Včelařská konference

Dobrý den,neví někdo zde na diskusi o včelaři z okolí Děčínska co nabízí oddělky?Chěl bych začít včelařit a bohužel inzeráty jsou hlavně z moravy a to je přeci jen pro mě z ruky.Děkuji

Podívej se na aukro.Zrovna je tam k mání nerezový medomet od logaru.
Zdravím Zdeněk
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <chodil.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Sh?n?m ve - v?ely, medomet, ...
> Datum: 04.4.2010 16:55:25
> ----------------------------------------
> A jaký medomet si myslel Libore? Je třeba někde na internetu vyfocený?
>
>
>

A jaký medomet si myslel Libore? Je třeba někde na internetu vyfocený?

" Sám také těm co se ptají na radu jak je to se starými úly a jejich odkupu, čí prodeji říkám, že mají tak akorát cenu toho obalu na včelstvo. To hlavně pro jejich nevhodnost pro moderní včelaření"

Jsou staré úly a staré úly. Pokud začínající včelaři budou vědět, že když za několik let v případě neúspěchu s včelami prodají použité úly a zařízení hladce za třeba polovinu pořizovací ceny, bez problémů sáhnou do peněženky a zaplatí 20 tisíc i víc.
Pokud se bude strašit přenosem moru, což je možné jen u lajdáka nakupujícícho, který zakoupené zamořené úly nevyčistí a tím že použité úly jsou všechny staré a nevhodné pro dnešní včelaření, spousta lidí si nákup nových věcí rozmyslí. Raději půjde vedle k vdově po včelaři a skoupí za pár stovek jeho staré úly a věci.....

Na nástavcích kromě rámkové míry, izolace stěny, dosedacích ploch a snadnosti úchopu nástavků už nijak zvlášť nic dalšího vymyslet a změnit nejde. Pokud tyto věci vyhovují, je nástavek 100 let starého úlu stejně dobrý jako nástavek dnešního nového úlu. Dno a strůpek jako odnímatelné věci se dodělají nebo upraví.
Jiné jsou akorát v určité míře včely a hlavně používaná technologie včelaření, ne tyto úly.

Aha, tenhle neznám, tzn. můj předešlý příspěvek se ho netýkal. Tenhle podle obrázků alespoň vypadá jakože možná i použitelně.....
-------------------------------------------------------------
Pavel napsal:
Medomet myslím třeba tady ten: http://www.vcelarskyobchod.cz/index.php?main_page=product_info&cPath=65&products_id=193

"Tak díky spíše za teoretické rady. Čekal jsem nějaké nabídky, ale nevadí. "
Jedině že bych prodal nějaký zadovák.......Spíš ale ne, nabídka byla učiněna spíš ze srandy.
Časem se budu zbavovat jednoho ze dvou systémů mých nástavkových úlů, ale nyní ještě ne....
Ono zas ten trh s použitými úly a včelařskými věcmi není tak velký, aby na něm byly dobré nabídky vždy, když si člověk usmyslí nakupovat. Je třeba hledat po inzerátech všemožně na webech a ptát se a mít trpělivost.....
Budou to taky asi sezónní záležitosti, podle ročních období a podle míry úhynů na varoa....jen nevím jestli je víc nabídek teď na jaře - včelky nepřežijí zimu a nový oddělek už tam včelař nechce dávat nebo v podletí - včelař nakrmí tolik včelstev, kolik plánuje a zbytku ulů se zbaví.

>>>>Zdravím Pavle,
ano máte pravdu, že se široko daleko uhnízdil mor včelího plodu. U nás v
okolí snad není a kupovat si staré úly by asi nebylo to pravé, tam je právě
to riziko moru vždy (majitel o tom ani nemusí vědět), s tím s Vámi
souhlasím.<<<<<<
K tomuto odstavci. bych dodal - Poslední výzkumy moru ve světě uvádějí, že přenosy starýmí úly a zařízeními jsou téměř zanedbatelné. Normální včelstva se jim dokáží ubránit Jako hlavní zdroj nákazy označují zalétávání trubců a příliš staré dílo nad 4 roky věku a jeho rotaci ve včelstvech.
Sám také těm co se ptají na radu jak je to se starými úly a jejich odkupu, čí prodeji říkám, že mají tak akorát cenu toho obalu na včelstvo. To hlavně pro jejich nevhodnost pro moderní včelaření.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <chodil.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Sh?n?m ve - v?ely, medomet, ...
> Datum: 04.4.2010 09:58:58
> ----------------------------------------
> Zdravím Pavle,
> ano máte pravdu, že se široko daleko uhnízdil mor včelího plodu. U nás v
> okolí snad není a kupovat si staré úly by asi nebylo to pravé, tam je právě
> to riziko moru vždy (majitel o tom ani nemusí vědět), s tím s Vámi
> souhlasím.
> Chci včelařit na rámkové míře v úlu typu Langstroth + mám k dispozici 3 úly
> na r. m. 39x24. Úly a rámky jsem si nechal vyrobit u místního stolaře podle
> předlohy úlu od místního včelaře. Ale co jsem pak četl, tak chci zkusit
> včelařit i na Langstroth. Ale sestava Langstroth za 1000 Kč? Kde?
> Nejlevnější jsem našel za 1700 Kč.
> Máte pravdu, ty úly co jsem viděl po včelařích na internetu? no děs a oni
> za to chtěli ještě peníze. Na druhou stranu, medomet bych bral. Trochu bych
> to opálil, natřel a pak si myslím, že není problém. Vždyť nový medomet na 4
> rámky stojí 10 000 Kč, a co mě nejvíc štve, že na něho nelze uplatnit
> dotaci. A s dotací mám za stejnou cenu elektrický. No asi si ho nějakou tu
> chvíli budu půjčovat od místního včelaře.
> ?Dnes jsou včely velice ceněný a žádaný artikl a bude ještě hůře.? To je
> snad dobře? Právě proto chci začít včelařit, protože dnes je i velice
> žádaný med. Ale pro začátek je to určitě nejen dřina, ale i obrovský
> náklad.
> 5. -ti rámkový oddělek jsem si vyhlídl u Kolomého za 1200 Kč od června.
> Říkal jsem si, že si oddělky vezmu od nějakého profi včelaře, protože ten
> určitě dbá na mírnost, nerojivost, malou rozbíhavost, čistící pud,
> výnosnost a prostě bude mít včely určitě více přešlechtěné, ale neříkám, že
> se u hobby včelařů nemůžou najít ideální včelstva, ale zatím jsem viděl jen
> mírné včely s malý výnosem, včely štípačky a výnos taky nic moc. Ale pokud
> máte včelstva v pořádku, tak proč ne, no mám ještě asi dva měsíce na
> rozmýšlení, tak špekuluju nad vším.
>
>
>

Tak díky spíše za teoretické rady. Čekal jsem nějaké nabídky, ale nevadí.
Mor přímo u nás nebyl (a snad ani nebude), ale ohniska se v našem okrese neustále rozšiřovali.
Medomet myslím třeba tady ten: http://www.vcelarskyobchod.cz/index.php?main_page=product_info&cPath=65&products_id=193 Jen pro příklad. Fůra peněz za nic.
Až jsem viděl Vaše fotky www.ocistnakura.borec.cz, tak jsem si vzpomněl na tu Vaši progresivní metodu, kterou jste popsal ve včelařství. No rád si to počtu. Nevím, z čeho jste vycházel vy, ale mě osobně se více líbí Rašovská metoda. http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/ No ale třeba ještě změním názor, až si to přečtu.

Stačí akrylátová fasádní barva s pomocí které můžeš nalepit třeba i perlinku /sklotkaninu/, ta ti ale stejně moc proti datlovitým nepomůže. Zevnitř používám propolisovou tinkturu, která přece jenom trochu zmírní občasné vykusování včelami
Dobrých nápadů není nikdy dost. Podělte se o své zkušenosti.
Ať se daří!
Honza.

