Archiv Včelařské konference

No,já myslím, že kromě vysloveně horských oblastí, až přestane současné vlhké a studené počasí, za pár dní už všude bude snůška v přírodě. Takže zbývá, aby včelky přežily těch pár dní.
Co se týká řepného cukru dávaného včelám, včely zpracovávají jakoukoliv získanou sladinu zhruba stejným způsobem. Stejně zpracují nektar přinesený z přírody jako přidaný cukr. Takže v obojím případě se opotřebují stejně. Nemá tedy cenu provádět kolem přikrmování na jaře nějaké složité tanečky. Jediný rozdíl je v tom, že z jarní přírody včely donesou menší množství sladiny, řekl bych tak denně desetiny kilogramů za asi 2 - 4 hodiny největšího tepla kolem poledne a po zbytek dne a noci potom sladinu zpracují a potom odpočívají. To je režim, na který jsou zvyklé a který umí nejúsporněji. Takže při krmení se hlavně musí dodržet podobný režim, dávat jim to po troškách. Ne zaplnit velkooblemové krmítko 5 litry roztoku jako jednu dávku na 14 dní. Já používám na krmení miskové krmítko - miska položená na rámcích a shora zateplená a zdá se, že toto krmítko, když použiji menší misky, se docela dobře hodí i na jarní podněcování.
Co se týká krmení na zimu, uváděné množství 8 - 15 kilo musí být v úlu při prohlídce někdy ke konci září a na začátku řijna. Dříve to nemá moc velký smysl, protože zásoby mohou do září hodně ubýt plodováním nebo loupením nebo naopak včely mohou přinést zásoby navíc právě z loupeže nebo i z nějaké podzimní snůšky. Od října se zásoby včel už mění minimálně.

"díky takže je jedno kdy ji budu přidavat.a starou matku kdyš utratim hned ten den tam mužu dat novou matku v klícce?"
Záleží na roční době a na stavu včelstva. Někdy stačí jen matku přidat, dokonce i naostro a včely ji přijmou. Někdy se musí poměrně složitě včelstvo odvykat vůni staré a navykat na vůni nové matky. Je třeba najít podrobný popis - postup spolehlivé metody, tam toto všechno musí být.....

Takže při krmení se hlavně musí dodržet podobný režim, dávat jim to po troškách. Ne zaplnit velkooblemové krmítko 5 litry roztoku jako jednu dávku na 14 dní.
------------------
A vzpoměl jsme si na jeden způsob, kterým jsme kdysi zkoušel význam jarního napájení - mě tam vadilo to částečné rušení včelstev a částečné narušení tepelné izolace těmi klasickým krmítky.

Vzal jsem malou PET láhev od dětské limonády - asi 1/4litru, provrtal víčko, strčil do něj plast.trubičku - asi průměr 8mm a na konec nacpal trochu molitanu. Když jsem to naplnil, tak to nevytékalo. A strčil do očka. Šikmo -shora asi 45st. Láhev jsme zavěsil do drátu tvaru U, konce připevnil k víku. Včely to poměrně pomalu odebíraly. V případě cukru bych to očko asi ucpal ještě molitanem, aby tam nelétaly cizí včely.
Celé by se to dalo zateplit ještě návlekem co používají topenáři na trubky. Tedy asi nějaká 80průměr. Ale myslím, že ten konec stačily trochu ohřívat.

Zatím mě to s těmi rámkovými krmítky vychází tak, že je to pro opravdu silná včelstva a nesmí být moc velká zima.
Ale já jsem v oblasti, kde teprve teď začne trochu přínos nektaru. Takže si letos takto hraji, chci začít co nejdřív s chovem matek, tak zkouším, jestli to včelstva popostrčí.
:-)

No a z těch v pokusu se po odchlípnutí folie line ta sladká a vlhká vůně jako když už jede snůška.

No uvidím.

Karel

http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=084&r=titulni_stranaa&idc=1366060

Dva popálení při požáru včelína


Dospívající chlapec a starší muž včera utrpěli popáleniny při požáru včelína v Hradci nad Moravicí.

Policie zjišťuje, zda šlo o pokus o sebevraždu.


------------------
No nevím, sebevražda - poněkud divná verze.

Ale pár sklenic medu jsem letos vyměnil za hasičáky "po záruce" ale natlakované a snad už letos budu mít na každém stanovišti jeden. Je to můj každoročnš opakovaný závazek.
:-)

Karel

Já tedy hlavně zbytečně, pokud nemusim, do včel nelezu. Maximálně koukám
okénkem či na česno.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Vorja" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 09, 2010 10:14 PM
Subject: Re: Stanovení optimálního začátku roziřování včelstva


Zajímaly by mne vaše zkušenosti se stanovením optimálního začátku
rozšiřování včelstva.
---------------------------------------------------------

V letošním roce (jak jsem už psal) jsem začal sledovat vývoj včelstev podle
maximálních denních teplot. Na zkoušku jsem před kvetením jívy (25.3.)
vložil jednu mezistěnu před plod a krycí (pylový plást) u silnějšího
včelstva. Po týdnu jsem provedl kontrolu. Mezistěna byla do poloviny
vytažena oboustranně po celé ploše rámku a proto jsem ji přeložil mezi
plod. Po dalším týdnu jsem provedl kontrolu a mezistěna byla již zakladená.
Mezistěnu jsem vkládal na začátku vzniku stavitelek (13. den po vylíhnutí
včel). V současné době je již málo stavitelek. Naopak je nyní rozvoj
krmiček. Proto jsem dal za plod a zadní krycí souš žemlové barvy.
Předpokládám, že ji zaplodují. Další mezistěnu vložím podle počasí mezi 15.
až 29.4., kdy začíná druhá etapa tvorby stavitelek. Podotýkám, že klasicky
nasazuji medník a dávám první mezistěny v době květu třešní.
Kdo také sleduje rozvoj včelstev podle maximálních denních teplot? Jaké
máte poznatky a jaké na základě nich provádíte opatření?

Přísun sladiny do včelstva vždy rozvine v porovnání s lidskými
hodnotami "ekonomicko-sociální inflaci". Tz, že se musí vědět, co se
vlastně děje a proč se tak má dít. Podněcování je potřebné pro některé
samoprodukty ve včelařství jako chov matek, mateří kašička, oddělky.
Když opomenu špatné a amatérské přístupy jak se podněcovat určitě
nemá, jako často propagované podkládání medných zásob před očekávanou
silnější snůškou, krmení místo podněcování, nevhodný poměr, atp, tak
podněcování lze provádět několika velmi známými způsoby.(vznik
rojovky, opotřebení létavek)

"Mednými zásobami
Dodáním podněcovacího sirupu
Těsty, pyly, náhražky pylů, atp"

Proč podněcovat a proč nepodněcovat? Nepodněcuje se většinou v pořádku
zazimované včelstvo. Doplňování částečně vyloupeného včelstva znamená
chybu v šíření špatných genů potomstva matky a vůbec mne takového
včelstva není líto jestli uhyne. Pokud zachraňovat, tak záložními
mednými plásty.

Včelař, který neumí podněcovat nebo zacházet se sirupy a soušemi by
neměli raději vůbec včelařit, tvoří takto často ohniska loupícího
vzruchu na stanovišti a tak se v souvislostech může dále snadno šířit
parazitózy, viry, bakteriózy, ... .

"Podněcováním není vystavení sladiny v exterieru. Podněcování není
vystavení souší kolem úlů. Tomu se říká a je to, prasárna včelaře."

Podněcovat sirupem na jaře jen proto, že mám záměr dělat oddělky,
kašičku, matky. Jinak když neumí včelař včelařit a musí každé jaro
dodávat zásoby, nepatří takovým včelařům ani včely, ani cukr do ruk.


_gp_






.............
10.4.10, Pavel Streit <streit.p/=/email.cz>:

> Docela by mě na toto téma zajímal názor Přítele Josefa Křapky, A.
> Turčániho, G. Pazderky, B. Gruny.
> Zdraví P.S
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

diky ale stejne ten vaš zpusob nejak nechapu naco davat mezi dna to nemam.

"A vzpoměl jsme si na jeden způsob, kterým jsme kdysi zkoušel význam jarního napájení - mě tam vadilo to částečné rušení včelstev a částečné narušení tepelné izolace těmi klasickým krmítky.

Vzal jsem malou PET láhev od dětské limonády - asi 1/4litru, provrtal víčko, strčil do něj plast.trubičku - asi průměr 8mm a na konec nacpal trochu molitanu. Když jsem to naplnil, tak to nevytékalo. A strčil do očka. Šikmo -shora asi 45st. Láhev jsme zavěsil do drátu tvaru U, konce připevnil k víku. Včely to poměrně pomalu odebíraly. V případě cukru bych to očko asi ucpal ještě molitanem, aby tam nelétaly cizí včely.
Celé by se to dalo zateplit ještě návlekem co používají topenáři na trubky. Tedy asi nějaká 80průměr. Ale myslím, že ten konec stačily trochu ohřívat. "

No, uteplené krmítko, co jsem vyvinul pro pozdní krmení včelstev na podzim se taky docela dobře hodí na jarní podněcování včelstev. Můžu použít jakoukoliv plochou misku pod květináč nebo i jinou plochou misku dostatečně pevnou, aby vydržela tlak filcových či podobných uteplivek, od objemu 0,3-0,5 litru po velké 2 - 3 litrové misky. Malé mističky se hodí i nad slabá včelstva, protože objem malé mističky hned nad plodem i slabé včelstva na jaře s malým množstvím plodu dokáže udržet v teple. Napájení vodou jsem ale nezkoušel a ani to zatím nemám v úmyslu.

Je to prosté rozdělení včelstev. Se starou matkou se vyrobí oddělek s veškerým! plodem - ten je třeba někam uklidit! a to je jedna z možností. Nemusíte ho dávat na včelstvo, můžete jej dát kamkoliv mimo včelstvo. Jen metoda popsaná panem Turčánym je praktická.
Do včelstva bez plodu přidáte matku na jistotu. Až se nová matka pořádně rozklade, můžete po vychycení staré matky včelstva spojit.
Může se stát, že včelstvo s novou matkou zakládá matečníky, je třeba je vylamovat, až dospěje plod, přestanou.

Někdy stačí jen matku přidat, dokonce i naostro a včely ji přijmou. Někdy se musí poměrně složitě včelstvo odvykat vůni staré a navykat na vůni nové matky.

Pán Polášek vy Ste nečítali môj príspevok, ako pridať bezproblémove M do včelstva a to bez akýchkoľvek podmienok. Škoda. Práve ja vylučujem z technologického postupu pri pridaní M vôňu, môj spôsob pridania práve spočíva na princípe "chuti" a vtedy včely nie je potrebné navykať na nejakú "vôňu". ten kto si túto teóriu ozrejmí a príjme, prestane mať problémy s pridávaním M do včelstva. Ja viem, že ten čo túto zásadu prijímal celý čas včelárenia, tak rozmýšľať v iných dimenziách už nedokáže a to je chyba.

diky ale stejne ten vaš zpusob nejak nechapu naco davat mezi dna to nemam. Jirka Z

Pán kolega, v tom je záruka bezproblémového 100%-ného prijatia M. Medzidnom oddelíme na krátky čas debničku s včelami s novou M od časti, v ktorej je včelí plod a stará matka. Vyrobiť jednoduchý rám s letáčikom podbitý sololitom nie až taký problém. Myslím si, že skôr bude u Vás problém slovenčina, neporozumeli ste význam niektorých slov.

Možno by bolo prijateľnejšie komunikovať cez súkromné správy na www.vcely.sk (na úvodnej strane portálu v pravo)

Může se stát, že včelstvo s novou matkou zakládá matečníky, je třeba je vylamovat, až dospěje plod, přestanou. Pavel

Už som ich pridal stovky, nikdy sa nestalo, aby v časti kde je nová M robili včely náhradný chov a v prvom komentári som zdôraznil, že som nezaznamenal ani tichú výmenu matky, pretože včely sú postavené do roly svojej záchrany, inú šancu nemajú, ak chcú prežiť.

Áno máte pravdu, zbytok včelstva môžete oddeliť aj mimo materského včelstva, ale oddeliť včelstvo na dve časti Md je rutinnejší spôsob (nepotrebujete podstavec, druhé dno a ani strechu) a následné spojenie je istejšie a rýchle. V druhom prípade je to metóda tvorby nového včelstva praktická a jednoduchá, ja radšej používam spôsob "in situ"

Dobrý den přátelé.Mám nové úly které jsem si sám vyrobyl!!Naschledanou.

pozor jsou mezidna to je třebas kus sololitu mezi nástavky. ne mezi 2 dna


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirkaZ <nasij/=/seznam.cz>
> Předmět: matka
> Datum: 11.4.2010 10:14:21
> ----------------------------------------
> diky ale stejne ten vaš zpusob nejak nechapu naco davat mezi dna to nemam.
>
>
>

Zkuste www.vrbovna.cz

a.turčáni (94.229.32.130) --- 11. 4. 2010
Re: matka (43142)
Pán kolega, v tom je záruka bezproblémového 100%-ného prijatia M. Medzidnom oddelíme na krátky čas debničku s včelami s novou M od časti, v ktorej je včelí plod a stará matka.

Antone, ten Váš způsob je velmi zajímavý, děkuji za inspiraci!
Klidné dny. Jiří

Děkuji Vám i všem ostatním za cenné rady. V pátek dostaly placku medocukrového těsta, další jim případně dodám. A snad se brzy oteplí a něco pořádného vykvete.
Jen bych chtěla dodat, že v srpnu dostaly 20 kg - všechny. V 39x24 není jediný problém. Langstrothy zkouším, chtěla bych je z mnoha důvodů (hlavně nižší hmotnost a možnost s nimi sama manipulovat), ale vyšší spotřeba mne zaskočila. Pořád mi nejde do hlavy, proč v tenkostěnných 39kách zásoby mají a tenkostěnných Langstrothech ne.

Děkuji Vám i všem ostatním za cenné rady. V pátek dostaly placku medocukrového těsta, další jim případně dodám. A snad se brzy oteplí a něco pořádného vykvete.
Jen bych chtěla dodat, že v srpnu dostaly 20 kg - všechny. V 39x24 není jediný problém. Langstrothy zkouším, chtěla bych je z mnoha důvodů (hlavně nižší hmotnost a možnost s nimi sama manipulovat), ale vyšší spotřeba mne zaskočila. Pořád mi nejde do hlavy, proč v tenkostěnných 39kách zásoby mají a tenkostěnných Langstrothech ne.

Langstrotem to nebude.Mám 3/4 langy a od 2-12srpna dostali 12kg.Po 15 září ještě 3kg.Koncem října přestaly plodovat.Zimovaly na 2-3 nástavcích a každé včelstvo si uložilo zásoby jak chtělo.27.3 měli všechny mezi 8-10kg zásob.Jen jedno včelstvo se roztrhlo a 1/3 zůstala ve spodním nástavku a uhynula i když byla obklopena zásobami.Ostatní přešly i s matkou nahoru k dalším zásobám a přežilo.Nasadil jsem je na další včelstvo.Dnes při kontrole má zavíčkované dva matečníky na tichou výměnu a další dva nezavíčkované.Zajímavé je,že předloni dostaly 18kg a tři včelstva měla co dělat aby vydržela,ostatní zásob měla na přežití do jara.

