Archiv Včelařské konference

U příležitosti Vánočních svátků bych Vám chtěl popřát veselé vánoce a hodně zdraví v Novém roce 2010.
Ať se vám daří ve Vašem chovu včel,ať Vám dobře přezimují Vaše včely a na jaře se s nimi opět setkáte při prvním jarním proletu.Lepší radost pro včelaře neznám a je to radost opravdová.Začíná nám potom radost ke svým včelám chodit a mít naději,že jsme se podíleli na jejich přežití a následného užitku,který nám přinesou.Ale není to jen ten užitek ze včel,je to ještě něco jiného,prostě je máme rádi,milujeme je a bez nich si život neumíme představit.

Já to zase vidím z tohoto pohledu. Obyvatel nijak nepřibývá , ale zabrané půdy ano. Nové technologie staveveb zase moc neumožňují stavby a rekonstrukce v zastavěné části domů. Ta se stává nákladnou Satelitní městečka na vesnicích se zase odvíjí od levnějších parcel. To pak zase klade větší nároky na dopravu, když veřejná nefunguje jak by byla potřeba z hlediska obyvatel. Je to začarovaný kruh.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Zimní slunovrat
> Datum: 23.12.2009 09:27:18
> ----------------------------------------
> No ono stačí vědět, co to vůbec urbanizace je. Kvůli EU se musí ČR
> snažit mít co nejvíce km2 spadajících do městkých aglomerací, protože
> jen tak se dají spravit za společné Evropské peníze třeba chodníky,
> silnice kanalizace a tp v těch Vašich zmíněných obcích s jedním
> obyvatelem v jednom domě.
>
> Za rychleji postupující urbanizaci může vstup ČR do EU. Já byl
> Vojtěchu ve veřejném celostátním referendu proti vstupu. Byl jste také
> v referendu a řekl ne? Nebo jste zaškrtl ano zato, že se Vaše děti
> budou mít v celkovém důsledku lépe. (??)
>
> Urbanizace prakticky začala plánovitě a tím, že se posunuly hranice a
> dopravních značení o začátku a konci obcí, měst.
>
> Urbanizace a hodnota 5000 km2 prakticky znamená, že se o tu plochu
> lidská města a obce rozšířila a ne že se zdevastovala. Tj. že se
> pozemky na Katastrálních úřadech převedly přes státní půdní fond na
> stavební parcely a i na průmyslové a obchodní zázemí měst..
>
> Jestli máte nějakou oficiální zprávu, tak ji hodnoťte podle reálného
> obsahu a ne podle prvního dojmu. Jinak se může stát z takového posudku
> jen extrémistický názor nebo extrémistické náboženství. A to se
> opravdu na svátky moc nehodí ani jako sváteční rozjímání.
>
>
> _gp_
>
> 2009/12/23 Vojtěch <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>:
> > Okupace konzumu a peněz,likvidace všeho,co se snad zlikvidovat dá, nás
> > naplno zachvátila, pohltila a mám strach,že cesty jiné ani není.Petr<
> > ------------------------------------------------------------
> > Toho se není třeba obávati. Vždyť i Třicetiletá válka skončila a včelaři
> > přežili.......
> >
> > Dnes je to o něčem jiném.Pro včelaření je rozhodující ochrana přírody a ne
> > jeji devastace.Z města jsme se nastěhovali na samotu do čisté přírody, ale
> > to se stalo velmi rychle minulostí.
> >
> >
> > Přikládám zprávu ministra životního prostředí uveřejněnou v ČTK, která
> > veřejnosti možná unikla:
> >
> > "V ČR denně mizí 11 hektarů půdy
> > V ČR v posledních deseti letech ubývá kvůli urbanizaci průměrně 11
> > hektarů zemědělské půdy denně. Urbanizace s intenzivním zemědělstvím a
> > rostoucí dopravou přispívá také rozdrobování krajinných celků, což ohrožuje
> > řadu živočišných i rostlinných druhů. Uvádí to zpráva, kterou představil
> > ministr životního prostředí Ladislav Miko.
> > Podle ní je v ČR zastavěno asi 5000 km čtverečních z toho polovina je
> > pokryta nepropustnými povrchy. To způsobuje problémy např. při vsakování
> > dešťové vody".
> > A to ještě zapomněli na vznikání satelitních vesnic zbohatlíků z
> > měst, které zabírají zásadně novou půdu,kterou betonují, přitom domky na
> > dědině zůstávají prázdné, nebo tam zatím bydlí po čase jen 1 osoba.
> > B.V.
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

Literatura uvádí u včelařských rostlin přínos mezi 100 - 1000 kg medu z jednoho hektaru monokultury. Pokud by tedy měla snůška být jen z vysázených rostlin, muselo by být vysázeno minimálně půl hektaru monokultury a víc, nebo pokud by se jen přisazovalo do lesa a jiného prostředí, muselo by se takhle přisázet několik hektarů. Pokud by vysázené rostliny měly zajistit několik snůšek během celého produktivního období, od konce dubna po první týdny srpna, jedná se v případě monokultury o plochu několik hektarů, v případě přisazování do stávajících společenstev o plochu zřejmě desítek hektarů. To je prakticky nemožné udělat načerno jen nějakým kusovým vysazováním v lese nebo po příkopech, musí to být legální.
Jiná věc je vysazování rostlin poskytujících pastvu mimo snůškové období. Tak v předjaří a na jaře až zhruba do plného rozkvětu řepky na tom místě stačí, aby v blízkosti včelstev bylo pár větších keřů nebo stromů nezabírajících nijak zvlášť velký prostor, dávajících pyl a nějakou sladinu a včelstva potom mají znatelně lepší rozvoj. Podobně v podletí a na podzim, kdy včely potřebují dostatek pylu pro výchovu zimních včel a potom později na podzim plodují z donesené sladiny a nespotřebovávají cukr na zimu. Tam je podle mně takové "samovysazování" dostatečné.
U mně jsou nebo měly by být snůškové rostliny řepka, pampeliška smetánka , ovocné stromy do poloviny května, javor klen v druhé polovině května, divoký maliník v první polovině června, lípa velkolistá v polovině června, lípa malolistá v červenci, buřeň a plevely v lese, na krajích lesů a příkopech cest a na sklizených polích pro začátek srpna. A občas medovice od června po srpen.
V předjaří na podněcování klony vrby jívy, klony včelařských vrb, bříza, osika, olše, javor mléč, ořech líska... Ve správném trochu lepším listnatém lese potom roste do konce dubna až poloviny května soubor spousty kvetoucích rostlin, které využívají intenzívního oslunění v bezlistém období stromů na jaře k vykvetení a založení semen, většina z nich je dobrým producentem pylu i nektaru. Ty se ale dost špatně rozšiřují.
V podletí bych navrhnut třeba komonici, lopuch, různé divoké odrůdy ostružiníku, šípek, z invazivních rostlin netýkavku žláznatou, zlatobýl, slunečnici topinambur.
Netýkavka žláznatá je podle mně velice vhodná třeba na zahradu. V prostředí zahrady se totiž velice snadno ovládá, rostliny jsou velké a není problém je na nevhodném místě najít a zničit. Na zahradě stačí jen vymezit místo bez trávy, kde má netýkavka růst a jinde ji ničit, množí se sama. Měly by být jen 6 a více metrů vzdálená od tekoucí vody nebo od míst, kde by voda na podzim a v zimě mohla téct, protože její semena se šíří tekoucí vodou. 3 metry dostřelí z lusku a 3 metry je rezerva. A plně rozkvetlá netýkavka někdy ke konci srpna na osluněném místě na zahradě je i docela atraktivní.

