Archiv Včelařské konference

Zdravim pana Stonjeka,

do nynejska jsem pouzival 39x24 dva nastavky jako plodiste a na horu jako treti 39x24 mednik, mezi plodiste a mednik materi mrizka. Plne mi tento typ vyhovoval.
Jak se nam pocet vcelstev rozrusta, tak mi pomaha zena.

Vyhody, ktere si slibuji:

1, tahat 25-28 kg nastavek po zene nemuzu chtit. A i me casem budou uz jen sily ubyvat.

2, stalo se mi ze jedna bedna 39x24 pri vydatne snusce je malo a dve zase moc, med nezavickovany, muselo se dlouho cekat na zavickovani.

3, nebudu muset pouzivat materskou mrizku.

4, med bude ukladan jen do panenskych sousi.

5, panenske souse nejsou nachylne na napadeni zavijecem. Snadne uskladneni

6, nastavky 39x24 vyska 15,9 pro ramek 39x15 si vyrabim sam, vyrobni cena 65-70 CZK/ks, na kazde pile sezenete II. jakost a kratsi zbytky za facku, neni treba nic klizit.

Nevyhody :

1,pouzivani dvou velikosti ramku - je to opravdu nevyhoda, me to tak neprijde, nemam s tim problem.

2, problem s obmenou dila - neni prece problem nechat stavet mezisteny v plodisti, z jara vytahnu 3 ramky neobsedle prazdne, ktere si na podzim nachystam do spodniho nastavku na kraje, pri dalsim zasahu do vcel pri tvorbe oddelku vlozim dalsi tri mezisteny. A tim je tretina obmenena.

Kdyz jsem si dal pro a proti tak jsem se rozhodl, tak jak jsem se rozhodl. Nikomu nic nenutim.

PZ

S tím včelařením bez mřízky to až tak 100% není. Obvykle matka v prvním medníkovém nástavku také něco zaklade a pokud se na delší dobu ochladí, tak se proploduje medníky v polonástavcích až ke stůpku. Pokud nepoužíváte rámky v polonástavcích se širšími loučkami.

Chce to velkou ZO a ne s 20 členy Tam nemohou dát dohromady ani zájezd někam na včelnici. A musí se počítat s tím ,že každé se nade nějaký tem mudrlant nebo rejpal. To ale k tomu patří.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: ?lenstv? v ?SV
> Datum: 10.3.2010 20:53:10
> ----------------------------------------
> Zdravím vás kolego,
>
> Členství ve ČSV přináší daleko více kladů, jak záporů. Jak to řekl Petr
> Kovář, záleží jen na lidech v dané ZO. Pokud narazíš na dobré lidi, dobrou
> ZO, je to super, pokud narazíš na ZO, kde je neochota, nebo malý aktiv k
> věcem všedním a lidi ......... je to na nic. Já jsem byl nejdříve v jedné
> ZO rok a půl, zjistil jsem, že to stojí v té ZO jako celku za......., ( pár
> lidí tam sice bylo dobrých ), tak jsem to tam zabalil a přešel jsem do jiné
> ZO, ikdyž mám včely v té bývalé. Musím také s tou starou ZO spolupracovat
> po zdravotní stránce. Převážet je nebudu. Tak to také učinit lze. V nové
> stávající ZO jsem nesmírně spokojen, jednání, přednášky, kolektiv jako
> celek i jednotlivci, kvalita rozpravy na výjimečné úrovni. Je tam parta
> správných chlapů a dam. Tak to má být. Zdraví P.S
>
>
>

Taky by to šlo udělat tak, že ještě letso použijete jako medník nást. 39x24 a až bude téměř plný medu, mezi tento medník a plodište vložíte polonástavek mezistěn. Tím nebudete trhat plodiště a letos u každého včelstav jeden polonástavek včely vystatví.

"S tím včelařením bez mřízky to až tak 100% není. Obvykle matka v prvním medníkovém nástavku také něco zaklade a pokud se na delší dobu ochladí, tak se proploduje medníky v polonástavcích až ke stůpku. Pokud nepoužíváte rámky v polonástavcích se širšími loučkami"
---------------
takovou zkušenost nemám, mám obyč rámky 39/24 a matka má svoje dva nástavky, do třetího se mi nemontuje.

To nahlášení na OÚ je hlavně ve tvém zájmu. Zemědělci totiž mají za povinnost se před každým použitím postřiků se tam ptát jestli tam nejsou v blízkosti umístěna včelstva nebo tam právě nemají včely letecký koridor za pastvou. U nás to pak funguje tak , že starosta zavolá mě a já mu sdělím jakým směrem právě létají.
Pokud by následně došlo k úhynu včel a ty je neměl nahlášeny nedostaneš náhradu. To zas si pohlídá pojišťovna.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?lenstv? v ?SV
> Datum: 10.3.2010 21:05:56
> ----------------------------------------
> ZO ho musí vést jako nečlena a dokonce veterina u nás na OÚ kontrolovala
> loni nahlášená stanoviště včel
>
> Pepan
> ------------------
> Vyhláška, zákon?
>
> Bez toho je to o ničem, já pamatuji, že chodili paní z Městského úřadu
> kontrolovat manželce do krámu účetnictví, protože ty daně co by šidila, prý
> jdou do městkého rozpočtu.
> :-)
> Než jsem se tam s nimi potkal já, tak si myslely , že na to mají právo:-)
>
> Karel
>
>
>

Tato kombinace právě dobře vyhovuje velikost hnízda a ještě tam pak při medobraní zůstává dostatek zásob aniž by jste se o to museli nějak starat pak stačí jen dát výkluzy a druhý den medníky odvést k medometu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 10.3.2010 21:07:34
> ----------------------------------------
> Takové úly jsem kdysi získal. Tedy 2x plodiště 39x24 a 2x medník 39x17.
> Kdysi ve včelařství vyšla i metodika ošetřování kombinovaných úlech. Něco
> je i v článcích př. Boháče na stránkách PNSV, tak se zkuste podívat. Myslím
> že se 2 nástavky se dá vydržet až do doby, kdy by bylo možné polonástavek
> mezistěn vložit mezi nástavky 39x24.
>
>
>

"To mě zajímá. Jaké míry máte, kolik r.m, kolik včelstev máte na každé r.m, aby to mělo nějaký efekt.
Moje 3 stanoviště

První - řepka, akát, javor, lípa, jíva, líska, maliny, ostružiny, ovocné stromy, větrná hůrka, hodně osluněno směr jih 380 m.n.m

Druhé - řepka, akát, lípa, javor, jíva, líska, maliny ostružiny, ovocné stromy, větrná hůrka, hodně osluněno, směr jih 400 m.n.m

Třetí - řepka, svazenka, les, maliny, ostružiny, v doletu ovocné stromy, větrná hůrka, hodně osluněno, směr jih
500 m.n.m

Jak to tedy vypadá? Zdraví P.S"
------------------
mám 39/24, do loňska mor. univerzál od letoška tenkostěnný nástavkový - 6 kusů, a loni jsem přešel s dalšími 4 včelstvy na 159 lang., ty budu dále rozšiřovat. Není to moc, ale pro menší pokus to myslím stačí.

stanoviště mám 200mnm, řepka, akát, lípa, ovocné stromy, trocha hořčice a co místní "les" dá. o vítr a slunce není nouze, rovina.

srovnání vašich 3 stanovišť budete muset udělat sám, protože hodně záleží na tom, jak daleko a v jakém množství jsou zdroje snůšky. proto si myslím, že k experimentování je vhodné použít jednu včelnici. odpadá tak důkladné mapování zdrojů snůšky. Můžu to kázat na příkladu řepky, která je v okolí každý rok, někdy je 500 m od včelnice a někdy vidím nejbližší pole až po 4-5 km. Rozdíl ve snůšce je vidět, ale všechna včelstva mají stejné podmínky, takže lze srovnávat.

O to rozdělení vlastně jde nad plodem v tom nízkém včely mají dostatek zásob který jim při medobraní necháváte a nemusíte se o to nijak zvlášť starat A osobně si myslím ,že je to lepší jak ta vysoká plodiště.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kovarpe <kovarpe/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 10.3.2010 21:32:39
> ----------------------------------------
> proč zmršenina, už pár let mám včely na 39/24, zimuji na 2 nástavcích a v
> sezoně přidávám 1-2nástavky na med, bez mřížky. Matka ploduje v dolních 2
> prostorech. polonástavky si představuji jako menší dřinu - píšu
> představuji, protože sám je nemám. v čem vidíte nevýhody takové sestavy?
> -------------------------------------
> S dovolením se připojím, u nás tak dlouhá léta včelařil přítel Smílek, ve své
> době jeden z nejpokrokovějších včelařů v naší organizaci a chovatel matek.
> A polonástavek mezi dva vysoké bych už nikdy nevložil. Udělal jsem to jednou a
> jen v jednom včelstvu matka nakladla malé kolečko a zbytek, i v ostatních
> včelstvech byl zanesen medem a vlastně se tím rozdělilo plodiště...
> Tehdy jsem to tak zkusil udělat, protože jsem myslel, že si usnadním tvorbu
> oddělků, ale včely o mém záměru bohužel nevěděly. :-)
> P. Kovář
>
>
>

aby se tam matka snáze zbydlela stačí tam vložit stvební rámek

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 10.3.2010 22:09:07
> ----------------------------------------
> No ve finále to účel splnilo. Šlo přece o to včely do toho polonástavku
> dostat a přinutit stavět. Nakonec stačí aby začali stavět, či spíše aby
> matka 1-2 plásty zakladla. Pak se dá polonástavek předndat nahoru a plodště
> opět spojit. Je to práce navíc, ale možná menší než řezat rámky, nebo
> vyřezávat dílo.
>
>
>

Právě na zimu se dává vysoký dole a nízký na něj ve spodním na větším plodují a nahoru dají zásoby.
Ale je to jak s dadantem jen obměnu díla máte snadnější, protože taková sestava obvykle má oproti dadant systému 2 vysoké a 2 nízké nástavky

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kovarpe <kovarpe/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 10.3.2010 22:11:15
> ----------------------------------------
> holky s radostí objevily prostor pro zásoby okolo plodu. Věřím, že to s
> chutí zanesly.
> -----------------------------------------------
> Zkoušet už to nebudu, ale tehdy jsem se díval a v obou nástavcích měly zásob
> dost. Ve spodním po krajích (trošku), v horním někde i do třetiny zvrchu hlavně
> krajní plásty a ještě 1 až 2 nástavky na med nahoře. Spíš myslím, že to
> potřebovaly jako překladiště :-), ale bylo špatně umístěno.
> Ale to je fuk, špatně se to popisuje.Na tuto zimu jsem u některých včelstev dal
> polonástavky úplně dolů jako polštář a později jako to "překladiště"...
> P. Kovář
>
>
>

Co se týká hlášení stanovišť včelstev na OÚ, tak tato povinnost vyplívá
včelař z §6 vyhlášky 327/2004 sb. Při nenahlášní mohou orgány státní
správy udělit i pokutu chovateli včelstev. Tak nám to bylo prezentováno
na školení prohlížitelů včelstev.

Milan Čáp

Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> To nahlášení na OÚ je hlavně ve tvém zájmu. Zemědělci totiž mají za povinnost se před každým použitím postřiků se tam ptát jestli tam nejsou v blízkosti umístěna včelstva nebo tam právě nemají včely letecký koridor za pastvou. U nás to pak funguje tak , že starosta zavolá mě a já mu sdělím jakým směrem právě létají.
> Pokud by následně došlo k úhynu včel a ty je neměl nahlášeny nedostaneš náhradu. To zas si pohlídá pojišťovna.
>
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: ?lenstv? v ?SV
>> Datum: 10.3.2010 21:05:56
>> ----------------------------------------
>> ZO ho musí vést jako nečlena a dokonce veterina u nás na OÚ kontrolovala
>> loni nahlášená stanoviště včel
>>
>> Pepan
>> ------------------
>> Vyhláška, zákon?
>>
>> Bez toho je to o ničem, já pamatuji, že chodili paní z Městského úřadu
>> kontrolovat manželce do krámu účetnictví, protože ty daně co by šidila, prý
>> jdou do městkého rozpočtu.
>> :-)
>> Než jsem se tam s nimi potkal já, tak si myslely , že na to mají právo:-)
>>
>> Karel
>>
>>
>>
>>
>
>
>

> Chtěl bych Vás poprosit o názory a zkušenosti, jestli to má nějaký smysl.
> Jsem již organisovaný u ČMMJ /myslivecký spolek/, kde představitelé nic
> nepředvádí, jen se platí a "SKUTEK UTEK".

Z pohledu aktivniho vcelare ochotneho pro vcelare a vcely pracovat se csv muze zdat jako peklo. Videt jak nektere veci a lide funguji. Samozrejme je to jen o lidech v ZO a v celem svazu.

Z pohledu drzitele vcel, ktery chce mit klid je csv raj za skvelou cenu. S casopisem, dotacemi, servisem par "aktivnich hlupaku".

Jsem jeden z aktivnich hlupaku u nas v ZO.

Nyni na Vasem miste bych se zasel podivat na schuzi k Vam do ZO, seznamil se s kolegy, chvili se nezavazne zucastnoval akci (akci muze byt treba jen dve az tri do roka :-)) ) a sledoval cvrkot a pak bych se rozhodl ano ci ne, pripadne hledal jinou ZO. Jako clen bude platit prispevky a odvadet desatky ze vcelstev, a proto je fer vedet co se Vam z csv vrati za servis.

T.H.

Naprostý souhlas.Ale i nečlenové ČSV mohou vyvíjet bohatou aktivitu.Vše je jen a jen o lidech.

> ---------------
> takovou zkušenost nemám, mám obyč rámky 39/24 a matka má svoje dva
> nástavky, do třetího se mi nemontuje.

Jste stastny vcelar :-))

myslim ze vcelareni bez mrizky je krom umu take o snuskovych podminkach, mozna genetice. Uz jsem se take spalil

T.H.

Protože chci mít ale více včelnic o minimálně 30
> čelstvech na stanoviště, rozhodl jsem se na každé stanoviště používat jinou
> r.m, aby se to nepletlo. Na dalším stanovišti bych rád vyzkoušel r.m 39/30,
> kterou propaguje náš předseda učitel včelařství př. Vydra a na dalším opět
> vyzkoušet včelaření jen na polonástavkách u mě 39/17, které zase propaguje
> kamarád farmář Michal Říha. Nemůže si to vynachválit. CHci to ale zkusit,
> abych viděl rozdíly v rozvoji, síle...

njn, jenze kazde stanoviste je jine tak na to pri hodnoceni vzpomen.

T.H.

Já jsem se také pokorně vrátil k mřížce. Jednak proto, že většinu včelstev mám 39x30+39x15 a do medníku dávám 1- 2 rámkly na pláustečkový med (v postatě se jedná o divokou stavbu) a do těch jde matka bez mřížky vždy a i v kombinovaných úlech 2x39x24+2x39x17 bez mřížky matka často vesele ploduje ve všech nástavcích. Navíc jsem pořídil vysavač listí, tak ho letos chvi využít k vyfukování včel z medníhových polonástavků a nechci riskovat ztrátu matky.

