Včelařská konference

To se nedivím , včeských lesích se běžně nepěstuje. Dřevo z okrasných zahrad je sám suk.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosefF <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: borovice vejmutovka
> Datum: 19.9.2010 21:36:30
> ----------------------------------------
> Zdravím přátelé.
> Nedaří se mi sehnat asi 5m3 Borovice vejmutovky. Za případné tipy předem
> díky. Josef
>
>
>

BUĎ BEZ OBAV


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pitrs <mustafa.p/=/seznam.cz>
> Předmět: p?ezimov?n?
> Datum: 19.9.2010 21:22:50
> ----------------------------------------
> Dobrý den, chtěl bych se zeptat, kolik by v současné době mělo stačit na
> přezimování oddělků ve dvou nástavcích langstroth 2/3? Jde mi i o
> zkušenosti se spotřebou v uteplených(3cm styrodur)a neuteplených(2,5cm
> Nerad). V těchto úlech mě čeká první zima a nerad bych o nějaké přišel.
> Celkově byly oddělky postupně krmeny asi 20 kg cukru, skončil jsem kolem 5.
> září. A ještě jedna věc, v uteplených mám matky po F1 Vigor a kolem konce
> srpna tam téměř vůbec nebyl mladý plod, v tenkostěnných s matkami F1 Singer
> bylo plodu docela dost, i mladého. V případě že by se už moc zimních včel
> nevylíhlo, nemohlo dojít k nějakému nadměrnému upracování, které by pak
> zapříčinilo nějaký kolaps? Díky za odpovědi
>
>
>

Zdravím přátelé.
Nedaří se mi sehnat asi 5m3 Borovice vejmutovky. Za případné tipy předem díky. Josef

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, kolik by v současné době mělo stačit na přezimování oddělků ve dvou nástavcích langstroth 2/3? Jde mi i o zkušenosti se spotřebou v uteplených(3cm styrodur)a neuteplených(2,5cm Nerad). V těchto úlech mě čeká první zima a nerad bych o nějaké přišel. Celkově byly oddělky postupně krmeny asi 20 kg cukru, skončil jsem kolem 5. září. A ještě jedna věc, v uteplených mám matky po F1 Vigor a kolem konce srpna tam téměř vůbec nebyl mladý plod, v tenkostěnných s matkami F1 Singer bylo plodu docela dost, i mladého. V případě že by se už moc zimních včel nevylíhlo, nemohlo dojít k nějakému nadměrnému upracování, které by pak zapříčinilo nějaký kolaps? Díky za odpovědi

Ovšem vinaři musí mít výjimku, víno ze dvora (sklepa) prodávají.
Jestli by nešlo zkusit zalobovat takhle i k prodeji medoviny? Vinaři jsou omezeni oblastmi pěstování hroznů, je třeba najít i nějaké rozumné omezení pro včelaře, které by bylo ještě pro včelaře snesitelné.
Úkol pro vedení ČSV!!!!!

Snad postačí toto sdělení?

Prodej medoviny na stáncích - legislativa
29.01.2010 00:37


Pojem medovina definuje vyhláška č. 335/1997 Sb., pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí. Medovinou se rozumí nápoj vyrobený alkoholovým kvašením včelího medu rozředěného ve vodě - viz § 6 výše uvedené vyhlášky. Vyhláška stanoví také jakostní a technologické požadavky a požadavky na označování.

Všechny potraviny uváděné na trh v rámci ES musí splňovat obecné požadavky na označování dané směrnicí 2000/13/ES, v platném znění. (U nás byly požadavky směrnice zapracovány do zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů a do vyhlášky č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků).


Podle ustanovení § 10 odst. 2 vyhl. č. 335/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, musí být na výrobu 1000 litrů medoviny použito nejméně 280 kilogramů včelího medu. Podle stanoviska MZe není použití níže uvedených úprav: přídavek cukru, aromatických látek či dolihování, při výrobě medoviny v rozporu s vyhl. č. 335/1997 Sb.


Při výrobě medoviny by mělo být k zajištění bezpečnosti potravin dostačující splnění požadavků Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin, v platném znění.


S ohledem na skutečnost, že medovina je alkoholický nápoj a s ohledem na ust. § 10 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví podmínky prodeje a podávání alkoholických nápojů tak, že alkoholické nápoje lze prodávat pouze ve specializovaných prodejnách alkoholických nápojů, ve specializovaných odděleních velkoplošných prodejen určených k prodeji alkoholických nápojů, v prodejnách potravin a smíšených prodejnách, nebo v zařízeních společného stravování provozovaných na základě hostinské činnosti, v ubytovacích zařízeních a kulturních zařízeních (s výjimkou zařízení určených pro osoby mladší 18 let), v rámci příležitostného prodeje rozlévaných alkoholických nápojů při slavnostech, tradičních akcích, výročních trzích a jim podobných akcích, není možné prodávat medovinu „ze dvora“ přímo konečnému spotřebiteli.


Provozování potravinářského podniku je jakákoliv forma uvádění potravin do oběhu. V případě výroby a prodeje medoviny se na Vás váže povinnost registrace. Je to povinnost vyplývající z § 3 zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Registrační formulář je přiložen v příloze. Vyplněný formulář se zasílá územně příslušnému inspektorátu SZPI v místě sídla Vaší firmy spolu s výpisem z obchodního rejstříku nebo kopií ŽL.

Územní působnost jednotlivých inspektorátů najdete v mapce na adrese: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1001663&docType=ART&nid=11299&chnum=2

Kontakty najdete na adrese: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1001663&docType=ART&nid=11299&chnum=1


Zasílám také seznam základních právních předpisů týkajících se uvádění potravin do oběhu.


