Včelařská konference

Presne tak, potvrzuji stejne zkusenosti,
ty univerzaly jsou asi uz tak netesne, ze vetraji celou plochou, takze plisen nevznika tak intezivne, jako v novych- tesnych ulech.

PZ

Taky potvrzuji. Před 14ti dny jsem je přendavala do nového úlu a byly jako beránci. Uplynulý víkend při nasazování medníku jsem schytala 20 žihadel. Potěšilo mě, že v tom nejsem sama a snad to samo přejde.
Hanka
-----------
V neděli večer za šera jsem byl ve včelách a liboval jsem si. Bez jediného bodnutí. Ale pokud to bude jako jiné roky, přijde za chvíli čas, kdy budu dostávat žihadla i pár metrů od úlu.
Je to snad nějakými postřiky, co dělají zemědělci v tuto dobu - před či při rozkvětu řepky - protože to pozoruji hlavně na stanovištích kde je poblíž pole, doma u lesa ani moc ne.

Karel

Vase amaterske truhlarske zkusenosti se plne shoduji s mymi :-)

Trochu vice zacinam uvazovat o ''Liebigove'' konstrukci drevenych nastavku
- alespon vyzkouset. Zkusenost s uteplenymi sololit-palubka mi ukazuje jak
jsou tyto nastavky stale - ta konstrukce a mnozstvi sponek - to proste
sedi.
Mluvim o VN, u NN kde udelam nastavek z jednoho prkna namam takoveto drobne
problemy.

Cinkovy spoj by byl bezva ale koukam i na jednoduchost vyroby vzhledem ke
svym moznostem..

T.H.


> Teď mám na hráni na
> sušení i douglasku,tak jsem na ni zvědavý.Tolik zkušenosti z amatérského
> truhlaření.
> Zdraví Pavel.
>

" Diky za info, kdyby se nekdy naskytla moznost dostat se k topolu budu na to
myslet"

Co já mám zkušenosti s topolovým dřevem - měli jsme z něho zadovákové baterie v kočovném včelíně plus jsem z něho dělal nějaké drobnější věci, tak z hlediska praskání je topol levnější a horší alternativa smrku. Navíc topol, co jsme měli, byl z nějaké boulovaté spodní části kmene, kde vlákna dřeva byla zvlněná jako moře za bouřky, uříznout nějaké prkýnko, které by bylo po celé délce podélně ve směru vláken bylo nemožné, neupravený hřebík - s neztupenou špičkou takové prkýnko spolehlivě rozštípnul. Topolové dřevy se taky ochotně štípe i přes vlákna. Lepení a přibíjení tenkými hřebíčky odštípnutých rožků nazpátek byla běžná věc. Jako kontrastně namořená okrasná dýha nebo masív je toto dřevo perfektní, ale na nějaké funkční věci se moc nehodí. Další nevýhoda je nižší odolnost tohoto dřeva proti smrkovému k hnilobě, naopak výhoda u nástavků je lehkost tohoto dřeva.
Jednalo se o dřevo - nařezané fošny z kmenů o průměru nejméně 50 cm z těch obrovských tuším černých topolů, co vyrůstají občas u našich řek. Připouštím, že z nějakých jiných topolů menšího průměru a jiného druhu může být to dřevo odlišné.....
Mnohem větší vliv než u smrkového dřeva tam bude mít vlhkost dřeva - lidoví řezbáři používali topol na výrobu dřevěného nádobí, to ale řezali z uplně mokrého dřeva máčeného ve vodě, za takových podmínek topol zřejmě nepraská.
A je citlivější na ostrost nástrojů než smrk.
Doporučuji vyzkoušet, tyto dřeva jsou prostě trochu jiná než smrk, mohou i vyhovovat víc než smrk, ale příliš na tyto dřeva nespoléhat. Dost těchto měkkých listnatých dřev se dá vytáhnout z měkkého palivového dřeva prodávaného na topení.

"Vcera jsem se zrovna kochal jak mi zase pekne popraskaly smrkovy nastavky
2cm 39x24. Je to holt plocha... a staci jedno nevhodne prkno ve
sparovce... trocha slunce z venku a voda zevnitr..."

___________________________________________________________


Na nástavky používám borovici vejmutovku,pokud možno nespárovanou,a nepraská.Čepování zadrží i ohýbání nebo kroucení,a to mám nástavky vysoké až 29,5 cm.
Dříve jsem vyzkoušel i smrk,červenou i černou borovici a dokonce stříbrný smrk.Praská a pracuje i dobře vyschlý smrk,stříbrňák trochu méně,ale zase je těžký,stejně jako černá borovice,která nepraská,ale o to víc pracuje a musí se opravdu dobře vysušit.Nejlepší zkušenosti mám s vejmutovkou,dobrá je i červená borovice,ze které ale víc padají suky(ty se musí vyvrtat a vylepit),a navíc nebývají rovná vlákna(roste křivě).Teď mám na hráni na sušení i douglasku,tak jsem na ni zvědavý.Tolik zkušenosti z amatérského truhlaření.
Zdraví Pavel.