Máte někdo zkušenosti s vyřízením žádosti o převoz kočovného vozu? Kde jsou možná úskalí a podobně. Předem moc děkuji za jakoukoliv odpověď

Zdravím Pavle, jestli myslíš "ten novej nerezovej medomet za 10000,-" co myslím já, tak na ten jsem se tuhle chtěl jet podívat k jednomu prodejci, předem jsem mu volal jestli je skladem.....odpověď byla asi následující: "Máme ho skladem, ale jetli Vám můžu doporučit, nekupujte si ho. Mám ho tady jako příklad, jak medomet nemá vypadat...." A
bylo vyřešeno. (Patřím k těk, kteří si dají poradit) (Ale třeba se bavíme každý o jiném medometu....)
Jinak ještě k těm cenám - ano, obyč funkční medomet za 25000,-, to je cenová sprostota řekl bych a může mi tu kdokoliv vyprávět o letech vývoje. Já problém medometu nakonec vyřešil nákupem staršího třírámkového ne moc rezatého, na kterém bude muset proběhnout pár hygienických úprav a problém nového medometu jsem tím posunul o rok o dva pryč. Ale nerez medomet nakonec stejně bude muset přijít.
Ať se daří, Libor.
------------------------------------------------------------
Pavel napsal:
Vždyť nový medomet na 4 rámky stojí 10 000 Kč...

"ano máte pravdu, že se široko daleko uhnízdil mor včelího plodu."
Jestli máte kolem mor, je vysoká pravděpodobnost likvidace úlů. Já bych to tedy viděl,, když už ne nákup levných použitých ulů, tak spíš na výrobu nových úlu z co nejlevnějšího materiálu, palet a podobně. Nákup nových komerčních úlů za komerční cenu spíš ne.

Zdravím vás, no vidíte, u vás bych byl velice opatrný s nákupem včelstev od jiného včelaře. r.m 39/24 potřebujete pro včelstvo minimálně 4 tyto N. Tuším, že snad ve Včelařství jsem viděl dané lanstrothové úly. Já jsem měl též Lanstrothy a dal jsem je pryč. Neříkám ale, že jsou špatné, jen mi nesedli. Máte 3 úly Adamcovi míry. Kupte jseště dva Lanstroty a proveďte posouzení obou typů, potom se objektivně rozhodněte. Víte, ty staré medomety, těch se včelaří zbavují až tehdy, pokud již jsou k ničemu, ani se netočí. Proto se většinou už nenabízejí. Veteš si domů ze zásady nebereme. Víte o tom, že spory moru nedokážete ani důkladný opálením zlikvidovat? Drží se v úlech a na nářadí až 50 let. Jen pro vaši inspiraci: mé web stránky
www.ocistnakura.borec.cz

Abyste věděl, co se dá za pár let vybudovat. Určitě tam najdete inspiraci. Máte tam i na mě kontakty. Zdraví P.S

Já bych začátek včelaření výhradně jenom s novými úly a vybavením tak jednoznačně neviděl. Určitě existují včelaři, co před 3 - 5 lety nakoupili nové úly a ostatní nové vybavení a teď zjistili, že včelaření není to pravé ořechové. A chtějí se toho vybavení zbavit, případně by ještě z toho rádi dostali nazpět i nějaké peníze. Určitě existují i včelaři, co se po celý život vzdělávali a sledovali novinky a co před nějakými 10 lety při třeba odchodu na důchod získali víc času na včely a tak přidělali nové úly podle tehdejších nejnovějších poznatků. A nyní už na to třeba nestačí a naopak zbavují se přebytečného počtu úlů. Nevidím důvod, proč jako začátečník nevyužít nějaké takové nabídky koupi použitých úlů.
Akorát je třeba se vyhýbat nabídkám, kde včelař ve 20 - 40 letech začal včelařit s nějakými tehdejšími úly a nyní má třeba 70 nebo víc let a stále včelaři v těch stejných úlech, jenom patřičně více vyspravovaných.... nebo někdo našel staré úly v nepoužívané stodole, to je spíš pro sběratele než začátečníka......
Mor plodu je problém, ale ne neřešitelný. Pokud se úly koupí od kolegy včelaře ze stejné ZO nebo ještě někde ze sousední ZO, je místní nákazová situace dobře známá a pokud kolem mor nebyl po desetiletí, není třeba dělat vůbec nic. Pokud blíž než řekněme 10 kilometrů někde mor byl nebo bylo ochranné pásmo nebo pokud jsou úly nakoupené odněkud z daleka, je velice vhodné úly co nejpečlivěji očistit zevnitř i zvenku, oškrábané zbytky spálit, úl znova natřít. Úly ke konci životosti s prasklinami, s odchlípenými prkénky, kde je propolis a vosk hluboce zalezlý do různých štěrbin, kde se nedá vyškrábat, raději nebrat. Použité plásty, pokud úl nebyl kupován i se včelstvem, raději rovnou zlikvidovat, vosk vyvařit, dřevo rámků desinfikovat v troubě nebo plásty rovnou nechat původnímu majiteli....a začít s novými mezistěnami a rámky.
Kovové pomůcky, případně i s dřevěnými držadly, není problém desinfikovat v troubě při 150 - 200 st C, ostatní raději pořídit nové. Kromě medometu, to je dost velká investice.
Co se týká počtu včelstev, pro začátečníka je nejlepší počet mít od začátku 4 včelstva. Není moc velký rozdíl, jestli oddělky budou od kolegy v ZO, nějakého zkušeného včelaře za třeba dvě stovky za kus nebo od nějakého komerčnícho chovatele za 800 za kus. Jedno, dvě včelstva má začátečník k rozebírání a učení včelaření, ty med obvykle nedonesou, mají spoustu práce s přežitím včelařových zásahů, zbývající dvě by měla být ponechána spíš v klidu, aby mohla i začátečníkovi donést nějaký med, aby z toho hned od začátku něco bylo. 4 včelstva přitom na čas na ošetřování nejsou příliš náročná. Pokud zkušební včelstva učení včelaře nepřežijí, jsou ty zbývající dvě jako záložní a jako poskytovatelé materiálu pro vytvoření oddělků a tak rozšíření počtu včelstev na původní úroveň.

Zdravím Pavle,
ano máte pravdu, že se široko daleko uhnízdil mor včelího plodu. U nás v okolí snad není a kupovat si staré úly by asi nebylo to pravé, tam je právě to riziko moru vždy (majitel o tom ani nemusí vědět), s tím s Vámi souhlasím.
Chci včelařit na rámkové míře v úlu typu Langstroth + mám k dispozici 3 úly na r. m. 39x24. Úly a rámky jsem si nechal vyrobit u místního stolaře podle předlohy úlu od místního včelaře. Ale co jsem pak četl, tak chci zkusit včelařit i na Langstroth. Ale sestava Langstroth za 1000 Kč? Kde? Nejlevnější jsem našel za 1700 Kč.
Máte pravdu, ty úly co jsem viděl po včelařích na internetu… no děs a oni za to chtěli ještě peníze. Na druhou stranu, medomet bych bral. Trochu bych to opálil, natřel a pak si myslím, že není problém. Vždyť nový medomet na 4 rámky stojí 10 000 Kč, a co mě nejvíc štve, že na něho nelze uplatnit dotaci. A s dotací mám za stejnou cenu elektrický. No asi si ho nějakou tu chvíli budu půjčovat od místního včelaře.
„Dnes jsou včely velice ceněný a žádaný artikl a bude ještě hůře.“ To je snad dobře? Právě proto chci začít včelařit, protože dnes je i velice žádaný med. Ale pro začátek je to určitě nejen dřina, ale i obrovský náklad.
5. -ti rámkový oddělek jsem si vyhlídl u Kolomého za 1200 Kč od června. Říkal jsem si, že si oddělky vezmu od nějakého profi včelaře, protože ten určitě dbá na mírnost, nerojivost, malou rozbíhavost, čistící pud, výnosnost a prostě bude mít včely určitě více přešlechtěné, ale neříkám, že se u hobby včelařů nemůžou najít ideální včelstva, ale zatím jsem viděl jen mírné včely s malý výnosem, včely štípačky a výnos taky nic moc. Ale pokud máte včelstva v pořádku, tak proč ne, no mám ještě asi dva měsíce na rozmýšlení, tak špekuluju nad vším.