Evropské předpisy (hygienické požadavky atp.):

- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin, v platném znění

- Nařízení Evropského parlamentu a Rady 178/2002/ES, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění


České předpisy:
- Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů (důležitý)

- Vyhláška č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů

- Vyhláška č. 335/1997., pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí, ve znění pozdějších předpisů


Obaly:

- Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
- Vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů


S pozdravem a přáním příjemného dne,


Petra Hoferková

Okopíroval JK

Chtěl bych se zeptat jak je to s prodejem vlastní medoviny.Jestli je zde možné uplatnit princip "prodej ze dvora"jako u medu nebo jestli jsou tam nějaké podmínky.Dík za odpovědi.

letošní situace s medem-dobrý průměr.cca 33kg na včelstvo,s ohledem na počasí to jde.kočoval jsem k řepce a k svazence,jinak by bylo ještě míň.řepku využily včelky z 1/4,svazenku z 1/2.přikrmovat jsem nemusel.Spokojenost.včelky mám v Podkrkonoší.

také jsem něco o tom četl,ale bylo to o lidech ,kteří denně pili vodu,která byla určitý čas v úle.A údajné zdravotní účinky se projevily.Samozřejmě,že ta voda musela mít určité vlastnosti ještě než se do úlu dala,musela tam být určitou dobu atd.atd.Mnozí léčitelé to berou jako praxí ověřenou věc.Zmínka o tom je např.v knize Apiterapie od J.A.Zentricha

Článek o bionergii na netu:
http://www.dedekkorenar.cz/clanky/novomeditace/lecebne-meditace-a-bioenergie-v061212.html



----- Original Message -----
From: "Filip" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 18, 2010 5:59 PM
Subject: BIOENERGIE VCEL


Prátelé, čas od času se dočítáme o tzv.bioenergii včel. Občas se píše o
potravinách či nápojích, které mají údajně blahodárné účinky na lidský
organismus, když se po určitou dobu nechají tzv.nabít v prostoru úlu-blíže
plodu. Mnozí z nás pociťují kromě uspokojivé nálady při včelažení prý také
obnovení sil, které jsme pozbyli při každodenním pracovním nasazení a
stresu. Existuje prosím relevantní studie, která by něco jako bioenergii
včel podpořila, či naopak vyvracela? Jaké máte vlastní zkušenosti? Nejedná
se snad přeci jenom pouzev o jakousi víru v cosi, co bychom si jen přáli
aby fungovalo? Děkuji za vaše reakce? Filip Balabán

Prátelé, čas od času se dočítáme o tzv.bioenergii včel. Občas se píše o potravinách či nápojích, které mají údajně blahodárné účinky na lidský organismus, když se po určitou dobu nechají tzv.nabít v prostoru úlu-blíže plodu. Mnozí z nás pociťují kromě uspokojivé nálady při včelažení prý také obnovení sil, které jsme pozbyli při každodenním pracovním nasazení a stresu. Existuje prosím relevantní studie, která by něco jako bioenergii včel podpořila, či naopak vyvracela? Jaké máte vlastní zkušenosti? Nejedná se snad přeci jenom pouzev o jakousi víru v cosi, co bychom si jen přáli aby fungovalo? Děkuji za vaše reakce? Filip Balabán

Omyl, můj omyl:-) zapletl jsem se do toho jodu. Jodová profilaxe je jodovaná sůl atd. S Cesiem to nemá nic společného, ten se ukládá v kostech podobně jako Stroncium, tedy funguje v těle jako Vápník.
Takže, až to zase bouchne, tak tu jodovanou sůl a rybičky, poločas rozpadu Jodu 131 je jen 8 dní, takže stačí držet měsíc tuto dietu :-)

Nic zvláštního, letos jen 39x24 a jen v bezfalcových nástavcích a v zadovácích.
Ale nejvíc je to asi tím, že jsem letos hodně množil, protože jsem to předcházející roky zanedbával. Přišel jsem na to, že skutečně platí zásada, že kdo nemnoží, nakonec nevčelaří.
A pak taky to, že jsem dlouhodobě spíš včelařil pro všelijaká zkoušení než pro med.

a včem včelaříš?jake uly?

Na severní Moravě jsem přikrmoval v druhé polovině května a v červenci.
Výnos byl mizerný.

v polabí to zelkem šlo mam prumer na včelstvo 38 kg sem teprv začatečnik tak to bylo dobry.přikrmovat sem vubec nemusel.

No, polabská nížina je něco jiného než třeba beskydské podhůří, kde jsem já. Tam asi bude největší problém najít zdroje snůšky, kromě řepky a potom nějakých lužních listnatých lesů kolem Labe a jiných řek a nějakých borovic na píscích tam toho pro intenzívní včelaření asi moc nebude.
----------------------------------------------------------
Letošní sezóna byla celkově podprůměrná. Někde bylo medu dost, jinde med nebyl žádný. Jak to bylo tedy v polabské nížině a jak v podhůří Bezkyd? Museli jste přikrmovat a pokud ano, jak? Díky.

"panove nerozebirejte tady jak se umístujou lesy jehličnate a listnate na to se neptam na jakou stranu,sem z polabi a všude okolo je jen rovina nejvetši kopec je hromada písku v pískovne"

No, polabská nížina je něco jiného než třeba beskydské podhůří, kde jsem já. Tam asi bude největší problém najít zdroje snůšky, kromě řepky a potom nějakých lužních listnatých lesů kolem Labe a jiných řek a nějakých borovic na píscích tam toho pro intenzívní včelaření asi moc nebude.

