Archiv Včelařské konference

Tak co říkáte tomu letošnímu dubnu a to nás ještě čeká studený máj,v stodole ráj.
----------------
vzhledem k tomu, že loňské teplé jaro s emi moc neosvědčilo, rád vyzkouším tut variantu.
Podle mě je pro včel ylepší.

Například velmi dobrý rok 2005 - první prolet 1. dubna a ještě byl sníh. A povodně.

Příroda se vyrovnává do průměru, takže je naděje, že přijde teplo tehdy, kdy to včely vužijí.
Nevím jak včelám, ale mě pozdní jaro vyhovuje.
Karel

Karle, i rozbor není moc pravdivý. Vem si, ty pošleš na vyšetření měl v únoru. Tobě a všem kolem tebe nic nenajdou. V květnu může být vaše ZO tak zamořená, že KVS nebudou stačit ani sirky. Výsledek měli je směrodatný na ten den, co jej odesíláš, je platný ale jeden rok. Přitom ty můžeš mít MVP v pokročilém stádiu i za tři měsíce od provedení rozboru.Také si myslím, že když se provádí přemetání na MS, že je to na snížení infekčního tlaku nemocí. Je to prevence, nikoliv metoda odstranění těchto nemocí. Dokud člověk nevymyslí bez použití léků něco převratného na potlačení MVP ve větším stádiu, musíme brát nařízení SVS takové, jaké je a dbát jejich dodržení. Páni veterináři kolikrát vymyslí bůhví co, ale jednou je to v nařízeních, ikdyž rozum říká něco jiného, musíme to respektovat. Ty sankce jsou potom obrovské a to nikdo z nás jistě nechce.P.S

Ujišťuji pochybující o průkaznosti rozborů na mor prováděných začátkem roku. Bližší informace a hlavně souvislosti lze získat na www.stránkách ing. Čermáka, (všimněte si prosím bodu č.9) a kdo má jakékoliv jiné pochybnosti může zavolat ing. Titěrovi.

Výkupci medu jsou natom od zpracovatelů jinak. Pokud výkupci a s tím
dost pohodlný odbyt vymizí, tak si zato může včelařský systém jako
takový. Typický příklad nynější nedostatek medu. Zpracovatelé mají
stále dovozy, ten je vyšší než vývoz. To jsem prorokoval před nedávnem
a jak vidno jde to u nás stále více do pepanova. ;-)

Čína hlásí obrovská sucha, mnoho mrtvých kvůli suchu, zemědělci tam
hlásí neúrodu, ... nedostatečné hje i základní zásobování pitnou
vodou.

Nevýhoda jsou jarní sucha a následné silně statické bouřky. Ostatně
vidno to bylo loni, kdy mělo jaro velmi suchý jeden měsíc a posléze
úmytá medovice. Dohromady s novými osivy je to pohroma. Včely nebudou
v brzké budoucnosti možná ani potřeba pro zemědělské plodiny.
Výzkumníci přes genetiku osiv popylovače vyškrtly.

Letos osobně i přes mírné ochlazení registruji teploty velmi vhodné k
rozvoji, chystám se na řepku a nasazuji pomalu třetí nástavky,(mám
11x39x24) vklidu zatavuji mezistěny a chystám se takto tímto denně s
plnou polní na brzkou dobu velké sezonní práce.

Bude hodně rojů. P Streit si užije ze sirkama se známými roji. Je to
síla zabíjet včely souseda a ještě tak bez rozumu se tím zviditeňovat.
Možná by stálo zato zavést na včelnici p. Streita karanténní systém. A
pálet po nějaké době a mít tak rychlejší nástup stavů včelstev. Chce
být prý velkovčelař, ale neví, že "sousedovic F1" mohou dobře obohatit
jeho genetickou základnu a vlastnosti. U bordelářů je vždy patrno, že
nějaké včelstvo u nich přežije a odpověď proč přežije, je často velmi
cenná. Asi tak cenná jako základní selekční postupy u chovatelů matek
na nižších úrovních.


_gp_

2010/4/14 <vitaxvita/=/seznam.cz>:
> Tak co říkáte tomu letošnímu dubnu a to nás ještě čeká studený máj,v stodole ráj. Letos poměrně si včely zobly na lísce,potřebný pyl si donesly.Jenže ty včely,které jsou po tak dlouhé zimě téměř bez zásob,donesly z jívy mnohem méně nektaru,než by bylo záhodno a do rozkvětu pampelišky,ovoc.stromů a řepky je ještě dlouhá doba.Včelaři sice naříkají skoro každý rok na studené jaro,ale vždycky to nějak dopadne.Výkupci medu mají také své starosti,vědí že med je zcela vyprodán a oni musí nasadit optimální výkupní ceny medu a včelaři budou porovnávat a váhat s prodejem výkupcům,protože za poslední roky se naučili prodávat ze dvora a lidé si na to také již zvykli a již tolik medu nekupují v supermarketech a chodí ke včelaři.Také si zvykli na med květový, i řepku,ale to je hlavně tím,že medovice na našem území byla v minulých létech vzácností.Ještě by to chtělo trochu osvěty ze strany ČSV a bylo by to OK. Tak hezké a bezproblémové jaro všem vespolek.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Vem si, ty pošleš na vyšetření měl v únoru. Tobě a všem kolem tebe nic nenajdou. V květnu může být vaše ZO tak zamořená, že KVS nebudou stačit ani sirky.
------------
a ty spory tam spadnou s meteorickým rojem?
Zčista jasna bum, a jsou tam všude.

No, jedině kdyby měl někod kliku a přivezl si kolabující včely, které by to jaro hned lehly a sousední vyloupily.

Ale pokud by soused měl mor, tak by jsi to zjistil z únporových vzorků zjistil.
Tvé pálení sousedových rojů postrádá i logiku. Nejen ty další vlastnosti.

Karel

http://vigorbee.cz/clanky/mor/

Bod 14 na stránkách p. Čermáka ale v dnešní realitě alaytických metod
znamená, že by bylo možné odseparovat takový katex v čisté formě a
indikovat je pravděpodobně v nějaké (asi orální) formě včelstvu, a to
i ve stadiu MVP při růstu někde do 10na3. Otázka: Kdo oseparovává
tento peptidový katex s názvem abaecin z nějakého jiného zvířecího
zdroje ve velkém, jaká je cena. Kolik by v konečném propočtu léčba
stála a jaký by byl univerzální postup při léčbě. Jak lze tento peptid
ve včelstvech ... asi nějakým sběrným monitoringem zmapovat a po
zhodnocení dat, vytvořit metodiku, jak na našem území zvýšit jeho
přirozenou produkci ve včelstvech. Tím by byl mor, podlem mého názoru,
držen dostatečně pevně na uzdě.

_gp_



2010/4/14 Z.V.Václavík <e-mail/=/nezadan>:
> Ujišťuji pochybující o průkaznosti rozborů na mor prováděných začátkem
> roku. Bližší informace a hlavně souvislosti lze získat na www.stránkách
> ing. Čermáka, (všimněte si prosím bodu č.9) a kdo má jakékoliv jiné
> pochybnosti může zavolat ing. Titěrovi.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Karle, já nechci dráždit hada bosou nohou.

Po zdravotní stránce kope každý včelař fotbal hlavně sám za sebe. Každý se musí se svým pomyslným mančaftem opatřeními postarat o to, aby jeho včelnice od nemocí byla co možná nejvíce vklidu. Pokud mu dá nějaká nemoc branku, zaútočí, musí učinit opatření, aby daná nemoc jako soupeř prohrála. Ve fotbale dobré tými vyhrávají, špatné prohrávají. Je to dáno taktikou a opatřeními trenéra. Ve včelařském oboru je to stejné. Včelař je trenér a včely tým. Včelař ten tým, ty včely řídí, koučuje. Pokud je včelař jako trenér, šéf, dobrý, nad nemocemi svými opatřeními a zásahy do týmu vyhrává. Pokud je laksní, dostane kanára a má po včelách-P.S

Vážený příteli,
tímto příspěvkem jste se teda totálně znemožnil. Matky F1 pro svůj chov přeci kupují jen malý a podprůměrní včelaři. Větší včelař si koupí inseminovanou matku a po otestování ji zařadí do chovu. Nebo si inseminované matky chová sám. Pokud máte deklarovanou odbornost, neměl by být problém si dostatek matek F1 odchovat.
Spojovat Vigor se Singrem netřeba komentovat. Každý, kdo se jen trochu o chov zajímá ví, že Vigor je chov ing. Čermáka. Navíc je to ochranná známka. Váš přehmat je stejný, jako spojovat Coca-colu se sodovkárnou někde v Zabrdí.
S pozdravem
Jirka Přeslička

PS: A příště se polepšete. Píšete rychleji než přemýšlíte ;-).

Kdyby byl soused taky takový blb, tak by ho žaloval. Je ale asi rozumnější a mávne rukou.
Tonda
>Jak může včelař opovrhovat trubci? Nechápu!
Ty nemůžeš včelí roj sousedovi sebrat i když se usadil na tvém pozemku a usadit ho do svého úlu . To by byla krádež. To je správné.
Ale také ho nemůžeš zničit, protože je sousedův a ne neznámého původu. Nebo ho ničíš protože je sousedův a to je úmyslné poškozování cizí věci. A to je zase špatné. To ale zase nechápeš ty. Že?

Po zdravotní stránce kope každý včelař fotbal hlavně sám za sebe. .............. Pokud je včelař jako trenér, šéf, dobrý, nad nemocemi svými opatřeními a zásahy do týmu vyhrává. Pokud je laksní, dostane kanára a má po včelách-P.S
----------------
No tebe je ke včelám škoda.

Ale mohu tě ubezpečit, že pokud by někde v tvém těsném okolí byly morové včely, jak se děsíš a kvůli tomu pálíš cizí roje, tak ti nepomůže ani kdyby jsi přemetal včely třikrát za sezonu.

No já si myslím, že vzhledem k tomu, jak se šíří mor je to především o spolupráci a sám včelař zmůže úplné kulové.
Karel

No p.Pazderka, Kdyby to byly F1, tak by se opravdu ty včely chovaly jinak. Mírnost....

Jinak já svým počínáním dodržuji veterinární předpisy. Včely které nejsou moje utratit. CHceme li slovíčkařit, co je to známé a neznámé? Já vým, že to jsou včely od souseda. Nevím ale v jakém jsou zdravotním stavu. Proto nebudu riskovat a v tomto případě dodržím veterinární předpisy. Včely, o kterých nevíme, jak na tom po zdravotní stránce jsou, přece na svou včelnici neusazujeme. Nebudu usazovat nový přilétlý roj do úlu na včelnici, přeléčovat jej, stavět jej na MS a druhý rok z vyšetření měli mě to samé včelstvo poukáže, že má indikaci MVP. Já se snažím chovat racionálně, ekonomicky. Nedovedu si představit, že by takoví velcí včelaři, jako jsou chovatelé Vydra, Sedláček, Kolomý, Táborský..., kteří mají 100ky včelstev, že by lítaly s kýblem po stromě a zalítlý roj s neoznačenou matkou, i třeba od svého souseda, usazovali do úlu. Nebuďme směšní. Pokud se chceme chovat jako velcí včelaři, tak jen jako profesionálové. Zodpovědně k samu sobě, svému včelařskému provozu, k včelařům v okolí. Zodpovědnost - toto slovo se schytáním pochybných rojů i třeba od souseda neslučuje.
Zdraví P.S

PS:
Jinak já svým počínáním dodržuji veterinární předpisy. Včely které nejsou moje utratit.
------------
Vím že je to marné, ale prosím o citaci "předpisu" (asi zákona či vyhlášky) kde se nařizuje utrácet cizí včely.

Karel

Kdyby tito velcí včelaři obcházeli okolí svých stanovišť, hledali a likvidovali všechny nalezené roje, asi by neměli čas na nic jiného. Trochu se proberte. Veřejně tady vykřikujete, že likvidujete sousedovy roje a že se ho ani nesnažíte kontaktovat, aby si je vzal zpět, i když víte, že jsou jeho. To je úmyslné poškozování cizí věci.
Představte si, že vám uteče pes, třeba za fenou a soused ho objeví na své zahradě. Bude si vědom, že je Váš, ale protože si ho nechce nechat, ani vám zavolat, tak ho zastřelí.

