76351

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



a.turčáni (85.248.32.254) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41189) (41190) (41200) (41202) (41203) (41205)

Když chce někdo točit klikou a těší ho to, nic proti tomu. Zdraví R. Stonjek

Ruda, ak hovorím o voľnobehu koša medometu, neznamená to, že celý čas vytáčania točím kľukou, jednoznačne kľukou (kľuka sa netočí, tá automaticky vypadni z prevodovky) urobím len jedenkrát 4 až 6 otočení a jedna strana plástov sa vytočí a dokonale (pokiaľ nie je med skryštalizovaný v plástoch), za dobu točenia koša odviečkujem.
Dalšie dva plásty, ubrzdím kôš a plásty otočím, znovu 4-6 otočení kľukou a môžem sa odviečkovaniu 1 až 2 plástov a tým mám pripravené tri odviečkovanné plásty na vloženie do koša medometu a na trikrát mám vytočenú jednu debničku, (rozšírené uličky).
Na pohľad je to primitívne, ale výkonné, práve preto, že používam trojrámikový medomet, pri 6 plástoch by to už nebolo ono, rytmus práce by bol narušený.
Takto by mali byť konštruované aj nádherné medomety z antikora.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41225


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 19. 2. 2010
Re: bez mezist?n (40769) (40776) (40791) (40795)

Vážení přátelé!
Omluvám se za svou neznalost.Co je to kleštík?
Jestli je to ROZTOČ VAROA JAKOBSONII,tak proč KLEŠTÍK?
Znovu se omlouvám,že neznám!
Díky.Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: bez mezist?n
Datum: 8.2.2010 - 13:04:23

> Všechno má ale svoje jenže. Při vlastním chovu
> matek se tak zbavuješ plemenného materiálu kterým
> pozitivně ovlivňuješ okolní včelstva a tvoje
> matky pak jsou oplodňovány horšími Geny. Omezení
> pomocí vyřezávání je výhodné jen na konci chovu
> trubců to že je trubčí plod atraktivnější pr
> kleštíka je omyl který vyplývá s delšího vývoje
> trubce v trubčích buňce se totiž stihne těh potvor
> vylíhnout o 1 generaci více. Při zužování včelstev
> ty poslední tručiny je záhodno odstranit Tato generace
> pak vyvolává nesprávný dojem , že včelstvo bylo
> zamořeno znova od souseda.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: bez mezist?n
> > Datum: 08.2.2010 11:18:55
> > ----------------------------------------
> > Včera zde byla vzpomenuta biologická ochrana včel
> > před roztočem varroa,
> > > t.j.vyřezáváním trubčích plástů.Já tento
> > boj proti v.d. považuji za mnohem
> > > smysluplnější a účinnější než např.používání
> > KM či již rezistentní
> > > gabony.Ve včelstvech mám tři-čtyři trubčí
> > rámečky,které matky postupně
> > > zakládají.Tyto rámečky mám hustě zasíťované
> > drátkem,což mě zabezpečuje,že
> > > po odřezání víček s již zakuklenými trubci
> > a následným vyklepáním trubčiny
> > > na světlý papír se trubčina nezhroutí a na
> > papíře vidím dobře množství
> > > roztočů.Rámečky s trubčinou opětovně vkládám
> > včelstvům.Určitě tímto
> > > neobjevuji nic nového pod sluncem,ale řadě včelařům
> > tento biologický boj
> > > proti v.d. nic neříká a raději včelstva zamořují
> > bezhlavě chemmií.Nejenom
> > > že tím likviduji roztoče,ale prakticky neznám
> > rojení.V začátcích mého
> > > včelaření při koupi a dovozu včelstev jsem v
> > jednotlivých rámečcích
> > > nacházel i stovky roztočů,ale v současnosti při
> > důsledné několikaleté
> > > likvidaci se mě podaří objevit v trubčím rámečku
> > max.do pěti roztočů,což je
> > > velmi úspěšné.Děkuji za pozornost.
> > S pozdravem
> > P.Z. UH.Hradiště.
> >
> >
> >


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41224


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

bernard (90.177.59.108) --- 19. 2. 2010
Medomet

Opavsko prší.
Medomety vyrabí v Polske ještě firma ANNA.Porovnejte ceny. http://www.miodarkianna.com/sklep/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41223


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Z Včelař (87.249.131.173) --- 19. 2. 2010

Tak u nás v Králíkách taky pršelo ale za celý den nejvíce 2stupně, sněhu 50-60cm a tak to je s tou teplotou po celý rok.Včely mají ještě silvestra.Proto mám jiné názory a zkušenosti.Snuška začne o dost později než dole v kraji a přitom končí 15.7jako všude jinde.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41222


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 19. 2. 2010
Re: Prolet (41217)

U nás už prší

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Prolet
> Datum: 19.2.2010 15:22:22
> ----------------------------------------
> Hlásím první prolet, včelky po poledni na chvilku vylezly ven. Teplota po
> poledni +8 st C, nyní +8,7 st C, větrno, pod mrakem, sníh taje jak divý.
> Vypadá to, že zítra tady bude prakticky po sněhu, zvláště když má podle
> předpovědi v noci a zítra ráno pršet.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41221


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 2. 2010
Re: Prolet (41217) (41219)

Severní Morava

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41220


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav P (83.208.196.187) --- 19. 2. 2010
Re: Prolet (41217)

Ve kterém okrese je toto počasí př. Polášek? Už se nemůžem dočkat v jižních Čechách.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41219


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

petr (89.103.118.165) --- 19. 2. 2010
medomet

Ja kupoval medomet v Polsku. Nemám to k lysonoví z Ostravy daleko. Ušetřil jsem 10000 Kč. Opoti tomu kdybych ho koupil v Karviné. Zkuste podělit cenu medometu jeho hmotnosti a uvidíte kolik stojí kg medometu... U nás jsou výrobci zloději...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41218


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 2. 2010
Prolet

Hlásím první prolet, včelky po poledni na chvilku vylezly ven. Teplota po poledni +8 st C, nyní +8,7 st C, větrno, pod mrakem, sníh taje jak divý.
Vypadá to, že zítra tady bude prakticky po sněhu, zvláště když má podle předpovědi v noci a zítra ráno pršet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41217


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.177.14.87) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41191) (41196) (41201)

možná máš moc rád hrátky s elektronikou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41216


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.177.14.87) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41189) (41190) (41200) (41202) (41203) (41205)

kliku používám , ale samozřejmě i těch pár zatočení na medomet se při tom množství včelstev co má přítel Stonjek počítá. Do deseti včelstev to ale nehraje roli. Já mám medomet přišroubovaný k dřevotřískové desce , na které při vytáčení stojím ,aby se omezily vibrace. Nejvíce času a práce je samozřejmě při odvíčkování a při převěšování plástů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41215


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.106) --- 19. 2. 2010
Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet (41185) (41191) (41196) (41197) (41207) (41208) (41210) (41211) (41212)

Můj názor je takový, že solidní výrobci část svého "zvýšeného" zisku vrátí včelaři v použitém materiálu. Až zkončí dotace na medomety, budou koše zase plechové a medomety levnější. ;o)
------------------------
:-) :-) A ještě tu o Červené Karkulce:-)

Už jenom pokles cen nerezu by vydal na hóóódně silný plech.