Taky potvrzuji. Před 14ti dny jsem je přendavala do nového úlu a byly jako beránci. Uplynulý víkend při nasazování medníku jsem schytala 20 žihadel. Potěšilo mě, že v tom nejsem sama a snad to samo přejde.
Hanka
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Agresivita v?iel
> Datum: 29.4.2010 08:04:58
> ----------------------------------------
> Já to začal pozorovat poslední dny také útočí kdykoliv kolem projdu. Že by
> Eyjafjallajokull, možné je všechno.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.sk>
> > Předmět: Agresivita v?iel
> > Datum: 29.4.2010 07:48:39
> > ----------------------------------------
> > To čo zažívam s útočnými včelami tohoto roku, to som za 53rokov chovu včiel
> > nezažil. Na každé otvorenie úľa musím byť pripravený ako ako astronaut na
> > mesiaci a ak tomu ten najsilnejší dym, ale ani to nepomôže, dymu sa neboja
> > a nič im to nehovorí. A je jedno či je to relatívne slabé včelstvo alebo
> > silné, len čo prídem na včelnicu už ma pred bránou čakajú jedovatí satani
> > sprevádzajú ma na každom kroku s útočným zvukom, ktorý sa nedá zameniť s
> > ničím iným. Obrazne povedané, ak ich zabijem 100, tak o chvíľu ich máte 200
> > a táto špeciálna suita Vás sprevádza od ráno do večera a nie ich je 200 ale
> > i tisíc. keď odchádzam na obed, tak ma sprevádzajú aj 200-300 m a to idem z
> > kopca na bicykli.
> > Zdôrazňujem, že nejde o jedno včelstvo, ale o každé zo 75-tich a to aj
> > vtedy keď idem rovno z vane.
> > Pritom je znáška z ovocných stromov a začala kvitnúť repka ozimná, med je
> > aj v plodiskách aj v medníkoch, žiadna finta " nechajte včely nasať medu"
> > pre ne neplatí.
> > Vysvetliť sa nedá žiadnym bežným spôsobom, asi sú na slnku silné
> > protuberancie, ktoré ovplyvňujú život a vyvolávajú agresivitu včiel.
> > Včelstvá sú neobyčajne silné, pritom nachádzam menej trúdieho plodu ako po
> > minulé roky, to čo tvrdím ja, hovoria aj iní včelári.
> >
> > O chvíľu odchádzam bojovať na "front", plne vystrojený a vyzbrojený
> > pripravený dokončiť to, čom som začal pred týždňom, založiť ešte 10
> > peľochytov a urobiť zámenu debničiek, s vložením Ms.
> >
> > Je zaujímavé, že som zatiaľ našiel jednu otvorenú MB ale ak sa to začne
> > rojiť, tak to bude môj koniec, agresivitu nestlmilo ani vkladanie
> > medzistien.
> > Je to tak i u vás? Anton
> >
> >
> >
>
>
>

V sobotu jsem dával stavební rámky a byly jak beránci. Od pondělka mě honí po zahradě jak psa.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Agresivita v?iel
> Datum: 29.4.2010 08:13:13
> ----------------------------------------
> Moje včely jsou klidnější než jiné roky. Letos na jaře ale i loni na podzim
> a v pozdním létě.
>
>
>

Diky za info, kdyby se nekdy naskytla moznost dostat se k topolu budu na to
myslet

Mel jsem olsi v horsi kvalite tak jsem z toho nabouchal nastavky a zatim
taky dobry...

Vcera jsem se zrovna kochal jak mi zase pekne popraskaly smrkovy nastavky
2cm 39x24. Je to holt plocha... a staci jedno nevhodne prkno ve
sparovce... trocha slunce z venku a voda zevnitr...

T.H.


> Máte pravdu, zkuste použít topol.
>
> jipajo
>

Zdravím kolego Turčáni.Tady,o několik set km dál,na podřipsku(nevím,odkud jste,podle mluvy jižnější Slovensko předpokládám),je ve včelách stejný klid jako jiné roky,stále se dá pracovat ve včelách bez klobouku a jiných ochranných pomůcek(v kraťasech a tričku),mírnost je převážně na známce 1,vyjímečně 2.Síla včelstev je letos vynikající,staví jako o život(včera už jsem začal přidávat druhý NN jen mezistěn,ten první už je v některých případech téměř vystavěný),odhadem už si přinesly a mají uloženo z ovocných stromů do rozkvětu řepky až 15 kg zásob.
Letošní snůška zatím vypadá slibně.
Pavel.

Moje včely jsou klidnější než jiné roky. Letos na jaře ale i loni na podzim a v pozdním létě.

Já to začal pozorovat poslední dny také útočí kdykoliv kolem projdu. Že by Eyjafjallajokull, možné je všechno.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.sk>
> Předmět: Agresivita v?iel
> Datum: 29.4.2010 07:48:39
> ----------------------------------------
> To čo zažívam s útočnými včelami tohoto roku, to som za 53rokov chovu včiel
> nezažil. Na každé otvorenie úľa musím byť pripravený ako ako astronaut na
> mesiaci a ak tomu ten najsilnejší dym, ale ani to nepomôže, dymu sa neboja
> a nič im to nehovorí. A je jedno či je to relatívne slabé včelstvo alebo
> silné, len čo prídem na včelnicu už ma pred bránou čakajú jedovatí satani
> sprevádzajú ma na každom kroku s útočným zvukom, ktorý sa nedá zameniť s
> ničím iným. Obrazne povedané, ak ich zabijem 100, tak o chvíľu ich máte 200
> a táto špeciálna suita Vás sprevádza od ráno do večera a nie ich je 200 ale
> i tisíc. keď odchádzam na obed, tak ma sprevádzajú aj 200-300 m a to idem z
> kopca na bicykli.
> Zdôrazňujem, že nejde o jedno včelstvo, ale o každé zo 75-tich a to aj
> vtedy keď idem rovno z vane.
> Pritom je znáška z ovocných stromov a začala kvitnúť repka ozimná, med je
> aj v plodiskách aj v medníkoch, žiadna finta " nechajte včely nasať medu"
> pre ne neplatí.
> Vysvetliť sa nedá žiadnym bežným spôsobom, asi sú na slnku silné
> protuberancie, ktoré ovplyvňujú život a vyvolávajú agresivitu včiel.
> Včelstvá sú neobyčajne silné, pritom nachádzam menej trúdieho plodu ako po
> minulé roky, to čo tvrdím ja, hovoria aj iní včelári.
>
> O chvíľu odchádzam bojovať na "front", plne vystrojený a vyzbrojený
> pripravený dokončiť to, čom som začal pred týždňom, založiť ešte 10
> peľochytov a urobiť zámenu debničiek, s vložením Ms.
>
> Je zaujímavé, že som zatiaľ našiel jednu otvorenú MB ale ak sa to začne
> rojiť, tak to bude môj koniec, agresivitu nestlmilo ani vkladanie
> medzistien.
> Je to tak i u vás? Anton
>
>
>

> Je to tak i u vás? Anton
>
Ja s bodavosti vzdy bojoval, letos si libuju. Jeste jsem nevzal rukavice a
zavoj mam jen prehozen pres hlavu, ani ho nezandavam pod triko. Vim o dvou
ostrejsich bednach, ktere rychleji startujou a par zihadel rozdaj ale je to
unosne...
Predchozi dve sezony nebylo mozne na stanovisti po dedovi chodit bez ujmy
ani za uly, letos pohoda. Puvodnich matek ale zbylo uz pomalu...
T.H.