"Jezte mořské rybičky (pokud nejsou také Černobylem kontaminované)a jodovanou sůl a nemusíte se bát vlka nic.!"
Pokud vím, cesium nemá s mořskými rybami nic společného.

To je stále ten Černobyl, tehdy tu byl dost významný spad, poločas rozpadu Cs137 je 30 let, to znamená, že zatím nejsme ani na té půlce. Jezte mořské rybičky (pokud nejsou také Černobylem kontaminované)a jodovanou sůl a nemusíte se bát vlka nic.

Tak se namáhejte číst, odpověď na Vaši otázku už tady padla a v podstatě jste ji předznamenal sám, ve svém dotazu. ;-)

panove nerozebirejte tady jak se umístujou lesy jehličnate a listnate na to se neptam na jakou stranu,sem z polabi a všude okolo je jen rovina nejvetši kopec je hromada písku v pískovne

"Přítomnost
izotopů radioaktivního cesia nebyla v medu prakticky změřitelná, s výjimkou dvou vzorků s velmi nízkou
aktivitou cesia (137Cs). "

Pozůstatek z Černobylu. Nebo možná z Bavorska, současně s Černobylem měl být nějaký závažný incident taky někde v bavorské jaderce a prokazatelné zamoření cesiem 137 v Bavorsku a v jeho blízkosti má být údajně mnohem víc z toho než z Černobylu. Údajně proto Bavoři blbnou ještě dnes s radioaktivními divokými prasaty a podobně.
Poločas rozpadu toho izotopu je 30 let, takže v roce 2016 bude to, co tehdy napadalo z ovzduší, rozloženo teprve z poloviny...

Jen pro zajímavost ze zprávy o vyhodnocení cizorodých látek v potravních řetězcích.
SVS ČR
Analyzované vzorky reprezentují suroviny a potraviny živočišného původu, především mléko kravské,
ovčí a kozí, čerstvé máslo a mléčné výrobky včetně sýrů, masné výrobky, dále vejce a vaječné výrobky, také
tuzemský med. Stanovován je obsah reziduí pesticidních látek, chemických prvků, mykotoxinů a zbytků
veterinárních léčivých přípravků a doplňkových látek, obsah polycyklických aromatických uhlovodíků.
Celkově lze hodnotit zdravotní nezávadnost surovin a potravin živočišného původu z pohledu obsahu
reziduí a kontaminantů (cizorodých látek) jako příznivou. Průměrný obsah většiny sledovaných cizorodých
látek je hluboko pod přípustnými hygienickými limity a má snižující se tendenci.
3.1.5. Med
Vzorky tuzemského medu pro vyšetření obsahu cizorodých látek byly odebírány ve výkupnách medu
nebo v závodech na zpracování medu. Měřitelné koncentrace chlorovaných pesticidů a polychlorovaných
bifenylů (PCB), insekticidů, pyrethroidů a veterinárních léčiv, včetně zakázaných léčiv (chloramfenikol,
nitrofurany), nebyly prokázány. Je to stejně příznivý stav jako v loňském roce. Obsah chemických prvků
(těžkých kovů) byl velmi nízký. Všechny hodnoty ležely v intervalu do 50 % hygienických limitů. Přítomnost
izotopů radioaktivního cesia nebyla v medu prakticky změřitelná, s výjimkou dvou vzorků s velmi nízkou
aktivitou cesia (137Cs).
Vážení, kdo máte doma malou atomovou elektrárnu. Přiznejte se.
JK

"Jehličnaté lesy se sázejí spíše na severní stranu nebo zastíněnou stranu, kde je chladněji. Na jižní teplejší stranu kopce se sázejí spíš listnáče. V nízké a střední nadmořské výšce."
-------------------
Na to bych nevsázel. Asi záleží na tom, kdo zrovna o výsadbě rozhodoval a jaké stromky byly po ruce. V lesích v blízkosti mého rodiště(+-400mnm) to bývá naopak. Hodně listnatých lesů je na severních svazích. V mém současném bydlišti (200mnm) to nejde porovnat, protože největším kopcem je zde hromada kompostu. :-)

Jehličnaté lesy se sázejí spíše na severní stranu nebo zastíněnou stranu, kde je chladněji. Na jižní teplejší stranu kopce se sázejí spíš listnáče. V nízké a střední nadmořské výšce.

Jehličnaté lesy jsou svojí povahou chladnější

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirkaZ <nasij/=/seznam.cz>
> Předmět: um?sten? v?el
> Datum: 16.9.2010 18:11:41
> ----------------------------------------
> čauky panove díky za radu ješte bych chtel jedno chci dat včely ze zahrady
> do lesa mam jich na zahrade už dost a chci rozšiřovat.chtel bych radu les
> mam 50 metru a znameho hajneho není problem umístit jen vybrat misto chci
> poradit jestli je dat do listnaču nebo do jehličnanu zaleži na tom?hlavne
> aby tamm asi šlo dost sluníčka???,
>
>
>

:-D

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Dotaz na sm?r ?esna
> Datum: 16.9.2010 15:42:05
> ----------------------------------------
> Přátelé zapomínáte?Dřív jsme měli okna i česna na východ a ted je jiná doba
> a kdo chce být in a jít s dobou musí to otočit na západ!
>
>
>

Jestli v něm je zřízen obývák tak opravdu ne. Jeli je určen pro umýstění úlů a potřebného nářadí a zařízení tak ano.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kozl?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: STAVBA V?EL?NA
> Datum: 16.9.2010 13:41:01
> ----------------------------------------
> Včelíny prý nejsou zemědělská stavba ve smyslu zákona.
>
>
>