Dřív nebyl s urbanizací nijak velký problém. Místo pole, louky či lesa, kde rostly a kvetly plevele a nějaké rostliny byla z velké části užitková zahrada, kde kvetly rostliny v trávě, plevely kolem užitkových záhonů a ovocné stromy a keře. Jedny zdroje snůšky jen byly nahraženy jinými. Dneska je na zahradách obvykle sekačkou hoblovaný trávník, kde kvetou maximálně sedmikrásky a jinak maximálně tak skalka s pár jehličnany, takže tyto plochy jsou pro včely ztraceny. Těch pár zahrad nadšenců se skalničkami či kvetoucími keři a podobně to nezachrání.

Ještě pro zahradu v předjaří by se podle mně velice dobře hodil samčí klon javoru jasanolistého. Kvete někdy okolo poloviny dubna tak týden, 14 dní před řepkou, dává hodně pylu. Mně se ho povedlo naroubovat v květnu měkkým zeleným roubem na sazeničku javoru klenu, těch je u nás v lesích plno. U nás je jich vysázeno ve městě a blízkém okolí města poměrně dost, není tedy problém v polovině dubna vybrat nejlepší samčí strom, hodně navštěvován včelami a v květnu z něho odebrat zelené výhonky.

Dneska dostaly tady na severní Moravě pořádně zabrat všechny úly umístěné samostatně venku. Srážky, podle předpovědi k 10 milimetrům plus silný vítr způsobily, že jižní a východní strana úlů až po stříšku je kompletně mokrá jakoby "ošprycnutá" hadicí s vodou.

Netýkavky vůbec není snadné udržet na místě Název rostliny pochází právě z vlastnosti kdy při otřesech rostliny vystřelují semena až do vzdáleností 5 m To by se pak opravdu při jech likvidasi dělo neb ještě rozkvetlé rostlyny mají již spostu zralých semen. proto je považována za invazní rostlinukterá pro svoji velikost dokáže zničit původní porost

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotazy zvidaveho zacatecnika.
> Datum: 23.12.2009 11:04:30
> ----------------------------------------
> Literatura uvádí u včelařských rostlin přínos mezi 100 - 1000 kg medu z
> jednoho hektaru monokultury. Pokud by tedy měla snůška být jen z vysázených
> rostlin, muselo by být vysázeno minimálně půl hektaru monokultury a víc,
> nebo pokud by se jen přisazovalo do lesa a jiného prostředí, muselo by se
> takhle přisázet několik hektarů. Pokud by vysázené rostliny měly zajistit
> několik snůšek během celého produktivního období, od konce dubna po první
> týdny srpna, jedná se v případě monokultury o plochu několik hektarů, v
> případě přisazování do stávajících společenstev o plochu zřejmě desítek
> hektarů. To je prakticky nemožné udělat načerno jen nějakým kusovým
> vysazováním v lese nebo po příkopech, musí to být legální.
> Jiná věc je vysazování rostlin poskytujících pastvu mimo snůškové období.
> Tak v předjaří a na jaře až zhruba do plného rozkvětu řepky na tom místě
> stačí, aby v blízkosti včelstev bylo pár větších keřů nebo stromů
> nezabírajících nijak zvlášť velký prostor, dávajících pyl a nějakou sladinu
> a včelstva potom mají znatelně lepší rozvoj. Podobně v podletí a na podzim,
> kdy včely potřebují dostatek pylu pro výchovu zimních včel a potom později
> na podzim plodují z donesené sladiny a nespotřebovávají cukr na zimu. Tam
> je podle mně takové "samovysazování" dostatečné.
> U mně jsou nebo měly by být snůškové rostliny řepka, pampeliška smetánka ,
> ovocné stromy do poloviny května, javor klen v druhé polovině května,
> divoký maliník v první polovině června, lípa velkolistá v polovině června,
> lípa malolistá v červenci, buřeň a plevely v lese, na krajích lesů a
> příkopech cest a na sklizených polích pro začátek srpna. A občas medovice
> od června po srpen.
> V předjaří na podněcování klony vrby jívy, klony včelařských vrb, bříza,
> osika, olše, javor mléč, ořech líska... Ve správném trochu lepším listnatém
> lese potom roste do konce dubna až poloviny května soubor spousty
> kvetoucích rostlin, které využívají intenzívního oslunění v bezlistém
> období stromů na jaře k vykvetení a založení semen, většina z nich je
> dobrým producentem pylu i nektaru. Ty se ale dost špatně rozšiřují.
> V podletí bych navrhnut třeba komonici, lopuch, různé divoké odrůdy
> ostružiníku, šípek, z invazivních rostlin netýkavku žláznatou, zlatobýl,
> slunečnici topinambur.
> Netýkavka žláznatá je podle mně velice vhodná třeba na zahradu. V prostředí
> zahrady se totiž velice snadno ovládá, rostliny jsou velké a není problém
> je na nevhodném místě najít a zničit. Na zahradě stačí jen vymezit místo
> bez trávy, kde má netýkavka růst a jinde ji ničit, množí se sama. Měly by
> být jen 6 a více metrů vzdálená od tekoucí vody nebo od míst, kde by voda
> na podzim a v zimě mohla téct, protože její semena se šíří tekoucí vodou.
> 3 metry dostřelí z lusku a 3 metry je rezerva. A plně rozkvetlá netýkavka
> někdy ke konci srpna na osluněném místě na zahradě je i docela atraktivní.
>
>
>

> Dned som kontroloval včielky- podložky. Z večej časti úľov zo 16 je asi v
> 10 siatich večie množstvo vody na podložke. Je to normálne? Ako tomu
> zabrániť? Neškodi to včielkam?
>
> Za odpovede velmi pekne dakujem
>

Zda je to normalni a vhodne neni jednoznacne, kazdopadne ja to mam take tak v nekterych ulech. Uz to neresim, vedla se tu nedavno na toto tema diskuse a jsou zde jak zastanci vlhka tak zastanci sucha v ulu. Poprve jsem byl z louzicek na podlozce take nervozni ale uz vim ze to neni zasadni problem, vcely to zvladnou. Muzem diskutovat ze s tim maji mnoho ci malo prace a jake to ma dusledky...
Pro plodovani je potreba tusim 75% vlhkost.

Z predchozi diskuse na tema vlhko jsem si pro sebe vzal, ze neni vhodne, aby do vcel doslova prselo z folie kterou ja mam celorocne nahore, to se muze stat kdyz vcelstvo sedi dole, jinak ve vetsine pripadu pozoruji pres folii kapicky vlhkosti pouze po krajich nastavku.
Vlhko jde korigovat ockama a zasitovanym dnem, prodysnym strupkem atd. V tuto dobu ale nema cenu neco hrotit ti se spise ublizi, Snad jen v pripade, ze by to vcelstvo davalo najevo neobvyklym silnym hucenim . Nechal bych to byt s nicim nehybal :-)

Kolem noveho roku uz muze voda na podlozce signalizovat zacatek plodovani, alespon tak jsem byl poucen starsimi vcelari ale predpokladam ze jen malo kdo to overoval na silvestra :-)


T.H.