Ještě musím dodat, že bez rozpoznávání by nefungovala dokonale
robotika. Představte si, že se tak určuje počet, kvalita výrobků přímo
na lince, vyhodocuje se proces nebo finální stav. Je opravdu jedno
jestli jde o písmena, hlavu člověka, včelí úl, otisk palce, nebo pizzu
či svar. Hold technologii.

_gp_



2010/4/4 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>:
> Systém rozpoznávání ale není jen o znacích. Je to dnes běžně
> vyskytující SW pro speciální zakázky typu jak např. vyhledávání v
> záznamech bezpečnostních kamer, vyhledávání google např. v pdf
> nepoužívá textovou vrstvu, ale má vlastní metody převodu rozpoznávání
> nejen textů. Porovnávání jako takové je obrovská lidská nauka o
> vědění. Rozpoznávání slouží hlavně k pozorování a hodnocení objektů a
> osob např přes satelity a tp. Kdyby šlo jen o text ... ;-)
>
> Asi před rokem jsem se o toto zajímal a v rámci jakýchsi volných
> licencí lze přes SW prakticky definovat cokoli k rozpoznávání.
>
> _gp_
>
> 2010/4/4 Luká Matela <e-mail/=/nezadan>:
>> GP: Pokud by někdo dělal automatizovaný úlový systém, nevím
>> GP: jak by mohl být řešen program vizuálního porovnávání pro
>> GP: hodnocení jinak, než přes skleněnou stěnu a OCR ze stran,
>> GP: posléze vyhodnocení a nějaká akce s rutinou nebo závěrem.
>>
>> "OCR neboli optické rozpoznávání znaků (z anglického Optical Character
>> Recognition) je metoda, která pomocí scanneru umožňuje digitalizaci
>> tištěných textů" - wikipedia
>>
>> Nějak mi uníká souvislost se včelkama v proskleném úle...
>>
>
>
>
> --
>  ___
>  / __| _  _
> | (_ || || |
>  \___|\___/
>  ____
> |  _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> |  _ /\__/_|
> |_|
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

"Ide to s účinnosťou 90%. RaPo, ked si prejdeš svoje príspevky na téma "vrby", tak najdeš medzi svojimi bla bla bla príspevkami v dobe 19. ÷ 25. 1 2008 aj príspevok č.26901 /21.1.2008, kde sa hovorí, ako zakoreňovať rakytu / jívu"

Myslíte toto?
> Na to je už dávno postup. Řízky, asi 20 cm dlouhé klacky se zapíchnou do
> záhonu, aby vyčuhovaly tak 2 cm. Záhon se zalévá a pleje od plevelu. Za rok
> vyrostou šlahouny 0,4 až 1,20 m vysoké, ty se potom v zimě sází na trvalá
> stanoviště. Rovnou to nejde, protože tak malé řízky jsou při přímém vysázení
> zahlušeny plevelem.
> U dobře zakořeňujícícch vrb se mohou řezat tyče, které se zapíchnou na
> trvalé stanoviště tak, aby čouhaly tak asi metr. Pokud není příliš suchý
> rok, tak potom vyrostou. Tak jsem množil do pobřežních bažin místní klony
> samčích vrb a v minulosti se takovým způsobem zalesňovaly topolovými řízky
> nevyužívané vlhčí loučky. Pak je u vrb ještě možnost, že se prakticky
> nesekané vícemetrové pruty a větve z keřových porostů prostě zaryjí nebo na
> ležato zahážou 5 - 15 cm vrstvou zeminy, tak se občas dříve dělaly břehové
> porosty vrb u potoků a větších říček, kde měly bránit erozi břehů, tam se ty
> větve ještě mechanicky přitloukaly do toho břehu nebo se takhle i osazovaly
> ty vlhčí louky nebo mokřiny. Přirozeně všechny tyto způsoby potřebují aspoň
> prvních půl roku dostatek vláhy, jinak rostlinky zaschnou. Relativně dost
> kritická je taky doba, kdy se ty řízky a větve řežou, u vrby a asi obecně u
> všech snadno zakořeňujících dřevin je nejlepší doba těsně před začátkem
> rašení, to je nyní, u vrby je pak kratší období během plného rašení a květu,
> kdy vrbové řízky nekoření téměř vůbec, v létě a na podzim koření proti
> nejvýhodnější době méně nebo taky někdy vůbec. Souvisí to s chemismem uvnitř
> rostliny, kterým rostlina ovládá růst pupenů a kořenů.
> Hůže zakoňujicí vrby a tenčí větévky se mohou dát prostě do vody jako do
> vázy, obvykle s rozvojem listů začnou rašit i kořeny, pak se musí ty větévky
> opatrně zasadit do nějakého většíhi květináče a po nějakém měsíci v něm
> rostoucí přesadit do záhonů.
> Jinak obecně čím tenčí a mladší větévky, tím ochotněji raší, ale čím
> silnější klacky, tím obsahují více živin a stihnou z nich vyrůst delší
> výhony s listy, než začne rostlinka čerpat kořeny živiny z půdy. U vrby je
> proto vhodné používat klacky od půl cm síly výše a stačí obvykle zapíchání
> do vlhké půdy, u jiných dřevin, co koření podstatně hůře se musí třeba
> používat zelené výhonky plus třeba případně stimulátor, aby vůbec
> zakořenily, a je to spíše laboratorní věc než záhon v přírodě, třeba množení
> některých jabloní.
>
> R. Polášek

Na to jsem se právě ptal, jestli někdo nemá zkušenosti právě s tém rozmnožováním velice špatně kořenících vrb jív, kde je asi nutné rozmnožovat přes ty zelené řízky a stimulátorem.

Systém rozpoznávání ale není jen o znacích. Je to dnes běžně
vyskytující SW pro speciální zakázky typu jak např. vyhledávání v
záznamech bezpečnostních kamer, vyhledávání google např. v pdf
nepoužívá textovou vrstvu, ale má vlastní metody převodu rozpoznávání
nejen textů. Porovnávání jako takové je obrovská lidská nauka o
vědění. Rozpoznávání slouží hlavně k pozorování a hodnocení objektů a
osob např přes satelity a tp. Kdyby šlo jen o text ... ;-)

Asi před rokem jsem se o toto zajímal a v rámci jakýchsi volných
licencí lze přes SW prakticky definovat cokoli k rozpoznávání.

_gp_

2010/4/4 Luká Matela <e-mail/=/nezadan>:
> GP: Pokud by někdo dělal automatizovaný úlový systém, nevím
> GP: jak by mohl být řešen program vizuálního porovnávání pro
> GP: hodnocení jinak, než přes skleněnou stěnu a OCR ze stran,
> GP: posléze vyhodnocení a nějaká akce s rutinou nebo závěrem.
>
> "OCR neboli optické rozpoznávání znaků (z anglického Optical Character
> Recognition) je metoda, která pomocí scanneru umožňuje digitalizaci
> tištěných textů" - wikipedia
>
> Nějak mi uníká souvislost se včelkama v proskleném úle...
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Mám dotaz čím natřít polystyrenové úly zevnitř a čím zvenku?

GP: Pokud by někdo dělal automatizovaný úlový systém, nevím
GP: jak by mohl být řešen program vizuálního porovnávání pro
GP: hodnocení jinak, než přes skleněnou stěnu a OCR ze stran,
GP: posléze vyhodnocení a nějaká akce s rutinou nebo závěrem.

"OCR neboli optické rozpoznávání znaků (z anglického Optical Character Recognition) je metoda, která pomocí scanneru umožňuje digitalizaci tištěných textů" - wikipedia

Nějak mi uníká souvislost se včelkama v proskleném úle...

O skleněných pozorovacích úlech jsem se učil t.č. ze včelařské
historie. Je to několik tisíc let stará věc. Pokud by někdo dělal
automatizovaný úlový systém, nevím jak by mohl být řešen program
vizuálního porovnávání pro hodnocení jinak, než přes skleněnou stěnu a
OCR ze stran, posléze vyhodnocení a nějaká akce s rutinou nebo
závěrem. Ono mít znalosti a mít znalosti nebývá to samé. Zavrhovat
něco a čekat na výsledky je pěkné jak Kača na čertovi. Stále více mne
to vrtá hlavou a myslím, že i teplotní a vlhkostní rozdíly v období od
začátku včelařského roku do včelařského jara jsou samozřejmě odlišné u
skla.