Po sezone dam vedet,

je to trochu teorie, ze to bez mrizky pujde, nekdo ma i zkusenosti, ze mu to funguje, nekomu zase nefunguje. Uvidime, jsem zvedav.

PZ

Zdravím vás, zřejmě budu muset provést rozbor tak, jak říká PaveN, 15 včelstev na 39/24, to stejné na 39/17 a na 39/30 vše na jednom stanovišti. Myslím si že s r.m 39/30 potíže nebudou, spíše v provozu v r.m 39/17, tato míra mě zajímá. Ikdyž pro plodiště není zrovna nejlepší. Více jak jednu míru ale na každé včelnici nechci. Nebude se mi to plést a zmenším si riziko přenosu nákaz mezi včelnicemi. P.S

Navíc jsem pořídil vysavač listí, tak ho letos chvi
> využít k vyfukování včel z medníhových polonástavků a nechci riskovat
> ztrátu matky.

Jsem zvedav na vysledek, predem diky za info.

T.H.-

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 11. 3. 2010
Re: ?lenstv? v ?SV (42018)

> Chtěl bych Vás poprosit o názory a zkušenosti, jestli to má nějaký smysl.
> Jsem již organisovaný u ČMMJ /myslivecký spolek/, kde představitelé nic
> nepředvádí, jen se platí a "SKUTEK UTEK".

Z pohledu aktivniho vcelare ochotneho pro vcelare a vcely pracovat se csv muze zdat jako peklo. Videt jak nektere veci a lide funguji. Samozrejme je to jen o lidech v ZO a v celem svazu.

Z pohledu drzitele vcel, ktery chce mit klid je csv raj za skvelou cenu. S casopisem, dotacemi, servisem par "aktivnich hlupaku".

Jsem jeden z aktivnich hlupaku u nas v ZO.

Nyni na Vasem miste bych se zasel podivat na schuzi k Vam do ZO, seznamil se s kolegy, chvili se nezavazne zucastnoval akci (akci muze byt treba jen dve az tri do roka :-)) ) a sledoval cvrkot a pak bych se rozhodl ano ci ne, pripadne hledal jinou ZO. Jako clen bude platit prispevky a odvadet desatky ze vcelstev, a proto je fer vedet co se Vam z csv vrati za servis.

T.H.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Je to zajímavé téma! Včelaři se sdružovali do spolků už za Rakouska a za 1. republiky a vždy a měli pro to jistě důvody (nemyslím teď na cukerné zlatokopy dob dotovaného cukru a pod.). Ale vždycky tam bylo ono "něco", co je spojovalo. Včely, příroda, povídání o tom, řekněme debata s výměnou zkušeností, metod. A něco jako "pobejt spolu, s lidmi podobného ražení. I když - jasně, "lidi nemůžou dělat víc, než čeho jsou schopní, protože lidi jsou lidi", jak kdysi krásně "nakladl" JW. Včelařské nicméně spolky jsou jedněmi z mála spolků, které dodnes fungují (kromě snad hasičů, myslivců, baráčníků, Sokolů, ekologů, okrašlovatelů a maminek na mateřské). Ten problém ale také visí tak trochu i v tom, že se nečeká na to, co představitelé spolku "předvedou", ale vezme se také v úvahu, co sám mohu či chci nabídnout. Jsou to spojené nádoby. A je dobré spolu mluvit ... A vždycky je to o lidech, jak trefně výše napsal Tomáš Heřman ... Má recht, rozhlédnout se, nasát atmosféru a vážit nejen to, co dostanu, nýbrž i co mohu či chci dát. Keine Hektik, doba není zase až tak dynamická ...
Klidný den! Jiří

Co se týká hlášení stanovišť včelstev na OÚ, tak tato povinnost vyplívá
včelař z §6 vyhlášky 327/2004 sb. Při nenahlášní mohou orgány státní
správy udělit i pokutu chovateli včelstev. Tak nám to bylo prezentováno
na školení prohlížitelů včelstev.

Milan Čáp
---------------------------
no sranda je, že na těch OÚ (já se při minulém přísp. přehlédl, myslel jsem že se jedná o OV) nevědí co s tím.

Jendou jsem na životním prostředí MÚ (tam je na to aspoň agenda, na rozdíl od malého OÚ) narazil na referenta, který se nad tím seznamem ze ZO zamýšlel co s ním, kdyby mu někdo přišel nahlásit, že někde bude stříkat pole.
To už je dávno, to ještě nebyly ani mapy.cz na internetu.

Ale ten seznam dostávají "mimo zákon". Prakticky by to byla smršť papírů a dopisů a mailů každé jaro. Kam to dají a co s tím, i kdyby to včelaři plnili.

Ono je to ze zákona o "postřicích" a to hlášení je tam nutné abych měl šanci (mizivou) na náhradu při otravě.
O žádnné sankci tam není snad řeč, a protže nehodlám uplatňovat nárok při otravě, tak už to dávno nedělám.

Ono je to postavené tak, že se náhrady není možné dovolat, pokud zemědělec neudělá sám tu fatální chybu, že se přizná před svědky a už to neodvolá :-)

Karel

Chtěl bych požádat praktiky kteří používají výkluz před vytáčením medu zda by mi neporadili.

Ometám včely při medobraní do bedýnky a pak včely sypu zpět do medníku.
Točím tak 35 až 70 kg denně abych mohl plnou nebo plné konve odvézt

Používám příležitostně výkluz na vnější očko při tvorbě oddělků, když chci aby létavky opustily oddelek a nemohly zpět slídilky a zlodějky. ( například při přidávání inseminované matky)
Jak se používá výkluz?
Vkládá se mezi horní a spodní nástavek síť •( kvůli teplotě)nebo foliová přepážka
je více druhů výkluzů?

nevím ani na jakém principu pracuje ten mezi nástavky, je stejný jako mám se dvěmi srpkovými cestičkami,bludištěm.

kdy se vkládá kolik hodin před vytáčením.
kolik tam zústane včel je nutno ještě doomést?
Jaká je teplota plástů jestliže jej včely opustí?
Vyplati se vkládat výkluz když chladnější plásty budu pak déle vytáčet.
Velko včelaři složí nástavky do temperované medárny a mají výkonnější medomety.
Prosím o odpověd jen krátce
děkujiJ:B:

výkluzů existuje několik drůhů, stačí se podívat na stránky včelařských obchodů. Používal jsem ty paprskovité v mezidně.
Asi zásadní problém je to, že výkluz musíte vložit den předem, tedy dvojí návštěva stanoviště a také dvojí zdvihání plných nástavků. S odvčelením jsem neměl problém, ani s vytáčením, ale je to o i počasí.

No, trochu jestli můžu přihodím do tohoto tématu. Jde o moji vizi
kterou budu určitě zavádět. První otázkou je, proč dělat nějaký
kombinace? Druhou. Není jiné řešení? Jak to dělá jiný chovatel?

Pokud JDE O VÁHU tak přeci je možné mít manipulační bedny. Stačí tak
na 5-6 rámků a hned máme polovic výšky. Viděl jsem manipulační bedny
ze sololitu a také z polaminované podlahy. Pokud jde o zvedání, tak
zvedá jen mladý a schopný, pokud dojdou léta dochází často na řadu i
rozum a snad lze odebírat medné plásty i po rámcích. I při mém počtu
to lze a pomalu to tak dělám. Další je kolik beden a kolik nástavků.
Rozhodně manipulačních beden bude cca dvojnásobek nákladového prostoru
vozidla s kterým vozím nyní celé nástavky. Manipulaci zajišťuje jeden
prázdný a přeskládávám postupným vyprazdňování. Takže to nejsou stovky
až tisíce ks navíc ale řádově desítky ks nového velmi vytíženého
zařízení a prvku.

Pro: Malá váha, nemusím být závislý na nějakých nových postupech.

Proti. Nový prvek, který stejnak ale s postupem času zavede i ten s kombinacemi.


Manipulační uzavřené bedny nejsou špatná volba.

_gp_


11.3.10, Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>:
> Zdravim pana Stonjeka,
>
> do nynejska jsem pouzival 39x24 dva nastavky jako plodiste a na horu jako
> treti 39x24 mednik, mezi plodiste a mednik materi mrizka. Plne mi tento typ
> vyhovoval.
> Jak se nam pocet vcelstev rozrusta, tak mi pomaha zena.
>
> Vyhody, ktere si slibuji:
>
> 1, tahat 25-28 kg nastavek po zene nemuzu chtit. A i me casem budou uz jen
> sily ubyvat.
>
> 2, stalo se mi ze jedna bedna 39x24 pri vydatne snusce je malo a dve zase
> moc, med nezavickovany, muselo se dlouho cekat na zavickovani.
>
> 3, nebudu muset pouzivat materskou mrizku.
>
> 4, med bude ukladan jen do panenskych sousi.
>
> 5, panenske souse nejsou nachylne na napadeni zavijecem. Snadne uskladneni
>
> 6, nastavky 39x24 vyska 15,9 pro ramek 39x15 si vyrabim sam, vyrobni cena
> 65-70 CZK/ks, na kazde pile sezenete II. jakost a kratsi zbytky za facku,
> neni treba nic klizit.
>
> Nevyhody :
>
> 1,pouzivani dvou velikosti ramku - je to opravdu nevyhoda, me to tak
> neprijde, nemam s tim problem.
>
> 2, problem s obmenou dila - neni prece problem nechat stavet mezisteny v
> plodisti, z jara vytahnu 3 ramky neobsedle prazdne, ktere si na podzim
> nachystam do spodniho nastavku na kraje, pri dalsim zasahu do vcel pri
> tvorbe oddelku vlozim dalsi tri mezisteny. A tim je tretina obmenena.
>
> Kdyz jsem si dal pro a proti tak jsem se rozhodl, tak jak jsem se rozhodl.
> Nikomu nic nenutim.
>
> PZ
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Používám stejný typ výkluzu. Mezidno (deska s otvorem ve kterém volně položen výkluz) vsunu večer před vytáčením pod nejhornější nástavek(ky). Druhý den dopoledne bez včel. Vyjímkou jsou případy, kdy se matka "zatoulala" až do horních nástavků a trochu je zakladla (zůstane pak určité množství včel, které zahřívá plod)a trochu úsměvně nefunguje (vyjímečně), kdy trubci svou hřmotnou postavou ucpou výkluz...
Celkově: dobré zkušenosti s výkluzem
M. Futera

Ne vždy s panem GuPa souhlasím, ale teď mi mluví z duše. Mám relativně velké plochy rámků (37x30) a pracuji "po rámcích". Holt léta přibývají, síly ubývají, a bude hůř...
M. Futera

"Pane polášek tutově to bylo zvápenatění.Ty první dva roky včely vynášely bílé kukly a některé měly už narostlé výtrusy.Včelařím 50 let,tak o tom něco vím."
Já si právě pamatuji ze zvápenatění, že ty kukly ztvrdly a zůstaly stále tvrdé, nerozpadly se na dně úlu na prášek. No, hlavní je, že to je relativně snadno zlikvidovatelné.

"Těm jiným zvířatům také veterináři nepodávají léčiva ve chlévě, Ale majiteli dají recepis do do dobytu je musejí nacpat také sami. vyjma injekcí"
Ale majitelé třeba krav nejsou nuceni si kupovat speciální přístroj na léčení v ceně 10 - 20 tisíc. Pokud by takový přístroj byl na léčení krav nutný, kupoval by ho veterinář a jezdil k chovatelům. Stejně tak chovatelé krav se nezdružují dohromady a nekupují si léčiva sami úplně mimo veterináře. A néléčí si krávy sami podle postupu vydaného někde na chovatelském ústředí chovatelů krav.
Když je potřeba léčení krav, zavolá se veterinář a ten po prohlídce buď podává léčivo a léčí sám nebo dodá recept a majitel léčivo aplikuje podle předpisu - návodu toho veterináře.
Když zavoláte dnes veterináře k léčení včelstev na varaózu, tak vás nejspíš odkáže na ZO, kde máte včelstva. Protože on ty léčiva nemá, musel by je vyfasovat a už v žádném případě nemá aerosolovací přístroj.
Pokud jste včelař, který se s místní ZO rozhádal, k čemuž v minulé době jsem směřoval já, asi vám nezbude nic jiného než žebrat u sousedních ZO, jestli by náhodou nezajeli k vám a neodléčili, aspoň formálně, včely, aby vám je veterina jako neléčené nezlikvidovala.....

" Viděl jsem manipulační bedny
ze sololitu a také z polaminované podlahy."
Používám zděděné manipulační bedny z sololitu kombinované s dřevěnými latičkami. Na hranách jsou plechové úhelníky, sololit je k plechu přidělaný sedlářskými nýty a destičky k plechu malými vruty a hřebíky. Bedna na 15 - 20 rámků 39x 24 je lehká a pevná.

Nestačí jen žehrat na to , že OÚ neví co s tím ale je nutné se právě se starostou domluvit co pak s tím. Je to zase jen o komunikaci z obou stran v našem případě tří. (včelalař +zemědělec+OÚ)

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?lenstv? v ?SV
> Datum: 11.3.2010 10:10:13
> ----------------------------------------
> Co se týká hlášení stanovišť včelstev na OÚ, tak tato povinnost vyplívá
> včelař z §6 vyhlášky 327/2004 sb. Při nenahlášní mohou orgány státní
> správy udělit i pokutu chovateli včelstev. Tak nám to bylo prezentováno
> na školení prohlížitelů včelstev.
>
> Milan Čáp
> ---------------------------
> no sranda je, že na těch OÚ (já se při minulém přísp. přehlédl, myslel jsem
> že se jedná o OV) nevědí co s tím.
>
> Jendou jsem na životním prostředí MÚ (tam je na to aspoň agenda, na rozdíl
> od malého OÚ) narazil na referenta, který se nad tím seznamem ze ZO
> zamýšlel co s ním, kdyby mu někdo přišel nahlásit, že někde bude stříkat
> pole.
> To už je dávno, to ještě nebyly ani mapy.cz na internetu.
>
> Ale ten seznam dostávají "mimo zákon". Prakticky by to byla smršť papírů a
> dopisů a mailů každé jaro. Kam to dají a co s tím, i kdyby to včelaři
> plnili.
>
> Ono je to ze zákona o "postřicích" a to hlášení je tam nutné abych měl
> šanci (mizivou) na náhradu při otravě.
> O žádnné sankci tam není snad řeč, a protže nehodlám uplatňovat nárok při
> otravě, tak už to dávno nedělám.
>
> Ono je to postavené tak, že se náhrady není možné dovolat, pokud zemědělec
> neudělá sám tu fatální chybu, že se přizná před svědky a už to neodvolá :-)
>
> Karel
>
>
>

> No, trochu jestli můžu přihodím do tohoto tématu. Jde o moji vizi
> kterou budu určitě zavádět. První otázkou je, proč dělat nějaký
> kombinace? Druhou. Není jiné řešení? Jak to dělá jiný chovatel?
>
> Pokud JDE O VÁHU tak přeci je možné mít manipulační bedny. Stačí tak
> na 5-6 rámků a hned máme polovic výšky. Viděl jsem manipulační bedny
> ze sololitu a také z polaminované podlahy.

