Archiv Včelařské konference

Tak jsem po své první včelařské zimě přišel o jedno včelstvo, která si neuhlídalo zásoby, nachalo se vykrást "sousedkama" a padlo hlady. (sousedkám se daří dobře ;-)

Nedá mi někdo tip na někoho, kdo by mi pomohl zaplnit momentálně volný úl (Langstr 159 nebo 232mm). Čekat do července na oddělek mi přijde škoda. Ideálně JM kraj. Děkuji

Díky moc všem za odpovědi! Ještě pořádně zkontroluju ta dna, i když žádné poškození třeba od ptáků, třísky nebo tak tam není. Zkusím síto natřít barvou.

Zdravím p.Mátl,
Není čím se chlubit, ten přípravek jsem použil, těch mravenců mi potom bylo líto, byl ale biologický, pro přírodu neškodný, ale zkoušel jsem je přesvědčit, aby si sbalili kufry a šli jinam. Nechtěli. Nevím, kde jste vzal nějaký pravoúhlý svět, něco takového snad je? Že o tom nevím.
Kdybyste věděl, co všechno včelaři používají pro boj s mravenci, proti tomu je můj biologický roztok na mravence a neškodný pro přírodu rajská zahrada. Je to lepší, než používat plamenomet, kyseliny a jiné toxiny.
Znám u nás místa v lese, kde mají mravenci pěkná velká mraveniště, jsou to monumentální stavby, s jakou precizností každé jehličí uloží na dané místo, lahodné to oku,... Je to ale na Příbrami, pár km ode mě. CHodím tam na houby. Pokud mi začnou chodit na včelnici, se zlou se potážou. Hold si v lese budou muset někde vyžádat nové stavební povolení a vytvořit někde nový mravenčí panelák, nebo padnout v boji. Mají demokraticky na výběr. Jiný by se s nimi nepáral a nalil na ně ihned kyselinu. Já jim dám vždy čas na rozmyšlenou, aby se mohli poradit v tom mravenčím parlamentu. P.S

Zdravím vás, natřete to normální syntetikou, nejméně dvakrát štětcem, nebo malým válečkem. Uvidíte, nožek na podložce určitě ubude. Zdraví P.S

Snad dostanou rozum a odejdou jinam, dám jim ještě měsíc čas na rozmyšlenou. Jinak dostanou opět za uši.
Přírodu mám rád, ale odsud, po cud.
--------------------------

Tak jsme dnes byl na stanovišti, kde je ta kopa lesních mravenců. Vybíraly podložky, ale jinak se zdá, že zatím kamarádí.

O kus dál, přes cestu pod dubem, tam to vypadalo zajímavěji.
Mravenci stejné velikosti obsadili stěny úlů.
Uvnitř zatím vše v pohodfě, pozavíral jsem očka - byl to odělek zimovaný ve 4 dnu a budu sledovat.
Buď stojí přímo na mraveništi, nebo jsou to kluci agresívnější.

No kdyby bylo nejhůř, mám k dispozici plamenomet a tchán byl u ženistů. V tom by byl čert, aby jsme nad přírodou opět slavně nezvítězili:-) A v kráteru pak nechovaly kapry.
K přírodě blíž. Poručíme větru dešti a co na nás nějaká sopka.
:-) :-) :-)
Jen doufám, že ti zemdělci co tam všude kolem jezdí a vozí si ty svoje práškovcí stroje se budou chovat ohleduplně. Přírodu a včely si přeci musíme chránit.
Na stráž.

Karel

Ten Jar je poměrně známá věc.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 19.4.2010 22:15:30
> ----------------------------------------
> Streit Pavel (78.136.186.181) --- 19. 4. 2010
> Re: Mravenci (43519)
>
> Zdravím Luboši.
> Loni jsem měl stejný problém. Tito tvorečkové mi zlikvidovali jedno
> včelstvo a tak jsem jim vyhlásil válku. Našel jsem jejich mraveniště 50
> metrů od mé včelnice. Vzal jsem rýč celé mraveniště, vysoké 58 cm, změřil
> jsem si jej laserem, jsem jim rozhrabal a rozházel. Za 3 dny jej měli v
> kupě znova. Stejným způsobem jsem s nimi válčil více jak měsíc. Nakonec to
> hoši vzdali a mraveniště se poroučelo jinam. Druhé jiné mraveniště, již
> větší ve stejné době jsem měl na opačné straně včelnice. Ti ten boj ale se
> mnou ne a ne vzdát a přemístit se jinam. Nakonec mi jeden včelař poradil. V
> každé lepší drogerii mají biologický přípravek, něco jako jar na mravence,
> působí jen na ně, nezatěžuje přírodu, včely na něj nelítají. CHutná jen
> mravencům, ti, jej pozřou a je taen přípravek zabije jak rakovina zevnitř.
> Rozhrabal jsem mraveniště, doma jsem vzal 30 l vědro vylil do vody
> libovolné množství přípravku a donesl to k mraveništi. Rozlil jsem to
> doprostřed. Po 3 dnech jsem to opakoval. Za 1o dnů nebylo po mravencích ani
> vidu ani slechu. Odešli jinam. Ani mravenec. Vyřízeno. Po zbytek sezóny.
> Pokud si mám vybrat mezi včelou a mravencem, je to myslím jasné.
> Jinak letos jsem objevil u včelnice jedno mraveniště stejných mravenců,
> zatím to řeším, rýčem a rozhrabávám jim domeček cestářskou po okolí. Snad
> dostanou rozum a odejdou jinam, dám jim ještě měsíc čas na rozmyšlenou.
> Jinak dostanou opět za uši.
> Přírodu mám rád, ale odsud, po cud. Ten biologický roztok se prodává spíše
> jen v drogeriich po venkovských obcích a malích městech, v nákupních
> centrech jej neseženete. Je v podobné nádobce, jako štěpařský vosk.
> Zdraví P.S
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
>
> Pavle, nezklamal jste. Tak se ještě pochlubte, jaké další heroické bitvy
> jste na obranu vašeho pravoúhlého světa vítězně vybojoval ... nebojte,
> mravenci to nečtou ...
> Jiří
>
>
>

Proč na červenec, udělej si ho již v květnu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim <racer/=/email.cz>
> Předmět:
> Datum: 19.4.2010 22:32:56
> ----------------------------------------
> Tak jsem po své první včelařské zimě přišel o jedno včelstvo, která si
> neuhlídalo zásoby, nachalo se vykrást "sousedkama" a padlo hlady.
> (sousedkám se daří dobře ;-)
>
> Nedá mi někdo tip na někoho, kdo by mi pomohl zaplnit momentálně volný úl
> (Langstr 159 nebo 232mm). Čekat do července na oddělek mi přijde škoda.
> Ideálně JM kraj. Děkuji
>
>
>

Oprava!! Pánové, mohli byste se, aspoň někteří z vás co jste diskutovali
na téma 435x450, vyjádřit ke kvalitě díla, které je vidět zde:
http://leteckaposta.cz/550885357

P.J.
---------------
Dobrý den, vysvětlení je celkem jednoduché. Pan Bernátek mezistěny nezatavuje, ale používá silonový vlasec dvojitě a mezistěnu vkládá mezi vlákna. Včelám to, jak vidíte, nevadí a dílo vystaví, akorát v místech křížení vláken, nebo tam, kde trochu odstávají to je trochu nepravidelné. Jestli do takových buněk kladou zatím nevím, ale letos to zjistím, protože jsem minulý rok silon tímto způsobem použil také. Snad se mi podaří nějaké foto.
Pěkný den, P. Kovář

http://leteckaposta.cz/210049225
Pohled z boku do stejného včelstva. Je vidět jak se včelstvo rozšířilo za 10 dnů. Ještě aby stihly po odkvětu třešní a durancií na vadném rámku víčkovat med.
B.V.

Zdravím pánové. Mám ten samí problém s mravenci. Stanoviště mám na okraji lesa.Nemám tam ale velké lesní mravence, ale malé mravence. Nástavky mám uteplené polistyrenem a oni tento polistyren vykusují a vynášejí ven. Skoušel jsem prací prášek, sůl a různé jiné věci, nic nepomohlo. Po rozdělání nástavku je polisteren prodírkován jak cedník. Takže tepelná izolace je pryč. Můj boj s mravenci je zatím na bodě nula.

U nás nejvíc škodí takoví ti malí černí rychlí mravenci. Dokáží se množit přes oplozené samičky někdy kolem června strašně rychle, kolikrát jsem viděl mravenčí rojení, z jednoho mraveniště odhadem až stovky samiček. Samičky se dokáží usídlit a vytvořit hnízdo v strašně malém kousku prostoru. Kolonie takových samiček se kdysi usídlila v 1,5 cm silné polystyrenové izolaci stěny kočovného včelína, hmyzožraví ptáci je potom v zimě ucítili a naklovali díry na nejslabších místech, kde byly desky spojeny péry. Největší problém dělají v polystyrenem uteplených zadovácích,odkud se vyhnat nedají.
Co se týká lesa, stačí jim k vytvoření hnízda 1 - 2 cm silná vrstva starých větviček a listí, prostor pod větším kamenem nebo uschlý drn kopřivy. Už párkrát jsem našel takové hnízdo hned přímo pod včelímu úly. Proto považuji vyčištění prostoru kolem úlu na holou zem jednu z podstatných podmínek, jak mravencům ztížit jejich přístup ke včelám. Vrstva poloztrouchnivělých větviček a stonků není pro mravence nic jiného než pohodlné lávky, které jim umožní se ke včelám dostat i za deštivého počasí a zároveň být schovaní před predátory.
Naopak holá půda jim přiblížení podstatně ztíží, jejich cestičky jsou zdaleka vidět a za mokra, stačí už i rosa ráno i za suchého počasí, je nějaký metr cesty po holé půdě pro mravence velmi nepříjemný. Aspoň tady u nás, kde je většinou těžká jílovitá půda, po dešti dlouho mokrá a lepkavá.
Takoví ty klasičtí pomalí velcí lesní mravenci u nás obvykle netvoří klasické samostatné zdaleka viditelné kupy , zaznamenal jsem jen už obvykle opuštěné kupky do výšky takových 30 centimetrů. U nás obvykle žijí v starších stromech nebo občas v pařezech. Ale spíše v těch stromech, uschlých i živých, zaznamenal jsem hnízda v živé třešni, v živém jasanu, v uschlém smrku.... A není jich zas tak moc, jedno hnízdo nejblíž pár stovek metrů daleko.
Jestli to je jiný druh lesních mravenců nebo jestli je tady v okolí nevhodná půda pro vytváření velkých kup nebo jestli je tady tak velký tlak predátorů, že nechráněné kupy jsou rychle zničeny, nevím. Mravenci a zejména jejich kukly by měli chutnat všem hmyzožravým ptákům, žlunám, žluvám, datlům, strakapoudům i větším ptákům, jezevcům, kunám, psíku mývalovitému a spoustě dalším polomasožravým predátorům.
Jinak na rozdíl od včel by průměrná délka života mravence měla být podstatně větší, až několik roků. Z tohoto vyplývá, že velká mraveniště, kde je velký počet mravenců, kteří nakonec dokáží přesilou včely aktivně ničit, ne jen paběrkovat sladké a bílkovinné odpady, sílí až několik let. Mravenci v obrovského mraveniště pak asi ani nemají jinou možnost, než se na včelstva vrhnout, protože jejich spotřeba sladiny a bílkovin je tak velká, že si ji jinak nedokáží opatřit.... Z toho by vyplývalo, že pro spolužití stanoviště včel a v rozumné vzdálenosti stanoviště třeba i chráněných mravenců je jen třeba nějakým způsobem jednou za rok, dva roky počet mravenců v mraveništi nějak omezit, aby jim stačily jiné původní zdroje. Měla by stačit obyčejná "protimravencová" chemie aplikovaná na mravenčí cestičky k úlů, kterou mravenci potom zanesou do mraveniště a otráví velkou část mravenců případně i některé z několika mravenčích královen, které v mraveništi jsou.

Včera u nás začaly kvést třešně a višně. V plném rozkvětu jsou javory jasanolisté a javory mléče. Z dalších včelařských rostlin začíná kvést skalník a trnka ( ta, co roste v lesích a vyplodí občas malinké kuličky, ne zahradní švestka či slivka). Mirabelka a myrobalán je v plném květu, broskev právě začíná kvést. Kvetou pozdně kvetoucí vrby, košařské a podobné. Kvete pampeliška smetánka.
Řepka už je vysoká tak, že během nejbližších dnů tady taky rokvete.
Letos to všechno nejspíš pokvete prakticky dohromady.

http://www.hrnek.cz/vaha/index.php

Nelze sečítat kobzole a hrušky!!!! Odpověď měla jít jiným směrem. Odbíháte od předhozeného téma úplně někam jinam. Měl jste se vyjádřit ke kvalitě díla. Proč asi vznikly ty kaplicovky. Kresba buněk na plástu má tvořit pravidelné šestiúhelníky - pro Boha Svatého, neberte to jako dogma, samozřejmě se mohou vyskytnout přechodové buňky a trubčina, ale ne takové natáhliny. Mohl by jste tady prezentovat na jaké rámkové míře včelaříte - viz snímek, způsob drátkování a v neposlední řadě to nejdůležitější - to je původ mezistěn. Jak Vám do toho klade matka, jací tvorečkové z toho pak lezou, jestli vůbec a jaký má takové dílo dílo vliv na složenou plástovou plochu při nástavkovém způsobu včelaření.

S pozdravem RZVZ Jiří Pala
Díky za odpověď.

"Zdravím pánové. Mám ten samí problém s mravenci. Stanoviště mám na okraji lesa.Nemám tam ale velké lesní mravence, ale malé mravence. Nástavky mám uteplené polistyrenem a oni tento polistyren vykusují a vynášejí ven. Skoušel jsem prací prášek, sůl a různé jiné věci, nic nepomohlo. Po rozdělání nástavku je polisteren prodírkován jak cedník. Takže tepelná izolace je pryč. Můj boj s mravenci je zatím na bodě nula"

Je zvláštní,jak je polystyren a podobné materiály přitahuje,nejspíš ho používají jako stavební materiál(proč by si také neudělali pohodlí,zvláště když jim ho včelař naservíruje i se včelami,ze kterých mají také prospěch).Přiznám se,že jsem boj s mravenci vzdal,aniž bych jim kdy nějakou válku vyhlásil,jen polystyrenovou izolaci jsem nahradil plstěnou(tu zatím nevynášejí,a to,že si tam občas udělají mraveniště...?Na jeho vymetení mi stačí několik vteřin,však jinde,než pod víkem být nemůžou,kam jinam by se také v jednostěnném dřevěném úlu schovali).Je pravda,že jejich mraveniště se po lesích nějak rozhojnila,ale medu zatím vytáčím dost,a jestli mi sem tam přepadnou nějakou včelu,která už nestihne odletět,no,co oči nevidí...Zatím mi nějak zvlášť nevadí,to zemědělec,který postříká kvetoucí řepku Nurellem nebo Regentem,jó,to už je jiný kafe....
S pozdravem Pavel.

