Archiv Včelařské konference

Ano, formidol na konci dubna dávám.Později, už kvůli nasazení medníku a v podletí vysokým teplotám (nad 25 stup.)formidol nedávám. Nerad bych přišel o matku

P.Stonjek, názory může měnit každý, vy a ostatní na diskusi jste starší a máte toho za sebou více, pokud vy podáte takové argumenty, které jsou berné a věcné, může ten dotyčný dojít k jinému názoru či názorům za pět minut, nebo za čtrnáct dnů. Jste tzv.ostřílení vlci takže vzhledem k tomu že toho máte za sebou více, a jistě jste za svou praxi ze pár přešlapů udělali, je berné a věcné, když méně zkušenějšímu podáte výklad tak, aby třeba tu stejnou chybu už také nedělal.S pozdravem P.S

Výtah z nařízení KVS-2008:
Předjarním ošetřením se rozumí nátěr víček zavíčkovaného plodu vodní emulzí přípravku M-1 AER, spojený s fumigací přípravkem VARIDOL FUM podle návodu, který stanoví VUVě. b) V oblastech s prokázanou resistencí roztočů na pyrethroidy se nepoužívá nátěr plodu. Provedou se dvě ošetření VARIDOLEM v intervalu 10 dní a doporučí se ošetření FORMIDOLEM, a to co nejdříve, jakmile dosáhnou denní teploty bez větších výkyvů 20°c.
Jarní ošetření (kromě ošetření FORMIDOLEM v rezistentních oblastech) musí bý skončeno nejpozději do 15. dubna. Pro jarní ošetření není možno povolovat přípravky GABON PF 90 a GABON PA92.

Za zdravotní stav svých včelstev je odpovědný vždy majitel
včelstev,což je obvykle včelař.V.Š

Abychom roztoče zlikvidovali na včelách úplně používáme souběžně fumigaci nebo aerosol. Je-li v jarních měsících nezavíčkovaný plod a počasí je přijatelné pak stačí ošetření varidolem.Ošetření je nutné mít pod kontrolou u celé ZO. Neni to onemocnění jednoho včelstva, jednoho stanoviště, ale je to nákaza, která se projevuje v celém katasru ZO a tudíž musí být důslrednost a ne že nějaký včelař chce a nebo nechce. To je pak cochcárna a anarchije která vede ritoztoče k rezistenci.Jinak si Vašich příspěvků vážím.
---------------------------

Je snadný způsob, jak "vyšlechtit" rezistentního roztoče.

A to vystavovat jej trvale malým dávkám léčiv.

Nejlépe tak, že hlavně nátěrem vosku a pravidelnou aplikací gabonu zaneseme tyto rezidua do vosku.
A výměnama vosku za mezitěny se takový vosk dostane i do okresů, které nejsou tak "fanatické" v hubení roztoče, nepřispívají tolik k jeho šlechtění.

Kdyby tato práškařská teorie fungovala, tak by musel být výrazný rozdíl mezi okresy které "správně léčí" a které ne. Byl nějaký rozdíl, tedy mezi srovnatelnými okresy, ZO, atd. ve stejných klimatických podmínkách?

Vyvraťte mi, že nebyl. Nebyl žádný rozdíl meziu srovnatelnými okresy kde dávají pravidelně gabon a těmi kde ne! Na vyvrácení prosím fakta.

Já dávám jeden fakt. Kolik dotovaných vyvíječů a kompreorů bylo nakoupeno v roce 2005 a 2006. Byly jsme nesjsilnější na chemické zbraně než kdykoli předtím. A co?

Roztoč vyhrál, protože jeho strategie je účinější, a protože jsme nepoučitelní. Tak nám znovu za pár let nakope zadky. A pak zase budeme natírat, polívat, sypat (to tu ještě nebylo:-) atd. Pokud bude ještě čím, respektive pokud bude ještě nějaká tvrdá chemie účinná.

Přečtete si na Fascinovaném včelaři ke sdělení SVS o účinnosti Gabonu. A bude se jen přidělovat, nebo jak lze "číst" ta slova o sledování atd.
A co budete dělat, bez svého mioláčka, na který jste své včely i roztoče navykly?

Karel

Nechcem sa miešať do vašich vnútroštátnych záležitostí, ale vaši veterinári by mohli zmenšiť kaliber. Ich nariadenia k liečeniu varoázy už nie sú z dôvodu zodpovednosti, ale z lenivosti a alibizmu - pre istotu. Pre inšpiráciu: http://www.pv.sk/vcely/index.asp

Nebyl žádný rozdíl meziu srovnatelnými okresy

doplňuji
Nebyl žádný rozdíl v ÚHYNECH mezi srovnatelnými okresy

Karel

http://fcelar.blogspot.com/2010/01/zejmena-lepe-na-roztoce.html

Nemám nic proti začátečníkům, ale tvůj první článek vypadal spíš na to, že jsnme parta blbů, protože Norsky nezimujem. Pak jsi se v tom motal jako nudle v bandě a teď jsi zasvinil Konferenci desítkami nic neříkajících blábolů/ Podotýkám deně!/ Takto nejedná rozkoukávající se začátečník, ale magor jak jsem vtipně podotkl asi před 2 dny, tedy asi před 250 příspěvky v naprosté převaze tvými. Dnes se ukazuje, že to byl výraz příliš salonní, daleko vhodnější by bylo označení daleko ostřejší. Zkus s tím něco udělat! Zdraví R. Stonjek

Hlavně si již konečně musíme uvědomit, že včely neléčíme, neléčíme a neléčíme, ale roztoče jen trávíme, trávíme a trávíme kontaktními jedy, které zůstávají ve vosku i medu. Že to poškozuje imunitu plodu nikomu nevadí, prostě maličkost.
Takového souseda jak naříká Pavel mám také na jednom stanovišti. Každoročně mu z 18ti přežije tak 5-7 včelstev, osatní mu zlikvidují moji dravci při jeho podzimním krmení. To, že si moje včely přinesou nějaké roztoči mi nevadí, alespoň je nemusím pracně množit. Ročně kupuje cca 5 matek z hor od jednoho kamaráda, tak ho nebudu jmenovat. Je to ale škoda práce. Celé jaro, léto o včelách tohoto včelaře nevím. Když se mi ale v srpnu a září kolem 19.oo zvednou včely a naberou směr, je to jasné.

Pro ty, kteři si nevědí s roztoči rady a chtějí se jich efektivně zbavit nabízím za každého dodaného živého roztoče v květnu letos 10,-- Kč. Minimální dodávka ale musí být alespoň 100 ks.
Díky. Zájemci se mi můžou ozvat na můj mejl. Samozřejmě tohle není vtip, ale nabídka spolupráce. LD

:o)
... napadá mě, už se někdo zabýval myšlenkou, že paranoidní "léčení" varoózy může přispět třeba k šíření moru?
Mikroorganismy potřebné pro imunitu larev memusí být likvidovány postřiky na polích, ale přímo v úlech samotným včelařem. Za ověření by to asi stálo.

Nemyslíte si že toho už bylo dost, nadáváte tady, že mám třeba trochu ostřejší rétoriku a sám děláte totéž, nebo sami mezi sebou? Každý by si měl nejdříve zamést před vlastním prahem.Nyní k p.Stonjekovi.Já jsem sem s něčím přišel, byly mezi vámi kladné i záporné odezvy, to tak bývá. Navíc nikdy jsem ani nenaznačil zde na konfer. že jste cituji" banda blbců ",to slyším poprvé od vás. Navíc jsem vícekrát za tu dobu napsal, že každý ať si včelaří jak sám uzná za vhodné, ale nesmí při tom ohrožovat chov někoho jiného. Vyžaduji jen to minimum, minimálně z jedné třetiny obměnu díla ročně, zvládání techniky chovu včel(vytváření protiroj.opatření,obměna matek v pravidelném intervalu), já si myslím, že tohle by měl znát každý včelař a každý by to po tom druhém měl vyžadovat. Navíc každý z vás se mě na něco ptal a ptá, Je přece slušnost, na každý dotaz odpovědět, nebo vy to tak neděláte? Určitě ano.Zdraví P.S

"Nemyslíte si že toho už bylo dost, nadáváte tady, že mám třeba trochu ostřejší rétoriku a sám děláte totéž"
To jako já?
Možná si jen některé moje výroky vztahujete na sebe, to je vaše věc. Až o vás budu chtít něco napsat, bude vám to jasně adresováno.

Jestli jsem si to nějak špatně vyložil, tak pardón, dočetl jsem nyní jednu velice špatnou zprávu, mám zkažený celý večer a i zítřek, je to na flašku.
P.S: Ať nám ty včely vesele bzučijú dál.Zdraví P.S

No ale já bručet do kriminálu za šíření nákazy a platit nějakou pokutu
něco mezi 10 000Kč- až 500 000Kč kvůli spolupráci s Váma nepůjdu. Nebo
máte nějakou výzkumnou oficiální podmínečnou vyjímku od SVS nebo přímo
od ministra MZe? Potom bych Vám nějaké to živé deko dodal. ;-)

_gp_

2010/1/31 Leo Dvorský <leosdvorsky/=/tiscali.cz>:

> Pro ty, kteři si nevědí s roztoči rady a chtějí se jich efektivně zbavit
> nabízím za každého dodaného živého roztoče v květnu letos 10,-- Kč.
> Minimální dodávka ale musí být alespoň 100 ks.
> Díky. Zájemci se mi můžou ozvat na můj mejl. Samozřejmě tohle není vtip,
> ale nabídka spolupráce. LD
>

Hlavně si již konečně musíme uvědomit, že včely neléčíme, neléčíme a neléčíme, ale roztoče jen trávíme, trávíme a trávíme kontaktními jedy, které zůstávají ve vosku i medu. Že to poškozuje imunitu plodu nikomu nevadí, prostě maličkost.L.D.

To isté som napísal dňa 30.1 v príspevku 40389, ale odozva žiadna od účastníkov Konference. A ďelej (P.S) léčime, léčime a léčime, je to akoby hrach na stenu hádzal. Nuž, že má Pavel zdravé včely a produkty a vosk s prímesou jedu.

Cukerný roztok připravuji v 200 litrovém modrém sudu, dávám 120 l vody
přímo z boileru cca 60 C a 120 kg cukru, míchám vrtačkou, čerpadlo jsem
oddělal, nasálo příliš hustou nerozmíchanou kaši, ale bylo to levné
plastové. Ve víku mám vypouštěcí ventil 6/4" s hadicí a 1/2"
zavzdušňovací ventil. Sud míchám přímo na vozíku za autem a po
rozmíchání a uzavření ho pokládám na převrácenou paletu. Na stanovišti
napoštím vlažný roztok do kropáče cca 7 l. Krmítka mám ze seříznutých
kanystrů od jedlého oleje na posunuté folii v prázdném nástavku nahoře
překrytém perlinkou. Po mnoha pokusech s různými plováky používám slámu.
Jaromír Marek

Pavel Streit napsal(a):
> Řeknu vám svůj postup. Vezmu čtyřlitrovku sklenici, dám do ní tři kila
> cukru, litr vařicí vody, je tam vždy něco kovového, aby mi sklenice
> nepraskla. Cukr s vodou, míchám tak dlouho, dokud, to není úplně průzračně
> čisté, je to hodně zdlouhavé a pracné. Letos bych chtěl připravovat
> najednou roztok v nějakém sudu za použití mícháním kalového čerpadla cukru
> a studené vody, vyčetl jsem to v knize o komerčním včelaření. Na dně bude
> výpusť. kohooutek.Máte s tím někdo skušenosti? Nebo jaký systém byste mi z
> efektivnějšího hospodaření časem a pracnosti doporučili? Jinak v knihách
> jsem vyčetl, že se míchá 3:1,3:2,2:1 a na podněcování 1:1 roztoku.
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4822 (20100131) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Zdravím vás, Dobrý nápad, přiložím si jej i k těm dalším, budu mít tak možnost o vašich poznatcích s přípravou cukerného roztoku zde na diskusi přemýšlet, už mám tři.
Zdraví P.S

Předpokládám, že 5l kanystry od destilované vody by měly být nezávadné pro
toto použití.
Žena jich při žehlení vyprázdní dost.


