které rychle odejdou. Budou se sice po čase líhnout kvanta nových generací, ale ty kvůli tomu, že byly produkovány v překotném rozvoji (méně kvalitní krmná strava) budou krátkověkké (ve funkci létavky vydrží sotva dva týdny), takže ve výsledku sice včelstvo vychová mnohem více plodu, ale nebude silnější, nebude mít více létavek, nepřinese více medu, naopak přinese míň medu a ještě k tomu budou mít větší spotřebu a aby toho nebylo málo, ještě k tomu takováto včelstva zazimovávají slabší. To je stav, kterého se sérií metodik vyhýbám. Výsledkem jsou 60 kg výnosy z řepky.

MV

doberá uřimnost;+ děkuji každý med snad krystalizuje-i agátový x let. jinak je přehřátý) v malém omjemu jsemnepastoval nelepší je řepkový tomu se nic nevírovná naini opampeliškový chce to mýchat hnet po vyčeření čistota-jemnost ´=ocenění redonální výrobemk pod cizím jménem

Spojit dvě plnohodnotná včelstva-nakrmená,proléčená,převedená zimou a mít výnos z rebky 60kg.To znamená 30kg na včelstvo.To dokáže kde kdo v univerzálu.Pak se bát rojení a muset honem dělat oddělky v pracovní špičce když se vytáčí jarní med.Takovéto čachrování se dá dělat možná do 60včelstev,určitě ne u 300včelstev.Včelařením se živín,ale v tomto sistemu nevidím žádnou ekonomickou výhodu.Jenom spoustu zbytečné práce.S tim spojováním a znovu tvoření oddělku je více práce než celoroční ošetřování dvojnásobného počtu včelstev při dvouleté výmněně matek.Na srpen si obědnám třebas 100matek za 100kč za kus i s klíckou a poštovným,v poklidu vymněním matky kde to mám v plánu a není co řešit.

s oddělkama je naprosto zásadní ,aby vyšli až po řepce,tzn. je mít po zimě v určité vychytané síle,aby byly v řepce v tahu,tu se nabízí možnost to po zimě doladit s oddělků a jiné kejkle ,jde o TO umět to odhadnout,nesleduju tím žádnou metodiku,používám oddělky(matky) kde potřebuju ,protože včelařův rok nabízí bezpočet situací,u kterých je oddělek(matka) řešením,navíc málokdy původnímu včelstvu vracím oddělek,už solidní mladé včelstvo schopnýho výkonu...

"Casto hledam inspiraci a snazim se vzdelavat . Rad ctu nektere postrehy zkusenych vcelaru a bohuzel je mi smutno ze nekdy nekterym jde vice o tecku carku ci preklep , nez podstatu teto konference. Jsem zacinjici vcelar a nenapadlo me ze budu tady necim prispivat, kdyby. Kdyby med , ktery jsme si nechali pro svou potrebu nejevil znamky zacinajici krystalizace. Manzelka v kuchyni ma maly slehac do nej jsem si udelal nerez nastavec a velmi jednoduse promichavam v jednotlivy 4l lahvich med. Jde to vyborne. Ma-li nekdo zkusenosti s pastovanim v tak malych objemech budu vdecny za kazdou informaci. Josef"

Když mluvíte s někým tváří v tvář, automaticky se mu v odpovědích přizpůsobujete. Vidíte, jak je starý, jak je vzhledem k stáří nebo jiným okolnostem oblečený, jestli odpoví na nějakou banální věc lehce a bez přemýšlení nebo i banální odpověď doluje s velkým úsilím a sotva ji dá dohromady... Jinak pak odpovíte člověku na první pohled inteligentnímu a s velkým rozhledem v daném tématu a jinak třeba nějakému prosťáčkovi a ani o tom nepřemýšlíte.
Tady v diskuzi se nic takového poznat nedá. Jen je vidět, jestli to, co napíše, je v pořádku nebo ne, jestli ten člověk dělá hrubky v textu nebo ne, případně trochu se dá poznat z výběru slov, jinak nic. Jestli tedy někdo se v příspěvku v diskuzi dopouští hrubek a všelijakých zhůvěřilostí v textu, bývá mu automaticky odpovídáno jako prosťáčkovi, už proto, že se z jeho textu předjímá, že by něco složitějšího ani nepochopil.
Přirozeně, nějaký překlep, pokud je evidentně náhodný, se nebere v úvahu.

U pastování, podle mně docela stačí čerstvý průhledný med hlídat a v době , kdy průhlednost začíná mizet, med se začínající krystalizací zakaluje, ale stále je tekutý, ho ten kritický týden, dva týdny přelévat z láhve do láhve. Dokud med neztuhne natolik, že už sám od sebe neteče a přelévat nejde. Je to takové "soft" pastování, které sice není úplně rovnocenné s pravým pastováním, ale je nenáročné na zařízení a dostatečně změkčuje ztuhlý med, takže se takový med nabírá podobně dobře jako pastovaný. U čtyřlitrových flašek jako "velkobalení" medu by pak připadalo v úvahu med, až přestane téct, přendat do nějakých kilových a podobných sklenic, které jsou pro spotřebu výhodnější.
Takhle manipulovat s medem by si podle mně měli zvyknout všichni, kdo nakupují od včelařů čerstvý nezkrystalizovaný a nepastovaný med. Je rozdíl mít měkčí med, který se dá nabrat lžičkou a podobně a tvrdý ztuhlý med, který se musí doslova sekat nebo dokonce ztekucovat vyšší teplotou v flašce.
Co se týká pastování šlehačem, mělo by se dát pozor na vmíchávání bublinek vzduchu do medu, ty v tuhém medu zůstávají a mají údajně snižovatdobu skladování medu.

....
Zajímá mě jenom to, zda včelstva časem uhynou, nebo ne. To je to hlavní, to je alfa omega, to je to jediné, co má význam řešit a o čem má cenu mezi praktikami diskutovat!!!

Amen

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Na tohle ti nikdo nemůže zodpovědně odpovědět, chovat včelstva, ve kterých je mor, je prostě zakázané.
Samotná obměna díla určitě nestačí. Znám případ (na trutnovsku), kde včelař osadil staré (prázdné) úly a okamžitě v nich propukl mor v plné síle. V okolí se mor nevyskytoval. Bylo to přes třicet let po válce, úly po Němcích pohozené desítky let ve stodole. Takže pouhá výměna díla určitě nestačí.
Pepa

Sroll Josef:
Samotná obměna díla určitě nestačí. Znám případ (na trutnovsku), kde včelař osadil staré (prázdné) úly a okamžitě v nich propukl mor v plné síle.

---

To je relativní tvrzení. Co je mor v „plné“ síle? Vymírající včelstvo, nebo klinický nález pár buněk nakaženého plodu?
Jak tak pozoruji, jak to chodí, spíše to vidím na tu druhou variantu.

Znám dobře, o čem je řeč. Jednak jsem vyškolený prohlížitel včelstev a jednak mám přímé zkušenosti s morem. Byl nalezen ve včelstvech pana Sehnoutky, u kterého jsem začínal včelařit. Měl tehda něco přes 30 včelstev. Po tři roky jsem u něho včelařil. Za tu dobu jsem prolezl skoro každé jeho včelstvo a ani v jednom jsem na nic nenarazil.
V okolí jeho včelstev se objevilo ohnisko a následovala řada plošných vyšetřeních měli. Z nich vyplynuly nálezy i u pana Sehnoutky. Měl tak nízký stupeň moru, že prohlížitel musel pečlivě hodiny prohlížet jeho včelstva, než něco našel. Nakonec přece jenom pár buněk objevil. Kvůli těmto pár buňkám musela všechna jeho vzorně vedená včelstva do ohně.

Tehda byly ve stejné vesnici objeveny celkem 4 ohniska, z nich některá obsahovala včelstva již ve vrcholných fázích moru, takže si asi dovedete představit, jak silnému infekčnímu tlaku musela být včelstva př. Sehnoutky vystavena.

MV

PS
Mimochodem, pokud ty staré úly byly po morových včelstvech, není žádný zázrak, že v nich hned propukl mor. Ale v jaké míře? Typuji, že by ty včelstva vydržela minimálně 3 roky, i kdyby v nich za tu dobu nikdo nevyměnil ani jeden plást.

Z Včelař:
Spojit dvě plnohodnotná včelstva-nakrmená,proléčená,převedená zimou a mít výnos z rebky 60kg.To znamená 30kg na včelstvo.To dokáže kde kdo v univerzálu.Pak se bát rojení a muset honem dělat oddělky v pracovní špičce když se vytáčí jarní med

---

No právě rojení se bát nemusím, protože v půlce jara včelstva půlím. Včely zůstanou po celou sezónu ve snůškové kondici, na rojení nebudou mít ani pomyšlení, protože propásnou vhodné termíny. Standardním výnosy z řepky okolních včelařů jsou kolem 20 kg.
Chov matek provádím přímo v bezmatečných oddělcích na nastartované misky ze sádky. Sice je to primitivní způsob chovu, ale je to nenáročné, flexibilní a výsledky jsou zcela uspokojivé.

MV

U velkých objemů to asi chce nějaké to vybavení, ale pokud chcete pastovat ve 4litrových sklenicích, tak není nic jednoduššího. Sklenice mám uzavřené plastovým víčkem a po naočkování malým množstvím krystalického medu je 2x nebo 3x za den převalím, a tím se to promíchá samo.Je pravda, že sklenice nemohou být zcela plné, ale tak do 4/5objemu. Při pokojové teplotě za 2 dny hotovo. Je to absolutně čistá a lehká práce .
Zdraví Kor.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: josef <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Pastovani medu.
> Datum: 31.10.2010 19:01:19
> ----------------------------------------
> Casto hledam inspiraci a snazim se vzdelavat . Rad ctu nektere postrehy
> zkusenych vcelaru a bohuzel je mi smutno ze nekdy nekterym jde vice o
> tecku carku ci preklep , nez podstatu teto konference. Jsem zacinjici
> vcelar a nenapadlo me ze budu tady necim prispivat, kdyby. Kdyby med ,
> ktery jsme si nechali pro svou potrebu nejevil znamky zacinajici
> krystalizace. Manzelka v kuchyni ma maly slehac do nej jsem si udelal nerez
> nastavec a velmi jednoduse promichavam v jednotlivy 4l lahvich med. Jde to
> vyborne. Ma-li nekdo zkusenosti s pastovanim v tak malych objemech budu
> vdecny za kazdou informaci. Josef
>
>
>

Ono to očkování zní jednoduše, ale zas tak úplně jednoduché není. Co já jsem očkoval v čtyřlitrovkách, tak zkrystalovaný med se musí rozmělnit v 2 - 4 násobku tekutého medu a potom prolít přes hrubé sítko, aby se tam nedostaly větší kusy zkrystalovaného medu. Teprve potom přijde řada na míchání, aby ten naočkovaný tuhý med byl v tom tekutém rovnoměrně rozložený. Už je pak vcelku jedno, jestli to bude převrácením sklenic nebo přeléváním medu mezi sklenicemi nebo třeba mícháním nějakou tyčkou nebo vařečkou.

Co je mor v "plné" síle?

Ojedinělé napadené buňky - klinický nález v počátečním stadiu
Souvislé napadené plochy - "v plné síle"
Stačí?
Pepa

U velkých objemů to asi chce nějaké to vybavení, ale pokud chcete pastovat ve 4litrových sklenicích, tak není nic jednoduššího. Sklenice mám uzavřené plastovým víčkem a po naočkování malým množstvím krystalického medu je 2x nebo 3x za den převalím, a tím se to promíchá samo.Je pravda, že sklenice nemohou být zcela plné, ale tak do 4/5objemu. Při pokojové teplotě za 2 dny hotovo. Je to absolutně čistá a lehká práce .
Zdraví Kor.

Páni, myslím si, že to čo píšete nie celkom korenšponduje s tým, v čom spočíva krémovanie či pastovanie medu. Potiaľ je to poriadku, pokiaľ píšeme, že zrýchľujeme pochod kryštalizácie vhodného medu npr. ovocného, aj to je v poriadku, keď krémujeme med, ktorý má do kryštalizácie ďaleko a pritom doňho pridáme "zaočkujeme" krémový med, ktorý to urýchľuje.