Když jsme u té vlhkosti
V letošním roce byla vhkost a plíseň téměř ve všech úlech a bylo úplně jedno jaký způsob větrání mají. Ani síta ve dně tomu nezabránily. Nejlépe z toho v tuto zimu vyšly ty zatracované moravské univerzály. Tam bylo sucho, navzdory všem učenostem které je zavrhojí.

Antone zase jsi rychle reagoval a prakticky jsi nečetl co jsem napsal.Sololitových nástavků mám cca 500- 600 a kdyby mě nevyhovovaly neměl bych je. Nebavíme se však o nástavcích, ale o dnech a tam by u mě byl sololit materiálem poslední volby. Zdraví R. Stonjek

Ale nemám problém ani s úľovými dnami a nemám ich impregnované, sú len lepšie izolované a keď aj, tak včelám je to jedno.

To čo zažívam s útočnými včelami tohoto roku, to som za 53rokov chovu včiel nezažil. Na každé otvorenie úľa musím byť pripravený ako ako astronaut na mesiaci a ak tomu ten najsilnejší dym, ale ani to nepomôže, dymu sa neboja a nič im to nehovorí. A je jedno či je to relatívne slabé včelstvo alebo silné, len čo prídem na včelnicu už ma pred bránou čakajú jedovatí satani sprevádzajú ma na každom kroku s útočným zvukom, ktorý sa nedá zameniť s ničím iným. Obrazne povedané, ak ich zabijem 100, tak o chvíľu ich máte 200 a táto špeciálna suita Vás sprevádza od ráno do večera a nie ich je 200 ale i tisíc. keď odchádzam na obed, tak ma sprevádzajú aj 200-300 m a to idem z kopca na bicykli.
Zdôrazňujem, že nejde o jedno včelstvo, ale o každé zo 75-tich a to aj vtedy keď idem rovno z vane.
Pritom je znáška z ovocných stromov a začala kvitnúť repka ozimná, med je aj v plodiskách aj v medníkoch, žiadna finta " nechajte včely nasať medu" pre ne neplatí.
Vysvetliť sa nedá žiadnym bežným spôsobom, asi sú na slnku silné protuberancie, ktoré ovplyvňujú život a vyvolávajú agresivitu včiel. Včelstvá sú neobyčajne silné, pritom nachádzam menej trúdieho plodu ako po minulé roky, to čo tvrdím ja, hovoria aj iní včelári.

O chvíľu odchádzam bojovať na "front", plne vystrojený a vyzbrojený pripravený dokončiť to, čom som začal pred týždňom, založiť ešte 10 peľochytov a urobiť zámenu debničiek, s vložením Ms.

Je zaujímavé, že som zatiaľ našiel jednu otvorenú MB ale ak sa to začne rojiť, tak to bude môj koniec, agresivitu nestlmilo ani vkladanie medzistien.
Je to tak i u vás? Anton

Tak za tu jsem dal 400 a je na prd, Nerez je měká ohývají se hroty jehel. Z tohu důvodu jsou jehly silnější a proto i práce s ní namáhavější.
Má i ručku z nerezi a protožě je moc hladká točí se v ruce. Musí se držet větší silou a bolí z toho ruka. Posedlost nerezí jak tomu říkám já Tady nic neznamená Na počkození medu železem je tředa poměrně dlouhá doba styky s tím materiálem a to ta vidlička určitě není U nádob je to něco jiného.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jakou odv??kovac? vidli?ku?
> Datum: 28.4.2010 22:05:39
> ----------------------------------------
> hlavně nerezovou....
>
>
>

"Lesnická veřejnost - proti ohryzu kmene Nivus, Recervin, případně morsuvin. Proti ohryzu větví(především hlavního vrcholu) Morsuvin,StopZ, Stopkus,Cervakol extra.
Nebo plastové chrániče kmenů-dají se sehnat na pile."

No, nezáleží moc na tom, z kterého ovocného stromu ten pyl je, hlavně že v tuto dobu je. Na stanovišti v cizím lese bych to viděl na ty rostliny, které ochranu proti zvěři zas tak moc nepotřebují. Tady u nás v poměrně chladném kraji je perfektní myrobalán, je odolný k mrazíkům a spolehlivý, vzhledem k době květu kombinovaný s třešní ptáčnicí a doplňkově trnkou. Ptáčnice a trnka u nás roste spousty v lese a myrobalán na dost místech kolem místních cest z neudržovaných alejí, stačí si jen zajít a vykopat stromeček. Když už nechce být člověk puntičkář a nesadí tyto stromy ze semene. Na jižní Moravě by se místo myrobalánu mohla hodit i nějaká zplanělá meruňka.
Jabloně a hrušně bych viděl na osázení spíš ve vlastním lese nebo na znovuoživení starých alejí a na podobných místech.
Zajímavý by byl taky projekt "ovocného" lesa, plošně hustě vysázené jabloně a hrušně pro produkci kvalitního tvrdého dřeva. Některé, zejména starší odrůdy hrušní a jabloní mají být dostatečně vzrůstné k tomu, aby obstály v regulérním lese, jen je vytypovat a dořešit rozumný způsob hromadného získání sazenic. A dořešit potom problém plodů, aby se takové místo nestalo na podzim shromaždištěm všelijakých pochybných existencí, toužících vydělat na nehlídaných, i když nekvalitních plodech. Včelařsky by to bylo určitě velice cenné území.... To je ale už něco jiného než vysazení nějakého stromku kvůli pylu na jaře.....

Varoa tolerance je jen název, . Ono také nejde nejen o to co to ta složenina přesně vyjadřuje, ale v praxi to musí být také vyslovitelné v běžné mluvě. V žádném případě to neznamená, že takovému včelstvu nevadí, ale, že jej v nějaké míře dokáže samo nějak omezovat. K tomu by mohlo vést více cest .
Příkladně:
1) Prodloužení života letních včel by znamenalo méně generací kleštíka. 2) Zkrácení vývoje včely by příkladně znamenalo jeho nedokonalý vývoj. atd.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <jipajo/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Varro?za zat?m
> Datum: 28.4.2010 19:15:09
> ----------------------------------------
> R.K.napsal: Pokud bych já komukoliv doporučoval nákup matek, tak vždy jen
> tam, kde mi budou schopni říct, jak se zabývají varroatolerancí.
>
> Bylo by to super. U lidí, psů, koček a jiného zvířectva být tolerantní k
> blechám, vším, svrabu a jiným potvůrkám. Co by zbylo kdybychom se
> nebránili. Např králík se svrabem v uších pojde. Je blbost operovat s
> nějakou varoatolerancí, když všichni víme jak napadené včelsvo bez pomoci
> člověka dopadne. Zde je nanejvýš nutné hledat takový kmen, který by uměl
> kleštíka zakousnut a vyhodit z ůlu. Takový zatím není, jakože není
> varoatolerance!!!
>
> jipajo
>
>
>

