Archiv Včelařské konference

Mam tady takovou zajimavou vec, s kterou bych se chtel podelit a zaroven se dotazat zkusenych chovatelu matek.

Z posledni serie oddelku cca 15, mi jedna matka zatim stale neklade. Od vylihnuti je to jiz 25 dnu a porad nic,jeji setry jedou jakou o zivot a ona nic ani vajicko, pocasi bylo OK pro oplozovani, velikost matky je spise nadprumer.
Kdyby alespon kladla neoplozene, tak ji zamacknu a ihned pridavam zavicokovany matecnik,kterych mam dost. Poradte, jak dlouho jeste cekat. Trubcice jeste ve vcelstvu nejsou, ale uz to je jen otazkou par dnu.

PZ

Když už jsme u toho, poví mi někdo prosím, jak je to s kyselinou mravenčí a medem? Můžu do včel na pár dní vrazit formidol bez obav o med, nebo je pak ke konzumaci nepoužitelný? V návodu k formidolu píšou, že med může být kyselejší....To bych pak musel povídat, že je to med z citrusových luhů a hájů (-;
Před použitím prý vytočit....Z toho ale urvanej nejsem, vytáčet třeba nezavíčkovanou většinu. Ať se daří, Libor.

jezek.obecny:
pokud mate hoblovku, neni problem vyrobit hofmanovy ramky... nebudou mit
sice drazky (nevim jak moc jsou dulezite), ale na hoblovce jde lehce
vyrobit profilovane bocni loucky, horni a dolni latka se da natupo na
bocni loucky a je to.. mohu poslat nejake fotky jak nato, pokud chcete...

___________________________________________________________

Doma jakousi hoblovku mám, nikdy jsem ji nepoužíval, ale novým dovednostem se nebráním, takže když tak se ozvěte na klub.rv/=/seznam.cz Děkuji.

//\/\\//

Nebojte se Formidol použít touto dobou, byť ještě před vytočením medu. Valná většina kyseliny se během pár dní po ukončení aplikace vytratí a ten nepatrný zbytek je spíše k dobru než ke škodě. Např. kyselina citrónová se běžně používá k ochucování, ale také k rozpouštění usazeniny v rychlovarné konvici.

//\/\\//

Ježek:
.... osobne si myslim, ze cena dreva je tak nizka, ze nema cenu shanet nekde
nejaky odpadovy material.... kubik jiz ohoblovanych smrkovych prken me
stal necelych 5000,-

-------
To mě letos dovezli dva roky sušené dřevo ze štosu, ohoblované na mých 23mm - to je maximum které jsme ochoten zvedat :-), polovina byla dokonce ohraněná na požadovanou šíři, a z toho část na zkolušku nakrácená. Jen udělat drážku na ouška a vrtat očko a jen stloukat - chtěl jsme si ověřit jak přesně na pile pracují.
Za 4 kubíky 19 tisíc i s dopravou. Takže jsme vyzásoben dřevem na dost dlouho. Ale z masívu budu dělat jen NN.

Vysoké pokud bych je musel dodělávat ale doma z masívu dělat nebudu. (mám jich dost a až bude dost NN nad plodiště, budu je asi pálit)
Prostě konstrukce nástavku tzv. bednářská mi přijde v mých podmínkách jako bytelnější a naprosto neproblematická.

Co jsem slyšel stížností na kroucení nástavků atd.

Objednám palivové dřevo z výroby palet, když to házím do dřevníku tak mi to nedá a kousky cca +23cm dávám na stranu.

Minulá serie mě vyšla materiálově asi na 10Kč - oni ty sponky, hřebíky a lepidlo taky nejsou zadarmo:-) a časově jsem se vešel do půl hodiny na kus.

Ono stačí si stanovit nějakou hodinovku a tou poměřovat nákup X samovýroba.
Já počítám kolem 300Kř/hod. A tak si nástavky vyrábím, a třeba rámky nakupuji - nejlépe zkompletované a vydrátkované
Takže jsem vyzásoben dost rámky. Ale nástavky si taky koupím, když potřebuji přesné na kočovní a na 4dna - sekce.

Ale když vezmu do ruky nástavek z masívu 25mm a svůj zhruba ze 17mm dřeva, lenost vítězí nad precizností. Kdo by se s tím tahal, když zrovna nemusí? :-)

Takže u mě za tím není jen k dokonalosti dotažená šetrnost - tedy lakota, ale skloubí se i s leností.
A včely staví polovinu rámků volnou stavbou - taky stejná symbioza :-) A jsem ke všemu moderní.

Dobrou.

Karel

původně sem to chtěl taky dělat na pile, ale nedokazal sem vymyslet jak
jednoduse na to... :)

petr j.


P.Krátký napsal(a):
> "pokud mate hoblovku, neni problem vyrobit hofmanovy ramky..."
>
> ===========================================================
>
> Dříve jsem frézoval boční loučky hofmanů na hoblovce,ale je to poměrně
> nebezpečné a některé dřevo se vyštipovalo.Dnes i tuto operaci dělám na pile
> a výsledek je o hodně lepší,jen je potřeba mít potápěcí pilu nebo
> nastavitelný stůl.
>
> Zdraví Pavel
>
>

Nabízím 5 sudů medu á 75 Kč. tel.720457223

>Když už jsme u toho, poví mi někdo prosím, jak je to s kyselinou mravenčí a medem? Můžu do včel na pár dní vrazit formidol bez obav o med, nebo je pak ke konzumaci nepoužitelný? V návodu k formidolu píšou, že med může být kyselejší....To bych pak musel povídat, že je to med z citrusových luhů a hájů (-;<
-----------------------------------------------------------
Také jsem měl minulý rok z druhého vytáčení med poněkud kyselejší. Použil jsem formidol na "hlavu " úlu. Tedy nad medníkové nástavky. To se ale během několika týdnů upravilo. Citrusové háje nám tady nikdo nezbaští. Nebudeme tedy s nimi oblbovat :o)). Dnes jsem vytáčel a v úlech mám odpařovače deset dnů - již bez kyseliny. Med má velmi příjemnou lehce nakyslou chuť. Kyselinu aplikujte pod medník (medné nástavky) do medu se dostane méně příchuti. Nemusíte mít obavy. Med kontaminovaný kyselinou mravečí je zdravotně nezávadný.
JK

>původně sem to chtěl taky dělat na pile, ale nedokazal sem vymyslet jak jednoduse na to... :) petr j.<
------------------------------------------------------------
Váš problém může vyřešit kmitavá pila. Naši předkové to znali. Zkuste si vzpomenout.
JK

Doma jakousi hoblovku mám, nikdy jsem ji nepoužíval, ale novým dovednostem se nebráním, takže když tak se ozvěte na klub.rv/=/seznam.cz Děkuji.

---------------
Dělával jawm ai rámky čepované.
Neměl jsem hoblovku, tak jsem si vyrobil laťky tlusté asi 4mm - tedy zůžení hofmanovy loučky.
Koutoč na cirkulce jsem spustil na tuto výšku, po straně kotouče- tedy vedle jeho vrcholu jsme přitloukl ty laťky aby po tom ohoblované jezdilo a za kotouč přitlouklů ještě laťku - doraz - mám desku na cirkulce dřevěnou.

Vzal jsme fošny a pomalu je posouval ze strany do strany posouval dopředu až na ten doraz. Takže jsem to vlastně ofrézoval.
Pak otočil a potom fošnu vzal z druhé strany. Pak je dobré mít pokosovku nebo jinou pilku a uříznout a fošny znovu ofrézovat. Aby se se pracně seřízená cirkulka nemusela přeštelovat. No a když z fošen nezbyde ani vajgl dlouhý 25cm je hotovo. Ale je dobré to mít vyměřeno, aby vyšel na konec dvojkus - tedy dlouhý alepoň 2x24cm - krátký kus takto frézovat je o prsty.


Takto vyrobené špalky jsem na horné frézce upnuté do stolku - to se prodává za cca 3000 doplnil o drážky pro horní i dolní loučku.

Na stejné hračce jsem udělal i drážky do horních a dolních louček.

Osobně mám zkušenost že čepované - tak jak uvádí třeba výkres langstroth - rámky se vyplatí. Zvlášť když se lepí a ještě probije čep z boku.

Ale viděl jsem nabídku přířezů 2/3Langstroth čepovaných za 10 Kč - takže nevidím důvod si to doma bastlit.
Kdyby to tak ještě stloukali :-) Ale zase se to nemuí drátkovat, tak že to jde rychle.


Kare

Muj postup pro hoblovku je asi takto:

1) příprava hoblovky: na hoblovku je třeba za hoblovací válec umístit
klín (vyrobený ze dřeva, přichycený stolařskými svěrkami, stačí široký
cca 2cm, větší šířka je spíše na závadu). Na hoblovce se nastaví
příslušný úběr. Jak se při hoblování posunuje dřevo, za hoblovacím
válcem se začne po přidaném klínu přizvedávat, takže úběr dřeva je menší
a menší, až to přestane brát úplně - tím je vytvořen profil boční
loučky. Vzdálenost klínu od válce a jeho úhel je třeba vychytat,
napopáté už bude mít klín ten správný tvar.

2) samotné hoblování: je třeba si k hoblovce sednout na nízkou židličku
a pěkně v klidu ohoblovat již předem nachystané, nakrácené desky. Jde to
rychle, rychleji než natkoukat mezerníky. Pro nízké rámky je to docela
hazard, je lepší desky nakrátit na dvojnásobnou délku boční loučky
nízkého rámku (plus nějaký přídavek), tento kus pak na hoblovce
opracovat z obou stran a teprve potom ho na pile rozříznout napůlky.
Snažit se frézovat cca 15cm dlouhé kusy moc dobře nejde a je to oprsty,
proto ta finta. 30cm dlouhe kusy uz jsou v pohode.


Tak jako u veškeré práce, pozor na prsty a mít dobře naboušené nože.
Nabroušení dvou nožů stojí cca stovku a je to to nejlepší co můžete pro
hoblovku udělat.


petr j.


KaJi napsal(a):
> Doma jakousi hoblovku mám, nikdy jsem ji nepoužíval, ale novým dovednostem
> se nebráním, takže když tak se ozvěte na klub.rv/=/seznam.cz Děkuji.
>
> ---------------
> Dělával jawm ai rámky čepované.
> Neměl jsem hoblovku, tak jsem si vyrobil laťky tlusté asi 4mm - tedy zůžení
> hofmanovy loučky.
> Koutoč na cirkulce jsem spustil na tuto výšku, po straně kotouče- tedy
> vedle jeho vrcholu jsme přitloukl ty laťky aby po tom ohoblované jezdilo a
> za kotouč přitlouklů ještě laťku - doraz - mám desku na cirkulce dřevěnou.
>
> Vzal jsme fošny a pomalu je posouval ze strany do strany posouval dopředu
> až na ten doraz. Takže jsem to vlastně ofrézoval.
> Pak otočil a potom fošnu vzal z druhé strany. Pak je dobré mít pokosovku
> nebo jinou pilku a uříznout a fošny znovu ofrézovat. Aby se se pracně
> seřízená cirkulka nemusela přeštelovat. No a když z fošen nezbyde ani vajgl
> dlouhý 25cm je hotovo. Ale je dobré to mít vyměřeno, aby vyšel na konec
> dvojkus - tedy dlouhý alepoň 2x24cm - krátký kus takto frézovat je o prsty.
>
>
> Takto vyrobené špalky jsem na horné frézce upnuté do stolku - to se prodává
> za cca 3000 doplnil o drážky pro horní i dolní loučku.
>
> Na stejné hračce jsem udělal i drážky do horních a dolních louček.
>
> Osobně mám zkušenost že čepované - tak jak uvádí třeba výkres langstroth -
> rámky se vyplatí. Zvlášť když se lepí a ještě probije čep z boku.
>
> Ale viděl jsem nabídku přířezů 2/3Langstroth čepovaných za 10 Kč - takže
> nevidím důvod si to doma bastlit.
> Kdyby to tak ještě stloukali :-) Ale zase se to nemuí drátkovat, tak že to
> jde rychle.
>
>
> Kare
>
>

"Z posledni serie oddelku cca 15, mi jedna matka zatim stale neklade. Od vylihnuti je to jiz 25 dnu a porad nic,jeji setry jedou jakou o zivot a ona nic ani vajicko, pocasi bylo OK pro oplozovani, velikost matky je spise nadprumer."

Já matky podněcuji v kladení přidáním plástu s cizím otevřeným plodem, ten by měl matku konkurenčním způsobem, přítomností plodu od cizí matky podnítit ke kladení. Letos podle mých záznamů se mi matky rozkladly po cca 5 až 15 dnech po vylíhnutí, a to bylo na začátku června v době s nepříznivým počasím. Časná matka, kterou si jedno včelstvo vychovalo po nešťastně zamáčknuté matce na jaře při nátěru plodu se líhla podle mých záznamů okolo 3 dubna a klást začala okolo 22 dubna.

Je otázka, jestli to, že se matka rozklade znatelně později není spojeno zároveň s nějakou vysokou pravděpodobností s nějakou nekvalitou matky či jejího potomstva, takže jestli by se nevyplatilo matku, která se hodně opozdí s kladením, hned zlikvidovat, to jsem zatím nesledoval. Tady by mně zajímalo, jestli třeba někdo mezi pozdním rozkladením a nekvalitou matky nepozoroval souvislost......

Možná se matka oplodnit nemůže, třeba nemůže letět nebo má vadu na dírce a po nějaké době začne klást trubčí vajíčka.....

Letos jseme žádal Moravskoslezský kraj o dataci na úly a oddělky. Nechtěl jsem to přehánět s investicemi do včel, proto jsem žádal o cca 5000 Kč. tj 50% z 10 000 Kč. Stálo to docela běhání po úřadech např. finanční úřad - poplatek 300 Kč, sociální a zdravotní apod...+ další přílohy žádosti. Když si vezmu, že jsem si pořídil 3 úly a 3 oddělky, tak o příští dotaci už nemám zájem. Řekl bych, že cena oddělku 1500 Kč je pro mě vysoká. Udělat oddělek na tom nic složitého není. Kdyby opravdu dávali dotace jenom na úly a rámky, bylo by to zajímavější.

Opatrne, aby ste neprišli o zákazníkov: http://www.pv.sk/vcely/index.asp

Libor napsal:

>V návodu k formidolu píšou, že med může být kyselejší....To bych pak musel povídat, že je to med z citrusových luhů a hájů (-;
>Před použitím prý vytočit....Z toho ale urvanej nejsem, vytáčet třeba nezavíčkovanou většinu.
......................

Myslím, že logické vysvětlení v souladu s návodem je - med který chci vytočit, vytočím před podáním formidolu, ne těsně po aplikaci.
Jinak řečeno - chci dát formidol, potom med, co je zralý, vytočím a dám formidol. Do dalšího případného vytáčení je potřeba co nejdelší pauza pro vyvětrání kyseliny mravenčí.
Podobně je zřejmě potřeba postupovat i při jiných způsobech léčení kyselinou mravenčí.
Alespoň tak jsem to pochopil z návodu i dalších zdrojů informací.