Ale na jejich obranu je třeba říci, že každý prodává za tu cenu, kterou jsou lidi ochotní platit. A příslib až 50% a nejméně 20litrů je velmi silná pobídka k nakupování.

Na druhou stranu, tak si kupte medomety v zahraničí, tam nemají dotace a ceny stálé:-)

A nejlíp je, když si to čleověk vyrobí sám a pak vyfakturuje. Za poctivou cenu.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41214


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.177.14.87) --- 19. 2. 2010
Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet (41185) (41191) (41196) (41197) (41207) (41208) (41210) (41211) (41212)

Ano je to tak , zdrařili a o dost , ale ne o celou dotaci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41213


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 19. 2. 2010
Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet (41185) (41191) (41196) (41197) (41207) (41208) (41210) (41211)

Medomety jsou dnes díky dotacím prodávaány za vyšší ceny, než by je výrobci prodali bez dotací. Včelař zaplatí max. 60% ceny a je spokojen.
Můj názor je takový, že solidní výrobci část svého "zvýšeného" zisku vrátí včelaři v použitém materiálu. Až zkončí dotace na medomety, budou koše zase plechové a medomety levnější. ;o)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41212


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 2. 2010
Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet (41185) (41191) (41196) (41197) (41207) (41208) (41210)

"r. polášek: s tou kulatinou: jde asi hlavně o pevnost a tuhost konstrukce. předpokládá se podstatně delší životnost než u pocínu, určitě desítky let...?"
Jenž životnost starých plechových košů je taky desítky let, koše končí tím, že zreznou a ne že se mechanickým namáháním rozpadnou.
Kromě koše mého medometu, ten byl ale dělaný ne z ocelového, ale dokonce z cca 0,8 milimetru silného zinkového plechu, což je proti ocelovému papír. A vydržel taky nejméně 20 let vytáčení plástů 39x24 z 10 - 20 včelstev, převozy do včelína do lesa.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41211


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirka (85.71.46.60) --- 19. 2. 2010
Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet (41185) (41191) (41196) (41197) (41207) (41208)

michal říha: jsem v počátcích, mám troje včely a chystám se pokud možno dostat na cca 10 a na tom skončit

r. polášek: s tou kulatinou: jde asi hlavně o pevnost a tuhost konstrukce. předpokládá se podstatně delší životnost než u pocínu, určitě desítky let...?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41210


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (195.39.6.30) --- 19. 2. 2010
medomety a další nerez program

Podívejte se na tyto stránky pana Berezy. Má tam zajímavé výrobky pro včelaře. www.zamecnictvi-bereza.vyrobce.cz/vyroba.html. Mám od něj čtyřrámkový (39 x 24) zvratný, programovatelný medomet, točil jsem s ním už dvě sezony a jsem velice spokojený, rovněž jeho odvíčkovací talíř je výborný.

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41209


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 2. 2010
Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet (41185) (41191) (41196) (41197) (41207)

"Taky by mne to zajímalo mám syna který s nerezem pracuje a má možnost si dovico vyrobit za cenu materiálu."
Výrobci medometů se teď možná budou drbat, ale mně jako podklad k představě a k případné domácí výrobě stačí fotky košů a vnitřků medometů, které mají na svých webech.
Jen by mě zajímala jedna věc, dřívější kostry košů byly dělány vesměs z nosníků z ohýbaného plechu nebo z ocelových pásků 2 - 3 milimetry silných, zatímco dnes jsou kostry dělány výhradně z masivu kulatiny pr 6 milimetrů nebo tak nějak. Přitom co jsem se díval na ceníky nerezových materiálů, ty vycházejí vesměs z hmotnosti materiálu, takže na koš z kulatiny vychází materiál o třetinu až polovinu dráž než když se koš udělá z těch pásků. Je fakt, že kulatina se snadněji čistí a myje než konstrukce z pásků, ale pro nerez by to snad mělo být víceméně jedno. Taky vyšší hmotnost koše z kulatiny znamená, že není třeba tak pečlivě vybírat hmotnostně stejné rámky, bude asi rozdíl, když starý pocínovaný koš medometu na 3 rámky 39x 24 váží odhadem sotva tři kila, zatímco nerezový z masívní kulatiny 6 i víc kilo, ale že by jen proto se používala ta kulatina? A o tolik víc drahého materiálu? Argument, že kulatina se dá levně svařovat obalovanou elektrodou nebo Tigem, zatímco pásky ne neberu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41208


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 19. 2. 2010
Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet (41185) (41191) (41196) (41197)

Taky by mne to zajímalo mám syna který s nerezem pracuje a má možnost si dovico vyrobit za cenu materiálu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet
> Datum: 19.2.2010 07:11:13
> ----------------------------------------
> Zdravím přátelé, když už je o tom řeč, nemáte někdo v jakékoliv formě k
> dispozici náčrt s rozměry čtyřrámkového tang.koše, (ať už zvratného nebo
> nezvratného) tak, aby ho byl šikovný svářeč nerezu schopen podle kusu
> papíru svařit? Díky, Libor. P.S. na r.m.Langstroth 44,8x18,5.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41207


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 19. 2. 2010
Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet (41185) (41191)

Zatím tolik % dotací ještě nikdo nedostal Pokud vím tak nakonec se to pohybovalo kolem 30.
A dát při třech úlech 25 000 Já bych to jako dotující ani nepotvrdil je to nepříliš hospodárné.

Pepan




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal ??ha <michal.riha/=/vceliprodukty.cz>
> Předmět: Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet
> Datum: 18.2.2010 23:13:12
> ----------------------------------------
> zde není vůbec na místě otáska zda-li tří, nebo čtyř rámkový! Ale patřičná
> otázka by měla býti položena včelařem takto : zvratný, či nezvratný? Jestli
> chci vytáčet pohodlně, jednoduše a příjemně, tak zvolím variantu se
> zvatnými kabelami. Druhá otázka včelaře zní s pohonem na motor, nebo na
> kliku? V minulém století by odpověď zněla na kliku a v dnešní době, kdy je
> dotace na technickou pomoc až 50%, tak je to zcela jasné. Až na třetím
> místě se můžeme bavit o počtu kabel a tady musíme počítat s několika
> proměnnými
> - kolik lidí se zůčastní vytáčení a odvíčkování
> - jakým způsobem odvíčkujeme
> - kolik máme medníkových plástů přimedobraní
> na otázku jaký medomet koupit není jednoznačná odpověď. Více se příteli
> dozvíte, když se pobavíte přímo s konstruktérem a výrobcem medometů Panem
> Vodičkou www.apidomia.cz přeji šťastný kup a ať vám medomet slouží k
> příjemnému ulehčení práce
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41206


