Archiv Včelařské konference

Sice už jsme hodně bokem od původního tématu, tak jen stručně na doplnění.
Broněk to napsal dobře. Tenkrát to nebylo důležité, kdo je z německé
rodiny a kdo z české, oboje národnosti žily vedle sebe v míru. Johann
Mendel byl z německé rodiny v Hynčicích (tehdy Heinzendorf) - nedaleko
Oder na novojičínsku, kde převládalo německé obyvatelstvo. Přitom
vedlejsí vesnice Veselí (Wessels) byla obývaná převážně českým
obyvatelstvem. Mendel česky neuměl, až když šel na studia do Olomouce,
byl nucen se češtinu učit a potom když šel do kláštera na Starém Brně,
tedy českého prostředí, češtinu nutně pořeboval. Učil také ve Znojmě,
studoval ve Vídni. Důležitější ale je, že jeho nejznámější práce, jíž
odhalil princip dědičnosti, byla vykonána a publikována v Brně. A asi
ještě významnější je skutečnost, že jeho objev nevznikl ve
vzduchoprázdnu, ale v pokrokovém prostředí úspěšných chovatelů a
přírodovědců, které k takovému objevu směřovalo, podněcovalo ho ...
K. Čermák

Bronislav Gruna napsal(a):
> Pokud by bylo možné zeptat se přímo Mendela nebo Hruschky, jestli se cítí
> být čechem nebo němcem, asi by nerozuměli otázce. Asi by se dalo zjistit,
> jakou řečí se převážně mluvilo u nich v rodině, ale identifikace s národem
> se v té době tolik neprožívala. Pokud se chtěli uplatnit ve vyšších
> společenských kruzích, museli perfektně ovládat němčinu. Konfrontační
> nacionalizmus, který tolik ovlivnil dějiny 20. století, se rodil až v 80. a
> zvláště v 90. letech 19. století jako produkt emancipace občanské
> společnosti. Také dělení včelařských spolků dle národnostního principu
> vzniklo až v této době. V jistém smyslu byli oba vážení pánové evropany.
>

To se mi líbí , jak se stále dokola řeší , že mezistěna sjíždí. Svisle sjíždí , tak dávají šikmo , to ale také není ono , tak svisle i vodorovně. Ještě , že jim nikdo neřekl , aby to zkusili jen vodorovně. Toho drátu co by ušetřili a času. Chlapi fakt vodorovně to přeci nezkoušejte , vždyť by se ytratil smysl vašeho života.

Přátelé včelaříte někdo na této míře nebo na plus mínus podobném "plátně" ? Nechtěli byste se podělit o své praktické zkušenosti jak to jde nebo nejde, oč je to lepší než budečák, oč je to lepší nebo horší než nástavkový úl, jak se taková míra líbí včelám, a podobně? Vidím, že nejen mne by nějaké popovídání zajímalo, ale že je nás jistě víc, kdo by si rád početl. Navíc, pokud by byla chuť rozepsat se na víc než na pár řádků pak věřím, že by se z toho dal úpéct článek a třeba i protlačit časopisu (ale není nutno). Děkuji a ať se daří, Libor.

-----------------------------------------------------------
Josef napsal:
..poctivě pročítám vlákno 435*450 a vím hodně o vosku a mezistěnách a pramálo o úlu na tyto rámky. :-( Nechcete, přátelé včelaři, založit vlákno jiné?
Děkuji vám.

Josef

Zdravím vás,
Též mám úly od fa Břinek a Stratil. S vaší zkušeností nemohu souhlasit. Já si na zboží výrobce Břinka nemohu stěžovat. Oba výrobci jsou poctiví. To, že jsou palubky pěkné jen první rok, to ano, to každé dřevo. Když na něj ale prší a ono není ošetřeno nátěrem, nemůže se majitel takového úlu divit. Pokud se vám palubky kroutily, jediné, co mohlo být, že dřevo nebylo plně vyschlé. Ovšem to u zmíněných výrobců nepředpokládám. Jsou to přední výrobci v republice. Nemohou si dovolit, aby jim jejich zboží dělalo tak špatnou reklamu.
Zdraví P.S

Já včelařím na míře 42x36cm, drátkuji 6x svisle.Kdysi mi mezistěny také sjely dolu.Proto horní třetinu drátku zvlním zvlnovačem který se dá bežne koupit nebo zhotovit.Drátek se tím i vypne.Je to rychlé elegantní řešení.Od té doby je to bez problemu a drátkoval jsem jich tisíce.

Zdravim Josefa,

jeste jsem se tady v Cechach s takovou mirou nesetkal, popravde receno, kazdy si i u nas takovou miru muze poridit. Planujes li jen par vcelstev na tomto rozmeru, nevidim problem, pokud bys jich chtel vice, tak Te predem odrazuji. Muzes si znicit zapesti a i pro zada ( ikdyz to budes nosit jen treba po 3 ramcich v nejake bedynce) to bude zaber. Bude slozitejsi obmena dila, ramky budou muset byt z nejakych hranolu, aby vydrzely tu hmotnost, budes si je muset nechat vyrobit na zakazku , nebo sam. Takze osobne v tom vidim vice nevyhod nez vyhod.
jedina vyhoda ( a ta take neni uplne 100%) ze vcely by teoreticky mely mit lepsi jarni rozvoj, bude zde nedelena velka plocha k plodovani. Pouzivam 39x24 - plodiste dva nastavky- matka nema problem zjara beha po obou nastavcich a klade jako diva, vubec ji ta mezera 8 mm neprekazi.

P.

" kdyby na tom byly udělaný aspoň falce na sesazování nástavku mezi sebou. skládat nástavky na sebe jen prkno na prkno je sice nenákladné na výrobu, ale mě to přijde divný včely, aby vzniklé mezery pořád zalepovaly nebo jim tam fouká."
--------------------------------
Tak schválně, udělejte pokus. Nasklátejte na sebe pár falcových nástavků a stříšku, strčte pod ně větrák, tak aby foukal jen dovnitř a objeďte spáry mezi nástavky zapálenou svíčkou.

Co se týče pokroucených palubek, smrk prostě vlivem deště a slunce tmavne a kroutí se. Možná se občas i výrovce spálí a koupí méně kvalitní materiál. od Břinka mám 2 úly (pravda, že teprve dva roky) a nevidím na nich nic moc špatného. Palubky jsou trochu šedivé a prohnuté, ale to dělá slunce a voda.

Spolek Zivansky Brno valna hromada v salonku kavarny Zemanovy na Kolisti.Na navrh Satneho usneseno jednomyslne,aby zustali dosavadni stari a osvedceni cinovnici a tim byli zvoleni.Usneseno aby opatrovani vcelstev a vcelinu na brnenskem vystavisti prevzal p.Kolejka.

ZU Brno Brnensky spolek pozadal Svaz aby vyslal zprostredniky.V zalezitosti spolku Brno se predsednictvo zmocnuje naprostou plnou moci,aby zaridilo co se zaridit da a vsechno se predem schvaluje. Co se tyce clenu z jihlavska konstatovano,ze se dosud do spolku Jihlavskeho neprihlasili.Na obranu statu se da 100 000 Kc.

SVAZ valna hromada v Kosicich.Docileno podstatneho snizeni ceny cukru(20%).Nutno doznati ze vcelari svou mnohomluvnosti toto usili znesnadnovali.Snahou bylo zajistiti smlouvu na 10let.Urciti cinitele postavili se proti tomu a podpisu smlouvy nedoslo.Muselo se vyjednavati znovu a tu temitez je vytykano,ze smouva je pouze na jeden rok.Bylo upusteno od drivejsiho zpusobu uctovani a zavedeno podvojne americke ucetnictvi zurnalove.

Brno Ustavujici valna hromada druzstva pro zpenezeni medu. Pred zrizenim druzstva pristoupilo za clena druzstva v Praze. Chceme jit spolecnou cestou,vzajemne se podporovati a pratelsky dojednavati spolecne akce.

21.9. Smutna kapitola:zaniklo Slezske Ustredi spolku vcelarskych.Bylo v nem: 51 spolku,4.300 clenu,22.000 vcelstev.Dnes je obsazena vojskem nemeckym - polskym,spolky jsou rozpustene,jmeni zabavene,cesti lide vyhnani,jen mala cast Slezska zustala neobsazena.Zustalo nam 6 spolku,750 clenu,3400 vcelstev

ZU Brno Omluvil se Msgr.F.Adamec. Usneseno nedoplatky energicky vymahati,ac to bylo zpusobeno mimoradnymi pomery. Dle stanov ruci za nedoplatky funkcionari,budou vymahany upominkami,a kdyz nebudou reagovati,pak se postoupi pravnimu zastupci. Vyhoveno narizeni uradu o predkladani tisku k cencure.Projednana zalezitost voleb:Zruseno usneseni posledni schuze ze se rusi vysledek volby noveho vyboru vzhledem k nynejsim mimoradnym pomerum.Usneseno svolati mimoradnou va.hromadu, ktera rozhodne o zmenene situaci v organisaci a o stanovisku ke zmenenym pomerum.

"Já si na zboží výrobce Břinka nemohu stěžovat. Oba výrobci jsou poctiví. To, že jsou palubky pěkné jen první rok, to ano, to každé dřevo. Když na něj ale prší a ono není ošetřeno nátěrem, nemůže se majitel takového úlu divit. Pokud se vám palubky kroutily, jediné, co mohlo být, že dřevo nebylo plně vyschlé."

Sušení dřeva je právě nevýhoda sériového velkovýrobce. Prkna schnou za normální teploty nejméně půl roku, masív několik let, podle tloušťky.
Velkovýrobce tedy musí mít nějako velkou krytou halu, kde skladuje dřevo nejméně na půl roku dopředu, lépe však až rok. To je přirozeně drahé, hala má nějaké náklady na údržbu a odpisy a taky mít až rok uložené peníze ve dřevě je taky drahé. Nebo velkovýrobce může sušit dřevo uměle, To je taky nákladné, každý kubík dřeva se o nějakou tisícovku prodraží. Takže aby byly náklady na výrobu nástavku co nejmenší, jde třeba výrobce v tom sušení dřeva na hranu, snižuje náklady, suší jen částečně a pak se ty prkna mohou třeba kroutit.
Tohle potom upřednostňuje menší výrobce. Včelaři mohou uskladnit prkna na nástavky na rok, dva roky na své zahradě nebo dokonce někde na kryté půdě a potom z tohoto perfektně proschlého materiálu dát někde udělat nástavky.

Zítra se chystám přeložit včelky do novéo úlku tak mě držte palce.

Od Brinka uly nemam, mohu hodnotit uly os p. Stratila - izolovane 39x24 palubka ven i zevnitr, bedynky jsou OK, nedostatek vidim ve dnu, kde je ze sololitu presuvna podlozka - polovina dna je zasitovana - ten sololit neni vyztuzen po krajich -krouti se to a zadrhava. Na viku take by slo jeste zapracovat. Celkove jsem spokojen.
PZ

Výrobce Stratil je možná o chlup lepší, jak Břinek. Co se týče celozasítovaných podmetů, na ně jsem se ptaůl

Sdělil mi, že o tyto podmety nebyla žádná poptávka. Proto vyrábí síta jen do poloviny podmetu. Aby udělal síta celá na objednávku, musela by být v řádech desítek kusů. Zdraví P.S

Pavel Zajicek
Re: pavel (42997) (43058)

Od Brinka uly nemam, mohu hodnotit uly os p. Stratila - izolovane 39x24 palubka ven i zevnitr, bedynky jsou OK, nedostatek vidim ve dnu, kde je ze sololitu presuvna podlozka - polovina dna je zasitovana - ten sololit neni vyztuzen po krajich -krouti se to a zadrhava. Na viku take by slo jeste zapracovat. Celkove jsem spokojen.
PZ
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Já mám úly od p. Břinka třetí sezónu (39x24, palubky vně i zevnitř), pokud jde o řemeslo, bez problémů, konstrukčně také, aspoň co říkaly včely ...:-). Navíc velice vstřícné a seriózní jednání výrobce, rychlá domluva, doprava přes zimu zdarma ...
Klidné dny. Jiří

"Zítra se chystám přeložit včelky do novéo úlku tak mě držte palce"
Dneska to je asi jeden z nejvhodnějších dnů, po celé ČR má být teplo a slunečno,( kromě severní Moravy, kde je teď hnusná mlha) A další týden má být nevlídně, takže včelky nebudou létat a budou si zvykat na nový úl.
Jen by měly mít dost zásob a být dost uteplené.....

"Sdělil mi, že o tyto podmety nebyla žádná poptávka"
----------------
To je ono, výrobce vyrábí to, co zákazníci žádají, i kdyby v tom sám nikdy nevčelařil. Nepotřebuje zákazníky poučovat nebo vychovávat, potřebuje prodávat. Prodá vám bez řečí to, co objednáte. teprve když vidí, že máte zájem o jeho názor, poradí Vám, co by sám použil a co vyrábí jen pro ostatní.
Proto má každý výrobce kolem sebe skupinu spokojených zákazníků a vedle ní i skupinu kritiků, kteří jeho zboží nechtějí, protože včelaří jinak.