Ještě je také na zvážení, zda není možné s podáním kyseliny počkat až po vytočení všeho medu, popřípadě mezi snůškami (ale nejen mezi snůškami) léčit jen včelstva, která to potřebují. Ale k tomu je potřeba znát situaci s roztočem ve vlastních včelstvech.
No a to znamená buď sledovat přirozený spad, nebo mít důvěru k nějaké jiné metodě letního monitorování výskytu roztoče v jednotlivých včelstvech, a potom můžu léčit jen včelstva, která to potřebují a ne pro jistotu lít kyselinu i tam, kde je to zbytečné.
A to je oblast, kde se zkušení včelaři, kteří tomu rozumí, velice těžce hledají.

Když už to dáváme do souvislosti s kyselostí medu - pokud léčím jen včely, které to potřebují a hrozí jim přemnožení kleštíka, potom třeba většinu včelstev nemusíme léčit, a při vytočení se med ze včelstev ošetřených KM smíchá a "naředí" s medem od neošetřených včelstev.
:)

Radek Krušina

Zdravim,

take jsme to behani absolvovali lonsky rok, takze vim o cem pisete. Ty dotace z kraje jsou ve sve podstate castecne zajimave jen pro zacinajici vcelare, nebot tam je dotace 75 % , pak se to jeste vyplati platit predrazene oddelky atd. S dotaci 50 % pro stavajici vcelare, to neni nijak podnecujici. Osobne jste prvni stavajici vcelar, ktereho znam, jez do toho sel.
V pristich letech to bude uz asi dosti jine s podminkama dotaci z Moravskoslezskeho kraje pro nas vcelare.

PZ

PZ

Tak jsem taky doma něco točil, oddělek 4NN na váze +13kg za 14 dní, což u nás v téhle době nebývá. V maringotce 2 km od domácího stanoviště tmavá medobvice, nevím z čeho, okolo je pár lip, hodně borovic a dubů, ale na nich jsem medovici neviděl. Na lípách medovice je. Jak se vždy říkalo, že medovice nejde za horka, tak nevím, při odebírání plástů včely neslídili, v plástech kolem půl desáté bylo hodně sladiny. Hlavně, aby to nějaký déšť důkladně neumyl...
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: sn?ka
> Datum: 09.7.2010 17:34:19
> ----------------------------------------
> PK:
> ...jinak letošní výnos zatím přesahuje průměrně 60 kg na zazimované
> včelstvo,některá špičková včelstva se přiblížila výnosu 100 kg.
>
> ------------------- obdivuhodné, gratuluji. Z čeho to holky nanosily?
> Já točím jen med černý jak bota,stěží teče. Leckdy i 15%.
> O nějaký zkrystalizovaný květový jsem v plástech zatím nezavadil, takže asi
> moc květového nenanosily.
>
> Pomalu se mi to začíná dařit dávat do kupy. K plástům ve vysokém plodišti
> začaly stavět NN, dosud jsme používal jako medníky v dadntu k 30cm 24cm
> nástavky. Ale cítím jak stárnu a ubývá sil:-)
> Kolik máte ve snušce NN nad plodištěm? TEdy kolik je maximum?.
>
> Jak měníte matky? Chováte ze zkladených NN rámků? nebo jinak?.
>
> Díky.
>
> Karel
>
> P.S.
> Tady u nás je u Labe stále medovice (a možná svazenka). Při návratu z
> koupání s klukama okukujeme a olizujeme :-) jednu lípu, stále tam medovice
> přibývá a je tekutá. Místy.
>
> Dost lidí si snůšku pochvaluje. Dnes jsem byl loupit a krást (tak říkají
> včely medobraní) u Jičína, tam to není tak velký hukot, ale zdá se, že
> ještě něco nosí. Při oklepávání plástů byl celkem klid.
>
>
>

Řekl bych, že cena oddělku 1500 Kč je pro mě vysoká. Udělat oddělek na tom nic složitého není.
-------
Příteli, pokud je budete prodávat za pár stovek a s dobrou matkou, dejte vědět, pár si jich vždycky koupím, než abych se stím dřel sám. :-)

A rychle, než začnmete počítat: rámky, mezistěny, zásoby, matka,rozbor na mor,...


Diskuze by snad byla o tom, co kdo považuje za oddělek, já bych se s oddělky pod 1500 asi nedělal. Tedy s něčím, co má šanci se dostat do síly a dát příští rok užitek. Prvních 15 kilo medu zaplatí oddělek i cukr. Na co kurňa potřebuje někdo dotace při takovýchto cenách :-)

Karel

Z posledni serie oddelku cca 15, mi jedna matka zatim stale neklade. Od vylihnuti je to jiz 25 dnu a porad nic,jeji setry jedou jakou o zivot a ona nic ani vajicko, pocasi bylo OK pro oplozovani, velikost matky je spise nadprumer.

Pravdepodobne je táto matka pre chovateľa stratená. Dôležitá je poznámka chovateľa "velikost matky je spise nadprumer", čo môže byť znakom choroby a keď aj je oplodnená, vajíčka klásť nebude.

Vychádzam z obdobného prípadu, keď sa v chove vyskytla nadpriemerne veľká matka a tešil som sa na jej začiatok plodovania, ten sa nedostavil. Ešte som ju pozoroval niekoľko dní, ale zvrat sa nedostavil, preto som ju odstránil.
Podľa všetkých príznakov matka trela neozematózou alebo hubovitou chorobou vaječníkov, čo som vyčítal z literatúry.

Doporučenie: matka má ešte šancu začať klásť, pretože rujnosť M trvá i viac ako 30 dní, preto ju vložte do malého chovného včelstva a do včelstva v ktorom bola pridajte kladúcu M.

To je dobry napad, puvodne jsem ji chtel zamacknout a pridat zavickovany matecnik, ktery se bude lihnout kolem stredy. Mam doma jeste oplodnacky, ktere nepouzivam ( plemanac je holt plemenac), tak tam tu matku zkusim dat a pozorovat, jestli nedostane rozum.
P.

Trochu se nam ta debata stocila jinam.

1,My jsme loni na ty dotace museli pro vcely az do Svojanova k chovateli panu Vydrovi, ktereho asi mnozi znate. Skutecny oddelek 6 ramkovy, z ktereho je letos uz slusny uzitek , cena 1000 CZK/ks. Kupovali jsme je jen diky tomu, abychom mohli nakoupit uly, nebot na jeden oddelek bylo mozno poridit jeden ul.Na severu Moravy ty ceny byli diky dotacim vyssi a oddelky 5 ramkove a rekl bych celkem ubohe, videl jsem u rodinneho prislusnika, ktery je na severu Moravy kupoval.

2, Oddelek drina - prijde mi to, co se tyce pomeru drina / zisk, jako podstatne lepsi byznys nez med ( i pres letosni vyrazne vyssi cenu medu). Pokud si clovek makne, tak za den udelate 40 i vice oddelku - materialove naklady na 5 ramkovy jsou do 100. Cisty zisk je 750-800 na jeden, postupne pridani dvou mezisten a oznaceni matky je skutecne leharo.

PZ

Ahoj, trubčice poznáš podle toho, že najdeš více než 1 vajíčko v buňce (v průměru 3-6) neuspořádaně jak klacky na hromadě. Obdobně se to může jevit u mladé, právě rozkladené matky, ale tam to nikdy není ve velkém rozsahu. Řešení jak jsem opakovaně psal - k večeru odnést úl aslespoň 10-15m od původního stanoviště, omést všechny včely do trávy (Václav Jakš psal ve své učebnici z roku 1903, že trubčice jsou dámy, které přeci nebudou lítat) a úl vrátit, přidat plod, matku jak je libo (osobně doporučuji na původní místo dát oddělek s rozkladenou matkou, který bude posílený včelami z trubcokladného včelstva, trubčice s nejbližší svitou ráno najdeš jako klubíčko v trávě.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirkaZ <nasij/=/seznam.cz>
> Předmět: matka
> Datum: 10.7.2010 19:20:39
> ----------------------------------------
> a ted mam postupovat jak?
>
>
>

>>>Zajímavé je, že zatím je i málo vos a sršňů.<<<
Na tom není nic zajímavého. Jejich čas teprv přijde asi tak za měsíc to se začne líhnout generace samíček které budou zimovat.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring
> Datum: 11.7.2010 08:24:49
> ----------------------------------------
> Tak mi medárnou prošly 3 z mých 4 stanovišť.
> Když nepočítám tu jednu roztočí líheˇm na jednom plástě, tak jsem viděl
> desítky plástů s trubčinou, kde na vidločce nebyl ani jeden VD. Pak párkrát
> po jednom.
> Trubčiny mám dost, zavíčkované taky, protože mám hodně volné stavby.
>
> Ta líheň byla ze staniště u řeky a čeká mě ještě stnoviště doma. To
> nejvlhčí a taky je tady asi momentálně nejvíc medovice. Ale taky tady bývá
> nejvíc klíšťat a další drobné havěti.
>
> Myslím si, že tato vedra jim asi moc nesvědčí. Zmizela i klíšťata a komárů
> je taky málo.
> Zajímavé je, že zatím je i málo vos a sršňů.
> Když beru z nástavků rámky na zatavování, mám po ruce Biolit, protože tam
> mám bolestivou zkušenost, že se tam rádi usídlují. Letos jsme nacházel
> hnízda prázdná a nedostavěná. A byla letošní, protže se jednalo o nástavky
> a rámky připravené na letošní sezonu.
>
> O VD a teplotě jsem si potvrdil svůj názor zde:
> http://fcelar.blogspot.com/2010/06/optimalni-doba-pro-roztoce-varroa.html
>
> No, aby nám to vydrželo, asi tak měsíc, ještě :-)
>
> Karel
>
>
>

Nesouhlasim, spis je to letosnim jarem.

2010/7/12 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>

> >>>Zajímavé je, že zatím je i málo vos a sršňů.<<<
> Na tom není nic zajímavého. Jejich čas teprv přijde asi tak za měsíc to se
> začne líhnout generace samíček které budou zimovat.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring
> > Datum: 11.7.2010 08:24:49
> > ----------------------------------------
> > Tak mi medárnou prošly 3 z mých 4 stanovišť.
> > Když nepočítám tu jednu roztočí líheˇm na jednom plástě, tak jsem viděl
> > desítky plástů s trubčinou, kde na vidločce nebyl ani jeden VD. Pak
> párkrát
> > po jednom.
> > Trubčiny mám dost, zavíčkované taky, protože mám hodně volné stavby.
> >
> > Ta líheň byla ze staniště u řeky a čeká mě ještě stnoviště doma. To
> > nejvlhčí a taky je tady asi momentálně nejvíc medovice. Ale taky tady
> bývá
> > nejvíc klíšťat a další drobné havěti.
> >
> > Myslím si, že tato vedra jim asi moc nesvědčí. Zmizela i klíšťata a
> komárů
> > je taky málo.
> > Zajímavé je, že zatím je i málo vos a sršňů.
> > Když beru z nástavků rámky na zatavování, mám po ruce Biolit, protože tam
> > mám bolestivou zkušenost, že se tam rádi usídlují. Letos jsme nacházel
> > hnízda prázdná a nedostavěná. A byla letošní, protže se jednalo o
> nástavky
> > a rámky připravené na letošní sezonu.
> >
> > O VD a teplotě jsem si potvrdil svůj názor zde:
> >
> http://fcelar.blogspot.com/2010/06/optimalni-doba-pro-roztoce-varroa.html
> >
> > No, aby nám to vydrželo, asi tak měsíc, ještě :-)
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>

Teď klidně vytáčej i nezavíčkovaný má 15% vody
V létě to není nutné brát tak doslovně zato při řepce je zavíčkovaný i při 21% vody Med je zralý když ti při setřepávání včel nestříká ven.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Formidol a med
> Datum: 11.7.2010 22:45:53
> ----------------------------------------
> Když už jsme u toho, poví mi někdo prosím, jak je to s kyselinou mravenčí a
> medem? Můžu do včel na pár dní vrazit formidol bez obav o med, nebo je pak
> ke konzumaci nepoužitelný? V návodu k formidolu píšou, že med může být
> kyselejší....To bych pak musel povídat, že je to med z citrusových luhů a
> hájů (-;
> Před použitím prý vytočit....Z toho ale urvanej nejsem, vytáčet třeba
> nezavíčkovanou většinu. Ať se daří, Libor.
>
>
>

Hoffmany na hoblovce bych nedelal, na to mam sve prsty rad, staci rezat
prirezy....

Hoffman jde udelat na pile i kdyz neni potapeci (podelny a pak pricny rez -
jde to i v kuse, tj. pred rozeraznim na jednotlive loucky....). Akorat to
nema radius a je tam o dva rezy vice coz ale mozna za prsty stoji :-)
Vcelam to nevadi a vcelari pukud mu nevadi si udelat na ramek misto take
ne. Jsou veci co clovek co si vse vyrabi sam casem predelava ale tohle me
rozhodne nelimituje ani jinak nedrazdi...

T.H.

>
>
> Dříve jsem frézoval boční loučky hofmanů na hoblovce,ale je to poměrně
> nebezpečné a některé dřevo se vyštipovalo.Dnes i tuto operaci dělám na pile
> a výsledek je o hodně lepší,jen je potřeba mít potápěcí pilu nebo
> nastavitelný stůl.
>
> Zdraví Pavel
>

Ahoj, trubčice poznáš podle toho, že najdeš více než 1 vajíčko v buňce (v průměru 3-6) neuspořádaně jak klacky na hromadě. Obdobně se to může jevit u mladé, právě rozkladené matky, ale tam to nikdy není ve velkém rozsahu.R.H.

Radku nie je celá pravda, popíšem prečo.
Raz som osadil do včelstva matku vychovanú v chovnej jednotke na mojej včelnice. Prvá kontrola potvrdila, že M včlestvo prijala, bolo položné okoloé 50 vaj., ďalšia kontrola potvrdila že M kladie viac vajíčok do jednej bunky (podozrenie, že nie je s ňou všetko v poriadku), tretie konrola vyniesla na povrch, že v stred plodového kruhu je normámly zaviečkovaný robot. plod a okolo neho larvička a plno buniek s niekoľkými vaj. (až 6 ks).A takto to pokračovalo ďalej, plod. kruh zaviečk. plodu sa
rozširoval,ale sakramentsky pomaly.

Skrátka, hľadal som som príčinu a našiel som ju, že M v čase liahnutia prišla o oboje tykadlá a keďže, bez nich nemohla kontrolovať obsah buniek, plodovala pudove okolo zaviečkovaného plodu a lariev asi 4-5 krát pomalšie, vymenil som ju.

Ešte ako spoznáte že vo včelstve začnú alebo začali vyčínať trúdice-trubčice, včely v snahe zabrániť katastrofe včelstva sa snažia nahradiť chýbajúcu matku a preto sa snažia pudove postaviť mater. bunku. Stavbu materskej kolísky-kolébky vždy stavajú nad peľom v bunke v ktorej väčšinou nájdete aj položené vajíčko, z ktorého sa môže vyvinúť len trúd.

Tam zbytočne hľadáte M, proste jej niet a už dlhšiu dobu vo včelstve chýba materská látka, preto nemá čo blokovať rozvoj zakrpatených vaječníkou (nie je to len požieraním kŕmnej kašičky, ako sa to často tvrdí).

Občasné neúspechy pridania M do včelstva bez M sú zapríčinené práve vzmáhajúcou sa biologickou zmenou robotníc na falošné M trúdice. Preto neprítomnosť vajíčok môže oklamať kontrolujúceho, no pridanú M už včely neprijmú.

Nesouhlasim, spis je to letosnim jarem. Paprna

Ani to nemusí byť celkom pravda (jar bola vynikajúca), skôr je dôležité koľko samičiek prezimuje a koľko hniezd založia. Súhlasím v tom, že časté dažde mohli zasiahnuť do života osích hniezd, vytrvalé dažde.

