Archiv Včelařské konference

Zdravím, jen velmi krátce:

Ve zdrojích ATX (novějších) jsou zdroje dva. Jeden dává 5V, proud do 1A
podle typu a ten běží stále. Proto lze počítač zapnout tlačítkem, ale také
třeba dálkově modemem (pokud je to povoleno). To čemu říkáme zapnutí, je
start druhého, výkonového zdroje.

Pokud je zdroj provozován mimo PC, musí být chod zajištěn spínačem, sepnuto
= zdroj běží.

Pokud je zatížení blízké jeho proudové ochraně, je vhodnější připojit
spotřebič na vypnutý zdroj a pak jej aktivovat. Start je tzv. měkký.
Například žárovka 12V, 60W připojená na běžící zdroj jej při připojení
většinou shodí do poruchového stavu (malý odpor studeného vlákna). Tytéž dvě
žárovky připojené na vypnutý zdroj, po aktivaci zdroj spolehlivě rozsvítí.
Vašek.

----- Original Message ----- "vsusicky"
> proud. U novějších zdrojů je pak nutné nechat také drátky, kterými se
> zdroj
> zapíná (myslím že šedý) a vypíná a neměli by se nezkratovat, ale
> instalovat
> tlačítko (nikoliv spínač), jako je tomu v PC. Popisy úprav lze najít na
> webu.

prosím o radu,

zbyl mě nějaký tmavší med,chtěl bych zkusit nevařenou medovinu,má někdo nějaký odzkoušený způsob aby se dílo
podařilo,výsledkem by mělo být přírodní nepříliš sladké
víno

dík za každou dobrou radu

Zdeněk

Na uzavreni sekci z hora jsem pouzival pasky lina ci sololitu. Letos jsem
sekce i pres mou lonskou chvalu nepouzil :-) Styrodurove plemenacky mi
vyhovuji mnohem vic....

T.H.

Jednotlivé segmenty zakrývám pruhy fólie na které dávám druhou celoplošnou
> folii, aby náhodou nešly pruhy dolů se stropem.
> Radek
>

Ahoj, je to hrozně jednoduché, kvasinky POWER jsou k dispozici ve včelařských prodejnách spolu se živnou solí. Na 100l medoviny dej 35KG medu. Teplotu udržuj na cca 25 st C třeba i s pomocí akvarijního topítka. Doporučuji udělat zákvas - trochu převažené vody rozpustit med poměr 1:2 víc vody. přidej něco kvasinek a trošku živné soli a nech cca nad 20st. Kvasinky je třeba roztřepat ve skleničce s vodou kolem 30st. do 2 dní bude kvasit. Většinou ohřeju polovinu vody i méně, rozpustím v ní med a doleji studenou, po ochlazení roztoku na 25 st. zakvasit zákvasem, to je vše. Moje finta je přidat něco šťávy z čerstvých citronů (cca 4 na 100l) pro lepší chuť i čeření.
Radek



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zdenek <zdnovotny/=/seznam.cz>
> Předmět: neva?en? medovina
> Datum: 22.7.2010 07:44:00
> ----------------------------------------
>
> prosím o radu,
>
> zbyl mě nějaký tmavší med,chtěl bych zkusit nevařenou medovinu,má někdo
> nějaký odzkoušený způsob aby se dílo
> podařilo,výsledkem by mělo být přírodní nepříliš sladké
> víno
>
> dík za každou dobrou radu
>
> Zdeněk
>
>
>

sežeň si Malou Včelařskou Encyklopedii r.v.1954 vyd..SZN Praha.
Tam je spoustu receptů na zpracování včelích produktů

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zdenek <zdnovotny/=/seznam.cz>
> Předmět: neva?en? medovina
> Datum: 22.7.2010 07:44:00
> ----------------------------------------
>
> prosím o radu,
>
> zbyl mě nějaký tmavší med,chtěl bych zkusit nevařenou medovinu,má někdo
> nějaký odzkoušený způsob aby se dílo
> podařilo,výsledkem by mělo být přírodní nepříliš sladké
> víno
>
> dík za každou dobrou radu
>
> Zdeněk
>
>
>

já zdroj z PC pro pohon aku vrtačky běžně používám, ale je to starší zdroj z vyřazeného PC. Vypíná pouze při hodně velkém zatížení vrtačky. Letos jsem ho vyzkoušel i k pohonu medometu- v pohodě. Je pravda, že před zapnutím pohou vdy koš medometu roztočím rukou, takže proudový ráz při zapnutí motoru není velký. Nyní se chystám pužít novější ATX zdroj, sice také z vyřazeného PC, ale měl by být v pořádku. Tak uvidím.

"Pokud je zatížení blízké jeho proudové ochraně, je vhodnější připojit
spotřebič na vypnutý zdroj a pak jej aktivovat. Start je tzv. měkký.
Například žárovka 12V, 60W připojená na běžící zdroj jej při připojení
většinou shodí do poruchového stavu (malý odpor studeného vlákna). Tytéž dvě
žárovky připojené na vypnutý zdroj, po aktivaci zdroj spolehlivě rozsvítí.
Vašek."

No ten zdroj nabíhá softstartem tak půl vteřiny, vteřinu. Na rozehřátí vlákna žárovky to stačí, na rozběhnutí medometu to nejspíš stačit nebude. Tam to bude chtít nějaký rozběhový režim, nouzově, dokud se medomet neroztočí, třeba jen napájení motorku "protahovat" přes nějaký hodně dlouhý tenký káblík nebo třeba vázací středně silný ocelový drát namotaný s mezerami na něco.
Dlouhodobě by měl stačit poměrně jednoduchý sériový omezovač proudu s výkonovým tranzistorem, nadstavený někde těsně pod uváděný maximální proud zdroje.
Vlákno žárovky má jinak za studena desetinu nebo i menší odpor než za "tepla" Žárovka 12 volt 60 watt se tak po připojení na rozběhnutý zdroj jeví jako spotřebič 600 wattů nebo ještě větší..... Zvláště když ochrana zdroje reaguje během setinky milisekundy, kdy se vlákno žárovky pomalu ani ještě nezačne zahřívat......

Já myslím, že už by se diskuze o PC zdrojích mohla uzavřít.
Uvádím pár webových adres, kde se dá dočíst o zprovozňování PC zdrojů pro jiné účely než pro PC, tam by mělo být všechno potřebné.
http://hw.cz/Teorie-a-praxe/Dokumentace/ART379-Vyuziti-PC-ATX-zdroje-pro-napajeni-zarizeni.html
http://www.elektrobastleni.cz/view.php?cisloclanku=2009120001
http://www.rcmodely1.estranky.cz/clanky/nezarazene/uprava-pc-zdroje-pro-napajeni-nabijecky-12v
http://4um.overclocking.cz/archive/index.php/t-72345.html

Pozrite si v reále odnášanie mŕtveho VD z podmetovej podložky. Cenu si zaslúži Ladislav Šebošik, zakladateľ www stránky "vcely. sk"

www.vcely.sk/modules.php?name=Video_Stream&page=watch&id=5

Pozrite si v reále odnášanie mŕtveho VD z podmetovej podložky. Cenu si zaslúži Ladislav Šebošik, zakladateľ www stránky "vcely. sk"

www.vcely.sk/modules.php?name=Video_Stream&page=watch&id=5

Prodám po pěti sudech květový a tmavý med, vodivost 10,5, voda 15,5 Jindřichohradecko, 606401604

Ten odkaz je od vás míněn jistě upřímně. Ale pro mne je nedostupný. Již poněkolikáté jsem se pokusil zaregistrovat na vcely.sk, ale vždy mne váš administrátor odmítnul. S takovou cenzurou jsem se už 20 let nesetkal.
Vy Slováci na naší konferenci jste přínosem a jsem rád, že tu jste.

Pavel Holub wrote / napísal(a):
> Ten odkaz je od vás míněn jistě upřímně. Ale pro mne je nedostupný. Již
> poněkolikáté jsem se pokusil zaregistrovat na vcely.sk, ale vždy mne váš
> administrátor odmítnul. S takovou cenzurou jsem se už 20 let nesetkal.
> Vy Slováci na naší konferenci jste přínosem a jsem rád, že tu jste.
>
>
Neverím, že by to bolo cenzúrou. Skúste sa obrátiť priamo na
administratora. Určite Vám vyhovie.

Vojto.

"Ten odkaz je od vás míněn jistě upřímně. Ale pro mne je nedostupný. Již poněkolikáté jsem se pokusil zaregistrovat na vcely.sk, ale vždy mne váš administrátor odmítnul. S takovou cenzurou jsem se už 20 let nesetka"

Takové věci by měly být volně přístupné. Pokud někdo chce za zhlédnutí takové věci registraci, tak nemám zájem. Nebudu spravovat 50 registrací s 50 přihlašovacími jmény a s 50 přihlašovacími hesly jen proto, abych se na něco koukal. Stačí mi těch 10 nebo 15 z nevím kolika, co jsem za těch 10 let na internetu nashromáždil a co si je zhruba pamatuji a kde jde třeba o peníze nebo o kariéru.
K čemu je povinná registrace k zhlédnutí informace, kterou někdo dává na web jen jako zajímavost? Maximálně snad jen k vytváření databáze, která se pak využívá obchodně k zasílání spamů nebo se z ní jinak finančně těží....

Také jsem to několikrát zkoušel, leč marně ... důvodů nepochopuji ... A ostatně: proč je nutná registrace? Snad jednou ... v Budoucnu ... jak praví klasik :-) ... Klidné dny. Jiří

xxxxxxxx
Pavel Holub (178.248.56.32) --- 23. 7. 2010
Re: Odnášanie VD mravcom (46060)

Ten odkaz je od vás míněn jistě upřímně. Ale pro mne je nedostupný. Již poněkolikáté jsem se pokusil zaregistrovat na vcely.sk, ale vždy mne váš administrátor odmítnul. S takovou cenzurou jsem se už 20 let nesetkal.
Vy Slováci na naší konferenci jste přínosem a jsem rád, že tu jste.