>
>

Taky jsem se včera díval. Já si myslím, že to nic neznamená. Jak bylo předchozí dny tak zima, bylo pod nulou i v části úlu a tam vznikla z vlhkosti od včel jinovatka. Jak se tak prudce oteplilo, roztálo to a nemělo čas vsáknout do stěny, steklo to dolů na podložku.
Jinak mně včely plodovaly i v době těch mrazů, našel jsem na jedné podložce dvě kukly. Možná mně plodovaly všechny, protože rozsah zamokření podložky byl u všech zhruba stejný.

Já mám netýkavku na zahradě nejméně 25 let, stejně tak dlouho na kraji lesa na mém lesním stanovišti. Na zahradě je snadno ovladatelná, protože ještě před květem je příliš velká a nápadná a jak se vytrhne a pomačká, nebo poseká, je zlikvidována. Stačí ji jeden rok do konce července kompletně zlikvidovat a už ji na zahradě nemám. Kromě přeléhaných semen, jestli existují. Na kraji lesa se projevila jako částečně invazivní prvních 5 - 10 let, kdy se rozrostla. Potom ustoupila a nyní na tom kraji lesa zabírá cca 10 % plochy a v konkurenci kopřiv, vysoké trávy a nějakých vyšších miříkovitých se taktak drží. Ale ani v době největšího rozmachu původní rostlinstvo nijak zvlášť nepotlačovala, je to totiž rostlina dost světlomilná a tak ani v souvislém porostu nedokázala půdu tolik zastínit, aby původní rostlinstvo pod ní těch několik let nepřežilo.
A pro včely je hodně lákavá a včely na ni hodně létají.

Nebyl bych tak skeptický. Možná právě většina z nás co včelaříme máme k dispozici kousek toho pozemku a domek. Za komančů tu vyrostla betonová monstra s tisící nájemníky a mnozí z nich chtějí také bydlet ano, TAKÉ BYDLET. Panelákoví včelaři jistě ví, o čem mluvím. Myslím si, že městské aglomerace jsou lepšími poskytovateli nektaru a pylu, hlavně celoročními, než "průmyslová" pole.

Dobrý den,měl bych zájem koupit včelstva a kočovný vůz.Nabídky pouze z jihočeského kraje.Nabídky na email : fajmon.vcelar/=/seznam.cz

Mráz nemusí jen škodit, ale i vysušuje nebo léčí, likviduje parazity atd.Jen uteplujte!. Ještě hodně poznatků o včelách nám schází.Posuzujeme je podle svých pocitů. Voda na podložce nemusí být jen z plodování.
Pro lepší náladu o Vánocích je poslední obrázek, ale na to si musíme ještě posečkat až se Slunce vrátí. http://leteckaposta.cz/322697160
B.V.

Fotografie použitá na novoročence ČSV pochází z našeho serveru www.vcelky.cz. Souhlas k jejímu užití od nás předseda Sojka ani tajemník Peroutka (podepsaní u přiloženého přání) neobdrželi. Na tuto skutečnost byli dnes emailem upozorněni a vyzváni ke stažení novoročenky.

Odkaz na novoročenku http://www.vcelarstvi.cz/cz/NOVINKY/CSV-NOVINKY_Tance_Klikanec_PF.pdf
Zdrojová fotografie http://www.vcelky.cz/index.htm (4. sloupec 2. řádka) či http://www.vcelky.cz/fotobanka/podpis/0146p.jpg.

Letos je to již druhý případ využívání naší fotobanky ze strany ČSV bez našeho souhlasu. Je smutná skutečnost, že vedení svazu či redakce časopisu Včelařství si neumí fotografie obstarat standardní cestou anebo si alespoň vyžádat souhlas autora.


www.vcelky.cz

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <fajmon.vcelar/=/seznam.cz>
> Předmět: Koup?m v?elstva a ko?ovn? v?z
> Datum: 23.12.2009 20:44:52
> ----------------------------------------
> Dobrý den,měl bych zájem koupit včelstva a kočovný vůz.Nabídky pouze z
> jihočeského kraje.Nabídky na email : fajmon.vcelar/=/seznam.cz
>
>
>

To je poškození autorských práv, to se běžně řeší tak, že se jim v podstatě automaticky pošle faktura na zhruba dvojnásobnou částku než kolik byste si naúčtovali, kdyby jste se domuvili předem. Když nezaplatí, tak se o tu částku můžete soudit a s velkou pravděpodobností vyhrajete. Přirozeně pokud to doložíte důkazy, archivovanými webovými stránkami a příslušnými soubory a pokud oni nedoloží smlouvu. Mohu poskytnout kontakt na fotobanku, kde určitě budou mít kontakt na příslušné právníky, tyhle věci oni řeší hodně často.

Mě by docela zajímalo, jak byla ta novoročenka vytvořena. Byla totiž udělána v profesionálním publikačním programu Adobe InDesign, který nyní stojí od 20 tisíc Kč výše. A jako autoři jsou uvedeni Luděk Sojka, Miloslav Peroutka. Že by tito postarší funkcionáři sedli k počítači a pracovali v tomto profesionálním programu a přitom nic nevěděli o autorském zákonu mně připadá hodně nepravděpodobné. Nejspíš to pro ně udělal nějaký studentík a oni se pod to podepsali. Doufám, že pokud byl tento program zakoupen Svazem z příspěvků včelařů, že se využívá minimálně na přípravu časopisu Včelařství a ne jenom na různé náhodné reklamní materiály.

Pokud se mohu v tomto svátečním čase trochu dovtípit, tak takový SW
bude na Křemencárně nainstalovaný pro svou finanční a HW náročnost
pouze na jednom stroji a to na redakčním. Takže když se vezmou další
uživatelská fakta jako přihlášení uživatele heslem na stroj a další
pdf pdf soubory z webu ČSV a jejich metadata co jsou přílohou časopisu
Včelařství, tak je poměrně jasné kdo to dělal, a kde v jaké místnosti
a jakým způsobem. Vzhledem k výsledku takové mé osobní dedukce mne to
vůbec nepřekvapuje.

Jinak podle metadat z PF-ka jde o upravený pdf soubor někdy z roku 2008.

Pěkné Vánoce.



2009/12/24 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>:
> Mě by docela zajímalo, jak byla ta novoročenka vytvořena. Byla totiž
> udělána v profesionálním publikačním programu Adobe InDesign, který nyní
> stojí od 20 tisíc Kč výše. A jako autoři jsou uvedeni Luděk Sojka, Miloslav
> Peroutka. Že by tito postarší funkcionáři sedli k počítači a pracovali v
> tomto profesionálním programu a přitom nic nevěděli o autorském zákonu mně
> připadá hodně nepravděpodobné. Nejspíš to pro ně udělal nějaký studentík a
> oni se pod to podepsali. Doufám, že pokud byl tento program zakoupen Svazem
> z příspěvků včelařů, že se využívá minimálně na přípravu časopisu
> Včelařství a ne jenom na různé náhodné reklamní materiály.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Ano,ani na Vánoce nedají pokoj,jednomu vadí Novoročenka jak byla utvořena nu a ten druhý přitakává.Nu a když nebude Novoročenka,najde se zajisté zase něco jiného.Oba odešli ze svazu ČSV protože se tam nemohli etablovat a nikdo je nechtěl poslouchat.