Bohužel nic mne zatím neodradilo od toho, že včela je teplomilná a
reaguje na teplo dost intenzivně a proto když chci chovat včely pro
užitek a ne vědu jak Aristoteles, znamená to hlavně počítat s možností
snadné a bezpečné manipulace pro každého. Ve vojenském výprodeji jsem
viděl z aut plexiskla. Možná by to bylo to pravé ořechové. Jde to
řezat a tvarovat a dokonce i jaksi lepit. Nebyl by to také vhodný
materiál? (Sklad Hroby)
_gp_


2010/4/3 Vasilisa <vasilisa.pr/=/centrum.sk>:
> "Sklenení maniaci".
>
> V Pčelovodstve ( Rusko ) číslo 5/1999 bol uverejnený článok Technológia
> ošetrovania včelstiev v 21 storočí. To samé sa nachádza ( v Ruštine ) na
> tejto webovej stránke:
> http://www.beekeeping.orc.ru/NetMag/iNewTech/int003.htm
> Článok bol preložený v Odborných včelárskych prekladoch. Naštudovali ste si
> to? Na výsledky a výnosy som zvedavý ak ich uverejnite.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Nezoufej situace není tak hrozná, místo kaštánků sežraných klíněnkou
je nyní nová krásná alej líp. Břízy byly přestárlé. Za kopcem sjezd na
Úvaly začínají pučet už 2 rokem politicky zasázený ptáčnice pro věčně
hladové kolaře, keře toho moc nedají a jestli z těch 710 stromů by byť
jen jeden zabil člověka, hůř dítě, kvůli přestárlosti, tak raději ať
shoří a obnovit je. Doufám, že mezi Lednicí a Vaticemi ty torza také
zmizí. Nic příjemného řešit po větru průjezd když takové sucháří začne
padat. Mezi Apollem a Lednicí to samé, Apollo je už z jedné strany
hráze vyčištěné.

_gp_



2010/3/30 Zdenek <e-mail/=/nezadan>:
> VALTICE. Téměř třicet milionů korun získala radnice ve Valticích z
> evropských fondů na to, aby město bylo zelenější. Dohromady má vysadit na
> dvacet tisíc stromů a křovin. Jenže obyvatelé města s projektem moc
> spokojeni nejsou. Víc než zahradníci se sazenicemi jsou totiž zatím ve
> městě vidět dřevorubci smotorovou pilou.
>
> "Když začali kácet stromy na Břeclavské ulici, nemohl jsem věřit vlastním
> očím. Zmizelo snad úplně všechno. Valtice jsou holé," zlobí se Jiří Sup,
> který se do svého rodného města nedávno po několika letech vrátil.
>
> Pokácených stromů: 710 kusů. Odstraněných keřů 2 347 metrů čtverečních.
> Kolik zelený projekt stojí: Dotace z EU 26,2 milionů Kč.
> dnesni mfdnes
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Zdravím Pavle.
Píšete, že jste z Olomouckého kraje od Přerova. Zrovinka co alespoň vím, to je oblast, kde se vykytuje masivní MVP. Nevím na jaké r.m chcete včelařit, ale výrobci nových sestav úlů, ( podmet, dva nástavky, krmítko a víko mají za nějakých 1400 kč. Což pro první sezónu bohatě stačí, než si z oddělku vypěstujete včelstvo na dva N. Další rok si zakoupíte pro jedno včelstvo další 2-3 N, to je dalších 1000 korun. To se dá zvládnout. Je ovšem lepší začít nejméně se dvěma až třemi oddělky z důvodu možné stráty matek po zimě a posuzování jednotlivých vyzimovaných oddělků. Pokud byste chtěl včelařit v systému lanstroth, sestavy stojí zhruba od 1000 kč. Brát od někoho staré úly, to by vás mohlo přijít draho. Pokud jsou staré, mohou v nich být i spory nemocí, vy si své včelky dovezete do své ZO ve starých úlech, nedejbože tam propukne nemoc a ostatní včelaři vás jako začátečníka ukamenují. Pro vás jako začátečníka se hodí nejlépe oddělky, ze kterých si vypěstujete pěkná včelstva. Se sílou oddělků ve včelstva budou růst i vaše první zkušenosti. Vychováte si silné včelstvo od miminka. Pokud byste si zakoupil kmenová včelstva a neměl žádné zkušenosti, nebudete vědět, jak postupovat. Jak včelstvo ošetřovat, jak tlumit rojovou náladu, dělat protirojová opatření. Většina starých typů úlů nemá zasíťovaná dna, odnímatelná dna, zábranu na prostavování podmetu, větrací očka v nástavkách...Přidělal byste si s tím jen problémy. Dnes jsou včely velice ceněný a žádaný artikl a bude ještě hůře. Navíc rozdíl mezi darovanými a zakoupenými úly je ten, že v tom druhém případě to má i výchovný moment, jinak si toho i vážíte. Tak je to i se včelstvy. I já, když jsem před pár lety začínal, jsem musel dát něco ze svého. Přesněji všechno a až loni jsem si požádal o první dotace na nové další úly. Staré včelařské pomůcky se také nepředávají po cizím včelaři, hrozí i zde přenos nemocí. Nejsou drahé. Potřebujete pro začátek, rozpěrák, kuřák, vidličku kuklu, včelařský smetáček. Je to levné a vše vás to bude stát dohromady max. 1000 korun. Kupovat staré věci se nevyplácí, ikdyž jsou levné. Máte aspoň jistotu, že na tom nejsou spory nemocí. Pokud chcete mít jen pár včelstev, postačí vám i ruční medomet na 3 rámky. Také nové jsou levné. Použité medomety bych nebral, opět se na nich mohou usadit spory nemocí. Navíc starý medomet jednou použijete a už vám nemusí fungovat. Takto jsem si zakoupil 2 a letěli ven. Nové vybavení je lepší, záruka dlouhé trvanlivosti a bezproblémovosti. Dnes se myslím prodávají oddělky za 1500 kč. Jsem ochoten vám s oddělky za solidní cenu vypomoci pod jednou podmínkou. Osadíte je do nových úlů. Tak popřemýšlejte. P.S

Nejpolihlivější je jívu set. Pokud chceme její klony Nejlepší je ji naroubovat na prut vrby košíkařské a ten pak zasadit přímo na místo De to až na 2m délky a získáte tak příkladně u převislé jívy vysoký kmen.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vrba na ja?e.
> Datum: 03.4.2010 18:12:42
> ----------------------------------------
> Ide to s účinnosťou 90%. RaPo, ked si prejdeš svoje príspevky na téma
> "vrby", tak najdeš medzi svojimi bla bla bla príspevkami v dobe 19. ÷ 25. 1
> 2008 aj príspevok č.26901 /21.1.2008, kde sa hovorí, ako zakoreňovať rakytu
> / jívu.Pri takomm množstve bla bla bla príspevkov sa asi ťažko pamätá,čo už
> napísané bolo. Takýmto spôsobom je možné zakoreňovať aj "záhradnícke"
> šľachtené rakyty.
>
>
>

Ide to s účinnosťou 90%. RaPo, ked si prejdeš svoje príspevky na téma "vrby", tak najdeš medzi svojimi bla bla bla príspevkami v dobe 19. ÷ 25. 1 2008 aj príspevok č.26901 /21.1.2008, kde sa hovorí, ako zakoreňovať rakytu / jívu.Pri takomm množstve bla bla bla príspevkov sa asi ťažko pamätá,čo už napísané bolo. Takýmto spôsobom je možné zakoreňovať aj "záhradnícke" šľachtené rakyty.

Zdravím všechny včelaře,
chci začít včelařit, a proto sháním veškeré včelařské vybavení i včely (jen pokud jsou mírné a přešlechtěné - dobré všechny ostatní vlastnosti).
Jsem z Olomouckého kraje, okres Přerov, ale pokud bude nabídka dobrá, tak jsem schopný zajet i někam dál.
Pokud třeba víte o nějakém včelaři, který už končí, nebo třeba daruje medomet, nebo jiné zařízení, tak mi prosím napište.