Najpravdepodobnejšie je, že (aj keď sa intenzita náletov ôs môže zvýšiť), že sršne a osy sú na dolnej krivke prirodzeného vyvoja týchto škodcov. Vždy je najskôr progres- vzostup populácie, po niekoľkých rokoch nastáva regres-ústup populácie a teraz je pravdepodne na ústupe.
Pri ich silnom výskyte vždy hrá potrava a to nie len potrava glycidová, ale hlavne proteínová npr. svalovina našich včiel, hlavne pri mohutných letných úhynoch pri negatívnom pôsobení Vd. Osy veľmi často v plnom lete patrolujú na ihliciach borovíc, smrekov a tují, na ktorých zbierajú vhodný druh vošiek-mšic.

Mam doma jeste oplodnacky, ktere nepouzivam ( plemanac je holt plemenac), tak tam tu matku zkusim dat a pozorovat, jestli nedostane rozum.

Pavle, to je jediný spôsob , ako sa dozvedieť pravdu. Jeeto obvyklý spôsob aj výskumákov, "pokus-omyl, pokus- dozvedieť sa pravdu". Tak do toho!

Ak je nevyhnutné z dôvodu liečenia včelstiev súrne použiť KM, môžete preložiť plásty z medom na menej napadnuté včelstvá, nechať ho dozrieť, vytočiť a preliečiť štandartne podľa miesneho zvyku. Postihnuté včelstvá bez medu tak môžete preliečiť ihned - zachránite aj včelstvá aj med.

Pokud je příznivé počasí, rozklade se většina kvalitních matek 7-8 den od líhnutí. Kvalitnější matky se rozkladou dříve, méně kvalitní později. Neplatí to ale bez výjimky. Toleruji rozkladení do 10. dne, ostatní brakuju. To ale platí jen za ideálního počasí k oplození. Pokud matka neklade ani za 2 týdny, téměř jistě je vadná.
Broněk Gruna

-----------
"Z posledni serie oddelku cca 15, mi jedna matka zatim stale neklade. Od vylihnuti je to jiz 25 dnu a porad nic,jeji setry jedou jakou o zivot a ona nic ani vajicko, pocasi bylo OK pro oplozovani, velikost matky je spise nadprumer."

-----
Je otázka, jestli to, že se matka rozklade znatelně později není spojeno zároveň s nějakou vysokou pravděpodobností s nějakou nekvalitou matky či jejího potomstva, takže jestli by se nevyplatilo matku, která se hodně opozdí s kladením, hned zlikvidovat, to jsem zatím nesledoval. Tady by mně zajímalo, jestli třeba někdo mezi pozdním rozkladením a nekvalitou matky nepozoroval souvislost......

Diky,

jsem take zvedav, dam vedet, jak to dopadlo

P.

Trochu se oddělkařinou zabývám, a mohu vám sdělit, že takové leháro to není, zvláště v takovém jaru, jako bylo letos.
Materiálové náklady 100 Kč stačí snad na těch 5 rámků (přířez, mezistěna, drátek . . .). Možná jsou pro vás v květnu včely přebytkem bez nákladů, já je musím nakrmit, oléčit, přezimovat. Pokud nemáte náklady na plemenáče, podstavce, střechy, pak zcela jistě i vaše práce nic nestojí. Také chov matek možná umíte bez nákladů. Vše se oplodní stoprocentně a i když pořád prší, vaše oddělky si samy donesou zásoby. V takovém případě brzy zaplavíte trh levnými oddělky za tři stovky i s přiměřeným ziskem. Já si je rád koupím.

Pavel Zajíček:
2, Oddelek drina - prijde mi to, co se tyce pomeru drina / zisk, jako podstatne lepsi byznys nez med ( i pres letosni vyrazne vyssi cenu medu). Pokud si clovek makne, tak za den udelate 40 i vice oddelku - materialove naklady na 5 ramkovy jsou do 100. Cisty zisk je 750-800 na jeden, postupne pridani dvou mezisten a oznaceni matky je skutecne leharo.

Ahoj Antone,
snažil jsem se začátečníkovi poskytnout jednoduchý návod, to že vždy neznamená vždy pokud se bavíme o včelách ví každý zkušenější včelař a Ty sám jsi přispěl řadou zdokumentovaných výjimek. Doufám, že pro klid duše tazatele-začátečníka schválíš můj zjednodušený postup, když to náhodou nevyjde, může mi třeba i vynadat, časem pozná, že matička příroda není robot chrlící součástky s přesností 0,000001mm.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: matka
> Datum: 12.7.2010 13:21:19
> ----------------------------------------
> Ahoj, trubčice poznáš podle toho, že najdeš více než 1 vajíčko v buňce (v
> průměru 3-6) neuspořádaně jak klacky na hromadě. Obdobně se to může jevit u
> mladé, právě rozkladené matky, ale tam to nikdy není ve velkém rozsahu.R.H.
>
> Radku nie je celá pravda, popíšem prečo.
> Raz som osadil do včelstva matku vychovanú v chovnej jednotke na mojej
> včelnice. Prvá kontrola potvrdila, že M včlestvo prijala, bolo položné
> okoloé 50 vaj., ďalšia kontrola potvrdila že M kladie viac vajíčok do
> jednej bunky (podozrenie, že nie je s ňou všetko v poriadku), tretie
> konrola vyniesla na povrch, že v stred plodového kruhu je normámly
> zaviečkovaný robot. plod a okolo neho larvička a plno buniek s niekoľkými
> vaj. (až 6 ks).A takto to pokračovalo ďalej, plod. kruh zaviečk. plodu sa
> rozširoval,ale sakramentsky pomaly.
>
> Skrátka, hľadal som som príčinu a našiel som ju, že M v čase liahnutia
> prišla o oboje tykadlá a keďže, bez nich nemohla kontrolovať obsah buniek,
> plodovala pudove okolo zaviečkovaného plodu a lariev asi 4-5 krát pomalšie,
> vymenil som ju.
>
> Ešte ako spoznáte že vo včelstve začnú alebo začali vyčínať
> trúdice-trubčice, včely v snahe zabrániť katastrofe včelstva sa snažia
> nahradiť chýbajúcu matku a preto sa snažia pudove postaviť mater. bunku.
> Stavbu materskej kolísky-kolébky vždy stavajú nad peľom v bunke v ktorej
> väčšinou nájdete aj položené vajíčko, z ktorého sa môže vyvinúť len trúd.
>
> Tam zbytočne hľadáte M, proste jej niet a už dlhšiu dobu vo včelstve chýba
> materská látka, preto nemá čo blokovať rozvoj zakrpatených vaječníkou (nie
> je to len požieraním kŕmnej kašičky, ako sa to často tvrdí).
>
> Občasné neúspechy pridania M do včelstva bez M sú zapríčinené práve
> vzmáhajúcou sa biologickou zmenou robotníc na falošné M trúdice. Preto
> neprítomnosť vajíčok môže oklamať kontrolujúceho, no pridanú M už včely
> neprijmú.
>
>
>

Nedostatečně jsem se vyjádřil; chtěl bych formidol do včel vrazit v půli července a to na pár dní vyloženě jen proto abych viděl, zdali se budou sypat a případně kolik, a podle toho pak jednat nebo nejednat....tzn, je řeč o preventivní diagnostice, ne o léčení samotném. Podložky v půli června vložené ukázaly nulu.
Za osvětu ohledně formidolou a medu každopádně díky, ať se daří, Libor.

--------------------------------------------------------------
Radek Krušina nasal:
Ale k tomu je potřeba znát situaci s roztočem ve vlastních včelstvech.

Celá VELKA PRAHA bude z nařízení Městské Veterinární správy ošetřována Gabonem, gabon již byl distribuován.

Loni zde Gabon nebyl proto a .. letos bude.
Měl bych ošetřovat i když moje nízké denní přirozené spady 0.2 roztoče na včelstvo ošetření neodpovídají.

Když jsem detalněji prohlédl hustotu Varroamonitoringu, došel jsem k názoru že 444 monitorovaných stanic : přibližně 50 000 včelařů představuje pouze 0,1% včelařských stanovišť.
Ačkoliv toto nizké procento monitorovaných stanic neznamená že výsledky jsou nesprávné,znamená to že zájem o monitoring je velmi velmi malý.
Tak dobře budeme se raději bavit o vosách, sršních a jiných běžných problémech.
J.B.

Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 12. 7. 2010
Re: Nekladouci matka (45776) (45787)
Pokud je příznivé počasí, rozklade se většina kvalitních matek 7-8 den od líhnutí.

J.B.
Opravdu jste se setkal s matkou která kladla za 7 dnů po narození.

Já ne
J.B.

Jan Bűrgel napsal:

>444 monitorovaných stanic, přibližně 50 000 včelařů představuje pouze 0,1% včelařských stanovišť....
>Ačkoliv toto nizké procento monitorovaných stanic neznamená že výsledky jsou nesprávné,znamená to že zájem o monitoring je velmi velmi malý.
.................

Mě to vychází na 1%.
:)
Osobně si rád prohlédnu jak jsou na tom jinde, i když by aktuálních výsledků mohlo být více, hlavně v tomto období.
V každém případě to asi nikomu nenahradí vlastní sledování spadu.

Možná je škoda, že detailní spad uvidí jen zaregistrovaní (potom to možná někoho přiměje se zaregistrovat i když nepřispívá a počty monitorovacích stanic jsou zkreslené).

Možná je také škoda, že v nové verzi není oddělený přirozený spad od spadu při léčení, samostatný spad při léčení se nedá zadat, takže se nedá na jedné stanici odlišit přirozený spad od spadu při léčení.

Ale systém je ve vývoji a zatím ve zrodu, tak uvidíme, co se osvědčí.
:)

Radek Krušina

Libor napsal:

>Nedostatečně jsem se vyjádřil; chtěl bych formidol do včel vrazit v půli července a to na pár dní vyloženě jen proto abych viděl, zdali se budou sypat a případně kolik, a podle toho pak jednat nebo nejednat....tzn, je řeč o preventivní diagnostice, ne o léčení samotném. Podložky v půli června vložené ukázaly nulu.
..................

Osobně bych místo diagnostického léčení radi udělal odečet přirozeného spadu a do včel nedával kyselinu, když to není potřeba.

Ale možné to je.
Otázka jak moc průkazné?
Po kyselině nespadnou všichni roztoči hned a někteří jsou zřejmě neschopní reprodukce, i když přežívají.

Podle vyhlášky veteriny kdo chová včely v ekologickém chovu, nemusí léčit, když nemá přirozený spad vyšší než 3 rozotče za dn, pokud si to dobře pamatuji.
Možná je to jakési vodítko.
Nebo zahraniční grafy které se snaží zachytit jakýsi vztah mezi přirozeným spadem a rizikem možného poškození včelstva.
Taky je asi dobré včelstva pozorovat, jestli se chovají na tuto dobu normálně, nebo mají nějaký problém, a na ta problémová se kdyžtak víc zaměřit.
Máme toho před sebou dost. :)

Radek Krušina

Dne 13.7.2010 6:53, Radek Kruina napsal(a):
>
> Možná je také škoda, že v nové verzi není oddělený přirozený spad od spadu
> při léčení, samostatný spad při léčení se nedá zadat, takže se nedá na
> jedné stanici odlišit přirozený spad od spadu při léčení.
>
> Ale systém je ve vývoji a zatím ve zrodu, tak uvidíme, co se osvědčí.
> :)
>
> Radek Krušina
>
>
Zkusím to uvést na pravou míru. Spad přirozený a při léčení je
samozřejmě rozlišen (vidíte to např. v tabulce zamoření u Vaší stanice).
Jen se obojí zadává zvlášť - jak zamoření (spad), tak léčení - obojí na
samostatných formulářích. Spady zadané v době léčení potom systém
zpracovává jako spady při léčení.
Jak na to teď koukám, tak v popisu práce se systémem není nic o tabulce
zamoření. Pokusím se to napravit.

Díky za reakci.
Milan Čáp

Díval jsem se na internetu na cenu oddělků a nenašel jsem vyšší než 1000 Kč. Kdo vlastně prodává v Moravskoslezském kraji ty oddělky za 1500?
Neznám podmínky dotace v Moravskoslezském kraji, je v podmínkách, že ten oddělek musí být zase tady z kraje, takže vzniká určitý monopol? Jinak se mně totiž zdá nemožné, aby včelaři za tak vysokou cenu oddělek udali, když jsou nabídky odjinud za 800 nebo 1000 Kč. Fakt je, že asi před dvěma roky jsem se na oddělky díval a třeba pro mě dopravně nejdosažitelnější nebyly oddělky tady v Moravskoslezském, ale níže od včelaře kdesi u Valašského Meziříčí. Ty z pod Pradědu nebo ty z Bruntálska od Kolomého byly pro mě dopravně dál a kolem Ostravy jsem výrobce oddělků nenašel....
Jinak náklady na oddělek mně vycházejí do takových 400 Kč. 100 - 150 Kč je na odebrané rámky s plodem a zásobami plus další rámky do těch 6 -10 plástů, do stovky se musí vejít přepravní bednička pro oddělek, další 50 - 100 Kč je na amortizaci nástavku, dna, víka, stojanu či obecně chovného zařízení a dalších věcí nezbytných pro oddělek, které jsou tím hlavní část roku zablokovány pro hlavní včelstva no a zbytek do 400 je na vyřizování povolení a dalších administrativních nákladů.
Takže to, co dostanu za prodaný oddělek navíc nad 400 je čistý zisk.
Fakt je, že o produkci odělků, když vidím tu cenu v budoucnu docela vážně uvažuji, výroba a prodej oddělků by mě docela i bavilo. Zadováky jsem nezlikvidoval jako mnozí jiní, ale skladuji je a v každém zadováku dvojáku by bylo v pohodě místo na 4 oddělky, takže kapacitu na hezkých pár desítek oddělků za rok bych měl..... ty úly by mohly ještě docela dost vydělat.
V pásmu moru nejsme a nikdy jsme nebyli, varaóza se vyřeší zvýšeným úsilím, test na mor plodu v zimě udělá a to by myslím mělo k povolení prodeje stačit.....

Zdravim pane Gruno,

je pravdou, ze oddelku delam jiste mene nez Vy. Zadny zisk neni bez nejake namahy. Regoval jsem na Karla a vyjadril svuj pocit, ze je mene namahave ( fyzicky - drina) vydelat penize medem oproti oddelkum. Zatim si stojim. Vim, ze nekteri delaji oddelky triramkove, tam to jede jako na bezicim pase. matky z oplodnacku, k tomu jeden az dva plasty s plodem a rychle pryc.

P.

Podminky dotaci z Moravskolezskeho kraje:

oddelek musi byt nejmene 5 ramkovy- musi byt z vyssiho chovu, takze registrovany chov nestaci, musi byt slechtitelsky- na stesti si jej muzete poridit z cele CT, neni ohraniceno jen MS kraj.
Farma Kolomy ma status slechtitelsky chov- oddelky 5 ramkove prodava do 30.6 za 1200 CZK po 10.7 za 1300 CZK/ks. Tyto ceny zjitite jsou bez DPH, takze + 20 % a jste na tech 1500 CZK vcetne DPH.