Zdravím Aleno, super s tou plackou. Jinak pokud chcete nižší rámkovou Adamcovu míru, než je 39/24, doporučuji r.m 39/17 a 39/15, tyto míry zajisté s celými N unesete. Já se chystám vyzkoušet i r.m 39/17, nyní jsem statný mladý udatník, ale to nebude navěky, takže i zde je cesta. Jinak od včerejška mám kromě r.m 39/24 i r.m 37/30 (čechoslovák)
Zakoupil jsem 5 kusů 3 roky nových úlů se sítovaným podmetem. V N ale nejsou větrací očka, ty ale dořeším. Tak dlouho mě na 30kovou šířku př.učitelé včelařství Vydra a Blecha ukecávali, až tedy do toho jdu. Ale NN jsou pro mě pro budoucnost jistě to nejlepší. Už kvůli tomu, že jsou lehčí a s věkem sil ubývá. Zdraví P.S

Letošní vyšší spotřebu zásob (600n.m.) mohu potvrdit. Testuji tam matky F1. Vámi uvedené množství zásob na zimu by mělo být dostatečné. Loňský rok byla silná melecitózní snůška a ne všechny včelstva se s ní vyrovnala stejně. Některá včelstva zůstala po ní slabá, pak to dohánějí pozdním plodováním a tím vyšší spotřebou zásob. Mohou to být i vlivy genetické. V délce a výšce rámků bych problém neviděl. Stejně budete včelařit v těch úlech, které jsou Vám sympatičtější. Včelsta s kvalitními matkami by měla i v těchto podmínkách vydržet zimu s menší spotřebou zásob.

Zdravím vás p.Václavík,

"Včelstva s kvalitními matkami by měla i v těchto podmínkách vydržet zimu s menší spotřebou zásob"

Na kvalitu matky se ale nedá spolehnout. Já mám též matky F1 z prošlechtěného chovu a mohu vám sdělit, že kdybych svým matkám dal pouze 20 kg zásob, zřejmě by to nedopadlo dobře. Dávám jim tedy 25 kilo zásob a mám jistotu, že mi zimu a nestálé předjarní počasí ustojí. Včelař by se podle mého názoru měl naučit dát včelám na zimu krmení více a nešetřit, potom by nemusel řešit takové věci, jako je nouzové krmení v předjaří a riziko hladovění včel. Myslím si, že včely včelaři podávají takové výkony, že včelař utrží za sezónu dostatek prostředků za prodej medu, že je jeho povinností svým včelkám dát více, než je minimum zásob, tím jim tak poděkovat za vykonanou práci. Pokud ovšem danému včelaři prostředky z prodeje medu a práce včel neslouží jen k jeho obohacení, napřilepšenou vnoučatům, či na mariáš do hospody a pivo. Pak se nemůže nikdo divit, že včelky hladovějí. To ale určitě není případ př. kolegyně Aleny.Zdraví P.S

Dnes při kontrole má zavíčkované dva matečníky na tichou výměnu a další dva nezavíčkované. Z.B.

Myslím si, že ide o omyl z vašej strany (i keď všetko je možné), pretože jar nie je pre tichú výmenu M (TV) vhodná a vyskytuje sa zásadne v čase po všeobecnom rozmnožovaní-rojení (v 7-8 mesiaci). TV vždy začína novým chovom trúdov už v čase asi 10 dní pred (24 dní vývoj trúda a 10 dní na to aby bol trúd rujný) pred položením prvého vajíčka do materskej kolísky-kolébky (upravená materská miska do podoby džbánu). Nová matka sa liahne na 16 deň a rujnou sa stáva o 6_8 dní. Všetko do seba zapadá

Na jar ak včelstvo začne ošetrovať MB, vždy ide o rojenie včelstva, no v tomto čase skôr môže ísť skôr o náhradný chov po náhodnej strate matky. Preto navrhujem znovu kontrolu včelstva na prítomnosť plodu - hlavne vajíčok a mladých larvičiek.

Souhlasím s Vámi,p.Streit. Měl jsem jen u F1 připsat "matky z prošlechtěných chovů tzv. spíše do druhé snůšky". Ty mají nišší spotřebu zásob, a je-li příznivý rok, využijí i snůšku první, pokud se tam nějaká vyskytuje. Na matky se spolehnout dá, ale nic není stoprocentní a ve včelařství zvlášť.

Ahoj, nevíte o nějaké přehledné tabulce, nebo textu, kde by byl znázorněn výnos medu a pylu na hektar podle určitých rostlin?
Díky.

. Spotřeba zásob je závislá na množství včel a čím silnější včelstvo, tím je větší spotřeba např. rušením. Snadněji vytvoří potřebnou teplotu pro plodování, a mají rychlejší rozvoj s menší spotřebou.
V první řadě snižovat pracnost včelám a na druhé straně je teprve včelař, který má zrovna problémy se zvedáním.To je ale naopak snadno řešitelné a včelař nese zodpovědnost. Rušení včel zásahy nebo ptáky, počasí a další faktory mají vliv na spotřebu. Včelstva rozšiřujeme bez zásahů shora dolů. Na obrázku z dnešního dne, mají ještě dost prostoru ve druhém spodním nástavku. Možná do vytáčení, záleží na počasí, nebudu muset zasahovat. http://leteckaposta.cz/143573037
Někteří včelaři potřebují na stejné množství medu ještě více jak 2× tolik rámků, úlů či nástavků včetně práce.Potom nezvládají obměnu rámků.
Je zajímavé sledovat a porovnávat na videu menší matky s velkými. Malé jsou pohyblivější po rámcích a rychlejší při krmení a kladení. Sbírám zkušenosti.
B.V.

Anton, dobrá metoda.
Jen přemýšlím, protože odchovávám matky v plemenáčích, zda by tam dolů šly dát rovnou dva, tři plásty s plodem a novou matkou. Máte s tím nějaké zkušenosti?
Díky.

Karel

"Děkuji Vám i všem ostatním za cenné rady. V pátek dostaly placku medocukrového těsta, další jim případně dodám. A snad se brzy oteplí a něco pořádného vykvete.
Jen bych chtěla dodat, že v srpnu dostaly 20 kg - všechny. V 39x24 není jediný problém. Langstrothy zkouším, chtěla bych je z mnoha důvodů (hlavně nižší hmotnost a možnost s nimi sama manipulovat), ale vyšší spotřeba mne zaskočila. Pořád mi nejde do hlavy, proč v tenkostěnných 39kách zásoby mají a tenkostěnných Langstrothech ne."
---------------------------------
---Langstrothy zkouším---
také je zkouším, docela hodně cukru včelky spotřebovaly na stavbu nového díla (přesypal jsem je na mezidtěny) a další spotřeba navíc nastala díky novým matkám, které usilovně plodovaly. Možná by to mohlo být příčinou nedostatku zásob ve Vašich Langstrothech.
Těší mě, že se Vám podařilo nedostatek zásob nějak vyřešit.

www.vrbovna.cz až na podzim, už mají vybíleno

Přeji všem dobrý den.V mých Dadantech není taková spotřeba cukru,dávám jim "jen"12 kg.Není to z důvodu,že bych na včelkách chtěl"šetřit,abych měl na pivo apod",ale proto že větší dávky cukru už jsou zbytečné,včelky v pohodě přečkají zimu a na jaře obyčejně řeším,co se zbylými zásobami,aby se mi nedostaly do jarního medu.Protože-

Během celého roku nevytáčím z plodiště z vysokých rámků,vyjímečně odtáčím jen v případě silných nárazových snůšek,kdy včely zanášejí sladinou naprosto vše,med se nachází i v můstcích mezi nástavky,dokonce i pokud tam jsou matečníky,tak i v nerovnostech na jejich povrchu.Kdybych to neudělal,matka by neměla kam klást a včely by se buď později vyrojily nebo zeslábly.Jinak je pro mě plodiště tabu.

Veškeré mezistěny nechávám stavět jen,když je snůška,ne v době krmení.

Rovněž i výměny matek provádím pokud možno raději dříve,aby pozdě přidávané matky silně neplodovaly až do pozdního podzimu.Vyjímku tvoří jen.pokud potřebuji vyzkoušet dcery od nové inseminované matky.

Úly mám tenkostěné,ale na druhou stranu je fakt,že včelařím v teplejší poloze na podřipsku.Jako v každém podnikání i chov včel je potřeba provozovat racionálně,abych na svém koníčku a vedlejším povolání neprodělával,proto i toho cukru včelám dávám jen přesně tolik,kolik potřebují,úhyn hladem už dlouho nepamatuji,ani jarní krmení nebo podněcování neprovádím,zatím nebylo třeba.
Pavel.

Díky za střízlivý příspěvek, který tu již dlouho chyběl. Takto včelaří 90% včelařů, co znám. Jen tady to vyzní jako extrém či menšinový názor.

Já tedy hlavně zbytečně, pokud nemusím, do včel nelezu. Maximálně koukám
okénkem či na česno.
Pavel
----------------------------------------------------------
Ano,do včelstev by se mělo chodit co nejméně a pokud je to nutné tak v pravý čas. Na česno se ale nemůžu koukat každý den. Proto ta má snaha o upřesnění zásahů pomoci výpočtu podle maximálních denních teplot.Podle výpočtů to nepůjde však automaticky. Bude nutno přihlédnout k počasí a snůšce. V současné době (periody rozvoje) je maximum krmiček a minimum stavitelek. Mělo by se rozšířit o prázdné plásty, nebo vystavěné mezistěny. Je však chladno, prší, není snůška a matka nebude klást. Je nevhodné včely vyrušovat. Je to na druhé straně situace, kdy se může vytvořit zárodek rojové nálady pro květen. Vyzkouším také před rozkvětem ovocných stromů nasadit medník podle Rašovské metody (viz. http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/ - poslední uvedené schéma).

Ano, stručně a jasně popisujete to, co dělám také a s námi většina včelařů, jak píše př. Holub.
Zkoušení nových úlů s jinou rámkovou mírou je ale něco úplně jiného. Metod přechodu je hodně, a ne vždy mají včely v novém úle vše postaveno do července. Zrovna tak je to s matkou. Pokud ji chcete koupit, musíte si počkat, až bude. Loni se v květnu ochladilo na několik týdnů a některým chovatelům to pěkně zanotalo plány.
Nechci tvrdit, že je to zdroj problémů se zásobami v nových úlech paní Aleny, ale pokud na Langy přecházela v loňském roce, je to pravděpodobná možnost.

Dobrý den pane Krátký. Včelaříte v úlech Dadant. Udělal jsem si dadanty 39x30 a 39x17.Zajímalo by mě jestli podáváte včelám na jaře vodu. Děkuji.

No, já jsem loni krmil od cca poloviny srpna. Do konce září asi 6 - 8 kilo a do zimy, v říjnu a listopadu asi 4 další kila. Ke konci září měly včelky tak 10 - 15 kilo, rozdíl donesly za srpen a září z přírody.....
Jedněm včelám jsem nechal přepracovat starý med. To dělaly do začátku října. Z starého medu jim na začátku října zbylo tak 2 kila v zaplodovaných plástech plus jim byly přidány zpracované zásoby z ostatních včelstvech asi 6 kilo na 4 plástech 39x24 plus byly ještě dokrmeny do zimy dalšími 6 kily. A ty měly na jaře určitý nedostatek zásob, jen asi 4 - 5 kilo.....

"Dobrý den pane Krátký. Včelaříte v úlech Dadant. Udělal jsem si dadanty 39x30 a 39x17.Zajímalo by mě jestli podáváte včelám na jaře vodu. Děkuji"

Vodu na jaře nepodávám,všechna stanoviště mám vždy v dosahu přírodního zdroje(potok,vodní nádrž),vodu dávám jen zakočovaným včelstvům v mezisnůškových mezerách a kde není vodní zdroj v dosahu.
S pozdravem Pavel.

"Zkoušení nových úlů s jinou rámkovou mírou je ale něco úplně jiného. Metod přechodu je hodně, a ne vždy mají včely v novém úle vše postaveno do července. Zrovna tak je to s matkou. Pokud ji chcete koupit, musíte si počkat, až bude. Loni se v květnu ochladilo na několik týdnů a některým chovatelům to pěkně zanotalo plány"

Mé zkušenosti s přechodem z 39x24 na Dadanty 44,8x28,5 jsou staré už cca 6 let,ale převádění jsem prováděl tak,že jsem jednoduše vzal jen horní loučky s rámku Dadantovy míry a plodištní rámky 39x24 na ně přidrátoval a postupně je během sezony prokládal mezistěnami Dadantu.Když už byla většina mezistěn vystavěna a zakladena,tak jsem rámky 39x24 převěsil nad mřížku do normálního nástavku původních úlů,které byly jen mírně upravené,aby to šlo zkombinovat k sobě.Překládaní u mě trvalo 2 roky,protože ještě následující rok jsem neměl dostatek díla do nízkých medníkových nástavků,tak jsem ještě použil do medníků 39x24.Přesýpání na mezistěny se mi zdálo jako příliš radikální.
Máte pravdu,že loňská chovná sezona nebyla ideální,nicméně začátek byl poměrně slibný.Sám provádím výměnu matky většinou zralým matečníkem,které se dají získat jednodušeji,než oplozenou výběrovou matku,nevýhodou je jen osobní odběr na stanovený čas,protože matečníky se nedají zasílat poštou.Pokud se některý matečník nepovede,tak mám pro jistotu rezervu v několika oplodňáčcích.Vím,že každý matky nechová,ale včasné objednávky zajistí i relativně včasné dodávky a pro chovatele matek není takový problém matečníky"udělat",s oplozenými matkami je podstatně víc práce.Další nevýhoda matek vylíhlých a spářených na místě je ta,že se nám ta matka spáří s trubci jednak našimi a jednak s trubci okolních chovatelů,takže geneticky je matka z matečníku z některého chovu hodnotná jen zpoloviny.
S pozdravem Pavel.