Antone zase jsi rychle reagoval a prakticky jsi nečetl co jsem napsal.Sololitových nástavků mám cca 500- 600 a kdyby mě nevyhovovaly neměl bych je. Nebavíme se však o nástavcích, ale o dnech a tam by u mě byl sololit materiálem poslední volby. Zdraví R. Stonjek

Jestliže mají naše včely tolik roztočů jako toulavý pes blech, tedy roztoče tolerují a tak varroatolerantní včely nemusíme hledat. Ty máme všichni. Co tedy chceme?
-----------------
Aby to stejně jako toulavý pes vydržely.
Stejně jako toulavý pes, téměř bez léčení - tedy s minimem léčení. To by pro začátek stačilo.

:-)

Karel

No já nevím. Bez vody jako člověk nevydržíte moc dlouho, pokud budete
v průvanu, tak se záněty také a jestli se omezí vzdušná vlhkost pod
určitý životní minimum, tak za určitý časový úsek můžete zemřít také
na dehydrataci. Takže o jaké vlhkosti mluvíte Vy? O vodě která teče do
úlu během deště, nebo o spodní vodě a různém šíření a růstu různých
hub parazitujících na úlových prostorách. Jde o slučitelné aspekty
nebo dvě různá kritéria? Nepatří to dokonce místo nějakých udělátek a
"zlepšováčků" den, lépe jako základní kritérium výběru stanoviště a
dlouhodobá volba typu a ochrany úlů a prevence proti vnějším
výchylkovým vlivům?

Vysvětlujte.
_gp_

28.4.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> Asi mame na mysli kazdy jinou vlhkost :]
>
> 2010/4/28 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>
>> Protože bez vody není život.
>> _gp_
>>
>> 28.4.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
>> > A proc by vcely mely met rady vlhko?
>> >
>> > 2010/4/28 P.K. <e-mail/=/nezadan>
>> >
>> >> Ak sú úľové zostavy dobre upravené na odvod vlhkých pár, úľ je suchší
>> ako
>> >> z
>> >> dosák. A.T.
>> >>
>> >>
>> >> já měl za to,že včely maj to vlhko rády a vytvářej si ho pro svou
>> >> pohodu,nebo to je jinak a je to první případ ,kdy v přírodě vzniká něco
>> >> zbytečně. P.K.
>> >>
>>

Pokud nahážu do včelstva 1.4., 100 samiček roztoče varroa a včelstvo
to snese a bude bez újmy žít pořád stále dále, je to podle všeho asi
varroatolerantní včelstvo, protože sneslo a odolalo tlaku roztoče
Varroa.

>>Co jsou varroatolerantní včely?

Asi mame na mysli kazdy jinou vlhkost :]

2010/4/28 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> Protože bez vody není život.
> _gp_
>
> 28.4.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> > A proc by vcely mely met rady vlhko?
> >
> > 2010/4/28 P.K. <e-mail/=/nezadan>
> >
> >> Ak sú úľové zostavy dobre upravené na odvod vlhkých pár, úľ je suchší
> ako
> >> z
> >> dosák. A.T.
> >>
> >>
> >> já měl za to,že včely maj to vlhko rády a vytvářej si ho pro svou
> >> pohodu,nebo to je jinak a je to první případ ,kdy v přírodě vzniká něco
> >> zbytečně. P.K.
> >>
>

Protože bez vody není život.
_gp_

28.4.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> A proc by vcely mely met rady vlhko?
>
> 2010/4/28 P.K. <e-mail/=/nezadan>
>
>> Ak sú úľové zostavy dobre upravené na odvod vlhkých pár, úľ je suchší ako
>> z
>> dosák. A.T.
>>
>>
>> já měl za to,že včely maj to vlhko rády a vytvářej si ho pro svou
>> pohodu,nebo to je jinak a je to první případ ,kdy v přírodě vzniká něco
>> zbytečně. P.K.
>>

A proc by vcely mely met rady vlhko?

2010/4/28 P.K. <e-mail/=/nezadan>

> Ak sú úľové zostavy dobre upravené na odvod vlhkých pár, úľ je suchší ako z
> dosák. A.T.
>
>
> já měl za to,že včely maj to vlhko rády a vytvářej si ho pro svou
> pohodu,nebo to je jinak a je to první případ ,kdy v přírodě vzniká něco
> zbytečně. P.K.
>

Ak sú úľové zostavy dobre upravené na odvod vlhkých pár, úľ je suchší ako z dosák. A.T.


já měl za to,že včely maj to vlhko rády a vytvářej si ho pro svou pohodu,nebo to je jinak a je to první případ ,kdy v přírodě vzniká něco zbytečně. P.K.

...

tato impregnace je dobrá tak na atomovej bunkr

hlavně nerezovou....

mám na 2cm různý ůly ,různá spotřeba v zimě je daná spíš tím jaká zima "pasuje" na jak velkej rámek,snad...,včely přezimujó i v krabici od bot....

topol!

Nezlobte se za upřímná slova, ale sololit na dna je v podstatě ten nejhorší materiál jaký si můžete vybrat z pohledu dlouhodobého užívání.Přestože mám 100 sololitových úlů, cítil bych se jako blb dávat ho na dno. Samozřejmě jako rychlé levné a nouzové použití proč ne, ale nastálo, šílenost.

Z niekoľko desiatok príspevkov na tému "využitie sololitu vo výrobe úľov" som si vybral R.Stonjeka, ktorému chcem oponovať.