Jedině, co mě napadá, je mít těch nástavků trochu víc, nástavky příliš zamořené mravenci v červenci, srpnu vyhodit ze včelstva a bez plástů je uložit na místě pro mravence nehostinné. Na likvidaci by pak měla stačit požerová návnada, kterou ti mravenci zanesou dovnitř uteplení nebo nějaká podložka jako sololit masivně natříkaný biolitem na plazivý hmyz pod nástavky, přes který mravenci shánějící krmivo musí projít nebo prostě nástavky důkladně obalit igelitem a s rámky nebo i bez rámků uvnitř vysířit.....
To v zadovácích nejde a o to je to potom horší...

Vážení kolegové, po náhle zemřelém včelaři nabízí jeho manželka k prodeji 14 ks vyzimovaných včelstev, rámková míra 39 x 24, je to v Mostě, paní Kušnířová, tel: 725 079 220
JK

Streit Pavel (78.136.186.181) --- 19. 4. 2010
Re: Mravenci (43519) (43529) (43531)

Zdravím p.Mátl,
Není čím se chlubit, ten přípravek jsem použil, těch mravenců mi potom bylo líto, byl ale biologický, pro přírodu neškodný, ale zkoušel jsem je přesvědčit, aby si sbalili kufry a šli jinam. Nechtěli. Nevím, kde jste vzal nějaký pravoúhlý svět, něco takového snad je? Že o tom nevím.
Kdybyste věděl, co všechno včelaři používají pro boj s mravenci, proti tomu je můj biologický roztok na mravence a neškodný pro přírodu rajská zahrada. Je to lepší, než používat plamenomet, kyseliny a jiné toxiny.
Znám u nás místa v lese, kde mají mravenci pěkná velká mraveniště, jsou to monumentální stavby, s jakou precizností každé jehličí uloží na dané místo, lahodné to oku,... Je to ale na Příbrami, pár km ode mě. CHodím tam na houby. Pokud mi začnou chodit na včelnici, se zlou se potážou. Hold si v lese budou muset někde vyžádat nové stavební povolení a vytvořit někde nový mravenčí panelák, nebo padnout v boji. Mají demokraticky na výběr. Jiný by se s nimi nepáral a nalil na ně ihned kyselinu. Já jim dám vždy čas na rozmyšlenou, aby se mohli poradit v tom mravenčím parlamentu. P.S

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Víte, Pavle, je zajímavé,jak člověk, který tu neustále mocně mává praporem řádu, pravidel a nařízení a jejich dodržování, jistá pravidla (míním tím samozřejmě ona "pravidla" o ochraně lesních mtavenců) náhle poruší, když zjistí, že mu zrovna nevyhovují. A ruče a obratně si to zdůvodní. Že to ještě veřejně presentuje co úspěšný akt, raději pominu ... Že by jeden z aspektů onoho pravoúhlého světa? ... Ale potěšil jste mě, že máte rád tu naši přírodu. Jenom ty mravence jste nám z ní nějak vyškrtl (nebo vyloučil? :-) ). Taky jste mě pobavil tím, jak jste napsal, že po aplikaci mtavenci "odešli jinam". Pamětníci možná vzpomenou, jak před léty Rusové sundali to jihokorejské dopravní letadlo. Taky tehdy říkali, že "zastavili" či "ukončili let letadla" ...
Rozumím "boji" s mravenci v obytných zónách, ale v lese? Inu včely si rozvracet nedáme! Aneb kdo nejde s námi, jde proti ... eh, proti komu/čemu vlastně? A jde vůbec?
Tož tak. Jiří

Na stránkách webu ZO ČSV Pardubice přibyla rubrika pro bezplatné vkládání inzerátů.
http://zo-csv-pardubice.unas.cz/

Pepa

Ahoj, ale v jaké nadmořské výšce a lokalitě jsi? V neděli jsem odjel z Pardubic a na zahradě třešeň nevypadala na rozkvět. Na druhou stranu u Hodonína již začala řepka nakvétat...
dík Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Jaro v kv?tu.
> Datum: 20.4.2010 08:48:35
> ----------------------------------------
> Včera u nás začaly kvést třešně a višně. V plném rozkvětu jsou javory
> jasanolisté a javory mléče. Z dalších včelařských rostlin začíná kvést
> skalník a trnka ( ta, co roste v lesích a vyplodí občas malinké kuličky, ne
> zahradní švestka či slivka). Mirabelka a myrobalán je v plném květu,
> broskev právě začíná kvést. Kvetou pozdně kvetoucí vrby, košařské a
> podobné. Kvete pampeliška smetánka.
> Řepka už je vysoká tak, že během nejbližších dnů tady taky rokvete.
> Letos to všechno nejspíš pokvete prakticky dohromady.
>
>
>

"Ahoj, ale v jaké nadmořské výšce a lokalitě jsi?"
Severní Morava, předhůří Beskyd asi 330 m nad mořem. Ale letos vyšlo počasí v březnu a dubnu tak, že znatelnou dobu bylo tady na severní Moravě o 5 - 10 st tepleji než třeba v Čechách.... Jinak ale zrovna Pardubice jsou v průměru znatelně teplejší než tady, kdysi jsem tam studoval.

Informace ze Severni moravy, upati Nizkeho Jeseniku, 420 mnm. Kvetou pouze broskve a merunky, rozkvet nejranejsich tresni vidim tak na patek. Repka ma vysku 25 cm, takze u nas jsme za Beskydami ve slusnem skluzu.

PZ

U nás v Beskydech ale broskev zatím nekvete. Třešeň ano.

Je to typické divoké dílo, plné nepravidelností. Proto vznikly mezistěny aby se dílo líbilo všemu roumějícímu včelaři. Včelám je to ve své podstatě úplně jedno.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <pala.jiri/=/email.cz>
> Předmět: Re: 435x450+misky
> Datum: 20.4.2010 08:49:15
> ----------------------------------------
> Nelze sečítat kobzole a hrušky!!!! Odpověď měla jít jiným směrem. Odbíháte
> od předhozeného téma úplně někam jinam. Měl jste se vyjádřit ke kvalitě
> díla. Proč asi vznikly ty kaplicovky. Kresba buněk na plástu má tvořit
> pravidelné šestiúhelníky - pro Boha Svatého, neberte to jako dogma,
> samozřejmě se mohou vyskytnout přechodové buňky a trubčina, ale ne takové
> natáhliny. Mohl by jste tady prezentovat na jaké rámkové míře včelaříte -
> viz snímek, způsob drátkování a v neposlední řadě to nejdůležitější - to je
> původ mezistěn. Jak Vám do toho klade matka, jací tvorečkové z toho pak
> lezou, jestli vůbec a jaký má takové dílo dílo vliv na složenou plástovou
> plochu při nástavkovém způsobu včelaření.
>
>                S pozdravem RZVZ Jiří Pala
>                              Díky za odpověď.
>
>
>

Nechápu jak těm tvým včelám škodí když jejich potravou jsou houby a plísně.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 20.4.2010 10:02:40
> ----------------------------------------
> Streit Pavel (78.136.186.181) --- 19. 4. 2010
> Re: Mravenci (43519) (43529) (43531)
>
> Zdravím p.Mátl,
> Není čím se chlubit, ten přípravek jsem použil, těch mravenců mi potom bylo
> líto, byl ale biologický, pro přírodu neškodný, ale zkoušel jsem je
> přesvědčit, aby si sbalili kufry a šli jinam. Nechtěli. Nevím, kde jste
> vzal nějaký pravoúhlý svět, něco takového snad je? Že o tom nevím.
> Kdybyste věděl, co všechno včelaři používají pro boj s mravenci, proti tomu
> je můj biologický roztok na mravence a neškodný pro přírodu rajská zahrada.
> Je to lepší, než používat plamenomet, kyseliny a jiné toxiny.
> Znám u nás místa v lese, kde mají mravenci pěkná velká mraveniště, jsou to
> monumentální stavby, s jakou precizností každé jehličí uloží na dané místo,
> lahodné to oku,... Je to ale na Příbrami, pár km ode mě. CHodím tam na
> houby. Pokud mi začnou chodit na včelnici, se zlou se potážou. Hold si v
> lese budou muset někde vyžádat nové stavební povolení a vytvořit někde nový
> mravenčí panelák, nebo padnout v boji. Mají demokraticky na výběr. Jiný by
> se s nimi nepáral a nalil na ně ihned kyselinu. Já jim dám vždy čas na
> rozmyšlenou, aby se mohli poradit v tom mravenčím parlamentu. P.S
>
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
>
> Víte, Pavle, je zajímavé,jak člověk, který tu neustále mocně mává praporem
> řádu, pravidel a nařízení a jejich dodržování, jistá pravidla (míním tím
> samozřejmě ona "pravidla" o ochraně lesních mtavenců) náhle poruší, když
> zjistí, že mu zrovna nevyhovují. A ruče a obratně si to zdůvodní. Že to
> ještě veřejně presentuje co úspěšný akt, raději pominu ... Že by jeden z
> aspektů onoho pravoúhlého světa? ... Ale potěšil jste mě, že máte rád tu
> naši přírodu. Jenom ty mravence jste nám z ní nějak vyškrtl (nebo vyloučil?
> :-) ). Taky jste mě pobavil tím, jak jste napsal, že po aplikaci mtavenci
> "odešli jinam". Pamětníci možná vzpomenou, jak před léty Rusové sundali to
> jihokorejské dopravní letadlo. Taky tehdy říkali, že "zastavili" či
> "ukončili let letadla" ...
> Rozumím "boji" s mravenci v obytných zónách, ale v lese? Inu včely si
> rozvracet nedáme! Aneb kdo nejde s námi, jde proti ... eh, proti komu/čemu
> vlastně? A jde vůbec?
> Tož tak. Jiří
>
>
>

Zajimave,
Praha-vychod, 300mnm, trnky a broskve teprve zacnou kvest, do nekolika malo dnu...
Praha uz je v kvetu, tresne, pampelisky...
T.H.


informace ze Severni moravy, upati Nizkeho Jeseniku, 420 mnm. Kvetou pouze
> broskve a merunky, rozkvet nejranejsich tresni vidim tak na patek. Repka ma
> vysku 25 cm, takze u nas jsme za Beskydami ve slusnem skluzu.
>
> PZ
>
>
>

Pepane, musíte navštívit očního lékaře, aby Vám předepsal brýle, abyste lépe viděl.

P.J.

Nevím co bych tam měl vidět víc než nepravidelné dílo. Možná snad utrženou a opravenou stavbu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <pala.jiri/=/email.cz>
> Předmět: Re: 435x450+misky
> Datum: 20.4.2010 12:08:35
> ----------------------------------------
> Pepane, musíte navštívit očního lékaře, aby Vám předepsal brýle, abyste
> lépe viděl.
>
> P.J.
>
>
>

Nevím co bych tam měl vidět víc než nepravidelné dílo. Možná snad utrženou a opravenou stavbu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: &lt;<a href="mailto:pala.jiri/=/email.cz">pala.jiri/=/email.cz</a>>
> Předmět: Re: 435x450+misky
> Datum: 20.4.2010 12:08:35
> ----------------------------------------
> Pepane, musíte navštívit očního lékaře, aby Vám předepsal brýle, abyste
> lépe viděl.
>
> P.J.
>
>
>

Zajimave,
Praha-vychod, 300mnm, trnky a broskve teprve zacnou kvest, do nekolika malo dnu...
Praha uz je v kvetu, tresne, pampelisky...
T.H.
Včera u nás začaly kvést třešně a višně. V plném rozkvětu jsou javory jasanolisté a javory mléče. Z dalších včelařských rostlin začíná kvést skalník a trnka ( ta, co roste v lesích a vyplodí občas malinké kuličky, ne zahradní švestka či slivka). Mirabelka a myrobalán je v plném květu, broskev právě začíná kvést. Kvetou pozdně kvetoucí vrby, košařské a podobné. Kvete pampeliška smetánka.
Řepka už je vysoká tak, že během nejbližších dnů tady taky rokvete.
Letos to všechno nejspíš pokvete prakticky dohromady. Př. Polášek.
Informace ze Severni moravy, upati Nizkeho Jeseniku, 420 mnm. Kvetou pouze broskve a merunky, rozkvet nejranejsich tresni vidim tak na patek. Repka ma vysku 25 cm, takze u nas jsme za Beskydami ve slusnem skluzu.

PZ
V neděli jsem odjel z Pardubic a na zahradě třešeň nevypadala na rozkvět. Na druhou stranu u Hodonína již začala řepka nakvétat... dík Radek.
----------------------------------------------------------

Jak je vidět už to kvete, nebo brzo začne kvést. Jak postupujete s medníky? Díky předem za odpověď.

No, ke konci zimy v březnu a dubnu se tak třikrát, vzdycky na pár dnů prosadila tlaková níže, co přitáhla od Alp a přes Slovensko dopravila na Moravu, možná ještě víc na severní než na jižní, o 5 - 10 st C teplejší počasí než bylo v Čechách. Možná větrnější a určitě deštivější, ale teplejší, v Čechách byly mrazíky 5 - 10 pod nulou a mrzlo i ve dne, na Moravě tálo i v noci a sníh tady slezl podstatně dříve.... Když bylo potom v Čechách jasno a noční mrazíky, tady na severní Moravě v dubnu bylo pod mrakem, pršelo a mrazíky skoro nebyly.....
Normálně bývá severní Morava třeba proti Praze nebo jižní Moravě v kvetení o nejméně 14 dní pozadu, letos tomu tak není.