Petr (94.125.216.34) --- 6. 4. 2010
Re: Současný stav včelstev (43023) (43032)
Stav včelstev na 42:17(studená stavba) v jarním období vás nemůže nikdy zradit či zaskočit.Za dobu včelaření nemám zaznamenaný jedinný úhyn.Je pravda ,že v současnosti již zimní zásoby takřka na nule,ale začína meruňka,takže nebude problém dalšího úspěšného rozvoje.Včelám ponechávám na zimu cca 10kg vlastních zásob a doplním 9ti kg cukru.I v nezateplených úlech bezpečně přežívají tohle nepříznivé jarní období.V současnosti se u většiny včelstev nachází plod ve všech třech nástavcích.
S pozdravem P.Z.

J.B. Byl jsem v několika včelstvech.
Jestliže máte meruňky jedná se o teplejší oblast kde merunky mohou růst a tudíž i včely jsou ve vývoji kupředu.
Já ve 350m mám vývoj asi o 14 dní pomalejší to znamená že nejlepší včely asi polovina již ploduje ve 2 nástavcích ve 3 nejsou žádné a druhá polovina lonské oddělky a slabší včšlstva jsou na 1 až 1,5 nástavku. Kvete vrba a jíva. Zásob mají většinou všechny dost až jim trochu překáží. Přínos na váze není tak že nestaví. Já se o stavbu takto brzo nesnažím protože důležitější v této době je plod než voští.
Žádné zásadní zásahy do včel nedělám do výměny starých včel za mladé a to bude i letos až po 1. květnu , u mne.
Celkově se mi zdá že vývoj včel je asi o týden opožděn proti dlouhodobějšímu průměru.
J.B.

Včera jsem již včelstva rozšířil čtyřma mezistěnama a sedmi soušemi o čtvrtý NN nástavek.Zaplodované plásty z třetího nást.jsem přeložil do přidaného nejvyššího čtvrtého a doplnil soušemi.
Třetí nastavek místo chybějících plástů s plodem jsem vybavil mezistěnami a v něm zůstaly po krajích i zbylé plásty se zbytky zimních zásob.S nástavkama jsem doposud nehýbal.Každému,kdo má v úlech již tuto dobu včely tohle rozšíření doporučuji,jelikož je to první a nenásilný krok pro včely k zamezení následující rojové nálady.Čas pro jedno včelstvo bez nějakého kvaltování je asi kolem 5ti minut.Podotýkám,že třínastavkový úl musí být plně obsazený včelami.Je to naprosto jiná metodika ošetřování včel než např.uvádí ing.Čermák či již zesnulý dr.Bretchko ve své brožuře,ale mě se tento první zásah do včel velmi osvědčuje.
S pozdravem P.Z.

Tak včelky jsou již v novém domově.

Zdravím PavleN.
Výrobce Stratil mi sdělil, že on sám má dna celozasítovaná. Prodával je ještě tuším před 2 - 3 roky. Pro absolutní nezájem zákazníků a preferenci zákazníků zasítovaných den z poloviny je vyrábí bohužel taková, jaká od něj vyžadují. Celozasítovaná dna by neprodal. 20 den mu leželo rok ve skladu a protože, je rok nikdo nekoupil, vzal si je na včelnici. Pokud by je opět udělal, musela by to být větší objednávka.

Občas se divím, jak tito včelaři myslí. Zdraví P.S

Dobrý den,

chtěla bych si na zahradě vysadit křížence jívy a vrby medové - může mi zde někdo poradit, kde by se to dalo sehnat?
Děkuji.

Pavel Streit (78.136.157.107) --- 8. 4. 2010
Re: pavel (42997) (43058) (43062) (43063) (43066)

Zdravím PavleN.
Výrobce Stratil mi sdělil, že on sám má dna celozasítovaná. Prodával je ještě tuším před 2 - 3 roky. Pro absolutní nezájem zákazníků a preferenci zákazníků zasítovaných den z poloviny je vyrábí bohužel taková, jaká od něj vyžadují. Celozasítovaná dna by neprodal. 20 den mu leželo rok ve skladu a protože, je rok nikdo nekoupil, vzal si je na včelnici. Pokud by je opět udělal, musela by to být větší objednávka.

Občas se divím, jak tito včelaři myslí. Zdraví P.S

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

A teď si, Pavle, představte, že včely až do objevu celozasíťovaných den o ničem takto progresivním nevěděly a taky si tato dna vůbec neobjednávaly ... Jak to vlastně ty včely myslely? ...:-) Až se skoro bojím přiznat, že taky nemám celozasíťovaná dna. Ale nebudu srab a udělám to: nemám ... Uf ... :-) Včely si avšak nestěžují ...
Klidné dny. Jiří

J. Matl: "...včely až do objevu celozasíťovaných den o ničem takto progresivním nevěděly a taky si tato dna vůbec neobjednávaly..."
____________________

No jo, ale když se řekne A, má se říci i B. Včelky na našem území ještě velice nedávno nevěděly nic ani o kleštíku, kterého jim na hrudníčky přetáhl až "všerozumný pán tvorstva". Celozasíťovaná dna pak chápu jen jako snahu zamezit včasnou diagnostikou intenzity rozmnožení tohoto našeho dárku těm největším škodám.

NitraM (94.113.10.85) --- 8. 4. 2010
Re: pavel (42997) (43058) (43062) (43063) (43066) (43070) (43072)

J. Matl: "...včely až do objevu celozasíťovaných den o ničem takto progresivním nevěděly a taky si tato dna vůbec neobjednávaly..."
____________________

No jo, ale když se řekne A, má se říci i B. Včelky na našem území ještě velice nedávno nevěděly nic ani o kleštíku, kterého jim na hrudníčky přetáhl až "všerozumný pán tvorstva". Celozasíťovaná dna pak chápu jen jako snahu zamezit včasnou diagnostikou intenzity rozmnožení tohoto našeho dárku těm největším škodám.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Ano, samozřejmě, nic nenamítám a díky za připomínku. Jenom mám pocit, že jsme vrazili do terminologického problému.:-) Nemám dno celozasíťované, ba nemám je vůbec zasíťované (přiznám, že o tom občas uvažuji), ale podložky na tom dně mám zasíťované celé, samozřejmě, to jinak nejde. A diagnostika je denní chleba, přirozeně, stojí to za to ...

"Ano, samozřejmě, nic nenamítám a díky za připomínku. Jenom mám pocit, že jsme vrazili do terminologického problému.:-) Nemám dno celozasíťované, ba nemám je vůbec zasíťované (přiznám, že o tom občas uvažuji), ale podložky na tom dně mám zasíťované celé, samozřejmě, to jinak nejde. A diagnostika je denní chleba, přirozeně, stojí to za to ... "
--------------------------------------------
Ještě předloni jsem měl v upravených moravských univerzálech 2 zasíťovaná dna a koupil jsem 2 břinkovy úly s polozasíťovaným dnem. Letos už mám všechna dna zasíťovaná, protože celoroční sledování spadu je podstatně jednodušší a bez styku se včelami. Další výhodou je snadný sběr rouskového pylu. Břinkova dna mi slouží už jen jako dno a víko sloupu nástavků na skladování souší. Do včel bych je vzal už jen jako provizorium. Kdybych ctěl strkat nějaké podložky dovnitř, neutrácel bych peníze za polosíťová dna a spáchal bych laciná dna z OSB desek (nebo prken) a 3 odřezků střešních latí - z použitých palet se to dá vyrobit za cenu spojovacího materiálu.
Nepíšu to proto, že zasíťovaná dna jsou nějakým božím darem, ale ukazuji Vám svůj úhel pohledu a také to že sdílím údiv s P.Streitem, protože když na odběr měli musím strtkat podložky dovnitř, může tím dnem být laciný kastlík ze starých prken.

Zdravím p.Mátl. Také se vám přiznám, jedno velstvo mám také bez zasítovaného dna. Tedy pro mě to síto je lepší z těchto důvodů. Více vzduchu v úle, nerozrušování včelstva otevřením podmetu a vyndáním podložky, vše padá z úlu přes síto na diagnostickou podložku ven. To je pro mě plus. Pro včely také. Je dobré mít obě dna a sám si vyzkoušet, které dno je pro každého včelaře lepší. Někdo preferuje dno se sítem, jiný zase ne, tak to chodí. Myslím si, že to síto je tam stejně jen kvůli varoaze. Včelstvo, pokud má dostatek prostoru, dobré česno a očka v nástavkách, vzduch umí dobře regulovat. Ikdyž to síto jim určitě taky něco pomůže. Holt včelař je koumák. Včelky jsou tu miliony let a vždy se dokázaky přizpůsobit. Podle mě je to nejschopnější stvoření hmizí říše. Pokud by nebyly včely, nebyl by ani člověk, neměl by co jíst. Přes 90% plodin potřebuje včelu. Zdraví P.S

Dobrý večer
Tak jsem se rozhodl konečně svařit parafínovací kotel a chtěl bych požádat o pár rad. Je plánován na nástavky Langstroth 515x425x165 mm venkem. O kolik by měla být větší nerezová vana kolem dokola? Stačí 5 cm z každé strany na víc? Ptám se proto,že nevím jaké může být minimum mezi stěnou vany a nástavkem aby nedošlo k ochlazení tenké vrstvy parafinu při vložení o několik desítek stupňů a tím nedokonalému efektu,ale zase nechci tu rozteč příliš velkou abych nemusel mít toho parafínu zbytečně moc.
Druhá otázka,Jaká je vhodná výška (hloubka) vany když chci parafínovat (v budoucnu) vysoké nástavky,nebo teť po dvou nízkých 165x2 to je 330mm a nevím jakou rezervu do výšky mám nechat na pěnění.
Třetí otázka, jak by měla být široká mezera mezi železným pláštěm (obalem) a nerez vanou,aby lázeň plamen s kouřem dobře prohříval?
Čtvtá otázka, Vypouštěcí ventil asi jo že? Přece v tom můžu do budoucna vařit cokoliv,když bude vana z 1 mm nerezu (silnější nemám tak doufám že se to nebude moc kroutit,nebo to brzy neprohoří)
Předem děkuji za případné rady a reakce
Pepíno

Na 2 NN Langstroth stačí kotel 60×50×50 cm (vnitřní rozměry). Na dva celolangstrothy už to nevyjde - rezerva je dobrá tak 15-20 cm...

Ochlazení tenké vrstvy parafínu mezi stěnou nástavku a kotle nehrozí - jednak je tam plášť kotle ohříván a druhak objem horkého parafínu v celém kotli ku objemu studeného dřeva je ve výrazném nepoměru.

Mezera mezi kotlem a vnějším pláštěm je dobrá asi tak 10 cm. Nezapomeňte na lem, který zabrání ohřívání té části kotle, která je nad hladinou parafínu (kvůli rozpálení a následnému vznícení parafínu).

Vypouštěcí ventil je tuším na obou vanách, které používám, ale nikdy jsem jej nepoužil. V novém plášti už ani nemá vývod. Nedělal bych jej. Je to zbytečná komplikace, která se (podle mého názoru) příliš nevyužije a je potenciálním zdrojem problému (nětesnost apod.). Co na vaně není, nemůžře se porouchat :-) Když je potřeba ji vybrat, parafín vybírám buď tekutý anebo se v něm nechá něco zatuhnout a pak se vytáhne celý blok přes kladku. Ale standardně nechávám parafín v kotli (s tím zatuhlým cosi) až do příštího parafínování.

Pokud budete chtít ve vaně v budoucnu "vařit cokoliv" - a to zejména vyvařovat vosk, tak stojí za to popřemýšlet, jestli ji neudělat výrazně delší. Na parafínování to sice moc výhodné není (větší množství parafínu), ale na vyváření rámků s dílem to přijde vhod - voda vře vepředu, vzadu je klidnější hladina, kde se lépe odebírá vosk.

Když si do Googlu zadáte parafínování nástavků anebo anglicky hot wax dipping hive, vyběhne vám spousta stránek s informacemi.