Petr Mirovský
www.vcelarskeforum.cz


> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> R. Poláek
> Sent: Sunday, January 31, 2010 10:45 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Krmení
>
> Teda, kdo chvíli stál, už stojí opodál.... Skoro 80 příspěvků za necelý
> den!!!!
> Co se týká krmení, kdo má zájem, ať se podívá na diskuze v čerenci a
> srpnu, tam se diskutuje krmení obsáhle každý rok.
> Pro mě je směrodatná dávka cukerného roztoku potřebná na 1 - 5 denní
> krmení včelstev. Držím se čísel 3 - 30 - 100.
> Pro potřebu 3 litrů +- autobus je podle mně nejlepší nasypat cukr do PET
> flašek nebo do kanystrů, nalít příslušné množství horké vody a míchat
> protřepáním. Když se nechá v nádobě nějaký volný prostor, je to rozpuštěné
> rychle. A nic se neznečistí a nemyje navíc, nejsou ztráty, protože v těch
> obalech se roztok rovnou donese ke včelám a nalije do krmítek. PET flašky
> jsou ideální pro ruční donášení, množství roztoku v dvoulitrové flašce
> vzhledem k hmotnosti vlastní flašky je velice výhodný poměr a flaška je
> odolná. U 30 litrů je nejlepší dát cukr a teplou vodu do 50 - 80
litrového
> barelu a míchat vrtačkou s míchadlem. Vrtačka, raději s regulací otáček,
> protože při plných otáčkách je vrtačka moc namáhána, záleží zase na
> míchadlu, je v každém baráku a míchadlo je za nějaké 2 - 3 stovky.
> Nad 100 litrů je asi nejlepší pořádné ponorné čerpadlo do nádrže, bez
> větších problémů by mělo rozmíchat najednou i několik kubíků cukerného
> roztoku a to i z studené vody.
> U většího počtu včel se potom nabízí jako docela výhodná i první varinta,
> za předpokladu, že je nějak doma zajištěné protřepávání nebo převracení
> kanystru ( nebo 2 litrových PET flašek?). Kde by obsah jednoho kanystru
byl
> jako jedna jediná dávka pro jedno velkoobjemové krmítko jednoho včelstva.
> Včelař by rozvezl ke včelám a rozlil roztok v první polovině kanystrů,
> zatímco v druhé polovině by měl nadávkovaný cukr a vodu a cukr by se
> mezitím převrácením nebo třepáním rozpouštěl. Vrátil by se od včel, do
> prádných kanystrů nadávkoval zase cukr a teplou vodu, vzal ty s
rozmíchaným
> roztokem, vložil ty nerozpuštěné a zase by jel ke včelám....
> Pokud by se daly relativně levně sehnat kanystry, možná by to bylo lepší
> než přímo pracovat s cukerným roztokem, mít nějakou velkou nádobu, která
> se
> potom musí umýt a podobně.....

Zdravim,

tak to asi bude nebezpecne pokladat z polohy stojmo sud o celkove hmotnosti 250 kg do polohy lezmo.

PZ

"Předpokládám, že 5l kanystry od destilované vody by měly být nezávadné pro toto použití."
Já už jsem takhle rozpouštěl v různých PET flaškách, v tří a pěti litrových kanystrech od vody a stolního oleje, v desetilitrovém kanystru..... V těch použitých kanystrech byl občas problém s uzávěry, jako jednorázové obaly občas to víčko a závit na kanystru ošidili, muselo se to dotěsnit nalepením vrstvy leukoplasti na závit.
Jinak je to v malém bez mechanizace míchání takové to "domácí rozpouštěníčko" nasype se do toho v kuchyni nálevkou cukr a nalije voda, zavře a potom třeba u televize nebo u novin se s tím občas zatřepe. Za půl hodiny jsou televizní zprávy nebo noviny zkoukané a v kanystru roztok, kanystr se vezme a jde se na zahradu krmit. Nebo se strčí do tašky a jde se krmit do lesa.... Jako procházka před usnutím...

p.Marek.Jen by mě kolego zajímalo jak moc velká vrtačka s míchadlem to je, určitě ta malá ruční to nebude, či ano? NNebo je to ta vrtačka, která má madla na držení po obou stranách a případně i regulátor stupnice otáček míchání? Zdraví P.S

co k tomu dodať ...

Aku vrtačkou jsem to nezkoušel, ale jaká je po ruce, hlavně míchací
spirála musí být ta delší. V teplé vodě to jde rychle.Pak stejně čekám
než je teplota akorát.
Na zprávy nesmím jako přítel Polášek, já se kolikrát při nich tak naštvu
a pak bych bryndal.
Jaromír Marek

Pavel Streit napsal(a):
> p.Marek.Jen by mě kolego zajímalo jak moc velká vrtačka s míchadlem to je,
> určitě ta malá ruční to nebude, či ano? NNebo je to ta vrtačka, která má
> madla na držení po obou stranách a případně i regulátor stupnice otáček
> míchání? Zdraví P.S
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4824 (20100201) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Premiéra: ČT-2 v pátek 12.2.2010 od 20 hodin
Opakování: ČT-2 v sobotu 13.2.2010 od 8,30 hodin:
Zázračná planeta: "Buddha, včely a obří sršně".
Nevídaný příběh krutých válek mezi obřími sršněmi mandarínskými a japonskými
včelami očima chovatele - buddhistického mnicha. Dokument BBC.

Podíval jsem se na svoji, kutilská vrtačka 480 watt se zabudovaným regulátorem otáček, míchadlo 60 cm dlouhé a 10 cm kolo míchadla v průměru. Otáčky pro míchání tak 1 - 4 za sekundu, to znamená, že spoušť vrtačky jen jemně namáčknu. 30 - 40 litrů vody a cukru v 50 litrovém barelu tím míchadlem roztočím za 10 - 20 sekund. Hodil by se ale menší průměr toho kola míchadla, aby šlo na míchání využít vyšší otáčky, vrtačka má plný počet otáček 2800 za minutu, 1 - 4 otáčky za sekundu je zlomek plných otáček plus při těchto otáčkách na velkém míchadle je potřebná velká síla, takže vrtačka asi dostává zabrat.

Krmím sklenicemi a vlastními krmítky z krabic od ryb.Odkaz zde-http://pupek73.blog.cz/0902/vyroba-krmitka-z-odpadu-ii

Co se týče toho rozpouštění cukru tak to dělám v nádobách od Primalexu na asi 30kg.Dám 20kg cukru a 10lt vody.Za pomoci aku vrtačky to občas proženu velkou míchačkou na maltu.Fotku najdete zde-http://pupek73.blog.cz/0902/vyroba-krmitka-z-odpadu-ii

Nalejvám to ze začátku do sklenic pomocí plastového litráku a pak rovnou z těch kýblů.






http://pupek73.blog.cz/0908/co-jsme-delali-o-vikendu

Díky všem, ty sršně, na ty se rád podívám, jednou to dávali na animal planet. Je to dobrý materiál, hned si to zaškrtnu, toho sršně obaliliy a uvařily za živa, nechtěl bych být tím sršněm. Kdyby se tak uměly bránit naše včelky.Zdraví P.S

Můžete mi poradit, ve včelách se mi objevilo na podzim nejprve zvápenatění plodu, kterého jsem se nedokázal zbavit ani formidolem. Včely jsem zakrmil a na jaře se včelstva nedostala do síly. S bídou obsedla tak jeden nástavek 39x24 a stále stagnovala. Při bližší prohlídce jsem zjistil, že ze včeltev při rozebrání jde cítit zápach, jako by něco uhnívalo a mezi zvápenatělým plodem se začaly objevovat propadlá víčka. Když jsem sirkou do těchto víček zajel, objevila se řídká hmota místo larvy, která se natahovala jako žvýkačka. Jelikož jsem byl začátečník a nechtěl rozšířit do oklolí nějakou nemoc, nikomu jsem nic neříkal a jednal jsem jak jsem uvedl./ okolní staří včelaři by mě ušlapali / Včelstva jsem vysířil, voštinu vyřezal a spálil. Úly a rámky jsem desinfikoval savem a pořídil si nové oddělky. Teď mi včely asi pět let šlapou jako hodinky, plod je krásný celistvý, včely bez jakých koliv známek nemoci. Dílo pravidelně obměňuji, ale nemohu se zbavit obavy, zda jsem měl mor či nikoliv. Můžete mi někdo zodpovědět, jestli to byl mor ? Jen mě nekamenujte, že jsem to měl ohlásit dřív a včelstva nechat vyšetřit. Moje obava ze starých včelařů byla velká, byl jsem v ČS nový, nezkušený, sám a bez pomoci - v okoli pouze závist a uštěpačné poznámky, když se mi něco nepovedlo / zřejmě tato hašteřivost je typickou vlastností včelařů /. Včelařit jsem začal sám podle knížek a časopisů.

Tedka je otázka času pokud to byl mor plodu kdy se ve včelstevech opět objeví !!! Desinfekce savem ti spory moru určitě nezničí ! Tedka ti někdo neřekne jestli to byl mor nebo nebyl.A pokud jsi citil zapach při prohlídce včelstev tak to byl mor plodu nebo hniloba plodu.Ale ják se říká pozdě honit fibicha !!!!! Až čas ukaže co to bylo !!!!

Ali a Miri, jsi baron Prášil

Kdyby se tak uměly bránit naše včelky.Zdraví P.S

Naše včely to vedia takisto urobiť. Pri neustálych návštevách európskeho sršňa (keď sa premnožia v blízkosti včelnice), sa včel grupujú na letáčoch v množstve 300-500 ks a venujú sa prilietajúcim sršňom, ktorý si príde na letáči zobrať včelu a vtedy sa naňho vrhá aj 50 včiel a sršňa doslova uaria v svojom strede. Keď to sršne "pochopia" lovia včely prilietajúce do úľa a tam včela nemá šancu. Uvádzam to len v skratke, ale to bolo moje pozorovanie jedno leto, keď sršne hromadne útočili na včelnicu. Posledné roky sa to opakuje, ale len ojedinele. Takže nie len včely japonské, ale i naše sa vedia účinne brániť.

Slyšel jsem teď nedávno o těch sršních ve francii, je to jen bublina, či realná hrozba? Někdo říkal v televizi, že jim v tom brání zatím studená středoevropská zima. Jsou prý jen o chlup větší, jak včely.Zdraví P.S

Pět al. konví po 15 kg cukru na jednom lesním stanovišti lehce aku vrtačkou umíchám.V každé konvi tak vznikne asi 20 litrů roztoku. Vozím si teplou vodu z vodovodu Na každou konev je třeba 8 - 9 litrů vody / trochu se rozbrydá a také se musí něco umýt/Těch 100 litrů stačí na 25 včelstev. Používám k nalévání zahradní konev, jako plováky používán někde odřezky z výroby rámků a pokud mám tak i slámou. Lepší jsou nádoby se širším hrdlem, ale také se hodí 2,5 l pet láhve seříznuté na výšku nástavku, ty se potom hodí do kontejneru a je uklizeno. Je to vrlmi rychlé krmení, nejdelší dobu zabere sypání cukru do konví. Nedělá mi potíže krmení v kteroukoliv denní dobu.Loupež se nekoná.
Upravil jsem si aku vrtačku na bat. z auta.