Vánoce bývaly odjakživa dny pokoje a míru,i válčící armády
toto dodržovaly. Vánoce jsou svátky pokoje a míru,kdy se odpouští i nepřátelům,jsme naměko,mnohé oko zaslzí ale po Novém roce znovu do toho...

Příjemné prožití svátků Vánočních a do Nového roku 2010 hlavně hodně toho zdravíčka a trochu i toho štěstíčka...

"Ano,ani na Vánoce nedají pokoj,jednomu vadí Novoročenka jak byla utvořena nu a ten druhý přitakává.Nu a když nebude Novoročenka,najde se zajisté zase něco jiného.Oba odešli ze svazu ČSV protože se tam nemohli etablovat a nikdo je nechtěl poslouchat."

To není omluva, to je výmluva. Kradené dárky se nedávají. Jako člen ČSV se za to stydím. Na místě je omluva a ne protiúder. Pokud to dotčené uspokojí, za sebe, jakožto bezvýznamného člena ČSV, se omlouvám.
Přeji všem krásný Štědrý den.

Je to každopádně hloupé, fotka byla vzata z webu z oboru ze stejné země a je tedy vysoká pravděpodobnost, že se ta novoročenka dostane k majiteli práv té fotky. Což se stalo. Přitom je to v podstatě prostá dokumentační technická fotka, ne nějaký zvláštní záběr, takže koupit si ji v nějaké databance amatérských fotografií v použitém malém rozlišení je záležitost tak stokoruny, možná i méně. A kdyby se na ČSV ráčili předem zeptat na webu www.vcelky.cz, možná by jim to dali i zadarmo výměnou třeba za poznámku či reklamu, že fotky z toho webu ČSV používá nebo tak nějak. Kvůli v podstatě hlouposti vzniká tak zlá krev.

Oba odešli ze svazu ČSV protože se tam nemohli etablovat a nikdo je nechtěl poslouchat.
------------------
A toho třetího bych vyloučil. Taková čest že je použita jeho fotografie a on si ji neváží.
A místo aby spěchal si ji nechat podepsat a dal do památníčku na čestné místo, tak si ještě stěžuje.


Vypadá to, že letos budou nejen radostné a veselé ale ještě srandovní :-))

:-)
:-)

Karel

Se omlouvám, ale zesměšňujete i o svátcích právo jedince na diskuzi a
to je velmi smutné.

_gp_


2009/12/24 Jiránek a spol... <e-mail/=/nezadan>:
> Ano,ani na Vánoce nedají pokoj,jednomu vadí Novoročenka jak byla utvořena
> nu a ten druhý přitakává.Nu a když nebude Novoročenka,najde se zajisté zase
> něco jiného.Oba odešli ze svazu ČSV protože se tam nemohli etablovat a
> nikdo je nechtěl poslouchat.
>
> Vánoce bývaly  odjakživa dny pokoje a míru,i válčící armády
> toto dodržovaly. Vánoce jsou svátky pokoje a míru,kdy se odpouští i
> nepřátelům,jsme naměko,mnohé oko zaslzí ale po Novém roce znovu  do toho...
>
> Příjemné prožití svátků Vánočních a do Nového roku 2010 hlavně hodně toho
> zdravíčka a trochu i toho štěstíčka...
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Velká bezpráví (protizákonnost) vznikají na podhoubí malých. Porušování autorských práv přeci není "nic vážného" a lze to obejít "podepsáním do památníčku". Dodržování práv druhého i v maličkostech, vytváří důvěru mezi lidmi, na které se dají budovat další zdravé mezilidské vztahy.

Buďte všichni, i Vaše včelky, šťastní a zdraví.

Přeje Jiří.

Krásné, klidné Vánoce a úspěšný rok 2010 všem lidem dobré vůle a tedy i této konferenci přeje Leoš Dvorský.

PS: Pane Polášek můžete mi, prosím, poslat na e-mail leosdvorsky/=/tiscali.cz ten kontakt? Děkuji. LD

Jako autoři jste zahledani do sebe. Takových foto existuje v redakci Včelařství stovky a vy si myslíte, že je to jen vaše foto. Já sám podobných foto během roku mám nafocených a podobných těmto desítky. Jste na omylu a rozdmýcháváte jen mezi včelaři nenávist vůči sobě. To vám vyhovuje, aby jste mohli tímto bojící se včelaře ovládat. Oni stejně neví o co jde. Jenom otravujete poctivé včelaře vaší nenávistí k bližnímu.Přeji jen poctivým včelařům a dobrým příspěvkům na konferenci PF2010

Příteli,takových jako ty,je třeba a čím víc,tím líp.Po svátcích bys měl zajet na Křemencárnu pro pochvalu.A přeji PF 2010 všem i tobě.

Já bych řekl to samé. Což takhle hodit do placu alespoň o Vánocích trochu nadhledu a noblesy a zbytečně nerozmnožovat zde na Konferenci zakomplexované a popudlivé jedince. I tak jich zde zbyde dost. Jinak do Nového roku všem hodně zdraví, toho není nikdy dost, na ostatní nám včelky vydělají. Zdraví R. Stonjek

Chcete nadhled a noblesu? Tak trochu nadhledu. Pan Felix tady před
nedávnem dával příspěvek jak u nich se krade, jak nato upozorňuje a
jak je to hrozné, když někdo zapálí navíc ještě vůz. Ano je to
hyenismus. Ale ptám se asi jen sám sebe jestli není hyenismem i
převzít část cizího díla a to bez jakéhokoli zpětného odkazu ke zdroji
nebo nějaké poznámky vystavit ještě jako PF. Takže co nám tedy
gratulanti tímto přejí? Ty obrázky jsou totožné a existuje na
porovnávání pixelů i certifikovaný software. Jde o docela jasnou věc
nedovoleného převzetí díla.


Já rozdíl v krádeži včelstev a použití cizího díla bez dovolení
nevidím rozdíl. Takže nevím proč by tu nemohl nějaký majitel díla
napsat, jak byl okraden stejně jako krádež a devastace včelstev.Tak to
vidím já a jestli je pan Pečenka tak soudný, tak půjde po tomto co si
přečte znovu svůj příspěvek možná trochu do sebe a alespoň se zamyslí,
že něco špatně posoudil. Ale otom zpytování svědomí vlastně pochybuji.

Trochu noblesy?

Je mi špatně a nemám vůbec kvůli této konferenci pěkné Vánoce. Přeje
se zdraví, přejí se pěkné svátky. To ano, ale jestli se jaksi v dobré
vůli zamyslím, tak v dobré vůli bylo už mnoho rozporů a umřelo mnoho
lidí, zvířat a bylo vymíceno mnoho rostlin. Dobrá vůle je obrovské
lidské dogma a náboženský podávaný a potom zneužívaný afekt, a to má
člověk v nějakém sektoru pod šedou kůrou mozkovou. Proto společnost
kvůli tomuto sektoru zakládá vědu, co mu má otevřít oči.

Tak snad jsem to moc nepřehnal a pěkné svátky.