Registrace je podle mne správná věc. Slušným lidem nevadí, neslušné odradí.

Zdravím.
Chci se zeptat jestli náhodou někdo máte zkušenost s kvasinkami od - http://www.schimansky.cz/kvasinky/

Kolega je pro nás objednal ale volal mi že tam není nikde napsáno jestli se má z nich připravit ten startér a nebo se tam dávají rovnou.Víte to někdo?

Ma to fungovat i bez zakvasu.... Zkuseni doporucuji zakvas udelat...

Sam jsem zatim ve fazi pokusu.

T.H.

Zdravím.
Chci se zeptat jestli náhodou někdo máte zkušenost s kvasinkami od -
http://www.schimansky.cz/kvasinky/

Kolega je pro nás objednal ale volal mi že tam není nikde napsáno jestli se
má z nich připravit ten startér a nebo se tam dávají rovnou.Víte to někdo?

Ten odkaz je od vás míněn jistě upřímně. Ale pro mne je nedostupný. Již poněkolikáté jsem se pokusil zaregistrovat na vcely.sk, ale vždy mne váš administrátor odmítnul. S takovou cenzurou jsem se už 20 let nesetkal.

Mrzí ma, že sa Vám to nepodarilo, aj ja som mal pred časom problémy, ale teraz sa mi otvorenie podarilo na prvý raz. V žiadnom prípade sa nejedná o cenzúru, skúste sa obrátiť na admina P. Šebošika, istotne Vám vysvetlí, ako sa tam dostanete. Pre mňa je to úžasné, pretože pri svojich pokusoch som to mohol len predpokladať, na základe chýbajúcich odpadnutých VD, na podmetovej podložke.

vcely.sk/modules.php?name=Video_Stream&page=watch&id=5

Práve teraz som použil ponúknutý nick a ide to, je to len púhych 14 sekúnd.

"Ma to fungovat i bez zakvasu.... Zkuseni doporucuji zakvas udelat...

Sam jsem zatim ve fazi pokusu."

Teoreticky zákvas není potřeba, a kvasinky se tam mohou sypat přímo. Prakticky pokud surovina, med at není úplně čistá, jsou v ní nežádoucí mikroorganismy, tak nežádoucí mikroorganismy mohu převládnout a kvas úplně zkazit. Případně se mohou podílet na zpracování významného množství cukru a ovlivnit tak ztráty nebo výslednou chuť a vůni. Platí to, ale podstatně méně, i při převaření. Navíc konzervované, hlavně sušené kvasinky nejsou aktivní, aktivní se stanou až po nějakých hodinách po namočení. Takže je podstatně výhodnější použít ten zákvas. Umožňuje bez převaření dobře zakvasit i trochu horší med s nějakým menším množstvím nežádoucích mikroorganismů a hlavně potom výsledná kvalita není kolísavá podle toho, které nežádoucí mikroorganismy se v medu objeví. Protože aktivní a namnožené správné kvasinky v zákvasu ty nežádoucí prostě přečíslí.
Obecný návod pro použití zákvasu je převařený 10 - 15 roztok cukru nebo tak 13 - 18 % roztok medu ve vodě nebo čaji ( já používám lípový květ nebo kopřivu) nebo dobrý jablečný mošt bez konzervačních činidel atd opatřený živnou solí po varu nechat zchladit na takových 25 st C a rozmíchat v něm kvasinky. vše za dodržování co nejvyšší čistoty. Během pár hodin se kvasinky začnou množit a zákvas začne uvolňovat oxid uhličitý. Při spotřebě tak poloviny, dvou třetin cukrů, při 20 st C tak za dva tři dny, se udělá hlavní kvas, zase nechá ochladnout na těch cca 25 st C a zákvas se v něm rozmíchá.
Kvasinky Vínka jsou 0.6 gramů a mají se dávat při zákvasu do cca 0,4 - 0,6 litru, pivní kvasinky jsou tuším 20 gramů a mají se dávat do litru zákvasu, u pekařských kvasinek jsem dával asi 1 - 2 cm krychlové na půl litru.

čauky panove včera přišel včelař a konečne to vystihli ten invet nema žadne učinky motylice klade jak diva.chci se zeptat co použivate místo invetu??sirne knoty se mi moc neosvedčily diky jirka

U kvasinek od Schimanského, které používám třetím rokem zákvas nepřipravuji. Také v návodu to není předepsáno. Jelikož z jednoho svaření (mám malý kotel) nenaplním kvasnou nádobu najednou, svařím polovinu dávky kvasu ( 50 - 60 l) a po zchladnutí na cca 25 °C rozmíchám kvasinky a živnou sůl na celý plánovaný obsah kvasné nádoby a kvasnou nádobu uzavřu - do druhého dne stačí bílou přežehlenou plachetkou. Ihned svařím druhou dávku kvasu a po zchladnutí, druhý den, doplním kvasnou nádobu na cca pět šestin (někdo doporučuje pouze čtyři pětiny - nebezpečí překypění kvasu) a nechám kvasit. Již třetí den je možno sledovat počátek bouřlivého kvašení. Ještě se mě nestalo, že by kvasinky od Schimanského zklamaly. Odhaduji, že tyto kvasinky prokvášejí hlouběji a také obsah alkoholu bude patrně (domnívám se) 13 - 15 %. U Dolských kvasinek, kvasinek Vínka a kvasnic je však dobré (podle mých zkušeností) předem udělat zákvas. A ještě něco. Jak kvasnou nádobu před použitím i ihned po použití tak i nádoby na dokvášení vymývám horkou vodou s přídavkem Sava. Zanedbaná hygiena bývá příčinou neúspěchu.
Po druhém a každém dalším stáčení přeji dobrou chuť a na zdraví.
JK

jirkaZ:
chci se zeptat co použivate místo invetu?

______________________________________________________________

A co takhle vyzkoušet pařák?

MV

Skladuju jen paneske dilo, vyjimecne jednou zaplodovane v kominu
nastavku, nahore dole dratena sit.... Zbytek varak, vcely kupodivu umi
delat vosk :-)

T.H.


> A co takhle vyzkoušet pařák?
>

>čauky panove včera přišel včelař a konečne to vystihli ten invet nema žadne učinky motylice klade jak diva.chci se zeptat co použivate místo invetu??sirne knoty se mi moc neosvedčily diky jirka<
-----------------------------------------------------------
Vymetené plásty v nástavcích podstavuji pod včelstvo. Včely je vylížou, nevytočený med si přenesou, plásty vyčistí, opraví (to po nich ani nepožaduji) a ochrání před motýlicí. Odebírám je až před podzimní fumigací koncem října. To jsou již nízké venkovní teploty a motýlice nemá šanci.
JK

No nevím ...
Kdybych byl neslušný, zaregistroval bych se pod smyšlenými údaji ... :-)
Petr
--------------------------------------------------
From: "Kapoun" <e-mail/=/nezadan>
Sent: Friday, July 23, 2010 11:34 AM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: Odnáanie VD mravcom

> Registrace je podle mne správná věc. Slušným lidem nevadí, neslušné
> odradí.
>

Invet jsem kdysi vyzkoušel na pytli zbytků z vyvařování. Nacpal jsem je vysušené proložené tabletami do velkého igelitového pytle a celé to ještě do dalšího pytle. Bylo to na podzim, smrdělo to invetem v nevytápěné světnici půl zimy, pak to přestalo a na jaře, jak se oteplilo, zbytky z vyvařování včetně igelitového pytle sežraly larvy zavíječů, co přežily v těch zbytcích. Byl to ještě ten starý invet, údajně účinný.

Plásty jinak skladuji přes léto tak do listopadu s mezerami, v nástavku na 10 plástů skladuji tak 6 nebo zabalené do novin, přes zimu je klidně v nástavku nebo úlu napasuji těsně k sobě.

Sirné knoty se mně svého času osvědčily. Plásty se ale musely zavřít na takových 14 dní do těsné skříně, aby se vylíhly všechna vajíčka, protože na ně síření nepůsobí. Sířilo se teprve potom. To bylo tak v srpnu a toto jedno síření stačilo do jara za předpokladu, že se potom plásty občas prohlídly, jednou, dvakrát za měsíc a larvičky, které se tam objevily, zapíchly hřebíkem nebo něčím takovým.

jaky pařak myslite?

"jaky pařak myslite?"

Ve velmi podobném zařízení jako vařák na vosk se kdysi před socialistickými JZD v zemědělských hospodářstvích pařily horší brambory. Zařízení akorát nemělo šroub, protože nebylo třeba lisovat. Brambory se napařily do měkka, rošťouchaly a zmixovaly třeba s obilným šrotem, se řezanou slámou, s odpady z kuchyně a dalšími krmivy a podle toho, co se mixovalo, bylo to žrádlo pro slepice, prasátko nebo i pro krávu a možná i pro další tehdejší domácí hospodářské zvířectvo. Pařák na peci byl v tehdejším hospodářství důležité zařízení, které z vlastních surovin, za syrova domácímu zvířectvu špatně a se ztrátami zkrmitelných, vyrábělo kvalitní a výživné krmivo.

jirkaZ:
jaky pařak myslite?

______________________________________________________________

To s tím pařákem jsem myslel obrazně. Podstata mého sdělení bylo nahazení starého díla mezistěnou. Je jedno, jestli k tomu použijete pařák, vařák, sluneční tavidlo, nebo dílo jen vyřežete a rámky opálíte. Na jaře si včely postaví dílo nové.