No, teď už s tím stejně nic nezpravíš, alespoň sis ulevil u svědomí, hlavně to moc neroztrubuj, měls zsjít spíše do spovědnice k farářovi. Pro příště věz, že pokud je indikován mor, KVS nechá spálit veškeré vybavení včelařské, i úly, teď jak řekl př.Pavel, až čas ukáže, zda se u tebe opět neoběví.Ikdyž budeš dezinfikovat plamenem, nepomůže to. Řekněme ale, že pokud to byla hniloba plodu, pálí se jen včely a včelařské nářadí se buď pálí, nebo dezinfikuje.Jinak medomet a úly se dezinfikují.Dílo se vyřeže, vyvaří a nesmí být použito k domácí výrobě mezistěn, mám to tu v knize.Nevěš hlavu, chybami se člověk učí, a o těch včelařích, to ti musím dát za pravdu.Zdraví P.S

Zdravím vás, jak tak koukám co včelař, to koumák k vymýšlení přípravy roztoku na krmení.Zdraví P.S

To já jsem za tu dobu viděl sršně na včelnici co včelařím, jen jednou. Ale na chalupě jsem jejich nepřítel č.1.Každý rok likviduju jejich obydlí ze stejného místa.Zdraví P.S

Ja rozpouštím v plastovém sudu ve studené vodě, poměr mám asi 2,5:2
(tedy něco mezi 3:2 a 1:1).

Nasypu a naleju to všechno do sudu a míchadlem míchám (obyčejný drát cca
pr. 10mm na konci je zahnutý stylem "pohrabáč" - žádná složitá spirála).
Vrtačku mám silnou (dvourychlostní, 1kW - od ETY - etatool - na silnější
rychlost pastuju, rychlejším převodem míchám cukr) takže na plné otáčky
mi "pohrábáč" roztok krásně rozmíchá. Musím míchat cca 5x, takže si to
vždy před polednem nachystám, jednou za cca 1,5 hodiny to promíchnu a
večer jedu krmit (do kyblíku se slámou). Pokud použijete teplou vodu vše
se rozpustí rychleji. Dříve sem krmil poměrem 3:2 ale pak zůstávali na
dně sudu nerozpustěné zbytky cukru, v teplé vodě by asi nebyl problém,
ale ve studené už se to nechtělo rozpustit.

Taky sem dřív míchal cukr stavebním míchadlem, jde to dobře, ale je
krátké, tak se do vysokého sudu nehodí. Kdo má možnost k němu něco
přivařit, může si ho prodloužit, nebo stačí jen ten ohnutý drát a
vrtačka co má vyšší otáčky.

Míchání čerpadlem chci vyzkoušet až budu cukr rozpouštět v 1000
litrových nádobách - těch co jsou vidět po zahradách jako nádrže na vodu
- tam to vrtačka nezvládne. Ale to až tak od 40ti včelstev a více.


petr j.


Pavel Streit napsal(a):
> Řeknu vám svůj postup. Vezmu čtyřlitrovku sklenici, dám do ní tři kila
> cukru, litr vařicí vody, je tam vždy něco kovového, aby mi sklenice
> nepraskla. Cukr s vodou, míchám tak dlouho, dokud, to není úplně průzračně
> čisté, je to hodně zdlouhavé a pracné. Letos bych chtěl připravovat
> najednou roztok v nějakém sudu za použití mícháním kalového čerpadla cukru
> a studené vody, vyčetl jsem to v knize o komerčním včelaření. Na dně bude
> výpusť. kohooutek.Máte s tím někdo skušenosti? Nebo jaký systém byste mi z
> efektivnějšího hospodaření časem a pracnosti doporučili? Jinak v knihách
> jsem vyčetl, že se míchá 3:1,3:2,2:1 a na podněcování 1:1 roztoku.
>
>

Já mám sršně ve včelíně už několik let a v zásadě s nimi vycházím dobře. Za 7 let jsem dostal asi 3 x žihadlo, než jsem se naužil chovat tak, abychom si nepřekáželi. Sršni jsou vcelku klidní a útočí jen když se cítí být ohroženi. Tomu se dá vhodným přístupem předejít. Již dvaktát jsem měl hnízdo dvojnásobné velikosti lidské hlavy.Jediným a to dost velkým mínusem jsou výkaly plodu. Tím že mají hnízno přímo nad úlem je to problém. Dám tam sice igelit, ale v září je to docela humus. Takže letos je asi takém omezím, nebo je spíš zkusím přesunout do nějakého starého úlu. Nějaký negativní vliv na včely jsem nezpozoroval. Ty nad kterými hnízdí patří dlouhodobě k nejsilnějším. Ale jsou to krajní a je možné, že na tom má podíl i zalétávání.

>Můžete mi poradit, ve včelách se mi objevilo na podzim nejprve zvápenatění plodu...<
------------------------------------------------------------
Jak vidím i z příspěvků kolegů, jsme ihned s úsudkem hotovi. Zvápenatění plodu na podzim, na jaře včelstva nejdou do síly, plod smrdí, sirkou se tahne "žvejkačka" z buněk a my hned bez laboratorního vyšetření víme, že se jedná o mor nebo hnilobu. Hniloba je u nás velmi vzácná a neobjevila se údajně již několik desetiletí. Mor včelího plodu sice v některých oblastech vzácný není, ale jestliže se v okolí nenachází, jestliže nebyly začátečníkem použity úly neznámého stáří a původu, není odpověď na tuto otázku tak jasná. Zde by se také mohlo jednat o zcela obyčejný úhyn po zastydnutí plodu. Odpověď nám ale může dát pouze laboratorní vyšetření. Protože vzorek plodu již odebrat nemůžeme, doporučil bych nechat pro začátek laboratorně vyšetřit zimní měl současně s vyšetřením na varroázu. Pak se uvidí.
Zdravím JK

Zdravím vás, staté úly nemám, spálil jsem je. Nové na ně používat nebudu, mě by sršně nevadili, jenže. Pokudsi soustavně dělají hnízdo půl metru nad dveřmi, je to pro ně moc nízko.Přemluval jsem je, aŤ si to postaví třeba u kůlny, nezabralo to, tak na ně musím takto. Třeba si to uvědomí a ké kůlně se odstěhují.

Právě jsem se vrátil z "pokecu" se včelami. Čtu příspěvky na konferenci a přiznám se přátelé, jsem z vás poněkud zmatený, zda jsem neprospal sezónu a zda nejsem v zootechnice chovu poněkud pozadu. Já v tuto dobu zimní krmení ještě nepřipravuji a ani sršně ještě nekrmím :o). Nyní teprve pomýšlým na to, že již bude pomalu čas vymýt a desinfikovat sklenice pro zřízení napájení do úlů. Ony holky budou již "cobydup" potřebovat vodu. Ta stražená na igelitovém strůpku jim již vbrzku nebude stačit a venku bude ještě zima. Přiznejte se, podáváte někdo z jara vodu včelám do úlů, nebo to pokládáte za zbytečné?
JK

No, 5 let je hodně dlouhá doba, nic zpětně se už dokázat nedá a na nějakou nápravu je dávno pozdě. Modli se, aby se to okolní včelaři sousedé nedozvěděli, třeba z této diskuze a aby u nich současně nevypukl skutečný mor.
Jestli to skutečně byl mor plodu, budou na všech věcech, které s tím přišly do styku, v nečistotách ještě desetiletí životaschopné spory mory plodu, věc může ležet roky v
šuplíku nebo na půdě a jak se nějak náhodně dostane znova do kontaktu se včelami, může znova způsobit propuknutí nemoci. Pokud jsi to už neudělal, doporučil bych probrat šuplíky, skříně a podobně s těmito nepoužívanými věcmi, zbytných snadno nahraditelných věci schovávaných pro "strýčka Příhodu" se zbavit, ostatní minimálně důkladně očistit a vypulírovat, kovové věci desinfikovat v troubě. Pokud to bylo ve včelíně, tam vymést všechny kouty a škvíry, okartáčovat, znovu natřít... Starší úly z té doby, popraskané nebo dvouplášťové s hodně štěrbinami zevnitř, do kterých mohou být spory zalezené do hloubky, raději zlikvidovat než se je snažit ještě nějaké roky využít....

Zdravím vás P.Křapka, já jim ji podávám strůpkovým krmítkem, před včelnicí je i napajedlo, takže si mé holky můžou vybrat, kterou chtějí.Potřebuju ještě dokoupit 20 kilo mezistěn. Rozšiření něco stojí.Zdraví P.S,

Utajený mor? Nevadí... hurá do testování Rašovské metody!
:-) :-) :-)

http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/

S pozdravem M. Václavek

Zdravím vás P.Křapka,atd...
Naučte se alespoń skloňování POKUD JSTE TOHO SCHOPEN a tím přispějete ke kvalitě této konference.Bohužel mladí lidé dnes neumí ani kloudně číst,natož psát tužkou či perem. Je to hrůza pro nás starší,když pomyslíme na to,že naše nastupující generace aby se vyjádřila,musí sebou nosit NOTEBOOK. Jako by nechodili do školy,co vlastně dělali učitelé za posledních 20 let když svoje žáky nenaučili obstojně psát a číst? A co dělali rodiče těchto žáků? Je to na zamyšlení,vinni jsme asi všichni a nejvíce asi doba,která přinesla dříve nevídané technologie.

Cituji:
Přiznejte se, podáváte někdo z jara vodu včelám do úlů, nebo to pokládáte za zbytečné?

Podávat 25ti včelstvům na jaře vodu je poměrně pracné.
Když tahám ty konve vody říkal jsem si kybych si pořídil 2 krávy tolik bych se nenadřel.
Ale na druhou stranu si říkám vždyt voda je zadarmo ( dávám jim sladkou vodu 1kg cukru na 3lvody)a pro mne je ta práce s vodou daleko lehčí ekonomičtější než pro včely.
Mimo to si myslím že je to pro jarní vývoj, intenzivní chov velmi smysluplné.
J.B.

Zdravim Vas pane Jiranku,

pokud nas drive narozene chcete poucovat, tak pro Vasi informaci, je spravne osloveni 5. padem, tedy pane Krapko.

S pozdravem

Pavel Zajicek

Já se musím přiznat, že jsem zatím vodu přímo do úlu nedával. Mám před úly napaječku z kapátka. Pravda je, že brzy zjara pití včelkám moc nejde, i když voda stéká po dřevě. Na kameni prastydnou ještě víc.
Letos zkusím dát vodu přímo do úlu, do rámkového krmítka a chci se zeptat kolik vody dáváte jednomu včelstvu a jak často ji obměňujete. Trochu se bojím, aby se mi tam ta voda nekazila.

Ono to není zase tak zlé. Každému z nás občas něco "ujede", někdy se překlepneme.
Na tomto fóru však dávám přednost včelařské odbornosti před znalostmmi jazykozpytců.
Uznejte sám, je pro vás přínosnější rada zkušeného včelaře obsahující několik hrucbých chyb a možná nespočet dalších, nebo bezchybný traktát profesora češtiny, který vám ale nemá co poradit?

pokud nas drive narozene chcete poucovat, tak pro Vasi informaci, je spravne osloveni 5. padem, tedy pane Krapko.
--------------------------------------------------------
K tomu mohu jenom dodat,že Pavle IN. , používání diakritiky by ve Vašem případě také prospělo věci.Stejně si myslím,že jste mladší než zde vypadáte,protože háčky a tečky Vám nic neříkají,jako prostě na Mobilu,tam to jinak nejde a dále to jde poznat podle Vašich příspěvků,mládí vpřed...
Tedy pane Pavle Zajíčku,je mi líto,a omlouvám se,že jste špatně pochopil ten můj příspěvek,komu byl určen,ten to zajisté poznal a napříště si bude alespoň dávat pozor při svém psaní.Každý to nebaští těm mladým,kteří neumí psát a když se do toho dají,tak potěš pánbůh všechny čtenáře.

Za interpunkčními známénky, jakými jsou tečka nebo čárka, se ve větě dělá mezera... To jen takové poučení od nás mladých.