Anologicky dle fotek p. Cermaka jsem si vyrobil 4 sololitove nastavky na 39*24. Puvodne jsem je planoval i pouzit na vcely ale nedoslo k tomu (byly myslene pro pripad nouze o nastavky). Nakonec se mi jako manipulacni nastavky velmi osvedcily, rozdil vahy je i v tomto pripade znat. No a takoveto lehoucke bedynky na 5-6 budou jiste paradni.

Komu se opravdu dari pracovat pouze s celymi nastavky a nebere ramky do ruky ? :-))

T.H.

Pod plánovaný medník se prostě večer vloží výkluz a uzavře očko, ráno se prázdný medník bez včel odebere Ty kulaté vákluzy je dobré v mezidnu mít alespoň dva Někdy je ucpou trubci Lepší jsou ty osmicestné nebo vyrobené z laťěk ve tvaru trojúhelníku s dalším trojúhelníkem uvnitř. jejich nevýhodou je vychladnutí medu a pomalejší následné vytáčení dá se to ale eliminovat jejich opětovném ohřátí nebo posunou odběr do teplejší části dne.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: ot?zky okolo v?kluzu
> Datum: 11.3.2010 10:20:19
> ----------------------------------------
> Chtěl bych požádat praktiky kteří používají výkluz před vytáčením medu zda
> by mi neporadili.
>
> Ometám včely při medobraní do bedýnky a pak včely sypu zpět do medníku.
> Točím tak 35 až 70 kg denně abych mohl plnou nebo plné konve odvézt
>
> Používám příležitostně výkluz na vnější očko při tvorbě oddělků, když chci
> aby létavky opustily oddelek a nemohly zpět slídilky a zlodějky. (
> například při přidávání inseminované matky)
> Jak se používá výkluz?
> Vkládá se mezi horní a spodní nástavek síť ?( kvůli teplotě)nebo foliová
> přepážka
> je více druhů výkluzů?
>
> nevím ani na jakém principu pracuje ten mezi nástavky, je stejný jako mám
> se dvěmi srpkovými cestičkami,bludištěm.
>
> kdy se vkládá kolik hodin před vytáčením.
> kolik tam zústane včel je nutno ještě doomést?
> Jaká je teplota plástů jestliže jej včely opustí?
> Vyplati se vkládat výkluz když chladnější plásty budu pak déle vytáčet.
> Velko včelaři složí nástavky do temperované medárny a mají výkonnější
> medomety.
> Prosím o odpověd jen krátce
> děkujiJ:B:
>
>
>

Nikdo tě nenutí drahý přistroj kupovat je přece vypracovaná levná metoda. Stačí jen nenadávat na lobing Dolu a používat ji.(fumigace) Já osobně jsem si ho sice pořídil , k němu jsem pak za další 2000 koupil sadu různých vzduchových adaptérů a kompresor doma běhá i 3x do měsíce. od postřiků v zahradě přes foukání pneumatik až po nastříkání fasády . Jen mě mrzí že pro ten vyvíječ nemám ještě jiné využití.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?lenstv? v ?SV
> Datum: 11.3.2010 11:43:48
> ----------------------------------------
> "Těm jiným zvířatům také veterináři nepodávají léčiva ve chlévě, Ale
> majiteli dají recepis do do dobytu je musejí nacpat také sami. vyjma
> injekcí"
> Ale majitelé třeba krav nejsou nuceni si kupovat speciální přístroj na
> léčení v ceně 10 - 20 tisíc. Pokud by takový přístroj byl na léčení krav
> nutný, kupoval by ho veterinář a jezdil k chovatelům. Stejně tak chovatelé
> krav se nezdružují dohromady a nekupují si léčiva sami úplně mimo
> veterináře. A néléčí si krávy sami podle postupu vydaného někde na
> chovatelském ústředí chovatelů krav.
> Když je potřeba léčení krav, zavolá se veterinář a ten po prohlídce buď
> podává léčivo a léčí sám nebo dodá recept a majitel léčivo aplikuje podle
> předpisu - návodu toho veterináře.
> Když zavoláte dnes veterináře k léčení včelstev na varaózu, tak vás nejspíš
> odkáže na ZO, kde máte včelstva. Protože on ty léčiva nemá, musel by je
> vyfasovat a už v žádném případě nemá aerosolovací přístroj.
> Pokud jste včelař, který se s místní ZO rozhádal, k čemuž v minulé době
> jsem směřoval já, asi vám nezbude nic jiného než žebrat u sousedních ZO,
> jestli by náhodou nezajeli k vám a neodléčili, aspoň formálně, včely, aby
> vám je veterina jako neléčené nezlikvidovala.....
>
>
>

Loni jsem zacal pouzivat vykluzy, takze manipuluji s celymi nastavky. Rentabilita vykluzu je vcelnice s minim. 15 vcelstvy do 8 km. To je takovy muj predbezny odhad. U domu jsem si to loni odzkousel, pak je produktivita jako hrom. Pouzival jsem ( pouzivam i ted) materi mrizky. Sundat nastavek s medem dat mezidno s vykluzem a pak zpet nastavek, netrva vice jak minutu. Provadim na vecer, rano uz jen sbiram nastavky k vytaceni. Muze na druhy den prset, cokoliv a vytaceni neni ohrozeno. Za 15-20 minut mate v medarne medniky z 15-20 vcelstev. To je nejakych 100-140 ramku s medem. Maipulace s jednotlivymi ramky jde urcite pomaleji. Pri odvcelovani u posledni snusky je vubec problem se slidenim. To mi loni uplne odpadlo.
Jinak mensi prepravky, jeste k tomu vcelotesne jsou perfektni, take nad nimi uvazuji, protoze jedno stanoviste mame 30 km, tam vykluzy vypadvaji ze hry. Vidim to na el. ometac vcel a manipulaci s jednotlivymi ramky.

PZ

""Těm jiným zvířatům také veterináři nepodávají léčiva ve chlévě, Ale majiteli dají recepis do do dobytu je musejí nacpat také sami. vyjma injekcí"
Ale majitelé třeba krav nejsou nuceni si kupovat speciální přístroj na léčení v ceně 10 - 20 tisíc. Pokud by takový přístroj byl na léčení krav nutný, kupoval by ho veterinář a jezdil k chovatelům. Stejně tak chovatelé krav se nezdružují dohromady a nekupují si léčiva sami úplně mimo veterináře. A néléčí si krávy sami podle postupu vydaného někde na chovatelském ústředí chovatelů krav.
Když je potřeba léčení krav, zavolá se veterinář a ten po prohlídce buď podává léčivo a léčí sám nebo dodá recept a majitel léčivo aplikuje podle předpisu - návodu toho veterináře.
Když zavoláte dnes veterináře k léčení včelstev na varaózu, tak vás nejspíš odkáže na ZO, kde máte včelstva. Protože on ty léčiva nemá, musel by je vyfasovat a už v žádném případě nemá aerosolovací přístroj.
Pokud jste včelař, který se s místní ZO rozhádal, k čemuž v minulé době jsem směřoval já, asi vám nezbude nic jiného než žebrat u sousedních ZO, jestli by náhodou nezajeli k vám a neodléčili, aspoň formálně, včely, aby vám je veterina jako neléčené nezlikvidovala....."
----------------------
to je právě ta těžká situace, že chov včel se vymyká všem jiným chovům. Chovatel čehokoli má mít zvířata řádně ustájena a v podstatě se nemůže stát, že se potkají s jinými, aby se mohla nějak nakazit (pominu-li nákazy šířené jinak než na krátkou vzdálenost), do opuštěného chléva jen těžko sama přijde nová kravka, nebo prase. každý má svoji zodpovědnost a nemůže brblat, že jeho kráva má zánět, protože ho má i sousedova. povinnosti chovatele lze krásně ukázat právě na chovu krav. Každý hovězí kus musí mít registraci a má předepsánu nějakou veterinární péči. Dokonce je vyloučena domácí porážka, leda snad nelegálně jako za protektorátu. Za nedodržení podmínek jsou sankce pro chovatele.
V chovu včel je ta odpovědnost nejasná. Svaz má něco zajišťovat, ale má na to jen dobrovolníky a včelaři očekávají nejlépe bezplatné léčení. Dobrovolníci ale leckde docházejí a není je kým nahradit, protože veterináři logicky na léčení včel nic nemají- léčení přece zajišťuje svaz. Tím jsme se zacylkili. Říká se tomu deadlock.

Nestačí jen žehrat na to , že OÚ neví co s tím ale je nutné se právě se starostou domluvit co pak s tím. Je to zase jen o komunikaci z obou stran v našem případě tří. (včelalař +zemědělec+OÚ)

pepan
--------------------
prvně byla diskuze o tom, jestli je to povinné a s jakou sankcí za neplnění.

No a k čemu taková evidence na OU je?

Prakticky - tedy v případě, že by došlo k otravě.

Kničemu, nikod není schopen dokázat ani to, že jde o otravu a prokázat viníka, to už je za současného stavu SCIFI.

Karel

"Nikdo tě nenutí drahý přistroj kupovat je přece vypracovaná levná metoda."
No, já to teda napíšu ještě jednou a blbuvzdorně.
Chybí mi tady možnost vzít třeba telefonní seznam, najít si v něm několik veterinářů léčicích včely a vybrat si z nich jednoho, který mi vyhovuje. Cenou, metodou nebo jinak.
Místo toho je situace taková, že díky monopolu Svazu musím na léčení vzít toho, koho ZO na mé včely určí. A když mi ten někdo z nějakého důvodu nevyhovuje, mám prostě smůlu a velký problém.
Tím neříkám, že ten problém mám, jenom to dříve k tomu problému směřovalo a tak jsem tímto směrem uvažoval. Ovšem připouštím, že někdo, před kým se takový problém neobjevil, nemusí mít ani ponětí, že ten systém by mohl fungovat jinak než funguje.

Taktiež používam osemcestný hviezdicový výklz. Výška medzidna sa odporúča aspoň 4 cm - včely pociťujú osirotenosť intenzívnejšie a ochotnejšie sa sťahujú do plodiska. Medníkový nástavok je čiastočne vyhrievaný cez vetranie výklzu. Zvyšky medu aj tak vraciam svojim včelám.
Žiadny ometač, alebo vyfukovač sa jednoduchosťou a šetrnosťou manipulácie so včelami výklzom nevyrovná.

Zdravim pane Bürgle,

na vcelnici jsem porovnaval ty osmicestne vykluzy s temi jednoduchymi dvoucestnymi ( asi 15 vcelstev). Mezidno s latek o tloustce do 10 mm s otvorem pro vykluz se vsune v podvecer mezi plodiste a mednik. Rano nasledujiciho dne pokud pouzivate materi mrizku, mate nastavek bez vcel. Zustava tak 10-15 vcel, vice jsem jich tam nemel.
Co se tyce vysky mezidna- u me je to pouhych 15-18 mm, vcely osirelost pociti. Zajimave u me bylo, ze podstatne lepsi odvceleni bylo u tech levnejsich mensich dvojcestnych vykluzu. Teplota plastu neni podle me problem, vcelstvo je vyhriva i pres 10 mm mezidno, teplo stoupa nahoru. Na vykluzy nedam dopustit.

PZ

Zmršenina je to z velmi ujednoduchých důvodů. Včelaření na dvou rámkových mírách v úlech je komplikace ať jsme si to ochotni přiznat nebo ne. Je však převážena velkou výhodou, jak se včelkám na velkém neděleném a hlavně vysokém rámku dobře daří a to se samozřejmě promítá i do výnosů. Mám li tedy plodiště složené ze dvou nižších rámků 39x24 tak jsem se jednoduše o tuto výhodu připravil, a komlikace s dvěma mírama v úle mě zůstaly. Nic proti zajímavým vynálezům ve včelařství nemám, naopak, ale tenhle způsob včelaření k nim asi patřit nebude. Zdraví R. Stonjek

Sundat nastavek s
> medem dat mezidno s vykluzem a pak zpet nastavek, netrva vice jak minutu.
> Provadim na vecer, rano uz jen sbiram nastavky k vytaceni. Muze na druhy
> den prset, cokoliv a vytaceni neni ohrozeno. Za 15-20 minut mate v medarne
> medniky z 15-20 vcelstev. To je nejakych 100-140 ramku s medem.

Zaujala me ta zminka o desti a vytaceni. Ja jsem loni udelal pro me prekvapivou zkusenost. Pocasi nadraka, prehanky, bylo chladneji a presto bylo odebirani medu tak pohodove az jsem se divil. Popravde jsem byl pripraveny na velky srumec ale opak byl pravdou.
Pak jsem na to narazil ve clanku tusim p. Volejnika na netu u Emana.

T.H.

"Ometám včely při medobraní do bedýnky a pak včely sypu zpět do medníku.
Točím tak 35 "
Chtěl bych se při této příležitosti zeptat na takový detail, jak to kdo při medobraní prostým ometáním a otřepáním děláte.
Já vezmu přidávané rámky a společně s těmi rámky, které nevybírám, ale vracím, sestavím znova nástavky a celý úl.
Plásty určené k vybrání teprve potom otřepávám a ometám až nakonec, přímo do sestaveného úlu, takže včely jdou do úlu přímo, bez nějakého přechodného uložení v nějaké bedýnce.
Někdy vyberu plást i pod mřížkou, ty potom otřepávám ještě před uložením mřížky, kdyby tam byla náhodou matka.
A někdy mám nedostatek prostoru ve volných nástavcích a pracovních bednách, takže pár plástů musím otřepat a omést předem do rozebraného úlu, abych je bez včel mohl uklidit do přepravní bedny. Ale ostatní plásty k vybrání potom stejně nechám se včelami, dokud nesložím úl a otřepu je až potom, jako poslední operaci před uložením strůpku na úl.