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41189) (41190) (41200) (41202) (41203)

Když už bych se rozhodl pro nějaký druh tangenciálního med. včetně zvratného, rozhodně bych dal pohon dolů. Vibrace se kvůli těžišti zmenší, dá se tam řemenový převod, tím odpadne motor s převodovkou, který je dost drahý a riziko mírného znečištění medu a tři nohy se dole výrazně zpevní. Navíc na zpevnění se dá závaží/ např bílé cihly u mě/. Na kliku s volnoběhem se dívám s nedůvěrou i když žádné zkušenosti z ní nemám. Nejlevnější pohon se dá pořídit do 1 000 Kč a je 21 století. Když chce někdo točit klikou a těší ho to, nic proti tomu. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41205


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kučera (88.101.250.34) --- 19. 2. 2010
Čtyřrámkový medomet

Zdravím
podívej se na /pupek73.blog.cz/ mirek si koupil nový
medomed a má tam i video
Dědek.Cena akorát na dotaci

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41204


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41189) (41190) (41200) (41202)

Pokud tedy bude tato věc nějak vyřešena, třeba v krajním případě tím, že medomet pevnější konstrukce zatížím nebo přišroubuji třeba k 50 - 100 kilové zátěži položené na zemi, tak nic proti třírámkovému medometu nemám.

Pán Polášek, verte mi, nič také nepoznám!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41203


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41189) (41190) (41200)

"To je len Váš uhol pohľadu, ja mám trojrámikový! "
Já v současné době používám půjčený třírámkový, váhově shodné rámky do něho vybírám ručně a můžu říct, že vytáčení na něm je na zlost. Prakticky vždy je rychlost vytáčení omezena nerovnoměrnou hmotností rámků, každé založení koše má tedy svou rychlost, která se musí udržovat na hraně.
Pokud tedy bude tato věc nějak vyřešena, třeba v krajním případě tím, že medomet pevnější konstrukce zatížím nebo přišroubuji třeba k 50 - 100 kilové zátěži položené na zemi, tak nic proti třírámkovému medometu nemám. Pokud ale nebude, tak jen třírámkový medomet je problém. Nemyslím tím verzi, kdy rámky jsou nízké a do třírámkového medometu se potom vejde 6 rámků, to je potom logicky šestrámkový medomet a ten je na vyvážení rámků podstatně méně citlivý.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41202


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41191) (41196)

Pokud se dobře dívám na ten použitý časový spínač, to relé uvnitř, to
má jedno na tři kontakty. Co dělá medometu logiku? Ruka? Potom by
přeci jen byla trochu výhodnější zvratná varianta čtyřrámkového
vřetene. Místo toho časového relé bych dal něco jiného. Nastavení 8
kontaktů přes usb, cena kolem 800 Kč, výroba Německo by to jistila.
Zato jen výkonější relé nebo stykače a šlo by tak udělat i 16 tras pro
radiální koš. (samozřejmě podle možností variant logiky měniče)

_gp_

2010/2/19 Luká Matela <e-mail/=/nezadan>:
> Jeden postřeh.
>
> Do starého 4-rámkového medometu po dědovi se vešly pouze 4 rámky Langstroth
> 2/3. Když byl (rezavějící pocínovaný) koš nahrazen 3-rámkovým (nerezovým)
> vejde se těch rámků 6.
>
> Takže v některých případech je 3-rámkový medomet paradoxně výhodnější
>
> PS: Teď už máme i nádobu medometu z nerezi a také vlastnoručně vyrobený
> elektrický pohon:
> [odkaz] http://matela.wz.cz/index.php?clanek=pohon_medometu
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41201


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41189) (41190)

Třírámkový bych použil tak do 4 včelstev, při vyšším počtu čtyřrámkový. Polášek

To je len Váš uhol pohľadu, ja mám trojrámikový! s voľnobehom a vytáčam 75 včelstiev, bez pomoci a na krku s vyše 7-mi krížikmi.
A to aj vďaka môjmu odviečkovaču ANTI, ktorý navyše rieši aj problém, ktorý ste spomenuli v predchádzajúcom príspevku, do medu idú vždy váhove rovnocenné odviečkované plásty, vďaka môjmu pílonožu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41200


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (78.156.32.90) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41191) (41196) (41197) (41198)

Rudánku, máš samosebou pravdu. Rozdíl je ten, že medomet opravdu můžeš měnit každý rok, ale ruku na srdce, ženu radši až v příštím životě (kouká mi přes rameno).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41199


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41191) (41196) (41197)

No otázka byla položena dost prapodivně, je to to samé jako kdyby někdo oznámil úmysl se oženit a dotázal se kam si má dojít vyfasovat dotyčnou osobu. Takže není až tak důležité, jestli 3 nebo 4 rámky, ale jak si svoje včelaření v budoucnu a konečném stavu představuji. Pak se s výhodným řešením mohu trefit na první pokus. Mě se to samozřejmě nepovedlo. Nejdřív jsem měl 3 rámky, pak 4, pak plus 12 V pohon, pak radiální na 22 plástů, ten už je super, ale je tam hodně práce navíc a v budoucnu par. radiální na 44 plástů s jednoduchým plněním a to už bude konečná. Přitom PR medomet již běhá určitě min 80 let a nic mě nebránilo stavět nějakou poloviční verzi dříve. Takže rozhodnout se dobře na prvý pokus je super a proto také ta podobnost z manželstvím není tak moc od věci. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41198


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41191) (41196)

Zdravím přátelé, když už je o tom řeč, nemáte někdo v jakékoliv formě k dispozici náčrt s rozměry čtyřrámkového tang.koše, (ať už zvratného nebo nezvratného) tak, aby ho byl šikovný svářeč nerezu schopen podle kusu papíru svařit? Díky, Libor. P.S. na r.m.Langstroth 44,8x18,5.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41197


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukáš Matela (82.202.11.39) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41191)

Jeden postřeh.

Do starého 4-rámkového medometu po dědovi se vešly pouze 4 rámky Langstroth 2/3. Když byl (rezavějící pocínovaný) koš nahrazen 3-rámkovým (nerezovým) vejde se těch rámků 6.