JD








-----------------------------------------------
Pepíno (217.115.243.182) --- 9. 4. 2010
Parafínovací Kotel

Dobrý večer
Tak jsem se rozhodl konečně svařit parafínovací kotel a chtěl bych požádat o pár rad. Je plánován na nástavky Langstroth 515x425x165 mm venkem. O kolik by

měla být větší nerezová vana kolem dokola? Stačí 5 cm z každé strany na víc? Ptám se proto,že nevím jaké může být minimum mezi stěnou vany a nástavkem aby

nedošlo k ochlazení tenké vrstvy parafinu při vložení o několik desítek stupňů a tím nedokonalému efektu,ale zase nechci tu rozteč příliš velkou abych

nemusel mít toho parafínu zbytečně moc.
Druhá otázka,Jaká je vhodná výška (hloubka) vany když chci parafínovat (v budoucnu) vysoké nástavky,nebo teť po dvou nízkých 165x2 to je 330mm a nevím

jakou rezervu do výšky mám nechat na pěnění.
Třetí otázka, jak by měla být široká mezera mezi železným pláštěm (obalem) a nerez vanou,aby lázeň plamen s kouřem dobře prohříval?
Čtvtá otázka, Vypouštěcí ventil asi jo že? Přece v tom můžu do budoucna vařit cokoliv,když bude vana z 1 mm nerezu (silnější nemám tak doufám že se to

nebude moc kroutit,nebo to brzy neprohoří)
Předem děkuji za případné rady a reakce
Pepíno

Vážný příteli,
tak jak jsem zde již psal mám kotel 50 x 60 x 50 cm, bez výpusti z
normálního plechu. Rozpuštění 100 kg parafinu trvá přes dvě hodiny na 9
kW hořáku u nerezového plechu to bude podstatně déle, na parafin je
nerez zbytečný. Dřevo nesmí na plechu ležet, když tam bude 5 mm stačí
to. S nástavky manipuluji dvojimi sikovkami, háčky jsou horší, ale pořád
to není ono. Nástavky mám také 2/3 L a velké.
S pozdravem Jaromír Marek

Pepíno napsal(a):
> Dobrý večer
> Tak jsem se rozhodl konečně svařit parafínovací kotel a chtěl bych požádat
> o pár rad. Je plánován na nástavky Langstroth 515x425x165 mm venkem. O
> kolik by měla být větší nerezová vana kolem dokola? Stačí 5 cm z každé
> strany na víc? Ptám se proto,že nevím jaké může být minimum mezi stěnou
> vany a nástavkem aby nedošlo k ochlazení tenké vrstvy parafinu při vložení
> o několik desítek stupňů a tím nedokonalému efektu,ale zase nechci tu
> rozteč příliš velkou abych nemusel mít toho parafínu zbytečně moc.
> Druhá otázka,Jaká je vhodná výška (hloubka) vany když chci parafínovat (v
> budoucnu) vysoké nástavky,nebo teť po dvou nízkých 165x2 to je 330mm a
> nevím jakou rezervu do výšky mám nechat na pěnění.
> Třetí otázka, jak by měla být široká mezera mezi železným pláštěm (obalem)
> a nerez vanou,aby lázeň plamen s kouřem dobře prohříval?
> Čtvtá otázka, Vypouštěcí ventil asi jo že? Přece v tom můžu do budoucna
> vařit cokoliv,když bude vana z 1 mm nerezu (silnější nemám tak doufám že se
> to nebude moc kroutit,nebo to brzy neprohoří)
> Předem děkuji za případné rady a reakce
> Pepíno
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 5011 (20100408) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Pudorys mam podle vika a dna, plus 5 cm na kazdou stranu,
vyslo to cca 50 x 60.

Vysku mam 60 cm, parafin mam jen do tretiny vysky,
pri fritovani sololitu to velmi ochotne peni,
klidne i 5 cm pod okraj. Nemam zajem, aby mi 'hrnecku var'
pretekl.

Martin

Zajímaly by mne vaše zkušenosti se stanovením optimálního začátku rozšiřování včelstva. Podle čeho se řídíte? Podle datumu (kolem 20. dubna), podle zvýšené činnosti včel u posledního rámku, podle toho, že začínájí kvést třešně a magnolie atd. Díky za vaše rady a zkušenosti. Bydlím v nadm. výšce 337 m.

V optimalu 42 x 17 350 m n.m.nebo i jiném nastavkovém úle se včelstvo rozšiřuje částečně samo směrem dolů do volného prázdného nástavku.
Nejdříve jsou ve včelstvu vyměnovány staré lonské včely včelami mladými tak že včelstvo nesílí jen se obměnuje. Tato obměna končí při konci kvetení ovocných stromů. Potom lze rozšiřovat to je kolem 1. května přidávám další 4. nástavek kontroluji sílu včelstva ruším včelstva která by se do snušky dostala pozdě je to asi 10% včelstev a jejich plod přidávám k dalšim slabochům a určuji tak produkční včelstva.

PaveN (88.101.19.249) --- 8. 4. 2010
Re: pavel (42997) (43058) (43062) (43063) (43066) (43070) (43072) (43073) (43074)
"Ano, samozřejmě, nic nenamítám a díky za připomínku. Jenom mám pocit, že jsme vrazili do terminologického problému.:-) Nemám dno celozasíťované, ba nemám je vůbec zasíťované (přiznám, že o tom občas uvažuji), ale podložky na tom dně mám zasíťované celé, samozřejmě, to jinak nejde. A diagnostika je denní chleba, přirozeně, stojí to za to ... "
--------------------------------------------
Ještě předloni jsem měl v upravených moravských univerzálech 2 zasíťovaná dna a koupil jsem 2 břinkovy úly s polozasíťovaným dnem. Letos už mám všechna dna zasíťovaná, protože celoroční sledování spadu je podstatně jednodušší a bez styku se včelami. Další výhodou je snadný sběr rouskového pylu. Břinkova dna mi slouží už jen jako dno a víko sloupu nástavků na skladování souší. Do včel bych je vzal už jen jako provizorium. Kdybych ctěl strkat nějaké podložky dovnitř, neutrácel bych peníze za polosíťová dna a spáchal bych laciná dna z OSB desek (nebo prken) a 3 odřezků střešních latí - z použitých palet se to dá vyrobit za cenu spojovacího materiálu.
Nepíšu to proto, že zasíťovaná dna jsou nějakým božím darem, ale ukazuji Vám svůj úhel pohledu a také to že sdílím údiv s P.Streitem, protože když na odběr měli musím strtkat podložky dovnitř, může tím dnem být laciný kastlík ze starých prken.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Na tom opravdu něco je, Vaše argumenty jsou po výtce relevantní. Občas včely vylétnou a zejména v podletí jsou trochu zvědavé, no, třeba i agresivní, když jim zadem vyndavám podložky, ale beru to jako průvodní jev naší komunikace, není to problém. A navíc nemám zkušenost s celozasíťovanými dny, jak jsem byl níže napsal, takže zatím nemohu sám soudit.Tak to beru jako výzvu k vyzkoušení ... díky za ni a klidné dny. Jiří

Ještě mě k tomu napadlo - kotel je dobré udělat tak, aby se pod něj dalo najet s paletovým vozíkem - hodně to usnadní manipulaci.

A na podzim se tu někdo ptal, jak dopadne OSB deska po naparafínování. Tento týden jsem to zkoušel - a funguje to. Stejně tak dřevotříska, lamino, hobra, karton, ...

JD

může být hrboplod krásně souvislý? nebo může být efekt hrboplodu způsobený tím, že si na k plodování vybraly zrovna plást, který byl loni seřízlý odvíčkovacím nožem na hodně nízko?

Chceme-li mít nyní, to znamená v tomto století, celoroční přehled o svých včelstvech, musíme mít jednoznačně celozasíťované dno. Bez rušení včelstev jseme v létě schopni kdykoli přečíst podložku. V době, kdy jsou vysoké teploty, pomáhá zasíťované dno cirkulaci vzduchu, včely spíše uhlídají aby se prostor v úle nepřehřál. Kdo nemusí v zimě vidět skrz zasíťované dno sníh, stačí jej uzavřít zimní podložkou, stačí kousek ruberoidu, na které potom odečítá v co se ve včelstvu v zimě děje a ze které pak odebírá zimní měl na vyšetření. Zasíťovaná dna může otevřít (zimní podložky vyndat) při zvýšených denních teplotách někdy v průběhu měsíce dubna. Ptáte-li se zda zasíťovaná dna ano či ne, odpověď zní jednoznačně ANO.
JK

>A na podzim se tu někdo ptal, jak dopadne OSB deska po naparafínování. Tento týden jsem to zkoušel - a funguje to. Stejně tak dřevotříska, lamino, hobra, karton, ... JD<
------------------------------------------------------------
Přiznávám se. Byl jsem to já. Díky za odpověď.
JK

Zajímaly by mne vaše zkušenosti se stanovením optimálního začátku rozšiřování včelstva. Podle čeho se řídíte? Podle datumu (kolem 20. dubna), podle zvýšené činnosti včel u posledního rámku, podle toho, že začínájí kvést třešně a magnolie atd. Díky za vaše rady a zkušenosti. Bydlím v nadm. výšce 337 m.

Zdravím.Řídit se datumem je dobrá věc,ale je to jen orientační.U nástavkových úlů se stačí podívat do podmetu-vidím tam viset včely-nasadím další nástavek.U zadováků stačí pohled za okénko-vidím včely na posledním plástu-rozšiřuji.Ve skutečnosti je potřeba se řídit nejen množstvím včel,ale i množstvím zavíčkovaného plodu,protože v tomto období probíhá obměna zimní generace za letní a včelstvo se může zdát relativně slabší,ale má velké plochy plodu a včely,které z něho vyběhnou,nejen nahradí zimní,ale naplní úl a při nepříznivém počasí se můžou"naprogramovat"na pozdější rojovou náladu.
Je také dobré sledovat počasí,teplé počasí znamená rozvoj vegetace a postupné rozkvétání ovocných stromů,řepky,javorů apod.Ve včelstvech se probouzí stavební pud a s přínosem sladiny se zvětšují i plochy plodu.Při chladném počasí včelstvo sílí také,ale pomaleji.Podle mých zkušeností se mohou první mezistěny(jednotlivě)přidávat už při rozkvětu meruněk či myrobalánu,při rozkvětu višně už se vitálním včelstvům může klidně nasadit celý nástavek mezistěn,tak do 14 dnů bývá většinou vystavěný a včely ho zanášejí sladinou nebo pokud je součástí plodiště,už v něm bývá plod.Včely mám v nadmořských výškách 220-300 metrů n.m.Osobně bych s rozšiřováním ještě několik dní počkal a nejdřív dal mezistěnu nebo stavební rámek.
Pavel.

Přiznám se, že stavím dna již bez sít. U mého systému včelaření jsem na žádnou velkou výhodu zasíťování nepřišel a zasíťovaných mám skoro polovinu. Tím nechci říct, že u jiných úlových systémů to musí platit také, jen hlásím, že to nevím. Na sítech mi vadí, že na diagnostiku je potřebuji cca 4-5 měsíců a zbytek roku dolů padá pouze bordýlek, který se sladkou vlhkostí se slepí a před diagnostikou se podložka musí pečlivě očistit, nejlépe umýt. Dno se zbytečně prodražuje, protože lidumilové obchodníci chtějí za síť něco přes 300 Kč/m a zásuvka je nejlepší z něčeho odolného proti vlhkosti, sololit je nic moc a ideální je bílý povrch. Takže i pracnější výroba. Diagnostické podložky mám z plechu na začátku je uvázán drát. Česno mám přes celou vnitřní šířku dna, šoupnu jí tam a pouze kouká drát. Když jdu na kontrolu zatáhnu za drát podložku hodím na střechu a jdu dál. Pak si vemu hlavovou lupu a všechno zkouknu najednou. Pak jdu zepředu kolem včel a zase to tam našoupám. Včely se někdy malinko zlobí, ale nic dramatického. Zasíťovaná dna už bych nechtěl. Kdo ovšem kočuje, tak je to o něčem jiném. Tam jsou naprostou nutností, jako nejlepší řešení. Jinak jak je obvyklé P.S. nahrazuje jak u něj bývá zvykem vědomosti nadšením. Průšvih by byl pro člověka, kdyby najednou vyhynula hmyzí říše. Bez včely medonosné by lidstvo určitě přežilo, vždyť ještě dnes existuje na zemi spousta prostoru, kde včela medonosná vůbec není a turisté tam jezdí za krásnou a neobvyklou přírodou. Rovněž než se člověk začal roztahovat po světě. na většině území na Zemi včela medonosná vůbec nebyla. A slavný citát geniálního matematika je jen takovou fikcí, protože neexistuje jediný důkaz kdy a kde to řekl, takže sestupme z výšek naší namyšlenosti a dívejme se na to reálně. Naše včely jsou samozřejmě jako nerozšířenější opylovač užitečné, ale to je všechno. Zdraví R. Stonjek

Ja jen dodám že celá amerika jako kontinent byla tisíce let zcela bez včel medonosných a ono to šlo taky.

Má někdo podobné zkušenosti? Čím to je?
Mám 17 včelstev v nadmořské výšce cca 530 m. Úly mám nástavkové, míry 39x24 zateplené i nezateplené a nízkonástavkové 2/3 Langstrothy. Při nedávné prohlídce jsem zjistila, že v úlech 39x24 (zateplených i nezatelpených) mají včely zásob dostatek, ale v Langstrothech jsou téměř na suchu. Všechna včelstva mají zasíťované dno a dostaly stejné množství cukru. Toto zjištění platí pro kmenová včelstva i pro loňské oddělky, takže nemůže hrát roli síla včelstva. Každému hladovému včelstvu jsem do úlu napatlala cca 1 kg medu ze železných zásob, ale nevím, co dál. Vlastní med už nemám, cizí nechci použít. V přírodě zatím nic moc - začínají jívy. Budou brát cukerný roztok?