Tak blbuvzdorně; proč bych někohohledal v telefonním seznamu když ten je díky mobilům a O2 čím dále tenčí . Stejně je k ničemu.
Není záhodno pořád svoje úvahy rozvádět až do absordnustí abys ses cítil neporažený.
Moje úvahy jsou více méně účelové , jak co nejlevněji a účelně použít svoje zařízení a možnosti.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?lenstv? v ?SV
> Datum: 11.3.2010 12:47:17
> ----------------------------------------
> "Nikdo tě nenutí drahý přistroj kupovat je přece vypracovaná levná metoda."
> No, já to teda napíšu ještě jednou a blbuvzdorně.
> Chybí mi tady možnost vzít třeba telefonní seznam, najít si v něm několik
> veterinářů léčicích včely a vybrat si z nich jednoho, který mi vyhovuje.
> Cenou, metodou nebo jinak.
> Místo toho je situace taková, že díky monopolu Svazu musím na léčení vzít
> toho, koho ZO na mé včely určí. A když mi ten někdo z nějakého důvodu
> nevyhovuje, mám prostě smůlu a velký problém.
> Tím neříkám, že ten problém mám, jenom to dříve k tomu problému směřovalo a
> tak jsem tímto směrem uvažoval. Ovšem připouštím, že někdo, před kým se
> takový problém neobjevil, nemusí mít ani ponětí, že ten systém by mohl
> fungovat jinak než funguje.
>
>
>

Četl jsem třídílný článek P. Holuba v MV o mikroklimatu v úlu a musím říct, že toho mám plnou hlavu, článek je super. Jedno z nejlepších počteníček, co se mi dostalo v poslední době pod ruku. Jak říkává Libor, píšu 1* :)

Všechno to do sebe krásně zapadá, ale jak to tak trávím (musel jsem si to dát 3x, aby to si to ten můj hardware jakž takž přebral :)), pořád se ještě objevují otazníky. S čím se pořád nemůžu srovnat, jsou některé praktické závěry, některé z nich jsem nečekal a popravdě úplně nechápu jejich zdůvodnění. Prosím, pokud by mi to byl někdo schopný objasnit, třeba i pan Holub sám, hodně by mě to pomohlo si to celé srovnat. A protože hodně z nás se těch zásad (zatím?) úplně nedrží, třeba bych nebyl sám, komu to pomůže hledat cestu jak dělat včelám efektivnější úly.

V první řadě je to způsob cirkulace vzduchu. Proč je nutné, aby vzduch klesal podél stěn a voda kondenzovala na okrajových plástech? Chápu, že tam nesmí být průvan, aby těch asi 77 % vody a teplo se stihlo natáhnout do včel a medných zásob nad chumáčem a tím se rekuperovat namísto rychlého odfičení pryč z úlu (už to je pro mě výborný poznatek a úplně nový pohled, oproti těm různým výpočtům jak velký problém je zbavit se obrovského objemu vody). Proč by ale nefungoval tak akorátně průdyšný strůpek, který tu zbývající vlhkost a „vydýchaný vzduch“ propustí pěkně pomalu ven, kde se odvětrá? Rekuperace vody a tepla nad chumáčem by pořád fungovala, ale bez té vlhkosti v perifériích úlu, tam už je zbývající voda asi opravdu víceméně odpad a jen zhoršuje vlastnosti stěn a plástů. V zimě si pro ní včely na okraj stejně neodskočí a do toho vzduchu o 0°C dole se už nerozpustí (jde mi o ty asi 3g/kg navíc, které včely předají do vzduchu a už je nevytáhnou zpátky).

Stejná otázka je kolem zasíťovaného dna - proč ne? Možná se s tím těžko smiřuju, protože jsem si vloni nadělal zasíťovaná dna :), která mají nad podložkou ještě asi 2-3 cm mezeru, takže větrají i při zaražené podložce – mám je v úlech pořád a čtu z nich. Rád to ale předělám, pokud budu vědět proč to dělám ;). Samotným zasíťovaným dnem přece nevzniká průvan skrz chomáč, naopak bych řekl že bude docházet k rovnoměrnějšímu rozložení přívodu čerstvého vzduchu. A pokud by ještě zůstával pod včelstvem „polštář“ z prázdných souší? Že by síto v zimě vadilo kvůli únikům tepla z úlu, to už po přečtení článku považuji za úplnou blbost (i když teď zjara, až začnou tepelně ovládat úl, asi tu mezeru zacpu).

Jak si mám všechny ty fakty z článku dát dohromady s často opakovaným tvrzením, že je potřeba mít dlouhé rámky, které vytvářejí dobrou izolaci včel od stěn úlu. Nějak mi to do celého toho konceptu vůbec nepasuje a naopak široké nástavky s uložením části zásob vedle nebo šikmo vedle nad chomáčem mi připadají z pohledu zimování hodně nevýhodné?!?

Díky za každou odezvu a zdůvodněný názor. Jestli je můj výklad úlet a utopie, tak proč?

Honza Indra

Jednou k tomu třeba dojde. Léčení vám ale veterinář neudělá za 8 Kč/lahvičku. Budete ho muset dobře zaplatit, aby si tím na sebe vydělal tak jako ten chovatel krav, nebo králíků. Pak tam takoví veterináři budou. U králíků to dnes vyjde minimálně na 10 Kč/kus. (Nevím to přesně, už je nechovám, ale platil jsem pěkné pálky). To pak tady jezdí dva veterináři a nabízejí se. Někteří chovatelé se ale zase snaží očkovat sami, aby to měli levnější.
Nečlenovi si ZO může za léčení naúčtovat kolik chce. Buďte rádi, že to děláme levně.
Tonda

>No, já to teda napíšu ještě jednou a blbuvzdorně.
Chybí mi tady možnost vzít třeba telefonní seznam, najít si v něm několik veterinářů léčicích včely a vybrat si z nich jednoho, který mi vyhovuje. Cenou, metodou nebo jinak.
Místo toho je situace taková, že díky monopolu Svazu musím na léčení vzít toho, koho ZO na mé včely určí. A když mi ten někdo z nějakého důvodu nevyhovuje, mám prostě smůlu a velký problém.
Tím neříkám, že ten problém mám, jenom to dříve k tomu problému směřovalo a tak jsem tímto směrem uvažoval. Ovšem připouštím, že někdo, před kým se takový problém neobjevil, nemusí mít ani ponětí, že ten systém by mohl fungovat jinak než funguje.

S výkluzy nemám zkušenost a loni jsem si koupil jeden na zkoušku a pak přemýšlel, jestli jsem jej "namontoval dobře". Ten osmicestný výkluz - umisťuje se na horní, nebo na spodní stranu mezidna. Dotaz banální, omlouvám se za něj, ale já jen, jestli jsem to udělal vůbec dobře. Teoreticky by ty včely měly nabíhat do těch jednotlivých paprsků a vybýhat ústím výkluzu do plodiště, když jsem ale chtěl takto využít v podletí funkci výkluzu a zabránit v přístupu včel do medníku, a to v době slídivosti, tak se mi jich tam přeci jen dost dostalo (tedy z plodiště do medníku. Včely jsou ale jak známo v této době obzvláště dravé :o). Druhý dotaz bych měl, jestli je dobrá zkušenost s výkluzem i v případě, kdy včely mají přeběhnout z horního medníku do spodního medníku, tedy ještě ne přímo do plodiště (poprvé meduji nadvakrát, kvůli řepce), a jestli ani v tomto čtvrtém nástavku (r.m. 39x24) med přespříliš nevychladne. Předem díky, pokud někdo bude ochoten odpovědět.

"Nečlenovi si ZO může za léčení naúčtovat kolik chce. Buďte rádi, že to děláme levně. "
To je mi jasné, že kdyby léčení včelstev zajišťovali na profesionální bázi veterináři, tak by to bylo vcelku dráž.
Jenomže za jaké peníze je "levné" léčení ZO třeba aerosolem, když například borci ze ZO přijedou a v sklenici přístroje mají hladinku pár posledních milimetrů roztoku. A když se člověk ozve, tak mu řeknou "co po nás chceš, dyť my to děláme ZADARMO!" a stejně to do těch včel pustí, kvedlají aparátem, aby vůbec nějaká "pára" do těch včel šla a je odléčeno a hotovo......

.... oprava: když nabíhat, tak samozřejmě i vybÍhat.

Zdravim,

ted jen ciste teoreticky, v praxi jsem to jeste nezkousel, ikdyz bude vykluz mezi 3 a 4 nastavkem. vcely ve 4. nastavku budou razem izolovany od matky a ostatnich vcel, takze budou mit tendenci hledat, jak se k matce dostat, takze si myslim, ze fungovat bude. Co se tyce montaze toho osmicestneho vykluzu, doufam, ze se mi to podarit popsat, at se to da pochopit. Ten vykluz se montuje na mezidno dospodu, cili na tu stranu, kde je plodiste. V mezidnu je dira a vcely prostupuji dirou v mezidne do stredu te ruzice toho vykluzu. Pak z toho stredu putuji temi kanalky na okraj, kde vylezou ven a jsou v plodisti, zpet se jim jen tak jednoduse dostat nepujde.
A jestli plasty nebudou studene ? Teplo stoupa nahoru, takze bych vyzkousel a videl bych, myslim, ze by nemel byt problem.

PZ

Také Vás zdravím a děkuji moc za odpověď. Tak jsem tedy princip pochopil správně a povedl se mi ten můj první kousek namotovat dobře. Letos jich zkusím ještě několik koupit a vyzkouším je pořádně, protože myslím, že výhody asi převažují nad nevýhodami.

Obráceně tím zúženým paprskem odcházejí do plodiště a je to umístěno vespod mezidna
Také jsem viděl mezidno ve kterém se jen ze zadku měnila mřížka za výkluz a obráceně jako šoupátko jen si říkám jestli to nezalepí.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ot?zky okolo v?kluzu
> Datum: 11.3.2010 14:23:46
> ----------------------------------------
> S výkluzy nemám zkušenost a loni jsem si koupil jeden na zkoušku a pak
> přemýšlel, jestli jsem jej "namontoval dobře". Ten osmicestný výkluz -
> umisťuje se na horní, nebo na spodní stranu mezidna. Dotaz banální,
> omlouvám se za něj, ale já jen, jestli jsem to udělal vůbec dobře.
> Teoreticky by ty včely měly nabíhat do těch jednotlivých paprsků a vybýhat
> ústím výkluzu do plodiště, když jsem ale chtěl takto využít v podletí
> funkci výkluzu a zabránit v přístupu včel do medníku, a to v době
> slídivosti, tak se mi jich tam přeci jen dost dostalo (tedy z plodiště do
> medníku. Včely jsou ale jak známo v této době obzvláště dravé :o). Druhý
> dotaz bych měl, jestli je dobrá zkušenost s výkluzem i v případě, kdy včely
> mají přeběhnout z horního medníku do spodního medníku, tedy ještě ne přímo
> do plodiště (poprvé meduji nadvakrát, kvůli řepce), a jestli ani v tomto
> čtvrtém nástavku (r.m. 39x24) med přespříliš nevychladne. Předem díky,
> pokud někdo bude ochoten odpovědět.
>
>
>

Co ti brání abys měl svoji lahvičku a namíchal si novou dávku . Trvá to 2 minuty a stojí to pár korun. Nehledej argumenty ale udělej nápravu.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?lenstv? v ?SV
> Datum: 11.3.2010 14:25:57
> ----------------------------------------
> "Nečlenovi si ZO může za léčení naúčtovat kolik chce. Buďte rádi, že to
> děláme levně. "
> To je mi jasné, že kdyby léčení včelstev zajišťovali na profesionální bázi
> veterináři, tak by to bylo vcelku dráž.
> Jenomže za jaké peníze je "levné" léčení ZO třeba aerosolem, když například
> borci ze ZO přijedou a v sklenici přístroje mají hladinku pár posledních
> milimetrů roztoku. A když se člověk ozve, tak mu řeknou "co po nás chceš,
> dyť my to děláme ZADARMO!" a stejně to do těch včel pustí, kvedlají
> aparátem, aby vůbec nějaká "pára" do těch včel šla a je odléčeno a
> hotovo......
>
>
>

Brání v tom nemožnost získání léčiva (teoreticky to možné je, ale ve chvíli kdy je problém to nelze jednoduše řešit). Zjednání nápravy je tedy dost problematické. Stejně tak je potřeba provést léčení komisionálně takže vhodnost termínu člověk neovlivní.

Pane Bože kde na to komisionální léčení chodíte, nic takového neexistuje
Každho takového komisaře můžeš s naprostým klidem vyhodit.
Za léčení včel je zodpovědný sám chovatel a ne žádný komisař.
Léčiva je povina ti ZO zajistit v požadovaném množství každému chovateli.
Pokud ti veterinář vystaví recepis tak můžeš si je zajistit sám ale bude to bez dotace.
Všechno ostatní jsou jen bláboly rádoby důležitých.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vlasta <vnetusil/=/email.cz>
> Předmět: 42018
> Datum: 11.3.2010 15:23:54
> ----------------------------------------
> Brání v tom nemožnost získání léčiva (teoreticky to možné je, ale ve chvíli
> kdy je problém to nelze jednoduše řešit). Zjednání nápravy je tedy dost
> problematické. Stejně tak je potřeba provést léčení komisionálně takže
> vhodnost termínu člověk neovlivní.
>
>
>

"Každho takového komisaře můžeš s naprostým klidem vyhodit."
Hm, loni jsem se domluvil s důvěrníkem, protože mi do úlu vnikly myši a měl bych vzorek, který nejde vyhodnotit, že vzorek neodevzdám a na jaře budu automaticky léčit včely nátěrem. Nechci hodnotit, co se odehrálo v ZO, protože to ani nevím, ale za takových cca 14 dní mi u prahu přešlapoval okresní veterinář s tím, že jsem odmítl odevzdat vzorek a byl připraven mi udělit příslušnou pokutu. Takže možnost komisaře od svých včel vyhodit, pokud léčí špatně, považuji za radu dost naivní a hloupou, tito lidé získali monopolem na léčení značnou moc a mohou takovým způsobem včelaři způsobit dost problémů. Naštěstí později došlo k nějaké personální výměně, takže letos to zatím vypadá dobře.
O sehnání léčiva mimo ZO a vlastním léčení vedle léčení ZO budu přirozeně uvažovat a budu to zkoušet, podle toho, jak se změny v ZO projeví.

Pane Bože kde na to komisionální léčení chodíte, nic takového neexistuje
Každho takového komisaře můžeš s naprostým klidem vyhodit.
Za léčení včel je zodpovědný sám chovatel a ne žádný komisař.
Léčiva je povina ti ZO zajistit v požadovaném množství každému chovateli.
Pokud ti veterinář vystaví recepis tak můžeš si je zajistit sám ale bude to bez dotace.
Všechno ostatní jsou jen bláboly rádoby důležitých.

pepan
------------------------
Jo jo bejvávalo, teď se to bohužel objevilo ve vyhlášce.
Asi tak poslední dva roky.
třeba u nás:
http://www.svscr.cz/download.php?idx=3527
je slovo komis 5x

a hlavně bez komise nesmí nikdo léčit:

"Léčebné ošetřování včelstev chemickými
přípravky (kromě odparných desek s
FORMIDOLEM) se provádí vždy komisionelně a
pod dohledem důvěrníků základních organizací
Českého svazu včelařů, o.s. (dále jen ZO ČSV) ve
stejném termínu a na celém katastrálním území
obce a v jejich místních částech, případně i na
celém území působnosti příslušné ZO ČSV. "

Takže by mě zajímalo co s takovou vyhláškou - když je prakticky nerealizovatelná.
Kdyby měl důvěrník všechny stanoviště 3x objíždět a konrolovat jak kapeme varidol na pásky a hodinu čekat zda máme správně zavřené úly:-)))

A Pepane u vás platí jaká vyhláška? Který kraj?
Karel

Karel

Na to komisionální léčení jsem přišel v dokumentu : VARROÁZA: PŘÍLOHA K METODICKÉMU NÁVODU Č. 3/2001 K PREVENCI A TLUMENÍ VARROÁZY PRO OBDOBÍ LÉTO 2009 AŽ JARO 2010, který je na stánkách ČSV. Vysloveně se tam píše :"Podzim a zima 2009
       V období od 10. října do 31. prosince 2009 se nařídí trojí ošetření všech včelstev přípravkem VARIDOL (FUM, AER). Ošetření se provede komisionálně fumigací nebo aerosolem. Ve včelstvech nesmí být při druhém a třetím ošetření zavíčkovaný včelí plod. " z toho by mohlo vyplynout, že mám před komisí prokáza t i to jestli je v úlu plod.




