Včelařská konference

""To si nerozumíme, ty šrouby nepatří do rámku, ale do nástavku,aby tam plnily funkci toho hřebene. Rámky jsou pak bez mezerníků. "

Ty vruty jsou tam zašroubované vertikálně (hlavičkou nahoru), nebo horizontálně (to by tam mohly ouška pěkně zaklouzávat)?
Jak je řešená fixace rámku v dolní části, aby se nehoupaly nebo nevisely nakřivo? To samé by mě zajímalo u těch hřebenů. V čem je přesnější umístění plástů nad sebou, dole jsou taky ještě nějaké vymezovací hřebíčky nebo něco?


------------------------------------------------
Vruty jsou hlavičkou nahoru, na hraně, na které mají rámky položená ouška. Je také dobré, aby šrouby měly několik mm odstup od svislé hrany, aby šlo tuto "škvíru" občas proškrábnout od propolisu. Pokud vím, tak žádná fixace se v dolní části nedělá

Dole v nástavku není u mě žádné vymezení. Rámky se nekývají ani při přesunu. Při rozebírání se dají odtrhnout a poškozená trubčina je bez práce zrcadlem pro kontrolu roztoče na plodu. Takže jediné mínus je, že člověk musí trochu dávat pozor při vkládání rámků, při manipulaci celými nástavky jsem také žádné větší problémy s pohybem rámků neměl.
Přesné umístění rámků nad sebou - měl jsem kopu let mezerníky a za prvé to lákalo k různým nesmyslným pokusům s různými šířkami rámků a pak také nepřesné dorážení mezerníků, prostě výsledek byl vždy a všude rámky cik cak. Pokud máš patery včely, tak to řešit nemusíš a můžeš si hrát, pomalou manipulací lze dosáhnout dobrého výsledku v jakémkoliv systému. Další maličkost je překážející mezerníky při manipulaci, hlavně v medometu.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: HI <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Za??te?n?k
> Datum: 28.5.2010 09:20:19
> ----------------------------------------
> "To si nerozumíme, ty šrouby nepatří do rámku, ale do nástavku,aby tam
> plnily funkci toho hřebene. Rámky jsou pak bez mezerníků. "
>
> Ty vruty jsou tam zašroubované vertikálně (hlavičkou nahoru), nebo
> horizontálně (to by tam mohly ouška pěkně zaklouzávat)?
> Jak je řešená fixace rámku v dolní části, aby se nehoupaly nebo nevisely
> nakřivo? To samé by mě zajímalo u těch hřebenů. V čem je přesnější umístění
> plástů nad sebou, dole jsou taky ještě nějaké vymezovací hřebíčky nebo
> něco?
>
> "V horní loučce je drážka, do které se mezistěna zataví, jde to velmi
> rychle když se rozpustí více vosku a štětcem se rozpuštěný vosk nanáší ...
> připevňování mezestěn laťkou je jiná možnost, používá př. pan Klukas, taky
> dobré, ale složitější výroba...
> Radek"
>
> Takže máte mezistěnu chycenou jen zavěšením do drážky nahoře? Jak Vám
> dostavují spodní část (pletu se, nebo jste nedávno psal, že úzké loučky byl
> Váš velký omyl - proč, když chcete docílit souvisle zastavěné plochy vč.
> mezer mezi nástavky?) S tou laťkou jsem měl na mysli jenom tenounkou,
> svisle přidělanou latičku jakožto základ pro volnou stavbu (jakoby místo
> proužku mezistěny, jenže by tam byla nafurt). Co by to ale kdy a v jaké
> části úlu udělalo s poměrem dělničiny a trubčiny (a taky nakolik by mi to
> vlastně vadilo) už je zase další otázka ;). Je to mě baví, jak je složité
> dobrat se jednoduchého včelaření :D
>
> Díky
> Honza Indra
>
>
>

"Kdo má horší zrak a klepou se mu ruce, může si poradit třeba takhle. Nutná je líheň matek.
A máte chov z vajíček.
Haf

http://pictureup.cz/picture/verejny/41444144ramek.jpg"
-----------------------------
Mohu doporučit, velice jednoduchá metoda, zvládne to i úplný začátečník, bez specializovaného nádobíčka (stačí ostrý nůž, laťka a drátek), a s velkou úspěšností.
Napadá mě, že by možná bylo rychlejší připevnit podřez k laťce nástěnkovými špendlíky, namísto přivazování drátkem.

"To si nerozumíme, ty šrouby nepatří do rámku, ale do nástavku,aby tam plnily funkci toho hřebene. Rámky jsou pak bez mezerníků. "

Ty vruty jsou tam zašroubované vertikálně (hlavičkou nahoru), nebo horizontálně (to by tam mohly ouška pěkně zaklouzávat)?
Jak je řešená fixace rámku v dolní části, aby se nehoupaly nebo nevisely nakřivo? To samé by mě zajímalo u těch hřebenů. V čem je přesnější umístění plástů nad sebou, dole jsou taky ještě nějaké vymezovací hřebíčky nebo něco?

"V horní loučce je drážka, do které se mezistěna zataví, jde to velmi rychle když se rozpustí více vosku a štětcem se rozpuštěný vosk nanáší ... připevňování mezestěn laťkou je jiná možnost, používá př. pan Klukas, taky dobré, ale složitější výroba...
Radek"

Takže máte mezistěnu chycenou jen zavěšením do drážky nahoře? Jak Vám dostavují spodní část (pletu se, nebo jste nedávno psal, že úzké loučky byl Váš velký omyl - proč, když chcete docílit souvisle zastavěné plochy vč. mezer mezi nástavky?) S tou laťkou jsem měl na mysli jenom tenounkou, svisle přidělanou latičku jakožto základ pro volnou stavbu (jakoby místo proužku mezistěny, jenže by tam byla nafurt). Co by to ale kdy a v jaké části úlu udělalo s poměrem dělničiny a trubčiny (a taky nakolik by mi to vlastně vadilo) už je zase další otázka ;). Je to mě baví, jak je složité dobrat se jednoduchého včelaření :D

Díky
Honza Indra

http://pictureup.cz/picture/verejny/10091009klick.jpg
Zas se bude hlídat
Haf

Ale o dost líp se odečítají spady, není to promícháno mrtvolkami a včely roztoče nezkreslují úklidem. Taky vzorky na varroázu, posílané začátkem roku jsou podstatně lepší bez mrtvých včel (i když popravdě řečeno si myslím že tohle celé je v mnoha případech zbytečnost, spočítám si to líp sám a vím u každého včelstva... ale uznávám ne každý má zdravý zrak a málo včelstev, že to upočítá).
Takže síťované dno zas jako takový přežitek nevidím - když tam moc fičí vlhký vzduch, není nic jednoduššího, než dát podložku + případně lehce utěsnit ;) Mám oba typy a síťované dno mi vyhovuje líp. Zkrátka každý dle svého gusta a mě tenhle výstřelek naopak slouží dobře.





