Včelařská konference

Plastové mezistěny obecně nejsou vyráběny z plastů, které by snesly vařící vodu, pařák nebo sluneční tavidlo. Certifikace se týká použití hmoty pro styk s potravinami, nikoliv tepelné odolnosti. Čistí se seškrábnutím voskového díla, ponořením do vody cca 65 st C teplé a okartáčováním. Údajně se také dají po seškrábnutí vosku vyčistit vysokotlakou myčkou. Podrobnosti a zatím ani osobní zkušenosti s těmito metodami zatím neznám. Po odzkoušení se rád o zkušenosti podělím. Zatím hledám informace na zahraničních stránkách.

Pozdní výměny matek nedávej do souvislosti s počtem roztočů. Pokud jde o metodiku krmení, nevím, co je to zač, ale já krmím dvěmi dávkami a 12 kg klidně s odstupem jen 2 týdnů a výsledek je dobrý. Krmím u nás v nížině brzy, většinou v červenci obě dávky.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
> Datum: 02.11.2010 11:39:31
> ----------------------------------------
> Jak počítáte roztoče? U většího počtu to už jde asi o nervy :-). Já jsem
> po první fumigaci smetl roztoče na hromádku. Tu jsem nožem rozdělit na 4
> díly. Jeden díl jsem spočetl, vynásobil čtyřmi a dělil počtem včelstev. U
> prvního stanoviště jsem měl průměr 400 roztočů, druhého stanoviště jen 40
> roztočů. Přitom ošetřuji všechny stejně. Průměrný zimní spad na každém
> stanovišti jsem měl do 2 roztočů (hlášeno na schůzi ZO ČSV). Začátkem srpna
> jsem ošetřil Formidolem místo Gabónu, který jsme už druhým rokem neměli.
> Zakrmeno podle metodiky uvedené v časopise včelařství. V 1. týdnu srpna 9
> kg cukru, v posledním týdnu srpna dalších 9 kg cukru.       Po prvním zakrmení
> se včely mohutně rozplodovaly. Začátkem října jsem měnil na obou
> stanovištích několik matek. U těchto včelstev byl větší spad po druhém
> léčení. Průměrné spady po 2. léčení: první stanovitě 27 roztočů, druhé
> stanoviště 37 roztočů. Pozdní výměna matek asi není vhodná s ohledem na
> Varroózu.
>
>
>

"Bohužel nemám ještě skleněný úl, ale docela by mě zajímalo, jestli majitelé oken mohou potvrdit můj názor, že pár hodin po proletu je v úle stále šrumec. "

Podle mých zkušeností to není pravidlem. Šrumec v úlu je tehdy, jestli se má během krátké doby měnit počasí. Pokud to je uprostřed stálého počasí, tak je ten šrumec podstatně menší.
Například teď jsem funigoval 29 před začátkem toho větru, který u nás byl v sobotu a v neděli 30 a 31. V pátek byl klid , možná v dálce hory trochu hučely a jak jsem dával odpoledne podložky a večer fumigoval, včelky při obojím okamžitě vyběhly. Jako kdyby tam ten teplý vítr už byl.
Z hodně dřívější doby, kdy se fumigovalo i při teplotách kolem nuly, si pamatuji rozdíl mezi fumigací uprostřed stálého počasí, denní teploty 5 - 8 st C, noční kolem nuly a fumigací, kdy toto počasí končilo a měl přijít vítr a sněžení, včelky byly znatelně neklidnější.

"Ono než psát blbosti, chce to víc myslet a občäs udělat nějaký ten pokus. "

S tím plně souhlasím. Je třeba myslet, aby člověk nepsal blbosti. U zbytků z vyvařování vosku je ta věc, že pokud se vezmou jakékoliv zbytky z jakékoliv metody, vždy se dalším vyvařením získá další vosk. Kdo si to neuvědomí, tak udělá pokus a potom si myslí, že to, co si myslí, je nejlepší. Platí to hlavně pro metody, kde se vosk získává horkou vodou nebo párou. Výjimky jsou sluneční tavidlo, má tak mizernou účinnost, že ze zbytků z jiné metody už žádný voskj nedostane a potom odstředivka má naopak tak vysokou účinnost, že z jejich zbytků se žádnou vodou nebo párou ani lisováním další vosk nedostane.
Jinak vařák či pařák mám doma někdy od roku 1975 ? a vyvařování vosku v pařicím hrnci provozuji někdy od roku 1990 - 1995 ? přesně to už nevím. Zbytky z pařicího hrnce mají vždy v sobě víc vosku než zbytky z pařáku. Ovšem pařicí hrnec je "lajdákovzdorný". Voští či celé plásty se do něho nahážou a potom už pracuje jen zařízení a pára. Pařák je nutno poměrně pečlivě naplnit, voští prokládat, aby vosk při lisování měl kde unikat a nezůstával uvnitř a taky člověk musí být trpělivý a čekat , až se všechno voští pořádně napaří a prohřeje a teprve potom lisovat. Teprve potom se mu pařák odmění vysokou účinností, rozhodně lepší než prosté vyvařování parou. Kdo je netrpělivý, naháže to tam a chce mít všechno honem, tak pro toho pařák není.

Jinak ovšem je to každého jeho problém, jak si voští vyvaří. Podle mně vyvařování celých plástů, v dávce po 10 - 12 plástech, je slepá ulička, objem nádoby je příliš velký a je tak zbytečně velká tepelná ztráta.

Tak už je rozhodnuto dotace na jedno včelstvo je 133,- kč

KaJi (212.77.163.104) --- 2. 11. 2010
Re: Vysoké listopadové teploty (47877) (47878) (47883)

JM:
kdy včely přestaly létat a byla ještě přijatelná teplota,
------------
To je problém všech přesných BEFELů a předpisů.
V podstatě jsou nesmyslné. Nikde neříkají kde se má teplota
Bohužel nemám ještě skleněný úl, ale docela by mě zajímalo, jestli majitelé oken mohou potvrdit můj názor, že pár hodin po proletu je v úle stále šrumec.
Z dob, kdy jsem včely často rušil jsme si tento poznatek odnesl. :-)
Včera večer jsem proto prvně léčil s baterkou v zubech a na teploměr nehleděl. Protože včely přes den létaly. A to by mělo stačit.
xxxxxxxxxxxxxxx
Ano, Karle, přesně tak. Neřešil jsem to zase až tak, ačkoli teplota prudce klesla, jakmile zmizelo sluníčko. Na někerých úlech mám vzadu okénka. Bylo vidět, že uvnitř panuje čilý ruch, ačkoli teplota teoreticky byla hluboko pod hranicí, kterou uvádí návod na fumigaci ... Kromě toho s Grifinem je to, myslím, i stran vztahu účinnosti a teploty trochu jiný příběh ... Ostatně spad i po 2. fumigaci to snad potvrzuje (viz VMS).
Jiří

Karel

Vidis aspon si je nerusil zbytecne, neco ti to dalo :-))

Ted me napadlo ze zkusim na sklenej ul poradne zabouchat jestli ta rada ma
sve opodstatneni...

T.H.


>
> Bohužel nemám ještě skleněný úl, ale docela by mě zajímalo, jestli majitelé
> oken mohou potvrdit můj názor, že pár hodin po proletu je v úle stále
> šrumec.
> Z dob, kdy jsem včely často rušil jsme si tento poznatek odnesl. :-)
> Včera večer jsem proto prvně léčil s baterkou v zubech a na teploměr
> nehleděl. Protože včely přes den létaly. A to by mělo stačit.
>
> Karel
>

Nektere vcely pyl nosi to ano, ale mel jsem o vikendu rozebrane ctyri
oddelky, abych jeste zuzitkoval letosni matky (vigorky) a jen v jednom byly
dve bunky zavikovaneho plodu tesne pred lihnutim. Kdyz jsem nekdy pred
mesicem naposledy koukl do dvou produkcnich tak byly uz tehdy bez plodu.


Mesic bez zihadla, neveril bych, ze to vydrzim :-)

T.H.