2009/12/25 Stonjek <e-mail/=/nezadan>:
> Já bych řekl to samé. Což takhle hodit do placu alespoň o Vánocích trochu
> nadhledu a noblesy a zbytečně nerozmnožovat zde na Konferenci
> zakomplexované a popudlivé jedince. I tak jich zde zbyde dost. Jinak do
> Nového roku všem hodně zdraví, toho není nikdy dost, na ostatní nám včelky
> vydělají.                             Zdraví R. Stonjek
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

joooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo

Existuje spousta amatérských fotografů, co mají nakoupené drahé digitály a programy na úpravu fotografií v PC, dělají fotky a prodávají je přes internet. Dnešní digitály a dnešní internet toto prostě umožňuje a tito lidé potom přímo konkurují profesionálním fotografům. Dokonce se dá říct, že v oblasti ilustračních fotografií pro časopisy, noviny, kalendáře, turistické průvodce a podobně, které mají být co nejlevnější, vytlačili amatérští fotografové profesionály.
Není příliš velký rozdíl v trhu s medem a v trhu s autorskými právy fotografií, v obojím velkou část zabírají amatéři, kteří se snaží provozováním svého koníčku pokrýt své náklady nebo si ještě něco vydělat navíc.
To, že na novoročenku byla použita fotka od autora, který s největší pravděpodobností nechce na svých fotkách vydělávat a za použití by chtěl jen nějaký formální obnos na věci nic nemění. Je to prostě totéž, jako by ukradli med ze včelstev někomu, kdo má někde na opuštěném místě v lese jen dvě včelstva a med neprodává, jen ho zadarmo rozdává v rodině.

No já bych doporučil, aby G. P. nadhled a noblesu řešil nejdřív u sebe i když tam to bude asi marné. Chci li věčně něco kritizovat a prudit, měl bych se také pod své příspěvky podepisovat pravým jménem, zvl. když kritizuji konkrétní osoby. Srovnávám li vypálené vozy a 1 fotku volně přístupnou na Internetu nechám každého ať si o tom udělá svůj názor. Jinak já už se k tomuto tématu nevyjadřuji, protože spor z lidskou blbostí a tupostí nelze vyhrát.
Zdraví R. Stonjek

Hm, stanoviště včelstev mimo oplocení jsou taky defakto volně přístupné všem. Každý může přijít až k úlu a pozorovat včeličky, jak létají. To ale ještě neznamená, že každý může ty včely otevřít nebo dokonce něco si z nich vzít.

Jsou i tací, že jim ani oplocení nevadí a něco si vezmou i o Vánocích.
Hezké svátky .
Haf

----- Original Message -----
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 25, 2009 11:34 AM
Subject: Re: Fotografie na novoročence ČSV


> Hm, stanoviště včelstev mimo oplocení jsou taky defakto volně přístupné
> všem. Každý může přijít až k úlu a pozorovat včeličky, jak létají. To ale
> ještě neznamená, že každý může ty včely otevřít nebo dokonce něco si z
> nich
> vzít.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4715
> (20091224) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Ovšem zamyslíte-li se nad začátkem textu té fotogalerie ta stačí jen nedočíst větu a průšvih je na světě ta úvodní věta měla znít úplně jinak.
Chci-li na něco upozornit tak tím začínám! Všimněte si, že ti co chtějí něco ukrýt v různých pravidlech tak to pak zase pro změnu dají na konec. Podle mého je chyba na obou stranách a zřejmě nechtěná.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Fotografie na novoročence ČSV
> Datum: 25.12.2009 09:44:18
> ----------------------------------------
> Chcete nadhled a noblesu? Tak trochu nadhledu. Pan Felix tady před
> nedávnem dával příspěvek jak u nich se krade, jak nato upozorňuje a
> jak je to hrozné, když někdo zapálí navíc ještě vůz. Ano je to
> hyenismus. Ale ptám se asi jen sám sebe jestli není hyenismem
> převzít část cizího díla a to bez jakéhokoli zpětného odkazu ke zdroji
> nebo nějaké poznámky vystavit ještě jako PF. Takže co nám tedy
> gratulanti tímto přejí? Ty obrázky jsou totožné a existuje na
> porovnávání pixelů i certifikovaný software. Jde o docela jasnou věc
> nedovoleného převzetí díla.
>
>
> Já rozdíl v krádeži včelstev a použití cizího díla bez dovolení
> nevidím rozdíl. Takže nevím proč by tu nemohl nějaký majitel díla
> napsat, jak byl okraden stejně jako krádež a devastace včelstev.Tak to
> vidím já a jestli je pan Pečenka tak soudný, tak půjde po tomto co si
> přečte znovu svůj příspěvek možná trochu do sebe a alespoň se zamyslí,
> že něco špatně posoudil. Ale otom zpytování svědomí vlastně pochybuji.
>
> Trochu noblesy?
>
> Je mi špatně a nemám vůbec kvůli této konferenci pěkné Vánoce. Přeje
> se zdraví, přejí se pěkné svátky. To ano, ale jestli se jaksi v dobré
> vůli zamyslím, tak v dobré vůli bylo už mnoho rozporů a umřelo mnoho
> lidí, zvířat a bylo vymíceno mnoho rostlin. Dobrá vůle je obrovské
> lidské dogma a náboženský podávaný a potom zneužívaný afekt, a to má
> člověk v nějakém sektoru pod šedou kůrou mozkovou. Proto společnost
> kvůli tomuto sektoru zakládá vědu, co mu má otevřít oči.
>
> Tak snad jsem to moc nepřehnal a pěkné svátky.
>
>
>
>
>
>
> 2009/12/25 Stonjek <e-mail/=/nezadan>:
> > Já bych řekl to samé. Což takhle hodit do placu alespoň o Vánocích trochu
> > nadhledu a noblesy a zbytečně nerozmnožovat zde na Konferenci
> > zakomplexované a popudlivé jedince. I tak jich zde zbyde dost. Jinak do
> > Nového roku všem hodně zdraví, toho není nikdy dost, na ostatní nám včelky
> > vydělají. &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; Zdraví R. Stonjek
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

2009/12/25 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> ... Podle mého je chyba na obou stranách a zřejmě nechtěná.
>


To by potom znamenalo mít problém, vůbec v životě něco dělat a tvořit
a nakonec mít. Pravidla jsou od toho, aby se četla a dodržovala.
Pomohlo by to hodně třeba i této Včelařské konferenci a oprostilo by
se to tu od osobních nevhodných narážek místo diskuze nad věcí.

Kdo nečte pravidla tak odkaz pro ně. http://www.vcely.or.cz/info.htm

Nic o povinnostech se jmény tam není. Je tu možné třeba bez obav
včelařsky inzerovat a zvát na akce.

Pěkné svátky

_gp_

Stonjek:
Chci li věčně něco kritizovat a prudit, měl bych se také pod své příspěvky podepisovat pravým jménem, zvl. když kritizuji konkrétní osoby.
______________________________________________________________

Přesně tak!!!