----------------

Síťaři odpustí.

Z toho vychází fakt, že zasíťované dna jsou překonanej výstřelek doby.
Při VMS také není potřeba mít síto místo pevné desky a smysl vidím
hlavně u síťovaných vík a to pro kočovníky. (dodávání vody a vzduchu
při převozu) Myslím, že včelařství by mělo být hlavně ve vypouštění
nepoužitelných věcí a tento výstřelek mám vyzkoušený právě s takovým
výsledkem.

_gp_

2010/5/27 Pavel Zajicek :
> Zdravim,
>
> opak je pravdou, osobne problem s medem s vysokym obsahem vody nemam. Mel
> jsem moznost vsak toto tema konzultovat s vyzkumnym ustavem včelarskym.
> Problem s medem s vysokym obsahem vody je u vcelstev nastavkovych (velky
> prostor) a zasitovane otevrene dno. Vcely vickovaly i med s obsahem vody 20
> %. Az kdyz uly ze spoda utesnili, zuzili cesna, vcelam se med podarilo
> zahustit.
> Pokus delali na jizni Morave- kvetovy med -jedna vcelnice, stejny typ linie
> vcel , rozdilne pouze uly. U starych ulu s pevnym dnem, mel med o 1,5-2 %
> mene vody nez nastavkovy s otevrenym zasitovanym dnem.
>
> PZ
>

"Také tam mám okénka na pozorování , co se ve včelkách děje. Když musím nasadit starší nástavek bez oknav , jsem nešťastný - úplně bez informací."

Přesně takové dojmy mám taky. Záleží asi dost na konstrukci nástavku, ale mě to třeba zas tolik práce nepřidělalo, udělat z jedné strany (vzadu) okýnka. Používám styroduráky podle Ing. J. Jindry - horní, dolní rám, mezi to vlepené desky ze styroduru. Stačí nalepit jen přední a boční stěny a zadní stěnu nechat volně výsuvnou. Na líci vnitřní stěny nástavku pak silikonem přilepit plexi nebo skleněnou stěnu. Ta zadní styrodurová deska se jen do zbylého prostoru zasouvá a vyčuhuje o tloušťku toho plexi z půdorysu nástavku. Akorát tak aby se za ty hrany dala snadno vytáhnout.
Je to nádhera moct sledovat včely, aniž by se jim do toho člověk hnípal a rušil je (i v zimě), mám plásty na studenou stavbu, takže vidím obsazenost uliček v jednotlivých nástavcích, částečně i postup stavby mezistěn atd. Chodím se tam dívat i s tříletým klukem bez klobouku bos.
Takže okýnka rozhodně doporučuji!

Akát produkuje dostatek nektaru již při 22-24 C. Nad 25 C příliš rychle odkvétá. To nám ale letos nehrozí. Bohužel od pondělí hlásí ochlazení na 12-16 C. Tak snad to nebude trvat dlouho.
Bronislav Gruna

P. Krátký: K tomu akátu,zatím není splněna jedna z hlavních podmínek jeho medování,a to je teplota,akát meduje při vyšších teplotách,se snižující se teplotou klesá i produkce nektaru.Ale hlásí oteplování,tak se třeba dočkáme,také bych byl rád.

No možná to bude v tom rozdílném materiálu úlu. Ve skleníku je taky vlhkost i když tam je teplo, voda prostě nemá kudy utéct a sráží se na skle.( ve skleníků )proto musíte větrat a větrání není tolik účinné, když je venku vlhko. Dřevo může tuto vlhkost absorbovat a při vhodných podmínkách odpařovat povrchem. Uzavřením otvorů ze zabrání vstupu vzdušné vlhkosti a její následné absorbace medem.

Tom


Podle tohoto pokusu bych ze skleněných úlů nic nevytočil. Podmety celé otevřené Dřevěné úly nemám. Včelám zahuštění medu dá hodně práce, a něco přitom taky spotřebují, zvláště když není teplo a ještě je vlhko. Práci včelám ušetřím, když vodu odstraním sám. A sobě taky, protože snadno vytočím.Včelám z malých buněk dám med do velké buňky na 100kg a zavíčkuji, hlídám hustotu. Musím stáčet pokud ještě med teče, potom jedině nabírat. Žádnou vrtačku, hranol, ohřívání, spirálu atd. nepoužívám. Trochu medu z minula ano, a fysiky.
http://leteckaposta.cz/493945079
B.V.

opak je pravdou, osobne problem s medem s vysokym obsahem vody nemam. Mel jsem moznost vsak toto tema konzultovat s vyzkumnym ustavem včelarskym. Problem s medem s vysokym obsahem vody je u vcelstev nastavkovych (velky prostor) a zasitovane otevrene dno. Vcely vickovaly i med s obsahem vody 20 %. Az kdyz uly ze spoda utesnili, zuzili cesna, vcelam se med podarilo zahustit

Pokud výzkumný ústav řeší hustotu medu takovým způsobem, tak se tomu divím.
Podle tohoto pokusu bych ze skleněných úlů nic nevytočil. Podmety celé otevřené Dřevěné úly nemám. Včelám zahuštění medu dá hodně práce, a něco přitom taky spotřebují, zvláště když není teplo a ještě je vlhko. Práci včelám ušetřím, když vodu odstraním sám. A sobě taky, protože snadno vytočím.Včelám z malých buněk dám med do velké buňky na 100kg a zavíčkuji, hlídám hustotu. Musím stáčet pokud ještě med teče, potom jedině nabírat. Žádnou vrtačku, hranol, ohřívání, spirálu atd. nepoužívám. Trochu medu z minula ano, a fysiky.
http://leteckaposta.cz/493945079
B.V.

U starych ulu s pevnym dnem, mel med o 1,5-2 % mene vody nez nastavkovy s otevrenym zasitovanym dnem. P.Z.