> xxxxxxxxxxxxxxx
> U nás v údolí dolní Mže (ouředně Berounky), ale vlastně i v celých středích
> Čechách bylo v posledních dnech jinak, zima, teploty tak kolem 5 - 6
> stupňů, ráno lehce pod nulou. Byl problém na sobotní fumigaci najít dobu,
> kdy včely přestaly létat a byla ještě přijatelná teplota, protože tam, kde
> svítilo slunce, to bylo ještě cítit. Nicéně i teď padají světlí roztoči. A
> přínos pylu, jak jsem byl popsal níže, je za poledne značný ...
> Jiří
>

JM:
kdy včely přestaly létat a byla ještě přijatelná teplota,
------------
To je problém všech přesných BEFELů a předpisů.
V podstatě jsou nesmyslné. Nikde neříkají kde se má teplota měřit. :-)
Kdyby vyhláška říkala, že včely nesmí býti semknuty těsně v chomáči, to by se to večer po proletu léčilo. :-) A podle typu uteplení úlu by si s tím člověk musel pospíšit či nikoli.

Bohužel nemám ještě skleněný úl, ale docela by mě zajímalo, jestli majitelé oken mohou potvrdit můj názor, že pár hodin po proletu je v úle stále šrumec.
Z dob, kdy jsem včely často rušil jsme si tento poznatek odnesl. :-)
Včera večer jsem proto prvně léčil s baterkou v zubech a na teploměr nehleděl. Protože včely přes den létaly. A to by mělo stačit.

Karel

R. Polášek (85.71.180.241) --- 2. 11. 2010
Re: Vysoké listopadové teploty (47877)

Tady na Ostravsku v podbeskydí v sobotu a neděli na teploměru, čidlo na jižní straně baráku půl metru od stěny 1,80 metru vysoko, 18 - 20 st C. V noci 14 - 15 st C, kolikrát je v létě v noci i chladněji. Právě teď na teploměru 20,6 st C.
Včely bezesporu obnoví plodování a budou spotřebovávat zásoby na zimu.
xxxxxxxxxxxxxxx
U nás v údolí dolní Mže (ouředně Berounky), ale vlastně i v celých středích Čechách bylo v posledních dnech jinak, zima, teploty tak kolem 5 - 6 stupňů, ráno lehce pod nulou. Byl problém na sobotní fumigaci najít dobu, kdy včely přestaly létat a byla ještě přijatelná teplota, protože tam, kde svítilo slunce, to bylo ještě cítit. Nicéně i teď padají světlí roztoči. A přínos pylu, jak jsem byl popsal níže, je za poledne značný ...
Jiří

Myslel jsem P. Baldschuanicum - snad jsem to napsal ok. - u sousedů roste a když vysvitne slunce, včel je na něm dost, ale ne tolik, jak bývá na Břečťanu.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Polygonum Baldschuanicum - rdesno baldžuánské. Ano, to u sousedů na plotě také kvetlo, ale tak před měsícem. Asi to fakt budou ty astry. Nebo měsíčky ...? Dnes to v poledne bylo opět velmi dobře vidět. Značný přínos pylu. Ačkoli chodím po zahradě a velmi hledím, nikde včelu nevidím. Létají jinam. Asi jsem je fakt tou chemií naštval ... :-)
Jiří

Ahoj,

loni jsem mel stejne otazky, letos jsem docela rad, ze jsem nemel co
pastovat. Medovice je uzasny med, jeste nyni jde bez rozehrivani nalivat.

Loni co jsem nestihl napastovat hned pri prirozene krystalizaci jsem pozdeji
v zime malinko nahral na odhadem 30stupnu aby to bylo podajnejsi a slo
ihned pastovat. Vysledek byl uchazejici, barva uplne stejna jako vzdy,
akorat byla pasta hrubsi na jazyku. Vrtel jsem ale mene - 1xdenne ci
obden.

Uplne med ztekutit a pak naockovat ci pockat az to zacne krystalizovat samo
jsem nezkousel. Vysledek by asi byl jeste o trochu lepsi.
Med nefiltruju a penu po rozehrivani jsem mozna ani nesbiral.

T.H.

2010/10/26 Jakub <bsvoboda/=/centrum.cz>

> Prosím o radu zkušenější. Přestože jsem napastoval proti jiným létům
> dvojnásobek květového medu, poptávka stále roste a zásoby se tenčí. Máte
> někdo zkušenost s výrobou pastovaného medu z již přirozeně
> zkrystalizovaného květového medu (event. květového + řepka)? Mám na mysli
> vzít např. konev krystalického, rozehřát v termokomoře při 45°C, sebrat
> pěnu a po schlazení naočkovat malou dávkou pastovaného a pak postupovat
> jako při pastování čerstvého medu. Nevím, jak rychle probíhá krystalizace
> takovéto "očkované" směsi, jak vypadá konečný produkt z hlediska barvy ,
> chuti, celkového vzhledu a viskozity v porovnání s medem pastovaným "za
> čerstva". Něco asi bude jinak, protože i při šetrném ohřevu se nějaká pěna
> vytvoří a něco tedy z medu bude odstraněno. Podotýkám, že před ponecháním
> medu přirozené krystalizaci při teplotách ca. 10-15°C seberu šum a filtruji
> přes jemný uhelon.
> Díky za zkušenosti.
> Jakub
>

No to bych se silně podivil, kdyby Radim zase neopravoval a neoblboval svými teoriemi. Proč je výtěžnost větší je jasné. Nejdřív se napaří košilky, ty pak nenasají tolik vosku a vosk odchází z plástu bez nejmenšího odporu. To se nedá říct o lisovacím pařáku. Než jsem si pařící hrnec obstaral, půjčil jsem si ho a vzniklý odpad znovu prohnal pod sítem a porovnal s odpadem z lisovacího pařáku. Ten měl cca o 1/3 víc vosku nad sítem. Ono než psát blbosti, chce to víc myslet a občäs udělat nějaký ten pokus. Na výtěžnost vosku je podle mého nejlepší vyhřívaná odstředivka, potom upravená modifikace vyváření pod sítem a pak náš pařící hrnec. Rozdíly nejsou nijak velké, stačí vyzkoušet! Zdraví R. Stonjek

Díky, Petře. Astry nevylučuji, vratič je už u nás mimo úvahu, už odkvetl,
břečťan doslova hučel včelami na začátku října, ale teď je už ticho, ani
včelka. Polygonum: které myslíte? Je jich hodně. Ale u nás stejně už nic
.. kromě hořčice, kterou mám vysetou kousek od úlů, kvete, ale včely na ní
nejsou ... A těch aster ... Ptal jsem se jich dokonce (tedy včel, nikoli
aster ... ), leč žádná odpověď. Asi jsem je naštval fumigací ...
Klidný den všem!
Jiří
------------
Myslel jsem P. Baldschuanicum - snad jsem to napsal ok. - u sousedů roste a když vysvitne slunce, včel je na něm dost, ale ne tolik, jak bývá na Břečťanu. Ten Vratič mám na zahradě, je to nějaký ozdobnější druh a lítají na něj taky, ale pomálu. Ten žlutý pyl typuji na 99% na ty astry, protože jsou skoro na každé zahrádce a ta trocha co mám na té své, je když počasí dovolí doslova obsypaná včelami. Plánuji v nejbližší době udělat pořádný záhon různých druhů trvalek a astry v něm budou hojně zastoupeny.
Pěkný den, Petr

Tady na Ostravsku v podbeskydí v sobotu a neděli na teploměru, čidlo na jižní straně baráku půl metru od stěny 1,80 metru vysoko, 18 - 20 st C. V noci 14 - 15 st C, kolikrát je v létě v noci i chladněji. Právě teď na teploměru 20,6 st C.
Včely bezesporu obnoví plodování a budou spotřebovávat zásoby na zimu.

Zdravím všechny, co říkáte na tato listopadová tepla? U nás je teď právě na Trutnovsku v poledne 12°, v novinách jsem četl že je někde snad i 15°.....Produkční včelstva jsem v půli srpna zakrmil 20ti kily cukru a jestli bude takhle celý listopad jak je vyhrožováno, tak začínám mít pochybnosti, jestli bude zakrmeno dost. Ať se daří, Libor.