Souhlas s těmi včelíny. Dodal bych ještě, že ve včelínu neexistuje přerušit práci ve včelách kvůli loupeži, je to akorát větší nepohoda pro včelaře, protože se akorát všechno zavře. V létě na kočovném stanovišti nezastíněném stromy a s roztopeným kuřákem je to tak docela síla. Úly ze včelína se kradou méně podle mně proto, že bývají napevno spojeny se včelínem nebo dokonce v případě zadováků to byly úlové baterie.
Jinak já jsem ve včelíně pracoval ve včelách vždy od úl, protože se mně zdálo, že sousední včely jsou přes stěnu rušeny víc prací ve včelstvu a jsou tedy přechodné víc divočejší. A v zadovácích jsem si nemohl dovolit ani ve včelíně práci za deště.
A ve včelíně se v případě nějaké bouřky či přeháňky krásně čeká, až nepohoda přestane.....

Rozdílů v chovu včel mnoho není. Ale chování včel je v mnoha aspektech odlišné. To jsou odlišné pojmy. V uzavřených včelínech je např. odlišné reagování včelstev na změny počasí, zimování je klidnější, včely z protilehlých stran včelína se vzájemně nezaletávají, je sníženo riziko přenesení roztočů VD i případně některých dalších onemocnění. U včelnicově rozmístěných se stejnou orientací česen jsou zvýrazněny jiné vazby mezi jednotlivými úly.
V dobře postaveném včelínu ( osvětlení, okna s výkluzy, podlaha nepřenášející kroky včelaře na ostatní úly atd. atd.) je práce ve včelách pro mne pohodlnější, prakticky neexistuje, abych byl při otevření jednoho úlu atakován včelami ze sousedních úlů, dá se pracovat i dešti a pod. Ve včelstvech mohu pracovat vždy postupně po řadě, což u včelnicových zejména v bezsnůškovém období je obtížnější. Je výrazně nižší možnost vyvolání loupeže mezi včelstvy při krmení. Bodavější včelstva vysílají významnější část bránících se včel česnem před včelín.
A co se týče chovu: ze včelínů se obvykle kradou jen matky, nebo uložené zde nářadí. Včelnicová včelstva bývají zcizena komplet i s úly. Ale jak je známo: deset včelařů má na stejnou věc jedenáct obvykle protichůdných názorů, z nichž všechny, nebo ani jeden nemusí být pro včely ani pro ostatní včelaře optimální. Mnoho cizích rad je třeba na vlastní kůži prověřit.
J. Kala

Již mnoho roků tvrdím ( k nelibosti těch, co včelíny nemají), že včelstva ve včelínech se chovají jinak, než včelnicová.
-----------------------------------------------------------
Jaké jsou tedy rozdíly v chovu včelstev ve včelíně a včelstev včelnicových. Děkuji.

"čauky panove díky za radu ješte bych chtel jedno chci dat včely ze zahrady do lesa mam jich na zahrade už dost a chci rozšiřovat."

Souhlasím s př Kalou, jinak podobně jsem to popsal už ve svých předchozích příspěvcích k umístění česna. Nejobvyklejší je umístění pod listnáčem, aby v létě, kdy slunce kolem poledně svítí téměř kolmo, byly včely ve stínu a v zimě nic nebránilo slunečním paprskům svítit na úly. Někde na jižním, jihozápadním či jihovýchodním svahu kopce, kde je více sucho a teplo. A výlet včel do volného prostoru, takže by se mělo jednat o osamocený listnáč nebo okraj listnatého lesa. Ale zřejmě to není podmínkou.
Jinak na umístění v lese jsou ještě další hlediska. Třeba dopravní, neměl by být problém odvézt od včel plásty s medem a dovézt cukr, roje atd. Nebo bezpečnostní, úly by neměly být viditelné z asfaltových cest, zvlášť těch frekventovaných nebo lesních a polních pěšin, kterými chodí mládež na diskotéky a štamgasti do hospod a podobné "živly". Nebo hledisko převčelení, pokud několik let po sobě, i v lepších včelařských letech, včelkám přibývá med jen za opravdu velké snůšky a jinak evidentně neposbírají zásoby ani pro sebe a musí se přikrmovat nebo velkou část přineseného medu ze snůšky nevybírat. Nebo z hlediska bezpečnosti před přívalovou vodou, pokud jsou úly ve svahu nebo pod svahem, já včelín ve spodní polovině svahu mám a proti vodě tam mám příkop. A opravdu tak dvakrát ročně ten příkop funguje a odvádí vodu tekoucí po zemi i tekoucí pod zemí hrabošími chodbičkami mimo včelín.
Pak vítr, nesmí to být příliš na otevřeném místě na kopci. Pak vlhko, chlad skrz chladovou kotlinu, nesmí to být příliš nízko pod svahem nebo úplně dole v nějaké kotlině nebo v nějaké těsné stinné úžlabině....

Dne Thursday 16 of September 2010 18:11:31 jirkaZ napsal(a):
> mam 50 metru a znameho hajneho není problem umístit jen vybrat misto chci
> poradit jestli je dat do listnaču nebo do jehličnanu zaleži na tom?

Dobry den,

osobne bych je dal na jizni okraj chraneny pred vetrem a ne v mrazove kotline
do listnacu. Na jare nebudou stinit, v lete naopak budou.