MV

Díky za postřehy a rady.
Já budu dělat jednu várku 100lt kterou rozdělím do dvou nádob.Takže svařím potřebné množství medu a vody,posbírám pěnu.Pak bych si měl tedy někde bokem rozmíchat ty kvasinky s živnou solí aby byla jistota,-v kolika litrech té svařené medové vody to mám udělat? Stačí to ve třílitrovce?
Nezlobte se že se ptám tak podrobně ale raději mám vysvětlení pro "blbce" (mě) než něco zkazit.
Pak mám ještě otázku kolik jestli se tam dává badyán a kolik těch hvězdiček na těch sto litrů aby to nebylo moc.
V medovině od pana Halady je cítit a to mi chutná.
Nebo pokud by bylo pár odkazů na již vyzkoušené recepty byl bych rád.
Míra

Používám vetší mezery mezi rámky, průvan, a skladuji jen světlé rámky. Také ponechávám veškerý pyl ve včelstvech. Obejdu se tak bez té síry a další chemie

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirkaZ <nasij/=/seznam.cz>
> Předmět: invet
> Datum: 23.7.2010 14:10:42
> ----------------------------------------
> čauky panove včera přišel včelař a konečne to vystihli ten invet nema žadne
> učinky motylice klade jak diva.chci se zeptat co použivate místo
> invetu??sirne knoty se mi moc neosvedčily diky jirka
>
>
>

Udělá se zákvas, nechá den, dva rozkvasit a teprve potom se připraví "hlavní" kvas. Já dělám zákvasu 0,5 - 1,5 litru a dělám to v demižónech od 10 do cca 40 litrů.

Jinak potom záleží na návodu ke kvasinkám, jaké množství zákvasu se z nich dá udělat. Kvasiny se v kvasu množí, takže není problém, pokud se má šetřit a piplat s tím, vzít trošičku kvasinek, udělat kvas ve 2 - 4 deci, po namnožení kvasinek udělat z nich kvas třeba 2 litry a až se ty dva litry rozkvasí, tak se můžou nalít třeba do 50 - 100 litrů. A to všechno z malého zlomku jednoho balíčku kvasinek.

Zákvas proti přímému vsypání kvasinek do "hlavního" kvasu má ještě jednu výhodu. Ojediněle se může stát, že se kvasinky nechytnou. Prostě nezačnou kvasit. Třeba je někdo dlouho skladoval nebo nechal v létě v autě na slunci.... Pokud se sypou přímo do kvasu, ten se udělá, vsypnou se tam kvasinky a potom se takové dva, tři dny čeká... A ono nic a kvas je mezitím minimálně poškozený množením jiných mikroorganismů.
Když se dělá zákvas, tak když se ten nerozkvasí, hlavní kvas se prostě nebude dělat a nic se nestane....

>Nebo pokud by bylo pár odkazů na již vyzkoušené recepty byl bych rád.<

Doporučuji: Libor Dupal, Kniha o medovině. Než ji seženete,
určitě je i ve včelařské knihovně v Křemencové, tak můžete zkusit tyto stránky.

http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY63.html#_Toc519779836

S tím zákvasem má kolega Polášek pravdu. Zkrátka, sichr je sichr. Já jsem již trochu líný a zatím jsem neudělal špatnou zkušenost.
JK

To bych chtěl vidět. :-)
ale teď vážně pro nováčky. Zkuste to nejdříve na malém množství , třeba jen na jedněch. Tak jak včelky ubývají , se moli hromadí ve spodním nástavku , respektive v podmetu. Já podmet občas upravenou škrabkou vyhrábnu. Invet jsem použil jednou do uzavřených kýblů. Vývoj molů se zastavil až do doby , kdy již fungovalo sluneční tavidlo. Plásty jsem potom v tavidle vytavil a ještě v hrnci udělal "koláče" , ale vosk byl stále cítit. Takže raději již ne. Plásty uložené v nástavcích , nebo v upravené skříni. Střídám postavené a mezistěny. Občas prohlédnu a ty , kde se objeví pavučinka vyřadím.
Nástavky od sebe vzájemně izoluji folií.

také jsem ho měl první rok z pekáče pod sklem , ale neosvědčilo, se. Jediné co je pozitivní , že to sklo jde dobře oškrábat . Ty máš sklenářství ? Potřeboval bych naučit řezat sklo.

Ano u mne zavíječ zkouší dělat díry do dřeva, ne folie děraví včely a to jak PE , tak PVC.

No, v návodech na ošetřování plástů invetem je vždy uvedeno, že plásty se musí po ošetření nějaký týden vyvětrávat, než vyčichnou a mohou se dát včelám. Ty týdny jsou vlastně důsledek toho, že invet se ochotně rozpouští v voskové bázi neboli ochotně nasákává do včelím vosku a o to hůře jde potom z něho ven. Přitom v plástech je vrstva vosku silná maximálně milimetry. Vytavit vosk nasáklý invetem je potom chyba, protože pokud invet nevyprchal z horkého roztaveného vosku, vyprchával z nějakého centimetry silného voskového kusu odhaduji tak roky.....
Co se týká účinnosti invetu na zavíječe, účinnost takových látek stoupá se zvyšující se teplotou. V pokusu popsaném ve Včelařství to zkoušeli při "normálních" podmínkách, asi při teplotě 20 st C. Podle mého názoru by byl i invet dostatečně účinný na zavíječe, kdyby se plásty ošetřovaly zároveň i teplem při takových 35 - 40 st C.
Akorát si nejsem jistý s rezidui, současná používaná látka v invetu je pyrethroid stejně jako léčiva na varaózu....

Jo a bacha na plásty s pylem. Ty jsou pro moly velice atraktivní.

Na plásty s pylem vůbec nemám recept na jejich uskladňování, ty pokud možno nechávám ve včelách.
Dřívější recept prosypat práškovým cukrem a zabalit do igelitu není moc použitelný.

Mám dotaz na zkušené včelaře. Dá se v současné době a počasí využít ještě snůška z červeného jetele? Rozhoduji se, zda již zakrmovat, nebo ještě počkat co dá jetel. Děkuji.

Tak tyhle starosti mě ještě čekají.Ale Já teď řeším jiný problém.Nedá mě spát diskuze,která před časem byla na těchto stánkách a sice,že se med barví od starých rámků.Já vytáčel med schválně jen z mezistěn a med měl stejnou barvu jako ze starých-starších rámků.Nebo tady platí ta teorie,že včely donesou med do spodních polonástavků a pak další včely jej znova zpracovávájí jak jsem někde četl,buď tady nebo ve Včelařství.Také by mě zajímalo proč má každý med jinou barvu,přesto,že projde zažívacím traktem včely.Chtěl jsem včely převést po snůšce na mezistěny z doporučených zdravotních důvodů na těchto stránkách ale,když jsem viděl,že po slunovratu a skončení snůšky včely přestaly stavět,ani nereagovaly,když jsem vracel zpět rámky k vyčištění/vzhledem k hustotě medu tam zůstávalo poměrně dost medu/ ustoupil jsem od tohoto záměru.Ještě bych chtěl vyzkoušet to norské zimování.Několik včelstev navíc bych pro letošek zazimoval.Co myslíte mám naději na úspěch.Tady na konferenci to byl jeden čas hit.Tak poraďte.Zdravím

>Mám dotaz na zkušené včelaře. Dá se v současné době a počasí využít ještě snůška z červeného jetele? Rozhoduji se, zda již zakrmovat, nebo ještě počkat co dá jetel. Děkuji.<
------------------------------------------------------------
A co dělají zkušení včelaři v okolí? Omrkněte to a napodobte je. Tady patrně nikdo nebude znát situaci ve Vašem kraji a mohl byste také dostat pouze "hraběcí rady".
I když přesně to budete vědět až v říjnu.
JK

Barva medu je daná hlavně tím ,z čeho je. Také se snažím na med preferovat světlé a kvůli obsahu léčiv označené plásty , které neprošly léčením a nebyly v zimě v úlech.

Nedá mě spát diskuze,která před časem byla na těchto stánkách a sice,že se med barví od starých rámků.Já vytáčel med schválně jen z mezistěn a med měl stejnou barvu jako ze starých-starších rámků.
------------------

Barvu asi ne, možná nějakou chuť. Párkrát jsem chutnal med, kde jsem cítil určitou chuť. Popsal bych ji, jako když žvýkám víčka z hodně starých plástů, je trochu jiná oproti světlým víčkům.

Ovšem je zde jeden problém. Většina včelařů co si dělá tyto starosti a experimenty, asi nemá ve svém provozu opravdu ty "pevné" souše co se dávají do medníku a vydrží otáčky. :-)

Takže to jsou spíše experimenty, které potvrdí, že jejich souše jsou asi všechny OK.

Karel

Navrhuji,abyste počkal.Počasí sice nepřeje/teploty/,ale ty jsou pro zpracovávání cukru včelami stejný problém jako pro využití snůšky. Budete muset posunout léčení.A taky jde o to kolik je toho jetele a kolik máte včelstev,která ho využijí.Já např.mám včelky ještě u svazenky,která má hlavní květenství odkvetlá,takže čekám snůšku z těch vedlejších.Myslím,že risknu posunutí léčení a zkusím využít tuhle možnost,když už jsem je tam vezl.Včelařím v Podkrkonoší.PaAu

Mám dotaz na zkušené včelaře. Dá se v současné době a počasí využít ještě snůška z červeného jetele?
--------------------------------------------------
Tedy letos nějakou snůšku z červeného jetele moc nečekejte,protože je vlhký rok,čili květenství jetele je dlouhé,na které včela nedosahne svým sosákem.Jedině čmeldi to využijí.Červený jetel je pro včely atraktivní pouze když je suchý rok,čili květ je kratší a včely využitelný.
Jinak med z jetele je lahodný a včely na něm krásně přezimují.

Dobrý den,rád bych si ještě v tomto pokročilém období vychoval několik vlastních matek.
Poraďte, jak vyvolat ve včelstvu chovnou náladu.
Bylo by lépe chovat v osiřelci, nebo v silném směsném oddělku?
Pan Nerad prý používá jakousi sádku, ve které nechává včely pět dní ( až do zavíčkování matečníků).Jsou matky takto odchované kvalitní?
Díky L.Plachý.

