Včelařská konference

Pavel Holub napsal:

>Domino efekt funguje tam, kde je výskyt neošetřovaných včelstev (je jedno, jestli chovaných či volně žijících).
>Pokud je zavčelení vysoké, je vysoká i pravděpodobnost a intenzita zmíněného efektu.
...........

To je právě věc, se kterou jsem si dovolil polemizovat.

Na stanovišti v katastru, kde je těch cca 40 včelstev těch zalétlých rojů bude ročně spíš na jednotky - běžně tam s varroázou probém nebyl až do roku 2007 - kde to padalo jak domino. Přitom zavčelení nízké a neošetřovaná včelstva v jednotkách.

Na stanovišti v katastru, kde je těch cca 1000 včelstev je těch zalétlých rojů desítky až stovky, a přitom se to projevuje spíš zvýšením průběžného stavu roztočů mimo jiné v zimních vzorcích, či ve spadhc po fumigaci, než vylupováním včelstev v podletí a dominovým efektem.

Jinak řečeno, když už to začne v létě kolabovat, je otázka, jestli se to domino procentuálně víc neprojeví právě tam, kde je těch včeltev míň, popřípadě v těsné blízkosti.

Ale jinak je to jedno. :)
Sledovat spad je velmi doporučeníhodné. :)

Radek Krušina

PSNV-CZ pro vás připravila akci, která se neopakuje každý rok. Nenechejte si ujít příležitost účastnit se jí. Každý je vítaný!!!

K dispozici již je aktuální program. Vyjde také brzy v novém Moderním včelaři

Domino efekt funguje tam, kde je výskyt neošetřovaných včelstev (je jedno, jestli chovaných či volně žijících). Pokud je zavčelení vysoké, je vysoká i pravděpodobnost a intenzita zmíněného efektu.
Má to i kladný efekt. Selektují se trubci pro volné páření.

http://forum.lide.cz/forum.fcgi?akce=forum_data&auth=&forum_ID=12392


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
> Datum: 04.11.2010 10:46:21
> ----------------------------------------
> sedmilhar:Dnes dopoledne jsem provedl kontrolu spadu roztočů po včerejší
> druhé fumigaci.Po první fumigaci byl spad u mých 12včelstev nulový.Dnes
> jsem napočítal celkem tři roztoče,a to ve vč.č.4 jeden,a ve vč.č.7
> dva.Nikdy jsem neměl vysoké spady.Pohybovaly se skoro vždy ty nejvyšší mezi
> 100 až 200ks.Lečím klasicky 2x Fumigace a poslední aerosol.Letos
> Varidol.Vloni Fumigace M P 10.Nevim proč je jich letos tak
> málo.Vysvětlí mně to někdo?Děkuji a zdravim.sila
>
> Burgel:
> u mne je to přesně naopak, loni průmer po 1 fumigaci 16 a letos 234
> roztočů.
> loni i letos bez gabonu.
> Také si to neumim vysvetlit,
>
> 1/Pravdepodobne je to shoda vnějších vlivů, stanoviste, snusky,pruběhu
> počasi atd které roztocům u mne lépe u vás hůře vyhovovaly.
>
> 2/ten rozdíl průměrů 16 a 234 je rozdíl desítek a stovek ale vejde se do
> (jak popisuje ing. Holub... "nizký spad)" nizkého stupně napadení roztočem.
> J.B.
>
>
>

sedmilhar:Dnes dopoledne jsem provedl kontrolu spadu roztočů po včerejší druhé fumigaci.Po první fumigaci byl spad u mých 12včelstev nulový.Dnes jsem napočítal celkem tři roztoče,a to ve vč.č.4 jeden,a ve vč.č.7 dva.Nikdy jsem neměl vysoké spady.Pohybovaly se skoro vždy ty nejvyšší mezi 100 až 200ks.Lečím klasicky 2x Fumigace a poslední aerosol.Letos
Varidol.Vloni Fumigace M P 10.Nevim proč je jich letos tak
málo.Vysvětlí mně to někdo?Děkuji a zdravim.sila

Burgel:
u mne je to přesně naopak, loni průmer po 1 fumigaci 16 a letos 234 roztočů.
loni i letos bez gabonu.
Také si to neumim vysvetlit,

1/Pravdepodobne je to shoda vnějších vlivů, stanoviste, snusky,pruběhu počasi atd které roztocům u mne lépe u vás hůře vyhovovaly.

2/ten rozdíl průměrů 16 a 234 je rozdíl desítek a stovek ale vejde se do (jak popisuje ing. Holub... "nizký spad)" nizkého stupně napadení roztočem.
J.B.

Pavel Holub napsal:

>Snaha o nulu vůbec nic neřeší, když máte za humny několik přeživších rojů po půdách atd. Někdo má to štěstí, že se volně žijící roje v jeho blízkosti nevyskytují, nebo prostě nemají šanci přežít zimu, jiný to štěstí nemá. Stačí, když po snůšce včelstvo oslabený roj vyloupí a je hotovo.
>Za jediný den si mohou přinést několik set roztočů. Každých 16 dnů se jejich počet může zdvojnásobit (když jsou vitální a mají podmínky) snadno si tu geometrickou řadu dopočítáte do konce září. Kdo nemonitoruje, může jeho včelstvo do podzimu mít na kahánku a může se stát obětí jiné loupeže.
>Je to domino efekt. Funguje hlavně tam, kde se více kočuje a kde je vysoké měrné zavčelení území a kde mají roje podmínky pro přežití. Pak ten kompresor je opravdu k .....
Kdo to alespoň elemetárně pochopil, tak je mu jasné, že se roztoč hubí tehdy, když je to potřeba a ne tehdy, kdy už je po bitvě.
…………………………..

Zkusím své zkušenosti k tomu domino efektu.
Mám včely na dvou stanovištích po 10 včelstvech, a docela se mi to co píšete, nepotvrzuje.

Jedno stanoviště 10 včelstev 450 mnm, v katastru cca 40 včelstev včetně těch mých, výsledky zimní měli jsou celorepublikově každoročně cca průměrné. V r.2007 u mě kolaps stanoviště, podobné problémy s přemnoženým roztočem a úhyny včelstev i u ostatních mimo jednoho s deseti včelstvy, který žádné problémy neměl. Tehdy tam zřejmě ten domino efekt nastal. Podobná situace s nárůstem a množstvím roztočů se mi tu jeví i v letošním roce, ale na rozdíl od roku 2007 (kdy jsem se spoléhal na gabon) tu léčím pouze KM a zatím při poslední návštěvě stanovitě v říjnu jsem tam měl všechna včelstva.
:)

Druhé stanoviště 10 včelstev cca 200 mnm, v katastru cca 1000 včelstev, výsledky zimní měli tu máme každoročně nejhorší z celé republiky, i nějaký úhyn tu každoročně někoho postihne, do roku 2007 kdy jsem léčil všechna včelstva v červnu formidolem a potom gabonem, při první fumigaci vždy padalo roztočů jako máku, ale nikdy mi tu včelstva nehynula na varroázu, ani v roce 2007.
Tím chci říct, že nemusí vznik domino efektu souviset s hustým zavčelením tak, že víc včelstev – domino efekt, ale možná i naopak – infekční tlak se naředí na to velké množství včelstev.

Samozřejmě je ale pravda, že kdybych sledoval spad už v r. 2007, asi bych odhalil včas i to totální selhání gabonu a nemusel jsem o včelstva přijít.