Zdravim,
urcite se to uz probiralo, ale moc se v tech narizenich neorientuju. Jake
osvedceni potrebuji k prodeji vcelstev mimo okres? Dekuji

Povolení k přesunu/prodeji včelstev od Tvé veteriny. Zkontroluje ohniska moru a může vyžádat vyšetření moru před prodejem.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>
> Předmět: Prodej vcelstev
> Datum: 12.4.2010 11:28:24
> ----------------------------------------
> Zdravim,
> urcite se to uz probiralo, ale moc se v tech narizenich neorientuju. Jake
> osvedceni potrebuji k prodeji vcelstev mimo okres? Dekuji
>
>
>

Ten papír se jmenuje Veterinární osvědčení, tedy pokud se pamatuji dobře.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>
> Předmět: Prodej vcelstev
> Datum: 12.4.2010 11:28:24
> ----------------------------------------
> Zdravim,
> urcite se to uz probiralo, ale moc se v tech narizenich neorientuju. Jake
> osvedceni potrebuji k prodeji vcelstev mimo okres? Dekuji
>
>
>

Je to lepšie riešenie, ako ich nechať hladovať a prípadne uhynúť.
Na túto
jeseň-podzim si dajte viac záležať a zimné zásoby včas doplňte na
skutočných 15-16 kg, na čo potrebujete min-18-19 kg repného cukru,
včely
totiž aj pri spracúvaní zásob časť cukru "spotrebujú". Pri podávaní
teplého
roztoku je to asi 0,1 kg na 1 kg cukru, pri podávaní zásob so studenou
vodou, je to až 0,25-0,3 kg z 1 kg cukru, každá práca niečo stojí,
ani
včely to nemôžu urobiť bez zadarmo. Práve preto sa veľa včelárov
čuduje po
zimnej prestávke keď nachádzajú vo včelstvách minimálne zásoby.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "a.tur?áni" <anton.turcani/=/gmail.com>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: spotreba zimnich zasob
Datum: 11.4.2010 - 7:38:15

> Každému hladovému včelstvu jsem do úlu napatlala
> cca 1 kg medu ze železných
> zásob, ale nevím, co dál. Vlastní med už nemám,
> cizí nechci použít. V
> přírodě zatím nic moc - začínají jívy. Budou
> brát cukerný roztok? Alena
>
> Vlastne ste urobili to najlepšie čo Ste urobiť mohla,
> ak bude dobré počasie
> meškať, tak si od včelára prikúpte med, nahrejte
> na 40°C a vlejte do buniek
> plástu a vložte ho ku včeliemu chumáču. To sa
> dá aj pri menej vhodnom
> počasí, vlastne im doplníte "kurivo" energiu, ktorú
> hneď využijú na
> zvýšenie teploty vo včelstve.
>
> To isté, môžete urobiť i s cukrovým roztokom v
> pomere 1:1 a ten teplý 35°C
> pomocou hadičky opatrne naplniť do prázdneho plástu
> a vložiť ho ku chumáču
> včiel. Ešte teplý sacharózny roztok včely invertujú
> na ovocný a hroznový
> cukor. Včelám sa tým neskráti markantne život,
> ten tak či tak sa ich život
> prirodzene kráti a nové mladé včely ich nahradia.
> Spôsob som použil v
> praxi.
>
> Je to lepšie riešenie, ako ich nechať hladovať
> a prípadne uhynúť. Na túto
> jeseň-podzim si dajte viac záležať a zimné zásoby
> včas doplňte na
> skutočných 15-16 kg, na čo potrebujete min-18-19
> kg repného cukru, včely
> totiž aj pri spracúvaní zásob časť cukru "spotrebujú".
> Pri podávaní teplého
> roztoku je to asi 0,1 kg na 1 kg cukru, pri podávaní
> zásob so studenou
> vodou, je to až 0,25-0,3 kg z 1 kg cukru, každá
> práca niečo stojí, ani
> včely to nemôžu urobiť bez zadarmo. Práve preto
> sa veľa včelárov čuduje po
> zimnej prestávke keď nachádzajú vo včelstvách
> minimálne zásoby.

To co popisujete je jedna z možností, jak přejít. teď je otákou, jak to provedla paní Alena. Bez jejího vyjádření to nerozlouskneme. Možná včelky do langů stěhovala už předloni, nebo do nich dala koupené oddělky. Pak by moje teorie byla o ničem.

Máte pravdu,nicméně já být na místě paní Aleny,asi bych zvolil trochu pracnější způsob pro včelaře,ale ten nejšetrnější pro včely.Od včel 39x24 bych si"vypůjčil"jen tolik plástů se zásobami,aby mi na každý lang vyšel jeden,zafixoval horními latičkami,odvíčkoval jednu stranu a tento vložil do langu odvíčkovanou stranou vedle plodu(vycházelo by to přes dva nástavky),na tu chvilku by jim to bodlo,po první snůšce bych je vyndal.Včelky by nemusely nic invertovat a rychleji bych se zbavil cukerných zásob.
S pozdravem Pavel.

Ještě ke starému tématu z února:
Na toulkách internetem jsem narazil na zajímavý produkt:
EFB Diagnostic Kit
Jedná se o soupravu na diagnostiku MVP. Bohužel sada je na jedno použití - pokud správně chápu návod. Diagnostika se provádí z larev, čekání na výsledek trvá 3 minuty.
http://www.vita-europe.com/
Odkaz najdete v menu - Products

cena v přepočtu cca 200 Kč
https://secure.thorne.co.uk/cgi-bin/cgiwrap/millhouse/thorne/shop/springer?ACTION=thispage&THISPAGE=page10121.html&ORDER_ID=294898140

Pro ČR je distributorem medocentrum, ale ještě nemá v nabídce na internetu (nebo jsem to prostě nenašel)
http://www.honey-well.com/cz/

> . Spotřeba zásob je závislá na množství včel a čím silnější včelstvo, tím
> je větší spotřeba např. rušením. Snadněji vytvoří potřebnou teplotu pro
> plodování, a mají rychlejší rozvoj s menší spotřebou.

Tak jak je to, maji silnejsi vcelstva vetsi spotrebu nebo mensi?

Diky T.H.

dobrá, a jak to mám teď řešit? rezervní matku nemám. přidat čertstvě zakladený plást z jiného včelstva, aby si mohly vychovat novou matku? nebo včelstva spojit?
jsem začátečník, mám jen troje včely.

dobrá, a jak to mám teď řešit? rezervní matku nemám. přidat čertstvě zakladený plást z jiného včelstva, aby si mohly vychovat novou matku? nebo včelstva spojit?
jsem začátečník, mám jen troje včely.
--------------------------------------------
Necítíš v té otázce rozpor? Hrboplod znamená že je to hrbaté a ne souvislé. Hrboplod znamená, že jsou vedle dělničích buněk větší trubčí což ukazuje na matku kterou je nutné vyměnit nebo včely udělají tuto výměnu samy

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka
> Předmět:
> Datum: 09.4.2010 12:17:30
> ----------------------------------------
> může být hrboplod krásně souvislý? nebo může být efekt hrboplodu způsobený
> tím, že si na k plodování vybraly zrovna plást, který byl loni seřízlý
> odvíčkovacím nožem na hodně nízko?
>
>

I kdyby se ti podařilo matku vychovat, není tady žádný oplodňovatel. Jestli tam skutečně matka není, nebo je špatná(hodně trubčiny), je nejrozumější včelstva spojit a nevzrušovat se různými ptákovinami zde napsanými.

Bikiper

Bikiper:
I kdyby se ti podařilo matku vychovat, není tady žádný oplodňovatel.
--------------
Zakladené a zavíčkované trubčiny je asi dost, ale počasí k oplodnění je asi nepravděpodobné.

Karel

Tak jak je to, maji silnejsi vcelstva vetsi spotrebu nebo mensi?

Diky T.H.

___________________________________________________________


Silnější včelstva mají větší potřebu zásob v absolutním množství (to, co včelstvo celkově spotřebuje). Relativní spotřeba (přepočteno na určitý počet včel) je u nich menší. Silnější včelstva mají silnější izolační schopnosti chumáče a hospodárnější rozvoj i plodování (sice absolutní rozvoj mají větší, ale relativně se rozvíjejí málo… k výchozímu počtu včel se vychovává méně plodu, ale o to kvalitnější včely při tom vznikají).

Tolik z teorie. A teď by bylo dobré, kdyby k tomu někdo dodal ještě praxi. :-)

S pozdravem M. Václavek

PS
V pátek jsem nasazoval „medníky“, rozšiřoval, rotoval a vkládal dva stavební rámky. Včelstva plodují už přes 3 NN (odhadem 20 000 – 30 000 buněk plodu). Tento týden začínají růst (intenzivní plodování začalo cca před 25 dny). Rozkvétají meruňky a javory, tedy definitivně začíná hlavní snůška. Toto není opožděný apríl :-)

//\/\\//

Pokud by se to ozkoušelo a prokázalo spolehlivost, tak by mi ta cena nepřišla nijak vysoká. Jde o případ, kdy může mít člověk nějaké podezření, tak aby třeba nečinil unáhlené kroky. Dofám, že se něco takového začne distribuovat i u nás a bude to ozkoušeno. Každopádně, důležitá informace, že něco takového vůbec existuje.

Samozřejmě spojit, odvděčí se Timedem, možná budeš mít víc medu než kdybys měl troje slabší s matkami.Kolik nástavků včel má osiřelé včelstvo?
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 12.4.2010 17:23:06
> ----------------------------------------
> dobrá, a jak to mám teď řešit? rezervní matku nemám. přidat čertstvě
> zakladený plást z jiného včelstva, aby si mohly vychovat novou matku? nebo
> včelstva spojit?
> jsem začátečník, mám jen troje včely.
>
>
>

Spolehlivé to asi bude, jinak by to těžko mohli prodávat v západní Evropě. Jen to použití nebude asi tak pěkné, jak si můžeme představovat. Když se jako vzorek bere plod (potřebuje velkou koncentraci spor), musí být ve včelstvu nějaké klinické příznaky. potom také co vyšetřené včelstvo, to jedna sada na testování. Takže na nějaké preventivní otestování stanoviště to není.
Dovedu si ale představit třeba rychlé rozpoznání MVP od jiných chorob s podobnými klinickými příznaky.

Skuste http://www.vulhmuh.cz./
nebo priamo na Benedíková Marie, Ing.        572420915
602565695       benedikova/=/vulhmuh.cz

Diky moc.

2010/4/12 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>

> Ten papír se jmenuje Veterinární osvědčení, tedy pokud se pamatuji dobře.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>
> > Předmět: Prodej vcelstev
> > Datum: 12.4.2010 11:28:24
> > ----------------------------------------
> > Zdravim,
> > urcite se to uz probiralo, ale moc se v tech narizenich neorientuju.
> Jake
> > osvedceni potrebuji k prodeji vcelstev mimo okres? Dekuji
> >
> >
> >
>

Zdravím Jiří,
Souhlasím s Bikiperem, pokud tam v osiřelci není matka, spoj včelstva a máš to vyřešené. Budeš mít sice jen dvě včelstva, ale v květnu si uděláš nové oddělky a jako začátečník si koupíš od nějakého chovatele matky F1. Včelstev budeš mít více.
Zdraví P.S

Samozřejmě spojit, odvděčí se Timedem, možná budeš mít víc medu než kdybys měl troje slabší s matkami.Kolik nástavků včel má osiřelé včelstvo?
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka
> Předmět:
> Datum: 12.4.2010 17:23:06
> ----------------------------------------
> dobrá, a jak to mám teď řešit? rezervní matku nemám. přidat čertstvě
> zakladený plást z jiného včelstva, aby si mohly vychovat novou matku? nebo
> včelstva spojit?
> jsem začátečník, mám jen troje včely.
>
>
>

--------------------------------------------
děkuji za odpovědi. jeden vysoký a jeden nízký. matka tam bude, neviděl jsem ji, ale souvislý hrboplod ano.

Nebylo by to vidno vyfocené? Takové debaty o ničem nejdou ani číst
natož na něco kloudného dojít. Rád bych viděl sílu toho včelstva, rád
bych viděl ten souvislý plod. Ptám se proto, jestli má smysl to za
teplého dne vysypat a zrušit aby se létavky vžebraly a přelítly do
zbytku. Jestli je něco rizikové, tak spojování včelstev když je
problém s matkou. Je u toho 80% úspěšnost jak dojít o další matku a
zmrvit těsně před sezonou další včelstvo. Pánové brzděte s tím
spojováním a myslete laskavě, než poradíte nějakou kravinu.

_gp_



12.4.10, jirka <e-mail/=/nezadan>:
> dobrá, a jak to mám teď řešit? rezervní matku nemám. přidat čertstvě
> zakladený plást z jiného včelstva, aby si mohly vychovat novou matku? nebo
> včelstva spojit?
> jsem začátečník, mám jen troje včely.
> --------------------------------------------
> Necítíš v té otázce rozpor? Hrboplod znamená že je to hrbaté a ne souvislé.
> Hrboplod znamená, že jsou vedle dělničích buněk větší trubčí což ukazuje na
> matku kterou je nutné vyměnit nebo včely udělají tuto výměnu samy
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: jirka
>> Předmět:
>> Datum: 09.4.2010 12:17:30
>> ----------------------------------------
>> může být hrboplod krásně souvislý? nebo může být efekt hrboplodu
> způsobený
>> tím, že si na k plodování vybraly zrovna plást, který byl loni seřízlý
>> odvíčkovacím nožem na hodně nízko?
>>
>>
>

jirka (85.71.46.60) --- 12. 4. 2010
Re: (43181) (43187)
Samozřejmě spojit, odvděčí se Timedem, možná budeš mít víc medu než
kdybys měl troje slabší s matkami.Kolik nástavků včel má osiřelé
včelstvo?
Radek


Pavel Streit (78.136.178.78) --- 12. 4. 2010
Re: Jirka (43085) (43108) (43182) (43183)
Zdravím Jiří,
Souhlasím s Bikiperem, pokud tam v osiřelci není matka, spoj včelstva
a máš to vyřešené. Budeš mít sice jen dvě včelstva, ale v květnu si
uděláš nové oddělky a jako začátečník si koupíš od nějakého chovatele
matky F1. Včelstev budeš mít více.
Zdraví P.S

Ne, mám jinou otázku v tomto směru. Kolik je kultivačních
laboratorních metod, jak jsou spolehlivé, kde jaká laboratoř jakou
metodu používá a kolik stojí jeden vzorek a vzorků dejme tomu pětset.
Těmi laboratořemi myslím zastoupení v EU. Protože si myslím, že
konkurence a rozhled je zdravý a potřebný i v tomto směru. Poštovné už
není tak drahé, jestli chce někdo za jeden vzorek kolem 500,- . A také
ať jhe rozhled kdyžby si měl každý včelař platit povinně rozbory ze
svého. ...