--



S pozdravem

Jan Cervenka

Nemám problém souhlasit s odpovědí P. Holuba.
Ale rád bych to doplnil.
V současné době část mých včelstev obývá 3 včelíny. Většina včelínů ( za cca 25 roků jich bylo 5 ) jsem měl s se včelstvy umístěnými oboustranně. Po těch dlouhodobých zkušennostech jsem při každé další stavbě včelína přestal řešit orientaci česen vůči světovým stranám.
Mám v současné době včelín, který má česna na jih a sever, jiný má česna na východ a západ, další na JV a SZ. Na výnos medu dle mého sledování nemá orientace česen vůči světovým stranám vliv. Podstatnější roli hraje celková orientace včelína v závislosti na několika jevech blízkého okolí ( tvorba mlh, vlhkost, orientace svahu, vzdálenost terénních překážek, průvan, letové koridory včel za zdroji snůšky a vodou). Nejvýznamnější však je genetická vloha matky a schopnost včelaře předjímat a adekvátně reagovat na aktuální potřeby včelatva. Moje dlouhodobá sledování rovněž ukazují, že včelstva ve včelínech s orientací česen na J, JV mají vyšší spad kleštíka. Ale nemám důkaz, že by to bylo jen orientací česna. Pravděpodobněji se k tomu přidává např. blízké umístění včelstev jiných včelařů. (Doložitelné nízkým počtem světlých, proti tmavým kleštíkům. Ze směru, kde jsou blízcí jiní včelaři je spad vyšší. Zejména od těch, kterým nic neříká VMS, nebo nemají touhu aktivně sledovat zdravotní stav svých včelstev a kvalifikovaně na něj reagovat). Již mnoho roků tvrdím ( k nelibosti těch, co včelíny nemají), že včelstva ve včelínech se chovají jinak, než včelnicová.
Proto si dovoluji sdělit názor, že orientace česen včelínově umístěných včelstev je druhořadou záležitostí.
Josef Kala

Dobrý den,

chtěla jsem se zeptat, zda je možné poznat na množství stavů včelstev, jak byl rok dobrý či špatný na výnos medonosných rostlin.
Také by mě zajímalo, jestli se vedou statistiky počtů včelstev
na jednotlivých územích v ČR a medonosných rostlin.

Děkuji za odpovědi

Huhu vcely, co ted vcely blbouni

čauky panove díky za radu ješte bych chtel jedno chci dat včely ze zahrady do lesa mam jich na zahrade už dost a chci rozšiřovat.chtel bych radu les mam 50 metru a znameho hajneho není problem umístit jen vybrat misto chci poradit jestli je dat do listnaču nebo do jehličnanu zaleži na tom?hlavne aby tamm asi šlo dost sluníčka???,

Přátelé zapomínáte?Dřív jsme měli okna i česna na východ a ted je jiná doba a kdo chce být in a jít s dobou musí to otočit na západ!

dokument ze stránek čsv:

http://www.vcelarstvi.cz/cz/novinky/N70320-1.doc

Včelíny prý nejsou zemědělská stavba ve smyslu zákona.

S tou Tvojí filozofií ohledně západu je si třeba uvědomit, že východ je doporučován i z důvodu medovice a jak známo večer medovice nebývá nikdy tolik jako brzy ráno...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Votrubec <votrubec/=/spsul.cz>
> Předmět: Re: Dotaz na směr česna
> Datum: 15.9.2010 09:36:25
> ----------------------------------------
> Díky za příspěvky na toto téma.
> Nejvíc mně potěšil názor, že jihovýchodní směr je nejoptimálnější. :-)).
>
> Někde v nějaké odborné literatuře jsem našel, že nejlepší je orientace na
> východ, kvůli časnému rannímu prohřátí česna a čela úlu. Jih nedoporučoval z
> důvodu naopak kvůli nevhodného přehřátí přes poledne a následně nuceného
> "chlazení" včelkama. Ostatní směry autor neřešil. Čím studenější směr po
> ránu tím pozdnější prohřátí česna.
>
> Naopak mně ještě napadlo, že když je orientace na západ, že včelky vyletují
> i v pozdnějších hodinách a návrat do úlu mají už za soumraku či dokonce za
> tmy a teoreticky může docházat ke ztrátám na létavkách.
>
> Pavel
>
> ----- Original Message -----
> From: "Albert Gross" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, September 14, 2010 9:22 PM
> Subject: Re: Dotaz na směr česna
>
>
> Sú pekné včelnice aj včelíny kruhového tvaru a dokonca s letáčami otočenými
> dovnútra kruhu. Tam sa potom nestáva, aby krajné včelstvá boli
> najsilnejšie. Myslím si, že juhovýchod je najvhodnejšia orientácia letáčov
> - kto zavčasu vstáva, urobí viac osohu.
>
>
>
>

Zdravim,
Ja mam nyni od srsnu a vos pokoj. Na kraji strechy zvenku pod latkama
ukončujícíma strechú se mi usidlilo doslova hejno netopyru. Sice si pod ne
nemuzu nic dat neb tam kadej, ale v chalupe nemam jedineho srsne nebo vosu.
Dokud tam nebyli, tak se mi osedcilo na jare vzdy do tydne od objeveni
prvniho srsne (to litaji takove ty obrovske matky-helikoptery, ktere se
snazi najit misto pro zbudovani hnizda) jsem nakoupil 3-7 spreje Acteliku
(býval nejlepší ale už ho snad nevyrábějí) nebo Biolitu na létavý hmyz a ze
štavlí jsem hezky pečlivě nastříkal celou střechu kolem dokola. Prostě ty
místa kudyma se dostávají dovnitř. Pak jsem jeden sprej zagumičkoval, v
hrnci ho strčil do podkroví aby se to tam trchu zamořilo. POkud jsem to
opravdu stihnul udělat včas, nikdy se mi pod střechou nezabydleli ani vosy
natož sršni. Pokud jsem to zapoměl nebo nestihnul trápil jsem se s nimi
celou sezónu.
Vysvětluji si to tak, že matka buď vycítí, že na dřevě kudy leze dovnitř
není něco v pořádku, nebo, že jí to přecijenom nějak poškodí a tím pádem
nemůže založit hnízdo.
Navíc u Acteliku udáváli účinnost až 14 dnů od nastříkání.