3NN nahoře je igelitová folie v ní otvor 2x3cm, hobra 15mm 1až3ks 3,5l nebo menší sklenice s krmícím víčkem do poloviny naplněná roztokem.
Roztok = naplním sklenici asi 2,5l vody studené protože teplou nemám, +1kg krystalu,rozmíchám a rozdělím do 2 sklenic a dám na včely, dám 2 NN a víko. Začínám po proletu v polovině března když včely začnou létat. Zpočátku berou vodu pomalu, je li zima a nelétají také pomalu tak že kontroluji asi 1x týdně,kdy vyberou tak 1,5 až 2 l týdně, v dubnu se odběr zvyšuje dávám trochu méně cukru asi 3/4kg na sklenici a vystačí to každým včelám různě ale asi 1 týden.Tak že jedny včely vyberou za jaro asi 4x3,5 l =10 až 14l roztoku s 3mi kg cukru. Roztok se někdy hlavně zpočátku kazí, .( sliz , někdy lihové kvašení) dávám propolis ale nepomáhá to.
J.B.

Právě s tímto problémem jsem se setkal ve škole kde vedu kroužek informatiky děti používají pád 5 ale při dotazu jsem se od učitele Č.J. dozvěděl že i 1pád je správně Jen někteří to považují za germanismus a dporučijí pády používat podle toho jak které jméno zní v uších.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: sklo?ov?n?
> Datum: 02.2.2010 12:04:16
> ----------------------------------------
> Zdravim Vas pane Jiranku,
>
> pokud nas drive narozene chcete poucovat, tak pro Vasi informaci, je
> spravne osloveni 5. padem, tedy pane Krapko.
>
> S pozdravem
>
> Pavel Zajicek
>
>
>

Nejsem PaveIN (jakože free cool a in - to asi nejsem), ale PavelN (úplně obyčejnej Pavel s příjmením začínajícím na N - Navrátil).
Trápí Vás mobily... Hm. Tam se ale moje čárky a háčky neztrácejí. Část svého života trávím programováním a stroje diakritiku nemají v lásce. To je možná důvodem, proč je zapomínám používat i jinde. Mrzí mě, že Vás to pobuřuje, ale asi s tím nic moc neudělám, leda to, že se budu snažit.

Staří mě vidí jako mladého, mladí jako starého.

Pro Vaši informaci, mladí dnes píšou nějak takhle:
"MlAdIiI DnEs pIiIsHoU NeYaK TaKhLe ^_^ Toe WoDWazZz Woe!!!"
(dost strašné i pro moji maličkost, uvádím jen pro ilustraci)

Sklutečně nejsem mistr pravopisu a předem i zadem se omlouvám všem, které to pobuřuje, ale když už jste začal s těmi lekcemi, dělejte mezery za tečkou a čárkou, lépe se to čte.

Díky. Zkusím dávat menší dávky a každý týden doplňovat.

Zdravim Vas pane Jiranku,

ted kdyz jsem si precetl historii emailu a byl rovnez informovan panem Bojanovsky, tak jsem pochopil, ze osloveni pane Krapka, jste pouzil jako priklad nespravne gramatiky.

Co se tyce me diakritiky, kdyz jsem zacal pouzivat PC, po napsani pismene s diakritikou a naslednem odeslani, prichozi zprava pote nebyla citelna, ukazovalo to vsechno mozne, jenom ne to, co byste potreboval.
Tak mi to uz zustalo, menit to nebudu. Kdyz neco pisu rukou, vzdy jedine, tak je jak to nas jazyk vyzaduje.

PZ

Navýš se jíž v českém pravopisu setkáme příkladně s Pozváním na (_)3 příkladně nás někdo pošle do (_!_) jsme mu k :-D nebo se na nás také :-((
Nazývá se to Ikonogramy a emotigramy

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ad. sklo?ov?n?
> Datum: 02.2.2010 15:07:41
> ----------------------------------------
> Nejsem PaveIN (jakože free cool a in - to asi nejsem), ale PavelN (úplně
> obyčejnej Pavel s příjmením začínajícím na N - Navrátil).
> Trápí Vás mobily... Hm. Tam se ale moje čárky a háčky neztrácejí. Část
> svého života trávím programováním a stroje diakritiku nemají v lásce. To je
> možná důvodem, proč je zapomínám používat i jinde. Mrzí mě, že Vás to
> pobuřuje, ale asi s tím nic moc neudělám, leda to, že se budu snažit.
>
> Staří mě vidí jako mladého, mladí jako starého.
>
> Pro Vaši informaci, mladí dnes píšou nějak takhle:
> "MlAdIiI DnEs pIiIsHoU NeYaK TaKhLe ^_^ Toe WoDWazZz Woe!!!"
> (dost strašné i pro moji maličkost, uvádím jen pro ilustraci)
>
> Sklutečně nejsem mistr pravopisu a předem i zadem se omlouvám všem, které
> to pobuřuje, ale když už jste začal s těmi lekcemi, dělejte mezery za
> tečkou a čárkou, lépe se to čte.
>
>
>

Technická poznámka: Co se týká diakritiky, je nutné sjednotit znakové sady, ve kterých se to píše, pak ukládá na serveru a pak zase zpátky zobrazuje v internetovém prohlížeči nebo poštovním klientu. Protože různé znakové sady mají pro písmena s diakritikou vyhrazena různá místa v znakových tabulkách a případně různé programy mají taky zobrazování nesprávně nastavených znakových sad různě ošetřené, někdy i některé znaky nahrazují přijatelnějšími a mění tak vlastní text. Já mám třeba momentálně nadstavené středoevropské jazyky Windows 1250 a diakritika je bez problémů.

Podávat 25ti včelstvům na jaře vodu je poměrně pracné.
Když tahám ty konve vody říkal jsem si kybych si pořídil 2 krávy tolik bych se nenadřel.
Ale na druhou stranu si říkám vždyt voda je zadarmo ( dávám jim sladkou vodu 1kg cukru na 3lvody)a pro mne je ta práce s vodou daleko lehčí ekonomičtější než pro včely.
Mimo to si myslím že je to pro jarní vývoj, intenzivní chov velmi smysluplné.
J.B.

Dávam si otázku, ale i Vám, ako mohli prežiť v prírode tisícročia, keď im nik nepodával vodu do stromovej dutiny?
Myslím si, že je to v povahe človeka za každú cenu naprávať prírodu. Ale potrebuje to?

Začnem základom jarného rozvoja včelstva, posledné roky včelstvá plodujú ešte v zime, keď by to podľa človeka nemali, lenže na vodu lietať nemôžu. To je fakt, ale keď som sledoval vývoj plodu v zime, včely ho dokázali vychovať, zaviečkovať a po 21 dňoch sa liahli dospelé imága. Ako to bolo možné, keď som nič také nerobil, ako to čítam vo vašich radách. Zrejme toľko vody včely vždy majú, aby plod ošetrili.

V čase keď sa denná teplota zvýši na 12°C a je slnečno, včely aby obslúžili plod, ktorý chovajú v úli vyletujú z úľa, aby priniesli potrebnú vodu a peľ. Jedno bez druhého vo včelstve nefunguje. Zhodneme sa v jednom vodu včely potrebujú, ak je v doletu včiel potok alebo iný zdroj vody, tak si ju donesú, možno nejaká včela uhynie pri návrate do úľa, ale to nie je tragédia včelstva, to len cítiaci človek potrebuje im pomáhať a za každú cenu im tú vodu dať do úľa. Lenže tá včela nei je naučená prijímať niečo zadarmo, musí lietať do prírody, a ako už teraz vieme , včela či robí alebo nerobí svoj život tak či tak končí.

k už niekto chce čisto z ľudského hľadiska včelám pomôcť, tak nech dá na včelnici 20-50 m 200 litrový barel, ak má včlestiev viac tak aj 2-3, na povrch vody položí polystéronový plavák (2 cm hrúbka), ktorý môže vrtákom priemeru 8-10 mm prederavíme a položiť na vodnú hladinu tak aby bola prekrytá, ale pamätať, aby s klesaním vody mohol bez problémov klesať aj plávák. Na začiatok stačí na plavák položiť 100 gr. skryštalizovaného medu a včely si zdroj vody nájdu, je nezmyslom, aby včelár npr. s 500 včelstvami, vkladal včelstvám vo fľašiach vodu, veď by z toho zbláznil.

Vodu pre včely cukrom neslaďte (ak ju podávate ako vodu), pretože ak je voda s cukornatosťou nad 8 %, včely ju nenosia do úľa ako vodu ale ako potravu a včely ju ešte pred prínosom do včelstva zahusťujú a zbytok v mednom vačku ukladajú do plástov a vodu aj tak musia prinášať z vonkajšieho prostredia.

Všetko dopodrobna nemôžem vysvetľovať, nie je na to priestor a horšie je, že učastníci to ani nečítajú.

Souhlasím s Vámi, že včely ve volné přírodě neměly zdroj vody ve své dutině a dokázaly si poradit. Stejně tak včely v úlech si dokážou poradit bez jarního napájení.
Podle mého je potřeba dívat se na otázku napájení jinak. Nebrat napájení jako na možnost přežití nebo nepžežití včelstva, ale jako zrychlení jarního rozvoje.
Z vlastní zkušenosti vím, že včelstva úspěšně přežijí i bez nalívání vody do úlu. Rád bych ale věděl, zda jarní napájení pomůže včelstvům natolik, že se vyplatí s ním zaobírat.

Cituji:
Přiznejte se, podáváte někdo z jara vodu včelám do úlů, nebo to pokládáte za zbytečné?
-----------------
Jednou sme to v souběžně s topením včelám udělal, ale v úle byla voda na folii, v jiných ne. Možná zpětně přemýšlím o tom, že ta vysoká vlhkost a voda na folii byla včelám milejší jak sucho - viz Ing. Holub v posledních MV.

Takže možná zase udělám krmítka apár včelstev budu napájet, pár nechám jako vždy na kondenzátu a vodě natažené do studeného medu.

Ale zajímalo by mě, zda to zkoušel někdo porovnávat.
A hlavně v neuteplených úlech o větším prostoru.
U uteplených připouštím, že to může mít velmi pozitivní vliv.
Tam nemusí diocházet ke kondenzaci a med taky přijímá méně vzdušné vlhkosti.
Díky za info a toleranci mé /ne/češtiny. :-)
Karel

Dávám takto vodu do úlů již asi 25 let.
Je mi jasné že bez tohoto dodávání vody by včelstva žila také.
Dívám se na to asi takto :
Protože mám včelnici na severním větrném svahu je zde často větrné a chladné počasí a část létavek by nedoletěla.

Jestliže si uvědomím že jim dodám asi 250 litrů ve 45ti dnech musím tím ušetřit část jejich energie. Včely tuto energii částečně užijí k rychlejšímu rozvoji hlavně v krátkých obdobích špatného počasí, a o to mi jde především, na stanovišti je jen raná snůška.
Záleží na roce a počasí (na jaře 2007 byla zima a prvních 14 dní když včely nelétaly tak vodu nebraly, nešly do síly ale nakonec s přínosem medu jsem byl spokojen)V příznivě teplém jaru je rozvoj velmi rychlý někdy až raketový, s roji problémy nemám.
Zkoušky jsem nedělal abych části dodával vodu a části nedodával a počítal výnos.
V naši organizaci nedává nikdo vodu, Pokud vím Dr.Kamler dává vodu .
Včelám to škodit nemůže, že by zlenivěly?
J.B.

Z vlastní zkušenosti vím, že včelstva úspěšně přežijí i bez nalívání vody do úlu. Rád bych ale věděl, zda jarní napájení pomůže včelstvům natolik, že se vyplatí s ním zaobírat.

Jarným napájaním sa istotne oplatí zaoberať, ale zimným nie! Mať na včelnici veľkoobjemové napájadlo je dôležitým faktorom a hlavne tam, keď je stanovište ďaleko od zdroja vody s otvoreným terénom, tam kde nám neznečistený potôčik tečie do vzdialenosti 200-300 m od včelnice, to nie potrebné. každý chovateľ včiel by mal zhodnotiť tieto možnosti a podľa toho sa zariadiť. Moje skúsenosti s 20 litr. sudom sú dobré, netreba ho často dolievať, včely keď sú pod hranicou okraju sudov sú po klesnutí hladiny chránené pre studeným vetrom a pri slnečnom dni napájadlo navštevujú aj pri 10°C, tých 20-30 m bezpečne preletia.
Ja využívam dažďovú vodu, ktorú zachytávam priamo do napájadla, alebo do zásobného.