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: 42018
> Datum: 11.3.2010 15:36:00
> ----------------------------------------
> Pane Bože kde na to komisionální léčení chodíte, nic takového neexistuje
> Každho takového komisaře můžeš s naprostým klidem vyhodit.
> Za léčení včel je zodpovědný sám chovatel a ne žádný komisař.
> Léčiva je povina ti ZO zajistit v požadovaném množství každému chovateli.
> Pokud ti veterinář vystaví recepis tak můžeš si je zajistit sám ale bude to bez
> dotace.
> Všechno ostatní jsou jen bláboly rádoby důležitých.
>
> pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Vlasta <vnetusil/=/email.cz>
> > Předmět: 42018
> > Datum: 11.3.2010 15:23:54
> > ----------------------------------------
> > Brání v tom nemožnost získání léčiva (teoreticky to možné je, ale ve chvíli
> > kdy je problém to nelze jednoduše řešit). Zjednání nápravy je tedy dost
> > problematické. Stejně tak je potřeba provést léčení komisionálně takže
> > vhodnost termínu člověk neovlivní.
> >
> >
> >
>
>
>

Zdravím vás, jak zde nastínil tuším G.P, u nás je to tak, že ZO vydává léčivo na vyžádání. Nikdo z komisařů mi na včelnici nikdy nešel a pokud náš zdravoták, tak jedině s krabicou na vyvíjení aerosolu, to ještě přijel na mé požádání. Ten vyvíječ jsem mu jej musel nést já, je už ve vyšším věku a ten krám neunese. Zaplatil jsem 20 kč za zimní ošetření na včelstvo a bylo hotovo. Nedovedu si představit, že by takoví člověk v pokročilém věku měl oblítávat několikrát všechny včelaře ZO při podzimní a zimní fumigaci. To by projel čas a peníze. Navíc je to technicky nerealizovatelné. Za léčení je odpovědný majitel provozu, na něm je co chce za provoz mít. Vemte si, že i ten zdravoták má také vlastní včely, i on musí fumigovat. To by mezi včelaři nedělalo dobrotu. Já, pokud mi to vyjde, budu letos kupovat tičkový vyvíječ aerosolu s butanem. Stojí to 4500 korun a je to lehčí, méně pracné, efektivnější, za chvilku je člověk hotov. Byl jsem již na včelnici, kde to včelař má a je to dobrá věc. Ušetřím čas, peníze, namáhání... Ten těžký krám, co dělá randál nemá cenu kupovat, je navíc zbytečně drahý. Zdraví P.S

Stejně tak je potřeba provést léčení komisionálně, takže vhodnost termínu člověk neovlivní
............................................................................................................................................................................................................................................
Komisionální léčení, termín, že se nedá ovlivnit? Na rovinu. Podzimní plošná fumigace je 10.10. Kdo ze včelařů se trefil přesně tento den a za 14 dnů druhou dávku dával. Málokdo. Protože je třeba špatné počasí, někdo je mimo obec na dovolené, někdo přijede pozdě z práce domů, udělá to třeba za dva dny, ale udělá. Někdo to udělá i za špatného deštivého počasí, jiný počká, než blýskanice přestanou. CHtěl bych vidět nějakého zdravoťáka, který by byl ještě s někým z ZO tak otrlý, že by šel bez přítomnosti majitele léčit cizí včely. Bez majitele na včelnici na pozemek nesmí vstoupit. Já mám dohodu s myslivcama. Řekli mi, že mě za kilo medu budou hlídat včely tak, že jim nikdo nezkřiví ani křidýlko, za nějaký med. Flinty už použili dvakrát, stálo mě to 10 kilo medu navíc, ale včely stojí na svém místě, dnes je to žádaný artikl. Pokud to nebudu mít nařízeno SVS, tak mě rádoby odborníci mohou vlést na záda. Kromě majitele včelnice na stanovišti nemá co nikdo hledat. Bez písemného vyrozumění, hovoru ani předseda ZO nebo šéf ČSV. Nebo se jen opřít o plot. Rád bych viděl tu vyhlášku. Zdraví P.S

No možností je mnoho, ale asi je to různé podle ZO. Každopádně tady http://www.beekeeping.cz/cz/doc/CSV-METODICKE_POKYNY_SVS_Varroaza_Klikanec_Tlumen%C3%AD.doc je nějaká metodika na ČSV, která vypadá ja ko nařízení SVS. To je podle mě závazné. Nikde se nepíše, že to musí začít přesně 10.10, ale je tam dáno rozmezí a metodika použití přípravků. Tam je určena třeba teplota atd. A tomto dodžení podmínek mluvím. Takže pokud není člověk oblíben, má problém, který je v podstatě neřešitelný.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: 42018
> Datum: 11.3.2010 17:13:40
> ----------------------------------------
> Stejně tak je potřeba provést léčení komisionálně, takže vhodnost termínu
> člověk neovlivní
> ..........................................................................
> ..........................................................................
> ..........................................................................
> ..........
> Komisionální léčení, termín, že se nedá ovlivnit? Na rovinu. Podzimní
> plošná fumigace je 10.10. Kdo ze včelařů se trefil přesně tento den a za 14
> dnů druhou dávku dával. Málokdo. Protože je třeba špatné počasí, někdo je
> mimo obec na dovolené, někdo přijede pozdě z práce domů, udělá to třeba za
> dva dny, ale udělá. Někdo to udělá i za špatného deštivého počasí, jiný
> počká, než blýskanice přestanou. CHtěl bych vidět nějakého zdravoťáka,
> který by byl ještě s někým z ZO tak otrlý, že by šel bez přítomnosti
> majitele léčit cizí včely. Bez majitele na včelnici na pozemek nesmí
> vstoupit. Já mám dohodu s myslivcama. Řekli mi, že mě za kilo medu budou
> hlídat včely tak, že jim nikdo nezkřiví ani křidýlko, za nějaký med. Flinty
> už použili dvakrát, stálo mě to 10 kilo medu navíc, ale včely stojí na svém
> místě, dnes je to žádaný artikl. Pokud to nebudu mít nařízeno SVS, tak mě
> rádoby odborníci mohou vlést na záda. Kromě majitele včelnice na stanovišti
> nemá co nikdo hledat. Bez písemného vyrozumění, hovoru ani předseda ZO nebo
> šéf ČSV. Nebo se jen opřít o plot. Rád bych viděl tu vyhlášku. Zdraví P.S
>
>
>

Je to přesně obráceně. Výkluz se dává pod mezidno. Včely vběhnou do otvoru a vybíhají paprskama. Je to proto, aby netrefily zpátky. Jenom z horního medníku vyběhnou ještě rychleji.
Tonda
>S výkluzy nemám zkušenost a loni jsem si koupil jeden na zkoušku a pak přemýšlel, jestli jsem jej "namontoval dobře". Ten osmicestný výkluz - umisťuje se na horní, nebo na spodní stranu mezidna. Dotaz banální, omlouvám se za něj, ale já jen, jestli jsem to udělal vůbec dobře. Teoreticky by ty včely měly nabíhat do těch jednotlivých paprsků a vybýhat ústím výkluzu do plodiště, když jsem ale chtěl takto využít v podletí funkci výkluzu a zabránit v přístupu včel do medníku, a to v době slídivosti, tak se mi jich tam přeci jen dost dostalo (tedy z plodiště do medníku. Včely jsou ale jak známo v této době obzvláště dravé :o). Druhý dotaz bych měl, jestli je dobrá zkušenost s výkluzem i v případě, kdy včely mají přeběhnout z horního medníku do spodního medníku, tedy ještě ne přímo do plodiště (poprvé meduji nadvakrát, kvůli řepce), a jestli ani v tomto čtvrtém nástavku (r.m. 39x24) med přespříliš nevychladne. Předem díky, pokud někdo bude ochoten odpovědět.

Pokud není člověk oblíben...čeká závist, jo, to je prevít. Ten problém vyřeším odchodem, přestupem do jiné ZO, bylo to níže popsáno. Je klid. Já ve zdravotní otázce spoluracuju s místní ZO, i budoucím odběrem léčiva, kvůli přehledu a podávání vzorků z měli, ale aby mě nějaký politruk lítal a pokukoval po včelnici, pokud mám vše v pořádku? Pokud nemám vyvíječ aerosolu, tak mi v prosinci dojede zdravoták, pokud chce přijet veterinář, ohlásí se předem, pak ano. Jinak bez povolení na mé včelnici pro nikoho není místo.
Př: To je to samé, jako když by přišla komise politruků za vámi domů, že vám jdou komisionálně zkontrolovat gynekologicky manželku, jestli je ještě kus ženské, nebo větev obrůstající mechem. Také by se to nikomu nelíbilo. Jenom to nikdo neberte osobně, je to jen příklad, jiný mě v tu chvíli nenapadl. Zdraví P.S

Vím, že jste to tady kdysi psal. Je to všecho v těch lidech. Já jezdím sám s aerosolem po celé ZO a snažím se to dělat poctivě. Lahviček beru dost, abych měl navíc. Oni se to taky naučí. Protože jste se s nima nepohodl, jak jste psal, tak mají trochu horší přístup. Prakticky ale pokud ještě roztok odkapává, tak je to dobré.
Tonda
>To je mi jasné, že kdyby léčení včelstev zajišťovali na profesionální bázi veterináři, tak by to bylo vcelku dráž.
Jenomže za jaké peníze je "levné" léčení ZO třeba aerosolem, když například borci ze ZO přijedou a v sklenici přístroje mají hladinku pár posledních milimetrů roztoku. A když se člověk ozve, tak mu řeknou "co po nás chceš, dyť my to děláme ZADARMO!" a stejně to do těch včel pustí, kvedlají aparátem, aby vůbec nějaká "pára" do těch včel šla a je odléčeno a hotovo......

Milý příteli Tomáši!
Tak takovouto odpověď neodpověď si nechte pro nějakou jinou konferenci.Nic
jsem se nedozvěděl.Jak se mám poučit,jsa vybaven zkušenostmi z
roku raz dva,(jsou z budečáků, a to jak se všichni schodneme je
dnes absolutně
k ničemu.Začínám-li od nuly.)když vy zkušení odpovídáte tak,že
nic neřeknete?Jedině snad,a to se projevuje moje optimistická povaha,že
jste chtěl těmi usměvavými smailíky na konci vět nám všem vylepšit
náladu!V tom případě se omlouvám.
S vírou,že se i nadále budu dovídat potřebné informace od zkušenějších
se loučím a zdravím.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: Vyet?en? zimn? m?li
Datum: 3.3.2010 - 14:08:36

> Da :-))
>
> A verim ze odpoved vite nebo alespon tusite :-)
>
> T.H.
>
> > Nějaké limity u tohoto vyšetření považuji za
> > naprosto iracionální a tohle
> > > vyšetření zimní měli za takovou malou buzeraci
> > včelařů,která je k ničemu.
> > > Již několik let při poctivém odběru(podložky
> > pro spad ponechány dva měsíce
> > > prosinec-leden) mám nulové spady ve vyšetření
> > a každoročně po první
> > > fumigaci v každém úle se sesype řádově mnoho
> > set roztočů.Dá se to nějak
> > > vysvětlit?
> > Děkuji.
>

Pokud pamatuju, vždy se muselo léčit komisionelně. Na seznamech musely být tři podpisy komise. To, že se knoty a léčivo rozdá je jiná věc. Podpisy se doplnily dodatečně. Vyhodit je můžete. Na pozemek je pustit nemusíte, ale pak se o to bude starat veterina a bude to drahé. ZO je povinná zajistit dotaci, pokud o ni včelař včas požádá. Ne léčení. Je to ale v jejich zájmu, proto léčí vše na svém území a proto se musí každý včelař u ZO nahlásit. Léčí ta ZO, kde jsou včely. Ne kde je členem. Jinak se léčí od 10.10. Ne přesně desátého, ale to je snad skoro každému jasné. U nás to funguje dobře a problémy s nikým nejsou. Trochu byly s jedním, trochu lajdákem. Má jedny včela a léčení u něho bylo skoro nejproblémovější. Pak na něm byla veterina a teď běhá důvěrníkovi i mně při aerosolu naproti.
Tonda
>Pane Bože kde na to komisionální léčení chodíte, nic takového neexistuje
Každho takového komisaře můžeš s naprostým klidem vyhodit.
Za léčení včel je zodpovědný sám chovatel a ne žádný komisař.
Léčiva je povina ti ZO zajistit v požadovaném množství každému chovateli.
Pokud ti veterinář vystaví recepis tak můžeš si je zajistit sám ale bude to bez dotace.
Všechno ostatní jsou jen bláboly rádoby důležitých.

P.Sedláček z Bučovic mi říkal, že na něj chodí občas na KVS udání, že neléčí, že to, že ono, závist, nic jiného. KVS klidně může přijet, zjistí, že má včelař mladé dílo, včely v síle, čisto na včelnici, mrkne a odjede, žádná pokuta, penále za nic nehrozí. Je to jen podnět, kterým se musí zabývat. Takhle to správa udělá vícekrát a už ta udání bude později ignorovat. Pokud odebírám léčivo, léčím a odevzdávám měl na vyšetření, tak se nemám čeho obávat. Udávání a závist, to je část našeho češství, když páni lumpové ze ZO zjistí, že už je nikdo neposlouchá, nechají toho, mají svých starostí dost. Zdraví P.S

Gabon je jistě dobrý prostředek na ochranu včelstev , ale bez správné aplikace a hlavně použití dalších dostupných prostředků pro léčení nemá cenu. Jenom kompletnost léčení a její správná aplikace v stanoveném čase pomůže znížit varroázu.