Takže v některých případech je 3-rámkový medomet paradoxně výhodnější

PS: Teď už máme i nádobu medometu z nerezi a také vlastnoručně vyrobený elektrický pohon:
http://matela.wz.cz/index.php?clanek=pohon_medometu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41196


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Říha (85.70.177.140) --- 18. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41191) (41192) (41193)

Jirko, kolik máš včelstev na vytáčení?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41195


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Říha (85.70.177.140) --- 18. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41191) (41192)

zdravim Vysočinu,je tam nádherně, mám tam rodinu.
Podrobnosti se dočtete ve Včelařství 2009 číslo asi 8, nevím přesně. Letos to bude zas. Dává to EU prostřednictvím ČSV. Pokud chcete získat dotaci na medomet, tak nejnižší částka pro získání dotace je 20 000Kč, ale když chcete medomet levnější, tak pro takzvanou technickou pomoc se dá do těch 20 Tis. nakoupit i nádoby na ned, refraktometr, dekantační nádoba, nádoby na čeření medu, pastovací zařízení, rozpouštěcí komory, zařízení na plnění medu do sklenic, čerpadlo na med, chladící sklad na souše, odvíčkovací zařízení- do tohoto se počítá i vydlička a odvíčkovací talíř, nebo linka za půl mega. toto se posčítá a dostanete z toho až 50% zpátky. V loni to bylo něco kolem 47%, protože fin prostředky jsou omezené a žadatelů mnoho.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41194


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirka (85.71.46.60) --- 18. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41191) (41192)

zdravím, zrovna se tím také zabývám.
je dotace na technickou pomoc dle zák. 197/2005 Sb.
poskytovaná SZIFem, žádá se přes ČSV

pokud dobře chápu postup:
1)koupíte vybavení za min 20 000 kč
2)vyplníte žádost - je k dispozici na stránkách ČSV
3)pošlete zádost do Prahy na ČSV
4)ČSV jí za vás podá na SZIF
5)peníze vám přijdou na účet (dle počtu uchazečů cca 40-50% ceny vybavení)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41193


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Roman (89.190.52.88) --- 18. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41191)

Dobrý večer. Pročítám příspěvky na medomet. Chtěl bych se zeptat zkušených včelařů, jak a kdy se dá získat nějaká dotace na medomet. / Jen vím, že náš kraj Vysočina, včelaře nepodporuje/ Děkuji , R.T.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41192


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Říha (85.70.177.140) --- 18. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185)

zde není vůbec na místě otáska zda-li tří, nebo čtyř rámkový! Ale patřičná otázka by měla býti položena včelařem takto : zvratný, či nezvratný? Jestli chci vytáčet pohodlně, jednoduše a příjemně, tak zvolím variantu se zvatnými kabelami. Druhá otázka včelaře zní s pohonem na motor, nebo na kliku? V minulém století by odpověď zněla na kliku a v dnešní době, kdy je dotace na technickou pomoc až 50%, tak je to zcela jasné. Až na třetím místě se můžeme bavit o počtu kabel a tady musíme počítat s několika proměnnými
- kolik lidí se zůčastní vytáčení a odvíčkování
- jakým způsobem odvíčkujeme
- kolik máme medníkových plástů přimedobraní
na otázku jaký medomet koupit není jednoznačná odpověď. Více se příteli dozvíte, když se pobavíte přímo s konstruktérem a výrobcem medometů Panem Vodičkou www.apidomia.cz přeji šťastný kup a ať vám medomet slouží k příjemnému ulehčení práce

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41191


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 18. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41189)

Třírámkový bych použil tak do 4 včelstev, při vyšším počtu čtyřrámkový.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41190


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 18. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185)

Pokud nejsou závažné důvody proti, tak raději čtyřrámkový, protože se do něho mnohem lépe vybírají rámky s podobnou hmotností, aby medomet nevyvážením neposkakoval. U čtyřrámku stačí vybrat dvojice, u třírámku se musí vybrat tři stejné.
Anebo medomet musí mít nějakou stabilizaci proti rozdílné motnosti rámků.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41189


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirka (85.71.46.60) --- 18. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41187)

a to se odvozuje pouze od pořizovací ceny, nebo to má nějaké "provozní" důvody?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41188


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 2. 2010
Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet (41185)

Všeobecně se uvádí do 20 včelstev 3 rámkový do 100 čtyř Osobně se přikláním k číslům 10 a 50

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet
> Datum: 18.2.2010 16:13:29
> ----------------------------------------
> nedávno to tady někdo naťuknul.
> napište názory pro a proti
> chystám se využít dotace a koupit nový medomet...
> díky
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41187


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 18. 2. 2010
PSNV - PPP 20,2.2010

Podkrkonošské Potlachy v Papučích – PPP – v Hostinném pokračují

20. února bude opět přednášet Ing. Květoslav Čermák na téma technika chovu matek a genetika.

Začátek je tentokrát v 8:00, přednáška začíná v 8:30.

http://n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=164:20-2-podkrkonoske-potlachy-v-papuich-ppp-pokracuji&catid=36:psnv&Itemid=92

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41186


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirka (85.71.46.60) --- 18. 2. 2010
třírámkový nebo čtyřrámkový medomet

nedávno to tady někdo naťuknul.
napište názory pro a proti
chystám se využít dotace a koupit nový medomet...
díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41185


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 2. 2010
Re: Chov matek (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157) (41159) (41170) (41174) (41178)

My jsme se to v šedesátých letech učili takto, s tím, že u včel je to trochu složitější protože se matka páří s více trubci a to i při insiminacích.. To moje vysvětlení považuji za jednodušší a pochopitelnější. Když spousta chovatelů má pocit že F1 a její potomstvo je něco vijímečného. ano to však tak jednoduché není. Chce to hlavně hodně pozorován, záznamú a práce