_gp_

4.2.10, NitraM <e-mail/=/nezadan>:
> Už delší dobu mi v hlavě leží jedna nejasnost, která se týče moru a jeho
> diagnostiky. Má někdo zkušenost, jak se provádí jeho laboratorní
> diagnostika z měli? Tuto otázku si kladu z toho důvodu, zda je nějak
> nesmírně náročná na vybavení, přípravu a vzdělání, nebo zda by ji po
> absolvování určitého "praktického cvičení", absolvování nějakého základního
> kurzu, bylo možno naučit (schopné nákazové referenty ZO nebo dokonce
> schopné a po prevenci vyšetřením na úrovni jednotlivých včelstev toužící
> včelaře)? Mohlo by se tak přispět k decentralizaci a méně byrokraticky
> zdlouhavému jednání. Samozřejmě, že potvrzování nákazy apod. by musela
> provádět nějaká uznávaná laboratoř, jedná se mi zde spíše o takovou
> průběžnou diagnostiku z měli, která by byla na vlastní vůli včelaře a která
> by mohla zjistit případnou přítomnost spor v předklinickém stadiu
> onemocnění, ale především na úrovni jednotlivých včelstev. Čili mne trápí
> úvaha, zda nemožnost takovéhoto nějakého zjišťování je ze samotné své
> podstaty neuskutečnitelná (nárokem na materiální vybavení apod.), či zda je
> motivována především snahou "nepouštět své know-how" z ruky... Ještě jednou
> zdůrazňuji, že vím, že by to nebylo pro každého, ale jen pro nejschopnější
> včelaře.
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

V té mé odpovědi odpověď je, když matku nemáš tak ji včely vymění samy to množství trubčiny a hrboplodu to je příprava na tichou výměnu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 12.4.2010 17:27:39
> ----------------------------------------
> dobrá, a jak to mám teď řešit? rezervní matku nemám. přidat čertstvě
> zakladený plást z jiného včelstva, aby si mohly vychovat novou matku? nebo
> včelstva spojit?
> jsem začátečník, mám jen troje včely.
> --------------------------------------------
> Necítíš v té otázce rozpor? Hrboplod znamená že je to hrbaté a ne souvislé.
> Hrboplod znamená, že jsou vedle dělničích buněk větší trubčí což ukazuje na
> matku kterou je nutné vyměnit nebo včely udělají tuto výměnu samy
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: jirka
> > Předmět:
> > Datum: 09.4.2010 12:17:30
> > ----------------------------------------
> > může být hrboplod krásně souvislý? nebo může být efekt hrboplodu
> způsobený
> > tím, že si na k plodování vybraly zrovna plást, který byl loni seřízlý
> > odvíčkovacím nožem na hodně nízko?
> >
> >
>
>
>

Tak za prve je to trochu jinak pokud je již matka špatní včelstvo se na tichou výměnu připravuje nejprve založením dostatečné plochy trubčiny . Později pak včelstvo založí matečníky . Všechno probíhá tak, aby trubci i matka vyzrály ve stejnou dobu. Imríding zase není tak vzácný jev v přírodě.
To spojení také nemusí být spasitelné záleží i na síle spojovaných včelstev jedna-li se o slabocha na dvou či třech rámcích není co řešit a sesypat. sesypat však teď dvoje včelstva na 7 rámcích byl by s toho zase problém rojivý. Těžko radit když o tom nic nevíme.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <bikiper/=/seznam.cz>
> Předmět: Jirka
> Datum: 12.4.2010 17:42:00
> ----------------------------------------
> I kdyby se ti podařilo matku vychovat, není tady žádný oplodňovatel. Jestli
> tam skutečně matka není, nebo je špatná(hodně trubčiny), je nejrozumější
> včelstva spojit a nevzrušovat se různými ptákovinami zde napsanými.
>
> Bikiper
>
>
>

matka má na oplodnění cca týden. Ty si na ten akt taky tu chvilku najdeš mezi reklamama v telce.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jirka
> Datum: 12.4.2010 18:14:45
> ----------------------------------------
> Bikiper:
> I kdyby se ti podařilo matku vychovat, není tady žádný oplodňovatel.
> --------------
> Zakladené a zavíčkované trubčiny je asi dost, ale počasí k oplodnění je asi
> nepravděpodobné.
>
> Karel
>
>
>

F1 pro začátečníka ? Pavle měj rozum práce s F1 je pro zkušené chovatele a ne pro začátečníka. na to jsou potřeba také znalosti o genetice. jinak je z toho stanoviště samých parchantů. To již nemluvím ani o ceně takové matky.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: Jirka
> Datum: 12.4.2010 21:41:10
> ----------------------------------------
> Zdravím Jiří,
> Souhlasím s Bikiperem, pokud tam v osiřelci není matka, spoj včelstva a máš
> to vyřešené. Budeš mít sice jen dvě včelstva, ale v květnu si uděláš nové
> oddělky a jako začátečník si koupíš od nějakého chovatele matky F1.
> Včelstev budeš mít více.
> Zdraví P.S
>
>
>

Je polovina dubna. Stačí počkat takových 14 dnů a trubců pro oplození matek bude všude dostatek.
Stačí tedy zjistit, jestli včely jsou dostatečně silné, to znamená, jestli včelstvo v běžné síle ztratilo matku až někdy na jaře nebo včelstvo v mimořádné síle ztratilo matku někdy v prosinci na začátku zimy. A jestli je dostatečně silné, je nejvhodnější řešení takové včelstvo bez matky použít k odchovu nové oplozené matky.
Jedině pokud včely ztratily matku už někdy dříve na podzim nebo to bylo už při ztrátě matky slabé včelstvo, jsou nyní včely tak slabé, že těch 14 dní do založení matečníku plus další cca 14 dní- měsíc, než nová oplozená matka odchová první své včely, včelstvo nevydrží a je nejrozumnější volba ho za teplého dne vytřepat.
Pokud je tedy včelstvo dostatečně silné, doporučuji počkat takových 14 dní a potom do včelstva vložit plást s vajíčky a jednodenními larvičkami, aby si běžným postupem jako oddělek vychovaly novou matku. Je to lepší řešení,než nyní včelstvo střepat nebo spojit a zrušit a za 2 - 3 týdny do toho úlu dávat z jiného včelstva plod se včelami a plásty a tvořit oddělek. Nově vytvořený oddělek má totiž nedostatek včel a ty je stejně třeba vzít společně s plodem z nějakého jiného včelstva a tím ho v době první jarní snůšky oslabit, zatímco pokud se včelstvo ponechá, stačí do takového včelstva přidat jen čistý otřepaný plást s plodem bez včel a včely původního včelstva potom matku odchovají. Dokonce nevadí ani když jsou ve včelstvu trubčice, stačí do včelstva přidávat každých 7 - 10 dní jeden plást s vajíčky a larvičkami, ty odčerpají přebytek mateří kašičky od trubčic a včelstvo potom na druhém, nejpozději na třetím přidaném plástu ty matečníky vytvoří.
Je tedy třeba v nejbližším teplém dni to včelstvo prohlédnout a zjistit, jak je silné. A zjistit, jestli tam nějaká matka je nebo není. Pokud totiž tam je trubčina souvislá, tak to naznačuje, že to je trubčina v trubčím plástu a to může udělat jen nějaká oplozená matka, která má jinde zakladené dělničí voští s dělničím plodem. Může to být matka, která třeba kvůli chybě včelaře - třeba nedostatku prostoru nebo kvůli vrozeným dispozicím už nyní signalizuje velkou plochou trubčího plodu náběh na rojení v květnu. To by znamenalo včelstvo sledovat a provádět jen opatření proti rojení, jestli výměnou matky za novou, rozdělením atd, to je víceméně jedno. Nebo to může být nějakým způsobem matka přes zimu poškozená, takovou včely nechávají klást, dokud nejsou vhodné podmínky k výchově a oplodnění nové matky. Potom včelstvo matku donutí zaklást tak 1 - 3 matečníky tiché výměny, nechají novou matku vylíhnout , oplodit a nahradí jí tu starou poškozenou. Tam by se teoreticky nemusely včely sledovat vůbec..
Klasický hrboplod neboli zakladení dělničího plástu trubčími vajíčky, kdy jsou některé buňky vytaženy a zvětšeny a jiné potlačeny a plod v nich není, totiž produkují jen trubčice nebo neoplozená kladoucí matka. A ve stadiu zavíčkovaného plodu se hrbplod nedá splést s ničím jiným.
Co se týká toho, jestli odchovávat matky nebo je kupovat, je třeba vyhodnotit, jestli tlak na nákup matek, všelijakých F1 a podobných šlechtěných není v první řadě jen prosazování komerčních zájmů producentů matek. Kvalitní matky se dají při zachování pár jednoduchých pravidel v pohodě odchovat z vlastního plodu včelstva. Případný přínos šlechtěných matek je až v době, kdy včelař už včelaření umí a chov dobře zvládá. Dokud včelař začíná a zkouší, je přínos, výše snůšky, určována právě povedeným či nepovedeným zkoušením a je pak v podstatě jedno, jestli matka je šlechtěná nebo nešlechtěná. Kromě toho i pro nákup a používání všelijakých vyšlechtěných matek je zkušenost a dovednost pro manipulaci s nimi velice žádoucí a to se nejlépe naučí na vlastních odchovaných matkách....
Je docela možné, že i kdyby se plod na odchov matečníku přidal nyní, že by mladá matka už pěkný teplý den a nějakého trubce na oplození našla, ale není to jisté. Přiznám se, že já to letos zkouším, ale obecně to nedoporučuji.

Zdravím Josefe,
Tomu nerozumím, rozveď to prosím.

Podle toho, co jsi napsal, dedukuji že: začátečník by si měl z odddělků vychovávat matky? Nebo je vychovávat v kmenových včelstvech? Než si včelstvo matku vychová (16 dnů)Než se matka spáří a začne klást - ( nejméně 10 dnů) To je celkem 26 dnů bez kladoucí matky a slábnutí včelstva. Je tak? Navíc, pokud má kolega jen 3 včelstva, nevíme, jaký kvalitní material mají kolem něj sousedi včelaři. Pokud by se mu jeho vychovaná matka spářila s trubci s okolí pomíjivé kvality, pak by včely mohly v genetice být z části bastardní. Mohly, ale nemusely. Není lepší si v době zakládání oddělků zakoupit matku F1 z prošlechtěného chovu, kde je míra rizika spáření matky s bastardními trubci daleko nižší, než u jiřího na stanovišti?Jako začátečník přece potřebude velmi kvalitní matky pro základ na svůj rozšiřovaný chov, aby mohl šířit svůj kvalitní gen? Matky F1 stojí od 130 - 200 kč jedna, to není moc.
Rád budu za tvou odpověď. Zdraví P.S

"Pán Polášek vy Ste nečítali môj príspevok, ako pridať bezproblémove M do včelstva a to bez akýchkoľvek podmienok. Škoda. Práve ja vylučujem z technologického postupu pri pridaní M vôňu, môj spôsob pridania práve spočíva na princípe "chuti" a vtedy včely nie je potreb"
Nečetl jsem, protože já odchov matek zvlášť a jejich přidávání nebo dokonce nákup matek a jejich přidávání nedělám nebo jen velice málokdy. Preferuji odběr staré matky a odchování nové přímo v úlu toho včelstva. Chci mimo vlastní nástavky úlů co v největší míře omezit všelijaké používání všelijakých bedniček a podobných "bazmeků", takže odchov matky někde zvlášť a potom její měnění mně nepasuje do technologie.

Vážení, omlouvám se za svou neznalost. Potřeboval bych poradit ve věci
oficiální metodiky vyšetření měli na výskyt roztočů vararoa. Je někdo , kdo
by mi poradil, kde ji najdu?
Bohouš Horák


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 5023 (20100412)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Ahoj, myslím že byla publikována nedávno ve včelařství nebo moderním včelaři tak max 10 čísel zpět, jmenuje se floatační metoda, možná bude i na stránce Dolského ústavu.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bohumil Horák <bohumil.horak/=/vsb.cz>
> Předmět: Metodika vyšetření měli
> Datum: 13.4.2010 08:42:44
> ----------------------------------------
> Vážení, omlouvám se za svou neznalost. Potřeboval bych poradit ve věci
> oficiální metodiky vyšetření měli na výskyt roztočů vararoa. Je někdo , kdo
> by mi poradil, kde ji najdu?
> Bohouš Horák
>
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 5023 (20100412)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Cena vyzimovaných matek je podstatně vyšší 800 kč viz. http://www.vcelimed.cz/sezona/matkyceny.asp?type=MA. Říká se jí také ověřená.
F1 znamená že jde o první generaci po křížení dvou ustálených linií a taková má jen v 1 generaci jisté vlastnosti dané použitým genetickým materiálem. Potomstvo takové matky však je velmi nejednotné a jeho vlastnosti se rozpadají z jedné poloviny do obou rodičů. takový chov je pak nutné několik let ustalovat, abys dosáhl vyrovnaného stavu na celé včelnici. Získáš tak svoji vlastní linii a to jen za předpokladu ,že nejsou do 5 km žádná jiná včelstva. V takové linii je pak nutno nepřetržitě provádět negativní výběr aby se udržel určitý standart. Dále pokud se včelstvo připravuje k tiché výměně tak stará matka klade stále a nezřídka se stává , že po nějaký čas dokonce kladou spolu. K přerušení kladení přece dochází jen při ztrátě matky nebo při přípravě k rojení.
Ověřit si mé tvrzení můžete nejsnadněji například u macešek Nasázejte si třebas do truhlíku macešky F1 jedné barvy a postarejte se aby do 50 metrů nerostli jiné nebo je izolujte třbas ve skleníku. Pak nasejte jejich semena. Věřte že se budete hodně divit jejich potomstvu. V každé další generaci by to bylo pestřejší.
U včel je to ještě složitější protože je tam více otců.
Proto není pro běžné drobné včelaře výhodné kupovat F1 za drahý peníz ale stačí běžné levnější matky s ustálených linií. Ne však potomstvo F1 které v inzerátech nabízejí různí chovatelé z neschválených chovů!!
Nejúčiněji se vlastnosti chovaného materiálu dá ovlivňovat vysokou produkcí trubců z vybraných včelstev ve své oblasti a ne nákupem matek ze všech možných chovů. Také je dobré matky s z otcovského včelstva rozdávat sousedům.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: Jirka
> Datum: 13.4.2010 08:20:51
> ----------------------------------------
> Zdravím Josefe,
> Tomu nerozumím, rozveď to prosím.
>
> Podle toho, co jsi napsal, dedukuji že: začátečník by si měl z odddělků
> vychovávat matky? Nebo je vychovávat v kmenových včelstvech? Než si
> včelstvo matku vychová (16 dnů)Než se matka spáří a začne klást - ( nejméně
> 10 dnů) To je celkem 26 dnů bez kladoucí matky a slábnutí včelstva. Je tak?
> Navíc, pokud má kolega jen 3 včelstva, nevíme, jaký kvalitní material mají
> kolem něj sousedi včelaři. Pokud by se mu jeho vychovaná matka spářila s
> trubci s okolí pomíjivé kvality, pak by včely mohly v genetice být z části
> bastardní. Mohly, ale nemusely. Není lepší si v době zakládání oddělků
> zakoupit matku F1 z prošlechtěného chovu, kde je míra rizika spáření matky
> s bastardními trubci daleko nižší, než u jiřího na stanovišti?Jako
> začátečník přece potřebude velmi kvalitní matky pro základ na svůj
> rozšiřovaný chov, aby mohl šířit svůj kvalitní gen? Matky F1 stojí od 130 -
> 200 kč jedna, to není moc.
> Rád budu za tvou odpověď. Zdraví P.S
>
>
>

Pro tvoji potřebu úplně stačí spočítat roztoče na podložce Dobře by posloužila diagnostická podložka dodávaná PSNV. je tam i praktický návod.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bohumil Horák <bohumil.horak/=/vsb.cz>
> Předmět: Metodika vyšetření měli
> Datum: 13.4.2010 08:42:44
> ----------------------------------------
> Vážení, omlouvám se za svou neznalost. Potřeboval bych poradit ve věci
> oficiální metodiky vyšetření měli na výskyt roztočů vararoa. Je někdo , kdo
> by mi poradil, kde ji najdu?
> Bohouš Horák
>
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 5023 (20100412)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Taky bych to s tím kupováním matky nepřeháněl.
Nevíme, jestli v tom včelstvu nejsou trubčice. Vložil bych do něj rámek s plodem z jiného včelstva a za pár dnů zkontroloval, zda včely na nejmladším plodu narazily matečníky.
Pokud je narazí, je naděje, že za měsíc budou mít mladou kladoucí matku. Užitek z nikch nebude velký, ale každopádně do července budou v síle.
Pokud matečníky nenarazí a nebude tam ani kladoucí matka, pouze hrboplod, bude lepší je vytřepat na zem, ať se do zbylých včelstev vžebrají.