"P.Sedláček z Bučovic mi říkal, že na něj chodí občas na KVS udání, že neléčí, že to, že ono, závist, nic jiného"
----------------------------
Ono není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu, jak říká lidová moudrost. Poměrně nedávno tady přítel Zpěvák ventiloval vlastní zkušenost. Našel jsem ji a nakopíroval níže. Pokud se pan Sedláček takto opravdu chová, nedivím se, že to občas někdo nahlásí. S takovouto zkušeností bych to nejspíš udělal také.
------------------------
Petr (94.125.216.34) --- 24. 2. 2010
Re: Farmáři? (41352) (41355)
Kupoval jsem od Sedláčka z Bučovic oddělky.Nástavky ode mne dodány v květnu s tím ,že oddělky odeberu následujícího roku na jaro.
Vše(odběr) proběhlo zdárně,ale realita byl víc než deprimující.
Matky dvouleté až tříleté.
Černé plásty,až doslova zuhelnatělé.
O oddělcích se snad ani nedalo mluvit,jelikož se zubožená včelstvíčka nacházela ve dvou uličkách.(Což je dle mně na roční včelstvo ubohost).
Při prohlídce u mě doma bylo možno pozorovat pouhým okem na každé včele i dva roztoče.Tohle se mě potvrdilo záhy,kdy denní přirozený spad mrtvých roztočů na podložkách dosahoval až 10ks.
Po písemném upozornění jsem p.Sedláčka upozornil na stav a zamoření jeho včelstev a žádal,co s nastalou situací provedeme a jak budeme věc řešit.Následně jsem byl velmi hrubě osočen a p.Sedláček ze mně udělal blbce,jakého snad nikdo nikdy předtím.Osočil mně a naši organizaci z nedostatečného a špatného léčení,zanedbávání včel a tak jsem se od něho velmi nevybíravým až hrubým způsobem dozvěděl,že si za celou věc můžu vlastně sám.
Tak tihle lidé,jestli se mají dostat do vedení nás včelařů,prohlašuji při plném vědomí a svědomí nepokrytecky,že nás čeká brzký trpký konec.
Petr Zpěvák
Uh.Hradiště 956

UF, to je nemilé. Nu co se dá dělat, zřejmě si kolega Zpěvák od něj oddělky již nekoupí. Na toto reagovat neumím. P.S

Matky dvouleté až tříleté.
-----------
To byly značené?

R. Poůašek :Chtěl bych se při této příležitosti zeptat na takový detail, jak to kdo při medobraní prostým ometáním a otřepáním děláte.

Dělal jsem to dříve tak že jsem horní nástavek dal vedle na další tři nástavky na zem, zkontroloval 1-2 krajní plásty odkrytého nástavku zda tam nejsou také zavíčkované plásty, pak jsem dal položil jiný nástavek vložil ke kraji 1a1 vytočenou souš a začal sklepávat trhnutím a uhozením rukou včely a ometat v tomto prázdném nástavku, potom jsem doplnil souše.
To mi trvalo tak 15 minut a za těch 15 minut se včely rozrušily.
Nyní odeberu nástavek, podívám se dolů, vložím jiný doplním a dám víko, ometu přes smyk do bedýnky, po posledním rámku s bedýnkou drcnu o zem a ty "broky " jednoduše skoro najednou vsypu na vršek plástů,
myslím že se tím včely měně rozruší.
J.B.

Kaji:
"Matky dvouleté až tříleté.
-----------
To byly značené?"
-----------------------------
Když jsem sem ten příspěvek nakopíroval, tak odpovím, vlastně neodpovím. Pro další podrobnosti musíme počkat na pana Zpěváka.
Jeho příspěvek jsem vytáhl na světlo, protože jsem chtěl ukázat na protikladná tvrzení o přístupu k léčení.

PaveN (88.101.19.249) --- 11. 3. 2010
Re: 42018 (42109) (42110) (42121) (42122) (42124) (42126)
Kaji:
"Matky dvouleté až tříleté.
-----------
To byly značené?"
-----------------------------
Pro další podrobnosti musíme počkat na pana Zpěváka.
Jeho příspěvek jsem vytáhl na světlo, protože jsem chtěl ukázat na protikladná tvrzení o přístupu k léčení.

J.B.:
Pan Sedláček z Bučovic měl u nás přednášku tento týden.
pár poznámek k té přednášce.
Mně se líbila.
Když povídal o tvoření oddělků že jich dělá 1000 řekl jsem si klobouk dolů,koupil si 1000 plemenáčů

Když říkal že se jich 300 nepovede řekl jsem si proč je neopraví , posílením a vložením nového matečníku.

Když ukazoval zásobami nabité rámky tak jsem záviděl jakou má snušku.

Když ukazoval tenrámek s plodem kde nebyl plod jen v jedné řádce dole, nahoře, a u boků chtěl jsem se přihlásit že nás houpe protože takový plodový rámek jsem u sebe skoro nikdy neviděl (pouze u vyjimečných matek a v okamžiku kdy nemají moc prostoru pro kladení)

Nyní když čtu řádky p. Petra Zpěváka tak jsem na vahách komu věřit.
Když o tom přemýšlím tak logičtější je P.Zpěvák. ( v jeho textu nejsou 3x nej : 1000 +nej-plást se zásobami+ nej plodový plást)
Víte která matka nebo oddělek je nejlepší PRODANÁ, PRODANÝ.
J.B.

Ahoj,
vytvořil jsem si na PC etikety na sklenice medu. Řekl bych, že jsou daleko hezčí, než některé, které se prodávají. Děláte si taky někdo etikety na sklenice s medem, nebo si je kupujete?
Vím, že nejsou povinné, ale z hlediska marketingu jsou dobré (slouží jako reklama na dlouhodobé zákazníky).
Ale náklady na samovyráběné etikety (barva, papír) a pracnost výroby (tisk, střih) mě od toho odrazují.
Jak to děláte vy?

- zasítované dno
to není nikdy špatně, pokud je zasunutá podložka, vysunutá podložka v zimě znamená za větrného počasí průvan. Udělal jsem jim příčné provětrání podmetu (vzadu 3 otvory 15 mm se sítkem) a otvory zatmelily, nechtěly průvan, jen konstatuji (to je celé mé povídání) co včely preferují, k tomu mne inspirovala hlavně práce S. Nicholsonové (vlhostní mikroklima).

- cirkulace v úlu
to není něco, co si včelař usmyslí a vytváří tomu podmínky. Takový je prostě stav ve včelstvu, pokud se mu nečiní překážky a nevymýšlí větrací "zlepšováky".
Kondenzace s postupným ochlazováním souvisí a pokud ta kondenzace proběhne na medu (je ho dostatek) je to ideální případ. Další zkondenzuje na nejstudenějších površích uvnitř úlu a zbytek se odvětrá. Včely, pokud dostanou šanci mají možnost regulovat cirkulaci vzduchu stavbou díla a propolisem. My jsme jim to zkomplikovali rámky striktně orientovanými k česnu. Myslím si, že tato komplikace stačí a další bych si nevymýšlel. Proto preferuji to, aby se s dílem a strůpkem od zakrmování nehýbalo.

- pozice medu
je vždy s výhodou nad chomáčem. Mimo to popisuji stav, kdy je vedle a že to není (z pohledu ztráty vlhkosti a tepla) zatracená pozice. Včely láká naředěný med, jdou si pro něj (najdou si ho, najdou si zásoby), je zdrojem i volné vody.

Okresní veterinář ti samozřejmě může tu pokutu může napařit ale nic společného s komisionálním léčení nemá. Nepleť si SVS s příliš iniciativními praktikami funkcionářů. Komisionální léčení se praktikovala v začátcích výskytu V.D. a ukázala se naprosto neúčinná a zbytečná. U nás se již alespoň 15 let nepraktikují a jde to také Platí tady že 10 včelařů najde to nejvhodnější dobu pro léčení lépe jako jeden léčitel pro deset včelařů.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 42018
> Datum: 11.3.2010 16:18:54
> ----------------------------------------
> "Každho takového komisaře můžeš s naprostým klidem vyhodit."
> Hm, loni jsem se domluvil s důvěrníkem, protože mi do úlu vnikly myši a měl
> bych vzorek, který nejde vyhodnotit, že vzorek neodevzdám a na jaře budu
> automaticky léčit včely nátěrem. Nechci hodnotit, co se odehrálo v ZO,
> protože to ani nevím, ale za takových cca 14 dní mi u prahu přešlapoval
> okresní veterinář s tím, že jsem odmítl odevzdat vzorek a byl připraven mi
> udělit příslušnou pokutu. Takže možnost komisaře od svých včel vyhodit,
> pokud léčí špatně, považuji za radu dost naivní a hloupou, tito lidé
> získali monopolem na léčení značnou moc a mohou takovým způsobem včelaři
> způsobit dost problémů. Naštěstí později došlo k nějaké personální výměně,
> takže letos to zatím vypadá dobře.
> O sehnání léčiva mimo ZO a vlastním léčení vedle léčení ZO budu přirozeně
> uvažovat a budu to zkoušet, podle toho, jak se změny v ZO projeví.
>
>
>

V tom případě budu první důvěrník který to odmítne jako volovinu

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 42018
> Datum: 11.3.2010 16:19:09
> ----------------------------------------
> Pane Bože kde na to komisionální léčení chodíte, nic takového neexistuje
> Každho takového komisaře můžeš s naprostým klidem vyhodit.
> Za léčení včel je zodpovědný sám chovatel a ne žádný komisař.
> Léčiva je povina ti ZO zajistit v požadovaném množství každému chovateli.
> Pokud ti veterinář vystaví recepis tak můžeš si je zajistit sám ale bude to
> bez dotace.
> Všechno ostatní jsou jen bláboly rádoby důležitých.
>
> pepan
> ------------------------
> Jo jo bejvávalo, teď se to bohužel objevilo ve vyhlášce.
> Asi tak poslední dva roky.
> třeba u nás:
> http://www.svscr.cz/download.php?idx=3527
> je slovo komis 5x
>
> a hlavně bez komise nesmí nikdo léčit:
>
> "Léčebné ošetřování včelstev chemickými
> přípravky (kromě odparných desek s
> FORMIDOLEM) se provádí vždy komisionelně a
> pod dohledem důvěrníků základních organizací
> Českého svazu včelařů, o.s. (dále jen ZO ČSV) ve
> stejném termínu a na celém katastrálním území
> obce a v jejich místních částech, případně i na
> celém území působnosti příslušné ZO ČSV. "
>
> Takže by mě zajímalo co s takovou vyhláškou - když je prakticky
> nerealizovatelná.
> Kdyby měl důvěrník všechny stanoviště 3x objíždět a konrolovat jak kapeme
> varidol na pásky a hodinu čekat zda máme správně zavřené úly:-)))
>
> A Pepane u vás platí jaká vyhláška? Který kraj?
> Karel
>
> Karel
>
>
>

Zdravim pane Podhajecky,

tak ted jsem zmateny,zda-li jsem to popsal spravne, vykluz se montuje na spodek mezidna, vcely prochazeji od stredu smerem na okraje,kde se ty kanaly zuzuji. Pochopili jsme se spravne ?

PZ

V tom případě budu první důvěrník který to odmítne jako volovinu

pepan
-----------
no, první asi ne, spíš bych chtěl vidět toho prvního, co to bude dělat:-)
Už na podzim se to mělo 3x objíždět.Přiznejte se, kdo jste to dělal?

Jen by mě zajímalo, jestli tohle vzniká na základě porady veterinářů a odborníků v NASAvrkách. :-)

Karel

Nikde se ale nedočtu, jaké složení ta komise musí mít. Proto si každý může komisi složit podle svého uvážení, hlavně, když bude a vyprodukuje zápis.

"Jen by mě zajímalo, jestli tohle vzniká na základě porady veterinářů a odborníků v NASAvrkách. :-) "
---------------------
To je jen projev typického českého alibismu. Do předpisu se napíše vybájená představa popisované činnosti. Při tom se dbá především na to, aby za případný nezdar nefunkčnost nebo nesmyslnost zplozených pravidel, mohlo být v klasické situaci "co kdyby", obviněno a nejlépe potrestáno co nejvíce lidí, v našem případě komise. Současně to vytváří takové klidné zatuchlé prostředí, protože dotčení potenciální a univerzální viníci čehokoli, v rámci pudu sebezáchovy, předcházejí průseru vlastní iniciativou a mlčením o problémech.

PaveN: "Ono není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu, jak říká lidová moudrost."
_____________

Myslím, že přesně toto pořekadlo se našim předkům moc nepovedlo a považuji ho spíše za "lidovou hloupost".

To je také tradovaná hloupost Vhodná doba se liší kraj od kraje a nadmořská výška od druhé někde se již s léčením musí žačít a jinde ještě běží snůška na plné obrátky, jak pak chcete třebas zajisti jednotné nasazení gabonu. Velení od psacího stolu je jednoduché ale hodně vzdálené od praxe Ten úředník tam toho napíše co nejvíce z obavy aby ho později nemohl někdo z něčeho obvinit Je to jen nesmyslný alibismus z jejich strany. Také se vezme jen několik let staré nařízení a jen se přepíše datum,zmáčknou tlačítka CTR+S napíše se nový název a je vyděláno. Zlaté PC. :-D. však chudák včelař to stejně udělá podle svého dobrého svědomí. A jen hlupák se s tím lejstrem trápí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Barto Pavol <palkob/=/tiscali.cz>
> Předmět: Gabon
> Datum: 11.3.2010 19:32:30
> ----------------------------------------
> Gabon je jistě dobrý prostředek na ochranu včelstev , ale bez správné
> aplikace a hlavně použití dalších dostupných prostředků pro léčení nemá
> cenu. Jenom kompletnost léčení a její správná aplikace v stanoveném čase
> pomůže znížit varroázu.
>
>
>

2-3 roky staré matky. Se nechce věřit. Přece by takovou školáckou chybu neudělal ještě k tomu mazákovi. Jeětě k tomu včely jen na dvou rámkách. Taky je mezi včelaři hodně oblíben.

Není radno soudit někoho, kdo tu není. Na to by nám mohli dát jen odpověď přátelé Zpěvák a Sedláček. Až tu budou poptejme se a pak se uvidí. P.S

Ano. Výkluz se položí na nástavek kanálky nahoru. Na něj se položí mezidno s dírou na střed výkluzu. Včely pak lezou velkým otvorem do výkluzu a vylézají zúženými kanálky do spodního nástavku. Zúžené jsou proto, aby lehce nenašly cestu zpátky a nenosily med dolů.
Tonda
>tak ted jsem zmateny,zda-li jsem to popsal spravne, vykluz se montuje na spodek mezidna, vcely prochazeji od stredu smerem na okraje,kde se ty kanaly zuzuji. Pochopili jsme se spravne ?

Je možné, pokud by ZO kupovala Gabony PA 92 aby mi PF 90?
Jde mi o to, že ikdyž píšou, že 92 nemají žádná rezidua,narozdíl od 90, jestli by se to nemělo obměnovat. Rád bych totiž měl vždy dva roky 90 a další dva roky 92, vím, že si je mohu koupit sám, ale může mě samotnému ty 90 ZO vzít?