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Chov matek
> Datum: 18.2.2010 09:31:20
> ----------------------------------------
> Už po několikáté to zde vysvětlujete, ovšem chybně. F2 generace vzniká
> jedině vzájemným pářením jedinců generace F1. F3 pak pářením jedinců z
> generace F2 mezi sebou, atd...
> Pokud se páří příslušník generace F1 s jedním z rodičovské populace (P1
> nebo P2), vziká generace označovaná jako backcross neboli zpětné
> křížení, značí se B1 nebo B2, podle toho která ze dvou rodičovských
> populací byla k F1 připářena.
> K. Čermák
>
> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > K vytvoření generace F2 potřebuješ otce stejného původu jaký byl u F1. Jde o
> příbuzenskou plemenitbu.
> > Matka A + Otec B = F1; dalším rozchovem F1 + B = F2 Je-li však matka a otec
> sourozenci to je F1 + F1 dojde k rozštěpení zpět na A a B v poměru 1 : 1. V
> praxi ovšem pak vzniká situace kdy dcera F1 se spáří s otcem C a potomstvo se
> štěpí na A, B, a C V poměru 1 : 1 : 2. Při každém pak rozchovu další generace
> bez brakování se stav potomstva zhoršuje. Mnohem jistější je hned po první
> generaci začít provádět negativní výběr brakováním nevyhovujících matek a okolí
> zaplavovat pak svými trubci a sousedy obdarovávat opravdu kvalitními matkami. Ze
> šlechtění jsem býval v mládí často zkoušen. U těch okurků zkus udělat přesev
> vlastního osiva z F1 a spláčeš nad výdělkem.
> >
> > Pepan
> >
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> >> Předmět: Chov matek
> >> Datum: 17.2.2010 22:51:55
> >> ----------------------------------------
> >> Stále mícháte problémy do jiných témat.Prosím snažte se trochu to nedělat,
> >> prosím.
> >>
> >> Pojem F1 znamená 1. filialni generace to je matka F1 JE ŽIVOTNĚJŠÍ,
> >> VÝNOSNĚJŠÍ (u okurek a rajčat si kupujte F1 semena a mudete mít větší
> >> výnos.)F1 MATKY= VČELY PŘINESOU VÍCE MEDU !?
> >> Zlepšení vyplývá ze dvou faktů selekce genetických znaků matky + selekce
> >> genetických znaků trubce při inseminaci.
> >> Při oplodnění (křížení)dvou nepříbuzných jedinců vzniká F1 matka a F2
> >> generace,to je       doprovázeno inbredientním efektem to je větší životností :
> >> (mulati jsou životnější.)
> >> Tohoto imbredientního efektu využivají chovatelé matek. ( využívám jej i
> >> já a chovám si z inseminovaných matek F1 následně F2 matky)Opravdu to
> >> funguje a nemá smysl o tom pochybovat.
> >> Druhým faktorem je fyzická zdatnost matek.
> >> Tuto vlastnost ovlivnijí včely a hlavně včelař.
> >> Tento faktor je natolik důležitý že nemá znovu význam o něm diskutovat.
> >> SCHRNU OBA FAKTORY = MATKA BY MĚLA BYT GENETICKY I FYZICKY OPTIMALNI.
> >> Nemá tedy význam diskutovat o oplodnáčcích, plemenáčcích. Sám pěstuji matky
> >> v NN s přepážkou ty zesílím na oddělky až včelstva a spojím. Část mám i v
> >> malých oplodnáčcích. Vždy se jedna o optimální podmínky které je nutno při
> >> chovu matek dodržet. Jestliže je nedodržíte máte ztráty a tiché výměny, to
> >> je méně kvalitní matky a takové nemá cenu vychovávat!
> >> J.B.
> >>
> >>
> >>
> >>
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41184


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 18. 2. 2010
Re: Chov matek (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157) (41159) (41170) (41174) (41178) (41181)

Inseminovanou (resp. i jakoukoliv jinou plemennou matku, která se
osvědčila a chováme od ní) je správné označit jako generaci P, tzn.
parentální nebo česky rodičovskou (parentes = rodiče), pokud potřebujeme
rozlišit 2, příp. několik parentálních populací, např. při jejich
křížení, mohou se označit jako P0, P1, P2, ... Až potomci se označují
jako F generace + číslo, odvozeno od filiální (synovská, příp. dceřinná).
Pokud bychom měli být důslední, měli bychom rozlišovat, jestli máme na
mysli matku ve včelstvu nebo zbytek včelstva, tedy dělnice, její dcery.
Potom by včelstvo s makou - dcerou matky P volně spářenou bylo generace
F1, ale jeho matka by náležela pořád k P generaci. V praktickém chovu
ovšem vystačíme s tím, že na matku vztahujeme situaci (genotyp) celého
včelstva, tedy hovoříme o takové matce jako o F1 a myslíme tím její
spáření s trubci a tak její celé včelstvo. Když od matky ve včelstvu F1
generace odchováme dceru, její včelstvo bude F2, ...
Protože nevíme, s jakými trubci se tyto matky páří, jejich původ
pomíjíme a symboly F1, F2 vztahujeme na linii po matkách. To jsou
specifika včely medonosné...
K. Čermák

Jan B?rgel napsal(a):
> ("F1 MATKY OD INSEMINOVANÝCH MATEK" nabízejí chvatelé matek)
>
> Bereme nebo můžeme brát inseminovanou matku jako F0 a její dcery (včely) a
> matky které z nich chováme F1?
>
> Nám se tyto matky oplodnují volně se směsí trubců našeho stanoviště jsou
> to F1 matky spářené s nepříbuznými trubci stanoviště.
>
> Jestliže z těchto F1 matek oplozených nepříbuznými trubci našeho stanoviště
> budeme po (selekci)dále chovat, (může z důvodu nepříbuznosti dochazet k
> heteroznímu efektu)nemůžeme je ale označovat ani F1 ani F2, jedná se o
> další křížení .
> Budou to matky další generace, matky našeho křížení, můžeme je označit
> matky F1 našeho křížení nebo jak?
> J.B.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41183


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 18. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147) (41160) (41168) (41179)

. Toto včelstvíčko nemá z počátku žádné a později má nedostatečné zásoby pylu. J.K

Josef, to čo píšeš je pravda, ale..! Oplodnená M z oplodniačiku sa po začiatku kladenia odoberá a do doby pridania alebo expedovania novému majiteľovi. Čakť na to, kým plod od novej matke zaviečkujú je pre chovateľa zbytočná strata.
Potom i argumentácia, o negatívnom vplyve na novú M je neopodstatnené, pretože to čo je "zabudované" do M, už nemôže ovplyvniť prípadná nižšia teplota, málo peľu čo je spojené s novou M. Tá ak ju včelár úspešne pridá, pri riadnom kŕmení kŕmičkami sa plne prejaví dobrým výkonom.


Kdo to asi dělá? Proto vidím pro drobné včelaře daleko vhodnější způsob a to použití plemenáčů.J.K.

Drobný včelári si naozaj poradia aj s náhodnou výchovou matky v čase rojenia, odobratím plástu s plodom, včelami a rojovou MB. Z mojej praxi mám skúsenosti, že títo drobní včelári najčastejšie získavajú M z náhradného chovu, odobratím starej M a lebo len odobratím plástu s otvoreným plodom a krycími plástami a počkajú si na novú M.
My, niektorý z nás budú krútiť hlavami na znak nesúhlasu, ale oni si ich pochvaľujú?!

Myslím si ale, že i menší včelári ak ovládajú finesy výchovy novej M môžu tento spôsob použiť. Chov v matiek obyčajne zlyháva preto, že nie včelár dokáže pripraviť včely do oplodniačikov, do skupiny včiel odobratých zo včelstiev, obyčajne sa vrátia do svojich úľov (nie sú scelené)a pridaná MB alebo matka panna, ostane sama a stratí sa.
Do oplod. sú vhodné mladé včely, ktoré ešte neboli na prelete alebo oplod. s osadenstvom odniesť aspoň 2 km od svojej včelnici, aby včely neopustili M.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41182


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 18. 2. 2010
Re: Chov matek (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157) (41159) (41170) (41174) (41178)

("F1 MATKY OD INSEMINOVANÝCH MATEK" nabízejí chvatelé matek)

Bereme nebo můžeme brát inseminovanou matku jako F0 a její dcery (včely) a matky které z nich chováme F1?

Nám se tyto matky oplodnují volně se směsí trubců našeho stanoviště jsou to F1 matky spářené s nepříbuznými trubci stanoviště.