Prosím vás, kde se tady ten člověk vzal? To opravdu musí být neštěstí, mít za souseda takového bastarda, kerý všechno "vý".
zdenek

Cože Pavle? Takový odborník na včelí nemoci napíše takovouhle věc? Čekal jsem, co odpovíš Karlovi na ten meteorický roj a nezklamal jsi - nic jiného než veliká kupa demagogie se od tebe nedala čekat. (-: Prosímtě uveď zdroj, ve kterém se píše o tebou deklarované rychlosti šíření moru, tzn. hovořil jsi o schopnosti moru, rozšířit se po celém okrese během třech měsíců. Rád si počtu, rád se nechám poučit. A nechci slyšet, žes to myslel jinak a kdesi cosi, nebo že se z toho vykecáš dlouhou slohovou prací bez hlavy a paty. Libor.
------------------------------------------------------------
Pavel Streit napsal:
Karle, i rozbor není moc pravdivý. Vem si, ty pošleš na vyšetření měl v únoru. Tobě a všem kolem tebe nic nenajdou. V květnu může být vaše ZO tak zamořená, že KVS nebudou stačit ani sirky. Výsledek měli je směrodatný na ten den, co jej odesíláš, je platný ale jeden rok. Přitom ty můžeš mít MVP v pokročilém stádiu i za tři měsíce od provedení rozboru.

Takového vola bych nesnesl ani v organizaci. Za souseda už vůbec.
Tonda
>Prosím vás, kde se tady ten člověk vzal? To opravdu musí být neštěstí, mít za souseda takového bastarda, kerý všechno "vý".

To už vůbec neberu v úvahu, že včelstvo postižené morem, které bojuje o přežití, není schopno vyprodukovat tolik včel aby se vyrojilo. Řeči ,že se včelstva stěhují ze zamořeného místa patří do říše pohádek a pověr. Toto se děje jen u včely květné a indické, která se stěhuje 2x ročně nebo u silně rojivých včelstev která se zrojí tolikrát že zůstane prázdný úl.

Pepan

Pepane,možná nevíš,i když to zní neuvěřitelně,že morové včely se víc a častěji rojí a tyto roje létají dál,než je obvyklé.
S pozdravem Pavel.

Pavle, pokud by se mi objevil na pozemku cizí pes, opakovaně, který se ke mě pod plotem podhrabal, neměl bych slitování. Soused musí zajistit, aby se tak nestalo, pokud se již stane, tak nikoliv opakovaně. Pokud byste si přečetli Včelařství, je tam psáno, že jsem sousedovi nabízel pomocnou ruku. Pomoc při chovu, možný odkup včelstev, i jen zaléčení, nechtěl nic. Takže o pomoc nestojí a bylo mu to jedno. Pokud tedy nestál o pomoc a bylo mu jedno, že se mu to rojí, tak mě je to také jedno. Našemu důvěrníkovi řekl: No bóže, tak se rojí a co mám dělat, ať se rojí. Pokud ve svém přístupu bude dále pokračovat, já budu pokračovat taky. Nejsou li zálítlé roje, není ani usmrcení a pálení. Tak to je. Roje, které neznám a nevím, jak na tom jsou po zdravotní stránce prostě nechci. Nebudu je osazovat do úlu, ale rovnou utrácet. Normální jev.

K panu Zdenkovi: možná budu nyní netaktní. Napsal jste: Prosím vás, kde se tady ten človek vzal? To musí být opravdu neštěstí mít za souseda takového bastarda, který všechno "vý"
Budu trošku hrubší. Je smutné mít zde na diskusi kolegy, který na slušné odpovědi píše takto? Pokud ano, musím se stejnou mincí ohradit. " To musí být opravdu neštěstí, mít zde na diskusi kolegy takového bastarda, který ani neví, že ve skloňování slova vědět se nepíše ve slově VÍ I TVRDÉ, NÝBRŽ MĚKKÉ. Jste určitě starší, já jsem vás svévolně první neurazil, verbálně jste mě napadl vy první, proto jsem se ohradil stejnou mincí a více o tom nebudu diskutovat.

Pro Karla, navštivte stránky SVS,KVS, nebo si poslechněte přednášky renomovaných učitelů včelařství,

...pokud by se mi objevil na pozemku cizí pes, opakovaně, který se ke mě pod plotem podhrabal, neměl bych slitování.

_______________________

Dejte si pozor. Někteří lidé mají své psy opravdu moc rádi, často k nim mají velmi citový vztah a pak by nemuseli mít slitování s Vámi. Nějak se mi stále více zdá, že jste příliš horká hlava a možná by stálo za to, zamyslet se, zda by leccos nešlo řešit citlivěji, než hned bum, prásk, ratata - bum.

A on ten soused má nebo měl prokázaný mor? Víte kolik teoreticky
vylítne, jen v ČR, od chovatelů včel rojů? Vám se včely nerojí? Chci
Vás vidět co by jste dělal, kdyby Vám soused nebo kdokoli jiný, Vaše
vyrojené včely s nějakou drahou matkou smetl do krabice a před Váma a
když by jste to všechno viděl, udělal z krabice táborák. Co mi na toto
řeknete? Je to normální?

_gp_

............
2010/4/14 Pavel Streit <streit.p/=/email.cz>:

> Pomoc při chovu, možný odkup včelstev, i jen zaléčení, nechtěl nic. Takže o
> pomoc nestojí a bylo mu to jedno. Pokud tedy nestál o pomoc a bylo mu
> jedno, že se mu to rojí, tak mě je to také jedno. Našemu důvěrníkovi řekl:
> No bóže, tak se rojí a co mám dělat, ať se rojí. Pokud ve svém přístupu
> bude dále pokračovat, já budu pokračovat taky. Nejsou li zálítlé roje, není
> ani usmrcení a pálení. Tak to je. Roje, které neznám a nevím, jak na tom
> jsou po zdravotní stránce prostě nechci. Nebudu je osazovat do úlu, ale
> rovnou utrácet. Normální jev.

"Spojovat Vigor se Singrem netřeba komentovat. Každý, kdo se jen trochu o chov zajímá ví, že Vigor je chov ing. Čermáka. Navíc je to ochranná známka. Váš přehmat je stejný, jako spojovat Coca-colu se sodovkárnou někde v Zabrdí. "
Já bych jen poznamenal, že linie Vigor je tady 10 let. Možná 15. Linie Singer je tady, co vím, takových 50 let, kdysi byla vyšlechtěna z chovu nějakého rakouského alpského velkovčelaře.
To ovšem nic neříká o dnešní kvalitě linií.....

"Tak co říkáte tomu letošnímu dubnu a to nás ještě čeká studený máj,v stodole ráj. "

Deště spadly a severní proudění se objevilo ještě před květem řepky, ovocných stromů a dalších. Případně v jižnějších krajích spadlo do doby rozkvětu. Dá se čekat, že až to všechno rozkvete naplno, bude naopak teplo a pěkně, takže snůška bude. V květnu by tak nemuselo pršet prakticky vůbec a přesto nejméně celý květen bude dostatek vláhy, aby sladina v květech nezasýchala.

"Deště spadly a severní proudění se objevilo ještě před květem řepky, ovocných stromů a dalších. Případně v jižnějších krajích spadlo do doby rozkvětu. Dá se čekat, že až to všechno rozkvete naplno, bude naopak teplo a pěkně, takže snůška bude. V květnu by tak nemuselo pršet prakticky vůbec a přesto nejméně celý květen bude dostatek vláhy, aby sladina v květech nezasýchala."

Zdravím pane Polášek.Nevím,jak v podbeskydí,ale tady na podřipsku se prakticky každoročně během dubna a května objevuje východňár,který zrovna medování květů moc nepřeje.Tady bývají na jaře snůšky většinou jen,když to spíš zafuní od severozápadu,protože to i občas zaprší.Jestli už máme jarní deště za sebou,tak no nazdar.To abych si místo věcí na medobraní spíš začal připravovat rojáček,žebřík,mezistěny...
Pavel.

Tak od letošního roku je přemetání. při léčbě moru pokud ještě nepropukla klinika oficiální metodou a její použití nařizuje veterina po pozitivním nálezu v měli. Jen na okraj.: Naše ZO je po 8 letech čistá.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: Mor v?el?ho plodu
> Datum: 14.4.2010 17:46:53
> ----------------------------------------
> Zdravím Vás, to jste vy P.Kurčina?
> No proč né, pokud máte zájem, držte od začátku května do konce června
> pohotovost, i stan si na včelnici můžete shotovit., loni jsel likvidoval 7
> rojů ze sousedovy včelnice, letos očekávám podobnou nadílku. Říkám to
> narovinu. Ode mě můžete čekat to, že to co si myslím vám řeknu natvrdo. Já
> takové včely nechci. Jak jsem začal včelařit? No přeci, koupil jsem si
> oddělek. Od koho vám nepovím, s tímto pánem chovatelem již nechci mít nic
> společného. Po loňském nákupu matek F1 u něj jsem byl tak nehorázně
> naštvaný, že jsem přešel na vigor od singerů, vím ovšem, že ten kmen singer
> za to nemůže. Nyní jsem nesmírně spokojen. Díky vám chovateli CHramosto z
> J.Hradce. Ikdyž jdou v podletí všechny mé včely do panenského díla, je to
> především prevence. Ne záchranná brzda.
>
> Nyní k Pepanovi.
> Máte pravdu. Pokud by šlo o MVP, ten tu vždy byl, je a bude, jej nezlomíme.
> Jde jako bratr se sestrou, tedy se včelami. Také se mi jeví jako špatné
> východisko včely pálit. Pokud pálit, tak jen to nakažené a zbytek včel na
> včelnici ponechat, podle mě. Tam je právě ten hodnotný genetický materiál
> pro boj s touto nemocí do budoucna. Bohužel tu máme určité veterinární
> nařízení a to musíme všichni bez výjimky respektovat. Přemetání včel na MS
> je jen prevencí pro boj s MVP, nikoliv stěžejní metoda, jak jí zabránit
> 100%. Přemetáním včel na MS se riziko možného výskytu MVP u včelstva
> výrazně sníží, jako je i nosemóza, či zvápenatění
>
> Pokud si dobře vzpomínám, tak pokud včely nasají zásoby před výletem z úlu
> ven, za rojení, je to jeden týden. Nevím ale co je na tom pravdy.
> Zdraví P.S
>
>
>

Pro Karla, navštivte stránky SVS,KVS, nebo si poslechněte přednášky renomovaných učitelů včelařství,
---------------------------
Nevím proč bych navštěvoval přednášky renomovaných odborníků - to je subjektivní hodnocení, a pochybuji, že myslíte zaměstance SVS. Ti jediní by asi byli kompetentní přednášet o nařízeních SVS.

Stránky a předpisy SVS docela znám, a to o té likvidaci rojů jak ji popisujete neznám. Proto chci od vás odkaz - jednosznačný - na vyhlášku či zákon, kde je ta likvidace rojů jak jí provádíte NAŘÍZENA!

Pokud mi takovou citaci nedodáte, je zbytečné aby jste tady svými neověřenými hypotézani a schováváním se za záda odborníků spamoval. Vaše tvrzení by pak neměla větší informační honotu než většina spamů co mažu veschránce.

Se svými včelami si dělejte co chcete ale neblbněte lidi vašimi hypotézami o vzniku a šíření moru a dalších nemocích.

Hodně úspěchů při hledání toho "předpisu". :-)
Karel

"No p.Pazderka, Kdyby to byly F1, tak by se opravdu ty včely chovaly jinak. Mírnost...."

Pavle,to není tak jednoduché,jak se zdá.Kdysi,ještě v učení,jsem si na svoji včelnici přivezl matky F1,protože moje vlastní včely se mi zdály ostré.F1 dobré,ale F2,F3 atd.to nebyly včely takové,jak jsem je znal,ale byli to hotoví ďáblové,do vzdálenosti 50-60 m.od úlu si nemohl být nikdo jistý,že nějakou nekoupí,v té době jsem poprvé a také naposledy v životě používal včelařské rukavice,kombinézu atd.,protože jinak by mě doslova vyhnaly z úlu,jen jsem se přiblížil.Když pominu začátecnické chyby,tak tutově došlo ke zkřížení šlechtěné linie s původními včelami u nás,výsledkem byla bastardizace,na kterou naši ještě dnes s hrůzou vzpomínají plus další lidé(pán,který nám léta vyorával brambory,od těch dob najednou přestal a další).U věcí kolem genetiky se vyskytují zajímavé případy a nic nelze tvrdit na stopro.
S pozdravem Pavel.

Tak nevím kdo se tu znemožňuje

1) z F1 nejde odchovat zase F1 a také není vhodná k dalšímu rozchovu v amatérských chovech
2) Insiminovaná matka zase nemusí být nutně F1
3) z insiminované matky jde tak akorát odchovat její potomstvo a insiminovat se teprve musí
4) Z F1 jedničky lze tak akorát při použití původní otcovské linie odchovat F2
5) k dalšímu rozchovu v amatérských podmínkách jsou vhodnější ustálené linie

Pepan




Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? P?esli?ka <preslickajiri/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Mor v?el?ho plodu
> Datum: 14.4.2010 20:44:21
> ----------------------------------------
> Vážený příteli,
> tímto příspěvkem jste se teda totálně znemožnil. Matky F1 pro svůj chov
> přeci kupují jen malý a podprůměrní včelaři. Větší včelař si koupí
> inseminovanou matku a po otestování ji zařadí do chovu. Nebo si
> inseminované matky chová sám. Pokud máte deklarovanou odbornost, neměl by
> být problém si dostatek matek F1 odchovat.
> Spojovat Vigor se Singrem netřeba komentovat. Každý, kdo se jen trochu o
> chov zajímá ví, že Vigor je chov ing. Čermáka. Navíc je to ochranná známka.
> Váš přehmat je stejný, jako spojovat Coca-colu se sodovkárnou někde v
> Zabrdí.
> S pozdravem
> Jirka Přeslička
>
> PS: A příště se polepšete. Píšete rychleji než přemýšlíte ;-).
>
>
>

Je to
síla zabíjet včely souseda a ještě tak bez rozumu se tím zviditeňovat.
Možná by stálo zato zavést na včelnici p. Streita karanténní systém. A
pálet po nějaké době a mít tak rychlejší nástup stavů včelstev. Chce
být prý velkovčelař, ale neví, že "sousedovic F1" mohou dobře obohatit
jeho genetickou základnu a vlastnosti. U bordelářů je vždy patrno, že
nějaké včelstvo u nich přežije a odpověď proč přežije, je často velmi
cenná. Asi tak cenná jako základní selekční postupy u chovatelů matek
na nižších úrovních.
-------------------
Mám podobný názor...
P.Kovář

Podstatou příspěvku Jirky Přesličky,byla odpověď na zcela jinou otázku.Takhle jsme se dostali od moru k inseminovaným matkám.Tohle vše mi připadá jako dokazování si,kdo z nás je chytřejší.

Ještě kbodu 5a nesmí v názvu nést označení F1

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Mor v?el?ho plodu
> Datum: 15.4.2010 07:58:35
> ----------------------------------------
> Tak nevím kdo se tu znemožňuje
>
> 1) z F1 nejde odchovat zase F1 a také není vhodná k dalšímu rozchovu v
> amatérských chovech
> 2) Insiminovaná matka zase nemusí být nutně F1
> 3) z insiminované matky jde tak akorát odchovat její potomstvo a insiminovat se
> teprve musí
> 4) Z F1 jedničky lze tak akorát při použití původní otcovské linie odchovat F2
> 5) k dalšímu rozchovu v amatérských podmínkách jsou vhodnější ustálené linie
>
> Pepan
>
>
>
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Ji?? P?esli?ka <preslickajiri/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Mor v?el?ho plodu
> > Datum: 14.4.2010 20:44:21
> > ----------------------------------------
> > Vážený příteli,
> > tímto příspěvkem jste se teda totálně znemožnil. Matky F1 pro svůj chov
> > přeci kupují jen malý a podprůměrní včelaři. Větší včelař si koupí
> > inseminovanou matku a po otestování ji zařadí do chovu. Nebo si
> > inseminované matky chová sám. Pokud máte deklarovanou odbornost, neměl by
> > být problém si dostatek matek F1 odchovat.
> > Spojovat Vigor se Singrem netřeba komentovat. Každý, kdo se jen trochu o
> > chov zajímá ví, že Vigor je chov ing. Čermáka. Navíc je to ochranná známka.
> > Váš přehmat je stejný, jako spojovat Coca-colu se sodovkárnou někde v
> > Zabrdí.
> > S pozdravem
> > Jirka Přeslička
> >
> > PS: A příště se polepšete. Píšete rychleji než přemýšlíte ;-).
> >
> >
> >
>
>
>

Zde na jihu Moravy(U.H.) stálei dnes slabě prší.Ale zase na uklidněnou z dlouholetého mého pozorování zpravidla jestliže meruňky proprší,tak snůška toho roku bývá vysoce nadprůměrná.Také jednu z výhod pozdějšího nástupu jara vidím ve spotřebování veškerých cukerných zásob.Ve dvouprostor.úlech se zřejmě budou letos hodně rojit,nástup snůšky bude pravděpodobně razantní.Po velikonocích jsem již přidával mezistěny a už jsem po kontrole a spíš ze zvědavosti objevil i v těchto mezistěnách vajíčka.Zajímavé je,že matky kladou i do ne zcela vystavěných mezistěn,ale to je zkušeným včelařům věc asi známá.
Takže připravit hodně mezistěn,nástavců a těšit se ,až to poteče.
P.Z.

Je to síla zabíjet včely souseda …
-------------------------------------------------------

Jakou má cenu včelí roj? Dříve se psávalo, že májový roj má cenu fůry sena. Dnes se množí včelstva převážně oddělky. Je to výhodnější, ale je to lepší? Z hlediska nákladů a pracnosti je to jistě výhodnější, ale z hlediska celkového ozdravění včelstev určitě ne. Usazení roje na rámky s proužky mezistěn, bychom dosáhli snížení kontaminace vosku,snížení výskytu sporů bakterií. Ošetřením usazeného roje fumigací Varidolem, bychom zásadním způsobem potlačili varroázu (účinnost 95 až 98%). Chce to jen změnu myšlení.

Je to trdlo. Nic nepochopil.
Tonda
>To musí být opravdu neštěstí, mít zde na diskusi kolegy takového bastarda, který ani neví, že ve skloňování slova vědět se nepíše ve slově VÍ I TVRDÉ, NÝBRŽ MĚKKÉ. diskutovat.

Asi si ani neuvědomuje, že tady přiznává, že ničí sousedův majetek a může za to být stíhán. Je povinen souseda pustit na svůj pozemek, aby si roj sebral.Psal jsem, že soused je asi rozumnější než on a tak to nechává plavat. Já bych ho za souseda nechtěl ani za nic.
Tonda
>Je to
síla zabíjet včely souseda a ještě tak bez rozumu se tím zviditeňovat.
Možná by stálo zato zavést na včelnici p. Streita karanténní systém. A
pálet po nějaké době a mít tak rychlejší nástup stavů včelstev. Chce
být prý velkovčelař, ale neví, že "sousedovic F1" mohou dobře obohatit
jeho genetickou základnu a vlastnosti. U bordelářů je vždy patrno, že
nějaké včelstvo u nich přežije a odpověď proč přežije, je často velmi
cenná. Asi tak cenná jako základní selekční postupy u chovatelů matek
na nižších úrovních.

"Pavle, pokud by se mi objevil na pozemku cizí pes, opakovaně, který se ke mě pod plotem podhrabal, neměl bych slitování. Soused musí zajistit, aby se tak nestalo, pokud se již stane, tak nikoliv opakovaně. Pokud byste si přečetli Včelařství, je tam psáno, že jsem sousedovi nabízel pomocnou ruku. Pomoc při chovu, možný odkup včelstev, i jen zaléčení, nechtěl nic. Takže o pomoc nestojí a bylo mu to jedno. Pokud tedy nestál o pomoc a bylo mu jedno, že se mu to rojí, tak mě je to také jedno. Našemu důvěrníkovi řekl: No bóže, tak se rojí a co mám dělat, ať se rojí. Pokud ve svém přístupu bude dále pokračovat, já budu pokračovat taky. Nejsou li zálítlé roje, není ani usmrcení a pálení. Tak to je. Roje, které neznám a nevím, jak na tom jsou po zdravotní stránce prostě nechci. Nebudu je osazovat do úlu, ale rovnou utrácet. Normální jev.

K panu Zdenkovi: možná budu nyní netaktní. Napsal jste: Prosím vás, kde se tady ten človek vzal? To musí být opravdu neštěstí mít za souseda takového bastarda, který všechno "vý"
Budu trošku hrubší. Je smutné mít zde na diskusi kolegy, který na slušné odpovědi píše takto? Pokud ano, musím se stejnou mincí ohradit. " To musí být opravdu neštěstí, mít zde na diskusi kolegy takového bastarda, který ani neví, že ve skloňování slova vědět se nepíše ve slově VÍ I TVRDÉ, NÝBRŽ MĚKKÉ. Jste určitě starší, já jsem vás svévolně první neurazil, verbálně jste mě napadl vy první, proto jsem se ohradil stejnou mincí a více o tom nebudu diskutovat.

Pro Karla, navštivte stránky SVS,KVS, nebo si poslechněte přednášky renomovaných učitelů včelařství, "
---------------------------------
tento Váš příspěvek je důkazem toho, že nerozumíte psanému textu a naprosto postrádáte sebereflexi.
1. Ptal jsem se, jak by se Vám líbilo, kdyby někdo zabil Vašeho psa. Teorie o soustavném podhrabávání cizích psů na Vaši zahradu je k ničemu. Spíše to odráží Váš pocit, že Vám někdo neustále ubližuje.
2. Ještě než začnete plivat na ostaní, přečtětě si, co jste napsal sám a zamyslete se nad tím. Začněte u Vašeho příspěvku 403302. Z tohoto výplodu si totiž zdenek dělal legraci.

> Jakou má cenu včelí roj? Dříve se psávalo, že májový roj má cenu fůry sena.
> Dnes se množí včelstva převážně oddělky. Je to výhodnější, ale je to lepší?
> Z hlediska nákladů a pracnosti je to jistě výhodnější, ale z hlediska
> celkového ozdravění včelstev určitě ne. Usazení roje na rámky s proužky
> mezistěn, bychom dosáhli snížení kontaminace vosku,snížení výskytu sporů
> bakterií. Ošetřením usazeného roje fumigací Varidolem, bychom zásadním
> způsobem potlačili varroázu (účinnost 95 až 98%). Chce to jen změnu
> myšlení.
>

Jiste, vse je o mysleni. Kde je napsano, ze oddelek ma dostat dilo?? Dostane jen cca tri ctyri plasty a pak stavi sam svoje, i bez mezisten. A ty plasty puvodni je pak mozne vyjmout.
Nekteri oddelky s vyhodou vyuzivaji pri volne stavbe, oddelek je preci jen disciplinovanejsi ve stavbe nez produkcni vcelstvo...

T.H.

Právě s tím starým dílem tam vpravujete ty patogeny a jejich pozdější odstranění již nic neřeší, neb se již pomnožily.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Studen? jaro
> Datum: 15.4.2010 09:42:32
> ----------------------------------------
>
> > Jakou má cenu včelí roj? Dříve se psávalo, že májový roj má cenu fůry sena.
> > Dnes se množí včelstva převážně oddělky. Je to výhodnější, ale je to lepší?
> > Z hlediska nákladů a pracnosti je to jistě výhodnější, ale z hlediska
> > celkového ozdravění včelstev určitě ne. Usazení roje na rámky s proužky
> > mezistěn, bychom dosáhli snížení kontaminace vosku,snížení výskytu sporů
> > bakterií. Ošetřením usazeného roje fumigací Varidolem, bychom zásadním
> > způsobem potlačili varroázu (účinnost 95 až 98%). Chce to jen změnu
> > myšlení.
> >
>
> Jiste, vse je o mysleni. Kde je napsano, ze oddelek ma dostat dilo?? Dostane
> jen cca tri ctyri plasty a pak stavi sam svoje, i bez mezisten. A ty plasty
> puvodni je pak mozne vyjmout.
> Nekteri oddelky s vyhodou vyuzivaji pri volne stavbe, oddelek je preci jen
> disciplinovanejsi ve stavbe nez produkcni vcelstvo...
>
> T.H.
>
>
>

"Jakou má cenu včelí roj? Dříve se psávalo, že májový roj má cenu fůry sena. Dnes se množí včelstva převážně oddělky. Je to výhodnější, ale je to lepší? Z hlediska nákladů a pracnosti je to jistě výhodnější, ale z hlediska celkového ozdravění včelstev určitě ne. Usazení roje na rámky s proužky mezistěn, bychom dosáhli snížení kontaminace vosku,snížení výskytu sporů bakterií. Ošetřením usazeného roje fumigací Varidolem, bychom zásadním způsobem potlačili varroázu (účinnost 95 až 98%). Chce to jen změnu myšlení. "
-----------------
Je celkem jedno, jak se dnes včely množí, to je jen technologie. Když už máte roj na stromě, získá cenu oddělku usazením do bedny, přikrmením a eventuelně výměnou matky.

To nepotřebuje komentář. Je vidět, že raději kope, než přemýšlí.
Tonda

>K panu Zdenkovi: možná budu nyní netaktní. Napsal jste: Prosím vás, kde se tady ten človek vzal? To musí být opravdu neštěstí mít za souseda takového bastarda, který všechno "vý"

>Jinak já svým počínáním dodržuji veterinární předpisy. Včely které nejsou moje utratit. CHceme li slovíčkařit, co je to známé a neznámé? Já vým, že to jsou včely od souseda.

Přeji všem dobrý den.Právě jsem se dočetl,že na Islandu v ledovci Eyjafjallajökull vybuchla sopka.Vypadá to,že těch dešťů se jen tak nezbavíme.
Pavel.

Zdravím přátele!

Se včelami začínám, rád bych se zeptal na zkušenosti s použitím Rašovské metody, kterou chci vyzkoušet. Bojím se přemnožení roztočů a zároveň bych nechtěl používat příliš prostředků, kyseliny atd, možná je to cesta ke zdravému včelstvu.

Ist

> Zdravím přátele!
> Se včelami začínám, rád bych se zeptal na zkušenosti s použitím Rašovské
> metody, kterou chci vyzkoušet. Bojím se přemnožení roztočů a zároveň bych
> nechtěl používat příliš prostředků, kyseliny atd, možná je to cesta ke
> zdravému včelstvu.
> Ist

Metoda se cte krasne, ma logicke zavery akorat dle zprav z bojiste obcas praxe pokulhava. Ma prvni mala zkusenost je takova, ze vcely na panenske dilo neprejdou, radeji zustanou na tmavsim, ale treba to delam blbe. Nekteri to resi radikalneji a to tak, ze pred krmenim ponechaji striktne jen panenske dilo aby vcely nemely na vyber.

Nevidim zde primou souvislost mezi onou metodou a premnozenim roztocu. Tuto metodu pokud se nepletu davaji autori do souvislosti zejmena s morem vceliho plodu...

Hledate-li vice o roztoci zacal bych treba zde: www.varroamonitoring.cz, http://vigorbee.cz/clanky/varrooza/ , http://ovcsvpardubice.blog.cz/

Hledate-li mene chemickeho osetreni vcel tak zde take najdete inspiraci: http://dvorsky.leos.sweb.cz/

T.H.

v druhé polovině 17 století právě islandská sopka až u nás vyvolala hladomor v červenci padaly tak kyselé deště , že spáli l úrodu na polích a spousta lidí těžce onemocnělo z popálenin. Kyselý mrak se nad Evropou pohyboval až do října.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Studen? jaro
> Datum: 15.4.2010 13:15:32
> ----------------------------------------
> Přeji všem dobrý den.Právě jsem se dočetl,že na Islandu v ledovci
> Eyjafjallajökull vybuchla sopka.Vypadá to,že těch dešťů se jen tak
> nezbavíme.
> Pavel.
>
>
>

Tak rašovská metoda na roztoče moc platit asi nebude

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Itv?nek Old?ich <istvanek/=/gmail.com>
> Předmět: Raovsk? metoda
> Datum: 15.4.2010 13:26:11
> ----------------------------------------
> Zdravím přátele!
>
> Se včelami začínám, rád bych se zeptal na zkušenosti s použitím Rašovské
> metody, kterou chci vyzkoušet. Bojím se přemnožení roztočů a zároveň bych
> nechtěl používat příliš prostředků, kyseliny atd, možná je to cesta ke
> zdravému včelstvu.
>
> Ist
>
>
>

"Nevidim zde primou souvislost mezi onou metodou a premnozenim roztocu. Tuto metodu pokud se nepletu davaji autori do souvislosti zejmena s morem vceliho plodu..."
-------------------------------
Přítel Ištvánek má možná na mysli metodu chovu trubců (nevím přesně,jak se jmenuje) a jeho využití formou protirojových opatření, která pochází od stejných autorů. Ve včelařství 10/2007 byl publikován článek na toto téma.
Tato metoda získala velký ohlas, i když má stále odpůrce.
Já patřím do tábora včelařů, kteří ji úspěšně používají.

Zdravím přítele!
Máte pravdu, měl jsem na mysli použití obou metod - jesli jsem to správně pochopil, "komínový" efekt použitím méně rámků, panenského díla a vložením dvou rámků pro trubčinu. Loni jsem provedl očištění díla od staších rámků - protože však začínám, nemám to s čím porovnat. Spóry ve spadu prokazatelně nebyly a mám za to, že rámky pro trubčinu, které jsem tam již vložil, by na rostoče pomoct mohly. Ist

Do včelstev dávám víc rámků bez mezistěny - asi tak 1 na každý obsednutý nástavek. Důležité je odstranění trubčiny až po letním slunovratu.
Pozitivní efekt je v tom, že část roztočů parazituje na trubčím plodu, nikoli na dělničím, dospělí trubci zahřívají plod - za smůškou může letět více dělnic. Odstraněním trubčího plodu na konci června se velmi ztenčí populace roztočů. Dalším efektem je výrazné snížení počtu včelstev s rojovou náladou.

Zdravím přítele!
> Máte pravdu, měl jsem na mysli použití obou metod - jesli jsem to správně
> pochopil, "komínový" efekt použitím méně rámků, panenského díla a vložením
> dvou rámků pro trubčinu. Loni jsem provedl očištění díla od staších rámků -
> protože však začínám, nemám to s čím porovnat. Spóry ve spadu prokazatelně
> nebyly a mám za to, že rámky pro trubčinu, které jsem tam již vložil, by na
> rostoče pomoct mohly. Ist

Spory - delal jste rozbor na mor?

Take mam mnoho trubciny ve vcelstvech, da se rict ze toho vyuzivam. Otazka je co myslite tim, ze by mohly stavebni ramky pomoct na roztoce :-) Napada me varroapast, kdyz odstranite zavickovanou trubcinu nebo lihen roztocu :-))
Ale priznam se, ze ted trochu nevim. Mam v hlave informaci, ze neni pravda, ze roztoc vyrazneji preferuje trubcinu...

Za sebe rikam, ze v praxi neni pro me jednoduche si nekdy po slunovratu najit cas a vsechny stavebni ramky vyjmout a zlikvidovat i s plodem. Vcely to nebavi a davaji to znat, me to take netesi.... Samozrejme pokud k tomu bude vazny duvod tak to udelam...

T.H.

Do včelstev dávám víc rámků bez mezistěny - asi tak 1 na každý obsednutý nástavek. Důležité je odstranění trubčiny až po letním slunovratu.
Pozitivní efekt je v tom, že část roztočů parazituje na trubčím plodu, nikoli na dělničím, dospělí trubci zahřívají plod - za smůškou může letět více dělnic. Odstraněním trubčího plodu na konci června se velmi ztenčí populace roztočů. Dalším efektem je výrazné snížení počtu včelstev s rojovou náladou.
**************************************************
Nu,Pavle to teda čumím,tak to taky zkusím a doporučím svým přátelům.I když včelařím drahně let,nikdy by mne nenapadlo
dávat do včel prázdné rámky.Sice je pravda,že včelaři jsou šetrní lidé a tak to řešili v minulosti tím způsobem,že v mezistěně udělali otvory,třeba vyražečem na kůži o průměru 5 - 8 cm a nebo jen tak nožem.V té době
ale nemuseli myslet na varoa destructor který tehdy neexistoval,ale byli to začátečníci či ti,co rozšiřovali svůj chov a měli nedostatek vosku na výměnu mezistěn.Jak jsem pochopil,Ty to činíš v rámci boje proti varoa.Takže Ti včely na těch vložených rámkách bez mezistěn staví jak dělničinu,tak převážně trubčinu.Nic proti tomu,včelám se to asi určitě líbí.Jen tak pro zajímavost bych uvedl:
roku 1970 v ceníku je uvedeno : Váš vosk od Vás vykoupíme 1kg za 70.-Kčs.Takže dnešní cena vosku je legrační...

Do včelstev dávám víc rámků bez mezistěny - asi tak 1 na každý obsednutý
> nástavek. Důležité je odstranění trubčiny až po letním slunovratu.
> Pozitivní efekt je v tom, že část roztočů parazituje na trubčím plodu,
> nikoli na dělničím, dospělí trubci zahřívají plod - za smůškou může letět
> více dělnic. Odstraněním trubčího plodu na konci června se velmi ztenčí
> populace roztočů. Dalším efektem je výrazné snížení počtu včelstev s
> rojovou náladou.


> Tohle všechno je moc pěkně logická teorie. Jestli můžu něco praxe. Taky jsem dával stavební rámky stylem kde mezera, tam stavební rámek. I když jich bylo někdy i 8 ve 4 nástavcích 39*24, včelky ne a ne stavět dělničinu.. Postupně jsem od tohoto stylu upustil. Pan Volejník je nepoužívá vůbec, včely díky tomu prostavují trubčinou mezery mezi nástavky 39*17 a vzniká tak prakticky souvislé dílo. Já jsem to ještě trochu vylepšil použitím distančních hřebenů, které zaručí naprostou přesnost rámků nad sebou. Používání různých šířek louček, protože jsem věřil různým teoriím a musel jsem je vyzkoušet, považuji za jeden ze svých největších začátečnických omylů. Proti panu Volejníkovi nepoužívám stavební uzávěry v podmetech, takže kyž trochu zaváhám a včely mě předběhnou postaví si, co chtěj v podmetu. Je to stejně sice akorát pro zlost, ale pořád nemám takové oko a hlavně jsem 2-3 roky zpět bojoval s vyházením všech zbylých 39*24. Pokud porovnám prakticky různé šířky louček, nejlepší v praxi bylo 28 jako u Optimalu, ale bohužel jsem nebyl schopen přejít z 39 na 42 a hlavně medomet jsem pořídil na 39. Mám vyrobené hřebeny jak na 10 tak 11 rámků do čtvercového nástavku, navzájem je porovnám v následujících sezónách. Ale nemyslete si, že očekávám objevení Ameriky. Prostě si musím trochu hrát, prakticky silným včelstvům rozteč středů rámků 40mm nevadí, od 35mm očekávám snad jen trochu méně % vody v jarním medu... Langstrothy neumím posoudit prakticky - nemám zkušenosti, ale jako kompletní metodu mohu doporučit podle výsledků zkušených včelařů. Vím, že jsem se dostal trochu dál od původního tématu, poselstvím pro začínající má být moc nefilozofovat o tom jak trubci budou zahřívat plod a víc dělnic se bude věnovat snůšce... Je třeba mít silná včelstva, která i když jim budete bránit, třeba i vykoušou dělničinu a vychovají tolik trubců, kolik chtějí. Pokud chtějí chovat moc trubců, jako se stávalo mně dříve, myslím, že to je chyba včelaře, principielně to považuji za přípravu k rojení a důsledek zimování v a/nebo jarního rozvoje v příliš těsném prostoru...
Ať nám to lítá a bzučí. Tady v Budapešti je ošklivě pořád prší, javory prakticky odkvétají bez toho aby dali snůšku, rozkvétají pampelišky.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rasovska metoda
> Datum: 15.4.2010 14:30:34
> ----------------------------------------
>
>
>

"Pokud chtějí chovat moc trubců, jako se stávalo mně dříve, myslím, že to je chyba včelaře, principielně to považuji za přípravu k rojení a důsledek zimování v a/nebo jarního rozvoje v příliš těsném prostoru..."
-----------------------------
Tady se rozcházíme, jestli je to tak, potom se moje včelstva cítí v zimě utisknutá ve 2 nástavcích 39/24 a od května do června se velmi usilovně chystají na vyrojení, ale nevyrojí se.
Nedokážu Vám tady přesně argumentovat proč, ale od doby, kdy si volně staví trubčinu, nemám problém s rojením.

> Nu,Pavle to teda čumím,tak to taky zkusím a doporučím svým přátelům.I když
> včelařím drahně let,nikdy by mne nenapadlo
> dávat do včel prázdné rámky.

Jj to je pecka co :-)) A kdyz pak clovek vidi kolik usetri prace to je to dokonce bomba, ale o tom az jindy :-)

Vse lze delat slozite a smat se troubum co to delaji jednodusse...

Zrovna minuly vikend jsem obdivoval volnou stavbu co jsem vytahl ze spodnich nastavku pri obmene dila - jen delnicina - jak kdyz streli. Dlouho jsem nemohl uverit ze to je to postavene bez mezisteny na uplne prazdnem ramku (laxne pripojene k horni loucce na par mistech, ramek bez dratku. Takze vylucuju i nalepeny pasek mezisteny, zkratka jen prazdny ramek. Jeden kolega to nazval prasarnou :-) Ja si pocinam pomalu myslet ze horsi je dat mezistenu. Utvrzuje me par deravych nevytazenych mezisten co jsem videl - vcelam viditelne nevonely ).

T.H.

"...Jak jsem pochopil,Ty to činíš v rámci boje proti varoa..."
-----------------------
Bojím se, že jste to nepochopil. Ale Vaše teorie o šetření voskem je oravdu originální, děkuji za pobavení.

> > Tohle všechno je moc pěkně logická teorie. Jestli můžu něco praxe. Taky jsem
> dával stavební rámky stylem kde mezera, tam stavební rámek. I když jich bylo
> někdy i 8 ve 4 nástavcích 39*24, včelky ne a ne stavět dělničinu.. Postupně jsem
> od tohoto stylu upustil. Pan Volejník je nepoužívá vůbec, včely díky tomu
> prostavují trubčinou mezery mezi nástavky 39*17 a vzniká tak prakticky souvislé
> dílo.

Radku co mam nastudovanou metodiku p. Volejnika dle clanku ve vcelarstvi a u Emana tak vim, ze p. Volejnik pouziva 2 stavebni ramky, po jednom do 1 a 2 nastavku nad dnem, drzi tim matku dole. Alespon toto pise a nebo ja neumim cist. Mam schema rotace nastavku tak je v clanku, mohu ti ho poslat ale jak rikam cerpal jsem z textu. Kdyz jsem by u neho na navsteve tak jsem se na trubcinu nezeptal, skoda.

Co to je 8 ramku trubciny ze 40-44 ve 4N? Me to ani v nejmensim neobtezuje, do trubciny si v klidu ulozi pyl i nektar je-li treba, nekteri tu zminuji jak to pekne tece z trubciny :-))

Dost casto naleznu plast smiseny, delnicina na jedne pulce na druhe trubcina. Udajne tri roky vcelstvo blbne vice s trubcinou ale pak se to ustali, dale se vi, ze stavbu ovlivnuje i genetika.

Takze zacatecnici pardon, ze v tom delam bordel, ale nikdy to u vcel neni jednoznacne...

T.H.

Vkládání stavebních rámků na stavbu trubčiny je běžná praxe v boji proti rojení, a dokonce se doporučují až dva na jeden nástavek. Doba kdy trubci se považovali za nežádoucí je již dávno pryč. Dokonce se v zahraničí vyrábí i mezistěny na trubčinu. Pak se tyto rámky i s poslední generací trubců ze včelstva odstraní jako součást boje proti varroáze. Dnes je chov trubců právě u šlechtěných a drahých matek součástí zvýšení kvality včelstev v okolí, což se pak včelaři vrací ve formě lepšího oplodnění jeho matek . Nemá to nic společného ze šetrností včelařů.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jir?nek a spol... <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Pavlovina
> Datum: 15.4.2010 15:29:15
> ----------------------------------------
> Do včelstev dávám víc rámků bez mezistěny - asi tak 1 na každý obsednutý
> nástavek. Důležité je odstranění trubčiny až po letním slunovratu.
> Pozitivní efekt je v tom, že část roztočů parazituje na trubčím plodu,
> nikoli na dělničím, dospělí trubci zahřívají plod - za smůškou může letět
> více dělnic. Odstraněním trubčího plodu na konci června se velmi ztenčí
> populace roztočů. Dalším efektem je výrazné snížení počtu včelstev s
> rojovou náladou.
> **************************************************
> Nu,Pavle to teda čumím,tak to taky zkusím a doporučím svým přátelům.I když
> včelařím drahně let,nikdy by mne nenapadlo
> dávat do včel prázdné rámky.Sice je pravda,že včelaři jsou šetrní lidé a
> tak to řešili v minulosti tím způsobem,že v mezistěně udělali otvory,třeba
> vyražečem na kůži o průměru 5 - 8 cm a nebo jen tak nožem.V té době
> ale nemuseli myslet na varoa destructor který tehdy neexistoval,ale byli to
> začátečníci či ti,co rozšiřovali svůj chov a měli nedostatek vosku na
> výměnu mezistěn.Jak jsem pochopil,Ty to činíš v rámci boje proti
> varoa.Takže Ti včely na těch vložených rámkách bez mezistěn staví jak
> dělničinu,tak převážně trubčinu.Nic proti tomu,včelám se to asi určitě
> líbí.Jen tak pro zajímavost bych uvedl:
> roku 1970 v ceníku je uvedeno : Váš vosk od Vás vykoupíme 1kg za
> 70.-Kčs.Takže dnešní cena vosku je legrační...
>
>
>

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 15. 4. 2010
Re: Zamyšlení o stavebních rámcích (43332) (43333) (43336) (43337) (43338) (43341)


> > Tohle všechno je moc pěkně logická teorie. Jestli můžu něco praxe. Taky jsem
> dával stavební rámky stylem kde mezera, tam stavební rámek. I když jich bylo
> někdy i 8 ve 4 nástavcích 39*24, včelky ne a ne stavět dělničinu.. Postupně jsem
> od tohoto stylu upustil. Pan Volejník je nepoužívá vůbec, včely díky tomu
> prostavují trubčinou mezery mezi nástavky 39*17 a vzniká tak prakticky souvislé
> dílo.

Radku co mam nastudovanou metodiku p. Volejnika dle clanku ve vcelarstvi a u Emana tak vim, ze p. Volejnik pouziva 2 stavebni ramky, po jednom do 1 a 2 nastavku nad dnem, drzi tim matku dole. Alespon toto pise a nebo ja neumim cist. Mam schema rotace nastavku tak je v clanku, mohu ti ho poslat ale jak rikam cerpal jsem z textu. Kdyz jsem by u neho na navsteve tak jsem se na trubcinu nezeptal, skoda.

Co to je 8 ramku trubciny ze 40-44 ve 4N? Me to ani v nejmensim neobtezuje, do trubciny si v klidu ulozi pyl i nektar je-li treba, nekteri tu zminuji jak to pekne tece z trubciny :-))

Dost casto naleznu plast smiseny, delnicina na jedne pulce na druhe trubcina. Udajne tri roky vcelstvo blbne vice s trubcinou ale pak se to ustali, dale se vi, ze stavbu ovlivnuje i genetika.

Takze zacatecnici pardon, ze v tom delam bordel, ale nikdy to u vcel neni jednoznacne...

T.H
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Vzpomínám si, jak na posledním pražském setkání Ing. Ivan Černý vyprávěl, jak mu včely v prvním roce jako utržené z řetězu stavěly jen trubčinu. Ale druhým rokem se to krásně srovnalo. Jeví se mi jako hodně zajímavé a také to letos vyzkouším.
Klidný den. Jiří

(195.22.50.56) --- 15. 4. 2010

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 15. 4. 2010
Re: Zamyšlení o stavebních rámcích (43332) (43333) (43336) (43337) (43338) (43341)


> > Tohle všechno je moc pěkně logická teorie. Jestli můžu něco praxe. Taky jsem
> dával stavební rámky stylem kde mezera, tam stavební rámek. I když jich bylo
> někdy i 8 ve 4 nástavcích 39*24, včelky ne a ne stavět dělničinu.. Postupně jsem
> od tohoto stylu upustil. Pan Volejník je nepoužívá vůbec, včely díky tomu
> prostavují trubčinou mezery mezi nástavky 39*17 a vzniká tak prakticky souvislé
> dílo.

Radku co mam nastudovanou metodiku p. Volejnika dle clanku ve vcelarstvi a u Emana tak vim, ze p. Volejnik pouziva 2 stavebni ramky, po jednom do 1 a 2 nastavku nad dnem, drzi tim matku dole. Alespon toto pise a nebo ja neumim cist. Mam schema rotace nastavku tak je v clanku, mohu ti ho poslat ale jak rikam cerpal jsem z textu. Kdyz jsem by u neho na navsteve tak jsem se na trubcinu nezeptal, skoda.

Co to je 8 ramku trubciny ze 40-44 ve 4N? Me to ani v nejmensim neobtezuje, do trubciny si v klidu ulozi pyl i nektar je-li treba, nekteri tu zminuji jak to pekne tece z trubciny :-))

Dost casto naleznu plast smiseny, delnicina na jedne pulce na druhe trubcina. Udajne tri roky vcelstvo blbne vice s trubcinou ale pak se to ustali, dale se vi, ze stavbu ovlivnuje i genetika.

Takze zacatecnici pardon, ze v tom delam bordel, ale nikdy to u vcel neni jednoznacne...

T.H
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Pardon, ještě jednou:

Vzpomínám si, jak na posledním pražském setkání Ing. Ivan Černý vyprávěl, jak mu včely v prvním roce jako utržené z řetězu stavěly jen trubčinu. Ale druhým rokem se to krásně srovnalo. Jeví se mi jako hodně zajímavé a také to letos vyzkouším.
Klidný den. Jiří

> > Tohle všechno je moc pěkně logická teorie. Jestli můžu něco praxe. Taky jsem
> dával stavební rámky stylem kde mezera, tam stavební rámek. I když jich bylo
> někdy i 8 ve 4 nástavcích 39*24, včelky ne a ne stavět dělničinu.. Postupně jsem
> od tohoto stylu upustil.
-----------------------
No je třeba vytrvat:-) Nejde asi o poměr díla, ale poměr trubců v době stavby.

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=135:tidni-soui&catid=38:napady&Itemid=68


Karel

Zdravím vás, dobrá otázka p. Pazderka.
Ne, mě se včely nerojí. Proč také. CHci sklízet med, ne roje. Pokud by mi vylétly včely nedejbože s inseminovanou či jenou matkou a soused je spálil, Nezlobil bych se na něj, ale na sebe. Nadávat bych nemohl na něj, ale jen na sebe. Protože, tím že se mi včely vyrojily mi daly jasně na jevo, že jsem někde udělal chybu, že jsem něco zanedbal, podělal. Právě ten vylítlý roj i třeba kýmkoliv spálený by mi měl být hodně velkým ponaučením a donutit mě k zamyšlení, co jsem udělal špatně, proč se to stalo, jak se to stalo a zároveň abych se z chyby poučil a pokud když už ne navždy, tak na hodně dlouhou dobu, abych si pamatoval, že je vyrojené včelstvo je pro včelaře a ekonomicky ztráta.

K Milanu Nitrovi: Já se z každým snažím dohodnout, dávám mu čas problém napravit, i přiložím pomocnou ruku. U nás by ten pes musel mít hodně dobré packy. Máme kamenou zídku a metrový betonový základ. Přes 2 metry plot. Tudíž potíže s hafany v tomto směru neřeším. K nám se nedostanou. Spíš mě iritují takovýto mazlíčci nadivoko puštěni do lesa, pán opravdu nikde a oni honí lesní zvěř. Zdraví P.S

S tím Milanem Nitrou jste mě pobavil. Holt je vidět, že máte úsudek a věci vám jsou prostě jasné. Zajímalo by mě ale, jak jste přišel na to, že se jmenuji Milan. Tedy vězte, že s tím jménem je to jednodušší a NitraM je prostě pozpátku mé křestní jméno a zvolil jsem si tito formu proto, abych zde svoji identitu lépe odlišil od jiných mých jmenovců, kteří se zde občas zapojili do diskuse a někdy to působilo zmatek. Tolik pouze pro upřesnění :o)

Ještě vám PavleN odpovím.
Zabít psa? Pokud by můj pes uděla, co neměl, př. Pes má náhubek a najednou vystartuje po kolemjdoucím, může se to stát, napadený se začne bránit a než bych doběhl, kolemjdoucí by, protože došlo k jeho ohrožení na zdraví použil svoji legálně drženou zbraň a psa zranil, či usmrtil, opět, je to moje vina, můj špatný přístup k výchově psa. Mohu se zlobit sám na sebe, ne na něj. Mého psa by mi bylo líto, protože došlo k svévolnému napadení mým psem kolemjdoucího, nejdříve bych se ptal, zda je v pořádku a ukázal mu z domu očkovák. Já mám fenu NO se stafordem. Používám metodu cukru a biče. Je li hodná, chválím. Třeba jí dám vepřové koleno. Udělá li něco špatně, ví, že je zle. Můj pes poslouchá jako hodinky. Mám ji z útulku. Bez mého souhlasu nesmí vůbec nic. Pán musí mít o svém psu kdykoliv přehled. Musí umět číst z mimiky psa, jeho postavení uší, postavy, výrazu z očí. Neexistuje, aby si dělala, co chce. Má sice svou slabší chvilku, zhruba 4X do roka, nikdy si ale nedovolí svévolně zaútočit na člověka. Bez povelu nesmí. Může jí lítat za ocasem zajíc, koroptev, slepice, bažant, je ve střehu, i mě sama na cokoliv upozorní a připravená na výpad. Ale čeká na povel. Ví, že bez něj nesmí. Má doma CCA 15 kilový šutr, se kterým hraje fotbal. Ráda si zaštěká, ráda tahá větve stromů, nosí míče, nosí i objemnější šutry za procházky i třeba 2 km, donese si je domů. Dal jsem ji na výběr, buď bez koše a na vodítku, nebo s košem a cca 5 m předemnou na volno. Nosí koš a chodí na volno.Tak to je můj pes Pavle
Zdraví P.S

To je dobré, takže Martin, to mě nenapadlo, opět o něco chytřejší.P.S

Dobrý den,
jsem nově zvolený jednatel ZO Čkyně a chtěl bych trošku pohnout s evidencí včelařů, kterou doposud dělal starší pán dost postaru. Na stránkách ČSV jsem si stáhl program Evidence ZO a chtěl bych od někoho slyšet pár typů, zda je vhodné opravdu plně využívat všechny funkce programu, či zda je v něčem nedokonalý a na co si dát pozor.

Děkuji mnohokrát za odpověď
S pozdravem
Beneš

Zase jste mi neodpověděl. Neptal jsem se, jestli vás pes poslouchá, nebo co dělat s útočícím psem.
Podívejte se do příspěvku 43304.

"Představte si, že vám uteče pes, třeba za fenou a soused ho objeví na své zahradě. Bude si vědom, že je Váš, ale protože si ho nechce nechat, ani vám zavolat, tak ho zastřelí."

Opakuji Pavle, pes mi nemá co utíkat, pokud uteče, je to jen a jedině má chyba, moje nechopnost psa dovést k poslušnosti a disciplíně. Pes musí být na mém pozemku řádně zabezpečen tak, aby se to nestalo. U mě žádné kdyby neexistuje. Z mého pozemku se prostě nedostane, nejde to. Můj pes nikam utéci nemůže, ani žádný jiný pes se k nám nedostane, leda, že by měl místo pacek zbíječku a prokangoval se přes betonový základ. Co by, kdyby je Pavle bezpředmětné. Za psa je odpovědný jeho majitel. Cokoliv pes udělá, nese za to odpovědnost jeho majitel. Za to, že pes uteče je odpovědný neschopný majitel, nikdo jiný. P.S

Zdravím všechny včelaře. Chci se zeptat, zda-li nevíte, kdy je nejbližší včelařská výstava včetně prodeje včelařského vybavení. Děkuji

Zase to není přímá odpověď, ale nemá cenu dál to pitvat.
Stavíte kolem sebe hradbu bájením o svých schopnostech a neomylnosti (včely se vám nevyrojí, pes vám neuteče), a neustále se zašťiťujete neschopností druhých.
Je to škoda, protože to degraduje i další informace od Vás, o tom dobrém, o co se ve svém chovu snažíte.

Já s tím programem taky neustále bojuji :-) Používám jen část ohledně evidence ZO. Myšlenka je moc dobrá, ale není to dotažené do konce. Účetnictví, co jsem se doslechl tak je celkem dobré, ale osobně nevím. Už jsem se naučil sestavy ... ale je to fakt děs! Nechci tímto tvůrce programu urazit, ale měl by si asi sednout s nějakým jednatelem ZO a zeptat se ho co vlastně ZO potřebuje. Jiný program jsem nikde na netu zatím nenašel....škoda, pokud by za něco stál ... i bych ho koupil.

Hodně blábolíš, chtělo by to Bohnice.

bikiper

Kolik že to máte kolem včel naběháno? Abych věděl jak moc je diskuze s
Váma ztracený čas, protože dost plavete v ověřené teorii. Pro ukázku,
nevím který chytrý člověk Vás utvrzuje, že se včely, kterým se
věnujete nemůžou vyrojit. Zatím si Vás nedovedu představit ani jako
chovatele stovek včelstev, protože řešíte opravdu nepodstatné věci a
schováváte to za výnos medu. Pochopit princip čísla výnosu medu není
jen mechanika a geny. Včely mají mnohem větší dispozice než zatím
víte, Opravdu. Učte se než začnete tady něco obhajovat. Zatím to, co
tu předhazujete je dost směšný. Ale bude to asi jen tím, že jsem už
moc náročný.

_gp_
........
2010/4/15 Pavel Streit <streit.p/=/email.cz>:
> Zdravím vás, dobrá otázka p. Pazderka.
> Ne, mě se včely nerojí. Proč také. CHci sklízet med, ne roje. Pokud by mi
> vylétly včely nedejbože s inseminovanou či jenou matkou a soused je spálil,
> Nezlobil bych se na něj, ale na sebe. Nadávat bych nemohl na něj, ale jen
> na sebe. Protože, tím že se mi včely vyrojily mi daly jasně na jevo, že
> jsem někde udělal chybu, že jsem něco zanedbal, podělal. Právě ten vylítlý
> roj i třeba kýmkoliv spálený by mi měl být hodně velkým ponaučením a
> donutit mě k zamyšlení, co jsem udělal špatně, proč se to stalo, jak se to
> stalo a zároveň abych se z chyby poučil a pokud když už ne navždy, tak na
> hodně dlouhou dobu, abych si pamatoval, že je vyrojené včelstvo je pro
> včelaře a ekonomicky ztráta.

Je mi 36 a taky položím otázku.Kdyby váš soused týral své děti a ony utekly k vám,taky by jste je zlikvidoval? Tolik k panu Streitovi.

A k ostatním. Začal jsem včelařit před asi sedmi lety a nástavkově druhým rokem(postupně přecházím).Taky jsem četl tu Rašovskou metodu a chci ji vyzkoušet a také tu biologickou past na roztoče.Prosím, pište co nejvíce svých zkušeností.Včelařím v Budišovicích okr.Opava na r.m.39*24.Chovám jen devatery.Mírné i bodavé matku jsem nikdy nekupoval.Chci si podle čas.včelařství rozchovat ty nejlepší.

Nitra, 18 - 22 roků, mládí, bouřlivý burčák, bílé správně vychlazené vínko ve sklípcích pod Zoborom, husle a děučatá, vzpomínky... Jo mládenci, tak mne napadá, jestli ty problémy s hafany nejsou z nedostatku pohybu. Nejsou to náhodou saňový psi?? Možná byste je měli zapřáhnout do kočovných vozů. Ony by je ty roupy přešly, utíkat k sousedům nebo sousedkám ;o)). A vás také.
JK

M. Václavek: "Zkoušíte někdo plastové mezistěny?
Dneska jsem si objednal 20 kusů na zkoušku (http://www.nastavky.cz/eshop/?mezisteny,37)."
________________________

Tak prosím napište, tak za dva nebo tři cykly, jak jste s nimi spokojený. Protože jsem v této věci zaujatý a už jsem zde několikrát své názory prezentoval, nebudu zde znovu ventilovat svůj odpor, abych neunavoval. Myslím, že je výmluvné, že na výzvu, kterou jsou pronesl někdy před měsícem kromě p. Krátkého (který se o těchto rámcích s mezistěnami z plastu nevyjádřil nikterak pochvalně) nikdo jiný neodpověděl. Nechápu to, že se k nim jejich zastánci nehlásí a nejsou ochotni se podělit se zkušenostmi. Tak se obrňte trpělivostí, štětec do ruky, rozvařit vosk a racionalizaci zdar!

Pavle, jedu teprve, třetí sezónu, koli by se mi podle vás mělo vyrojit včelstev? Určitě mě to jednou čeká, ale doufám, že to bude ještě hodně dlouho trvat, než se tak stane. Mám takový systém, že se mi včely nemají čas rojit, až se tak stane, řeknu vám to. O psa strach nemám, je to jen v pevném a cílevědomém vedení. Vše záleží jen na lidech, jak chovají své miláčky, jak se jim věnují, to se týká i chovu včel. Pokud budu mít 100 vky včel, musím určitě počítat, že mi z toho něco frnkne pryč, to se 100% uhlídat nedá. Pokud mám ale 13 včelstev, musím si všechna včelstva pohlídat. Je to jen o možnostech a schopnostech každého z nás. O tom, jak jsou schopní ostatní, to se každý musí zamyslet sám nad sebou, kde má rezervy. I já mám rezervy. Nedávno jste mi poradil, jak postupovat v podletí s rámkem nezavíčkované trubčiny, když včely přemetám na na panenské dílo. Je to dobrá rada, proto ji letos vyzkouším. Letos jsem ani nedělal na velké včelnici předjarní ošetření, nebylo třeba, vynechal jsem tedy nátěr plodu s fumigací. Příští týden nasadím podložky na zjištění varoamonitoringu. Pokud bude situace příznivá, vynechám i dubnové ošetření Formidolem. Letošní rok je také posledním, kdy použiji Gabony. Od příštího roku budu používat KM a K Šťavelovou. I já jsem třeba omylný a umím uznat i chybu, či zvolit šetrnější léčení. I mě v tom ukázal trošku cestu na brýfingu u nás v hospodě Petr Kovář. Takže to šetrnější léčení je lepší i pro ten Norský způsob včelaření, který se snažím aplikovat. Zdraví P.S

Ano p.Křapka, to jste řekl správně. Pokud se jde se psem na delší pochod, 10 km, je utahaný a nemá roupy. Pokud se se psem vyběhne jen před barák a to ještě jednou denně, psík vezme šmíra.

K panu Pazderkovi 3 rok jedu sám. Před tím jsem také něco naběháno měl a nebyl to zrovna jeden, dva roky. Nikde jsem vysloveně neřekl, že pokud se včelám věnuji a ony mají práci, že se mi nevyrojí. Jen jim to vyrojení protirojovými opatřeními znesnadníte. To je jak na vojně. Vždy jsme u 4 brigády měli hodně práce, neměli jsme čas na blbosti, byli jsme rádi, že jsme spali, měli klid. Tak si myslím, že je to stejné i se včelami. P.S

Ta past na roztoče se nikdy neprokázala Vycházelo se z toho , že v trubčích buňkách se nachází více nových samiček. Je to však způsobeno delším vývojem trubce tudíž se tam víc varoi namnoží.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Robert <robert.bena/=/seznam.cz>
> Předmět: Mor v?el?ho plodu
> Datum: 15.4.2010 22:07:17
> ----------------------------------------
> Je mi 36 a taky položím otázku.Kdyby váš soused týral své děti a ony utekly
> k vám,taky by jste je zlikvidoval? Tolik k panu Streitovi.
>
> A k ostatním. Začal jsem včelařit před asi sedmi lety a nástavkově druhým
> rokem(postupně přecházím).Taky jsem četl tu Rašovskou metodu a chci ji
> vyzkoušet a také tu biologickou past na roztoče.Prosím, pište co nejvíce
> svých zkušeností.Včelařím v Budišovicích okr.Opava na r.m.39*24.Chovám jen
> devatery.Mírné i bodavé matku jsem nikdy nekupoval.Chci si podle
> čas.včelařství rozchovat ty nejlepší.
>
>
>

No, ja nevim, vcely a utahat? A nebo bojovat proti rozmnozovacimu pudu?

2010/4/15 Pavel Streit <streit.p/=/email.cz>

> Ano p.Křapka, to jste řekl správně. Pokud se jde se psem na delší pochod,
> 10 km, je utahaný a nemá roupy. Pokud se se psem vyběhne jen před barák a
> to ještě jednou denně, psík vezme šmíra.
>
> K panu Pazderkovi 3 rok jedu sám. Před tím jsem také něco naběháno měl a
> nebyl to zrovna jeden, dva roky. Nikde jsem vysloveně neřekl, že pokud se
> včelám věnuji a ony mají práci, že se mi nevyrojí. Jen jim to vyrojení
> protirojovými opatřeními znesnadníte. To je jak na vojně. Vždy jsme u 4
> brigády měli hodně práce, neměli jsme čas na blbosti, byli jsme rádi, že
> jsme spali, měli klid. Tak si myslím, že je to stejné i se včelami. P.S
>

Opět další nepochopení, přesněji řečeno přecenění, Rašovské metody.

Zimování na panenském díle omezuje rozsah a oddaluje začátek zimního plodování. Následkem toho se sníží počet rozmnožovacích cyklů roztočů, což se ve výsledku projeví na redukci konečného počtu roztočů. Z tohoto hlediska lze Rašovskou metodu nejenom chápat jako systematickou blokaci vypuknutí moru, ale i jako prostředek k omezení varroázy.

Po letošní zkušenosti nemohu potvrdit, že panenským dílem (včetně větrání komíny) lze zimnímu plodování úplně zabránit. Ale i kdyby se to podařilo, přesto i nadále by se v běžných včelstvech musela provádět aplikace akaricidních prostředků na tlumení varroázy, nemá-li v následujícím roce dojít k přemnožení roztočů.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Přesto bych chtěl tuto metodu vyzkoušet.Nechat vystavět zadrátkovaný trubčí plást a po zavíčkování jej vyklepat.Věřím tomu, že by to mohlo být alespoň tak účinné jako kys. mravenčí.A hlavně bojuji proti roztoči v době jeho největšího rozvoje během roku a může být i snůška.Za každé vaše zkušenosti budu velice vděčný. Robert.

"Pavle, jedu teprve, třetí sezónu, koli by se mi podle vás mělo vyrojit včelstev? Určitě mě to jednou čeká, ale doufám, že to bude ještě hodně dlouho trvat, než se tak stane. Mám takový systém, že se mi včely nemají čas rojit, až se tak stane, řeknu vám to. ...
... Pokud mám ale 13 včelstev, musím si všechna včelstva pohlídat. Je to jen o možnostech a schopnostech každého z nás..."
---------------------------------
no to opravdu neměli čas na rojení. Pokud správně počítám, předloni jste pořídil první oddělky, trochu zesílily, a loni jste z nich udělal další oddělky.
Takže máte za sebou jednu sezónu, kdy se vám mohlo pár včelstev vyrojit. O tom, jak se včely rojí jen neschopným si povíme za pár let. Do těchto let Vám přeji hodně trpělivosti, úspěchů, nových poznatků a méně přehnaně radikálních názorů.

NitraM:
Tak prosím napište, tak za dva nebo tři cykly, jak jste s nimi spokojený. Protože jsem v této věci zaujatý a už jsem zde několikrát své názory prezentoval, nebudu zde znovu ventilovat svůj odpor, abych neunavoval. Myslím, že je výmluvné, že na výzvu, kterou jsou pronesl někdy před měsícem kromě p. Krátkého (který se o těchto rámcích s mezistěnami z plastu nevyjádřil nikterak pochvalně) nikdo jiný neodpověděl. Nechápu to, že se k nim jejich zastánci nehlásí a nejsou ochotni se podělit se zkušenostmi. Tak se obrňte trpělivostí, štětec do ruky, rozvařit vosk a racionalizaci zdar!
___________________________________________________________

Určitě dám vědět. Původně jsem uvažoval o lepení mezistěn, či jiném alternativní upevňování, ale nakonec jsem narazil na nabídku platových mezistěn a rozhodnutí padlo. Dám je do včelstev už při prvním jarním rozšiřování, abych je mohl testovat po co nejdelší část sezóny. Jsem velmi zvědavý, jak to dopadne. Názory na platové mezistěny jsou dost smíšené. Jinak voskem raději nebudu šetřit (článek ve Včelařství 10/2009 na str. 311-313). Uvažuji o ponořování mezistěn do roztaveného vosku místo jejich natírání. Vyzkouším oboje.

Pokud nebudou problémy se stavbou, bude to pro mě něco zcela revolučního a vrcholně efektivního, protože mi to značně urychlí medobraní (vytáčím po většině jen z panenských plástů). To je hlavní motivace, proč do toho jdu. Neexistuje pevnější dílo než dílo na plastové mezistěně. Takové plásty jsou vytočené raz dva, a to i když jsou panenské. Mimo to i upevňování plastové mezistěny ve srovnání s voskovou variantou jde také mnohem jednodušeji.

S pozdravem M. Václavek

Ó ano ano, na níže uvedeném odkazu se o této metodě zmiňuje už Petr, popisuje praktickou zkušenost a zní to vyloženě pozitivně. Bude-li příležitost, vyzkouším v budoucnu také.

Odkaz na Petrův příspěvek zde:
http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=40791&visible=0&type=nointro+nostatus+noform
Ať se daří, Libor.
------------------------------------------------------------
Robert napsal:
Přesto bych chtěl tuto metodu vyzkoušet.Nechat vystavět zadrátkovaný trubčí plást a po zavíčkování jej vyklepat.Věřím tomu, že by to mohlo být alespoň tak účinné jako kys. mravenčí.A hlavně bojuji proti roztoči v době jeho největšího rozvoje během roku a může být i snůška.Za každé vaše zkušenosti budu velice vděčný. Robert.

"Přesto bych chtěl tuto metodu vyzkoušet.Nechat vystavět zadrátkovaný trubčí plást a po zavíčkování jej vyklepat."
-------------------------------
důležitá je doba provedení.
Do letního slunovratu nechávám trubčinu v úlu. Po slunovratu ji odstraním, čímž se z úlu dostane pryč velká část populace roztočů.
Další možnost jsme tady před časem probírali s přítelem Streitem. Jeho metoda je založena na přemetení včel na mezistěny. Při této operaci si včely přenesou do úlu část populace roztočů na svých tělech. Tyto roztoče by možná šlo nalákat k roznožení do přidaného rámku s utevřeným plodem, který by v tu chvíli byl jedinou možností pro jejich množení, a po zavíčkování tento rámek zlikvidovat - proto by to měla být trubčina. Není to vyzkoušeno, je to nápad a je potřeba ho ověřit.
Nic z toho ale nebude fungovat na 100% a vždycky bude potřeba sledovat spad a být připraven podle potřeby zasáhnout kyselinou, nebo jiným prostředkem.

To chceš likvidovat trubce na začátku vč.sezony,kdy je potřebuješ k oplodnění vlastních matek?Matka si vždycky nějakého trubce najde.Ty zase ale nevíš s čím se vrátí.Když to můžeš alespoň minimálně ovlivnit,tak trubce vyklepneš.

Taky jsem četl tu Rašovskou metodu a chci ji vyzkoušet a také tu biologickou past na roztoče.Prosím, pište co nejvíce svých zkušeností.
---------------------------------------------------------
Také chci letos začít zkušebně s Rašovskou metodou. Slibuji si od toho lepší výměnu díla. V loňském roce jsem plně aplikoval jako protirojové opatření metodu LBV – řízený chov trubců. Včelstva se mi sice nevyrojila, ale byla v podletí slabší a byl vysoký výskyt roztočů. Když jsem požádal zde diskutující o jejich zkušenost, tak se nikdo neozval. Chci jen připomenout, že u metody LBV se vkládají koncem dubna mezi plod dva stavební rámky a za dva týdny mezi plod další dva stavební rámky. Čili celkem 4 stavební rámky. Stavební rámky i s trubčinou se likvidují nejpozději do 15.7. Tato trubčina je ona biologická past na roztoče. Podle mého názoru (úsudku), by se měl zavíčkovaný trubčí plod odstranit hned po slunovratu.
Někteří včelaři používají jako biologickou past na roztoče rovněž stavební rámky, které vkládají za plod a po jejich vystavění, zakladení a zavíčkování je vyřežou. Toto opakují tak dlouho, dokud včely staví trubčinu a matka ji zakládá. Je to metoda sice pracná, ale účinná. Vhodná zejména pro budečáky.

"Včelstva se mi sice nevyrojila, ale byla v podletí slabší ... Chci jen připomenout, že u metody LBV se vkládají koncem dubna mezi plod dva stavební rámky a za dva týdny mezi plod další dva stavební rámky. Čili celkem 4 stavební rámky"
--------------------
Jukněte na 43345, 43348. Možná na tom něco je. Já včelkám přiděluji zhruba 1 rámek pro trubčinu na 1 obsednutý nástavek. Když jsem dal slabšímu včelstvu stejně jako silnému, dalo mu to zabrat.

pánové,jak energeticky náročný je vyrobit tu mezistěnu z plastu plus doprava(asi z ameriky)plus recyklace(mor..) oproti klasice atd....
je to výkřik do tmy,plastový úly jako jeden výlisek by se vám nehodil?
s morem je to neřešitelné....když vám svs nařídí to spálit tak pojedete do spalovny odpadů s úly ve vakuu aby z vás nebyla sejačka moru....kua jak si to představujete....???

docela je sranda,jak tu řešíte kam dát rámek,kdo to vidí a cítí dám ho tam kde je přece potřeba nezávisle na nějakých metodách a postupech,
včelařím v dadantech(1/1,42X36),i v jen nízkých(1/2) ,v kombinaci,ale nechal jsem si klasiku(39x24),nepotřebuju mřížky,uteplivky,krmit cukrem,.....,matky už přidávám na ostro stejně tak oddělky se 100% úspěšností,roj dostanu z díry a jiné finty.....,med sem prodal v EU za 10 euro kilo,jediný větší problém v mém včelaření JSTE VY ostatní včelaři

hrdost a radost včelaře ,kterýmu se nevyrojil slaboch je infantilní

Aby jsi to mohl ověřit musel bys ještě obětovat i plást se včelím plodem. jinak se nic nedovíš

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Robert <robert.bena/=/seznam.cz>
> Předmět: biologick? past
> Datum: 15.4.2010 22:55:34
> ----------------------------------------
> Přesto bych chtěl tuto metodu vyzkoušet.Nechat vystavět zadrátkovaný trubčí
> plást a po zavíčkování jej vyklepat.Věřím tomu, že by to mohlo být alespoň
> tak účinné jako kys. mravenčí.A hlavně bojuji proti roztoči v době jeho
> největšího rozvoje během roku a může být i snůška.Za každé vaše zkušenosti
> budu velice vděčný. Robert.
>
>
>

pozoruj a jednej!

Prosím proč je třeba registrace? Je potřeba se zaregistrovat hned jak se začne včelařit nebo se to provádí k určitému datu /l. září/. Jak je to v případě když se včelař jen mění /na př. z otce na syna / při úmrtí. Děkuji. Jarka

moje zkušenost je ,že nejlepší je to dát slepicím.....ale pokud chceš ten vosk,tak to snad vytav....ale At ti nevylezou s tavidla...

jo a nedá se to srovnávat s účinkem kyseliny mravenčí

je s vama sranda

Podstatou registrace jsou ta včelstva změny se ohlašují na formuláři který chodí během druhé poloviny roku. Registrce se provádí okamžitě, protože její číslo je pak součástí různých různých dotací.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jarka <J.Zdanska/=/email.cz>
> Předmět: registrace v?ela?e
> Datum: 16.4.2010 07:47:26
> ----------------------------------------
> Prosím proč je třeba registrace? Je potřeba se zaregistrovat hned jak se
> začne včelařit nebo se to provádí k určitému datu /l. září/. Jak je to v
> případě když se včelař jen mění /na př. z otce na syna / při úmrtí. Děkuji.
> Jarka
>
>
>

registrace je povinná v registru chovatelů,tamtéž je nutné uvést změnu vlastníka,počet vč.,stanoviště(i v rodině)apod.,ve svazu není povinná

registrační číslo chovatele se používá i u dotací...zaregistrujte se hned(nahlašte změnu),případně vám můžu poskytnout email na zodpovědnou osobu

Kontakt je na stránkách ČSV


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: registrace v?ela?e
> Datum: 16.4.2010 07:57:43
> ----------------------------------------
> registrační číslo chovatele se používá i u dotací...zaregistrujte se
> hned(nahlašte změnu),případně vám můžu poskytnout email na zodpovědnou
> osobu
>
>
>

moje zkušenost je ,že nejlepší je to dát slepicím.....ale pokud chceš ten
> vosk,tak to snad vytav....ale At ti nevylezou s tavidla...
>
> jo a nedá se to srovnávat s účinkem kyseliny mravenčí
>
> je s vama sranda
>

S tebou take :-)) V jakem smyslu se to neda srovna s ucinkem KM, v kladnem ci zapornem. Ono kdyz zrovna nemas slepice a potrebujes vosk tak neni lehke ve vetsim tu trubcinu zpracovat. Zacne to smrdet atd...
Nehlede na to ze vcely to ze jim sahas na trubcinu dost sere...

Take me zajima to vyklepani trubcu z tubciny, v tom sem trochu neverici tomas :-)) opravdu to funguje? u cerstve vystaveneho dila?

Ja st nedratkuji, abych pripadne biologickou past podrizl cm pod horni louckou. Ale nemam na to nejak moc zaludek, a i ruce a hlava nechteji... o case uz vubec se nezminuju. To mi prijde snadnejsi ala p. Krapka posledni trubcinu koncentrovat do jednoho nastavku a prdnout tam odparovac nebo Formidol...

T.H.

Zdravím vás PavleN,
Vám přeji totéž, sklízet jen med a žádné roje. Letos bych rád měl 20 včelstev. Zdraví P.S

Kdysi jsem nad systémem biologické pasti taky uvažoval. Aby to co nejméně zatížilo včely, vymyslel jsem trubčí plod nechat zmrazit v mrazničce, což by mělo roztoče zabít, konzultoval jsem to ve VUVČ a potom rozmrazený mrtvý plod vrátit včelám. Uvažoval jsem tak, že včely využitelné bílkoviny z mrtvé trubčiny vysají, takže se určitá část energie z toho plodu do včelstva vrátí. Ale nevyzkoušel jsem to. Takže tuto myšlenku zveřejňuji, kdo má zájem, ať to vyzkouší...

kyselina míří přesně,kdo chce o tom pochybovat nebo to srovnávat s nějakým vyklepáváním....?

osobně se trubců nezbavuju ,rád je vidím,zdravé,velké krásné, nezdeformované a hrdé na své geny

mnozí z vás netuší jak žijí včely,a chtěli by číhat na brouka na trubci,jste normální?past je v hlavě,crisis in heads,to je fakt nepochopitelné....sorry

> kyselina míří přesně,kdo chce o tom pochybovat nebo to srovnávat s nějakým
> vyklepáváním....?
>
> osobně se trubců nezbavuju ,rád je vidím,zdravé,velké krásné,
> nezdeformované a hrdé na své geny

Ja ti diky, mame stejny nazor, jen ta veta byla napsana tak ze hlodala...
T.H.

kdo má rozum,tak si trubce chová...,kdo ho nemá a má pár včelstev ať to dá slepicím(když byla varoa nová a člověk čuměl jak puk na ty mrchy,a sbeběhli se slepice se fšech humen,to byla taky past...)kdo má těch včelstev hafol,tak snad když má tu potřebu tak at to snad spálí,uvaří,protože ten brouk docela snese....

Ta past na trubcích je stejný nesmysl vzniklý z omylu tak jako špenát - železo a svaly pepka námořníka

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 16.4.2010 08:11:56
> ----------------------------------------
> > kyselina míří přesně,kdo chce o tom pochybovat nebo to srovnávat s nějakým
> > vyklepáváním....?
> >
> > osobně se trubců nezbavuju ,rád je vidím,zdravé,velké krásné,
> > nezdeformované a hrdé na své geny
>
> Ja ti diky, mame stejny nazor, jen ta veta byla napsana tak ze hlodala...
> T.H.
>
>
>

tož sem vás zase podráždil,ale vy mě taky dráždíte,no nic,mějte sa,jedo do olomóca...

"Určitě dám vědět. Původně jsem uvažoval o lepení mezistěn, či jiném alternativní upevňování, ale nakonec jsem narazil na nabídku platových mezistěn a rozhodnutí padlo. Dám je do včelstev už při prvním jarním rozšiřování, abych je mohl testovat po co nejdelší část sezóny. Jsem velmi zvědavý, jak to dopadne. Názory na platové mezistěny jsou dost smíšené. Jinak voskem raději nebudu šetřit (článek ve Včelařství 10/2009 na str. 311-313). Uvažuji o ponořování mezistěn do roztaveného vosku místo jejich natírání. Vyzkouším oboje.

Pokud nebudou problémy se stavbou, bude to pro mě něco zcela revolučního a vrcholně efektivního, protože mi to značně urychlí medobraní (vytáčím po většině jen z panenských plástů). To je hlavní motivace, proč do toho jdu. Neexistuje pevnější dílo než dílo na plastové mezistěně. Takové plásty jsou vytočené raz dva, a to i když jsou panenské. Mimo to i upevňování plastové mezistěny ve srovnání s voskovou variantou jde také mnohem jednodušeji.

S pozdravem M. Václavek"


No,popravdě řečeno,nedávno při studiu Odborných včelařských překladů jsem v čísle 2000/1 str.42 narazil na článek,který mimo jiné popisuje včelaření v několika velkoprovozech v Kanadě.Plastové mezistěny tam v medníku používají.Ale je asi rozdíl srovnávat provoz,kde jsou tisíce včelstev a vše je v megaproporcích a nemají vůbec čas se zdržovat nějakými detaily a malochovem u nás,kde řešíme pomalu každé jednotlivé včelstvo.Tam se těch včel neptají,jestli se jim to líbí nebo ne,prostě jim to tam vloží a včely starejte se.Pokud se některá včelstva nepřizpůsobí,tak mají prostě smůlu,vymění jim příležitostně matku nebo si je prostě odepíšou jako ztrátu vedle těch,co složil mor,varroáza apod.Své zkušenosti s plastovými mezistěnami už jsem zde popsal,je to asi měsíc zpět a pro včely to zase takový hit není,no ale to už musí vědět každý sám,co mu vyhovuje.
Zdraví Pavel.

přesně tak spousta lidí si nejdřív myslí že je TOTO ZAJMAVÉ ,
za čas aniž by si všimli, si myslí že je TOTO SPRÁVNÉ,
a v extrému TOTO je JEDINÉ SPRÁVNÉ..

čest

Ahoj, myslím si, že trubčina odčerpá mnoho kašičky a pak se přehoupne sezóna a myšlení na rojení je nakonec přejde. Pozoroval jsem to stejně jako to popisuješ. Proč chci mít silnější včelstva než 2 NN 39*24 přes zimu je pouze otázka množství vytočeného jarního medu, který u nás poslední roky bývá jako jediný...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zamylen? o stavebn?ch r?mc?ch
> Datum: 15.4.2010 15:54:35
> ----------------------------------------
> "Pokud chtějí chovat moc trubců, jako se stávalo mně dříve, myslím, že to
> je chyba včelaře, principielně to považuji za přípravu k rojení a důsledek
> zimování v a/nebo jarního rozvoje v příliš těsném prostoru..."
> -----------------------------
> Tady se rozcházíme, jestli je to tak, potom se moje včelstva cítí v zimě
> utisknutá ve 2 nástavcích 39/24 a od května do června se velmi usilovně
> chystají na vyrojení, ale nevyrojí se.
> Nedokážu Vám tady přesně argumentovat proč, ale od doby, kdy si volně staví
> trubčinu, nemám problém s rojením.
>
>
>

Take jsem zvedav na vysledky, sam to asi zkouset nebudu, nelaka me to z vice duvodu.

Mrknete na
www.vigorbee.cz - clanky
7. PLASTOVÉ MEZISTĚNY MOHOU BRZDIT STAVBU PLÁSTŮ A PRODUKCI MEDU

jsem zvedav jak to dopadne u nas v praxi, zda se zacnou masoveji pouzivat...
T.H.

"Ahoj, myslím si, že trubčina odčerpá mnoho kašičky a pak se přehoupne sezóna a myšlení na rojení je nakonec přejde. Pozoroval jsem to stejně jako to popisuješ. Proč chci mít silnější včelstva než 2 NN 39*24 přes zimu je pouze otázka množství vytočeného jarního medu, který u nás poslední roky bývá jako jediný...
Radek"
-----------------------------
Odčerpání kašičky může být jeden z mechanismů omezení vzniku rojové nálady. I když se asi nedá tvrdit, že pokud by v úle nebyl prostor ke kladení do trubčiny, že by matka nekladla vůbec. Kladla by oplozená vajíčka a kašičku by zkonzumoval dělničí plod.
Pro mě je důležité, že to funguje, časem se možná dozvím, nebo vypozoruji proč.

kdo má rozum,tak si trubce chová...,kdo ho nemá a má pár včelstev ať to dá slepicím.P.K.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Řekněme,že je začátek června,chodíme okolo úlů zazadu a vypouštíme ty trubce z medníků,které jsme převěsili s plodem ,kde se vylíhli,kteří jsou říjní a čekají na to,aby mohli splnit tu svoji úlohu. Kdo má nahoře v medníku plexisklo,či jinou folii,vidí,jak okamžitě jdou za světlem.Nadzvedneme tedy trochu tu pokrývku a trubci se hromadně hrnou k té škvíře a vylétají masově.I včely je k tomu nutí a vyhánějí je,protože ví,že v medníku nemají co dělat.Po asi 3 - 5 minutách se tito trubci vracejí a hledají,odkud vyletěli,jenže včelař jim tento návrat znemožnil,protože úl již zavřel.Tak si polítají,je to chumel a oni se postupně vrací česny do úlů,včely je bez problémů přijmou. Pokud ty další generace trubců,které se líhnou v průběhu
léta na stavebních rámkách a byli by de fakto již zbyteční,po zavíčkování vyndávám a poskytuji je jako potravu ptákům,kteří tímto trubčím plodem krmí svá mláďata.Někdo je dává slepicím,které to taky mají rády a hodně nesou.Ale to vše záleží na
délce včelaření a pochopení co je dobré a co ne...

ještě http://fcelar.blogspot.com/2009/09/nove-nebo-pouzite-vceli-plasty.html#comments

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Plastov? mezist?ny.
> Datum: 16.4.2010 08:39:27
> ----------------------------------------
> Take jsem zvedav na vysledky, sam to asi zkouset nebudu, nelaka me to z vice
> duvodu.
>
> Mrknete na
> www.vigorbee.cz - clanky
> 7. PLASTOVÉ MEZISTĚNY MOHOU BRZDIT STAVBU PLÁSTŮ A PRODUKCI MEDU
>
> jsem zvedav jak to dopadne u nas v praxi, zda se zacnou masoveji pouzivat...
> T.H.
>
>
>

Zdravím vás P.K,
Také používám trubčinu jako biologickou past na varoa, ale dávám jí pryč ažkonec června a na začátku podletí. Pokud má včelař kvalitní matky, tu trubčinu by měl zachovávat, říří tak z 50% kvalitní genetiku do okolních včelstev, které se vyrojí, pokud se s těmi jeho trubci matka spáří. Také jsem dával kdysi zavíčkovanou trubčinu ptákům pověsit na strom, už to nedělám. Od té doby, co mi jeden kolega sdělil, že kromě těch ptáčků tam na trubčinu lítají i cizí včely odkudkoliv, o kterých nevíme, jaký je jejich zdravotní stav, hrozí zde riziko přenosu spor nemocí, už to nedělám... Slyšel jsem to i na přednáškách u učitelů Sedláčka a Vydry. Nevím ale v jakém rozsahu a jak markantně může dojít ke kontaminaci dané trubčiny cizími včelami. Víte o tom někdo něco?Buď jde trubčina i s nezavíčkovaným plodem do tavidla, nebo do starého mražáku a potom při usmrcení trubčiny se nevylíhlá trubčina snadno vyklepe.

Přesně tak, v Americe klíckují matky po slunovratu, aby nastala plodová přestávka. Kleštíci jsou v očekávání vstupu na plod. Pokud vložíte trubčí plást a to ještě starý trubčí plást a matka jej jako první zaklade, stane se vysoce atraktivním pro kleštíka. To má ale smysl dělat jen když je včelstvo napadeno. Tedy dělat monitoring. Naslepo je to mnoho zbytečné práce.

Jsi super kecal. Jak tu někdo něco kecne, okamžitě děláš totéž. Vzpamatuj se konečně. Být tvým sousedem, tak si pořídím pár bulterierů a ohnivou hůl.

biki

"Buď jde trubčina i s nezavíčkovaným plodem do tavidla, nebo do starého mražáku a potom při usmrcení trubčiny se nevylíhlá trubčina snadno vyklepe."
---------------------
S tím mrazákem, trubčina se vyklepává ještě zmrzlá, nebo po rozmrznutí, co na to dílo? Ptám se proto, že chci zkusit pár kulinářských specialitek z trubčího plodu a potřebuji vyřešit, jak dostat snadno larvy a kukly z díla bez poškození.

Nerad s někým polemizuji, ale jednak obecné fráze, že v Americe (možná 2 včelaři).... Čemu ale nerozumím je, proč by měla osvobozená matka zaklást trubčí plást jako první a zvláště když to vychází nejdříve do poloviny července, tedy do období kdy trubce vyhánějí.. Taky by mě zajímalo v které části Ameriky - v tropech nebo třeba někde u velkých jezer, pokud myslíš USA, tak v Kalifornii nebo u Kanadských hranic?
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: biologick? past
> Datum: 16.4.2010 09:40:08
> ----------------------------------------
> Přesně tak, v Americe klíckují matky po slunovratu, aby nastala plodová
> přestávka. Kleštíci jsou v očekávání vstupu na plod. Pokud vložíte trubčí
> plást a to ještě starý trubčí plást a matka jej jako první zaklade, stane
> se vysoce atraktivním pro kleštíka. To má ale smysl dělat jen když je
> včelstvo napadeno. Tedy dělat monitoring. Naslepo je to mnoho zbytečné
> práce.
>
>
>

"Přesně tak, v Americe klíckují matky po slunovratu, aby nastala plodová přestávka. Kleštíci jsou v očekávání vstupu na plod. Pokud vložíte trubčí plást a to ještě starý trubčí plást a matka jej jako první zaklade, stane se vysoce atraktivním pro kleštíka. To má ale smysl dělat jen když je včelstvo napadeno. Tedy dělat monitoring. Naslepo je to mnoho zbytečné práce."
---------------------
v tomhle konkrétním případě, který chce zkusit př. streit, to práce navíc není. V podletí přesype včely na mezistěny a přidání rámku nezavíčkované trubčiny z původního úlu je jen zlomek celé práce. To samozřejmě platí jen pro tento konkrétní případ.

Vypustí ji do izolátoru s trubčím plástem. Pokud naklade dělničinu, první dělničí plod funguje stejně.

Přís.č.43407 je k přís.č.43405