Tak v Králíkách kvetou pouze jívy a devětcil. Do tet bylo 5dní s větším přínosem pylu a i tak to stálo za prt protože foukal studený vítr.Někde se musí přikrmovat-slyšel jsem to z více stran.Javory Mléče mají ještě velmi malé pupeny.

Dobry den,

jsem zacinajici vcelar a chtel bych se zeptat na rozsireni vcel ted na jare. Mam 4 vcelstva a pokusne jsem rozsiril 2 smerem nahoru a 2 smerem dolu nastavkem plnym mezisten. Vysledkem bylo, ze vcelstva rozsirena smerem dolu stale sedi u stropu ulu a snazi se na ramcich stavet divocinu smerem vzhuru ke stropu. Vcelstva rozsirena smerem nahoru do horniho nastavku nevlezla, misto toho si postavily divocinu dolu a provesila az ke dnu. Chtel bych se zeptat, co delam spatne a jak je dostat do druhych nastavku. Vcelstva jsou lonske oddelky zimovana v jednom nastavku.

VK:
Mam 4 vcelstva a pokusne jsem rozsiril 2 smerem nahoru a 2 serem dolu nastavkem plnym mezisten.

-------
Nepíšeš jaké máš úly, ani co u vás kvete.

Obecně bych doporučil vzít ze stran nástavku souše, dát je do středu přidávaného nástavku a mezistěny zase na kraj.
A ten nástavek nadsadit nad ten původní. Tím se snad nic nezkazí. Záleží jak moc plodu tam je, ale pokud je až ke kraji, tak se dá přeložit i plod.
Ale od zítřka se má ochladit, takže bez podr.inf. těžko radit.

Karel

Rozhodl jsem se mravence odstěhovat,
nebudu riskovat, naložím je a odvezu to lesa. Doufám že se jich zbavím, když to takto nepůjde zkusím něco jiného.
Jinak mravenci sežerou vše co před nimi neuteče(ty houby a plísně to byl vtip), zkuste si sednout někde poblíž mraveniště.
Diky za rady Luboš

Třešně už kvetou a řepka začíná nakvétat taky. Jde to velmi rycle. Pardubicko, Ronov n.D.- n.v. asi 320m.
Tonda
Ahoj, ale v jaké nadmořské výšce a lokalitě jsi? V neděli jsem odjel z Pardubic a na zahradě třešeň nevypadala na rozkvět. Na druhou stranu u Hodonína již začala řepka nakvétat...
dík Radek

To je pěkné, to je příroda. Je těžké říci, co je příčinou, když jsem neviděl včely, ale pravděpodobně jsi rozšířil příliš brzy. Zajímalo by mě jak velkou tu divočinu staví, nad rámky by neměli mít moc prostoru. Neboj, včely už přežili i horší včelřovi zásahy. Nejlépe staví, když jim dáš nástavek mezi stávající, ale to až opravdu budou lehce k večeru viset do podmetu. Jestli je večer nevidíš v podmetu je brzy na přidání celého nástavku. Navíc nyní probíhá tzv. výměna generací, je celkem dost plodu a málo včel. Včelstva by měla v následujícíc 2 týdnech viditelně zesílit, pak už by mohly vystavět i ten nástavek nahoře. Dole ho postaví, jen když budou muset... Dobrou zkušenost mám s jiným rozšířením, když máš pár včelstev. Až budou obsazovat 2 nástavky a bude-li stále takové chladné počasí, vyndej třeba polovinu plodu z horního nástavku do přidávaného nástavku takovým způsobem, aby plod zůstal kompaktní nad sebou kvli teplu a do strany v obou nástavcích doplň mezistěnami. Samozřejmě, že k plodu dáš alespoň jednu krycí souši od stěny úlu, aby plod nebyl hned u stěny úlu. Pokud to není jasné, dej vědět nakreslím Ti obrázek.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: VK <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Rozsireni vcelstev
> Datum: 20.4.2010 13:52:18
> ----------------------------------------
> Dobry den,
>
> jsem zacinajici vcelar a chtel bych se zeptat na rozsireni vcel ted na
> jare. Mam 4 vcelstva a pokusne jsem rozsiril 2 smerem nahoru a 2 smerem
> dolu nastavkem plnym mezisten. Vysledkem bylo, ze vcelstva rozsirena smerem
> dolu stale sedi u stropu ulu a snazi se na ramcich stavet divocinu smerem
> vzhuru ke stropu. Vcelstva rozsirena smerem nahoru do horniho nastavku
> nevlezla, misto toho si postavily divocinu dolu a provesila az ke dnu.
> Chtel bych se zeptat, co delam spatne a jak je dostat do druhych nastavku.
> Vcelstva jsou lonske oddelky zimovana v jednom nastavku.
>
>
>

Souhlas, co popsal Radek je v kazde knize o Vcelareni. Postavit pod nebo nad
vcelstvo komplet nastavek mezisten je sebevrazda. Vzdy at uz nastavek davas
nahoru nebo dolu by mel mit jadro ze sousi, treba 3 ramky. Aby vcely mohly
stale komunikovat, protoze mezistena se normalne ve vcelstvu nevyskytuje,to
mto nejistem pocasi bych spise volil podstaveni pod plod, mozna bych jeden,
2 ramky s plodem prevesil dolu. Zalezi na vcelstvu.

2010/4/20 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>

> To je pěkné, to je příroda. Je těžké říci, co je příčinou, když jsem
> neviděl včely, ale pravděpodobně jsi rozšířil příliš brzy. Zajímalo by mě
> jak velkou tu divočinu staví, nad rámky by neměli mít moc prostoru. Neboj,
> včely už přežili i horší včelřovi zásahy. Nejlépe staví, když jim dáš
> nástavek mezi stávající, ale to až opravdu budou lehce k večeru viset do
> podmetu. Jestli je večer nevidíš v podmetu je brzy na přidání celého
> nástavku. Navíc nyní probíhá tzv. výměna generací, je celkem dost plodu a
> málo včel. Včelstva by měla v následujícíc 2 týdnech viditelně zesílit, pak
> už by mohly vystavět i ten nástavek nahoře. Dole ho postaví, jen když budou
> muset... Dobrou zkušenost mám s jiným rozšířením, když máš pár včelstev. Až
> budou obsazovat 2 nástavky a bude-li stále takové chladné počasí, vyndej
> třeba polovinu plodu z horního nástavku do přidávaného nástavku takovým
> způsobem, aby plod zůstal kompaktní nad sebou kvli teplu a do strany v obou
> nástavcích doplň mezistěnami. Samozřejmě, že k plodu dáš alespoň jednu krycí
> souši od stěny úlu, aby plod nebyl hned u stěny úlu. Pokud to není jasné,
> dej vědět nakreslím Ti obrázek.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: VK <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Rozsireni vcelstev
> > Datum: 20.4.2010 13:52:18
> > ----------------------------------------
> > Dobry den,
> >
> > jsem zacinajici vcelar a chtel bych se zeptat na rozsireni vcel ted na
> > jare. Mam 4 vcelstva a pokusne jsem rozsiril 2 smerem nahoru a 2 smerem
> > dolu nastavkem plnym mezisten. Vysledkem bylo, ze vcelstva rozsirena
> smerem
> > dolu stale sedi u stropu ulu a snazi se na ramcich stavet divocinu
> smerem
> > vzhuru ke stropu. Vcelstva rozsirena smerem nahoru do horniho nastavku
> > nevlezla, misto toho si postavily divocinu dolu a provesila az ke dnu.
> > Chtel bych se zeptat, co delam spatne a jak je dostat do druhych
> nastavku.
> > Vcelstva jsou lonske oddelky zimovana v jednom nastavku.
> >
> >
> >
>

Žádná sebevražda to není jen dávám pokud mám souše na okraje abych je nemusel později přesouvat do prostřed a vždy podsouvám jako nejspodnější nástavek. Nic není přerušeno a včelstvo je naprosto kompaktní a mezistěny jsou pod ním.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Rozsireni vcelstev
> Datum: 20.4.2010 14:46:24
> ----------------------------------------
> Souhlas, co popsal Radek je v kazde knize o Vcelareni. Postavit pod nebo nad
> vcelstvo komplet nastavek mezisten je sebevrazda. Vzdy at uz nastavek davas
> nahoru nebo dolu by mel mit jadro ze sousi, treba 3 ramky. Aby vcely mohly
> stale komunikovat, protoze mezistena se normalne ve vcelstvu nevyskytuje,to
> mto nejistem pocasi bych spise volil podstaveni pod plod, mozna bych jeden,
> 2 ramky s plodem prevesil dolu. Zalezi na vcelstvu.
>
> 2010/4/20 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
>
> > To je pěkné, to je příroda. Je těžké říci, co je příčinou, když jsem
> > neviděl včely, ale pravděpodobně jsi rozšířil příliš brzy. Zajímalo by mě
> > jak velkou tu divočinu staví, nad rámky by neměli mít moc prostoru. Neboj,
> > včely už přežili i horší včelřovi zásahy. Nejlépe staví, když jim dáš
> > nástavek mezi stávající, ale to až opravdu budou lehce k večeru viset do
> > podmetu. Jestli je večer nevidíš v podmetu je brzy na přidání celého
> > nástavku. Navíc nyní probíhá tzv. výměna generací, je celkem dost plodu a
> > málo včel. Včelstva by měla v následujícíc 2 týdnech viditelně zesílit, pak
> > už by mohly vystavět i ten nástavek nahoře. Dole ho postaví, jen když budou
> > muset... Dobrou zkušenost mám s jiným rozšířením, když máš pár včelstev. Až
> > budou obsazovat 2 nástavky a bude-li stále takové chladné počasí, vyndej
> > třeba polovinu plodu z horního nástavku do přidávaného nástavku takovým
> > způsobem, aby plod zůstal kompaktní nad sebou kvli teplu a do strany v obou
> > nástavcích doplň mezistěnami. Samozřejmě, že k plodu dáš alespoň jednu krycí
> > souši od stěny úlu, aby plod nebyl hned u stěny úlu. Pokud to není jasné,
> > dej vědět nakreslím Ti obrázek.
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: VK <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Rozsireni vcelstev
> > > Datum: 20.4.2010 13:52:18
> > > ----------------------------------------
> > > Dobry den,
> > >
> > > jsem zacinajici vcelar a chtel bych se zeptat na rozsireni vcel ted na
> > > jare. Mam 4 vcelstva a pokusne jsem rozsiril 2 smerem nahoru a 2 smerem
> > > dolu nastavkem plnym mezisten. Vysledkem bylo, ze vcelstva rozsirena
> > smerem
> > > dolu stale sedi u stropu ulu a snazi se na ramcich stavet divocinu
> > smerem
> > > vzhuru ke stropu. Vcelstva rozsirena smerem nahoru do horniho nastavku
> > > nevlezla, misto toho si postavily divocinu dolu a provesila az ke dnu.
> > > Chtel bych se zeptat, co delam spatne a jak je dostat do druhych
> > nastavku.
> > > Vcelstva jsou lonske oddelky zimovana v jednom nastavku.
> > >
> > >
> > >
> >
>
>
>

To že staví divočinu směrem vzhůru je chyba konstrukce úlu Mezera by neměla být větší jak 8 mm To že sedí nahoře je v pořádku včelstvo se postupně posuvá směrem dolů a prostor nad sebou zanáší medem .Tak to správně má být. Špatně je to mezistěny nahoru!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: VK <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Rozsireni vcelstev
> Datum: 20.4.2010 13:52:18
> ----------------------------------------
> Dobry den,
>
> jsem zacinajici vcelar a chtel bych se zeptat na rozsireni vcel ted na
> jare. Mam 4 vcelstva a pokusne jsem rozsiril 2 smerem nahoru a 2 smerem
> dolu nastavkem plnym mezisten. Vysledkem bylo, ze vcelstva rozsirena smerem
> dolu stale sedi u stropu ulu a snazi se na ramcich stavet divocinu smerem
> vzhuru ke stropu. Vcelstva rozsirena smerem nahoru do horniho nastavku
> nevlezla, misto toho si postavily divocinu dolu a provesila az ke dnu.
> Chtel bych se zeptat, co delam spatne a jak je dostat do druhych nastavku.
> Vcelstva jsou lonske oddelky zimovana v jednom nastavku.
>
>
>

Nic nesežerou jen věci odnášejí do hnizda kde na nich ty plísně pěstují.Jsou to vlasně zahradníci.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lubos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 20.4.2010 14:13:44
> ----------------------------------------
> Rozhodl jsem se mravence odstěhovat,
> nebudu riskovat, naložím je a odvezu to lesa. Doufám že se jich zbavím,
> když to takto nepůjde zkusím něco jiného.
> Jinak mravenci sežerou vše co před nimi neuteče(ty houby a plísně to byl
> vtip), zkuste si sednout někde poblíž mraveniště.
> Diky za rady Luboš
>
>
>

Pepan: "Špatně je to mezistěny nahoru!"
______________________

Snažím se taky vytvářet jádro v každém nástavku ze souší, či nejlépe z rámků s plodem (sice převěšování, ale vyplatí se...). Většina z mých včelstev staví raději nahoře, zatímco již několikrát se mi stalo, že jsem na podzim ze spodního nástavku vyndal dvě mezistěny, které jsem jim tam dal v tuto dobu a které nebyly vystavěné (ačkoli krom nich vystavěli v pohodě 15 mezistěn), v horních nástavcích se mi to nestalo nikdy. Je to opravdu včelstvo od včelstva, je dobře, že kolega vyzkoušel dvě včelstva tak, dvě onak, ale validitu toho jeho pokusu opravdu snižuje ta skutečnost, že přidávat kompletně celý nástavek mezistěn (zvláště ještě v tuto dobu) je hloupost, která na včelstvo nepůsobí příznivě (také jsem to jednou u pár včelstev zkusil, s vidinou snadné manipulace s celými nástavky). Ovšem nevím, jestli kolega nevčelaří s nízkými nástavky, tam to může být zase jinak.

> Nedá mi někdo tip na někoho, kdo by mi pomohl zaplnit
> momentálně volný úl (Langstr 159 nebo 232mm)

Seznam chvovatelů dodávajících oddělky na Langstrothech:
http://www.nastavky.cz/eshop/?oddelky,38

Lesní mravenci jsou dravci.