Jestliže z těchto F1 matek oplozených nepříbuznými trubci našeho stanoviště budeme po (selekci)dále chovat, (může z důvodu nepříbuznosti dochazet k heteroznímu efektu)nemůžeme je ale označovat ani F1 ani F2, jedná se o další křížení .
Budou to matky další generace, matky našeho křížení, můžeme je označit matky F1 našeho křížení nebo jak?
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41181


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 18. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147) (41160) (41168) (41179)

"Ono tomu tak ale být nemusí. Pokud se plní oplodňáčky, vkládají se zde matky již vylíhlé buď ve včelstvu nebo líhni, váhově i vizuelně zkontrolované a někdy i barevně označené."
Hm, vizuální a váhová kontrola určitě všechny kandidátky na TV nedhalí. Jak se ale matka vylíhne, už je ale v podstatě hotová, u hmyzu to takhle chodí. Ještě se může v oplodňáčku díky malému počtu včel, chladu a nedostatku pylu nakazit nosemou, takové matky pak včelstvo automaticky mění TV, ale jinak, snad kromě mechanického poškození třeba při manipulaci včelařem nebo včelami při nevhodném přidání, by se dobrá vylíhlá matka "pokazit" a stát kandidátkou na TV neměla.
Aspoň myslím....., protože tento způsob chovu normálně nedělám, jen jsem ho kdysi zkoušel a pak přestal.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41180


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 18. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147) (41160) (41168)

>Ale když včely v oplodňáčku nemají jiný matečník, musí si vystačit s tímto a vymění ji TV až včely ve včelstvu....<
------------------------------------------------------------
Nemohu si pomoci, ale z příspěvků i těch starších, mám ten pocit, že plemenáče a oplodňáčky se plní výhradně nevylíhlými matkami - matečníky. Potom by bylo pravdou, že se některý matečník nemusí vylíhnout, vylíhne se matka na první pohled malá, s chybějící nohou, případně i bez křídel. Ono tomu tak ale být nemusí. Pokud se plní oplodňáčky, vkládají se zde matky již vylíhlé buď ve včelstvu nebo líhni, váhově i vizuelně zkontrolované a někdy i barevně označené. Tedy matky, které po následném oplodnění mají veškeré předpoklady pro zdárný vývoj. Problém vidím v tom, že malé oplodňáčkové včelstvíčko nemá předpoklady zvládnout nároky, které jsou na něj kladeny. Pomineme-li nebezpečí vyloupení, jedná se též o působící vnější nepříznivé teploty které není takové včelstvíčko schopno zvládnout a nedostatečného přísunu čerstvých bílkovin, tedy pylu z okolní přírody. Toto včelstvíčko nemá z počátku žádné a později má nedostatečné zásoby pylu. Můžeme namítnout, že nedostatku pylu se nechá "teoreticky" napomoci podáním fermentovaného pylu v medocukrovém těstu, které tvoří stabilní náplň glicidových zásob oplodňáčku. Je zde ovšem to "ale" a proto uvádím to "teoreticky". Také jsem to nedělal. Znamená to odběr pylu přinášeného včelstvy a jeho následná fermentace, popřípadě včelami fermentovaný pyl vypíchat z pylových plástů. Takže, ruku na srdce. Kdo to asi dělá? Proto vidím pro drobné včelaře daleko vhodnější způsob a to použití plemenáčů. Zde dodáme takovému včelstvíčku v plástu i glicidové zásoby i bílkovinné zásoby a též i dostatečné množství včel. Způsob přidávání matek nebo i matečníků záleží potom na každém včelaři. Vidíte, zase jsem se zakecal. Přitom stačilo říci, že do oplodňáčků se vkládají mimo nevylíhlých matečníků také vylíhlé a již brakované matky.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41179


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 18. 2. 2010
Re: Chov matek (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157) (41159) (41170) (41174)

Už po několikáté to zde vysvětlujete, ovšem chybně. F2 generace vzniká
jedině vzájemným pářením jedinců generace F1. F3 pak pářením jedinců z
generace F2 mezi sebou, atd...
Pokud se páří příslušník generace F1 s jedním z rodičovské populace (P1
nebo P2), vziká generace označovaná jako backcross neboli zpětné
křížení, značí se B1 nebo B2, podle toho která ze dvou rodičovských
populací byla k F1 připářena.
K. Čermák

Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> K vytvoření generace F2 potřebuješ otce stejného původu jaký byl u F1. Jde o příbuzenskou plemenitbu.
> Matka A + Otec B = F1; dalším rozchovem F1 + B = F2 Je-li však matka a otec sourozenci to je F1 + F1 dojde k rozštěpení zpět na A a B v poměru 1 : 1. V praxi ovšem pak vzniká situace kdy dcera F1 se spáří s otcem C a potomstvo se štěpí na A, B, a C V poměru 1 : 1 : 2. Při každém pak rozchovu další generace bez brakování se stav potomstva zhoršuje. Mnohem jistější je hned po první generaci začít provádět negativní výběr brakováním nevyhovujících matek a okolí zaplavovat pak svými trubci a sousedy obdarovávat opravdu kvalitními matkami. Ze šlechtění jsem býval v mládí často zkoušen. U těch okurků zkus udělat přesev vlastního osiva z F1 a spláčeš nad výdělkem.
>
> Pepan
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
>> Předmět: Chov matek
>> Datum: 17.2.2010 22:51:55
>> ----------------------------------------
>> Stále mícháte problémy do jiných témat.Prosím snažte se trochu to nedělat,
>> prosím.
>>
>> Pojem F1 znamená 1. filialni generace to je matka F1 JE ŽIVOTNĚJŠÍ,
>> VÝNOSNĚJŠÍ (u okurek a rajčat si kupujte F1 semena a mudete mít větší
>> výnos.)F1 MATKY= VČELY PŘINESOU VÍCE MEDU !?
>> Zlepšení vyplývá ze dvou faktů selekce genetických znaků matky + selekce
>> genetických znaků trubce při inseminaci.
>> Při oplodnění (křížení)dvou nepříbuzných jedinců vzniká F1 matka a F2
>> generace,to je       doprovázeno inbredientním efektem to je větší životností :
>> (mulati jsou životnější.)
>> Tohoto imbredientního efektu využivají chovatelé matek. ( využívám jej i
>> já a chovám si z inseminovaných matek F1 následně F2 matky)Opravdu to
>> funguje a nemá smysl o tom pochybovat.
>> Druhým faktorem je fyzická zdatnost matek.
>> Tuto vlastnost ovlivnijí včely a hlavně včelař.
>> Tento faktor je natolik důležitý že nemá znovu význam o něm diskutovat.
>> SCHRNU OBA FAKTORY = MATKA BY MĚLA BYT GENETICKY I FYZICKY OPTIMALNI.
>> Nemá tedy význam diskutovat o oplodnáčcích, plemenáčcích. Sám pěstuji matky
>> v NN s přepážkou ty zesílím na oddělky až včelstva a spojím. Část mám i v
>> malých oplodnáčcích. Vždy se jedna o optimální podmínky které je nutno při
>> chovu matek dodržet. Jestliže je nedodržíte máte ztráty a tiché výměny, to
>> je méně kvalitní matky a takové nemá cenu vychovávat!
>> J.B.
>>
>>
>>
>>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41178