Ví někdo o tom,že snad byl nalezen mor plodu u dlouholetého učitele včelařství a dlouholetého přispěvovatele do časopisu Včelařství a dlouholetého chovatele matek př.Tichého z Třebíčska,stanoviště Újezd ?

kDYŽ TOAM JE TRUBČINA A HRBOPLOD TAK TAM NEMOHOU BÝT TRUBČICE MUDRLANTI.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jirka
> Datum: 13.4.2010 09:51:42
> ----------------------------------------
> Taky bych to s tím kupováním matky nepřeháněl.
> Nevíme, jestli v tom včelstvu nejsou trubčice. Vložil bych do něj rámek s
> plodem z jiného včelstva a za pár dnů zkontroloval, zda včely na nejmladším
> plodu narazily matečníky.
> Pokud je narazí, je naděje, že za měsíc budou mít mladou kladoucí matku.
> Užitek z nikch nebude velký, ale každopádně do července budou v síle.
> Pokud matečníky nenarazí a nebude tam ani kladoucí matka, pouze hrboplod,
> bude lepší je vytřepat na zem, ať se do zbylých včelstev vžebrají.
>
>
>

To může potkat kohokoliv třebas i výzkumák

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jir?nek a spol... <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Mor v?el?ho plodu
> Datum: 13.4.2010 09:52:55
> ----------------------------------------
> Ví někdo o tom,že snad byl nalezen mor plodu u dlouholetého učitele
> včelařství a dlouholetého přispěvovatele do časopisu Včelařství a
> dlouholetého chovatele matek př.Tichého z Třebíčska,stanoviště Újezd ?
>
>
>

Nevíme, jestli v tom včelstvu nejsou trubčice. Vložil bych do něj rámek s plodem z jiného včelstva a za pár dnů zkontroloval, zda včely na nejmladším plodu narazily matečníky.
Pokud je narazí, je naděje, že za měsíc budou mít mladou kladoucí matku. Užitek z nikch nebude velký, ale každopádně do července budou v síle.
Pokud matečníky nenarazí a nebude tam ani kladoucí matka, pouze hrboplod, bude lepší je vytřepat na zem, ať se do zbylých včelstev vžebrají.
**************************************************
Vážený příteli,nenechte se odradit,vytrvejte a jednou z Vás bude určitě dobrý včelař a do té doby raději své rady nedávejte a posloužíte dobré věci - začínajícím včelařům.
Vložit otevř.plod do trubčic je blbost,protože i když se matka vylíhne,po jejím vylíhnutí ji tyto trubčice jasně zlikvidují a pokračují až do svého zániku,protože se líhnou jen samí trubci.

"Vložit otevř.plod do trubčic je blbost,protože i když se matka vylíhne,po jejím vylíhnutí ji tyto trubčice jasně zlikvidují a pokračují až do svého zániku,protože se líhnou jen samí trubci."

A právě tato věta dokazuje, že pisatel nemá s vkládáním plodu do včelstva s trubčicemi žádné praktické zkušenosti. Kdyby měl, tak by věděl, že vlivem přidaného až pravidelně přidávaného plodu trubčice přestanou být trubčicemi, nadbytek mateří kašičky se odsaje. A až se to stane, včelstvo si uvědomí, že matku nemá a na přidaném plodu založí matečníky a odchová novou matku.....
Přirozeně nesmí to být extrém. Včelstvo na konci rozpadu, kdy jsou všechny včely včetně trubčic opotřebované a vydrží jen pár dalších dní někde v plástech plných larev zavíječů..... Nebo příliš divoké včelstvo schopné přidaný cizí plod do poslední larvičky a vajíčka vyházet.....

Ty udělej to samu Trubčice nepokládají vajíčka na dno buňky a včely z nich nedokáží vychovat plod. nezaměňuj to s trubcokladnou matkou. Ve včelstvu kde jsou trubčice je pár zavíčkovaných buněk v plástu. Obvykle do 10.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jir?nek a spol... <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Vy?teno ,praxe ?dn?
> Datum: 13.4.2010 10:06:12
> ----------------------------------------
> Nevíme, jestli v tom včelstvu nejsou trubčice. Vložil bych do něj rámek s
> plodem z jiného včelstva a za pár dnů zkontroloval, zda včely na nejmladším
> plodu narazily matečníky.
> Pokud je narazí, je naděje, že za měsíc budou mít mladou kladoucí matku.
> Užitek z nikch nebude velký, ale každopádně do července budou v síle.
> Pokud matečníky nenarazí a nebude tam ani kladoucí matka, pouze hrboplod,
> bude lepší je vytřepat na zem, ať se do zbylých včelstev vžebrají.
> **************************************************
> Vážený příteli,nenechte se odradit,vytrvejte a jednou z Vás bude určitě
> dobrý včelař a do té doby raději své rady nedávejte a posloužíte dobré
> věci - začínajícím včelařům.
> Vložit otevř.plod do trubčic je blbost,protože i když se matka vylíhne,po
> jejím vylíhnutí ji tyto trubčice jasně zlikvidují a pokračují až do svého
> zániku,protože se líhnou jen samí trubci.
>
>
>

Pane M(udrlante)enšíku,
tak to se hodně pletete, pokud je ve včelstvu pouze trubčí plod a hrboplod (trubčí plod na dělničím díle - vysouplé půlkulaté buňky)a není tam naprosto evidentně v převaze dělničí plod pak už bych opravdu hledal pouze více vajíček neuspořádaně položených v jedné buňce abych si byl stoprocentně jistý, že tam trubčice (neoplodněná matka) již jsou!!!
Nečetl jsem všechny předchozí příspěvky, takže pro vyjasnění - hrboplod být může, zvláště pokud není v úle prostor na trubčinu jinde a jen samé dělničí plásty, ale stále platí , že musí být v silné převaze dělničí plod. Pokud tam není dělničí plod a je tam trubčina a hrboplod platí, co jsem napsal výše - tedy jsou tam trubčice nebo neoplodněná mladá matka spíše již od podzimu, což vyjde prakticky nastejno .
Radek Hubač
učitel včelařství

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Jirka
> Datum: 13.4.2010 10:04:23
> ----------------------------------------
> kDYŽ TOAM JE TRUBČINA A HRBOPLOD TAK TAM NEMOHOU BÝT TRUBČICE MUDRLANTI.
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Jirka
> > Datum: 13.4.2010 09:51:42
> > ----------------------------------------
> > Taky bych to s tím kupováním matky nepřeháněl.
> > Nevíme, jestli v tom včelstvu nejsou trubčice. Vložil bych do něj rámek s
> > plodem z jiného včelstva a za pár dnů zkontroloval, zda včely na nejmladším
> > plodu narazily matečníky.
> > Pokud je narazí, je naděje, že za měsíc budou mít mladou kladoucí matku.
> > Užitek z nikch nebude velký, ale každopádně do července budou v síle.
> > Pokud matečníky nenarazí a nebude tam ani kladoucí matka, pouze hrboplod,
> > bude lepší je vytřepat na zem, ať se do zbylých včelstev vžebrají.
> >
> >
> >
>
>
>

Vážení, omlouvám se za svou neznalost. Potřeboval bych poradit ve věci
oficiální metodiky vyšetření měli na výskyt roztočů vararoa. Je někdo , kdo
by mi poradil, kde ji najdu?
Bohouš Horák

----------------
varroamonitoring.eu
varroamonitoring.cz

je tam spousta povídání.
Ofic metoda - no je metoda vyšetření zimní měli, během sezony nic oficiálního není. Je to na včelaři.

Karel

Prosím nemaťte začátečníky. Každý, kdo dělá oddělky někdy zapomněl nějaký, kde se ztratila matka a vznikly v nich trubčice. Viděl jsem v nich opakovaně i mnohem více plodu než 10 buněk (prakticky vždy - zajímavé je, že se mi vždycky zdálo, že tam je převaha otevřeného špatně živeného plodu) a protože jsem v Budapešti určitě se mi to letos stane, tak Ti to vyfotím do sbírky- více než 10 buněk plodu u trubčic. U oddělku snadněji proto, že když se ztratí matka při snubním letu, obvykle již včelky nemají žádný otevřený plod a jediným koncem jsou trubčice ev. vyloupení dříve.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Vy?teno ,praxe ?dn?
> Datum: 13.4.2010 10:26:16
> ----------------------------------------
> Ty udělej to samu Trubčice nepokládají vajíčka na dno buňky a včely z nich
> nedokáží vychovat plod. nezaměňuj to s trubcokladnou matkou. Ve včelstvu kde
> jsou trubčice je pár zavíčkovaných buněk v plástu. Obvykle do 10.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Jir?nek a spol... <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Vy?teno ,praxe ?dn?
> > Datum: 13.4.2010 10:06:12
> > ----------------------------------------
> > Nevíme, jestli v tom včelstvu nejsou trubčice. Vložil bych do něj rámek s
> > plodem z jiného včelstva a za pár dnů zkontroloval, zda včely na nejmladším
> > plodu narazily matečníky.
> > Pokud je narazí, je naděje, že za měsíc budou mít mladou kladoucí matku.
> > Užitek z nikch nebude velký, ale každopádně do července budou v síle.
> > Pokud matečníky nenarazí a nebude tam ani kladoucí matka, pouze hrboplod,
> > bude lepší je vytřepat na zem, ať se do zbylých včelstev vžebrají.
> > **************************************************
> > Vážený příteli,nenechte se odradit,vytrvejte a jednou z Vás bude určitě
> > dobrý včelař a do té doby raději své rady nedávejte a posloužíte dobré
> > věci - začínajícím včelařům.
> > Vložit otevř.plod do trubčic je blbost,protože i když se matka vylíhne,po
> > jejím vylíhnutí ji tyto trubčice jasně zlikvidují a pokračují až do svého
> > zániku,protože se líhnou jen samí trubci.
> >
> >
> >
>
>
>

Těmi sklenicemi 3,5l krmím už desítky let a desítky let se na ně prodávají prosakovací víčka právě pro tento účel, takže to není něco nového.. A včely jsou spokojené, i když někdy jim musím dávat 4 sklenice najednou (pochopitelně jen těm, u kterých je jistota, že to odeberou do 3 dnů), protože to mám k nim daleko.
Problém bude asi v tom, že včely nečtou stejné knihy, jako my.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of KaJi
Sent: Friday, April 09, 2010 11:17 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: spot?eba zimn?ch z?sob

Pavel Streit
No, netvrdím, že by tím, že včely odeberou cukerný roztok musely hned kolabovat, ale jejich život jim to o něco jistě zkrátí. Píše se o tom v mnoha knihách.
-------------------
No já mám doma knihu, od několika renomovaných autorů, kde důtazně varují před krmením z 3,5litrových sklenic, což se prý v poslední době začíná zkoušet. Že se včely sedřou a nevyzimují.
To že někdo někde něco napsal, neznamená že je to pravda.
To je stejné jako s vaší metodou. Neporovnával jste jí s jinou. A víte že je nejlepší.

DObré je vědět.
To se vezme dvacet včelstev tak a dvacet naopak a po pár letech se začne tušit.

Pro včelu je všechno práce, a že práce huntuje tělo je známo dlouhou dobu.
Tak nějak si myslím, že vznikla ta tvrzení o zkracování života včel sacharozou. Kolik procent jí je v nektaru co teď včely nosí? 50%?
O tom, jak štěpení sacharozy zkracuje život včely bych si docela rád početl. Tedy jak to kdo zkoušel a k čemu došel.
Podle mě k tomu, co říkávala moje babička:"Všeho s Mírou!".
:-)
No a pokud někdo zkoušel jak dlouho vydrží včely hladovět a jak dlouho štěpit sacharozu, dovolím si odhadnout výsledek pokusu. Na cukru vydrží včely déle než o hladu.
:-)
Karel

A právě tato věta dokazuje, že pisatel nemá s vkládáním plodu do včelstva s trubčicemi žádné praktické zkušenosti. Kdyby měl, tak by věděl, že vlivem přidaného až pravidelně přidávaného plodu trubčice přestanou být trubčicemi, nadbytek mateří kašičky se odsaje. A až se to stane, včelstvo si uvědomí, že matku nemá a na přidaném plodu založí matečníky a odchová novou matku.....
*************************************************
MĚL JSEM VÁS ZA CHYTŘEJŠÍHO,BOHUŽEL NENÍ TOMU TAK.

"Prosím nemaťte začátečníky. Každý, kdo dělá oddělky někdy zapomněl nějaký, kde se ztratila matka a vznikly v nich trubčice. Viděl jsem v nich opakovaně i mnohem více plodu než 10 buněk (prakticky vždy - zajímavé je, že se mi vždycky zdálo, že tam je převaha otevřeného špatně živeného plodu) a protože jsem v Budapešti určitě se"

Troufl bych si podotknout, že kde u oddělku, kde se ztratila matka, se objeví nějaké větší množství trubčic, které stihnou vychovat větší množství hrboplodových buněk, tak tam takový oddělek obvykle byl příliš přepychový a velký a příliš oslabil matečné včelstvo. U běžného oddělku, aspoň raného květnového, se trubčice obvykle vzmůžou skutečně jen na pár zavíčkovaých buněk, oddělek bez matky brzy potom kolabuje na nedostatek včel a na zavíječe. Aspoň moje oddělky, pokud se to stane, takhle končívají.

PŘESNĚ!! Může to potkat každéh z nás. Způsob oznámení považuji za velmi nešťastný a neférový.

bikiper

"A právě tato věta dokazuje, že pisatel nemá s vkládáním plodu do včelstva s trubčicemi žádné praktické zkušenosti. Kdyby měl, tak by věděl, že vlivem přidaného až pravidelně přidávaného plodu trubčice přestanou být trubčicemi, nadbytek mateří kašičky se odsaje. A až se to stane, včelstvo si uvědomí, že matku nemá a na přidaném plodu založí matečníky a odchová novou matku.....
*************************************************
MĚL JSEM VÁS ZA CHYTŘEJŠÍHO,BOHUŽEL NENÍ TOMU TAK."

Bohužel máte smůlu, odchov nové matky v trubcokladném včelstvu postupným vkládáním plástů s plodem je u mně nejčastějším postupem k likvidaci trubčic.

Tomu co jste napsal se říká "knížecí rada". Bylo by lepší připojit skutečnou radu a ne jen psát, že je to špatně.

> Prosím nemaťte začátečníky. Každý, kdo dělá oddělky někdy zapomněl nějaký, kde
> se ztratila matka a vznikly v nich trubčice. Viděl jsem v nich opakovaně i
> mnohem více plodu než 10 buněk (prakticky vždy - zajímavé je, že se mi vždycky
> zdálo, že tam je převaha otevřeného špatně živeného plodu) a protože jsem v
> Budapešti určitě se mi to letos stane, tak Ti to vyfotím do sbírky- více než 10
> buněk plodu u trubčic. U oddělku snadněji proto, že když se ztratí matka při
> snubním letu, obvykle již včelky nemají žádný otevřený plod a jediným koncem
> jsou trubčice ev. vyloupení dříve.
> Radek

Tak tak, nejlepe se to pozna podle vajicek, flakaj klidne 5 do jedne bunky a nikdy ne az na dno ale na steny, dale take dle nesouvislosti hrboplodu - sem tam zavickovana bunka. Neusporadanost a chaoz, takovy mam pocit pri pohledu na ramek, kde kladou a vladnou trubcice.