Prvých 30 debničiek som vyrobili v r. 1985 a postupne som skončil na čísle 160 ks. Zatiaľ som nevyradil ani jednu debničku a doteraz mi slúžia k plnej spokojnosti. Je to doteraz ten najlacnejší úľ, vyrobený ba báze dvoch veľkostných typoch panelov a spájam natupu skrutkami alebo klincami. Panel vyrábam v presnej šablóne, posledné len zo vzduchovou 20 mm tepelnou izoláciou (do prvých som dával PS), sololitové dno, taktiež medzidno a povalové kŕmidlo, úľ so označil ako PUT B10.
Steny sú drsnou stranou z vonkajšej strany (farba lepšie drží). Je fakt, že steny a dno sa časom vlnia, preto som použil navyše výstuhu z drevených hranolov 20x20mm a problém vlnenia som definitívne vyriešil.
Úle sú v plnej prevádzke už 25 rokov a väčšinou sa ešte 25 rokov "dožijú". Podľa mňa to bola tá najlepšie investícia do ich výroby, váha debničky ja okolo 4 kg.

Vyrobil som niekoľko debničiek a oddeliteľných dien (využívam ich aj na odber obnôžkovaného peľu) a medzidná, na výrobu ktorých som použil umakart z bytových jadier. Bytové tradičné jadrá majitelia bytov rušia a umakartové ceny sa časti vyskytujú na skládkach smetí. Umakart je vynikajúci na úľové dná, medzidná a aj na steny úľových debničiek (umakart sa dá od PS oddeliťˇ). Tie nemajú chybu, sú nezničiteľné, hygienické, nevlnia sa sú prakticky zadarmo. Dokonca na úľové zostavy sú vynikajúce hliníkové plechy (hrubý 0,3-0,5 mm), nemajú chyby. Ak sú úľové zostavy dobre upravené na odvod vlhkých pár, úľ je suchší ako z dosák.

>Co jsou varroatolerantní včely?
.............

Viz např.

http://files.mojevcely.webnode.cz/200000056-b52bab6257/Varroatolerance.pdf

A je to opět tady. Již se mi po tom stýskalo. Může tady prosím někdo vysvětlit, co to je tolerance včel k varroáze ? Co jsou varroatolerantní včely? Jestliže mají naše včely tolik roztočů jako toulavý pes blech, tedy roztoče tolerují a tak varroatolerantní včely nemusíme hledat. Ty máme všichni. Co tedy chceme?

jipajo napsal:

>Je blbost operovat s nějakou varoatolerancí, když všichni víme jak napadené včelsvo bez pomoci člověka dopadne.
.................................

Pokud je to blbost, potom je po světě poměrně dost výzkumníků blbců, kteří se tímto problémem zabývají. Asi se zapmněli přijít poradit k nám, možná by jim to tu někdo vysvětlil. :)

Já osobně ale raději budu sledovat co tito výzkuníci o problému zjistili a matky doporučovat od včelařů, kteří problém neignorují.



jipajo napsal:
>Zde je nanejvýš nutné hledat takový kmen, který by uměl kleštíka zakousnut a vyhodit z ůlu.
................

Otázka je proč by to měl být zrovna kmen a ne třeba jednotlivá včelstva či linie na našich včelnicích. A také proč problém zužovat pouze na likvidaci kleštíků?

jipajo napsal:
>Takový zatím není, jakože není varoatolerance!!!
........................
existují celá plemena včely medonosné, kde se právě velmi rychle tolerance vytvořila.
viz: http://vigorbee.cz/autor/varroatolerance/
Pozorované rozdíly v odolnosti jednotlivých kmenů a linií kraňky proti roztoči občas lze dopátrat na internetu i v našich podmínkách.

Závěr by mohl být asi takový - zřejmě je problém někde pozorovat úplnou toleranci. Ale jsou pozorované rozdíly v toleranci a proto je možné na varroatoleranci selektovat.
Jen je tu ten problém, že každý, kdo to nedělá, geneticky to, co je prošlechtěné, kazí.

Radek Krušina

R.K.napsal: Pokud bych já komukoliv doporučoval nákup matek, tak vždy jen tam, kde mi budou schopni říct, jak se zabývají varroatolerancí.

Bylo by to super. U lidí, psů, koček a jiného zvířectva být tolerantní k blechám, vším, svrabu a jiným potvůrkám. Co by zbylo kdybychom se nebránili. Např králík se svrabem v uších pojde. Je blbost operovat s nějakou varoatolerancí, když všichni víme jak napadené včelsvo bez pomoci člověka dopadne. Zde je nanejvýš nutné hledat takový kmen, který by uměl kleštíka zakousnut a vyhodit z ůlu. Takový zatím není, jakože není varoatolerance!!!

jipajo

Stačí třeba i 4mm sololit: http://www.vigorbee.cz/autor/zajimavosti. Akorát si s ním žluna poradí rychle (ale ona si poradí rychle i s 25 mm masivem)

Lesnická veřejnost - proti ohryzu kmene Nivus, Recervin, případně morsuvin. Proti ohryzu větví(především hlavního vrcholu) Morsuvin,StopZ, Stopkus,Cervakol extra.
Nebo plastové chrániče kmenů-dají se sehnat na pile.

Jabloň a myslím i hrušeň je potom problém na místech, kde je hodně
zvěře,
protože jejich kůra jim v zimě hodně chutná.

To se dá vyřešit.
Buď nátěrem,mají ho lesáci.Jistě rádi pomůžou s nákupem.
Nebo jsou mechanické ochrsny proti okusu.Plastové i kovové.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: ovocne stromy vysokokmeny pro vcely
Datum: 28.4.2010 - 15:02:01

> Jedině že bychom tady založili vlákno ovocné stromy
> nejlepší pro včely.
>
> trnka, ale ta, co roste v lese a plodí nejedlé kuličky
> necelý centimetr
> velké, myrobalán, třešeň ptačí, staré vzrůstné
> odrůdy hrušní s málo jedlými
> plody, z jabloní semenáče pláňat nebo zdivočelých
> jabloní z lesa. Obecně
> stromy odolné, vzrůstné a zároveň s málo lákavými
> plody pro lidi, aby tam
> kvůli nim lidi zbytečně nechodili.
> Jabloň a myslím i hrušeň je potom problém na místech,
> kde je hodně zvěře,
> protože jejich kůra jim v zimě hodně chutná.

Oslovuji přímo vás Stando, chcete si pořídit váhu a jakou a proč?
Takže zde je odpověd na Vaši otázku.

Co jsem se dozvěděl jsou zatím obecná zdělení.
Jako že bych si jí měl pořídit,že je to dobrá věc.Že mi mnoho
ukáže,mnoho ulehčí.Dokonce,že se bez ní ani nedá včelařit aj.,atd.
a pod.