Alena:
V přírodě zatím nic moc - začínají jívy. Budou brát cukerný roztok?
----------
Já zkouším podněcování - dávám roztok 1:3 cca, a berou. už 14 dní, kvetla tady jen líska.
Nejlepší odebraly přes 2 krmítka po 4 litrech.
Libor tady nabízel invert co invertuje sacharozu. Kolega to vyzkoušel, dal jim tam dvě krmítka na každou stranu a jeden s invertema druhý s cukrem. Vybraly prvně invert. Ale cukr pak asi taky.. :-))

No ona v tom nektaru je taky sacharoza. Takže bych to zas tak nehrotil. Jestli už to v přírodě kvete, tak bych se toho nebál a je lepší dávat cukr, než koukat jak hladoví.

Karel

Já bych to asi býval řešil medocukrovým těstem (tedy dokud jste měla ten vlastní med), s tím mám v období končící zimy a začínajícího jara docela dobré zkušenosti. To je právě nevýhoda používání různých úlových soustav, že nyní prostě nemůžete převěsit na stanovišti rámky ze včelstev s dostatečnými zásobami do těch hladovějících... Určitě bych ale zkusil jim podat ten roztok cukru, nejprve menší množství a ono se uvidí.

čauky panove nejsem v oboru až takovy borec tak bych chtel od vas radu kdy je podle vas lepší menit matku v kvetnu kdy budou k dostani nebo po nakrmeni v srpnu-zaři?jinak u nas už začínají kvest merunky praha vychod.díky za radu jiří

Já jako první rozšiřuji plásty ze zásobami, které z různých důvodů mám na jaře navíc, pokud mám. Plásty 39x24 odvíčkuji a v množství 2 - 5 plástů v nástavku podstavím pod přezimovavší nástavky 39x24. A to po první jarní prohlídce takových cca 14 dnů po prvním proletu.
Další rozšiřování potom mám za prvé spíš podle rozvoje rostlin než podle datumu a to zhruba v době začátku květu ovocných stromů, buď mirabelek nebo hlavního "proudu" třešní. Za druhé rozšiřuji podle síly včelstva a podle provedení úlu, aby včely nové plásty obsadily a udržely v teple potřebném ke stavbě. Za třetí rozšiřuji podle v poslední době dostatečně spolehlivé týdenní předpovědi počasí, pokud je týden chladný, krotím se v přidávání.

"A na podzim se tu někdo ptal, jak dopadne OSB deska po naparafínování. Tento týden jsem to zkoušel - a funguje to. Stejně tak dřevotříska, lamino, hobra, karton, ... "

Jen vyzkoušení v parafínu neznamená konečný výsledek. Nejdřív je třeba naparafínovanou desku nechat aspoň jeden rok venku, ideálne společně s nenaparafínovanou, aby byl vidětrozdíl.

"Přiznám se, že stavím dna již bez sít. "
Já směřuji zas místo používání složitého dna k používání prostého zasíťovaného rámu.

http://www.novinky.cz/zena/zdravi/196850-vceli-zihadla-pomahaji-v-lecbe-roztrousene-sklerozy.html

:-)

Mám několik rozpůlených odřezků kde čeho - jedna půlka naparafínovaná, druhá ne. Obě půjdou na zahradu. Původní dotaz ale (tuším) zněl, jestli se nerozpustí pojiva. Tudíž - nerozpustí. Co s tím udělá počasí je věc druhá.

Mimochodem - zajímalo by mě, zda stejně přísný metr na odpovědi aplikujete i u Vašich příspěvků ... Občas mám pocit, že značně hypotetizujete...

JD



R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 4. 2010
Re: Parafínovací Kotel (43077) (43079) (43080) (43084)
"A na podzim se tu někdo ptal, jak dopadne OSB deska po naparafínování. Tento týden jsem to zkoušel - a funguje to. Stejně tak dřevotříska, lamino, hobra, karton, ... "

Jen vyzkoušení v parafínu neznamená konečný výsledek. Nejdřív je třeba naparafínovanou desku nechat aspoň jeden rok venku, ideálne společně s nenaparafínovanou, aby byl vidětrozdíl.

Pěkné odpoledne
Děkuji všem za rady.Tak rozměr vany nechám nastříhat a naohýbat 630x540x600 hloubka.Původně jsem chtěl o chlup menší,ale zapoměl jsem na našrubované latě (madla) ke zvedání nástavků.Frézování nemám moc rád,protože se mi plné nástavky špatně nosí.Další výhodu větší vany vidím v tom že budu moct parafínovat i optimaly které mám taky,ale už natřeny dixolem.Na vypoštěcí ventil zatím kašlu,když tak se může dodělat kdykoliv. Parafín mám domluvený v Lípě u Zlína jen nemají 60/62 ale jen 58/60 po 30,50kčkg bez DPH a paní říkala že paramo se teť ani 60/62 nechystá vyrábět.
Ještě jednou Díky
Pepíno

Zdravím vás,
Cukerný roztok vezmou - ALE. Cukerný roztok bych včelám nyní nedával, máte tam ještě zimní generaci včel a letní generace se teprve líhne. Zimní generace by se rychle vyčerpala a zkrátil by se jim život, kterého již před sebou moc nemají. musí vychovávat co nejdéle hlavně plod letních včel, než se z úlu vytratí. Doporučuji udělat medocukrové těsto, med s vodou 1:1, nebo sladký invert již vyrobený speciálně pro včely z včelařského obchodu. Tyto možnosti zimní generaci včel neublíží, včely jen zásoby uloží. Ať se daří a úspěšnou sezónu přeji. P.S

Zdravím Jiří,

Je jedno, zda matku přidáte v květnu, červnu, nebo po nakrmení v září, kdy už není taková slídivost. Matky jsou včelami v klícce přijímány dobře. Jen bych je nedával v bezsnůškovém období a v době krmení - čili v podletí, to jsou matky přijímány hůře. Ať se daří. P.S

"Mimochodem - zajímalo by mě, zda stejně přísný metr na odpovědi aplikujete i u Vašich příspěvků ... Občas mám pocit, že značně hypotetizujete.."

zdravím.
Já včelařím už asi 25 let. Plus nejméně tolik let ještě víc zpátky mám načteno z Včelařství i z nějakých knih. Spousta problému ve včelaření se co 5 - 15 let vždy začíná řešit znova úplně od začátky, protože ti noví o těch, co to vyřešili dříve,už neví. Navíc spousta věcí, co se tady řeší a co včelaři znova zkouží a utápějí v tom čas a peníze, třeba kolem parafínu, vosku, kyseliny mravenčí, barev, medometů atd jsou dávno vyřešené skrz chemické a fyzikální zákony nebo to jsou z pohledu konstrukce strojních a chemických zařízení úplné prkotiny. Takže mně stačí sáhnout do školních vědomostí nebo do zkušeností z doby, kdy jsem dělal projektanta a technologa....

Dneska večer se dívám, myrobalán na zahradě má první naplno rozkvetlé kvítky. A mirabelka je hned za ním se zpožděním tak půl dne....
Tady na severní Moravě začíná skutečná sezóna.....

Zdravím vás,
zde pořád nic, v Brně už něco pokvítá, zde v Rosicích u Brna zatím nic. Pokud tu něco začne, tak nejdříve meruňky příští týden. Mám je na zahradě, takže uvidíme. Předpověď počasí má být do 13 stupnů.P.S

Nejlepší bude najít podrobný popis metody, v nějaké současné nezastaralé knize nebo v některém z posledních ročníků Včelařství, pokud tam to bude nebo v Moderním včelaři či snad na nějakém včelařském webu. Která bude pasovat na způsob včelaření. Tam bude, i v kterou dobu se matka mění nejlépe.
Popis je napoprvé třeba brát jako návod a dodržet do posledních podrobností.
Tato konference k tomu moc vhodná není, protože ve většině příspěvků jsou jen jednotlivé věci vytržené ze souvislostí a jako začátečník budeš mít problém z různých příspěvků různých lidí složit úplný kompletní postup.

Podle toho jak jsi položil otázku máš úly s okýnkem v zadu a včelstvo zúženo Tam se rozšiřuje jakmile se objevují včely u okénka U nástavků podle stavu v podmetu a obsednutí všech uliček.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Brook <v.brook/=/worldonline.cz>
> Předmět: Stanoven? optim?ln?ho za??tku rozi?ov?n? v?elstva
> Datum: 09.4.2010 09:39:50
> ----------------------------------------
> Zajímaly by mne vaše zkušenosti se stanovením optimálního začátku
> rozšiřování včelstva. Podle čeho se řídíte? Podle datumu (kolem 20. dubna),
> podle zvýšené činnosti včel u posledního rámku, podle toho, že začínájí
> kvést třešně a magnolie atd. Díky za vaše rady a zkušenosti. Bydlím v nadm.
> výšce 337 m.
>
>
>

Necítíš v té otázce rozpor? Hrboplod znamená že je to hrbaté a ne souvislé. Hrboplod znamená, že jsou vedle dělničích buněk větší trubčí což ukazuje na matku kterou je nutné vyměnit nebo včely udělají tuto výměnu samy

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 09.4.2010 12:17:30
> ----------------------------------------
> může být hrboplod krásně souvislý? nebo může být efekt hrboplodu způsobený
> tím, že si na k plodování vybraly zrovna plást, který byl loni seřízlý
> odvíčkovacím nožem na hodně nízko?
>
>
>

Zrovna tak to bylo v Austrálii, ale jakmile tam Evropané dovezly svoje plodiny tak zjistily že jim téměř nerodí a dovezli tam včely.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Z V?ela? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 09.4.2010 13:50:22
> ----------------------------------------
> Ja jen dodám že celá amerika jako kontinent byla tisíce let zcela bez včel
> medonosných a ono to šlo taky.
>
>
>

Ono to stou upracovaností zimní generace není zase až tak horké nektary rostlin obsahují opravdu hodně sacharózy kterou musejí ty staré včely přetvořit na med . Už jenom ten název Včela medonosná je blbina. Měla by to být Včela medtvořící.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: spot?eba zimn?ch z?sob
> Datum: 09.4.2010 17:58:39
> ----------------------------------------
> Zdravím vás,
> Cukerný roztok vezmou - ALE. Cukerný roztok bych včelám nyní nedával, máte
> tam ještě zimní generaci včel a letní generace se teprve líhne. Zimní
> generace by se rychle vyčerpala a zkrátil by se jim život, kterého již před
> sebou moc nemají. musí vychovávat co nejdéle hlavně plod letních včel, než
> se z úlu vytratí. Doporučuji udělat medocukrové těsto, med s vodou 1:1,
> nebo sladký invert již vyrobený speciálně pro včely z včelařského obchodu.
> Tyto možnosti zimní generaci včel neublíží, včely jen zásoby uloží. Ať se
> daří a úspěšnou sezónu přeji. P.S
>
>
>

Zajímaly by mne vaše zkušenosti se stanovením optimálního začátku rozšiřování včelstva.
---------------------------------------------------------

V letošním roce (jak jsem už psal) jsem začal sledovat vývoj včelstev podle maximálních denních teplot. Na zkoušku jsem před kvetením jívy (25.3.) vložil jednu mezistěnu před plod a krycí (pylový plást) u silnějšího včelstva. Po týdnu jsem provedl kontrolu. Mezistěna byla do poloviny vytažena oboustranně po celé ploše rámku a proto jsem ji přeložil mezi plod. Po dalším týdnu jsem provedl kontrolu a mezistěna byla již zakladená. Mezistěnu jsem vkládal na začátku vzniku stavitelek (13. den po vylíhnutí včel). V současné době je již málo stavitelek. Naopak je nyní rozvoj krmiček. Proto jsem dal za plod a zadní krycí souš žemlové barvy. Předpokládám, že ji zaplodují. Další mezistěnu vložím podle počasí mezi 15. až 29.4., kdy začíná druhá etapa tvorby stavitelek. Podotýkám, že klasicky nasazuji medník a dávám první mezistěny v době květu třešní.
Kdo také sleduje rozvoj včelstev podle maximálních denních teplot? Jaké máte poznatky a jaké na základě nich provádíte opatření?

Rozšiřování je závislé od počtu teplých (plodových) dnů, snůšce nebo
podněcování, optimu váhy včelstva (vylíhlé a zavíčkované včely), na
prostoru (kolik je přepočet množství včel váhově na rámek, nástavek,
celkově úl). Při roztahu včelstva záleží také vzhledem k tepelné
pohodě a nebezpečí podražení včelstva a následným podchlazením, tj. na
způsobu rozřiřování (jak) sekání plodu je vhodné při minimálně při
vyhlídce vyšších teplot a zavíčkovaného plodu okolo 7 - 10 rámků eq.
39x24. Do té doby jedu podle tradiční dvouprostorové metody pro úl
Budečský. (ta stará dobrá velká Včelařská encyklopedie, která to zase
opsala od jinud a opisuje se to pravidelně ve Včelařství) S rozdílem
že plod skládám nad sebe do více nástavků. Vždy pracuji s rámky, s
celými nástavky nikoli, každý kdo vykládá a vypisuje vystavění celého
nástavku mezistěn opomene přidat, že převěsí alespoň krajní rámky
kvůli lepšímu obsazení, ještě lepší je přidat jeden zaplodovaný s
pylem. Vzniká více účinný "odsavač" a oddaluje se účiněji rojovka.

_gp_

9.4.10, Brook <v.brook/=/worldonline.cz>:
> Zajímaly by mne vaše zkušenosti se stanovením optimálního začátku
> rozšiřování včelstva. Podle čeho se řídíte? Podle datumu (kolem 20. dubna),
> podle zvýšené činnosti včel u posledního rámku, podle toho, že začínájí
> kvést třešně a magnolie atd. Díky za vaše rady a zkušenosti. Bydlím v nadm.
> výšce 337 m.
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Zdravím Josefe,
No, netvrdím, že by tím, že včely odeberou cukerný roztok musely hned kolabovat, ale jejich život jim to o něco jistě zkrátí. Píše se o tom v mnoha knihách. Doporučení je jasné, bez újmy včel, jen medocukrové těsto, medný roztok s vodou 1:1, nebo invert ze včelařského obchodu. Nyní si nevzpomenu na ty knihy a Autory, těch novodobých knih mám hodně. Navíc těchto způsobech dokrmování na zimu mluví i učitelé včelařství.

Také si myslím, že ten kdo nakrmil v podletí málo, musí nyní v předjaří řešit tento problém. Je to ale snadné. Včelám dám v podletí více zásob a pak v předjaří jsem v klidu. Zásob pro rozjezd mají dost. Zdraví P.S

Pavel Streit
No, netvrdím, že by tím, že včely odeberou cukerný roztok musely hned kolabovat, ale jejich život jim to o něco jistě zkrátí. Píše se o tom v mnoha knihách.
-------------------
No já mám doma knihu, od několika renomovaných autorů, kde důtazně varují před krmením z 3,5litrových sklenic, což se prý v poslední době začíná zkoušet. Že se včely sedřou a nevyzimují.
To že někdo někde něco napsal, neznamená že je to pravda.
To je stejné jako s vaší metodou. Neporovnával jste jí s jinou. A víte že je nejlepší.

DObré je vědět.
To se vezme dvacet včelstev tak a dvacet naopak a po pár letech se začne tušit.

Pro včelu je všechno práce, a že práce huntuje tělo je známo dlouhou dobu. Tak nějak si myslím, že vznikla ta tvrzení o zkracování života včel sacharozou. Kolik procent jí je v nektaru co teď včely nosí? 50%?
O tom, jak štěpení sacharozy zkracuje život včely bych si docela rád početl. Tedy jak to kdo zkoušel a k čemu došel.
Podle mě k tomu, co říkávala moje babička:"Všeho s Mírou!".
:-)
No a pokud někdo zkoušel jak dlouho vydrží včely hladovět a jak dlouho štěpit sacharozu, dovolím si odhadnout výsledek pokusu. Na cukru vydrží včely déle než o hladu.
:-)
Karel

To je to samé jako se zeptat podle čeho poznat nejvhodnější budoucí manželku. Prakticky univerzální a 100% odpověď neexistuje. Jenom při dělení nástavkových úlů je asi 5 základních skupin a u každé je to trochu jinak, a pak staré dvouprostorové úly atd atd. Prostě se to musí dostat do oka a moc nefilozofovat. Každopádně raději dřív než pozdě. Každopádně když včelky visí v podmetu, tak už je to pozdě a zahráváme si z rojením. Navíc při otevírání den a pozorování musíme lézt po kolenou a to by mě silně nebavilo. Nehrozí li již zimy, není chybou být o nástavek napřed, než být o nástavek pozadu. Univerzální návod ale není. Je to o tom dostat to do hlavy a do rukou a nevymýšlet si kraviny a složitosti. Pak to jde samo. Zdraví R. Stonjek

"každý kdo vykládá a vypisuje vystavění celého
nástavku mezistěn opomene přidat, že převěsí alespoň krajní rámky
kvůli lepšímu obsazení, ještě lepší je přidat jeden zaplodovaný s
pylem. Vzniká více účinný "odsavač" a oddaluje se účiněji rojovka."

Přeji dobrý den.U systému Dadant je možné přidat celý nízký nástavek mezistěn bez převěšování z plodiště z jednoduchého důvodu-prostě tam nejdou.Při stavu zazimovaného včelstva vysoký nástavek plus nízký nástavek se stane,že se plod nachází i v nízkém nástavku na několika rámcích,ale zdaleka ne u všech včelstev,takže často není co převěsit ani z toho nízkého,pokud je od začátku květu ovocných stromů tento nízký nástavek na vysokém,průměrně silná včelstva jej již zanášejí sladinou a potom je možné převěsit z prostředku dva nejvíce zanešené plásty do nástavku s mezistěnami jako krajní,ale není to nezbytně nutné(já sám to používám jen u slabších včelstev),při vložení mezi vysoký a nízký nástavek v době květu višní či třešní bývá bezezbytku vystavěný do 10 dnů(samozřejmě pokud není zima)bez nastartování"rojovky".

Nejvíce škodíme včelám rušením v období, kdy potřebují klid pro rozvoj. Na podložce lze sledovat postup čistění a zabíraní uliček včelami. Když se mne ptají jestli už nasazuji medníky odpovídám: „Nasadil jsem už vloni". Včely připravuji rok dopředu, a tak to učím i mladé. Co nejméně zásahů do včelstev jsem napsal článek do Včelařství 1/2004, ale od této doby jsme i v tomto problému pokročili. Obecně platí, že počet zásahů do včelstev souvisí s tím, jakým způsobem včelaříme, jaké máme technické vybavení a jaké úly.
B.V.

Zdravím Karle, v tom případě bych doporučil vyslechnout přednášky soudních znalců v oboru a učitelů včelařství přítele Vydru, Sedláčka, Blechu na téma krmení a chov včel. Tak jak jsem to popsal se to praktikuje u všech vyspělých moderních včelařů. Jen pro vaši info. p.Sedláček na svých stránkách popisuje, jak dlouho mu trvá přemést každý rok 100 včelstev jen na panenské dílo a na mezistěny. Odkázal mě na ně. Kdyby to nefungovalo, bylo neekonomické, nevčelařil by v tom profesionální včelař. Máte pravdu, dlouhodobě jsem ji neporovnával, ale udělali to za mě jiní velcí včelaři a s úspěchem. Protože ale každý je z jiného těsta a na diskusi by se to opět mohlo zvrtnout, nikdo z nás nedrážděme hada bosou nohou. Zdraví P.S

.... nikdo z nás nedrážděme hada bosou nohou. Zdraví P.S
--------------
No nevím jestli to včelařku Alenu podráždilo, ale chtšla vědět co má dělat, když včely jsou bez zásob a jí dochází vlastní med.
A vzhledem k nadmořské výšce snůška nejistá.

Ani 6 přednášek neprokáže, jestli krmení cukrem pro včely fatálně devastující. Víc jak snůška nektaru.
To se dá zjistit jen na přednášce, kde ti někdo referuje o nějakém pokusu, nebo svých zkušenostech.

Karel

P.S.
Kritický názor na přednášky mám od té doby co jsme se musel zůčastnit "dobrovolně - povinně" o tom, že blahobyt je na dosah ruky.
Informace vyslechnu a vyhodnocuji. Málokdy papouškuji.

Vanu jsem si pak natrel zevne i zevnitr jakousi
silikonovou barvou - vyrabi se cerna a stribrna,
je urcena na roury na komin a plotynky u kamen,
mam to tri roky, kotel nerezne, je to fajn.

Par fotek z parafinovani je na
http://vita.olsak.net/2008/Duben_2008/index.htm

Mam i silne (po ostravku 'hrube' :) kozene rukavice - myslivske
do zimy, tema se da ofritovany nastavek chytit primo z vany,
kdyz vlastni vahou vypluje nahoru. Je to trochu jisteji pocit,
nez manipulace pomoci zeleznych haku. Clovek se ale kolem toho
porad pohybuje s respektem, sto sedesat stupnu je sto sedesat stupnu...

Proti argument parafinovani je, ze 'zase strkame vcelam
pod nos ropu...', z tohoto titulu je pocitove lepsi nechat nastavky
bez osetreni, bez parafinu, bez nateru.

Pro argument = kastl vydrzi na venkovnim pocasi cca dvakrat az trikrat dyl,
drevo nenasava vlhkost a nekrouti se, v mem pripade prevazil.

Martin

Platí zákon optima. Když se včelám, co mají na jaře nedostatek zásob, cukr nedá, jejich rozvoj je podražen. Teoreticky v případě pro snůšku dlouhodobě nepříznivého počasí mohou i uhynout. Když se jim dá hodně cukru, opotřebují se jeho zpracováním, včelstvo může potom zkolabovat na nedostatek včel vzhledem k velkým plochám plodu.
Takže to má být spíše podněcování než krmení, kilo cukru na včelstvo a týden nebo 14 dní, a jeho cílem není dodat vlastní zásoby pro včelstvo, ale udržovat včely v na snůšku "nadrženém" stavu, kdy okamžitě, jak se zlepší počasí a v přírodě je nabídka, vyletí a využijí tak každou hodinu. To právě hladovějící včelstva nedělají, těm to trvá nějakou dobu, den, dva dny, než na nabídku sladiny v přírodě zareagují.

Dobrý den, chtěl bych si nechat vyrobit vařák na vosk. Známý mi půjčil klasický typ vařáku. Chci nechat vyrobit vařák s větší kapacitou v kterém budu tavit voští až po vyluhování v horké vodě. Jde mi o to, jestli to mám nechat vyrobit podle toho starého klasického, akorát ve větším měřítku, nebo jestli už jsou jiné vychytávky co se týče funkčnosti? A popřípadě, jestli máte nějaké fotky, či plány nikdy jsem s vařákem nepracoval. Díky Dalibor

Zajímalo by mě, jestli nevíte zda nějaká firma se zabývá výrobou vozíku s hydraulikou na plošiny na úly např. jako má pan Kolomý, chtěl bych někoho kdo to dělá komletně. Na internetu jsme nic nenašel. D.

Kolomému to tuším dělalo Vezeko. Ale není nic jednoduššího, než se zeptat J. Kolomého přímo. Anebo K. Kurtina - také používá vozík s ruční hydraulikou na zdvih palety.

JD

-----------------

Dalibor (78.102.42.39) --- 10. 4. 2010
Kočování
Zajímalo by mě, jestli nevíte zda nějaká firma se zabývá výrobou vozíku s hydraulikou na plošiny na úly např. jako má pan Kolomý, chtěl bych někoho kdo to dělá komletně. Na internetu jsme nic nenašel. D.

Vemte si tak 50 do kapsy a vyjeďte si do Velkého Meziříčí do Vezeka.
Jsou velmi ochotni. Měl jsem také zájem, ale rozmyslel jsem si to pro
tu jednoúčelovost.(nemám místo) Prošel jsem si ale halu a výrobu a
chlapi tam dělají opravdu na míru a podle přání.

_gp_

10.4.10, Dalibor <e-mail/=/nezadan>:
> Zajímalo by mě, jestli nevíte zda nějaká firma se zabývá výrobou vozíku s
> hydraulikou na plošiny na úly např. jako má pan Kolomý, chtěl bych někoho
> kdo to dělá komletně. Na internetu jsme nic nenašel. D.
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Dobrý den přeji.Doporučuji si nechat vyrobit pařák se šroubovým lisem a s vlastním topeništěm,výtěžnost z něho je velmi dobrá.Osobně jsem ho viděl u Kolomého,na Dole,v Liběchově.Dříve se u nás dal sehnat z pocínovaného materiálu,ale ten cín se po nějaké době porušil a vytěžený vosk dostával našedlou barvu,lepší materiál je nerez.
Pavel.

Zdravím Karle,
Jsou přednášky, které obírají o čas a jsou destruktivní a jsou přednášky, co ti dají mnoho. Uvedu příklad. Jedna přednáška P.Vydry mi dala tolik, co by mi nedalo ani 10 přednášek jednoho jiného učitele včelařství. To stejné je s učiteli Sedláčkem a Blechou. Ti chlapi už mají něco za sebou a za sebe mohu říci, že jsou dobří. Tak dlouho do mě přátelé Blecha a Vydra hučeli, že jsem nakonec zakoupil r.m 37/30 a budu mít druhou r.m na chalupě. Vyzkouším ji s mírou 39/24. 30 ková výška je pro včely pro zimování lepší, oba to tvrdí a tak to zkusím. Zatím jsem se nesetkal s jediným renomovaným včelařem, který praktikuje předjarní krmení cukerným roztokem. Navíc já si myslím, že pokud dám včelstvu 25 kilo zásob na zimu, nemusím nyní řešit v předjaří problém s nedostatkem zásob. Na včelách se šetřit nevyplácí. Zrovna nyní mi napsal jeden včelař se středním provozem včel to samé, co jsem kolegini Aleně napsal já. Medocukrové těsto, medný roztok s vodou v poměru 1:1 a nebo invert zakoupený v obchodech včelařských potřeb. Pokud kolegině Alena chce zakrmit cukerným roztokem, je to její rozhodnutí, já ale takový kaskadér nejsem. Sama pozná, zda ji zimní generace včel rychleji odejde, nebo ne. Taky kolikrát používám selský rozum pro chov včel, ale vyslechnu si i názory starších zkušených vlků.

Docela by mě na toto téma zajímal názor Přítele Josefa Křapky, A. Turčániho, G. Pazderky, B. Gruny.
Zdraví P.S

panove, nejsem v oboru až takovy borec tak bych chtel od vas radu kdy je podle vas lepší menit matku v kvetnu kdy budou k dostani nebo po nakrmeni v srpnu-zaři? díky za radu jiří

Pokúsim sa popísať môj spôsob 100%-nej výmeny M do včelstva, zdôrazňujem VÝMENY matky.
Aby sa dal spôsob plne aplikovať, je potrebné včeláriť v úľovej debničkovej zostave, k tomu oddeletiteľné dno a medzidno s letáčikom, plus pridávacia klietka (ja používam len klietku zhotovenú z obalu na cukríky Tic-tac) a CMC.

- je jedno kedy sa M pridáva, včely ju musia akceptovať
- nezáleží či je znáška alebo nie, či sú v úli staršie včely. Robím ho vtedy keď mám oplodnenú M!, či už vlastnú alebo kúpenú.
- vo včelstve musí byť prítomná M (trúdicové-trubčicové včelstvo sa musí riešiť inak)
- včelstvo musí lietať len cez hlavný letáč

Ponúkam len jeden spôsob priameho pridania M do včelstva, bez jeho špeciálnej príprave.

- do otvoru pridávacej klietke vložím tvrdé CMC tak na 4-6 hodín (do uzátvoru Tic-tac), na jej konci je vetracia sieť. a vložíme do nej MATKU.

- vyhliadnuté včelstvo rozoberiem a vyložím na kozlík, aby som mal dokonalý prehľad o plode.

- na miesto tradične umiestneného plodiska položíme debničku s kvalitnými plástami (bez akéhokoľvek plodu!) a zásobami (2-3 kg), ktorú uzavriem medzidnom s letáčikom (alebo ak sú na debničkách očká, tak stačí aj sololit)

- nad medzidno uložíme zbytok debničiek aj s M. za 48 hod. nové lietavky budú prinášať vodu a peľ.

- do debničky cez hlavný letáč sa vrátia všetky lietavky, čím sa vytvorí vhodný tím pre novú matku. Včely okamžite pocítia nedostatok materskej látky a začnú na stav reagovať hučaním a bezradným behaním po letáči.

- vtedy vložíme cez letáč do podmetu včelstva pridávaciu klietku s matkou, otvor s CMC ihneď otvoríme.

- včely sa vrhnú na vložené CMC a za 4-6 hodín ho včely vyjedia, čím uvoľnia M cestu medzi včely. Na druhý deň môžete včelstvo kontrolovať, M už bude klásť prvé vajíčka.

- je len na Vás kedy včelstvo spojíte známym spôsobom cez novinovú bariéru, jednoduchým odobratím medzidna.Včelstvá do určitého času môžu koexistovať aj v takomto zložení

-oveľa skôr pridáte týmto spôsobom matku do včelstva, ako som to ja tu napísal. možno, že som niečo vynechal alebo všetkému nerozumiete, preto sa pýtajte.

Princípom pridania M do včelstva, je vytvorenie stavu bez matky a tým bez materskej látky, ktorá je aj v plode, preto musí byť v debničke do ktorej pridávame M stav bez plodu. princíp nie je vo vôni ale chuti materskej látke. Včely v bezradnosti musia prijať pridanú matku, pud sebazáchovy je silnejší ako inštinkt nepriateľstva voči matke. Nestalo sa mi ani raz, aby M včely vymenili, prípadne pri kontrole na druhý deň zabili. Je zaujímať na letáči chovanie sa včiel v čase keď ju vyjedia, M pomedzi včely vojde do úľa bez povšimnutia včelami, skôr sa včely nahrnú do klietočky a olizujú materskú látku (ML) uľpenú na stenách klietky, ktorú tam zanechala väznená M.

Prepáčte, zabudol som sa identifikovať. Anton

Zdravím,
pokud Alenonení vlastní med, což je chyba včelaře, měli by brát cukr 1:1 ne koncentrovanější. Už jsem ho také v minulosti musel dát, teorie o rychlejším odchodu zimních včel je filozofie. V dané situaci pokud nebudou mít zásoby velmi rychle mohou padnout. Problémem je aplikace. Nejlepší výsledky jsem měl s rámkovými krmítky, pokud nejsou, je dobré alespoň dávat meší láhl¨ve na strop a uteplit je, roztok dát vlažný až teplý. Vzhledem k tomu, že by třešeň měla kvést cca za 14 dní viděl bych to tak na 1-2 kg cukru do rozkvětu třešní,p okud bude hezky už z třešní si pro sebe přinesou a máte vyhráno...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Alena <alena.stara/=/seznam.cz>
> Předmět: spot?eba zimn?ch z?sob
> Datum: 09.4.2010 13:58:28
> ----------------------------------------
> Má někdo podobné zkušenosti? Čím to je?
> Mám 17 včelstev v nadmořské výšce cca 530 m. Úly mám nástavkové, míry 39x24
> zateplené i nezateplené a nízkonástavkové 2/3 Langstrothy. Při nedávné
> prohlídce jsem zjistila, že v úlech 39x24 (zateplených i nezatelpených)
> mají včely zásob dostatek, ale v Langstrothech jsou téměř na suchu. Všechna
> včelstva mají zasíťované dno a dostaly stejné množství cukru. Toto zjištění
> platí pro kmenová včelstva i pro loňské oddělky, takže nemůže hrát roli
> síla včelstva. Každému hladovému včelstvu jsem do úlu napatlala cca 1 kg
> medu ze železných zásob, ale nevím, co dál. Vlastní med už nemám, cizí
> nechci použít. V přírodě zatím nic moc - začínají jívy. Budou brát cukerný
> roztok?
>
>
>

Problémem je aplikace. Nejlepší výsledky jsem měl s rámkovými krmítky, pokud nejsou, je dobré alespoň dávat meší láhl¨ve na strop a uteplit je, roztok dát vlažný až teplý.
-----------------
Nebo nalít roztok do souší. To hlavně u slabších včelstev.
Př.Zdeněk DUkát popsal kdysi ve Včelarskenoviny.cz jak na to použil misku na vývolávání fotografií.

No já to na souš leji pomalu z menší výšky, protože dávám roztok 1 ku 4 - tak mi nějaká kapka může uletět vedle, nezchudnu.
:-)

Karel

>Docela by mě na toto téma zajímal názor Přítele Josefa Křapky, A. Turčániho, G. Pazderky, B. Gruny. Zdraví P.S<
------------------------------------------------------------
Jarní podněcování je z hlediska dnešního pohledu na chov včelstev zbytečné. Je však poslední záchranou před smrtí hladem pokud je včelstvo se zásobami na štíru. Je to však také otázka používaného úlového systému a metodiky chovu. Nicméně z dnešního pohledu na otázku chovu je nutno včelstvu zabezpečit již v podletí dostatek zásob pro zimování a jarní rozvoj. Jak? I na to se názory různí. Zimování na medu, zimování na cukru, invertu ... Co se týče délky a výšky rámku, má každá rámková míra své výhody a nevýhody a souvisí i s pracností metodiky chovu. Včelám to je jedno, za předpokladu zachování včelí mezery. Ruce však více či méně bolí včelaře. A přijdou dnové, kdy .... Nevěříte ??
JK

díky takže je jedno kdy ji budu přidavat.a starou matku kdyš utratim hned ten den tam mužu dat novou matku v klícce?

díky takže je jedno kdy ji budu přidavat.a starou matku kdyš utratim hned ten den tam mužu dat novou matku v klícce?

Asi som to nenapísal jasne alebo ste to prehliadli.

Stará M bude predsa nad medzidnom (Md), na pridanie novej už nebude mať vplyv! Ďalej som napísal, že stará M preložená nad Md môže včelstvu ešte týždeň-dva pomôcť, ak by ste ju zlikvidoval, tak začne pre túto časť včelstva zbytočný stres a včely navyše začnú s náhradným chovom novej M, čo nie žiadúce.

Starú M odstránite až v čase, keď je dostatok plodu od novej M a vtedy po odobratí Md včelstvo integrujete cez list novín, ktoré nad plástovou uličkou prepichnete npr. hrubým klincom. Anton

Každému hladovému včelstvu jsem do úlu napatlala cca 1 kg medu ze železných zásob, ale nevím, co dál. Vlastní med už nemám, cizí nechci použít. V přírodě zatím nic moc - začínají jívy. Budou brát cukerný roztok? Alena

Vlastne ste urobili to najlepšie čo Ste urobiť mohla, ak bude dobré počasie meškať, tak si od včelára prikúpte med, nahrejte na 40°C a vlejte do buniek plástu a vložte ho ku včeliemu chumáču. To sa dá aj pri menej vhodnom počasí, vlastne im doplníte "kurivo" energiu, ktorú hneď využijú na zvýšenie teploty vo včelstve.

To isté, môžete urobiť i s cukrovým roztokom v pomere 1:1 a ten teplý 35°C pomocou hadičky opatrne naplniť do prázdneho plástu a vložiť ho ku chumáču včiel. Ešte teplý sacharózny roztok včely invertujú na ovocný a hroznový cukor. Včelám sa tým neskráti markantne život, ten tak či tak sa ich život prirodzene kráti a nové mladé včely ich nahradia. Spôsob som použil v praxi.

Je to lepšie riešenie, ako ich nechať hladovať a prípadne uhynúť. Na túto jeseň-podzim si dajte viac záležať a zimné zásoby včas doplňte na skutočných 15-16 kg, na čo potrebujete min-18-19 kg repného cukru, včely totiž aj pri spracúvaní zásob časť cukru "spotrebujú". Pri podávaní teplého roztoku je to asi 0,1 kg na 1 kg cukru, pri podávaní zásob so studenou vodou, je to až 0,25-0,3 kg z 1 kg cukru, každá práca niečo stojí, ani včely to nemôžu urobiť bez zadarmo. Práve preto sa veľa včelárov čuduje po zimnej prestávke keď nachádzajú vo včelstvách minimálne zásoby.

No,já myslím, že kromě vysloveně horských oblastí, až přestane současné vlhké a studené počasí, za pár dní už všude bude snůška v přírodě. Takže zbývá, aby včelky přežily těch pár dní.
Co se týká řepného cukru dávaného včelám, včely zpracovávají jakoukoliv získanou sladinu zhruba stejným způsobem. Stejně zpracují nektar přinesený z přírody jako přidaný cukr. Takže v obojím případě se opotřebují stejně. Nemá tedy cenu provádět kolem přikrmování na jaře nějaké složité tanečky. Jediný rozdíl je v tom, že z jarní přírody včely donesou menší množství sladiny, řekl bych tak denně desetiny kilogramů za asi 2 - 4 hodiny největšího tepla kolem poledne a po zbytek dne a noci potom sladinu zpracují a potom odpočívají. To je režim, na který jsou zvyklé a který umí nejúsporněji. Takže při krmení se hlavně musí dodržet podobný režim, dávat jim to po troškách. Ne zaplnit velkooblemové krmítko 5 litry roztoku jako jednu dávku na 14 dní. Já používám na krmení miskové krmítko - miska položená na rámcích a shora zateplená a zdá se, že toto krmítko, když použiji menší misky, se docela dobře hodí i na jarní podněcování.
Co se týká krmení na zimu, uváděné množství 8 - 15 kilo musí být v úlu při prohlídce někdy ke konci září a na začátku řijna. Dříve to nemá moc velký smysl, protože zásoby mohou do září hodně ubýt plodováním nebo loupením nebo naopak včely mohou přinést zásoby navíc právě z loupeže nebo i z nějaké podzimní snůšky. Od října se zásoby včel už mění minimálně.

"díky takže je jedno kdy ji budu přidavat.a starou matku kdyš utratim hned ten den tam mužu dat novou matku v klícce?"
Záleží na roční době a na stavu včelstva. Někdy stačí jen matku přidat, dokonce i naostro a včely ji přijmou. Někdy se musí poměrně složitě včelstvo odvykat vůni staré a navykat na vůni nové matky. Je třeba najít podrobný popis - postup spolehlivé metody, tam toto všechno musí být.....

Takže při krmení se hlavně musí dodržet podobný režim, dávat jim to po troškách. Ne zaplnit velkooblemové krmítko 5 litry roztoku jako jednu dávku na 14 dní.
------------------
A vzpoměl jsme si na jeden způsob, kterým jsme kdysi zkoušel význam jarního napájení - mě tam vadilo to částečné rušení včelstev a částečné narušení tepelné izolace těmi klasickým krmítky.

Vzal jsem malou PET láhev od dětské limonády - asi 1/4litru, provrtal víčko, strčil do něj plast.trubičku - asi průměr 8mm a na konec nacpal trochu molitanu. Když jsem to naplnil, tak to nevytékalo. A strčil do očka. Šikmo -shora asi 45st. Láhev jsme zavěsil do drátu tvaru U, konce připevnil k víku. Včely to poměrně pomalu odebíraly. V případě cukru bych to očko asi ucpal ještě molitanem, aby tam nelétaly cizí včely.
Celé by se to dalo zateplit ještě návlekem co používají topenáři na trubky. Tedy asi nějaká 80průměr. Ale myslím, že ten konec stačily trochu ohřívat.

Zatím mě to s těmi rámkovými krmítky vychází tak, že je to pro opravdu silná včelstva a nesmí být moc velká zima.
Ale já jsem v oblasti, kde teprve teď začne trochu přínos nektaru. Takže si letos takto hraji, chci začít co nejdřív s chovem matek, tak zkouším, jestli to včelstva popostrčí.
:-)

No a z těch v pokusu se po odchlípnutí folie line ta sladká a vlhká vůně jako když už jede snůška.

No uvidím.

Karel

http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=084&r=titulni_stranaa&idc=1366060

Dva popálení při požáru včelína


Dospívající chlapec a starší muž včera utrpěli popáleniny při požáru včelína v Hradci nad Moravicí.

Policie zjišťuje, zda šlo o pokus o sebevraždu.


------------------
No nevím, sebevražda - poněkud divná verze.

Ale pár sklenic medu jsem letos vyměnil za hasičáky "po záruce" ale natlakované a snad už letos budu mít na každém stanovišti jeden. Je to můj každoročnš opakovaný závazek.
:-)

Karel

Já tedy hlavně zbytečně, pokud nemusim, do včel nelezu. Maximálně koukám
okénkem či na česno.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Vorja" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 09, 2010 10:14 PM
Subject: Re: Stanovení optimálního začátku roziřování včelstva


Zajímaly by mne vaše zkušenosti se stanovením optimálního začátku
rozšiřování včelstva.
---------------------------------------------------------

V letošním roce (jak jsem už psal) jsem začal sledovat vývoj včelstev podle
maximálních denních teplot. Na zkoušku jsem před kvetením jívy (25.3.)
vložil jednu mezistěnu před plod a krycí (pylový plást) u silnějšího
včelstva. Po týdnu jsem provedl kontrolu. Mezistěna byla do poloviny
vytažena oboustranně po celé ploše rámku a proto jsem ji přeložil mezi
plod. Po dalším týdnu jsem provedl kontrolu a mezistěna byla již zakladená.
Mezistěnu jsem vkládal na začátku vzniku stavitelek (13. den po vylíhnutí
včel). V současné době je již málo stavitelek. Naopak je nyní rozvoj
krmiček. Proto jsem dal za plod a zadní krycí souš žemlové barvy.
Předpokládám, že ji zaplodují. Další mezistěnu vložím podle počasí mezi 15.
až 29.4., kdy začíná druhá etapa tvorby stavitelek. Podotýkám, že klasicky
nasazuji medník a dávám první mezistěny v době květu třešní.
Kdo také sleduje rozvoj včelstev podle maximálních denních teplot? Jaké
máte poznatky a jaké na základě nich provádíte opatření?

Přísun sladiny do včelstva vždy rozvine v porovnání s lidskými
hodnotami "ekonomicko-sociální inflaci". Tz, že se musí vědět, co se
vlastně děje a proč se tak má dít. Podněcování je potřebné pro některé
samoprodukty ve včelařství jako chov matek, mateří kašička, oddělky.
Když opomenu špatné a amatérské přístupy jak se podněcovat určitě
nemá, jako často propagované podkládání medných zásob před očekávanou
silnější snůškou, krmení místo podněcování, nevhodný poměr, atp, tak
podněcování lze provádět několika velmi známými způsoby.(vznik
rojovky, opotřebení létavek)

"Mednými zásobami
Dodáním podněcovacího sirupu
Těsty, pyly, náhražky pylů, atp"

Proč podněcovat a proč nepodněcovat? Nepodněcuje se většinou v pořádku
zazimované včelstvo. Doplňování částečně vyloupeného včelstva znamená
chybu v šíření špatných genů potomstva matky a vůbec mne takového
včelstva není líto jestli uhyne. Pokud zachraňovat, tak záložními
mednými plásty.

Včelař, který neumí podněcovat nebo zacházet se sirupy a soušemi by
neměli raději vůbec včelařit, tvoří takto často ohniska loupícího
vzruchu na stanovišti a tak se v souvislostech může dále snadno šířit
parazitózy, viry, bakteriózy, ... .

"Podněcováním není vystavení sladiny v exterieru. Podněcování není
vystavení souší kolem úlů. Tomu se říká a je to, prasárna včelaře."

Podněcovat sirupem na jaře jen proto, že mám záměr dělat oddělky,
kašičku, matky. Jinak když neumí včelař včelařit a musí každé jaro
dodávat zásoby, nepatří takovým včelařům ani včely, ani cukr do ruk.


_gp_






.............
10.4.10, Pavel Streit <streit.p/=/email.cz>:

> Docela by mě na toto téma zajímal názor Přítele Josefa Křapky, A.
> Turčániho, G. Pazderky, B. Gruny.
> Zdraví P.S
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

diky ale stejne ten vaš zpusob nejak nechapu naco davat mezi dna to nemam.

"A vzpoměl jsme si na jeden způsob, kterým jsme kdysi zkoušel význam jarního napájení - mě tam vadilo to částečné rušení včelstev a částečné narušení tepelné izolace těmi klasickým krmítky.

Vzal jsem malou PET láhev od dětské limonády - asi 1/4litru, provrtal víčko, strčil do něj plast.trubičku - asi průměr 8mm a na konec nacpal trochu molitanu. Když jsem to naplnil, tak to nevytékalo. A strčil do očka. Šikmo -shora asi 45st. Láhev jsme zavěsil do drátu tvaru U, konce připevnil k víku. Včely to poměrně pomalu odebíraly. V případě cukru bych to očko asi ucpal ještě molitanem, aby tam nelétaly cizí včely.
Celé by se to dalo zateplit ještě návlekem co používají topenáři na trubky. Tedy asi nějaká 80průměr. Ale myslím, že ten konec stačily trochu ohřívat. "

No, uteplené krmítko, co jsem vyvinul pro pozdní krmení včelstev na podzim se taky docela dobře hodí na jarní podněcování včelstev. Můžu použít jakoukoliv plochou misku pod květináč nebo i jinou plochou misku dostatečně pevnou, aby vydržela tlak filcových či podobných uteplivek, od objemu 0,3-0,5 litru po velké 2 - 3 litrové misky. Malé mističky se hodí i nad slabá včelstva, protože objem malé mističky hned nad plodem i slabé včelstva na jaře s malým množstvím plodu dokáže udržet v teple. Napájení vodou jsem ale nezkoušel a ani to zatím nemám v úmyslu.

Je to prosté rozdělení včelstev. Se starou matkou se vyrobí oddělek s veškerým! plodem - ten je třeba někam uklidit! a to je jedna z možností. Nemusíte ho dávat na včelstvo, můžete jej dát kamkoliv mimo včelstvo. Jen metoda popsaná panem Turčánym je praktická.
Do včelstva bez plodu přidáte matku na jistotu. Až se nová matka pořádně rozklade, můžete po vychycení staré matky včelstva spojit.
Může se stát, že včelstvo s novou matkou zakládá matečníky, je třeba je vylamovat, až dospěje plod, přestanou.

Někdy stačí jen matku přidat, dokonce i naostro a včely ji přijmou. Někdy se musí poměrně složitě včelstvo odvykat vůni staré a navykat na vůni nové matky.

Pán Polášek vy Ste nečítali môj príspevok, ako pridať bezproblémove M do včelstva a to bez akýchkoľvek podmienok. Škoda. Práve ja vylučujem z technologického postupu pri pridaní M vôňu, môj spôsob pridania práve spočíva na princípe "chuti" a vtedy včely nie je potrebné navykať na nejakú "vôňu". ten kto si túto teóriu ozrejmí a príjme, prestane mať problémy s pridávaním M do včelstva. Ja viem, že ten čo túto zásadu prijímal celý čas včelárenia, tak rozmýšľať v iných dimenziách už nedokáže a to je chyba.

diky ale stejne ten vaš zpusob nejak nechapu naco davat mezi dna to nemam. Jirka Z

Pán kolega, v tom je záruka bezproblémového 100%-ného prijatia M. Medzidnom oddelíme na krátky čas debničku s včelami s novou M od časti, v ktorej je včelí plod a stará matka. Vyrobiť jednoduchý rám s letáčikom podbitý sololitom nie až taký problém. Myslím si, že skôr bude u Vás problém slovenčina, neporozumeli ste význam niektorých slov.

Možno by bolo prijateľnejšie komunikovať cez súkromné správy na www.vcely.sk (na úvodnej strane portálu v pravo)

Může se stát, že včelstvo s novou matkou zakládá matečníky, je třeba je vylamovat, až dospěje plod, přestanou. Pavel

Už som ich pridal stovky, nikdy sa nestalo, aby v časti kde je nová M robili včely náhradný chov a v prvom komentári som zdôraznil, že som nezaznamenal ani tichú výmenu matky, pretože včely sú postavené do roly svojej záchrany, inú šancu nemajú, ak chcú prežiť.

Áno máte pravdu, zbytok včelstva môžete oddeliť aj mimo materského včelstva, ale oddeliť včelstvo na dve časti Md je rutinnejší spôsob (nepotrebujete podstavec, druhé dno a ani strechu) a následné spojenie je istejšie a rýchle. V druhom prípade je to metóda tvorby nového včelstva praktická a jednoduchá, ja radšej používam spôsob "in situ"

Dobrý den přátelé.Mám nové úly které jsem si sám vyrobyl!!Naschledanou.

pozor jsou mezidna to je třebas kus sololitu mezi nástavky. ne mezi 2 dna


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirkaZ <nasij/=/seznam.cz>
> Předmět: matka
> Datum: 11.4.2010 10:14:21
> ----------------------------------------
> diky ale stejne ten vaš zpusob nejak nechapu naco davat mezi dna to nemam.
>
>
>

Zkuste www.vrbovna.cz

a.turčáni (94.229.32.130) --- 11. 4. 2010
Re: matka (43142)
Pán kolega, v tom je záruka bezproblémového 100%-ného prijatia M. Medzidnom oddelíme na krátky čas debničku s včelami s novou M od časti, v ktorej je včelí plod a stará matka.

Antone, ten Váš způsob je velmi zajímavý, děkuji za inspiraci!
Klidné dny. Jiří

Děkuji Vám i všem ostatním za cenné rady. V pátek dostaly placku medocukrového těsta, další jim případně dodám. A snad se brzy oteplí a něco pořádného vykvete.
Jen bych chtěla dodat, že v srpnu dostaly 20 kg - všechny. V 39x24 není jediný problém. Langstrothy zkouším, chtěla bych je z mnoha důvodů (hlavně nižší hmotnost a možnost s nimi sama manipulovat), ale vyšší spotřeba mne zaskočila. Pořád mi nejde do hlavy, proč v tenkostěnných 39kách zásoby mají a tenkostěnných Langstrothech ne.

Děkuji Vám i všem ostatním za cenné rady. V pátek dostaly placku medocukrového těsta, další jim případně dodám. A snad se brzy oteplí a něco pořádného vykvete.
Jen bych chtěla dodat, že v srpnu dostaly 20 kg - všechny. V 39x24 není jediný problém. Langstrothy zkouším, chtěla bych je z mnoha důvodů (hlavně nižší hmotnost a možnost s nimi sama manipulovat), ale vyšší spotřeba mne zaskočila. Pořád mi nejde do hlavy, proč v tenkostěnných 39kách zásoby mají a tenkostěnných Langstrothech ne.

Langstrotem to nebude.Mám 3/4 langy a od 2-12srpna dostali 12kg.Po 15 září ještě 3kg.Koncem října přestaly plodovat.Zimovaly na 2-3 nástavcích a každé včelstvo si uložilo zásoby jak chtělo.27.3 měli všechny mezi 8-10kg zásob.Jen jedno včelstvo se roztrhlo a 1/3 zůstala ve spodním nástavku a uhynula i když byla obklopena zásobami.Ostatní přešly i s matkou nahoru k dalším zásobám a přežilo.Nasadil jsem je na další včelstvo.Dnes při kontrole má zavíčkované dva matečníky na tichou výměnu a další dva nezavíčkované.Zajímavé je,že předloni dostaly 18kg a tři včelstva měla co dělat aby vydržela,ostatní zásob měla na přežití do jara.

Zdravím Aleno, super s tou plackou. Jinak pokud chcete nižší rámkovou Adamcovu míru, než je 39/24, doporučuji r.m 39/17 a 39/15, tyto míry zajisté s celými N unesete. Já se chystám vyzkoušet i r.m 39/17, nyní jsem statný mladý udatník, ale to nebude navěky, takže i zde je cesta. Jinak od včerejška mám kromě r.m 39/24 i r.m 37/30 (čechoslovák)
Zakoupil jsem 5 kusů 3 roky nových úlů se sítovaným podmetem. V N ale nejsou větrací očka, ty ale dořeším. Tak dlouho mě na 30kovou šířku př.učitelé včelařství Vydra a Blecha ukecávali, až tedy do toho jdu. Ale NN jsou pro mě pro budoucnost jistě to nejlepší. Už kvůli tomu, že jsou lehčí a s věkem sil ubývá. Zdraví P.S

Letošní vyšší spotřebu zásob (600n.m.) mohu potvrdit. Testuji tam matky F1. Vámi uvedené množství zásob na zimu by mělo být dostatečné. Loňský rok byla silná melecitózní snůška a ne všechny včelstva se s ní vyrovnala stejně. Některá včelstva zůstala po ní slabá, pak to dohánějí pozdním plodováním a tím vyšší spotřebou zásob. Mohou to být i vlivy genetické. V délce a výšce rámků bych problém neviděl. Stejně budete včelařit v těch úlech, které jsou Vám sympatičtější. Včelsta s kvalitními matkami by měla i v těchto podmínkách vydržet zimu s menší spotřebou zásob.