Zdravím vás,
Já mám opravdu přírodu rád, v lese jsem každý den, Mravence mám rád také. Jejich mraveniště jsou architektonické skvosty. Ale nesmí mě jít po včelách. To že, někdo nechápe, cože mravenec dělá ve včelách? No přece jde po cukru, po zásobách... Zkuste dát cukr k mravencům, za chvíli není. Mám rád všechna zvířata. Všechen hmyz, i otravné komáry. Loni, když mě na včelnici houfně na jeden úl zaútočili takoví menší sršně, také jsem je přestal mít rád, vystopoval jsem si je a po týdnu jejich hnízdo celé ze stromu sundal a spálil. Mám sršně rád, tyto ale byli potvory. Vložil jsem do česen ty plechové vložky, co mám vystavené na webu, a sršně se do úlů už nedostali, včely jimy projdou. To, jak se tvrdí, že včely jdou bránit česno, u vigor pravda nebylo. Když zjistily, že sršeň neprojde, tak stály v řadách za tou vložkou a čekaly. Díval sem se ze zadu do podmetu, pěkně hučely. Sršni to vzdali a byl klid. Potom mája vykoukla ven, zjistila, že je čistý vzduch a pak opět vylétly. Vložky mám i přes léto u všech včelstev. Co z toho plyne? Mám rád všechny zvířata, pokud mi nejdou na včely. I ptactvu dávám přes zimu na stromy ke včelnici špek a lůj. Tak mám pokoj. Zdraví P.S

Zdravím všechny, nemá prosím někdo zkušenost, jak je to zhruba s počátkem kvetení javorů v pětistech metrech n.m. v tuto dobu?
Z nástavků se line nádherná vůně, včely odněkud něco nosí, ale nejsem zrovna ve zdravotním stavu pobíhat venku, abych se poučil, co kde kvete.
Kaji jak je to u tebe? Kvete něco významného kromě sousedovic šáde hundert zwanzig? (-;
Ať se daří, Libor.

Libor:
Z nástavků se line nádherná vůně, včely odněkud něco nosí, ale nejsem zrovna ve zdravotním stavu pobíhat venku, abych se poučil, co kde kvete.
---
Ve Zl.Olešnici prý bylo za víkend na váze 2kg a v pondělí přes 1,5. Tady u mě to zatím vypadá jen na jívy a vrbičky, ve městě jsem viděl pár pampelišek u základů.
Javor mléč, který kvete tady dole - zatím jsem si nevšiml, že by kvetl, a o kus roste výš - javor klen - ten je pozdějí. A snad i víc dává, ale kolem mě bohužel není. Nevím proč kolem silnic cpali jen ten Klen:-)
Osobně to tady u nás vidím jen na vrbičky. Ale taky nemám čas někde běhat, honem tluču nástavky, běhám okolo zedníků a dětí a taky chodím do práce. :-)
Tak se honem uzdrav:-)

Karel

Dobrý den, syntetikou? To ne, seženu nějakou barvu vhodnou pro styk s potravinami, nebudu si zas...t úl nějakými dalšími cizorodými látkami. Co to natřít roztaveným včelím voskem, myslíte, že by to včely všechno vyčistily, nebo by mohlo něco mezi těmi spoji zůstat? Díky. P.Č.

Pavle Streite.
Píšete,že máte přírodu rád.Jak se to však srovnává s tím
co tu píšete o likvidaci mravenců,sršnů atřeba i sousedových včel.Tito tvorové všichni jsou součásti přirody
a to velice důležití.dá se říci,že nezastupitelní.Ale Vy toho o té přírodě asi moc nevíte,spíš si myslím,že si hodně
vymýšlíte.Docela rad si přečtu příště Vaši povídku o stopování sršnů.Tak s chití dotoho a hezké sny.v.š.

Klen je původně strom vlhkých studenějších horských lesů, jinak roste asi spíš tam, kde vyrostly stromy samovolně z náletů, takže klen byl mnohem více rozšířený v lesích za socíku, dneska, kdy soukromí majitelé lesy čistí od náletů, spíš ustupuje než že by ho někdo sadil. Je to velice dobrá včelařská rostlina, hektar by měl dávat mnoho stovek kilo sladiny. A je ve snůšce spolehlivý, meduje i za hodně studeného květnového počasí. Med je žlutozelený, jemnější. Dřív jsme měli v doletu mnoho javorů klenů rostoucích v porostu kolem potoka včetně mohutných vysokých tak stoletých stromů a snůška z javoru klenu byla pravidelná každý rok. Klen tady kvete od cca prvního, druhého týdne v květnu, zhruba od druhé poloviny snůšky řepky, akorát mám takový pocit, že dříve, před takovými cca 30 lety rozkvétal o takových týden 14 dní později než nyní.
Javor mléč by měl být strom spíš teplejších oblastí, vlhkých lužních lesů nebo potom ve městech různých parků a městské zeleně. Kvete těsně před rozkvětem řepky a během jejího začátku květu, údajně by měl být stejně dobrý zdroj medu jako klen, ale v té době ještě obvykle včely nejsou dostatečně silné, aby ho plně využily.

Opava - třešně v plném květu, řepková pole začínají žloutnout, všiml jsem si toho dneska ráno. Není to na tu řepku příliš brzy? To aby člověk pomalu nasazoval medníky.
Tom.

"Dobrý den, syntetikou? To ne, seženu nějakou barvu vhodnou pro styk s potravinami, nebudu si zas...t úl nějakými dalšími cizorodými látkami. Co to natřít roztaveným včelím voskem, myslíte, že by to včely všechno vyčistily, nebo by mohlo něco mezi těmi spoji zůstat?"
Syntetika se vyrábí z lněné fermeže modifikací fermeže pryskyřicemi. Je to tedy z velké části přírodní látka v přírodě relativně snadno rozložitelná. Naopak akrylátové pryskyřice použité ve vodouředitelných barvách jsou látky přírodě mnohem více vzdálené. Je tedy třeba o těch věcech trochu vědět a ne jen bezduše přebírat jednoduché schéma typu "leju do toho vodu = ekologické" "leju do toho ředidlo = neekologické" Ovšem ještě přírodnější než syntetika jsou fermežové a olejové barvy, tam je ten lněný olej použitý při výrobě modifikován minimálně.

"...také jsem je přestal mít rád, vystopoval jsem si je a po týdnu jejich hnízdo celé ze stromu sundal a spálil. Mám sršně rád, tyto ale byli potvory. Vložil jsem do česen ty plechové vložky, co mám vystavené na webu, a sršně se do úlů už nedostali, včely jimy projdou. Sršni to vzdali a byl klid. Co z toho plyne?"

Z toho plyne, že jste je pálil zbytečně. A o tom je celou dobu řeč.

Praha 3500m
Včera rozkvetla třešen ptačka i v třešen, broskev, opět vše najednou.
Je suchý vzduch a prinos byl jen 30dkg

Dobrý den,

potřeboval bych typ na prodejnu mezitěn(výměnou za vosk) na východ od Prahy, např. Nymburk, Poděbrady, Český Brod, Mladá Boleslav, Turnov. Za adresu či telefon, předem děkuji Luboš

Streit Pavel (78.136.172.227) --- 20. 4. 2010
Re: Mravenci (43519) (43529) (43531) (43534) (43549) (43556) (43566) (43572) (43575)

Zdravím vás,
Já mám opravdu přírodu rád, v lese jsem každý den, Mravence mám rád také. Jejich mraveniště jsou architektonické skvosty. Ale nesmí mně jít po včelách. To, že někdo nechápe, co že mravenec dělá ve včelách? No přece jde po cukru, po zásobách... Zkuste dát cukr k mravencům, za chvíli není. Mám rád všechna zvířata. Všechen hmyz, i otravné komáry. Loni, když mě na včelnici houfně na jeden úl zaútočili takové menší sršně, také jsem je přestal mít rád, vystopoval jsem si je a po týdnu jejich hnízdo celé ze stromu sundal a spálil. Mám sršně rád, tyto ale byli potvory.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Pavle, ne že by mě to zvlášť bavilo, ale připojím pár odkazů, abych podpořil u Vaši nadějnou lásku ku přírodě:

"Dle vyhlášky 395/1992 Sb., a § 50 zákona č.114/1992 Sb., jsou zvláště chránění živočichové chráněni ve všech svých vývojových stádiích. V souvislosti s výše jmenovanou vyhláškou jsou lesní mravenci rodu Formica zařazeni do kategorie ohrožený druh. Chráněna jsou jimi užívaná přirozená i umělá sídla a jejich biotop. Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla. Výjimky ze zákazů u zvláště chráněných živočichů může v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody, povolit orgán ochrany přírody.
Důvodem k ochraně rodu Formica není pouze jejich dlouhodobá početní stagnace, včetně vymizení tohoto druhu z mnoha oblastí, ale i velký význam tohoto druhu v biologické ochraně lesa. Významně ovlivňují početnost a gradaci mnoha lesních škůdců."
Více na: http://prirodakarlovarska.cz/?vse-o-sdruzeni-zo-csop-alter-meles/o-programu-formica
nebo:
http://www.sdruzenikrajina.cz/index.php?lng=cz&p=cinnost-lesni-mravenci
http://muzeum.ji.cz/index.php?page=27c&galery=27c_galery
http://www.csop.cz/index.php?cis_menu=1&m1_id=1002&m2_id=1028&m3_id=1130&m_id_old=1473

No a o sršních to platí mutatis mutandis neboli jak by smet, ... jak pravil Mr. Google, :-)
Tož tak ... Jiří

"potřeboval bych typ na prodejnu mezitěn(výměnou za vosk) na východ od Prahy"
----------------------------------

http://www.medocentrum.cz/eshop/?p=p_1&sName=Kontakt

Já jsem toto téma zahájil, vyvolává bouřlivou reakci, ale myslím že většina těch, kdo bojují za mravence, sršně, včely, otakárky atd. by si měla především uvědomit proč ubývá tolik druhů a živočichů. Všichni stále potřebujeme nová auta, silnice, dánice, ropu, železo, potřebujeme cizokrajné a cizí potraviny, putřebujeme exotická dovolené, potřebuheme nové mobily, stále nová zboží, zkrátka spotřeba je modlou moderní společnosti. To vede k devastaci přírody a krajiny, to by si všichni měli uvědomit a neřešit jednotlivce, který na zahradě hozhrabe mraveniště, zaveze rybníček, určitě je to katastrofa pro několik živočichů, ale né ohrožení nějakého druhu(pokud už není spotřební společností zdecimován tak, že mu zbyla na přežití poslední lokalita, ale za to není zodpovětný majitel zahrádky.)
Tak nabádám všechny moralisty a odsuzovače aby se podívali na sebe a svoji ťápotu v přírodě Luboš

Nejblíže vím o Včelnexu v Dolních Počernicích. Inzerují občas ve Včelařství jsou i na Internetu. Pár let jsem je odebíral, ale skončil jsem. Vadí mi velká křehkost. Prostě válce beroucí si vosk z nahřáté plotny, to je o něčem úplně jiném. Zdraví R. S.

Ti co bojují za mravence, sršně, včely, otakárky atd. si to právě uvědomují. Spotřeba sama o sobě nic nedavastuje, ale Váš přístup ano. Pokud si každý zaveze jenom jeden rybníček, zničí jenom jedno mraveniště, zabije jenom sousedovi včely, tak vzhledem k množství lidí nebudou žádné rybníčky, mraveniště, včely. Proto je toto zcela jednoznačně katastrofa pro přírodu, a čím víc bude lidí jako jste Vy, kteří káží vodu a pijí víno, tím bude příroda zdevastovanější. Možná Vás to překvapí, ale společnost se skládá právě s těch jednotlivců. Jako včelař by jste to měl chápat !!!!

Vlasta Netušil

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lubos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 21.4.2010 11:01:21
> ----------------------------------------
> Já jsem toto téma zahájil, vyvolává bouřlivou reakci, ale myslím že většina
> těch, kdo bojují za mravence, sršně, včely, otakárky atd. by si měla
> především uvědomit proč ubývá tolik druhů a živočichů. Všichni stále
> potřebujeme nová auta, silnice, dánice, ropu, železo, potřebujeme
> cizokrajné a cizí potraviny, putřebujeme exotická dovolené, potřebuheme
> nové mobily, stále nová zboží, zkrátka spotřeba je modlou moderní
> společnosti. To vede k devastaci přírody a krajiny, to by si všichni měli
> uvědomit a neřešit jednotlivce, který na zahradě hozhrabe mraveniště,
> zaveze rybníček, určitě je to katastrofa pro několik živočichů, ale né
> ohrožení nějakého druhu(pokud už není spotřební společností zdecimován tak,
> že mu zbyla na přežití poslední lokalita, ale za to není zodpovětný majitel
> zahrádky.)
> Tak nabádám všechny moralisty a odsuzovače aby se podívali na sebe a svoji
> ťápotu v přírodě Luboš
>
>
>

Nejsem odborník, nevím čím vším múže být zbůsobena křehkost. Vím, že staré mezistěny jsou křehké, ale stčí je nechat ohřát(dcela dobře to jde ve skleníku - loni jsem to zkoušel poprvé), a zase je to v pohodě. Já jsem si myslel, že ve vosku proběhne něco jako krystalizace a ta se teplem zruši. Luboš

Jinak díky za odkaz na prodejnu

Pro pana Netušila

chápu, že se ke všem tvorům chováte uctivě, třeba molům, doufám že chodíte pěšky, kupujete domácí potraviny(nejlápe od souseda), atd., jak jste získal PC se neptám(určitě z druhé ruky) , a na dovolemou nikam nejezdíte - letadlo jste viděl jen na obloze. Pokud ano, chápu vaše rozhořčen, a omlouvám se Vám svý příspěvek, pokud ne běžte prodat auto, odpoji eletriku, vypnou topení a zrušit dovolenou. Luboš

Luboš: "..chápu, že se ke všem tvorům chováte uctivě, třeba molům, doufám že chodíte pěšky,.."
_________________

To je naprosto typická argumentace lidí, kteří vidí třísku v oku bližního, ale nikoli trám ve vlastním oku, abychom si vypomohli biblickými slovy... Neboli, tím chci říci, že se s tímto můžeme setkávat už odpradávna. Vy zkrátka nechápete, že celek se skládá z jednotlivých částí, že z množství různými důvody motivovaných ničení může vzejít devastace celková. Jedno mraveniště nezachrání druh, úsporné zářivky nás nezachrání před nutností mít stávající energetické zdroje, zateplení baráku, podlahové topení, nízkoenergetické spotřebiče, systém recyklace, úsporný režim provozu PC, vypínání režimu stand-by, apod. nás nezachrání před onou "ekologickou stopou", tu budeme mít vždy, ale může alespoň omezit či přibrzdit nápor devastace celkové, a ve svém součtu tak mohou mít úspory svůj velký význam. Ovšem spousta lidí prostě přijala životní princip "po nás potopa" (třebaže i vědecky pojmenovaný, třeba jako "diskontování budoucnosti" apod.). P.S. Je opravdu smutné, že slovo moralista dostalo hanlivý význam... Nevím, jestli ale jako chovatelé včel nespláčeme, až se chopí kormidla nemoralisté. Proti těm možná budou mravenci úplná prkotina...