___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___

Proč píšu inzerci tady? Protože si myslím, že všichni včelaři neinzerují a mají nepotřebný materiál doma. A všichni nechodí na internet, takže pokud víte o nějakém solidním včelaři, který daruje, nebo za levno prodá včely, medomet, atd., tak budu rád.
Chci začít včelařit ještě letos (teoreticky už se na to připravuji hodně dlouho) a od profi včelařů si můžu koupit oddělek až v červnu, který mi ale nedá žádný med. Proto bych byl rád za včely (jen mírné - s dobrými vlastnostmi) hned z jara, abych mohl využít kvetení ovoc. stromů, řepky - prostě abych z toho měl i trochu medu.
V časopise Včelařství pořád čtu, kolik dostávají včelaři dotace (třeba na medomety). Já na medomet za 20 000 Kč (s dotací za 10 000 Kč) opravdu nemám. Stávající včelaři ale čerpají dotace na medomety, a co děláte s těma starýma? Nějaký by se mi hodil.
Tak díky za nabídky a ještě upozorňuji, že včely převezmu jen po kontrole na mor a pomůcky taky jenom, jestli se v blízkosti nevyskytuje, nebo nevyskytoval mor včelího plodu - asi chápete...

Vojtěch - V době jak krachovaly sklárny kvůli dluhům na spotřebované energii, měnili jsme okna.

Ty skla byly česká? Nebylo to krachování vytvořeno uměle, aby to mohl někdo koupit lacino, pak to zavřít, doslova a do písmene srovnat se zemí, aby nebyl sám ohrožen touto produkcí? A neni to jenom sklo! Hlavně, že stát při šíleném státním dluhu ve výši téměř dvě biliardy kupuje gripeny, obrněnce,kterým upadávají kola, zve si nevhodné státní hosty s těžkými ekonomickými následky a nám vykládá, že žijeme na dluh!!
JPJ

Scháním buď odřezky,né menší než 42x45 cm,síly 8-12 mm.Nebo i celé desky.Prý někde vH.K. na Pouchově je nějaká firma.Nemáte někdo typ.Díky

Kde bych sehnal Styrodur.Díky

"On to nikdo nepotřebuje Na řez kočiček se množí jiné druhy od jívy téměř nerozeznatelné.
Pro sadovnické účely je to podobné"
Zní to logicky. No, nějak to vyřeším.

On to nikdo nepotřebuje Na řez kočiček se množí jiné druhy od jívy téměř nerozeznatelné.
Pro sadovnické účely je to podobné.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vrba na ja?e.
> Datum: 03.4.2010 12:26:31
> ----------------------------------------
> "Ona je vrba a vrba Některé koření dobře jíva téměř vůbec"
> A šla by vrba jíva, jejíž řízky běžně nekoření, hromadně zakořenit třeba
> přes zelené řízky v květnu ošetřené stimulátorem? Máte někdo aspoň
> představu, jestli by to šlo?
> Mám úmysl osázet určitou plochu, nyní zarostlou hlavně kopřivami, trním a
> různými plevelnými dřevinami sazenicemi na produkci biomasy, ale je to na
> osamělém schovaném místě a běžně používané topoly a vrby na biomasu mají
> lesní zvěři hodně chutnat , takže musí být kvalitně oploceny, vrba jíva,
> pokud jsem si všiml, zvěři nechutná.
>
>
>

"Ona je vrba a vrba Některé koření dobře jíva téměř vůbec"
A šla by vrba jíva, jejíž řízky běžně nekoření, hromadně zakořenit třeba přes zelené řízky v květnu ošetřené stimulátorem? Máte někdo aspoň představu, jestli by to šlo?
Mám úmysl osázet určitou plochu, nyní zarostlou hlavně kopřivami, trním a různými plevelnými dřevinami sazenicemi na produkci biomasy, ale je to na osamělém schovaném místě a běžně používané topoly a vrby na biomasu mají lesní zvěři hodně chutnat , takže musí být kvalitně oploceny, vrba jíva, pokud jsem si všiml, zvěři nechutná.

Ona je vrba a vrba Některé koření dobře jíva téměř vůbec u některých se sází metrové a větší pruty a jsou také vrby které zakořeňují ve stáří 2 až pětiletého dřeva nejlépe. Je známých 500 druhů a za včelařsky významné se jich považuje asi 20. Z toho 5 druhů ani nepoznáte od jívy. Tak jsou si podobné.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Vrba na ja?e.
> Datum: 03.4.2010 11:00:52
> ----------------------------------------
> Před dvěma týdny(půlka března),kdy již byly vrby plně rozvinuté
> ve fázi
> "kočiček" jsem jen tak ze zajímavosti nařezal několik řízků a
> ihned zasadil
> šest do kvalitní půdy a hodně zalil.Dnes ráno jsem se byl podívat
> a u všech
> roubů z horního očka raší mladé výhonky,což je zřejmě předpoklad,že
> se
> všechny ujmuly.Jsem zvědavý,jak to dopadne,protože vždy rouby také
> řežu v
> zimních měsícíc v době vegetačního klidu.Byl zde vysloven názor,že
> v této
> pozdní době vytváření roubů je jejich ujmutí téměř nulové.No uvidím.
> S pozdrsvem P.Z.
>
> LIdičky zlatý!
> Vrba je plevel plevelovatý,takže žádný problém.
> Rostou samy.
>
>
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "Petr" <e-mail/=/nezadan>
> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Re: Vrba na ja?e.
> Datum: 30.3.2010 - 10:49:34
>
> > Před dvěma týdny(půlka března),kdy již byly
> > vrby plně rozvinuté ve fázi
> > "kočiček" jsem jen tak ze zajímavosti nařezal několik
> > řízků a ihned zasadil
> > šest do kvalitní půdy a hodně zalil.Dnes ráno
> > jsem se byl podívat a u všech
> > roubů z horního očka raší mladé výhonky,což
> > je zřejmě předpoklad,že se
> > všechny ujmuly.Jsem zvědavý,jak to dopadne,protože
> > vždy rouby také řežu v
> > zimních měsícíc v době vegetačního klidu.Byl
> > zde vysloven názor,že v této
> > pozdní době vytváření roubů je jejich ujmutí
> > téměř nulové.No uvidím.
> > S pozdrsvem P.Z.
>
>
>
>

Před dvěma týdny(půlka března),kdy již byly vrby plně rozvinuté
ve fázi
"kočiček" jsem jen tak ze zajímavosti nařezal několik řízků a
ihned zasadil
šest do kvalitní půdy a hodně zalil.Dnes ráno jsem se byl podívat
a u všech
roubů z horního očka raší mladé výhonky,což je zřejmě předpoklad,že
se
všechny ujmuly.Jsem zvědavý,jak to dopadne,protože vždy rouby také
řežu v
zimních měsícíc v době vegetačního klidu.Byl zde vysloven názor,že
v této
pozdní době vytváření roubů je jejich ujmutí téměř nulové.No uvidím.
S pozdrsvem P.Z.

LIdičky zlatý!
Vrba je plevel plevelovatý,takže žádný problém.
Rostou samy.




----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Petr" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Vrba na ja?e.
Datum: 30.3.2010 - 10:49:34

> Před dvěma týdny(půlka března),kdy již byly
> vrby plně rozvinuté ve fázi
> "kočiček" jsem jen tak ze zajímavosti nařezal několik
> řízků a ihned zasadil
> šest do kvalitní půdy a hodně zalil.Dnes ráno
> jsem se byl podívat a u všech
> roubů z horního očka raší mladé výhonky,což
> je zřejmě předpoklad,že se
> všechny ujmuly.Jsem zvědavý,jak to dopadne,protože
> vždy rouby také řežu v
> zimních měsícíc v době vegetačního klidu.Byl
> zde vysloven názor,že v této
> pozdní době vytváření roubů je jejich ujmutí
> téměř nulové.No uvidím.
> S pozdrsvem P.Z.

„Sklenení maniaci“.

V Pčelovodstve ( Rusko ) číslo 5/1999 bol uverejnený článok Technológia ošetrovania včelstiev v 21 storočí. To samé sa nachádza ( v Ruštine ) na tejto webovej stránke: http://www.beekeeping.orc.ru/NetMag/iNewTech/int003.htm
Článok bol preložený v Odborných včelárskych prekladoch. Naštudovali ste si to? Na výsledky a výnosy som zvedavý ak ich uverejnite.