Takže možná zase udělám krmítka apár včelstev budu napájet, pár nechám jako vždy na kondenzátu a vodě natažené do studeného medu.

Kaji, to sú len "hrátky" netrpezlivých včelárov, ktorý chceli aby včely med nosili aj v zime. Nechajme včely v pokoji, nech zimovanie včiel doznieť pokojným tokom času, keď príde ich čas budú pudove vedieť čo majú robiť.

Když je venku teplo a včely si mohou doletět, je asi zbytečné napájet v úle. Mám za tímto účelem na včelnici kapátko z mikrozávlah, ze kterého kape stále čerstvá voda z vodovodu (z mojí studny) na dřevo a stéká dál po kamenech na zem.
Nemám ale jasno, zda včelám nepomůže napájení ve dnech, kdy už slunce prohřeje nezateplené úly, ale venku je velká zima na to, aby se včely byly schopny vrátit s vodou.

Do úlů podávám vodu ve sklenicích o obsahu 1l (medovky) s prosakovacím víčkem (několikrát provrtaný Twist Off uzávěr).Vodu velmi mírně osolím, popř. kápnu několik kapek jablečného octa. Sklenice obměňuji každý týden. Zpočátku včely vodu odebírají velmi málo. Avšak se vzrůstajícími teplotami a narůstajícími zdroji pylu se spotřeba vody zvyšuje. Nejvíce vody včely odeberou v nočních hodinách nebo ve dnech s nízkou venkovní teplotou. Přez den, kdy včely mohou navštěvovat venkovní napajedla, dávají přednost přínosu vody z venčí. Čili, není pravda, že dodání vody do úlů je zbytečné. Včely vodu odebírají v míře v jaké se jim nedostává z vnějších zdrojů. Od doby, kdy jsem počal s podáváním vody včelám do úlů jsem si ověřil jeden poznatek starších včelařů. Při prohlídkách včelstev v tomto období jsem zaznamenal, že "Zácpa včel (Májovka)" se u včel projevuje ve velmi malé míře. Nedovedu si ale představit, že vodu budou včelám podávat včelaři s vyšším počtem včelstev - profesionálové.
JK

http://n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=167&catid=60&Itemid=68

Dobrý večer
Zkoušeli jste někdo parafinování v sudu? Chtěl bych do jara naparafinovat asi 50 nástavků nízký langstroth a nechce se mi pouštět do výroby hranatého,svařovaného,dvouplášového parafínovacího kotle s ohništěm. Pod sud můžu dát obyčejný "dvouplotýnkový" hořák na propanbutan,jen nevím jestli bude schopen celý oběm parafinu pro jeden náctavek dostatečně rozehřát.Taky bych potřeboval poradit čím sud levně obalit,aby neutíkalo teplo a obal byl nahořlavý. Představuji si to celé nějak takhle.Odkaz jsem převzal na slovenských stránkách http://users.tvcablenet.be/personal/tvcn21861/images_warre.html

Díky za praktické rady,i rozumné teorie jak parafínovací kotel maximálně zjednodušit,jelikož jej málo využiji a půjčovat někde z daleka nechci.
Díky Pepek

Zdravim vespolek,

asi pred 4 lety byl v casopise vcelarstvi clanek p. Kamlera, porovnaval produkci medu u vcelstev, kde z jara podnecoval a kde nebylo podnecovani zadne. Vysledek byl takovy, ze u silnych vcelstev nebyl zadny rozdil mezi vcelstvem podnecovanym a nepodnecovanym. U vcelstev slabych ( uz presne nevim,jak bylo tehdy definovane vcelstvo slabe a silne) byl vynos medu v prvni jarni snusce podstatne vyssi u vcelstev podnecovanych. Pokud byste chteli uplne presna cisla, je torok 2006 ( leden-duben, v nekterem z techto cisel to urcite je). Testoval i novy typ krmitek pro jarni podnecovani, mely se tehdy zacit i vyrabet.

PZ

Já to mám uděláno tak, že kromě podávání vody strůpkovým krmítkem mám před včelnicí napajedlo 2x2 metry vysypané bílými oblázky a jemě polité vodou, včely přistanou na nich, odebírají vodu a přitom se neutopí. Potom mám dlouhý pekáč ve kterém plave polystyren a na něj přistávají včely pro vodu, obě napajedla se včelami přes den jen hemží Výměnu vody dělám po čtrnácti dnech.Zdraví P.S

viz časopis Včelařství č. 3/2006, str. 76.+77.


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Pavel Zajicek
Subject: Re: krmeni voda

asi pred 4 lety byl v casopise vcelarstvi clanek p. Kamlera, porovnaval
produkci medu u vcelstev, kde z jara podnecoval a kde nebylo podnecovani
zadne.

Na úvod - takhle jsem to nezkoušel.

Ale co k tomu vím nebo mě napadá:
Tak dva roky zpátky tady někdo na konfeře prezentoval parafínování v nádobě udělané z jedné tabule plechu pouhým ohýbáním - bez střihání a svařování. Vyšlo to akorát na 1 nástavek s malou rezervou. Topil pod tím vařičem Mega Zeus od Mevy - je to výkonný vařič, ale přitom ještě za rozumnou cenu (aspoň tehdy to tak bylo...). Vcelku mu to fungovalo, ale nijak rychle. Nebylo to nijak izolované. Mate se mi, že to byl "Kozlík" - ale nevím, už je to dlouho...
Obyčejný dvouplotýnkáč by to asi neutáhl a určitě neustál. Leda s podstavcem pod sud. Ale v návodu to myslím výrobce výslovně zakazuje (myšleno ohřívání jedné nádoby oběma hořáky) - asi ví proč...
Podobný systém (t.j. ohřívání plynovým hořákem) jsem zahlédl někde na fotkách - tuším z NZ. Plyn byl z lahve přiveden docela dlouhou hadicí - kvůli bezpečnosti. A vyloženě upozorňovali na to mít lahve proti větru.
Izolace by mohla fungovat z minerální vaty obalené třeba tiskařskými alu plechy, aby nelítala kolem. Nebo třeba jen hasící dekou...? Levnější to nebude, ale jednodušší ano. Každopádně to bude chtít víko.

Jsou to ode mne ale samé teorie a pozapomenuté informace - berte je prosím s rezervou...

V každém případě bych to ale budoval s plánem jak to uhasit, kdyby to blaflo - resp. aby aspoň od toho šlo utéct a oheň neudělal moc škody...

Zkuste se poptat ještě Tomáše Jaši - http://www.vcelarstvi-jasovi.cz/kontakt.htm - má v hlavě nápad na jiné řešení, třeba už to dotáhl :-)

JD

Nemám ale jasno, zda včelám nepomůže napájení ve dnech, kdy už slunce prohřeje nezateplené úly, ale venku je velká zima na to, aby se včely byly schopny vrátit s vodou.PavelN

Mám 75 včelstiev a ani na jednom letáči nemám nábehové dosky (ktoré majú zachraňovať vysilené včely, ale tie môžu byť už staré alebo choré, tie nemá zmysel zachraňovať) a nezbadal som aby včely padali na zem a tam krehli. Keď uč svieti slnko, to prehreje predné steny drevených úľoch a zlepšuje mikroklímu pred letáčmi. Nesmieme byť precitlivený, pre včelu je príroda domovom.

Jiříku díky za radu,právě z toho hořáku mám největší strach,že nebude mít do,dostatečný výkon.Mám tenhle,jen starší verzi http://www.prosport-zbozi.cz/index.php?system=android&area=1&id_detail=150537&id_odd=2219&id_ovv=1278&shop=MzEwMjAwNXBp&ecc=0&ac=30&sort=&q=&cena_od=&cena_do=

No - představa, že s ním ohřívám půl sudu byť jen vody... :-( Natož parafínu na 160 °C... ???

JD

Mám z plechu naohýbaný kotel na parafinování podle velikosti nástavku
600 x 500, dvouplášť tak aby bylo využito tepla spalin, bez izolace, i
při opatrnosti se dost nabryndá. Přímo za kotlem mám šikmý okapávač kam
vyndavám nástavky. U sudu bude dost hluchého prostoru, který se musí
vyplnit parafínem, ten není levný a ne vždy je k dostání. Hořák 9 kW
rozehřívá 100 kg parafínu na provozní teplotu cca 2 hodiny a láhev plynu
10 kg většinou padne celá. Nejnebezpečnější pro hoerkou parafinovou
lázeň je voda, parafín vykypí, nesmí se hasit vodou. Vlhké dřevo trochu
pění ale to není nebezpečné.
Jaromír Marek

Pepek napsal(a):
> Dobrý večer
> Zkoušeli jste někdo parafinování v sudu? Chtěl bych do jara naparafinovat
> asi 50 nástavků nízký langstroth a nechce se mi pouštět do výroby
> hranatého,svařovaného,dvouplášového parafínovacího kotle s ohništěm. Pod
> sud můžu dát obyčejný "dvouplotýnkový" hořák na propanbutan,jen nevím
> jestli bude schopen celý oběm parafinu pro jeden náctavek dostatečně
> rozehřát.Taky bych potřeboval poradit čím sud levně obalit,aby neutíkalo
> teplo a obal byl nahořlavý. Představuji si to celé nějak takhle.Odkaz jsem
> převzal na slovenských stránkách
> http://users.tvcablenet.be/personal/tvcn21861/images_warre.html
>
> Díky za praktické rady,i rozumné teorie jak parafínovací kotel maximálně
> zjednodušit,jelikož jej málo využiji a půjčovat někde z daleka nechci.
> Díky Pepek
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4829 (20100202) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Asi, dokud se nerozpustí, nesmí se parafín místně přehřát, to znamená nesmí tam být víc než odhadem 200 300 st C. Asi se budou nejdřív rozkládat nečistoty ze dřeva, ne parafín. Takže jestli se bude ohřívat přímým plamenem, tak by zespodu měl být nějaký rozptylovač toho plamene. Horní lem nádoby musí být rovný, aby, když parafín vzplane, se mohl jednoduše nějakou rovnou deskou položenou na nádobu plamen udusit. Vedle pracovní nádoby je vhodné mít zásobní nádobu a při přelévání horký parafín občas filtrovat od nečistot třeba řidší bavlněnou tkaninou.

Pokud chcete dělat parafinování nástavků jako desinfekci, jak plánujete desinfikovat rámky? Ptám se, protože rámky se desinfikují vařením ve vodě s louhem (a možná ještě něčím) a takový koktejl sud dlouho nevydrží.

Koupil jsem si pařák na vosk (inzeruje ho i Sedláček z Bučovic) za cca 4.000,-Kč i s originál plastovou nádobou. Do pařáku se vkládají celé rámky, pára rozpouští vosk, drátkování zůstává netknuté a samotné rámky, ale i voští, jsou ve vodní páře (více jak 100 st.C) cca 1 hod., což by na jejich desinfekci mělo stačit. Čas v páře se dá prodloužit dolitím vody do odpařovače.

Jiří

Pokud chcete dělat parafinování nástavků jako desinfekci, jak plánujete desinfikovat rámky? Ptám se, protože rámky se desinfikují vařením ve vodě s louhem (a možná ještě něčím) a takový koktejl sud dlouho nevydrží.

Možno Vám dám nezmyselnú otázku a pošlete ma do pekla, prečo mám úle napúšťať parafínom (preventívne dezinfikovať môžeme len úle použité), keď nové úle sú bez spór MVP a pri správnom uložení na podstavce nám poslúžia po celý včelársky život? Ďalšia otázka, je nejak preukázané, že spóry MVP prežívajú aj v dreve, je nejaká správa o ktorú by sa dalo oprieť.

Použitie parafínu v niektorých oblastí je podmienené vysokou vlhkosťou, kde úľ veľakrát položený na holú zem (nor v USA pri opeľovaní rastlín), podlieha hubovitým chorobám, tak chápem. Ale robiť to len preto, že to má sused a nie je to lacná záležitosť? No comment!