""Zimní slunce kolem poledne, kdy svítí v zimě pod nízkým úhlem, skrz okno bude vyhřívat vnitřek včelína a zmenší tak spotřebu zásob"
Vyšší teplota v zimě podporuje plodování a tak zvyšuje spotřebu zásob...."

Příliš nízká teplota taky zvyšuje spotřebu zásob, protože včely musí víc topit.

Pokud se to nepřežene, včelky si zvyknou a ve včelíně v zimě plodují zhruba stejně jako v úlech umístěných venku. Kromě za mrazů o něco vyšší teploty je přínos včelína taky v tom, že uvnitř včelína a potom v úlech teplota kolísá méně než v úlech umístěných venku. Venku každý trochu silnější vítr i v těsném úlu ten úl provětrá a sníží tak teplotu, v správně udělaném včelíně vítr není.
Ostatně pro detailisty, není problém okno v zimě něčím zakrýt a v předjaří ve správnou dobu okno zase odkrýt. Pro včelíny umístěné někde na osamělém místě v lese v zimě špatně dostupném je okno stejně passé, kvůli zlodějům tam musí být okenice.
Potom ještě, nástavky výhradně do včelína mohou být podstatně jednodušší, lehčí a levnější než pro úly umístěné venku a stejně ještě v tom včelíně ty jednodušší nástavky vydrží déle.

"Zimní slunce kolem poledne, kdy svítí v zimě pod nízkým úhlem, skrz okno bude vyhřívat vnitřek včelína a zmenší tak spotřebu zásob"

Vyšší teplota v zimě podporuje plodování a tak zvyšuje spotřebu zásob....

"Podlaha včelína by měla být izolována od zemní vhkosti, zároveň ale v zimě by pod podlahou nemělo profukovat."

Ještě, co znám včelíny v okolí, byly postaveny a izolovány proti vlhkosti vrstvou škváry. Nevím jestli by se dnes dal náklad škváry sehnat. Možná by se mohl použít nějaký písek či štěrk. Dříve se to jen vysypalo na zem, udělala se vrstva takových 20 - 30 centimetrů a na to se postavil včelín. Dneska se takové izolační vrstvy od země oddělují geotextilií, polypropylénová vydrží v zemi desítky let a po tu dobu zpomaluje průnik jílovitých součástí půdy do izolace.

"Směr si bohužel zvolit nemohu kvůli místnímu uspořádání budov. Mohu buď tam
stavět tak jak je a nebo nic."

Včelín umísti pod listnáč, pokud budou česna k východu nebo jihovýchodu, tak listnáč by měl být někde u pravého předního rohu včelína. Nebo tam listnáč vysaď, na zahradě na jižní Moravě nebo v Polabí by byla dobrá meruňka, v chladnějších drsnějších oblastech myrobalán. Ty se hodí, pokud je na místě dobrá snůška z ovocných stromů, protože z ovocných stromů kvetou jako první a včely tak na snůšku připraví. Jinak je vhodný jakýkoliv vzrůstnější strom dobrý pro včely.
Pokud směrem na jih v zimě nestíní baráky nebo něco jiného, do pravé boční stěny včelína dej větší okno. Zimní slunce kolem poledne, kdy svítí v zimě pod nízkým úhlem, skrz okno bude vyhřívat vnitřek včelína a zmenší tak spotřebu zásob.
Podlaha včelína by měla být izolována od zemní vhkosti, zároveň ale v zimě by pod podlahou nemělo profukovat. Přes podlahu za mrazů potom půjde do včelína zemní teplo, včelky ve včelíně tak budou mít za zimních mrazů o pár stupňů vyšší teplotu než včelky v úlech venku. Pokud se jedná o dřevěný včelín nespojený s podkladem, ten se staví na kameny nebo betony 5 - 10 centimetrů nad úrovní země a potom se obvod včelína dole obíjí kouskami desek, aby mezi zemí a včelínem zůstalo tak centimetr dva. Tuto mezeru potom v zimě utěsní sníh.

"Ta stříška to je dobrý nápad díky. Krytí česna ja fakt dobrý nápad."

To jsou všechno věci, které byly dříve běžně známé a běžně používané, akorát s převláddnutím umísťování samostatných úlů přímo venku byly pozapomenuty. Doporučuji někde sehnat starší včelařskou literaturu , třeba staré časopisy Včelařství z 70 a 60 let nebo ještě starších, tam je fotek včelínů s takovými úpravami hodně.
U včelínů byl přesah střechy metr i víc, svislé oddělení jednotlivých česen až 10 centimetrů silným hřebenem kvůli vytváření závětří a lepší orientaci matky po návratu z proletu, předsíňka česna zabudovaná do stěny včelínu o objemu cca 10 litrů, barevné odlišení česen jednotlivých úlů a další vychytávky.