Za dobu co mám včely jsem zažil výraznou snůšku z jetele pouze jednou. Bylo
to za JZD, kdy se hodně pěstoval a byl velice teplý srpen, velký přísušek.
To ještě nebyla varoáza a tak se dalo čekat .
Haf
----- Original Message -----
From: "Jiránek a spol..." <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 25, 2010 9:28 AM


> Mám dotaz na zkušené včelaře. Dá se v současné době a počasí využít ještě
> snůška z červeného jetele?
> --------------------------------------------------
> Tedy letos nějakou snůšku z červeného jetele moc nečekejte,protože je
> vlhký
> rok,čili květenství jetele je dlouhé,na které včela nedosahne svým
> sosákem.Jedině čmeldi to využijí.Červený jetel je pro včely atraktivní
> pouze když je suchý rok,čili květ je kratší a včely využitelný.
> Jinak med z jetele je lahodný a včely na něm krásně přezimují.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5309
> (20100724) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Nezabúdajte na fakt, že čmele otvárajú kvetné rúročky z boku a nektár pašujú cez ne a využívajú to aj naše včely. Ale nejakú bohatú znášku som nikdy nezažil a to aj vo vľkých suchách.

"Za dobu co mám včely jsem zažil výraznou snůšku z jetele pouze jednou. Bylo
to za JZD, kdy se hodně pěstoval a byl velice teplý srpen, velký přísušek.
To ještě nebyla varoáza a tak se dalo čekat"

Taky mám z té doby podobné zkušenosti. Jestli se nepletu, tak tehdy byl jetel významným zdrojem bílkovinných složek v krmivech, potom by zařazen do povinných osevních postupů a potom umožňoval zemědělcům si od příslušného pole "odpočinout", protože jakožto trvalka nejméně dva roky se na jetelové pole jezdilo jen jetel sekat, maximálně trochu přihnojit.
Jetel na semeno potom pěstovala některá družstva. Buď podnikavější nebo ty, které měly na jetel dobré půdní podmínky. Prostě vynechali seč na začátku srpna a potom ještě na podzim a místo toho sklidili někdy na začátku září zaschlé palice jetele se semeny.

Dobrý den, prodám větší množstvi medovicového medu 2500 kg.
Cenu nabídněte. tel: 603378388, a31/=/centrum.cz

Ono nejde o žádný experiment ale o vytočení postavených mezistěn a zanešených v plodišti.A abych předešel spekulacím. V nástavkových úlech bylo dost místa na med jinde,třeba v medníkových polonástavcích.Ale holt včely si to usmysleli jinak.I ty včely.Jinak těch tzv.dobrých rámků jsem měl a ještě mám hafo. Ale to se zase nebude líbit přispěvateli panu P.S.Zdravím

Ahoj koukam ze nikdo neodpovida tak to vemu ja i kdyz mi stale v tomto tece
mliko po brade ale vysledky docela jsou. Vcera jsem prave koukal do par
plemenacu a mlade matky uz kladou. Rychle se snazim rozchovat od
inseminovane.

Prvni serie jsem delal primo v silnem oddelku, na cca 15 matek zkuseni
chovatele tvrdi, ze neni na miste mit obavu o kvalitu matek. Vsimni si
kolik si silny osirely oddelek v 1N 39x24 narazi nouzovych matecniku (vcera
jsem je zrovna lamal :-) )

Posledni serii jsem narazil v sadce a pak dal do osireleho roje dochovat.
Takze mam materialu ze probehne pekna selekce...

Na chov v tuto dobu zalezi jake mas moznosti a kolik mas materialu nebo
co dokazes ozelet. Ja vedel, ze ins. prijde a veril ze ji prijmou takze
jsem choval klasicky v kvetnu, z toho mam super vcelstva co daly i med, a
ted jsem je jeste obral o plod na oddelky, stejne tak tech par roju co jsem
mel jsem vyuzil na nynejsi chov. Taky jsem premetal ul na mezisteny tak
jsem plod vyuzil do oddelku - to vubec neni spatny jak se zda.
S mladymi vcelstvi se mi dela lip, je to mensi drina a mensi riziko ze neco
zkazim =muj nazor. Zaroven ale dosly nastavky takze to pusteni zilou
nabytym oddelkum neublizi, stejne je asi nakonec nezazimuju protoze to uz
bych musel v praci skoncit :-))

Jsou chovatele co jeste pred 14dny chovali pri matce, nevim jak ted. Ale to
jsou proverena vcelstva ktera dobre prijimaji, cas bezi....

At se zadari
T.H.



25.7.10, L.Plachý <e-mail/=/nezadan>:
>
> Dobrý den,rád bych si ještě v tomto pokročilém období vychoval několik
> vlastních matek.
> Poraďte, jak vyvolat ve včelstvu chovnou náladu.
> Bylo by lépe chovat v osiřelci, nebo v silném směsném oddělku?
> Pan Nerad prý používá jakousi sádku, ve které nechává včely pět dní ( až do
> zavíčkování matečníků).Jsou matky takto odchované kvalitní?
> Díky L.Plachý.
>

Nové odrůdy jetele červeného byly v minulých letech šlechtěny (zločinnými komunisty) kvůli opylování včelami tak aby měly kratší květní trubky a zvýšil se tak zisk semene

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 25.7.2010 16:03:13
> ----------------------------------------
> "Za dobu co mám včely jsem zažil výraznou snůšku z jetele pouze jednou.
> Bylo
> to za JZD, kdy se hodně pěstoval a byl velice teplý srpen, velký přísušek.
> To ještě nebyla varoáza a tak se dalo čekat"
>
> Taky mám z té doby podobné zkušenosti. Jestli se nepletu, tak tehdy byl
> jetel významným zdrojem bílkovinných složek v krmivech, potom by zařazen do
> povinných osevních postupů a potom umožňoval zemědělcům si od příslušného
> pole "odpočinout", protože jakožto trvalka nejméně dva roky se na jetelové
> pole jezdilo jen jetel sekat, maximálně trochu přihnojit.
> Jetel na semeno potom pěstovala některá družstva. Buď podnikavější nebo ty,
> které měly na jetel dobré půdní podmínky. Prostě vynechali seč na začátku
> srpna a potom ještě na podzim a místo toho sklidili někdy na začátku září
> zaschlé palice jetele se semeny.
>
>
>

kontrolní otázka?jak dlouho kvete pohanka(meduje)?udajně až do zámrazů,to vím že ji kosej ,ale meduje dokdy?

už by je o plod neobíral,teď to není vidět,ale je to vidět na jaře....

Zdravím všechny přítomné včelaře, kteří již také doplňují zásoby a přemýšlí jak se postavit k růstu "světové" ceny medu a jejich strategii prodeje bez mezičlánků přímo zákazníkovi.

Začínal jsem se třemi včelstva a dnes jich v mém včelím hospodářství je již 80 a to bez půjček a úvěrů, Vše pořízené jen reinvesticí.

Moje polemika s prodejní cenou medu stojí na zvláštní myšlence "systému třetinek", které se nám někteří výkupci a obchodníci se včelími produkty snaží navrhnout.30 % pro včelaře, 30% pro plniče a 30% pro obchodníka asi v supermarketu. Procenta vypadají rovnoceně ale výsledné ceny rozhodně ne a ani obchodní vztahy. Obchodníky zajímá jen jakási "světová cena" ,která je ale odvislá od "světové produktivity práce" - viz farmy o tisících včelstvech a "světovém včelařském roku" proto pro mě, jako včelaře, který nedosahuje světové produktivity musí být jediný správný směr prodej medu ze dvora veškeré produkce bez účasti baličů a hypermarketů.

Myslím si že český med se může řadit mezi ty lepší a tak by i ta jeho "světová cena" měla být vyšší. A proto pro zvýšení počtu klientů cenovou hladinu mého zabaleného medu postavím pod úroveň hypermarketů, aby se lidé naučili kupovat med přímo od včelaře a jak za pár let ceny medu zase spadnou k výkupním 30 a tak bude v supermarketech zase za pakatel, tak nám včelařům doufám zůstane klientela věrná kvalitě.

Prosím včelaře o řádnou kritiku, mnou navrženou taktikou prodeje medu, protože v podstatě se med bude prodávat za to co pomalu včelař dostane od výkupce.
Samozřejmě vím, že v Německu se prodává med 0,5 kg za 6 euro, ale to je německo a český zákazník se svou stovkou je ještě trošku někde jinde... (V ceně se hlavně platí opylovací činnost, pač med se dá dovést, tak jak se to běžně děje...)

v NL prodávám kilo za 10 E,ve švédsku za 12 (trajekt),u nás za rovný 4 i letos,nejsem tržní prase, abych se na těch co nemaj svezl o euro dráž,náš divokej kapitalismus nám ještě nevrací vyhozený bumerangy dost učinně.....


he a co ta pohanka?

v NL prodávám kilo za 10 E,ve švédsku za 12 (trajekt),u nás za rovný 4 i letos,nejsem tržní prase, abych se na těch co nemaj svezl o euro dráž,náš divokej kapitalismus nám ještě nevrací vyhozený bumerangy dost učinně.....


he a co ta pohanka?

vlastně sem chtěl přitakat ,že kvalita českomoravskýho medu je ve světě známa,myslím,jiří ,od středověku.....

jo letos mám třetinovej výnos,no plus ještě jedno stanoviště na té pohance(něco pro němce..),

ale zase sem dostal zbívající rodiny z 39x24
na 3x 42x17,5 během 10 týdnů,což mě uspokojilo....

opět varuju před silným zamořením varoou!!!!