Viem, že s týmto nebudete súhlasiť, lebo sa hovorí, že v starých nepoužívaných úľoch po osadení včelstva vyskytne MVP. Ale je to dôkaz? Pred niekoľkými rokmi som v Maďarsku navštívil novo vybudovanú včelnicu s 200 včelstvami v úplne! nových úľoch, po dvoch rokoch bola včelnica zlikvidovaná na MVP! Dá sa to vysvetliť jedine tak, že úle boli osadené včelstvami, ktoré už boli infikované! Preto im nepomohli ani nové úle a to aj prípade, keby boli parafínované.

Rámiky, ktoré boli vo včelstve tri roky sú už vhodné na vyradenie a veľa včelárov to tak robí.
Ak včelár nebude správne ošetrovať svoje včelstvá (hlavne boj s Vd), tento boj prehrá aj keď budú úle parafínované.
To čo som napísal je len môj subjektívny názor, preto by som rán počul fundovanú odpoveď včelárskeho odborníka, ktorý sem tam zablúdia aj na túto stránku..

PavelN:

Desinfekce (dřevěných) rámků se nechá v parafínu dělat stejně, jako nástavky. Není potřeba je po třech letech vyhazovat (A. Turčáni).

R. Polášek:

Píšete spoustu domněnek... a ne všechny mají oporu v praxi:

- rozptylovač plamene u kotlů na dřevo není - stačí použít rozum a při roztápění udržovat malý oheň...

- filtrování horkého parafínu... Mno - mám kotel už asi 4 roky a ještě jsem neměl potřebu to dělat.

Jaromír Marek:

Cena parafínu není tak hrozná - kilo normálně stojí kolem 31 Kč a nyní je navíc v akci - tuším za 24 Kč.

A. Turčáni:

- Parafínování není jen desinfekce proti MVP. Osobně to používám jako levnou a rychlou impregnaci (místo nátěrů) - tudíž má smysl i u nových úlů (m.j.

umožňuje jednodušší konstrukci nástavku a práci s ne úplně vyschlým dřevem). A máme i jiné včelí nemoci, kde se desinfekce teplem hodí :-)

- Souvislost parafínování a VD nechápu...

- Ad maďarský příklad: ano to je možné. Ale nikdo netvrdí, že parafínování je lék proti MVP :-)

- Přežití spor ve dřevě je prokázané (ústní informace od D. Titěry z VÚVč - podrobnosti u něj). /činnost parafínování ukazuje graf na stránkách T. Jaši (viz.

odkaz níže).

- Pokud se v měli prokáže nízká koncentrace spor MVP (10², někdy i 10³) a nenajde se klinika, lze desinfekcí a obměnou díla dosáhnout

negativního výsledku (zdroj: přednáška F. Kamlera)

Už jsem to sem posílal několikrát, ale pro pro ty, co se nechtějí prokousávat vyhledáváním uvádím dostupné zdroje ještě jednou:

podrobný návod v australské brožuře (AJ, pdf)

slovenský překlad - 1. část

slovenský překlad - 2. část

slovenský překlad - 3. část

parafínování na stránkách T. Jaši

parafínování J. Danihilíka

parafínování na www.vcelky.cz

Mimochodem: původní dotaz zněl:

Zkoušeli jste někdo parafinování v sudu? ... ... ... ;-)

JD

V otázkách desinfekce či přímo parafinování rozhodně nepanuje mezi včelaři shoda. Jedni vidí parafinování jako potřebnou desinfekci a současně výbornou povrchovou úpravu, druzí se ptají proč, a radí rámky a nástavky po pár letech obměnit. Mezi těmito dvěma názory existuje ještě spousta různých modifikací(něco vyměnit, něco desifikovat a čím desinfikovat).
Přiznám se, že sám nevím, co je lepší.
1/ Snažit se úly a rámky držet ve včelách co nejdéle a průběžně je čistit, desinfikovat, impregnovat, ...? Taková ta stará škola. Když se ti zlámalo, dej ho spravit...
2/ Po pár letech používání, a tady můžeme diskutovat kdy, úly a rámky prohnat komínem a pořídit nové, čisté. Brát je jako spotřební zboží.

tohle téma jsme už přetřásali na www.vcelarskeforum.cz
Každopádně jsem rád, za každý argument pro nebo proti, abych si mohl, jak říká kamarád, "sednout do kouta a udělat si v hlavě schůzi" a vybrat nějakou vlastní cestu.

Ale jak píše JD, utíkáme od původního dotazu.

S přehřátím parafinu není problém, topím přímo pod 1,5 mm plech a přítel
Jáša topí dřevem také přímo pod vanou, ale má ji pokud si pamatuji
obezděnou.
Naimpregnoval jsem přes 200 nástavků jak nových tak použitých do 10 let
stáří. Parafinu hodně ubylo, na první vsázku jsem měl 150 kg a 100 kg
jsem dokupoval, není to pro mne levné. Parafin není třeba přelívat a
nějak čistit, lázeň je v podstatě stále po roztavení průhledná a plave v
ní několik škvarků propoplisu, vosk zmizí.Příteli Turčánimu musím dát
zapravdu, že je to asi zbytečné. Nejbližší morová nákaza je vzdušnou
čarou asi 30 km a s varoázou už také nemam větší problémy, nerad bych to
zakřikl. Jsem prostě takový hračička co má rád vše natřené, rámky
hofmanovy s bočníma mezerníkama apodobně.Měl jsem také představu, že
výsledek bude lepší, mám nástavky ze smrku, osiky, javoru co bylo
poruce, ty javorové chutnají červotoči tak, že je ani lázeň v horkém
parafinu neodradí.
Jaromír Marek

R. Poláek napsal(a):
> Asi, dokud se nerozpustí, nesmí se parafín místně přehřát, to znamená nesmí
> tam být víc než odhadem 200 300 st C. Asi se budou nejdřív rozkládat
> nečistoty ze dřeva, ne parafín. Takže jestli se bude ohřívat přímým
> plamenem, tak by zespodu měl být nějaký rozptylovač toho plamene. Horní lem
> nádoby musí být rovný, aby, když parafín vzplane, se mohl jednoduše nějakou
> rovnou deskou položenou na nádobu plamen udusit. Vedle pracovní nádoby je
> vhodné mít zásobní nádobu a při přelévání horký parafín občas filtrovat od
> nečistot třeba řidší bavlněnou tkaninou.
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4830 (20100203) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

dobry den mam doma starsi tym pedometu da se prodat? je mi lito ho vihodit vipada zachovale dekuji

dobry den mam doma starsi tym pedometu da se prodat? je mi lito ho vihodit vipada zachovale dekuji

Mne jen irituje situace, že si VÚ bere hodně věcí jako preferenci.
Udělá výzkum jak hluboko vsákne původce moru a honem má argument nato,
že se musí všechno s morem spálet. Nějaký nadšenec (asi externí
pracovník p. Jaša) zprovozní na popud p. Přesličky parafínování, a
hned máme jedinou možnost jak eliminovat původce.

Taková řešení Dolu jsou i jako představa katastrofa. Nic se v tomto
směru vlastně neděje. Nikdo nedojde z výzkumem jak dlouho by původce
vydržel v koncentrované KM, roztoku KŠ, roztoku KOH nebo NaOH. Vždyď
dezinfikovat jde různě.

Poznámka k NaOH a Fe. Železné plechy jsou vůči louhům inertní.
(nevyvolává korozi) Pouze železo dokonale očistí, tz, že připraví k
dokonalé oxidaci pokud se po provedení dezinfekce lázeň vylije a
nádoba se nezakonzervuje třeba sádlem nebo stolním olejem, tak zrezaví
pod vlivem přístupu vzduchu jak liška.

_gp_


2010/2/3 Jaromír Marek <marek/=/boxit.cz>:
> S přehřátím parafinu není problém, topím přímo pod 1,5 mm plech a přítel
> Jáša  topí dřevem také přímo pod vanou, ale má ji pokud si pamatuji
> obezděnou.
> Naimpregnoval jsem přes 200 nástavků jak nových tak použitých do 10 let
> stáří. Parafinu hodně ubylo, na první vsázku jsem měl 150 kg a 100 kg jsem
> dokupoval, není to pro mne levné. Parafin není třeba přelívat a nějak
> čistit, lázeň je v podstatě stále po roztavení průhledná a plave v ní
> několik škvarků propoplisu, vosk zmizí.Příteli Turčánimu musím dát zapravdu,
> že je to asi zbytečné. Nejbližší morová nákaza je vzdušnou čarou asi 30 km a
> s varoázou už také nemam větší problémy, nerad bych to zakřikl. Jsem prostě
> takový hračička co má rád vše natřené, rámky hofmanovy s bočníma mezerníkama
> apodobně.Měl jsem také představu, že výsledek bude lepší, mám nástavky ze
> smrku, osiky, javoru  co bylo poruce,  ty javorové chutnají červotoči tak,
> že je ani lázeň v horkém parafinu neodradí.
> Jaromír Marek
>
> R. Poláek napsal(a):
>>
>> Asi, dokud se nerozpustí, nesmí se parafín místně přehřát, to znamená
>> nesmí
>> tam být víc než odhadem 200 300 st C. Asi se budou nejdřív rozkládat
>> nečistoty ze dřeva, ne parafín.  Takže jestli se bude ohřívat přímým
>> plamenem, tak by zespodu měl být nějaký rozptylovač toho plamene. Horní
>> lem
>> nádoby musí být rovný, aby, když parafín vzplane, se mohl jednoduše
>> nějakou
>> rovnou deskou položenou na nádobu plamen udusit. Vedle pracovní nádoby je
>> vhodné mít zásobní nádobu a při přelévání horký parafín občas filtrovat od
>> nečistot třeba řidší bavlněnou tkaninou.
>>
>> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4830
>> (20100203) __________
>>
>> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>>
>> http://www.eset.cz
>>
>>
>>
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

G. Pazderka: "Taková řešení Dolu jsou i jako představa katastrofa. Nic se v tomto
směru vlastně neděje. Nikdo nedojde z výzkumem jak dlouho by původce
vydržel v koncentrované KM, roztoku KŠ, roztoku KOH nebo NaOH. Vždyď
dezinfikovat jde různě."

S tím naprosto souhlasím. Taky bych čekal, že nás VÚvč bude bombardovat experimenty s různými látkami, kdy bude zjišťovat a hledat, po jaké době působení toho kterého prostředku dojde k zahubení spor moru. Zdá se mi ale, že se děje opravdu velmi málo a zprávy o nových prostředcích nikde...
Jestliže se doporučuje k dezinfekci roztok louhu a sava (což si myslím, že je přeci jen pokrok, protože může působit i za studena), a i kdyby se spory byly schopny "zažrat" několik milimetrů do struktury dřeva, přeci by po nalezení doporučeníhodné metodiky práce, která by umožnila, aby se roztok lépe nasál do dřeva (vhodné podmínky působení, doba působení apod.), měla umožnit dezinfekci i uvnitř dřeva (třeba u sololitových nástavků by přeci už vůbec neměl být problém "prosáknout" materiál). Nevím, jsou to pro mně otázky, na které bych čekal, že mi bude odpovídat právě výzkumný ústav. Ale mám prostě pocit, že se nic neděje (viz třeba jejich stránky a skutečně velmi málo novinek...).

podrobný návod v australské brožuře (AJ, pdf)
-----------------------------------------------------------
a jeho preložený text poznám, aj som k nemu vyjadril, napriek tomu je to o tom ako impregnovať drevené úle (a čo s tými úľmi, ktoré sú vyrobené z polystyrénu, alebo sú uteplené? Australáski včelári to robia pre ochranu úľov proti napadnutiu hubami, ale u nás taký stav zatiaľ nie je, máme iné tradície.