Súhlasím, niekedy si neuvedujeme, že veľký prísun vlhkého vzduchu (a nočný vzduch býva naozaj vlhký) v noci, keď sieťové dno včely zvlášť pri chladnejších ránach (aj dnes bolo len 11°C) neobsadzujú a tento vlhký vzduch môže odovzdať do nezaviečkovaných buniek s medom svoju vlhkosť.
Ja som nikdy s týmto problém nemal, práve preto, že úľové dná mám uzavreté.

"Ano,pod akáty to nádherně voní,což znamená,jak jsem minulý týden předpověděl,že se máme na co těšit.Snad to počasí vyjde a moc se to nezprzní.Před čtrnácti dny jsem vytáčel první med s průměrem 10kg na včelstvo,který mám uskladněný v 5ti litrových sklenicích.Začíná světlat a tuhnout. Ve vrchní části sklenic pod hrdlem se vytváří mapovité krystalické prstenece,což je známka dostatečně vyzrátého medu bez vody a jsem si jistý,že tento med nezkvasí.Myslím si,že takto vyzrálého jarního medu časně vytočeného lze dosáhnout jen u úlů s větratekným dnem a s otevřenýma očkama ve všech nástavcích.Vytáčel jsem jen plně zavíčkované plásty a někdy se podivuji řadě včelařů o problémech spojených s tímto kvašením prvního medu"

:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

U mě je to letos přesně naopak.Protože si také potřebuji uvolnit místo na akát,tak musím odtáčet,ale převážně nezavíčkované zásoby,ve kterých je často med hustější,než v těch zavíčkovaných,měřil jsem si vodu,a rozdíly jsou mnohdy značné.Staré pravidlo o zavíčkovaných plástech=zralý med několik posledních let neplatí. Nechci a nemůžu si dovolit znehodnocení části medné produkce,takže musím sledovat nejen kvantitu,ale i kvalitu.Letos jsem naměřil v jednom případě naprosto neuvěřitelnou hodnotu(už jsem tu o tom psal),a to 25% vody v ZAVÍČKOVANÉM medu,je to vůbec možné?Problém je,co s tou zavíčkovanou řídkou řepkou,tohle se nesmí dostat zákazníkovi na stůl.Je určitě na místě podotknout,že část celozasíťovaných den mám,ale všechny jsou uzavřené podložkou,očka mám také,ale otevřené jen v mednících,česnový klín nevyndavám,jen je na letní provoz.Tvrzení o sítech ve dně=řídký med nemusí být pravidlem,jsou tu i jiné vlivy.I bez váhy poznám,že za těch několik hodin,kdy můžou včely ven za snůškou,je značný přínos sladiny,a tou si zaplní veškeré volné místo v úle,kterou následně zpracovávají na med a ukládají.Když se tohle opakuje pořád a pořád,tak už vyzrálý med je neustále ředěn,až jsou plné buňky,které včely následně víčkují i přes to,že není úplně zahuštěn.Včelám se to zpravidla nezkazí,a to že jim ho včelař vezme?Však to nedělají pro něj,tak ať se stará.
K tomu akátu,zatím není splněna jedna z hlavních podmínek jeho medování,a to je teplota,akát meduje při vyšších teplotách,se snižující se teplotou klesá i produkce nektaru.Ale hlásí oteplování,tak se třeba dočkáme,také bych byl rád.
Zdraví Pavel

Víte snažím se vždy věci zjednodušovat, protože v podstatě nic není
jednoduché. Pokud vezmu problém četnost tichých výměn u chovů
matek.Nemůžu odpovídat tak, že budu ekonomičtější když nahradím rojení
tichou výměnou. Rojení je jedna věc a tichá výměna druhá. Rojení se dá
vcelku při jistých podmínkách zvládnout, excesivní případy jsou hlavně
zapříčiněny rukama a hlavnou včelaře.

Pokud včela dokáže v původních vlastnostech TV, musím se ptát co tedy
selekce sleduje? Jde o zachycení a využití právě probíhající evoluce
TV nebo svévolnou genetickou modifikaci na úrovni vnějších vlivů? Mám
zato, že na tichou výměnu má zásadní vliv podávaná potrava (dodávání
zásob) hlavně při podněcování zjara a také v podletí. Má nani
zvyšující vliv i KM, KŠ. Proč se mi zvýší na stanovištích TV, když si
vytvořím pokusné skupiny a dodávám do zásob cukr? Není tedy TV
důsledkem podávání krmiv jak primární cestou, tak i sekundárně přes
ošetřovatelky matek? (např. těstem v klickách) Je známo, že vývoj
jedince nekončí líhnutím, ale zlomem ke stárnutí. U včelích matek to
je také tak. Před zlomem se vyrojí za zlomem se uskutečňuje TV.

_gp_

2010/5/26 P.Krátký <Beeforman/=/seznam.cz>:

> Včelař ekonomicky závislý na včelách si přece nemůže dovolit vyrojení
> většiny stavu,takže je v jeho zájmu aspoň částečně takový nebo podobný
> materiál vlastnit ve svém chovu,je to součást protirojových
> opatření.Střelil bych od boku,že těch promile nebo spíš procent je víc,není
> to jen výsada vyšších chovů,ale i technologií,a navíc trubci od matek F1
> nesou geny rodičů z kontrolovaného páření(inseminace).Dolet trubců na
> trubčí shromaždiště je rovněž značný,takže tyto geny se nesou často na
> poměrně značné vzdálenosti(údaj z literatury je až 60 km),takže ta
> prošlechtěnost se teoreticky projevuje v různé míře i v různých
> chovech.Když pominu různé jiné vlivy,tak to s tou tichou výměnou teď není
> tak mimořádně vyjímečné,i když zcela běžné také úplně ne.
> Zdraví Pavel
>

Síťaři odpustí.

Z toho vychází fakt, že zasíťované dna jsou překonanej výstřelek doby.
Při VMS také není potřeba mít síto místo pevné desky a smysl vidím
hlavně u síťovaných vík a to pro kočovníky. (dodávání vody a vzduchu
při převozu) Myslím, že včelařství by mělo být hlavně ve vypouštění
nepoužitelných věcí a tento výstřelek mám vyzkoušený právě s takovým
výsledkem.