Vzhledem k tomu, ze jsem jiz 100 % presel na nastavky a tech cca 40-50 ks univerzalu mi zustalo a protoze byly v dobrem stavu, tak jsem si je nechal a pouzivam je na oddelky. Jsou tlustotene dobre izolovane, coz je pro oddelky optimalni.

PZ

Kolomý se mi neobjevil ve vyhledávači, asi na webu nepoužívá klasické html, ale nějaké "vylepšení" které roboti vyhledávače nepřečtou.
Ale Kolomý je podnikatel, určitě si to dobře propočítal, tak asi potom si lidi kupují i ty oddělky za 1500.

Dovolím si malý "šťouch". Když se podíváte na mapu VMS, tak vidíte, že většina koleček má šedivou barvu, tedy nezadávají údaje. A to i u těch nějvětších propagátorů moderních metod. Tímto lehkým píchnutím do "včelího hnízda" samozřejmě netvrdím, že spad nemonitorují, jen k tomu srovnání, jak jsou na tom jinde, jaksi tímto nedochází. To je dle mého škoda. Kromě toho jsou vzdálenosti jednotlivých stanic zatím stále příliš veliké. Ale třeba se to časem zlepší. Zatím jede každý spíš sám na (a za) sebe ... A to jistě nebyl princip VMS. Nebo se mýlím? Klidné dny. Jiří

xxxxxxxxxxx
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 13. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723) (45724) (45725) (45728) (45765) (45766) (45798) (45799) (45803) (45811)

Jan Bűrgel napsal:

>444 monitorovaných stanic, přibližně 50 000 včelařů představuje pouze 0,1% včelařských stanovišť....
>Ačkoliv toto nizké procento monitorovaných stanic neznamená že výsledky jsou nesprávné,znamená to že zájem o monitoring je velmi velmi malý.
.................

Mě to vychází na 1%.
:)
Osobně si rád prohlédnu jak jsou na tom jinde, i když by aktuálních výsledků mohlo být více, hlavně v tomto období.
V každém případě to asi nikomu nenahradí vlastní sledování spadu.


:)

Radek Krušina

Kupuji,

pokud vim, tak loni, uz od konce cervna byl stopstav, vse vyprodano.

My jsme jich brali 15, takze jsme museli sice dojet az do Svojanova ( u Sviatav), ale meli jsme 6 ramkove, misto 5 ramkovych a uspora, nepocitaje plyn do auta byla 7 500 CZK.

P.

J. Mátl napsal:

>Dovolím si malý "šťouch". Když se podíváte na mapu VMS, tak vidíte, že většina koleček má šedivou barvu, tedy nezadávají údaje. A to i u těch nějvětších propagátorů moderních metod. >Tímto lehkým píchnutím do "včelího hnízda" samozřejmě netvrdím, že spad nemonitorují, jen k tomu srovnání, jak jsou na tom jinde, jaksi tímto nedochází. To je dle mého škoda. >Kromě toho jsou vzdálenosti jednotlivých stanic zatím stále příliš veliké. Ale třeba se to časem zlepší.
>Zatím jede každý spíš sám na (a za) sebe ... A to jistě nebyl princip VMS. Nebo se mýlím? Klidné dny.
............

Těžko říct komu ten šťouch vlastné patří. :)
Autoři varroamonitoringu otevřeli možnost jak sdílet nějaké informace.
Bez těch, kdo budou přispívat to ale nejde.

Já když jsem zjistil, že stávajíccí systém s povinným a nařízeným jednotným léčením mi nedokáže včely před varroázou ochránit, hledal jsem jak dál.
Začal jsem počítat roztoče kvůli tomu, abyh měl přehled o svých včelstvech.
No a když už jsem to měl spočítané, tak jsem se i připojil k těm, kdo byli ochotni informace poskytnout druhým.

V každém případě ale počítání roztočů je něco na víc, na co jsme dosud nebyli zvyklí. Pro mě to znamená, že víc času než ve včelách věnuji počítání roztočů.

Myslím, že motivace k monitorování spadu minimáně v období červen až září je pro každého primárně přehled o svých včelách.

Pravdivým zveřejněním těchto informací by bylo možné informavat také druhé o vývoji jinde, ale pro mě je zásadní informace z mého počítání.

Radek Krušina

"B.G.:Pokud je příznivé počasí, rozklade se většina kvalitních matek 7-8 den od líhnutí. Kvalitnější matky se rozkladou dříve, méně kvalitní později. Neplatí to ale bez výjimky. Toleruji rozkladení do 10. dne, ostatní brakuju. To ale platí jen za ideálního počasí k oplození. Pokud matka neklade ani za 2 týdny, téměř jistě je vadná."

========================================================

Zažil jsem vskutku neobvyklý případ,kdy ve vyšším chovu se nám INSEMINOVANÁ matka rozkladla teprve asi po 35 dnech.Matky inseminované se dvakrát narkotizují CO2 právě kvůli rozkladení po umělém oplození.Protože byla"vyřazená",tak jsem si ji vzal domů.Kladla normálně a co je nejlepší,že u mě vydržela plných 5 sezón a celou dobu jsem od ní odebíral plemenivo(jinak perfektní materiál,mimo jiné dodnes chodím do včel jen v kraťasech,absolutně mírné).Teprve letos na jaře už v úlu nebyla,někdy na podzim si musely vychovat novou.
Uvedený případ nelze brát jako vodítko,je to jen příklad,co všechno je možné.

Poslední 3 roky toto cíleně sleduji. Přesně sleduji dobu líhnutí a počátek rozkladení. Po letošní sezóně budu mít tato data od téměř tisícovky matek. Biologická hranice pro počátek kladení je 6. den. Toho ale dosahují jen některé matky a za ideálních podmínek. 7. den rozkladení je v květnu běžný. Později se průměrná doba rozkladení asi o den prodlužuje. Mám v úmyslu materiál publikovat v Moderním včelaři. Snad se k tomu přes zimu přinutím :-).
Broněk Gruna
---------
J.B.
Opravdu jste se setkal s matkou která kladla za 7 dnů po narození.

Radku, když to vezmete takhle, tak je "těžko říct" vlastně cokoli. Ta otevřená možnost sdílet informace je dobrá a cenná a stála jistě spoustu práce. Ale máte pravdu, že to nejde bez těch, co tam ta data dají ... Takže naprostý souhlas. Vidím to tak, že pokud se do systému přihlásím, tak je to především proto, že chci výsledky svého monitoringu sdílet s ostatními ku prospěchu mnohých dalších kolegů a sám se cosi dozvětět o tom, jak jsou na tomi ostatní. Ano, počítání roztočů je pracné (mám výhodu v tom, že mám včelky na zahradě a každé ráno k nim zajdu, vezmu podložku, odnesu domů a s lupou do ní moudře zírám). Bere to čas, ale je to čas pro včely i pro budoucno, řekněme, jakkoli to zní jako fráze, a já si to tak nastavil. Chápu, že pro jiné kolegy to může být mnohem složitější. Zadat data do VMS je pak již jen otázkou pár minut, nanejvýš. A v tom je ten problém, asi, ne? Mě trochu deptá, že i řada kolegů, kteří propagují tento systém a vlastně ho svým způsobem "representují", data do něho neposílá. Myslím by měli jít (trochu demagogicky řečeno, samozřejmě) jaksi příkladem, ne? Je to zajisté jen na každém účastníku projektu. Ale když už jsem se přihlásil ... Omouvám se, nechci být za jakéhosi novodobého svazáka, ale já prostě ten systém tak pochopil. Samozřejmě: je to osobní volba, zda se přihlásím, čili nic ... Rád dám k dispozici svá data, ale také bych se rád dozvěděl, jak jsou na tom ostatní koegové, zejména v okolí. A tu vidím prostě problém, který ale chápu jako podstatný vzhledem k cíli projektu ... a tu šedou barvu koleček tak nějak nechápu ... Takže: komu "šťouch" patří? Inu, snad se to časem dozvíme pohledem na mapu VMS. Je zrovna ten pravý čas, myslím. Vše dobré a co nejméně roztočů všem přeje J. Matl.
xxxxxxxxxxxxx
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 13. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723) (45724) (45725) (45728) (45765) (45766) (45798) (45799) (45803) (45811) (45813) (45820)

J. Mátl napsal:

>Dovolím si malý "šťouch". Když se podíváte na mapu VMS, tak vidíte, že většina koleček má šedivou barvu, tedy nezadávají údaje. A to i u těch nějvětších propagátorů moderních metod.
xxx
Těžko říct komu ten šťouch vlastné patří. :)
Autoři varroamonitoringu otevřeli možnost jak sdílet nějaké informace.
Bez těch, kdo budou přispívat to ale nejde.

Já když jsem zjistil, že stávajíccí systém s povinným a nařízeným jednotným léčením mi nedokáže včely před varroázou ochránit, hledal jsem jak dál.
Začal jsem počítat roztoče kvůli tomu, abyh měl přehled o svých včelstvech.
No a když už jsem to měl spočítané, tak jsem se i připojil k těm, kdo byli ochotni informace poskytnout druhým.

V každém případě ale počítání roztočů je něco na víc, na co jsme dosud nebyli zvyklí. Pro mě to znamená, že víc času než ve včelách věnuji počítání roztočů.

Myslím, že motivace k monitorování spadu minimáně v období červen až září je pro každého primárně přehled o svých včelách.

Pravdivým zveřejněním těchto informací by bylo možné informavat také druhé o vývoji jinde, ale pro mě je zásadní informace z mého počítání.

Radek Krušina

Je normálne, že všielky už teraz vynášajú trubcov? Nie je to zavčasu?

Pokud na stanovišti snůška náhle skončila, už by i mohl být na vyhánění trubců čas.

Regoval jsem na Karla a vyjadril svuj pocit, ze je mene namahave ( fyzicky - drina) vydelat penize medem oproti oddelkum.-
------
Pokud si pamatuji, tak já reagoval na tvrzení že oddělek za 1500 je předražený.

Nevím, oddělek pod 1000 bych komerčně v ČR bez dotací asi nedělal. Při individuálním prodeji.
Druhá věc je, že je tam zřejmě nějaká dotace na matku pokud je producent oddělků chovatel matek ČSV. Takže ta cena není jen těch 1500.
Takže je to zase o podmínkách trhu.
K těm dotacím se dostává zase jen určitá skupina. A peníze se točí a daně platíme. :-)

Karel

Co když někdo loni do včel pral léčiva přes normu a pro jistotu ještě na jaře natíral, teď do varoamonitoringu hlásí minimální spady a přitom přes dvě tři stanoviště dál pouhých 2 kilometry daleko je roztočů ve včelstvu namnoženy na blízký kolaps?

je to tak,

na jedne strane sebrat, na druhe strane rozdat.

Uvidime, jak dlouho to tak pujde.

P.

Jinak oblíbenou praxí kdysi u některých včelařů bylo udělat v tuto dobu nový silnější oddělek či zrovna výměnu matky s osiřením, trubci se potom shromáždili tam. A jak pominulo vyhánění trubců, po takovém cca týdnu, mohli se potom do ostatích včelstev i vracet. Pamatuji si na pokusy dělat pozdní odchov matek ke konci července až v srpnu, kde se tady tím zajišťovali trubci.

Pokud na stanovišti snůška náhle skončila, už by i mohl být na vyhánění trubců čas.

Nechcem vám brať vlastné presvedčenie, ale vyháňanie trubcov je biologický jav vždy závislý od jediného momentu, skončenie rozmnožovania (myslím tým zmnoženie včelstva rojením). Ak tento moment vo včelstve pominie, včelstvo je s matkou (môže byť mladá alebo i dvoj a trojročná)spokojné, trúdov ako takých (trúd je samčieho rodu), začnú ich najskôr vymedzovať na jedno miesto v úli (obyčajne na jednu bočnú stenu) a postupne po vyhladovení ich vyháňajú a dokonca nasilu odstraňujú. Vyháňanie nemusí preto spadať do jedného termínu.

Robia to bez ohľadu na to či skončí znáška alebo pokračuje. Výnimku tvorí obdobie, keď včelstvo v tomto čase robí tichú výmenu TV, v takom čase v predstihu vždy!, ošetruje trúdí plod, aby si zabezpečilo samčí faktor, bez ohľadu že sú to bratia budúcej matky.

Pán Turčani, ak to možem zhrnúť, tak včelstvo má matku, nemá znášku a nepripravuje sa na tichú výmenu. Tzn, že ešte skontrolovať a zobrať medik , zakrmiť , preliečiť a znova čakať jar?

"Nechcem vám brať vlastné presvedčenie, ale vyháňanie trubcov je biologický jav vždy závislý od jediného momentu, skončenie rozmnožovania (myslím tým zmnoženie včelstva rojením). Ak tento moment vo včelstve pominie, včelstvo je s matkou (môže byť mladá alebo i dvoj a trojročná)spokojné, trúdov ako takých (trúd je samčieho rodu), začnú ich najskôr vymedzovať na jedno miesto v úli (obyčajne na jednu bočnú stenu) a postupne po vyhladovení ich vyháňajú a dokonca nasilu odstraňujú. Vyháňanie nemusí preto spadať do jedného termínu. "
No, já zas teorii tam moc nestuduji. Ale co vím, vyhánění trubců nastává skutečně obvykle u všech včelstev na stanovišti najednou a obvykle se kryje s prudkým ukončením snůšky nebo se snůškovou přestávkou. Nejlíp to asi je vidět tam, kde je dobrá snůška z lip malolistých, protože tam často po lipách následuje prudký pokles nabídky sladiny, někdy i prakticky na nulu. Nepopírám, že je to s ukončením rozmnožování těch včelstev, ( pamatuji kdysi rojení běžné ještě v červenci za květů lip) jenže podle mého názoru je právě to ukončení rozmnožování spojeno s ukončením snůšky v červenci, takže na stanovišti to bývá v podstatě najednou u všech včelstev.
Zkušenosti potom ukazují, že pokud se obnoví snůška nebo se krmí na zimu, tak se trubci po nějakém týdnu začnou ve včelách objevovat ojediněle znova a jsou tam ještě v srpnu. A zkušenosti taky ukazují, že pokud v té době je na stanovišti oddělek nebo včelstvo bez matky, trubci se do určité míry v něm shromáždí a potom po nějakém týdnu se zase rozlétávají po těch včeltvech, která je předtím vyháněla, takže těch trubců je potom na stanovišti znatelně víc než v předchozím případě.

Těžko říct komu ten šťouch vlastné patří. :)
------------

Do mě klidně štouchej :-)

Já se přiznám, ani nemám podložky? Ještě. A doufám, že bez nich vydržím.

Buď neplatí předpoklad, že trubčí plod je preferován, a nebo nejsou VD. Zatím si vystačím vidličkou při medobraní.

Ale zadám to tam, i když je to spíše subjektivní hodnocení než nějaké obj. kritérium.
Ona je trubčina a trubčina. U mě je díky volné stavbě kombinována s dělničinou a věřím, že to může VD přitáhnout.
Ale že by VD bloudil po úle a volal: Haló. neviděli jste někde stavební rámek s trubčinou?" to asi ne.