Jak počítáte roztoče? U většího počtu to už jde asi o nervy :-). Já jsem po první fumigaci smetl roztoče na hromádku. Tu jsem nožem rozdělit na 4 díly. Jeden díl jsem spočetl, vynásobil čtyřmi a dělil počtem včelstev. U prvního stanoviště jsem měl průměr 400 roztočů, druhého stanoviště jen 40 roztočů. Přitom ošetřuji všechny stejně. Průměrný zimní spad na každém stanovišti jsem měl do 2 roztočů (hlášeno na schůzi ZO ČSV). Začátkem srpna jsem ošetřil Formidolem místo Gabónu, který jsme už druhým rokem neměli. Zakrmeno podle metodiky uvedené v časopise včelařství. V 1. týdnu srpna 9 kg cukru, v posledním týdnu srpna dalších 9 kg cukru. Po prvním zakrmení se včely mohutně rozplodovaly. Začátkem října jsem měnil na obou stanovištích několik matek. U těchto včelstev byl větší spad po druhém léčení. Průměrné spady po 2. léčení: první stanovitě 27 roztočů, druhé stanoviště 37 roztočů. Pozdní výměna matek asi není vhodná s ohledem na Varroózu.

kovarpe (e-mailem) --- 2. 11. 2010
Re: Zdroj pylu v ??jnu a listopadu. (47835) (47837)

včely nosí za poledne při dobré teplotě jasně žlutý pyl v docela slušném
množství. Už to tu vícekrát padlo. Nepřišel jsem na to, odkud jej mají.
Kvetou ještě astry, brutnák, měsíčky, moc už toho ale není ... Odkud by to
mohlo být? Jiří
----------------
U nás hlavně různé druhy aster, polygonum a dokvétá vratič - to by mohlo být ono.
P. Kovář
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Díky, Petře. Astry nevylučuji, vratič je už u nás mimo úvahu, už odkvetl, břečťan doslova hučel včelami na začátku října, ale teď je už ticho, ani včelka. Polygonum: které myslíte? Je jich hodně. Ale u nás stejně už nic ... kromě hořčice, kterou mám vysetou kousek od úlů, kvete, ale včely na ní nejsou ... A těch aster ... Ptal jsem se jich dokonce (tedy včel, nikoli aster ...:-) ), leč žádná odpověď. Asi jsem je naštval fumigací ...:-)
Klidný den všem!
Jiří

No, výtěžnost vosku v pařáku , kde se vosk získává parou a potom ještě lisuje, je jaksi už logicky větší než výtěžnost parou, kde se vosk získává jen parou. Akorát se s tím pařákem musí umět dělat neboli trochu chápat souvislosti. Pokud spěchám a nenechám uvnitř pařáku páru proniknout do voští a roztavit ho, tak logicky ta výtěžnost je mizerná. Ono voští je už z principu izolační materiál, takže nějakou dobu trvá, než setou párou prohřeje.... Podobně tak jako když lisuji najednou celý obsah vařáku a navíc jsem tam dal voští rozbité na drobné kousky, takže vosk v pařáku je sice roztavený , ale cestu ven z vložky pařáku má ucpanou drtím ze zbytků voští a košilek, takže neteče.....
Jinak s tím "rezem" souhlasím, je to velký problém pocínovaných pařáků. A oprava je složitá a nákladná. Ovšem do mého pařáku se dává kovová vložka a lisuje se v ní,hlavně ta musí být nezávadná a potom jen spodek vařáku, kde vosk z té vložky stéká a odpouštěcí trubka, kterou vosk z vařáku odtéká, ostatní může být rezavé
Taky souhlasím s tím, že práce s pařákem je podstatně pracnější než práce třeba s parním tavičem. V dnešní době, kdy vosk je vzhledem k práci a energii levný, vychází vyvařování vosku pařákem hůře než dříve....A je třeba uvažovat věci kolem toho, klasické vyvařování na peci, kdy kvůli vyvařování vosku v zimě vyhřívám nějakou dílnu na dvorku a to teplo nechám potom utéct, nevyužiji ho na třeba nějakou další následnou práci na něčem, najednou vychází poměrně draho.....
Jak nad tím uvažuji, pařák mám taky totiž doma, jen jsem ho dlouho nepoužil, tak snad nejlevnější bude dnes pařák mít na elektrický ohřev, zvenku případně ještě masívně izolovaný nějakou textilní izolací a tavit voští v létě, kdy je teplo a průběžně jen parou uvnitř, když se sejde těch několik kilo na jednu dávku....

V mém případě to byl spad po první fumigaci, ale předtím bylo léčeno KM. V
jediném případě jsem měl spad kolem 300 roztočů, jinak podstatně nižší.
Haf
----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 02, 2010 7:57 AM
Subject: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci


To už ale byla 2. fumigace, po první bylo tisíce...
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
> Datum: 01.11.2010 19:30:20
> ----------------------------------------
> Vidím to ze svého pohledu asi takto - vše co je do 300 po fumigaci, to je
> nízký spad a na loupež kolabujícího včelstva to nevypadá.
>
>
>


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5583 (20101101)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Určitě jsi patřičně sám se sebou spokojen, jak dobře jsi nakoupil, ale je tomu tak opravdu? V první várce se to chce přesvědčit, jaký vosk mi vytéká. Není li žlutý, ale např do šeda, klidně si nech z vařáku víko a šroub, ten se hodí vždy a ostatní odnes do zběrných surovin, to je neopravitelná závada a hlavně velmi pravděpodobná. Šroubovat lisem se musí velmi s citem, protože jinak se utrhne letování a to se dá opravit pouze špatně. Kupovat si nový z anticora je vyhazování peněz, protože dnes už jsme dál. Za ty peníze se dají koupit dva parní taviče, kde se celé plásty naskládají a za hoďku je hotovo a drátky zůstávají. Výtěžnost i bez lisování je o něco lepší. To je způsob jak pro malého tak většího včelaře velmi výhodný a vyhovuje i přes 100 včelstev. Nedáno jsem dělal pořádek v kůlně a bez sebemenší lítosti jsem pařák hodil do kontejneru.Někomu by se možná do skanzenu hodil, ale v běžném provozu je to nepoužitelný krám. Rád bych byl poslem příznivějších zpráv! Zdraví R. Stonjek

Ještě bych chtěl dodat, že pokud je ten starý vařák pocínovaný a více rezavý, tak v tom bych viděl dost problém, vosk bude dost porušován. A i když se opraví kyselinou, už bude na navrácení do včel na mezistěny méně vhodný.
Jedině snad že by se voští nejdřív vytavilo ve slunečním tavidle nebo parou a získal se tak vosk na mezistěny a ze zbytků by se vosk vytavil v tom poškozeném vařáku a získal vosk na svíčky a jiné použití mimo včely. Jenže ty zbytky jsou napadány zavíječi a plísněmi, muselo by se vyřešit jejich skladování.

"U nás hlavně různé druhy aster, polygonum a dokvétá vratič - to by mohlo být ono."

No, vratič mám pocit, že včely ani neláká, protože moc zapáchá. nepamatuji si, že bych naněm nějaké včely sledoval. U nás už dávno odkvetl.