_gp_

2010/5/27 Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>:
> Zdravim,
>
> opak je pravdou, osobne problem s medem s vysokym obsahem vody nemam. Mel
> jsem moznost vsak toto tema  konzultovat s vyzkumnym ustavem včelarskym.
> Problem s medem s vysokym obsahem vody je u vcelstev nastavkovych (velky
> prostor) a zasitovane otevrene dno. Vcely vickovaly i med s obsahem vody 20
> %. Az kdyz uly ze spoda utesnili, zuzili cesna, vcelam se med podarilo
> zahustit.
> Pokus delali na jizni Morave- kvetovy med -jedna vcelnice, stejny typ linie
> vcel , rozdilne pouze uly. U starych ulu s pevnym dnem, mel med o 1,5-2 %
> mene vody nez nastavkovy s otevrenym zasitovanym dnem.
>
> PZ
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Zdravim,

opak je pravdou, osobne problem s medem s vysokym obsahem vody nemam. Mel jsem moznost vsak toto tema konzultovat s vyzkumnym ustavem včelarskym. Problem s medem s vysokym obsahem vody je u vcelstev nastavkovych (velky prostor) a zasitovane otevrene dno. Vcely vickovaly i med s obsahem vody 20 %. Az kdyz uly ze spoda utesnili, zuzili cesna, vcelam se med podarilo zahustit.
Pokus delali na jizni Morave- kvetovy med -jedna vcelnice, stejny typ linie vcel , rozdilne pouze uly. U starych ulu s pevnym dnem, mel med o 1,5-2 % mene vody nez nastavkovy s otevrenym zasitovanym dnem.

PZ

----- Original Message -----
From: František Hazdra
To: Hana Hazdrová
Sent: Thursday, May 27, 2010 10:05 PM
Subject: chov matek


Kdo má horší zrak a klepou se mu ruce, může si poradit třeba takhle. Nutná je líheň matek.
A máte chov z vajíček.
Haf

http://pictureup.cz/picture/verejny/41444144ramek.jpg


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5151 (20100527) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Proč by to měly být zimní zásoby? úly byly zjara v jednu chvíli kriticky prázdné, snůška z ptačích třešní a pampelišek přišla za pět minut dvanáct. také jsem trochu z odtočil - bylo toho sice málo, ale základní potřeba rodiny je pokrytá...
------------------------------------------------------
Taky mě zbyly zásoby ze zimy.Ale Já je použiji k tvrbě oddělků.Zdravím

Taky mě zbyly zásoby ze zimy.Ale Já je použiji k tvrbě oddělků.Zdravím

Taky mě zbyly zásoby ze zimy.Ale Já je použiji k tvrbě oddělků.Zdravím

Zapoměl jsem se podepsat.
Petr Zpěvák
UH.Hradiště

Ano,pod akáty to nádherně voní,což znamená,jak jsem minulý týden předpověděl,že se máme na co těšit.Snad to počasí vyjde a moc se to nezprzní.Před čtrnácti dny jsem vytáčel první med s průměrem 10kg na včelstvo,který mám uskladněný v 5ti litrových sklenicích.Začíná světlat a tuhnout. Ve vrchní části sklenic pod hrdlem se vytváří mapovité krystalické prstenece,což je známka dostatečně vyzrátého medu bez vody a jsem si jistý,že tento med nezkvasí.Myslím si,že takto vyzrálého jarního medu časně vytočeného lze dosáhnout jen u úlů s větratekným dnem a s otevřenýma očkama ve všech nástavcích.Vytáčel jsem jen plně zavíčkované plásty a někdy se podivuji řadě včelařů o problémech spojených s tímto kvašením prvního medu.

Pokud by jsi chtěl Petře tuto baterii zrepasovat, ozvy se mi. Mám nani postupy a čestvé zkušenosti a rozhodně tento typ baterií netrpí vysypáním, takže se málokdy jedná o vysypaný stav ale o absenci pravidelných oprav. Tyto baterie mají chyby a tou jsou paměťový efekt a sbírání uhlíku louhem v podstatě to vše lze překonat. Životnost takových baterií je prakticky při správném postupu repase neomezena.
_gp_


...........
JarolĂ­m Petr (e-mailem) --- 8. 6. 2008
Re: Vytaceni, louhove baterie

Napsal jsem odbornikum na baterky a tohle mi odepsali.
PJ

NKS 100 rozkodovámí názvu % Nikl Kadmiová Startovací 100 Ah. Vyráběná ve velkých seriích za socializmu pro startovací účely ty články měly malý vnitřní odpor a doavedly do zátěže dodat krátkodobě i 500 -600 A ! Odběratelem byla Armáda CZ.Myslím, že se už ani nevyrábějí to spíše NKT120 =Trakční verze pro motory tzv Aku vozíky. Nejvíce se vyráběly NKS 150 pro baterku 90V na start diesellokomotiv ČKD do Ruska.
U takových článu co jdou u SAFTU i dnes na repase se vymění nejdříve KOH Louh sodný a dodává se tam i +15% louhu Litného LiOH.Ten má větší vodivost a blahodárnývliv na články NiCd.Obvyklou příčinou slabé kapacity jsou vysypané desky= aktivní hmota je na dně článku a zkratuje= vybíjí ho.

Také tam mám okénka na pozorování , co se ve včelkách děje. Když musím nasadit starší nástavek bez oknav , jsem nešťastný - úplně bez informací.

Na jižní Moravě začíná akátová snůška. Jak jsem již psal, motivace včel je letos vynikající. Vlhko je taky :-). S rozvitím prvních květů jsou včely na akátu, což je slibné. Předpověď teplot se blíží ideálu 22-24 C. Pokud nebude trvalý déšť, silný vítr, krupobití nebo náhlé výrazné ochlazení, bude v následujícím týdnu vynikající snůška.
Bronislav Gruna
******************************************************
Máme stanoviště trochu nahoru od Vás a můžeme potvrdit,že včelstva jsou ve výborné kondici,z řepky toho mnoho pro včelaře nenanosila,do týdne bude konec.Akátů zde máme pořídku a tak hlavně spoléháme na malinu,možná pohanku či hořčici.Nu a potom na lípu a možná i medovici z
listnáčů,u smrku to nevypadá opět dobře,ale zázraky se také občas dějí.Až na to počasí,nemá za mnoho let obdoby ale musíme věřit,že nic netrvá věčně,ani láska k jedné slečně. Pokud bychom zvolili tu správnou stranu,která nejvíce naslibuje/ta ale včelařům moc nepasuje / a to počasí se konečně umoudřilo,mohli bychom být celkem vzato spokojeni. Napotom nás čeká volební sjezd tak ať mají delegáti šťastnou ruku taky při volbě předsednictva ČSV.
Hezký den přejí Jiránci a spol...

Prestoze se medniky plni, tak nejak mame stale ridky med. Skoro kazdy den prsi, repka tady neni jenom louky, les, ovocne stromy.
Je sance, ze to v tomhle pocasi vubec zahusti? Rad bych vytocil aby bylo volno na dalsi snusku protoze to vypada, ze zatim dobre nosi.

Na jižní Moravě začíná akátová snůška. Jak jsem již psal, motivace včel je letos vynikající. Vlhko je taky :-). S rozvitím prvních květů jsou včely na akátu, což je slibné. Předpověď teplot se blíží ideálu 22-24 C. Pokud nebude trvalý déšť, silný vítr, krupobití nebo náhlé výrazné ochlazení, bude v následujícím týdnu vynikající snůška.
Bronislav Gruna

"Počítám li dobře Tak hřeben stojí 13 Kč do 4 nástavků je to 8 kusů to je 104. 100mezerníků je 35 Kč a udělám s tím 50 rámků Při nástavkovém včelaření jsou spodní mezerníky jen na obtíž. Vruty jsou zase na obtíž v medometu , zachytávají v jeho výpletu koše

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN
> Předmět: Re: Re: Za??te?n?k
> Datum: 26.5.2010 15:01:34
> ----------------------------------------
> http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelarsky_obchod.php?start=0&id=1204302485
> &cat=potreby-pro-vyrobu-a-udrzbu-ramku-a-ulu
>
> dole na stránce
>
> Levnější variantou mezerníků může být použití krátkých vrutů s širokou
> hlavou. Do každého nástavku, na hranu kde dosedají ouška rámků, se musí
> podle šablony zašroubovat krátké vruty se širokou hlavou (používají se na
> šrubování plastových doplňků střech), které plní funkci mezerníků/hřebenů.
> Samozřejmě se musí předvrtat. Údajně to funguje dobře, sám nemám
> vyzkoušeno.
>
>
>"
----------------------------
To si nerozumíme, ty šrouby nepatří do rámku, ale do nástavku,aby tam plnily funkci toho hřebene. Rámky jsou pak bez mezerníků. Co se týče ceny, našeljsem nabídku
http://www.1petax.cz/index.php?akc=kateg&kateg=12
http://www.1petax.cz/index.php?&idvyrb=293&akc=detail
cena 15,50 Kč je za 100 kusů (v drobném prodeji to vyjde asi dráž), to je materiál na +- 5 nástavků.

Nedá mi to nevzpomenout si, před nějakými 2 - 4 roky, kamarád, co převzal starý barák, našel ve stodole staré úly, podle jeho popisu snad nějaké almárky či tak nějak, nevím, úly jsem neviděl. Lámal jsem ho k tomu tyhle úly nabídnout na internetu k prodeji, případně že mu ten inzerát zadám, úl vyfotím atd. Než jsem ho k tomu zlomil, tak úly zlikvidoval.....
Tak když to tady čtu, uvažuji, jestli se on sám nepřipravil o nějakou stovečku či tisícovku, ten barák opravuje a peníze by se mu hodily, nebo jestli naopak, pokud tam byl mor, neušetřil nějakým včelařům jejich včelstva a jim a mně problémy.......

"stare nastavky jsem videl. Snad 3 roky odpocivaly bez vcel na stanovisti jizne od Prahy a vcelari v okoli s vcelarenim povetsinou skoncili.
Kdyz jsem nahledl dovnitr, ani mne prilis neprekvapilo proc tomu tak bylo. Z vostiho v prazdnych ramcich zustala cerna drt na dne, takze ani nebylo mozne zjistit, jestli tam byl mor - spise bych si tipnul, ze ano. Vsude byly zamotky zavijecu, vyplaseni cerni brouci s bilou teckou na kazde krovce se spechali ukryt, jen mali racci, vyckavali, co se bude dal dit. "

Kromě moru, který se přenáší i jenom troškou nečistotami, zbylým propolisem a voskem byly jinak na 99.9% tyhle úly čisté. Těch pár dalších nemocí, které by případně zůstaly v starých plástech či v uhynulém plodu v plástech, byly zlikvidovány zavíječi, kteří sežrali vosk či kožojedy, kteří zlikvidovali bílkovinné zbytky (tedy larvami zavíječů i kožojedů) Tento hmyz funguje v opuštěných úlech jako čistič od nemocí a u nepořádnějších včelařů jako pobídka likvidovat plásty z uhynulých včelstev a přebytečné plásty, aby aspoň získal vosk, dříve, než vosk zlikviduje zavíječ.
Jediná otázka je, jestli v době, kdy se v úlu ten hmyz rozmnoží a čistí to tam, nebude roznášet nějaké zárodky do okolí, to je ale věc spíše pro výzkumák.

U starých nástavkových úlů volně umístěných venku je velká pravděpodobnost, že buď se zjistí mor nebo že budou jinak od nákaz čisté. Totiž déle než 3 - 5 let nástavky bez dozoru umístěné venku, stříšku občas shodí vítr či zvědavec, prší do nich, nevydrží v použitelném stavu, aby je někdo koupil. Takže nebude moc velký problém si zjistit, jestli za posledních cca 5 let tam byl či nebyl mor.....
Kromě toho pokud ty úly byly otevřené, jako že neudržované úly často otevřené jsou, pravidelně každý rok v podletí či ve snůškové přestávce tam zalétávají zlodějky přilákány slabou vůní vosku a propolisu. Pokud by se jednalo o úl zamořený morem, nejspíš by tyto zlodějky mor přinesly do svých úlů a vzniklo by ohnisko....

Nebezpečné jsou podle mně v první řadě nepoužívané úly umístěné pod střechou, ve včelínech či v těch stodolách a podobně, protože tam mohou být ty úly staré desetiletí a nikdo už stoprocentně neví, jestli včely v nich skončily na mor nebo nějak jinak......
Jako ony úly po němcích.....

Prodejci zemědělských potřeb prodávají závěsné váhy které se dají použít na zdvihací zařízení. Mechanické za cca 800,- Kč a digitální cca 1200,- Kč. Sám používám tu mechanickou, má velký ciferník. Ta digitální bude asi přesnější. JK

Dobrý nápad, primeraná cena a splní účel. Bol som na novej včelnici v Maďarsku s 200 včelstvami, debničkového systému. Včelár zvolil na váženie včelstiev, teda každého úľa váhový systém, hlavne na zisťovanie váhového rozdielu (plus alebo mínus), pri zakrmovaní. Každý úľ má stanovenú jednotnú hmotnosť bez zásob, potom odváženému stavu pripočíta rozdiel npr. na výšku zimných zásob a pre každý úľ, odpadá kontrola na stonovenie momentálnych zásob.Kŕmi, kým nie sú zásoby na stanovenej výške.

Pre závesnú váhu vyrobil páku s hákom na konci, ktorá je postavená na na stojane veľkého "A", na ktorého vrchole je umiestnená tyč dlhá a vyvážená tak, aby pri tlaku smerom dole na jej konci zodvihol bez námahy bremeno-úľ a odčítal naváženú hodnotu. Na zavesenie úľa používa popruh s hákom .
Ideálna by bola fotka, ale nemal som fotoaparát.
Parametre stojana hlavne dĺžka dvíhacej tyče pred a za stojanom bola asi 1:3-4. Materiál, hlavne páka musí byť z materiálu, aby sa pri dvíhaní úľa neohýnala.

Zkuste tuto adresu:

http://www.almvizovice.cz/chovatelske-potreby/

Předminulého roku jsem jinde koupil dráž.
JK

Zajímavost.
To se mi už asi nestane, abych si vyfotil matku před odletem na oplodňáčku. Má nepravidelné označení, abych ji rozlišil od ostatních. Když už jsem měl možnost matku sledovat. Chtěl jsem si stopnout za jak dlouho se vrátí z letu, ale nedočkal se návratu.
Sama se přidala do oddělku ve skleněném úle, a zjistil jsem to při kontrole, ale zatím neklade.

http://leteckaposta.cz/929256793

B.V.

Starý materiál je lepší spálit. Před asi 20 lety jeden známý dostal od nějaké známé (staré babky v pohraničí) úly, že tam zbyly po Němcích, že je má ve stodole a už asi 50let jí tam překáží.
Po osazení včelami ve všech úlech propukl mor v plné síle. Takže přišel o všechno - i o své nové úly.
Pepa

Ještě jsem na netu našel docela zajímavý námět: http://web.telecom.cz/jova1/vaha/vaha.htm. A ještě digi balíková: http://www.evahy.eu/products/digitalni-balikova-vaha-jennings-jship-332/

Za cenu váhy Maja se dá pořídit digi balíková váha, např. u konráda, ale není to o umístění na včelnici a asi ani o trvalém umístění ve včelíně.
Závěsné váhy jsou mincíře (mechanické jsem našel) cca do 100 kg, elektronické sice také, ale cena je již přes 2000,. pak jsou ještě tzv.jeřábové váhy a ty jsou ještě dražší.

Dobry den,
stare nastavky jsem videl. Snad 3 roky odpocivaly bez vcel na stanovisti jizne od Prahy a vcelari v okoli s vcelarenim povetsinou skoncili.
Kdyz jsem nahledl dovnitr, ani mne prilis neprekvapilo proc tomu tak bylo. Z vostiho v prazdnych ramcich zustala cerna drt na dne, takze ani nebylo mozne zjistit, jestli tam byl mor - spise bych si tipnul, ze ano. Vsude byly zamotky zavijecu, vyplaseni cerni brouci s bilou teckou na kazde krovce se spechali ukryt, jen mali racci, vyckavali, co se bude dal dit.

Takze dekuji za upozorneni, nasledky by asi nebyly pro vcely zavidenihodne.

Jeste si necham poradit od zkusenych ohledne ulu.
Potrebuji vcely do sadu kvuli jablonim, a pokud by daly navic jeste trochu medu na ochutnani, ukol by splnily na 200%.
Nechci vyvolavat nabozenske valky mezi vyznavaci tech jedinych pravych ulu. Tihnu instinktivne ke ctvercovemu Optimalu, kombinaci nizsich a vyssich nastavku.
A s prosklenim (jako podstatne vhodnejsi nahrade televize, kterou jsem prave pred 10 lety definitivne odepsal po predchozim tv maniactvi) abych bez ruseni vcel a rozebirani alespon ze zacatku neco videl, co se deje.

Kolik tady ciha nevyhod/komplikaci ? Vitam Konstruktivni oponenturu zameru.
Diky. A. Drtik

Vruty jsou zase na obtíž v medometu , zachytávají v jeho výpletu koše Pepan

Ja používam medzerníky klince do širokou hlavičkou na uchytávanie térového papiera. Vbíjam ich striedavo- obojstranne (predvŕtam dierky) na bočné latky do ich stredu (na výšku) po jednom klinci, potom sa nezachytávajú na výplet stien koša.
Širokú hlavičku (a to aj u skrutke-vrutu) využívam pri vytáčaní, rámik nevkladám do výpletu (jedna strana plástu vždy kopíruje výplet, netrhá sa)), ale rámik zakvačím na rám výpletu. Ide to rýchle, aj pri otáčaní rámiku pri jeho vytáčaní, ak použijem na medzerník skrutku-vrut, môžem aj ten takisto využiť.

Já třeba používám nařezané zbytky (odpadu)při výrobě bočních a dolních lišt rámků.Nařežu je na 9mm,spodní konec seříznu do pokosu a dvěma hřehíčky cca20-25 mmpřibiju na rámek.Na levé straně dopředu a na pravé dozadu.Ať točím rámek jak točím,splést se nemohu.Je to po složeni v úle stále jednoduchá náhraha Hofmanova rámku.Zpracuji odpad,nemusím kupovat mezerníky,délku laťěk (mezerníků si určim dle svého uvážení.Zdravím

>Pokud má někdo zdvihací zarízení na úly, tak by se asi dala použít osobní váha i bez úprav.<
-----------------------------------------------------------
Prodejci zemědělských potřeb prodávají závěsné váhy které se dají použít na zdvihací zařízení. Mechanické za cca 800,- Kč a digitální cca 1200,- Kč. Sám používám tu mechanickou, má velký ciferník. Ta digitální bude asi přesnější.
JK

Myslím,že pro značení matek se nějak zapomíná na šelak.To není marný prostředek při úměrné hustotě.A je neškodný pro včely.Zdravím.

Počítám li dobře Tak hřeben stojí 13 Kč do 4 nástavků je to 8 kusů to je 104. 100mezerníků je 35 Kč a udělám s tím 50 rámků Při nástavkovém včelaření jsou spodní mezerníky jen na obtíž. Vruty jsou zase na obtíž v medometu , zachytávají v jeho výpletu koše

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Za??te?n?k
> Datum: 26.5.2010 15:01:34
> ----------------------------------------
> http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelarsky_obchod.php?start=0&id=1204302485
> &cat=potreby-pro-vyrobu-a-udrzbu-ramku-a-ulu
>
> dole na stránce
>
> Levnější variantou mezerníků může být použití krátkých vrutů s širokou
> hlavou. Do každého nástavku, na hranu kde dosedají ouška rámků, se musí
> podle šablony zašroubovat krátké vruty se širokou hlavou (používají se na
> šrubování plastových doplňků střech), které plní funkci mezerníků/hřebenů.
> Samozřejmě se musí předvrtat. Údajně to funguje dobře, sám nemám
> vyzkoušeno.
>
>
>

A kam jinam by se už měly dávat , když ne do plodiště?

Jitka Eichlerová (212.158.158.50) --- 26. 5. 2010
Agátový med

Prosím Vás, kde si můžu objednat pravý, kvalitní agátový med? Slyšela jsem, že je moc dobrý, tak bych jej chtěla vyzkoušet. Můžete mi o něm , také něco napsat? Děkuji Vám za odpověď. S pozdravem Eichlerová Jitka
xxxxxxxxxxxxxx
Akátový med inzeruje na svých stránkách p. Sedláček z Bučovic (http://www.vcelarstvisedlacek.cz/), ovšem je to nabídka z loňského roku. Nicméně akát se to právě chystá rozbalit, takže ...
Medu blíž! Jiří

Napište bydliště, někdo se Vám ozve..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jitka Eichlerov? <Jitka.Echlerova/=/seznam.cz>
> Předmět: Ag?tov? med
> Datum: 26.5.2010 15:42:19
> ----------------------------------------
> Prosím Vás, kde si můžu objednat pravý, kvalitní agátový med? Slyšela jsem,
> že je moc dobrý, tak bych jej chtěla vyzkoušet. Můžete mi o něm , také něco
> napsat? Děkuji Vám za odpověď. S pozdravem Eichlerová Jitka
>
>
>

Právě kvůli menší práci a námeze jsem přešel na "volejníkův" systém. Rámky nedrátkuji, mám dobrý medomet, nepoškodí ani panenské rámky, které pro med preferuji. V horní loučce je drážka, do které se mezistěna zataví, jde to velmi rychle když se rozpustí více vosku a štětcem se rozpuštěný vosk nanáší, asi udělám nějaké to video. Hřebeny stojí dle materiálu pozink cca 10kč, nerez 20kč. Já jsem chtěl nerez, protože pozink oxiduje kyselina mravenčí a to s emi nelíbilo. pomůcky na čištění drážek taky jednoduché, v případě zájmu nějak zdokumentuji a popíšu.
připevňování mezestěn laťkou je jiná možnost, používá př. pan Klukas, taky dobré, ale složitější výroba...
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: HI <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Za??te?n?k
> Datum: 26.5.2010 14:47:22
> ----------------------------------------
> Nemáte prosím přehled, na kolik Kč tak ty distanční hřebeny vycházejí,
> nevidím na stránkách pana Sapáka ceník? Asi to dost ušetří práci s
> mezerníkováním. Zkouším taky 39x17, drátkujete tuhle malou mírku, nebo už
> plásty bezpečně drží i bez toho? Rámečků je potřeba hodně a udělat opravdu
> jen čistě rámeček a nahoru proužek mezistěny, tenkou lajsničku nebo V, hmm
> to by mohlo taky ušetřit spoustu práce.
> Zdravím svého času zde oblíbeným heslem: Racionalizaci zdar!
> (Ale nerad bych si naběhl pro samou racionalizaci na hromadu problémů a
> práce navíc ;))
> Honza Indra
>
>
>

Prosím Vás, kde si můžu objednat pravý, kvalitní agátový med? Slyšela jsem, že je moc dobrý, tak bych jej chtěla vyzkoušet. Můžete mi o něm , také něco napsat? Děkuji Vám za odpověď. S pozdravem Eichlerová Jitka

pardon
Levnější variantou hřebenů, ne mezerníků.

http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelarsky_obchod.php?start=0&id=1204302485&cat=potreby-pro-vyrobu-a-udrzbu-ramku-a-ulu

dole na stránce

Levnější variantou mezerníků může být použití krátkých vrutů s širokou hlavou. Do každého nástavku, na hranu kde dosedají ouška rámků, se musí podle šablony zašroubovat krátké vruty se širokou hlavou (používají se na šrubování plastových doplňků střech), které plní funkci mezerníků/hřebenů. Samozřejmě se musí předvrtat. Údajně to funguje dobře, sám nemám vyzkoušeno.

Nemáte prosím přehled, na kolik Kč tak ty distanční hřebeny vycházejí, nevidím na stránkách pana Sapáka ceník? Asi to dost ušetří práci s mezerníkováním. Zkouším taky 39x17, drátkujete tuhle malou mírku, nebo už plásty bezpečně drží i bez toho? Rámečků je potřeba hodně a udělat opravdu jen čistě rámeček a nahoru proužek mezistěny, tenkou lajsničku nebo V, hmm to by mohlo taky ušetřit spoustu práce.
Zdravím svého času zde oblíbeným heslem: Racionalizaci zdar!
(Ale nerad bych si naběhl pro samou racionalizaci na hromadu problémů a práce navíc ;))
Honza Indra

Jirko, jestli můžu jedno doporučení, nedávej vysoké rámky do plodiště.
> ------------ Původní zpráva ------------ rozměry rámků =2x více starostí. Spíš zkus uvažovat o distančních hřebenech, mám je pár let od pana Sapáka a díky to mu, že zabezpečí přesnou polohu rámků ve všech nástavcích a že mezi nástavky včely prostaví trubčinou tak ve finále včely mají 1m vysoké plásty bez jakýchkoliv překážek jsem s tím velmi spokojený. Mám také 39*17 taky taky palubkové..
Radek


> Od: Jirka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Za??te?n?k
> Datum: 26.5.2010 12:31:06
> ----------------------------------------
> Také se mi líbil langstroth 159, ale kvůli medometu, kam se mi langstroth
> nevejde, jsem skončil u míry 39x17 se zateplenými nástavky. Selským
> výpočtem mi pak také vyšlo, že za dobu životnosti zatepleného nástavku si
> tento sám na sebe vydělá sníženou spotřebou cukru při zimování. Údaje jsem
> čerpal z dostupné literatury, ale přesný zdroj momentálně nevím, hledal
> bych to dlouho. Jen ten počet malých rámků je enormní, a zvažuji vysoké
> rámky (39x27,5) pro plodiště (kombinovaný způsob) při dalším rozšiřování
> počtu včelstev.
>
>
>

odkaz na diskusi na včelařském fóru jako inspirace

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Vcelarska-vaha?highlight=v%C3%A1ha

Také se mi líbil langstroth 159, ale kvůli medometu, kam se mi langstroth nevejde, jsem skončil u míry 39x17 se zateplenými nástavky. Selským výpočtem mi pak také vyšlo, že za dobu životnosti zatepleného nástavku si tento sám na sebe vydělá sníženou spotřebou cukru při zimování. Údaje jsem čerpal z dostupné literatury, ale přesný zdroj momentálně nevím, hledal bych to dlouho. Jen ten počet malých rámků je enormní, a zvažuji vysoké rámky (39x27,5) pro plodiště (kombinovaný způsob) při dalším rozšiřování počtu včelstev.

Před lety měl Vast-Oil v nabídce také váhu hydraulickou za cenu cca 1600,-Kč, ale dnes v nabídce už není. Ale asi by se dal podomácku nějak zbastlit. Kdysi byl návod v Urob si sám č.10 (r.1970?). Pokud ho nějaký pamětník má, možná by byl ochoten návod oscanovat a zveřejnit na těchto stránkách.
Digi váhy jsou o úplně jiných cenových relacích.
A i možnosti využití osobní váhy se zde už probíraly, jen si nejsem jistý, že se dospělo k nějakému realizovatelnému řešení-zalistujte diskuzí.Pokud má někdo zdvihací zarízení na úly, tak by se asi dala použít osobní váha i bez úprav. Úl by na ní nebyl umístěn trvale, ale nazvedl by se, zvážil a váha by se zase vyjmula.
Na stránká J.Jindry je něco o orientačním vážení pomocí mincíře )snadná dostupnost a cena kolem 100,- -200,-Kč.
Tolik pro inspiraci.

Tyhlety pigmenty , které přeměňují "neviditelné" UV záření na viditelné světlo jsou stále dostupnější. Už roky s nimi běžně blbne mládež na diskotékách a podobně, teď přišla řada na značky pro matky.

Tak nevím, u mých matek zakrývají české opalitové značky přibližně celou hruď, takže nevidím v nich žádný problém. Navíc ty nové fluoreskující značky, které prodává třeba Sedláček, ale i jiní (http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelarsky_obchod.php?start=30&id=1203620761&cat=pomucky-pro-chov-matek-a-tvorbu-oddelku) jsou opravdu dobře viditelné. Musím ocenit, že je to dobrý nápad a vylepšení, zelená je opravdu velice dobře viditelná, s modrou zatím nemám zkušenost, protože jsem ještě letošní matky neznačil.

Tiché výměny si obvikle všimnou jen ti co mají značené matky Pak zjistí, že to není tak vzácná věc a že se děje po celou sezónu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Re: Rojen?
> Datum: 26.5.2010 11:03:12
> ----------------------------------------
> Pazdera :že se tady v diskuzi dělá ze vzácné události běžná věc.
>
>
> Ano tichá výměna koncem května je vzácnost, a ještě vzácněji na ni včelař
> narazí.
>
> Rojení je více než běžné.
>
> Nejjistějším rozdílem mezi tichou výměnou a rojením je stavba, jestliže
> včelstvo staví jde o tichou v. jestliže nestaví jede o rojení.
> Ze by rojení přešlo v tichou výměnu to jsem nezažil a slyším to prvně v
> zivote.
> J.B.
>
>
>

Zde:
http://www.lyson.com.pl/lang_cz/p3028777_znaeky--5-let.html
letošní modrá moc výrazná není, ale ty ostatní opravdu skoro "svítí" ...
K. Čermák

Znacím matky acet. barvou.

koupil jsem matky s výraznými opalitovými značkami.
Jsou větší než ty z Dolu mají průměr asi jako hruď matky a hlavně jejich barva je jakoby fosforescentní, ůplne svítí.
Ačkoliv matky často nehledám jsou takto oznacené matky na plástu mnohem lépe vidět a mohu tak při manipulaci s plásty dát větší pozor.
Vyrobeny jsou snad v Polsku.
Nevíte kde se dají koupit _
děkuji
J.B.

"Tak to není oponentura. Jde o vyšší chov. Pochybuji, že někdo takový
materiál běžně má. Proto ta jedna promile a ne na 100%. Pro
nezkušeného v tomto vláknu diskuze to znamená, že jeden matečník
přehlídne jak nic, proto tichá, ale jestli vidí chumáč matečníků a
špekuluje o tichosti, musí u sebe vydedukovat ten meaning."

___________________________________________________________

Včelař ekonomicky závislý na včelách si přece nemůže dovolit vyrojení většiny stavu,takže je v jeho zájmu aspoň částečně takový nebo podobný materiál vlastnit ve svém chovu,je to součást protirojových opatření.Střelil bych od boku,že těch promile nebo spíš procent je víc,není to jen výsada vyšších chovů,ale i technologií,a navíc trubci od matek F1 nesou geny rodičů z kontrolovaného páření(inseminace).Dolet trubců na trubčí shromaždiště je rovněž značný,takže tyto geny se nesou často na poměrně značné vzdálenosti(údaj z literatury je až 60 km),takže ta prošlechtěnost se teoreticky projevuje v různé míře i v různých chovech.Když pominu různé jiné vlivy,tak to s tou tichou výměnou teď není tak mimořádně vyjímečné,i když zcela běžné také úplně ne.
Zdraví Pavel

Omlouvám se vypadlo mi k
Pazderka:

Pazdera :že se tady v diskuzi dělá ze vzácné události běžná věc.


Ano tichá výměna koncem května je vzácnost, a ještě vzácněji na ni včelař narazí.

Rojení je více než běžné.

Nejjistějším rozdílem mezi tichou výměnou a rojením je stavba, jestliže včelstvo staví jde o tichou v. jestliže nestaví jede o rojení.
Ze by rojení přešlo v tichou výměnu to jsem nezažil a slyším to prvně v zivote.
J.B.