"Není radno soudit někoho, kdo tu není. Na to by nám mohli dát jen odpověď přátelé Zpěvák a Sedláček. Až tu budou poptejme se a pak se uvidí. P.S"
--------------------
Přesně tak

NitraM:
"PaveN: "Ono není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu, jak říká lidová moudrost."
_____________

Myslím, že přesně toto pořekadlo se našim předkům moc nepovedlo a považuji ho spíše za "lidovou hloupost". "
---------------------------------------
uznávám, že jsou i šprochy, které nemají s pravdou co dělat. Dobře, šprochy odvolávám.
Výroky přátel Zpěváka a Sedláčka se dají popsat bez pořekadel asi takto: Alespoň jeden z nich kecá.

>Jen by mě zajímalo, jestli tohle vzniká na základě porady veterinářů a odborníků v NASAvrkách. :-) Karel< >V tom případě budu první důvěrník který to odmítne jako volovinu
pepan <
------------------------------------------------------------
Bylo nebylo, ale je to již hodně dávno. Varóza se ještě jmenovala roztoč Varroa Jacobsoni. Teprve mnohem později se začala nazývat Varoa destruktor s jedním "r" nebo kleštík. To bylo ještě když... Ano, jsem také pamětník. Po éře pálení utracených včelstev se prováděly KOMISIONELNÍ postřiky včel a díla v tom zimním období a včely nás přesvědčily, že i tuto "pomoc" včelařů dokáží přežít. Pak přišly fumigace. Inu pokrok je pokrok. A světe div se, KOMISE zůstaly. V té době nás zbylo v té naší vesnici ještě třináct včelařů. Za týden jsme stihli provést fumigaci u všech včelstev. Scházeli jsme se u toho všichni a nebylo na formuláři tolik kolonek pro podpisy celé komise kolik bylo třeba, tak jsme losovali. Samozřejmě, že to losování byla recese, která patřila ke koloritu doby srandistů. Dodnes vzpomínám jak jsme se sešli vždy u někoho, provedli fumigaci, čekali poctivě, "poctivě" hodinu, no někdy jsme i zapoměli a byly z toho hodiny i dvě, protože jsme si povídali o včelách, vymýšleli "včelařskou latinu", například chov včelích matek pod slepicí a to jsme pak dávali k lepšímu v hospodě, kam jsne chodili propláchnout hrdla od fumigačních čmoudíků a podepisovat ty protokoly. Kdo vyhrál losování o podpis protokolu, platil frťana. Dnes jsem zde zbyl sám. Když chci pokecat s ostatními, musím za nimi na hřbitov. Aby mi nebylo tak smutno, zajíždím s léky k dalším čtyřem včelařům v okolních obcích (v každé jeden), rozdám pásky a lahvičky, chvíli pokecáme a delší chvíli se vidíme jen u provádění aerosolu. A KOMISI, která by navymýšlela u této práce tolik ptákovin, tu již dohromady nedám. Je to škoda. Nejsou lidi. Doba je změnila.
JK

Je možné, pokud by ZO kupovala Gabony PA 92 aby mi PF 90?
Jde mi o to, že ikdyž píšou, že 92 nemají žádná rezidua,narozdíl od 90, jestli by se to nemělo obměnovat. Rád bych totiž měl vždy dva roky 90 a další dva roky 92, vím, že si je mohu koupit sám, ale může mě samotnému ty 90 ZO vzít?
---------------------
vykašly se na ty čísla , ty letopočty od kdy se to prodává jsou nicneříkající,
TO A a F je od účinné látky.

Dávej si do včel co chceš, ale na jedné straně máš fobii ze špinavého vosku, na druhé straně si jej chceš čím dál víc kontaminovat chemií a zadělávat na vznik rezistenci.

PF i PA zanechávají rezidua, ne že ne jak píše, jen jeden víc jak druhý.
Pokud by to tak nebylo, mohl by jsi je tam nechat až do jara.


Lidi co mají fobii ze špíny mají nakonec často na ruce ekzémy od mýdla atd. Příroda nemá ráda extrémy.Vyhlazuje je.
Karel

Pavel Holub :
Včely láká naředěný med, jdou si pro něj (najdou si ho, najdou si zásoby), je zdrojem i volné vody.
J.B.:
byl jsem asi 15.2 v některých včelách a mel jsem v ruce nejaké plásty a z jednoho plastu s nezavíčkovaným cukrem při pohybu tekla stříkala voda= řidky roztok který nabral vodu z ovzuší.(pozde jsem dokrmoval a včely neco nezavíčkovaly)asi u 2 včelstev jsem našel malou loužičku řidkych zasob na podložce a již druhý rok se mi špatně smetávala mel z podložky protože byla trochu lepkavá od cukru.
Slyšel jsem že takovéto nezavíčkované zásoby ztekuti nasátím vody, velmi se okyselí a probehne v nich alkoholové kvašení tak že je pro včely neupotřebitelný.
Nezažil jsem nikdy kvašení v ůle protože v zime je v ůle nizka teplota a to kvasinka nekvasi a když se oteplí tak zásoby včely zpracují.
Máte podobné zkušenosti?
J:B:

Zdravím, to vím, chtěl jsem vědět jestli není lepší mít dva roky 90 a další dva roky 92, aby se to léčivo měnilo. P.S

Správně by se dva roky mělo léčit Gabonem PA/acrinnathrin/ a rok po tom PF/ Fluvalinát/ PA je ohleduplnější ke včelám, protože v mg obsahuje 1 pásek asi 50x méně účiné látky, navíc fluvalinát už znečišťuje prokazatelně vosk. Osobně si myslím, že když 1x vynecháme jako vloni, když nebyli roztoči vyjde to nastejno. Proto je důležité od slunovratu hlídat podložky, případně provádět jinou diagnostiku a léčit tehdy když roztoči prokazatelně jsou. Jinak se proslýchá, že Gabony na mnoha místech mají sníženou účinnost a to by byl začátek dalších potíží. Jinak jsem se po dlouhé době u Konference zasmál. Matky pod slepici jako přírodní líheň a manželka jako větev obrůstající mechem doufám, že to není chráněno autorskými právy a u piva to mohu použít. Jen tak dál! Zdraví R. Stonjek

Vážený Josefe,absence kontaktu se včelami je bohužel přímo úměrná s ubohostí diskutovaných témat.Témat mnohokrát "vymlácených".Netýká se to však Vašeho příspěvku.Ukazuje reálný stav včelařské" obce".Vaše postřehy jsou i hluboce lidské.To je dimenze,kterou zde,na této konferenci postrádám,a proto do ní nevstupuji...

"Dělal jsem to dříve tak že jsem horní nástavek dal vedle na další tři nástavky na zem, zkontroloval 1-2 krajní plásty odkrytého nástavku zda tam nejsou také zavíčkované plásty"

Já první nejhořejší nástavek dávám obvykle na vedlejší úl, pokud není příliš vysoko a pokud do toho úlu nejdu po tom předchozím, kvůli rozrušení včel. Ostatní nástavky rozložím za úlem na zemi na plechy sundané z úlů. V lese někdy dávám nástavky jen na igelit položený na silnějších klacíkách. Zatím mi ty dřepy k nástavkům nevadí. Vrácené rámky mám sklon, díky v současné době malému počtu včelstev, dávat do úplně nejspodnějšího nástavku, plásty z něho přehazovat do horního pod mřížkou a plásty z pod mřížky potom dávat nad mřížku. Ovšem v některých případech je rovnocenné rozložit úl jen po mřížku a manipulovat jen s plásty z nástavku hned pod mřížkou, někdy je to jen o něco horší, při větším počtu včelstev to bude nutné kvůli času. Doba ošetřování jednoho včelstva je pružná od slabé půlhodinky po hodinu a půl....

"Nezažil jsem nikdy kvašení v ůle protože v zime je v ůle nizka teplota a to kvasinka nekvasi a když se oteplí tak zásoby včely zpracují. "

Co se s tím občas setkávám, včely sice kvašený cukr zpracují, ale moc jim nejede. Problém vzniká podle mně tím, že se krmí příliš pozdě a zároveň příliš velkými dávkami. Zatímco v srpnu jsou včely schopné bez problémů zpracovat několik litrů roztoku za den, v říjnu a listopadu za běžného počasí je to 0,2 - 0,5 - 0,8 litru roztoku jednou za 2 - 4 - 7 dnů.... Pokud se dává víc, včely zásoby rozpracují a roztahají po buňkách, ale už je nestihnou dát dohromady. Taky samotné včely se hodně vyčerpají, včelstvo potom přes zimu hodně ubude na síle a slabé včelstvo na jaře potom nemá dostatek včel na likvidaci ředěných a kvasících cukerných zásob.
Dokud jen čistě kvasí, není zas tak velký problém, problém nastane, když se do rozvašené tekutiny dostanou plísně a kdovíco ještě. Tomu je třeba předejít, slabším včelstvům je třeba nechat jen tolik rozkvašených zásob, kolik by mohly v rozumné době, řekněme do týdne, 14 dnů teplého předjaří zpracovat, zbylé potom hodit k silným včelstvům. Pomůže taky uteplení.

Zdravím vás, vše co je tu je veřejné, občas něco takového hodí. Účinnost Gabonu. Neproslíchá se to. Je to u nás na Jižní moravě, už mi to řekli dva velcí včelaři. Já se tady bez Gabonu neobejdu, proto potřebuju vědět jestli mi ZO je schopna třeba i jako jednomu z členů místo 92 na požádání vydat 90. 90 ky vím že se mohou používat max.2 roky. Pak na dva roky přerušit. Pokud vezmu plodový rámek, jen tak jej odvíčkuji a najdu tam 80 roztočů, musím rychle jednat, vylíhnout to nenechám, všechen plod jde ven ze včelstva. Určitě je to lepší, jak si včely zamořovat roztoči. Soused mě jima dost zásobuje, ty moje holky si pro ně k němu doletí a pak se diví, že je mají. Tímto způsobem já dávám roztoči za ušiska. Zeberu plod, jednorázovka varidol, všecko to spadne a po týdnu gabony až do půlky září. P.S

Ano, mám podobné zkušenosti a věřím, že nás je tu více. Někteří tento jev vnímají jako problém a "řeší" jej.

Kdysi bylo v návodech na Gabony řečeno, že PF-90 může působit resistenci po vícenásobném použití (tedy ne více než 2x), ale teď jsem to na stránkách Dolu nějak nenašel. Možná jsem se špatně koukal, pak se omlouvám. Je tam ale nový text o Gabonu PA-92 (http://www.beedol.cz/) pro rok 2010 a o acrinathrinu a jeho registraci v EU. Jen připomínám, vím, už se to tu mihlo ...:-).
Klidný den!
Jiří

Když u nás přednášel před nedávnem Ing. Ivan Černý, zmínil se i o problémech s registrací Amitrazu a o tom, že jeho víceméně podmínečné užití je zatím spojeno s jakousi studií, na níž pracuje VÚVč v Dole. Tam jsem našel jen studii k acrinathrinu, tak nevím.
K tomu je zajímavý odkaz:
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2010:060:0005:0008:CS:PDF

A text:
"(9) Rozhodnutím Komise 2004/141/ES ( 2 ) a rozhodnutím Komise 2004/247/ES ( 3 ) bylo rozhodnuto nezařadit účinné látky amitraz a simazin do přílohy I směrnice 91/414/EHS s tím účinkem, že použití těchto účinných látek jako přípravků na ochranu rostlin bylo zakázáno, a odejmout povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících tyto účinné látky nejpozději dne 30. června 2007. Vzhledem k tomu, že tato lhůta uplynula a bylo rozhodnuto nezařadit látky amitraz a simazin jako účinné látky do přílohy I, IA nebo IB směrnice 98/8/ES, je použití těchto účinných látek jako pesticidů zakázáno, a proto by stávající položky na seznamech chemických látek obsažených v příloze I částech 1 a 2 nařízení (ES) č. 689/2008 měly být změněny tak, aby odrážely zákaz používání těchto látek."

Vztahuje se to sice k užití Amitrazu na ochranu rostlin, ale mohl by k tomu někdo zasvěcený napsat více?
Klidný znovu den!
Jiří

Rád by som sa spýtal ako by sa dal využiť odpad z vytavených voštim z paráka. Máte nejakú skúsenosť?

Složení komise je: 1)důvěrník
2)člen výboru
3)majitel
Zásah provádí jeden, kdo, to záleží na domluvě, zbývající dva č u m í !

P.J.

Máš plnou pravdu!!!!

"Rád by som sa spýtal ako by sa dal využiť odpad z vytavených voštim z paráka."

Pokud by jich bylo hodně, daly by se využít k získávání technického včelího vosku vyloužením zbytků za tepla, ideálně suchých v rozpouštědle, třeba technickém benzínu. Ovšem to je na poloprůmyslový provoz a musel by se najít odbyt takového vosku za dobrou cenu.
Druhá možnost je suché zbytky použít k produkci larev zavíječe, coby velice chutného bílkovinného krmiva pro ptactvo, třeba i pro slepice. Myslím, že by šlo běžně 2/3 hmotnosti těchto zbytků takhle přetvořit. V provozu by bylo třeba zase dořešit technologii, aby larvy byly zhruba stejně velké a "vytěžené" ze substrátu v optimálni fázi růstu.

Opatrně pod kotel, nebo lépe rozdrobit do kompostu.

P.J.

Jo jo, tak jak jsem to říkal na příkladu s tou manželkou, jak příjde k vám domů komise politruků zkontrolovat vaši manželku gynekologicky, jestli je kus ženské, nebo větev obrostlá mechem... ......................................................................................................................................................................................................................................
1.důvěrník - politruk
2.člen výboru - politruk
3.Majitel
Zásah provádí jeden, kdo, to záleží na domluvě, ostatní dva čumí.
.................................................................................................................................................................................
Jenom koukají, nebo také přiloží ruku k dílu? Opět, neberte to osobně. ALe s humorem. Zdraví P.S

Nařízení krajské veterinární správy JM kraje č.5/2009 je ve věci fumigačních komisí podstatně mírnější. Komise pouze doporučuje: "V období od 10. října do 31. prosince 2009 provedou chovatelé včel trojí opakované ošetření všech včelstev přípravkem VARIDOL (FUM, AER). Ošetření se provede nejlépe komisionálně."

Osobně si neumím představit, že bych svolával 3 x komise s ohledem na optimální počasí na svých 14 stanovištích na území 8 ZO ČSV. Je to absurdita, přežívající z dob totality, kdy různé komise dohlížely a psaly posudky na různé věci ze soukromí lidí. Naštěstí terénní veterináři ví, že komisionální léčení nemá význam a je neproveditelné a tak to v praxi nevymáhají. Pokud ovšem existují v našem právním systému podobné rozpory mezi zněním předpisu a běžnou praxí, rozhodně to neposiluje obecnou úctu k právu.