Radek Krušina

Pane Turčáni,
ve vší úctě, Váš komentář je hodně zavádějící.
1.Nátěr plodu dělám jen když veterina nařídí(letos ano), KM většinou paušálně nepoužívám a už vůbec ne 2x, gabony, fumigace a aerosol dle nařízení.
2. děkuji za ohodnocení, že to dělám špatně... V maringotce vzdálené cca 2km, kde mám po říjnovém spojení 19 včelstev je spad minimální po více let, takže to asi tak špatně nedělám. Doma na zahradě jsou pouze 4 včelstva po spojení, jsem uprostřed vsi a nechci problémy a opakovaně přes všechnu snahu jsou problémy, které se snažím řešit. Taky už jsem napsal, že letos se u nás většině včelařů vyrojilo úplně všechno a tak minimální spady až do konce srpna odpovídají správně provedenému nařízenému jarnímu nátěru plodu a gabonům v podletí. Potom však podle mého názoru moje dobře a včas nakrmená včelstva dostala příležitost a vyloupila asi kde co a roztočů je kopa( loupení mých včel jinde jsem objevil). Nechápu, že neloupí včely z maringotky, když je tak blízko, nechápu, že včelaři, se kterými jsem v kontaktu říkají, že problém letos nemají - vloni na tom byl soused podobně. O dalších včelařích nemám přehled. Zimování se nebojím, včelstva jsou silná, svétlé roztoče jsem neviděl, doufám, že už brzy skončí prolety, abych mohl před zimou zbavit aerosolem zbylých roztočů.
Můj závěr je, že v okolí je hodně velký infekční tlak, bydlím v blízkosti Hradce a Pardubic, kde je velké množství včelstev a tak dokud nevymřou další včelaři, kteří produkují kvanta rojů a třeba i mizerně léčí, tak budu každý rok válčit s roztoči. Maringotka je sice blízko, ale koncentrace včelstev kolem maringotky je podstatně nižší, než v okolí mojí zahrady.
Radek Hubač




> ----- Original Message -----
> From: "a.turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, November 03, 2010 7:04 PM
> Subject: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
>
>
> > To už ale byla 2. fumigace, po první bylo tisíce...Radek H.
> >
> > Táto strohá veta ma zaujala, hlavne slová "bylo ich tisíce". Ak je to
> > možné, keď čítam vaše komentáre, tak nemálo času venujete práve Vd,
> > natieranie plodu, KM aj dvakrát a nakoniec po prvej fumigácii je ich na
> > podložke tisíce. Niekde robíte chybu.
> >
> > Ja v závere sezóny robím len tri fumigácie (nič viac) a môj priemer na
> > vče70 včelstiev je väčšinou pod 100 ks, vlani 135, tohoto roku po dvoch
> > fumigáciách je priemer 83 Vd.
> > Dnes som pripravoval podmetové podložky na tretiu FUM. Je 34 dní od druhej
> > fumig., prekontroloval som všetky podmetové podložky a na väčšine
> > podložiek
> > nebol ani jeden klieštik, na niekoľkých jeden a na dvoch po 3 ks.
> >
> > Zdôrazňujem, že ak neodnosili z podložiek Vd mravce, tak včely ich
> > neodnosili, pretože moje včelstvá sú umiestnenené v najvyššom mieste
> > úľovej
> > zostavy, pod plodiskom je debnička zo zásobnými plástami, cez hlavný letáč
> > nelietajú.
> > Zajtra urobím posledný zásah do včelstva a to tretiu fumig.
> > (nič viac) komplexnú správu podám po zbere a dozbere Vd po fumigácii.
> >
> >
> > __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5588
> > (20101103) __________
> >
> > Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
> >
> > http://www.eset.cz
> >
> >
> >
>
>
>
>

Pán Hazdra, ja som citoval vetu Radka Hubača z 2.11

Prosím máte-li někdo zkušenost,poraďte.Při posledním vytáčení jsem z obavy před loupeží,která se projevovala,nechal Prosím máte-li někdo zkušenost,poraďte.Při posledním vytáčení jsem z obavy před loupeží,která se projevovala,nechal panenské plásty se zbytky medu,který v nich zkvasil.Obávám se,aby při jarním rozšíření těmito plásty nebyky včely ohroženy,nebo nedošlo k narušení chuťových vlastností následné snůšky.
Díky za každou radu
J.M..Obávám se,aby při jarním rozšíření těmito plásty nebyky včely ohroženy,nebo nedošlo k narušení chuťových vlastností následné snůšky.
Díky za každou radu
J.M.

Nie celkom rozumiem slovám "nechal panenské plásty se zbytky medu,který v nich zkvasil", neviem kde Ste ich "nechal" a kde tieto plásta sa nachádzali, keď včelstvá kŕmil. Mladé plásty s neinvertovanými cukrovými zásobami, môžu skvasiť, ale ak ich včely obohatili emzýmami, tak sa tým zásobám nemôže do jari nič skaziť. Uložte ich do skrine a na jar ich použite na rozširovanie včelstiev.

Ešte na margo lúpeže včiel, primerane silné včelstvá s matkou, cudzie včely nemôžu rabovať. Každý rok kŕmim do zimy vyše 70 včelstiev, bez zúžených letáčov, roztok podávam väčšinou cez deň a nestalo sa mi, aby mi cudzie včelstvá napádali kŕmené večelstvá.
Pre upokojenie samého seba, v budúcnosti si letáče zúžte na primeranú šírku, aby bol obsadený včelami.

Dúfam, že na včelnici je už všetko v poriadku, pekný deň.

Pane Turčáni,
mám dojem , že jste smíchal obsah dvou komentářů dohromady. Výsledky spadu
po použití KM jsem uváděl já v tabulce a byly v rosahu desítek až stovek
roztočů. Spad tísíce roztočů byl jiný případ. Nelze to spojovat dohromady.
Plod jsem zatím nikdy nenatíral.
Haf
----- Original Message -----
From: "a.turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 03, 2010 7:04 PM
Subject: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci


> To už ale byla 2. fumigace, po první bylo tisíce...Radek H.
>
> Táto strohá veta ma zaujala, hlavne slová "bylo ich tisíce". Ak je to
> možné, keď čítam vaše komentáre, tak nemálo času venujete práve Vd,
> natieranie plodu, KM aj dvakrát a nakoniec po prvej fumigácii je ich na
> podložke tisíce. Niekde robíte chybu.
>
> Ja v závere sezóny robím len tri fumigácie (nič viac) a môj priemer na
> vče70 včelstiev je väčšinou pod 100 ks, vlani 135, tohoto roku po dvoch
> fumigáciách je priemer 83 Vd.
> Dnes som pripravoval podmetové podložky na tretiu FUM. Je 34 dní od druhej
> fumig., prekontroloval som všetky podmetové podložky a na väčšine
> podložiek
> nebol ani jeden klieštik, na niekoľkých jeden a na dvoch po 3 ks.
>
> Zdôrazňujem, že ak neodnosili z podložiek Vd mravce, tak včely ich
> neodnosili, pretože moje včelstvá sú umiestnenené v najvyššom mieste
> úľovej
> zostavy, pod plodiskom je debnička zo zásobnými plástami, cez hlavný letáč
> nelietajú.
> Zajtra urobím posledný zásah do včelstva a to tretiu fumig.
> (nič viac) komplexnú správu podám po zbere a dozbere Vd po fumigácii.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5588
> (20101103) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

"nejlepších výsledků jsem dosáhl,tak že vosk rozpustím z rámkuv kotlu s vodou"

No, kotel s vařící vodou, do kterého se ponořují rámky, je vhodný pro jednorázové zpracování takových 500 a víc rámků, za den by jich mělo jít zpracovat možná i několik tisíc.
Vařák v klasickém způsobu , kdy se časně ráno roztopí v nějaké dílně pec, připraví hrnce, vana na zbytky a podobně a celý den vyvařuje, je na zpracování voští z takových 100 - 1000 rámků, záleží na způsobu práce.
Pařicí hrnec pro celé plásty, pokud se má vyvařovat větší dávka najednou, za den zpracuje 100 - 200 plástů. Pokud se vyvařuje předem vyřezané voští, možná by to šlo dotáhnout až na 400 plástů.
Ale pařicí hrnec je možné provozovat docela dobře taky tak, že jak se nashromáždí voští na jednu dávku, vyvařuje se průběžně ihned po celý rok.
Stejně tak se dá provozovat pařák, pokud se jedná o pařák vytápěný elektricky, pokud se nepoužívá rozvařování voští v hrnci, ale rozehřívá se parou přímo uvnitř pařáku. A když se pařák ještě nějak tepelně zaizoluje a použije se nějaká regula vytápění, spotřeba elektřiny zas tak velká není.

