Archiv Včelařské konference

Co se týká znovupoužívání starých drátků,souhlasím s tím, že když se započte cena práce, že to není ekonomické. Akorát že momentálně mně na tom tolik nezáleží a tak ty drátky recykluji. V budoucnu mě to možná přestane bavit nebo budu mít méně času a víc rámků a potom recyklovat nebudu. Uvidíme.
Zatím to beru jako příspěvek ekologii, drátky se zpátky do ocelárny nedostávají.

Zdravím. Můžete o zrušení dotací uvést něco bližšího? Nic jsem zatím neslišel. Dík.

Já myslím, že nikde nic konkrétního nevyčtete. Snad jen nějaká politická prohlášení. Evropské dotace jsou schváleny na 3 roky, právě do roku 2013. Zda budou či nebudou pokračovat, se rozhodne pravděpodobně v roce 2012 nebo 2013. Naše národní dotace se většinou připravují z roku na rok, záleží, kolik prostředků dokáže kdo k těmto účelům vyčlenit.
Vzhledem k tomu, že všichni zuřivě šetří, dá se předpokládat, že se dotace scvrknou, nebo zmizí. To platí především pro národní dotace. Zrušení evropských dotací není z tohoto důvodu tak jednoznačné, protože by razantně snížilo přijmy venkovského obyvatelstva všech zemí EU.

Jestli chcete podávat pyl, tak pouze drcený, jinak to pro výživu nemá význam. Ten vám ale obyčejný včelař neposkytne.

Prosím ,kde bych koupila 65 procentní kyselinu mravenčí.Dekuji.Horní Bečva,Vsetín

Prosím ,kde bych koupila 65 procentní kyselinu mravenčí.Dekuji.Horní Bečva,Vsetín

"Jestli chcete podávat pyl, tak pouze drcený, jinak to pro výživu nemá význam. Ten vám ale obyčejný včelař neposkytne."

Ani ne tak drcený jako spíš fermentovaný.

Zkušenost nemám, ale tady je návod k obslulze http://www.shopakva.cz/navody/AD31_SK_navod_na_obsluhu.pdf.

Aještě doplnění-něco k měření je zde: http://www.beedol.cz/2008/vodivost/. Za tu cenu by to mohlo být zajímavé, ale nepřepočítával jsem, zda tester má takový rozsah, aby byl pro med použitelný.Možná by byl možný i dotaz do Dolu.

ten dlouhodobým stykem s
voskem ho rozštěpí zase na ty železnatá a železitá mýdla.

Pěkně prosím!!!
Mýdla jsou v množném čísle TA MÝDLA a ne TY MÝDLA.
Nebuďme takový tataříní jako ti v televizi atd.
Děkuju a omlouvám se.
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Kvalita MS
Datum: 4.10.2010 - 21:16:58

> "Tipnul bych si nějak znečištěný vosk od
> nenererezových - pocínovaných
> > drátků. Tam asi může k nějaké reakci dojít,
> > pokud je cín fuč. Karel."
> >
> Tam pravděpodobně dochází i za studena reakcí
> železa s voskem a vzniku
> železnatých voskových mýdel. Případně železo
> zoxiduje na rez, což se dá
> považovat za hydroxid železitý a železnatý a ten
> dlouhodobým stykem s
> voskem ho rozštěpí zase na ty železnatá a železitá
> mýdla.

Zrušení
evropských dotací není z tohoto důvodu tak jednoznačné, protože by
razantně
snížilo přijmy venkovského obyvatelstva všech zemí EU.



Kdo bude závislý na dotacích,dřív nebo později zapláče.
Už teď se začíná kapitál přelévat z euroatlantického prostoru do
Číny.A ti nás nakonec neutlučou čepicema,ale tím svým antibiotickým
"medem".

Takže?
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "PavelN" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Dotace
Datum: 5.10.2010 - 9:34:37

> Já myslím, že nikde nic konkrétního nevyčtete.
> Snad jen nějaká politická
> prohlášení. Evropské dotace jsou schváleny na 3
> roky, právě do roku 2013.
> Zda budou či nebudou pokračovat, se rozhodne
> pravděpodobně v roce 2012 nebo
> 2013. Naše národní dotace se většinou připravují z
> roku na rok, záleží,
> kolik prostředků dokáže kdo k těmto účelům
> vyčlenit.
> Vzhledem k tomu, že všichni zuřivě šetří, dá se
> předpokládat, že se dotace
> scvrknou, nebo zmizí. To platí především pro
> národní dotace. Zrušení
> evropských dotací není z tohoto důvodu tak
> jednoznačné, protože by razantně
> snížilo přijmy venkovského obyvatelstva všech zemí
> EU.

"Kdo bude závislý na dotacích,dřív nebo později zapláče.
Už teď se začíná kapitál přelévat z euroatlantického prostoru do
Číny.A ti nás nakonec neutlučou čepicema,ale tím svým antibiotickým
"medem"."

Za čárkou ve větě a tečkou na jejím konci se dělá mezera :-).

"Kdo bude závislý na dotacích,dřív nebo později zapláče."
-------------------------
Máte pravdu, jen jsem se snažil spekulovat, jak rychle to přijde, to je ale skutečně ve hvězdách ;-)

"Mýdla jsou v množném čísle TA MÝDLA a ne TY MÝDLA."

Dík za upozornění. Příště budu dávat větší pozor.

Že byla schůze hned prvního,za to snad distributor nemůže.Né,že bych se ho,toho distributora zas tak moc zastával.Ale je vidět,když chceš psa bít,tak je každá příležitost dobrá.čauky.

------------
Proč bych bil psa?
Jen jsem upozornil, že dotace nejsou všechno. V případě lahvičky za 30Kč na cca 20 včelstev není dotace 20Kč zas tak významnou položkou.


Karel

v lékárně...,sice maj asi nejaký nařízeni sledovat komu to prodávaj,ale jinak je podle přílohy dotyčného zákona volně prodejná....

kdo je soběstačný a jeho chov je udržitelný, nepotřebuje dotace,nebo je pouze zneužívá jako" malou domů",dotace v dnešní podobě bych zrušil ihned!!!

Přátelé,

v časopisu „Včelařství“ (10/2010) byl zveřejněn můj příspěvek o tříletém vážení včelstev registrační váhou. Protože mi došlo mnoho dotazů, přímo na moji e-mailovou adresu, mám pocit že by bylo přínosné, přenést toto téma na stránky této konference. Před léty proběhla na těchto stránkách řada diskusních příspěvků o potřebě registrační úlové váhy, ale dosud se takový požadavek nenaplnil. Proto si myslím, že je toto téma i dnes stále aktuální.
Ptám se – myslíte si, že závěry, uvedené v citovaném článku „Včelařství“ o významu automatického pořizování údajů o stavu včelstva jsou opodstatněné a správné? Myslíte si, že automatická tvorba detailních i dlouhodobých grafů „čisté váhy“ může být významným vodítkem pro zásahy a vedení včelstev ? Rád bych, abychom se podělili o naše vzájemné názory.
Registrační úlovou váhu lze dnes pořídit buď nákupem či dovozem ze zahraničí ( Capaz – NSR, Beewise – Francie, další váha z Chorvatska ), nebo si vytvořit váhu vlastní ( viz. snahy a náměty v příspěvcích této konference již před mnoha léty). Touto cestou jsme se vydali i my. Nebyla to však cesta jednoduchá, tedy pokud má být váha na srovnatelné profesní úrovni a ne za závratnou cenu.
Pomocí ankety na www.ulovavaha.cz jsme se pokusili vytipovat nejčastější požadované vlastnosti z hlediska instalace a propojení váhy u včelařů především z České republiky. Pokud se této ankety zúčastníte a přidáte i Váš názor, budou výsledky objektivnější. A pokud vše dobře dopadne, mohla by se váha v dohledné době vývojově dokončit a následně vyrábět. Těším se na vaše souhlasné i kritické názory.

"kdo je soběstačný a jeho chov je udržitelný, nepotřebuje dotace,nebo je pouze zneužívá jako" malou domů",dotace v dnešní podobě bych zrušil ihned!!!"
---------------------------------
Proto jste nikdy o žádnou dotaci nepožádal a ostatním je závidíte?

Na té stránce chybí cena váhy. Podle mého názoru bude právě cena velmi omezující, takže doplňovat váhu ještě dalšími hračičkami jako všelijakým dálkovým přenosem by zvýšením ceny podstatně snížilo počet zákazníků. Kromě toho na bezdrátový přenos jsou nějaké podmínky, buďto povolení nebo aspoň oznámení nebo v případě nějaké mobilní karty platba operátorovi.
Udělejte váhu se záznamem hodnot na aspoň měsíc s pamětí připojitelnou na třeba USB vstup do počítače a takový program, aby mohl fungovat i na levném starším notebooku přímo na stanovišti nebo aby chudší včelaři mohli paměťovou část vyměnit a doma zpracovat na stolním PC.
Případně v úsporné verzi produkujte jen záznamovou část plus čidlo polohy váhy třeba drátovým potenciometrem nebo kapacitním snímačem, vlastní váhu si včelař udělá sám nebo použije to, co doma má.

...a opět uvedu odkaz na svou zapisovací úlovou váhu, která je v provozu již mnoho let. Kompletně mechanická, v předpočítačové době to ani jinak nešlo, doma dělaná, viz popis.
Pepa

O váze dlouho uvažuji, ale musela by šlapat "automaticky", nejsem pánem svého času.
Ovšem je zatěžko říci o jaké provedení by člověk měl zájem, protože vše se musí zaplatit. Takže podle ceny.
Například když přenos do PC bude stát +10 000, tak myslím že ochotně naběhnu ke včelám s USBéčkem:-)
Takže jsou přání a to na co skutečně mám a jsem ochoten vydat.