Karel

OK, Karle, mě Tvá poznámka inspirovala k dotazu o metodě. Protože pokud bys monitoring zvládl na jisté základní úrovni spolehlivosti i bez podložek, pak je to, myslím, věc hodná širší debaty. Sám - jsa elévem - zkouším vše, od podložek přes zkoumání trubčích larev až po flotaci, kterou jsem začal dělat od července. Také mám už dost velké procento volné stavby a v ní, jelikož jsem s ní letos začal, logicky vysoké procento trubčiny či jakýchsi přechodových buněk. Takže do nich hojně vrtám a nic ... To vše samozřejmě s vědomím, že oči jsou omezeny v kvalitě a člověk může leccos přehlédnout. Jen si říkám, že masivní spad bych asi jistě zachytil. Dnes jsem našel 1. roztoče na podložce. Odstranil jsem zábrany proti stavění v podmetu, aby to spad teď nekomplikovalo. Ale dle dosavadních (jakkoli malých) zkušeností si to bez podložek nedovedu představit, ačkoli je i tato metoda u nástavků občas problematická. Šlo by to pro začátečníka ještě rozvést? Myslím to helfne i ostatním. Přece jen se to teď láme a kdo ví, co se z toho letos vyvyne ... Díky a ať se daří! Jiří

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
KaJi (88.103.157.154) --- 13. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723) (45724) (45725) (45728) (45765) (45766) (45798) (45799) (45803) (45811) (45813) (45820) (45822)

Těžko říct komu ten šťouch vlastné patří. :)
------------

Do mě klidně štouchej :-)

Já se přiznám, ani nemám podložky? Ještě. A doufám, že bez nich vydržím.

Buď neplatí předpoklad, že trubčí plod je preferován, a nebo nejsou VD. Zatím si vystačím vidličkou při medobraní.

Ale zadám to tam, i když je to spíše subjektivní hodnocení než nějaké obj. kritérium.
Ona je trubčina a trubčina. U mě je díky volné stavbě kombinována s dělničinou a věřím, že to může VD přitáhnout.
Ale že by VD bloudil po úle a volal: Haló. neviděli jste někde stavební rámek s trubčinou?" to asi ne.


Karel

Vyvine, pardon, vedro ... :-)
xxx
kdo ví, co se z toho letos vyvyne ...

Prosím poradte ,kde koupit levně skenice na med jsem z Ustí nad labem děkuji

kde koupit skenice na med jsem z UL

kde koupit skenice na med jsem z UL

JM:
..... vysoké procento trubčiny či jakýchsi přechodových buněk. Takže do nich hojně vrtám a nic ... To vše samozřejmě s vědomím, že oči jsou omezeny v kvalitě a člověk může leccos přehlédnout
......
Nešťourej, vem odvíčkovací vidličku, zapíchni jim to kolem hlav a vytáhni. Pokud nešáhneš na nejmladší, vytáhneš většinou perleťově bílé trubce. A na nich, tedy dole - na zadkách jsou roztoči - pokud jsou - velmi dobře vidět. To nepřehlédneš, na úplně bílém pozadí.

Takže když to děláš takto tak roztoči nejsou.

Tady se vyvinul druhý extrém, a někdo má za to, že když vidí VD, je to jako kdyby vypuknul tyfus.

Problém je, podle všeho,když je blbý rok, včely jsou slabé nic nevydrží a na Vd se nabalí virozy. Bez viroz vydrží včelstvo v pohodě spad 1-2tisíce po prvním léčení. A to je asi napadení, kdy to padá při normálůním vývoji ve včelstvu už červenci.

Keine Panik :-)

Karel

>KaJi (88.103.157.154) --- 13. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723) (45724) (45725) (45728) (45765) (45766) (45798) (45799) (45803) (45811) (45813) (45820) (45822)
Těžko říct komu ten šťouch vlastné patří. :) <
-----------------------------------------------------------
Myslím si, že všichni včelaři v celé republice mohou být v naprostém klidu. Roztoče mít již jistě nebudou. Všichni roztoči i kleštíci :o)) z celé střední evropy si totiž udělali potlach na mé včelnici :o)). Alespoň tak mi to při pohledu na mapu spadů v monitoringu připadá. Nechci při tom sahat nikomu do svědomí. Ono udělat ze sebe blbce, který má mnoho roztočů, to chce již skutečně náturu. Ti kteří spad sledují a jsou klidní nízkou úrovní počtů spadlých roztočů, by skutečně měli nasadit Formidol. Formidol je jako diagnostika vynikající. Možná, že budou překvapeni náhlým spadem, ale také zavčasu varováni. Ano ano přátelé, nepřítel, "ale čo to tárám", roztoč a pro zatvrzelé kleštík, ten nikdy nespí. To se ukázalo v minulosti již několikrát. Výhodou kyseliny mravenčí je to, že nám po aplikaci ukáže jak na tom vlasně jsme, zda můžeme být klidni, "oder nicht". Pro léčebné účely má však kyselina mravečí mnohá obtížně zvládnutelná úskalí. Rozdílná síla včelstev, náhlé změny venkovních teplot, správné umístění aplikované látky v úlech, různá vlhkost vně i uvnitř úlů... Zkrátka, zde neexistuje jednotná a vždy stoprocentně fungující metodika. Formidol, popřípadě i jiná aplikace nám ale velmi rychle ukáže, zda roztoči jsou či ne. A to je deviza se kterou bychom měli počítat.
Vše dobré a bez roztočů ... JK

>kde koupit skenice na med jsem z UL<
Zkuste to v Dubí. Tam se vyrábí. Musíte ale vzít celou paletu. Já je jinak kupuji na včelí farmě v Lomu u Litvínova jako kusovku.
JK

J. Matl :počítání roztočů je něco na víc, na co jsme dosud nebyli zvyklí. Pro mě to znamená, že víc času než ve včelách věnuji počítání roztočů.
J. Burgel to pro mne je časově nenáročné počítání roztočů.

Čím počítám častěji v intervalu 12 a 24 hodin to je jednodušší a rychlejší.
Natrhám A3 papíry večer,dojdu ke včelaám, vytáhnu podložku, položím papír a zasunu. ráno dojde ke včelám vytáhnu podložku i s papírem a dám si ji k očím počítám, poklepávám na podložku, je tam trochu měli a většínou žádný roztoč. nakonec do podložky silněji klepnu a všechna měl spadne na zem, ve včelíně s tím musím ke dveřím a klepnu to ven.
Za 10 minut projdu asi 15 až 25 podložek. Píši si počet mravenců a roztočů na A3 papír

Roztoči tam nejsou protože je brzy , oni přibudou.
J.B.

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, jako začátečník, jak měníte v tomto období matky? Potřebuji vyměnit ve dvou včelstvech matky. Budu mít oplozené F1. Díky.

Díky, Karle, k této metodě jsem prakticky dospěl, akorát neumím občas přesně odhadnout, které buňky jsou ty pravé a občas se trefím do mladší larvy. Ale kdyby tam roztoč byl, tak by byl jistě vidět. Jsem rád za další zkušenost. Ostatně ten první roztoč, kterého jsem včera našel, mi paradoxně udělal docela radost: měl totiž řádně pomačkaný krunýř a myslím, že jen polovinu nožiček ... Zjevně si ho holky podaly ... Tož díky a ať se daří! Mimochodem: na hasičských zbrojnicích bývá nápis: Vlasti zdar - ohni zmar! Jestli my bychom si to neměli transformovat na roztoče (a jeho rodného bratra kleštíka ...) :-) Jiří


xxxxxxxxxxxxxxxxx
KaJi (88.103.157.154) --- 13. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723) (45724) (45725) (45728) (45765) (45766) (45798) (45799) (45803) (45811) (45813) (45820) (45822) (45835) (45836)

JM:
..... vysoké procento trubčiny či jakýchsi přechodových buněk. Takže do nich hojně vrtám a nic ... To vše samozřejmě s vědomím, že oči jsou omezeny v kvalitě a člověk může leccos přehlédnout
......
Nešťourej, vem odvíčkovací vidličku, zapíchni jim to kolem hlav a vytáhni. Pokud nešáhneš na nejmladší, vytáhneš většinou perleťově bílé trubce. A na nich, tedy dole - na zadkách jsou roztoči - pokud jsou - velmi dobře vidět. To nepřehlédneš, na úplně bílém pozadí.
Takže když to děláš takto tak roztoči nejsou.
Keine Panik :-)

Karel

Zdravim, ja kupuju zde a jsem spokojen: http://data.newmp3.cz/
T.H.


2010/7/13 iva Němcová <ivanemcova/=/seznam.cz>

> Prosím poradte ,kde koupit levně skenice na med jsem z Ustí nad labem
> děkuji
>

přítel měl od kolomýho oddělky,byl nespokojenej...letos honí každou kačku a asi to ojebal,prej je bez medu

svatá pravda ,důvěřuj ale prověřuj,myslím že zimní výsledky nebudou dobrý....

Ahoj, pokud jsi schopen najít matku, tak doporučuji starou matku (resp. její hruď) omačkat o přidávací klícku s novou matkou bez doprovodu včel (musí být sama v klícce).
Pokud nejsi schopen matku najít, udělej oddělek pouze ze zavíčkovaným plodem, stačí ho nechat hodinu, aby si uvědomili osiřelost, přidat matku přes medocukrové těsto ne na ostro. Až matka bude klást -cca do týdne, uděláš přeléták na oddělek( kmenové včelstvo posuneš kousek dál a na jeho místo dáš oddělek kterému musíš rovnou dát alespoň 1 nástavek navíc) a po dalším týdnu přes noviny přidáš původní včelstvo. Když kmenové včelstvo posuneš, již druhý den tam bude podstatně méně včel a matka se hledá dobře, je tedy lépe ji najít a zlikvidovat a přidat přes noviny v tom případě můžeš hned.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: V?m?na matky
> Datum: 13.7.2010 23:05:17
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> chtěl bych se zeptat, jako začátečník, jak měníte v tomto období matky?
> Potřebuji vyměnit ve dvou včelstvech matky. Budu mít oplozené F1. Díky.
>
>
>

"Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, jako začátečník, jak měníte v tomto období matky? Potřebuji vyměnit ve dvou včelstvech matky. Budu mít oplozené F1."

Podle mně nejlépe když najdeš podrobný popis postupu třeba v nějaké zakoupené knize nebo na stránkách nějakého solidního včelaře. Postup musí být podrobný proto, aby všechny kroky byly i tobě jako začátečníkovi jasné a jednoznačné a nebyla to nějaká loterie, kde by si jen hádal, jak se co má udělat. protože stačí jeden krok udělat trochu jinak a přijetí se nepovede. Popis by měl být dlouhýaspoň na jednu stránku A4.
A potom se tady diskutuje pořád dokola, jeden tvrdí, že určitý postup je na nic a je špatný, protože jemu se to podle něho nepovedlo, druhý totéž vychvaluje do nebe, protože on o dělal mnohokrát a vždy s dobrým výsledkem....

To:Radek Hubač
Dovolil jsem si postup doplnit, protože podle mého názoru v původním úsporném tvaru byl pro začátečníka velice obtížně proveditelný.

"Ahoj, pokud jsi schopen najít matku, tak doporučuji starou matku (resp. její hruď) omačkat o přidávací klícku s novou matkou bez doprovodu včel (musí být sama v klícce)."

Tady se postupuje běžným způsobem, to znamená, že se samotná matka vkládá do klícky, uzavře medocukrovým těstem, vloží do včelstva, kde byla odebrána stará matka a včelstvo nechá v klidu, aby si na vůni nové matky zvyklo. A za takové 2 - 3 dny, až se kolem klícky shromáždí jen včely ochotné matku přijmout, které ji ještě navíc krmí přes sítko, včely těsto vyberou a matku vyvedou ven. Rozetření staré matky na klícku je potom vylepšení, předpokládá se, že rozmačkaná matka dá první hodinu klícce vůni té původní staré matky, která se pozvolna změní na vůni nové matky.... Takže v optimálním případě by včely ani neměly zaregistrovat změnu v matce.....

"Pokud nejsi schopen matku najít, udělej oddělek pouze ze zavíčkovaným plodem, stačí ho nechat hodinu, aby si uvědomili osiřelost, přidat matku přes medocukrové těsto ne na ostro."

Asi nejlepší postup bude, že se rámky s plodem jeden den vyberou, otřepou od včel, když už jsi nenašel matku, aby tam hloupou náhodou nebyla a vloží nad mřížku. Druhý den se rámky se včelami prostě jen vyberou a je oddělek. Ve kterém stoprocentně není matka. Navíc z něho při vyndávání z medníku odletí většina starších včel, které jsou při přijímání nové matky největší problém. Takže přidání nové matky v klícce uzavřené medocukrovým těstem je velice spolehlivé.

"Až matka bude klást -cca do týdne, uděláš přeléták na oddělek( kmenové včelstvo posuneš kousek dál a na jeho místo dáš oddělek kterému musíš rovnou dát alespoň 1 nástavek navíc) a po dalším týdnu přes noviny přidáš původní včelstvo."

Kolem nové matky a jejího plodu vznikne vlastně nový oddělek, takže nová matka se přidává už jako oddělek, ne jako matka. Přeléták je potom vylepšení, jak najít původní matku, když v původním úlu stará matka najít nejde. Po výměně úlů zalétané létavky víceméně automaticky vlétnou do úlu na původním místě. Proto musí být oddělek s novou matkou plus přidané prázdné nástavky s plásty ve zhruba stejné velikosti a podobě jako původní úl, aby tam létavky vletěly. Oddělek s novou matkou nesmí být hned u česna, musí být nahoře. Létavky by jinak z česna šly do oddělku s novou matkou a než by se rozkoukaly a zjistily, že jiná matka v úlu není, pronikly by do oddělku a matku s cizí vůní by zabily.
Potom vlastně zůstane včelstvo s novou matkou a s mladými včelami z oddělku a létavkami z původního včelstva plus něco jako "oddělek" se starou matkou a mladými včelami z úlu původního včelstva.
Pokud se nemá zvětšovat počet včelstev a má se ještě využít nějaká snůška, tak se "oddělek" po zamáčknutí staré matky a prvních projevech osiřelosti přidá přes ty noviny. To je po nejméně takových 2 - 3 dnech po utvoření přelétáku, až se nová matka a její plod v původním úlu zcelí s včelami od staré matky, postup dostatečně spolehlivý a bezproblémový.

Pán Turčani, ak to možem zhrnúť, tak včelstvo má matku, nemá znášku a nepripravuje sa na tichú výmenu. Tzn, že ešte skontrolovať a zobrať medik , zakrmiť , preliečiť a znova čakať jar?

Presne tak.

P.K. napsal:
>svatá pravda ,důvěřuj ale prověřuj,myslím že zimní výsledky nebudou dobrý....
......................

Když shrnu svoje výsledky z monitorování, tak v Hustopečích takový spad, jako je teď v červenci, byl loni až v srpnu.

Spad jaký je teď na stanovišti ve Vranové, podle mě signalizuje, že by se tam mohl opakovat rok 2007, pokud se situace nějak nezmění, nebo pokud nezabere případná potřebná léčba, jako se to stalo zřejmě v roce 2007 na tomto mém stanovišti s gabonem.
Letos u nás na Jižní Moravě zřejmě gabony některé ZO neobjednávají. Potom je otázka, jak včelaři budou umět ošetřit včely kyselinou, když málokdo s tím má zkušenosti.


A to jsem ve spadu ještě daleko od výsledků, které má přítel Křapka.

Takže souhlasím s tím, že bdělost je na místě.
:)

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, jako začátečník, jak měníte v tomto období matky? Potřebuji vyměnit ve dvou včelstvech matky. Budu mít oplozené F1. Díky.