>Nové odrůdy jetele červeného byly v minulých letech šlechtěny (zločinnými komunisty) kvůli opylování včelami tak aby měly kratší květní trubky a zvýšil se tak zisk semene pepan<
------------------------------------------------------------
O tom věděl asi nejvíce první tajemník KSČ na ministerstvu národní obrany generál Šejna. Proto asi, v roce 1968, prý z ekonomických důvodů se svou milenkou emigroval k třídnímu nepříteli do Ameriky. Od té doby se mu mezi zasvědcenými říkalo generál semínko. Co vy na to pamětníci?? To jen na odlehčení.
JK

Dobrý večer,
Mohl by mi někdo doporučit barvu na venkovní ošetření úlů? Dnes mi došly stavebnice od mately - zevnitř je vezmu voskem, ale zvenčí bych rád použil již něco vyzkoušeného a fungujícího. předem vylučuji parafín, na mé prozatím tři ůly to nemá cenu. Ještě mi prosím poraďte nějaké dobré lepidlo na lepení nástavků.
Díka a příjemný večer
Petr Boleloucký

Ahoj nástavky od p.Matelů natírám napouštěcí fermeží a pak rozpuštěným včelím voskem a to jak zvenčí tak zevnitř. Takže zůstanou v přírodní barvě....tušímže p. Polášek psal, že fermeží časem zešednou.....No, takže s "barvou" jsem Ti moc neporadil, viď (-;
Lepidlo používám polyuretan D4, např. Ponal Construct. Drží to jak šlak. S jednou tubou za 200,- zalepím cirka 10 nástavků.
Ať se daří, Libor.

Ahoj,
moc díky za radu, chtěl jsem zvenčí zkusit Dixol, ale fermež a vosk budou
nejspíš stačit.
Včelám zdar, Petr

2010/7/26 Libor <libor/=/humlak.cz>

> Ahoj nástavky od p.Matelů natírám napouštěcí fermeží a pak rozpuštěným
> včelím voskem a to jak zvenčí tak zevnitř. Takže zůstanou v přírodní
> barvě....tušímže p. Polášek psal, že fermeží časem zešednou.....No, takže s
> "barvou" jsem Ti moc neporadil, viď (-;
> Lepidlo používám polyuretan D4, např. Ponal Construct. Drží to jak šlak. S
> jednou tubou za 200,- zalepím cirka 10 nástavků.
> Ať se daří, Libor.
>

jea pohanku asi nezná nikdo.....,na uly jsem zkusil všechno,ale nejlepší je uvnitř nic(o to se postaraj včely )a zvenku klasická syntetika červená ,modrá ,žlutá...začít dost řídkou barvou ať se to napije,jo a lepidlo D3,D4 a može potom přejet tank

víte jak se řekne hanacky rybnik-kolaté potok...

ve švédsku maj uly na bílo...

Zkusím něco úplně jiného. Máte někdo zkušenosti s výrobou a prodejem plástečkového medu? Zatím to zkouším volnou stavbou do rozdělených polorámků, rámky jsou v nástavcích nad mřížkou. Uvažoval jsem o mězistěně doma dělané z vosku z víček na ručním lisu, ale první zkušební výlisky byly poměrně silné, tak asi zůstanu o volné stavby. Plástečkový med zatím používám pro rodinu a jako bonus pro zákazníky. Ale zdá se, že by zájem byl. Máte někdo představu o tvorbě prodejní ceny?

I v amarickejch filmech mají úly na bílo.

Zdravim pane Susicky,

taktez jsem letos zacal vyrabet pro sebe mezisteny na lisu ( Eko rezim), cely den jsem laboroval, proc jsou mezisteny hodne tluste. Po celodenni namaze jsem pak vecer zacal vyrabet mezisteny , obdobne tloustky jako Vcelpo.

1. Dulezity bod je teplota vosku, je treba skutecne dosahnout teploty 90 st. uz pri 80 st. jsou mezisteny tluste a spotrebu vosku obrovska a provoz nehospodarny.

2, Nastaveni pantu - je treba si s tim pohrat- nastavit posunem bunky vrchniho a spodniho dilu na sebe, tak aby do sebe zapadaly, pak teprve postupne zmensovat tloustku.

3, Pak budete vyrabet mezisteny tak tenke, ze se nedaji z toho lisu ani vyndat, pred kazdou mezistenou je treba vrchni i spodni dil silikonove formy lehce rozprasovacem postrikat lihem, pak i ty super tenke mezisteny vytahnete ven bez poskozeni.

Mnou pouzivany lis je od vyrobce Alfranseder- chlazeny spodni horni dil pomoci ventilatoru.

Mezisteny prekrasne voni a jsou zlute jak slunicko.

PZ

Abys byl in nezbude ti nic než bílá, v našich zemích je však tradice pestrost.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Barva na ?ly
> Datum: 27.7.2010 08:29:45
> ----------------------------------------
> I v amarickejch filmech mají úly na bílo.
>
>
>

Řídké lazury typu Luxol a fermeže tak fungují všechny. Zapustí se dovnitř dřeva, zatímco na povrchu zůstane holá vrstvička dřeva. Povrch má na začátku žlutý či zabarvený přírodní vzhled dřeva a po čase získá takovou šedou přírodní opršenou "dřevěnou" patinu stejně jako někde v přírodě v pralese nějaké staré vyvrácené stromy. Na rozdíl od nich je ale napuštěné dřevo chráněné uvnitř tou lazurou a tak déle vydrží ....

Jinak záleží asi nejvíc, jak to chce včelař mít. Tady v diskuzi už byly propagovány různé verze, od surového dřeva, které má propouštět vlhkost ze dřeva přes nátěry voskem , parafínem, lazurami či fermežemi až po všelijaké barvy.
Včelí vosk nebo parafín nemají ochranu proti UV záření, takže na slunci to úly vyšisuje a vzhled asi nebude nic moc, ale pokud jsou zanešeny dovnitř dřeva, ochrannou funkci plní i tak.
Bílý nátěr úlů v Norsku nebo USA je asi tím, že tam není zvykem úly dávat do stínu, takže musí mít nátěr, co na slunci nehřeje.
Tady u nás myslím bude záležet na tom, jestli úly budou někde v chráněné zahradě nebo někde nechráněné venku. Na zahradě spíš bude záležet na vzhledu, takže úly spíš natírat různými pěknými barevnými odstíny. Na poli nebo v lese bude víc záležet na nenápadnosti, takže nějaké nátěry, kde to dřevo rychle vyšisuje nebo spíš nenápadná tmavší, hnědozelená, hnědá barva....

Já na nástavky používám fermež a až po letech povrch dřeva vyšisuje a stane se hnusným, tak je přetírám emaily. Emaily spíš zbytky, co mně zbudou doma z nátěru něčeho jiného.
Totéž doporučuji na úly, napustit fermeží a potom podle potřeby natírat levným obyčejným syntetickým venkovním emailem typu S2013. A obojí, pokud je předpoklad, že se to na něco spotřebuje, kupovat spíš ve větším balení 4 - 8 litrů, protože proti malým plechovkám 0,7 nebo 1 kilo se dají po určitém hledání sehnat výrazně levněji, až za poloviční cenu. Některé firmy potom na podzim na konci sezóny neprodané emaily doprodávají, aby měly další rok celou odstínovou řadu stejného data, takže pokud příliš nezáleží na odstínu, je možné je sehnat ještě levněji.

Na lepení nádstavků doporučuji běžné disperzní lepidlo na dřevo. Je dostatečně pevné, snadno se používá, pokud je uzavřené a pokud nepřemrzne, vydrží použitelné klidně i 5 - 10 let. A v obchodech je jich spousta. Pokud je rozhodující cena, doporučuji vzít malé balení lepidla na papír a dřevo typu Herkules v papírnictví nebo drogerii, pokud je více rozhodující kvalita, doporučuji vzít nějaké profesionální disperzní lepidlo na dřevo, v kutilských potřebách pro truhláře nebo v drogerii. Obyčejné nebo případně rovnou vodostálé se prodává obvykle v nejmenším balení v litrových láhvích za cenu do 200.

"kontrolní otázka?jak dlouho kvete pohanka(meduje)?udajně až do zámrazů,to vím že ji kosej ,ale meduje dokdy?"

Nepleteš si to s hořčicí na zelené hnojení vysévanou v podletí?
Pohanka je obvykle kulturní plodina, naseje se na pole, vyroste, potom nějakých 14 dní kvete a za nějakou dobu se suchá vymlátí. Cojsem jezdil letos kolem pohankových polí, tak museli sít někdy na konci dubna, kvést to muselo někdy v polovině června a sklízet to budou odhaduji na začátku srpna.
Možná, že někde přidali pohanku do směsi na zelené hnojení, to vzhledem k ceně semena pohanky by ale byla dost drahá směs.

Když už mám Langstrotha tak asi jedině na bílo:-))))



2010/7/27 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>

> Abys byl in nezbude ti nic než bílá, v našich zemích je však tradice
> pestrost.
>
> Pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Barva na ?ly
> > Datum: 27.7.2010 08:29:45
> > ----------------------------------------
> > I v amarickejch filmech mají úly na bílo.
> >
> >
> >
>

Děkuji za vyčerpávající výklad, nejspíš použiji Dixol, o kterém jsem četl na
stránkách OPTIMAL KLUBU, zevnitř se postarají včely.
Lepidlo použiji nějaké profesionální jelikož chci aby mi nástavky dlouho a
dobře držely - barvu koupím ve větším balení, jelikož mám vyschlé dřevo a
přes zimu si budu vyrábět dalších 20 úlů tak ji užiji.
Včelám zdar
Petr B.