Proto se zúčastňuji této konference,abych se dozvěděl
od zkušených konkrétní,praktické a použitelné věci.Neboť,možná
naivně,předpokládám,že tato konference slouží především
k tomu,aby se zkušení nezištně dělily o své praktické zkušenosti.
Hrozně nerad jsem za hloupého.Obzvláště,mohu-li se zeptat.
Díky.Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Jan B?rgel" <janburgel/=/volny.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: vcelstvo na vaze
Datum: 27.4.2010 - 10:12:39

> Oslovuji tímto jen včelaře kteří mají včelstvo
> na váze.
> J.B.
>
> A co ti ostatní?Ti co třeba o ulové váze uvažují.Pro
> ty se tyto
> informace nehodí? Nebo si je nezaslouží?
> Standa.
>
> Vysvětlení poznámky:
> Zdá se mi že na tomto foru diskutují i včelaři
> kteří o diskutovaném tématu
> mnoho neví (jmenovitě ti kteří si pletou demokracii
> a pravovis, nevadí jim
> když myslivec sem tam střelí poštolku atd)
> Máme svobodu projevu tak si mohu oslovovat koho chci
> a toto je svobodné
> forum a může zde diskutovat i neoslovený.
> Z průběhu sledování váhy:
> konečně se některé přínosy pohybují nad 0.5kg
> denně, ale to je vidět i na
> česně že včely větrají. Denní úbytky byly až
> 2 kg za 24 hodin, ve
> včelatvech je hodně otevřeného plodu.
> J.B.
> Oslovuji přímo vás Stando, chcete si pořídit váhu
> a jakou a proč?

Pro Josefa - Kup si co se bude líbit Tobě, když nebude vyhovovat, kup si jinou. Neni to rozhodující investice, navíc se zde může rozjet lavina blábolů o ničem, tak jak to bylo s impregnací kravince.

jipajo

TH-- Problem ale je ze drevo je drevo a stale pracuje, praska, krouti se - zvlaste v podminkach ulu ktere jsou casto extremni.

Máte pravdu, zkuste použít topol.

jipajo

Příteli Stonjeku, konečně se pokusil někdo otevřít oči šetřílkům. Ano, používejme materiály na to k čemu byly primárně vymyšleny. Ale nebraňme nikomu, alespoň v částečném využití odpadů, které by skončily na skládce, nebo ve spalovně. Ale ten co takové náhražky používá musí zákonitě počítat s tím, že výrobky prd vydrží, to znamená, že budou mít velmi malou životnost. Je zábavné si přečíst do jakého neskutečna se takováto hovadina o impregnaci lisovaného kravince (nedá se ten materiál nazvat jinak, protože je to jen kravinc obohacený fenoly a když se dostane do půdy, několi let retarduje vše zelené) zažene a kteří rádoby odborníci na tom ochotně spolupracují. Těch krávovin na záchranu kravince je tady přes TŘICET!!!!

Ať se vám to napouští, či penetruje jipajo

Jedině že bychom tady založili vlákno ovocné stromy nejlepší pro včely.

trnka, ale ta, co roste v lese a plodí nejedlé kuličky necelý centimetr velké, myrobalán, třešeň ptačí, staré vzrůstné odrůdy hrušní s málo jedlými plody, z jabloní semenáče pláňat nebo zdivočelých jabloní z lesa. Obecně stromy odolné, vzrůstné a zároveň s málo lákavými plody pro lidi, aby tam kvůli nim lidi zbytečně nechodili.
Jabloň a myslím i hrušeň je potom problém na místech, kde je hodně zvěře, protože jejich kůra jim v zimě hodně chutná.

"Nejjistější způsob jak vypěstovat vysokokmen je,jako podnož použít
semenáč stejného druhu,který chceš pěstovat.Samozřejmě semenáč
z co nejstarší odrůdy."

Podle mně nejjistější způsob, jak vypěstovat kvalitní vysokokmen je za prvé podívat se na diskuzní fóra zahrádkářů a ovocnářů. Třeba na www.zahrada.cz Za lidmi, pro které je tato činnost hlavní, ne nějaká okrajová ke včelaření.

Není nic jednoduššího než si z toho ten vysokokmen vypěstovat.
Ostříháš větve a necháš jen terminál. A ještě hodně ušetříš.

Pepan

Pepane!
Nejjistější způsob jak vypěstovat vysokokmen je,jako podnož použít
semenáč stejného druhu,který chceš pěstovat.Samozřejmě semenáč
z co nejstarší odrůdy.A úplně nejlépe z jablek od nějaké babičky
nebo dědy z hodně starého stromu.Stačí ta jabka nechat přez zimu
na kompostě příkrytá
poslední posekanou travou ze zahrady,klidně i s listím.
Stromky ze školek jsou,bohužel,na málo vzrůstných podnožích,protože
všichni je chtějí nížké.Ale je-li v okolí
dohodě přístupný školkař,je možno se sním dohodnout na vysokokmenech
na těch semenáčích.Případně je možno zakoupit
alejové stromy,pro které se používají botaniské druhy
jablek,hrušek,slivoní,třešní aj.Bohužel ten vítr v kešeni.
Jsou to tisíce.Hrůza!!!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: A zase l?t?me (-:
Datum: 26.4.2010 - 7:49:23

> Není nic jednoduššího než si z toho ten vysokokmen
> vypěstovat. Ostříháš větve a necháš jen terminál.
> A ještě hodně ušetříš.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: jirka <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: A zase l?t?me (-:
> > Datum: 25.4.2010 19:11:47
> > ----------------------------------------
> > kde prosím sháníte vysokokmeny? u nás v zahradnictví
> > bohužel zásadně
> > > čvrtkmen, vyjímečně špičák... o odrůdách
> > nemluvě :(
> > >
> >
> >

kde prosím sháníte vysokokmeny? u nás v zahradnictví bohužel zásadně
čvrtkmen, vyjímečně špičák... o odrůdách nemluvě :(