Plásty myslím plásty míry 39x24.

Kdo letos na severní Moravě nenechal na druhou polovinu května ve včelách více zásob nebo je v následujícím deštivém období nepodněcoval, nejpíš měl ve včelách ke konci května a v červnu dost masívní přestávku v plodování. Potom se léčit nijak zvlášť nemuselo, ani kyselinou mravenčí, ani Gabony a přesto spad roztočů letos byl nebo bude malý.

Děkuji všem za poskytnuté rady.Bylo jich sice málo,ale pomohly mi se uklidnit.Zajímal by mne i názor na př.pana Turčányho,ale ten se neozval.Tak ještě jednou díky.
Zdraví
J.M.

Reaguji na posledních pět příspěvků. Snaha o nulu vůbec nic neřeší, když máte za humny několik přeživších rojů po půdách atd. Někdo má to štěstí, že se volně žijící roje v jeho blízkosti nevyskytují, nebo prostě nemají šanci přežít zimu, jiný to štěstí nemá. Stačí, když po snůšce včelstvo oslabený roj vyloupí a je hotovo. Za jediný den si mohou přinést několik set roztočů. Každých 16 dnů se jejich počet může zdvojnásobit (když jsou vitální a mají podmínky) snadno si tu geometrickou řadu dopočítáte do konce září. Kdo nemonitoruje, může jeho včelstvo do podzimu mít na kahánku a může se stát obětí jiné loupeže. Je to domino efekt. Funguje hlavně tam, kde se více kočuje a kde je vysoké měrné zavčelení území a kde mají roje podmínky pro přežití. Pak ten kompresor je opravdu k .....
Kdo to alespoň elemetárně pochopil, tak je mu jasné, že se roztoč hubí tehdy, když je to potřeba a ne tehdy, kdy už je po bitvě.

Dnes dopoledne jsem provedl kontrolu spadu roztočů po včerejší druhé fumigaci.Po první fumigaci byl spad u mých 12včelstev nulový.Dnes jsem napočítal celkem tři roztoče,a to ve vč.č.4 jeden,a ve vč.č.7 dva.Nikdy jsem neměl vysoké spady.Pohybovaly se skoro vždy ty nejvyšší mezi 100 až 200ks.Lečím klasicky 2x Fumigace a poslední aerosol.Letos
Varidol.Vloni Fumigace M P 10.Nvim proč je jich letos tak
málo.Vysvětlí mně to někdo?Děkuji a zdravim.sila

Dnes dopoledne jsem provedl kontrolu spadu roztočů po včerejší druhé fumigaci.Po první fumigaci byl spad u mých 12včelstev nulový.Dnes jsem napočítal celkem tři roztoče,a to ve vč.č.4 jeden,a ve vč.č.7 dva.Nikdy jsem neměl vysoké spady.Pohybovaly se skoro vždy ty nejvyšší mezi 100 až 200ks.Lečím klasicky 2x Fumigace a poslední aerosol.Letos
Varidol.Vloni Fumigace M P 10.Nvim proč je jich letos tak
málo.Vysvětlí mně to někdo?Děkuji a zdravim.sila

Doplňuji: a nebyl sledován spad - viz varroamonitoring.
JK

>Tak jsem dnes netrpělivě koukl s baterkou na pár podložek po prvním léčení. A kdyby dávali desetník za jednoho, tak nemusím mít dotace :-) Karel<
------------------------------------------------------------
A takových včelstev s vysokými spady bude po letošních fumigacích více. Zvláště tam, kde nebyl použit gabon.
JK

Moc teoretizujete a vymýšlíte místo toho aby jste použily ty hloupé a zastaralé metody z Dolu. Já ty blbosti používám a při první fumigaci mám šílené množství do 200 a při druhé 0 - 20. Dnes již jsem připravoval k provozu ten strašně špatný kompresor.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
> Datum: 03.11.2010 19:36:24
> ----------------------------------------
> AT:
> Táto strohá veta ma zaujala, hlavne slová "bylo ich tisíce". Ak je to
> možné, keď čítam vaše komentáre, tak nemálo času venujete práve Vd,
> natieranie plodu, KM aj dvakrát a nakoniec po prvej fumigácii je ich na
> podložke tisíce. Niekde robíte chybu.
> -------
> Anton, čo to táráš, náš systém nám závidí celý svět.
> :-)
> Účiným trávením roztočů jsme vyšlechtili pořádnou rasu. U nás žádní
> neduživí chcípáčci nepřežijí.
>
> A kdo přežije naši inbrední slekci z let kdy jich málo, to už je skutečně
> dobrý základ pro chovné roky, kdy se nám roztoč začne křížit a množit.
>
> ------------
> Tak jsem dnes netrpělivě koukl s baterkou na pár podložek po prvním léčení.
> A kdyby dávali desetník za jednoho, tak nemusím mít dotace :-)
>
> Karel
>
>
>

AT:
Táto strohá veta ma zaujala, hlavne slová "bylo ich tisíce". Ak je to možné, keď čítam vaše komentáre, tak nemálo času venujete práve Vd, natieranie plodu, KM aj dvakrát a nakoniec po prvej fumigácii je ich na podložke tisíce. Niekde robíte chybu.
-------
Anton, čo to táráš, náš systém nám závidí celý svět.
:-)
Účiným trávením roztočů jsme vyšlechtili pořádnou rasu. U nás žádní neduživí chcípáčci nepřežijí.

A kdo přežije naši inbrední slekci z let kdy jich málo, to už je skutečně dobrý základ pro chovné roky, kdy se nám roztoč začne křížit a množit.

------------
Tak jsem dnes netrpělivě koukl s baterkou na pár podložek po prvním léčení. A kdyby dávali desetník za jednoho, tak nemusím mít dotace :-)

Karel

To už ale byla 2. fumigace, po první bylo tisíce...Radek H.

Táto strohá veta ma zaujala, hlavne slová "bylo ich tisíce". Ak je to možné, keď čítam vaše komentáre, tak nemálo času venujete práve Vd, natieranie plodu, KM aj dvakrát a nakoniec po prvej fumigácii je ich na podložke tisíce. Niekde robíte chybu.

Ja v závere sezóny robím len tri fumigácie (nič viac) a môj priemer na vče70 včelstiev je väčšinou pod 100 ks, vlani 135, tohoto roku po dvoch fumigáciách je priemer 83 Vd.
Dnes som pripravoval podmetové podložky na tretiu FUM. Je 34 dní od druhej fumig., prekontroloval som všetky podmetové podložky a na väčšine podložiek nebol ani jeden klieštik, na niekoľkých jeden a na dvoch po 3 ks.

Zdôrazňujem, že ak neodnosili z podložiek Vd mravce, tak včely ich neodnosili, pretože moje včelstvá sú umiestnenené v najvyššom mieste úľovej zostavy, pod plodiskom je debnička zo zásobnými plástami, cez hlavný letáč nelietajú.
Zajtra urobím posledný zásah do včelstva a to tretiu fumig.
(nič viac) komplexnú správu podám po zbere a dozbere Vd po fumigácii.

Akát je sice výborná včelařská rostlina, ale jako dřevina to je plevel. Stejně jako vrba jíva, tak užitečný zdroj pylu a nektaru v časném jaře. Na straně zachování těch akátů budou jenom včelaři a to asi stačit nebude.
Pepa
xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Ano, to je pravda. Navíc prý svými toxiny zahubí vše v nejbližším okolí ... Ale právě proto, že je to plevel, tak se jistě uchytí jinde, i když jej na jednom místě vykynoží. Třeba je ale možný kompromis. Lidé by spolu měli víc mluvit ... No a pak je tu to dřevo ... tvrdé jako železo a skvělé na soustružení ... To ale také určitě nepadne na váhu ... :-)
Jiří

Dřív se akát vysazoval kvůli silnému kořenovému systému, zpevňovaní svažitých skalnatých terénů a kvůli tomu, že na suchých štěrkovitých půdách dosáhl kořeny hodně hluboko až na spodní vodu a netrpěl tedy nedostetkem vláhy. Taky kvůli specifickému tvrdému dřevu....
Nyní je myslím už oficiálně invazivní rostlina, takže se omezuje i na vládní úrovni, nejen nevládní...