Pane Luboši,
nevím jak definujete uctivé chování, ale proti molům nic nemám a nic jim nedělám. Domácí potraviny dělám na své zahradě a něco kupuji , jak jste aprávně řekl nejlépe od souseda ( čím blíž tím lépe). Letadlo jsem viděl i na zemi, ale na dovolenou s nimi nelétám (osobně mám radši běžky a kolo, ale proti gustu žádný dišputát). Pěšky chodím často a nemám ani problém vyjít schody. S tím PC jste to trefil je z druhé ruky. Topím více méně dřevem (následující zimu mám v plánu topit pouze dřevem). Auto používám v rozumné míře.

Tím co jsem tu napsal jsem chtěl říci, že by se měl snažit poškozovat okolí minimálně. A neomlouvat si ničení přírody a porušování zákona tím, že to dělají i jiní. Když se zamyslíte nad přínosem mravence pro okolí a včely medonosné(medotvorné), tak je to mravenec co je užitečnější (pomáhá i těm včelám).

S pozdravem
Vlasta Netušil


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lubos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 21.4.2010 11:29:06
> ----------------------------------------
> Pro pana Netušila
>
> chápu, že se ke všem tvorům chováte uctivě, třeba molům, doufám že chodíte
> pěšky, kupujete domácí potraviny(nejlápe od souseda), atd., jak jste získal
> PC se neptám(určitě z druhé ruky) , a na dovolemou nikam nejezdíte -
> letadlo jste viděl jen na obloze. Pokud ano, chápu vaše rozhořčen, a
> omlouvám se Vám svý příspěvek, pokud ne běžte prodat auto, odpoji eletriku,
> vypnou topení a zrušit dovolenou. Luboš
>
>
>

Luboš: "..chápu, že se ke všem tvorům chováte uctivě, třeba molům, doufám že chodíte pěšky,.."
---------------
I když jezdím autem, tak když vidím před sebou psa, kočku, lišku ba i důchodce, tak brzdím.
Prostě škodím co nejmíň. O to tady asi šlo. Ne že nemáme dýchat a už vůbec ne vydechovat CO2 :-)

Karel

jea !válcované mezistěny! i po letech ji zohnu konci k sobě aniž by se zlomila,zatímco lisovaná se drolí v rukách,p.kováč ,732269614 Domašov nad bystřicí okr olomouc,tradice, pěknej výraznej prolis dna buňky,jakejkoliv rozměr v jakýmkoliv i směšným množství,prosím už je to starší pán,pokud chcete mezistěny uvádějte mu čistou míru mezistěny,protože prd může tušit co má kdo za jakej rámek.....

mravenci.....zkuste na ně mluvit,mě se je podařilo ukecat,bydlí někde ve střeše úlu,úl je nezajmá....

> Já jsem toto téma zahájil, vyvolává bouřlivou reakci, ale myslím že většina
> těch, kdo bojují za mravence, sršně, včely, otakárky atd. by si měla
> především uvědomit proč ubývá tolik druhů a živočichů. Všichni stále
> potřebujeme nová auta, silnice, dánice, ropu, železo, potřebujeme
> cizokrajné a cizí potraviny, putřebujeme exotická dovolené, potřebuheme
> nové mobily, stále nová zboží, zkrátka spotřeba je modlou moderní
> společnosti. To vede k devastaci přírody a krajiny, to by si všichni měli
> uvědomit a neřešit jednotlivce, který na zahradě hozhrabe mraveniště,
> zaveze rybníček, určitě je to katastrofa pro několik živočichů, ale né
> ohrožení nějakého druhu(pokud už není spotřební společností zdecimován tak,
> že mu zbyla na přežití poslední lokalita, ale za to není zodpovětný majitel
> zahrádky.)
> Tak nabádám všechny moralisty a odsuzovače aby se podívali na sebe a svoji
> ťápotu v přírodě Luboš
>
> ----------------
Jo a tady si tu ťápotu může každý spočítat :-)
http://www.hraozemi.cz/ekostopa.html
>

Je to tak.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lubos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mezist?ny
> Datum: 21.4.2010 11:18:16
> ----------------------------------------
> Nejsem odborník, nevím čím vším múže být zbůsobena křehkost. Vím, že staré
> mezistěny jsou křehké, ale stčí je nechat ohřát(dcela dobře to jde ve
> skleníku - loni jsem to zkoušel poprvé), a zase je to v pohodě. Já jsem si
> myslel, že ve vosku proběhne něco jako krystalizace a ta se teplem zruši.
> Luboš
>
> Jinak díky za odkaz na prodejnu
>
>
>

Krásně se tu projevuje, jak jsou pojmy jako "užitečný" a "škůdce" relativní. O přínosu mravenců pro fungování vztahů třeba v lese snad nikdo nepochybuje a věřte, že i pro člověka ten pozitivní přínos výrazně převládá.
Dodám jiný příklad z opačného, snad pochopitelnějšího konce. Ne každý Váš soused musí být nadšený z Vašich včel, a to říkám hodně mírně. Jak byste se tvářili třeba na otrávené návnady řekněme nějakým systémovým jedem které si rozhodí po SVOJÍ zahradě a pohubí tím VAŠE včely. Není přece blbej, a "pokud si má vybrat" mezi nějakejma včelama a svými zájmy (a to nemusí být jen bazének a opalující se roštěnka, může to být třeba i těžká alergie na bodnutí)...
A klidně přitom může dělat hodného strejdu a chlácholit svědomí tím, že první dva dny nasadí mírnější jed, jestli si to včely nerozmyslí a nepřestanou mu tam lítat, nebo si třeba neseberou úly s plodem a nepřeletí o katastr dál ;)

Jinak pokud se vrátíme na úplný začátek, není snad nutné jít do takových extrémů. Takže začlo to dotazem, jak na ně. Pokud jsou ve většině případů dostačující třeba ty nádobky s olejem, nač lejta s chemií a buldozer. Proč by měl jít "pán tvorstva" na komára s kanónem???
V posteli si mraveniště asi nenechá ani ten největší ekofanatik, na druhou stranu hubit je a vše živé v široširém okolí lesního stanoviště...
Pokud Vám nestačí účelné, jednoduché a šetrné opatření, a potřebujete "jim dát za uši", nehrajte si na milovníka přírody a nehoňte si tím ještě pozitivní body u veřejnosti. Nebo máte rádi jen tu užitečnou, pro Vás přímo a jednoznačně přínosnou přírodu - tedy defakto - sebe?

Končím svůj moralistický příspěvek, až jsem se ho sám lekl ;)
Přeji šťastný start nové sezóny ;)

HI

> Je to tak.

Letos jsem prvne videl a osahal si, ze to vubec tak neni. Valcovane jsou mnohem lepsi co se tyce poddajnych vlastnosti... Pro me je to najednou komplikace si je nechat nahrat aby s nimi slo delat..
T.H.

HI: "...Ne každý Váš soused musí být nadšený z Vašich včel, a to říkám hodně mírně. Jak byste se tvářili třeba na otrávené návnady řekněme nějakým systémovým jedem které si rozhodí po SVOJÍ zahradě a pohubí tím VAŠE včely..."
_____________________________

Moc pěkně vyjádřeno!!
Je to hezký obrázek toho, jak svět může vypadat, když každý budeme posuzovat věci pouze z hlediska naší vlastní užitečnosti, svého osobního a bezprostředního prospěchu - roštěnka se chce v klidu opalovat, dítě čvachtat v bazénku, ovocné stromy tito sousecé již předloni vykáceli, protože si přeci ovoce člověk za pár korun může koupit a "nevyplatí se to", takže k čemu jim jsou nějaké včely? Jen otravují, řeknou si. Pouze bych ještě doplnil, že další stupeň nastane tehdy, když už tento soused ani nebude dělat hodného strejdu a chlácholit své svědomí a potutelně se usmívat, ale bude se ke svým nemoralistickým zásadám s hrdostí hlásit... Pak to ale, pánové a dámy, můžeme všichni zabalit, protože jsme proti takovému jednání zcela bezmocní. To bychom si asi měli uvědomit a proto být těmi prvními, kteří budou odsuzovat jakýkoli přístup, který bez rozmyslu hubí "škodnou" kolem sebe (krtka na zahradě, myš v blízkosti úlu, sršně, vosy, mravence, vydry, rysy, vlky, medvědy atd.). Budeme-li se těmto věcem vysmívat, pracujeme proti sobě.

"...Ne každý Váš soused musí být nadšený z Vašich včel..."
---------------------------
jo, jo, zrovna v sobotu koukal soused dost smutně na svou vířivku, navoněnou nějakým pomerančovým čímsi, jak si zní včely (nejspíš moje) dělají napaječku. Bylo jich tam nejmíň 50. Zatím to bere sportovně a přemýšlí co dát do vody, aby to vonělo a nelákalo včely. Doufám, že to vymyslí neobjedná si na mě buldozer.

mém děti, mám auto, jezdím na dovolené s rodinou i solo, vytápím dům, mám 2x kolo, 3x běžky atd. zkrátka pořádná ťápota. Nemyslím když si neprdnu, tak se zlepší ovzduší, když do tak někdo vnímá, ať z těch prdů má radost, oni(my -moje tvoje potřeby) mu v brzku někde postaví fabriku na prdy. Luboš (líp už to neumím vysvětlit, s diskuzí končím, púvdní téma co s mravenci a jak se chovají k včelám se totiž absolutně zvrhlo (múžu za to i já))

Tak jsem o víkendu prohodil nástavky.Vrchní s plodem a že ho je :) jsem dal dospod nad dno a ten původní nástavek jsem narval mezistěnama keom krajů kde jsou souše.Co myslíte je to dobře?
Snad únik tepla pro plod nebude tak výrazný a včelky budou stavět.

Špatný fčelař: "...původní nástavek jsem narval mezistěnama keom krajů kde jsou souše..."
_______________________

Jen bych asi nechal uprostřed tak tři souše, aby matka mohla do nástavku (nyní horního) dříve přejít a začít zde klást. Záleží ale, jestli a jak u Vás už něco kvete, pokud ano, tak by to mělo být v pohodě.

Ano také jsem si říkal raději víc souší nechat , ale risknul jsem to.Plod snad neprochladne a matky si nějaký ten den musí počkat až včelky vystaví mezistěny a pak pošupajdí klást nahoru :)

Bacha na rojovou naladu.

2010/4/21 patný fčelař <e-mail/=/nezadan>

> Ano také jsem si říkal raději víc souší nechat , ale risknul jsem to.Plod
> snad neprochladne a matky si nějaký ten den musí počkat až včelky vystaví
> mezistěny a pak pošupajdí klást nahoru :)
>

Ti co to vidí správně a umějí to pojmenovat mlčí. Možná by bylo někde zle.

P.J.

O mravencích jsem psal před rokem.Také nejsem pro moralizování.Ono je to jako s lidma.Když mne někdo jednou okrade,přežiju to i dvakrát,když přijdou 4 raubíři,vykradou co se dá,začnu něco vymýšlel a nějak se bránit.Když se ten hladový přemnoží a chce mě vyhnat,budu muset populaci redukovat na únosnou mez(dosaďte si co chcete,jakoukoli populaci i příroda se brání).
A zákony pro koho platí?Stačí sledovat co zůstává po jakékoli těžbě,nebo se mýlím ?

U mne létá asi tak plovina na nově zřizovaný rybníček a klidně sají vodu i když k nim sahám pro oblázky a druhá polovina létá na bahníčko po zrušeném kompostu. To co nám nevoní , jim zrovna může.

Zdravím vás,
já si myslím, že by to dlouho netrvalo a bylo by to pryč.

Mohu vám říci, že na ty síta bohatě stačí normální syntetika, nebo vodou ředitelný barevný ostín barvy eternal. Ekologickou barvu mám doma také. Koupil jsem si jí na starší medomet na buben. Jmenuje se BISIL a prodává se v bílé a červené barvě, ale na síta je zbytečná. Je ale drahá, 200 kč. Barvy doma jistě nějaké máte, takže na síta to stačí, ale je to na vás.
Zdraví P.S

Martine, ale diskontní doba a globalizace je zde již přes 20 let, ta s námi kráčí od převratu. Taková je doba. Mám rád všechny tvory. Pokud mi ale jedno zvíře začne škodit, musí pryč po dobrém, nebo po zlém. Nebo snad chcete říci, že myslivci by nesměli střílet po liškách, kánětech, poštolkách? Ty jsou také chráněné a přemnožené. Je to normální stav. Pozujte prosím případ od případu a ne plošně, co se má a co ne. Člověk přírodu přetváří již od doby železné, takže je to úděl náš, to nic nezastaví. Popřemýšlejte, zda vy, co zde na toto téma moralizujete, da jste čistí jak lilie, zda jste nikdy nešli za svůj život proti zájmům nějakého tvora, zdajste doma nevyhubili komáry, mouchy a jiný hmyz. Určitě ano. Moralizovat můžete, ale musíte na to mít právo a čisté svědomí. To nemá čisté žádný člověk na světě ani PAPEŽ.
Zdraví P.S

Takovou pitomost p. Netušil jsem hodně dlouho neslyšel, Mravenec je užitečnější než včela? Proberte se. Mravenec sice čistí lesy od mršin a má i jiné přednosti ale více jak 90% plodin na Zemi potřebuje opylení včel, nebudou li včely, vyhyne i člověk, nebude mít totiž co jíst. Do 10 let. Každý tvor umí být přírodě i člověku prospěšný, umí i hodně škodit. Až budu ničit přírodu, budu to dělat systematicky, vrtat do stromů díry a lít tam rtuť a jiné věci. Dělám jen to, co dělají rozumní lidé. Mají rádi přírodu, pokud je ale nějaký tvor, začne ohrožovat, udělá se opatření. Nebo mi snad chcete řící, že když termiti napadnou váš dřevěný dům, který zlikvidují, dům vám spadne a vy jim jen zapleskáte a zaskáčete si juchajda? Přírodu mám rád ale jakmile mě něco začne ohrožovat, či ohrožovat vlaastní majetek, neznám bratra a to snad každý. Minimální poškozování přírody se dělo naposledy v době železné, potom začal od starověku rozmach a nese se to do nyní. Hurá do doby železné, P.S

Než jsem dojel domú tak mi to došlo,
Ta rostlina se jmenuje Bika ladní, lidově kominíček, Luzula campestre.
Před 40ti lety jsem ji míval na zahradě v trávníku nyní ji vidím již jen zřídka, dicela jsem ji dělil a prodával jako skalničku.
Obě pčednášky se mi moc líbily díky
Zdravím
J.B.