Zdravím!
Chci-li vysokokmen třešně jako pastvu pro včely,tak si
vysadím přímo na určené stanoviště semenáč ptáčnice.Obvykle
kvetou brzo,pokud ne nejdřív.Tím jí zaručím řádné ukotvení

v zemi,protože ona využije své genetiky a pustí svůj kůlový kořen
hezky pěkně dolů.Vítr jí spíš zlomí než vyvrátí.Každý rok
před narašením odstraním nejspodnější patro větví až do mnou
požadované výšky(většinou 2m,u silnic a cest 4m).
Musím-li mít kulturní odrůdu třešně,tak ji naroubuju do té mnou
požadované výšky.Roubování se netřeba báti,jak praví klasik.Pak
ale přemýšlím chci-li třešně sklízet helikoptérou nebo ze země.Případně
ze štaflí.
Pokud nemám čas čekat až začne semenáč kvést(+- 10 let podle
stáří sazenice),tak naroubuji roub z osvědčené ptáčnice.
No a nemáte-li ve svém okolí žádné semenáče,
pak tedy ty špičáky ze zahradnictví.
Držím palce a ať rostou!
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "jirka" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: A zase litame (-:
Datum: 25.4.2010 - 19:11:39

> kde prosím sháníte vysokokmeny? u nás v zahradnictví
> bohužel zásadně
> čvrtkmen, vyjímečně špičák... o odrůdách nemluvě
> :(

Na tvaru vidličky až tak nezáleží je dobré si dát pozor na rukojeď. neměla by být příliš hladká nesmí se vruce otáčet a musí bít dostatečně silná pro vaši ruku. Není na parádu, ale musí se s ní pracovat .

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Jakou odv??kovac? vidli?ku?
> Datum: 28.4.2010 13:18:02
> ----------------------------------------
> Chci si koupit odvíčkovací vidličku, ale nevím jakou? Kdo máte zkušenosti,
> prosím poraďte. Šířka, lomená, výrobce, atd. Díky.
>
>
>

Chci si koupit odvíčkovací vidličku, ale nevím jakou? Kdo máte zkušenosti, prosím poraďte. Šířka, lomená, výrobce, atd. Díky.

> Je síla stěny nádstavkového úlu 20 mm (smrkové dřevo) už málo, nebo by měla
> stačit u silného a dostatečně zásobeného včelstva (přes zimu). Máte někdo
> zkušenosti s touto sílou stěny?


2cm staci rozhodne, vcely zijou a davaji med. Vedou se polemiky o mnozstvi spotrebovanych zasob, dale o tom, ze delsi loucka je vyhodnejsi, protoze nepotrebuje utepleny ul.
Zasadni rozdily zatim nepozoruju, mam uteplene, z 2 i z 2,5cm prken. Vcely v prosklenem ule vklidu celou zimu vegetily casti chomace na skle i pri minus dvaceti.

Jsou-li coulova prkna dostupne nebal bych se toho. Problem ale je ze drevo je drevo a stale pracuje, praska, krouti se - zvlaste v podminkach ulu ktere jsou casto extremni.

T.H.

"Je síla stěny nádstavkového úlu 20 mm (smrkové dřevo) už málo, nebo by měla stačit "

Mým včelám úplně stačí.

Je síla stěny nádstavkového úlu 20 mm (smrkové dřevo) už málo, nebo by měla stačit u silného a dostatečně zásobeného včelstva (přes zimu). Máte někdo zkušenosti s touto sílou stěny?

"Nezlobte se za upřímná slova, ale sololit na dna je v podstatě ten nejhorší materiál jaký si můžete vybrat z pohledu dlouhodobého užívání.Přestože mám 100 sololitových úlů, cítil bych se jako blb dávat ho na dno. Samozřejmě jako rychlé levné a nouzové použití proč ne, ale nastálo, šílenost.Nedávno jsem viděl krásná dna z foliované překližky, taková včelaře přežijí bez mávnutí štětkou. Já používám stavební vodovzdornou překližku 8 mm, z obou stran jí napouštím penetrací, dokud saje a pak celou zimu se odsmraďuje. K jaru z ní pak sekám dna s úmyslem je již nikdy za zbytek svého včelaření neopravovat, nenatírat apod. Raději bych úsilí jak vymyslet nejlepší nátěr na nevyhovující materiál směřoval jiným směrem, ale proč něco dělat dobře, když to jde dělat blbě a pracně, že? Zdraví R. Stonjek"

___________________________________________________________

Velmi rozumný názor.Sololit už jsem za dobu svého včelaření vyzkoušel při výrobě úlů také,měl jsem ho jak na víku,tak jako vnitřní opláštění nástavků,ale dát ho na dna?
To mě opravdu ještě nenapadlo,vzhledem k tomu,že si nedovedu představit desinfekci a také skutečnost,že bych po několika letech všechna dna ze sololitu musel vyrábět nová pro nefunkčnost těch starých.
Sololit na nástavky jsem napouštěl teplou napouštěcí fermeží(co teplou,vyloženě horkou,také sál jedna radost,plechovka byla pryč v cuku letu)a musím říct,že v úlovém prostředí prakticky nepracuje,jen ta příšerná vlhkost na jaře....Dnes už sololit prakticky nepoužívám,lepší materiál s dlouhou trvanlivostí je pro mě klasický masiv-na nástavky vejmutovka,na víka modřín,na dna modřín a dub,nemám totiž v úmyslu po několika letech dělat vše znova a klasické dřevo při správném ošetřování nějaké to desetiletí vydrží.

Plochá miska z plechu, nebo případně starý velký plech z trouby, na rozměr těch sololitů, na to nějaký těsný plechový poklop.... Aby se z toho neodpařovalo ředidlo.... Do misky se nalije tak centimetr vysoká hladina impregnace, cca litr, dva litry - fermež, barva, luxol, polystyren rozpuštěný v technickém benzínu...... Položí se jeden sololit, nechá hodinu nasáknout, pak obrátí na druhou stranu na půl hodiny, vyndá, nechá okapat a je naimpregnovaný.........