Myslel jsem si, že to bude jenom atrakce na propagaci ve škole atd. Dal jsem na zkoušku skleněný mezi dva dřevěné. Překvapily mě včelky. Každý rok jsem přidával nový úl. Už mám 10 a více rozšiřovat nebudu.
B.V.

Vojtěch:
Pro př. Karla jsem dnes vyfotil jeden úl, který má dva nástavky plné včel a spodní mají ještě volný. Je napínavé to sledovat, protože nikdy nevíme jaký bude výsledek.
----------------
Děkuji, rád se kouknu. Ale já jsem se ptal, abych si udělal představu kdy jste začal zimovat ve skleněných nástavcích a kolik asi včelstev?

Díky.

Karel

Mno... Nad některými příspěvky, resp. jejich úrovní, zůstává rozum stát - ale že se do této kategorie zařadí i L. Dvorský - to jsem opravdu nečekal...

JD
Vychvalování něčeho, co ostatní neznají, je zbytečné zaplňování konference.
Jiří:>Už si tu připadám jako v tajném spolkui když Filipa doma máme.Neztrácejte páni V.B a G.P.naději,dá se to léčit. <
Když se pěkně sekneme, aneb i znalci bývají špatnými proroky.
Dalšími podobnými příspěvky nebudu zatěžovat, ale zaznamenávám. Už jednou jsem podobné názory docentů využil v jiném oboru. Když přišli na konzultaci, tak se omlouvali.
Když chytrost rozdávali, asi nás nějak minuli. Občas něco pošlou, aspoň to stojí za to. Vlastně je to náhoda, že vyrábíme skleněné úly.
V době jak krachovaly sklárny kvůli dluhům na spotřebované energii, měnili jsme okna. Musel jsem rychle něco vymyslet, aby tolik energie třískáním skla nepřišlo nazmar, a další energie na tavení. Potom navrhnout technologii, aby díly šly vyrobit ručním nářadím. Zbytky skla se využijí na podmety a krmítka. Vyrobil jsem více jak 30 skleněných nástavků a spotřeboval všechno staré sklo. Nyní už jen vylepšuji. Všechny díly úlů jsou rozebíratelné mimo krmítka, které je celé skleněné, Každý díl se dá zavěsit na jeřáb.Prasklé sklo lze vyměnit nebo zalepit. Hlavní je, že nejdou spálit, čili jsou napořád.
V roce 2007vydali článek Vysoké skleněné dno ve Včelaři 9/2007/243.
V roce 2008 jsem jeden úl věnoval se včelami škole až za Plzní. Už s tím začínají i Němci..

Jsem vlastně na začátku, a pořád se vylepšuje, a zkoušíme další možnosti. Všechny úly skleněné /10/jsem měl první zimu. Jaké budou výsledky poznáme až na celkovém přínosu. Nemyslím jenom med, ale další nové poznatky, i nedostatky na které provozem přicházíme.

Pro př. Karla jsem dnes vyfotil jeden úl, který má dva nástavky plné včel a spodní mají ještě volný. Je napínavé to sledovat, protože nikdy nevíme jaký bude výsledek. http://leteckaposta.cz/960716249 Teplota vody v krmítku 21,4°C. Venkovní 5°C. Větrání lze nastavit různými způsoby. Např. v době snůšky se otevře celá stěna podmetu. V zimě třeba v každém rožku 7mm dírky. Jinak lze regulovat větrání taky přes krmítko.

Veselé velikonoce a krásné jaro!
B.V.

Zdravím vás,
Švagr stolař mi řekl, že mám používat Ponal SUPER 3 a do toho dávat tužidlo Ponal D4.
Na rámky prý stačí Ponal SUPER 3, nebo PATEX 3, na kompletaci plemenáčů používat ještě navíc tužidlo. Dodneška je vše v pořádku. Zdraví P.S

Bikiper

Byla tam jen zavěšená mezistěna u horní loučky. Z takových rád vytáčím med. Víčka nechávám dětem. Je to vrchní nástavek.Matka když má prostor na poslední neklade.Vidím jak víčkují med.Nemusím vážit.
B.V.

Kouknul jsem se na svoje lepidlo. Soudal PVAC lepidlo na dřevo a papír D2 a D3. D3 používám na dna, D2 na všechno ostatní, dvě litrové flašky během asi 8 let stačily na takových 30 nástavků a ještě na nějakou desítku nástvků vydrží....

Vojtěchu, stále se zde postrádám popis díla, které se nalézá na fotografii. Je to divočina, tedy volná stavba, nebo něco na mezistěně? Jsou včely v takových buňkách schopné vychovat plod - a jaký: trubec, včela,nebo nic. Zřejmě ty kaplicovky budou maximálně sloužit na ukládání zásob. Zajímalo by nejen mne, jak takové dílo působí ve složeném plodišti - to je v nástavkovém úlu.

bikiper

> D1 až D4 jsou nějaké kategorie.
> Myslím že ten Hercules je D1.
> D1 je dovnitř, D2 snad venkovní ale do sucha , D3 je ven a do vlhka a D4
> ještě vypěňuje. To je dobré hlabně na lepení krmítek a dalších těsných
> věcí.

Diky Karle za pouceni

Takze pouzivam Polyuretanove lepidlo D4 - drevo, kovy, beton, kamen. Fa MASTERsil
Pri lepeni sparovky nanasim jen na jednu stranu, silne peni.
T.H.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: plasty Re: stavba ?lu
> Datum: 02.4.2010 15:02:33
> ----------------------------------------
> Ja pouzivam ted nejake polyuretanove lepidlo (tusim D4
> ----------------------
> Truhláři a další znalci by to věděli lépe, ale asi pracují a nesedí u
> kompu:-)
>
> D1 až D4 jsou nějaké kategorie.
> Myslím že ten Hercules je D1.
> D1 je dovnitř, D2 snad venkovní ale do sucha , D3 je ven a do vlhka a D4
> ještě vypěňuje. To je dobré hlabně na lepení krmítek a dalších těsných
> věcí.
> Tak nějak jsem to tehdy někde četl, ale lepil jsem úly i rámky i jen D2 a
> nestěžuji si.
> Dřív víc výrobců svá lepidla označovala těmito symboly. Teď jsem nakupoval
> a to označení tam už nebylo, spíše jen skvělé, ještě lepší vynikající do
> vlhka ale ne nalodě atd.-)
> Ohledně ceny záleží i na balení. Cenově vychází dobře lepidlo v 5kg sáčkách
> co se pověsí a z nich se to plní do lahviček. Já nakupoval myslím ve
> vseprodrevo.cz
>
> Veselé Velikonoce.
>
> Karel
>
>
>

Ahoj, Tomáši možná máš na mysli Ponal Construct (teď se to jmenuje tuším Ponal PU LEIM) s voděodolností D4. Já ho kupuju v kamenným obchodě 420gramů flaška za 200,- Teď jsem se ze zajímavosti podíval na internet - první cena která na mě vybafla byla 245,- (!) vč dph za tu samou velikost flašky....No není to levné lepení, to se máš, když to neplatíš (-: Ale to lepidlo je nesmrtelný, lepím s tím kromě jiného letadla a pravidlem je, že pokud dojde k havárii modelu, materiál praskne všude možně, jenom ne v tom polyuretanovým spoji....velmi houževnatá věc.
Pro Cadu Vaclava: Pokud máte někoho známého někde v truhlárně, třeba tam polyuretanové lepidlo (D4) rozlívají okolo sebe ve velkém a pořizují ho za úplně jinou cenu....zkuste se zeptat. Ať se daří, Libor.
----------------------------------------------------------
Tomáš Heřman napsal:
Ja pouzivam ted nejake polyuretanove lepidlo (tusim D4 - ale na netu jsem ho nenasel pod timto nazvem - doma se podivam a dam vedet). Je udajne drahe (ja ho neplatim, to se to dela :-)) ) ale spokojenost maximalni a spotreba je oproti disperkolu mnohem mnohem mensi.