K tomu aby došlo k dokonalému premiešaniu medu však musíme použiť vhodné miechadlo, aby začal žiadaný proces, pripraviť jemný krémový med. Keďže nie každý med (možno len repkový) kyštalizuje jemno, niektorý vytvára hrubé kryštaly (npr. medovicový), takýto krémový-pastovaný med nespĺňa tieto parametre.

Používanie najčastejšie drevených obdĺžnikových hranolov z z tvrdého dreva nemá len med miešať, ale hlavne má častým premiešavaním rozbíjať väčšie tvoriace sa kryštalky ovocného a hroznového cukru, aby bol jemným. Dokonca je normou daná aj veľkosť kryštalkov a len takto pripravený med môžeme označiť ako krémový respektívne pastovaný.
Všetko ostatné je len skryštalizovaný med.

No No. Rozvoj moru ve včelstvu probíhá několik let a ne okamžitě. Poslední výzkumy ve světě ukazují, že ve stěrech ze stěn úlů se nachází tak málo spor, že to není možné. Za hlavní šiřitele moru jsou podezírání trubci.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: Praktické potlačování chorob a parazitóz aneb Pojďme konečně k
> jádru věci!
> Datum: 01.11.2010 09:52:16
> ----------------------------------------
> ....
> Zajímá mě jenom to, zda včelstva časem uhynou, nebo ne. To je to hlavní, to je
> alfa omega, to je to jediné, co má význam řešit a o čem má cenu mezi praktikami
> diskutovat!!!
>
> Amen
>
> S pozdravem M. Václavek
>
> //\/\\//
>
> Na tohle ti nikdo nemůže zodpovědně odpovědět, chovat včelstva, ve kterých je
> mor, je prostě zakázané.
> Samotná obměna díla určitě nestačí. Znám případ (na trutnovsku), kde včelař
> osadil staré (prázdné) úly a okamžitě v nich propukl mor v plné síle. V okolí se
> mor nevyskytoval. Bylo to přes třicet let po válce, úly po Němcích pohozené
> desítky let ve stodole. Takže pouhá výměna díla určitě nestačí.
> Pepa
>
>

Tak to je dobré. U mě v maringotce vyjímečně pár, ale doma 3 včelstva desítky a čtvrté stovky.. Světlého jsem nenašel žádného, všechno dospělci. mám pocit, že někde loupily..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>
> Předmět: Následná komtrola spadu roztočů po fumigaci
> Datum: 29.10.2010 19:32:30
> ----------------------------------------
> Dnes jsem provedl opakovanou kontrolu spadu roztočů po fumigaci. Tedy 3 dny po
> prvním sčítáním. Sčítání spadu jsem vykonal dopoledne, odpoledne bylo úžasné
> počasí, včely dělaly prolety, doslova to jen hučelo. Dost jich nosilo světle
> žlutý pyl. Výsledek sčítání byl následující:
> 0 až 10 roztočů 19
> 11 až 20 roztočů 9
> 21 až 30 roztočů 6
> Většina roztočů bylo světlých
> Haf
>
>
>

No já už jedu v daleko větších mnopžstvích pastovaného medu, Takže pastovací kombajn, plnění lahví tlakem apod. Ale princip je v podstatě stejný. Mě se nejlépe osvědčilo pastovat řepkový med, protože to jde samo, pak květový a lesní jde nejhůř, ale ten by pastoval pouze ... že? Med se musí 100% rozppustit a pak až vychladne naočkovat ho nějakým malým množstvím pastovaného medu. Na konev asi tak 3 polévkové vrchovaté lžíce a míchat. Stačí 1 x deně. Med je napastován, až když na jazyku necítíte krystalickou strukturu. Pro chuť a přesvědčení nových zákazníků není špatné do řepky šoupnout asi 1/7 medovice. Pak se jedná o výraznější chuť. V malém se plní nejlépe hotový, ten se nahřeje na 30 stupňů a pak se nalévá jako med střihacím ventilem. Zákazníci si zvyknou a pak odbyt stále stoupá. Tak ať je to tak vždycky. Zdraví R. Stonjek

Vidím to ze svého pohledu asi takto - vše co je do 300 po fumigaci, to je nízký spad a na loupež kolabujícího včelstva to nevypadá.

František Hazdra napsal:

>Dnes jsem provedl opakovanou kontrolu spadu roztočů po fumigaci. Tedy 3 dny po prvním sčítáním. Sčítání spadu jsem vykonal dopoledne, odpoledne bylo úžasné počasí, včely dělaly prolety, doslova to jen hučelo. Dost jich nosilo světle žlutý pyl.
>Výsledek sčítání byl následující:
0 až 10 roztočů 19
11 až 20 roztočů 9
21 až 30 roztočů 6
Většina roztočů bylo světlých
Haf
....................

Tak to vypadá, jestli jsem to dobře spočítal, že ve všech včelstvech to bylo po fumigaci do 300 ks.
To asi kyselina dobře zabrala.
Škoda že nemáte k dispozici přirozený spad před fumigací.
Ti světlí roztoči jsou myšleni průhlední (nedokonale vyvinutí tzn. svědčící o plodování včelstva), nebo světle hnědí? (což je jaksi subjektivní určení a je mi to těžko vyhodnotit :) )

Díky za upřesnění.

RK

Pyl v ůle ?
Holub :Mě není jasná jedna věc. Jak se při takové metodě (totální obměny díla) dostane do nového díla dostatek pylu pro jarní rozvoj
Sám o sobě nemám zimní plodování rád.
Zdá se mi jako neumerně nákladné vynaložení energie.
Ze včely rády, často plodují i v unoru je všem praktikům jasné.
a já to včelám rozmlouvat nebudu.
Při slovech "totální obměna díla" mne napadají souvislosti s totalitou jak nacistickou ( konečné řešení)tak komunistickou, .
Myslím si že v přírodě se totálně nechová skoro žádný organismus (vyjma lidí).
J.B.

Doplním proč následná kontrola po 1. fumigaci je u mne asi zbytečná.
Fumigace je velmi učinná.
1.Fumigace 17.9 až21.9.22.9.10 ( BEZ PLODU)       
PRVNÍ SLOUPEC 24H PO FUMIGACI ( JEDNOTLIVÁ VČELSTVA)
DRUHÝ SLOUPEC 48H PO FUMIGACI
420 15
435 6       
222 5
227 0              
70                     
500       
165 40
205 5       
270
65
335 4              
87       
80 + 70=150 6       
300 6
400 6       
590+23=613 2              
560+16=576 2       

Dobrý den, pořídil jsem si starší pařák na vosk.
Poradí někdo, jak s ním dosahnout maximální výtěžnosti,jak nadělat co nejméně nepořádku, popř.jaké zásady je nutno dodržovat při práci?
Díky za všechny rady.
J.Chramosta.

K tavení díla používám generátor páry, kterou vháním do speciálního parního bubnu se soušemi.
Viz:
http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelareni.php?id=1204645457&cat=parove-tavidlo-vosku-s-bubnem

Slíbil jsem, že dám vědět, jak dopadne můj experiment s tavením díla s plastovou mezistěnou v tomto aparátu. Takže do toho:

Výsledek byl naprosto jednoznačný: plastové mezistěny nelze dlouhodobě vystavovat účinkům páry, jinak dojde k jejich totální destrukci. Z mezistěn se staly pouhé neforemné krouceniny naprosto nevyužitelné v dalším provozu.
Ty, kteří uvažují o pořízení celoplastových rámků či plastových mezistěn, upozorňuju na to, že jejich čištění bude problematické. Pouhé „špachtlování“ sice teoreticky stačí, ale neprobíhá při tom dezinfekce (zůstává na povrchu vosk a propolis), takže se efektivita obměny díla podstatně zhoršuje. Otázka je, zda a jak by se plastové mezistěny daly louhovat. Taky to budu zkoušet, ale vidím to černě.

Oficiálně ohlašuji, že opouštím tábor zastánců plastových mezistěn a celoplastových rámků. Letos jsem zkoušel vytáčet panenské dílo bez drátků. Při standardním postupu 3etapového vytáčení nedocházelo k žádnému poškození i u velmi přeplněných plástů. To mě přesvědčilo vydat se cestou dřevo plus přilepená vosková mezistěna.

//\/\\//

Roztoči měli světle hnědou barvu.
Haf
----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 01, 2010 7:41 PM
Subject: Re: Následná komtrola spadu roztočů po fumigaci


> František Hazdra napsal:
>
>>Dnes jsem provedl opakovanou kontrolu spadu roztočů po fumigaci. Tedy 3
> dny po prvním sčítáním. Sčítání spadu jsem vykonal dopoledne, odpoledne
> bylo úžasné počasí, včely dělaly prolety, doslova to jen hučelo. Dost jich
> nosilo světle žlutý pyl.
>>Výsledek sčítání byl následující:
> 0 až 10 roztočů 19
> 11 až 20 roztočů 9
> 21 až 30 roztočů 6
> Většina roztočů bylo světlých
> Haf
> ...................
>
> Tak to vypadá, jestli jsem to dobře spočítal, že ve všech včelstvech to
> bylo po fumigaci do 300 ks.
> To asi kyselina dobře zabrala.
> Škoda že nemáte k dispozici přirozený spad před fumigací.
> Ti světlí roztoči jsou myšleni průhlední (nedokonale vyvinutí tzn.
> svědčící
> o plodování včelstva), nebo světle hnědí? (což je jaksi subjektivní určení
> a je mi to těžko vyhodnotit :) )
>
> Díky za upřesnění.
>
> RK
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5582
> (20101101) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Dobrý den, pořídil jsem si starší pařák na vosk.
Poradí někdo, jak s ním dosahnout maximální výtěžnosti,jak nadělat co nejméně nepořádku, popř.jaké zásady je nutno dodržovat při práci?
Díky za všechny rady. J.Chramosta.

Všeobecne sa vie, že ťažba vosku zo starších plástov tradičným parákom je pomerne nízka. Zlepšiť sa do dá rozvarením vyrezaných plástov v kotli vo vriacej vode, "brečku" preložiť do vreca - pytle, preložiť do koša paráka, uzavrieť a nechať poriadne prejsť parou, použiť tzv samotok, až prestáva prirodzene vytekať vosk do sedimentačnej nádoby, začať obsah lisovať. Takto získate maximum obsahu vosku v plástoch. Kým sprcúvate voštiny v paráku, pripravte si ďalšie plásty v počte tak 10-12 ks.