Jsem pro komisionální odběr vzorků zimní měli k diagmostice moru, pokud je toto vyšetření hrazeno z veřejných prostředků. Můsí být ale současně stanoven způsob ustavení komise, kompetence členů a také motivující odměna za výkon. Rozhodně by to neměl být samozvanec ze ZO s nulovým právním vědomím. Lépe proškolený prohlížitel včelstev, nejlépe krajský včelařský inspektor placený státem (ne nutně veterinář). Ale to snad za 20 let.

Broněk

Broněk
--------------------
KaJi:
> Jo jo bejvávalo, teď se to bohužel objevilo ve vyhlášce.
> Asi tak poslední dva roky.
> třeba u nás:
> http://www.svscr.cz/download.php?idx=3527
> je slovo komis 5x
>
> a hlavně bez komise nesmí nikdo léčit:
>
> "Léčebné ošetřování včelstev chemickými
> přípravky (kromě odparných desek s
> FORMIDOLEM) se provádí vždy komisionelně a
> pod dohledem důvěrníků základních organizací
> Českého svazu včelařů, o.s. (dále jen ZO ČSV) ve
> stejném termínu a na celém katastrálním území
> obce a v jejich místních částech, případně i na
> celém území působnosti příslušné ZO ČSV. "
>
> Takže by mě zajímalo co s takovou vyhláškou - když je prakticky
> nerealizovatelná.
> Kdyby měl důvěrník všechny stanoviště 3x objíždět a konrolovat jak kapeme
> varidol na pásky a hodinu čekat zda máme správně zavřené úly:-)))
>
> A Pepane u vás platí jaká vyhláška? Který kraj?
> Karel
>
> Karel

Stando asi jsem mel slabou chvilku nebo onu dobrou naladu. Nekdo poslal toto tak jsem si rypnul :

> > > Nějaké limity u tohoto vyšetření považuji za naprosto iracionální a tohle
> > > > vyšetření zimní měli za takovou malou buzeraci včelařů,která je k ničemu.
> > > > Již několik let při poctivém odběru(podložky pro spad ponechány dva měsíce
> > > > prosinec-leden) mám nulové spady ve vyšetření a každoročně po první
> > > > fumigaci v každém úle se sesype řádově mnoho set roztočů.Dá se to nějak vysvětlit?

Jestli Vas to opravdu zajima mrknete na http://vigorbee.cz/clanky/varrooza/ a dozvite se o varrooze vic, najdete tam i kalkulacku kde si muzete zkusit spocitat pocty roztocu podle dennich spadu. Vice take na www.varroamonitoring.cz a nebo v casopise MV a jiste i jinde.

Jinak k tomu prispevku, vysvetlenich muze byt vic proc se tak deje, muj nazor je zde:

ucinnost leceni (fumigace) + mozne nepriznive okolnosti pri aplikaci leciva - vcely v chomaci, plodujici vcely, netesny ul, atd = prezije dost samicek, ktere dostanou populaci zase na stovkove hodnoty. Pro predstavu dost samicek muze byt i mene nez 5-10 po vyzimovani. Zalezi take na tom jak si vcely dokazi s klestikem poradit, budete-li monitorovat spad jiste si vsimnete rozdilu. Prave ty pozdne plodujici vcely zdrejme mohou byt velky problem a treba i zdroj pro sousedni uly.

reinvaze - zaklinadlo vcelaru, za pet sekund problem vyresen, ja nic to soused :-) moc na to neverim ci spise jsem to jeste nezazil za kratkou praxi tak abych s jistotou rekl ano tohle je reinvaze.

kvalita provedeni rozboru v laboratori - take se mohou prehlednout, vzorek s primesy kridilek nozicek apod a uz je to mnohem narocnejsi vyhodnotit, mozna i nemozne.

Pise se ze za zimu odejde 50% samicek ale je take otazka zda spadnou na podlozku ci ne. Ve vicenastavkovem zimovani zustanou v bunkach a na louckach v nizsich nastavcich a pukud mrzne po celou dobu co je podlozka v ulu tak se vcely nerozvolni a neshodi roztoce na podlozku.

Takze souhlasim s auterem a jeho prvni vetou s vedomim, ze je to usito na neslabsi element coz je zase vcelar :-))
T.H.

> Ahoj,
> vytvořil jsem si na PC etikety na sklenice medu. Řekl bych, že jsou daleko
> hezčí, než některé, které se prodávají. Děláte si taky někdo etikety na
> sklenice s medem, nebo si je kupujete?
> Vím, že nejsou povinné, ale z hlediska marketingu jsou dobré (slouží jako
> reklama na dlouhodobé zákazníky).
> Ale náklady na samovyráběné etikety (barva, papír) a pracnost výroby (tisk,
> střih) mě od toho odrazují.
> Jak to děláte vy?


Ano take sam, obycejny papir, lepidlo kancelarske Kores

T.H.

Spíše kecá ten Žáček. Proč? Je to jednoduché, producent oddělků v podstatě ani nemůže mít staré dílo. protože je stále prodává i s oddělky.
Při 1000 oddělcích je to minimálně 3000 nových rámků ročně

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PaveN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 42018
> Datum: 11.3.2010 22:27:17
> ----------------------------------------
> NitraM:
> "PaveN: "Ono není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu, jak říká lidová
> moudrost."
> _____________
>
> Myslím, že přesně toto pořekadlo se našim předkům moc nepovedlo a považuji
> ho spíše za "lidovou hloupost". "
> ---------------------------------------
> uznávám, že jsou i šprochy, které nemají s pravdou co dělat. Dobře, šprochy
> odvolávám.
> Výroky přátel Zpěváka a Sedláčka se dají popsat bez pořekadel asi takto:
> Alespoň jeden z nich kecá.
>
>
>

Etikety nabízí více firem (nebudu jim dělat neplacenou reklamu), cena 1 až 3Kč/kus. Takže samovýroba se nevyplatí, pokud nejde o specialitu. Například jsem si tisknul etikety na med pro radioamatéry, kde jsem oblast sběru medu vyznačil pomocí radioamatérských lokátorových souřadnic (WWloc JO80AM). Samozřejmě potěší etikety s věnováním k narozeninám, s podobiznou jubilanta či jiné jednoúčelové nápisy. Pro běžný prodej však stačí etikety, které se prodávají ve velkém. Vždy je lepší pěkná barevná (a čistá!) univerzální etiketa, než nějaký nepovedený originál.
Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Pavel
Sent: Thursday, March 11, 2010 9:24 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Marketing - Etikety

Ahoj,
vytvořil jsem si na PC etikety na sklenice medu. Řekl bych, že jsou daleko hezčí, než některé, které se prodávají. Děláte si taky někdo etikety na sklenice s medem, nebo si je kupujete?
Vím, že nejsou povinné, ale z hlediska marketingu jsou dobré (slouží jako reklama na dlouhodobé zákazníky).
Ale náklady na samovyráběné etikety (barva, papír) a pracnost výroby (tisk,
střih) mě od toho odrazují.
Jak to děláte vy?

> Spíše kecá ten Žáček. Proč? Je to jednoduché, producent oddělků v podstatě ani
> nemůže mít staré dílo. protože je stále prodává i s oddělky.
> Při 1000 oddělcích je to minimálně 3000 nových rámků ročně
>
> pepan
>

Popremyslej o tom, ze jsi podnikatel a chovas se trzne. Vcelar podnikatel vi, ze jednou je v kurzu med podruhe vcely - oddelky. A ted si vem tu obrovskou poptavku v dobe republikoveho uhynu, to sakra premyslis kde ty vcely seberes abys uspokojil chudaky vcelare bez vcel.

T.H.

Ahoj,
vytvořil jsem si na PC etikety na sklenice medu. Řekl bych, že jsou daleko hezčí, než některé, které se prodávají. Děláte si taky někdo etikety na sklenice s medem, nebo si je kupujete?
Vím, že nejsou povinné, ale z hlediska marketingu jsou dobré (slouží jako reklama na dlouhodobé zákazníky).
Ale náklady na samovyráběné etikety (barva, papír) a pracnost výroby (tisk,
střih) mě od toho odrazují.
Jak to děláte vy?
-----------------------------
No v jedné kopírně si nechám tisknout na barevné laserovce etikety, mám cenu asi2Kč za A4.

Než etikety samolepící, tak lepší efekt je dělat je asi 5cm vysoké a přilepit izolepou. Dostanou vysoký lesk, jsou chráněné proti ohmatání a asi to vyjde lacino.

V poslední době co je nedostatek medu, to ale etikety nedělám.
Přiznávám :-)

Karel
Karel

Popremyslej o tom, ze jsi podnikatel a chovas se trzne. Vcelar podnikatel vi, ze jednou je v kurzu med podruhe vcely - oddelky. A ted si vem tu obrovskou poptavku v dobe republikoveho uhynu, to sakra premyslis kde ty vcely seberes abys uspokojil chudaky vcelare bez vcel.

T.H.
-----------------------
to je asi pravda. Slyšel jsem o oddělcích co přišly od renomované "firmy" a měly staré rámky že jim nedržely ani uši. Že dílo bylo tmavé atd.

Prostě je poptávka, tak se vybírají plodiště do mrtě.

Zase vím o někom, kdo má speciální stanoviště, kde dělá maso a tam dbá na funglovost rámků, dílo atd... atd.

Karel

JÁ JE TISKNU SÁM A NEDÁ SE ŘÍCT ŽE VY SE TO NEVYPLATILO Kazeta do tiskárny mě stojí 1000kč
UDĚLÁM Z NÍ ASI 80 ARCHŮ PO 10ks to vychází cca na 1,4 Kč včetně papíru . Při přibližně 5x naplnění se cena sníží až na 1/3.
Lahvička bratru z 275 kč /1dcl To tisknu v barvě. Černou by to bylo ještě levnější

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: Marketing - Etikety
> Datum: 12.3.2010 12:09:56
> ----------------------------------------
> Etikety nabízí více firem (nebudu jim dělat neplacenou reklamu), cena 1 až
> 3Kč/kus. Takže samovýroba se nevyplatí, pokud nejde o specialitu. Například jsem
> si tisknul etikety na med pro radioamatéry, kde jsem oblast sběru medu vyznačil
> pomocí radioamatérských lokátorových souřadnic (WWloc JO80AM). Samozřejmě potěší
> etikety s věnováním k narozeninám, s podobiznou jubilanta či jiné jednoúčelové
> nápisy. Pro běžný prodej však stačí etikety, které se prodávají ve velkém. Vždy
> je lepší pěkná barevná (a čistá!) univerzální etiketa, než nějaký nepovedený
> originál.
> Pepa
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Pavel
> Sent: Thursday, March 11, 2010 9:24 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Marketing - Etikety
>
> Ahoj,
> vytvořil jsem si na PC etikety na sklenice medu. Řekl bych, že jsou daleko
> hezčí, než některé, které se prodávají. Děláte si taky někdo etikety na sklenice
> s medem, nebo si je kupujete?
> Vím, že nejsou povinné, ale z hlediska marketingu jsou dobré (slouží jako
> reklama na dlouhodobé zákazníky).
> Ale náklady na samovyráběné etikety (barva, papír) a pracnost výroby (tisk,
> střih) mě od toho odrazují.
> Jak to děláte vy?
>
>
>

> vykašly se na ty čísla , ty letopočty od kdy se to prodává jsou
> nicneříkající,
> TO A a F je od účinné látky.

Kdyz ono to bez toho gabonu nejde...

Premeteni na mezisteny v cervnu, cervenci spojene s fumigaci (od dilo jak je videt nejde) musi byt desetkrat ucinnejsi nez gabon. Ale jsem reinvazoskeptik a mozna se v tomto predpokladu hodne mylim.

A vlastne by nebylo mozna nutne ani fumigovat a namisto toho odstranit prvni plast se zavickovanym plodem, dalsi prasarnicka ale kdyz totalni boj tak totalni. Kolik asi tech nadrzenych roztocu by cekalo az na zakladeni druheho plastu? I kdyz treba jsou jeste chytrejsi nez si myslim .-)

T.H.

> JÁ JE TISKNU SÁM A NEDÁ SE ŘÍCT ŽE VY SE TO NEVYPLATILO

A ted si vem ze nekteri znas kazi vodu a pak vykoristuji zamestnavatele a tisknou to na jeho tiskarne a za jeho toner :-)

To už by bylo moc, když jim na začátku července vezmu všechen plod s roztoči, nejdříve za 3 týdny se narodí první várka nových včel. Tím, že dělám tu fumigaci na panenském díle, tak jich hodně zničím. Kdybych měl ještě odstranit první zakladený plást, to by už bylo ma mě moc. Postarám se o roztoče podzimní fumigací a případně aerosolem. Už znám výsledky mého vyšetření měli. Doma mám jedno včelstvo a jednoho roztoče, na velké včelnici 12 včelstev na 2 roztoče. Říkali, že pokud mám jednoho roztoče na včelstvo, tak předjarní ošetření, viz zdravoták. Jenže pokud mám na včelstvo jen jednoho, no nevím, nevím. Od třech roztočů na včelstvo je to povinnost, ale takhle??? Nyní jak z toho ven. P.S

Říkali, že pokud mám jednoho roztoče na včelstvo, tak předjarní ošetření, viz zdravoták. Jenže pokud mám na včelstvo jen jednoho, no nevím, nevím. Od třech roztočů na včelstvo je to povinnost, ale takhle??? Nyní jak z toho ven. P.S
--------------------------
No hodil bych si z toho mašli, nebo zapnul mozek.
:-)
Zimuješ ve dvou nástavkách? Podle fotek snad ano.
Kolik procent spadlých z podzimního léčení spadne na podložku a kolik jich tak může zůstat viset ve spodním nástavku nebo na horní či dolní loučce.

Sleduješ spad během roku? Tak co šílíš teď.
Od tebe když se dostane vosk do výkupu, tak se pak mezistěny z něho můžou používat místo Gabonů.

Jestli tě to opravdu zajímá, tak se běž podívat na podložky teď. Je to měsíc po odběru, a máš prý světlé dílo, takže by jsi měl na podložkách VD vidět. A zjistíš, jestli nějaké včelstvo má problém, nebo nemá. A nebo si to nasyp do oleje, když nevidíš. A uvidíš. :-)
Karel

Od tebe když se dostane vosk do výkupu, tak se pak mezistěny z něho můžou používat místo Gabonů.
--------------------------
moc hezky napsáno pane Karel, už jsem se dlouho tak dobře nezasmál,osobně mě tahle šílená chemie taky hodně vadí,mám
zkušenost,dobře udělané 2 fumigace tj. v době bez plodu a za odpovídajícího rozvolnění včel s dobře uzavřeným úlem a s gabonem /formidolem/v srpnu je až příliž chemie !!!!!
v letošních vzorcích bylo 14 roztočů na 1OO včelstev,podobné to bylo v předchozích letech

po první fumigaci je samozřejmě dobrý kouknout na podložky
a kdo má dobrý oči přesně ví, který včelstva si má v příštím
roce pohlídat

Zdenek