Luboši, za to nemůžete, zvykněte si, že se tu hodně slovíčkaří a tahá za slovo. Vemte to tak, v naší společnosti jsou ekofanatici, ekomilové a racionální lidé.
Ekofanatik - člověk tvrdící, že příroda a nic jiného, eko, eko, eko, bez eko to nejde.Strana Zelených
Ekomilové - ti už jsou lepší, mají sice eko názory, ale tak tvrdě je neprosazují.
Racionální lidé - člověk je pánem tvorstva. Přírodu je nutné chránit. Ale v rozhodující chvíli mezi dvěma druhy živočichů. Nám včelařům přímo včely přinášejí užitek, hmatatelný. Mravenci pro nás mají též užitek, ale ne tak obrovský. Pokud mezi těmito druhy dojde k boji, vy zasáhnete. Jsme včelaři, nebo mravencáři. Pro mě mezi těmito druhy jsou přednější včely. Pokud se zastanu včel při střetu těchto druhů, budu sklízet med. Pokud se zastanu mravenců a ne včel, budu tak moci prodávat jen tak akorát KM.P.S

P. Streit: "...jsou ekofanatici, ekomilové a racionální lidé".
_______________________

Tak jsem v tom případě ekofanatik, protože si taky myslím, že příroda je vše a bez ní to nejde (co byste tak řekl, že není příroda, když už jste ten racionální člověk?) Každopádně - radši ekolog, než egolog...

Ale protože už jsem k mravencům řekl vše, nechci se k tomu dále vyjadřovat. Jen ještě vyktnu do popředí to, z čeho jsem vyšel a co bylo původně jádrem tohoto tématu, když se Luboš ptal, co s mravenci - resumé: navrhoval bych mravence být na pokoji a oni s teplejšími dny a větší nabídkou v přírodě sami nechají prostředí úlů na pokoji a bude po problému. Případně bych použil pro přerušení jejich cest ony misky na nohách podstavců. To je můj názor podepřený vlastní zkušeností, nic více. Důkazem toho, že toto téma je aktuální právě v této době, je skutečnost, že se zde vyskytuje každoročně přibližně v tuto dobu, zatímco v pozdějším období zcela výjimečně.

díky pane Bűrgel

S mezistěnami z Dolních Počernic nemám také dobrou zkušenost.Trhají se !!!

J.M.
----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 21, 2010 11:05 AM
Subject: Re: Mezist?ny


> Nejblíže vím o Včelnexu v Dolních Počernicích. Inzerují občas ve
> Včelařství
> jsou i na Internetu. Pár let jsem je odebíral, ale skončil jsem. Vadí mi
> velká křehkost. Prostě válce beroucí si vosk z nahřáté plotny, to je o
> něčem úplně jiném. Zdraví R. S.

Zdravím všechny.Pokud už si dávám včely do lesa,tak musím počítat s tím,že ten les má své obyvatele a ti tento náš počin nevidí Z NA3EHO pohledu,ti mají jiné hodnoty,pro ně platí zákony přírody víc,než pro nás.Pro ně je ten les domov,zdroj potravy a tak se někteří z nich dívají na naše včely,ať už se jedná o mravence,o vosy,sršně(mimochodem,na evropském území už zahájila své tažení asijská sršeň,která se vyloženě zaměřuje na včely-viz nedávno ve Včelařství),různé ptactvo a další,ještě,že tu nemáme medvědy jako na Slovensku,ti by nám teprve dělali vrásky na čele.Člověk nemusí být ekofanatik,aby si takové věci uvědomil,však on je tam se svými včelstvy hostem a ONI tam jsou ti domácí,tak se tam přece nebudu chovat jako hromburác,stačí,že lidstvo jako celek v zájmu společnosti se svojí důmyslnou technikou využívá lesy,pole,louky.To,že v krajině využívá těžkou techniku,má svůj důvod,dnes už na takovou těžkou práci"nejsou lidi jako dřív",a navíc je to ve finále finančně výhodnější,s tím prostě nic nenaděláme,na nás zbývají opravdu jen ty drobty(jedno mraveniště,sršní hnízdo,které jsou pro naše včely potenciálními škůdci),ale oni jsou také jen sousedé,jen mají odlišný způsob života,než my.
Pavel.

Také děkuji. Bylo to komorní a poetické odpoledne.
Diskuse s posluchači ukázala, že jsme nepřišli zbytečně.
Ivan Černý

Je prostě třeba mít určitou rozumnou pokoru.
Stanoviště s hodně mravenci je prostě jen další vlastnost toho stanoviště. Stejně jako včelař kvůli 10 - 20 včelstvům obvykle ( kromě speciálních projektů přeměny krajiny rozpočítaných ma mejméně půlstoletí) nedělá novou cestu skrz les, nelikviduje v lese jemu nevhodné stromy a nesází tam ty vhodné (aspoň ne hromadně), nekácí v okolí včelstev stromy, aby včelky nebyly ve stínu a vlhku nebo nekope nějaký příkop či studnu, aby včelky měly vodu u úlů a podobně, tak by neměl v širokém okolí likvidovat třeba ty mravence. To, že paběrkují odpady, otravují včely a možná jsou při zániku slabého včelstva je prostě jen vlastnost stanoviště stejně jako třeba ty stromy, co stíní... I když možná kvůli mravencům má potom včelař o nějaké kilo medu méně...... Na druhé straně stejně tak jako včelař v lese vysekne příliš otravné kopřivy nebo ostružiny příliš blízko úlů nebo nějaký keř plevelného černého bezu překážející výletu včel, tak úplně stejně podle mně může trošku otravovat ty mravence a ztěžovat jim život třeba tím lepem nebo vyčištěním okolí úlů nebo těmi nádobkami s vodou či olejem...
Stejně tak, jako se třeba stane, že je ideální stanoviště se spoustou včelařských rostlin, dobrým příjezdem, schovaným místem mimo výskyt vandalů ..... a včelaři se třeba nepovede tam včely domluvit, třeba jen proto, že majitel nechce.... a musí vzít zavděk stanovištěm o kilometr dál, kde ty výnosy budou znatelně horší.....
Stanoviště, kde je tolik mravenců, že omezují, případně jsou schopni zlikvidovat i silná včelstva, je třeba považovat za místa nevhodná pro včelaření. Stejně jako třeba místa někde v mokré zastíněné rokli v lese nebo naopak suchá místa otevřená všem větrům z každé strany s vodou půl kilometru daleko.....

"Proberte se. Mravenec sice čistí lesy od mršin a má i jiné přednosti ale více jak 90% plodin na Zemi potřebuje opylení včel, nebudou li včely, vyhyne i člověk, nebude mít totiž co jíst. Do 10 let. Každý tvor umí být přírodě i člověku prospěšný, umí i hodně škodit. Až budu ničit přírodu, budu to dělat systematicky, vrtat do stromů díry a lít tam rtuť a jiné věci. Dělám jen to, co dělají rozumní lidé... Přírodu mám rád ale jakmile mě něco začne ohrožovat, či ohrožovat vlaastní majetek, neznám bratra a to snad každý."

Informace o tom, že včela nebyla v minulosti na celých kontinentech, kde normálně fungovala příroda i lidské civilizace, tu za poslední rok proběhla tak 10x (a vy jste na konferenci byl, to nešlo přehlédnout). Povídání o tom, že to není otázka černobílého přístupu příroda vs. člověk, ale rozumné míry v použitých prostředcích a snahy nemyslet při práci čistě a zcela tupě na svůj osobní krátkodobý prospěch, je zdá se také marné. Že např. mají mravenci v okolí stanoviště dobrý vliv na produkci medovice ("chov" a aktivní ochrana mšic), je jen další z věcí, které je dobré uvážit, když už chcete jít jen za svým.
Čtete a berete jen to, co se vám hodí, na argumenty reagujete prasklou deskou a zastydle-puberťácky-načepýřeným egem. I ve věcech, ve kterých máte rozhled tříletého dítěte a děláte ze sebe neználka a vola, se stejně budete vždy cítit jako vítěz. Budiž vám to přáno, když vám to stačí.

Nechci vás už zbytečně urážet, takže končím s díkem, že jste neodpověděl opět jen příběhem svého souseda s nezasíťovanými dny a nenahraditelnosti výhradně panenského díla. Díky, jen tak dál! ;P.

HI

Pane Streit
zamyslete se hlavou, která z plodin je závislá na včelách?? Včela medonosná je velmi nespolehlivý opylovatel (včelař kočuje, nekrmí, zatočí se slabochy atd.) a pro přírodu i zemědělství je zcela postradatelná. Připouštím, že u některého ovoce jsou chvíle kdy je bez včel opyleno málo květů. Z pohledu člověka a jeho potřeb (jídla) je největší a zcela zásadní vítr (jednoděložné jsou větrosnubné nebo samosprašné a většina důležitých dvouděložných také). Takže pokud žijete s tím, že mávání včel křídly působí 90% větru máte pravdu (nemám potřebu Vám vysvětlovat něco o rozdílech teplot sklonu struktuře atd., každopádně vítr způsobuje slunce).
Pokud mi tady (žiji v Čechcách) sežerou dům termiti, budu asi křičet juchajda, pokud budu mít dům tam kde jsou termiti, tak je na mě abych se postaral o jeho termitovzdornost. Určitě dům neodfláknu a pak nevyhubím termity v širokém okolí.
Pane racionální člověku musím Vás upozornit, že jsem tvor i můj pes je tvor a Vy náš pán rozhodně nejste.
Někteří myslivci (prasata) sice střílí lecos, ale to neznamená, že to dělají dobře, a že neporušují zákon (stejně tak jako Vy se sršni a mravenci).
Papež čisté svědomí určitě nemá, ale já celkem ano. Myslím, že je trochu mimo srovnávat dům s lesem. Každopádně, když knám přijde návštěva a je třaba alergický na psa, ptáky , kytky .... tak jí určitě nedovolím je vyhubit. Pokud přijdu já někam, kde je někdo kdo nebo něco mi nevyhovuje, tak ho taky nechám žít a pokud to nejde vydržet tak odejdu. To bude asi tím, že nejsem ten PÁN TVORSTVA.

Abych to celé shrnul.
Mravence nechte kde jsou nic Vám nedělají a včely taky nesežerou. Mám mravence okolo úlů i v úlech. Zkoumal jsem to (i váhu jsem pořídil abych zjistil, že jen vyčistí podmet a jinak nic nedělají) a zjistil, že tam kde jsou včely nejsou mravenci, tam kde včely nejsou tam mravenci hledají něco k snětku. Pokud Vám mravenci loví včely, tak máte včely poněkud malátné (hlad, stáří, nemoc ...) a měl by jste řešit nemocné včely a být rád, že je za Vás mravenci uklidí.

S pozdravem

lesu zdar

Vlasta Netušil
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 21.4.2010 21:48:08
> ----------------------------------------
> Takovou pitomost p. Netušil jsem hodně dlouho neslyšel, Mravenec je
> užitečnější než včela? Proberte se. Mravenec sice čistí lesy od mršin a má
> i jiné přednosti ale více jak 90% plodin na Zemi potřebuje opylení včel,
> nebudou li včely, vyhyne i člověk, nebude mít totiž co jíst. Do 10 let.
> Každý tvor umí být přírodě i člověku prospěšný, umí i hodně škodit. Až budu
> ničit přírodu, budu to dělat systematicky, vrtat do stromů díry a lít tam
> rtuť a jiné věci. Dělám jen to, co dělají rozumní lidé. Mají rádi přírodu,
> pokud je ale nějaký tvor, začne ohrožovat, udělá se opatření. Nebo mi snad
> chcete řící, že když termiti napadnou váš dřevěný dům, který zlikvidují,
> dům vám spadne a vy jim jen zapleskáte a zaskáčete si juchajda? Přírodu mám
> rád ale jakmile mě něco začne ohrožovat, či ohrožovat vlaastní majetek,
> neznám bratra a to snad každý. Minimální poškozování přírody se dělo
> naposledy v době železné, potom začal od starověku rozmach a nese se to do
> nyní. Hurá do doby železné, P.S
>
>
>

je dost chladno,pylu je dost ale kvete nám to suše,a tak včelám se moc nechce,srovnám si včelstva

-nahoře nechám od kraje(aby mi do nich matka nekladla) panenské prázdné souše ,které nahradily otevřeny plod,kterej sem přidal dolů,označím si zbylé zásoby,který pak přijdou oddělkům, atak se udělá i prostor pro přívaly řepky,pak je vprostředu zavřenej plod,kterej vybíhá a dělá místo pro první menší snůšky

-dole zásoby,pyl, plod všeho stáří,stavební rámek-ve všech úlech stejnej počet rámků respektive plochy
tak to nechám skoro do konce třešně,dělám to tak vždy protože mám pak včely cca v jedné síle a nepoužívám mřížky...

pak je roztrhnu nástavkem mezistěn,případně zbylej plod z vrchu dám do něj a mezistěny nahoru do prostřed,vedle ty prázdný soušepokud jsou ještě prázdný,vedle do kraja zimní zásoby pro oddělky pokud zbyly,během řepky dostanou nástavek souše i mezistěny,i st.r.(poměr podle přínosu)pod plod, no a při klasice máme v řepce čtyři ,pak tvořím silný oddělky-ze dvou včelstev je oberu na jeden nástavek,v lípě dostanou druhej s prazdnejma soušema ,kterej zpravidla v létě vytáčím....,při klasice dávám pátej v lípě,
na NN samozřejmě víc-nástavkama pro plod trhám plodiště,nástavky pro med dávám mezi zavřenej plod a "medník" ,no a jedem s medem....,jde to tak na každé míře,když jdu pod 4O i na stabilním st. sem nespokojenej sám se sebou,protože to není problém žádnej rok,na zimu včelstva zase porovnám do jedné síly oddělkama,část oddělků dorovná zimní rozdíly na jaře,zbytek oddělků se spojuje přímo do produkčních včelstev

letos nekrmím ,přestávám krmit cukrem,je to primárně zbytečná práce,navíc
na to aby se vám kilo cukru dostalo na stůl je SPOTŘEBA 1000 LITRU VODY,kolik je na to potřeba energie...?

Zaujal mě článek "Odvíčkování pomocí horkovzdušné pistole":
http://vcelarstvi.webnode.cz/news/odvickovani-pomoci-horkovzdusne-pistole/

V reakci na to jsem tímto způsobem vyzkoušel odvíčkovat zásobní plást, ale bez valného účinku. Víčka se sice rozpustila, ale vosk se rozplynul na medu a po vychladnutí vznikl voskový povlak, který byl jen místy přerušený. Zkoušel jsem obě dvě rychlosti proudění horkého vzduchu, avšak výsledek byl stejný. V čem dělám chybu, že mě to nefunguje?

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Velmi krásné pane Netušile. Takového psaní, by jste mohl vytvářet více. Velmi pěkně se to četlo!! Děkuji.

Jiří Pala.

"Někteří myslivci (prasata) sice střílí lecos, ale to neznamená, že to dělají dobře, a že neporušují zákon (stejně tak jako Vy se sršni a mravenci)."

Trochu mimo téma, ale zjednodušeně zvěř k ulovení je dle zákona a práva myslivosti majetkem majitele lesa a pole, který ji přes pronájem přenechává myslivcům. Volně pobíhající pes bez dozoru v lese je predátor, který tam nemá co dělat, asi jako kdyby někdo zavřel třeba kunu v zimě do včelína s polystyrenovými úly. Omezení střílení volně pobíhajících psů v mysliveckém zákoně je nesmysl, výsledek lobby pejskařů, než skutečně rozumné opatření. V praxi střílení pytlačících psů prakticky znemožnuje, protože v praxi prakticky každý odstřel, který je zjištěn a myslivec identifikován, umožnuje soudně napadnout.

Odvíčkování horkovzdušnou pistolí popisuje Dr. Liebig v Moderním včelaři č.5. z roku 2006. Píše se tam že odvíčkovat tímto soůsobem jdou jenom čerstvé panenské plásty z medníku,kde je mezi medem a víčkem vzduchová bublina,která po ohřátí spůsobí prasknutí víčka, zřejmě dřív než se stihne roztavit.
Milan

Pavle ono to tak horké s timi včelami nebude. V Austrálii a na americkém kontinentu včela nebyla a přesto tam žili lidé. Jen tam byla jiná skladba vegetace a zvěře. Něco jiného to je sice v eroasii a Africe.
Jinak život na zemi, je jen o tom, jak toho jiného sežrat, nebo ho alespoň vytlačit ze svého území.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 21.4.2010 21:48:07
> ----------------------------------------
> Takovou pitomost p. Netušil jsem hodně dlouho neslyšel, Mravenec je
> užitečnější než včela? Proberte se. Mravenec sice čistí lesy od mršin a má
> i jiné přednosti ale více jak 90% plodin na Zemi potřebuje opylení včel,
> nebudou li včely, vyhyne i člověk, nebude mít totiž co jíst. Do 10 let.
> Každý tvor umí být přírodě i člověku prospěšný, umí i hodně škodit. Až budu
> ničit přírodu, budu to dělat systematicky, vrtat do stromů díry a lít tam
> rtuť a jiné věci. Dělám jen to, co dělají rozumní lidé. Mají rádi přírodu,
> pokud je ale nějaký tvor, začne ohrožovat, udělá se opatření. Nebo mi snad
> chcete řící, že když termiti napadnou váš dřevěný dům, který zlikvidují,
> dům vám spadne a vy jim jen zapleskáte a zaskáčete si juchajda? Přírodu mám
> rád ale jakmile mě něco začne ohrožovat, či ohrožovat vlaastní majetek,
> neznám bratra a to snad každý. Minimální poškozování přírody se dělo
> naposledy v době železné, potom začal od starověku rozmach a nese se to do
> nyní. Hurá do doby železné, P.S
>
>
>

Streit Pavel (78.136.165.17) --- 21. 4. 2010
Re: Mravenci (43519) (43529) (43531) (43534) (43549) (43556) (43566) (43572) (43575) (43576) (43587) (43589) (43591) (43593) (43595) (43601) (43603) (43605)

Luboši, za to nemůžete, zvykněte si, že se tu hodně slovíčkaří a tahá za slovo. Vemte to tak, v naší společnosti jsou ekofanatici, ekomilové a racionální lidé.
Ekofanatik - člověk tvrdící, že příroda a nic jiného, eko, eko, eko, bez eko to nejde.Strana Zelených
Ekomilové - ti už jsou lepší, mají sice eko názory, ale tak tvrdě je neprosazují.
Racionální lidé - člověk je pánem tvorstva. Přírodu je nutné chránit. Ale v rozhodující chvíli mezi dvěma druhy živočichů. Nám včelařům přímo včely přinášejí užitek, hmatatelný. Mravenci pro nás mají též užitek, ale ne tak obrovský. Pokud mezi těmito druhy dojde k boji, vy zasáhnete. Jsme včelaři, nebo mravencáři. Pro mě mezi těmito druhy jsou přednější včely. Pokud se zastanu včel při střetu těchto druhů, budu sklízet med. Pokud se zastanu mravenců a ne včel, budu tak moci prodávat jen tak akorát KM.P.S

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Pavle, Pavle, Vy jeden přírodoteroristo ... :-). Tak Vy chcete tvrdit, že nevíte, co je to pravoúhlý svět? Nezoufejte, jste ještě "k zbláznění mlád" a je před Vámi dlouhá cesta, po níž jistě dojdete k hlubšímu poznání souvislostí a objevíte kouzlo spojených nádob. A třeba se z pána tvorstva stanete jednou "pouhou" součástí onoho magického tyglíku zvaného příroda a nazřete, co je čemu a komu k užitku ... Čtěte, studujte, pozorujte a nemějte strach, ono to jednou přijde ... Pro začátek bych si dovolil doporučit něco o elementární pokoře ...
Toť vše, téma, zdá se, neskýtá již naději na další peripetie ... Jiří

Je to trochu od tématu, ale stejně. Nějak jsme se nepochopili. Pan Streit psal o střílení dravců (poštolka, káně ..), zatoulaný pes nebo neovladatelný pes v lese je "škodná" (vím, že v novém zákoně už není škodná definována). Všechna divoce žijící zvěř nemá majitele, majitele majá až potom co je někdo střelí a tím si je přivlastní (nelze si zvěř přivlastnit živou, takže zavření kuny do včelína je minimálně týrání nebo pytláctví). S honitbou si pronajímáte pouze místo kde můžete lovit, co můžete lovit Vám říká zákon. Zvěř není majetkem majitele pozemku na kterém se nachází. To by jste mohl zakrmit na zahradě a pak střílet vysokou atd. to podle zákona nelze.

Vlasta Netušil



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 22.4.2010 09:57:15
> ----------------------------------------
> "Někteří myslivci (prasata) sice střílí lecos, ale to neznamená, že to
> dělají dobře, a že neporušují zákon (stejně tak jako Vy se sršni a
> mravenci)."
>
> Trochu mimo téma, ale zjednodušeně zvěř k ulovení je dle zákona a práva
> myslivosti majetkem majitele lesa a pole, který ji přes pronájem přenechává
> myslivcům. Volně pobíhající pes bez dozoru v lese je predátor, který tam
> nemá co dělat, asi jako kdyby někdo zavřel třeba kunu v zimě do včelína s
> polystyrenovými úly. Omezení střílení volně pobíhajících psů v mysliveckém
> zákoně je nesmysl, výsledek lobby pejskařů, než skutečně rozumné opatření.
> V praxi střílení pytlačících psů prakticky znemožnuje, protože v praxi
> prakticky každý odstřel, který je zjištěn a myslivec identifikován,
> umožnuje soudně napadnout.
>
>
>

1.1939 ZU Brno mimoradna valna hromada v sale Stadionu Kounicova.Zahajil namestek Horsky,starosta Kyselka i jednatel Smied je nemocen.Zeme Moravskoslezska ztratila 13.tis.vcelaru,88 tis.vcelstev,a ZUBrno 2.tisice clenu.pritomno je 258 delegatu se 354 hlasy.Hrusak nesouhlasi,ze dosud hospodari vybor zvoleny r.1935 Nepodporoval druzstevni cinnost , nemuze nastat obroda v moravskem vcelarstvi.Navrhuje aby se hlasovalo,ze valna hromada vezme na vedomi volby z r.1938 Po 3hodinovem jednani 2/3 pro-215 hlasu.

3.1939ZU Brno valna hromada Pritomno 230 delegatu ze 129 spolku zastupujici 347 hlasu.Nebudeli zapocato se stavbou domu,aby se koupil cinzovni dum,ktery bude vynaset tolik co uroky na vkladech.(stavba podle projektu 5poschodi 1.600.000 Kc).Kooptovan:Hrusak,Kozak,Ertl,
F.Adamec oznamil ze se vzdal na radu lekare veskere spolkove cinnosti a vzal si dovolenou u uradu.
Jednatel Hrusak: Jsme dnes vladou a ne oposici.Zaciname vladnout,prosim vsechny vsecky o spoluvladu.Stvorme novou pracovni opozici-tvorivou. Takovou jakou jsme tehdy odmitali,ale zapomeli jsme nato,a proto novou opozici neodmitneme.Podavame ruku ke spolupraci vsem,chceme budovat.

14.3.1939 Slovensko se osamostatnilo,sprava Druzstevniho Cukrovaru se ze Slovenska prestehovala do Brna Pelicova 5. Slovensti clenove druzstva nenamitaji niceho proti presidleni druzstva,ponevadz jim cukerni prumysl da cukr levnejsi nez dosud.Nepotrebuji cinnost druzstva ve vcelarskem oboru. Prevzali jiz zavedenou-Medokomisi-prodejnu vcelarskych potreb,vyrobu ulu a naradi.kterou vybudovali: Nozicka,Vitek,Levisky,Stanek.

PRVY ROLNICKY CUKROVAR NA SLOVENSKU NA ZAKLADE DRUZSTEVNIM
Vlasti zdar- mistopredseda druzstva F.Hrusak,Nozicka,Ertl.Rozhodnuti se jiz blizi,upozornujme cleny druzstva,ze dovoz cukru ze Slovenska nebude nicim omezen.Odpovednost za tvrzeni a cisla v clanku nese sprava druzstva.
-VCELAR DRUSTEVNIK-jiz nevychazi,provede se likvidace podilu .

6.1939 Svaz Cestny dar pozustalym po Dr.Soudkovi odevzdal pr.Brenner predsedovi ZU Brno Karlu Adamcovi:dve vkladni knizky po 10 tis.Kc znejici na jmena deti ,jako dar Svazu.

ZU Brno starosta K.Adamec+host O.Brenner,Ing.Savvin podal zpravu o priprave premistneni stanice ze Zidlochovic,nabizeji se : Bucovice,Prostejov, Vyskov,Bzenec,Sitborice. K chystanemu slouceni casopisu Vcela a Vcelare nedoslo.Pri poradani sbirek nasla se stara listina z doby po valce tricetilete.V Rosicich prikoupen pozemek k rozsireni stanice.Zakoupeny pozemky v Solanci u Roznova pro vcelarske ucely.Vyrocni zprava nebude zverejnena. Vcelin z Brnenskeho vystaviste prestehovan na vysokou skolu.Stiznost vcelarskeho spolku ,mestske rady,Narodniho sourucenstvi ze Zidlochovic proti premistneni vyzkumne stanice vcelarske do Prerova.

Myslím , že tady někdo psal , že má registrované označení.
Kde se to dělá a kolik to stojí ?

Myslím , že tady někdo psal , že má registrované označení.
Kde se to dělá a kolik to stojí ?

------------------------

Nic to nestojí a je to nezávazné.

Ti blbečkové z PSNV to dělají zadarmo.

www.n-vcelari.cz/cejchy


Karel

Informace jsou třeba na http://cs.wikipedia.org/wiki/Ochrann%C3%A1_zn%C3%A1mka

A registracá se budou zabývat lidi kolem patentových kanceláří a podobně. Na internetu je dost odkazů.