To už ale byla 2. fumigace, po první bylo tisíce...
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
> Datum: 01.11.2010 19:30:20
> ----------------------------------------
> Vidím to ze svého pohledu asi takto - vše co je do 300 po fumigaci, to je
> nízký spad a na loupež kolabujícího včelstva to nevypadá.
>
>
>

"Dobrý den, pořídil jsem si starší pařák na vosk.
Poradí někdo, jak s ním dosahnout maximální výtěžnosti,jak nadělat co nejméně nepořádku, popř.jaké zásady je nutno dodržovat při práci? "


Vařák se dá používat pro rychlé získávání vosku, kdy ve zbytcích toho hodně zbude stejně tak jako pro pomalé vyvařování, kdy ve zbytcích není skoro nic. Protože když se naplněný vařák vaří a postupně se utahuje, furt až hodiny nějaký vosk teče. Kdysi byla cena práce 5 - 10 Kč za hodinu, cena uhlí nebo elektřiny nízká a vosk se vykupoval za cca 60 Kč za kilo, takže se vyplácelo vyvařovat pomalu a důkladně. Dnes je cena práce při minimální mzdě okolo 50 Kč za hodinu, vosk se vykupuje za cca 80 kč za kilo a energie je drahá, je tedy výhodné vyvařovat rychle a s nižší účinností.
Na práci v vařákem je nutná nějaká pracovní místnost, kde nevadí rozšlapání vosku po podlaze, protože tomu se nevyhne. Pro rychlou práci jsou třeba nejméně dvě vnitřní kovové vložky, jedna se lisuje a druhá se venku chladí a čistí v nějaké vaniče od vylisovaného voští. Do každé vložky jsou třeba takové 3 pytlíky do vařáku na voští, prodávají se ve včelařských potřebách. Ty umožňují vytahovat vylisované voští najednou. A potom až 4 kruhové pomocné vložky, ty se dříve třeba vázaly z proutí, dávaly se mezi pytlíky a při lisování odváděly vylisovaný vosk z prostředku vložky ven, bez nich se se muselo lisovat a vařit víc a vosk tekl pomaleji.
Práce při vyvařování velkého množství vosku potom spočívala v tom, že na peci se ve velkém hrnci ve vodě rozvařovalo voští. To se potom vařící nalévalo do pytlíků do kovové vložky do vařáku, jednotlivé pytlíky se prokládaly těmi proutěnými vložkami. Jak byl vařák plný, lisovalo se a horkou párou z vařáku ještě zahřívalo. Hlavní lisování trvalo 15 minut, půl hodiny ? než se to parou z vařáku pořádně prohřálo a potom vylisovalo, pak se ale mohlo furt dolisovávat a dotahovat a furt tekl vosk. Jak bylo hotovo, vytáhla se celá kovová vložka ven, do vařáku vložila druhá, na dno proutěná vložka, na to pytlík, do něho vařící voští , na pytlík proutěná vložka, na to další pytlík, do něho vařící voští......
Za den se takhle mohlo vyvařit desítky kilo vosku....pokud se moc nečekalo, až "všechen" vosk vyteče.
Pokud to je kvalitní nerezový vařák, mohlo by stačit vytékající vosk dát do izolované nádoby nebo přihřívat, aby dávka zůstala tekutá a potom celá nalít ideálně do nějaké hranaté plastové krabice, která tu teplotu vydrží a nechat v klidu co nejpomaleji ztuhnout. Z kostek ztuhlého vosku se v ideálním případě jen oškrábe zespodu usazená vrstva nečistot a je v jedné operaci hotový čistý vosk. Do hranaté krabice proto, protože z kulatých kusů vosku se blbě dělá balík pro zasílání poštou. Pokud je vařák pocínovaný poškozenější nebo se vosk v nádobě při zahřívání vařil, bude asi třeba vosk znova převařovat, opravovat kyselinou a čistit, oškrabovat nečistoty možná i vícekrát. To byla maximalistická možnost vyvařování.
Minimalistická je, že se do kovové vložky do pytlíků nacpe studené voští, aby se tam toho vešlo co nejvíc, tak asi drti, případně se během vyvařování přidá další pytlík studeného voští a proutěná vložka. Voští se prohřívá parou a taví jen ve vařáku, takže jedna dávka trvá až dvě hodiny ? než se to všechno prohřeje a vylisuje. Pak se vymění kovová vložka a zase cpou pytlíky se studeným voštím. Takhle se udělá méně, ale taky méně zašpiní okolí voskem a vosk je kvalitnější, protože voští není vařené s vodou, ale je jen vytavováno parou. Zvláště by to mělo být poznat v nerezovém vařáku.

včely nosí za poledne při dobré teplotě jasně žlutý pyl v docela slušném
množství. Už to tu vícekrát padlo. Nepřišel jsem na to, odkud jej mají.
Kvetou ještě astry, brutnák, měsíčky, moc už toho ale není ... Odkud by to
mohlo být? Jiří
----------------
U nás hlavně různé druhy aster, polygonum a dokvétá vratič - to by mohlo být ono.
P. Kovář

"Slíbil jsem, že dám vědět, jak dopadne můj experiment s tavením díla s plastovou mezistěnou v tomto aparátu. Takže do toho:
Výsledek byl naprosto jednoznačný: plastové mezistěny nelze dlouhodobě vystavovat účinkům páry, jinak dojde k jejich totální destrukci. Z mezistěn se staly pouhé neforemné krouceniny naprosto nevyužitelné v dalším provozu.
Ty, kteří uvažují o pořízení celoplastových rámků či plastových mezistěn, upozorňuju na to, že jejich čištění bude problematické. Pouhé „špachtlování“ sice teoreticky stačí, ale neprobíhá při tom dezinfekce (zůstává na povrchu vosk a propolis), takže se efektivita obměny díla podstatně zhoršuje. Otázka je, zda a jak by se plastové mezistěny daly louhovat. Taky to budu zkoušet, ale vidím to černě"

Já myslím, že není co zkoušet. Pokud se mají plastové mezistěny čistit párou, musí mít přiložený atest, že vydrží teplotu takových 110 - 120 st C. To je strašně snadné, vylisovat z nějakého plastu levné mezistěny, ony napoprvé taky dobře vypadají, ale ta podmínka přežít čištění parou je na plast, který má být levný, dost náročná.
Velkoprovozy jsou jiná věc, tak se dá použít aparatura, která čistí rámky třeba horkou vodou 70 st C teplou, taková teplotu by měl už levný plast vydržet bez větších problémů, ale zase musí být relativně náročná aparature, která hlídá tu teplotu čerpané vody.

"U nás hlavně různé druhy aster, polygonum a dokvétá vratič - to by mohlo být ono."

No, vratič mám pocit, že včely ani neláká, protože moc zapáchá. nepamatuji si, že bych naněm nějaké včely sledoval. U nás už dávno odkvetl.

Ještě bych chtěl dodat, že pokud je ten starý vařák pocínovaný a více rezavý, tak v tom bych viděl dost problém, vosk bude dost porušován. A i když se opraví kyselinou, už bude na navrácení do včel na mezistěny méně vhodný.
Jedině snad že by se voští nejdřív vytavilo ve slunečním tavidle nebo parou a získal se tak vosk na mezistěny a ze zbytků by se vosk vytavil v tom poškozeném vařáku a získal vosk na svíčky a jiné použití mimo včely. Jenže ty zbytky jsou napadány zavíječi a plísněmi, muselo by se vyřešit jejich skladování.

Určitě jsi patřičně sám se sebou spokojen, jak dobře jsi nakoupil, ale je tomu tak opravdu? V první várce se to chce přesvědčit, jaký vosk mi vytéká. Není li žlutý, ale např do šeda, klidně si nech z vařáku víko a šroub, ten se hodí vždy a ostatní odnes do zběrných surovin, to je neopravitelná závada a hlavně velmi pravděpodobná. Šroubovat lisem se musí velmi s citem, protože jinak se utrhne letování a to se dá opravit pouze špatně. Kupovat si nový z anticora je vyhazování peněz, protože dnes už jsme dál. Za ty peníze se dají koupit dva parní taviče, kde se celé plásty naskládají a za hoďku je hotovo a drátky zůstávají. Výtěžnost i bez lisování je o něco lepší. To je způsob jak pro malého tak většího včelaře velmi výhodný a vyhovuje i přes 100 včelstev. Nedáno jsem dělal pořádek v kůlně a bez sebemenší lítosti jsem pařák hodil do kontejneru.Někomu by se možná do skanzenu hodil, ale v běžném provozu je to nepoužitelný krám. Rád bych byl poslem příznivějších zpráv! Zdraví R. Stonjek

V mém případě to byl spad po první fumigaci, ale předtím bylo léčeno KM. V
jediném případě jsem měl spad kolem 300 roztočů, jinak podstatně nižší.
Haf
----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 02, 2010 7:57 AM
Subject: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci


To už ale byla 2. fumigace, po první bylo tisíce...
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
> Datum: 01.11.2010 19:30:20
> ----------------------------------------
> Vidím to ze svého pohledu asi takto - vše co je do 300 po fumigaci, to je
> nízký spad a na loupež kolabujícího včelstva to nevypadá.
>
>
>


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5583 (20101101)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

No, výtěžnost vosku v pařáku , kde se vosk získává parou a potom ještě lisuje, je jaksi už logicky větší než výtěžnost parou, kde se vosk získává jen parou. Akorát se s tím pařákem musí umět dělat neboli trochu chápat souvislosti. Pokud spěchám a nenechám uvnitř pařáku páru proniknout do voští a roztavit ho, tak logicky ta výtěžnost je mizerná. Ono voští je už z principu izolační materiál, takže nějakou dobu trvá, než setou párou prohřeje.... Podobně tak jako když lisuji najednou celý obsah vařáku a navíc jsem tam dal voští rozbité na drobné kousky, takže vosk v pařáku je sice roztavený , ale cestu ven z vložky pařáku má ucpanou drtím ze zbytků voští a košilek, takže neteče.....
Jinak s tím "rezem" souhlasím, je to velký problém pocínovaných pařáků. A oprava je složitá a nákladná. Ovšem do mého pařáku se dává kovová vložka a lisuje se v ní,hlavně ta musí být nezávadná a potom jen spodek vařáku, kde vosk z té vložky stéká a odpouštěcí trubka, kterou vosk z vařáku odtéká, ostatní může být rezavé
Taky souhlasím s tím, že práce s pařákem je podstatně pracnější než práce třeba s parním tavičem. V dnešní době, kdy vosk je vzhledem k práci a energii levný, vychází vyvařování vosku pařákem hůře než dříve....A je třeba uvažovat věci kolem toho, klasické vyvařování na peci, kdy kvůli vyvařování vosku v zimě vyhřívám nějakou dílnu na dvorku a to teplo nechám potom utéct, nevyužiji ho na třeba nějakou další následnou práci na něčem, najednou vychází poměrně draho.....
Jak nad tím uvažuji, pařák mám taky totiž doma, jen jsem ho dlouho nepoužil, tak snad nejlevnější bude dnes pařák mít na elektrický ohřev, zvenku případně ještě masívně izolovaný nějakou textilní izolací a tavit voští v létě, kdy je teplo a průběžně jen parou uvnitř, když se sejde těch několik kilo na jednu dávku....

kovarpe (e-mailem) --- 2. 11. 2010
Re: Zdroj pylu v ??jnu a listopadu. (47835) (47837)

včely nosí za poledne při dobré teplotě jasně žlutý pyl v docela slušném
množství. Už to tu vícekrát padlo. Nepřišel jsem na to, odkud jej mají.
Kvetou ještě astry, brutnák, měsíčky, moc už toho ale není ... Odkud by to
mohlo být? Jiří
----------------
U nás hlavně různé druhy aster, polygonum a dokvétá vratič - to by mohlo být ono.
P. Kovář
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Díky, Petře. Astry nevylučuji, vratič je už u nás mimo úvahu, už odkvetl, břečťan doslova hučel včelami na začátku října, ale teď je už ticho, ani včelka. Polygonum: které myslíte? Je jich hodně. Ale u nás stejně už nic ... kromě hořčice, kterou mám vysetou kousek od úlů, kvete, ale včely na ní nejsou ... A těch aster ... Ptal jsem se jich dokonce (tedy včel, nikoli aster ...:-) ), leč žádná odpověď. Asi jsem je naštval fumigací ...:-)
Klidný den všem!
Jiří

Jak počítáte roztoče? U většího počtu to už jde asi o nervy :-). Já jsem po první fumigaci smetl roztoče na hromádku. Tu jsem nožem rozdělit na 4 díly. Jeden díl jsem spočetl, vynásobil čtyřmi a dělil počtem včelstev. U prvního stanoviště jsem měl průměr 400 roztočů, druhého stanoviště jen 40 roztočů. Přitom ošetřuji všechny stejně. Průměrný zimní spad na každém stanovišti jsem měl do 2 roztočů (hlášeno na schůzi ZO ČSV). Začátkem srpna jsem ošetřil Formidolem místo Gabónu, který jsme už druhým rokem neměli. Zakrmeno podle metodiky uvedené v časopise včelařství. V 1. týdnu srpna 9 kg cukru, v posledním týdnu srpna dalších 9 kg cukru. Po prvním zakrmení se včely mohutně rozplodovaly. Začátkem října jsem měnil na obou stanovištích několik matek. U těchto včelstev byl větší spad po druhém léčení. Průměrné spady po 2. léčení: první stanovitě 27 roztočů, druhé stanoviště 37 roztočů. Pozdní výměna matek asi není vhodná s ohledem na Varroózu.