2010/7/27 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>

> Řídké lazury typu Luxol a fermeže tak fungují všechny. Zapustí se dovnitř
> dřeva, zatímco na povrchu zůstane holá vrstvička dřeva. Povrch má na
> začátku žlutý či zabarvený přírodní vzhled dřeva a po čase získá takovou
> šedou přírodní opršenou "dřevěnou" patinu stejně jako někde v přírodě v
> pralese nějaké staré vyvrácené stromy. Na rozdíl od nich je ale napuštěné
> dřevo chráněné uvnitř tou lazurou a tak déle vydrží ....
>
> Jinak záleží asi nejvíc, jak to chce včelař mít. Tady v diskuzi už byly
> propagovány různé verze, od surového dřeva, které má propouštět vlhkost ze
> dřeva přes nátěry voskem , parafínem, lazurami či fermežemi až po všelijaké
> barvy.
> Včelí vosk nebo parafín nemají ochranu proti UV záření, takže na slunci to
> úly vyšisuje a vzhled asi nebude nic moc, ale pokud jsou zanešeny dovnitř
> dřeva, ochrannou funkci plní i tak.
> Bílý nátěr úlů v Norsku nebo USA je asi tím, že tam není zvykem úly dávat
> do stínu, takže musí mít nátěr, co na slunci nehřeje.
> Tady u nás myslím bude záležet na tom, jestli úly budou někde v chráněné
> zahradě nebo někde nechráněné venku. Na zahradě spíš bude záležet na
> vzhledu, takže úly spíš natírat různými pěknými barevnými odstíny. Na poli
> nebo v lese bude víc záležet na nenápadnosti, takže nějaké nátěry, kde to
> dřevo rychle vyšisuje nebo spíš nenápadná tmavší, hnědozelená, hnědá
> barva....
>
> Já na nástavky používám fermež a až po letech povrch dřeva vyšisuje a stane
> se hnusným, tak je přetírám emaily. Emaily spíš zbytky, co mně zbudou doma
> z nátěru něčeho jiného.
> Totéž doporučuji na úly, napustit fermeží a potom podle potřeby natírat
> levným obyčejným syntetickým venkovním emailem typu S2013. A obojí, pokud
> je předpoklad, že se to na něco spotřebuje, kupovat spíš ve větším balení 4
> - 8 litrů, protože proti malým plechovkám 0,7 nebo 1 kilo se dají po
> určitém hledání sehnat výrazně levněji, až za poloviční cenu. Některé
> firmy potom na podzim na konci sezóny neprodané emaily doprodávají, aby
> měly další rok celou odstínovou řadu stejného data, takže pokud příliš
> nezáleží na odstínu, je možné je sehnat ještě levněji.
>
> Na lepení nádstavků doporučuji běžné disperzní lepidlo na dřevo. Je
> dostatečně pevné, snadno se používá, pokud je uzavřené a pokud nepřemrzne,
> vydrží použitelné klidně i 5 - 10 let. A v obchodech je jich spousta. Pokud
> je rozhodující cena, doporučuji vzít malé balení lepidla na papír a dřevo
> typu Herkules v papírnictví nebo drogerii, pokud je více rozhodující
> kvalita, doporučuji vzít nějaké profesionální disperzní lepidlo na dřevo, v
> kutilských potřebách pro truhláře nebo v drogerii. Obyčejné nebo případně
> rovnou vodostálé se prodává obvykle v nejmenším balení v litrových láhvích
> za cenu do 200.
>

POhanka kvete velmi dlouho, muzeto byt klidne 6 tydnu, dokonce jsem na jednom vykladu slysel, ze jeste v pulce zari vcely nosily jak strhane med z pohanky.
Tam kde ji zemedelci sily letos kolem 1. cervna, tak zacla kvest 8. cervence a pokvete odhaduji az do konce srpna. 520 mnm.

PZ

To se pekne cte, take bych jednou chtel... Co desinfekce vosku? Jak na to
v domacich podminkach?

Diky
T.H.

2010/7/27 Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>

> Zdravim pane Susicky,
>
> taktez jsem letos zacal vyrabet pro sebe mezisteny na lisu ( Eko rezim),
> cely den jsem laboroval, proc jsou mezisteny hodne tluste. Po celodenni
> namaze jsem pak vecer zacal vyrabet mezisteny , obdobne tloustky jako
> Vcelpo.
>
> 1. Dulezity bod je teplota vosku, je treba skutecne dosahnout teploty 90
> st. uz pri 80 st. jsou mezisteny tluste a spotrebu vosku obrovska a provoz
> nehospodarny.
>
> 2, Nastaveni pantu - je treba si s tim pohrat- nastavit posunem bunky
> vrchniho a spodniho dilu na sebe, tak aby do sebe zapadaly, pak teprve
> postupne zmensovat tloustku.
>
> 3, Pak budete vyrabet mezisteny tak tenke, ze se nedaji z toho lisu ani
> vyndat, pred kazdou mezistenou je treba vrchni i spodni dil silikonove
> formy lehce rozprasovacem postrikat lihem, pak i ty super tenke mezisteny
> vytahnete ven bez poskozeni.
>
> Mnou pouzivany lis je od vyrobce Alfranseder- chlazeny spodni horni dil
> pomoci ventilatoru.
>
> Mezisteny prekrasne voni a jsou zlute jak slunicko.
>
> PZ
>

asd

No, letos v červenci a srpnu kolem těch polí nejezdím, tak nevím, jak kvetou. Ale před několka roky zaseli pohanku kousek od našeho barák. A to bylo skutečně takových 14 dní květ a do měsíce suchá nať se semeny a po sklizni pohankové strniště....
Třeba jsou různé odrůdy pohanky....

Letos jsem takove pole jedno take videl, bylo zasete pred temi desti, diky te velke vlhkosti jim velmi spatne vzesla a kupodivu velmi slabe stonecky sly do kvetu velmi rychle, za tyden nato, bylo pole podmitnute a pohanka zrusena.
Mohl to byt podobny pripad. Jinak agronomove rikaji, ze pohanka kvete prakticky az do sklizne. Nejvice vsak meduje ranejsich stadiich kveteni.
Dost o pohance je v letosnim vydani vcelarskych novin, bylo to nekdy zjara, staci prolistovat casopisy.

P.

Jo, toho jsem si taky všiml. Pohanka začíná kvést nízká a ke konci květu je až trojnásobně vyšší.
Jinak mně letos připadalo, že pohanka je odolnější proti zaplavení než obiloviny, na zaplavených místech na poli vyrostla skoro stejně, zatímco ječmen vedle v těch kalužích začal zahnivat a chytil silně nažloutlou barvu. Přirozeně platí to jen pro rovinatá pole, na svažitých je eroze a na tu bude vzcházející pohanka asi podstatně citlivější než ozimá obilovina s vytvořeným kořenovým systémem.
Takže možná když je odolnější proti zaplavení, třeba ji budou zemědělci sít více....

S desinfekci jsem si zatim hlavu nelamal, zpracovaval jsem vlastni vicka a vlastni stavebni ramky. Technicky jsem to provedl tak, ze jsem vosk dal do nerezoveho hrnce s usima, ten jsem ponoril do zavarovaciho pozink. hrnce a usi obou hrncu jsem k sobe svazal dratem, vosk je lehci, takze by hrnec nerez s voskem vyplaval nahoru. Vosk se mi darilo drzet pri teplote kolem 90 st. voda v zavar. hrnci mirne vrela. Nekde jsem videl, ze meli hrnec s voskem primo na nejakem zdroji tepla, tam by slo dosahnout tech 117 st. ale pak by se mi bez nejakeho dobreho termostatu nedarilo drzet tech 90 st., ktere jsou velmi dulezite, pro samotne odlevani mezisten.

P.

P.

Prosím včelaře o řádnou kritiku, mnou navrženou taktikou prodeje medu, protože v podstatě se med bude prodávat za to co pomalu včelař dostane od výkupce.
-----------
Nač kritizovat průkopníky nových a smělých cest.

Jen je třeba býti ve střehu, aby se cena nedostala pod cenu výkupců.
Šelma obchodník by pak mohl přijít, všechen med ve sklenicích vykoupit, nalil by jej do sudu a sklenice se ziskem nepřiměřeným prodal. Pokud by to byly svazové, mohl by je dokonce naplnit nekvalitním medem a pošpinit skvělé jméno českého medu ve světě a v blízkém okolí.

Takže doporučuji prodávat velmi lacino, ale na příděl. Čím nižší cena, tím v menším množství. Nejlépe 30 Kč/kg a naopak jen jednu sklenici na osobu a den. Po předložení občanského průkazu. Přesně jak supermarkety s cukrem. Bít do nich jejich vlastní zbraní. A nepolevit.

Kdyby měli takovou odvahu všichni, nemáme zde problémy s neprodejným medem. Ovšem krátkozraká lakota zaslepila jejich rozum a to je zdroj našich problémů. Láska a pravda musí zvítězit.

Já sel pohanku někdy v polovině května, kvete mi teď. Pravda semínka z obchodu byla drahá až nemravně. Raději bych slušnější zdroj. Nemá někdo? Třeba od Valachů? Kašáci přece o pohance vědí své! Ostatně je to poklad ... Klidné dny! Jiří

xxxxxxxxxxxxxx
R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 7. 2010
Re: (46108)

"kontrolní otázka?jak dlouho kvete pohanka(meduje)?udajně až do zámrazů,to vím že ji kosej ,ale meduje dokdy?"

Nepleteš si to s hořčicí na zelené hnojení vysévanou v podletí?
Pohanka je obvykle kulturní plodina, naseje se na pole, vyroste, potom nějakých 14 dní kvete a za nějakou dobu se suchá vymlátí. Cojsem jezdil letos kolem pohankových polí, tak museli sít někdy na konci dubna, kvést to muselo někdy v polovině června a sklízet to budou odhaduji na začátku srpna.
Možná, že někde přidali pohanku do směsi na zelené hnojení, to vzhledem k ceně semena pohanky by ale byla dost drahá směs.

Ve Frenštátě pod Radhoštěm je Pohankový mlýn. Mají stránky na internetu. Třeba by tam odprodali i nějaké nepomleté kilo na vysetí...
Potom by pohanka na setí mohla být v prodejnách bývalého Zemědělského zásobování na Valašku nebo v podbeskydí. Socialistický celostátní kolos se už někdy před 10 - 15 lety rozpadl na jednotlivé prodejny a v nich je spousta osiv či krmiv, měsí na zelené hnojení nebo potravin kromě jiného i z produkce místních zemědělců....Jednou jsem tam viděl i svazenku. Já u nich v Příboře nakupuji třeba mák, loupanou pohanku , pro zvířectvo zrní a šrot.....
Akorát se na ně asi nenajde kontakt, myslím, že asi nemají webové stránky, pokud mají stabil, tak možná se je dá najít přes Zlaté stránky....