Ja pouzivam ted nejake polyuretanove lepidlo (tusim D4
----------------------
Truhláři a další znalci by to věděli lépe, ale asi pracují a nesedí u kompu:-)

D1 až D4 jsou nějaké kategorie.
Myslím že ten Hercules je D1.
D1 je dovnitř, D2 snad venkovní ale do sucha , D3 je ven a do vlhka a D4 ještě vypěňuje. To je dobré hlabně na lepení krmítek a dalších těsných věcí.
Tak nějak jsem to tehdy někde četl, ale lepil jsem úly i rámky i jen D2 a nestěžuji si.
Dřív víc výrobců svá lepidla označovala těmito symboly. Teď jsem nakupoval a to označení tam už nebylo, spíše jen skvělé, ještě lepší vynikající do vlhka ale ne nalodě atd.-)
Ohledně ceny záleží i na balení. Cenově vychází dobře lepidlo v 5kg sáčkách co se pověsí a z nich se to plní do lahviček. Já nakupoval myslím ve vseprodrevo.cz

Veselé Velikonoce.

Karel

> Když už jsme u té chemie, nemáte prosím někdo typ na cenově únosné
> lepidlo na výrobu kartonových nástavků. Desky vyrábím běžným lepidlem na
> tapety, ty jsou perfektní, ale lepím dřevěný rám na horní a dolní okraj.
> Používal jsem Herkules, ale nějak nám cena neúměrně stoupá...
> Děkuji a všem požehnané Velikonoce.
>
> Václav Čada

To me prekvapuje, ze herkules drzi v ulovych podminkach??? Prvni sparovky na vysoke nastavky jsem lepil disperkolem (melo by to byt podobne herkulesu) a vlhost udelala sve a musel jsem pridat par vrutu :-) Mam ale uly venku a slunko dela take sve.

Ja pouzivam ted nejake polyuretanove lepidlo (tusim D4 - ale na netu jsem ho nenasel pod timto nazvem - doma se podivam a dam vedet). Je udajne drahe (ja ho neplatim, to se to dela :-)) ) ale spokojenost maximalni a spotreba je oproti disperkolu mnohem mnohem mensi.

Delal jsem si test se styrodurem - zlomil jsem desticku ze dvou prilepenych kusu a lom byl mimo lepeny spoj. Vim take od jednoho vcelare, ze ponal je na styrodur vhodny.

T.H.

"Když už jsme u té chemie, nemáte prosím někdo typ na cenově únosné lepidlo na výrobu kartonových nástavků."

Já mám zkušenosti, že stejné lepidlo se dá nakoupit podstatně levněji, pokud se pořádně hledá , nejlépe na internetu a plus k tomu vezme se větší balení. Než když se to koupí v nejbližší drogerii nebo papírnictví. Případně pokud je člověk s takovým obchodem v dobrém vztahu, může se dosáhnout dobré ceny domluvením speciální objednávky.
Disperzní lepidla na bázi Herkulesů, konkrétně na bázi PVAC disperzí se v širokém rozsahu používají v truhlářstvích k lepení dřeva, takže než bazírovat přímo na lepidlu Herkules bude pravděpodobně levnější shánět v příslušných obchodech s truhlářským materiálem nějaké disperzní lepidlo na dřevo.
Na kartónové nadstavky s dřevem by potom šly použít levnější lepidla na bázi nějakého chemoprénu či alkaprénu, pevnostně by to stačilo, jen nevím, jestli by to vyšlo levněji než disperzní lepidla. A nástavek by se musel nějaký den větrat od ředidla.
K lepení by potom šly použít i akrylátové tmely v kartuši určené pro tmelení sádrokartonu, kartuše 300 ml se dá koupit i pod 50 Kč.
Nejlevnější lepidla jsou potom asfaltové laky a tmely určené pro lepení třeba polystyrenu, tam se ale musí ověřit, jestli pevnostně stačí a jestli by tam nebyly hygienické problémy nebo třeba dlouhodobý smrad toho asfaltu...

Dobrý den!

Když už jsme u té chemie, nemáte prosím někdo typ na cenově únosné
lepidlo na výrobu kartonových nástavků. Desky vyrábím běžným lepidlem na
tapety, ty jsou perfektní, ale lepím dřevěný rám na horní a dolní okraj.
Používal jsem Herkules, ale nějak nám cena neúměrně stoupá...
Děkuji a všem požehnané Velikonoce.
Václav Čada

> U toho polystyrenu jsem trochu na rozpacích.
> Litr ředidla nebo technického benzínu koupím ve větším balení od cca 50 Kč.
> Když v litru rozpustím odhadem takových 300 gramů pěnového polystyrenu,
> získám tím určitý lak v ceně takových 30 - 60 Kč za kilo. Laky a lazury na
> napouštění, třeba dřeva jsou přitom v obchodech od takových 120 - 150 za
> kilo, pravda, mnohem kvalitnější.
> Může ale třeba mít nástavky z hobry nebo z papíroviny, tyhlety materiály,
> pokud jsou venku, vydrží, když jsou jednou za několik let napuštěny nějakým
> lakem. Na to právě můžu použít ten polystyrénový "lak".... případně můžu
> tento "lak" popužít na nějaké jiné méně náročné účely.....Polystyren, který
> jinak vyhozený do kontejneru stejně s největší pravděpodobností půjde do
> spalovny, ještě dále vyuziju.....
>


---------------------------------------------------------------------
Doc. Ing. Václav Čada, CSc.
http://www.kma.zcu.cz/vcada
katedra matematiky, oddělení geomatiky
Zapadoceska univerzita E-mail:cada/=/kma.zcu.cz
Univerzitni 22 Tel: +420-377632678
306 14 Plzeň Fax: +420-377632602
---------------------------------------------------------------------

U toho polystyrenu jsem trochu na rozpacích.
Litr ředidla nebo technického benzínu koupím ve větším balení od cca 50 Kč. Když v litru rozpustím odhadem takových 300 gramů pěnového polystyrenu, získám tím určitý lak v ceně takových 30 - 60 Kč za kilo. Laky a lazury na napouštění, třeba dřeva jsou přitom v obchodech od takových 120 - 150 za kilo, pravda, mnohem kvalitnější.
Může ale třeba mít nástavky z hobry nebo z papíroviny, tyhlety materiály, pokud jsou venku, vydrží, když jsou jednou za několik let napuštěny nějakým lakem. Na to právě můžu použít ten polystyrénový "lak".... případně můžu tento "lak" popužít na nějaké jiné méně náročné účely.....Polystyren, který jinak vyhozený do kontejneru stejně s největší pravděpodobností půjde do spalovny, ještě dále vyuziju.....

já jsem měla dědečka včelaře

Ke všemu, i k plastům se musí přistupovat s rozumem. Nic není úplně černé ani úplně bílé, i když se tak někteří lidé a některé skupiny - třeba kolem zelených, chovají a jinak to možná ani neumí.
Možná jen stačí koupit levnou barvu třeba v Lidlu namíchanou kdoví z čeho a najednou jí natřené dřevěné úly mohou být mnohem méně ekologičtější než třeba úly z polystyrenu....
Co se týká plastů používaných ve včelaření, tak s největší pravděpodobností tyto plasty i po vyhození do příslušného kontejneru recyklovány nebudou. Nemají totiž na sobě příslušné značky, takže to budou neidentifikovatelné plastové zlomky a půjdou v lepším případě do spalovny, v horším na skládku. Ostatně tohle se asi děje i se všelijakými drobnými ušpiněnými plastovými sáčky, kelímky od jogurtů, rozšlapanými PET lahvemi a podobnými odpady, i když mají na sobě značky, protože jejich vytřídění a očištění se asi nedá stíhat a nevyplatí se.
Asi to bude platit ještě dlouho, že zbytky plastů, třeba v případě polystyrenových úlů natřené barvami a lepidly, spojené s dalšími materiály, jako je ta perlinka a kontaminované třeba zbytky vosku, i když se hodí do správného kontejneru, půjdou už jedině na výrobu tepla do spalovny. Sice má existovat technologie obecné recyklace plastů, kdy se plasty zahřejí na pár stovek stupňů a potom uvolní kapalné látky po ochlazení připomínající ropu, ze které by bylo možné teoreticky zase plasty vyrábět, ale zatím to asi nevychází, minimálně ekonomicky....