S pozdravem M. Václavek

No koukám že jste to tu rozjeli opravdu pěkně!
No nic-chci se jen zeptat jestli by se nenašel někdo kdo by nafotil detail pohonu (motůrek,převody a pod.) originálního ometače vyráběného v Německu.Tady na mých stránkách je jeho krátké video aby jste věděli o jaký tip jde.

http://pupek73.blog.cz/0911/kratke-video-ometace-vcel

Je to bohužel celé zadeklované a nechtělo se mi toho včelaře přemlouvat aby to kvůli mě rozebíral.Byl jsem rád za tu ukázku.Je tam určitě i baterie.
TAKOVÁ FOTOGRAFIE by pomohla určitě nejenom mě ale i dalším co se pokoušíme o sestrojení vlastního ometače.
Najde se takový "dobrák přítel" který by to pro nás udělal?
Díky Míra

Dost to kolísá na otáčkách protože to má motoricky asi dost malý
výkon. Ta krabička nahoře je co? Vypadá to na malý stykač s nějakou IR
bránou nebo spínáním na pohyb. (??) Sice je to podle mého názoru
taková kravina co zavazí, ale rozhodně bych na toto pořídil nějaké dvě
Bau akuvrtačky (min12V) a byly by převody i se záložním akumulátorem
komplet vyřízeny. využít jeden slot pro nabíječku do bedny, propojit
je káblama a seřídit otáčky zapnout L a P chod. Nějaké spínání pod
nohu a jeto. Nemusí to ani cvakat jak to dělá podle videa. Jestli by
se chtělo opravdu šetřit tak jen jednu akuvrtačku a k tomu dva
hokejové puky coby spojkové soukolí a jeden domek pro metlu mít v té
bedně seřizovací kvůli tlačení gum o sebe. Nato není doufám potřeba
nějaké foto, protože to jde lehce pochopit a sestrojit i bez
fotogalerie. Ještě poznámka. Guma se opracovává postupným broušením.



_gp_




2009/12/25 Míra.P <e-mail/=/nezadan>:
> No koukám že jste to tu rozjeli opravdu pěkně!
> No nic-chci se jen zeptat jestli by se nenašel někdo kdo by nafotil detail
> pohonu (motůrek,převody a pod.) originálního ometače vyráběného v
> Německu.Tady na mých stránkách je jeho krátké video aby jste věděli o jaký
> tip jde.
>
> http://pupek73.blog.cz/0911/kratke-video-ometace-vcel
>
> Je to bohužel celé zadeklované a nechtělo se mi toho včelaře přemlouvat aby
> to kvůli mě rozebíral.Byl jsem rád za tu ukázku.Je tam určitě i baterie.
> TAKOVÁ FOTOGRAFIE by pomohla určitě nejenom mě ale i dalším co se pokoušíme
> o sestrojení vlastního ometače.
> Najde se takový "dobrák přítel" který by to pro nás udělal?
> Díky Míra
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Ta krabička nahoře je fotobuňka a spíná při pohybu.No puky a akuvrtačky už se přiznám mě taky napadli ale co ta váha potom?
Zajímá mě konkrétně řešení tady u toho tipu ometače.I s tou baterií v sobě je to dost lehké a i výkonné.To lehké zpomalení při vsunutí souše mezi válce je v pořádku.Tady dal výrobce štětiny obou kartáčů téměř k sobě a to bych já nedělal.Nechal bych mezi válci 2cm mezeru a tím zjemnil chod i ometání samotné.
Jinak díky a dobrou noc.
Míra

Ahoj Mirku! Vidím že Tobě a nejenom Tobě, ale jakémukoliv kutilovi, který zde řeší různé pohony a další "točivé věci" (-: by se hodila následující informace; jsem modelář a ve světě modelařiny slova jako "stejnosměrný motor" byla jednoznačně přebita výrazem "střídavý motor". Ale pozor nelekat se, není myšlen motor na 400V střídavých, nýbrž např na 12V, tedy napájených např. klasicky z autobaterie. A výhody toho o čem tu mluvím? Inu např střídavý motor Turnigy 2627, o hmotnosti 39 gramů má max trvalý výkon 130 wattů (!), je malý (velikost 26x27mm), max proud okolo 10A, nemá žádné kartáčky a žádný komutátor, je tedy oproti stejnosměrnému motoru vyloženě tichý, nehřeje se tolik. Konkrétně tento motor točí 1200 otáček na volt, to je max 14400 ot/min při 12V. Tak to jen pro ukázku, nabídka střídavých motorů na internetu je s mírnou nadsázkou nekonečná. Účinnost modelářských střídavých motorů se obecně pohybuje okolo 80-90%, to je mnohem vyšší výkon při stejné hmotnosti motoru, než v případě stejnosměrného. Změna smyslu otáčení motoru se provádí přehozením dvou fází mezi sebou. O střídavých motorech se v souvislosti s porovnáváním se stejnosměrnými motory hovoří s mírnou nadsázkou jakožto o nesmrtelných motorech.
K takovému motoru potřebuješ ještě regulátor, to je věcička, která z 12V vyrábí tři fáze pro motor, dává mj. možnost plynulého rozjezdu motoru z 0 do 100%. V regulátoru můžeš aktivovat třeba motorovou brzdu (vhodné třeba u medometu že?) Regulátor nabízí ještě další více či méně užitečné možnosti. Sestavení je jednoduché, tři fáze motoru se prostě připájí ke třem vodičům koukajícím z regulátoru, regulátor se připojí ke zdroji SS napětí (autobaterie) a k regulátoru se ještě jednoduše připojí škatulka s potenciometrem, kterým rozbíháš motor.
Cena zmiňovaného motoru je 12$ + pár dolarů doprava ze zahraničí. Potřebný regulátor např. Turnigy 18A stojí 12$ (+ pár dolarů dopravného) a potřebná ovládací škatulka s poťákem stojí cirka 7$. Podotýkám, že nejsem žádný dealer nebo prodejce, KAŽDÝ si může zmiňované komponenty objednat např na ebayi nebo na hobbycity, nebo s patřičnou marží i v české republice. Pokud se v modelařině neorientuješ, není problém, ozvi se, stačí když nastíníš zhruba požadovaný výkon takové elektrické soustavy, zhruba potřebné otáčky motoru a já ti v tom internetovém moři najdu vhodný motor s réglem, případně jmenované věci dokážu bez příplatku sehnat, objednat, jelikož mám zařízeny mezinárodní bankovní transkace, paypal a tak. Pro hnidopichy znovu podotýkám, toto není reklama, toto je přátelská rada a nabídka přátelské pomoci. Střídavá pohonná soustava a široká nabídka modelářské techniky experimentátorům nabízí nekonečné moře možností, kterak si třeba pastovací hranol roztočit tišeji, bez zbytečné hmotnosti navíc, úsporněji, finančně i výkonově......Pěkné svátky, Libor.

Ale pozor nelekat se, není myšlen motor na 400V střídavých, nýbrž např na 12V, tedy napájených např. klasicky z autobaterie.
---------------------
Tedy velmi zajímavé.
např.
http://www.hobbycity.com/hobbycity/store/uh_viewItem.asp?idProduct=10331&Product_Name=Turnigy__Brushless_ESC_85A_w/_4A_SBEC
http://www.hobbycity.com/hobbycity/store/uh_listCategoriesAndProducts.asp?idCategory=222

ale tak nějak jsem si do dneška myslel, že střídavé motory točí podle frekvence (zhruba). To s těmi otáčkami na volt mě mate.
Jaký krouticí moment z toho dostanu při menších otáčkách?

A můžu k nabíječi zapojit i autobaterii? Nechce to žádnou spec. charakteristiku článků?

Dík za doplnění mezer ve vzdělání.

Karel

Zdravím Vás pane kolego,

ano, ten regulátor skutečně mění frekvenci, ale napětí s tím přímo souvisí. Otáčky na volt jsou u každého motoru psány informativně, aby si každý udělal obrázek, jakých max otáček (po přepočtu) dosáhne při plném plynu a při takovém napětí, jaké máme po ruce, tedy např. autobaterie 12V.
Např. KD36-50-12S 2900kv je tedy co se otáček týče děsná pila, jelikož 2900 rpm/volt x třeba zdrojových 12V dělá 34800 otáček za minutu, k čemu však toto použít (-: to už je pak na vkusu každého soudruha. (-: V závislosti na aplikaci je pak roumné takovémuto motoru poskytnout dodatečný pasivní chladič.

Ten kroutící moment při nízkých otáčkách nejsem bohužel schopen posoudit (ale nebál bych se toho, záleží na zamýšlené aplikaci)

Otázku, zdali "je možno zapojit k nabíječi i baterii" jsem nějak nepobral (?) Zkuste prosím jinak a lépe. (-:

Co se charakteristiky článků týče, tomu regulátoru je to jedno, pobere, Li-Pol, Li-Ion, NiCD, NiMH, PB. Zatímco pulzní zdroje napětí se mu nejspíše líbit nebudou.

Jinak Podkrkonošský potlach se vskutku povedl, gratuluji. Napadlo mne, že bychom mohli této vánoční pohody využít, sezvat ještě další kolegy třeba opět do Trutnova, no a abychom si mohli dát všichni do trumpety, zkusil bych zajistit následný rozvoz domů. (-; Dejte vědět, co si o tom myslíte. Ať se daří, Libor.

Jestli tomu dobře rozumím, to jsou ty motorky, které používají kvalitativně nové (20 let nové) permanentní magnety dotované prvky vzácných zemin, díky vyššímu magnetickému toku a stálosti je s nimi možné udělat mnohem menší a lehčí elektromotorky stejného výkonu než jsou starší elektromotorky z nějakých vraků aut a podobně.
Vinutí potom je pouze na statoru, zatímco na rotoru jsou pouze permanentní magnety. Źívotnost motorku je potom určena pouze životností ložisek, ne jako u těch starých životností komutátoru a uhlíků. Z toho plynou i ty podstatně vyšší provozní otáčky, které taky přispívají k miniaturizaci motoru vzhledem k výkonu. Jestli jsem napsal nějakou blbinu, tak mě opravte.
Tak už je zlevnili na rozumnou úroveň, před lety jsem na ně narazil, když jsem hledal možnosti k pohonu medometu, ale tehdy byly v porovnání s dynamy z vraků příliš drahé.

Tyto jednoúčelové modelářské motory jsou charakteristikou definovány v
názvu typu. Krouťák se dá spočítat, nebo nejlépe změřit v nějakém
ústavu, stačí také pro výpočet navštívit wikipedii. Pokud to chápu
dobře, tak ty otáčky nakonci jsou na voltu, takže se násobí. Pro
normální aplikace ve včelařství se ale potřebuje buď něco hotového,
nebo snadno předělatelného. Jestli jsem četl například web Míry. P.
tak to neberte prosím jako osobní kritiku ale jako prostý jev ať tu
zase kolegové nebásní o křivdách, každý si třeba neporadí se vším.
Třeba Míra si neporadí jen s obyčejným osazením a spájením součástek
na desku a ponechá to jinému. Protože to není tak jednoduché něco
sestrojit. A řešit motor co má třeba 50A a při 20V desetitisíce
otáček? Nevím, jestli je to pravé ořechové pro třeba obyčejný ometač.
V akuvrtačce je :
akumulátor, motor, měnič, sklíčidlo, vyřešený revers

V nějaké Bauakci může jít o pakatel a opravdu o hotové řešení pohonu.


_gp_


2009/12/25 KaJi <e-mail/=/nezadan>:
> Ale pozor nelekat se, není myšlen motor na 400V střídavých, nýbrž např na
> 12V, tedy napájených např. klasicky z autobaterie.
> ---------------------
> Tedy velmi zajímavé.
> např.
> http://www.hobbycity.com/hobbycity/store/uh_viewItem.asp?idProduct=10331&Pr
> oduct_Name=Turnigy__Brushless_ESC_85A_w/_4A_SBEC
> http://www.hobbycity.com/hobbycity/store/uh_listCategoriesAndProducts.asp?i
> dCategory=222
>
> ale tak nějak jsem si do dneška myslel, že střídavé motory točí podle
> frekvence (zhruba). To s těmi otáčkami na volt mě mate.
> Jaký krouticí moment z toho dostanu při menších otáčkách?
>
> A můžu k nabíječi zapojit i autobaterii? Nechce to žádnou spec.
> charakteristiku článků?
>
> Dík za doplnění mezer ve vzdělání.
>
> Karel
>

Mně ty modelářské motorky připadají, že to jsou v podstatě klasické synchronní třífázové elektromory. Rozdíl je akorát v tom, že jejich mechanické provedení - ložiska, pevnost rotoru proti odstředivým silám je děláno na velmi vysoké otáčky stejně tak jako vinutí na statoru je dělané pro vyšší kmitočty. Při takhle vysokých otáčkách, až několik desítek tisíc jde převážná část výkonu nebo všechen výkon na překonání odporu a proudění vzduchu, motorek tedy funguje vzhledem k synchronním otáčkám v režimu trvalého prokluzu a jeho otáčky jsou potom velmi závislé na zatížení. Charakteristika motorku je potom velice závislá na charakteristice toho třífázového střídače, ten musí mít nějaký řízený výstupní odpor přizpůsobený parametrům motorku, protože synchronní třífázový motor v režimu prokluzu otáček neboli rozběhovém režimu má vstupní proud omezený pouze ohmickým odporem vinutí. Takže napájený z tvrdého třífázového zdroje by v takovém režimu velice rychle shořel. Výhoda je aspoň ta, že se nejedná o síťové napětí, tudíž střídač nemusí být dělaný bezpečně proti dotykovému napětí a může být všelijak samodoma zbastlený.

Tak se budu muset zapojit taky... ale už to nebude o včelách...:-)

k synchronním otáčkám v režimu
trvalého prokluzu

blbost - pokud je synchronní není tam prokluz! poud by se to dostalo
do tohoto režimu regulátor to odpojí

jde převážná část výkonu nebo všechen výkon na překonání odporu a proudění
vzduchu,

ano ale musí tam být našroubovaná vrtule která to proudění vzduchu
vytváří ... na co by to pak bylo.... a věřte že ta letadla umí stoupat
kolmo do nebe ... a hodně rychle!

Regulátor v prvé řadě drží natvrdo otáčky podle požadavků na vstupu.
Pokud se mu nedostává výkonu z baterie pak snižuje výkon. Jinak je tam
zpětné měření parametrů motoru, mám dojem že až na úroveň polohy rotoru
vůči magnetickému poli. Umí to i rozběh nejsou tam skokové změny ve
výstupních parametrech. Je to pro letadla a tam se všechno optimalizuje
na nejmenší ztráty a nejmenší hmotnost.
Regulátor je docela chytré zařízení a je i relativně blbovzdorné. Sám se
odpojí se v případě krize....vysoký proud, vysoká teplota...
Regulátor se NEDÁ zbastlit doma...je to sice jednoduché - pár součástek
a procesor, ale už je to výkonová elektronika a program do procesoru bez
dost velkých znalostí problematiky nejde napsat.