Zdravím všechny, co říkáte na tato listopadová tepla? U nás je teď právě na Trutnovsku v poledne 12°, v novinách jsem četl že je někde snad i 15°.....Produkční včelstva jsem v půli srpna zakrmil 20ti kily cukru a jestli bude takhle celý listopad jak je vyhrožováno, tak začínám mít pochybnosti, jestli bude zakrmeno dost. Ať se daří, Libor.

Tady na Ostravsku v podbeskydí v sobotu a neděli na teploměru, čidlo na jižní straně baráku půl metru od stěny 1,80 metru vysoko, 18 - 20 st C. V noci 14 - 15 st C, kolikrát je v létě v noci i chladněji. Právě teď na teploměru 20,6 st C.
Včely bezesporu obnoví plodování a budou spotřebovávat zásoby na zimu.

Díky, Petře. Astry nevylučuji, vratič je už u nás mimo úvahu, už odkvetl,
břečťan doslova hučel včelami na začátku října, ale teď je už ticho, ani
včelka. Polygonum: které myslíte? Je jich hodně. Ale u nás stejně už nic
.. kromě hořčice, kterou mám vysetou kousek od úlů, kvete, ale včely na ní
nejsou ... A těch aster ... Ptal jsem se jich dokonce (tedy včel, nikoli
aster ... ), leč žádná odpověď. Asi jsem je naštval fumigací ...
Klidný den všem!
Jiří
------------
Myslel jsem P. Baldschuanicum - snad jsem to napsal ok. - u sousedů roste a když vysvitne slunce, včel je na něm dost, ale ne tolik, jak bývá na Břečťanu. Ten Vratič mám na zahradě, je to nějaký ozdobnější druh a lítají na něj taky, ale pomálu. Ten žlutý pyl typuji na 99% na ty astry, protože jsou skoro na každé zahrádce a ta trocha co mám na té své, je když počasí dovolí doslova obsypaná včelami. Plánuji v nejbližší době udělat pořádný záhon různých druhů trvalek a astry v něm budou hojně zastoupeny.
Pěkný den, Petr

No to bych se silně podivil, kdyby Radim zase neopravoval a neoblboval svými teoriemi. Proč je výtěžnost větší je jasné. Nejdřív se napaří košilky, ty pak nenasají tolik vosku a vosk odchází z plástu bez nejmenšího odporu. To se nedá říct o lisovacím pařáku. Než jsem si pařící hrnec obstaral, půjčil jsem si ho a vzniklý odpad znovu prohnal pod sítem a porovnal s odpadem z lisovacího pařáku. Ten měl cca o 1/3 víc vosku nad sítem. Ono než psát blbosti, chce to víc myslet a občäs udělat nějaký ten pokus. Na výtěžnost vosku je podle mého nejlepší vyhřívaná odstředivka, potom upravená modifikace vyváření pod sítem a pak náš pařící hrnec. Rozdíly nejsou nijak velké, stačí vyzkoušet! Zdraví R. Stonjek

Ahoj,

loni jsem mel stejne otazky, letos jsem docela rad, ze jsem nemel co
pastovat. Medovice je uzasny med, jeste nyni jde bez rozehrivani nalivat.

Loni co jsem nestihl napastovat hned pri prirozene krystalizaci jsem pozdeji
v zime malinko nahral na odhadem 30stupnu aby to bylo podajnejsi a slo
ihned pastovat. Vysledek byl uchazejici, barva uplne stejna jako vzdy,
akorat byla pasta hrubsi na jazyku. Vrtel jsem ale mene - 1xdenne ci
obden.

Uplne med ztekutit a pak naockovat ci pockat az to zacne krystalizovat samo
jsem nezkousel. Vysledek by asi byl jeste o trochu lepsi.
Med nefiltruju a penu po rozehrivani jsem mozna ani nesbiral.

T.H.

2010/10/26 Jakub <bsvoboda/=/centrum.cz>

> Prosím o radu zkušenější. Přestože jsem napastoval proti jiným létům
> dvojnásobek květového medu, poptávka stále roste a zásoby se tenčí. Máte
> někdo zkušenost s výrobou pastovaného medu z již přirozeně
> zkrystalizovaného květového medu (event. květového + řepka)? Mám na mysli
> vzít např. konev krystalického, rozehřát v termokomoře při 45°C, sebrat
> pěnu a po schlazení naočkovat malou dávkou pastovaného a pak postupovat
> jako při pastování čerstvého medu. Nevím, jak rychle probíhá krystalizace
> takovéto "očkované" směsi, jak vypadá konečný produkt z hlediska barvy ,
> chuti, celkového vzhledu a viskozity v porovnání s medem pastovaným "za
> čerstva". Něco asi bude jinak, protože i při šetrném ohřevu se nějaká pěna
> vytvoří a něco tedy z medu bude odstraněno. Podotýkám, že před ponecháním
> medu přirozené krystalizaci při teplotách ca. 10-15°C seberu šum a filtruji
> přes jemný uhelon.
> Díky za zkušenosti.
> Jakub
>

Myslel jsem P. Baldschuanicum - snad jsem to napsal ok. - u sousedů roste a když vysvitne slunce, včel je na něm dost, ale ne tolik, jak bývá na Břečťanu.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Polygonum Baldschuanicum - rdesno baldžuánské. Ano, to u sousedů na plotě také kvetlo, ale tak před měsícem. Asi to fakt budou ty astry. Nebo měsíčky ...? Dnes to v poledne bylo opět velmi dobře vidět. Značný přínos pylu. Ačkoli chodím po zahradě a velmi hledím, nikde včelu nevidím. Létají jinam. Asi jsem je fakt tou chemií naštval ... :-)
Jiří

R. Polášek (85.71.180.241) --- 2. 11. 2010
Re: Vysoké listopadové teploty (47877)

Tady na Ostravsku v podbeskydí v sobotu a neděli na teploměru, čidlo na jižní straně baráku půl metru od stěny 1,80 metru vysoko, 18 - 20 st C. V noci 14 - 15 st C, kolikrát je v létě v noci i chladněji. Právě teď na teploměru 20,6 st C.
Včely bezesporu obnoví plodování a budou spotřebovávat zásoby na zimu.
xxxxxxxxxxxxxxx
U nás v údolí dolní Mže (ouředně Berounky), ale vlastně i v celých středích Čechách bylo v posledních dnech jinak, zima, teploty tak kolem 5 - 6 stupňů, ráno lehce pod nulou. Byl problém na sobotní fumigaci najít dobu, kdy včely přestaly létat a byla ještě přijatelná teplota, protože tam, kde svítilo slunce, to bylo ještě cítit. Nicéně i teď padají světlí roztoči. A přínos pylu, jak jsem byl popsal níže, je za poledne značný ...
Jiří

JM:
kdy včely přestaly létat a byla ještě přijatelná teplota,
------------
To je problém všech přesných BEFELů a předpisů.
V podstatě jsou nesmyslné. Nikde neříkají kde se má teplota měřit. :-)
Kdyby vyhláška říkala, že včely nesmí býti semknuty těsně v chomáči, to by se to večer po proletu léčilo. :-) A podle typu uteplení úlu by si s tím člověk musel pospíšit či nikoli.

Bohužel nemám ještě skleněný úl, ale docela by mě zajímalo, jestli majitelé oken mohou potvrdit můj názor, že pár hodin po proletu je v úle stále šrumec.
Z dob, kdy jsem včely často rušil jsme si tento poznatek odnesl. :-)
Včera večer jsem proto prvně léčil s baterkou v zubech a na teploměr nehleděl. Protože včely přes den létaly. A to by mělo stačit.

Karel

Nektere vcely pyl nosi to ano, ale mel jsem o vikendu rozebrane ctyri
oddelky, abych jeste zuzitkoval letosni matky (vigorky) a jen v jednom byly
dve bunky zavikovaneho plodu tesne pred lihnutim. Kdyz jsem nekdy pred
mesicem naposledy koukl do dvou produkcnich tak byly uz tehdy bez plodu.


Mesic bez zihadla, neveril bych, ze to vydrzim :-)

T.H.



> xxxxxxxxxxxxxxx
> U nás v údolí dolní Mže (ouředně Berounky), ale vlastně i v celých středích
> Čechách bylo v posledních dnech jinak, zima, teploty tak kolem 5 - 6
> stupňů, ráno lehce pod nulou. Byl problém na sobotní fumigaci najít dobu,
> kdy včely přestaly létat a byla ještě přijatelná teplota, protože tam, kde
> svítilo slunce, to bylo ještě cítit. Nicéně i teď padají světlí roztoči. A
> přínos pylu, jak jsem byl popsal níže, je za poledne značný ...
> Jiří
>

Vidis aspon si je nerusil zbytecne, neco ti to dalo :-))

Ted me napadlo ze zkusim na sklenej ul poradne zabouchat jestli ta rada ma
sve opodstatneni...

T.H.


>
> Bohužel nemám ještě skleněný úl, ale docela by mě zajímalo, jestli majitelé
> oken mohou potvrdit můj názor, že pár hodin po proletu je v úle stále
> šrumec.
> Z dob, kdy jsem včely často rušil jsme si tento poznatek odnesl. :-)
> Včera večer jsem proto prvně léčil s baterkou v zubech a na teploměr
> nehleděl. Protože včely přes den létaly. A to by mělo stačit.
>
> Karel
>

KaJi (212.77.163.104) --- 2. 11. 2010
Re: Vysoké listopadové teploty (47877) (47878) (47883)

JM:
kdy včely přestaly létat a byla ještě přijatelná teplota,
------------
To je problém všech přesných BEFELů a předpisů.
V podstatě jsou nesmyslné. Nikde neříkají kde se má teplota
Bohužel nemám ještě skleněný úl, ale docela by mě zajímalo, jestli majitelé oken mohou potvrdit můj názor, že pár hodin po proletu je v úle stále šrumec.
Z dob, kdy jsem včely často rušil jsme si tento poznatek odnesl. :-)
Včera večer jsem proto prvně léčil s baterkou v zubech a na teploměr nehleděl. Protože včely přes den létaly. A to by mělo stačit.
xxxxxxxxxxxxxxx
Ano, Karle, přesně tak. Neřešil jsem to zase až tak, ačkoli teplota prudce klesla, jakmile zmizelo sluníčko. Na někerých úlech mám vzadu okénka. Bylo vidět, že uvnitř panuje čilý ruch, ačkoli teplota teoreticky byla hluboko pod hranicí, kterou uvádí návod na fumigaci ... Kromě toho s Grifinem je to, myslím, i stran vztahu účinnosti a teploty trochu jiný příběh ... Ostatně spad i po 2. fumigaci to snad potvrzuje (viz VMS).
Jiří

Karel

Tak už je rozhodnuto dotace na jedno včelstvo je 133,- kč

"Ono než psát blbosti, chce to víc myslet a občäs udělat nějaký ten pokus. "

S tím plně souhlasím. Je třeba myslet, aby člověk nepsal blbosti. U zbytků z vyvařování vosku je ta věc, že pokud se vezmou jakékoliv zbytky z jakékoliv metody, vždy se dalším vyvařením získá další vosk. Kdo si to neuvědomí, tak udělá pokus a potom si myslí, že to, co si myslí, je nejlepší. Platí to hlavně pro metody, kde se vosk získává horkou vodou nebo párou. Výjimky jsou sluneční tavidlo, má tak mizernou účinnost, že ze zbytků z jiné metody už žádný voskj nedostane a potom odstředivka má naopak tak vysokou účinnost, že z jejich zbytků se žádnou vodou nebo párou ani lisováním další vosk nedostane.
Jinak vařák či pařák mám doma někdy od roku 1975 ? a vyvařování vosku v pařicím hrnci provozuji někdy od roku 1990 - 1995 ? přesně to už nevím. Zbytky z pařicího hrnce mají vždy v sobě víc vosku než zbytky z pařáku. Ovšem pařicí hrnec je "lajdákovzdorný". Voští či celé plásty se do něho nahážou a potom už pracuje jen zařízení a pára. Pařák je nutno poměrně pečlivě naplnit, voští prokládat, aby vosk při lisování měl kde unikat a nezůstával uvnitř a taky člověk musí být trpělivý a čekat , až se všechno voští pořádně napaří a prohřeje a teprve potom lisovat. Teprve potom se mu pařák odmění vysokou účinností, rozhodně lepší než prosté vyvařování parou. Kdo je netrpělivý, naháže to tam a chce mít všechno honem, tak pro toho pařák není.

Jinak ovšem je to každého jeho problém, jak si voští vyvaří. Podle mně vyvařování celých plástů, v dávce po 10 - 12 plástech, je slepá ulička, objem nádoby je příliš velký a je tak zbytečně velká tepelná ztráta.

"Bohužel nemám ještě skleněný úl, ale docela by mě zajímalo, jestli majitelé oken mohou potvrdit můj názor, že pár hodin po proletu je v úle stále šrumec. "

Podle mých zkušeností to není pravidlem. Šrumec v úlu je tehdy, jestli se má během krátké doby měnit počasí. Pokud to je uprostřed stálého počasí, tak je ten šrumec podstatně menší.
Například teď jsem funigoval 29 před začátkem toho větru, který u nás byl v sobotu a v neděli 30 a 31. V pátek byl klid , možná v dálce hory trochu hučely a jak jsem dával odpoledne podložky a večer fumigoval, včelky při obojím okamžitě vyběhly. Jako kdyby tam ten teplý vítr už byl.
Z hodně dřívější doby, kdy se fumigovalo i při teplotách kolem nuly, si pamatuji rozdíl mezi fumigací uprostřed stálého počasí, denní teploty 5 - 8 st C, noční kolem nuly a fumigací, kdy toto počasí končilo a měl přijít vítr a sněžení, včelky byly znatelně neklidnější.

Pozdní výměny matek nedávej do souvislosti s počtem roztočů. Pokud jde o metodiku krmení, nevím, co je to zač, ale já krmím dvěmi dávkami a 12 kg klidně s odstupem jen 2 týdnů a výsledek je dobrý. Krmím u nás v nížině brzy, většinou v červenci obě dávky.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
> Datum: 02.11.2010 11:39:31
> ----------------------------------------
> Jak počítáte roztoče? U většího počtu to už jde asi o nervy :-). Já jsem
> po první fumigaci smetl roztoče na hromádku. Tu jsem nožem rozdělit na 4
> díly. Jeden díl jsem spočetl, vynásobil čtyřmi a dělil počtem včelstev. U
> prvního stanoviště jsem měl průměr 400 roztočů, druhého stanoviště jen 40
> roztočů. Přitom ošetřuji všechny stejně. Průměrný zimní spad na každém
> stanovišti jsem měl do 2 roztočů (hlášeno na schůzi ZO ČSV). Začátkem srpna
> jsem ošetřil Formidolem místo Gabónu, který jsme už druhým rokem neměli.
> Zakrmeno podle metodiky uvedené v časopise včelařství. V 1. týdnu srpna 9
> kg cukru, v posledním týdnu srpna dalších 9 kg cukru.       Po prvním zakrmení
> se včely mohutně rozplodovaly. Začátkem října jsem měnil na obou
> stanovištích několik matek. U těchto včelstev byl větší spad po druhém
> léčení. Průměrné spady po 2. léčení: první stanovitě 27 roztočů, druhé
> stanoviště 37 roztočů. Pozdní výměna matek asi není vhodná s ohledem na
> Varroózu.
>
>
>

Plastové mezistěny obecně nejsou vyráběny z plastů, které by snesly vařící vodu, pařák nebo sluneční tavidlo. Certifikace se týká použití hmoty pro styk s potravinami, nikoliv tepelné odolnosti. Čistí se seškrábnutím voskového díla, ponořením do vody cca 65 st C teplé a okartáčováním. Údajně se také dají po seškrábnutí vosku vyčistit vysokotlakou myčkou. Podrobnosti a zatím ani osobní zkušenosti s těmito metodami zatím neznám. Po odzkoušení se rád o zkušenosti podělím. Zatím hledám informace na zahraničních stránkách.

Prosím máte-li někdo zkušenost,poraďte.Při posledním vytáčení jsem z obavy před loupeží,která se projevovala,nechal panenské plásty se zbytky medu,který v nich zkvasil.Obávám se,aby při jarním rozšíření těmito plásty nebyky včely ohroženy,nebo nedošlo k narušení chuťových vlastností následné snůšky.
Díky za každou radu
J.M.

Pokud by se plásty od medu skladovaly přes zimu v suché místnosti a v průvanu, v komínu nástavků, kde zespodu a shora je síto, měly by teoreticky zbytky medu naopak ještě vysychat a tak by se v nich nemělo nic namnožit. V praxi ale při změnách počasí se to nemusí podařit.
Co se mně takhle zaopatřit plásty, přidával jsem je normálně do včel a nezaznamenal jsem žádný problém. Ale byly to vždy jednotlivé rámky, ne všechny přidávané rámky a čistit ty plásty musela být pro včely občas docela nepříjemná práce.
Proto v poslední době vždy radím plásty dát na zimu včelám, aby je od zbytků medu vyčistily.
Dokonce, pokud tomu nebude bránit třeba nedostatek nástavků nebo přepravní problémy na vzdálenější stanoviště, když ještě teď jsou plásty od medu, poradil bych na cca 14 dní, měsíc podstavení nástavků s těmito plásty pod úly, aby je včelky ještě před zimou vyčistily. Přirozeně s ohledem na možnost vzniku loupeže, ta ale bude dnes mnohem menší než byla možnost vzniku loupeže v září.
Jinak mám takový pocit, že protože já se přikláním tady k tomu, někteří jiní včelaři tady budou mít přesně opačný názor, budeš si muset vybrat.

"Údajně se také dají po seškrábnutí vosku vyčistit vysokotlakou myčkou."

Vysokotlakou myčkou jsem čistil dřevo. Až třísky létaly a to byla ta nejlevnější myčka ze supermarketu. Použitá myčka tedy musí mít bezpodmínečně regulaci tlaku, jinak z něčeho takového jako plastové mezistěny nadělá cáry, případně i možnost stříkat teplejší vodu. Tudíž to musí být jednoznačně nějaká ta dražší myčka.

Bez obav. Včely vždy plást vždy pečlivě vyčistí a potáhnou buňky propolisem. Samozřejmě je lepší aby se to nestalo , včely však mají vyvinuté mechanizmy které jim různým poškozením ze stran plísní, kvasinek a jiných patogenů hrozí.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jaroslav Malý <jarda.maly/=/seznam.cz>
> Předmět: Dotaz
> Datum: 03.11.2010 06:19:59
> ----------------------------------------
> Prosím máte-li někdo zkušenost,poraďte.Při posledním vytáčení jsem z obavy před
> loupeží,která se projevovala,nechal panenské plásty se zbytky medu,který v nich
> zkvasil.Obávám se,aby při jarním rozšíření těmito plásty nebyky včely
> ohroženy,nebo nedošlo k narušení chuťových vlastností následné snůšky.
> Díky za každou radu
> J.M.
>
>
>

nejlepších výsledků jsem dosáhl,tak že vosk rozpustím z rámkuv kotlu s vodou,mám na to fintu ,topím na jedné straně,kde je silnej var,ten vytlačí vosk z hladiny jak je ta voda dokopečka a tam vkládám a vytahuju absolutně čisté rámky,nestane se,že bych je po cestě z vody z kotle navoskoval a navíc ten var odnese i chcuchvalce košilek z drátu,vosk zchládne,dám ho do pytle zatížím na dno kotle zaliju vodou ,vařím a mám to absolutně čistý,vosk projde přes pytel ale všechen odpad podrží,druhej den máte krásný žlutý kolo vosku jen vyměnit za MS

Tak s ní honem do supermarketu. :-)

http://ekonomika.idnes.cz/cukr-je-nejdrazsi-za-30-let-kilogram-je-za-temer-dvanact-korun-plk-/eko-zahranicni.aspx?c=A101102_162311_ekonomika_vem

Cena surového cukru vystoupila nejvýše za posledních 30 let. Na burze v Londýně se dostala až na 30,55 centu za libru (asi 11,90 Kč/kg). Proti pondělním hodnotám to byl nárůst o více než tři procenta.

Karel

Pastováním musí vzniknout produkt o velikosti krystalů 10 mikronů neboli
0,01 milimetru. Při požití medu nesmí být patrné v medu žádné krystalky, dá
se to přirovnat třeba k nugátové pochoutce.
Takový produkt lze získat pouze z určitých druhů medů dokonale ztekucených
procesem řízené krystalizace (pastováním). Mě se to občas nezdaří a získám
jemně krystalický med.
Haf
----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <t.h.skalice/=/googlemail.com>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 02, 2010 3:15 PM
Subject: Re: Pastovaný květový med


Ahoj,

loni jsem mel stejne otazky, letos jsem docela rad, ze jsem nemel co
pastovat. Medovice je uzasny med, jeste nyni jde bez rozehrivani nalivat.

Loni co jsem nestihl napastovat hned pri prirozene krystalizaci jsem pozdeji
v zime malinko nahral na odhadem 30stupnu aby to bylo podajnejsi a slo
ihned pastovat. Vysledek byl uchazejici, barva uplne stejna jako vzdy,
akorat byla pasta hrubsi na jazyku. Vrtel jsem ale mene - 1xdenne ci
obden.

Uplne med ztekutit a pak naockovat ci pockat az to zacne krystalizovat samo
jsem nezkousel. Vysledek by asi byl jeste o trochu lepsi.
Med nefiltruju a penu po rozehrivani jsem mozna ani nesbiral.

T.H.

2010/10/26 Jakub <bsvoboda/=/centrum.cz>

> Prosím o radu zkušenější. Přestože jsem napastoval proti jiným létům
> dvojnásobek květového medu, poptávka stále roste a zásoby se tenčí. Máte
> někdo zkušenost s výrobou pastovaného medu z již přirozeně
> zkrystalizovaného květového medu (event. květového + řepka)? Mám na mysli
> vzít např. konev krystalického, rozehřát v termokomoře při 45°C, sebrat
> pěnu a po schlazení naočkovat malou dávkou pastovaného a pak postupovat
> jako při pastování čerstvého medu. Nevím, jak rychle probíhá krystalizace
> takovéto "očkované" směsi, jak vypadá konečný produkt z hlediska barvy ,
> chuti, celkového vzhledu a viskozity v porovnání s medem pastovaným "za
> čerstva". Něco asi bude jinak, protože i při šetrném ohřevu se nějaká pěna
> vytvoří a něco tedy z medu bude odstraněno. Podotýkám, že před ponecháním
> medu přirozené krystalizaci při teplotách ca. 10-15°C seberu šum a
> filtruji
> přes jemný uhelon.
> Díky za zkušenosti.
> Jakub
>


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5584 (20101102)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Minulý týden byly v Tesku kupy cukru za 11,90 Kč, kdo chtěl, mohl se
zásobit.
Haf
----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 03, 2010 8:16 AM
Subject: Re: Dotace


> Tak s ní honem do supermarketu. :-)
>
> http://ekonomika.idnes.cz/cukr-je-nejdrazsi-za-30-let-kilogram-je-za-temer-
> dvanact-korun-plk-/eko-zahranicni.aspx?c=A101102_162311_ekonomika_vem
>
> Cena surového cukru vystoupila nejvýše za posledních 30 let. Na burze v
> Londýně se dostala až na 30,55 centu za libru (asi 11,90 Kč/kg). Proti
> pondělním hodnotám to byl nárůst o více než tři procenta.
>
> Karel
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5586
> (20101102) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o radu. Mám 6 včelstev, které jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám z blízké akátiny, kterou však teď chce odstranit místní nevládní organizace. V širším okolí se nachází ještě řepkové pole, na které by se včely zřejmě přesunuly. Jak výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
Děkuji.
Mája