Ekologické je to co používáme co nejdéle a ne na jedno použití!!! Výrobky nesmějí být převáženy přes půl světa!!!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: stavba ?lu
> Datum: 02.4.2010 09:35:22
> ----------------------------------------
> To jsou ty úhly pohledu.
> Když plasty skončí v kontejneru k dalšímu použití, je to OK. Když je někdo
> rozhází po lese, nebo strčí do kamen, je to průšvih.
> Ekologie není ani tolik o použitých materiálech a technologiích, je hlavně
> o tom, jak s nimi lidé zacházejí nebo plýtvají.
>
>
>

To jsou ty úhly pohledu.
Když plasty skončí v kontejneru k dalšímu použití, je to OK. Když je někdo rozhází po lese, nebo strčí do kamen, je to průšvih.
Ekologie není ani tolik o použitých materiálech a technologiích, je hlavně o tom, jak s nimi lidé zacházejí nebo plýtvají.

A tak to jo, k tomu už se opravdu nedá nic říct. Protože je apríl, tak si budu myslet, že si jen děláte srandu...
-------------------------------------

Proč, to je jen taková představa, že co je přírodní je ekologické. Možná košnice ze slámy doma při louči dělané, to ano.
Ale někdo, kdo kupuje 30mm fošny z truhlářského dřeva a hobluje je na 25mm a spočte si všechnu spotřebu energie, by se asi divil. A halvně když uvidí harvistor při práci v lese.

Už když jsem před 30 lety nastoupil do papíren, tak jsem byl překvapen, že v Německu byla zpracována studie, že pytle z umělých hmot představují mneší zátěž pro přírodu (s recyklací) než papírové pytle. Jednalo so o balení stavebních hmot.
My jsme tenkrát nadávali na naše mléjo v "igelitu" a vzhlíželi na jejich papírové balení. Pak jsme viděli jak jsou ty krabice dělané a všem ekologům spadla čelist, jaký je to humus.
No a u vratných obalů (hlavně na tekutiny) jsou to taky paradoxy.

Nebo ty fasády z polystyrénu a další zateplování co navrhují ekologické iniciativy je nějaká ekologická bomba co nepůjde za pár desetiletí zlikvidovat?

Teď mě čeká likvidace starých nástavků, vyškubu z nich PS a odnosím do kontejneru. Nějaké květináče, nebo desky z toho někde vylisují.
Jen by mě zajímalo, kam všichni nepřátelé umělých hmot dneska chodí nakupovat? Z čeho a do čeho jim balí zboží.
Hlavně když chodí nakupovat levné zboží do supráků.
Karel

Zdravím,styrodur na nízké nástavky už jsem také zkusil(styrodur 3035-20 mm),mám je v provozu už 5 let),a zkušenosti jsou následující.Abych dosáhl síly úlové stěny 25 mm,tak zevnitř mám sololit o síle 4 mm,nahoře i dole dřevěný rám bez falců,z vnější strany po vzoru Honzy Jindry(který bydlí nedaleko ode mne a občas okolo jeho zakočovaných včelstev jezdím) mám fasádní mřížku(perlinku) natřenou bílým latexem-myslel jsem si,že to pomůže proti ptactvu,ale na lesním stanovišti se kterási žluna či někdo jiný stejně opovážila...Očka jsem u těchto nástavků neudělal,v kombinaci s dřevěnými stačí mít jen u těch dřevěných.Vše dohromady jsem lepil lepidlem na polystyren mimo čepů na dřevěných rámech,ty jsou sklíženy lepidlem na dřevo.Protože jsem při kočování nevěřil samonosnosti nástavků ze styroduru,tak mám pro jistotu ještě v rozích z venkovní strany prkénka o síle 10 mm a šířky 50 mm.Sololit proti tvarovým změnám chrání nátěr teplou fermeží.
Když mám porovnat včelstva zimovaná ve dřevě a ve styroduru,tak nějaký podstatný rozdíl jsem tady u nás v teplejší poloze nezaregistroval.Včelstva zimovaná ve styroduru mají v úlech více vlhkosti,která způsobuje plesnivění krajních neobsednutých plástů(nejspíš díky absenci oček,trochu pomáhá otevřené zasíťované dno),dokonce ani v kombinaci dřevěných nástavků s očky není zimování tak úplně suché.
Pavel.

"O polystyrenu a jemu podobných látkách je na Internetu toho dost, zas tak velká zátěž pro prostředí při likvidaci to není, vždyť něco přes 90% objemu tvoří vzduch. Jako největší problém jsou jmenovány hlavně saze. Ono ani s tím dřevem to není zas tak úplně ekologické. ... Kolik se asi spotřebovalo pohoných hmot, el. energie a při likvidaci to také čoudí a také jsou zplodiny."
_______________________

A tak to jo, k tomu už se opravdu nedá nic říct. Protože je apríl, tak si budu myslet, že si jen děláte srandu...

Dr. Hruška, vynálezce medometu popisoval pokus se zimováním včelstva v drátěnném koši. To bylo počátkem 20-tého století v Itálii. Když jsem si to přečetl, odchycený roj jsem v roce 1978 nechal přezimovat v drátěnném koši v závětří ve stodole, aby zimující včelstvo nebylo vystaveno venkovnímu proudění vzduchu a sýkorkám či hlodavcům. To v našich zeměpisných šířkách. A hádejte co se na jaře 1979 dělo. Nebudu vás napínat. Včelstvo jsem po polovině dubna přeložil (zařízl do rámků) a ještě v témže roce vytočil med. Nebyly žádné stěny. Ani dřevěnné ani skleněnné o styroduru se nám ještě ani nezdálo. A jaké je poučení? Včely nepotřebují ani tak dřevo, sklo, beton nebo jiný materiál. Ten je důležitý pouze jako ochrana před nepřáteli. Včely potřebují především vlastní voskové dílo. Jinak je jim to vše šumafuk. Je to však důležité pro naše hračičkování. Nu co, dnešní příděl medovinky již dochází, tak půjdem do hajan.
Tak nazdraví a dobrou noc. JK

... jo, ještě ty rozměry:

1250 x 600, zelená barva, 14ks v balíku, 88,-Kč/kus

a důležité je, že typ 2800C má mřížkovaný povrch, který vypadá odolnější proti hladkému u typu 3035.

Stonjek (213.151.87.2) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

Sílu Styroduru budu používat 4 nebo 5 cm. Žádné vzpěry tam nebudou, nejsou potřeba. Vše budu lepit Rakolem vodovzdornost 4, ale spíš Epoxy 1 200. V tom provedu ještě nějaká srovnání. Rakoll se ale osvědčil. Nemohu ale zatím sehnat jiné rozměry Styroduru než cca 80 x 120, při tom se dost prořeže. Kdyby někdo věděl, budu rád za upozornění.
...
Pro úly Optimal používám Styrodur typ 2800C - bez falců, tl. 30mm, vlepený mezi dva rámečky ze dřeva (na způsob úlů Honzy Jindry). Výborné na oplodňáčky nad včelstvem (2 v jednom nástavku), dále oddělky v jednom nástavku, případně lepené plemenáče na 5 rámků Optimálu. U kmenových včelstev používám hlavně na medníky(6. a 7. nástavek), kde je výhodou nízká hmotnost a očka jsou zavřená, takže je nevykusují.Do některých nástavků po dvou letech používání bylo nutné vlepit v místě oček dřevo, protože holky si zevnitř upravují otvor do kužele až je místo válcového otvoru očka 25mm třeba kuželový otvor průměr 50mm vevnitř a 30mm na venkovní stěně.
Přes zimu zužuji vše do tenkostěnných (25mm) dřevěných nástavků, jinak je nutno chránit proti sýkorám, žlunám, strakapůdům. Ale to zde bylo již mnohokrát zmíněno.
Nakupuji u:
http://www.levnestavebniny.cz/tepelne-izolace/extrudovany-polystyrenn/

"Jinak mam fotky jak sklo kde se dotyka chomac je cire, 2-5cm od chomace je mokry pruh, a dale je jinovatka a led.

T.H."
---------------------------
Jsou ty fotky někde k vidění?