Pre začiatočníka je škoda dávať zložité rady. Pri pridávaní M, musí včelár postupovať uvážlive, má v rukách kapitál, ktorý nezískal zadarmo. Mohol by som Vám dať 100% radu na prijatie matky, ale musíte prejsť určitým vývinom, aby Ste to dokázali.
Preto ponúknem Vám trochu zdĺhavú ale istú radu a o to ide.
Píšete "budu mít oplozené M F 1", to značí, že ich nemáte.
Tak už v tomto čase odoberte matky z úľov a včelstvá ponechať na na samé seba minim. 7-8 dní, začnú robiť náhradný -nouzový chov matiek. Po uplynutí tejto doby vylámte MB z NCH a pridajte oplodnené M v pridávacej klietke. Vypúšťací otvor uzatvorte cukromedovým cestom (dobre tvrdé) a vložte do rozšírenej uličky, aby včely mohli CMC vyjedať a matku uvolniť. V tomto čase už včely matky s novou materskou látkou včely prijmú medzi seba.

Je to dlhšia doba, ale je istejšie vsadiť na takýto postup, aby prijatie bolo 100%-né. Samotné včelstvo odialením plodovania nič nestratí a rýchlo stratu dobehne. Uvedomte si jedno, ak je človek netrpezlivý a stratí o matku v tomto čase, tak stratí oveľa viac, drahú M a získa nakoniec slabé včelstvo do zimy, ak nie aj o včelstvo.
A spôsob si vyberte sám,najlepšie pridanie konfrontovať so skúseneším včelárom osobne.

Ještě jedno poučení
nejspolehlivější je matku prodat.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?m?na matky
> Datum: 14.7.2010 08:55:27
> ----------------------------------------
> "Dobrý den,
> chtěl bych se zeptat, jako začátečník, jak měníte v tomto období matky?
> Potřebuji vyměnit ve dvou včelstvech matky. Budu mít oplozené F1."
>
> Podle mně nejlépe když najdeš podrobný popis postupu třeba v nějaké
> zakoupené knize nebo na stránkách nějakého solidního včelaře. Postup musí
> být podrobný proto, aby všechny kroky byly i tobě jako začátečníkovi jasné
> a jednoznačné a nebyla to nějaká loterie, kde by si jen hádal, jak se co má
> udělat. protože stačí jeden krok udělat trochu jinak a přijetí se
> nepovede. Popis by měl být dlouhýaspoň na jednu stránku A4.
> A potom se tady diskutuje pořád dokola, jeden tvrdí, že určitý postup je na
> nic a je špatný, protože jemu se to podle něho nepovedlo, druhý totéž
> vychvaluje do nebe, protože on o dělal mnohokrát a vždy s dobrým
> výsledkem....
>
>
>

Spad jaký je teď na stanovišti ve Vranové, podle mě signalizuje, že by se tam mohl opakovat rok 2007,
------

přátelé co máte to "štěstí" že máte roztoče udělejte pro klid mé duše malé zašťorání vidličkou v trubčině a napiště co jste viděli.
Docela by mě zajímal, zda existuje ona preference trubčiny.

Díky všem za lidový výzkum. :-.)

Asi se taky půjdu podívat po nějakých podložkách :-)
Abych si ověřil svoje "koukání".

Karel

Letos u nás na Jižní Moravě zřejmě gabony některé ZO neobjednávají.
------
znám zde nejméně dva okresy kde se tak rozhodlo podle výsledků zimní měli.

Jestli včelařům budou hynout včely, dobře jim tak lajdákům :-)

Karel

Polšek napsal: Rozetření staré matky na klícku je potom vylepšení,
předpokládá se, že rozmačkaná matka dá první hodinu klícce vůni té původní
staré matky, která se pozvolna změní na vůni nové matky....


Nevím, jestli jsi sis všímal feromonu podrobněji v praxi. Jde pouze o hruď matky, zadeček nemá smysl roztírat, jdou v něm leda výkaly. Párkrát jsem již pozoroval, když jsem zamáčkl matku třaba rozpěrákem, který zůstal odložený v maringotce, že ještě po 2-3 dnech hrstka včel navštěvovala rozpěrák a snažila se najít matku. Není to tedy o hodině. Pak taky píšeš, že by to včely ani neměli poznat. Myslím si, že vůbec nejsou hloupé a chybějící matku registrují velmi brzy. Pokud je v úlu jiná matka a zvláště je-li rozkladená přijmou ji většinou, ale jsou včelstva, které za každou cenu preferují odchování svojí vlastní matky a zruší každý přidaný matečník nebo přijatou cizí matku brzy vymění. To ale neber jako kritiku vidím takové postupné doplňování pozitivně, třeba bychom kolektivně takhle mohli dát dokupy něco rozumného, jako doporučené postupy pro začátečníky... K tomoddělku - plodu nad mřížku bych ještě doplnil, že se mi jako optimální jeví Tvůj postup udělat s předstihem alespoň 7-9 dní, kdy po této době je všechen plod zavíčkovaný a pomalu začínající se líhnout. Mladušky jsou pro jakékoliv rizikové přijetí matek nejjistější. Po přemístění oddělku je třeba dát oddělku vodu, ztratí létavky, a pak máme konečně oddělek bez možnosti ochovu nové matky a bez starých včel. Stále zdůrazňuji, že pokud chceme mít jistotu, nesmí mít včely jinou šanci!
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?m?na matky
> Datum: 14.7.2010 09:36:57
> ----------------------------------------
> To:Radek Hubač
> Dovolil jsem si postup doplnit, protože podle mého názoru v původním
> úsporném tvaru byl pro začátečníka velice obtížně proveditelný.
>
> "Ahoj, pokud jsi schopen najít matku, tak doporučuji starou matku (resp.
> její hruď) omačkat o přidávací klícku s novou matkou bez doprovodu včel
> (musí být sama v klícce)."
>
> Tady se postupuje běžným způsobem, to znamená, že se samotná matka vkládá
> do klícky, uzavře medocukrovým těstem, vloží do včelstva, kde byla odebrána
> stará matka a včelstvo nechá v klidu, aby si na vůni nové matky zvyklo. A
> za takové 2 - 3 dny, až se kolem klícky shromáždí jen včely ochotné matku
> přijmout, které ji ještě navíc krmí přes sítko, včely těsto vyberou a matku
> vyvedou ven. Rozetření staré matky na klícku je potom vylepšení,
> předpokládá se, že rozmačkaná matka dá první hodinu klícce vůni té původní
> staré matky, která se pozvolna změní na vůni nové matky.... Takže v
> optimálním případě by včely ani neměly zaregistrovat změnu v matce.....
>
> "Pokud nejsi schopen matku najít, udělej oddělek pouze ze zavíčkovaným
> plodem, stačí ho nechat hodinu, aby si uvědomili osiřelost, přidat matku
> přes medocukrové těsto ne na ostro."
>
> Asi nejlepší postup bude, že se rámky s plodem jeden den vyberou, otřepou
> od včel, když už jsi nenašel matku, aby tam hloupou náhodou nebyla a vloží
> nad mřížku. Druhý den se rámky se včelami prostě jen vyberou a je oddělek.
> Ve kterém stoprocentně není matka. Navíc z něho při vyndávání z medníku
> odletí většina starších včel, které jsou při přijímání nové matky největší
> problém. Takže přidání nové matky v klícce uzavřené medocukrovým těstem je
> velice spolehlivé.
>
> "Až matka bude klást -cca do týdne, uděláš přeléták na oddělek( kmenové
> včelstvo posuneš kousek dál a na jeho místo dáš oddělek kterému musíš
> rovnou dát alespoň 1 nástavek navíc) a po dalším týdnu přes noviny přidáš
> původní včelstvo."
>
> Kolem nové matky a jejího plodu vznikne vlastně nový oddělek, takže nová
> matka se přidává už jako oddělek, ne jako matka. Přeléták je potom
> vylepšení, jak najít původní matku, když v původním úlu stará matka najít
> nejde. Po výměně úlů zalétané létavky víceméně automaticky vlétnou do úlu
> na původním místě. Proto musí být oddělek s novou matkou plus přidané
> prázdné nástavky s plásty ve zhruba stejné velikosti a podobě jako původní
> úl, aby tam létavky vletěly. Oddělek s novou matkou nesmí být hned u česna,
> musí být nahoře. Létavky by jinak z česna šly do oddělku s novou matkou a
> než by se rozkoukaly a zjistily, že jiná matka v úlu není, pronikly by do
> oddělku a matku s cizí vůní by zabily.
> Potom vlastně zůstane včelstvo s novou matkou a s mladými včelami z oddělku
> a létavkami z původního včelstva plus něco jako "oddělek" se starou matkou
> a mladými včelami z úlu původního včelstva.
> Pokud se nemá zvětšovat počet včelstev a má se ještě využít nějaká snůška,
> tak se "oddělek" po zamáčknutí staré matky a prvních projevech osiřelosti
> přidá přes ty noviny. To je po nejméně takových 2 - 3 dnech po utvoření
> přelétáku, až se nová matka a její plod v původním úlu zcelí s včelami od
> staré matky, postup dostatečně spolehlivý a bezproblémový.
>
>
>

Jak to tak pozoruji, tak letos budou problémy v některých oblastech. Rok
2007 si myslím přijde až na přesrok.
Dal jsem pokusně formidoly do dvou včelstev na stanovišti, které bývá
každý rok zamořeno. V jednom spadlo po asi 5-ti dnech 52 roztočů, ve
druhém jen pár.
Začal jsem sledovat spad - zatím u nekterých sledovaných je to mezi 2-3
roztoči denně.
Sice je tlak silný a budu muset nasadit KM, ale v roce 2007 to bylo
podstatně horší - hlavně to přišlo daleko dříve.

Milan Čáp

Dne 14.7.2010 10:16, Radek Kruina napsal(a):
> P.K. napsal:
>
>> svatá pravda ,důvěřuj ale prověřuj,myslím že zimní výsledky nebudou
>>
> dobrý....
> .....................
>
> Když shrnu svoje výsledky z monitorování, tak v Hustopečích takový spad,
> jako je teď v červenci, byl loni až v srpnu.
>
> Spad jaký je teď na stanovišti ve Vranové, podle mě signalizuje, že by se
> tam mohl opakovat rok 2007, pokud se situace nějak nezmění, nebo pokud
> nezabere případná potřebná léčba, jako se to stalo zřejmě v roce 2007 na
> tomto mém stanovišti s gabonem.
> Letos u nás na Jižní Moravě zřejmě gabony některé ZO neobjednávají. Potom
> je otázka, jak včelaři budou umět ošetřit včely kyselinou, když málokdo s
> tím má zkušenosti.
>
>
> A to jsem ve spadu ještě daleko od výsledků, které má přítel Křapka.
>
> Takže souhlasím s tím, že bdělost je na místě.
> :)
>
>
>

KaJi napsal:

>>Letos u nás na Jižní Moravě zřejmě gabony některé ZO neobjednávají.
------
>znám zde nejméně dva okresy kde se tak rozhodlo podle výsledků zimní měli.

>Jestli včelařům budou hynout včely, dobře jim tak lajdákům :-)
..........................

U nás je to trochu jinak.
Veterina letos povinně gabon nenařizuje a v podstatě to nechává na ZO.
Navím jak v jiných okresech, ale na Břeclavsku jsme tomu rádi (alespoň někteří :)), že veterina povinně gabon nenařizuje.
Kdo neuvidí na vlastní oči uhynulý plod v září v úlu bez včel a uprostřed toho plodu viset gabon, tomu možná nevěří. :)

Takže problém tu je spíš, že v minulosti většina spoléhala na gabon (který včelstva neochránil, spíš mnohde přežila jen ta odolnější proti roztoči či lépe přeléčená v zimě do fumigace), a málokdo léčil kyselinou, takže to včelaři nemají osahané.

Bohužel asi letos bude víc roztočů než v předchozích dvou letech (alespoň u nás), takže kdo to nebude s kyselinou umět, nebo se na to vy..., tak potom bude bečet, že ty gabony zase tak špatné nebyly, i když příčina bude zřejmě jinde.
V roce 2008 se asi nemuselo v létě léčit vůbec a nic moc by se nestalo v loni už to bylo drsnější, ale mnohé by přežilo (a přežilo) i bez léčení.
Ale letos jestli se něco nezmění, to může být bez letního léčení problém veliký. Uvidíme za měsíc. :)

A můžeme se možná zase těšit, jak se bude nařizovat gabon, a tak furt dokola (červený šátečku kolem se tóoč...) :)

Radek Krušina

Ja mam nejvetsi obavu, ze vcelaru, kteri budou cekat, ze to jeste da. Z
toho co jsem tak mluvil s kolegy to u nas budou vsichni...
Ono je to ted tezsi se rozhodnout co dal, rano v pet litaj jak o zivot...
Ja uz mam jedno stanoviste v leceni a docela se to sype, na tento vikend
mam vytypovane na leceni dalsi asi 3 vcelstva, ktere vystupuji z rady na
zbylych stanovisti.

Z toho, ze mam roztoce a priznam to se vubec necitim jako blbec, naopak mam
pocit, ze to mam oproti minulym letum vice ve svych rukou, nebo alespon o
problemu vim a snazim se ho eliminovat. Samozrejme prekvapeni muze byt
nemile, ale daleko vetsi strach je z neznalosti, verim ze podlozka naznaci
problem dostatecne dobre....

No a ze to nezadavam do pc je z lajdactvi, nedostatku casu. Zkusim to
napravit...

T.H.



> Jak to tak pozoruji, tak letos budou problémy v některých oblastech. Rok
> 2007 si myslím přijde až na přesrok.
> Dal jsem pokusně formidoly do dvou včelstev na stanovišti, které bývá
> každý rok zamořeno. V jednom spadlo po asi 5-ti dnech 52 roztočů, ve druhém
> jen pár.
>
>

KaJI napsal:

>přátelé co máte to "štěstí" že máte roztoče udělejte pro klid mé duše malé zašťorání vidličkou v trubčině a napiště co jste viděli.
>Docela by mě zajímal, zda existuje ona preference trubčiny.
......................

Ve Vranové je to problém, mám to 80km a pojedu tam asi až koncem července. Potom tam třeba rýpnu, jestli ještě trubčina bude.

V Hustopečích je zatím spad o dost menší (i když větší než vloni v tuto dobu), ale u dvou včeltev mám větší spad který budu sledovat, tak kdybych do nich šel dát kyselinu, zkusím "rýpnout" do trubčiny (když nezapomenu vidličku). :)

Možná jen taková malá informace.
Asi před měsícem u včelstava č.8 v Hustopečích jsem bral nějaký med, zapomněl jsem jim dát až nahoře jeden rámek a včely tam mezi medem vystavěly trubčinu.
Matka tam vyběhla a zakladla.
Než jsem to vyvařoval, pár dnů mi to leželo v bedně a plod začal zřejmě hynout.
No a tehdy jsem viděl jak pár roztočů vylezlo z plodu ven (cca 5 ks na velikost plohy plástu 39 x 24).
Mometálně má včelstvo spad 0, ale roztoči tam jistě jsou :)

Radek Krušina

Dne Tuesday 13 of July 2010 19:52:02 iva N?mcová napsal(a):
> Prosím poradte ,kde koupit levně skenice na med jsem z Ustí nad labem
> děkuji

dobry den,

levne prodavaji v
O-I Sales and Distribution Czech Republic, s.r.o.
Dubi u Teplic.