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel K (82.113.55.18) --- 18. 2. 2010
Obsah vody v medu - úly na paletách

Prý když úly stojí na paletách nebo nízko při zemi, tak med nabírá vlhkost a při vytáčení je v něm hodně vody. Má s tím někdo zkušenost? Jak vysoko by úly tedy měly stát?
Pavel K

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41177


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vlasta (193.165.73.36) --- 18. 2. 2010
Chov matek

Přátelé ať je to jak chce ale já patky chovám, nikoliv pěstuji. Snad jde jen o překlep. Při opakování tohoto nesmyslu se to pak dostává do včelařského podvědomí a to je průser.
Matky se chovají a obilí se pěstuje.
Vlasta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41176


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 18. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147) (41160) (41168)

Ale je to jen myšlenka..... , ale nedomyslená a špekulatívna!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41175


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 2. 2010
Re: Chov matek (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157) (41159) (41170)

K vytvoření generace F2 potřebuješ otce stejného původu jaký byl u F1. Jde o příbuzenskou plemenitbu.
Matka A + Otec B = F1; dalším rozchovem F1 + B = F2 Je-li však matka a otec sourozenci to je F1 + F1 dojde k rozštěpení zpět na A a B v poměru 1 : 1. V praxi ovšem pak vzniká situace kdy dcera F1 se spáří s otcem C a potomstvo se štěpí na A, B, a C V poměru 1 : 1 : 2. Při každém pak rozchovu další generace bez brakování se stav potomstva zhoršuje. Mnohem jistější je hned po první generaci začít provádět negativní výběr brakováním nevyhovujících matek a okolí zaplavovat pak svými trubci a sousedy obdarovávat opravdu kvalitními matkami. Ze šlechtění jsem býval v mládí často zkoušen. U těch okurků zkus udělat přesev vlastního osiva z F1 a spláčeš nad výdělkem.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: Chov matek
> Datum: 17.2.2010 22:51:55
> ----------------------------------------
> Stále mícháte problémy do jiných témat.Prosím snažte se trochu to nedělat,
> prosím.
>
> Pojem F1 znamená 1. filialni generace to je matka F1 JE ŽIVOTNĚJŠÍ,
> VÝNOSNĚJŠÍ (u okurek a rajčat si kupujte F1 semena a mudete mít větší
> výnos.)F1 MATKY= VČELY PŘINESOU VÍCE MEDU !?
> Zlepšení vyplývá ze dvou faktů selekce genetických znaků matky + selekce
> genetických znaků trubce při inseminaci.
> Při oplodnění (křížení)dvou nepříbuzných jedinců vzniká F1 matka a F2
> generace,to je       doprovázeno inbredientním efektem to je větší životností :
> (mulati jsou životnější.)
> Tohoto imbredientního efektu využivají chovatelé matek. ( využívám jej i
> já a chovám si z inseminovaných matek F1 následně F2 matky)Opravdu to
> funguje a nemá smysl o tom pochybovat.
> Druhým faktorem je fyzická zdatnost matek.
> Tuto vlastnost ovlivnijí včely a hlavně včelař.
> Tento faktor je natolik důležitý že nemá znovu význam o něm diskutovat.
> SCHRNU OBA FAKTORY = MATKA BY MĚLA BYT GENETICKY I FYZICKY OPTIMALNI.
> Nemá tedy význam diskutovat o oplodnáčcích, plemenáčcích. Sám pěstuji matky
> v NN s přepážkou ty zesílím na oddělky až včelstva a spojím. Část mám i v
> malých oplodnáčcích. Vždy se jedna o optimální podmínky které je nutno při
> chovu matek dodržet. Jestliže je nedodržíte máte ztráty a tiché výměny, to
> je méně kvalitní matky a takové nemá cenu vychovávat!
> J.B.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41174


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 18. 2. 2010
Re: Chov matek (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157) (41159) (41170) (41172)

Omlouvám se
inbreeding, deprese, incest je příbuzenské páření (i v inseminaci matek se užívá)opačně jsem ho užil, omlouvám se.
Jedná se o heterozi, heterozní efekt nepříbuzenského paření to je opačný pojem při kterém vznikají výhody ve vyšší života schopnosti jedinců.
Děkuji, pojmy ani vaši mírnou jízlivost měnit nebudeme.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41173


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Přeslička (213.194.226.75) --- 17. 2. 2010
Re: Chov matek (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157) (41159) (41170)

Přítel Jan Bűrgel napsal: „Při oplodnění (křížení)dvou nepříbuzných jedinců vzniká F1 matka a F2 generace,to je doprovázeno inbredientním efektem to je větší životností : (mulati jsou životnější.)“

Inbredientní efekt ..?!
To slyším opravdu poprvé.

Bylo by vhodné používat ustálené názvosloví, a tak jen pro pořádek:
Při zkřížení dvou nepříbuzných linií, které se označují P (parentální – rodičovské), vzniká generace F1 (první filiální generace). Tato generace svými vlastnostmi předčí rodiče. Říká se tomu heterozí efekt. Vlastností této generace je i to, že je uniformní. Mají vlastnosti dominantního genu jednoho z rodičů. Tato vlastnost se ale bohužel vyskytuje pouze v F1. Následné potomstvo generace F1 je F2. V této generaci F2 dochází k poklesu výkonnosti pod úroveň rodičů a ke štěpení 3:1 fenotyp (znaky které se na pohled projeví) a 1:2:1 genotyp (genetická struktura vlastností, která není vidět). Vyštěpené potomstvo F2 je zdroj šlechtitelských novinek. Je ale nutné oddělení homozygotů od heterozygotů (u heterozygotů dochází v následujících generacích k dalšímu štěpení vlastností). Proto u generace F2 šlechtitelská práce teprve začíná.

Tak to definoval roku 1866 Johann Gregor Mendel a já bych si dovolil navrhnout toto neměnit.

S pozdravem
Jirka Přeslička

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41172


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 17. 2. 2010
Re: přednášky v Praze (40858) (40899) (40901) (40904) (40915) (40916) (40935) (40943)

PSNV, přednáška 17.2.
Velice vítám tyto pražské přednášky pořádané PSNV,
nehodnotim jen píši poznámky.

Přednášející Ing I. Černý téma souhrný boj se škůdci včel.
mimo jiné preferoval světlé dílo bez mezistěn a na otázku kolik musí být trubčího díla ve včelstvu aby včely stavěly dělničinu zněla odpověd 17 +-5 %. t.j. 12 až 22%

Přednášejíci Ing. A. Přidal, téma vnímavost včel k chorobám.
Velice odborná přednáška učitele Mendelovy university (abych se přiznal místy jsem měl co dělat rozumět všem odborným termínům)Vnímavost k moru plodu, k varroaze, Varroatolerance.
! zkuste definovat varroatoleranci.!