Karel

optejte se v nejbližším teletníku, tam ji používají pro okyselení mléka pro krmení, možná vám odlijí, pozor je 85%, je třeba zředit

Kyselinu mravenčí je možno zakoupit v nejbližších včelařských potřebách, nebo VP Vastoil Karviná zašle.

neni třeba ředit,nikdy nepoužívám slabší...

ses debil ...sak ono ti to dojde,chudáčku

"ses debil ...sak ono ti to dojde,chudáčku"
--------------------------
Díky, od takové kapacity, jako jste vy, je to pocta.

Chvíli jsem uvažoval o tom, že bych Vám tady vysvětlil, jak se stavím k dotacím, ale bylo by to jako močit proti větru.

Dotace na skleničku Varidolu 21 Kč opravdu není mnoho a včelaři by se bez ní obešli. Ale pro okres to již nedělá dvacetikorunu, ale u nás čtvrt milionu a to zas tak není málo a díky za ty peníze. Nevím, proč zde stále napadáte a závidíte každou dotační korunu. Kfdyž dotace je, je to dobré, když nebude , nic se nestane.Překvapuje mě tolik zkušeností s podváděním. Když o nich víte, proveďte nápravu. Nebo jsou jen osobní?, pak nepodvádějte.

My dva víme,že nešlo o dotace ale o to zarýt si do ČsV

My dva víme,že nešlo o dotace ale o to zarýt si do ČsV

Ještě dovětek k dotacím. Já je nepotřebuji, obejdu se bez nich, ale nezávidím. To není v mé povaze.

My dva víme,že nešlo o dotace ale o to zarýt si do ČsV
----------
No, když to oba dva víte, tak to je dobře.

:-)

Karel

Máte pravdu, že cena určitě důležitá je. Také jsme na to od začátku mysleli. Stejně tak jsme měli obdobné nápady s úspornými řešeními, bez přenosů a tak podobně. Současné řešení tyto možnosti v zásadě také pokrývá. Na druhé straně by se ale neměly omezovat možnosti pro ty, kteří by si přenosy (třeba kvůli vzdálenostem) přáli. Uvidíme, třeba se v této konferenci nebo v anketě) také ozvou. Cena je zatím otevřená otázka. Škála požadavků je zatím tak rozsáhlá, že je třeba nejdříve vymezit, v jakém provedení a s jakými možnostmi bude nakonec váha vyráběna.

Číňani nás neubijí medem, protže po zvýšní žiívotní úrovně díky jejich 10% růstu HDP, stoupne i spotřeba medu a pokud stopne o 2 gr. nezbyde jim na vývoz. Již dnes omezují množství vyvezeného medu.

kua tož mi hanáce co na na srdci to na jazyko, tož se nebabré v hovně.... ,do očí bys mi to nerekl!!dostal bys facana ,že by sas gůlal až za ule.....to sa radši pochči!

jo a o dotace jsem žádal,než mi došlo co je ve hře a na kom na čem to stojí,a že je to tak jak tak na p..u!

muj nazor ,vaha by mela ukazovat momentalní hodnotu stejně jak mechanická-zapnuto a vidím ubylo - přibylo ,měla by mít usb konektor pro stáhnutí dat,pro ty kteří nechcou riskovat v lese z anténou,nebo maj včely u baráku,a na to samí USB pak připojení přídavného modulu k přenosu dat,němělo by do toho napršet a baterie by to měla vydržet poměrně slušnou dobu-měsíce..

S tím lze souhlasit a dodávám. V případě D1, si za tu práci kterou odvedly moje včelky nechám s čistým svědomím zaplatit. U nás vám nikdo jiný za opylování nezaplatí. Nebo snad někoho znáte?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: B.Tich? <BTichy/=/email.cz>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 05.10.2010 21:18:00
> ----------------------------------------
> Dotace na skleničku Varidolu 21 Kč opravdu není mnoho a včelaři by se bez
> ní obešli. Ale pro okres to již nedělá dvacetikorunu, ale u nás čtvrt
> milionu a to zas tak není málo a díky za ty peníze. Nevím, proč zde stále
> napadáte a závidíte každou dotační korunu. Kfdyž dotace je, je to dobré,
> když nebude , nic se nestane.Překvapuje mě tolik zkušeností s podváděním.
> Když o nich víte, proveďte nápravu. Nebo jsou jen osobní?, pak
> nepodvádějte.
>
>
>

Nejhorší je, že za to opylení řepky ti zemědělec ani nepoděkuje , natož, aby ti zaplatil jak je to v jiných zemích obvyklé. Ani netuší že to sám děláš dobrovolně zadarmo.
I když to ani netušíš i tobě ty dotace na léčiva přinášejí užitek. Ti okolní šetřílkové pak svědomitěji léčí své včely, když to mají grátys. Pak se ti v důsledku snižuje infekční tlak na tvoje včelstva.
Já pak osobně dobročinnosti meze nekladu a vážím si toho, když někdo třebas i poděkováním zhodnotí moji práci. Tím myslím D1.

Pepan.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: B.Tich? <BTichy/=/email.cz>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 05.10.2010 21:20:54
> ----------------------------------------
> Ještě dovětek k dotacím. Já je nepotřebuji, obejdu se bez nich, ale
> nezávidím. To není v mé povaze.
>
>
>

No deš to chceš tak slešet, tak hňop zostane hňopem, e kdebe ho pozlatile.
To co tade trósiš só hňopovine a jenom okazoješ, Že si nevážiš teho co se snažijó drozi pro jiny odělat. Dokonca si nevážiš ani té své práce kdež za ňo nechceš zaplatit. Seš zbetečně zapšklé a nafókané. Rád bes asi poróčel, ale nikdo tě nechce poslóchat. A Ož tade neopruzuj.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 05.10.2010 23:18:31
> ----------------------------------------
> kua tož mi hanáce co na na srdci to na jazyko, tož se nebabré v hovně....
> ,do očí bys mi to nerekl!!dostal bys facana ,že by sas gůlal až za
> ule.....to sa radši pochči!
>
> jo a o dotace jsem žádal,než mi došlo co je ve hře a na kom na čem to
> stojí,a že je to tak jak tak na p..u!
>
>
>

..a hlava děravá, tady je ten odkaz:
http://www.hrnek.cz/vaha/index.php
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Sroll Josef
Sent: Tuesday, October 05, 2010 4:43 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: RE: Váení včelstev registrační váhou

...a opět uvedu odkaz na svou zapisovací úlovou váhu, která je v provozu již mnoho let. Kompletně mechanická, v předpočítačové době to ani jinak nešlo, doma dělaná, viz popis.
Pepa

"Škála požadavků je zatím tak rozsáhlá, že je třeba nejdříve vymezit, v jakém provedení a s jakými možnostmi bude nakonec váha vyráběna. "

To je právě ta nejdůležitější věc, najít už předem tu správnou variantu, která se má vyvinout a vyrábět. Protože když se to zvolí špatně, vyvíjí se zařízení a potom se snaží prodávat takové, které nemá odbyt. Čas, peníze, osobní úsilí vložené do toho se nevrátí a vlastní projekt nedospěje k úspěšnému konci, k minimálně aspoň navrázení investic do tohoto projektu.

Klasický nějaký průzkum jste už udělali? Jaké včelařské váhy se u nás dají koupit, jaké jsou jejich ceny, kolik se jich tady v ČR prodá, pokud se to dá zjistit.
Třeba jen průzkumem toho, co nabízí internetové obchody a opatrným dotazováním v kamenných včelařských prodejnách nebo na výstavách?

"...a opět uvedu odkaz na svou zapisovací úlovou váhu, která je v provozu již mnoho let. Kompletně mechanická, v předpočítačové době to ani jinak nešlo, doma dělaná, viz popis."

To je dneska o tom, že náhodou jedinec padne na někoho, kdo z pozůstalosti nebo nějak jinak prodává funkční mechanickou zapisovací jednotku za nějakou stovečku a ztoho si zbastlí váhu. Kdyby takový zapisovač měl být nakupován pro hromadnou výrobu a prodej včelařům, muselo by se jednat o výrobu nového dílu nebo o zakoupení sady jako náhradního dílu a to by asi bylo cenově úplně někde jinde.
Polovodičové zapisovače se zpracováním dat na PC musí být dneska už výrobně mnohem levnější, součástky k tomu, pokud se nebude požadovat vysoká přesnost a funkčnost i v zimě za 20 stupňových mrazů neboli speciální provedení polovodičových součástek v industry verzi, musí být doslova za stovečku, dvě stovečky nebo tak nějak..... Záleží potom hlavně, kolik bude stát vývoj takové věci.
Jedině že by někde blízko zkrachovala fabrika, kde mají na skladě třeba 100 takových mechanických zapisovačů a nikdo jiný než výrobce vah pro včelaře by neprojevil zájem. Takže by cena byla nízká. A šlo by na včelařský trh uvést třeba 100 včelařských vah postavených na mechanickém zapisovači.

"kua tož mi hanáce co na na srdci to na jazyko, tož se nebabré v hovně.... ,do očí bys mi to nerekl!!dostal bys facana ,že by sas gůlal až za ule.....to sa radši pochči! "
---------------------------------------------------
A hele, pán přespal v posilovně. To je tak vždycky, když už není co říct nebo napsat :-D

Operovat se dá čímkoliv. Vědátoři široké veřejnosti nikdy neřeknou plnou pravdu. Co když v tom má prstíky genetická modifikace, přeci by bylo škoda s tím přestat, když už se do toho vrazilo tolik peněz. Viz třeba TBC v Česku.