Moje drevené úle sú 45-50 ročné (už som ich vyradil, sú ťažké) a len jednom z nich dno zničila huba! Pre mňa by tie zriaďovacie náklady a samotné parafínovanie zbytočne ochudobnilo o výnos.

Ja osobne nikoho neodhováram od tejto technicky náročnej procedúre, ale ten, ktorý vidí budúcnosť v tomto niekdy nevyspytateľnom konečnom efekte vo forme medu nech sa do toho vrhne všetkými silami.

podrobný návod v australské brožuře (AJ, pdf)
-----------------------------------------------------------
a jeho preložený text poznám, aj som k nemu vyjadril, napriek tomu je to o tom ako impregnovať drevené úle (a čo s tými úľmi, ktoré sú vyrobené z polystyrénu, alebo sú uteplené? Australáski včelári to robia pre ochranu úľov proti napadnutiu hubami, ale u nás taký stav zatiaľ nie je, máme iné tradície.

Moje drevené úle sú 45-50 ročné (už som ich vyradil, sú ťažké) a len jednom z nich dno zničila huba! Pre mňa by tie zriaďovacie náklady a samotné parafínovanie zbytočne ochudobnilo o výnos.

Ja osobne nikoho neodhováram od tejto technicky náročnej procedúre, ale ten, ktorý vidí budúcnosť v tomto niekdy nevyspytateľnom konečnom efekte vo forme medu nech sa do toho vrhne všetkými silami.

A není lepší než parafinování nástavky vyhřát v sušičce na dřevo, která se používá na pilách, kde vysoušejí desky a trámy ?

Řekl bych, že ve standardní sušárně dřeva nebude dostatečná teplota ke zničení spor MVP. Firmy zabývající se opravami starého nábytku nespoléhají na sušárny ani při likvidaci dřevokazného hmyzu.

Vodu nepodávám. Jednak z časových důvodů a jednak proto,že do 100 m od stanoviště je potůček a studánka.
Navíc se i názory včelařů na podávání vody hodně různí. Pro mne je větším problémem to, že mi v loňké zimě kolem potůčku dřevachtiví spoluobčané vykáceli všechny vrby.

V tomto směru bych Dol tak ostře neodsuzoval. Z rozhovoru s pracovníky laboratoře vím, že hledají způsob jak zničit spory a přitom nechat včely žít a to způsobem, který je proveditelný v terénu. S podobným úkolem se potýkají i odborníci např na fakultě mikrobiologie ČZU. Na jejich místě bych také nestál o to, aby se někdo snažil aplikovat v praxi nějaké dílčí nedostatečně prověřené výsledky výzkumu.
Do té doby máme sice středověké, zato poměrně spolehlivé metody fyzikální likvidace mikroorganismů. Radikální oheň, méně radikální ale spolehlivé parafinování nebo "fritování" ve lněném oleji při teplotách okolo 150°C. Poslední spolehlivý způsob je působení vodného roztoku louhu, sava zahřátého k bodu varu.
Ani tyto, na první pohled spolehlivé, metody nemusí fungovat, pokud se neprovedou úplně správně.
Jistě bude existovat spousta dalších způsobů, jak desinfikovat prostor úlu, ale chceme opravdu tahat do úlů další chemii a riskovat při tom vlastní zdraví?

"Poslední spolehlivý způsob je působení vodného roztoku louhu, sava zahřátého k bodu varu."

No vidíte. Já čtu všemožná nařízení a doporučení, a v těch se píše, že roztok louhu a sava je účinný i za studena (narozdíl od samotného louhu). Tak třeba teď vůbec nevím, jaká je účinnost takového roztoku a narůstá ve mně pouze další zmatek, který se týká účinnosti daného opatření. Jde mi tedy o to, abych právě nedělal třeba i preventivní dezinfekci zcela zbytečně, neobíral se o čas, náklady na toto opatření a ve finále právě jen zbytečně nekumuloval chemikálie v prostoru úlu (rámky, stěny úlu atd.). Tyto otázky podle mě trápí mnoho včelařů, rozhodně více, než to, zda lze med zahřívat v mikrovlnce nebo uchovávat v mrazáku (jedny z posledních mála novinek na stránkách VÚvč). Vždyť když se podíváme čtyřicet let zpátky, vlastně v otázce postupu proti moru neuvidíme příliš velký posun vpřed. Nebo se mýlím?

Donutil jste mě prohrábnout knihovnu. Našel jsem sešitek "Dezinfekce ve včelařství" od Dalibora Titěry a kol. z roku 2008.
Je zde informace o 2-6% roztoku hydrohidu sodného nebo draselného, který při teplotě 80°C ničí spory moru. Informaci o kombinaci se savem jsem asi pochytil z jiného zdroje.
píše se zde i o parafinování, o oleji jsem zde informaci nenašel, ale pokud vím, používá se v Německu.
Je zde popsána spousta metod fyzikální a chemické očisty nejen úlů, ale všeho, co s včelařením souvisí.
K dostání např zde
http://www.vcelarstvijirka.cz/dezinfekce.html
za 59,-

Tak ještě oprava a omluva
o směsi louhu a chlornanu sodného - sava se zde skutečně píše (10 litrů vody, 1 litr sava a 1/2 kg peciček louhu)
a má působit při běžné teplotě. Doporučují ho k desinfekci napajedel a nářadí.
Omlouvám se za zmatení

Nic se neděje. Děkuji za dohledání a potvrzení.

Zdravím vás, mě se stalo něco podobného, zasadil jsem
nedaleko včelnice vrby, předloni a loni mě je někdo tak vošmikal, že jsem měl strach, že to nerozchodí. Budu je muset zasadit ještě snad na včelnici, tam si doufejme netroufnou. Člověk se s tím piplá, lítá okolo toho, zalívá to jak blbec, aby z toho něco vyrostlo a pak někdo příjde a uvalí to na velikonoce. Přerazit ruce je někdy málo. Chuděrky včeličky

No a za jak dlouhou dobu a za jaké teploty, když namočím do roztoku
jednostěnný nástavek, mne to zbaví původce moru? To se tam píše?

_gp_



2010/2/3 PaveN <e-mail/=/nezadan>:
> Tak ještě oprava a omluva
> o směsi louhu a chlornanu sodného - sava se zde skutečně píše (10 litrů
> vody, 1 litr sava a 1/2 kg peciček louhu)
> a má působit při běžné teplotě. Doporučují ho k desinfekci napajedel a
> nářadí.
> Omlouvám se za zmatení
>

Parafinování zatím řeším z pohledu zda ho vůbec provádět či ne, proto nemám nastudovaný přesný postup.
Večer se pro jistotu ještě podívám, ale pokud si pamatuji správně, píše se tam dokoce o teplotě 220 °C a čas bude okolo 3 - 5 minut.
S nižší teplotou musí být delší čas - to už není informace z brožury, ale od jiných včelařů, někdo říkal minimálně 130°C, jiný zase 160 °C. Asi hodně záleží na tom, jestli parafinování děláte opravdu preventivně, nebo jako opatření při zvýšeném infekčním tlaku MVP. V brožuře píšou, že pokusně zahřáli spory moru na 108°C po dobu 50 hodin a 10% jich přežilo. Naopak při nějakých 260°C se parafín vaří a může lehko vzplanout. Takže s teplotou opatrně.

S louhem si opravdu nepamatuji, doplním večer.

Díky Vám všem za reakce ohledně jednoduchého parafinování nástavků v sudu.Jelikož jsou vaše názory jako vždy velmi odlišné,což je dobře tak to vidím takhle.Na cihly položím sud,pod něj šoupnu dvouplotýnkáč a začnu pod pokličkou za občasného promíchání rozehřívat parafín.Jestli nedosáhmu požadované teploty ani po obalení sudu,tak se nato vykašlu a začnu přemýšlet nad dvoupláštovým hranatým parafínovacím kotlem s ohništěm.Tahle matoda pokus omyl? by neměla být nějak nákladná. Jde pouze o starý sud,propanbutan,trochu času a parafín zutane pro další použití.Vše uskutečním až na jaře,tet si jen připravuji potřebné věci a ujasňuji co a jak. Jinak parafínování vidím jako dobrou kombinaci povrchové úpravy nástavku a zároveň možnost dezinfekce.
Zdraví Pepek

Přidával někdo odělky na jaře? Přišli mě matky z vyššího chovu, udělal jsem odělky s tím že je na podzim přidám ke včelstvům a vyměním tak matky. Dal jsem na radu že je lepší odělky přidat na jaře. Nevím ale kdy. Přidat koncem dubna, nebo dříve,pokud ano jak budu hledat starou matku? Nebo dat mezi nástavky mřížku a nechat chvílu klást obě matky? Poraďte! Včelaří někdo v úlech Apolo 13 - Dadant uveďte vaše skušenosti.Je tento úl opravdu tak dobrý? Děkuji.

Při ošetření vosku na výrobu mezistěn se vosk zahřívá na 120°C po dobu sai 20 minut.Tímto se zajišťuje likvidace spor MVP ve vosku na výrobu mezistěn. Nevím proč tedy používat teploty 160°C a nebo dokonce přes 200°C. Při teplotě dřeva nad 140°C začíná tepelný rozklad dřeva a dochází tedy k nevratným změnám ve struktuře dřeva.
Zdeněk Sommer

Ahoj, vůbec se neboj. Přidal bych je kdykoliv po proletu, přímo bez novin, na jaře se nepoperou. Jinak bych se nebál již v březnu. Kolikrát se mi stalo, že matky spolu hospodařili až do léta společně, pokud spojení proběhlo brzy na jaře. Také stojí za úvahu přidat oddělek brzy nahoru nad mřížku, Oddělek velmi rychle sílí a je na Tobě, jestli před snůškou pouze vyndáš mřížku a spojíš je, nebo rozdělíš na dvě včelstva... Matku každopádně nehledej, není to třeba je to jen zbytečné rušení včelstva.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. Hric <hric.m/=/seznam.cz>
> Předmět: P?id?v?n? od?lk?
> Datum: 04.2.2010 09:51:38
> ----------------------------------------
> Přidával někdo odělky na jaře? Přišli mě matky z vyššího chovu, udělal jsem
> odělky s tím že je na podzim přidám ke včelstvům a vyměním tak matky. Dal
> jsem na radu že je lepší odělky přidat na jaře. Nevím ale kdy. Přidat
> koncem dubna, nebo dříve,pokud ano jak budu hledat starou matku? Nebo dat
> mezi nástavky mřížku a nechat chvílu klást obě matky? Poraďte! Včelaří
> někdo v úlech Apolo 13 - Dadant uveďte vaše skušenosti.Je tento úl opravdu
> tak dobrý? Děkuji.
>
>
>

Ahoj, nevím, kde jsi přišel na to, že 120 st. zničí spóry moru...- to není pravda a nechci rozebírat skutečnost při výrobě mezistěn, ber to jako zjednodušené vysvětlení pro běžné včelaře, že jako preventivní opatření se vosk při výrobě mezistěn dezinfikuje (nikoliv sterilizuje). Fakt je ten, že nikdy nebyl prokázán u nás žádný přenos moru mezistěnami.
Dr.Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k HB <sommer.z/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Parafinov?n?
> Datum: 04.2.2010 09:59:52
> ----------------------------------------
> Při ošetření vosku na výrobu mezistěn se vosk zahřívá na 120°C po dobu
> sai 20 minut.Tímto se zajišťuje likvidace spor MVP ve vosku na výrobu
> mezistěn. Nevím proč tedy používat teploty 160°C a nebo dokonce přes 200°C.
> Při teplotě dřeva nad 140°C začíná tepelný rozklad dřeva a dochází tedy k
> nevratným změnám ve struktuře dřeva.
> Zdeněk Sommer
>
>
>

No, horký louh je hodně nepraktický. Jeho životnost je malá, protože se přeměňuje oxidem uhličitým ze vzduchu na sodu a chemicky reaguje se spoustou látek ve dřevě, v barvě, nečistotách a tím se taky otupuje. Taky horký je ještě o dost větší žíravina než studený roztok, při větším použití to je prakticky na celotělový ochranný oblek typu atombordel. Otupený roztok louhu jde ale do určité míry regenerovat obyčejným hašeným vápnem. Takže práce s louhem by byla o dost složitější než s parafínem.
Savo je v podstatě chlornan sodný, ten je za horka, při teplotě 80 st C v podstatě nepoužitelný, protože se rozkládá.
Lněný olej za horka by měl být účinností v podstatě shodný jako parafín za horka, přidaná hodnota navíc by byla možnost po několika měsících ty nástavky natřít barvou, protože lněný olej by za tu dobu ve dřevě zaschnul a barva by potom na nástavcích držela. Akorát při opakované desinfekci je otázka, co s tou barvou. Navíc je tam ta nevýhoda, že při desinfekci v horké lázni by se lněným olejem proběhl podobný proces jako probíhá při výrobě fermeže, jenže nekontrolovaně. Použitý lněný olej by nejspíš nešlo delší dobu skladovat, v krajním případě by během nějakého měsíce skladování došlo k polymeraci oleje v celé hmotě v něco jako želatinu atd. To by záleželo na teplotě, délce zahřívání, na vnesených stopových množstvích oxidů železa, zinku, vápníku a jiných kovů. Zase lněný olej, pro zastánce biochovů, je mnohem přírodnější než parafín.....

rozpuštěný vosk je kapalina a má tedy ve všech svých částech stejnou teplotu. 120 °C ale asi těžko po 20 minutách zničí spory MVP, když 108°C to nedokáže po mnoha hodinách. Dřevo má před ponořením do horké lázně teplotu okolí a musí se prohřát do hloubky a to na teplotu, která ničí spory MVP. Proto musí být roztok teplejší, neumím ale říct, proč zrovna 160 nebo 220.