Nezlobte se za upřímná slova, ale sololit na dna je v podstatě ten nejhorší materiál jaký si můžete vybrat z pohledu dlouhodobého užívání.Přestože mám 100 sololitových úlů, cítil bych se jako blb dávat ho na dno. Samozřejmě jako rychlé levné a nouzové použití proč ne, ale nastálo, šílenost.Nedávno jsem viděl krásná dna z foliované překližky, taková včelaře přežijí bez mávnutí štětkou. Já používám stavební vodovzdornou překližku 8 mm, z obou stran jí napouštím penetrací, dokud saje a pak celou zimu se odsmraďuje. K jaru z ní pak sekám dna s úmyslem je již nikdy za zbytek svého včelaření neopravovat, nenatírat apod. Raději bych úsilí jak vymyslet nejlepší nátěr na nevyhovující materiál směřoval jiným směrem, ale proč něco dělat dobře, když to jde dělat blbě a pracně, že? Zdraví R. Stonjek

U varianty 2 x pismeno U z kazde
> strany sololitu jsem nechtene "objevil" , ze na jare budu moct dno proste jen
> obratit a je vycisteno.
-------------
taky to tak vyzeralo, ale ... :-)

kroutilo se to, a tak dole dělám obdélník a čelo (česno) k tomu sponkuji. Takže dno slouží buď jako dno, nebo jako víko, nebo jako mezidno.

U některých mám vzadu pruh síta cca 10cm. Nevyšel mi sololit a tohle řešení se mi docela osvědčilo. Na větrání to stačí. Dna mám na paletách, takže uzavření laťkama z boku nevadí, větrám ze sklepa z pod palety. Myslím, že včelám to v zimě vyhovuje víc jak extrémní změny teploty při větrání česny a očky.

Karel

Karel

> Ted se , jako kazdorocne jaro ptalo, co jsem delal v zime a ja nemel co
> odpovedet, chci rozsirovat a samozrejme reseni den u profi vyrobcu za cca
> 2-3000 Kc je pro mne nevhodne. Takhle mam i s praci truhlare za 1500 kc
> nejakych cca 90 sololitovych ctvercu a z vlastniho dreva spoustu
> listicek.Vcera jsem pomoci polyuretanoveho lepidla a sponkovacky vyrobil cca
> 40 den za asi 3 hodiny - misto televize. U varianty 2 x pismeno U z kazde
> strany sololitu jsem nechtene "objevil" , ze na jare budu moct dno proste jen
> obratit a je vycisteno.

Njn, ale preci nechcete porovnavat dno zasitovane s dnem ktere se sklada ze ctyr list a ctverce sololitu :-)) Jsem si ale vedom, ze truhlari to maji pojate jako nabytek coz je zbytecne a drahe...
Kdybych nechtel pohodlne sledovat roztoce tak mam nizka dna jako ty vase - loni jsem jich par vyzkousel pro oddelky - jaro se zeptalo a ja odpovedel, ze na slozitejsi konstrukci zasitovaneho dna neni cas :-)) ctyri prkna pet cm vysoka 8 hrebiku a dolu ctverec sololitu... Prez zimu jsem udelal upgrade - zasitoval a pridelal drevene L-profily pro podlozky.

T.H.

"primarne mi slo o impregnaci proti vlhku od zeme - jedna se o dna ulu.
Tedy deste a UV zareni tam bude minimalne."

Dna úlů, tedy aspoň ty moje jsou vlhkosti vystavena docela dost. Při každém delším dešti s větrem dno navlne, protože šikmý déšť dopadá na nástavky a po nich stéká dolů, v zimě od sněhu, který napadne kolem úlů a od vody, která uvnitř úlu kondenzuje. Sololit na dna nepoužívám, jen dřevo.
Nevidím v tom ale zas tak velký problém. Dřevěná kostra dna se prostě musí udělat znatelně masivněji, aby samotná bez sololitu držela těch až 100 kilo nástavkového úlu nad sebou a to i za vlhka a případně i za vlhka při kočování. Sololit se tam musí vložit nebo obít takovým způsobem, aby pokud možno nevyčuhoval ven a netahal coby knot na sebe vodu stékající zvnějšku po nástavcích. A aby přímo neležel na stojanu nebo desce, ale byl nad ním ve vzduchu. Sololit se potom uřeže na patřičný rozměr a ještě před natlučením do dna důkladně napajcuje nějakou impregnací, raději na rozpouštědlové bázi než vodouředitelné a štětcem z obou stran, napoprvé zředěnou impregnací, napodruhé neředěnou. Stejně se i takhle naimpregnovaný sololit bude časem kroutit, prohne se o nějaký centimetr ven nebo dovnitř a je třeba s tím počítat, aby to nějak zásadně nevadilo. Naimpregnovaný ale vydrží podstatně déle, co znám o sololitu, nenaimpregnovaný ve dnu úlu takový druhý čtvrtý rok nejspíš chytne nějakou rozkladnou houbu a prostě se začne rozpadat.

Kdysi jsme - cca před 25 lety postavily dětem na zahradě chatičku. Natřeno jednou asi syntetikou. Chatička se pak rozdělala a desky už opršené jsme zpracoval na dna.
Rám z latěk a sololit. Nenatřené. Je to přes pět let co je používám včelnicově. Bez problému.

Sololit, pokud je olaťovaný a neleží ve vlhku je podle mě ideální materiál. A ten dobrý se ani nemusí natírat.
V zimě jsem rozřezával nástavky vyráběné v 70.letech. Z hlediska pevnosti atd by klidně mohly ještě pár pětiletek sloužit.

Karel

Než Sololit je lepší Solodur (sololit s melaminovou folií), kdo má zájem, může si koupit za babku výřezy z dveří v Solodoor Sušice. To se na dnech kroutit nebude.

Jinak sololitů
> je také více typů a kvalit, takže hurá do bádání.

Pouzivam bily sololit (bily z jedne strany) - sololak ci jak se to jmenuje, je drazsi, pouziva se na nabytek (zdelavam zbytky). Problemy zatim nepozoruju (4 rok v provozu 40N) nevim co je vykusovani sololaku, nenatiram ho ani nenapoustim.... A ze v sololitakach je na jare hooodne vlhko...

Drevene nastavky uz take prestavam natirat pze tyto nenatrene po prvnim roce v provozu vypadaji skvele tak proc si pridelavat praci, navic to ze to vice dycha nenatrene je zdrejme ku prospechu veci.

Dna mam z prken, ale asi bych se nebal ani sololitu, je to myslim o tom na cem dna stoji. Pokud temer na zemi tak je to jasny, tam sololit neuspeje. Pokud ve vysce na konstrukci z tramu, zeleznych trubkek apod tak bych se nebal - mam obcas nejakou podlozku ze sololaku ci sololitu natreneho na bilo a je to v pohode i pres obcasnou vodu na podlozce... Nejvetsi problem s moji konstukci podlozek mam kdyz primrznou, pravidelne koncem ledna :-)

T.H.