Zkušenosti sice nemám, ale na německé ebayi stojí 340 gramů plástečkového medu mezi 7,5 euro a 17 euro. A nabídka tam není veliká. Pokud já bych se zabýval plástečkovým medem, cílového zákazníka bych hledal zde. Jen si zatím neumím představit, jaké všechny oficiálnosti (hygiena apod) jsou s takovýmto prodejem spřažené. Nemluvím o registraci na ebay, to je formalita zdarma, paypal to samé a už se obchoduje.
A když už je o tom řeč - má někdo zkušenost, jestli se dá "med ze dvora" prodat i na ebayi? ((-: Tedy myšleno tak, aniž by člověk musel být nutně živnostníkem (teda alespoň zezačátku)? Kdoví, jestli se na med prodávaný na zahraničním/světovém elektronickém obchodu vztahují nějaká "hustší" pravidla? Libor.

--------------------------------------------------------------
p. Susicky napsal:
Zkusím něco úplně jiného. Máte někdo zkušenosti s výrobou a prodejem plástečkového medu? Zatím to zkouším volnou stavbou do rozdělených polorámků, rámky jsou v nástavcích nad mřížkou. Uvažoval jsem o mězistěně doma dělané z vosku z víček na ručním lisu, ale první zkušební výlisky byly poměrně silné, tak asi zůstanu o volné stavby. Plástečkový med zatím používám pro rodinu a jako bonus pro zákazníky. Ale zdá se, že by zájem byl. Máte někdo představu o tvorbě prodejní ceny?

Díky, Radime, teď, když jste to napsal, tak jsem si uvědomil, že o tom mlýně vím, někde mám i založenou adresu, neb jsem se tam kdysi i chystal, zkusím ji najít. Také jsem byl před léty v původním historickém, zcela dřevěném mlýně někde poblíž Nového Jičína ... a mimochodem: ta pohanka od nich byla skvělá, ouplně jiná, než je ta kupovaná v eko či bio odděleních super-hyper ... prostě byla normální ...:-) No, zkusím to někde najít. Díky moc za tip. Jiří

xxxxxxxxxxxxxxxxxx

R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 7. 2010
Re: (46108) (46125) (46136)

Ve Frenštátě pod Radhoštěm je Pohankový mlýn. Mají stránky na internetu. Třeba by tam odprodali i nějaké nepomleté kilo na vysetí...
Potom by pohanka na setí mohla být v prodejnách bývalého Zemědělského zásobování na Valašku nebo v podbeskydí. Socialistický celostátní kolos se už někdy před 10 - 15 lety rozpadl na jednotlivé prodejny a v nich je spousta osiv či krmiv, měsí na zelené hnojení nebo potravin kromě jiného i z produkce místních zemědělců....Jednou jsem tam viděl i svazenku. Já u nich v Příboře nakupuji třeba mák, loupanou pohanku , pro zvířectvo zrní a šrot.....
Akorát se na ně asi nenajde kontakt, myslím, že asi nemají webové stránky, pokud mají stabil, tak možná se je dá najít přes Zlaté stránky....

Asi nijak koncentrace kys, sírové která se běžně používá k nápravě vosku asi nebude nic moc a proti moru je nutný autokláv a teplota 117°C po dobu nejméně 20 minut

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>
> Předmět: Re: Mezisteny vlastni vyroba lis
> Datum: 27.7.2010 10:39:17
> ----------------------------------------
> To se pekne cte, take bych jednou chtel... Co desinfekce vosku? Jak na to
> v domacich podminkach?
>
> Diky
> T.H.
>
> 2010/7/27 Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>
>
> > Zdravim pane Susicky,
> >
> > taktez jsem letos zacal vyrabet pro sebe mezisteny na lisu ( Eko rezim),
> > cely den jsem laboroval, proc jsou mezisteny hodne tluste. Po celodenni
> > namaze jsem pak vecer zacal vyrabet mezisteny , obdobne tloustky jako
> > Vcelpo.
> >
> > 1. Dulezity bod je teplota vosku, je treba skutecne dosahnout teploty 90
> > st. uz pri 80 st. jsou mezisteny tluste a spotrebu vosku obrovska a provoz
> > nehospodarny.
> >
> > 2, Nastaveni pantu - je treba si s tim pohrat- nastavit posunem bunky
> > vrchniho a spodniho dilu na sebe, tak aby do sebe zapadaly, pak teprve
> > postupne zmensovat tloustku.
> >
> > 3, Pak budete vyrabet mezisteny tak tenke, ze se nedaji z toho lisu ani
> > vyndat, pred kazdou mezistenou je treba vrchni i spodni dil silikonove
> > formy lehce rozprasovacem postrikat lihem, pak i ty super tenke mezisteny
> > vytahnete ven bez poskozeni.
> >
> > Mnou pouzivany lis je od vyrobce Alfranseder- chlazeny spodni horni dil
> > pomoci ventilatoru.
> >
> > Mezisteny prekrasne voni a jsou zlute jak slunicko.
> >
> > PZ
> >
>
>
>

To je ale blábol

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?ESK? V?ELA?STV? a prodej ze dvora
> Datum: 27.7.2010 16:02:53
> ----------------------------------------
> Prosím včelaře o řádnou kritiku, mnou navrženou taktikou prodeje medu,
> protože v podstatě se med bude prodávat za to co pomalu včelař dostane od
> výkupce.
> -----------
> Nač kritizovat průkopníky nových a smělých cest.
>
> Jen je třeba býti ve střehu, aby se cena nedostala pod cenu výkupců.
> Šelma obchodník by pak mohl přijít, všechen med ve sklenicích vykoupit,
> nalil by jej do sudu a sklenice se ziskem nepřiměřeným prodal. Pokud by to
> byly svazové, mohl by je dokonce naplnit nekvalitním medem a pošpinit
> skvělé jméno českého medu ve světě a v blízkém okolí.
>
> Takže doporučuji prodávat velmi lacino, ale na příděl. Čím nižší cena, tím
> v menším množství. Nejlépe 30 Kč/kg a naopak jen jednu sklenici na osobu a
> den. Po předložení občanského průkazu. Přesně jak supermarkety s cukrem.
> Bít do nich jejich vlastní zbraní. A nepolevit.
>
> Kdyby měli takovou odvahu všichni, nemáme zde problémy s neprodejným medem.
> Ovšem krátkozraká lakota zaslepila jejich rozum a to je zdroj našich
> problémů. Láska a pravda musí zvítězit.
>
>
>

"S desinfekci jsem si zatim hlavu nelamal, zpracovaval jsem vlastni vicka a vlastni stavebni ramky. Technicky jsem to provedl tak, ze jsem vosk dal do nerezoveho hrnce s usima, ten jsem ponoril do zavarovaciho pozink. hrnce a usi obou hrncu jsem k sobe svazal dratem, vosk je lehci, takze by hrnec nerez s voskem vyplaval nahoru. Vosk se mi darilo drzet pri teplote kolem 90 st. voda v zavar. hrnci mirne vrela. Nekde jsem videl, ze meli hrnec s voskem primo na nejakem zdroji tepla, tam by slo dosahnout tech 117 st"

Podle mého názoru se spory moru plodu v první řadě vážou na nečistoty ve vosku. Takže když se vosk nechá pořádně pomalu ztuhnot, aby se všechny nečistoty usadily dole, zůstane většina spor v nich a jejich odstraněním se většina spor odstraní. Případně by se horký vosk mohl přefiltrovat přes nějaké husté plásto, které by vychytalo ještě další velké nečistoty a na nich zachycené spory moru. Takže myslím, že pro vlastní použití, pokud by se náhodou do vosku nějaké spory dostaly, tady tímhle přečištěním by se jich většina odstranila. Přirozeně pro výrobu mezistěn z cizího vosku pro kšeft by to stále nestačilo.

nepletu mluvil jsem z agronomem toho družstva,protože sem netušil co to je za smrad,oni ju seli na dvakrát,a pánové ,to je masakr medníky plný a včely visí na boudě sotva doletí(500m)

válcované nepřonáš

nepřekonáš

jo a ta pohanka je u nás na třech polích a docela pár hektarů....

to samý sem slyšel já od toho agronoma...do zámrazů...

no ty časopisy...nepročtu, nežádám o dotace....nefasuju časopis

Dne Tuesday 27 of July 2010 17:44:00 Libor napsal(a):
> Zkušenosti sice nemám, ale na německé ebayi stojí 340 gramů plástečkového
> medu mezi 7,5 euro a 17 euro. A nabídka tam není veliká. Pokud já bych se
> zabýval plástečkovým medem, cílového zákazníka bych hledal zde. Jen si
> zatím neumím představit, jaké všechny oficiálnosti (hygiena apod) jsou s
> takovýmto prodejem spřažené. Nemluvím o registraci na ebay, to je formalita
> zdarma, paypal to samé a už se obchoduje.
> A když už je o tom řeč - má někdo zkušenost, jestli se dá "med ze dvora"
> prodat i na ebayi? ((-: Tedy myšleno tak, aniž by člověk musel být nutně


tam bude asi problem s postovnym,
pokud nebydlite u hranic.


S pozdravem

Jan Cervenka

Každým rokem mám před včelínem nebo v blízkoostu desítky ha pohanky. Již kvete nejméně 14 dní a dnes jsem se díval a ještě asi dlouho pokvete, ale do zámrazu určitě ne. Neuvědomuji si, kdy ji sklízí. Někdy bývá z ní hodně medu, velmi chutný je smíšený, Letos ani minulé dva roky vůbec nemedovala. Asi k vůli rutinu je med velmi vyhledáván Bývá obyčejmě vyprodán jako první Místní zemědlec si ovšem ztěžuje na velmi nízkou výkupní cenu semene - proto se nedivím, že semeno v prodeji je velmi drahé.Semeno je k dostání v prodejně na setí, ale i na několik způsobů upravované. Loupané semeno jsem rozdrtil a obohacoval pastovaný med. /Dobré je i jako závar do plévky./Domnívám se, že má stejné účinky jako nektarový med a nemá nepříjemné /pro někoho/ aroma. Doporučuji konzumovat přiměřenou dávku / ,někomu může trošku více prokrvocat pokožku.