Akát je sice výborná včelařská rostlina, ale jako dřevina to je plevel. Stejně jako vrba jíva, tak užitečný zdroj pylu a nektaru v časném jaře. Na straně zachování těch akátů budou jenom včelaři a to asi stačit nebude.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of J. Matl
Sent: Wednesday, November 03, 2010 12:16 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: čím nahradit akát

Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o radu. Mám 6 včelstev, které jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám z blízké akátiny, kterou však teď chce odstranit místní nevládní organizace. V širším okolí se nachází ještě řepkové pole, na které by se včely zřejmě přesunuly. Jak výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
Děkuji.
Mája
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Vmísím se, ač elév, zkušenější jistě dají lepší rady. Ale: akát je sice skvělý, dá cený a nezastupitelný med, ale často se také nezadaří, doba jeho květu proprší (třeba částečně letos), takže přínos je minimální ... Na Vaši otázku je tedy těžká odpověď. Když je dobrý rok, je to síla a věru cvrkot, když ne, tak není skoro nic ...Včely si jistě najdou jinou snůšku, jste-li v "normální" včelařské krajině. Ale na druhé straně: co je to za "nevládní organizaci"? Proč chtějí odtranit akáty? Dá se s nimi mluvit a vysvětlit jim problém? Lze najít kompromis? Co na to ostatní včelaři v okolí, jsou-li? Což se spojit a mluvit s nimi o tom? A ještě jinak: akát je nezdolný. Nezlomí ho ani nevládní organizace, a to je co říct ...:-) Znám to dobře z mého okolí ...
Hodně štěstí!
Jiří

Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o radu. Mám 6 včelstev, které jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám z blízké akátiny, kterou však teď chce odstranit místní nevládní organizace. V širším okolí se nachází ještě řepkové pole, na které by se včely zřejmě přesunuly. Jak výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
Děkuji.
Mája
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Vmísím se, ač elév, zkušenější jistě dají lepší rady. Ale: akát je sice skvělý, dá cený a nezastupitelný med, ale často se také nezadaří, doba jeho květu proprší (třeba částečně letos), takže přínos je minimální ... Na Vaši otázku je tedy těžká odpověď. Když je dobrý rok, je to síla a věru cvrkot, když ne, tak není skoro nic ...Včely si jistě najdou jinou snůšku, jste-li v "normální" včelařské krajině. Ale na druhé straně: co je to za "nevládní organizaci"? Proč chtějí odtranit akáty? Dá se s nimi mluvit a vysvětlit jim problém? Lze najít kompromis? Co na to ostatní včelaři v okolí, jsou-li? Což se spojit a mluvit s nimi o tom? A ještě jinak: akát je nezdolný. Nezlomí ho ani nevládní organizace, a to je co říct ...:-) Znám to dobře z mého okolí ...
Hodně štěstí!
Jiří

Velmi záleží na tom kde to je. Akát meduje spolehlivě do nadmořské výšky 250m při teplotách nad 20 °C. Jinak jsou jeho výnosy velmi nahodilé Osobně jsem za posledních 20 let zaznamenal výraznou snůšku z něj jen jednou a to jsem z n.v.280m ze střední Moravy

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: V?elka M?ja <malabaletka/=/centrum.cz>
> Předmět: ??m nahradit ak?t
> Datum: 03.11.2010 10:46:23
> ----------------------------------------
> Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o radu. Mám 6 včelstev, které
> jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám z blízké akátiny, kterou
> však teď chce odstranit místní nevládní organizace. V širším okolí se
> nachází ještě řepkové pole, na které by se včely zřejmě přesunuly. Jak
> výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
> Děkuji.
> Mája
>
>
>

Dolet včel za snůškou je 5 kilometrů kolem, účinný dolet včel takové cca 3 kilometry kolem. Pokud v okruhu 1 - 3 kilometrů žádná jiná včelstva nejsou nebo je tam jen malý počet, tak šestero včelstev v průměrné krajině by se mělo vcelku v pohodě uživit i bez akátů.
Trochu čísel: Hektar monokultury nějaké včelařské rostliny, jako je akát, řepka, javor klen, lípy, maliník ... má dávat mezi cca 500 - 1200 kg sladiny. Ostatní kvetoucí rostliny dávají, ty nejhorší okolo 50 kg z hektaru, průměrně ale okolo takových 200 - 400 kg z hektaru. Spotřeba jednoho včelstva v sezóně denně je okol 0,75 - 1 kg sladiny, takže za rok to je cca 100 - 120 kilo sladiny, pro 6 včelstev je to 600 - 720 kilo pro sebe plus 100 - 200 - 300 kilo medu pro včelaře. Šestero včelstev tedy potřebuje mít k dispozici v přírodě zdroje minimálně jednoho tisíce kilo sladiny, to je v případě takových průměrných rostlin asi 5 hektarů kvetoucí monokultury rostlin. Plus mínus .....
Přitom pokud se vezme účinný dolet včel 3 kilometry daleko od stanoviště, sbírají včely sladinu z plochy cca 2800 hektarů.
Máte li tedy v okolí včelstev na těch cca 2800 hektarech "rozfrcané" množství kvetoucích rostlin aspoň z těch 5 hektarů, včely se uživí i bez akátů. V praxi zřejmě ne všechna produkovaná sladina je včelami posbíraná, na druhé straně v kvalitní krajině s vyšší diverzitou by mělo být těch kytek mnohonásobně víc.
Přesněji se to určit nedá, pro základní odhad by se muselo okolí včelstev docela podrobně zmapovat v rastru jednotek až desítek metrů a stejně potom by se to muselo definitivně ověřit několika roky včelaření na tom místě....

Včelky mohou z akátu přinést klidně 30-40kg, záleží na poloze, počasí, síle včel...
Vaše otázka je tak obecně postavená, těžko odpovědět, když nevím, jestli jste vytáčeli jarní med před akátem, aby jste věděli, kolik akátu míváte, protože pokud to víte, je Vaše otázka těžko pochopitelná.
Radek Hubač
Učitel včelařství

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: V?elka M?ja <malabaletka/=/centrum.cz>
> Předmět: ??m nahradit ak?t
> Datum: 03.11.2010 10:46:23
> ----------------------------------------
> Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o radu. Mám 6 včelstev, které
> jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám z blízké akátiny, kterou
> však teď chce odstranit místní nevládní organizace. V širším okolí se
> nachází ještě řepkové pole, na které by se včely zřejmě přesunuly. Jak
> výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
> Děkuji.
> Mája
>
>
>

Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o radu. Mám 6 včelstev, které jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám z blízké akátiny, kterou však teď chce odstranit místní nevládní organizace. V širším okolí se nachází ještě řepkové pole, na které by se včely zřejmě přesunuly. Jak výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
Děkuji.
Mája

Minulý týden byly v Tesku kupy cukru za 11,90 Kč, kdo chtěl, mohl se
zásobit.
Haf
----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 03, 2010 8:16 AM
Subject: Re: Dotace


> Tak s ní honem do supermarketu. :-)
>
> http://ekonomika.idnes.cz/cukr-je-nejdrazsi-za-30-let-kilogram-je-za-temer-
> dvanact-korun-plk-/eko-zahranicni.aspx?c=A101102_162311_ekonomika_vem
>
> Cena surového cukru vystoupila nejvýše za posledních 30 let. Na burze v
> Londýně se dostala až na 30,55 centu za libru (asi 11,90 Kč/kg). Proti
> pondělním hodnotám to byl nárůst o více než tři procenta.
>
> Karel
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5586
> (20101102) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Pastováním musí vzniknout produkt o velikosti krystalů 10 mikronů neboli
0,01 milimetru. Při požití medu nesmí být patrné v medu žádné krystalky, dá
se to přirovnat třeba k nugátové pochoutce.
Takový produkt lze získat pouze z určitých druhů medů dokonale ztekucených
procesem řízené krystalizace (pastováním). Mě se to občas nezdaří a získám
jemně krystalický med.
Haf
----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <t.h.skalice/=/googlemail.com>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 02, 2010 3:15 PM
Subject: Re: Pastovaný květový med


Ahoj,

loni jsem mel stejne otazky, letos jsem docela rad, ze jsem nemel co
pastovat. Medovice je uzasny med, jeste nyni jde bez rozehrivani nalivat.

Loni co jsem nestihl napastovat hned pri prirozene krystalizaci jsem pozdeji
v zime malinko nahral na odhadem 30stupnu aby to bylo podajnejsi a slo
ihned pastovat. Vysledek byl uchazejici, barva uplne stejna jako vzdy,
akorat byla pasta hrubsi na jazyku. Vrtel jsem ale mene - 1xdenne ci
obden.

Uplne med ztekutit a pak naockovat ci pockat az to zacne krystalizovat samo
jsem nezkousel. Vysledek by asi byl jeste o trochu lepsi.
Med nefiltruju a penu po rozehrivani jsem mozna ani nesbiral.

T.H.

2010/10/26 Jakub <bsvoboda/=/centrum.cz>

> Prosím o radu zkušenější. Přestože jsem napastoval proti jiným létům
> dvojnásobek květového medu, poptávka stále roste a zásoby se tenčí. Máte
> někdo zkušenost s výrobou pastovaného medu z již přirozeně
> zkrystalizovaného květového medu (event. květového + řepka)? Mám na mysli
> vzít např. konev krystalického, rozehřát v termokomoře při 45°C, sebrat
> pěnu a po schlazení naočkovat malou dávkou pastovaného a pak postupovat
> jako při pastování čerstvého medu. Nevím, jak rychle probíhá krystalizace
> takovéto "očkované" směsi, jak vypadá konečný produkt z hlediska barvy ,
> chuti, celkového vzhledu a viskozity v porovnání s medem pastovaným "za
> čerstva". Něco asi bude jinak, protože i při šetrném ohřevu se nějaká pěna
> vytvoří a něco tedy z medu bude odstraněno. Podotýkám, že před ponecháním
> medu přirozené krystalizaci při teplotách ca. 10-15°C seberu šum a
> filtruji
> přes jemný uhelon.
> Díky za zkušenosti.
> Jakub
>


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5584 (20101102)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Tak s ní honem do supermarketu. :-)

http://ekonomika.idnes.cz/cukr-je-nejdrazsi-za-30-let-kilogram-je-za-temer-dvanact-korun-plk-/eko-zahranicni.aspx?c=A101102_162311_ekonomika_vem

Cena surového cukru vystoupila nejvýše za posledních 30 let. Na burze v Londýně se dostala až na 30,55 centu za libru (asi 11,90 Kč/kg). Proti pondělním hodnotám to byl nárůst o více než tři procenta.

Karel

nejlepších výsledků jsem dosáhl,tak že vosk rozpustím z rámkuv kotlu s vodou,mám na to fintu ,topím na jedné straně,kde je silnej var,ten vytlačí vosk z hladiny jak je ta voda dokopečka a tam vkládám a vytahuju absolutně čisté rámky,nestane se,že bych je po cestě z vody z kotle navoskoval a navíc ten var odnese i chcuchvalce košilek z drátu,vosk zchládne,dám ho do pytle zatížím na dno kotle zaliju vodou ,vařím a mám to absolutně čistý,vosk projde přes pytel ale všechen odpad podrží,druhej den máte krásný žlutý kolo vosku jen vyměnit za MS

Bez obav. Včely vždy plást vždy pečlivě vyčistí a potáhnou buňky propolisem. Samozřejmě je lepší aby se to nestalo , včely však mají vyvinuté mechanizmy které jim různým poškozením ze stran plísní, kvasinek a jiných patogenů hrozí.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jaroslav Malý <jarda.maly/=/seznam.cz>
> Předmět: Dotaz
> Datum: 03.11.2010 06:19:59
> ----------------------------------------
> Prosím máte-li někdo zkušenost,poraďte.Při posledním vytáčení jsem z obavy před
> loupeží,která se projevovala,nechal panenské plásty se zbytky medu,který v nich
> zkvasil.Obávám se,aby při jarním rozšíření těmito plásty nebyky včely
> ohroženy,nebo nedošlo k narušení chuťových vlastností následné snůšky.
> Díky za každou radu
> J.M.
>
>
>

"Údajně se také dají po seškrábnutí vosku vyčistit vysokotlakou myčkou."

Vysokotlakou myčkou jsem čistil dřevo. Až třísky létaly a to byla ta nejlevnější myčka ze supermarketu. Použitá myčka tedy musí mít bezpodmínečně regulaci tlaku, jinak z něčeho takového jako plastové mezistěny nadělá cáry, případně i možnost stříkat teplejší vodu. Tudíž to musí být jednoznačně nějaká ta dražší myčka.

Pokud by se plásty od medu skladovaly přes zimu v suché místnosti a v průvanu, v komínu nástavků, kde zespodu a shora je síto, měly by teoreticky zbytky medu naopak ještě vysychat a tak by se v nich nemělo nic namnožit. V praxi ale při změnách počasí se to nemusí podařit.
Co se mně takhle zaopatřit plásty, přidával jsem je normálně do včel a nezaznamenal jsem žádný problém. Ale byly to vždy jednotlivé rámky, ne všechny přidávané rámky a čistit ty plásty musela být pro včely občas docela nepříjemná práce.
Proto v poslední době vždy radím plásty dát na zimu včelám, aby je od zbytků medu vyčistily.
Dokonce, pokud tomu nebude bránit třeba nedostatek nástavků nebo přepravní problémy na vzdálenější stanoviště, když ještě teď jsou plásty od medu, poradil bych na cca 14 dní, měsíc podstavení nástavků s těmito plásty pod úly, aby je včelky ještě před zimou vyčistily. Přirozeně s ohledem na možnost vzniku loupeže, ta ale bude dnes mnohem menší než byla možnost vzniku loupeže v září.
Jinak mám takový pocit, že protože já se přikláním tady k tomu, někteří jiní včelaři tady budou mít přesně opačný názor, budeš si muset vybrat.

Prosím máte-li někdo zkušenost,poraďte.Při posledním vytáčení jsem z obavy před loupeží,která se projevovala,nechal panenské plásty se zbytky medu,který v nich zkvasil.Obávám se,aby při jarním rozšíření těmito plásty nebyky včely ohroženy,nebo nedošlo k narušení chuťových vlastností následné snůšky.
Díky za každou radu
J.M.

Plastové mezistěny obecně nejsou vyráběny z plastů, které by snesly vařící vodu, pařák nebo sluneční tavidlo. Certifikace se týká použití hmoty pro styk s potravinami, nikoliv tepelné odolnosti. Čistí se seškrábnutím voskového díla, ponořením do vody cca 65 st C teplé a okartáčováním. Údajně se také dají po seškrábnutí vosku vyčistit vysokotlakou myčkou. Podrobnosti a zatím ani osobní zkušenosti s těmito metodami zatím neznám. Po odzkoušení se rád o zkušenosti podělím. Zatím hledám informace na zahraničních stránkách.

Pozdní výměny matek nedávej do souvislosti s počtem roztočů. Pokud jde o metodiku krmení, nevím, co je to zač, ale já krmím dvěmi dávkami a 12 kg klidně s odstupem jen 2 týdnů a výsledek je dobrý. Krmím u nás v nížině brzy, většinou v červenci obě dávky.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
> Datum: 02.11.2010 11:39:31
> ----------------------------------------
> Jak počítáte roztoče? U většího počtu to už jde asi o nervy :-). Já jsem
> po první fumigaci smetl roztoče na hromádku. Tu jsem nožem rozdělit na 4
> díly. Jeden díl jsem spočetl, vynásobil čtyřmi a dělil počtem včelstev. U
> prvního stanoviště jsem měl průměr 400 roztočů, druhého stanoviště jen 40
> roztočů. Přitom ošetřuji všechny stejně. Průměrný zimní spad na každém
> stanovišti jsem měl do 2 roztočů (hlášeno na schůzi ZO ČSV). Začátkem srpna
> jsem ošetřil Formidolem místo Gabónu, který jsme už druhým rokem neměli.
> Zakrmeno podle metodiky uvedené v časopise včelařství. V 1. týdnu srpna 9
> kg cukru, v posledním týdnu srpna dalších 9 kg cukru.       Po prvním zakrmení
> se včely mohutně rozplodovaly. Začátkem října jsem měnil na obou
> stanovištích několik matek. U těchto včelstev byl větší spad po druhém
> léčení. Průměrné spady po 2. léčení: první stanovitě 27 roztočů, druhé
> stanoviště 37 roztočů. Pozdní výměna matek asi není vhodná s ohledem na
> Varroózu.
>
>
>

"Bohužel nemám ještě skleněný úl, ale docela by mě zajímalo, jestli majitelé oken mohou potvrdit můj názor, že pár hodin po proletu je v úle stále šrumec. "

Podle mých zkušeností to není pravidlem. Šrumec v úlu je tehdy, jestli se má během krátké doby měnit počasí. Pokud to je uprostřed stálého počasí, tak je ten šrumec podstatně menší.
Například teď jsem funigoval 29 před začátkem toho větru, který u nás byl v sobotu a v neděli 30 a 31. V pátek byl klid , možná v dálce hory trochu hučely a jak jsem dával odpoledne podložky a večer fumigoval, včelky při obojím okamžitě vyběhly. Jako kdyby tam ten teplý vítr už byl.
Z hodně dřívější doby, kdy se fumigovalo i při teplotách kolem nuly, si pamatuji rozdíl mezi fumigací uprostřed stálého počasí, denní teploty 5 - 8 st C, noční kolem nuly a fumigací, kdy toto počasí končilo a měl přijít vítr a sněžení, včelky byly znatelně neklidnější.

"Ono než psát blbosti, chce to víc myslet a občäs udělat nějaký ten pokus. "

S tím plně souhlasím. Je třeba myslet, aby člověk nepsal blbosti. U zbytků z vyvařování vosku je ta věc, že pokud se vezmou jakékoliv zbytky z jakékoliv metody, vždy se dalším vyvařením získá další vosk. Kdo si to neuvědomí, tak udělá pokus a potom si myslí, že to, co si myslí, je nejlepší. Platí to hlavně pro metody, kde se vosk získává horkou vodou nebo párou. Výjimky jsou sluneční tavidlo, má tak mizernou účinnost, že ze zbytků z jiné metody už žádný voskj nedostane a potom odstředivka má naopak tak vysokou účinnost, že z jejich zbytků se žádnou vodou nebo párou ani lisováním další vosk nedostane.
Jinak vařák či pařák mám doma někdy od roku 1975 ? a vyvařování vosku v pařicím hrnci provozuji někdy od roku 1990 - 1995 ? přesně to už nevím. Zbytky z pařicího hrnce mají vždy v sobě víc vosku než zbytky z pařáku. Ovšem pařicí hrnec je "lajdákovzdorný". Voští či celé plásty se do něho nahážou a potom už pracuje jen zařízení a pára. Pařák je nutno poměrně pečlivě naplnit, voští prokládat, aby vosk při lisování měl kde unikat a nezůstával uvnitř a taky člověk musí být trpělivý a čekat , až se všechno voští pořádně napaří a prohřeje a teprve potom lisovat. Teprve potom se mu pařák odmění vysokou účinností, rozhodně lepší než prosté vyvařování parou. Kdo je netrpělivý, naháže to tam a chce mít všechno honem, tak pro toho pařák není.

Jinak ovšem je to každého jeho problém, jak si voští vyvaří. Podle mně vyvařování celých plástů, v dávce po 10 - 12 plástech, je slepá ulička, objem nádoby je příliš velký a je tak zbytečně velká tepelná ztráta.

Tak už je rozhodnuto dotace na jedno včelstvo je 133,- kč

KaJi (212.77.163.104) --- 2. 11. 2010
Re: Vysoké listopadové teploty (47877) (47878) (47883)

JM:
kdy včely přestaly létat a byla ještě přijatelná teplota,
------------
To je problém všech přesných BEFELů a předpisů.
V podstatě jsou nesmyslné. Nikde neříkají kde se má teplota
Bohužel nemám ještě skleněný úl, ale docela by mě zajímalo, jestli majitelé oken mohou potvrdit můj názor, že pár hodin po proletu je v úle stále šrumec.
Z dob, kdy jsem včely často rušil jsme si tento poznatek odnesl. :-)
Včera večer jsem proto prvně léčil s baterkou v zubech a na teploměr nehleděl. Protože včely přes den létaly. A to by mělo stačit.
xxxxxxxxxxxxxxx
Ano, Karle, přesně tak. Neřešil jsem to zase až tak, ačkoli teplota prudce klesla, jakmile zmizelo sluníčko. Na někerých úlech mám vzadu okénka. Bylo vidět, že uvnitř panuje čilý ruch, ačkoli teplota teoreticky byla hluboko pod hranicí, kterou uvádí návod na fumigaci ... Kromě toho s Grifinem je to, myslím, i stran vztahu účinnosti a teploty trochu jiný příběh ... Ostatně spad i po 2. fumigaci to snad potvrzuje (viz VMS).
Jiří

Karel

Vidis aspon si je nerusil zbytecne, neco ti to dalo :-))

Ted me napadlo ze zkusim na sklenej ul poradne zabouchat jestli ta rada ma
sve opodstatneni...

T.H.


>
> Bohužel nemám ještě skleněný úl, ale docela by mě zajímalo, jestli majitelé
> oken mohou potvrdit můj názor, že pár hodin po proletu je v úle stále
> šrumec.
> Z dob, kdy jsem včely často rušil jsme si tento poznatek odnesl. :-)
> Včera večer jsem proto prvně léčil s baterkou v zubech a na teploměr
> nehleděl. Protože včely přes den létaly. A to by mělo stačit.
>
> Karel
>

Nektere vcely pyl nosi to ano, ale mel jsem o vikendu rozebrane ctyri
oddelky, abych jeste zuzitkoval letosni matky (vigorky) a jen v jednom byly
dve bunky zavikovaneho plodu tesne pred lihnutim. Kdyz jsem nekdy pred
mesicem naposledy koukl do dvou produkcnich tak byly uz tehdy bez plodu.


Mesic bez zihadla, neveril bych, ze to vydrzim :-)

T.H.



> xxxxxxxxxxxxxxx
> U nás v údolí dolní Mže (ouředně Berounky), ale vlastně i v celých středích
> Čechách bylo v posledních dnech jinak, zima, teploty tak kolem 5 - 6
> stupňů, ráno lehce pod nulou. Byl problém na sobotní fumigaci najít dobu,
> kdy včely přestaly létat a byla ještě přijatelná teplota, protože tam, kde
> svítilo slunce, to bylo ještě cítit. Nicéně i teď padají světlí roztoči. A
> přínos pylu, jak jsem byl popsal níže, je za poledne značný ...
> Jiří
>

JM:
kdy včely přestaly létat a byla ještě přijatelná teplota,
------------
To je problém všech přesných BEFELů a předpisů.
V podstatě jsou nesmyslné. Nikde neříkají kde se má teplota měřit. :-)
Kdyby vyhláška říkala, že včely nesmí býti semknuty těsně v chomáči, to by se to večer po proletu léčilo. :-) A podle typu uteplení úlu by si s tím člověk musel pospíšit či nikoli.