Tel : +420 417 517 230

ale musite vzit celou paletu po 1408 kusech.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

No, já jsem měl to štěstí nebo smůlu, že jsem se mnohokrát dostal k psaní různých postupů a návodů i k jejich používání.
Účinný návod, případně rada je potom jen tehdy, když ten pisatel ví nebo odhadne všechny detaily či podrobnosti, které pro uživatele toho návodu nejsou samozdřejmé a všechny tyto věci tam popíše. Stručný návod v pár větách stačí zkušenému včelaři, protože spoustu těch samozdřejmých věcí samozdřejmě automaticky udělá nebo je provede díky svým znalostem nejoptimálněji i vzhledem ke svým podmínkám. Které mohou být odlišné od pisatele návodu.
Ale začátečník ty samozdřejmosti nezná, ty musí být pro něho všechny popsané nebo si je pracně musí sám najít někde jinde. Nebo se při provádění do nich pokusí trefit a potom to je o pravděpodobnosti, jak velký je rozsah použitelnosti, kdy se výměna matky povede a jaký je rozsah nepoužitelných oblastí, kdy se přidání matky na 99 % nepovede.....
Už jen pouhý popis různých klícek, ke kterým se může dostat je na nějakou stránku.....
Vložit klícku s matkou do včelstva, kde vložit, do kterého plástu vzhledem ke včelám a plodu, jak vysoko, jak to konkrétně provést, jak se při tom chovat.....jenom toto je taky na delší popis.....

S tou matkou a rozetřením hrudi, asi máš pravdu, tohle jsem já zatím ani nedělal ani nestudoval, zase by to chtělo pár upřesnění, třeba něco jako starou matku usmrtit píchnutím špendlíkem do hrudi, tam je myslím její mozkové centrum, oddělit zadeček, křídla a hlavičku, hruď rozetřít o klícku na místech buď kde je pletivo, přes které bude nová matka krmena nebo kde je naopak masiv dřeva či plastové stěny, to nevím...

S tím kolektivním dáváním postupu dohromady, jí jsem to sice začal, ale vidím to jako dost problematické, protože určitě máme vzájemně různé podmínky. Třeba já jsem momentálně už pár let malovčelař, rád bych to rozšířil, ale vzhledm k prostoru na zahradě a dalších podmínek to momentálně nad 15 - 20 včelstev nevypadá.... A to by se mohlo hádat. Postup něčeho takového jako přidávání matky by podle mně měl dělat každý sám až do posledních detailů. Případně pokud to dělá víc lidí, tak lidí, kteří vzájemně vědí, jak kdo včelaří a kteří včelaří víceméně podobně.

S tím vytvářením oddělku z plodových plástů z medníku, kde se nechá plod zestárnout, aby už z něho nemohla být matka, takže ty včely automaticky musí přijmout přidanou matku, takhle jsem neuvažoval, ale může to být dobrý spolehlivý způsob.

Preference trubčiny je jen mylný výklad skutečnosti, že vývojový cyklus trubce je delší a proto tam samička vychová víc potomků.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring
> Datum: 14.7.2010 10:26:56
> ----------------------------------------
> Letos u nás na Jižní Moravě zřejmě gabony některé ZO neobjednávají.
> ------
> znám zde nejméně dva okresy kde se tak rozhodlo podle výsledků zimní měli.
>
> Jestli včelařům budou hynout včely, dobře jim tak lajdákům :-)
>
> Karel
>
>
>

Dobrý den,
k anatomii včely, má nervové centrum (mozek) v hlavě stejně tak hlava tvoří feromon. V zadečku má hlavně srdce a vaječníky. Sice to není až tak podstatné (předpokládám, že když už s matkou třete o klícku tak jí předem neporcujete), ale někoho by to mohlo zajímat.
S pozdravem
Vlastimil Netušil

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, jako začátečník, jak měníte v tomto období
matky?
Potřebuji vyměnit ve dvou včelstvech matky. Budu mít oplozené F1.
Díky.
-----------------
Dobrý den, přečetl jsem si dosavadní doporučení přátel na
konferenci, ale i když k nim chovám jistou úctu, musím říct, že bych
zvolil jiný postup. Vzhledem k tomu, že inseminovaná matka patří k
nejdražším broukům na zemi, zvolil bych k jejímu přidání způsob
přemetení na mezistěny.
Na místo včelstva, kterému přidávám dám poloviční, nebo třetinový úl
s mezistěnami, starou matku vyhledám a zaklíckuji a včelstvo
přemetu. Nahoru dám mezidno s otvorem pro krmení, hned pod ten otvor
dám inseminovanou matku ve vyjídací klícce a okamžitě krmím. Včely
nemají jinou možnost než se s novou matkou smířit, pěkně se s ní
přes krmný proud seznámí, osvobodí ji a matka klade i do z poloviny
vytažených mezistěn. S plodovými plásty z původního včelstva
nakládám podle ročního období a podle stavu původní matky. Když je
to v sezóně a matka je ještě ok., tak je možné ji využít na oddělek,
když ji nechci a je červenec nebo začátek srpna, tak ji zamáčknu a
plod, případně i zásoby rozdělím včelstvům a oddělkům, když je od
poloviny srpna, tak plodové plásty s částí úlových včel,starým úlem
a starou zaklíckovanou matkou dám bokem a nechám vyběhnout všechen
plod, přeléčím kyselinou a poté je přidám přes česno k inseminované
matce a starou zamáčknu a úl zruším. Je to jistota na 99% a mám to
vyzkoušeno a doporučuji. Omlouvám se za případnou kostrbatost textu
:-) Pěkný den všem.
Petr Kovář

"Dobrý den, přečetl jsem si dosavadní doporučení přátel na
konferenci, ale i když k nim chovám jistou úctu, musím říct, že bych
zvolil jiný postup. Vzhledem k tomu, že inseminovaná matka patří k
nejdražším broukům na zemi, zvolil bych k jejímu přidání způsob
přemetení na mezistěny.
Na místo včelstva, kterému přidávám dám poloviční, nebo třetinový úl
s mezistěnami, starou matku vyhledám a zaklíckuji a včelstvo
přemetu. Nahoru dám mezidno s otvorem pro krmení, hned pod ten otvor
dám inseminovanou matku ve vyjídací klícce a okamžitě krmím. Včely
nemají jinou možnost než se s novou matkou smířit, pěkně se s ní
přes krmný proud seznámí, osvobodí ji a matka klade i do z poloviny
vytažených mezistěn. S plodovými plásty z původního včelstva
nakládám podle ročního období a podle stavu původní matky. Když je
to v sezóně a matka je ještě ok., tak je možné ji využít na oddělek,
když ji nechci a je červenec nebo začátek srpna, tak ji zamáčknu a
plod, případně i zásoby rozdělím včelstvům a oddělkům, když je od
poloviny srpna, tak plodové plásty s částí úlových včel,starým úlem
a starou zaklíckovanou matkou dám bokem a nechám vyběhnout všechen
plod, přeléčím kyselinou a poté je přidám přes česno k inseminované
matce a starou zamáčknu a úl zruším. Je to jistota na 99% a mám to
vyzkoušeno a doporučuji. Omlouvám se za případnou kostrbatost textu
:-) Pěkný den všem.
Petr Kovář"

Něco podobného plánuji provádět taky, akorát to ještě nemám vyzkoušené a tak jsem o tom nepsal.
Akorát jedna věc....
Mně se při přemetení na mezistěny stávalo, že přemetené včely nechtěly sedět na nových zatavených mezistěnách, houfně se vyhrnuly ven na česno úlu a mezistěny zůstaly prázdné. A jak byly včely ven, létavky toho včelstva se hromadně vžebrávaly do okolních včelstev a přemetené včelstvo se tak silně oslabilo. Vyřešil jsme to tak, že do včelstva jsem o dva dny dříve vložil dvě nebo i víc polovystavěných nebo vytočených nezaplodovaných mezistěn. Ty za ty dva dny nasály vůni včelstva, takže když se potom nechaly mezi zatavenými mezistěnami, včely zůstaly uvnitř úlu a létavky neulétávaly....
Jo a nejedná se o inseminované matky, ale o matky F1.

"k anatomii včely, má nervové centrum (mozek) v hlavě stejně tak hlava tvoří feromon. V zadečku má hlavně srdce a vaječníky. Sice to není až tak podstatné (předpokládám, že když už s matkou třete o klícku tak jí předem neporcujete), ale někoho by to mohlo zajímat."

No, já bych asi tu matku předem naporcoval.
Jinak jsem viděl dost včel, ne matek které pozbyly hlavu a přitom se pohybovaly dále chůzí víceméně normálně, takže minimálně nějaké pohybové centrum v hrudi být musí.

Nechtěl jsem na to odpovídat, nepamatuji se stoprocentně, každopádně včela nemá mozek, ale myslím 7 ganglií rozmístěných podél vývojové neurální lišty. Každé ganglium má jinou funkci. např. poslední 7. zadečkové, které včela ztratí spolu s jedovým aparátem při bodnutí zabezpečí, že se žihadlo zasubuje samovolně hloubějia jed že se vypudí..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: V?m?na matky
> Datum: 14.7.2010 12:47:17
> ----------------------------------------
> "k anatomii včely, má nervové centrum (mozek) v hlavě stejně tak hlava
> tvoří feromon. V zadečku má hlavně srdce a vaječníky. Sice to není až tak
> podstatné (předpokládám, že když už s matkou třete o klícku tak jí předem
> neporcujete), ale někoho by to mohlo zajímat."
>
> No, já bych asi tu matku předem naporcoval.
> Jinak jsem viděl dost včel, ne matek které pozbyly hlavu a přitom se
> pohybovaly dále chůzí víceméně normálně, takže minimálně nějaké pohybové
> centrum v hrudi být musí.
>
>
>

> Ja mam nejvetsi obavu, ze vcelaru, kteri budou cekat, ze to jeste da.

Letos to třeba ještě dá, ale co příští rok nebude mít co ;-)

Jakou máte zkušenost s KM v mezisnůškovém odbdobí? Zdá se, že odpařovač typu "liebig" nasazený do prázdného nástavku nahoru mohl způsobit to, že včely ve dvou případech stahují zásoby dolů k česnu (včelín bez možnosti oček v nástavcích) a že pod odpařovač nenosí... Přitom na jiných včelstvech (bez KM) nosily nahoru a víčkovaly.

Preference trubčiny není výplod teoretiků, ale praxí a pokusy ověřený fakt. Preference se ale velmi mění geograficky a také v závislosti na rase, kmenu, čase, na kondici roztoče, klimatických podmínkách, .... Kdo chce vědět více, musí si nastudovat. Preference trubčího plodu a jeho vysoká atraktivita je kladná vlastnost. Kdyby se roztoč orientoval pouze na trubčí plod a ne na dělničí, bylo by vyhráno. Jeden z příkladů - Africanized honeybees have unique tolerance to
Varroa mites Stephen J. Martin

Ještě bych doplnil. U nás vznikla mylná představa, že přítomnost trubčího plodu zvyšuje reprodukci roztoče a zhoršuje nákazovou situaci. Pravda je podle mne úplně naopak. Pokud má roztoč šanci se fixovat na trubčinu, počká si na ni a neváže se na dělničinu. Jakmile se "přeorientuje" na dělničinu, je tu problém podletí, katastrofa. To výstižně graficky reprodukuje pan Martin - viz předchozí příspěvek.

Pavel Holub:
....Pokud má roztoč šanci se fixovat na trubčinu, počká si na ni a neváže se na dělničinu.

---------

Takže dotaz na odborníka:
Pokud nenacházím VD na trubčích larvách tak mohu považovat napadení pod hranicí "nebezpečnosti" pro včelstvo?
Mně to přijde logické, proto jsem nedal podložky - a bohužel nemám čas na experimenty.

Osobně se domnívám, že diagnostika na trubčině - mám ji v úle dost díky volné stavbě a rovnoměrně - je v předstihu před spadem.

Karel

Expert nejsem, ale je to tak. Platí to především do slunovratu. Přesto bych si to, být tebou, na pár včelstvech ověřil, vždy záleží na okolnostech a vyzkoušeném genetickém materiálu. Po slunovratu se to "zvrhne" - ten článek pana Martina je poučný, to on je ten expert.

Ahoj,

pouzivam MG a z jeho dosahu zasoby take stahuji pryc, klidne vykousou bunky
i zboku je-li deska primo na plastu...

T.H.


14.7.10, Luká Matela <e-mail/=/nezadan>:
>
> > Ja mam nejvetsi obavu, ze vcelaru, kteri budou cekat, ze to jeste da.
>
>
> Letos to třeba ještě dá, ale co příští rok nebude mít co ;-)
>
> Jakou máte zkušenost s KM v mezisnůškovém odbdobí? Zdá se, že odpařovač
> typu "liebig" nasazený do prázdného nástavku nahoru mohl způsobit to, že
> včely ve dvou případech stahují zásoby dolů k česnu (včelín bez možnosti
> oček v nástavcích) a že pod odpařovač nenosí... Přitom na jiných včelstvech
> (bez KM) nosily nahoru a víčkovaly.
>

>Pokud má roztoč šanci se fixovat na trubčinu, počká si na ni a neváže se na dělničinu.<
-----------------------------------------------------------
Dovolím si malinko nesouhlasit. Pokud by tomu tak skutečně bylo, nebyl by s roztočem již žádný problém. Vědci by již určitě vyvinuli atraktant ve formě trubčího feromonu a roztoče bychom mohli lákat do pastičky. Je mi líto, že tomu tak není. Roztoč napadá dělničí buňku stejně jako buňku trubčí, ať se nám to líbí nebo nelíbí. On ten roztoč asi nečte nejnovější ééémerické zkušenosti. Ale ono to s těmi pastičkami ať již s dělničím, tak i trubčím atraktantem nebo i jiným lákadlem asi nebude tak jednoduché.
Přeji nízké napadení. JK

Ono to opravdu jednoduché není. Patrně jen roztoč vychovaný v trubčí bunce zase bude mít podobné sklony. Atraktant mi novou generaci "normálních" roztočů nevychová, naopak se mají šanci reprodukovat jen "zvrhlíci" na dělničím plodu a je větší šance, že jejich děti budou taky zvrhlé. Reprodukce roztoče na dělničině má strmý průběh a je problémem naší včely. Permanentní vyřezávání trubčiny a omezování její stavby tomu pravděpodobně přispívá. Když použít varroapast, tak cíleně, v jeden okamžik po plodové přestávce. To, co tu píši je jen můj názor na problém. Chci říci, že takto to zatím chápu a snažím se do toho hlouběji proniknout a vyprovokovat vás ostatní, abyste toto (vysoká atraktivita trubčiny), jako jednu z možných variant východiska z maléru, prověřovali.

"Prosím poradte ,kde koupit levně skenice na med jsem z Ustí nad labem děkuji"

Zkuste místní Kaufland či vůbec obecně nějaký market, kde chtějí vydělat na těch, co stále ještě zavařují doma. V našem je sklenic vhodných na med několik druhů, od klasických omnia na kilo medu po omnia nebo twist 3,5 litrové na 5 kilo medu, akorát jsou to kusovky, cena je trochu vyšší.

Pokud se pohybujeme ve čtvrtém rozměru coby logicky uvažující lidé,
musíme dojít nato, že tak činí i roztoč když vyhledává buňku a larvu
ke svému rozmnožování. Nehledá jen prostor trubčí buňky, ale hlavně
stáří larvy, protože zkrátka pouze v určitém instaru vývoje včelí
larvy je optimální pro roztoče jako potrava hlavně pro jeho množení.
Takže jestli tu je nějaká schopnost roztoče rozlišovat čas vývoje
larvy, má také schopnost rozlišit to, že není pro něj výhodné zalést
do té a té buňky. Proč tak činí je tedy přímo závislé na obsahu larev.
Takže jestli preferuje roztoč časově pohodlnější a množstvím
kvalitnějším potravu pro sebe a své potomky v trubčinách, je doufám
bez debat.

Vědci a věda je přímo závislá na penězích a technologických
možnostech. Pokud tu je ve včelařství doba placatých zeměkoulí a
samozvaných postupů, které naštěstí nějak fungují, dám se raději na
cestu těch samozvanců, protože vědecké zahrádky by musel někdo hodně
okopávat aby plodily.

_gp_

2010/7/14 Josef Křapka <josef.krapka/=/volny.cz>:
>>Pokud má roztoč šanci se fixovat na trubčinu, počká si na ni a neváže se
> na dělničinu.<
> -----------------------------------------------------------
> Dovolím si malinko nesouhlasit. Pokud by tomu tak skutečně bylo, nebyl by s
> roztočem již žádný problém. Vědci by již určitě vyvinuli atraktant ve formě
> trubčího feromonu a roztoče bychom mohli lákat do pastičky. Je mi líto, že
> tomu tak není. Roztoč napadá dělničí buňku stejně jako buňku trubčí, ať se
> nám to líbí nebo nelíbí. On ten roztoč asi nečte nejnovější ééémerické
> zkušenosti. Ale ono to s těmi pastičkami ať již s dělničím, tak i trubčím
> atraktantem nebo i jiným lákadlem asi nebude tak jednoduché.
> Přeji nízké napadení.  JK
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

Jakou máte zkušenost s KM v mezisnůškovém odbdobí? Zdá se, že odpařovač
typu "liebig" nasazený do prázdného nástavku nahoru mohl způsobit to, že
včely ve dvou případech stahují zásoby dolů k česnu (včelín bez možnosti
oček v nástavcích) a že pod odpařovač nenosí... Přitom na jiných včelstvech
(bez KM) nosily nahoru a víčkovaly.
-------------
V mezisnůškovém období nevím, ale minulý rok jsem dával kyselinu "houbičkovou metodou" během krmení a včele, který to měly úplně nahoře, udělaly to samý. Ty, u kterých jsem si dal tu práci a houbičky dával mezi plodový nástavky byly ok.
Petr Kovář

Tak zvaná reinvaze probíhá právě po vyběhnutí posledních trubců. Při výchově zimní generace, která v tu dobu začíná probíhat, je právě důležitá ta léčba nejlépe gabonem nebo kys. mrav. Vynechání léčby v tuto dobu pak může a obvykle má za následek , že v důsledku poškození Var. dest. se místo dlouhověkých včel vylíhnou krátkověké včely a během podzimu se vytratí z úlu. Právě to odstranění poslední trubčiny z úlu snižuje pak tuto pozdní invazi.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring
> Datum: 14.7.2010 22:26:59
> ----------------------------------------
> Ono to opravdu jednoduché není. Patrně jen roztoč vychovaný v trubčí bunce
> zase bude mít podobné sklony. Atraktant mi novou generaci "normálních"
> roztočů nevychová, naopak se mají šanci reprodukovat jen "zvrhlíci" na
> dělničím plodu a je větší šance, že jejich děti budou taky zvrhlé.
> Reprodukce roztoče na dělničině má strmý průběh a je problémem naší včely.
> Permanentní vyřezávání trubčiny a omezování její stavby tomu pravděpodobně
> přispívá. Když použít varroapast, tak cíleně, v jeden okamžik po plodové
> přestávce. To, co tu píši je jen můj názor na problém. Chci říci, že takto
> to zatím chápu a snažím se do toho hlouběji proniknout a vyprovokovat vás
> ostatní, abyste toto (vysoká atraktivita trubčiny), jako jednu z možných
> variant východiska z maléru, prověřovali.
>
>
>

Dobre rano vsem,

jedeme na dovolenou na Strakonicko- Pisecko. Jestli chodi nekdo na konferenci z teto oblasti, tak bych byl rad, kdyby se podelil o informaci, zda-li je nekde neco zajimaveho pro vcelare ( muzeum, vcelarsky provoz apod.)

Diky predem, jestli se nekdo ozve.

PZ

Letošní rok je z mého pohledu specifický v tom, že díky počasí a snůšce, která i u nás na pískovém podloží stále pokračuje povede k tomu, že nikdo nebude dávat gabony nebo KM včas. Měl jsem nařízen nátěr plodu na jaře, situace doma je zatím dobrá. Jiné roky byl u mě Gabon ve včelách již začátkem července, letos se chystám příští týden, tedy o měsíc později. Taky se obávám, aby vůbec medovicová snůška nějak rozumně skončila. Osobně bez ohledu na snůšku zakrmím velkou dávkou nejpozději do 14 dní. Chtěl jsem letos zkusit konečně ve větším rozsahu mednou komoru, ale nebyla žádná květová snůška... Nikdy jsem u nás v Polabí neviděl tak tmavou medovici, pozor přátelé, aby to včelky neodnesly během zimy s příspěním velkého procenta medovice v zimních zásobách. Proto jim vytočím a hned dám cca 12 kg cukru v jedné dávce a po týdnu druhou.
Radek



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring
> Datum: 15.7.2010 08:27:52
> ----------------------------------------
> Tak zvaná reinvaze probíhá právě po vyběhnutí posledních trubců. Při výchově
> zimní generace, která v tu dobu začíná probíhat, je právě důležitá ta léčba
> nejlépe gabonem nebo kys. mrav. Vynechání léčby v tuto dobu pak může a obvykle
> má za následek , že v důsledku poškození Var. dest. se místo dlouhověkých včel
> vylíhnou krátkověké včely a během podzimu se vytratí z úlu. Právě to odstranění
> poslední trubčiny z úlu snižuje pak tuto pozdní invazi.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring
> > Datum: 14.7.2010 22:26:59
> > ----------------------------------------
> > Ono to opravdu jednoduché není. Patrně jen roztoč vychovaný v trubčí bunce
> > zase bude mít podobné sklony. Atraktant mi novou generaci "normálních"
> > roztočů nevychová, naopak se mají šanci reprodukovat jen "zvrhlíci" na
> > dělničím plodu a je větší šance, že jejich děti budou taky zvrhlé.
> > Reprodukce roztoče na dělničině má strmý průběh a je problémem naší včely.
> > Permanentní vyřezávání trubčiny a omezování její stavby tomu pravděpodobně
> > přispívá. Když použít varroapast, tak cíleně, v jeden okamžik po plodové
> > přestávce. To, co tu píši je jen můj názor na problém. Chci říci, že takto
> > to zatím chápu a snažím se do toho hlouběji proniknout a vyprovokovat vás
> > ostatní, abyste toto (vysoká atraktivita trubčiny), jako jednu z možných
> > variant východiska z maléru, prověřovali.
> >
> >
> >
>
>
>

"Letošní rok je z mého pohledu specifický v tom, že díky počasí a snůšce, která i u nás na pískovém podloží stále pokračuje povede k tomu, že nikdo nebude dávat gabony nebo KM včas. Měl jsem nařízen nátěr plodu na jaře, situace doma je zatím dobrá. Jiné roky byl u mě Gabon ve včelách již začátkem července, letos se chystám příští týden, tedy o měsíc později. Taky se obávám, aby vůbec medovicová snůška nějak rozumně skončila. Osobně bez ohledu na snůšku zakrmím velkou dávkou nejpozději do 14 dní."

Já taky budu krmit na zimu dřív. Vychází mi totiž, že začátek podzimu, září a říjen budou z velké části deštivé a chladnější, takže by byl s krmením problém. Takže tentokrát začnu krmit na zimu už někdy okolo poloviny srpna, uvidí se ještě, jako bude počasí v první polovině srpna.

RH:
Letošní rok je z mého pohledu specifický v tom, že díky počasí a snůšce, která i u nás na pískovém podloží stále pokračuje ..

------
A tady se právě spustilk nádherný teplý, hustý a jemný déšť co medovici zaleje a mohlo by to ještě dávat. Od rána pěkné vlhko, lípy malolisté voní do dálky

Je zajímavé sledovat jak je vše relativní.
Tady v podhůří včelaři vytáčejí ještě v srpnu, když je medovice /a ne melecitóza/ tak zimuji s medovicí v úle bez problému.

Pokud by medovice trvala, tak doufám že se osvědčí krmení cukrovým invertem. Včely by mohly být dost udřené už ze snůšky.

No a doba krmení - první neděli v srpnu je zde pouť a já na ni začínal s krmením. Řekl bych že o 14 dní před čelem peletonu a jak tak sleduji, nikdo v okolí z pozdního krmení v oblasti s medovicou snůškou nemá problémy.

Karel

Ahoj, mam podobny plan a stejne obavy. V 5 rano to zas dunelo az jsem se
lekl jestli jeste nespim. Nejdriv jsem brecel ze nebude ted zacnu brecet ze
bude moc prace, v tom vedru to bude porod...
S mednou komorou je potiz, za dva roky nejsem schopen toho bez cukru
docilit. Nyni by to slo ale to bych nesmel vedet jak tmavy med tam maj...

T.H.

2010/7/15 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>

> Letošní rok je z mého pohledu specifický v tom, že díky počasí a snůšce,
> která i u nás na pískovém podloží stále pokračuje povede k tomu, že nikdo
> nebude dávat gabony nebo KM včas. Měl jsem nařízen nátěr plodu na jaře,
> situace doma je zatím dobrá. Jiné roky byl u mě Gabon ve včelách již
> začátkem července, letos se chystám příští týden, tedy o měsíc později. Taky
> se obávám, aby vůbec medovicová snůška nějak rozumně skončila. Osobně bez
> ohledu na snůšku zakrmím velkou dávkou nejpozději do 14 dní. Chtěl jsem
> letos zkusit konečně ve větším rozsahu mednou komoru, ale nebyla žádná
> květová snůška... Nikdy jsem u nás v Polabí neviděl tak tmavou medovici,
> pozor přátelé, aby to včelky neodnesly během zimy s příspěním velkého
> procenta medovice v zimních zásobách. Proto jim vytočím a hned dám cca 12 kg
> cukru v jedné dávce a po týdnu druhou.
> Radek
>
>

"Je zajímavé sledovat jak je vše relativní.
Tady v podhůří včelaři vytáčejí ještě v srpnu, když je medovice /a ne melecitóza/ tak zimuji s medovicí v úle bez problému."

No, tady u nás v podhůří je docela členitá krajina. Na svazích k jihu vystavených slunci stačí na odkvět všelijaké včelařské buřeně týden, 14 dní horka třeba i na začátku července, potom už je všechno odkvetlé a spálené. Asi stejně jako v rovině. Na svazích odvrácených od slunce je to i o měsíc později. V nějakých úplně zastíněných roklinách nebo v údolích je to ještě později, leccos na takových místech kvete pořád a skončí až s prvními mrazíky, obvykle v září. Podobné to je v případě dlouhotrvajícícho sucha.
U medovice je to ještě výraznější, v podstatě za jakéhokoliv počasí kromě silně deštivého se vždy najde kousek lesa s dostatkem vláhy, kde se ty mšice mohou přemnožit a který potom zajistí silnou včelí snůšku. Zřejmě proto je to poslední vytáčení v srpnu na takových místech obvyklé. Pokud se počet včelstev na stanovišti nepřežene.

Zdravim,

nemate nekdo zkusenosti jak zimovat na medovici ci spise s medovici? Med v ulu je, takze by se nemuselo tolik krmit...

T.H.

"nemate nekdo zkusenosti jak zimovat na medovici ci spise s medovici? Med v ulu je, takze by se nemuselo tolik krmit... "

Budou zásadní rozdíly mezi stanovišti a průběhem zimy. Někde v nížině, kde bude sníh bez proletu včel maximálně 14 dní, měsíc, není žádný problém, pokud to nebude přímo cementový med. Ostatně ta tvrdá zima před několika lety, kdy tady na Ostravsku nasněžilo po vánočních svátcích a sníh byl do poloviny dubna, zlikvidovala včelstva hlavně včelařům v nížinách. Ti spíše v horách vyšli relativně dobře.
Pokud to je nějaké chladnější stanoviště, kde měsíc, dva měsíce sněhu bez proletu je normální, bude to horší.
Medovicové zásoby se musí zředit cukrem.
Já mám zavedené pozdní krmení, takže pro mě není problém po začátku října prostřídat medovicové zásoby v místě sezení včel 2 - 3 prázdnými plásty a následně do nich zakrmit cukr.
Jinak tady byly postupy, že buď před medovicovou snůškou se vytvoří krmná komora s cukrem, medovici potom včely budou ukládat pod ní, zatímco zimní chumáč v zimě bude na cukru.
Nebo prostě v době medovicové snůšky se začne krmit cukrem a medovice se tak zředí.
Staří včelaři v oblastech s častou pozdní medovicí pravděpodobně chránili včelstva nevědomě tím, že krmili pomalu, průběžně a dlouho do září a medovici tak zředili.

Všera jsem šel "do kolen". V Albertu akce na sklenici 11.50. Klasická sklenice omnia bez víčka.

Nedělají se svazové sklenice ve sklárně v Dubí? Objednejte si paletu ve sklárně, zásilková služba přiveze. Vyjde to nejlevněji.

Sklenice zasílá př. Sedláček Třeboň, cena 5,47 + víčka podle potřeby. tel774176886, nebo na www.trebonsky-med.cz

Zeptám se na jedno proč v úlu nechat med z 100 Kč a ušetřit tak 25 kaček za 1 kg ještě k tomu s rizikem?

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomas <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: zimovani-medovice
> Datum: 15.7.2010 12:52:57
> ----------------------------------------
> Zdravim,
>
> nemate nekdo zkusenosti jak zimovat na medovici ci spise s medovici? Med v
> ulu je, takze by se nemuselo tolik krmit...
>
> T.H.
>
>
>

Prosím kde seženu lék Gabon.Děkuji

"Všera jsem šel "do kolen". V Albertu akce na sklenici 11.50. Klasická sklenice omnia bez víčka. "

V Kauflandu je mají po 8 či deseti zatavené ve fólii za nějak 89 Kč tuším.
Taky flašky 3,5 litru na 5 kilo medu na víčka omnia i víčka twist ze nějak 30 a 40 Kč za kus.
Taky flašku 1,7 litru na twist víčko, to je na 2,5 kg medu za 19,90 za kus. Ta se mi zdá na med optimální, vhodnější než ta na 5 kilo medu....

Jinak doma dávám dohromady sklenice od instantního kafe, bohužel asi před dvěma roky najeli z standartního závitu na atypický závit. Plus navíc na všelijaké tvarem "šílené" sklenice. Pokud má ta sklenice správný průměr hrdla, běžné twist víčko se na něho i tak zašroubuje, ale nedrží na něm, takže se sklenice od instatního kafe už na med použít nedají. Dá se do nich jedině zavařovat, protože víčko pak podtlakem přilne a drží.
Nyní mám vytypované sklenice 720 ml na twist víčko, prodávají v nich třeba česnekovou pastu, zeleninu, okurky a podobně, takže občas kupuji i podle těch sklenic. Nedávno v nich prodávali v akci okurky za 12 Kč, no nekupte to, když samotná sklenice je nejméně za polovinu té ceny.....