"Slíbil jsem, že dám vědět, jak dopadne můj experiment s tavením díla s plastovou mezistěnou v tomto aparátu. Takže do toho:
Výsledek byl naprosto jednoznačný: plastové mezistěny nelze dlouhodobě vystavovat účinkům páry, jinak dojde k jejich totální destrukci. Z mezistěn se staly pouhé neforemné krouceniny naprosto nevyužitelné v dalším provozu.
Ty, kteří uvažují o pořízení celoplastových rámků či plastových mezistěn, upozorňuju na to, že jejich čištění bude problematické. Pouhé „špachtlování“ sice teoreticky stačí, ale neprobíhá při tom dezinfekce (zůstává na povrchu vosk a propolis), takže se efektivita obměny díla podstatně zhoršuje. Otázka je, zda a jak by se plastové mezistěny daly louhovat. Taky to budu zkoušet, ale vidím to černě"

Já myslím, že není co zkoušet. Pokud se mají plastové mezistěny čistit párou, musí mít přiložený atest, že vydrží teplotu takových 110 - 120 st C. To je strašně snadné, vylisovat z nějakého plastu levné mezistěny, ony napoprvé taky dobře vypadají, ale ta podmínka přežít čištění parou je na plast, který má být levný, dost náročná.
Velkoprovozy jsou jiná věc, tak se dá použít aparatura, která čistí rámky třeba horkou vodou 70 st C teplou, taková teplotu by měl už levný plast vydržet bez větších problémů, ale zase musí být relativně náročná aparature, která hlídá tu teplotu čerpané vody.

včely nosí za poledne při dobré teplotě jasně žlutý pyl v docela slušném
množství. Už to tu vícekrát padlo. Nepřišel jsem na to, odkud jej mají.
Kvetou ještě astry, brutnák, měsíčky, moc už toho ale není ... Odkud by to
mohlo být? Jiří
----------------
U nás hlavně různé druhy aster, polygonum a dokvétá vratič - to by mohlo být ono.
P. Kovář

"Dobrý den, pořídil jsem si starší pařák na vosk.
Poradí někdo, jak s ním dosahnout maximální výtěžnosti,jak nadělat co nejméně nepořádku, popř.jaké zásady je nutno dodržovat při práci? "


Vařák se dá používat pro rychlé získávání vosku, kdy ve zbytcích toho hodně zbude stejně tak jako pro pomalé vyvařování, kdy ve zbytcích není skoro nic. Protože když se naplněný vařák vaří a postupně se utahuje, furt až hodiny nějaký vosk teče. Kdysi byla cena práce 5 - 10 Kč za hodinu, cena uhlí nebo elektřiny nízká a vosk se vykupoval za cca 60 Kč za kilo, takže se vyplácelo vyvařovat pomalu a důkladně. Dnes je cena práce při minimální mzdě okolo 50 Kč za hodinu, vosk se vykupuje za cca 80 kč za kilo a energie je drahá, je tedy výhodné vyvařovat rychle a s nižší účinností.
Na práci v vařákem je nutná nějaká pracovní místnost, kde nevadí rozšlapání vosku po podlaze, protože tomu se nevyhne. Pro rychlou práci jsou třeba nejméně dvě vnitřní kovové vložky, jedna se lisuje a druhá se venku chladí a čistí v nějaké vaniče od vylisovaného voští. Do každé vložky jsou třeba takové 3 pytlíky do vařáku na voští, prodávají se ve včelařských potřebách. Ty umožňují vytahovat vylisované voští najednou. A potom až 4 kruhové pomocné vložky, ty se dříve třeba vázaly z proutí, dávaly se mezi pytlíky a při lisování odváděly vylisovaný vosk z prostředku vložky ven, bez nich se se muselo lisovat a vařit víc a vosk tekl pomaleji.
Práce při vyvařování velkého množství vosku potom spočívala v tom, že na peci se ve velkém hrnci ve vodě rozvařovalo voští. To se potom vařící nalévalo do pytlíků do kovové vložky do vařáku, jednotlivé pytlíky se prokládaly těmi proutěnými vložkami. Jak byl vařák plný, lisovalo se a horkou párou z vařáku ještě zahřívalo. Hlavní lisování trvalo 15 minut, půl hodiny ? než se to parou z vařáku pořádně prohřálo a potom vylisovalo, pak se ale mohlo furt dolisovávat a dotahovat a furt tekl vosk. Jak bylo hotovo, vytáhla se celá kovová vložka ven, do vařáku vložila druhá, na dno proutěná vložka, na to pytlík, do něho vařící voští , na pytlík proutěná vložka, na to další pytlík, do něho vařící voští......
Za den se takhle mohlo vyvařit desítky kilo vosku....pokud se moc nečekalo, až "všechen" vosk vyteče.
Pokud to je kvalitní nerezový vařák, mohlo by stačit vytékající vosk dát do izolované nádoby nebo přihřívat, aby dávka zůstala tekutá a potom celá nalít ideálně do nějaké hranaté plastové krabice, která tu teplotu vydrží a nechat v klidu co nejpomaleji ztuhnout. Z kostek ztuhlého vosku se v ideálním případě jen oškrábe zespodu usazená vrstva nečistot a je v jedné operaci hotový čistý vosk. Do hranaté krabice proto, protože z kulatých kusů vosku se blbě dělá balík pro zasílání poštou. Pokud je vařák pocínovaný poškozenější nebo se vosk v nádobě při zahřívání vařil, bude asi třeba vosk znova převařovat, opravovat kyselinou a čistit, oškrabovat nečistoty možná i vícekrát. To byla maximalistická možnost vyvařování.
Minimalistická je, že se do kovové vložky do pytlíků nacpe studené voští, aby se tam toho vešlo co nejvíc, tak asi drti, případně se během vyvařování přidá další pytlík studeného voští a proutěná vložka. Voští se prohřívá parou a taví jen ve vařáku, takže jedna dávka trvá až dvě hodiny ? než se to všechno prohřeje a vylisuje. Pak se vymění kovová vložka a zase cpou pytlíky se studeným voštím. Takhle se udělá méně, ale taky méně zašpiní okolí voskem a vosk je kvalitnější, protože voští není vařené s vodou, ale je jen vytavováno parou. Zvláště by to mělo být poznat v nerezovém vařáku.

To už ale byla 2. fumigace, po první bylo tisíce...
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
> Datum: 01.11.2010 19:30:20
> ----------------------------------------
> Vidím to ze svého pohledu asi takto - vše co je do 300 po fumigaci, to je
> nízký spad a na loupež kolabujícího včelstva to nevypadá.
>
>
>

Dobrý den, pořídil jsem si starší pařák na vosk.
Poradí někdo, jak s ním dosahnout maximální výtěžnosti,jak nadělat co nejméně nepořádku, popř.jaké zásady je nutno dodržovat při práci?
Díky za všechny rady. J.Chramosta.

Všeobecne sa vie, že ťažba vosku zo starších plástov tradičným parákom je pomerne nízka. Zlepšiť sa do dá rozvarením vyrezaných plástov v kotli vo vriacej vode, "brečku" preložiť do vreca - pytle, preložiť do koša paráka, uzavrieť a nechať poriadne prejsť parou, použiť tzv samotok, až prestáva prirodzene vytekať vosk do sedimentačnej nádoby, začať obsah lisovať. Takto získate maximum obsahu vosku v plástoch. Kým sprcúvate voštiny v paráku, pripravte si ďalšie plásty v počte tak 10-12 ks.

Roztoči měli světle hnědou barvu.
Haf
----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 01, 2010 7:41 PM
Subject: Re: Následná komtrola spadu roztočů po fumigaci


> František Hazdra napsal:
>
>>Dnes jsem provedl opakovanou kontrolu spadu roztočů po fumigaci. Tedy 3
> dny po prvním sčítáním. Sčítání spadu jsem vykonal dopoledne, odpoledne
> bylo úžasné počasí, včely dělaly prolety, doslova to jen hučelo. Dost jich
> nosilo světle žlutý pyl.
>>Výsledek sčítání byl následující:
> 0 až 10 roztočů 19
> 11 až 20 roztočů 9
> 21 až 30 roztočů 6
> Většina roztočů bylo světlých
> Haf
> ...................
>
> Tak to vypadá, jestli jsem to dobře spočítal, že ve všech včelstvech to
> bylo po fumigaci do 300 ks.
> To asi kyselina dobře zabrala.
> Škoda že nemáte k dispozici přirozený spad před fumigací.
> Ti světlí roztoči jsou myšleni průhlední (nedokonale vyvinutí tzn.
> svědčící
> o plodování včelstva), nebo světle hnědí? (což je jaksi subjektivní určení
> a je mi to těžko vyhodnotit :) )
>
> Díky za upřesnění.
>
> RK
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5582
> (20101101) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

K tavení díla používám generátor páry, kterou vháním do speciálního parního bubnu se soušemi.
Viz:
http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelareni.php?id=1204645457&cat=parove-tavidlo-vosku-s-bubnem

Slíbil jsem, že dám vědět, jak dopadne můj experiment s tavením díla s plastovou mezistěnou v tomto aparátu. Takže do toho:

Výsledek byl naprosto jednoznačný: plastové mezistěny nelze dlouhodobě vystavovat účinkům páry, jinak dojde k jejich totální destrukci. Z mezistěn se staly pouhé neforemné krouceniny naprosto nevyužitelné v dalším provozu.
Ty, kteří uvažují o pořízení celoplastových rámků či plastových mezistěn, upozorňuju na to, že jejich čištění bude problematické. Pouhé „špachtlování“ sice teoreticky stačí, ale neprobíhá při tom dezinfekce (zůstává na povrchu vosk a propolis), takže se efektivita obměny díla podstatně zhoršuje. Otázka je, zda a jak by se plastové mezistěny daly louhovat. Taky to budu zkoušet, ale vidím to černě.

Oficiálně ohlašuji, že opouštím tábor zastánců plastových mezistěn a celoplastových rámků. Letos jsem zkoušel vytáčet panenské dílo bez drátků. Při standardním postupu 3etapového vytáčení nedocházelo k žádnému poškození i u velmi přeplněných plástů. To mě přesvědčilo vydat se cestou dřevo plus přilepená vosková mezistěna.

//\/\\//

Dobrý den, pořídil jsem si starší pařák na vosk.
Poradí někdo, jak s ním dosahnout maximální výtěžnosti,jak nadělat co nejméně nepořádku, popř.jaké zásady je nutno dodržovat při práci?
Díky za všechny rady.
J.Chramosta.

Doplním proč následná kontrola po 1. fumigaci je u mne asi zbytečná.
Fumigace je velmi učinná.
1.Fumigace 17.9 až21.9.22.9.10 ( BEZ PLODU)       
PRVNÍ SLOUPEC 24H PO FUMIGACI ( JEDNOTLIVÁ VČELSTVA)
DRUHÝ SLOUPEC 48H PO FUMIGACI
420 15
435 6       
222 5
227 0              
70                     
500       
165 40
205 5       
270
65
335 4              
87       
80 + 70=150 6       
300 6
400 6       
590+23=613 2              
560+16=576 2       

Pyl v ůle ?
Holub :Mě není jasná jedna věc. Jak se při takové metodě (totální obměny díla) dostane do nového díla dostatek pylu pro jarní rozvoj
Sám o sobě nemám zimní plodování rád.
Zdá se mi jako neumerně nákladné vynaložení energie.
Ze včely rády, často plodují i v unoru je všem praktikům jasné.
a já to včelám rozmlouvat nebudu.
Při slovech "totální obměna díla" mne napadají souvislosti s totalitou jak nacistickou ( konečné řešení)tak komunistickou, .
Myslím si že v přírodě se totálně nechová skoro žádný organismus (vyjma lidí).
J.B.

František Hazdra napsal:

>Dnes jsem provedl opakovanou kontrolu spadu roztočů po fumigaci. Tedy 3 dny po prvním sčítáním. Sčítání spadu jsem vykonal dopoledne, odpoledne bylo úžasné počasí, včely dělaly prolety, doslova to jen hučelo. Dost jich nosilo světle žlutý pyl.
>Výsledek sčítání byl následující:
0 až 10 roztočů 19
11 až 20 roztočů 9
21 až 30 roztočů 6
Většina roztočů bylo světlých
Haf
....................

Tak to vypadá, jestli jsem to dobře spočítal, že ve všech včelstvech to bylo po fumigaci do 300 ks.
To asi kyselina dobře zabrala.
Škoda že nemáte k dispozici přirozený spad před fumigací.
Ti světlí roztoči jsou myšleni průhlední (nedokonale vyvinutí tzn. svědčící o plodování včelstva), nebo světle hnědí? (což je jaksi subjektivní určení a je mi to těžko vyhodnotit :) )

Díky za upřesnění.

RK

Vidím to ze svého pohledu asi takto - vše co je do 300 po fumigaci, to je nízký spad a na loupež kolabujícího včelstva to nevypadá.

No já už jedu v daleko větších mnopžstvích pastovaného medu, Takže pastovací kombajn, plnění lahví tlakem apod. Ale princip je v podstatě stejný. Mě se nejlépe osvědčilo pastovat řepkový med, protože to jde samo, pak květový a lesní jde nejhůř, ale ten by pastoval pouze ... že? Med se musí 100% rozppustit a pak až vychladne naočkovat ho nějakým malým množstvím pastovaného medu. Na konev asi tak 3 polévkové vrchovaté lžíce a míchat. Stačí 1 x deně. Med je napastován, až když na jazyku necítíte krystalickou strukturu. Pro chuť a přesvědčení nových zákazníků není špatné do řepky šoupnout asi 1/7 medovice. Pak se jedná o výraznější chuť. V malém se plní nejlépe hotový, ten se nahřeje na 30 stupňů a pak se nalévá jako med střihacím ventilem. Zákazníci si zvyknou a pak odbyt stále stoupá. Tak ať je to tak vždycky. Zdraví R. Stonjek

Tak to je dobré. U mě v maringotce vyjímečně pár, ale doma 3 včelstva desítky a čtvrté stovky.. Světlého jsem nenašel žádného, všechno dospělci. mám pocit, že někde loupily..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>
> Předmět: Následná komtrola spadu roztočů po fumigaci
> Datum: 29.10.2010 19:32:30
> ----------------------------------------
> Dnes jsem provedl opakovanou kontrolu spadu roztočů po fumigaci. Tedy 3 dny po
> prvním sčítáním. Sčítání spadu jsem vykonal dopoledne, odpoledne bylo úžasné
> počasí, včely dělaly prolety, doslova to jen hučelo. Dost jich nosilo světle
> žlutý pyl. Výsledek sčítání byl následující:
> 0 až 10 roztočů 19
> 11 až 20 roztočů 9
> 21 až 30 roztočů 6
> Většina roztočů bylo světlých
> Haf
>
>
>

No No. Rozvoj moru ve včelstvu probíhá několik let a ne okamžitě. Poslední výzkumy ve světě ukazují, že ve stěrech ze stěn úlů se nachází tak málo spor, že to není možné. Za hlavní šiřitele moru jsou podezírání trubci.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: Praktické potlačování chorob a parazitóz aneb Pojďme konečně k
> jádru věci!
> Datum: 01.11.2010 09:52:16
> ----------------------------------------
> ....
> Zajímá mě jenom to, zda včelstva časem uhynou, nebo ne. To je to hlavní, to je
> alfa omega, to je to jediné, co má význam řešit a o čem má cenu mezi praktikami
> diskutovat!!!
>
> Amen
>
> S pozdravem M. Václavek
>
> //\/\\//
>
> Na tohle ti nikdo nemůže zodpovědně odpovědět, chovat včelstva, ve kterých je
> mor, je prostě zakázané.
> Samotná obměna díla určitě nestačí. Znám případ (na trutnovsku), kde včelař
> osadil staré (prázdné) úly a okamžitě v nich propukl mor v plné síle. V okolí se
> mor nevyskytoval. Bylo to přes třicet let po válce, úly po Němcích pohozené
> desítky let ve stodole. Takže pouhá výměna díla určitě nestačí.
> Pepa
>
>

U velkých objemů to asi chce nějaké to vybavení, ale pokud chcete pastovat ve 4litrových sklenicích, tak není nic jednoduššího. Sklenice mám uzavřené plastovým víčkem a po naočkování malým množstvím krystalického medu je 2x nebo 3x za den převalím, a tím se to promíchá samo.Je pravda, že sklenice nemohou být zcela plné, ale tak do 4/5objemu. Při pokojové teplotě za 2 dny hotovo. Je to absolutně čistá a lehká práce .
Zdraví Kor.

Páni, myslím si, že to čo píšete nie celkom korenšponduje s tým, v čom spočíva krémovanie či pastovanie medu. Potiaľ je to poriadku, pokiaľ píšeme, že zrýchľujeme pochod kryštalizácie vhodného medu npr. ovocného, aj to je v poriadku, keď krémujeme med, ktorý má do kryštalizácie ďaleko a pritom doňho pridáme "zaočkujeme" krémový med, ktorý to urýchľuje.

K tomu aby došlo k dokonalému premiešaniu medu však musíme použiť vhodné miechadlo, aby začal žiadaný proces, pripraviť jemný krémový med. Keďže nie každý med (možno len repkový) kyštalizuje jemno, niektorý vytvára hrubé kryštaly (npr. medovicový), takýto krémový-pastovaný med nespĺňa tieto parametre.

Používanie najčastejšie drevených obdĺžnikových hranolov z z tvrdého dreva nemá len med miešať, ale hlavne má častým premiešavaním rozbíjať väčšie tvoriace sa kryštalky ovocného a hroznového cukru, aby bol jemným. Dokonca je normou daná aj veľkosť kryštalkov a len takto pripravený med môžeme označiť ako krémový respektívne pastovaný.
Všetko ostatné je len skryštalizovaný med.

Co je mor v "plné" síle?

Ojedinělé napadené buňky - klinický nález v počátečním stadiu
Souvislé napadené plochy - "v plné síle"
Stačí?
Pepa

Ono to očkování zní jednoduše, ale zas tak úplně jednoduché není. Co já jsem očkoval v čtyřlitrovkách, tak zkrystalovaný med se musí rozmělnit v 2 - 4 násobku tekutého medu a potom prolít přes hrubé sítko, aby se tam nedostaly větší kusy zkrystalovaného medu. Teprve potom přijde řada na míchání, aby ten naočkovaný tuhý med byl v tom tekutém rovnoměrně rozložený. Už je pak vcelku jedno, jestli to bude převrácením sklenic nebo přeléváním medu mezi sklenicemi nebo třeba mícháním nějakou tyčkou nebo vařečkou.

U velkých objemů to asi chce nějaké to vybavení, ale pokud chcete pastovat ve 4litrových sklenicích, tak není nic jednoduššího. Sklenice mám uzavřené plastovým víčkem a po naočkování malým množstvím krystalického medu je 2x nebo 3x za den převalím, a tím se to promíchá samo.Je pravda, že sklenice nemohou být zcela plné, ale tak do 4/5objemu. Při pokojové teplotě za 2 dny hotovo. Je to absolutně čistá a lehká práce .
Zdraví Kor.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: josef <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Pastovani medu.
> Datum: 31.10.2010 19:01:19
> ----------------------------------------
> Casto hledam inspiraci a snazim se vzdelavat . Rad ctu nektere postrehy
> zkusenych vcelaru a bohuzel je mi smutno ze nekdy nekterym jde vice o
> tecku carku ci preklep , nez podstatu teto konference. Jsem zacinjici
> vcelar a nenapadlo me ze budu tady necim prispivat, kdyby. Kdyby med ,
> ktery jsme si nechali pro svou potrebu nejevil znamky zacinajici
> krystalizace. Manzelka v kuchyni ma maly slehac do nej jsem si udelal nerez
> nastavec a velmi jednoduse promichavam v jednotlivy 4l lahvich med. Jde to
> vyborne. Ma-li nekdo zkusenosti s pastovanim v tak malych objemech budu
> vdecny za kazdou informaci. Josef
>
>
>

Z Včelař:
Spojit dvě plnohodnotná včelstva-nakrmená,proléčená,převedená zimou a mít výnos z rebky 60kg.To znamená 30kg na včelstvo.To dokáže kde kdo v univerzálu.Pak se bát rojení a muset honem dělat oddělky v pracovní špičce když se vytáčí jarní med

---

No právě rojení se bát nemusím, protože v půlce jara včelstva půlím. Včely zůstanou po celou sezónu ve snůškové kondici, na rojení nebudou mít ani pomyšlení, protože propásnou vhodné termíny. Standardním výnosy z řepky okolních včelařů jsou kolem 20 kg.
Chov matek provádím přímo v bezmatečných oddělcích na nastartované misky ze sádky. Sice je to primitivní způsob chovu, ale je to nenáročné, flexibilní a výsledky jsou zcela uspokojivé.

MV

Sroll Josef:
Samotná obměna díla určitě nestačí. Znám případ (na trutnovsku), kde včelař osadil staré (prázdné) úly a okamžitě v nich propukl mor v plné síle.

---

To je relativní tvrzení. Co je mor v „plné“ síle? Vymírající včelstvo, nebo klinický nález pár buněk nakaženého plodu?
Jak tak pozoruji, jak to chodí, spíše to vidím na tu druhou variantu.

Znám dobře, o čem je řeč. Jednak jsem vyškolený prohlížitel včelstev a jednak mám přímé zkušenosti s morem. Byl nalezen ve včelstvech pana Sehnoutky, u kterého jsem začínal včelařit. Měl tehda něco přes 30 včelstev. Po tři roky jsem u něho včelařil. Za tu dobu jsem prolezl skoro každé jeho včelstvo a ani v jednom jsem na nic nenarazil.
V okolí jeho včelstev se objevilo ohnisko a následovala řada plošných vyšetřeních měli. Z nich vyplynuly nálezy i u pana Sehnoutky. Měl tak nízký stupeň moru, že prohlížitel musel pečlivě hodiny prohlížet jeho včelstva, než něco našel. Nakonec přece jenom pár buněk objevil. Kvůli těmto pár buňkám musela všechna jeho vzorně vedená včelstva do ohně.

Tehda byly ve stejné vesnici objeveny celkem 4 ohniska, z nich některá obsahovala včelstva již ve vrcholných fázích moru, takže si asi dovedete představit, jak silnému infekčnímu tlaku musela být včelstva př. Sehnoutky vystavena.

MV

PS
Mimochodem, pokud ty staré úly byly po morových včelstvech, není žádný zázrak, že v nich hned propukl mor. Ale v jaké míře? Typuji, že by ty včelstva vydržela minimálně 3 roky, i kdyby v nich za tu dobu nikdo nevyměnil ani jeden plást.

....
Zajímá mě jenom to, zda včelstva časem uhynou, nebo ne. To je to hlavní, to je alfa omega, to je to jediné, co má význam řešit a o čem má cenu mezi praktikami diskutovat!!!

Amen

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Na tohle ti nikdo nemůže zodpovědně odpovědět, chovat včelstva, ve kterých je mor, je prostě zakázané.
Samotná obměna díla určitě nestačí. Znám případ (na trutnovsku), kde včelař osadil staré (prázdné) úly a okamžitě v nich propukl mor v plné síle. V okolí se mor nevyskytoval. Bylo to přes třicet let po válce, úly po Němcích pohozené desítky let ve stodole. Takže pouhá výměna díla určitě nestačí.
Pepa

"Casto hledam inspiraci a snazim se vzdelavat . Rad ctu nektere postrehy zkusenych vcelaru a bohuzel je mi smutno ze nekdy nekterym jde vice o tecku carku ci preklep , nez podstatu teto konference. Jsem zacinjici vcelar a nenapadlo me ze budu tady necim prispivat, kdyby. Kdyby med , ktery jsme si nechali pro svou potrebu nejevil znamky zacinajici krystalizace. Manzelka v kuchyni ma maly slehac do nej jsem si udelal nerez nastavec a velmi jednoduse promichavam v jednotlivy 4l lahvich med. Jde to vyborne. Ma-li nekdo zkusenosti s pastovanim v tak malych objemech budu vdecny za kazdou informaci. Josef"

Když mluvíte s někým tváří v tvář, automaticky se mu v odpovědích přizpůsobujete. Vidíte, jak je starý, jak je vzhledem k stáří nebo jiným okolnostem oblečený, jestli odpoví na nějakou banální věc lehce a bez přemýšlení nebo i banální odpověď doluje s velkým úsilím a sotva ji dá dohromady... Jinak pak odpovíte člověku na první pohled inteligentnímu a s velkým rozhledem v daném tématu a jinak třeba nějakému prosťáčkovi a ani o tom nepřemýšlíte.
Tady v diskuzi se nic takového poznat nedá. Jen je vidět, jestli to, co napíše, je v pořádku nebo ne, jestli ten člověk dělá hrubky v textu nebo ne, případně trochu se dá poznat z výběru slov, jinak nic. Jestli tedy někdo se v příspěvku v diskuzi dopouští hrubek a všelijakých zhůvěřilostí v textu, bývá mu automaticky odpovídáno jako prosťáčkovi, už proto, že se z jeho textu předjímá, že by něco složitějšího ani nepochopil.
Přirozeně, nějaký překlep, pokud je evidentně náhodný, se nebere v úvahu.

U pastování, podle mně docela stačí čerstvý průhledný med hlídat a v době , kdy průhlednost začíná mizet, med se začínající krystalizací zakaluje, ale stále je tekutý, ho ten kritický týden, dva týdny přelévat z láhve do láhve. Dokud med neztuhne natolik, že už sám od sebe neteče a přelévat nejde. Je to takové "soft" pastování, které sice není úplně rovnocenné s pravým pastováním, ale je nenáročné na zařízení a dostatečně změkčuje ztuhlý med, takže se takový med nabírá podobně dobře jako pastovaný. U čtyřlitrových flašek jako "velkobalení" medu by pak připadalo v úvahu med, až přestane téct, přendat do nějakých kilových a podobných sklenic, které jsou pro spotřebu výhodnější.
Takhle manipulovat s medem by si podle mně měli zvyknout všichni, kdo nakupují od včelařů čerstvý nezkrystalizovaný a nepastovaný med. Je rozdíl mít měkčí med, který se dá nabrat lžičkou a podobně a tvrdý ztuhlý med, který se musí doslova sekat nebo dokonce ztekucovat vyšší teplotou v flašce.
Co se týká pastování šlehačem, mělo by se dát pozor na vmíchávání bublinek vzduchu do medu, ty v tuhém medu zůstávají a mají údajně snižovatdobu skladování medu.

s oddělkama je naprosto zásadní ,aby vyšli až po řepce,tzn. je mít po zimě v určité vychytané síle,aby byly v řepce v tahu,tu se nabízí možnost to po zimě doladit s oddělků a jiné kejkle ,jde o TO umět to odhadnout,nesleduju tím žádnou metodiku,používám oddělky(matky) kde potřebuju ,protože včelařův rok nabízí bezpočet situací,u kterých je oddělek(matka) řešením,navíc málokdy původnímu včelstvu vracím oddělek,už solidní mladé včelstvo schopnýho výkonu...

Spojit dvě plnohodnotná včelstva-nakrmená,proléčená,převedená zimou a mít výnos z rebky 60kg.To znamená 30kg na včelstvo.To dokáže kde kdo v univerzálu.Pak se bát rojení a muset honem dělat oddělky v pracovní špičce když se vytáčí jarní med.Takovéto čachrování se dá dělat možná do 60včelstev,určitě ne u 300včelstev.Včelařením se živín,ale v tomto sistemu nevidím žádnou ekonomickou výhodu.Jenom spoustu zbytečné práce.S tim spojováním a znovu tvoření oddělku je více práce než celoroční ošetřování dvojnásobného počtu včelstev při dvouleté výmněně matek.Na srpen si obědnám třebas 100matek za 100kč za kus i s klíckou a poštovným,v poklidu vymněním matky kde to mám v plánu a není co řešit.

doberá uřimnost;+ děkuji každý med snad krystalizuje-i agátový x let. jinak je přehřátý) v malém omjemu jsemnepastoval nelepší je řepkový tomu se nic nevírovná naini opampeliškový chce to mýchat hnet po vyčeření čistota-jemnost ´=ocenění redonální výrobemk pod cizím jménem

Pavel Holub:
Mě není jasná jedna věc. Jak se při takové metodě (totální obměny díla) dostane do nového díla dostatek pylu pro jarní rozvoj. V tomto smyslu bych stál o vysvětlení.

____________________________________________________________

Opět to opakuji, já žádný brzký jarní rozvoj nepotřebuji a nechci, takže nepotřebuji a nechci jak zimní plodování, tak ani pyl v zimních zásobách. Příští rok začátkem předjaří posilním včelstva oddělky, respektive "včelstva včelstvy" (letos jsem nedělal klasické oddělky, ale půlil včelstva, takže teď mezi oddělky a produkčními včelstvy nemám rozdíly (kromě stáří matky). Minulé čtyři sezóny jsem spojování prováděl již na podzim v říjnu, ale letos mimo jiné vzhledem k tomu, aby se mi spojování nekřížilo s první fumigací, jsem vše odložil až na příští rok. Vystačím si s pozvolným rozvojem v souladu s fenologickým rozvojem přírody, tady i se snůškovými zdroji.

Brzký nástup intenzivního plodování je u velmi silných včelstev kontraproduktivní a nepotřebný. Rychlý rozvoj přibližuje nástup rojové nálady. Zbytečně urychluje odchod zimních včel, které by jinak díky svým tukobílkovinným zásobám mohly dlouhou dobu plnit funkci létavky. Místo toho se z nich stanou krmičky a z nich krátkověké létavky, které rychle odejdou. Budou se sice po čase líhnout kvanta nových generací, ale ty kvůli tomu, že byly produkovány v překotném rozvoji (méně kvalitní krmná strava) budou krátkověkké (ve funkci létavky vydrží sotva dva týdny), takže ve výsledku sice včelstvo vychová mnohem více plodu, ale nebude silnější, nebude mít více létavek, nepřinese více medu, naopak přinese míň medu a ještě k tomu budou mít větší spotřebu a aby toho nebylo málo, ještě k tomu takováto včelstva zazimovávají slabší. To je stav, kterého se sérií metodik vyhýbám. Výsledkem jsou 60 kg výnosy z řepky.

MV

Casto hledam inspiraci a snazim se vzdelavat . Rad ctu nektere postrehy zkusenych vcelaru a bohuzel je mi smutno ze nekdy nekterym jde vice o tecku carku ci preklep , nez podstatu teto konference. Jsem zacinjici vcelar a nenapadlo me ze budu tady necim prispivat, kdyby. Kdyby med , ktery jsme si nechali pro svou potrebu nejevil znamky zacinajici krystalizace. Manzelka v kuchyni ma maly slehac do nej jsem si udelal nerez nastavec a velmi jednoduse promichavam v jednotlivy 4l lahvich med. Jde to vyborne. Ma-li nekdo zkusenosti s pastovanim v tak malych objemech budu vdecny za kazdou informaci. Josef

Chtěl jsem se zeptat, máte někdo tip na nějakou takovou rostlinu nebo keřík?
Měla by přežít období ranních mrazíků aspoň -5 st C a v počasí, jako je nyní, zase obnovit kvetení a produkovat nějaký pyl. Přitom by měla jít snadno pěstovat na obyčejné zahradě a být snadno k sehnání. J.Matl

Jedna z takýchto rastlín je astra vŕbolistá /Aster salignus/, vysoká až 1,5 m, začínajúca kvinúť začiatkom septembra a kvitne sporadicky ešte i teraz. Dáva mnoho peľu a niečo nektáru, ľahko sa rozmnožuje podzemnými trsmi, meisto výsadmi môže byť aj vlhké, astre to len prospieva.Najlepšie ju presádzať v tomto čase, za 5 rokov vytvorí ž 2 árovú enklávu. Vie sa prispôsobiť , dokáže potlačiť všetky buriny, vytvára bohaté enklávy, šíri sa aj bez prispenia človeka semenami, ktoré vietor hlavne v zime roznáša po snehu do okolia. Niekedy je taká hojná, že je až nepríjemná, ľudia ju trpia len preto, že je to príjemný kvet.

Milan Čáp (e-mailem) --- 31. 10. 2010
Re: Zdroj pylu v říjnu a listopadu. (47835) (47837)

Dne 31.10.2010 10:59, J. Matl napsal(a):
> Nicméně:
> včely nosí za poledne při dobré teplotě jasně žlutý pyl v docela slušném
> množství.
>
Co třeba Břečťan?

Milan Čáp
xxxxxxxxxxxxxxxxxx
Jo, na ten jsem koukal, ale na něm už včely nebyly, myslím už dokvetl tak před třemi nedělemi ... Právě vylezlo sluníčko, tak to ještě prověřím ... Možná ale kvete jinde mimo můj dosah ... Za polende na sluníčku ještě kus doletí. I když často k večeru stihnou doletět na leták a tam to (obalené pylem) už dál nezvládnou, chybí jen pár kroků ... smutný pohled, když je tam ráno najdu ...