Bohužel nemám ještě skleněný úl, ale docela by mě zajímalo, jestli majitelé oken mohou potvrdit můj názor, že pár hodin po proletu je v úle stále šrumec.
Z dob, kdy jsem včely často rušil jsme si tento poznatek odnesl. :-)
Včera večer jsem proto prvně léčil s baterkou v zubech a na teploměr nehleděl. Protože včely přes den létaly. A to by mělo stačit.

Karel

R. Polášek (85.71.180.241) --- 2. 11. 2010
Re: Vysoké listopadové teploty (47877)

Tady na Ostravsku v podbeskydí v sobotu a neděli na teploměru, čidlo na jižní straně baráku půl metru od stěny 1,80 metru vysoko, 18 - 20 st C. V noci 14 - 15 st C, kolikrát je v létě v noci i chladněji. Právě teď na teploměru 20,6 st C.
Včely bezesporu obnoví plodování a budou spotřebovávat zásoby na zimu.
xxxxxxxxxxxxxxx
U nás v údolí dolní Mže (ouředně Berounky), ale vlastně i v celých středích Čechách bylo v posledních dnech jinak, zima, teploty tak kolem 5 - 6 stupňů, ráno lehce pod nulou. Byl problém na sobotní fumigaci najít dobu, kdy včely přestaly létat a byla ještě přijatelná teplota, protože tam, kde svítilo slunce, to bylo ještě cítit. Nicéně i teď padají světlí roztoči. A přínos pylu, jak jsem byl popsal níže, je za poledne značný ...
Jiří

Myslel jsem P. Baldschuanicum - snad jsem to napsal ok. - u sousedů roste a když vysvitne slunce, včel je na něm dost, ale ne tolik, jak bývá na Břečťanu.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Polygonum Baldschuanicum - rdesno baldžuánské. Ano, to u sousedů na plotě také kvetlo, ale tak před měsícem. Asi to fakt budou ty astry. Nebo měsíčky ...? Dnes to v poledne bylo opět velmi dobře vidět. Značný přínos pylu. Ačkoli chodím po zahradě a velmi hledím, nikde včelu nevidím. Létají jinam. Asi jsem je fakt tou chemií naštval ... :-)
Jiří

Ahoj,

loni jsem mel stejne otazky, letos jsem docela rad, ze jsem nemel co
pastovat. Medovice je uzasny med, jeste nyni jde bez rozehrivani nalivat.

Loni co jsem nestihl napastovat hned pri prirozene krystalizaci jsem pozdeji
v zime malinko nahral na odhadem 30stupnu aby to bylo podajnejsi a slo
ihned pastovat. Vysledek byl uchazejici, barva uplne stejna jako vzdy,
akorat byla pasta hrubsi na jazyku. Vrtel jsem ale mene - 1xdenne ci
obden.

Uplne med ztekutit a pak naockovat ci pockat az to zacne krystalizovat samo
jsem nezkousel. Vysledek by asi byl jeste o trochu lepsi.
Med nefiltruju a penu po rozehrivani jsem mozna ani nesbiral.

T.H.

2010/10/26 Jakub <bsvoboda/=/centrum.cz>

> Prosím o radu zkušenější. Přestože jsem napastoval proti jiným létům
> dvojnásobek květového medu, poptávka stále roste a zásoby se tenčí. Máte
> někdo zkušenost s výrobou pastovaného medu z již přirozeně
> zkrystalizovaného květového medu (event. květového + řepka)? Mám na mysli
> vzít např. konev krystalického, rozehřát v termokomoře při 45°C, sebrat
> pěnu a po schlazení naočkovat malou dávkou pastovaného a pak postupovat
> jako při pastování čerstvého medu. Nevím, jak rychle probíhá krystalizace
> takovéto "očkované" směsi, jak vypadá konečný produkt z hlediska barvy ,
> chuti, celkového vzhledu a viskozity v porovnání s medem pastovaným "za
> čerstva". Něco asi bude jinak, protože i při šetrném ohřevu se nějaká pěna
> vytvoří a něco tedy z medu bude odstraněno. Podotýkám, že před ponecháním
> medu přirozené krystalizaci při teplotách ca. 10-15°C seberu šum a filtruji
> přes jemný uhelon.
> Díky za zkušenosti.
> Jakub
>

No to bych se silně podivil, kdyby Radim zase neopravoval a neoblboval svými teoriemi. Proč je výtěžnost větší je jasné. Nejdřív se napaří košilky, ty pak nenasají tolik vosku a vosk odchází z plástu bez nejmenšího odporu. To se nedá říct o lisovacím pařáku. Než jsem si pařící hrnec obstaral, půjčil jsem si ho a vzniklý odpad znovu prohnal pod sítem a porovnal s odpadem z lisovacího pařáku. Ten měl cca o 1/3 víc vosku nad sítem. Ono než psát blbosti, chce to víc myslet a občäs udělat nějaký ten pokus. Na výtěžnost vosku je podle mého nejlepší vyhřívaná odstředivka, potom upravená modifikace vyváření pod sítem a pak náš pařící hrnec. Rozdíly nejsou nijak velké, stačí vyzkoušet! Zdraví R. Stonjek

Díky, Petře. Astry nevylučuji, vratič je už u nás mimo úvahu, už odkvetl,
břečťan doslova hučel včelami na začátku října, ale teď je už ticho, ani
včelka. Polygonum: které myslíte? Je jich hodně. Ale u nás stejně už nic
.. kromě hořčice, kterou mám vysetou kousek od úlů, kvete, ale včely na ní
nejsou ... A těch aster ... Ptal jsem se jich dokonce (tedy včel, nikoli
aster ... ), leč žádná odpověď. Asi jsem je naštval fumigací ...
Klidný den všem!
Jiří
------------
Myslel jsem P. Baldschuanicum - snad jsem to napsal ok. - u sousedů roste a když vysvitne slunce, včel je na něm dost, ale ne tolik, jak bývá na Břečťanu. Ten Vratič mám na zahradě, je to nějaký ozdobnější druh a lítají na něj taky, ale pomálu. Ten žlutý pyl typuji na 99% na ty astry, protože jsou skoro na každé zahrádce a ta trocha co mám na té své, je když počasí dovolí doslova obsypaná včelami. Plánuji v nejbližší době udělat pořádný záhon různých druhů trvalek a astry v něm budou hojně zastoupeny.
Pěkný den, Petr

Tady na Ostravsku v podbeskydí v sobotu a neděli na teploměru, čidlo na jižní straně baráku půl metru od stěny 1,80 metru vysoko, 18 - 20 st C. V noci 14 - 15 st C, kolikrát je v létě v noci i chladněji. Právě teď na teploměru 20,6 st C.
Včely bezesporu obnoví plodování a budou spotřebovávat zásoby na zimu.

Zdravím všechny, co říkáte na tato listopadová tepla? U nás je teď právě na Trutnovsku v poledne 12°, v novinách jsem četl že je někde snad i 15°.....Produkční včelstva jsem v půli srpna zakrmil 20ti kily cukru a jestli bude takhle celý listopad jak je vyhrožováno, tak začínám mít pochybnosti, jestli bude zakrmeno dost. Ať se daří, Libor.

Jak počítáte roztoče? U většího počtu to už jde asi o nervy :-). Já jsem po první fumigaci smetl roztoče na hromádku. Tu jsem nožem rozdělit na 4 díly. Jeden díl jsem spočetl, vynásobil čtyřmi a dělil počtem včelstev. U prvního stanoviště jsem měl průměr 400 roztočů, druhého stanoviště jen 40 roztočů. Přitom ošetřuji všechny stejně. Průměrný zimní spad na každém stanovišti jsem měl do 2 roztočů (hlášeno na schůzi ZO ČSV). Začátkem srpna jsem ošetřil Formidolem místo Gabónu, který jsme už druhým rokem neměli. Zakrmeno podle metodiky uvedené v časopise včelařství. V 1. týdnu srpna 9 kg cukru, v posledním týdnu srpna dalších 9 kg cukru. Po prvním zakrmení se včely mohutně rozplodovaly. Začátkem října jsem měnil na obou stanovištích několik matek. U těchto včelstev byl větší spad po druhém léčení. Průměrné spady po 2. léčení: první stanovitě 27 roztočů, druhé stanoviště 37 roztočů. Pozdní výměna matek asi není vhodná s ohledem na Varroózu.

kovarpe (e-mailem) --- 2. 11. 2010
Re: Zdroj pylu v ??jnu a listopadu. (47835) (47837)

včely nosí za poledne při dobré teplotě jasně žlutý pyl v docela slušném
množství. Už to tu vícekrát padlo. Nepřišel jsem na to, odkud jej mají.
Kvetou ještě astry, brutnák, měsíčky, moc už toho ale není ... Odkud by to
mohlo být? Jiří
----------------
U nás hlavně různé druhy aster, polygonum a dokvétá vratič - to by mohlo být ono.
P. Kovář
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Díky, Petře. Astry nevylučuji, vratič je už u nás mimo úvahu, už odkvetl, břečťan doslova hučel včelami na začátku října, ale teď je už ticho, ani včelka. Polygonum: které myslíte? Je jich hodně. Ale u nás stejně už nic ... kromě hořčice, kterou mám vysetou kousek od úlů, kvete, ale včely na ní nejsou ... A těch aster ... Ptal jsem se jich dokonce (tedy včel, nikoli aster ...:-) ), leč žádná odpověď. Asi jsem je naštval fumigací ...:-)
Klidný den všem!
Jiří

No, výtěžnost vosku v pařáku , kde se vosk získává parou a potom ještě lisuje, je jaksi už logicky větší než výtěžnost parou, kde se vosk získává jen parou. Akorát se s tím pařákem musí umět dělat neboli trochu chápat souvislosti. Pokud spěchám a nenechám uvnitř pařáku páru proniknout do voští a roztavit ho, tak logicky ta výtěžnost je mizerná. Ono voští je už z principu izolační materiál, takže nějakou dobu trvá, než setou párou prohřeje.... Podobně tak jako když lisuji najednou celý obsah vařáku a navíc jsem tam dal voští rozbité na drobné kousky, takže vosk v pařáku je sice roztavený , ale cestu ven z vložky pařáku má ucpanou drtím ze zbytků voští a košilek, takže neteče.....
Jinak s tím "rezem" souhlasím, je to velký problém pocínovaných pařáků. A oprava je složitá a nákladná. Ovšem do mého pařáku se dává kovová vložka a lisuje se v ní,hlavně ta musí být nezávadná a potom jen spodek vařáku, kde vosk z té vložky stéká a odpouštěcí trubka, kterou vosk z vařáku odtéká, ostatní může být rezavé
Taky souhlasím s tím, že práce s pařákem je podstatně pracnější než práce třeba s parním tavičem. V dnešní době, kdy vosk je vzhledem k práci a energii levný, vychází vyvařování vosku pařákem hůře než dříve....A je třeba uvažovat věci kolem toho, klasické vyvařování na peci, kdy kvůli vyvařování vosku v zimě vyhřívám nějakou dílnu na dvorku a to teplo nechám potom utéct, nevyužiji ho na třeba nějakou další následnou práci na něčem, najednou vychází poměrně draho.....
Jak nad tím uvažuji, pařák mám taky totiž doma, jen jsem ho dlouho nepoužil, tak snad nejlevnější bude dnes pařák mít na elektrický ohřev, zvenku případně ještě masívně izolovaný nějakou textilní izolací a tavit voští v létě, kdy je teplo a průběžně jen parou uvnitř, když se sejde těch několik kilo na jednu dávku....

V mém případě to byl spad po první fumigaci, ale předtím bylo léčeno KM. V
jediném případě jsem měl spad kolem 300 roztočů, jinak podstatně nižší.
Haf
----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 02, 2010 7:57 AM
Subject: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci


To už ale byla 2. fumigace, po první bylo tisíce...
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
> Datum: 01.11.2010 19:30:20
> ----------------------------------------
> Vidím to ze svého pohledu asi takto - vše co je do 300 po fumigaci, to je
> nízký spad a na loupež kolabujícího včelstva to nevypadá.
>
>
>


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5583 (20101101)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Určitě jsi patřičně sám se sebou spokojen, jak dobře jsi nakoupil, ale je tomu tak opravdu? V první várce se to chce přesvědčit, jaký vosk mi vytéká. Není li žlutý, ale např do šeda, klidně si nech z vařáku víko a šroub, ten se hodí vždy a ostatní odnes do zběrných surovin, to je neopravitelná závada a hlavně velmi pravděpodobná. Šroubovat lisem se musí velmi s citem, protože jinak se utrhne letování a to se dá opravit pouze špatně. Kupovat si nový z anticora je vyhazování peněz, protože dnes už jsme dál. Za ty peníze se dají koupit dva parní taviče, kde se celé plásty naskládají a za hoďku je hotovo a drátky zůstávají. Výtěžnost i bez lisování je o něco lepší. To je způsob jak pro malého tak většího včelaře velmi výhodný a vyhovuje i přes 100 včelstev. Nedáno jsem dělal pořádek v kůlně a bez sebemenší lítosti jsem pařák hodil do kontejneru.Někomu by se možná do skanzenu hodil, ale v běžném provozu je to nepoužitelný krám. Rád bych byl poslem příznivějších zpráv! Zdraví R. Stonjek

Ještě bych chtěl dodat, že pokud je ten starý vařák pocínovaný a více rezavý, tak v tom bych viděl dost problém, vosk bude dost porušován. A i když se opraví kyselinou, už bude na navrácení do včel na mezistěny méně vhodný.
Jedině snad že by se voští nejdřív vytavilo ve slunečním tavidle nebo parou a získal se tak vosk na mezistěny a ze zbytků by se vosk vytavil v tom poškozeném vařáku a získal vosk na svíčky a jiné použití mimo včely. Jenže ty zbytky jsou napadány zavíječi a plísněmi, muselo by se vyřešit jejich skladování.

"U nás hlavně různé druhy aster, polygonum a dokvétá vratič - to by mohlo být ono."

No, vratič mám pocit, že včely ani neláká, protože moc zapáchá. nepamatuji si, že bych naněm nějaké včely sledoval. U nás už dávno odkvetl.

"Slíbil jsem, že dám vědět, jak dopadne můj experiment s tavením díla s plastovou mezistěnou v tomto aparátu. Takže do toho:
Výsledek byl naprosto jednoznačný: plastové mezistěny nelze dlouhodobě vystavovat účinkům páry, jinak dojde k jejich totální destrukci. Z mezistěn se staly pouhé neforemné krouceniny naprosto nevyužitelné v dalším provozu.
Ty, kteří uvažují o pořízení celoplastových rámků či plastových mezistěn, upozorňuju na to, že jejich čištění bude problematické. Pouhé „špachtlování“ sice teoreticky stačí, ale neprobíhá při tom dezinfekce (zůstává na povrchu vosk a propolis), takže se efektivita obměny díla podstatně zhoršuje. Otázka je, zda a jak by se plastové mezistěny daly louhovat. Taky to budu zkoušet, ale vidím to černě"

Já myslím, že není co zkoušet. Pokud se mají plastové mezistěny čistit párou, musí mít přiložený atest, že vydrží teplotu takových 110 - 120 st C. To je strašně snadné, vylisovat z nějakého plastu levné mezistěny, ony napoprvé taky dobře vypadají, ale ta podmínka přežít čištění parou je na plast, který má být levný, dost náročná.
Velkoprovozy jsou jiná věc, tak se dá použít aparatura, která čistí rámky třeba horkou vodou 70 st C teplou, taková teplotu by měl už levný plast vydržet bez větších problémů, ale zase musí být relativně náročná aparature, která hlídá tu teplotu čerpané vody.