Přednášejíci Ing E. Veselý prezentoval Novozelandské zkušenosti s likvidací Moru plodu. Likviduji se jen včelstva ne ohniska a je propracována diagnostika a prevence, pomoc včelařům.
Hlavně předvedl praktické zkušenosti prohližitele jeho tvrdé praktické zkušenosti s (konečným)řešením Moru včelího plodu na Pardubicku, Přeloučsku. 2008-2009.
1000 včelstev, asi 20 ohnisek a 200 likvidací = 25%.
Spokojen s příjemně ztrávenými 3mi hodinami jsem si koupil Moderního včelaře 1/2010 a knižku o opylováni autor Ing A.Přidal
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41171


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 17. 2. 2010
Chov matek (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157) (41159)

Stále mícháte problémy do jiných témat.Prosím snažte se trochu to nedělat, prosím.

Pojem F1 znamená 1. filialni generace to je matka F1 JE ŽIVOTNĚJŠÍ, VÝNOSNĚJŠÍ (u okurek a rajčat si kupujte F1 semena a mudete mít větší výnos.)F1 MATKY= VČELY PŘINESOU VÍCE MEDU !?
Zlepšení vyplývá ze dvou faktů selekce genetických znaků matky + selekce genetických znaků trubce při inseminaci.
Při oplodnění (křížení)dvou nepříbuzných jedinců vzniká F1 matka a F2 generace,to je doprovázeno inbredientním efektem to je větší životností : (mulati jsou životnější.)
Tohoto imbredientního efektu využivají chovatelé matek. ( využívám jej i já a chovám si z inseminovaných matek F1 následně F2 matky)Opravdu to funguje a nemá smysl o tom pochybovat.
Druhým faktorem je fyzická zdatnost matek.
Tuto vlastnost ovlivnijí včely a hlavně včelař.
Tento faktor je natolik důležitý že nemá znovu význam o něm diskutovat. SCHRNU OBA FAKTORY = MATKA BY MĚLA BYT GENETICKY I FYZICKY OPTIMALNI.
Nemá tedy význam diskutovat o oplodnáčcích, plemenáčcích. Sám pěstuji matky v NN s přepážkou ty zesílím na oddělky až včelstva a spojím. Část mám i v malých oplodnáčcích. Vždy se jedna o optimální podmínky které je nutno při chovu matek dodržet. Jestliže je nedodržíte máte ztráty a tiché výměny, to je méně kvalitní matky a takové nemá cenu vychovávat!
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41170


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147) (41160) (41168)

"Přitom startér nebo péče včel o matečník nemusí být úplně stoprocentní, některé matečníky mohou být jen kousíček od nenastartování či kousíček od úhynu larvy kvůli třeba nedostatku včel nebo něčemu jinému a může je to poznamenat."

Ještě bych dodal , zvláště pokud nějaký komerční chovatel matek jede v množství přelarvovaných misek do jednoho včelstva na doraz, co to dá......

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41169


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147) (41160)

"Zdráhám se problematiku chovných úlů zobecňovat a zjednodušovat tvrzením, že matky z oplodňáčků jsou méně kvalitní. "
Jestli to nebude tím, že matečníky do oplodňáčků se zužitkují úplně všechny bez výběru. Přitom startér nebo péče včel o matečník nemusí být úplně stoprocentní, některé matečníky mohou být jen kousíček od nenastartování či kousíček od úhynu larvy kvůli třeba nedostatku včel nebo něčemu jinému a může je to poznamenat. Ale když včely v oplodňáčku nemají jiný matečník, musí si vystačit s tímto a vymění ji TV až včely ve včelstvu....
Když vytáhnu plást do oddělku, tak včely na něm nikdy nevytvoří jeden matečník, ale několik a matka je nakonec výběr z těch několika. A kdoví jak to je u rojových matek, tam třeba bývá naraženo 15 matečníků, ale rojů i bez zásahu včelaře vyjde třebas jen 5, takže nějaký výběr nejen podle stáří matečníků, ale i podle kvality líhnuté matky tam může být taky...
Ale je to jen myšlenka.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41168


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.41.14.65) --- 17. 2. 2010
Re: V?roba mezist?n z vlastn?ho vosku (41008) (41009) (41018) (41025) (41029) (41042) (41071) (41086) (41092) (41106) (41162)

Zdá sa mi, že tu si pletieme pojmy "panenský vosk" a "panenský plást".
Hľadal som v literatúre (V. Križan - 1000 otázok a odpovedí zo
včelárstva, Ing. V. Čavojský - Včelárstvo, Veselý a kolektiv -
Včelařství... atď.) a dopracoval som sa k tomuto záveru.

1. panenský vosk je vosk, ktorý vyprodukovali včely z vlastnej
produkcie, bez prídavku vosku zo staršieho diela a je BIELEJ FARBY!!!.

2. Panenský plást je plást,ktorý ešte nebol zakladený plodom. Je zväčša
žltej alebo slabožltej farby. (Tu nie je daná podmienka, aby bol z
panenského vosku.)

Do tretice ešte tu máme aj "panenský roj", ale ten s voskom nemá nič
spoločné.

Veel
-------------------------------------------------------

Z toho vyplývá, že při diskusi o čistotě mezistěn, není vhodné používat slovo „panenský“, protože bychom se nedomluvili.
Takže, chceme-li mít co nejčistší mezistěny, pak musíme získat vosk z nezaplodované trubčiny, nebo divočiny bílé barvy na stavebním rámku. Z tohoto vosku si pak nechat udělat mezistěny.
Otázkou ještě je, která metoda získávání vosku z tmavých plástů je z hlediska čistoty vosku nejlepší(ve vařáku, vyvaření ve vodě, vytavení párou, ve slunečním tavidle, apod.).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41167


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 2. 2010
Re: Uteplení včelstev zjara (41155) (41163)

"Ale stejně tak nechávám někde pod víkem z 15mm dřeva mezidno ze sololitu a taky v pohodě. "
Já jsem to sledoval podle hučení za silných mrazů. Uteplení, ty minimálně 2 centimetry filce nebo něčeho podobného na strůpku jsem zjistil tak, že při menším uteplení za silných mrazů 15-20 st C a víc včely byly subjektivně znatelně víc slyšet než ty uteplenější.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41166


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 2. 2010
Sýkorky


Zdravím, je zajímavé  číst o stavu ptactva. Škoda, že neuvádíte u jednotlivých příspěvků místo o kterém píšete. Na Hluboké nad Vlt. 425m nad m. již mnoho let ty malé ničemy krmím, ročně seberou min.50kg slunečnice, 10kg prosa a 5kg loje. V průměru. Za odměnu mám neuvěřitelné shov. Sýkorky všechny druhy, brhlíci, k jaru dlaskové, o kosácích nemluvě, ti letos sežrali snad třicet kg jablek.Objeví se i hýlové.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41165


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76351 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 41165 do č. 41225)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu