Archiv Včelařské konference

a.turčáni:
To je už iná reč, ja som včelstvá integroval už r. 1988, ale pre náročnosť celého systému a veku, pred 5 rokmi prestal.

___________________________________________________________

Není to jiná řeč. Ty 2 kg, co jsem uváděl, je myšleno před integrací. Integraci provádím jako vylepšení. Takže výsledná zimní síla se pohybuje kolem 3 kg. Jsem zvědavý, zda se mi příští rok už konečně podaří dosáhnout mých vysněných včelstev zazimovaných se 4 kg včel (3 kg produkční včelstvo + 1 kg oddělek).

S pozdravem M. Václavek

Ahoj Tomáši, můj táta povídal taky něco na ten způsob - včelstvo, které netrpí nedostatkem zásob, nemá důvod loupit.....Zní to celkem logicky, nabízí se třeba situace, kdy jsou včelstva vytočena nadoraz, plus nějaká prodleva než se začne krmit, no a důvod k loupeži je na světě.
Jinak já osobně mám v úlech Singrovky; krajem srpna jsem zakrmil a v listopadu jsem zběžným posvícením mezi plásty zásobního nástavku zjistil, že je většina pořád ještě zavíčkovaná.....tož proplodovat je nestihly ani Singrovky.
Ať se daří, Libor.
-------------------------------------------------
Tomáš Heřman napsal:
Premyslim co kdyz singer je treba vetsi loupeznik??
Nebo co kdyz vigor vi kdy ma dost - zasob - a vic nepotrebuje, vklidu ceka na zimu, dokaze se uskromnit, drive prestava plodovat, kdezto singer ma stale malo - souvislost s umenim proplodovat zasoby??
a nebo taky je to mozna pouze nahoda...
Jen nadhazuju myslenky, diky za nazor
T.H.

Mám včelstvo, které zimuje na 5 nn lang. Po dokrmení v červenci stačilo nakrást tolik zásob že prostavělo i ty 8mm prostory mezi nástavky a naplnilo je lupem a samozřejmě si přineslo spoustu roztočů. Evidentně nehladovělo. Hladovění není jediný důvod k loupeži. Některým včelstvům stačí jen příležitost. Další 3 včelstva přemetená v polovině června do nových langů na mezistěny stejně jako to loupeživé, zimují ve 3 nn a bez roztočů.
A teď brouk do hlavy, ta 3 včelstva bez roztočů mají od přemetení matku Singer, loupeživé včelstvo má matku "místní směs".
V přírodě prostě není všechno podle pravítka ;)

A jak muzete srovnavat premetene vcelstvo a normalni vcelstvo?

2010/1/26 PavelN <e-mail/=/nezadan>

> Mám včelstvo, které zimuje na 5 nn lang. Po dokrmení v červenci stačilo
> nakrást tolik zásob že prostavělo i ty 8mm prostory mezi nástavky a
> naplnilo je lupem a samozřejmě si přineslo spoustu roztočů. Evidentně
> nehladovělo. Hladovění není jediný důvod k loupeži. Některým včelstvům
> stačí jen příležitost. Další 3 včelstva přemetená v polovině června do
> nových langů na mezistěny stejně jako to loupeživé, zimují ve 3 nn a bez
> roztočů.
> A teď brouk do hlavy, ta 3 včelstva bez roztočů mají od přemetení matku
> Singer, loupeživé včelstvo má matku "místní směs".
> V přírodě prostě není všechno podle pravítka ;)
>

v tomhle případě sis odpověděl sám. Nezáleží tolik na matce. V tomto případě evidentní loupež má negativní stránku i pro loupežící včelstvo, které je schopné během pár dní donést tisíce roztočů.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 26.1.2010 20:05:43
> ----------------------------------------
> Mám včelstvo, které zimuje na 5 nn lang. Po dokrmení v červenci stačilo
> nakrást tolik zásob že prostavělo i ty 8mm prostory mezi nástavky a
> naplnilo je lupem a samozřejmě si přineslo spoustu roztočů. Evidentně
> nehladovělo. Hladovění není jediný důvod k loupeži. Některým včelstvům
> stačí jen příležitost. Další 3 včelstva přemetená v polovině června do
> nových langů na mezistěny stejně jako to loupeživé, zimují ve 3 nn a bez
> roztočů.
> A teď brouk do hlavy, ta 3 včelstva bez roztočů mají od přemetení matku
> Singer, loupeživé včelstvo má matku "místní směs".
> V přírodě prostě není všechno podle pravítka ;)
>
>
>

"Další 3 včelstva přemetená v polovině června do nových langů na mezistěny stejně jako to loupeživé, zimují ve 3 nn a bezroztočů."

Všechna 4 včelstva byla přemetena ve stejný den. Asi jsem to měl zdůraznit na začátku.

Proč by na matce nezáleželo?

řekl jsem, že:
Loupeživé včelstvo trpělo varoózou a neloupilo z hladu.
Včelstva s matkou Singer (i když v polovině června přidanou) neloupežila a netrpěla varoózou.

Rozdíl mezi loupeživým a ostatními včelstvy byl v matce a samozřejmě v trubcích, kteří ji oplodnili, možná v něčem dalším, co jsem neviděl.

přítel Pavel Streit psal, že po léčení trpí varoózou včelstva s matkami singer, já mám zkušenost jinou. Proto píšu, že vše není jednoznačné podle pravítka.

Protože to je sožité. Pokud přijmeme tvrzení, že loupež úplně nesouvisí s matkou, můžeme tvrdit, že naprosto zásadní je, že včelstvo umí při loupežipřinést mnoho roztočů během krátké doby a ty odělky na to prostě neměli. Myslím s, že bez ohledu na matku, které včelstvo bude mít šanci využít situace a přinést, tak to udělá. Proto je loupež tak nevyzpytatelná anebezpečná.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 26.1.2010 20:42:33
> ----------------------------------------
> Proč by na matce nezáleželo?
>
> řekl jsem, že:
> Loupeživé včelstvo trpělo varoózou a neloupilo z hladu.
> Včelstva s matkou Singer (i když v polovině června přidanou) neloupežila a
> netrpěla varoózou.
>
> Rozdíl mezi loupeživým a ostatními včelstvy byl v matce a samozřejmě v
> trubcích, kteří ji oplodnili, možná v něčem dalším, co jsem neviděl.
>
> přítel Pavel Streit psal, že po léčení trpí varoózou včelstva s matkami
> singer, já mám zkušenost jinou. Proto píšu, že vše není jednoznačné podle
> pravítka.
>
>
>

Souhlasím, možná měli jen lepší slídilky nebo byli prostě trochu silnější.

Můj názor - za loupež může 1) včelař - zvolí špatnou taktiku krmení, 2) včely - na stanovišti jsou velké rozdíly v síle mezi včelstvi - ale to je vlastně též věc včelaře.
Z počátku včelaření (mám jen 1 stanoviště mimo bydliště - víkendový včelač) jsem s tím dost bojoval - např. když jsem se učil druhým rokem chovat a povedlo se mi vypiplat 14 oddělků, tak jsem si chtěl ulehčit práci a začal je krmit dříve, než kmenová včelstva a za týden mi tam zbyly jen 2 - to vám řeknu to mne tenkrát vzalo.
Podle mne, ty silnější (a jsou si toho vědomi) to na ty slabší na podzim pořád zkouší - bez ohledu na to jakou matku tam máte. A i když ten rozdíl v síle včelstev není moc velký tichá loupež celý podzim bují. Téměř každý rok se setkám po nakrmení (na přelomu červ. a srpna na cca 20 kg cca 30 včelstev)s tím, že při podzimní fumigaci (kontrolně pro jistotu naklopím úl)najdu včelstvo jež tam má 40 kg a nakradlo si u více sousedů, neboť na stanovišti nenajdu žádné včelstvo výrazně lehčí.
Mně se osvědčilo - krmit najednou, 2x velkoobjemově - najednou 12 - 14 litrů a za 14 dní je nakrmeno - k večeru a oddělky dělat co nejdříve na jaře (při nasazování medníků)a nešetřit včelama ani krmením, případně ty slabší před krměním pospojovat. A když přece jenom některé v zimě uhyne bez zásob - tak to je prostě život.

krajem srpna jsem zakrmil a v
> listopadu jsem zběžným posvícením mezi plásty zásobního nástavku zjistil,
> že je většina pořád ještě zavíčkovaná.....tož proplodovat je nestihly ani
> Singrovky.
> Ať se daří, Libor.
>

Ahoj, ja jsem se spatne vyjadril, myslel jsem to trochu jinak s tim proplodovanim zasob, take mam vsehochut i singrovky a take jeste maji zasoby :-))

Mozna take jeste mate vcely ktere v cervenci by nebylo nutne krmit a vcely ktere by bez nakrmeni nemely nejspis sanci. A pritom vite ze pred mesicem ci 14dny byl med v obou vcelstvech...

T.H.

Můj názor - za loupež může 1) včelař - zvolí špatnou taktiku krmení, 2) včely - na stanovišti jsou velké rozdíly v síle mezi včelstvi - ale to je vlastně též věc včelaře. Aleš

Najväčšiu pravdu z vás napísal jediný Leoš v bode 1/ a 2/, včelár naozaj môže za výskyt rabovky-loupeži na včelniciach svojimi chybami. Medzi včelami ako takými nieto žiadny rozdiel, svojou povahou" využije každý zdroj potrava, ktorý sa jej nečakane ponúkne a to nielen nektár či medovicu, ale i slabé včelstvá bez matky, odložence nesprávne pripravené a podanie zásob v takomto stave, keď sú na to ešte nepripravené a bez matky, prichádza pohroma..

Tak ako vy aj ja včelám podávam cukrové zásoby keď to potrebujú a to zásadne cez deň, hoci i ráno (aj väčšie množstvo npr 5 lit.) a pritom nerobím žiadne opatrenie, nezužujem letáčový otvor, posledných 30 rokov som nezaznamenal stratu včelstva vyrabovaním. V začiatkoch včelárenia, to aj mňa bolo niekedy tragické, kým som nepochopil povahu včely, ktorá je pre vyhľadávanie zdroja potravy majsterkou.

Podmienkou ale je, včelstvá nemôžu bez matky a odložence nekŕmim kým nie sú s oplodnenou matkou a včelstvo je už kompaktné aj so strážkyňami a lietavkami.
Včelstvo, ktoré jem stabilizované vyražuje do svojho okolia "ochranný" feromón, ktoré včelstvo chráni pred sliediacimi včelami.
Potom včelár nemusí mať obavy s rabovkou včiel.

M. Václavek: zda se mi příští rok už konečně podaří dosáhnout mých vysněných včelstev zazimovaných se 4 kg včel

J.B: mně se včely nerojí ale 4 kg včel bych se bál že je neukočíruji a uletí mi.
J.B.

Aleši,ty rozdíly ve velikosti včelstev byly,jsou a budou.Tahle věc ale rozhodně nemá vliv na loupeživost včel.Zásadní věc vidím v tom,že koncem srpna včelař vybere do mrtě vše,co je v úle.Včelstva nechá dva týdny o hladu(at se starají) a pak v půlce září podněcuje nějakýma půllitrama do konce října.Vím,že se to tak někde dělá a pak se nedivme,že v říjnu,kdy se má fumigovat dýmem jsou v těchto včelstvíčkách zavíčkované zbytky plodu.O moru raději nemluvím.Já sám mám ve včelstvech koncem července už zavíčkovaných dvacet kg glicidových zásob(tj.dva nástavky optimal),otevřené tří očka a česno na celou šířku.V říjnu včelstva absolutně bez plodu.Nestalo se mě nikdy,že bych loupež pozoroval a nebo zjistil později nějaký úbytek zásob.Vše je jen v nás včelařích a svádět to na singrovky či vigorky je jen nesmyslná deziluze a blábol.
PZ

>Můj názor - za loupež může 1) včelař - zvolí špatnou taktiku krmení, 2) včely - na stanovišti jsou velké rozdíly v síle mezi včelstvi - ale to je vlastně též věc včelaře. Aleš <
------------------------------------------------------------
Můj názor podložený zkušenostmi je ten, že viníkem je vždy včelař. Pokud včelař zvolí špatnou taktiku krmení podpoří slídivost u včelstev. To ještě není tragédie. To je hloupost. Tato včelstva počnou testovat obranný potenciál veškerých včelstev v doletu a naleznou-li včelstvo s nižším obranným potenciálem, řečeno slovy př. Turčániho "včelstvo nevyzařuje do okolí obranný feromón", je loupež nasnadě. Zde nezáleží ani tak na početní síle včelstva, ta je "relativní", jako na jeho kvalitě. Tou kvalitou rozumím dobrý zdravotní stav včelstva a také matku v dobré kondici. Včelstvo napadené ve zvýšené míře parazitem kleštíkem, nebo trpícím některou popřípadě několika chorobami, ať již mor plodu, nosematóza, vápenka,.. ztrácí obranný pud a v podstatě je pro toto včelstvo "dobrodiním" likvidace vyloupením. Dobrodiním to ale není pro včelstvo loupící. To si spolu s lupem přinese i nevítaný "dárek" v podobě nevítaných hostů a chorob se kterými se musí následně vypořádat. Tou druhou příčinou je, ať již z jakéhokoli důvodu, stáří, choroba, kvalita oplodnění.., vadná matka. Zde klesá produkce mateří látky a tím pádem i "pocit sounáležitosti" ke včelímu státu a následně i chuti jej bránit. Takové včelstvo se stane snadným cílem nájezdníků. To vše má ale ve svých "zlatých ručičkách" včelař. Jedním ze spolehlivých indikátorů, který nám v tomto období i bez prohlídky včelstva řekne v jaké je včelstvo kondici, jsou vosy. Zjistíme-li jejich zvýšený zájem o některé včelstvo je to prvou známkou toho, že je něco v nepořádku. Na vině tedy nejsou loupící včely, je to jejich přirozenost. Na vině není vylupované včelstvo, je to pouze důsledek nějaké příčiny. Na vině je včelař, který z nějakého důvodu, již nemohoucnost nebo ještě nezkušenost a v horším případě z pohodlnosti nebo nezájmu, takový stav dopustil.

PS
Dnes ráno -15 st. C. Očka nástavků zimujících včelstev ojíněná. Včelstva pravidelně šumí. Zkrátka zima, jak má být.
Zdravím JK

Dnes ráno -15 st. C. Očka nástavků zimujících včelstev ojíněná. Včelstva pravidelně šumí. Zkrátka zima, jak má být.
Zdravím JK
----------------
Dnes ráno -20stC a více, jka kde, čidlo na horní okraji chomáče, trochu pod včelama ukazuje už pár dní teploty i 30stC, pak to kleslo a i včera odpoledne +25stC.

úl neuteplený, tl. stěn z prken 17-18mm

Karel

U nás -21 st. C. Včera jsem sbíral měl. Protože celý leden je zima jak má být, měli bylo stašně málo. Podložky pod úly nešly moc vytáhnout. Byly namrzlé. Po vytažení nebylo skoro co sebrat. Byly vyčištěny ny koci roku.
Tonda
>Dnes ráno -15 st. C. Očka nástavků zimujících včelstev ojíněná. Včelstva pravidelně šumí. Zkrátka zima, jak má být.

Unás dnes ráno -23,6°C

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 27.1.2010 11:39:31
> ----------------------------------------
> Dnes ráno -15 st. C. Očka nástavků zimujících včelstev ojíněná. Včelstva
> pravidelně šumí. Zkrátka zima, jak má být.
> Zdravím JK
> ----------------
> Dnes ráno -20stC a více, jka kde, čidlo na horní okraji chomáče, trochu pod
> včelama ukazuje už pár dní teploty i 30stC, pak to kleslo a i včera
> odpoledne +25stC.
>
> úl neuteplený, tl. stěn z prken 17-18mm
>
> Karel
>
>
>

Zdravím,
s podložkami jsem bojoval teď o víkendu. Existuje nějaký rozumný způsob, jak je vytáhnout, když zkondenzovaná voda po jejich bocích zmrzne a ty se pak nedají rozumně nijak vytáhnout?
Zkoušel jsem, kam jsem se dostal, obřezat mezery tenkým nožíkem, ale i tak nakonec pomohla až hrubá síla (chudery fčele).
Jinak měl byla po tom měsíci největší u těch, o kterých jsem myslel, že už je po nich. U ostatních (podle mě silnějších) bylo měli podstatně méně. No hlavně mě jako začátečníka zarazilo, že už při krmení si každé nosily zásoby úplně jinam a na zimu se některé usadily ve spodním nástavku a jiné naopak rovnou pod víko. Mám očekávat nějaké potíže?
Radim

Jedině čekat na oblevu. Mám v liště asi 2 cm vůli, tak jsem podložku na obou koncích zvedl nahoru aby se utrhla a pak šla vytáhnout. Jen u dvou šla opravdu těžko.
Trochu záleží na mezeře mezi nástavky. Když je malá, měly by přejít nahoru. Ale nevěřil bych tolik tomu. Kde matka začne klást, tam už včely zůstanou. Nemuselo by se nic stát, ale brzo na jaře bych udělal kontrolu kde sedí a kde mají zásoby. Když by měly zásoby jenom nahoře a seděly dole, dal bych plod nahoru mezi zásoby, aby seděly v teple u stropu. Záleží taky na síle.
Tonda
>s podložkami jsem bojoval teď o víkendu. Existuje nějaký rozumný způsob, jak je vytáhnout, když zkondenzovaná voda po jejich bocích zmrzne a ty se pak nedají rozumně nijak vytáhnout?Zkoušel jsem, kam jsem se dostal, obřezat mezery tenkým nožíkem, ale i tak nakonec pomohla až hrubá síla (chudery fčele).
Jinak měl byla po tom měsíci největší u těch, o kterých jsem myslel, že už je po nich. U ostatních (podle mě silnějších) bylo měli podstatně méně. No hlavně mě jako začátečníka zarazilo, že už při krmení si každé nosily zásoby úplně jinam a na zimu se některé usadily ve spodním nástavku a jiné naopak rovnou pod víko. Mám očekávat nějaké potíže?

Jsem dohnám místními podmínkami sběrum měli vkládat podložky - papír
A3 kolem 1.12. a vytahovat je mezi svátky. Vzorek je dost malý, ale
musí veterině stačit. Pokud se tedy trefím do hlavního zimního
ochlazení do začátku ledna, jdou vzorky ukázkově získat u mne do 4 dnů
schrastit, dalších 10 - 14 dnů je na sušení, potom vzorkování a
popisování. Rozpočet mých nákladů na nachystaný vzorky ze jednotky 100
- 150 včelstev bez rozborného dělá 2000Kč. Osobně si myslím, že je
zbytečné vzorky tak drobit. Stále se nemohu zbavit dojmu, že na mor
stačí jeden vzorek ze stanoviště třeba i z 60 včelstev. P. Titěra sám
a osobně utvrzuje v názoru každého, že jejich metoda je dostatečně
velmi citlivá, tak prosím proč platit a dělat spotřebu navíc? Co se
týká množství, tak to je závislé na množství mrazivých dnů. Kolem 2°C
včely hážou na dno velmi malé množství měli v období jejich sběrů. Ale
polévková lžíce to je, tak co řešit.


_gp_

2010/1/27 Radim <e-mail/=/nezadan>:
> Zdravím,
> s podložkami jsem bojoval teď o víkendu. Existuje nějaký rozumný způsob,
> jak je vytáhnout, když zkondenzovaná voda po jejich bocích zmrzne a ty se
> pak nedají rozumně nijak vytáhnout?
> Zkoušel jsem, kam jsem se dostal, obřezat mezery tenkým nožíkem, ale i tak
> nakonec pomohla až hrubá síla (chudery fčele).
> Jinak měl byla po tom měsíci největší u těch, o kterých jsem myslel, že už
> je po nich. U ostatních (podle mě silnějších) bylo měli podstatně méně. No
> hlavně mě jako začátečníka zarazilo, že už při krmení si každé nosily
> zásoby úplně jinam a na zimu se některé usadily ve spodním nástavku a jiné
> naopak rovnou pod víko. Mám očekávat nějaké potíže?
> Radim
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Mám ocelový pásek, který je o něco delší než úl, zasunu jej pod podložku,
přejedu ze strany na stranu po celé dálce a u krajů jej mírně nakloním,
takže se podložka utrhne a jde to ven lehce a včelky to ani nezaznamenají.

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Radim
Sent: Wednesday, January 27, 2010 1:27 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Měl

Zdravím,
s podložkami jsem bojoval teď o víkendu. Existuje nějaký rozumný způsob,
jak je vytáhnout, když zkondenzovaná voda po jejich bocích zmrzne a ty se
pak nedají rozumně nijak vytáhnout?
Zkoušel jsem, kam jsem se dostal, obřezat mezery tenkým nožíkem, ale i tak
nakonec pomohla až hrubá síla (chudery fčele).
Jinak měl byla po tom měsíci největší u těch, o kterých jsem myslel, že už
je po nich. U ostatních (podle mě silnějších) bylo měli podstatně méně. No
hlavně mě jako začátečníka zarazilo, že už při krmení si každé nosily
zásoby úplně jinam a na zimu se některé usadily ve spodním nástavku a jiné
naopak rovnou pod víko. Mám očekávat nějaké potíže?
Radim

J.B: mně se včely nerojí ale 4 kg včel bych se bál že je neukočíruji a uletí mi.

___________________________________________________________

I to se může stát. Zatím jsem s rojením neměl v Optimalech nikdy problém, takže se toho až tak nebojím. Možná horší, než zjevná, je rojová nálada latentní, kdy včelstva ztrácejí aktivitu a promrhávají snůšku, aniž by při tom stavěly matečníky a rojily se. Tu řeším hned od základu v první polovině jara tvorbou oddělků a od loňského roku i LBV metodou.

S pozdravem M. Václavek

Já používám obyčejné noviny. Pokud na ně skápne voda a ony přimrznou, tak ještě předtím kolem ledu navlhnou. Takže když noviny vytahuji, prostě kolem ledu povolí a zbytek novin se zbytkem měli bez problému vytáhnu. Podobně to fungovalo, když jsem dříve používal voskovaný papír. Přirozeně nesmí být voda po celé ploše podložky, jen někde na kraji.
Kromě toho se snažím měl na vzorky vytahovat na několikrát po týdnech nebo tak podobně. Hlavně se snažím zabránit tomu nechat měl přes dny s větrným počasím,které měl odfoukne z podložek někde pryč do rohu úlu.

Dle vyjadreni KU je jedina podminka ze faktura musi byt za rok 2010, takze se nemusi cekat na schvaleni. Mimochodem pry je moc zadosti a penez malo :-(. Je vycleneno 900 tis, tzn pri prumerne zadosti za 10 tis je to 90 vcelaru

Já používám sololitové podložky 2 mm silné, tak jak je dodává fa. Břinek
současně s úlem a už je mám 13 let a stále jsou pěkné. Dávám je do úlu pouze
při léčení a nyní po odběru měli je vyčistím a po oschnutí uložím do další
sezóny.
Honza

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of R.
Poláek
Sent: Wednesday, January 27, 2010 3:47 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Měl

Já používám obyčejné noviny. Pokud na ně skápne voda a ony přimrznou, tak
ještě předtím kolem ledu navlhnou. Takže když noviny vytahuji, prostě kolem
ledu povolí a zbytek novin se zbytkem měli bez problému vytáhnu. Podobně to
fungovalo, když jsem dříve používal voskovaný papír. Přirozeně nesmí být
voda po celé ploše podložky, jen někde na kraji.
Kromě toho se snažím měl na vzorky vytahovat na několikrát po týdnech nebo
tak podobně. Hlavně se snažím zabránit tomu nechat měl přes dny s větrným
počasím,které měl odfoukne z podložek někde pryč do rohu úlu.

PS
Dnes ráno -15 st. C. Očka nástavků zimujících včelstev ojíněná. Včelstva pravidelně šumí. Zkrátka zima, jak má být.
Zdravím JK

Zdravím JK
Tento úkaz aj ja často pozorujem, je obdivuhodné ako si príroda vie poradiť aj v takomto prípade. Môžem to porovnať s termostatom v aute, uzáver prúdenia vody otvorí len vtedy, keď sa motor zohreje. AJ v očku pri mínusovej teplote sa otvor-očko uzatvára a boli prípady pri -20°C, že ľadové ihličky vytvorené z odchádzajúcich úľových pár úplne uzatvorili otvor. Keď denné teploty začínajú stúpať ihličky uzatvárajúci sa roztopia a prúdenie vzduchu sa obnoví.

napadla mne nevcelarska alternativa

http://www.nakupka.cz/vyrobek/vaha-osobni-soehnle-61400-comfort-fs5/

•maximální nosnost 150 kg
•přesnost vážení 100g
vyhodnocení 59 posledních měření (časový graf)
•paměť na 8 osob
•extra velký samostatný display s bezdrátovým rádiovým připojením
•materiál broušený nerez v kombinaci s plastem

pokud by to bylo male tak pouzit plech jako mezipodlozku

http://sroll.net/vcely/cukrovarhtajeholikvidacefrancouzi.pps

Pepa

Já používám sololitové podložky 2 mm silné,......

-----------------
doporučuji zajít do nejbližší tiskárny a za cenu šrotu (hliníkového) koupit použité ofsetové folie.

Dávám je v létě pod síto, v zimě dovnitř.
Aby mohl úl trochu větrat sítem ve dně, mám zadní rohy ohnuty dolů a v prostřed bočních hran taky trohu ohnuto.
To mi zajišťuje, že to většinou nepřimrzne, nebo jen vpředu pod klínem, kde se to dá lehce dlátem nadzvednout.

Je na nich pěkně vidět spad, atd. a když doslouží, dám je za skoro stejnou cenu do sběru.

Karel

Nový včelař který se přihlásil do naší organizace odmítá léčit s odůvodněním, že chce produkovat BIO med. Jak se zachovat?

Děkuji za radu.

Pane magistře No jak se jinak zachovat, než být vklidu! Jak se
zachovat mám já, když zdraží každoročně plyn, elektřina, voda, změní
se taktika telefonních společností v totální podvod a zlodějinu.
Úředníčci aby mohli rozdávat z mýho do svých kapes přes tunelovaný
sociální systém, to samé zdravotní systém co mi nakonec řekne, že
nemám nárok ani na základní zdravotní péči zadarmo a chce ještě jakési
poplatky.

A to jsem stále vklidu. Co mi poradíte Vy pane magistře? Já bych byl
vklidu a zeptal se na SVS, jak se léčí biopřípravky u nás.

Nebo že by kvalitní med unás nebyl v zájmu? Chlácholit s výsledky
takovými, že rezidua chemoterapeutik jsou v normě a přitom nadávat na
antibiotika?

Kocourkovo. Vyberte si a naučte se jak se zachovat. Myslím že je
pravdou to, že většinou včelaři u nás ani neumí léčit, natož aby
věděli něco kloudnýho a efektivního o včelaření. Pokusníkov v
Pokusově.

_gp_

2010/1/27 Mgr.Václav Kouník <e-mail/=/nezadan>:
> Nový včelař který se přihlásil do naší organizace odmítá léčit s
> odůvodněním, že chce produkovat BIO med. Jak se zachovat?
>
> Děkuji za radu.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Přesvěčte ho, že léčit musí , ale dejte mu k přečtení podmínky biomedu . V nařízení veteriny je i postup jak nato pomocí kyseliny mravenčí. Nemusí však používat Gabon a Varidol. Jestli to ovšem nebude akceptovat tak po dvou letech to pochopí sám, protože včely přijde. Jen vy si budete must dát větší pozor a poctivěji léčit.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Mgr.V?clav Koun?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V??ela??sk? noviny Info ze dne 2004-10-09
> Datum: 27.1.2010 18:41:12
> ----------------------------------------
> Nový včelař který se přihlásil do naší organizace odmítá léčit s
> odůvodněním, že chce produkovat BIO med. Jak se zachovat?
>
> Děkuji za radu.
>
>
>

Jaký pán, taký krám.

2010/1/27 Pepa <e-mail/=/nezadan>:
> http://sroll.net/vcely/cukrovarhtajeholikvidacefrancouzi.pps
>
> Pepa
>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Zdravím vás kolego,
Zrovna nyní zde mám knihu o ekologickém chovu včel a o biomedu
Název:ekologický chov včel,včelaření podle pravidel přírody
Je tem vše, léčení, chov,ekologické úly a nátěry, vše od
a-z.To mu pomůže. Vá spadne balvan ze srdce abude klid.stojí do tří set
Zdraví Pavel Streit

Dobrý den p.Heřman,
Je vidět že o mé článku přemýšlíte.Všechna včelstva krmím na dvacet šest kilo.Abych to upřesnil.Byl jsem u sousedové včelnice a viděl, jak se mé silné včely draly do sousedových úlu.Hotová mela.Na mé včelnici boje na česnech nebyly.Má je opravdu slabé.Proč to také masivně nedělá vigor, nevím, ale sousedovic včely vždy nějakým zázrakem přežijí a jede se znova.Reinvaze se projevila u singer. Natahaly si to od něj. Slyšel jsem o vigorách, že ty loupí hlavně na jaře, třeba je to povídačka, tak uvidíme.
Zdraví P.S

Priatelia, v jednom čísle MV bolo spomenuté zimovanie matiek pri izbovej teplote.
Nemáte s tým niekto skúsenosti?

Já mám už léta to samé, hliník nemá chybu. Česnovou vložku mám přes celou šířku dna a na podložce mám kousek drátu. Takže jenom za drát zatáhnu a je venku. Tam je dám do krabice a doma postavín na dvě prkénka na kotel ÚT. Za dva dny jsou suché a mohu sesypávat ometat a prosívat. Ovsetové plechy jsem používal i na střechy, pak jsem dával Ipu a teď se k nim opět vrátím, protože nemají chybu, navíc pocházejí li z tisku nemravných časopisů je o zábavu postaráno. Jen se musejí dobře začistit, lehce se o ně nařízne ruka. Příští týden si pro nějaké jedu, tak jsem zvědav na cenu, byly za 3 koruny. Zdraví R. Stonjek

A jak jsi poznal ,že jsou to tvoje včely. Podle prdelky?? :-))
Jakto, že loupí když mají dodané tak velké zásoby? :-( To si navžájem odporuje. kam je nosí? 26 kg cukru, to jsou tří nástavky!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 27.1.2010 23:07:18
> ----------------------------------------
> Dobrý den p.Heřman,
> Je vidět že o mé článku přemýšlíte.Všechna včelstva krmím na dvacet šest
> kilo.Abych to upřesnil.Byl jsem u sousedové včelnice a viděl, jak se mé
> silné včely draly do sousedových úlu.Hotová mela.Na mé včelnici boje na
> česnech nebyly.Má je opravdu slabé.Proč to také masivně nedělá vigor,
> nevím, ale sousedovic včely vždy nějakým zázrakem přežijí a jede se
> znova.Reinvaze se projevila u singer. Natahaly si to od něj. Slyšel jsem o
> vigorách, že ty loupí hlavně na jaře, třeba je to povídačka, tak uvidíme.
> Zdraví P.S
>
>
>

Příteli, moc ti asi nepomůžu, nejsem funkcionář ČSV nebo KVS. Nemohu také nikomu radit . Nemám na to oprávnění (certifikát učitele včelařství). Sám jsem měl podobné problémy a tak jsem v domnění, že se něco dozvím, začal jsem psát na konferenci. Hlavní problém byl v tom, že z časových důvodů zimují včelstva ve více nástavcích (z důvodu racionalizace) a potřebuji více lahviček Varidolu. Dostával jsem jen dvě kapky na jedno včelstvo pro jedno ošetření. Důvěrník, který mi léčivo předával jen řekl, že více nemá. Mluvil jsem o tom i na schůzi ZO ČSV, ale i tam mě odbyli, že dvě kapky stačí a že by měla stačit i jedna kapka. Teď už se předpis KVS změnil. Uvádí se použít dvě kapky na jeden obsednutý nástavek včelami. Při obsednutí dvou nástavků použít max. čtyři kapky. ZO ČSV mají teď možnost léčiva podle potřeby přiobjednat. Žel ne všechny ZO ČSV to vzaly v úvahu. Ideální by bylo si lahvičku Varidolu navíc někde volně koupit (mít takovou železnou rezervu). A ještě ideálnější by bylo, nechat si byť za úplatu, někým přeléčit včelstva, tak říkajíc na klíč. Pro určitou kategorii včelařů (starší včelaři, invalidé), by mohla být na toto externí léčení poskytována dotace.
Bylo by vhodné přednést svůj problém i na této konferenci. Diskutují tady zkušení včelaři a určitě to čtou i funkcionáři ČSV a SVS. Snad budeš mít štěstí a fundovaně ti odpoví.
Abych tě jen tak neodbyl, zmíním se krátce jak budu postupovat já v letošním roce. Odebral jsem měl z podmětových podložek a teď ji suším na novinách při pokojové teplotě. Příští týden ji odevzdám v kelímcích od jogurtu nákazovému referentu ZO ČSV. Na výroční členské schůzce se dozvím o výsledcích rozboru měli svých včelstev, ale i sousedních včelařů (kvůli nebezpečí reinvaze roztočů). Podle výsledku se také dozvím jestli budu, nebo nebudu provádět jarní nátěr plodu s následnou fumigací Varidolem. Léčivo dostanu od důvěrníka. V případě, že budu léčit, zeptám se ho po schůzi, kdy mi léčivo dodá. Nátěr by se neměl odkládat, aby bylo ve včelstvech co nejméně plodu. Pokud ještě použiji metodu LBV – chov trubců pro omezení rojení, nesmím zapomenout včas vyřezat trubčinu.
Začátkem července, až budu hlásit počet včelstev pro objednání léčiva, nahlásím i počet oddělků. Musím si pohlídat, kdy mi dodají léčivo (gabonové pásky,lahvičky s Varidolem a fumigační pásky (knoty). Letos v polovině září se pokusím matky zaklíckovat (pro zvýšení účinnosti léčení).
V loňském roce jsem prováděl u 20% včelstev varroamonitoring. Je to dobrá věc a doporučuji ho. Podle výsledku denního spadu budu v létě ještě léčit Formidolem. Ten si objednám ( 2 ks/včelstvo) na výroční členské schůzi v březnu. Pokud nebude předepsaný gabon, tak použiji po posledním vytočení podruhé Formidol. S funkcionáři ZO ČSV vycházím celkem dobře, což je základ dobré spolupráce.
Zatím tolik. Dále podle situace na konferenci. Nezapomeň, zde příště zaslat svůj dotaz. Více hlav, více rozumu :-).
Zdravím, Vorja.

Priatelia, v jednom čísle MV bolo spomenuté zimovanie matiek pri izbovej teplote. Nemáte s tým niekto skúsenosti?
MK.
Aj keby to bolo možné, načo by to bolo dobré?. Raz som testoval M v klietke, vložil som dávku krmiva a niekoľko včiel a umiestnil do kuchyne, pridané včely uhynuli M ešte stále žila, nakoniec uhynula i ona (jedenkrát som V 8. mesiaci, M dokáže istý čas žiť aj sama a sama si odoberá krmivo. Sú aj iné spôsoby, s tekutým medom s presným dávkovaním, ale vždy s určitým počtom včiel, ktoré jej robia servis ale stojí to zato?.

Povedzme, že M vychováme v 7 mesiaci, potom musela by M zimovať možno 7-8 mesiacov v nevhodnom prostredí. Aká by to bola kvalita matiek, aj keby dokázali tak dlhý čas prežiť? Ak je včelstvo do zimy dobre ošetrené (schopná M a má primerané zásoby), nemôže M v takomto včelstve uhynúť, ak áno, potom je na vine včelár.

Možno moje skúsenosti sú obmedzené a naozaj to niekto dokázal, potom prijmem kritiku a priznám, že niekto bol šikovnejší ako ja.

> A jak jsi poznal ,že jsou to tvoje včely. Podle prdelky?? :-))
> Jakto, že loupí když mají dodané tak velké zásoby? :-( To si navžájem odporuje.
> kam je nosí? 26 kg cukru, to jsou tří nástavky!
>

Pepane zapomel jsi ze musi vystavet 2N mezisten. Mam stejnou zkusenost s mnozstvim cukru pri premeteni na mezisteny. Premetl jsem na mezisteny a dodal onech 26, mozna by se veslo i vic, uvidim na jare. To jak mi tady nekteri naznacovaly ze bude mnoho mrtvolek kuli nedostatku pylu tak se zatim nekona, mrtvolek minimum.


Pavle, premyslim o tom, ale obecne se mi tva metoda zda hrozne pracna. Ale je dobre o ni vedet pro pripad prusvihu.
Moc mi nejde na rozum proc loupi a navic jedny ano druhe ne?
Ja alespon co jsem videl u mych premetenych vcel tak oni maj pak najednou velkou honku se stavbou hnizda takze se mi zda ze s radosti si liznou sklenice cukru primo nad hlavou nez aby nekde bojovaly venku o med. Pozoroval jsem docela zajimavy ubytek agrese a zihadel - holky najednou se nenudily...

Kdybych zapomel ze je premetas tak bych ti tvrdil ze jedni si ty roztoce vychovaji samy a druhe si prave s timto umeji poradit. Kdyz je premetes tak i hned fumigujes, nebo jen gabon jak bylo psano v clanku?


K pracnosti tve metody, problem neni ani tak v tom ometani, to jde rychle ale rusit tolik ziveho plodu to by me delalo trochu problem, dale taveni dila, mezisten, pomalu jednou tolik ramku atd... Nejak se stavam linejsim....

T.H.

Ideální by bylo si lahvičku Varidolu navíc někde volně koupit (mít takovou železnou rezervu). A ještě ideálnější by bylo, nechat si byť za úplatu, někým přeléčit včelstva, tak říkajíc na klíč.

"Úplata" nie je potrebná, stačí zájsť do veterinárnej lekárne a kúpiť si Taktik (31 euro), je to síce obídenie veter. predpisov, ale sú to moje včely, ja ich držím pod kontrolou. Niektoré lekárne dokážu vydať aj malé množstvo, niektoré len liter (dohodnú sa viacerí), fumigačné nosiče si musí záujemca zaistiť inde alebo si ich vyrobiť doma. Žiaden úhyn včelstva z titulu poškodenia včelstva klieštikom som nemal.

ON VČELY NEPŘESÝPÁ NA MEZISTĚNY , ALE NA PANENSKÉ DÍLO V LÉTĚ VYSTAVĚNÁ V MEDNÍKU.
Tak mě napadá, že by to šlo zjenodušit a zachovat ten plod. 1) medník na jaře vystrojit mezistěnami. 2) V červenci kdy se odstraňuje trubčina nástavky přehodit a matku umístit na to panenské dílo z medníku. Včely by tak nepřišly o věnce zásob kolem plodu, snížla by se spotřeba cukru, sníží se spotřeby rámků, na jejich přípravu pak zůstane celá zima. Ozdravný výsledek by byl ovšem zase horší.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 28.1.2010 08:02:35
> ----------------------------------------
>
> > A jak jsi poznal ,že jsou to tvoje včely. Podle prdelky?? :-))
> > Jakto, že loupí když mají dodané tak velké zásoby? :-( To si navžájem
> odporuje.
> > kam je nosí? 26 kg cukru, to jsou tří nástavky!
> >
>
> Pepane zapomel jsi ze musi vystavet 2N mezisten. Mam stejnou zkusenost s
> mnozstvim cukru pri premeteni na mezisteny. Premetl jsem na mezisteny a dodal
> onech 26, mozna by se veslo i vic, uvidim na jare. To jak mi tady nekteri
> naznacovaly ze bude mnoho mrtvolek kuli nedostatku pylu tak se zatim nekona,
> mrtvolek minimum.
>
>
> Pavle, premyslim o tom, ale obecne se mi tva metoda zda hrozne pracna. Ale je
> dobre o ni vedet pro pripad prusvihu.
> Moc mi nejde na rozum proc loupi a navic jedny ano druhe ne?
> Ja alespon co jsem videl u mych premetenych vcel tak oni maj pak najednou velkou
> honku se stavbou hnizda takze se mi zda ze s radosti si liznou sklenice cukru
> primo nad hlavou nez aby nekde bojovaly venku o med. Pozoroval jsem docela
> zajimavy ubytek agrese a zihadel - holky najednou se nenudily...
>
> Kdybych zapomel ze je premetas tak bych ti tvrdil ze jedni si ty roztoce
> vychovaji samy a druhe si prave s timto umeji poradit. Kdyz je premetes tak i
> hned fumigujes, nebo jen gabon jak bylo psano v clanku?
>
>
> K pracnosti tve metody, problem neni ani tak v tom ometani, to jde rychle ale
> rusit tolik ziveho plodu to by me delalo trochu problem, dale taveni dila,
> mezisten, pomalu jednou tolik ramku atd... Nejak se stavam linejsim....
>
> T.H.
>
>
>
>

Omyl,Pokud mám v nástavku na zimu jen dest rámků, kolik se do jednoho rámku vleze max. zásob?až dvaapů kila.Je to je to jeden nástavek celý a věnce v tom spodním.Jak jsem to poznal? Jednoduše.U souseda byly boje na česně a vz jeho úlů včely vystřelovaly a točily se jen do směru na moji včelnici. U mě na včelnici byl klidek pianko,česna v klidu.Když jsem je je otevřel, bylo vidět, že si od někoho donesly další zásoby. Takto se to děje každý rok.Ví taky, že to postrádá logiku, ale je to podle rčení silný přežívá.Slabší hyne.Ode mě mají zásob víc než dost a i tak se chovají jak strýček skrblík.Moje moje ale jen singery, vigory nic.Je to anomálie, nebo se to tak děje i jinde, loupí je snad proto, že cítí že by snad v budoucnu ty sosedovi včelstva mohly onemocnět?Zdraví P.S

Dále nezapomínej, že proč likviduji dělničí a trubčí plod, protože v něm odstraním i varoa. Fumigaci provedu hned, ikdyž tam nejsou všechny včely a druhý den dávám gabony. Včelám to neublíží, to mám zjištěné od VUVČ.To je pincip tohoto procesu a včely pak na panenském díle bez varoa, spor nosemy a zvápenatění, to je to stejné, jako když do WC naliješ savo, taky zničíš bakterie a viry.Co se týče mrtvolek, je to opak mrtvolek je po celou zimu skoutečně o poznámí méně, hlavně to poznáš, když máš takto rozdílně vedená včelstva.Více včel na jaře ti vychová také více generací jarních včel, než se z úlů vytratí, to je další plus této metody, dále včely jdou rychleji do síly a na snůžku jsou výborně připraveny.V9š kdy loupí, ne v červenci, ale co je ještě divnější, na podzim na půli října kolem fumigace varidolem.Ale i tak pokud je sousedova včelnice poseta varoa, proč si s tím vigor dokáže poradit, P.Gruna mi psal, že i on má vigory s vyšším stupněm varoatolerance.Měl i singry, troisec a havlínky, ty prý na varoa dopadly nejhůře.Má to snad vigor nějakým způsobem zakodované, že umí u sebe korigovat varoa? ty spady jsou u vigor po celý rok téměř nulové, zato u singer je to hodně rozdílné.Proč? Ano, tato metoda je hodně náročná, ale ještě jsem nedošel na žádnou lepší co se týče ozdravného procesu.Pokud příjdeš na méně pracnější a bude fungovat stejně, jak ta má.Rád do toho půjdu. Mám kamaráda na slovensku, kterému jeho včely onemocněly klinikou moru. Byl sám a kolem dokola 6 km ždný další včelař. Nenajdeš tam jedinou včelu.Postavil je jen na mezistěny a vyměnil matku.Rázem bylo po moru. Vím že hodně riskuje. Otázka: Je toto řešení místo veterinárního pálení včelstev? Pokud dám včelám čas, mohou se jej za desinfekce úlu zbavit.Zdraví P.S

Do adamcova rámku se vleze max. 2,5 medu a to velmi vijímečně. U zimních zásob to bývá méně asi tak 1 - 1,5 roztoku cukru = asi 1 kg cukru.
26 kg cukru při pomeru 3 : 2 = 32 kg rostoku / úl

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 28.1.2010 08:45:32
> ----------------------------------------
> Omyl,Pokud mám v nástavku na zimu jen dest rámků, kolik se do jednoho rámku
> vleze max. zásob?až dvaapů kila.Je to je to jeden nástavek celý a věnce v
> tom spodním.Jak jsem to poznal? Jednoduše.U souseda byly boje na česně a vz
> jeho úlů včely vystřelovaly a točily se jen do směru na moji včelnici. U mě
> na včelnici byl klidek pianko,česna v klidu.Když jsem je je otevřel, bylo
> vidět, že si od někoho donesly další zásoby. Takto se to děje každý rok.Ví
> taky, že to postrádá logiku, ale je to podle rčení silný přežívá.Slabší
> hyne.Ode mě mají zásob víc než dost a i tak se chovají jak strýček
> skrblík.Moje moje ale jen singery, vigory nic.Je to anomálie, nebo se to
> tak děje i jinde, loupí je snad proto, že cítí že by snad v budoucnu ty
> sosedovi včelstva mohly onemocnět?Zdraví P.S
>
>
>

Tento postup léčby moru se praktikuje úspěšně v Německu ihned při prvním zjištění. A podle mne je mnohem lepší než náš dlouho trvající postup. Znám případ kdy byl mor potvrzen v dubnu a pálilo se v červenci. 3 měsíce je opravdu příliš moc! Dnes se u nás již neoficiálně mnoho včelařú přiklání k této metodě.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 28.1.2010 09:12:57
> ----------------------------------------
> Dále nezapomínej, že proč likviduji dělničí a trubčí plod, protože v něm
> odstraním i varoa. Fumigaci provedu hned, ikdyž tam nejsou všechny včely a
> druhý den dávám gabony. Včelám to neublíží, to mám zjištěné od VUVČ.To je
> pincip tohoto procesu a včely pak na panenském díle bez varoa, spor nosemy
> a zvápenatění, to je to stejné, jako když do WC naliješ savo, taky zničíš
> bakterie a viry.Co se týče mrtvolek, je to opak mrtvolek je po celou zimu
> skoutečně o poznámí méně, hlavně to poznáš, když máš takto rozdílně vedená
> včelstva.Více včel na jaře ti vychová také více generací jarních včel, než
> se z úlů vytratí, to je další plus této metody, dále včely jdou rychleji do
> síly a na snůžku jsou výborně připraveny.V9š kdy loupí, ne v červenci, ale
> co je ještě divnější, na podzim na půli října kolem fumigace varidolem.Ale
> i tak pokud je sousedova včelnice poseta varoa, proč si s tím vigor dokáže
> poradit, P.Gruna mi psal, že i on má vigory s vyšším stupněm
> varoatolerance.Měl i singry, troisec a havlínky, ty prý na varoa dopadly
> nejhůře.Má to snad vigor nějakým způsobem zakodované, že umí u sebe
> korigovat varoa? ty spady jsou u vigor po celý rok téměř nulové, zato u
> singer je to hodně rozdílné.Proč? Ano, tato metoda je hodně náročná, ale
> ještě jsem nedošel na žádnou lepší co se týče ozdravného procesu.Pokud
> příjdeš na méně pracnější a bude fungovat stejně, jak ta má.Rád do toho
> půjdu. Mám kamaráda na slovensku, kterému jeho včely onemocněly klinikou
> moru. Byl sám a kolem dokola 6 km ždný další včelař. Nenajdeš tam jedinou
> včelu.Postavil je jen na mezistěny a vyměnil matku.Rázem bylo po moru. Vím
> že hodně riskuje. Otázka: Je toto řešení místo veterinárního pálení
> včelstev? Pokud dám včelám čas, mohou se jej za desinfekce úlu
> zbavit.Zdraví P.S
>
>
>

Míchám krmení na zimu v poměru 3:1. Znám též i jednoho včelaře u nás, kde se oběvil mor, měl jej také, nic nenahlásil a okamžitě je dal jen na mezistěny, celou včelnici.Včely bez moru.Po této zkušenosti říkal, že by mor už nikdy nenahlásil,KVS s tímto problémem neumějí rychle jedna.Buď jsou včely nakaženy a od zjištění se vše spálí do týdne, nebo ať se ty včely postaví na mezistěny. Škody na včelařství by to udělalo jistě menší než vypálení drtivé většiny včelstev v okrese.Občas mi připadá, že stát jedná proti zájmům včelařů a ne pro jejich zájmy. Je potřeba to v zasažených oblastech oficialně vyzkoušet a pak se rozhodnout, zda přejít na tuto humánní meetodu, či metodu likvidaci včelstev nezjednodušit a nezrychlit.
Zdraví P.S

Obraťe se na KVS. Je tam veterinář, který má ošetřování včel na starost a on rozhodne. Někde jsem četl, že u nás nejde biomed produkovat, protože musí léčit celá republika.
Tonda
>Nový včelař který se přihlásil do naší organizace odmítá léčit s odůvodněním, že chce produkovat BIO med. Jak se zachovat?

Náš postup likvidace ohnisek je skutečně velmi zdlouhavý a často přispívá k samotnému šíření nemoci.
Přiznejme si ale, že samotné přemetení na mezistěny v případě klinického nálezu není řešemím. Pravděpodobně po něm zmizí klinické příznaky, spory ale v menší koncentraci přežívají dál a je otázkou času, kdy se opět objeví klinické příznaky.Spory jsou na všem, co přišlo se včelami do styku. Satčí vrátit včelám jeden špatně desinfikovaný rámek nebo úl, sáhnout rozpěrákem do nového úlu a je to zpět.
Efekt přemetení na mezistěny do jiných úlů je především ve snížení ifekčního tlaku a dělá se po zjištění malé koncentrace spor laboratorním vyšetřením. Když už vidíte napadený plod, přemetení nic nezachrání, jen oddálí kolaps včelstva a prodlouží dobu, kdy se mohou okolní včelstva nakazit. Možná je to efektivnější šíření moru, než několikaměsíční čekání na SVS a jejich rozhodnutí o likvidaci.
PO přemetení musí následovat desinfekce pomůcek, vyvaření rámků v louhu a parafinování nástavků (eventuelně likvidace). Pokud se staré vybavení jen lehce opálí a oškrábe, za pár let máte klinický nález zpět a s vámi všichni okolo.
Navíc pochybuji, že včelaři, kteří toto praktikovali měli v zásobě potřebný počet nových úlů, včelám vřemeteným do původního úlu moc nepomůžete.

"U souseda byly boje na česně a vz jeho úlů včely vystřelovaly a točily se jen do směru na moji včelnici. U mě na včelnici byl klidek pianko,česna v klidu"
Podle mého názoru je znakem slušného včelařského chování taky nenechávat svoje včely vylupovat sousedy. Běžné česno používané v běžném dnu dnešního nástavkového úlu je svým průřezem 30 - 60 cm čtverečních dimenzované na letní velké snůšky. V období, kdy ve včelstvu žije převážně jen zimní generace včel, stačí včelám úplně česno zhruba až desetkrát menší. Dokonce i zimní zásoby jsou normální včelstva schopny dostatečně dobře zpracovat v úplně uzavřeném úlu bez síta jen s česnem o průřezu několik centimetrů čtverečních. Kvůli zpracování cukru jsou včely schopny se uvnitř úlu uspořádat dohromady a vytvořit tak "ventilátor" o kapacitě odhaduji takových 100 kubíků za hodinu odsávaného množství vzduchu z úlu tím česnem o průřezu pár centimetrů čtverečních. Že včelám na zimu skutečně stačí česno o velikosti pár centimetrů, dokazuje taky to, že pokud je česno v srpnu, září a říjnu blízko sezení včel, včely zmenší propolisem jeho průřez právě až na těch pár centimetrů.
Od srpna, kdy včelstvo začíná znatelně slábnout, by tedy měl včelař průběžně sledovat sílu včelstev a podle toho zužovat česna, aby nedocházelo k pravidelné a hromadné loupeži. Je fakt, že u nástavkových úlů to je obtížně proveditelné, proti třeba zadovákům, proto taky nejdou v nástavcích přes podletí jednoduchým způsobem chovat slabší včelstva, třeba později založené oddělky. Směřuje to u slabých včelstev až k uzavření česna vespod a ponechání jen otevřeného očka nebo oček.

Možná se pletu, ale úzké česno asi včelstvu nezabrání, aby v jiném úle loupilo.
Spíš se divím té poznámce o klidu na vlastní včelnici. Provoz na česnu u vylupovaného a vylupujícího včelstva bude velmi podobný. Kdo koho vakrádá se pozná podla rvačky.

"Možná se pletu, ale úzké česno asi včelstvu nezabrání, aby v jiném úle loupilo. "
Myslím zužování česen u vylupovaných včelstev, ne loupících. Nechat na podzim úplně otevřená česna svých včelstev považuji za nezodpovědnost. Fakt je, že podle mně se to včelařům osvědčuje, protože při naplno otevřených česnech existuje přirozený výběr, místo včelaře zlikvidují horší včelstva automaticky samy včely a včelaři zůstanou jen ty lepší.

"Fakt je, že podle mně se to včelařům osvědčuje, protože při naplno otevřených česnech existuje přirozený výběr, místo včelaře zlikvidují horší včelstva automaticky samy včely a včelaři zůstanou jen ty lepší."

Na tom něco je. Včelař tak nějak pokrmí, nechá otevřená česna, požádá o dotaci na zazimování, silná včelstva zlikvidují slabochy a posílí se jimi, včelař na jaře požádá o náhradu za uhynulé včelstvo, vyrobí odělky, trochu nakrmí, ... :o)

Víte, ten soused je podivín, na včelnici jede max. dvakrát do roka, neléčí, odfouklá víka z úlů \se mu povalují po včelnici jeho nebo i té mé, případ loni. Popíši vám jeho stav. Má nástavkové úly r.m 39/24, nemá diagnostická dna, žádné podmety, žádná česna.Jen překližku.Na ní tři nástavky z očky, která jsou po celý rok až na jedno uzavřená.Včelař není veden v naší ZO a ona si s tím neví rady, nebo s tím nechce mít nic společného.Tento problém je mnohaletý.Od května do srpna každý den z těchto úlů vyléhají včely, pohybují se po stěnách venkovní strany úlu, dusí se, tak jdou ven na vzduch.Byl u toho několikrát i můj učitel včeařství p.Londýn.Má více stanovišť a na všech je to stejné. Dělali jsme vyšetření na odběr měli.Pan soused mi zdělil, že smíchal měl ze všech stanovišť do hromady a že ji pak rozdělí a odveze do organizací.To bude nelegitimní výsledek.Nabízel jsem mu, že mu včely zaléčím, odkoupím,pomohu s nimi, nic nezabralo.CHlapovi je kolem padesáti let.KVS o tomto problému ví dlouhou dobu.Myslím, že kdyby chtěli pomoct, tak něco dávno udělali, takže on i ten stát za šíření nemocí může, nejen včelař. Proto léčím, léčím a léčím, a vše mám na panens.díle.Já nikomu mor ve včelách nepřeju,ten nahoře pokud tam je, je mi svědkem. Ale naší ZO mor opravdu přeji, aby se probrala a začala být aktivní s bojem s nepoctivci.Proto jsou každý rok moje v těch jeho,je to takové každoroční martýrium.

citát s nařízení KVS

::>>>Chovatelé včel v ekologickém zemědělství jsou povinni :
a) Při nálezu více než 3 roztočů, zjištěných v denním spadu do 15.9.2009 jednotlivá včelstva léčit přípravkem Formidol nebo přípravkem API LIFE VAR podle návodů výrobce.
b) Do výskytu 3 roztočů včetně v denním spadu do 15.9.2009 nemusí ekologický chovatel vel používat žádná léčiva.
c) Každoročně obměnit nejméně jednu třetinu všech používaných plástů.
d) Prokázat, že v okolí dohledávají a případně i odstraňují divoce žijící včelstva.
Včelstva, léčená preventivně chemicky syntetizovanými léčivy jsou před ukončením snůšky z produkce biomedu ( bioprodukt ) vyloučena.<<<