Jestli si chcete nekdo hrat tak si asi nactete Radimovi prispevky, my ostani to vysypem a udelame novy oddelek :-)

Premyslim zda pepan nemluvi o zavickovanem plodu, toho jsem vzdy videl mnohem mene nez vajicek, ale videl jsem trubcice tak trikrat ctyrikrat, letos dam vetsi pozor a budu si vic vsimat jak to vlastne je...

T.H.

Pane Učiteli
pokud vím
Tak máme ve včelstvu oplodněnou matku a je vše v pořádku
pak když to nemáme v pořádku
1) máme matku starou které dochází sperma a projevuje se to hrboplodem. Včelstvo si vychová matku novou
2) matka je neoplodněná - trubcokladná , chybí dělničí plod. Včelstvo následně zaniká
3) fiziologické trubčice ve včelstvu vznikají dlouhou nepřítomností matky a plodu. Některé včely získají schopnost klást vajíčka. Tyto bývají umístěny na stěně buňky obvykle ve skupinách a včelám se z málokterého vajíčka podaří vychovat plod, včelstvo zaniká. Mnohdy to nejde ani napravit novou matkou
4) anatomické trubčice: vznikají zduřením vaječníků z nedostatku odběru krmných kašiček, anatomické trubčice, které vajíčka nekladou, mění svoje chování, tak že se méně starají o matku a zakládají misky - zárodky matečníků. Vzniká rojová nálada. Odebráním matečníků nebo zvetšením prostoru se jejich výskyt dá částečně ovlivňovat.
Spousta včelařů pak neumí tyto stavy rozlišit a pletou si je. Je však pravdou, že v mnoha případech to pak končí stejně, zánikem včelstva.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: trubčí plod x trubčice
> Datum: 13.4.2010 10:26:43
> ----------------------------------------
> Pane M(udrlante)enšíku,
> tak to se hodně pletete, pokud je ve včelstvu pouze trubčí plod a hrboplod
> (trubčí plod na dělničím díle - vysouplé půlkulaté buňky)a není tam naprosto
> evidentně v převaze dělničí plod pak už bych opravdu hledal pouze více vajíček
> neuspořádaně položených v jedné buňce abych si byl stoprocentně jistý, že tam
> trubčice (neoplodněná matka) již jsou!!!
> Nečetl jsem všechny předchozí příspěvky, takže pro vyjasnění - hrboplod být
> může, zvláště pokud není v úle prostor na trubčinu jinde a jen samé dělničí
> plásty, ale stále platí , že musí být v silné převaze dělničí plod. Pokud tam
> není dělničí plod a je tam trubčina a hrboplod platí, co jsem napsal výše - tedy
> jsou tam trubčice nebo neoplodněná mladá matka spíše již od podzimu, což vyjde
> prakticky nastejno .
> Radek Hubač
> učitel včelařství
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Jirka
> > Datum: 13.4.2010 10:04:23
> > ----------------------------------------
> > kDYŽ TOAM JE TRUBČINA A HRBOPLOD TAK TAM NEMOHOU BÝT TRUBČICE MUDRLANTI.
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: Jirka
> > > Datum: 13.4.2010 09:51:42
> > > ----------------------------------------
> > > Taky bych to s tím kupováním matky nepřeháněl.
> > > Nevíme, jestli v tom včelstvu nejsou trubčice. Vložil bych do něj rámek s
> > > plodem z jiného včelstva a za pár dnů zkontroloval, zda včely na
> nejmladším
> > > plodu narazily matečníky.
> > > Pokud je narazí, je naděje, že za měsíc budou mít mladou kladoucí matku.
> > > Užitek z nikch nebude velký, ale každopádně do července budou v síle.
> > > Pokud matečníky nenarazí a nebude tam ani kladoucí matka, pouze hrboplod,
> > > bude lepší je vytřepat na zem, ať se do zbylých včelstev vžebrají.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Pravděpodobně podle zkušeností pana Menšíka dělám silné oddělky, u mě konkrétně odpovídající cca od 2-3 rámků plodu 39*24. Nikdy jsem nabízenou metodu postupně vkládaného plodu neprováděl a neznám nikoho z úspěšných větších včelařů, kdo by se tím zabýval. Prakticky všichni moji včelařští přátelé a velcí včelaři by doporučili to samé - odnést kousek dál od úlů, stačí i 10 m a včely smést do trávy. Buď mám záložní oddělek, tak ho v případě silného včelstva s trubčicemi postavím na jeho místo a bude posílen létavkami ze zrušeného včelstva, nebo nechám létavky vžebrat jinam. Již Václav Jakš před 100 lety doporučoval tento postup s poznámkou, že dámy trubčice přeci létat nebudou - a skutečně následující den najdete na místě smetení klubko včel, které tam zahyne....
Pokud včelařím se snahou mít zdravá a silná včelastva, která mi dají prospěch, nebudu zvláště v dubnu, tedy před obdobím tvorby oddělků uvažovat o jiné metodě, když si za měsíc nahradím ztráty a jak jsem již napsal - létavky se vžebrají do oddělku nebo do sousedních zdravých fungujícíh včelstev a ve výsledku budeme mít více medu než od vícti slabších včelstev, které budeme nějak se snažit zachraňovat.
Zajímalo by mě, kolik plodu a času na takovou "záchranu" používáte...
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vy?teno ,praxe ?dn?
> Datum: 13.4.2010 11:02:29
> ----------------------------------------
> Tomu co jste napsal se říká "knížecí rada". Bylo by lepší připojit
> skutečnou radu a ne jen psát, že je to špatně.
>
>
>

Pepane, já jsem viděl hrboplod i jak jsem napsal - pokud nemá matka kam klást neoplozená vajíčka, udělá to do dělničiny, zvláště na jaře, kdy mají včely touhu chovat trubce. A začátečník by si mohl myslet, že má špatnou matku... Proto zdůrazňuji nadbytek dělničiny všech stádií jako signál - nechat včelky pracovat, vše je v pořádku.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: trubčí plod x trubčice
> Datum: 13.4.2010 11:21:26
> ----------------------------------------
> Pane Učiteli
> pokud vím
> Tak máme ve včelstvu oplodněnou matku a je vše v pořádku
> pak když to nemáme v pořádku
> 1) máme matku starou které dochází sperma a projevuje se to hrboplodem. Včelstvo
> si vychová matku novou
> 2) matka je neoplodněná - trubcokladná , chybí dělničí plod. Včelstvo následně
> zaniká
> 3) fiziologické trubčice ve včelstvu vznikají dlouhou nepřítomností matky a
> plodu. Některé včely získají schopnost klást vajíčka. Tyto bývají umístěny na
> stěně buňky obvykle ve skupinách a včelám se z málokterého vajíčka podaří
> vychovat plod, včelstvo zaniká. Mnohdy to nejde ani napravit novou matkou
> 4) anatomické trubčice: vznikají zduřením vaječníků z nedostatku odběru krmných
> kašiček, anatomické trubčice, které vajíčka nekladou, mění svoje chování, tak
> že se méně starají o matku a zakládají misky - zárodky matečníků. Vzniká rojová
> nálada. Odebráním matečníků nebo zvetšením prostoru se jejich výskyt dá částečně
> ovlivňovat.
> Spousta včelařů pak neumí tyto stavy rozlišit a pletou si je. Je však pravdou,
> že v mnoha případech to pak končí stejně, zánikem včelstva.
>
> pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: trubčí plod x trubčice
> > Datum: 13.4.2010 10:26:43
> > ----------------------------------------
> > Pane M(udrlante)enšíku,
> > tak to se hodně pletete, pokud je ve včelstvu pouze trubčí plod a hrboplod
> > (trubčí plod na dělničím díle - vysouplé půlkulaté buňky)a není tam naprosto
> > evidentně v převaze dělničí plod pak už bych opravdu hledal pouze více
> vajíček
> > neuspořádaně položených v jedné buňce abych si byl stoprocentně jistý, že tam
> > trubčice (neoplodněná matka) již jsou!!!
> > Nečetl jsem všechny předchozí příspěvky, takže pro vyjasnění - hrboplod být
> > může, zvláště pokud není v úle prostor na trubčinu jinde a jen samé dělničí
> > plásty, ale stále platí , že musí být v silné převaze dělničí plod. Pokud tam
> > není dělničí plod a je tam trubčina a hrboplod platí, co jsem napsal výše -
> tedy
> > jsou tam trubčice nebo neoplodněná mladá matka spíše již od podzimu, což
> vyjde
> > prakticky nastejno .
> > Radek Hubač
> > učitel včelařství
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: Jirka
> > > Datum: 13.4.2010 10:04:23
> > > ----------------------------------------
> > > kDYŽ TOAM JE TRUBČINA A HRBOPLOD TAK TAM NEMOHOU BÝT TRUBČICE MUDRLANTI.
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> > > > Předmět: Re: Jirka
> > > > Datum: 13.4.2010 09:51:42
> > > > ----------------------------------------
> > > > Taky bych to s tím kupováním matky nepřeháněl.
> > > > Nevíme, jestli v tom včelstvu nejsou trubčice. Vložil bych do něj rámek
> s
> > > > plodem z jiného včelstva a za pár dnů zkontroloval, zda včely na
> > nejmladším
> > > > plodu narazily matečníky.
> > > > Pokud je narazí, je naděje, že za měsíc budou mít mladou kladoucí matku.
> > > > Užitek z nikch nebude velký, ale každopádně do července budou v síle.
> > > > Pokud matečníky nenarazí a nebude tam ani kladoucí matka, pouze
> hrboplod,
> > > > bude lepší je vytřepat na zem, ať se do zbylých včelstev vžebrají.
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

> Zajímalo by mě, kolik plodu a času na takovou "záchranu" používáte...
> Radek

Mala zkusenost ktera dokazuje ze jsem byl na Radima zas moc nehezkej, pardon

Ale presne jak si napsal nema cenu to vubec resit, vysypat a jedem dal.

Ja usadil poroj (domnivam se tak - matku jsem nehledal, nevidel), pokrmil a nechal tyden byt, pak jsem to otevrel stavba silena, chaoz, bez plodu. Jeste min tyden jsem to nechal byt. Nevim zda uz tam pak mohly byt trubcice ci ne. Mel jsem navic oplodnacek, tak jsme ho do toho ulu pridal cely - nabastlil jsem jim tam plastecky do toho ulu, matka pak presla na ramky. Daly se tak nejak do kupy a na podzim jsme je pripojil bez matky k produkcnimu jako posileni.

Takze nejake sance tam jsou ale zda to stoji za tu namahu je otazka, po dva roky co chovam mam takovy nadbytek ze jedno vcelstvo vubec neresim, tedy pokud si nechci hrat.

T.H.

No, je rozdíl odebrat ze včelstva rámek s vajíčky a mladými larvičkami, třeba vícekrát a odebrat pro oddělek stejný rámek plně obsazený včelami plus další jeden nebo dva 39x24 taky plně obsazené včelami. Zatímco v prvním případě vajíčka a mladé larvičky včelstvo nijak zvlášť neoslabuje, v případě vytváření oddělku odebrané "hotové" včely oslabují včelstvo mnohem více, protože tyto včely při svém vývinu spotřebovaly krmení, energii včel krmiček i svým způsobem čas včelstva. Zatímco "jenom" vajíčka matka v tuto dobu rychle nahradí...
Když je trubcokladné včelstvo ještě dostatečně silné, má stále dobré včely létavky i dobré včely ošetřovatelky plodu, proč toho tedy nevyužít? Proč nechávat včely z trubcokladného včelstva po vytřepání vžebrávat do ostatních včelstev a potom za nějaký týden od nějakého včelstva zase ty včely pro vytvoření oddělku brát?

Pan Šroll má pravdu, zase jen pro inspiraci, 2 roky zpět jsem vyměnil sklenice z důvodu křehkosti a náročnosti na prostor a mytí za lavory čtvercového tvaru (cca 40*40cm) z Globusu o objemu 15 litrů. Jsou štosovatelné, trochu slámy a dvě návštěvy včel a je nakrmeno a mám včelky možná déle než pan Streit a stále zimuji celkem úspěšně.
Už jsem toho napsal až moc, musím zpět k práci...
Ať nám to bzučí! V Budapešti mandloně v plném květu, třešně rozkvetlé ale zima cca 8st.déšť.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: spot?eba zimn?ch z?sob
> Datum: 13.4.2010 10:48:03
> ----------------------------------------
> Těmi sklenicemi 3,5l krmím už desítky let a desítky let se na ně prodávají
> prosakovací víčka právě pro tento účel, takže to není něco nového.. A včely jsou
> spokojené, i když někdy jim musím dávat 4 sklenice najednou (pochopitelně jen
> těm, u kterých je jistota, že to odeberou do 3 dnů), protože to mám k nim
> daleko.
> Problém bude asi v tom, že včely nečtou stejné knihy, jako my.
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of KaJi
> Sent: Friday, April 09, 2010 11:17 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: spot?eba zimn?ch z?sob
>
> Pavel Streit
> No, netvrdím, že by tím, že včely odeberou cukerný roztok musely hned kolabovat,
> ale jejich život jim to o něco jistě zkrátí. Píše se o tom v mnoha knihách.
> -------------------
> No já mám doma knihu, od několika renomovaných autorů, kde důtazně varují před
> krmením z 3,5litrových sklenic, což se prý v poslední době začíná zkoušet. Že se
> včely sedřou a nevyzimují.
> To že někdo někde něco napsal, neznamená že je to pravda.
> To je stejné jako s vaší metodou. Neporovnával jste jí s jinou. A víte že je
> nejlepší.
>
> DObré je vědět.
> To se vezme dvacet včelstev tak a dvacet naopak a po pár letech se začne tušit.
>
> Pro včelu je všechno práce, a že práce huntuje tělo je známo dlouhou dobu.
> Tak nějak si myslím, že vznikla ta tvrzení o zkracování života včel sacharozou.
> Kolik procent jí je v nektaru co teď včely nosí? 50%?
> O tom, jak štěpení sacharozy zkracuje život včely bych si docela rád početl.
> Tedy jak to kdo zkoušel a k čemu došel.
> Podle mě k tomu, co říkávala moje babička:"Všeho s Mírou!".
> :-)
> No a pokud někdo zkoušel jak dlouho vydrží včely hladovět a jak dlouho štěpit
> sacharozu, dovolím si odhadnout výsledek pokusu. Na cukru vydrží včely déle než
> o hladu.
> :-)
> Karel
>
>
>

Radku v podstatě píšeme jedno a to samé jen každý jinak Ale myslím si, že pak se v tom ti začátečnici, když pozorně čtou lépe zorientují hlavně v těch pojmech kolem trubcokladnosti.