Včelky mohou z akátu přinést klidně 30-40kg, záleží na poloze, počasí, síle včel...
Vaše otázka je tak obecně postavená, těžko odpovědět, když nevím, jestli jste vytáčeli jarní med před akátem, aby jste věděli, kolik akátu míváte, protože pokud to víte, je Vaše otázka těžko pochopitelná.
Radek Hubač
Učitel včelařství

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: V?elka M?ja <malabaletka/=/centrum.cz>
> Předmět: ??m nahradit ak?t
> Datum: 03.11.2010 10:46:23
> ----------------------------------------
> Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o radu. Mám 6 včelstev, které
> jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám z blízké akátiny, kterou
> však teď chce odstranit místní nevládní organizace. V širším okolí se
> nachází ještě řepkové pole, na které by se včely zřejmě přesunuly. Jak
> výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
> Děkuji.
> Mája
>
>
>

Dolet včel za snůškou je 5 kilometrů kolem, účinný dolet včel takové cca 3 kilometry kolem. Pokud v okruhu 1 - 3 kilometrů žádná jiná včelstva nejsou nebo je tam jen malý počet, tak šestero včelstev v průměrné krajině by se mělo vcelku v pohodě uživit i bez akátů.
Trochu čísel: Hektar monokultury nějaké včelařské rostliny, jako je akát, řepka, javor klen, lípy, maliník ... má dávat mezi cca 500 - 1200 kg sladiny. Ostatní kvetoucí rostliny dávají, ty nejhorší okolo 50 kg z hektaru, průměrně ale okolo takových 200 - 400 kg z hektaru. Spotřeba jednoho včelstva v sezóně denně je okol 0,75 - 1 kg sladiny, takže za rok to je cca 100 - 120 kilo sladiny, pro 6 včelstev je to 600 - 720 kilo pro sebe plus 100 - 200 - 300 kilo medu pro včelaře. Šestero včelstev tedy potřebuje mít k dispozici v přírodě zdroje minimálně jednoho tisíce kilo sladiny, to je v případě takových průměrných rostlin asi 5 hektarů kvetoucí monokultury rostlin. Plus mínus .....
Přitom pokud se vezme účinný dolet včel 3 kilometry daleko od stanoviště, sbírají včely sladinu z plochy cca 2800 hektarů.
Máte li tedy v okolí včelstev na těch cca 2800 hektarech "rozfrcané" množství kvetoucích rostlin aspoň z těch 5 hektarů, včely se uživí i bez akátů. V praxi zřejmě ne všechna produkovaná sladina je včelami posbíraná, na druhé straně v kvalitní krajině s vyšší diverzitou by mělo být těch kytek mnohonásobně víc.
Přesněji se to určit nedá, pro základní odhad by se muselo okolí včelstev docela podrobně zmapovat v rastru jednotek až desítek metrů a stejně potom by se to muselo definitivně ověřit několika roky včelaření na tom místě....

Velmi záleží na tom kde to je. Akát meduje spolehlivě do nadmořské výšky 250m při teplotách nad 20 °C. Jinak jsou jeho výnosy velmi nahodilé Osobně jsem za posledních 20 let zaznamenal výraznou snůšku z něj jen jednou a to jsem z n.v.280m ze střední Moravy

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: V?elka M?ja <malabaletka/=/centrum.cz>
> Předmět: ??m nahradit ak?t
> Datum: 03.11.2010 10:46:23
> ----------------------------------------
> Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o radu. Mám 6 včelstev, které
> jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám z blízké akátiny, kterou
> však teď chce odstranit místní nevládní organizace. V širším okolí se
> nachází ještě řepkové pole, na které by se včely zřejmě přesunuly. Jak
> výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
> Děkuji.
> Mája
>
>
>

Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o radu. Mám 6 včelstev, které jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám z blízké akátiny, kterou však teď chce odstranit místní nevládní organizace. V širším okolí se nachází ještě řepkové pole, na které by se včely zřejmě přesunuly. Jak výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
Děkuji.
Mája
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Vmísím se, ač elév, zkušenější jistě dají lepší rady. Ale: akát je sice skvělý, dá cený a nezastupitelný med, ale často se také nezadaří, doba jeho květu proprší (třeba částečně letos), takže přínos je minimální ... Na Vaši otázku je tedy těžká odpověď. Když je dobrý rok, je to síla a věru cvrkot, když ne, tak není skoro nic ...Včely si jistě najdou jinou snůšku, jste-li v "normální" včelařské krajině. Ale na druhé straně: co je to za "nevládní organizaci"? Proč chtějí odtranit akáty? Dá se s nimi mluvit a vysvětlit jim problém? Lze najít kompromis? Co na to ostatní včelaři v okolí, jsou-li? Což se spojit a mluvit s nimi o tom? A ještě jinak: akát je nezdolný. Nezlomí ho ani nevládní organizace, a to je co říct ...:-) Znám to dobře z mého okolí ...
Hodně štěstí!
Jiří

Akát je sice výborná včelařská rostlina, ale jako dřevina to je plevel. Stejně jako vrba jíva, tak užitečný zdroj pylu a nektaru v časném jaře. Na straně zachování těch akátů budou jenom včelaři a to asi stačit nebude.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of J. Matl
Sent: Wednesday, November 03, 2010 12:16 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: čím nahradit akát

Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o radu. Mám 6 včelstev, které jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám z blízké akátiny, kterou však teď chce odstranit místní nevládní organizace. V širším okolí se nachází ještě řepkové pole, na které by se včely zřejmě přesunuly. Jak výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
Děkuji.
Mája
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Vmísím se, ač elév, zkušenější jistě dají lepší rady. Ale: akát je sice skvělý, dá cený a nezastupitelný med, ale často se také nezadaří, doba jeho květu proprší (třeba částečně letos), takže přínos je minimální ... Na Vaši otázku je tedy těžká odpověď. Když je dobrý rok, je to síla a věru cvrkot, když ne, tak není skoro nic ...Včely si jistě najdou jinou snůšku, jste-li v "normální" včelařské krajině. Ale na druhé straně: co je to za "nevládní organizaci"? Proč chtějí odtranit akáty? Dá se s nimi mluvit a vysvětlit jim problém? Lze najít kompromis? Co na to ostatní včelaři v okolí, jsou-li? Což se spojit a mluvit s nimi o tom? A ještě jinak: akát je nezdolný. Nezlomí ho ani nevládní organizace, a to je co říct ...:-) Znám to dobře z mého okolí ...
Hodně štěstí!
Jiří

Dřív se akát vysazoval kvůli silnému kořenovému systému, zpevňovaní svažitých skalnatých terénů a kvůli tomu, že na suchých štěrkovitých půdách dosáhl kořeny hodně hluboko až na spodní vodu a netrpěl tedy nedostetkem vláhy. Taky kvůli specifickému tvrdému dřevu....
Nyní je myslím už oficiálně invazivní rostlina, takže se omezuje i na vládní úrovni, nejen nevládní...

Akát je sice výborná včelařská rostlina, ale jako dřevina to je plevel. Stejně jako vrba jíva, tak užitečný zdroj pylu a nektaru v časném jaře. Na straně zachování těch akátů budou jenom včelaři a to asi stačit nebude.
Pepa
xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Ano, to je pravda. Navíc prý svými toxiny zahubí vše v nejbližším okolí ... Ale právě proto, že je to plevel, tak se jistě uchytí jinde, i když jej na jednom místě vykynoží. Třeba je ale možný kompromis. Lidé by spolu měli víc mluvit ... No a pak je tu to dřevo ... tvrdé jako železo a skvělé na soustružení ... To ale také určitě nepadne na váhu ... :-)
Jiří

To už ale byla 2. fumigace, po první bylo tisíce...Radek H.

Táto strohá veta ma zaujala, hlavne slová "bylo ich tisíce". Ak je to možné, keď čítam vaše komentáre, tak nemálo času venujete práve Vd, natieranie plodu, KM aj dvakrát a nakoniec po prvej fumigácii je ich na podložke tisíce. Niekde robíte chybu.

Ja v závere sezóny robím len tri fumigácie (nič viac) a môj priemer na vče70 včelstiev je väčšinou pod 100 ks, vlani 135, tohoto roku po dvoch fumigáciách je priemer 83 Vd.
Dnes som pripravoval podmetové podložky na tretiu FUM. Je 34 dní od druhej fumig., prekontroloval som všetky podmetové podložky a na väčšine podložiek nebol ani jeden klieštik, na niekoľkých jeden a na dvoch po 3 ks.

Zdôrazňujem, že ak neodnosili z podložiek Vd mravce, tak včely ich neodnosili, pretože moje včelstvá sú umiestnenené v najvyššom mieste úľovej zostavy, pod plodiskom je debnička zo zásobnými plástami, cez hlavný letáč nelietajú.
Zajtra urobím posledný zásah do včelstva a to tretiu fumig.
(nič viac) komplexnú správu podám po zbere a dozbere Vd po fumigácii.

AT:
Táto strohá veta ma zaujala, hlavne slová "bylo ich tisíce". Ak je to možné, keď čítam vaše komentáre, tak nemálo času venujete práve Vd, natieranie plodu, KM aj dvakrát a nakoniec po prvej fumigácii je ich na podložke tisíce. Niekde robíte chybu.
-------
Anton, čo to táráš, náš systém nám závidí celý svět.
:-)
Účiným trávením roztočů jsme vyšlechtili pořádnou rasu. U nás žádní neduživí chcípáčci nepřežijí.

A kdo přežije naši inbrední slekci z let kdy jich málo, to už je skutečně dobrý základ pro chovné roky, kdy se nám roztoč začne křížit a množit.

------------
Tak jsem dnes netrpělivě koukl s baterkou na pár podložek po prvním léčení. A kdyby dávali desetník za jednoho, tak nemusím mít dotace :-)

Karel

Moc teoretizujete a vymýšlíte místo toho aby jste použily ty hloupé a zastaralé metody z Dolu. Já ty blbosti používám a při první fumigaci mám šílené množství do 200 a při druhé 0 - 20. Dnes již jsem připravoval k provozu ten strašně špatný kompresor.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
> Datum: 03.11.2010 19:36:24
> ----------------------------------------
> AT:
> Táto strohá veta ma zaujala, hlavne slová "bylo ich tisíce". Ak je to
> možné, keď čítam vaše komentáre, tak nemálo času venujete práve Vd,
> natieranie plodu, KM aj dvakrát a nakoniec po prvej fumigácii je ich na
> podložke tisíce. Niekde robíte chybu.
> -------
> Anton, čo to táráš, náš systém nám závidí celý svět.
> :-)
> Účiným trávením roztočů jsme vyšlechtili pořádnou rasu. U nás žádní
> neduživí chcípáčci nepřežijí.
>
> A kdo přežije naši inbrední slekci z let kdy jich málo, to už je skutečně
> dobrý základ pro chovné roky, kdy se nám roztoč začne křížit a množit.
>
> ------------
> Tak jsem dnes netrpělivě koukl s baterkou na pár podložek po prvním léčení.
> A kdyby dávali desetník za jednoho, tak nemusím mít dotace :-)
>
> Karel
>
>
>

>Tak jsem dnes netrpělivě koukl s baterkou na pár podložek po prvním léčení. A kdyby dávali desetník za jednoho, tak nemusím mít dotace :-) Karel<
------------------------------------------------------------
A takových včelstev s vysokými spady bude po letošních fumigacích více. Zvláště tam, kde nebyl použit gabon.
JK

Doplňuji: a nebyl sledován spad - viz varroamonitoring.
JK

Dnes dopoledne jsem provedl kontrolu spadu roztočů po včerejší druhé fumigaci.Po první fumigaci byl spad u mých 12včelstev nulový.Dnes jsem napočítal celkem tři roztoče,a to ve vč.č.4 jeden,a ve vč.č.7 dva.Nikdy jsem neměl vysoké spady.Pohybovaly se skoro vždy ty nejvyšší mezi 100 až 200ks.Lečím klasicky 2x Fumigace a poslední aerosol.Letos
Varidol.Vloni Fumigace M P 10.Nvim proč je jich letos tak
málo.Vysvětlí mně to někdo?Děkuji a zdravim.sila

Dnes dopoledne jsem provedl kontrolu spadu roztočů po včerejší druhé fumigaci.Po první fumigaci byl spad u mých 12včelstev nulový.Dnes jsem napočítal celkem tři roztoče,a to ve vč.č.4 jeden,a ve vč.č.7 dva.Nikdy jsem neměl vysoké spady.Pohybovaly se skoro vždy ty nejvyšší mezi 100 až 200ks.Lečím klasicky 2x Fumigace a poslední aerosol.Letos
Varidol.Vloni Fumigace M P 10.Nvim proč je jich letos tak
málo.Vysvětlí mně to někdo?Děkuji a zdravim.sila

Reaguji na posledních pět příspěvků. Snaha o nulu vůbec nic neřeší, když máte za humny několik přeživších rojů po půdách atd. Někdo má to štěstí, že se volně žijící roje v jeho blízkosti nevyskytují, nebo prostě nemají šanci přežít zimu, jiný to štěstí nemá. Stačí, když po snůšce včelstvo oslabený roj vyloupí a je hotovo. Za jediný den si mohou přinést několik set roztočů. Každých 16 dnů se jejich počet může zdvojnásobit (když jsou vitální a mají podmínky) snadno si tu geometrickou řadu dopočítáte do konce září. Kdo nemonitoruje, může jeho včelstvo do podzimu mít na kahánku a může se stát obětí jiné loupeže. Je to domino efekt. Funguje hlavně tam, kde se více kočuje a kde je vysoké měrné zavčelení území a kde mají roje podmínky pro přežití. Pak ten kompresor je opravdu k .....
Kdo to alespoň elemetárně pochopil, tak je mu jasné, že se roztoč hubí tehdy, když je to potřeba a ne tehdy, kdy už je po bitvě.

Děkuji všem za poskytnuté rady.Bylo jich sice málo,ale pomohly mi se uklidnit.Zajímal by mne i názor na př.pana Turčányho,ale ten se neozval.Tak ještě jednou díky.
Zdraví
J.M.

Kdo letos na severní Moravě nenechal na druhou polovinu května ve včelách více zásob nebo je v následujícím deštivém období nepodněcoval, nejpíš měl ve včelách ke konci května a v červnu dost masívní přestávku v plodování. Potom se léčit nijak zvlášť nemuselo, ani kyselinou mravenčí, ani Gabony a přesto spad roztočů letos byl nebo bude malý.

"nejlepších výsledků jsem dosáhl,tak že vosk rozpustím z rámkuv kotlu s vodou"

No, kotel s vařící vodou, do kterého se ponořují rámky, je vhodný pro jednorázové zpracování takových 500 a víc rámků, za den by jich mělo jít zpracovat možná i několik tisíc.
Vařák v klasickém způsobu , kdy se časně ráno roztopí v nějaké dílně pec, připraví hrnce, vana na zbytky a podobně a celý den vyvařuje, je na zpracování voští z takových 100 - 1000 rámků, záleží na způsobu práce.
Pařicí hrnec pro celé plásty, pokud se má vyvařovat větší dávka najednou, za den zpracuje 100 - 200 plástů. Pokud se vyvařuje předem vyřezané voští, možná by to šlo dotáhnout až na 400 plástů.
Ale pařicí hrnec je možné provozovat docela dobře taky tak, že jak se nashromáždí voští na jednu dávku, vyvařuje se průběžně ihned po celý rok.
Stejně tak se dá provozovat pařák, pokud se jedná o pařák vytápěný elektricky, pokud se nepoužívá rozvařování voští v hrnci, ale rozehřívá se parou přímo uvnitř pařáku. A když se pařák ještě nějak tepelně zaizoluje a použije se nějaká regula vytápění, spotřeba elektřiny zas tak velká není.

Plásty myslím plásty míry 39x24.

Pane Turčáni,
mám dojem , že jste smíchal obsah dvou komentářů dohromady. Výsledky spadu
po použití KM jsem uváděl já v tabulce a byly v rosahu desítek až stovek
roztočů. Spad tísíce roztočů byl jiný případ. Nelze to spojovat dohromady.
Plod jsem zatím nikdy nenatíral.
Haf
----- Original Message -----
From: "a.turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 03, 2010 7:04 PM
Subject: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci


> To už ale byla 2. fumigace, po první bylo tisíce...Radek H.
>
> Táto strohá veta ma zaujala, hlavne slová "bylo ich tisíce". Ak je to
> možné, keď čítam vaše komentáre, tak nemálo času venujete práve Vd,
> natieranie plodu, KM aj dvakrát a nakoniec po prvej fumigácii je ich na
> podložke tisíce. Niekde robíte chybu.
>
> Ja v závere sezóny robím len tri fumigácie (nič viac) a môj priemer na
> vče70 včelstiev je väčšinou pod 100 ks, vlani 135, tohoto roku po dvoch
> fumigáciách je priemer 83 Vd.
> Dnes som pripravoval podmetové podložky na tretiu FUM. Je 34 dní od druhej
> fumig., prekontroloval som všetky podmetové podložky a na väčšine
> podložiek
> nebol ani jeden klieštik, na niekoľkých jeden a na dvoch po 3 ks.
>
> Zdôrazňujem, že ak neodnosili z podložiek Vd mravce, tak včely ich
> neodnosili, pretože moje včelstvá sú umiestnenené v najvyššom mieste
> úľovej
> zostavy, pod plodiskom je debnička zo zásobnými plástami, cez hlavný letáč
> nelietajú.
> Zajtra urobím posledný zásah do včelstva a to tretiu fumig.
> (nič viac) komplexnú správu podám po zbere a dozbere Vd po fumigácii.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5588
> (20101103) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Prosím máte-li někdo zkušenost,poraďte.Při posledním vytáčení jsem z obavy před loupeží,která se projevovala,nechal Prosím máte-li někdo zkušenost,poraďte.Při posledním vytáčení jsem z obavy před loupeží,která se projevovala,nechal panenské plásty se zbytky medu,který v nich zkvasil.Obávám se,aby při jarním rozšíření těmito plásty nebyky včely ohroženy,nebo nedošlo k narušení chuťových vlastností následné snůšky.
Díky za každou radu
J.M..Obávám se,aby při jarním rozšíření těmito plásty nebyky včely ohroženy,nebo nedošlo k narušení chuťových vlastností následné snůšky.
Díky za každou radu
J.M.

Nie celkom rozumiem slovám "nechal panenské plásty se zbytky medu,který v nich zkvasil", neviem kde Ste ich "nechal" a kde tieto plásta sa nachádzali, keď včelstvá kŕmil. Mladé plásty s neinvertovanými cukrovými zásobami, môžu skvasiť, ale ak ich včely obohatili emzýmami, tak sa tým zásobám nemôže do jari nič skaziť. Uložte ich do skrine a na jar ich použite na rozširovanie včelstiev.

Ešte na margo lúpeže včiel, primerane silné včelstvá s matkou, cudzie včely nemôžu rabovať. Každý rok kŕmim do zimy vyše 70 včelstiev, bez zúžených letáčov, roztok podávam väčšinou cez deň a nestalo sa mi, aby mi cudzie včelstvá napádali kŕmené večelstvá.
Pre upokojenie samého seba, v budúcnosti si letáče zúžte na primeranú šírku, aby bol obsadený včelami.

Dúfam, že na včelnici je už všetko v poriadku, pekný deň.

Pán Hazdra, ja som citoval vetu Radka Hubača z 2.11

Pane Turčáni,
ve vší úctě, Váš komentář je hodně zavádějící.
1.Nátěr plodu dělám jen když veterina nařídí(letos ano), KM většinou paušálně nepoužívám a už vůbec ne 2x, gabony, fumigace a aerosol dle nařízení.
2. děkuji za ohodnocení, že to dělám špatně... V maringotce vzdálené cca 2km, kde mám po říjnovém spojení 19 včelstev je spad minimální po více let, takže to asi tak špatně nedělám. Doma na zahradě jsou pouze 4 včelstva po spojení, jsem uprostřed vsi a nechci problémy a opakovaně přes všechnu snahu jsou problémy, které se snažím řešit. Taky už jsem napsal, že letos se u nás většině včelařů vyrojilo úplně všechno a tak minimální spady až do konce srpna odpovídají správně provedenému nařízenému jarnímu nátěru plodu a gabonům v podletí. Potom však podle mého názoru moje dobře a včas nakrmená včelstva dostala příležitost a vyloupila asi kde co a roztočů je kopa( loupení mých včel jinde jsem objevil). Nechápu, že neloupí včely z maringotky, když je tak blízko, nechápu, že včelaři, se kterými jsem v kontaktu říkají, že problém letos nemají - vloni na tom byl soused podobně. O dalších včelařích nemám přehled. Zimování se nebojím, včelstva jsou silná, svétlé roztoče jsem neviděl, doufám, že už brzy skončí prolety, abych mohl před zimou zbavit aerosolem zbylých roztočů.
Můj závěr je, že v okolí je hodně velký infekční tlak, bydlím v blízkosti Hradce a Pardubic, kde je velké množství včelstev a tak dokud nevymřou další včelaři, kteří produkují kvanta rojů a třeba i mizerně léčí, tak budu každý rok válčit s roztoči. Maringotka je sice blízko, ale koncentrace včelstev kolem maringotky je podstatně nižší, než v okolí mojí zahrady.
Radek Hubač




> ----- Original Message -----
> From: "a.turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, November 03, 2010 7:04 PM
> Subject: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
>
>
> > To už ale byla 2. fumigace, po první bylo tisíce...Radek H.
> >
> > Táto strohá veta ma zaujala, hlavne slová "bylo ich tisíce". Ak je to
> > možné, keď čítam vaše komentáre, tak nemálo času venujete práve Vd,
> > natieranie plodu, KM aj dvakrát a nakoniec po prvej fumigácii je ich na
> > podložke tisíce. Niekde robíte chybu.
> >
> > Ja v závere sezóny robím len tri fumigácie (nič viac) a môj priemer na
> > vče70 včelstiev je väčšinou pod 100 ks, vlani 135, tohoto roku po dvoch
> > fumigáciách je priemer 83 Vd.
> > Dnes som pripravoval podmetové podložky na tretiu FUM. Je 34 dní od druhej
> > fumig., prekontroloval som všetky podmetové podložky a na väčšine
> > podložiek
> > nebol ani jeden klieštik, na niekoľkých jeden a na dvoch po 3 ks.
> >
> > Zdôrazňujem, že ak neodnosili z podložiek Vd mravce, tak včely ich
> > neodnosili, pretože moje včelstvá sú umiestnenené v najvyššom mieste
> > úľovej
> > zostavy, pod plodiskom je debnička zo zásobnými plástami, cez hlavný letáč
> > nelietajú.
> > Zajtra urobím posledný zásah do včelstva a to tretiu fumig.
> > (nič viac) komplexnú správu podám po zbere a dozbere Vd po fumigácii.
> >
> >
> > __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5588
> > (20101103) __________
> >
> > Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
> >
> > http://www.eset.cz
> >
> >
> >
>
>
>
>

Pavel Holub napsal:

>Snaha o nulu vůbec nic neřeší, když máte za humny několik přeživších rojů po půdách atd. Někdo má to štěstí, že se volně žijící roje v jeho blízkosti nevyskytují, nebo prostě nemají šanci přežít zimu, jiný to štěstí nemá. Stačí, když po snůšce včelstvo oslabený roj vyloupí a je hotovo.
>Za jediný den si mohou přinést několik set roztočů. Každých 16 dnů se jejich počet může zdvojnásobit (když jsou vitální a mají podmínky) snadno si tu geometrickou řadu dopočítáte do konce září. Kdo nemonitoruje, může jeho včelstvo do podzimu mít na kahánku a může se stát obětí jiné loupeže.
>Je to domino efekt. Funguje hlavně tam, kde se více kočuje a kde je vysoké měrné zavčelení území a kde mají roje podmínky pro přežití. Pak ten kompresor je opravdu k .....
Kdo to alespoň elemetárně pochopil, tak je mu jasné, že se roztoč hubí tehdy, když je to potřeba a ne tehdy, kdy už je po bitvě.
…………………………..

Zkusím své zkušenosti k tomu domino efektu.
Mám včely na dvou stanovištích po 10 včelstvech, a docela se mi to co píšete, nepotvrzuje.

Jedno stanoviště 10 včelstev 450 mnm, v katastru cca 40 včelstev včetně těch mých, výsledky zimní měli jsou celorepublikově každoročně cca průměrné. V r.2007 u mě kolaps stanoviště, podobné problémy s přemnoženým roztočem a úhyny včelstev i u ostatních mimo jednoho s deseti včelstvy, který žádné problémy neměl. Tehdy tam zřejmě ten domino efekt nastal. Podobná situace s nárůstem a množstvím roztočů se mi tu jeví i v letošním roce, ale na rozdíl od roku 2007 (kdy jsem se spoléhal na gabon) tu léčím pouze KM a zatím při poslední návštěvě stanovitě v říjnu jsem tam měl všechna včelstva.
:)

Druhé stanoviště 10 včelstev cca 200 mnm, v katastru cca 1000 včelstev, výsledky zimní měli tu máme každoročně nejhorší z celé republiky, i nějaký úhyn tu každoročně někoho postihne, do roku 2007 kdy jsem léčil všechna včelstva v červnu formidolem a potom gabonem, při první fumigaci vždy padalo roztočů jako máku, ale nikdy mi tu včelstva nehynula na varroázu, ani v roce 2007.
Tím chci říct, že nemusí vznik domino efektu souviset s hustým zavčelením tak, že víc včelstev – domino efekt, ale možná i naopak – infekční tlak se naředí na to velké množství včelstev.

Samozřejmě je ale pravda, že kdybych sledoval spad už v r. 2007, asi bych odhalil včas i to totální selhání gabonu a nemusel jsem o včelstva přijít.

Radek Krušina

sedmilhar:Dnes dopoledne jsem provedl kontrolu spadu roztočů po včerejší druhé fumigaci.Po první fumigaci byl spad u mých 12včelstev nulový.Dnes jsem napočítal celkem tři roztoče,a to ve vč.č.4 jeden,a ve vč.č.7 dva.Nikdy jsem neměl vysoké spady.Pohybovaly se skoro vždy ty nejvyšší mezi 100 až 200ks.Lečím klasicky 2x Fumigace a poslední aerosol.Letos
Varidol.Vloni Fumigace M P 10.Nevim proč je jich letos tak
málo.Vysvětlí mně to někdo?Děkuji a zdravim.sila

Burgel:
u mne je to přesně naopak, loni průmer po 1 fumigaci 16 a letos 234 roztočů.
loni i letos bez gabonu.
Také si to neumim vysvetlit,

1/Pravdepodobne je to shoda vnějších vlivů, stanoviste, snusky,pruběhu počasi atd které roztocům u mne lépe u vás hůře vyhovovaly.

2/ten rozdíl průměrů 16 a 234 je rozdíl desítek a stovek ale vejde se do (jak popisuje ing. Holub... "nizký spad)" nizkého stupně napadení roztočem.
J.B.

http://forum.lide.cz/forum.fcgi?akce=forum_data&auth=&forum_ID=12392


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
> Datum: 04.11.2010 10:46:21
> ----------------------------------------
> sedmilhar:Dnes dopoledne jsem provedl kontrolu spadu roztočů po včerejší
> druhé fumigaci.Po první fumigaci byl spad u mých 12včelstev nulový.Dnes
> jsem napočítal celkem tři roztoče,a to ve vč.č.4 jeden,a ve vč.č.7
> dva.Nikdy jsem neměl vysoké spady.Pohybovaly se skoro vždy ty nejvyšší mezi
> 100 až 200ks.Lečím klasicky 2x Fumigace a poslední aerosol.Letos
> Varidol.Vloni Fumigace M P 10.Nevim proč je jich letos tak
> málo.Vysvětlí mně to někdo?Děkuji a zdravim.sila
>
> Burgel:
> u mne je to přesně naopak, loni průmer po 1 fumigaci 16 a letos 234
> roztočů.
> loni i letos bez gabonu.
> Také si to neumim vysvetlit,
>
> 1/Pravdepodobne je to shoda vnějších vlivů, stanoviste, snusky,pruběhu
> počasi atd které roztocům u mne lépe u vás hůře vyhovovaly.
>
> 2/ten rozdíl průměrů 16 a 234 je rozdíl desítek a stovek ale vejde se do
> (jak popisuje ing. Holub... "nizký spad)" nizkého stupně napadení roztočem.
> J.B.
>
>
>

Domino efekt funguje tam, kde je výskyt neošetřovaných včelstev (je jedno, jestli chovaných či volně žijících). Pokud je zavčelení vysoké, je vysoká i pravděpodobnost a intenzita zmíněného efektu.
Má to i kladný efekt. Selektují se trubci pro volné páření.

PSNV-CZ pro vás připravila akci, která se neopakuje každý rok. Nenechejte si ujít příležitost účastnit se jí. Každý je vítaný!!!

K dispozici již je aktuální program. Vyjde také brzy v novém Moderním včelaři

Pavel Holub napsal:

>Domino efekt funguje tam, kde je výskyt neošetřovaných včelstev (je jedno, jestli chovaných či volně žijících).
>Pokud je zavčelení vysoké, je vysoká i pravděpodobnost a intenzita zmíněného efektu.
...........

To je právě věc, se kterou jsem si dovolil polemizovat.

Na stanovišti v katastru, kde je těch cca 40 včelstev těch zalétlých rojů bude ročně spíš na jednotky - běžně tam s varroázou probém nebyl až do roku 2007 - kde to padalo jak domino. Přitom zavčelení nízké a neošetřovaná včelstva v jednotkách.

Na stanovišti v katastru, kde je těch cca 1000 včelstev je těch zalétlých rojů desítky až stovky, a přitom se to projevuje spíš zvýšením průběžného stavu roztočů mimo jiné v zimních vzorcích, či ve spadhc po fumigaci, než vylupováním včelstev v podletí a dominovým efektem.

Jinak řečeno, když už to začne v létě kolabovat, je otázka, jestli se to domino procentuálně víc neprojeví právě tam, kde je těch včeltev míň, popřípadě v těsné blízkosti.

Ale jinak je to jedno. :)
Sledovat spad je velmi doporučeníhodné. :)

Radek Krušina

2. děkuji za ohodnocení, že to dělám špatně... R.H.

Prepáčte Radku, ja som si len vybral príhodnú vetu z vášho komentáru, na ktorý som reagoval. Nešlo o Vás osobne (veď vás skoro 5 rokov cez Konferenci a teraz i na vcely.sk), písal som všeobecne, pretože sa čudujem, niektorým komentárom kde sa tento postup v likvidovaní Vd často uvádza.

Aby som veľa zbytočne nepísal, zhrniem môj "boj" s Vd do celku z troch fumigácií (nič iné nepraktikujem), aby Ste sa presvedčili, že sa to dá robiť síce s chémiou (ale šetrnou na úľové prostredie a med) k spokojnosti mojej a včelstiev

a.turčány napsal:

....Prepáčte Radku, ja som si len vybral príhodnú vetu z vášho komentáru, na ktorý som reagoval. Nešlo o Vás osobne (veď vás skoro 5 rokov cez Konferenci a teraz i na vcely.sk), písal som všeobecne, pretože sa čudujem, niektorým komentárom kde sa tento postup v likvidovaní Vd často uvádza.....
...........

Nechci Vám do toho moc vstupovat, ale na slovenské konferenci se setkáváte asi spíš se mnou, ne s Radkem Hubačem.
Nechtěl bych Radka Hubače kompromitovat u slovenských kolegů mými názory na ošetřování proti roztoči.
:)

s pozdravem

Radek Krušina

Taky už jsem napsal, že letos se u nás většině včelařů vyrojilo úplně všechno…
--------------------------------------------------
Mám dotaz, zda u vás někdo používá metodu vkládání stavebních rámků do plodiště pro zabránění rojení. Co používám tuto metodu tak s rojením nemám problémy. Zdá se mi, že se ale tím zvýšil spad roztočů po 1. fumigaci. Vždy je něco za něco.

Dobrý den, dovoluji se pánové připojit do diskuze o roztoči VD ačkoliv jsem doposud jen přihlížel. A k úvodu se jen ve stručnosti představím. Je mi 33 let, včelařím deset let s třiceti včelstvy v okolí Tovačova na Přerovsku. Ve Vaší diskuzi řešíte neustále pouze podzimní léčení, ale moje zkušenosti s likvidací VD jdou spíš směrem letního léčení a to použití Formidolu a Gabonu. O tom, že v roce 2007 Gabon nefungoval jak měl, pochybuji a problém bych vyděl v anarchii léčení. Měl jsem možnost tehdy tuto situaci s několika včelaři, kterých se to přímo týkalo, prodiskutovat takže slovo anarchie je tu na místě. A vždy za to mohl někdo nebo něco. A řešení aby se tato situace už neopakovala je, opravdu a ne jenom na papíře, dodržovat postupy léčení. Já považuji za hlavní část úspěchu likvidovat roztoče letním léčením a podzimní je jen na uklízení toho zbytku. Před lety jsem udělal pokus kdy jsem některá včelstva v létě neléčil a výsledek po první fumigaci byl od několika desítek až po stovky oproti v létě léčených, kdy jde ve spadu o kusy, a to deset kusů je už hodně. A rovněž jsem si všiml, rozdílu mezi liniemy, takže k výběru chovného materiálu bych přikládal rovněž nemalé zásluhy. S pozdravem Aleš

Vaší úvaze Radku rozumím. V krajním případě 1 + 1 to s vysokou pravděpodobností dopadne špatně ale domino končí. Samozřejmě je to o náhodě, snůšce, klimatických podmínkách atd. Zpravidla mají větší problémy nížinné a silně zavčelené oblasti.
V mých podmínkách skoro čisté včelstvo na základě přirozené reprodukce za rok nepadne. Nejdříve za dva. V tomto smyslu mají pravdu ti, co tu stále dokola říkají, že stačí i méně než tři fumigace na podzim a nic víc. Tikající bombou jsou neošetřovaná včelstva s vysokým počtem roztočů, která tak tak přežijí zimu a pak jsou vyloupena.
Rok 2007 v některých oblastech volně žijící včelstva úplně zdecimoval. Panika mezi včelaři zdecimovala chemickým útokem veškeré roztoče (to je prvotní strategie, praxe ukázala že z dlouhodobého pohledu neúčinná). Někde se objevil roztoč až letos.
Jestli pro přežití letošní úrody rojů bude optimální zima a hlavně jaro, bude příští rok veselo:-)

Ahojj, mam problem koupil jsem si zesilovac TX-1000 a nevim jak ho zapojit mam ho bez kabelaze.. poslal by jset mi na e-mile foto jak to je zapojeny??? a nejaky popisek k tomu?? budu vam moc vděcny diky.
-RUFFNECK-/=/seznam.cz

Bohužel včelaři o kterých vím v okolí většinou ani nechovají matky, ani nedělají oddělky, jen sbírají málem denně roje. \nemůžeš po nich chtít nějaké složitosti....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
> Datum: 04.11.2010 14:59:08
> ----------------------------------------
> Taky už jsem napsal, že letos se u nás většině včelařů vyrojilo úplně
> všechno…
> --------------------------------------------------
> Mám dotaz, zda u vás někdo používá metodu vkládání stavebních rámků do
> plodiště pro zabránění rojení. Co používám tuto metodu tak s rojením nemám
> problémy. Zdá se mi, že se ale tím zvýšil spad roztočů po 1. fumigaci. Vždy
> je něco za něco.
>
>
>