Vosk se desinfikuje za zvýšeného tlaku a za přítomnosti kyseliny sírové. Za těchto podmínek stačí k desinfekci 115 - 120 st C, jinak je asi potřeba teplota vyšší. Na vyšší teplotu, pokud je mi známo, při desinfekci včelího vosku zase jít nejde, protože vosk se už porušuje a včely by mezistěny špatně přijímaly, proto ta sírovka.

Desinfekci mezistěn neporovnávejte s ošetřením nástavků parafinem. U
vosku se zároveň používá vyšší tlak (autokláv) a doba asi 1 hod.
Pro parafinování teplota 130 st.C je málo, pokud má být účinné i proti
případným sporám moru, nějaké % jich ještě přežívá. 150 až 180 st.C je
jistota, na hladině tekutého parafinu rozdíl vůbec nepoznáte, chce to
teploměr. Ohřátí parafinu o nějakou teplotu vezme mnohem méně tepla než
totéž u vody. Nejlepší zdroj tepla je klasické topeniště a topení
dřevem. Plyn je drahý, nebezpečnější, pomaleji rozehřívá.
K. Čermák

Zden?k HB napsal(a):
> Při ošetření vosku na výrobu mezistěn se vosk zahřívá na 120°C po dobu
> sai 20 minut.Tímto se zajišťuje likvidace spor MVP ve vosku na výrobu
> mezistěn. Nevím proč tedy používat teploty 160°C a nebo dokonce přes 200°C.
> Při teplotě dřeva nad 140°C začíná tepelný rozklad dřeva a dochází tedy k
> nevratným změnám ve struktuře dřeva.

>
>
>

Co se týká teploty dřeva, jisté je, že dřevo při teplotě nějak okolo 220 st C začíná uhelnatět a pokud je to na vzduchu, vzplane. Porušování dřeva teplotou se ale děje už podstatně dříve, dřevěná hmota obsahuje různě silně vázanou vodu, která je i v úplně za normální teploty suchém dřevě. To je ono pěnění dřeva při ponořená nástavku do parafínu. Druhá věc je to, že dřevo je izolační materiál a tak trvá nějakou desítku minut, než plná teplota parafínu pronikne úplně do středu dřeva. Teplota a doba ponoření je pak kompromis, při nějakých 200 - 220 stupních a krátké době se jedná o v podstatě opálení povrchových vrstev dřeva, při takových 150 st C a 5 - 10 minutách jde ta teplota i více do hloubky dřeva.

>Jde pouze o starý sud,propanbutan,trochu času a parafín zutane ...<
------------------------------------------------------------
Myslím, že dvouplotýnkový vařič bude mít na ohřátí parafínu v sudu na teplotu 160 st. C, i když se bude jednat pouze o nejmenší potřebné množství parafínu, malý výkon. Možná, že by stálo zato, uvažovat o obezdění sudu cihlami (zatím zkušebně třeba jen nasucho - bez malty) a použít ohniště na dřevo. Přeci jen bych měl z PB lahve obavu. Sám používám pod vyrobenou antikorovou vanou 2x hořáky Mewa Zeus á 9 KW na vyvařování vosku a vaření medoviny. Vana je opláštěna a práci provádím v garáži, tedy celý tento "kotel" není příliš ochlazován. Přezto, tyto hořáky stačí uvést do varu pouze 70 l vody předehřáté na 70 st. C v boileru asi za 1/2 hodiny. Ale s parafínem podotýkám, nemám zkušenost. Rozhodně bych to však nechtěl dělat v garáži :-).
JK

Jak už napsal př Čermák, voda potřebuje na ohřátí podstatně víc tepla. Jedná se o to, že voda má podstatně vyšší takzvané měrné teplo na stupeň Celsia než uhlovodíky. Nějak asi dvakrát, čtyřikrát, matně tuším. Bude to v každých fyzikálních či chemických tabulkách nebo to možné bude i v technickém listu parafínu od výrobce. Spíš bude podstatnější únik tepla - ochlazování celého velkého rozehřátého sudu vzduchem.

roztok louhu a sava za použitý za horka - to jsem zmotal já, se savem se použije studený.
Souhlasím s Vámi, nejjednodušší a nejúčinnější (ve smyslu snadné kontroly účinnosti) a relativně bezpečné je použití parafinu.

Hodilo by se, kdyby někdo pro vztah teploty a doby ponoření definoval vzorec. V intervalu teplot, kde minimum by byla nejnižší možná teplota parafinu pro zničení spor a maximum pak nejvyšší teplota, která ještě nepoškodí dřevo, případně nezvýší riziko požáru. Z teploty parafinu a tloušťky stěny nástavku by si každý mohl snadno vypočítat dobu potřebnou pro ponoření.

S teplotou jsem si taky hodně hrál, ale ne z pohledu spor moru. Rozmezí
130 až 160 je nejlepší, pod 130 zůstává na povrchu nástavku příliš velká
vrstva parafinu. Při vyšší teplotě než 160 se začne vosk prskat jako
když dáte kus masa na pánev s rozpáleným olejem. Délku jsem volil podle
pěnění z čel prken, odchází asi nevázaná voda ze dřeva. Tedy když
přestane pěnit chvíli počkat, vyndat a dát okapat. Na nejspodnějším rohu
by neměla zůstat ztuhlá kapka parafinu, při správném prohřátí ani nic
nekape. Při vyšších teplotách než 160 začne černat propolis. Jako
ochrana proti sporům moru je patrně důležitější překrytím povrchu spor
parafinem, zatím mi parafin včely nevykusovali a ani moc povrch nástavku
nepotahovali propolisem. Ještě k množství, ponořím vždy celý nástavek
(295) nebo dva polonástavky (168) a zatěžuji dalším nástavkem aby spodní
neplaval. Před započetím díla doporučuji přečíst český překlad
australského návodu na parafinovaní a bezpečnostní list parafinu. Ještě
zkušenost, sololit lze běžně máčet, ale ne každá dřevotříska, mám z ní
jednoduchá dna pod odělky, nasaje moc parafinu.
Jaromír Marek

PavelN napsal(a):
> rozpuštěný vosk je kapalina a má tedy ve všech svých částech stejnou
> teplotu. 120 °C ale asi těžko po 20 minutách zničí spory MVP, když 108°C to
> nedokáže po mnoha hodinách. Dřevo má před ponořením do horké lázně teplotu
> okolí a musí se prohřát do hloubky a to na teplotu, která ničí spory MVP.
> Proto musí být roztok teplejší, neumím ale říct, proč zrovna 160 nebo 220.
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4833 (20100203) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Už delší dobu mi v hlavě leží jedna nejasnost, která se týče moru a jeho diagnostiky. Má někdo zkušenost, jak se provádí jeho laboratorní diagnostika z měli? Tuto otázku si kladu z toho důvodu, zda je nějak nesmírně náročná na vybavení, přípravu a vzdělání, nebo zda by ji po absolvování určitého "praktického cvičení", absolvování nějakého základního kurzu, bylo možno naučit (schopné nákazové referenty ZO nebo dokonce schopné a po prevenci vyšetřením na úrovni jednotlivých včelstev toužící včelaře)? Mohlo by se tak přispět k decentralizaci a méně byrokraticky zdlouhavému jednání. Samozřejmě, že potvrzování nákazy apod. by musela provádět nějaká uznávaná laboratoř, jedná se mi zde spíše o takovou průběžnou diagnostiku z měli, která by byla na vlastní vůli včelaře a která by mohla zjistit případnou přítomnost spor v předklinickém stadiu onemocnění, ale především na úrovni jednotlivých včelstev. Čili mne trápí úvaha, zda nemožnost takovéhoto nějakého zjišťování je ze samotné své podstaty neuskutečnitelná (nárokem na materiální vybavení apod.), či zda je motivována především snahou "nepouštět své know-how" z ruky... Ještě jednou zdůrazňuji, že vím, že by to nebylo pro každého, ale jen pro nejschopnější včelaře.

Pokud vím tak se sterilizuje v Autoklávech při 117°C po dobu 1 hodiny. Také se přidává Kyselina sírová k jeho vyčištění

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Parafinov?n?
> Datum: 04.2.2010 10:05:54
> ----------------------------------------
> Ahoj, nevím, kde jsi přišel na to, že 120 st. zničí spóry moru...- to není
> pravda a nechci rozebírat skutečnost při výrobě mezistěn, ber to jako
> zjednodušené vysvětlení pro běžné včelaře, že jako preventivní opatření se vosk
> při výrobě mezistěn dezinfikuje (nikoliv sterilizuje). Fakt je ten, že nikdy
> nebyl prokázán u nás žádný přenos moru mezistěnami.
> Dr.Radek Hubač
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Zden?k HB <sommer.z/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Parafinov?n?
> > Datum: 04.2.2010 09:59:52
> > ----------------------------------------
> > Při ošetření vosku na výrobu mezistěn se vosk zahřívá na 120°C po dobu
> > sai 20 minut.Tímto se zajišťuje likvidace spor MVP ve vosku na výrobu
> > mezistěn. Nevím proč tedy používat teploty 160°C a nebo dokonce přes 200°C.
> > Při teplotě dřeva nad 140°C začíná tepelný rozklad dřeva a dochází tedy k
> > nevratným změnám ve struktuře dřeva.
> > Zdeněk Sommer
> >
> >
> >
>
>
>

zajímavý dopis o včelaření na zkoušku vyšel v listopadu v Moderním včelaři.

Jde o přilákání zájemců o včelaření aniž by se museli k něčemu zavazovat. Za poplatek je jim zapůjčen úl se včelami a každý týden probíhá setkání s vyukou stařšími včelaři.

celý článek je na adrese
http://n-vcelari.cz/mv/archiv/2009_05_c157.pdf

myslím že by to mohlo bát zajímavé i u nás, co vy na to ?

Je zaujímavé, že len zo zahraničnej literatúry som sa dozvedel, že dezinfekciu s teplým (80ºC) luhom sodným 5%, treba po namočení do roztoku ponechať pôsobiť do druhého dňa, namočenie do roztoku opakovať a až na nasledujúci deň alebo po piatich hodinách opláchnuť ( umyť ) vodou. Len tak je zaručená dezinfekcia. Mnohí včelári tento postup vôbec nepoznajú.