J.P.

tož panáčku ,dotacema bys chtěl zaplatit, ubožáčci uprostřed evropy nemaj ani na toaletní papír!!!§Jo a není sprosté ten kdo sprostě mluví ale sprostě uvažuje jako Vy dva,tož Táhni zmrde líné,a přiďte mi to říct do očí ,hňupi....

Slošné člověk poděkoje e za to málo, Nebo e za To zaplať pánbu. a nebabrá se v tym.
Tim odmitánim pak uráži te co mo ten vděk se snažijó nějak vejádřet. Sám se pak stavi meze te doševni obožáke.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 06.10.2010 09:25:37
> ----------------------------------------
> tož panáčku ,dotacema bys chtěl zaplatit, ubožáčci uprostřed evropy nemaj
> ani na toaletní papír!!!§Jo a není sprosté ten kdo sprostě mluví ale
> sprostě uvažuje jako Vy dva,tož Táhni zmrde líné,a přiďte mi to říct do očí
> ,hňupi....
>
>
>

Zdravím přátelé,
chtěl bych se zeptat, zda máte někdo zkušenosti s laminem (dřevotříska) na výrobu nástavků. Mám nasušeno málo dřeva ale mám přístup k laminu za pusu. Myslíte si, že by se dalo použít, a čím bych měl ošetřit řezné plochy proti vlhkosti. Byly by to pouze 1/2 Langstroth nástavky na přechodnou dobu, než budu mít dostatek dřeva.
Díky.
P.B.

Podle mně je lamino tak narychlo dost nejistá věc. Pokud to mají být nástavky na přežití včel přes zimu, je už na jejich výrobu a umístění včel do nich pomalu pozdě. Taky bez předchozího vyzkoušení, nejméně přes jednu zimu, bych si nebyl jistý, jestli i přes pečlivé napajcování hran se nástavky z lamina po jedné zimě venku nezačnou na jaře rozpadat. Taky není jisté, jestli z toho lamina, pokud je nové, nebude něco unikat a přes zimu vadit včelám.

A na suché dřevo stačí nyní zakoupit stavební coulové řezivo, hodit někde do staršího domku na půdu a tam pořádně vzdušně proložit. Na jaře je to dřevo suché. Nebo nyní nakoupit dřevo a udělat proloženou hromadu na nějakém vyšším podstavci na zahradě, krytou plachtou, takové dřevo bude suché tak někdy v létě příštího roku.
Nebo rovnou dát usušit dřevo v sušárně, sušení dřeva pro pár úlů pro začátek se dá finančně unést, úly z toho se můžou dělat hned a mají plnou životnost dřevěných nástavků, možná jen o velmi malou trošku sníženou rychlým sušením.

Použití takových náhradních materiálů, když už se mají použít, vidím spíš jako dlouhodobější. Nejdřív je vhodné nějaké odřezky nechat venku přes zimu, natřené, nenatřené a sledovat, co to udělá , jestli se třeba hned přes první zimu nerozpadnou....

PetrB:
chtěl bych se zeptat, zda máte někdo zkušenosti s laminem (dřevotříska) na výrobu nástavků. Mám nasušeno málo dřeva ale mám přístup k laminu za pusu. Myslíte si, že by se dalo použít, a čím bych měl ošetřit řezné plochy proti vlhkosti.
-------
Vím o mnohaletém provozu nástavků z lamina, ale ve včelíně. Tam bych se nebál.
Venku bych se zase radši nebál polosuchého dřeva, lamino asi bude bobtnat.

Vím o pile, kde mají dřevo ve štosech venku a dá se koupit už suché. Možná je v okolí něco podobného.

Jinak někdo dělá nástavky ze syrového a pak je parafinuje.
Viz vcelky.cz

Karel

Děkuji za názory, na přezimování jsem s těmito nástavky ani nemyslel, chtěl
jsem je použít jako medníky v sezoně, do doby, než bude dostatek financí na
dřevěné.
Tam by to snad tolik vadit nemělo.
Z nástavků ze syrového dřeva mám obavy, jelikož mám pouze smrk.
Jsem z JM a je pro mne obtížnější sehnat vejmutovku jelikož jí moc v lesích
nemáme.
Dovezl bych i z Čech, ale potřeboval bych nějaký dobrý TIP.
O laminu jsem uvažoval z toho důvodu, že mne materiál na NN přijde na 30 Kč.
Příjemný den.
Petr B.
2010/10/6 KaJi <e-mail/=/nezadan>

> PetrB:
> chtěl bych se zeptat, zda máte někdo zkušenosti s laminem (dřevotříska) na
> výrobu nástavků. Mám nasušeno málo dřeva ale mám přístup k laminu za pusu.
> Myslíte si, že by se dalo použít, a čím bych měl ošetřit řezné plochy proti
> vlhkosti.
> -------
> Vím o mnohaletém provozu nástavků z lamina, ale ve včelíně. Tam bych se
> nebál.
> Venku bych se zase radši nebál polosuchého dřeva, lamino asi bude bobtnat.
>
> Vím o pile, kde mají dřevo ve štosech venku a dá se koupit už suché. Možná
> je v okolí něco podobného.
>
> Jinak někdo dělá nástavky ze syrového a pak je parafinuje.
> Viz vcelky.cz
>
> Karel
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Na medníky, to je něco jiného. Doporučil bych ty medníky udělat teď, aby přes zimu vyvětraly. Pak by možná byl trochu problém, pokud nástavky pod mřížkou budou podstatně teplejší než medníky z lamina, potom by včely do medníku ukládaly med neochotně, nechávaly by si ho v teple pod mřížkou. To už by se ale vidělo v praxi, jak moc by to bylo.

Jinak mám takový pocit, že absolutně převládající materiál použitý na nástavky je obyčejný smrk, že vejmutovku používá jen malé procento včelařů.

Zdravím, před lety jsem měl 20 nástavků - dřevotřískových
nelaminovyných 30 mm tlustých, vevnitř kondenzovala voda, bobtnaly. Po
vyřazení jsem je používal na převozy rámků, ale byly moc těžké.
Dřevotřísku jsem dostal zadarmo. Pracnost a ostatní náklady, jako
nátěry, ap. jsou vyšší než u dřeva. Moje zkušenost, zadarmo drahé.
Jaromír Marek

Dne 6.10.2010 10:00, Petr B. napsal(a):
> Zdravím přátelé,
> chtěl bych se zeptat, zda máte někdo zkušenosti s laminem (dřevotříska) na
> výrobu nástavků. Mám nasušeno málo dřeva ale mám přístup k laminu za pusu.
> Myslíte si, že by se dalo použít, a čím bych měl ošetřit řezné plochy proti
> vlhkosti. Byly by to pouze 1/2 Langstroth nástavky na přechodnou dobu, než
> budu mít dostatek dřeva.
> Díky.
> P.B.                     
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 5507 (20101006) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>

Nástavky z lamina by asi byly dobré do včelínů nebo včelníků. Neexistovalo by tam, oproti umístění úlů venku, bobtnání a zase smršťování vlivem zmoknutí a vysychání, takže by stačilo stěny sbít obyčejnými hřebíky, ty by se nevytahovaly a nevznikaly by v rozích škvíry. ( nástavky umístěné venku musí být podle mých zkušeností bezpodmínečně spojovány vruty, spoje jen hřebíky venku hodně pracují a netěsní) A pokud by se lamino sehnalo ve velikosti stěn nástavků, byla by i výroba nástavků extrémně rychlá., prostě by se uřezaly stěny a sbily dohromady. Závětří včelínů a včelníků by taky v zimě kompenzovalo horší tepelnou izolaci dřevotřísky proti dřevěnému masivu. Vyšší vlhkost uvnitř úlů by se musela kompenzovat pro vlhkost více propustným strůpkem, ať už by úl byl venku nebo ve včelíně.
Úplně stejně to asi platí pro nástavky třeba ze sololitu, hobry a podobných "instantních" materiálů, které nemají moc rády vlhkost.

Petr B. (89.24.7.50) --- 6. 10. 2010
Nástavky z lamina

Zdravím přátelé,
chtěl bych se zeptat, zda máte někdo zkušenosti s laminem (dřevotříska) na výrobu nástavků.

Můj názor je jen laický, nejsem chemik, ale docela bych se dřevotřísky bál. Ta pojidla, zpomalovače hoření a podobné jedy ... nevím. K tomu by se ale měl vyjádřit někdo, kdo se zabývá touto a konkrétní technologií. Protože kdo z nás vlastně ví, co se do toho všechno dává? ... Kromě toho to nedýchá, myslím ... Vždyť si jen vezměte rozdíl mezi dřevěným a dřevotřískovým nábytkem. Pro člověka, který v tom musí někdy přebývat (zrovna před časem nám takto "zrenovovali" kanceláře. Ufff ... Včelám bych to neudělal ... :-)
Jiří

Tak děkuji za reakce, jdu shánět dřevo.
Příjemný den.
P.B.

2010/10/6 J. Matl <<gegorius/=/centrum.cz>

> Petr B. (89.24.7.50) --- 6. 10. 2010
> Nástavky z lamina
>
> Zdravím přátelé,
> chtěl bych se zeptat, zda máte někdo zkušenosti s laminem (dřevotříska) na
> výrobu nástavků.
>
> Můj názor je jen laický, nejsem chemik, ale docela bych se dřevotřísky bál.
> Ta pojidla, zpomalovače hoření a podobné jedy ... nevím. K tomu by se ale
> měl vyjádřit někdo, kdo se zabývá touto a konkrétní technologií. Protože
> kdo z nás vlastně ví, co se do toho všechno dává? ... Kromě toho to
> nedýchá, myslím ... Vždyť si jen vezměte rozdíl mezi dřevěným a
> dřevotřískovým nábytkem. Pro člověka, který v tom musí někdy přebývat
> (zrovna před časem nám takto "zrenovovali" kanceláře. Ufff ... Včelám bych
> to neudělal ... :-)
> Jiří
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Jasně že ten nábytek smrdí protože obsahuje formaldehyd a není to tak dlouho co se o tom mluvilo jak to lidi pěkně dejchají doma několik dní než ten novej nábytek vyčichne.
Možná se změnila technologie výroby desek ale jak říkáte pane kolego Ufff!Já bych z toho také nestavěl.

Zdravím. Nástavky z lamina nedoporučuji, snad jen medníky a to ještě jenom nouzově. Budou velice rychle bobtnat a za pár roků (dle přírodních podmínek) se budou rozpadat. Je tam obsažen fenolformaldehyd, když se vyvětrá tak by to nemělo vadit. Dle mne je lepší investovat čas k výrobě radši do dřeva. Osobně vyrábím 3/4 LANSGROTH ze smrkového řeziva tl.32mm a je to z jednoho kusu desky šířky 21-22cm. Problémy s kroucením nemám, je však třeba dávat jádro ven. Vyrábím to někdy i jen z řeziva 3 měsíce od pořezání ( kryto před deštěm) a bez problémů.

Na ostravské výstavě zlepšovatelů se cosi jako elektronická včelařská váha vyskytovala a to oživilo můj zájem.

Tam nabízená váha neuměla ale nic, kromě vážení a zobrazení hmotnosti. Navíc mám vážné pochybnosti o existenci teplotní kompenzace u této váhy a životnosti tenzometrů.

Myšlenka včelařské váhy je pro mě velmi zajímavá, na webu vcelarskavaha.cz ale chybí to nejpodstatnější - cena. Za cenu v řádech desítek tisíc kč je k mání řada vah.

Osobně bych dal za funkční váhu s datalogerem 10 tisíc kč, kdyby navíc uměla SMS tak 15 tisíc a GPRS + web 20 tisíc.

V posledním měsíci jsem se o toto téma opět zajímal a zjistil jsem, že komponenty pro stavbu váhy by, pokud by byly nepoužité, vyšly na zhruba 11 tisíc.

Šlo by o můstek s jednotkou (RS232), minitotebook, GPRS USB modem, USB teploměr, aku a malý solární panel.

Taková váha by uměla odesílat data na web server. Pro většinu asi zbytečnost, pro mě zajímavá hračka.

Jak můžeš tvrdit, že je z potrav. nerezi. 3etřílci jsou všude a podvodníků ještě víc.
J.P.

aký máte názor na krmenie apiinvertom apifondou dakujem

Jak můžeš tvrdit, že je z potrav. nerezi. 3etřílci jsou všude a podvodníků ještě víc.
J.P.
----------
Materiály - tedy potravinářské - není můj obor, ale ptal jsem se na rozdíl nerez/potravinářský nerez chlapa co montuje technologie a ten mi sdělil,. že pro něj je potravinářský nerez to lacinější a nekvalitnější. Ostatní/dražší nerez prý musí odolovávat louhům, kyselinám atd.


Možná je tady někdo kdo se v současných mat.normách vyzná.

Pokud je to pravda, pak by bylo neekonomické nahrazovat lacinější potrav. nerez jiným nerezem.

To je stejná slovní hřáčka jako náušnice, piercing atd. z chirurgické oceli. Vzhledem k tomu, že drátek i náušnice je velmi lehký, tak na tom moc nezáleží, z čeho se to vyrobí.

Karel

"Materiály - tedy potravinářské - není můj obor, ale ptal jsem se na rozdíl nerez/potravinářský nerez chlapa co montuje technologie a ten mi sdělil,. že pro něj je potravinářský nerez to lacinější a nekvalitnější. Ostatní/dražší nerez prý musí odolovávat louhům, kyselinám atd.
Možná je tady někdo kdo se v současných mat.normách vyzná.
Pokud je to pravda, pak by bylo neekonomické nahrazovat lacinější potrav. nerez jiným nerezem. "

Pokud vím, tak potravinářská nerez je až druhá v pořadí. Nejlevnější jsou nerezi legované jen chromem, základní potravinářské jsou potom vedle chromu legované 8 - 10 % niklu. Jenomže to není tak jednoduché, jednak spousta nerezových materiálů prostě není tak tažná, aby z nich šel udělat dostatečně kvalitní tenký drátek. Platí to myslím zrovna pro základní potravinářskou nerez 1.4301 (17 240). Jednak nikdo nebude kvůli maximálně pár stovkám kilo drátku pro včelaře dělat speciální zakázku, takže se koupí nerezový drátek takový, jaký zrovna v huti je a je za rozumnou cenu. I když třeba zrovna ten materiál bude dražší.

"Můj názor je jen laický, nejsem chemik, ale docela bych se dřevotřísky bál. Ta pojidla, zpomalovače hoření a podobné jedy ... nevím. K tomu by se ale měl vyjádřit někdo, kdo se zabývá touto a konkrétní technologií. Protože kdo z nás vlastně ví, co se do toho všechno dává?"

Já bych to neviděl zas až tak paranoidně. Prostě drcené dřevo přiměřené velikosti se promíchá s nějakým dostatečně levným průmyslovým organickým lepidlem a v lisu se zároveň slisuje a vyšší teplotou zároveň vytvrdí. Lepidlo musí být levné, z toho je ten unikající formaldehyd či podobné jedíky, protože jinak by ta dřevotříska nebyla výhodnější než dřevo. Moc dalších všelijakých látek si do toho cpát asi nemohou dovolit zase kvůli ceně.

Z dřevotřísky potažené oboustranně sololitem (tj.předchůdce lamina) jsem dělal dočasný nástavek letos na jaře. Zvenku i řezy byl natřené. Vydržel venku 14 dní a pak nabobtnal tak, že už ani netěsnil. Další dočasné nástavky jsem dělal z laťovky potažené překližnou - ze starých skříní, sešroubováno konfirmáty. Ty vydržely venku několik měsíců, teď už odpočívají v suchu. Měl jsem je na přechod z vysokých rámků na NN úly.

Pro informaci a zajímavost....
Vyskočila mi řízením náhody reklama na autoklávy, odkaz na tyto webové stránky http://designfoods.cz/czech/techna.php .
Původní určení těch autoklávů má být na domácí až nějaké živnostenské zavařování vlastních produktů, ovoce, zeleniny, masa... ale je to přetlakové zařízení do 125 st C, takže by se mohlo hodit i na dezinfekci vosku pro menší výrobnu mezistěn. Nejmenší autokláv je na 60 litrů, je na třífázové připojení na maximální příkon 6 kilowatt a je k němu jako doplněk programátor. Nebyl by tedy případně problém využít nějaký levný noční tarif elektřiny, večer naládovat vosk, v noci by vosk prošel onou hodinovou desinfekcí při 117 st C, zvýšeném tlaku a a ráno se mohou v provozovně vytopené kromě jiného tím autoklávem rovnou z desinfikovaného vosku vyrábět mezistěny. Nerezové provedení by mělo vydržet i tu kyselinu sírovou.
Přirozeně těch 6 kilowattů je maximální příkon, slouží k rychlému ohřátí obsahu na nadstavenou teplotu, jak už tato teplota je dosažená, regulace topení vypíná, zapíná ho potom jen na krytí ztrát tepla uniklého z autoklávu do okolí.
Bohužel tam není uvedena cena, to je asi jen na dotaz a asi to bude docela dost, pokud by někdo skutečně takové zařízení chtěl provozovat, chtělo by to vybírat z více nabídek....

muze vcelar prohlizet vcelstva? jineho vcelare?

Za určitých okolností ano. (Byl proškolen a přezkoušen a získal tím
kvalifikaci "prohlížitel včelstev - pomocník veterinární správy" a byl
veterinární správou pověřen k tomuto prohlížení v místě, kde bylo vyhlášeno
ochranné pásmo).
S pozdravem Petr.
--------------------------------------------------
From: "petr" <vikstejn/=/email.cz>
Sent: Thursday, October 07, 2010 11:38 PM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: prohlizeni

> muze vcelar prohlizet vcelstva? jineho vcelare?
>

A nebo když se na tom ti dva domluví ;-)

Lamino nebrat ! I natřený řez nasakuje vlhkost a pak to bobtná. Udělal jsem tu chybku u slunečního tavidla a několika stříšek.

Dobře, lamino (dřevotřísku) nebrat a co OSB desky? Chovají se podobně, jako lamino, nebo vydží více vlhkosti? Bylo by možno je použít na dna, případně medníky?

Viděl jsem OSB desky použité jako podklad venku pro plakáty. Držely pohromadě, ale vrchní krycí lak byl UV zářením a dešti sundán. Nevím, jak dlouho to tam bylo, ale asi jsou o něco odolnější než dřevotříska.
Jinak ale to jsou všechny požadavky navíc, které výrobce nijak nezaručuje. Dokud v technických podmínkách nebude uvedena vodovzdornost při vysoké vlhkosti a odolnost k nasáknutí vodou, případně mrazuvzdornost mokrých materiálů, klidně budou některé série vhodné pro nástavky a jiné se budou venku rozpadat a budou k ničemu a obojí pořád bude v normě výrobce.

medník jo ,ale po zimě je to uvnitř černý jak bota,aji to nabobtná ...

R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 10. 2010
OSB desky (47526)

Viděl jsem OSB desky použité jako podklad venku pro plakáty. Držely pohromadě, ale vrchní krycí lak byl UV zářením a dešti sundán. Nevím, jak dlouho to tam bylo, ale asi jsou o něco odolnější než dřevotříska.
Jinak ale to jsou všechny požadavky navíc, které výrobce nijak nezaručuje. Dokud v technických podmínkách nebude uvedena vodovzdornost při vysoké vlhkosti a odolnost k nasáknutí vodou, případně mrazuvzdornost mokrých materiálů, klidně budou některé série vhodné pro nástavky a jiné se budou venku rozpadat a budou k ničemu a obojí pořád bude v normě výrobce.

Já si furt myslím, že na prvním místě stran včel a úlů a následně meduby měla být zdravotní nezávadnost. A až pak výdrž. U nátěrů medometů složitě řešíme potravinářské barvy a vše ostatní ... To není nic proti OSB deskám, jak jsem byl pravil, je to otázka odborníků, jímž nejsem.
Jiří

Tady ten Slovenský kolega má úly z OSB desek tak se můžete zaptat přímo jeho na zkušenosti.

http://vcely.sk/index.php?name=coppermine&cat=11096

Doufám že to půjde otevřít i pro neregistrované.

"Já si furt myslím, že na prvním místě stran včel a úlů a následně meduby měla být zdravotní nezávadnost. A až pak výdrž. U nátěrů medometů složitě řešíme potravinářské barvy a vše ostatní"

No, dřevo je asi nejlepší. Ale místo třeba řezání desek z masivu a jejich skládání v jednu stěnu nástavku, tak, aby se za vlhkosti nekroutily, vyřezávání suků, všelijaké hoblování stěn a podobně je lákavé z těchto "instatních" materiálů prostě jen nařezat 4 kusy a ty sešroubovat do nástavku. A ve velkovýrobě to značně sníží pracnost a tím i prodejní cenu. Co se týká zdravotní nezávadnosti, dneska stejně je už většina jedovatějších materiálů, lepidel a podobně minulost a co se týká těch dnešních, obvykle stačí desky nechat půl roku nebo tak nějak vyvětrat.

Udělal jsem si z osb desek vrata u kůlny, první rok OK, druhý nic moc a teď si musím dávat pozor, abych si při každém otevření nenvrazil třísku pod nehet. Desky nebobtnají, ale kousky dřeva, ze kterých je deska vyrobena, se na straně vystavené dešti uvolňují z lepidla a odchlipují se.

Mam z OSB dna a jsem max.spokojen, nevim, komu tam co muze cernat.

PZ

V předjaří vnitřek úlu navlhne a chytne plíseň, jak včely zesílí, plíseň napajcují a tím žřejmě zlikvidují propolisem a z toho je ta "černota".

R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 10. 2010
Re: OSB desky (47526) (47527) (47529)
No, dřevo je asi nejlepší. Ale místo třeba řezání desek z masivu a jejich skládání v jednu stěnu nástavku, tak, aby se za vlhkosti nekroutily, vyřezávání suků, všelijaké hoblování stěn a podobně je lákavé z těchto "instatních" materiálů prostě jen nařezat 4 kusy a ty sešroubovat do nástavku. A ve velkovýrobě to značně sníží pracnost a tím i prodejní cenu. Co se týká zdravotní nezávadnosti, dneska stejně je už většina jedovatějších materiálů, lepidel a podobně minulost a co se týká těch dnešních, obvykle stačí desky nechat půl roku nebo tak nějak vyvětrat.

No - a to je právě, Radime, to, co bych chtěl vědět od někoho, kdo se tím profesně zabývá. Tedy ne to, že je to nějakou dobu třeba nechat větrat, ale jakou dobu a zda to vůbec pomůže. A že je to uděláno z toho a z toho a má to ty a ty parametry a ta a ta rizika. Nedávno jsem kdesi četl o tom, že právě "vyvětrat" ty formaldehydy a zpomalovače hoření je daleko obtížnější, než se obvykle soudí. Jenomže si, žel, nemůžu vzpomenout, kde to bylo. A stejně to nebyla "vědecká" studie. Není to můj obor a já tohle mám vyřešené. Čisté a dobře vysušené dřevo.

"No - a to je právě, Radime, to, co bych chtěl vědět od někoho, kdo se tím profesně zabývá. Tedy ne to, že je to nějakou dobu třeba nechat větrat, ale jakou dobu a zda to vůbec pomůže. A že je to uděláno z toho a z toho a má to ty a ty parametry a ta a ta rizika. Nedávno jsem kdesi četl o tom, že právě "vyvětrat" ty formaldehydy a zpomalovače hoření je daleko obtížnější, než se obvykle soudí. Jenomže si, žel, nemůžu vzpomenout, kde to bylo. A stejně to nebyla "vědecká" studie."

Tyhlety materiály jsou všechny v podstatě náhražkové a jsou v podstatě vyráběny z dřevěného odpadu. Všelijaké teoretické předpoklady a výpočty jsou pěkné a pokud se jedná o nějakou certifikovanou výrobní linku, kde dodržují pečlivě výrobní technologii, mohou klidně i sedět. Jenomže nábytkářské firmy nebo dodavatelské firmy, aby snížily náklady, mohou klidně zakoupit levnou dřevotřísku třeba někde z výrobny v Bělorusku, kde to lisují napůl opilí rusové a kde výstupní kontrola proběhne tak, že do dřevotřísky praští flaškou od vodky, jestli se ta dřevotříska rozpadne nebo bude držet... Potom prostě záleží, jestli jim ta výrobní technologie ujede případně na ní šetří anebo ne.
Co se týká vyvětrání od formaldehydu, je to systém "poháněný" rozdílem koncentrací v hmotě dřevotřísky, uprostřed dřevotřísky a na povrchu dřevotřísky neboli teoreticky ta dřevotříska nikdy nevyvětrá, vždy z ní nějaký formaldehyd půjde, jen ho bude čím dál méně.

odzkoušeno - odloženo,nefunkční náhražka,mám celozasíťovaný dna,na jaře bývaly nástavky uvnitř hnusně černý,nouzový dna pod oddělky mi na dešti nabobtnaly dvojnásobně a ted už se drolí ,ostatní nástavky ze dřeva vypadaly krásně ,vnitřní stranu nástavku nehobluju,je to výhodné

Skúste si pozrieť ponuku firmy JAF Holz, možno tam nájdete dosky vhodné na výrobu úľov. Ak zadáte na Googl heslo "vodovzdorné dosky" prípadne "preglejky" tak tých ponúk je tam viac.

jafholz.sk/preglejky/

Pán Polášek, prečo tu šírite demagógiu a prečo si myslíte, že vyrobené smerom na východ to musí byť zlé. Prvé úle so sololitu hrúbka 6 mm som si vyrobil v r. 1983, evidentne bol so Sov. zväzu. Úle z tohoto materiálu mám doteraz mám doteraz a v porovnaní s naším sololitom je neskutočne stály a včelám sa v ňom darí tak ako v našom.

Nestačí vám vzít na vědomí že se tento materiál běžně již používá při stavbách domů?

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: OSB desky
> Datum: 09.10.2010 22:39:47
> ----------------------------------------
> "No - a to je právě, Radime, to, co bych chtěl vědět od někoho, kdo se tím
> profesně zabývá. Tedy ne to, že je to nějakou dobu třeba nechat větrat, ale
> jakou dobu a zda to vůbec pomůže. A že je to uděláno z toho a z toho a má
> to ty a ty parametry a ta a ta rizika. Nedávno jsem kdesi četl o tom, že
> právě "vyvětrat" ty formaldehydy a zpomalovače hoření je daleko obtížnější,
> než se obvykle soudí. Jenomže si, žel, nemůžu vzpomenout, kde to bylo. A
> stejně to nebyla "vědecká" studie."
>
> Tyhlety materiály jsou všechny v podstatě náhražkové a jsou v podstatě
> vyráběny z dřevěného odpadu. Všelijaké teoretické předpoklady a výpočty
> jsou pěkné a pokud se jedná o nějakou certifikovanou výrobní linku, kde
> dodržují pečlivě výrobní technologii, mohou klidně i sedět. Jenomže
> nábytkářské firmy nebo dodavatelské firmy, aby snížily náklady, mohou
> klidně zakoupit levnou dřevotřísku třeba někde z výrobny v Bělorusku, kde
> to lisují napůl opilí rusové a kde výstupní kontrola proběhne tak, že do
> dřevotřísky praští flaškou od vodky, jestli se ta dřevotříska rozpadne nebo
> bude držet... Potom prostě záleží, jestli jim ta výrobní technologie ujede
> případně na ní šetří anebo ne.
> Co se týká vyvětrání od formaldehydu, je to systém "poháněný" rozdílem
> koncentrací v hmotě dřevotřísky, uprostřed dřevotřísky a na povrchu
> dřevotřísky neboli teoreticky ta dřevotříska nikdy nevyvětrá, vždy z ní
> nějaký formaldehyd půjde, jen ho bude čím dál méně.
>
>
>

(e-mailem) --- 10. 10. 2010
Re: OSB desky (47526) (47527) (47529) (47531) (47535) (47536)

Nestačí vám vzít na vědomí že se tento materiál běžně již používá při stavbách domů?

pepan
xxxxxxxxxxxx
S prominutím - nestačí. Vždyť víte, jak to v praxi chodí ... Nebo jak dopadly jiné látky, kdysi vychvalované a nyní ostrakizované. Ostatně tu se jedná v podstatě o přímý styk s potravinami, nebo ne? Co já vím, tak i u OSB desek se rozlišují typy na venkovní stavbu a použití v interiéru (typ ECO). Proč asi?
Jiří

No, někde musí dělat věci lépe a někde hůře. No a na západě nebo u nás to hůře dělat nemohou, minimální mzda, sociální odvody, všelijaké ekologické požadavky, Reach a podobně tady výrobu prodražují tak moc, že pokud fabrika nemá zkrachovat, musí své výrobky prodávat jedině ve vyšších cenových hladinách a tomu přiřadit aspoň nějakou kvalitu.
To jedině někde v tom Bělorusku si mohou dovolit vyrábět méně kvalitně a prodávat levně....
Ostatně je to pár dní, kdy u jakéhosi tuzemského nábytku naměřili vyšší hladinu formaldehydu a ukázalo se, že dřevotříska na ten nábytek byla vyrobena právě v Bělorusku.

"S prominutím - nestačí. Vždyť víte, jak to v praxi chodí ... Nebo jak dopadly jiné látky, kdysi vychvalované a nyní ostrakizované. Ostatně tu se jedná v podstatě o přímý styk s potravinami, nebo ne? Co já vím, tak i u OSB desek se rozlišují typy na venkovní stavbu a použití v interiéru (typ ECO). Proč asi? "

No, nejedná se o přímý styk s potravinami, to by se jednalo tehdy, pokud by kousky materiálu přímo padaly do potraviny a byla by potom pravděpodobnost, že ty kousky budou s potravinou zkonzumovány lidmi.
Jinak ovšem máte smůlu , buďto ten materiál seženete levně a úly z toho tak postavíte cenově výhodně, když použijete obecný materiál ( který je z výroby určen na něco jiného než úly ) Nebo si seženete materiál určený na nějaký bionábytek či podobně se příslušnými všemi možnými atesty a potom asi z finančních důvodů dělat z něho úly bude nesmysl.
Ještě máte třetí možnost, doma si pořídit z vlastních zdrojů štěpku, sehnat lis, nakoupit lepidlo a lisovat si to sám, pak budete stoprocentně vědět, co v tom je a že při výrobě té desky byly dodrženy všechny technologické náležitosti.

No, nejedná se o přímý styk s potravinami, to by se jednalo tehdy, pokud by kousky materiálu přímo padaly do potraviny a byla by potom pravděpodobnost, že ty kousky budou s potravinou zkonzumovány lidmi.

No - já vím, vedeme více - méně akademickou debatu ... :-) Napsal jsem "v podstatě přímý styk s potravinami" u vědomí problému té věci, ani to ale nebylo přesné, uznávám. Ale pokud jde o ten "přímý styk", je to asi trochu jinak. Vezměte jen ty tanečky, které se dějí kolem nádobí, medometů, vybavení kuchyní, medáren ... A úly jsou najednou něco jiného? Možná ano, ale jak jiného? Nicméně, jak jsem byl již napsal, já mám ten problém prozatím vyřešený a nikomu své řešení necpu :-). Jen bych chtěl vědět, jestli materiály jako OSB či lamino mají nějaký vliv na včely a kvalitu medu, pokud se použijí třeba na dočasnou stavbu medníků. Vím za sebe a věru laicky, že ještě dva roky poté, co mi z toho "vylepšili" kancelář, mi bylo špatně a nedalo se tam být bez otevření okna. Možná bychom mohli směrovat dotaz na svaz nebo na VÚVč...
Jiří

"Jen bych chtěl vědět, jestli materiály jako OSB či lamino mají nějaký vliv na včely a kvalitu medu, pokud se použijí třeba na dočasnou stavbu medníků. Vím za sebe a věru laicky, že ještě dva roky poté, co mi z toho "vylepšili" kancelář, mi bylo špatně a nedalo se tam být bez otevření okna"

To byl nejspíš formaldehyd, ten nepáchne, jenom ve větších koncentracích tak působí. Váš zaměstnavatel nejspíš koupil ten nejlevnější nábytek z dřevotřísky prachmizerné kvality, aby co nejvíc ušetřil, případně nábytek, který by se kvůli velkému uvolňování formaldehydu v normálním obchodě ani prodat nešlo.
Co se týká včel, formaldehyd je plyn, takže podle mého názoru by s velkou pravděpodobností v medu nezůstal. Maximálně pokud by ho včelky měly dost, "zaplatily" by včelaři za takový úl množstvím žihadel....

Leoši nestačím se Ti divid čeho všeho jsi schopen.Pět let jsi "působil"v komisi pro stanovy nic jste celá komise nevymyslelia to co bylo předloženo v srpnu UV jsi swchvaloval a nyní prosazuješ návrh povýšeného předsedu UKRK.

Vůbec se nejedná o přímý styk s potravinami. Med odebíraný včelám je zemědělský produk a až po jeho zpracování do sklenic se stává potravinou.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: OSB desky
> Datum: 10.10.2010 10:45:51
> ----------------------------------------
> "S prominutím - nestačí. Vždyť víte, jak to v praxi chodí ... Nebo jak
> dopadly jiné látky, kdysi vychvalované a nyní ostrakizované. Ostatně tu se
> jedná v podstatě o přímý styk s potravinami, nebo ne? Co já vím, tak i u
> OSB desek se rozlišují typy na venkovní stavbu a použití v interiéru (typ
> ECO). Proč asi? "
>
> No, nejedná se o přímý styk s potravinami, to by se jednalo tehdy, pokud by
> kousky materiálu přímo padaly do potraviny a byla by potom pravděpodobnost,
> že ty kousky budou s potravinou zkonzumovány lidmi.
> Jinak ovšem máte smůlu , buďto ten materiál seženete levně a úly z toho tak
> postavíte cenově výhodně, když použijete obecný materiál ( který je z
> výroby určen na něco jiného než úly ) Nebo si seženete materiál určený na
> nějaký bionábytek či podobně se příslušnými všemi možnými atesty a potom
> asi z finančních důvodů dělat z něho úly bude nesmysl.
> Ještě máte třetí možnost, doma si pořídit z vlastních zdrojů štěpku, sehnat
> lis, nakoupit lepidlo a lisovat si to sám, pak budete stoprocentně vědět,
> co v tom je a že při výrobě té desky byly dodrženy všechny technologické
> náležitosti.
>
>
>

ďalší výrobca vodovzdorných preglejok, čistota E 1, môžete si vybrať, OSB dosky nemusíte používať.

drevan.sk/vodovzdorna_preglejka.html

Vážený příteli. Trochu ti to objasním,protože nemáš přesné informace.
Před necelými cca 5-ti roky jsem komisi přeložil plán na úpravu stanov.Byl komisí schválen. Podle něho by se již na konferencích a VČS porojednávaly nové stanovy a nyní podle nich asi pracovalo (předkládal jsem i návrh na přímou volbu předsedy od které jsem pak ustoupil). CHvíli jsme na tom pracovali až jsem jednou uvízl v v zácpě v Praze v Legererově a na schůzku se nedosavil včas. V ten moment byla práce komise, prý na návrh PÚV, zastavena (to nemohu ověřit). Loni komise začala znovu pracovat z iniciativy jejích členů a začali jsme tím,co nebylo vyřešeno ale bylo přislíbeno na sjezdu. Z námětů, které jsme měli, jsme zpracovali teze a doc. Šenkýř článek,který měl vyjít v časopise. Vyšly až po dvou měsících skoro po všech konferencích, přesto že to bylo připraveno v včas. Týkalo se to hlavně řízení svazu, předseda, tajemník.... byly asi důležitější věci. V ten moment se členkou komise stala Mgr. Machová, bez našeho vědomí vydala článek, který ji ihned vyšel. Když jsme následně chtěli dát naše teze do paragrafového znění paní Mgr. nám oznámila, že to takto neumí a dělat nebude. Nebudu dál komentovat, co se dělo, prostě to vzalo směr tak jak vzalo. Toto jsem řekl 2.10. na schůzce delegátů sjezdu, trochu podrobněji, když tajemník nařkl komisi stejně jako ty z nečinnosti. Není to pravda. V každém případě jsem byl a jsem pro zvýšené pravomoci i odpovědnost předsedy, jasný vztah mezi ním a tajemníkem, vedoucím sekretariátu, ale to na druhé straně musí být vyvářeno maximálními pravomocemi ÚV (nově asi Republikovým výborem).To podporuji od samého začátku a je jedno, čí je to návrh. To je v krátkosti to nejdůležitější. Je toho samozřejmě více. Na srpnovém ÚV jsem pro návrh Mgr. Machové, nehlasoval,(dával doploňjící návrhy) a byl proti jako dost členů. To je ale demokracie, že prošel v tomto znění. Je to ale jen návrh. To, že podporuji návrh Mgr. Sciskaly ale i ten další v části týkající se vedení, je tedy samozřejmé, je to i můj názor nebo se mu blíží. Já se za své názory nestydím a klidně se pod ně podepíši. Komise bude ale dál pracovat a předloží nové změny, které vyplynou z podnětů členů ČSV, delgátů sjezdu. Věřím, že to co nedotahneme nyní, dotahneme po sjezdu nebo na něm.
Jen pro tvojí informaci, se zněním Mgr. Machové nyní nesouhlasí žádný člen komise. Věřím, že dospějeme i přes různé názory k rozumnému, funkčnímu znění. Já a ani jiný nechceme kopírovat praktiku jiného obč. sdružení při tvorbě stanov a obsazování funkcí. Bude to tedy se stanovami ČSV ještě zajímavé, ale věřím , že převládne jednoznačně pragmatizmus a také to, že členové ČSV musí mít kontrolu nad spravováním a činností svého sdružení. Jeden Předboj nám snad stačil. Moje názory i činnost jsou kontinuální a neměním je podle počasí. Když mne tak dobře znáš, jak se snažíš vydávat, měl bys to vědět a rozhodně ti to potvrdí i ti, kteří se mnou nesouhlasí skoro nikdy třeba v ÚV. Myslím ale, že to, že je několik variant stanov ČSV svědčí o tom, že členové mají zájem. Chápu, že v zápisech z ÚV nebo PÚV moc informací nikdo nenajde, to je ale věc jiná. Myslím, že máš můj mejl i telefon, můžeš se zeptat přímo. Máš ale svého zástupce v ÚV, tak svoje názory můžeš předat i jemu. Když nepracuje, vyměňte si ho. Zdraví tě Leoš Dvorský

"Pán Polášek, prečo tu šírite demagógiu a prečo si myslíte, že vyrobené smerom na východ to musí byť zlé. Prvé úle so sololitu hrúbka 6 mm som si vyrobil v r. 1983, evidentne bol so Sov. zväzu. Úle z tohoto materiálu mám doteraz mám doteraz a v porovnaní s naším sololitom je neskutočne stály a včelám sa v ňom darí tak ako v našom."
---------------------------------
Bohužel je smutnou realitou, že výrobky vyrobené za socialismu slouží dodnes, zatímco mnohé rádoby moderní a nové sotva přežijí pár let. není to tím, že by dnes nikdo neuměl vyrobit kvalitní věc, kvalitní věci se stále vyrábějí, neprodávají se ale ve výchdní evropě, nebo jen málo a jsou předražené. Problém není KDE bylo vyrobeno, ale PRO KOHO.
Ale zpět k původnímu tématu. Sololit není OSB a sololit vyrobený před 30 lety také nebude mít stejné složení jako sololit vyrobený dnes.

Chci se zeptat na zkušenosti s rozdílem produkce medu u včelstev ve včelíně z hlediska orientace česen na rozdílné světové strany. Nyní mám česna na východ a chtěl bych rozšířit včelstva, ale ty další by byly směrem na západ.

Chci se zeptat na zkušenosti s rozdílem produkce medu u včelstev ve včelíně z hlediska orientace česen na rozdílné světové strany. Nyní mám česna na východ a chtěl bych rozšířit včelstva, ale ty další by byly směrem na západ.

---------------
Dřív by jsi z toho mohl mít kádrový průser, dneska to bude naopak vítané. Ty na východ bych uvážil, jestli to není moc riskantní, mohl by jsi to mít v kádrovém profilu. :-)


Co si takhle přečíst tuto konferenci asi tak alepoň měsíc nazpátek. A případně na diskutované téma světových stran navázat.

Karel

Asi to hledání v minulých příspěvcích moc nepoužíváš. Pro nabalování různých volovin je to absolutně nepřehledné a již staré. Vždy jsou lepší informace čerstvé a i názory přispěvatelů se s časem mění o nové postřehy.

Pepan




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?esna
> Datum: 11.10.2010 07:51:40
> ----------------------------------------
> Chci se zeptat na zkušenosti s rozdílem produkce medu u včelstev ve včelíně
> z hlediska orientace česen na rozdílné světové strany. Nyní mám česna na
> východ a chtěl bych rozšířit včelstva, ale ty další by byly směrem na
> západ.
>
> ---------------
> Dřív by jsi z toho mohl mít kádrový průser, dneska to bude naopak vítané.
> Ty na východ bych uvážil, jestli to není moc riskantní, mohl by jsi to mít
> v kádrovém profilu. :-)
>
>
> Co si takhle přečíst tuto konferenci asi tak alepoň měsíc nazpátek. A
> případně na diskutované téma světových stran navázat.
>
> Karel
>
>
>

Asi to hledání v minulých příspěvcích moc nepoužíváš. Pro nabalování různých volovin je to absolutně nepřehledné a již staré. Vždy jsou lepší informace čerstvé a i názory přispěvatelů se s časem mění o nové postřehy.

Pepan
-------------------------
Vyhledávám,

ale je to tady spíše Potlach než konference :-)
Alespoň pro většinu z nás co tady ubíjíme čas.

Pokud by někdo chtěl, tak na utříděné informace začíná být dobré včelařské fórum. Díky novému včelaři Petru Mirovskému http://www.vcelarskeforum.cz/

Doufám, že to tam zůstane věcné.

Karel

Při říjnových proletech včel z česen všech včelstev na včelnici vyletují a opět se vracejí trubci. Včely jsou k nim netečné. Včelstva plodují přiměřeně ročnímu období a věku matek. Může mi někdo říci co to znamená?
JK

To nevím, co to znamená. Včera jsem pozoroval s údivem totéž.

trubce mám ještě taky...

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 11. 10. 2010
Trubci v říjnu

Při říjnových proletech včel z česen všech včelstev na včelnici vyletují a opět se vracejí trubci. Včely jsou k nim netečné. Včelstva plodují přiměřeně ročnímu období a věku matek. Může mi někdo říci co to znamená?
JK
xxxxxxxxxxxxxx
Také mám trubců ještě docela dost, dokonce jsem u jedněch včel měl matečníky (byly náhle bez matky a nastala plodová zkouška někdy kolem 10. září), nevím ještě, jak to dopadlo, moc jsem do nich nechtěl lozit, ale právě kvůli tomu počtu trubců jsem to zkusil. Ale trubci i teď vesele vegetují. Jaký rozdíl proti loňsku, kdy už v srpnu zuřila "dívčí válka"...

Nedávno jsem je ještě viděl taky.
Ale asi je to v pořádku, kdysi mě to děsilo, leckdo tvrdil, že je to příznak špatné matky, bezmatečnosti, tiché výměny....

Spíš si dneska myslím, že je to dokladem dobře zásobeného včelstva.

Míval jsem včelstva, kde když jsem kontroloval podložku po prvním léčení, tak byla pokrytá souvisle trubci.
Zajímavé je, že jen v některých, spíše v těch silnějších.

Karel

Taky jsem si to dříve myslel, trubec na podzim nebo v zimě je automaticky včelstvo bez matky.
Nyní mně připadá, že včelstva se prostě jen chovají ekonomicky, trubec stejně jako včela je pro ně teď na podzim a v zimě jedinec, který včelstvu vyrábí teplo. A že víc trubců ve včelstvu, když už jsou, berou včely stejně jako víc včel ve včelstvu, tudíž větší počet jedinců v úlu přes zimu a tím lepší zimování.
A že teď během babího léta, když už nějaké včelstvo ztratí matku, vychová novou a trubci ji ještě stihnou oplodnit, tak je to už jen prostě něco navíc.
Případně v přírodě když včely ztratí třeba v srpnu starou matku, nepovede se jim vychovat oplozenou novou, v září se objeví třeba trubčice, trubci vylíhlí v září a říjnu potom přeletí do sousedních včelstev a posílí je na zimu, zatímco upracované trubčice hynou v původní dutině.....

Jako každý rok, i letos trubce mám do teď (respektive do začátku příštího roku). Nejsou to nějaké velké počty a jsou přítomni ve všech včelstev. Nevyvozuji z toho žádné negativní doprovodné jevy, spíše to vidím jako pozitivum, jako projev toho, že včelstva nestrádají (nestrádala), teda nemají (neměla) nutkání se všech trubců hromadně zbavit.

V sobotu jsem zúžil vše na 4 NN. Původně jsem je chtěl narvat do 3 NN, ale když jsem viděl, v jaké síle ještě jsou (hustě obsedala 2-3 NN), nakonec jsem si to rozmyslel. Zimní sestava: dno + nástavek s tmavým dílem z části zanesený zásobami + nástavek panenskými soušemi + dva nástavky se panenským dílem a hlavní částí zásob + komín s podstaveným prázdným nástavkem ke spalování fumigačních pásků.

„Z nouze cnost“ mě dohnala k tomu, abych opět předělal na poslední chvíli metodiku. Spojovat včelstva budu až začátkem předjaří. Z tohoto důvodu jsem matky nechal v izolačních klíckách (uprostřed 3. NN ode dna).

S pozdravem M. Václavek

PS

Ten nástavek s tmavými plásty u dna bude příští rok sloužit jako reservní medník pro případ silné snůšky (budou zásadně nahoře pod komínem a nad hlavním medníkem … dva NN s panenským dílem), takže řady zastánců Rašovské metody neopouštím, ale pouze přestávám být striktní, co se týče vytáčení medu z panenského díla... ostatně nikdy jsem nevytáčel med výhradně jen z panenského díla. Na obměně díla se tato modifikace promítne jen tak, že toto dílo skončí v pařáku až příští rok v podletí, plodovat v něm včely už nebudou, takže stále zůstávám věrný každoročnímu jednorázovému převedení plodiště na nového dílo, což je „alfa-omega“ Rašovské metody.

tož panáčku ,dotacema bys chtěl zaplatit, ubožáčci uprostřed evropy
nemaj
ani na toaletní papír!!!§Jo a není sprosté ten kdo sprostě mluví ale
sprostě uvažuje jako Vy dva,tož Táhni zmrde líné,a přiďte mi to říct
do očí
,hňupi....


Ale,ale,pánové!!!!
Nechte si ty výrazy a výlevy tohoto rázu pro někoho jiného.Zkuste to
třeba u svojí maměnky.Tedy jestli s vámi nevymete dvorek.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "P.K." <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Dotace
Datum: 6.10.2010 - 9:25:29

> tož panáčku ,dotacema bys chtěl zaplatit, ubožáčci
> uprostřed evropy nemaj
> ani na toaletní papír!!!§Jo a není sprosté ten kdo
> sprostě mluví ale
> sprostě uvažuje jako Vy dva,tož Táhni zmrde líné,a
> přiďte mi to říct do očí
> ,hňupi....

Přesně tak,
z některých diskuzí mám pocit, jako bych otevřel žumpu. Vzpamatujte se lidi.
Je pravda, že dotace deformují trh, ale asi se jich nikdy nezbavíme, řekněte
Francouzům že jim nedáte dotace a vymetou s Vámi, že se nabudete stačit
divit. Proto bychom byli hloupí, kdybychom jim vše nechali a asketicky se
bili v prsa. Radši buďme vděčni i za to málo, vždyť to do Bruselu strkáme po
žocích, tak at se alespoň něco vrátí.
Petr B.

Dne 11. října 2010 14:36 <nasepenze/=/volny.cz> napsal(a):

> tož panáčku ,dotacema bys chtěl zaplatit, ubožáčci uprostřed evropy
> nemaj
> ani na toaletní papír!!!§Jo a není sprosté ten kdo sprostě mluví ale
> sprostě uvažuje jako Vy dva,tož Táhni zmrde líné,a přiďte mi to říct
> do očí
> ,hňupi....
>
>
> Ale,ale,pánové!!!!
> Nechte si ty výrazy a výlevy tohoto rázu pro někoho jiného.Zkuste to
> třeba u svojí maměnky.Tedy jestli s vámi nevymete dvorek.
> Standa
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "P.K." <e-mail/=/nezadan>
> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 6.10.2010 - 9:25:29
>
> > tož panáčku ,dotacema bys chtěl zaplatit, ubožáčci
> > uprostřed evropy nemaj
> > ani na toaletní papír!!!§Jo a není sprosté ten kdo
> > sprostě mluví ale
> > sprostě uvažuje jako Vy dva,tož Táhni zmrde líné,a
> > přiďte mi to říct do očí
> > ,hňupi....
>
>


--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

U mne kdysi začal být med až po obrácení z východu na jih. Bude ale jistě záležet na místních podmínkách.

Sladké zbytky jsou živnou půdou pro plísně a to je to černé.

Jezdím teď služebně do města Pardubic, a při toulkách tímto krajským městem jsem nenašel žádnou prodejnu včelařských potřeb. Je ne tomto fóru někdo kdo dokáže poradit? Podle mých dotazů je snad nejbližší prodejna včel. potřeb až v obci Nasavrky. Děkuji Radek Gerberg

Ahoj Radku,
druhá možnost je v Hradci Králové viz. www.vcelarenihrou.cz
V Pardubicích není.
Radek HUbač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek <radek.gerberg/=/quick.cz>
> Předmět: Prodejna V?ela?sk?ch pot?eb
> Datum: 11.10.2010 19:57:12
> ----------------------------------------
> Jezdím teď služebně do města Pardubic, a při toulkách tímto krajským městem
> jsem nenašel žádnou prodejnu včelařských potřeb. Je ne tomto fóru někdo kdo
> dokáže poradit? Podle mých dotazů je snad nejbližší prodejna včel. potřeb
> až v obci Nasavrky. Děkuji Radek Gerberg
>
>
>

Při říjnových proletech včel z česen všech včelstev na včelnici vyletují a opět se vracejí trubci. Včely jsou k nim netečné. Včelstva plodují přiměřeně ročnímu období a věku matek. Může mi někdo říci co to znamená?
JK
--------------------------------------------------------
Může to souviset s tím, že letošní rok byl atypický. Bez medu, pozdní výměna matek, včelstva prakticky bez zásob pylu, atd. Včely se chovají atypicky. Může to souviset i s tisíc roční zimou. Co tomu říkají staří praktici.

dejte už pokoj svatej,dotace jsou k ničemu resp. na dárky na vánoce....

dejte už pokoj svatej,dotace jsou k ničemu resp. na dárky na vánoce....
-----------------------

Asi už jo, letos vzhledem k vyššímu počtu včelstev to prý bude asi tak 120 na včelstvo, příští rok bude objem peněz asi tak 3x menší a pokud ještě přibyde včelstev, tak to může být i míň na včesltvo. Takže to pak většina půjde pouze podepsat papíry, poplatit příspěvky a poplatky a na dárky moc nezbyde.

A je vymalováno.
Bez ohledu na názory z této konference, jak se často strašilo. :-)


Zůstanou asi jen krajské, jak si je kdo zařídí a nasměruje k sobě.

Karel

"Asi už jo, letos vzhledem k vyššímu počtu včelstev to prý bude asi tak 120 na včelstvo, příští rok bude objem peněz asi tak 3x menší a pokud ještě přibyde včelstev, tak to může být i míň na včesltvo."

No, ubude včelařů s malým počtem včelstev, do cca 5. Je dost velký psychologický rozdíl jít na podzimní včelařskou schůzi a přinést si odtamtuď nějakou minci či bankovku v kapse a jít na včelařskou schůzi a muset si tam peníze přinést na členské příspěvky, Včelařství a léčení. Při 180 korunách dotace D1 ta hranice byla u tří včelstev, při 120 korunách to bude okolo 5 včelstev. Včelaři, co chtěli skončit a jen to protahovali se 2 - 4 včelstvy, asi skončí a ti s pár včelstvy budou uvažovat o přihlašování na dotaci D1 s větším počtem včelstev, ať už jejich počt reálně zvýší nebo jen založí více oddělků a podobně.
Třeba vznikne i trochu tržní prostředí, včelaři budou zvažovat, jak moc velké příspěvky ta která organizace vybírá a třeba budou chtít přejít do jiné ZO.

No nevím, ale snad to s tím ukončením včelaření nebude tak divoké. Včelaři s
menším počtem včelstev přece berou tuto svoji činnosti jako hobby, a žádný
koníček není zadarmo. A hlavně - nejdůležitější zisk z této činnosti pro
včelaře neplyne z dotací, ale z produkce kvalitního medu, i kdyby to bylo
jen v množství postačujícím pro vlastní rodinu a nejbližší příbuzné.
S pozdravem Petr.

--------------------------------------------------
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Sent: Tuesday, October 12, 2010 8:59 AM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: Dotace

> "Asi už jo, letos vzhledem k vyššímu počtu včelstev to prý bude asi tak
> 120
> na včelstvo, příští rok bude objem peněz asi tak 3x menší a pokud ještě
> přibyde včelstev, tak to může být i míň na včesltvo."
>
> No, ubude včelařů s malým počtem včelstev, do cca 5. Je dost velký
> psychologický rozdíl jít na podzimní včelařskou schůzi a přinést si
> odtamtuď nějakou minci či bankovku v kapse a jít na včelařskou schůzi a
> muset si tam peníze přinést na členské příspěvky, Včelařství a léčení. Při
> 180 korunách dotace D1 ta hranice byla u tří včelstev, při 120 korunách to
> bude okolo 5 včelstev. Včelaři, co chtěli skončit a jen to protahovali se
> 2
> - 4 včelstvy, asi skončí a ti s pár včelstvy budou uvažovat o přihlašování
> na dotaci D1 s větším počtem včelstev, ať už jejich počt reálně zvýší nebo
> jen založí více oddělků a podobně.
> Třeba vznikne i trochu tržní prostředí, včelaři budou zvažovat, jak moc
> velké příspěvky ta která organizace vybírá a třeba budou chtít přejít do
> jiné ZO.
>

Také si nemyslím, že by na dotaci D1 závisela něčí chuť včelařit, nebo schopnost udržet nějaký chov.

No, běžný včelař, pokud z nějakého důvodu včelaří s tak malým počtem včelstev, bude chtít počet včelstev asi navýšit. Končit bude ten, co se stejně už rozhodl skončit, jen to protahuje, dokud to ještě jde. Ale to jsem tam napsal.

Včelaři to protahují z lásky ke včelám a se stářím u nich ubývá včelstev, vzhledem k úrovni jejich zdraví. Dotaci, pokud to vidím, berou jen jako milé poděkování.
Jen pár uražených jedinců, kteří si z ješitnosti o ni nežádají, jim ji, i když vlastně není co, závidí.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 12.10.2010 10:21:30
> ----------------------------------------
> No, běžný včelař, pokud z nějakého důvodu včelaří s tak malým počtem
> včelstev, bude chtít počet včelstev asi navýšit. Končit bude ten, co se
> stejně už rozhodl skončit, jen to protahuje, dokud to ještě jde. Ale to
> jsem tam napsal.
>
>
>

"Končit bude ten, co se stejně už rozhodl skončit, jen to protahuje, dokud to ještě jde. Ale to jsem tam napsal."
---------
V tomto s Vámi souhlasím. Na ostatní včelaře, podle mého názoru, nebude mít výše nebo neexistence dotace D1 téměř žádný vliv. Usuzuji tak podle sebe a svého okolí, je možné, že ostaní včelaři budou reagovat jinak.