No není to zas tak dávno, kdy jsem př. P. S. nazval namachrovaným blbem a musím konstatovat,že zatím nic nenapsal, abych svůj názor změnil a věřte, že bych to udělal rád. Je pravdou, že v podstatě má každý tři volby co se mravenečků týče. Buď používat takové materiály, aby nemohli škodit, což je moje cesta a nebo je zlikvidovat pokud škody přesáhnou nějaký limit a nebo se odstěhovat. Je ovšem otázkou, jak vlastně včelaři přispívají k ochraně přírody. Já mám značně odlišný názor a domnívám se, že bez včel by život v ČR probíhal úplně stejně jako před vyhynutím a můžem si to dokázat na krizových letech našeho včelařství. Víte o nějakém agronomovi, který za totáče cca před 25 lety kdy plno včelstev se povině vysířilo jak pláče nad katastrofálně nízkými výnosy a to byly odvčeleny celé okresy a kraje? V roce 2002 se v mírnější podobě vše zopakovalo a opět nic, v r. 2007 to samé.A tak se ptám, kde jsou ti nešťastní zemědělci???. A aby to nebylo všechno musíme také přiznat včelařům, že svým silně převčeleným územím vytvářejí velký nepoměr v přírodě. Včelstva by totiž a vždy žila v podstatě menších koncentracích a byla navíc rovnoměrněji rozmístěna a tím zbyl daleko větší prostor pro další, stejně tak důležité opylovače. Jenomže naše včelky dávají med a tak ti ostatní mají tak trochu smůlu a jsou od plné mísy dost odstaveni. A jak vlastně my jednáme se včelkami, kteří údajně někteří tak milují? Podle mě pěkně hnusně a to také na žádné velké milovníky přírody nevypadá. Vemte si např převěšování nebo hýbání nástavky tzv. rotace a podobná zvěrstva, která se v přírodě vyskytují pouze když les zasáhne dělostřelecký granát a tak bych mohl pokračovat. Prostě přestaňme si hrát na nějaké zachránce a spasitele a přistupujme k tomu trochu realisticky. Prostě chci li co nejvíc medu a tak musím alespoň trochu škodit. Důležité ale je, aby to bylo co nejméně. Zdraví R. Stonjek

dobry den chtel jsem se zeptat jak udelat odelek. Staci 1 ramek svajickama + 1ramekzavickovany plod a2ramky se zasobami. dekuji

"Včelstva by totiž a vždy žila v podstatě menších koncentracích a byla navíc rovnoměrněji rozmístěna a tím zbyl daleko větší prostor pro další, stejně tak důležité opylovače."
Já bych řekl, že včely a ostatní opylovači, čmeláci a včely samotářky si ani zas tak moc nekonkurují. Ostatní opylovači v koncentraci v přírodě běžné totiž spotřebují tak málo sladiny z květů, že vedle včel vždy najdou dostatek pylu a nektaru. Včely by na stanovišti dávno umíraly hladem a čmeláci a včely samotářky by stále měli dostatek. Navíc podle mého pozorování flórokonstantnost včel ztěžuje včelám využít prostředí, kde kvete mnoho druhů květů, třeba i dobrých zdrojů sadiny a pylu, jednotlivě v malém počtu, i když v součtu je potom taková plocha významným zdrojem. Včely se tak spíše soustřeďují na monokultury nebo na květy na stromech a keřech, kde je hodně květů stejného druhu, zatímco ostatní opylovači spíš na drobné květy jednotlivých rostlin... Pokud jedni zmizí, druzí jsou částečně schopni je nahradit, ale jinak nic víc....

R. Polášek: "...včely a ostatní opylovači, čmeláci a včely samotářky si ani zas tak moc nekonkurují. Ostatní opylovači v koncentraci v přírodě běžné totiž spotřebují tak málo sladiny z květů, že vedle včel vždy najdou dostatek pylu a nektaru."
______________________________

Přesně v tomto duchu jsem chtěl také zareagovat. Pane Stonjeku, nyní kvetou ovocné stromy, například. Stoupněte si proto prosím pod tento strom a pozorujte - myslíte, že dominance včel v koruně takového stromu je způsobena tím, že včely brání ostatním opylovatelům v jejich činnosti? Dovolil bych si náhled na celou situaci obrátit, neboť se domnívám, že v přírodě to nebude tak, že by se jednotliví opylovatelé mezi sebou prali o zdroje nektaru (přeci ani na květech nepozorujeme jakoukoliv vzájemnou nevraživost, napadání "konkurenta"), ale spíše jde o to využít bohatost nárazové snůšky, kdy je v přírodě taková hojnost, kterou nelze nikdy plně zužitkovat a soupeření je spíše na straně rostlin - soupeření o svého opylovatele (k čemuž konec konců právě nektar slouží jako významný prostředek a "komparativní výhoda" vůči konkurenci). Bez včel by zde byl pouze o to větší převis nabídky nad poptávkou, nehledě na to, že opylovatel přispívá svojí činností (zvláště u planě rostoucích rostlin) k reprodukci a zvyšování této nabídky v příští sezoně (pokud ovšem "pán tvorstva" zrovna dotyčnou rostlinu neoznačí za plevel a nezačne ji hubit). Význam a prospěšnost včelstev pro krajinu přiznávali po dlouhá staletí generace našich předků. Možná nebyli tito předci tak úplně hloupí, jak si často myslíme (světe div se, možná byli dokonce i chytřejší než onen agronom za totáče).

"Je to trochu od tématu, ale stejně. Nějak jsme se nepochopili. Pan Streit psal o střílení dravců (poštolka, káně ..), zatoulaný pes nebo neovladatelný pes v lese je "škodná""
Nahodil jsem to zhruba, zjednodušeně a proto nepřesně. Dále už o tom nebudu psát, protože tady je toto téma OT.

Stonjek:
Buď používat takové materiály, aby nemohli škodit, což je moje cesta ...
----------
Jak kamarádí mravenci se styrodurem?

Dík.
Karel

"dobry den chtel jsem se zeptat jak udelat odelek. Staci 1 ramek svajickama + 1ramekzavickovany plod a2ramky se zasobami. dekuji"
Já používám v květnu 1 plást 39x24, kde je plod od vajíček po zavíčkované buňky, obsazený včelami plus setřepávám ještě včely z dalšího plně obsazeného plástu z medníku. Pokud je v tom plástu ještě i pás zavíčkovaných buněk s cukernými zásobami, klidně přidávám prázdné plásty, když nemám plásty se zásobami. Oddělek tak tvoří 1 prázdný plást, případně s nastříkanou vodou v buňkách pro první den, potom plást s plodem a včelami a potom druhý prázdný plást. V květnu, když je snůška, oddělek potom uživí vlastní létavky, které už druhý den začnou létat. Týden po vytvoření oddělku potom likviduji nejstarší matečníky, protože ty jsou vytvořené na starých larvičkách, z nich by se vylíhla nekvalitní matka a zničila by ty nadějnější matečníky z mladých larviček.
Problém takhle brzo na jaře je s teplem, hlavně v noci, kdy venkovní teplota klesá k nule, a oddělek není ve speciálním malém nebo utepleném úlku, ale v normálním nástavku. Plásty je vhodné dát k jedné stěně případně dodtečně v nástavku uteplit.

A aby to nebylo
> všechno musíme také přiznat včelařům, že svým silně převčeleným územím
> vytvářejí velký nepoměr v přírodě. Včelstva by totiž a vždy žila v podstatě
> menších koncentracích a byla navíc rovnoměrněji rozmístěna a tím zbyl
> daleko větší prostor pro další, stejně tak důležité opylovače. Jenomže naše
> včelky dávají med a tak ti ostatní mají tak trochu smůlu a jsou od plné
> mísy dost odstaveni.

Doporucuji procist knihu p. Pridala Ekologie hmyzich opylovatelu. Je to uz chvile co jsem ji cetl a snad se nemylim, ale pamatuju si, ze jsem byl prekvapen, ze vcela neni takova mrcha vzhledem k ostatnim opylovatelum. I kdyz jsem predtim predpokladal presne to co Vy. Pokud si pamatuju drobni opylovatele nemaji takovy problem se vcelou jako konkurenci v boji o potravu, problem maji zase jen s clovekem. Jednim z duvodu je vernost vcely jedne rostline, ktera zrovna dava, zatimco drobni opylovatele toto neresi.

pustil jsem se na tenky led, snad moc nekecam :-) Kazdopadne je to zajimave cteni a pohled na vec...
T.H.

> pustil jsem se na tenky led, snad moc nekecam :-) Kazdopadne je to zajimave
> cteni a pohled na vec...
> T.H.

pardon, nestiham cist vse, tak jsem komentoval komentovane.... Aspon to ale vypada ze jsem moc nekecal :-))

T.H.

Úplně. Udelá li se to v půlce května, ještě v příhodném roce dají užitek.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 22.4.2010 13:06:52
> ----------------------------------------
> "Včelstva by totiž a vždy žila v podstatě menších koncentracích a byla
> navíc rovnoměrněji rozmístěna a tím zbyl daleko větší prostor pro další,
> stejně tak důležité opylovače."
> Já bych řekl, že včely a ostatní opylovači, čmeláci a včely samotářky si
> ani zas tak moc nekonkurují. Ostatní opylovači v koncentraci v přírodě
> běžné totiž spotřebují tak málo sladiny z květů, že vedle včel vždy najdou
> dostatek pylu a nektaru. Včely by na stanovišti dávno umíraly hladem a
> čmeláci a včely samotářky by stále měli dostatek. Navíc podle mého
> pozorování flórokonstantnost včel ztěžuje včelám využít prostředí, kde
> kvete mnoho druhů květů, třeba i dobrých zdrojů sadiny a pylu, jednotlivě v
> malém počtu, i když v součtu je potom taková plocha významným zdrojem.
> Včely se tak spíše soustřeďují na monokultury nebo na květy na stromech a
> keřech, kde je hodně květů stejného druhu, zatímco ostatní opylovači spíš
> na drobné květy jednotlivých rostlin... Pokud jedni zmizí, druzí jsou
> částečně schopni je nahradit, ale jinak nic víc....
>
>
>

"Jak kamarádí mravenci se styrodurem?

Dík.
Karel"

Styrodur jim také vyhovuje,dá jim to víc práce,ale nakonec při nějakém hojnějším výskytu si v něm ty své chodbičky vytvoří také,obzvláště tam,kde jsou včelsva slabší,ať už v důsledku nějaké choroby nebo z jiných příčin.Osobně jsem viděl oplodňáčky ze styroduru provrtané mravenci jako řešeto už ve druhém roce používání.Pokud se v takovém včelstvu díky jeho značnému zeslabení(nebo úplné absenci) objeví i zavíječi,také s tímto materiálem dělají divy,ne že by ho přímo sežrali,ale jejich kukly jsou ve styroduru jako v peřince.Oproti polystyrenu je to materiál přece jen pevnější,ale mravenci i samotné včely ho po určité době dokážou také dost poničit.
Zdraví Pavel.

Moje zkušenosti to samé nic moc. Používám ale tvrdost číslo něco kolem 3 000. Ale existuje ještě podstatně tvrdší ale také dost dražší. O tom ale nevím nic, takže kdo ví, hoďte to do placu. Zrovna tak nic nevím o datlíkách a pod. Pokusné úly zatím OK, ale zatím 2 roky. Tříleté plemonáče postavené na cihlu na zemi, každý 5 musím opravit. Oprava je ale velmi jednoduchá. Díra se namočí nějakým disperzním lepidlem o vysoké vodovzdornosti, rozmíchají se piliny z PS s tím samým lepidlem a díra se vyplní a uhladí. Rovněž tak se dá na prkénko folie proti druhé, stáhne se svěrkama a vyvrtaným otvorem se do dutiny stříkne stavební pěna a je to. Zevnitř to bude chtít asi nějaký tvrdý nátěr např epoxy barvou apod. Zdraví R. S.

Převčelit krajinu nelze. Je to to samé i jinde. Suchší rok = hodně myší = příští rok více dravců. Mokrý rok, nebo přemnožení dravci = méně myší = příští rok méně dravců. Tak nějak to velmi jednoduše funguje. Přestaňme si nalhávat, že to bez včel nejde. Dnešní agronom včely nepotřebuje, protože vytvářel dosti velký tlak na příslušné výzkumáky, aby vytvořili takové kultivary-odrůdy hmyzosnubných kulturních plodin, které v konečné fázi nebudou potřebovat k opylení hmyz - včelu. Agronom potřebuje takovou odrůdu, která mu dá potřebný výnos bez závislosti na včelách a na počasí. To se již podařilo. Takže včelařit s nějakým ziskem se v budoucnu bude jen tam, kde ještě porostou rostliny, které poskytují nějakou sladinu - můžou to být např lesy. Na zbytku budou chovat včelaři své miláčky tak, jak se dnes chvají pejsci, kočičky, kanárci a jiná havěť. Ze včelařiny se částečně stane výnosný obchod a z větší části velmi drahý koníček. Tím ubude včel i včelařů a také blábolů na netu. Z medu se stane velmi drahý obchodní artikl a pro ty nezazobané zbude místo medu vregálech supermarketů pouze Zeya maysový sirup, který bude trvale tekutý, takže spotřebitel bude mít konečně něco čemu se také bude říkat med a poteče mu to z namazaného pečiva po prstech a bude spokojen, že je to tak levné, proč by dával stodvacet za kilčo nějakému nenasytnému hrabalovi co má nějaké muchy co "štípaj" a alergik na to může zemřít.

bikiper

Zbývá se jen modlit , že nemáš pravdu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <bikper/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 22.4.2010 17:21:23
> ----------------------------------------
> Převčelit krajinu nelze. Je to to samé i jinde. Suchší rok = hodně myší =
> příští rok více dravců. Mokrý rok, nebo přemnožení dravci = méně myší =
> příští rok méně dravců. Tak nějak to velmi jednoduše funguje. Přestaňme si
> nalhávat, že to bez včel nejde. Dnešní agronom včely nepotřebuje, protože
> vytvářel dosti velký tlak na příslušné výzkumáky, aby vytvořili takové
> kultivary-odrůdy hmyzosnubných kulturních plodin, které v konečné fázi
> nebudou potřebovat k opylení hmyz - včelu. Agronom potřebuje takovou
> odrůdu, která mu dá potřebný výnos bez závislosti na včelách a na počasí.
> To se již podařilo. Takže včelařit s nějakým ziskem se v budoucnu bude jen
> tam, kde ještě porostou rostliny, které poskytují nějakou sladinu - můžou
> to být např lesy. Na zbytku budou chovat včelaři své miláčky tak, jak se
> dnes chvají pejsci, kočičky, kanárci a jiná havěť. Ze včelařiny se
> částečně stane výnosný obchod a z větší části velmi drahý koníček. Tím
> ubude včel i včelařů a také blábolů na netu. Z medu se stane velmi drahý
> obchodní artikl a pro ty nezazobané zbude místo medu vregálech supermarketů
> pouze Zeya maysový sirup, který bude trvale tekutý, takže spotřebitel bude
> mít konečně něco čemu se také bude říkat med a poteče mu to z namazaného
> pečiva po prstech a bude spokojen, že je to tak levné, proč by dával
> stodvacet za kilčo nějakému nenasytnému hrabalovi co má nějaké muchy co
> "štípaj" a alergik na to může zemřít.
>
> bikiper
>
>
>

Dne Thursday 22 of April 2010 12:57:47 roman napsal(a):
> dobry den chtel jsem se zeptat jak udelat odelek. Staci 1 ramek svajickama
> + 1ramekzavickovany plod a2ramky se zasobami. dekuji

DOporucuji tamten plast s vajicky nedavat - ten bude lepe plnit odsavani mat.
kas. u puvodniho vcelstva, pouzijte radeji zavickovane.


--



S pozdravem

Jan Cervenka