Take jsem dnes bylu vcel,

pohanku je citit z ulu uz 3-4 metry od ulu, ale zacala medovat az ted. O vikendu jsem jeste nic necitil. Kvete pritom uz 14 dnu. Potvrzuji- med ma velmi dobrou chut, ale ten zapach je pro otrle. Dokonce mi jej jeden zakaznik prisel vratit.

P.

Pohanka má k medování potřebovat hodně vody, tak asi dříve byl na tom poli úsušek?
Jinak spíš než nízkou výkupní cenu bude problém v jejím pěstování v malém výnosu. A v drahém ošetřování semen po sklizni, musí se dosušovat. Dnes je vyloupaná pohanka 10 x dražší než zrní, cca 5x dražší než luštěniny nebo obilné vločky nebo rýže. Zatímco dříve za socíku byla pohanka na stejné ceně jako třeba hrách nebo čočka.
Podle všeho je pohanka na rozdíl od třeba pšenice málo šlechtěná plodina s malým výnosem a velkou odolností proti nemocem a škůdcům, pokud se uchytí,zřejmě se bude její výnos dost zvyšovat.

nemam duvod nic prekonavat,

jsem spokojen s tim co mam.

ve vysledku rozdil nevidim.

PZ

zprava desifrovana - zachrana akce v plnem proudu - myslime na tebe a tvou skvelou praci - drz se - ozveme se

Med - ok STOP cerveny jetel uz nepouzivam STOP pohanka medovati STOP Tome, vydrz

Berlinske vcely - medujte v nastavenem rezimu. Trubci z ulu B pripravuji akci M. Cekame na pohanku kralovny S. Q.

Pozor,pozor,vcela medonosna utoci,opakuji,vcela medonosna utoci.

jsem koupil od Löfelmana na stánku na Horním Hradě kde se pořádala slavnost Chvála medu - podílala se na tom i PSNV.
Kniha se mi moc líbí. Je to taková kuchařka která odpoví na každou otázku začátečníkovi a vybere si zde i zkušený včelař. Kniha by, alespoň si myslím, neměla chybět v žádné včelařově knihovně. Na prodeji knihy nejsem nikterak zainteresován. Jenom se mi moc líbí.
JK

Akce M: Semena trubcu z ulu B nedrtit, pouze loupat obohacuje pastovany med, udejte prosim presnou polohu pohankove kralovny S.Q., potrebujeme koordinaty pro snadnejsi orientaci v nastavajici akci.

Administrátor, máte tu marťanskú rozviedku, alebo vírus ?

Děkuji všem za příspěvky k tématu. Trochu jsem očekával, že se v diskusi o lisování mezistěn z vosku z víček pro plástečkový med objeví také problematika reziduí z léčení. Vidím to tak, že zůstanu u volné stavby. Pokud se cen týká zkusím pohledat nabídky včelařů na netu. To zda lze prodej na aukčních portálech považovat za prodej ze dvora by ale určitě bylo zajímavé ověřit a jednoznačně uzavřít. Je to dle mého názoru obdoba prodeje přes inzerci. Je prodej prostřednictvím inzerce např. v Annonci nebo i ve včelařství prodej ze dvora?

Myslím si, že pokud inzerujete službu "prodej medu ze dvora" a pak jeho podmínky, nikdo vás za to nemůže popohánět. Je to slovíčkaření ale za inzerci své služby mi nikdo nemůže nic.

"To zda lze prodej na aukčních portálech považovat za prodej ze dvora by ale určitě bylo zajímavé ověřit a jednoznačně uzavřít."
To by mě taky zajímalo. Už proto, že pokud někdo přes aukční portál prodá, uloží se to do databáze a je to tam tak dlouho, jak dlouho portál skladuje ty data. Takže jakýkoliv takový prodej neodpovídající zákonu se dá snadno odhalit i doložit.....

Takže jakýkoliv takový prodej neodpovídající zákonu se dá snadno odhalit i doložit
---------------
Hlavně však zdanit. :-) Finanční úřady se prý začaly internetovým prodejům věnovat.
Vzhledem k tomu, že jde o digitální data, může jim to jít velmi rychle od ruky.

A pan ministr se prý chce podívat na všechny daňové vyjímky.

:-)

Karel

Logicky vzato . Jestli si u mne někdo zakoupí med přímo ze dvora nebude jistě rozhodující kde a jak k informaci o mém produktu přišel. Neřku-li když jej mohu dodávat do obchodů ve svém kraji.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: pl?ste?kov? med
> Datum: 28.7.2010 21:41:19
> ----------------------------------------
> "To zda lze prodej na aukčních portálech považovat za prodej ze dvora by
> ale určitě bylo zajímavé ověřit a jednoznačně uzavřít."
> To by mě taky zajímalo. Už proto, že pokud někdo přes aukční portál prodá,
> uloží se to do databáze a je to tam tak dlouho, jak dlouho portál skladuje
> ty data. Takže jakýkoliv takový prodej neodpovídající zákonu se dá snadno
> odhalit i doložit.....
>
>
>

"Hlavně však zdanit. :-) Finanční úřady se prý začaly internetovým prodejům věnovat.
Vzhledem k tomu, že jde o digitální data, může jim to jít velmi rychle od ruky. "

Z portálu, na kterém nakupuji já, si vyžádali už před nějakým měsícem údaje o prodejcích, co prodávají pravidelně zejména nové zboží. A že jich tam je a jejich ceny jsou proti běžným obchodům nízké. I internetovým. Údajně hodně z nich nemá živnosťák a neodvádí povinné odvody a nedaní.....

KaJi zmínil pana ministra,který se chce podívat na daˇˇnové výjimky.Četl jsem ve Včelařství,že dotace na zazimovaná včelstva by se měly zdanit.Každá dotace je totiž hrubým příjmem.Je to tak?

"Četl jsem ve Včelařství,že dotace na zazimovaná včelstva by se měly zdanit.Každá dotace je totiž hrubým příjmem.Je to tak?"

Výše dotace, je to dotace na opylování, myslím není natvrdo určena nějakým předpisem či dokonce zákonem. Takže se nemusí namáhat s nějakým speciálním zdaněním. Když budou chtít dávat včelařům na dotaci méně, prostě jim dají méně.
Jinak mám pocit, že dotace na opylení je hrubým příjmem od nepaměti, ne? Takže od nepaměti by měla být zdaňována...

<KaJi zmínil pana ministra,který se chce podívat na daˇˇnové výjimky.Četl jsem ve Včelařství,že dotace na zazimovaná včelstva by se měly zdanit.Každá dotace je totiž hrubým příjmem.Je to tak?<
------------------------------------------------------------
Je to tak. Dotace se u fyzických osob podnikatelů a u právnických osob (u kterých je včelařství předmětem podnikání) započítá do příjmů a vstupuje do základu daně. U zájmových včelařů u kterých není chov včel předmětem podnikání se dotace přičtou k ostatním příjmům (§ 10 zákona o daních z příjmů) a pokud celý příjem přesáhne stanovený limit (20 000,- Kč) je předmětem daně. Pokud nepřesáhne - předmětem daně není a do daňového přiznání se ani neuvádí. Zatím !!!
Prosím, nemalujte ministra financí na zeď ... JK

No vidíte,a když jsem se ptal u nás na ZO při výplatě,zda-li mi vyplácejí dotaci zdaněnou,řekli mi,že ano.Což je nesmysl.A právě tohle je věc,kterou bych rád věděl-mám dotace dávat do daň.přiznání či nikoli?A jak je to s léčením,jehož cena je ponížena také o dotace na léčiva?

"U zájmových včelařů u kterých není chov včel předmětem podnikání se dotace přičtou k ostatním příjmům (§ 10 zákona o daních z příjmů) a pokud celý příjem přesáhne stanovený limit (20 000,- Kč) je předmětem daně. Pokud nepřesáhne - předmětem daně není a do daňového přiznání se ani neuvádí. Zatím !!!"

Pokud je včelař nepracující, třeba důchodce, tak to tak je. Pokud je ekonomicky aktivní, má příjem z zaměstnání nebo podnikání atd, tak přirozeně ten příjem z toho musí připočíst , je potom vysoko nad těmi 20 tisíci, takže příjem ze včel a dotací mu zvýší daňový základ a jako takový je zdaněn. A pokud by z těch včel získal hodně, potom by ještě myslím navyšoval zdravotní a sociální.

Nevím, jak to bude dál. Zatím ale nevadilo, byl-li včelař pracující (pokud
nebyl zemědělcem).
S pozdravem Petr

--------------------------------------------------
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Sent: Wednesday, July 28, 2010 10:57 PM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: daňové výjimky

> "U zájmových včelařů u kterých není chov včel předmětem podnikání se
> dotace
> přičtou k ostatním příjmům (§ 10 zákona o daních z příjmů) a pokud celý
> příjem přesáhne stanovený limit (20 000,- Kč) je předmětem daně. Pokud
> nepřesáhne - předmětem daně není a do daňového přiznání se ani neuvádí.
> Zatím !!!"
>
> Pokud je včelař nepracující, třeba důchodce, tak to tak je. Pokud je
> ekonomicky aktivní, má příjem z zaměstnání nebo podnikání atd, tak
> přirozeně ten příjem z toho musí připočíst , je potom vysoko nad těmi 20
> tisíci, takže příjem ze včel a dotací mu zvýší daňový základ a jako takový
> je zdaněn. A pokud by z těch včel získal hodně, potom by ještě myslím
> navyšoval zdravotní a sociální.
>