Zdravím vás p.Václavík,

"Včelstva s kvalitními matkami by měla i v těchto podmínkách vydržet zimu s menší spotřebou zásob"

Na kvalitu matky se ale nedá spolehnout. Já mám též matky F1 z prošlechtěného chovu a mohu vám sdělit, že kdybych svým matkám dal pouze 20 kg zásob, zřejmě by to nedopadlo dobře. Dávám jim tedy 25 kilo zásob a mám jistotu, že mi zimu a nestálé předjarní počasí ustojí. Včelař by se podle mého názoru měl naučit dát včelám na zimu krmení více a nešetřit, potom by nemusel řešit takové věci, jako je nouzové krmení v předjaří a riziko hladovění včel. Myslím si, že včely včelaři podávají takové výkony, že včelař utrží za sezónu dostatek prostředků za prodej medu, že je jeho povinností svým včelkám dát více, než je minimum zásob, tím jim tak poděkovat za vykonanou práci. Pokud ovšem danému včelaři prostředky z prodeje medu a práce včel neslouží jen k jeho obohacení, napřilepšenou vnoučatům, či na mariáš do hospody a pivo. Pak se nemůže nikdo divit, že včelky hladovějí. To ale určitě není případ př. kolegyně Aleny.Zdraví P.S

Dnes při kontrole má zavíčkované dva matečníky na tichou výměnu a další dva nezavíčkované. Z.B.

Myslím si, že ide o omyl z vašej strany (i keď všetko je možné), pretože jar nie je pre tichú výmenu M (TV) vhodná a vyskytuje sa zásadne v čase po všeobecnom rozmnožovaní-rojení (v 7-8 mesiaci). TV vždy začína novým chovom trúdov už v čase asi 10 dní pred (24 dní vývoj trúda a 10 dní na to aby bol trúd rujný) pred položením prvého vajíčka do materskej kolísky-kolébky (upravená materská miska do podoby džbánu). Nová matka sa liahne na 16 deň a rujnou sa stáva o 6_8 dní. Všetko do seba zapadá

Na jar ak včelstvo začne ošetrovať MB, vždy ide o rojenie včelstva, no v tomto čase skôr môže ísť skôr o náhradný chov po náhodnej strate matky. Preto navrhujem znovu kontrolu včelstva na prítomnosť plodu - hlavne vajíčok a mladých larvičiek.

Souhlasím s Vámi,p.Streit. Měl jsem jen u F1 připsat "matky z prošlechtěných chovů tzv. spíše do druhé snůšky". Ty mají nišší spotřebu zásob, a je-li příznivý rok, využijí i snůšku první, pokud se tam nějaká vyskytuje. Na matky se spolehnout dá, ale nic není stoprocentní a ve včelařství zvlášť.

Ahoj, nevíte o nějaké přehledné tabulce, nebo textu, kde by byl znázorněn výnos medu a pylu na hektar podle určitých rostlin?
Díky.

. Spotřeba zásob je závislá na množství včel a čím silnější včelstvo, tím je větší spotřeba např. rušením. Snadněji vytvoří potřebnou teplotu pro plodování, a mají rychlejší rozvoj s menší spotřebou.
V první řadě snižovat pracnost včelám a na druhé straně je teprve včelař, který má zrovna problémy se zvedáním.To je ale naopak snadno řešitelné a včelař nese zodpovědnost. Rušení včel zásahy nebo ptáky, počasí a další faktory mají vliv na spotřebu. Včelstva rozšiřujeme bez zásahů shora dolů. Na obrázku z dnešního dne, mají ještě dost prostoru ve druhém spodním nástavku. Možná do vytáčení, záleží na počasí, nebudu muset zasahovat. http://leteckaposta.cz/143573037
Někteří včelaři potřebují na stejné množství medu ještě více jak 2× tolik rámků, úlů či nástavků včetně práce.Potom nezvládají obměnu rámků.
Je zajímavé sledovat a porovnávat na videu menší matky s velkými. Malé jsou pohyblivější po rámcích a rychlejší při krmení a kladení. Sbírám zkušenosti.
B.V.

Anton, dobrá metoda.
Jen přemýšlím, protože odchovávám matky v plemenáčích, zda by tam dolů šly dát rovnou dva, tři plásty s plodem a novou matkou. Máte s tím nějaké zkušenosti?
Díky.

Karel

"Děkuji Vám i všem ostatním za cenné rady. V pátek dostaly placku medocukrového těsta, další jim případně dodám. A snad se brzy oteplí a něco pořádného vykvete.
Jen bych chtěla dodat, že v srpnu dostaly 20 kg - všechny. V 39x24 není jediný problém. Langstrothy zkouším, chtěla bych je z mnoha důvodů (hlavně nižší hmotnost a možnost s nimi sama manipulovat), ale vyšší spotřeba mne zaskočila. Pořád mi nejde do hlavy, proč v tenkostěnných 39kách zásoby mají a tenkostěnných Langstrothech ne."
---------------------------------
---Langstrothy zkouším---
také je zkouším, docela hodně cukru včelky spotřebovaly na stavbu nového díla (přesypal jsem je na mezidtěny) a další spotřeba navíc nastala díky novým matkám, které usilovně plodovaly. Možná by to mohlo být příčinou nedostatku zásob ve Vašich Langstrothech.
Těší mě, že se Vám podařilo nedostatek zásob nějak vyřešit.

www.vrbovna.cz až na podzim, už mají vybíleno

Přeji všem dobrý den.V mých Dadantech není taková spotřeba cukru,dávám jim "jen"12 kg.Není to z důvodu,že bych na včelkách chtěl"šetřit,abych měl na pivo apod",ale proto že větší dávky cukru už jsou zbytečné,včelky v pohodě přečkají zimu a na jaře obyčejně řeším,co se zbylými zásobami,aby se mi nedostaly do jarního medu.Protože-

Během celého roku nevytáčím z plodiště z vysokých rámků,vyjímečně odtáčím jen v případě silných nárazových snůšek,kdy včely zanášejí sladinou naprosto vše,med se nachází i v můstcích mezi nástavky,dokonce i pokud tam jsou matečníky,tak i v nerovnostech na jejich povrchu.Kdybych to neudělal,matka by neměla kam klást a včely by se buď později vyrojily nebo zeslábly.Jinak je pro mě plodiště tabu.

Veškeré mezistěny nechávám stavět jen,když je snůška,ne v době krmení.

Rovněž i výměny matek provádím pokud možno raději dříve,aby pozdě přidávané matky silně neplodovaly až do pozdního podzimu.Vyjímku tvoří jen.pokud potřebuji vyzkoušet dcery od nové inseminované matky.

Úly mám tenkostěné,ale na druhou stranu je fakt,že včelařím v teplejší poloze na podřipsku.Jako v každém podnikání i chov včel je potřeba provozovat racionálně,abych na svém koníčku a vedlejším povolání neprodělával,proto i toho cukru včelám dávám jen přesně tolik,kolik potřebují,úhyn hladem už dlouho nepamatuji,ani jarní krmení nebo podněcování neprovádím,zatím nebylo třeba.
Pavel.

Díky za střízlivý příspěvek, který tu již dlouho chyběl. Takto včelaří 90% včelařů, co znám. Jen tady to vyzní jako extrém či menšinový názor.

Já tedy hlavně zbytečně, pokud nemusím, do včel nelezu. Maximálně koukám
okénkem či na česno.
Pavel
----------------------------------------------------------
Ano,do včelstev by se mělo chodit co nejméně a pokud je to nutné tak v pravý čas. Na česno se ale nemůžu koukat každý den. Proto ta má snaha o upřesnění zásahů pomoci výpočtu podle maximálních denních teplot.Podle výpočtů to nepůjde však automaticky. Bude nutno přihlédnout k počasí a snůšce. V současné době (periody rozvoje) je maximum krmiček a minimum stavitelek. Mělo by se rozšířit o prázdné plásty, nebo vystavěné mezistěny. Je však chladno, prší, není snůška a matka nebude klást. Je nevhodné včely vyrušovat. Je to na druhé straně situace, kdy se může vytvořit zárodek rojové nálady pro květen. Vyzkouším také před rozkvětem ovocných stromů nasadit medník podle Rašovské metody (viz. http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/ - poslední uvedené schéma).

Ano, stručně a jasně popisujete to, co dělám také a s námi většina včelařů, jak píše př. Holub.
Zkoušení nových úlů s jinou rámkovou mírou je ale něco úplně jiného. Metod přechodu je hodně, a ne vždy mají včely v novém úle vše postaveno do července. Zrovna tak je to s matkou. Pokud ji chcete koupit, musíte si počkat, až bude. Loni se v květnu ochladilo na několik týdnů a některým chovatelům to pěkně zanotalo plány.
Nechci tvrdit, že je to zdroj problémů se zásobami v nových úlech paní Aleny, ale pokud na Langy přecházela v loňském roce, je to pravděpodobná možnost.

Dobrý den pane Krátký. Včelaříte v úlech Dadant. Udělal jsem si dadanty 39x30 a 39x17.Zajímalo by mě jestli podáváte včelám na jaře vodu. Děkuji.

No, já jsem loni krmil od cca poloviny srpna. Do konce září asi 6 - 8 kilo a do zimy, v říjnu a listopadu asi 4 další kila. Ke konci září měly včelky tak 10 - 15 kilo, rozdíl donesly za srpen a září z přírody.....
Jedněm včelám jsem nechal přepracovat starý med. To dělaly do začátku října. Z starého medu jim na začátku října zbylo tak 2 kila v zaplodovaných plástech plus jim byly přidány zpracované zásoby z ostatních včelstvech asi 6 kilo na 4 plástech 39x24 plus byly ještě dokrmeny do zimy dalšími 6 kily. A ty měly na jaře určitý nedostatek zásob, jen asi 4 - 5 kilo.....

"Dobrý den pane Krátký. Včelaříte v úlech Dadant. Udělal jsem si dadanty 39x30 a 39x17.Zajímalo by mě jestli podáváte včelám na jaře vodu. Děkuji"

Vodu na jaře nepodávám,všechna stanoviště mám vždy v dosahu přírodního zdroje(potok,vodní nádrž),vodu dávám jen zakočovaným včelstvům v mezisnůškových mezerách a kde není vodní zdroj v dosahu.
S pozdravem Pavel.

"Zkoušení nových úlů s jinou rámkovou mírou je ale něco úplně jiného. Metod přechodu je hodně, a ne vždy mají včely v novém úle vše postaveno do července. Zrovna tak je to s matkou. Pokud ji chcete koupit, musíte si počkat, až bude. Loni se v květnu ochladilo na několik týdnů a některým chovatelům to pěkně zanotalo plány"

Mé zkušenosti s přechodem z 39x24 na Dadanty 44,8x28,5 jsou staré už cca 6 let,ale převádění jsem prováděl tak,že jsem jednoduše vzal jen horní loučky s rámku Dadantovy míry a plodištní rámky 39x24 na ně přidrátoval a postupně je během sezony prokládal mezistěnami Dadantu.Když už byla většina mezistěn vystavěna a zakladena,tak jsem rámky 39x24 převěsil nad mřížku do normálního nástavku původních úlů,které byly jen mírně upravené,aby to šlo zkombinovat k sobě.Překládaní u mě trvalo 2 roky,protože ještě následující rok jsem neměl dostatek díla do nízkých medníkových nástavků,tak jsem ještě použil do medníků 39x24.Přesýpání na mezistěny se mi zdálo jako příliš radikální.
Máte pravdu,že loňská chovná sezona nebyla ideální,nicméně začátek byl poměrně slibný.Sám provádím výměnu matky většinou zralým matečníkem,které se dají získat jednodušeji,než oplozenou výběrovou matku,nevýhodou je jen osobní odběr na stanovený čas,protože matečníky se nedají zasílat poštou.Pokud se některý matečník nepovede,tak mám pro jistotu rezervu v několika oplodňáčcích.Vím,že každý matky nechová,ale včasné objednávky zajistí i relativně včasné dodávky a pro chovatele matek není takový problém matečníky"udělat",s oplozenými matkami je podstatně víc práce.Další nevýhoda matek vylíhlých a spářených na místě je ta,že se nám ta matka spáří s trubci jednak našimi a jednak s trubci okolních chovatelů,takže geneticky je matka z matečníku z některého chovu hodnotná jen zpoloviny.
S pozdravem Pavel.