Dne 31.10.2010 10:59, J. Matl napsal(a):
> Nicméně:
> včely nosí za poledne při dobré teplotě jasně žlutý pyl v docela slušném
> množství. Už to tu vícekrát padlo. Nepřišel jsem na to, odkud jej mají.
> Kvetou ještě astry, brutnák, měsíčky, moc už toho ale není ... Odkud by to
> mohlo být? Jiří
>
>
Co třeba Břečťan?

Milan Čáp

""""""""Já rozhodně neprovozuji 100% Rašovskou metodu a ani nemůžu (mám jen NN úly). Tmavé dílo odstraňuji na podzim, takže včely jsou nuceny přezimovat na panenském díle. Letos dělám menší výjimku: u dna zůstává jeden nízký nástavek s tmavým dílem, který příští rok bude sloužit jako medník. Takže jsem se trochu více přiblížil 100% Rašovské metodě. """""
Mě není jasná jedna věc. Jak se při takové metodě (totální obměny díla) dostane do nového díla dostatek pylu pro jarní rozvoj. V tomto smyslu bych stál o vysvětlení.

R. Polášek (85.71.180.241) --- 31. 10. 2010
Zdroj pylu v říjnu a listopadu.

Chtěl jsem se zeptat, máte někdo tip na nějakou takovou rostlinu nebo keřík?

Měla by přežít období ranních mrazíků aspoň -5 st C a v počasí, jako je nyní, zase obnovit kvetení a produkovat nějaký pyl. Přitom by měla jít snadno pěstovat na obyčejné zahradě a být snadno k sehnání. Letos totiž poslední soused, která ještě jakžtakž nechával na zahradě přírodní trávník s jetelem a pampeliškami a pododbně, ho zhobloval sekačkou, skalky a jiné okrasné porosty, kterých bylo dříve v okolí na zahradách dost, už nejsou a včelky jsou tak odkázány jen na kousky u chodníků a příkopů, na které se sekačkou zapomněli.
Mě napadá ze snadno dostupných setých jedině hořčice a afrikány, ale ty obojí jsou citlivé na mráz a afrikány se musí rozsazovat a z trvalek vřesy a vřesovce, ty jsou ale náročné na pěstování a musí to být ten správný kultivar, který kvete ve správnou dobu...
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Afrikány už mi pomrzly a bylo jen těsně pod nulou. Horčice drží ... Vřesy kvetou, ale včely jsem na nich neviděl. Vřesovce to rozbalí až v únoru. Patologicky kvetou některé květiny, které mají kvést až na jaře. To ale není výjimka bývá to občas a je jich málo. Ještě topinambury ... Nicméně: včely nosí za poledne při dobré teplotě jasně žlutý pyl v docela slušném množství. Už to tu vícekrát padlo. Nepřišel jsem na to, odkud jej mají. Kvetou ještě astry, brutnák, měsíčky, moc už toho ale není ... Odkud by to mohlo být? Jiří

Já mám pro tuto dobu pro včelky vysazené hvězdnice (astry). Je jich vícero druhů jak barevných, tak i výškových. Lehce se rozmnožují a proto nejsou cenově náročné. Spíše jich lze získat od někoho kdo jich pěstuje, protože se rozmnožují od kořene rozrůstáním.

Chtěl jsem se zeptat, máte někdo typ na nějakou takovou rostlinu nebo keřík?

Měla by přežít období ranních mrazíků aspoň -5 st C a v počasí, jako je nyní zase obnovit kvetení a produkovat nějaký pyl. Přitom by měla jít snadno pěstovat na obyčejné zahradě a být snadno k sehnání. Letos totiž poslední soused, která ještě jakžtakž nechával na zahradě přírodní trávník s jetelem a pampeliškami a pododbně, ho zhobloval sekačkou, skalky a jiné okrasné porosty, kterých bylo dříve v okolí na zahradách dost, už nejsou a včelky jsou tak odkázány jen na kousky u chodníků a příkopů, na které se sekačkou zapomněli.
Mě napadá ze snadno dostupných setých jedině hořčice a afrikány, ale ty obojí jsou citlivé na mráz a afrikány se musí rozsazovat a z trvalek vřesy a vřesovce, ty jsou ale náročné na pěstování a musí to být ten správný kultivar, který kvete ve správnou dobu...

MV:
uhyne nakažené včelstvo časem na mor, i když je mu každoročně JEDNORÁZOVĚ obměněno dílo v plodišti, tedy každoročně podstoupí radikální obměnu díla?

---------------
Když na to přijde veterinář, tak určitě:-)

Dokonce i včelstva v nových úlech na novém díle - nového včelaře, když se tam najde jedna buňka, a k tomu uhynou i včelstva staršího včelaře na stejné zahradě, i když je to z hlediska registrace jiné stanoviště a nic tam nenajdou.

Za stávající situace v ČR to je teoretická diskuze, na jedné straně legsilativa naprosto nechává naprostou volnost šiřitelům moru - ohniskům, na druhé straně to pak bere po pořadě jak sapér Vodička.

Staré dílo, staré úly, nové úly, nové dílo.

Ale tohle necháme profíkům docela by mě zajímalo s jakýmiu návrhy přichází.

Karel

Zalétávání včel bylo už dávno zkoumáno. Co si z toho pamatuji, dělalo se to takovým způsobem, že jedněm včelám byl podán roztok označeného cukru. Během pár hodin se tento označený cukr objevil ve všech úlech na stanovišti, i když nebyla pozorována žádná loupež. To se bralo jako důkaz, že včely na jednom stanovišti se stále vzájemně "navštěvují" a tudíž mohou si vzájemně vyměňovat i roztoče. Akorát, že co si pamatuji, bylo to zkoumáno na stanovišti, kde včely byly ve včelíně, takže česna těsně u sebe v nějaké rovné stěně včelínu to zalétávání zvyšovalo.
Jinak ve včelíně bylo viditelně vidět, že krajní včely, poslední po převládajícím směru větru byly vždy silnější. Pamatuji si, že jsem jednou ve včelíně i vliv větru pozoroval, závan větru vždy přistávající včelky posunul o jedno nebo dvě česna ve směru větru, některé na cizí leták evidentně sedaly a pokud přinášely zásoby, byly do cizího úlu vpuštěny.
Na stanovišti s nástavkovými úly bude takové zalétávání menší a bude souviset s tím, jak tam ty úly jsou. Jestli jsou ve skupinkách, odděleny třeba nějakým stromem nebo keřem, bude zalétávání menší, pokud jsou v souvislé řadě natlačené vedle sebe, bude zalétávání větší.
Co se týká zalétáváni v poli, zdá se mně to docela pravděpodobné. Jedná se podle mně o cizí úly, které jsou ve směru letu včel nebo hlavně jsou umístěny v koridoru, nad kterým jiné včely létají za snůškou. Zdálky včely vidí stejný tvar jako je jejich úl, bedničky jako bedničky a možná některé sletí dolů cizí úly podrobněji prozkoumat. Pokud jsou příliš obtížené nasbíranými zásobami, mohou se pokusit přistát a vnutit se do cizího úlu. Totéž v případě náhlého zhoršení počasí.

Děkuji Karlovi za dobrou připomínku.

Já rozhodně neprovozuji 100% Rašovskou metodu a ani nemůžu (mám jen NN úly). Tmavé dílo odstraňuji na podzim, takže včely jsou nuceni přezimovat na panenském díle. Letos dělám menší výjimku: u dna zůstává jeden nízký nástavek s tmavým dílem, který příští rok bude sloužit jako medník. Takže jsem se trochu více přiblížil 100% Rašovské metodě.

Taky by mě zajímaly zkušenosti se 100 % Rašovskou metodou. Objevují se diskuze o tom, že s tím přechodem to selhává (Tomáš Heřman). Ale těžko se to porovnává, když dotyčný má naprosto jinou rámkovou míru.

Dílčí otázka zůstává stále stejná: uhyne nakažené včelstvo časem na mor, i když je mu každoročně JEDNORÁZOVĚ obměněno dílo v plodišti, tedy každoročně podstoupí radikální obměnu díla?

//\/\\//