pepan

.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: trubčí plod x trubčice
> Datum: 13.4.2010 11:27:59
> ----------------------------------------
> Pepane, já jsem viděl hrboplod i jak jsem napsal - pokud nemá matka kam klást
> neoplozená vajíčka, udělá to do dělničiny, zvláště na jaře, kdy mají včely touhu
> chovat trubce. A začátečník by si mohl myslet, že má špatnou matku... Proto
> zdůrazňuji nadbytek dělničiny všech stádií jako signál - nechat včelky pracovat,
> vše je v pořádku.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: trubčí plod x trubčice
> > Datum: 13.4.2010 11:21:26
> > ----------------------------------------
> > Pane Učiteli
> > pokud vím
> > Tak máme ve včelstvu oplodněnou matku a je vše v pořádku
> > pak když to nemáme v pořádku
> > 1) máme matku starou které dochází sperma a projevuje se to hrboplodem.
> Včelstvo
> > si vychová matku novou
> > 2) matka je neoplodněná - trubcokladná , chybí dělničí plod. Včelstvo
> následně
> > zaniká
> > 3) fiziologické trubčice ve včelstvu vznikají dlouhou nepřítomností matky a
> > plodu. Některé včely získají schopnost klást vajíčka. Tyto bývají umístěny
> na
> > stěně buňky obvykle ve skupinách a včelám se z málokterého vajíčka podaří
> > vychovat plod, včelstvo zaniká. Mnohdy to nejde ani napravit novou matkou
> > 4) anatomické trubčice: vznikají zduřením vaječníků z nedostatku odběru
> krmných
> > kašiček, anatomické trubčice, které vajíčka nekladou, mění svoje chování,
> tak
> > že se méně starají o matku a zakládají misky - zárodky matečníků. Vzniká
> rojová
> > nálada. Odebráním matečníků nebo zvetšením prostoru se jejich výskyt dá
> částečně
> > ovlivňovat.
> > Spousta včelařů pak neumí tyto stavy rozlišit a pletou si je. Je však
> pravdou,
> > že v mnoha případech to pak končí stejně, zánikem včelstva.
> >
> > pepan
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > > Předmět: trubčí plod x trubčice
> > > Datum: 13.4.2010 10:26:43
> > > ----------------------------------------
> > > Pane M(udrlante)enšíku,
> > > tak to se hodně pletete, pokud je ve včelstvu pouze trubčí plod a hrboplod
> > > (trubčí plod na dělničím díle - vysouplé půlkulaté buňky)a není tam
> naprosto
> > > evidentně v převaze dělničí plod pak už bych opravdu hledal pouze více
> > vajíček
> > > neuspořádaně položených v jedné buňce abych si byl stoprocentně jistý, že
> tam
> > > trubčice (neoplodněná matka) již jsou!!!
> > > Nečetl jsem všechny předchozí příspěvky, takže pro vyjasnění - hrboplod
> být
> > > může, zvláště pokud není v úle prostor na trubčinu jinde a jen samé
> dělničí
> > > plásty, ale stále platí , že musí být v silné převaze dělničí plod. Pokud
> tam
> > > není dělničí plod a je tam trubčina a hrboplod platí, co jsem napsal výše
> -
> > tedy
> > > jsou tam trubčice nebo neoplodněná mladá matka spíše již od podzimu, což
> > vyjde
> > > prakticky nastejno .
> > > Radek Hubač
> > > učitel včelařství
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > > > Předmět: Re: Jirka
> > > > Datum: 13.4.2010 10:04:23
> > > > ----------------------------------------
> > > > kDYŽ TOAM JE TRUBČINA A HRBOPLOD TAK TAM NEMOHOU BÝT TRUBČICE
> MUDRLANTI.
> > > >
> > > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > > Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> > > > > Předmět: Re: Jirka
> > > > > Datum: 13.4.2010 09:51:42
> > > > > ----------------------------------------
> > > > > Taky bych to s tím kupováním matky nepřeháněl.
> > > > > Nevíme, jestli v tom včelstvu nejsou trubčice. Vložil bych do něj
> rámek
> > s
> > > > > plodem z jiného včelstva a za pár dnů zkontroloval, zda včely na
> > > nejmladším
> > > > > plodu narazily matečníky.
> > > > > Pokud je narazí, je naděje, že za měsíc budou mít mladou kladoucí
> matku.
> > > > > Užitek z nikch nebude velký, ale každopádně do července budou v síle.
> > > > > Pokud matečníky nenarazí a nebude tam ani kladoucí matka, pouze
> > hrboplod,
> > > > > bude lepší je vytřepat na zem, ať se do zbylých včelstev vžebrají.
> > > > >
> > > > >
> > > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

To co tady bylo napsáno si Jiříku přečtěte ještě jednou a zapamatujte si to.
Nyní počítejte:matka se vylíhne za 16 dnů, na oplozovačku do 1O dnů, ale musejí být trubci, začne klást do 5 dnů, první včelka se vylíhne za dalších 21 dnů a to hned nelítá jak urvaný vagon za snůškou. To máme 51 dnů, když začne shánět dřív, než fyziologicky dozraje, jsou to dva měsíce. Je půl dubna, takže v polovině června by byly první včely co by něco donesly. Mezitím odejde do věčných lovišť většina starých včel a jestliže tam nyní máte málo včelího plodu, nebo žádný, bude z toho v nejlepším případě slaboušek na hraní a na investice v podobě cukru, pylu a práce.
Pokud je tam skutečně hodně trubčiny a téměř žádná včelina, tak to rozeberte odvíčkujte přiměřeně zásoby, trochu pokuřte, ať se na ně vrhnou a za deset dvacet minut to omeťte před zbývající úly, z úlu vymeťte všechny včely a odstraňte ho. Dokonale ometené plásty - nesmí tam zůstat jediná včela - vložte do medníků ostatních včelstev. Takto máte alespoň částečně zajištěno, že zbývající generace zimních včel něco přinese. Pomůžou zvýšit medný výnos zbývajícím včelstvům. Stav včelstev můžete později rozšířit oddělkem, nebo rojem.Mám za to, že je toto velmi rozumná cesta.

bikiper

Ano, pokud vím, že mám v úle trubčice, tak jednoznačně vysypat. Pokud si nejsem jist, můžu to zkusit právě přidáním plodu, a podle výsledku vysypat, nebo zachovat. Kdo nemá plodu nazbyt, nebo čas na hraní, vysyspe rovnou.
Do "záchrany", lépe řečeno zkoušky investuji 1 rámek plodu.

Tak knížecí rada byla na př. jiránka

"Pravděpodobně podle zkušeností pana Menšíka dělám silné oddělky, u mě konkrétně odpovídající cca od 2-3 rámků plodu 39*24. Nikdy jsem nabízenou metodu postupně vkládaného plodu neprováděl a neznám nikoho z úspěšných větších včelařů, kdo by se tím zabýval. Prakticky všichni moji včelařští přátelé a velcí včelaři by doporučili to samé - odnést kousek dál od úlů, stačí i 10 m a včely smést do trávy."

Tak to je zřejmě na mně, ne na pana Menšíka. Jinak přirozeně záleží, jak kdo včelaří. Jestli někdo seká desítky a víc oddělků jako "Baťa cvičky" a ještě k tomu do speciálních úlků, tak beru, že je pro něho výhodnější než se nad trubcokladným včelstvem rozmýšlet, ho prostě vysypat. Příroda to už potom roztřídí, létavky se vžebrají a přežijí, trubčice a churavé včely ne.
Kdo ale dělá tyhlety věci "kusově" , tak pro něho nic neznamená se nad trubcokladným včelsvem zamyslit, jestli skutečně ty včely v něm slibují po zmizení trubčic stejný nebo ještě větší dostatek krmení a péče jako vytvořený oddělek. Metoda je jednoduchá, co cca týden vkládat plást s většinou plochy (plást 39x24) vajíček a mladého plodu. Matečníky bývají naraženy obvykle už na druhém plástu a to, že trubčice se nevrátí, se pojišťuje ještě vložením jednoho dalšího plástu plodu. Výsledek je včelstvo sílou srovnatelné nebo o málo trošku lepší než oddělek založený ve stejnou dobu, ale vytvořené s menším množstvím zdroje - menší o hotové včely nutné k vytvoření oddělku.
Co se týká počtu trubcokladných včelstev, se kterými mám zkušenosti není to sériová zkušenost, za cca 25 let by se jednalo o takových snad 10 ? včelstev.

"Nyní počítejte:matka se vylíhne za 16 dnů, na oplozovačku do 1O dnů, ale musejí být trubci, začne klást do 5 dnů, první včelka se vylíhne za dalších 21 dnů a to hned nelítá jak urvaný vagon za snůškou. To máme 51 dnů, když začne shánět dřív, než fyziologicky dozraje, jsou to dva měsíce."

Ať už se jedná o vytvořený oddělek nebo o napravované trubčice, chybí tam jedna věc. Podle přidávaného plodu se v oddělku do prvních 21 dnů vylíhnou včely dělnice z přidaného plástu - 5 - 20 dm čtvereční. A ty tvoří jádro včel krmících matku a ošetřujících první plod oplozené nové matky. U postupného přidávání plástů s plodem do trubcokladného včelstva může být těch líhnutých včel ještě víc a věkem ještě víc rozložených.
Takže zas tak velká přestávka v plodování to není. Pokud se jedná o výchovu nové matky přímo v úlu produkčního včelstva, často to dopadne tak, že oplozená matka klade první vajíčka a na jiných plástech ještě dobíhá trubčí plod, takže skutečná přestávka v plodování má jen asi 25 dnů. 12 - 13 dnů se v matečníku líhne matka, a dalších 12 - 14 dnů jí obvykle stačí k dozrání, za teplého počasí k oplození a k rozkladení.

Děkuji, nicméně bych rád věděl, jaký postup a technologie používají ústavy
oficiálně. Nebo se mám obrátit přímo na ústav v Dole?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 5024 (20100413)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Děkuji, nicméně bych rád věděl, jaký postup a technologie používají ústavy
oficiálně. Nebo se mám obrátit přímo na ústav v Dole?
---------------------
Na vyšetření zimní měli flotační metodu.
Ale oficiálně vám to řeknou jen ty laboratoře. :-)

Karel

Můžeš mi, prosím vysvětlit, co zjistíš plodovou zkouškou (přidáním 1 rámku s plodem) u včelstva, kde si myslíš, že jsou trubčice? Nikdy mi to nenapadlo ji dělat v tomhle případě. Pokud najdu převahu trubčího plodu, nebo stačí jen že je již pouze zavíčkovaný dělničí a kopa trubčiny a k tomu více vajíček v buňkách, jdou do trávy.
pro začátečníky - Více vajíček v několika málo buňkách můžete najít i ve včelstvu, kde je mladá matka, která právě začíná klást, tak aby Vás to nemátlo, tam nebude převaha trubčiny a hrboplod. Tato situace by ale neměla nastat v žádné případě do půli dubna, kdy je minimum trubců a šance na oplodnění nějaké matky mizivá. Pokud najdu tuhle situaci v sezóně, počítám s mladou matkou a udělám kontrolu za týden, která ukáže pravdu - buď krásný dělničí plod, nebo trubčice.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Vy?teno ,praxe ?dn?
> Datum: 13.4.2010 11:44:04
> ----------------------------------------
> Ano, pokud vím, že mám v úle trubčice, tak jednoznačně vysypat. Pokud si
> nejsem jist, můžu to zkusit právě přidáním plodu, a podle výsledku vysypat,
> nebo zachovat. Kdo nemá plodu nazbyt, nebo čas na hraní, vysyspe rovnou.
> Do "záchrany", lépe řečeno zkoušky investuji 1 rámek plodu.
>
> Tak knížecí rada byla na př. jiránka
>
>
>

Těmi sklenicemi 3,5l krmím už desítky let a desítky let se na ně prodávají prosakovací víčka právě pro tento účel, takže to není něco nového.. A včely jsou spokojené, i když někdy jim musím dávat 4 sklenice najednou (pochopitelně jen těm, u kterých je jistota, že to odeberou do 3 dnů), protože to mám k nim daleko.
Problém bude asi v tom, že včely nečtou stejné knihy, jako my.
Pepa
-----------------
Na vysvětlenou -použil jsem to, jako argument proti tvrzení že něco je pravda protože se to přednáší a píše.

Ta knížka je z roku asi 1970 - a slouží mi jako důkaz, že dokud se to nevyzkouší, ani tři povídání nic nepotvrdí.
Stejně jako teoretické povídání, o zkrácení života včel při jarním krmení hladovějích včel.

Karel

Jinak sklenic jsem pokusně dával i 6 - to se vejde do Langstrotha. A v kontejneru se slámou standardně, pokud je třeba asi 16litrů.
No a sklenice asi naplním medem a prodám. Jsou pěkné, ale zabírají místo a občas jsou z nich střepy. Takže leda tak pro krmení oddělků v nástavkách s přepážkou.

A to podle Tebe mělo smysl lézt kvůli 10 trubcokladným včelstvům během 25 let každý týden do včel pro plást s vajíčky? Nedělám cvičky, živím se vojenskou medicínou, ale oddělků dělám mnohonásobně víc než jsem viděl trubcokladných včelstev - ty proto nehodlám řešit jinak než zrušením, nerad včely ruším od práce, běžně užívaná metoda smetení do trávy je v jednom kroku a bez vyrušení kmenových včelstev.
Upřímně řečeno teď z Budapešti bych si vůbec nemohl dovolit pořád otravovat včelstva nepotřebnými "prohlídkami" když jednou za 2-3 týdny přijedu, rád se zvenčí podívám, jak vše krásně funguje, vyberu 1-2 z 25, které se mi podle letu nelíbí, ty pak zkontroluji, přidám nějaký ten nástavek nachystaný v zimě a zase se jen kochám... Začátkem května udělám oddělky, které v případě nouze rámkovými krmítky nakrmí kamárád začátečník, který se u mě učí jednoduše včelařit a je to.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Vy?teno ,praxe ?dn?
> Datum: 13.4.2010 11:52:07
> ----------------------------------------
> "Pravděpodobně podle zkušeností pana Menšíka dělám silné oddělky, u mě
> konkrétně odpovídající cca od 2-3 rámků plodu 39*24. Nikdy jsem nabízenou
> metodu postupně vkládaného plodu neprováděl a neznám nikoho z úspěšných
> větších včelařů, kdo by se tím zabýval. Prakticky všichni moji včelařští
> přátelé a velcí včelaři by doporučili to samé - odnést kousek dál od úlů,
> stačí i 10 m a včely smést do trávy."
>
> Tak to je zřejmě na mně, ne na pana Menšíka. Jinak přirozeně záleží, jak
> kdo včelaří. Jestli někdo seká desítky a víc oddělků jako "Baťa cvičky" a
> ještě k tomu do speciálních úlků, tak beru, že je pro něho výhodnější než
> se nad trubcokladným včelstvem rozmýšlet, ho prostě vysypat. Příroda to už
> potom roztřídí, létavky se vžebrají a přežijí, trubčice a churavé včely ne.
> Kdo ale dělá tyhlety věci "kusově" , tak pro něho nic neznamená se nad
> trubcokladným včelsvem zamyslit, jestli skutečně ty včely v něm slibují po
> zmizení trubčic stejný nebo ještě větší dostatek krmení a péče jako
> vytvořený oddělek. Metoda je jednoduchá, co cca týden vkládat plást s
> většinou plochy (plást 39x24) vajíček a mladého plodu. Matečníky bývají
> naraženy obvykle už na druhém plástu a to, že trubčice se nevrátí, se
> pojišťuje ještě vložením jednoho dalšího plástu plodu. Výsledek je včelstvo
> sílou srovnatelné nebo o málo trošku lepší než oddělek založený ve stejnou
> dobu, ale vytvořené s menším množstvím zdroje - menší o hotové včely nutné
> k vytvoření oddělku.
> Co se týká počtu trubcokladných včelstev, se kterými mám zkušenosti není to
> sériová zkušenost, za cca 25 let by se jednalo o takových snad 10 ?
> včelstev.
>
>
>

"Ví někdo o tom,že snad byl nalezen mor plodu u dlouholetého učitele včelařství a dlouholetého přispěvovatele do časopisu Včelařství a dlouholetého chovatele matek..."