"Někde v nějaké odborné literatuře jsem našel, že nejlepší je orientace na
východ, kvůli časnému rannímu prohřátí česna a čela úlu. Jih nedoporučoval z
důvodu naopak kvůli nevhodného přehřátí přes poledne a následně nuceného
"chlazení" včelkama"

No, snůška v létě během dne se liší. Časně ráno je snůška na zdrojích, co medovaly přes noc a na potencionálně suchších místech, kde není chladno a mokro z rosy. Na stromech, na suchých místech na zemi.... Přes poledne tyto zdroje zasychají a snůška z nich klesá. Naopak začíná snůška z míst, kde dopoledne už uschla rosa a z vlhčích míst, snůška z zastíněných míst stromů a pod stromy nebo z míst v závětří atd. Odpoledne a k večeru se situace zase vrací k ránu, zastíněná vlhká místa jsou příliš studená a vlhká a naopak na místech otevřených slunci a větru díky nižší teplotě přestává sladina vysychat a včelky ji zase mohou sbírat...
A teď se k tomu přičítá vliv stanoviště a směr česna. Na stanovištích obrácených k východu včelky dříve začnou vylétávat, ale dříve taky skončí. Na západním stanovišti to je naopak. Takže jedny včely využijí lépe ranní snůšku, druhé zas pozdní podvečerní snůšku....
Přehřátí úlů na stanovišti je jen tehdy, pokud včelín nebo úly jsou v létě kolem poledne na přímém slunci a potom je podle mně téměř jedno, na jakou stranu jsou česna. Nekočovná stanoviště se ale spíš dělají pod stromy, ideálně listnatými. V létě, kdy je slunce vysoko, potom stromy stíní, v zimě, kdy je slunce nízko, svítí kolem poledne přímo na úly nebo včelín a ohřívá je. Platí potom taky ta podmínka, co jsem napsal dříve, že sice v létě jsou úly zastíněné před sluncem, ale zároveň z česen by mělo být přímo vidět co největší díl oblohy.
Staří praktici včelíny umísťovali buď přímo z jihu blízko ke kmeni velkého obvykle listnatého stromu nebo těsně vedle včelína na severní či severovýchodní nebo severozápadní straně zasadili nějakou rychlerostoucí nebo včelařskou dřevinu. Vrbu jívu, javor, třešeň ptačí, ovocný strom vysokokmen....

Děkuju.
Ta stříška to je dobrý nápad díky. Krytí česna ja fakt dobrý nápad.

Směr si bohužel zvolit nemohu kvůli místnímu uspořádání budov. Mohu buď tam
stavět tak jak je a nebo nic.
Mám rozměr 39x24 a po 11 rámkách viz úly firma Břinek. A musím konstatovat,
že se mi výtěžnost vzrostla o 30% oproti bývalým 9 rámkům 39x24.
Pavel
----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 15, 2010 7:54 AM
Subject: Re: Re: Dotaz na sm?r ?esna


Pokud máš na výběr, souhlasím s jihovýchodem. Pokud budeš včelín dělat tak
doporučuji při i menší stříšku na česnové straně. Úly nebudou tak trpět a
hlavně v parném létě včelky budou přistíněny.
Jinak jsem včelařil již snad ve všem včetně vysouváků a to dobře
fungujících. Nakonec jsemskončil u 39*17 což je skoro stejné jako Langstroth
18 a jsem spokojený. Rozhodnutí pro 39 nebo 44.8 může ovlivnit medomet, tedy
pokud chceš pouze pár včelstev a chceš starší medomet nebo máš. Pak mezi
těmi úly není rozdíl, záleží co v nich dokážeš chovat, jestli silná včelstva
nebo mrzáky.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <JHORUS/=/SEZNAM.CZ>
> Předmět: Re: Dotaz na sm?r ?esna
> Datum: 14.9.2010 20:59:34
> ----------------------------------------
> já mysllel že mají být na jih
>
>
>

Velikost rámků taky záleží na charakteru snůšky.
Pokud jsou pro včelaření rozhodující 1 - 2 - 3 cca 14 denní velké nárazové snůšky z klasických včelařských rostlin a mezi tím nic nebo skoro nic, jsou lepší spíš velké plásty, na včelstvo jejich méně a je tak s tím méně práce. Platí to pro stanoviště nebo kočovné včelaření, kde jsou rozhodující třeba lány řepky nebo hektary pasek zarostlé maliníkem nebo hektary lesa s převládajícími akáty nebo javory nebo lípami nebo s bohatou medovicovou snůškou atd.
Pokud je na stanovišti mnoho spíš menších snůšek nebo spíš souvislá snůška od dubna po srpen, něco ve smyslu "tady pořád něco kvete a včelky mají furt co sbírat" , jsou vhodnější spíš menší rámky. Takové stanoviště umožní vybrat včelkám do posledního kila všechny zásoby, protože je jisté, že si pro sebe vždy donesou další a ještě zbude něco pro včelaře. A na to jsou lepší nízké malé rámky. Taky umožní snadno získávat všelijaké jednodruhové medy.

Díky za příspěvky na toto téma.
Nejvíc mně potěšil názor, že jihovýchodní směr je nejoptimálnější. :-)).

Někde v nějaké odborné literatuře jsem našel, že nejlepší je orientace na
východ, kvůli časnému rannímu prohřátí česna a čela úlu. Jih nedoporučoval z
důvodu naopak kvůli nevhodného přehřátí přes poledne a následně nuceného
"chlazení" včelkama. Ostatní směry autor neřešil. Čím studenější směr po
ránu tím pozdnější prohřátí česna.

Naopak mně ještě napadlo, že když je orientace na západ, že včelky vyletují
i v pozdnějších hodinách a návrat do úlu mají už za soumraku či dokonce za
tmy a teoreticky může docházat ke ztrátám na létavkách.

Pavel

----- Original Message -----
From: "Albert Gross" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 14, 2010 9:22 PM
Subject: Re: Dotaz na směr česna


Sú pekné včelnice aj včelíny kruhového tvaru a dokonca s letáčami otočenými
dovnútra kruhu. Tam sa potom nestáva, aby krajné včelstvá boli
najsilnejšie. Myslím si, že juhovýchod je najvhodnejšia orientácia letáčov
- kto zavčasu vstáva, urobí viac osohu.

39 x 27cm a může jich tam být 12ks

Pokud máš na výběr, souhlasím s jihovýchodem. Pokud budeš včelín dělat tak doporučuji při i menší stříšku na česnové straně. Úly nebudou tak trpět a hlavně v parném létě včelky budou přistíněny.
Jinak jsem včelařil již snad ve všem včetně vysouváků a to dobře fungujících. Nakonec jsemskončil u 39*17 což je skoro stejné jako Langstroth 18 a jsem spokojený. Rozhodnutí pro 39 nebo 44.8 může ovlivnit medomet, tedy pokud chceš pouze pár včelstev a chceš starší medomet nebo máš. Pak mezi těmi úly není rozdíl, záleží co v nich dokážeš chovat, jestli silná včelstva nebo mrzáky.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <JHORUS/=/SEZNAM.CZ>
> Předmět: Re: Dotaz na sm?r ?esna
> Datum: 14.9.2010 20:59:34
> ----------------------------------------
> já mysllel že mají být na jih
>
>
>

No, česna směrem na jih jsou výhodou v chladných měsících. Slunce totiž ohřívá letáky a stěnu úlu, případně kolem poledne přímo svítí česnem do úlu a tak tyto včelstva mají od podzimku do jara častější prolety a kromě větrného počasí menší ztráty. Prokřehlé včelky, co sednou na teplý leták nebo stěnu úlu se ohřejí.
V létě je směr česna podle mně více méně jedno. Podstatné je, aby včely nevylétaly do vlhka, stínu , chladu, do stěny třeba hustého lesa nebo prudkého srázu nebo stěny baráku. Z tohoto pohledu je na mnoha stanovištích výhodnější obrátit česna na jih nebo trošku na východ nebo západ , protože tím směrem od úlů v létě rychleji vyschne rosa a rychleji se oteplí než směrem od úlů na sever. Podle mně je taky vhodné, když z česen úlů je vidět větší kus oblohy, připadá mi totiž, že doba, kdy včelky ráno začínají a doba, do kdy ještě večer létají, určují v první řadě podle světlosti oblohy, ne podle slunce.

S tou rámkovou mírou jen pozor na to, jaký bude výběr medometu - aby se pak do něho optimálně naskládaly rámky - je to třeba vše sladit.

Ahoj, nemudruj a jdi do Langstrothu.
Když já jsem minulý rok pořizoval první úly, chtěl jsem standard 39x24, protože je nejrozšířenější. Kolega se 70ti včelstvy mi poradil Langstroth, já ho poslechl a dobře jsem udělal. Včelám se to evidentně líbí, žádný falcy, nezateplený nástavek je navíc dostatečně lehký a levný.
A teď k rámkovým mírám; Je to jednoduchý. Já používám r.m. 448x185mm, jakožto dobrý kompromis. Včelstvo má 5 nástavků, příští rok třeba nebudu dělat oddělky, tedy bude potřeba 6 nástavků. S nižší rámkovou mírou, 448x159 u takového včelstva budeš potřebovat minimálně jeden nástavek na včelách navíc, to je 10 rámků k manipulaci navíc, atd. Naopak vyšší rámková míra - 448x232 a vyšší je na medníky moc, takže se spíš hodí na kombinovaný systém - vysoké plodiště, nízké medníky. Pokud si chceš komplikovat život, jdi do toho. Takže asi takhle.
Ať se daří, Libor.
P.S. Čím víc se nad takovýma věcma přemejšlí, tím víc škody se nadělá.
------------------------------------------------------------
JirkaZ napsal:
čauky tak to ste mi toho teda moc neporadily jake vy vtom vydíte vyhody a nevihody kdyš už nejake mate a zkoušíte je?.diky za odpoved

Sú pekné včelnice aj včelíny kruhového tvaru a dokonca s letáčami otočenými dovnútra kruhu. Tam sa potom nestáva, aby krajné včelstvá boli najsilnejšie. Myslím si, že juhovýchod je najvhodnejšia orientácia letáčov - kto zavčasu vstáva, urobí viac osohu.

já mysllel že mají být na jih

Právě to přes rok zkouším, mám česna na všechny světové strany a různě chráněna. To včelstvo, co je na sever a vystaveno nejvíce větru, prakticky na trvalém větru přes horizont kopce a bez slunce, je nejlepší:-). Vypadá to tak, že to má vliv jen na jarní rozvoj, tam se zdá mírnější zpoždění. Žádné rozdíly, co by stály za řeč. Pokud budou ve včelínu, tak bych to neřešil.

Úly se nejčastěji orientovaly na jih. Dodnes to také často slouží jako pomůcka k určování světových stran. Dnes se to tak striktně nedodržuje a nacházíme úly orientované do všech světových stran. pořadí podle výhodnosti je stále jih, pak východ posléze západ a nejhorší je sever.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Votrubec <votrubec/=/spsul.cz>
> Předmět: Dotaz na směr česna
> Datum: 14.9.2010 19:51:09
> ----------------------------------------
> Jak moc je důlěžité, aby česna byla bezpodmíněčně směrována na východ?
>
> Mohou být směrována i na jihovýchod?
>
> Stavím včelín a prostě východním směrem ho prostě natočit nemohu.
> Pavel
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5448 (20100913)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>
>