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V??ela??sk? noviny Info ze dne 2004-10-09
> Datum: 28.1.2010 12:29:28
> ----------------------------------------
> Obraťe se na KVS. Je tam veterinář, který má ošetřování včel na starost a
> on rozhodne. Někde jsem četl, že u nás nejde biomed produkovat, protože
> musí léčit celá republika.
> Tonda
> >Nový včelař který se přihlásil do naší organizace odmítá léčit s
> odůvodněním, že chce produkovat BIO med. Jak se zachovat?
>
>
>

V prvé řadě si musíš uvědomit, že neexistuje jediné včelstvo kde by se zárodky moru nenašly. Pak existuje práh zamoření kdy po jeho překročení nemoc klinicky propuká.
Přenosy pomocí rozpěráku spíše patří do včelařského folklóru než do skutečné praxe. Aby se to dalo provést to by se musela na něm přenést celá uhynulá larva s milióny spor. Aby se dalo ale vychovat včelstvo které bude spolehlivě odolávat tlaku moru musí s ním napřed žít. Tak prostě funguje příroda. Ty osobně v sobě jisto jistě nosíš spoustu zárodků nebezpečných nemocí, co kdyby jsi raději skočil dobrovolně do kremační pece, abychom se nedej pámbů nenakazili.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 28.1.2010 12:43:04
> ----------------------------------------
> Náš postup likvidace ohnisek je skutečně velmi zdlouhavý a často přispívá k
> samotnému šíření nemoci.
> Přiznejme si ale, že samotné přemetení na mezistěny v případě klinického
> nálezu není řešemím. Pravděpodobně po něm zmizí klinické příznaky, spory
> ale v menší koncentraci přežívají dál a je otázkou času, kdy se opět objeví
> klinické příznaky.Spory jsou na všem, co přišlo se včelami do styku. Satčí
> vrátit včelám jeden špatně desinfikovaný rámek nebo úl, sáhnout rozpěrákem
> do nového úlu a je to zpět.
> Efekt přemetení na mezistěny do jiných úlů je především ve snížení
> ifekčního tlaku a dělá se po zjištění malé koncentrace spor laboratorním
> vyšetřením. Když už vidíte napadený plod, přemetení nic nezachrání, jen
> oddálí kolaps včelstva a prodlouží dobu, kdy se mohou okolní včelstva
> nakazit. Možná je to efektivnější šíření moru, než několikaměsíční čekání
> na SVS a jejich rozhodnutí o likvidaci.
> PO přemetení musí následovat desinfekce pomůcek, vyvaření rámků v louhu a
> parafinování nástavků (eventuelně likvidace). Pokud se staré vybavení jen
> lehce opálí a oškrábe, za pár let máte klinický nález zpět a s vámi všichni
> okolo.
> Navíc pochybuji, že včelaři, kteří toto praktikovali měli v zásobě potřebný
> počet nových úlů, včelám vřemeteným do původního úlu moc nepomůžete.
>
>
>

Včely loupí v době kdy nejsou snůšky a pak musí být i na česnech loupících včel velmi rušno a ne aby byli v klidu

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 28.1.2010 12:55:52
> ----------------------------------------
> "U souseda byly boje na česně a vz jeho úlů včely vystřelovaly a točily se
> jen do směru na moji včelnici. U mě na včelnici byl klidek pianko,česna v
> klidu"
> Podle mého názoru je znakem slušného včelařského chování taky nenechávat
> svoje včely vylupovat sousedy. Běžné česno používané v běžném dnu dnešního
> nástavkového úlu je svým průřezem 30 - 60 cm čtverečních dimenzované na
> letní velké snůšky. V období, kdy ve včelstvu žije převážně jen zimní
> generace včel, stačí včelám úplně česno zhruba až desetkrát menší. Dokonce
> i zimní zásoby jsou normální včelstva schopny dostatečně dobře zpracovat v
> úplně uzavřeném úlu bez síta jen s česnem o průřezu několik centimetrů
> čtverečních. Kvůli zpracování cukru jsou včely schopny se uvnitř úlu
> uspořádat dohromady a vytvořit tak "ventilátor" o kapacitě odhaduji
> takových 100 kubíků za hodinu odsávaného množství vzduchu z úlu tím česnem
> o průřezu pár centimetrů čtverečních. Že včelám na zimu skutečně stačí
> česno o velikosti pár centimetrů, dokazuje taky to, že pokud je česno v
> srpnu, září a říjnu blízko sezení včel, včely zmenší propolisem jeho průřez
> právě až na těch pár centimetrů.
> Od srpna, kdy včelstvo začíná znatelně slábnout, by tedy měl včelař
> průběžně sledovat sílu včelstev a podle toho zužovat česna, aby nedocházelo
> k pravidelné a hromadné loupeži. Je fakt, že u nástavkových úlů to je
> obtížně proveditelné, proti třeba zadovákům, proto taky nejdou v nástavcích
> přes podletí jednoduchým způsobem chovat slabší včelstva, třeba později
> založené oddělky. Směřuje to u slabých včelstev až k uzavření česna vespod
> a ponechání jen otevřeného očka nebo oček.
>
>
>

Pavel Streit napsal:
>Proto léčím, léčím a léčím, a vše mám na panens.díle
...........................

Poslyš, zkus mi toto vysvětlit:
Na začátku jsi psal, že jsi nějaká pokusná včelstva celý rok neléčil a u vigorek jsi měl 0 roztočů, u singrovek 200. Že bys tedy vůbec při metodice noského zimování léčit nemusel.

To je dost v rozporu s tím co jsi nasal v předešlém příspěvku: léčím léčim léčím - kvůli sousedovi.

Jak to tedy je?

Radek Krušina

Josef Menšík napsal:
V prvé řadě si musíš uvědomit, že neexistuje jediné včelstvo kde by se zárodky moru nenašly.
................................

To je zřejmě nesmysl, i když jsou včelaři, kteří tomu věří.
V každém případě nedávno ve včelařství vyšel článek Víta Marady o moru na Hodonínsku.
Když si to krátce připomeneme:
- na Hodonínsku byla na několika místech objevena klinicky nemocná včelstva a spálena
- plošným vyšetřením měli byla podle množství spor původce moru vytipována ohniska a dohledána a spálena další klinicky nemocná včelstva.
- Po vyhledání a spálení všech nemocných včelstev, původce moru na Hodonínsku velmi rychle mizel a v loňském roce podle článku, pokud si dobře pamatuji, už se PŮVODCE - SPORY MORU - VE VČESTVECH NENAŠEL.

Z toho podle mě vyplývá následující:
- původce moru ve měli neznamená mor, ale přítomnost morem nemocných včelstev v okolí
- po dohledání a zlikvidování klinicky nemocných včelstev se koncentrace spor a tím i infekční tlak snižuje.
- Pokud už neonemocní další včelsva, původce rychle mizí až není součsnými metodami detekovatelný.
- Spory však mohou přežívat na starých úlech a vybavení z nemocných včelstev, takže existuje možnost znovuvypuknutí nákazy při jejich použití.
- V oblastech, kde v posledním století mor nebyl, zřejmě žádné spory moru ve včelstvech nejsou.

Radek Krušina

Ano dvě včelstva vigor za celý rok neléčím, jen dávám v zimě dávku aerosolu, abych věděl, jak si stojí.A stojí si dobře.Ostatní vigory léčím standardně, tak jak se má, a ze spadů vím, že na tom jsou dobře.Po léčení max tři roztoči na včelstvo, přirozený spad nulový.Co se týče kmene singer, tam tam jsou spady velké, ten vigor má v sobě něco co singry. U všech léčených včelstev provádím stejné léčebné zásahy.Všechna včelstva jsou v sezóně na pěti nástavkách,Kdybych poctivě těch jedenáct zbylých poctivě neléči, co by mi zůstalo, pokud mám vedle sebe takového lajdáckého souseda? Jen možná jen ta dvě. Sousedovic včely jsou časovaná rozbuška na mor a.j nemoci. Pokud jsou včely v kondici a odolné proti virům a virozám, pak lépe dokážou bojovat s varoa. Jde o to jak ten problém se sousedem,viz níže, vyřešit.Jen ať včelaří, ale musí dodržovat nějaké minimum, co se má pro včely dělat.Uvedu příklad:Když chce báýt člověk rybářem či řidičem,musí udělat zkoušky.Když chce být včelařem, nemusí nic, ani svéprávný nemusí být.Jen samé doporučení,ale žádná minimální závazná pravidla o chovu včel a tpodle toho tak tento obor u nás vypadá.Zdraví P.S

1/ Pár zárodků moru nezjistitelných laboratorním vyšetřením se asi opravdu najde (teda vlastně nenajde, protože to běžným vyšetřovacím postupem nejde) v každém včelstvu.
2/ Pak tady máme včelstva, kde se laboratotně zjistí nějaká minimální koncentrace spor ne vzorku (řádově stovky až tisíce) a je potřeba sledovat, jak se to vyvíjí, přemást do čistých úlů je správné.
3/ Více napadená včelstva mohou mít koncentraci vyšší (desetititisíce), ale klinicky v nich není nic vidět. Tady je přemetení jasná volba, pokud ale chcete riskovat zničení hových úlů. Přemetení do původních bez parafinování je jen ztráta času.
4/ Když ale včelař najde v úlu klinické projevy moru, je koncentrace spor někde úplně jinde, řádově v miliardách v každé napadené buňce.

Když v takovém stadiu včely někam přemetete a s nimi 1% spor z napadených plástů, nemají moc šancí. Podle Dr. Dubné (doufám, že jsem ji nezkomolil jméno) odolá larva v buňce několika max desítkám spor (ještě se to liší podle věku larvy) a to za předpokladu správné mikroflory v krmení.
Jak na to chcete spoléhat, když jim do úlu přemetete v lepším případě miliony spor?

Hodně ohnisek vzniklo tím, že někdo našel na půdě úly po dědečkovi (kterému tenkrát někdy dávno nějak záhadně odešly včely), a přenechal je místnímu včelaři.

"Včely loupí v době kdy nejsou snůšky a pak musí být i na česnech loupících včel velmi rušno a ne aby byli v klidu"
No, podle mých pozorování, kdy jedny moje včelstva vylupovaly jiné moje včelstva, na česnu vylupovaného včelstva může být velice rušno, ale na česnu loupícího včelstva může být jen slabý ruch, jak se vracejí přilétající obtížené včely. Stačí úplně jeden větší plně rozkvetlý keř do vzdálenosti pár stovek metrů a včely z něho létají úplně stejně. Zvláště v intravilánech se v podletí těžko pozná, jestli ty obtížené včely létají se zásobami z jiného včelstva nebo jestli létají zpoza blízkého baráku třeba z nějakého rozkvetlého okrasného keře nebo z nějakých velkých trsů skalniček či záhonu s kvetoucí hořčicí.....

Souhlasím s tím do puntíku.Ale co s mým sousedem, tady je zakopaný pes, ZO to neumí nebo nechce řešit a KVS se k tomu doteď postavila jak postavila. Přitom jsme 1 km od VUVC Kývalka.V únorovém čísle včelařství je článek"boj s morem včelího plodu",odstavec "Fungující základna"Když to skrátím. Je to ZO Tovačov v okrese Prostějov, je to okres s výskytem moru.Vpřilehlých ZO se oběvuje mor a ochranná pásma zasáhnou i část tovačovské ZO, dál se však nešíří.Předseda sám provádí u všech včelařů léčení aerosolem a má všechny včelaře pod kontrolou.Lajdácké včelaře tam nestrpí.
Proč to tedy někde funguje a jinde ne, odpovím je to v lidech něco navíc pro ten svůj obor a včely udělat.Proto je ve včelařství takový binec a jak to řekl p.Pazderka myslím si také že valná skupina včelařů neumí ani léčit a většina pokud léčí tak nepoctivě a proto se tu ty nemoci pořád opakují. Jak jsem napsal do včelařství: Kdyby všichni včelaři dělali a léčili jak mají, nemoci a jejich šíření bychom rychle dostali pod kontrolu

"Víte, ten soused je podivín, na včelnici jede max. dvakrát do roka, neléčí, odfouklá víka z úlů \se mu povalují po včelnici jeho nebo i té mé, případ loni. Popíši vám jeho stav. Má nástavkové úly r.m 39/24, nemá diagnostická dna, žádné podmety, žádná česna.Jen překližku.Na ní tři nástavky z očky, která jsou po celý rok až na jedno uzavřená."
Nástavky položená na nějaké desce nebo sololitu, to by zas tak nijak nemuselo vadit. Sám jsem takhle některé včely provozoval v nástavcích jen položených na deskách a různých sbitých provizorních dnech. Právě v podletí s tím byly problémy, protože tyhlety provizoria netěsnily proti průniku zlodějek, ale po zbytek roku to šlo. Přirozeně já jsem léčil a vzorky měli vytahoval a zacházel s nimi podle předpisů. Ten včelař musí fungovat systémem, že mu každý rok odejde spousta včelstev a tak musí každý rok odchovat spoustu oddělků či usadit spoustu rojů. Jestli udržuje tyto včelstva dlouhodobě na zhruba stejných počtech, tak u něho funguje docela krutý přírodní výběr, včely možná nemusí mít medařky, ale docela určitě je bude mít hodně životaschopné. Potencionálně by byly vhodné jako podklad pro šlechtění.
Jinak přirozeně jestli si "vytáhne černou kuličku" a objeví se u něho mor, zjistí to podstatně později než běžný včelař a stáhne s sebou včelaře z okolí.

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Libor" <libor/=/humlak.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Vcelareni v 3/4 Langstroth
Datum: 26.11.2009 - 22:19:53

> 3 až 4 nástavky jako medník? No tak to je mazec,
> podobnou zkušenost mi teď
> psal jeden kolega do emailu, až se skoro nechce věřit.
> Asi taky záleží na
> prostředí - včelařím v cca 500 mnm, po pravé
> ruce relativně velký a
> různorodý les, po levé ruce louky majoritně s červeným
> jetelem a další
> různou květenou, 2x ročně sekané....no a to je
> asi tak všechno, polí je v
> blízkosti mých včel úplné minimum, nebo jsou relativně
> daleko....Inu,
> necháme se překvapit. Ať se daří, Libor.

Libore!
Jsem sice jen začátečník,ale stále ve mě sílí přesvědčení,že
chci-li med,musí ty moje"holky" mít z čeho nosit.To znamená,podle
mě,že musím permanentně vysazovat
"Arboretum".Jak trefně poznamenal nedávno Gustimilian.Vždyť nemusím
sázet celé polesí.Stačí jen zajistit,aby měli pastvu
od III. do slunovratu.Chci-li jen med a pak je nakrmit cukrem.Chci-li
pro ně pastvu i na dobu kladení zimní generace,tak mám taky širokou
paletu použitelných rostlin.
Snad jsem na základě sledování konference a prostudování příslušných
publikací nedospěl k bludu.Co mislíte?
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Libor" <libor/=/humlak.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Vcelareni v 3/4 Langstroth
Datum: 26.11.2009 - 22:19:53

> 3 až 4 nástavky jako medník? No tak to je mazec,
> podobnou zkušenost mi teď
> psal jeden kolega do emailu, až se skoro nechce věřit.
> Asi taky záleží na
> prostředí - včelařím v cca 500 mnm, po pravé
> ruce relativně velký a
> různorodý les, po levé ruce louky majoritně s červeným
> jetelem a další
> různou květenou, 2x ročně sekané....no a to je
> asi tak všechno, polí je v
> blízkosti mých včel úplné minimum, nebo jsou relativně
> daleko....Inu,
> necháme se překvapit. Ať se daří, Libor.

Lidi zlatý!
Prosím za prominutí.Normálně myslím a nikoliv mislím.
Standa

Chci včelkám sebrat nějaký plástový pyl a vypichování se mi nezdá jako nejlepší způsob, jak to udělat. Doufám, že to není jediná možnost a že někdo má nápad nebo zkušenost.
Prosím, poraďte.

Mám dojem , že jeho příspěvky jsou plné rozporů

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 28.1.2010 14:31:58
> ----------------------------------------
> Pavel Streit napsal:
> >Proto léčím, léčím a léčím, a vše mám na panens.díle
> ..........................
>
> Poslyš, zkus mi toto vysvětlit:
> Na začátku jsi psal, že jsi nějaká pokusná včelstva celý rok neléčil a u
> vigorek jsi měl 0 roztočů, u singrovek 200. Že bys tedy vůbec při metodice
> noského zimování léčit nemusel.
>
> To je dost v rozporu s tím co jsi nasal v předešlém příspěvku: léčím léčim
> léčím - kvůli sousedovi.
>
> Jak to tedy je?
>
> Radek Krušina
>
>
>

Buď mu včely uhynou, nebo tam přijede,uvidí že dvaúly prázdné, obere ty své žebráky a dva rámky hodí do prázdných a více je mu to jedno.Nebo má prázný úl a do něj se mu nastěhuje ten zalítlý. Již mnoho let tam má třináct včelstev, Před třemi lety mu 11 padlo, něco mu zpět od někud dolítlo, něco rozmnožil.Začarovaný kruh, takže to je do chocholouškova.Zdraví P.S

Slyšel jsem něco o mletí plástu na mlýnku, ale neznám způsob oddělení pylu od vosku a košilek.

p.Josef.To se mýlíte, pokud si přečtete všechny moje příspěvky, co jsem tu napsal, zjistíte, že píši pořád stejně, akorát jsme jich o této metodě napsali všichni tolik, že už pomalu nevíme, co kdo napsal.že nám z té vzrušené diskuse málem vyhořeli počítače.Já si hlavně pamatuju že jsem se ošklivě kvůli tomu chytl s p.Pazderkou a Turčánim. Pak se přešlo na Odlehčenou diskusi, protože buď by nám vyhořeli naše počítače, nebo naše hlavy, ani jedno za to nestojí.Zdraví P.S

To je jedno,já také občas píšu hbitý po B s tvrdým Y a taky žiju. Nebo jsem tam ve škole napsal oboje aby si češtinářka mohla vybrat. Když se mě ptala, proč to u tohoto slova dělám, tak jsem ji řekl, že je demokracie, konkurence, má na výběr, za socialismu bych ji napsal jedno a hotovo. Zdraví P.S

Pavel IN napsal:
>1/ Pár zárodků moru nezjistitelných laboratorním vyšetřením se asi opravdu najde (teda vlastně nenajde, protože to běžným vyšetřovacím postupem nejde) v každém včelstvu.
...............

Pokud se nenajde, potom tam spíš nejsou než jsou.
Podle přednášky Ing. Titěry, pokud si dobře pamatuji, víc jak 95% našeho území je bez moru, a na převážné části našeho území po dobu, kdy si to někdo pomatuje, mor nebyl.
Protože spory moru vznikají jen v klinicky nemocných včelstvech, a tam kde klinicky nemocná včelstva nejsou rychle mizí, je podle mě pouze otázka víry proti rozumu věřit, že spory jsou všude.

Je to sice pouze akademická debata, protože spory v nezjistitelném množství nemohou vyvolat onemocnění, ale bohužel se tímto nepotvrzeným argumentem operuje proti radikálnímu likvidování klinicky nemocných včeltev.

Neutratit klinicky nemocné včelstvo je podle mě nesmysl, protože působíme proti přírodnímu výběru. Smetením takov0ho včelstva na mezistěny zachraňujeme něco, co by příroda sama vyřadila. (něco jiného je dělat to preventivně)

Otázkou je, zda by nebylo moudřejší pálit pouze klinicky nemocná včelstva a ta včestva na stanovišti, která neonemocněla, nepálit - je možné že mají cenné obranné mechanismy.
Ale taky je možné, že se tím nemoc u většiny jen oddaluje.

Kdo neohlásí mor veterině a pouze přemete, je podle mě nezodpovědný a zadělává na problém v celé oblasti.

Radek Krušina

No vidíš já jsem z prostějovska kde se mor točí stále dokola Jsem již 8 let v ochranném pásmu. Přitom se veselo pálí. Dělají se plošná vyšetření na mor a začalo se i spálením stanovišť kde mor ještě klinicky nepropukl. Jsou v okrese jen 3 vesnice bez pásma. Přitom mor tu je stále.
Já to zase vidím jinak Za posledních 100 let se včelařství velmi změnilo Úplně zmizelo klasické selské včelaření kde co úl to originál každý měl jinou rámkovou míru a hlavně bylo jich pár na stanovišti My jsme chov zracionalizovali jednotnou míru na stanovišti s několika násobně větším počtem úlů stejné konstrukce Nedokážeme pak díly a rámky umístit na stejné místo a několikrát do roka to precisně promícháme. To nám to pak mor bují!
Ale to ještě není všechno: svojí honbou za vyššími výnosy včelstva šlechtíme , léčíme a pálíme Těmito postupy se včelstva stávají méně odolná a my pak ještě , Bůh nás potrestej, spálíme na stanovišti ty dokázali odolávat tlaku infekce co nejdéle. Zrovna tak jakékoli zachraňování spojování slabochů a nevhodně se na zimu usazených včelstev je ta největší blbina. Když za přirozenou ztrátu se považuje 10% stavu tak raději to procento ještě zvyšme brakováním nevyhovujících.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 28.1.2010 14:50:50
> ----------------------------------------
> Josef Menšík napsal:
> V prvé řadě si musíš uvědomit, že neexistuje jediné včelstvo kde by se
> zárodky moru nenašly.
> ...............................
>
> To je zřejmě nesmysl, i když jsou včelaři, kteří tomu věří.
> V každém případě nedávno ve včelařství vyšel článek Víta Marady o moru na
> Hodonínsku.
> Když si to krátce připomeneme:
> - na Hodonínsku byla na několika místech objevena klinicky nemocná včelstva
> a spálena
> - plošným vyšetřením měli byla podle množství spor původce moru vytipována
> ohniska a dohledána a spálena další klinicky nemocná včelstva.
> - Po vyhledání a spálení všech nemocných včelstev, původce moru na
> Hodonínsku velmi rychle mizel a v loňském roce podle článku, pokud si dobře
> pamatuji, už se PŮVODCE - SPORY MORU - VE VČESTVECH NENAŠEL.
>
> Z toho podle mě vyplývá následující:
> - původce moru ve měli neznamená mor, ale přítomnost morem nemocných
> včelstev v okolí
> - po dohledání a zlikvidování klinicky nemocných včelstev se koncentrace
> spor a tím i infekční tlak snižuje.
> - Pokud už neonemocní další včelsva, původce rychle mizí až není součsnými
> metodami detekovatelný.
> - Spory však mohou přežívat na starých úlech a vybavení z nemocných
> včelstev, takže existuje možnost znovuvypuknutí nákazy při jejich použití.
> - V oblastech, kde v posledním století mor nebyl, zřejmě žádné spory moru
> ve včelstvech nejsou.
>
> Radek Krušina
>
>
>

U moru snad Ale varoáza není domácího původu a nemá přirozeného nepřítele Proto to není tak jednoduché navíc jí lépe vyhovuje naše včela


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 28.1.2010 15:14:04
> ----------------------------------------
> Souhlasím s tím do puntíku.Ale co s mým sousedem, tady je zakopaný pes, ZO
> to neumí nebo nechce řešit a KVS se k tomu doteď postavila jak postavila.
> Přitom jsme 1 km od VUVC Kývalka.V únorovém čísle včelařství je článek"boj
> s morem včelího plodu",odstavec "Fungující základna"Když to skrátím. Je to
> ZO Tovačov v okrese Prostějov, je to okres s výskytem moru.Vpřilehlých ZO
> se oběvuje mor a ochranná pásma zasáhnou i část tovačovské ZO, dál se však
> nešíří.Předseda sám provádí u všech včelařů léčení aerosolem a má všechny
> včelaře pod kontrolou.Lajdácké včelaře tam nestrpí.
> Proč to tedy někde funguje a jinde ne, odpovím je to v lidech něco navíc
> pro ten svůj obor a včely udělat.Proto je ve včelařství takový binec a jak
> to řekl p.Pazderka myslím si také že valná skupina včelařů neumí ani léčit
> a většina pokud léčí tak nepoctivě a proto se tu ty nemoci pořád opakují.
> Jak jsem napsal do včelařství: Kdyby všichni včelaři dělali a léčili jak
> mají, nemoci a jejich šíření bychom rychle dostali pod kontrolu
>
>
>

afa

eeeeeeeeeeee

nevím nic

Kdo z vás najde ony významné změny v této vyhlášce? (viz článek na www.vcelarstvi.cz). Já jsem to pročítal, ale nic zásadně nového jsem nějak nepostřehl, připadá mi to jako dosavadní praxe (možná je to ale mojí nepozorností...).

možná ve vodě, že pyl klesne a vosk plave

Má, člověka. Pokud budou včelaři provádět plošně poctivě všechna léčení, budou chovat silná včelstva a budou obměňovat minimálně jednu třetinu díla za rok, dostaneme pod kontrolu mor i jiné nemoci. Pokud jsou včelstva v dobré kondici a sterilním prostředí, mohou lépe čelit varoa.Mám písemě dáno od p.Gruny, že zkoušel na varoatoleranci kmeny vigor,singer havlímky.Velmi špatně dopadly havlínky, nejvyšší práh varoatolerance měly vigory, proto je rozchovává.Já mám vigor také a mohu to potvrdit,mám ještě tři včelstva singer a ty mají varoatoleranci daleko nižší.
Zdraví P.S

"Pokud se nenajde, potom tam spíš nejsou než jsou.
Podle přednášky Ing. Titěry, pokud si dobře pamatuji, víc jak 95% našeho území je bez moru, a na převážné části našeho území po dobu, kdy si to někdo pomatuje, mor nebyl.
Protože spory moru vznikají jen v klinicky nemocných včelstvech, a tam kde klinicky nemocná včelstva nejsou rychle mizí, je podle mě pouze otázka víry proti rozumu věřit, že spory jsou všude. "

Spory moru skutečně vznikají jen v klinicky nemocných včelstvech, ale různými cestami se dostávají do zdravých. Diagnostická metoda používaná v Dole má určitý práh citlivosti a minimální koncentrace spor nedokáže odhalit - zjednodušeně řečeno, když budou v úle 2 spory, nikdo to nezjistí a včelstvo neonemocní. Proto připouštím, že spory moru mohou být v mnoha včelstvech, aniž by cokoli způsobily nebo byly odhaleny. Máte ale pravdu, že to zdaleka nebude všude. Zdrojem spor však nemusí být jen nemocné včelstvo, stačí volně přístupný med nebo obal od medu od nemocného včelstva.

S tím plně souhlasím.
Přidal bych ještě radikální změnu zemědělství - pěstování obrovských monokultur ošetřovaných stále novými a novými pesticidy.

Ahoj Stando, ano, jistě je to o pastvě.
Avšak mě osobně se nějaké větší vysazování asi vyhne, protože pozemky okolo mých včel mi neříkají pane, ale minimálně na vrby se chystám.
Pokud ty máš možnost vysazovat - jistě to nebude od věci.
Já se však výsledkem snůšky budu muset nechat překvapit.
Ať se daří, Libor.
------------------------------------------------------------
Standa napsal:
Libore!
Jsem sice jen začátečník,ale stále ve mě sílí přesvědčení,že
chci-li med,musí ty moje"holky" mít z čeho nosit.To znamená,podle
mě,že musím permanentně vysazovat
"Arboretum".Jak trefně poznamenal nedávno Gustimilian.Vždyť nemusím
sázet celé polesí.Stačí jen zajistit,aby měli pastvu
od III. do slunovratu.Chci-li jen med a pak je nakrmit cukrem.Chci-li
pro ně pastvu i na dobu kladení zimní generace,tak mám taky širokou
paletu použitelných rostlin.
Snad jsem na základě sledování konference a prostudování příslušných
publikací nedospěl k bludu.Co mislíte?
Standa.

>"Včely loupí v době kdy nejsou snůšky a pak musí být i na česnech loupících včel velmi rušno a ne aby byli v klidu"<
------------------------------------------------------------A nebo je na česnech pouze o málo zvýšený ruch, který může včelař považovat za objevenou pozdní snůšku. Druhý den je na česnech podezřele prázdno. Kroutí hlavou a tiše brblá pod fousy "hmmm, že by tichá loupež, to jsem ještě neviděl". Otevření úlu mu podezření potvrdí. Inu příroda umí překvapit.
JK

Josef Menšík napsal:
V prvé řadě si musíš uvědomit, že neexistuje jediné včelstvo kde by se zárodky moru nenašly.

Je to trochu dlhšie, ale prečítajte si to.

Otázke páliť-nepáliť včelstvá v klinickom stave MVP, neustále rezonuje medzi včelármi, čoho sme svedkom aj na tomto webe. Aj u nás je mor včelieho plodu aktívny, možno však v menšej miere ako u vás. Najväčším nebezpečím pre pre včelstvá, sú ohniská MVP, ktoré sa ťažko vyhľadávajú,lebo často včelári vedome a možno zámerne zatajujú mor plodu, nenahlasujú na regionálne veterinárne správy, často sa vlastne kompetentní nedozvedia, že nejaké ohnisko MVP niekde bolo a možno ani sám majiteľ, pretože chorobu nevie posúdiť. Po nejakom čase včelár znovu osádza nové včelstvá do neošetrených úľov a často aj na zbytky plástov, ktoré ostali zachovalé. Výsledkom je po niekoľkých rokoch znovuobnovenie predchádzajúceho stavu a kruh je uzavrený, v tom sú si včelári všade podobní. V takýchto prípadoch je pre ostatných včelárov dobrodením, keď sa celé ohnisko so všetkým spáli, oheň je obnovujúcim činiteľom v prírode a vlastne by sme mali byť radi a neukazovať prstom na pálenie celej včelnici.

Aj v mojom rajóne som sa osobne stretol s prípadom výskytu roja na včelnici hneď po dvoch rokoch od začatia chovu včiel (úle používané, plásty nové) sa vyskytol moru plodu. Bol som ním pozvaný na konzultácie s otázkou "čo má robiť"?
Vsadil som na experimentovanie (nenahlásenie na RVS), použil som odstránenie plástov (spálenie) na ktorých bol evidentne MVP napadnuté imága včelieho plodu (na pláste od 5 do 20 lariev) včely a plásty v úľoch ošetrené postrekom prípravkom Virkon S. Je to síce prípravok na ošetrenie proti likvidácii vírusov, ale majiteľ bol spokojný, že sme to nejako "ošetrili". V budúcom roku sa medzi 8.mi vyskytli znovu dve včelstvá, v ktorých sa znovu mor objavil, nasledovalo to isté ošetrenia odobratie chorého včelieho plodu. Bolo to v roku 2001-2, majiteľ aj dnes mi potvrdil, že odvtedy sa medzi jeho včelstvami MVP klinicky neprejavil.

Podľa mňa jednou zo zásad pri výskyte MVP na včelnici musí majiteľ rýchle konať a nečakať kým sa veterinárny Moloch rozhýbe. Takto bojujú proti moru aj na Novom Zélande, za zdravotný stav je zodpovedný samotný majiteľ). Na včelniciach sa nikdy nevyskytne MVP hromadne, ale najskôr jeden, potom druhý prípad atď. až je celá včelnica zaplavená morom, preto včelár sám bez vyzvania (mor sa nedá zameniť) to prvé včelstvo uzatvoriť a vysíriť, nedovoliť včelám aby tieto zásoby odnosili do úľov!. Plásty vyvariť (sladkú vodu podkvasiť na destilát Medovec, alebo vyliať do vykopanej jamy) rámiky spáliť, úľ ak sa to ešte vyplatí ošetriť otvoreným ohňom (ak nie spáliť v peci)a v budúcom roku znovu osadiť rojom čo odložencom.
Stratíte jedno včelstvo a možno zachránite ostatných 99. Toto nie jediným prípadom na potvrdenie toho, že to opláca, možno je to aj jednoduchšie ako presýpanie včiel a ich hladovanie v rojniciach.

Zdravím vás,
také sy myslím, že pálit celá stanoviště, jen kvůli jednomu nakaženému včelstvu je příliš tvrdé. Právě ty nenakažené v sobě skrývají ten genetický potenciál na boj s touto nemocí. Bohužel liknavý přístup SVS od zjištění kliniky moru sám napomáhá jeho šíření. Ale co čekat, žijeme v České republice

Sdělte mi někdo prosím, kde se dá sehnat ometač včel. Mnohokrát děkuji.Josef Pavlík,Vyškov tel.602 73 43 08

Souhlasím s vámi.Copak zmíněnému nestačí už tak zdravý(v porovnání s cukrem)"normální" med? Nač chce označení BIO? Snad pro zvýšení ceny?Ono označení je jak se říká "IN" a lidi nato letí aniž kolikrát ví o co jde.Jak chce zajistit,že mu včely nezalétnou na chemicky ošetřené pole řepky,hořčice apod.?No a když nebude svá včelstva léčit,tak o ně asi přijde a bude po problému p.magistra.

Zdravím přítele Vojtěcha.Zaujala mě konstrukce vašeho úlu na obrázku.Je ze skla?Můžete prosím popsat blíže jeho konstrukci?S pozdravem Petr.

SEZNAM najdu co neznám ti nic neříká

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: josef pavl?k <fa.pavlik.net/=/tiscali.cz>
> Předmět: ometa? v?el
> Datum: 28.1.2010 22:42:21
> ----------------------------------------
> Sdělte mi někdo prosím, kde se dá sehnat ometač včel. Mnohokrát
> děkuji.Josef Pavlík,Vyškov tel.602 73 43 08
>
>
>

Bohužel liknavý přístup SVS od zjištění kliniky moru sám napomáhá jeho šíření. Ale co čekat, žijeme v České republice

Paradoxne my na Slovensko sme si často dávali a dávame ČR za príklad, ako by sa to malo robiť aj u nás. Takt ako to vlatne je, keď tie isté reči počujem od vás? Myslím, že keď je človek bezmocný (sú také chvíle) tak svoju neschopnosť zvaľuje hoci aj na vládu a celý svet.

No nějak tomu nerozumím, nejdříve byl roztoč zlikvidován panenským dílem, později Vigorkami, a vůbec se neřešilo že včely původem od Alp mohou být výrazně shánčlivější, zvl na podzim. A to vše u 13 včelstev. V tomto případě tu řešíte pouze nějaké sny a nenaplněná přání a žádnou vypovídající hodnotu to nemá, pouze jedna paní povídala. Prostě pokusy za účelem něco zjistit se dělají úplně jinak. Co se moru týče, kolik základních organizací si nechává preventivně dělat rozbory z měli??? Tam to vše začíná. My máme necelých 40 včelařů a na rozbor jdou 3 vzorky. Vybíráme samozřejmě největší bordeláře a nejmizernější včelaře. Při prvních náznacích pak můžem účině zasáhnout. Začínají výroční schůze, jsou jmenovány návrhové komise, máte nejlepší příležitost něco změnit, i když žvanit o ničem je v podstatě daleko pohodlnější! Zdraví R. Stonjek

Zdravim pane Stonjek,

nemohl byste rozvest jak jste se v ZO vyporadali s temi rozbory na mor? Toto bych rad nastavil i u nas. U nas je 30 lidi a 1-3 rozbory.

Pisete ze vybirate vzorky na rozbor, mate svoleni techto vcelaru nebo jak to delate? Tohle ma dle me mnohem vetsi vyznam nez pocitani roztocu kteri na dno klidne i nespadnou....

T.H.


. Co se moru týče, kolik základních organizací
> si nechává preventivně dělat rozbory z měli??? Tam to vše začíná. My máme
> necelých 40 včelařů a na rozbor jdou 3 vzorky. Vybíráme samozřejmě největší
> bordeláře a nejmizernější včelaře. Při prvních náznacích pak můžem účině
> zasáhnout. Začínají výroční schůze, jsou jmenovány návrhové komise, máte
> nejlepší příležitost něco změnit, i když žvanit o ničem je v podstatě
> daleko pohodlnější! Zdraví R. Stonjek
>
>
>

No, jde o až na prvním místě o peníze. Pokud nejste v pásmu musí se to platit Naše ZO Peníze na léčení a prevenci získává oslovením OÚ v jejjich katastru působí. Zatím se to daří. Rady obcí si zatím jsou vědomí důležitosti chovu včel.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n? versus MVP.
> Datum: 29.1.2010 09:21:47
> ----------------------------------------
> Zdravim pane Stonjek,
>
> nemohl byste rozvest jak jste se v ZO vyporadali s temi rozbory na mor? Toto
> bych rad nastavil i u nas. U nas je 30 lidi a 1-3 rozbory.
>
> Pisete ze vybirate vzorky na rozbor, mate svoleni techto vcelaru nebo jak to
> delate? Tohle ma dle me mnohem vetsi vyznam nez pocitani roztocu kteri na dno
> klidne i nespadnou....
>
> T.H.
>
>
> . Co se moru týče, kolik základních organizací
> > si nechává preventivně dělat rozbory z měli??? Tam to vše začíná. My máme
> > necelých 40 včelařů a na rozbor jdou 3 vzorky. Vybíráme samozřejmě největší
> > bordeláře a nejmizernější včelaře. Při prvních náznacích pak můžem účině
> > zasáhnout. Začínají výroční schůze, jsou jmenovány návrhové komise, máte
> > nejlepší příležitost něco změnit, i když žvanit o ničem je v podstatě
> > daleko pohodlnější! Zdraví R. Stonjek
> >
> >
> >
>
>
>

Přiznejte si to Petře, že označení BIO a EKO je obchodní značka nebo i
taktika prodeje potravin! Jde o značku EU, jde o prodejnost a ještě
vyšší roztříštěnost nabídky, aby měl zákazník výběr a byl dostatečně
zmatený při koupi. Když se má rozhodnout mezi Českým medem, Klasem a
BIO nebo EKO, co myslíte, že si vybere, když cenová relace bude
stejná?? Očem se žvaní v celé EU?

Bio koutků přibývá, ceny se tam snižují a tak začíná hlavně tlak na
dodavetele, potažmo na výrobce a producenty. Je to hnusný kšeft
obchodních řetězců a EU s lidskými zdroji, ale dívám se jak v té Unii
přežít a využít legálně jisté výhody coby včelař s léčbou proti VD.
Představte si, že se v průběhu doby vyrovnají ceny konvenčních
potravin a jiných typu eko, nyní zatím dražsích potravin. Zvítězí
nálepka taková, která nebude říkat nic nebo která bude Český med či
Klasa nebo zvítězí Bio Eko. Pochybuji že většina obyvatel v EU ani
neví, že nějaký med s kláskem nebo znakem ČSV je. Bio zná celá Unie.
Takže taková je realita s hodnotou obchodních značek přidaných hodnot
u medů.

_gp_

2010/1/29 Petr <e-mail/=/nezadan>:
> Souhlasím s vámi.Copak zmíněnému nestačí už tak zdravý(v porovnání s
> cukrem)"normální"  med? Nač chce označení BIO? Snad pro zvýšení ceny?Ono
> označení je jak se říká "IN" a lidi nato letí aniž kolikrát ví o co jde.Jak
> chce zajistit,že mu včely nezalétnou na chemicky ošetřené pole
> řepky,hořčice apod.?No a když nebude svá včelstva léčit,tak o ně asi přijde
> a bude po problému p.magistra.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Zimování včel na vystavěných, nezaplodovaných mezistěnách je uvedeno na http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/ . Máte s tím někdo nějaké zkušenosti?

No řekl bych, že se s tím moc nepářem a diskuze směrujeme jiným směrem. Pravdou je, že jeden z těch rozborů musí mít povině chovatel matek, takže zbývají pouze dva.Nedali jsme o tom ani hlasovat a vzorky se platí ze společných peněz a může zkusit někdo něco namítat! Samozřejmě ve výboru musí být lidé zapálení pro věc a schopní včelaři. Pak není co řešit. Ale budou volby, třeba bude vše jinak. Zdraví R. S.

Mám dotaz na př Stonjeka:
Co se stane, když laboratoř objeví ve vzorku mor, veterina nařídí včely zlikvidovat a přitom ten včelař neměl ve včelách žádné klinické příznaky moru? Poděkuje včelař výboru ZO nebo naopak bude na výbor nadávat ?

No z nálezu ve směsném vzorku se včely nelikvidují, to pouze, když je klinika. Alespoň v to doufám. Není tedy důležité co bude dělat veterina, ale co budem dělat my. A to bude velký problém alespoň umíme li si to představit v reálu a stojíme nohama pevně na zemi. Smést na mezistěny nebo panenské plásty? Žádný problém, ale pouze za dlouhých zimních večerů, ale v reálu? Pouze jeden velký průser!!!/pardon/ Kolik lidí z vaší ZO tohle dokáže? 5, kdoví jestli. Ti co na to půjdou sice zachrání včely, ale ani to není jisté, ale nadále budou jejich včely ve vysoce infekčním prostředí a to s podstatně nižším výnosem medu a jak dlouho to nadšení vydrží? A to vše bez jakékoliv náhrady, protože včely máte, úly nepálíte. Prostě říkejte si co chcete u členů vaší ZO tvrdě narazíte a problém bude zase neřešitelný. Z tohoto reálného pohledu komplexní likvidace ohněm má i přes výhrady hodně do sebe a kéž by tomu bylo jinak!!! Zdraví R.Stonjek

Nejjednodussi mi zatim prislo v pripade starsich plastu je rozemlit v mixeru, pak je to pozivatelnejsi. smichavam si to s trochou medu... No a pak cestou do prace plivu vosk a kosilky :-))

Pukud je pergla v panenskem dile tak je to nejlepsi, bunky se oskrabou a zbytek uz je temer jen pyl.

T.H.

> možná ve vodě, že pyl klesne a vosk plave

Přidám trochu jinou příhodu.
V naší ZO je včelař který měl 2 stanoviště ve 2 různých lokalitách asi 20 km od sebe. Na té vzdálenější spadal do ochranného pásma tamního ohniska a vyšetřením byl zjištěn mor, pozdější prohlídka včelstev potvrdila klinické příznaky a proběhla likvidace.
Z vlastní iniciativy si hned nechal udělat vyšetření na druhém stanovišti, kde to dopadlo stejně, a tudíž bylo nařízeno plošné vyšetření pro většinu členů naší ZO.
Pointa příběhu je v tom, že početná skupina včelařů ho podezírala, že cosi zanedbal a že způsobil možnou nákazu pro jejich včely, šířily se různé fámy, co vše udělal špatně. Dokonce padaly i nápady podat na něho tr. oznámení, někteří se chtěli prát.
Proto tvrdím, že pravidelné preventivní vyšetření je mimo jiné i ochranou včelaře před ostatními "přáteli" včelaři, jejichž včelstva by se mohla v případě propuknutí nemoci nakazit.

No, může to být složité.
Přemetení na mezistěny bez nějakého většího poklesu síly včelstva je možné, odhaduji tak od poloviny května. Možné je za předpokladu velkého oslabení včelstev a vyřazení květnové až červnové snůšky snad od začátku května či od posledních týdnů dubna. Hodně by záleželo na vystižení konkrétního počasí, slunečného teplého či deštivého období, případně na klimatu oblasti, jižní Morava proti severním svahům Jeseníků bude takový třítýdenní rozdíl.
A bude to možné jen když včelař bude mít v zásobě náhradní nástavky a prázdné rámky.

Ikdyž si myslím, že pálit celé stanoviště kvůli jednomu včelstvu je zbytečné, má to něco do sebe a pokud se nevymyslí něco lepšího, kromě použití antibiotik, je to jediná cesta, jak s touto nemocí bojovat. Mě jen mrzí, že pokud je v ZO nějaký dlouholetý problém, tak se neřeší, tlačí se pořád jak balvan před sebou.Ani volby nic letos nezmění, ty staré struktury se tam zuby nehty udrží, ja pan paroubek v parlamentu

Bohužel většina českých včelařů je labilních, rádo dává, jako celý národ na populistické nesmysly, lži. Já jsem kupříkladu si nechal loni též vyšetření na mor, jen tak a už se na mě ZO dívala, že jsem něco zanedbal, přitom včelařím lépe jak většina staříků v naší ZO, kteří mají dvouprostorové úly, od těchto včelařů si myslím jsou potencialní rizika přenosu moru vyšší než od moderně vedeného provozu nástavkovým způsobem.Zdraví P.S

Stonjek :No nějak tomu nerozumím, nejdříve byl roztoč zlikvidován panenským dílem, později Vigorkami, a vůbec se neřešilo že včely původem od Alp mohou být výrazně shánčlivější, zvl na podzim. A to vše u 13 včelstev. V tomto případě tu řešíte pouze nějaké sny a nenaplněná přání a žádnou vypovídající hodnotu to nemá,

Ano žádnou vypovídající hodnotu to nemá a protože já sám jsem také demagog tak mě cizí demagogie silně pobuřuje.

Co vypovídá o autorovi je názor že demokracie je to že si mohu psát y nebo i jaké chci. (nejvíce demokratičtí jsou tak ti co neumí pravopis, ale to tady již bylo i za komunistů,
na této konferenci se píše "pravopisně vzorně" s porovnáním jiných diskuzních fór hlavně mladších diskutujících.
Pravděpodobně je to tím že včelaři jsou většinou starší generace a těm pravopYs dělá problémI jen kdIŠ ty chybI musí číst.

Nejdříve to bylo norské zimování kdy již při přemetání na mezistěny se zbaví autor části roztočů které při ometání spadnou na dno (asi se praští do hlavy a ...,) potom to nebyly mezistěny ale panenské plásty, .atd.atd. ke konci se léčí 11 včelstev a 2 se léčí-neléčí.


CO URČITĚ DĚLAT NEBUDU, NEBUDU ODEBÍRAT VČELÁM VŠECHEN PLOD plod po medobraní

cituji P. Streita: ...( v půli července) .... Navíc odstranuji plod, v němž se nalézají roztoči VD a spory jiných nemocí. konec citace z čl.

V půli července mám tak v 5 až 6 ti nástavcích 20 až 24 ramků 42x17 plodu z toho až 6 rámků trubčího plodu který nevyřezávám.
U 30 včelstev je to asi celkem 600 rámků.
Co bych s tím dělal jestliže bych plod soustředil do jedné poloviny včelstev asi bych jednu polovinu ozdravil (ale nezbavil zcela roztoče)a u druhé poloviny bych počty VD zvýšil.(nebo bych musel dát 500kg plodu slepicím které nemám.)

Nákazu VD zvládám ( při 15 až 30 včelstvech)s předepsanými lécivy.
průměrný spad po první fumigaci 2009 byl 16 roztočů
průměrný spad po první fumigaci 2008 byl 3 roztoče
před 2008 byly spady vyšší.
za 25 let co je VD zde jsem přišel o 2 včelstva (jedno se zhroutilo asi před deseti lety a jedno se vytratilo před 4mi lety.)

Před 4mi lety byly ztráty vytracením v některých oblastech vysoké, mám přítele z Benešovska který z 90 ti včelstev ztratil 80 včelstev, VYTRATILY SE MU. Měli na schůzi Ing Veselého a nedohodli se. Ing Veselý tvrdil že za to můžou včelaři, včelaři říkali že udělali léčení podle veterináře (neměli ten rok gabon.)

TO JE JEDNA OTÁZKA NEDOSTATEČNÉ LÉČENÍ A

Závažnější otázka je zda předepsané léčení je v každém případě nutné.
PŘÍKLAD:
V roce 2008 jsem vložil do poloviny gabon a byl nulový spad, ptal jsem se na ústředí jestli je nutné léčit, odpověd zněla ano je to veterinární příkaz. Druhé polovině jsem gabon nedal a výsledek po první fumigaci byl 3 roztoči na prům. včelstvo.

V moderním včelaři a na foru optimal klubu se objevují příspěvky na téma varroatolerance a varroa fligting.
Snahou je selekcí, inseminací dosáhnout vlastností včelstva aby se přirozeně bránilo a snižovalo negativní vlivy varoa.
Jsem však se svými 20-30ti včelstvy schopen selekcí a nákupem inseminovaných matek dosáhnout jen jistého medného výnosu a nižší bodavosti myslím že na další cíle nemám ani sil ani vědomosti.
Pozitivní vidím že zde okolo norského zimování se napsalo tolik názorů a že je autor pro včely tak nadšen i jeho článek ve včelařství vyzařuje nadšením.
J.B.

Stonjek : No z nálezu ve směsném vzorku se včely nelikvidují, to pouze, když je klinika. Alespoň v to doufám

Doufáte mylně pane Stonjek.

Pan Ing. sedláček z Třeboně přišel o 36 včelstev na třech stanovištích na základě pozitivního vzorku (asi měli, dal si měl na rozbor protože chtěl prodávat oddělky) a bez klinických příznaků mu včely veterina zlikvidovala.
Odvolával se a dal si dělat znova vyšetření měli kde byla opakovaně pozitivní jen některá stanoviště ale marně.
J.B.

> Stonjek : No z nálezu ve směsném vzorku se včely nelikvidují, to pouze,
> když je klinika. Alespoň v to doufám
>
> Doufáte mylně pane Stonjek.
>
> Pan Ing. sedláček z Třeboně přišel o 36 včelstev na třech stanovištích na
> základě pozitivního vzorku (asi měli, dal si měl na rozbor protože chtěl
> prodávat oddělky) a bez klinických příznaků mu včely veterina zlikvidovala.
> Odvolával se a dal si dělat znova vyšetření měli kde byla opakovaně
> pozitivní jen některá stanoviště ale marně.
> J.B.


Je to overena informace? Zil jsem v domeni ze k tomu nakonec po velkem boji a usili p. Sedlacka nedoslo, alespon v lete tomu tak bylo, jestli me pamet nesali.

diky

T.H.

v červenci roku 2008 si ode mne bral 26 nástavků včel do nových úlů a to proto že mu v roce 2007 zlikvidovali všechny včely.
Doufám že mu v roce 2009 nezlikvidovaly ty moje.
J.B.

podle německého vzoru smeteme včely do bedny a nechánme dva dny hladovět, aby vyprášili spory a potom nasypeme na mezistěny do čistého úlu. Starý úl spálíme i s dílem, protože staré včely jsou zdravé. Toto opatření se provádí pouze u těch včel, kde je klinické stádium velmi malé.

Dne 21. ledna 2010 vyšla ve Sbírce zákonů v částce 4 vyhláška č. 12/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění pozdějších předpisů.
Novela významným způsobem mění prevenci, ochranná a zdolávací opatření v případě výskytu hniloby a moru včelího plodu.
Uvedenou problematiku najdete v §§ 138 – 142 vyhlášky.
Vyhláška č. 12/2010 Sb. nabývá účinnosti prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení, tj. 1. března 2010.
Podrobně se k tematice vrátíme na stránkách časopisu Včelařství, nebo zde na webu.
Vyhlášku č. 12/2010 Sb. najdete: http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb10012&cd=76&typ=r
Tuto informaci naleznete na stránkách ČSV ze dne 28.01.2010
Zdravím JK

Už jsem do vyhlášky nahlížel.
Pokud jsem si to nevyložil špatně, potom je to tak, že pokud se někde najde klinicky nemocné včelstvo, potom se pálí všechna včelstva v ohnisku.

Z toho by plynulo, že se nepálí včelstva tam, kde není klinika, ale bohužel se ani nenechává na veterině, aby posoudila možnost nepálit v ohnisku včelsva, u kterých klinicky nemoc nepropukla.

Nebo si to vykládám špatně?

Radek Krušina

Diskuze kolem pálení či nepálení proběhla ve velkém rozsahu buď v Fascinovaném včelaři nebo na stránkách u pánů LBV teď už nevím přesně a už jsou případy, kdy se nepálí. Jsou tam i postupy, jak postupovat atd. Protože mě se to netýká,tak to jen tak držím v hlavě, protože co kdyby, připravení to mají jednodušší. Zdraví R. Stonjek

Zdravím p.Movák, zajímalo by mě proč se nechávají hladovět dva dny? Když je vkládali do bedny, pokouřili je trochu, či nikoliv, pokud ano, tak když včela po zakouření v panice nasaje zásoby, na jak dlouho jí to vydrží?

V roce 2009 byla praxe následující. Na základě vyšetření zimní měli v roce 2009 byly u našeho jednoho kočovníka zjištěny spory moru plodu v měli. Na základě tohoto vyšetření se prováděla u včelaře prohlídka včelstev. Při prohlídce však nebyla zjištěna žádná klinika. Při prohlídce se současně odebíraly vzorky zásob od každého včelstva. Jelikož v některých vzorcích byly zjištěny spory moru, bylo stanoviště zlikvidováno na základě tohoto vyšetření a tedy bez nálezu kliniky. Takovýto postup v loňském roce na jaře veterinární správa uplatňovala. O správnosti tohoto postupu veterinární správy se v loňském roce hodně diskutovalo a nakonec došlo k přehodnocení postupu. Takže když se po vyhlášení ochranného pásma provedlo vyšetření letní měli odebrané v červenci, bylo zjištěno cca 17 vzorků se sporami moru. Prohlídkou těchto stanovišť byla nalezena klinika pouze na dvou stanovištích. Při prohlídkách se již vzorky zásob neodebíraly. Z těchto stanovišť však již byla likvidována pouze stanoviště s nalezenou klinikou a ostatní se nechala být. Nyní vyšetření zimní měli ukáže, jak se bude nákazová situace u ponechaných stanovišť vyvíjet, jestli bylo správné stanoviště ponechat nebo se měla zlikvidovat také. Hodně bude záležet na tom, jaké si z toho včelaři vzali ponaučení a zda provedli příslušná opatření k tomu, aby snížili infekční tlak spor moru, především obměnou díla.
Zdravím P.Z.

>Pokud jsem si to nevyložil špatně, potom je to tak, že pokud se někde najde klinicky nemocné včelstvo, potom se pálí všechna včelstva v ohnisku.<
------------------------------------------------------------
Mám obavu, že si to vykládáte dobře. Povinnost spálení veškerých včelstev v ohnisku nákazy, kde byl zjištěn klinický nález, je ve Vyhlášce č. 12/2010 Sb., o opatře..., stanoven "obligatorně". To znamená, že veterina nemá ani jinou možnost. V opačném případě by sama porušila příslušná ustanovení citované Vyhlášky. Řečeno Česky: klinický nález se spálí s celým stanovištěm a přez to nejede vlak.
Navíc Vyhláška řeší co se musí provést u ostatních včlařů, kteří mají svá včelstva v ochranném 5 km pásmu. Ale to již není žádná novinka.
JK

část včelstev, které máte na jednom místě by se možná dala zachránit pomocí výkladu pojmu stanoviště (a si také jeho správného použití v pravidelných hlášeních a výkazech). Je někde přesně definováno, co je to stanoviště? Je to nějaká skupina úlů?
Když bude mít soused svoje včely 5 metrů od vašich, je to už jiné stanoviště? Když budete mít včely na různých částech pozemku, je to jedno, nebo více stanovišť?

Myslím, že by bylo vhodné uvádět kraj, protoře krajská veterina má určitou volnost v rozhodnutí, takže se to může kraj od kraje v podrobnostech lišit.
Jinak, okrajově jsem to věděl i dříve, ale když nález kliniky znamená zničení celého stanoviště, zatímco nález jen spor v měli nejspíš ne, je to další důvod k negativnímu výběru a k obecně důsledné likvidaci slabochů. Jednak pokud jsou v měli spory, mor propukne nejspíš přes tyto slabochy, jednak na jaře není neobvyklé, že v slaboších se nachází nějaký odumřelý plod. Potom stačí v zimním vzorku najít spory, na jaře bude prohlídka, najde se uhynulý plod a pokud bude v tom plodu nalezena nějaká koncentrace spor moru, bude to spíš prohlášeno za kliniku, i když ten plod by uhynul na něco jiného. Potom by došlo k zbytečnému zničení včelstev.