To snad nebylo nutné,ten postižený má nejspíš starostí plnou hlavu.V loňském roce se objevil po dlouhých 62 letech mor i u nás na Kladensku a pro ty dva postižené to znamenalo takovou ostudu...Nikdy jsem si nemyslel,že jinak kultivovaní pánové v letech,kteří stojí v čele chovu včel u nás a vykonávají nejrůznější funkce dokážou být tak nepřátelsky naladění.Nedivím se jim a nechtěl bych být v kůži žádného postiženého morem u nás,to snad abych potom chodil kanálama nebo hornickými šachtami,které tu mnohde jsou po těžbě uhlí.Nikomu to nepřeji,ale opravdu to může potkat i ty nejpečlivější.
Pavel.

Mor se obvykle nejdříve objeví u pečlivého včelaře, podle prvních příznaků. U původce nákazy až dodatečně při nařízených prohlídkách v pásmu nebo také vůbec, protože mu včelstva mezitím již uhynula a on chorobu buď zatajil, nebo je to takový lajdák, že nemoc ani nepoznal. A časem si chytí zalétlý roj a místo povinné likvidace ho usadí a "včelaří" dál. A vy se strefujete do včelaře, který může jen mít smůlu na podivného souseda...
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of P.Krátký
Sent: Tuesday, April 13, 2010 1:40 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Mor včelího plodu

"Ví někdo o tom,že snad byl nalezen mor plodu u dlouholetého učitele včelařství a dlouholetého přispěvovatele do časopisu Včelařství a dlouholetého chovatele matek..."

To snad nebylo nutné,ten postižený má nejspíš starostí plnou hlavu.V loňském roce se objevil po dlouhých 62 letech mor i u nás na Kladensku a pro ty dva postižené to znamenalo takovou ostudu...Nikdy jsem si nemyslel,že jinak kultivovaní pánové v letech,kteří stojí v čele chovu včel u nás a vykonávají nejrůznější funkce dokážou být tak nepřátelsky naladění.Nedivím se jim a nechtěl bych být v kůži žádného postiženého morem u nás,to snad abych potom chodil kanálama nebo hornickými šachtami,které tu mnohde jsou po těžbě uhlí.Nikomu to nepřeji,ale opravdu to může potkat i ty nejpečlivější.
Pavel.

Bohužel český člověk je hodně zviklavatelný. Nebere fakta, jen slepě někoho osočuje, ikdyž ten dotyčný poctivý včelař k tomu MVP přijde jak slepý k houslím. Já mám podobný problém se sousedem. Očekávám tu v obci do 5 let MVP, říkal jsem to v ZO, ze které jsem potom vystoupil. Nechtěl jsem přihlížet minimální, nebo žádné činnosti ZO. Nyní mě tato ZO nezajímá. Co jsem měl možnnost u souseda přes plot zjistit, z 13 včelstev mu tuším uhynulo 7 včelstev. Protože smíchal měl ze všech stanovišt dohromady, výsledky měli nebyly relevantní, aspoň pro mě. Zatím u něj KVS nebyla. Snad se soused polepší. Ale zaznamenal se posun, konečně si udělal podélná česna. Takže má u mě malé plus. Musí zabrat
Zdraví P.S

"A to podle Tebe mělo smysl lézt kvůli 10 trubcokladným včelstvům během 25 let každý týden do včel pro plást s vajíčky?"

No původně se na to ptal člověk, co včelařit začíná a má i s tím trubcokladným 3 včelstva, to je 33 % procent včelstev. Pro toho asi postup, co udělat s trubčicemi, pokud to jsou trubčice a ne třeba jen matka s náběhem na rojení, co má hodně trubčího plodu, docela důležitý.

"Nikdy jsem si nemyslel,že jinak kultivovaní pánové v letech,kteří stojí v čele chovu včel u nás a vykonávají nejrůznější funkce dokážou být tak nepřátelsky naladění."

Nemá to s morem plodu jinak nic společného, ale kdysi při nástupu do místní ZO jsem si to taky nemyslel.

"Můžeš mi, prosím vysvětlit, co zjistíš plodovou zkouškou (přidáním 1 rámku s plodem) u včelstva, kde si myslíš, že jsou trubčice? Nikdy mi to nenapadlo ji dělat v tomhle případě. Pokud najdu převahu trubčího plodu, nebo stačí jen že je již pouze zavíčkovaný dělničí a kopa trubčiny a k tomu více vajíček v buňkách, jdou do trávy."
----------------
ona se nám ta diskuse - jako vždy - odvedla od původního tématu. na začátku se př. jirka ptal, jak a kdy vyměnit matku a psal o hrboplodu. Ten může být způsoben trubčicemi, může to být starou/nemocnou/zraněnou matkou. Včelstvo s takovou matkou bude mít snahu vychovat matku novou - pokud bude z čeho. Proto ta zkouška plodem.
Pro zkušeného včelaře s více včelstvy je samozřejmě jednodušší po krátké prohlídce pustit včely do trávy, právě proto, že přesně ví, co se v nich děje.
Před pár lety jsem se takto potkal s jedním oddělkem. Z počátku se zdálo, že nová matka začala klást, pak zase že neklade. Vajíčka byla u stěny, ale většinou po jednom. Zavíčkovaly to samozřejmě do hrbata. Řekl bych, že to mohlo být neoplozenou nebo poraněnou matkou, stejně jako trubčicí. Matku jsem nemohl najít.
Když jsem přidal plod z jiného včelstva, po týdnu nenerazily žádný matečník. Tím jsem podle mého názoru vyloučil přítomnost špatné matky a vysypal jsem je.
Pokud v tom sehrálo roli něco jiného, tak mě, prosím, opravte.

díky, tomu rozumím a samozřejmě souhlasím. To je prostě příroda a kolikrát i sebepodrobnější zkoumání neodhalí skutečnou příčinu takové záludnosti.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Vy?teno ,praxe ?dn?
> Datum: 13.4.2010 14:54:38
> ----------------------------------------
> "Můžeš mi, prosím vysvětlit, co zjistíš plodovou zkouškou (přidáním 1 rámku
> s plodem) u včelstva, kde si myslíš, že jsou trubčice? Nikdy mi to
> nenapadlo ji dělat v tomhle případě. Pokud najdu převahu trubčího plodu,
> nebo stačí jen že je již pouze zavíčkovaný dělničí a kopa trubčiny a k tomu
> více vajíček v buňkách, jdou do trávy."
> ----------------
> ona se nám ta diskuse - jako vždy - odvedla od původního tématu. na začátku
> se př. jirka ptal, jak a kdy vyměnit matku a psal o hrboplodu. Ten může být
> způsoben trubčicemi, může to být starou/nemocnou/zraněnou matkou. Včelstvo
> s takovou matkou bude mít snahu vychovat matku novou - pokud bude z čeho.
> Proto ta zkouška plodem.
> Pro zkušeného včelaře s více včelstvy je samozřejmě jednodušší po krátké
> prohlídce pustit včely do trávy, právě proto, že přesně ví, co se v nich
> děje.
> Před pár lety jsem se takto potkal s jedním oddělkem. Z počátku se zdálo,
> že nová matka začala klást, pak zase že neklade. Vajíčka byla u stěny, ale
> většinou po jednom. Zavíčkovaly to samozřejmě do hrbata. Řekl bych, že to
> mohlo být neoplozenou nebo poraněnou matkou, stejně jako trubčicí. Matku
> jsem nemohl najít.
> Když jsem přidal plod z jiného včelstva, po týdnu nenerazily žádný
> matečník. Tím jsem podle mého názoru vyloučil přítomnost špatné matky a
> vysypal jsem je.
> Pokud v tom sehrálo roli něco jiného, tak mě, prosím, opravte.
>
>
>

Ale zaznamenal se posun, konečně si udělal podélná česna. Takže má u mě malé plus. Musí zabrat
Zdraví P.S
---------------
podélná - jako přes celou šíři přední strany?

Co je na tom dobrého pro včely?

Karel

To snad nebylo nutné,ten postižený má nejspíš starostí plnou hlavu.V loňském roce se objevil po dlouhých 62 letech mor i u nás na Kladensku a pro ty dva postižené to znamenalo takovou ostudu...Nikdy jsem si nemyslel,že jinak kultivovaní pánové v letech,kteří stojí v čele chovu včel u nás a vykonávají nejrůznější funkce dokážou být tak nepřátelsky naladění.Nedivím se jim a nechtěl bych být v kůži žádného postiženého morem u nás,to snad abych potom chodil kanálama nebo hornickými šachtami,které tu mnohde jsou po těžbě uhlí.Nikomu to nepřeji,ale opravdu to může potkat i ty nejpečlivější.
Pavel.
----------------

To je problém. Minulý týden jsem se konečně dostal k tomu, že jsem při návštěvě jedněch včel šel poděkovat včelaři, co u sebe objevil mor. Má včely asi kilometr ode mě.
Takže vím, že mi je zachránil.
Spousta lidí a i funkcionřů si myslí, že když o problému neví, tak že problém není.
Tam to naštěstí vzalo rychlý a správný spád a optimisticky se těším na 2. výsledky vyšetření měli.


Pán moje včely na langstrotech nechtěl, shání včely na 39x24. Pokud někdo o nějakých na prodej víte, asi bude rád.
Dejte když tak vědět.

Karel

Není to povinnost,ale každý má možnost si nechat vyšetřit zimní měl na MVP.Pak se dá mnohému předejít,sám této možnosti využívám,a rozhodně nemám v úmyslu něco zatajovat,zvláště když se objevil MVP cca 15 km ode mne,ale neházel bych špínu na druhé už jen při podezření.Nicméně informovanost není k zahození,ale od toho máme SVS a funkcionáře.
S pozdravem Pavel.

Zdravím Karle. Ano, po celé šíři přední strany. Před tím měly jeho úly jen dvě očka a včely se mu tam dusily. Když už pro ně neudělá nic navíc, aspoń se mu nebudou v úlech tolik dusit a nebudou tolik roje na včelnici mé. Jinak moje sirky to opět jistí. Nemá zastované podmety.P.S

Já krmil na podzim 4x3L sklenici cca 10kg cukru a ted měli ještě skoro půl ůlu zásob

P. Streit: "Před tím měly jeho úly jen dvě očka a včely se mu tam dusily."

_______________

Jaká očka máte na mysli? To plnila v podmetu funkci česna, nebo byla v nástavcích? Nerozumím tomu, takový úl jsem ještě v životě neviděl, rád se poučím. Ten váš soused včelař mi už z vašeho líčení připomíná skoro démona (no, ale lidi jsou různí, netvrdím, že to tak nemůže být). To s těmi sirkami jsem radši nepochopil taky, sdělení asi jen pro zasvěcené...

Zdravim vespolek,

protoze mam vcelstev dost tak take vcelstvo s trubcicema nekompromisne vysypu a je vymlovano. Stava se mi to obcas uoddelku, kde se matka ztrati.

Lonske zkusenosti: u synovce ktery mel rovnez tri vcelstva a jedno jiz s trubcicema ( u zavickovane jednotl.bunky), jsem si rekl, ze to zkusim a pridal jsem ramek s otevrenym plodem. Svete div se, synovec halsil po mesici, ze uz matku maji a klade jako zivot. Kdyz jsem to pak zkusil znovu doma u sebe, tak po 2. neuspesnem pokusu opet vysypavam vcely do travy.
Druha zkusenost byla podle rad Antona Turcani,jsem pridal osirelec s trubcicema k oddelku, vse dopadlo take dobre.

Takze nic nelze urcit jako 100 % pravdu.

PZ

Zdravím p.Nitra.
Tak vás zasvětím. Ten "démon měl loni 13 včelstev. Nyní má 6 - 7 včelstev. Ostatní uhynula. Loni jsem došel na svoji včelnici a musel jsem během dvou hodin likvidovat od něj dolítlé z jeho včelnice na tu mou 3 roje. Tak jsem vzal 3 včelotěsné bedny a sirky to vyřešily.
K těm česnům, milý kolega neměl žádné podmety, žádná česna, jen v každém nástavku očko, uzavřené. Nejspodnější očko bylo otevřené, včely se dusily, vyléhaly z úlu ven a nakonec braly kramle ke mě a já jim dával za uši. No zkrátka divočina. Tak na vysíření ze strany KVS. Plnilo to tam znaky týrání zvířectva. Teď už má česna, snad se polepšil, ale budu jej mít v merku. Kdo tu divočinu v jeho provozu nezažil, neuvěří. Binec v našem parlamentu je uklizený luxusní hotel. Zdraví P.S

Vcely se daji tyrat?

2010/4/13 Pavel Streit <streit.p/=/email.cz>

> Zdravím p.Nitra.
> Tak vás zasvětím. Ten "démon měl loni 13 včelstev. Nyní má 6 - 7 včelstev.
> Ostatní uhynula. Loni jsem došel na svoji včelnici a musel jsem během dvou
> hodin likvidovat od něj dolítlé z jeho včelnice na tu mou 3 roje. Tak jsem
> vzal 3 včelotěsné bedny a sirky to vyřešily.
> K těm česnům, milý kolega neměl žádné podmety, žádná česna, jen v každém
> nástavku očko, uzavřené. Nejspodnější očko bylo otevřené, včely se dusily,
> vyléhaly z úlu ven a nakonec braly kramle ke mě a já jim dával za uši. No
> zkrátka divočina. Tak na vysíření ze strany KVS. Plnilo to tam znaky týrání
> zvířectva. Teď už má česna, snad se polepšil, ale budu jej mít v merku. Kdo
> tu divočinu v jeho provozu nezažil, neuvěří. Binec v našem parlamentu je
> uklizený luxusní hotel. Zdraví P.S
>

"Tak vás zasvětím. Ten "démon měl loni 13 včelstev. Nyní má 6 - 7 včelstev. Ostatní uhynula. Loni jsem došel na svoji včelnici a musel jsem během dvou hodin likvidovat od něj dolítlé z jeho včelnice na tu mou 3 roje. Tak jsem vzal 3 včelotěsné bedny a sirky to vyřešily.
K těm česnům, milý kolega neměl žádné podmety, žádná česna, jen v každém nástavku očko, uzavřené. Nejspodnější očko bylo otevřené, včely se dusily, vyléhaly z úlu ven a nakonec braly kramle ke mě a já jim dával za uši. No zkrátka divočina."

Patrně z největší části neškodný podivín, který nepřebírá bez rozmyslu nejnovější metody a nekupuje nejnovější úly, jen proto, že to dělá "9 z 10 včelařů" ale prostě si včelaří po svém.

"Kdo tu divočinu v jeho provozu nezažil, neuvěří. Binec v našem parlamentu je uklizený luxusní hotel. Zdraví P.S"

Příteli,zdá se,že jsi toho viděl málo.Viděl jsem už bezmála stovky nejrůznějších provozů u nás i na Slovensku,většinou vzorných,kterými se majitelé právem chlubí,ale i takových,kde bys neuvěřil...Někde to připomíná spíše horor,no jejich majitelům to tak nepřipadá a vesele si včelaří"však to přeci nedělám pro med"a kupodivu to některým funguje.
S pozdravem Pavel.