Otáčky na volt.
je to orientační číslo - regulátor má určitý rozsah napájecího napětí.
(2článek lipol má cca 7,4V a 3článek 11,1V ) tím pádem vím že mi motor
bude se stejnou vrtulí a s 3článkem točit o x otáček více. Tudíž mohu
mít rychlejší letadlo, nebo musím dát větší vrtuli nebo....ať žijou
teorie...
Regulátory mají možnost připojit 1-2články nebo 2-4 nebo i více. takže
rozsah napájecích napětí je obrovský a jako konstruktér musím mát
představu o parametrech použitého motoru - vždyť jde o každý gram navíc.

a samozřejmě akuvrtačka bude pro standartního včelaře technika (ne
elektronika) vždy lepším řešením než holý vysokovýkonný modelářský motor.

snad jsem trochu osvětlil problematiku regulátorů...:-)
Hezký den přeje
Petr Jarolím


R. Pol?ek napsal(a):
> Mně ty modelářské motorky připadají, že to jsou v podstatě klasické
> synchronní třífázové elektromory. Rozdíl je akorát v tom, že jejich
> mechanické provedení - ložiska, pevnost rotoru       proti odstředivým silám je
> děláno na velmi vysoké otáčky stejně tak jako vinutí na statoru je dělané
> pro vyšší kmitočty. Při takhle vysokých otáčkách, až několik desítek tisíc
> jde převážná část výkonu nebo všechen výkon na překonání odporu a proudění
> vzduchu, motorek tedy funguje vzhledem k synchronním otáčkám v režimu
> trvalého prokluzu a jeho otáčky jsou potom velmi závislé na zatížení.
> Charakteristika motorku je potom velice závislá na charakteristice toho
> třífázového střídače, ten musí mít nějaký řízený výstupní odpor
> přizpůsobený parametrům motorku, protože synchronní třífázový motor v
> režimu prokluzu otáček neboli rozběhovém režimu má vstupní proud omezený
> pouze ohmickým odporem vinutí. Takže napájený z tvrdého třífázového zdroje
> by v takovém režimu velice rychle shořel. Výhoda je aspoň ta, že se nejedná
> o síťové napětí, tudíž střídač nemusí být dělaný bezpečně proti dotykovému
> napětí a může být všelijak samodoma zbastlený.
>
>

V tom případě, pokud tam není prokluz, tak mikroprocesor v regulátoru nadstavuje kmitočet napájení do motorku podle vstupního napětí, aby se vyhovělo udávanému parametru otáčky na volt napájení. Rozumím tomu dobře?

ne ne - otáčky na volt jsou parametr pro nákup motoru a pro určení max
otáček při použití mého konkrétního typu baterie

kmitočet motoru nastavuje procesor regulátoru podle požadavku na páce
vysílače, to se přenáší rádiovým signálem do přijímače v letadle a tam
se do regulátoru dodávají impulsy s šířkou závislou na poloze páky na
vysílači. Takže (snad) jednoduše řečeno - přímým vstupem na drátech
regulátoru jsou impulsy s různou šířkou - podle požadavku na otáčky. A
regulátor podle toho, jaké má možnosti napájení a podle toho, co naměří
na motoru dodá energii do motoru, aby nevypadl ze synchronismu, aby
nepokleslo příliš napájecí napětí, aby nepřekročil max proud..... je to
frekvenční měnič, takže se stojícím motorem pomalu najíždí s frekvencí o
0 až po max., podle toho, co je motor schopen při daných magnetických
poměrech udržet v synchronním režimu.

mimo jiné ještě regulátor hlídá a měří baterii, takže pokud dojde k
poklesu napětí na baterii, tak to dá vědět snížením výkonu nebo úplným
zastavením motoru a musíte stáhnout plyn na minimum a pak máte poslední
šanci doletět s omezeným výkonem na zem.

uf
PJ

R. Pol?ek napsal(a):
> V tom případě, pokud tam není prokluz, tak mikroprocesor v regulátoru
> nadstavuje kmitočet napájení do motorku podle vstupního napětí, aby se
> vyhovělo udávanému parametru otáčky na volt napájení. Rozumím tomu dobře?
>
>

Jinak tento typ pohonu je samozřejmě úúúúžasný.... sám se těším, až
někoho napadne dát to třeba do kuchyňského robota , si to představte
.... 500W motor s obrovským momentem a s rozsahem otáček od 0 do cca
1500??? s vyřešenými ochranami a regulací.... sice na 220V
Akorát si asi budem muset nekolik let počkat.... až to někoho napadne...
a pak dalších dost let na to, až se na tom něco ulomí...:-) ... do té
doby můžem přemýšlet do čeho to zabudujem.
PJ

Takže za prvé konkrétní regulátor nebo aspoň konkrétní program regulátoru musí být spasován s konkrétním motorem.
Za druhé napětí na jeden volt krát počet otáček na volt je maximální počet otáček a asi i výkon, regulátor potom může nadstavovat libovolně nižší otáčky. Přitom hlídání synchronizace, hlídání teploty, nadstavování krouticího momentu takového, aby motorek nebyl přetížen, je vnitřní záležitostí regulátoru.
Takže bych to shrnul, pokud by vyhovovaly otáčky nebo by je šlo rozumným způsobem snížit, u medometu z cca 30 tisíc na takových 200 - 500 za minutu, dá se komplet regulátor s tímto motorkem ve včelařství použít jako docela komfortní pohon, s jištěním a s regulací v poměrně širokém rozsahu otáček? A pro pohon někde mimo síť s poměrně velkou účinností.
Děkuji.

Já bych odhadnul, že první to půjde do vrtaček, vysavačů a jinde, kde jsou už dnes vysokootáčkové komutátorové motory. Visí to nejspíš na dostatečně odolné elektronice pro síťové napětí a asi ještě pořád na ceně. Vzrůst účinnosti a omezení zahřívání bude velký.
Jinak, jestli se nepletu, jsou elektromotorky s neodymovými magnety už dlouhodobě používány v robotech, různé pohony přímo na pohyblivých ramenech, kde je nízká hmotnost vzhledem k výkonu důležitá.

Jarolím Petr:
Tak se budu muset zapojit taky... ale už to nebude o včelách...:-)
---------------
Naopak, bude to o příslušenství ke včelám.

Zaujalo mě použití jako vřeteno a jak tak čtu je to ono.

A o jednu nulu míň jak amatérská vřetena a o více nul než profi. :-))
Já jsem zatím používal jako vřeteno horní frézku - ale tam jsou ty kartáče opravdu krátkověké.

Jsem zvědav kdy tato technologie spadne do opravdového lowendu v mixérech, vrtáčkách atd. :-)

Díky za vvsvětlení.

Karel

- Takže za prvé konkrétní regulátor nebo aspoň konkrétní program
regulátoru musí být spasován s konkrétním motorem.

Ani ne regulátor snese relativně velký rozptyl parametrů motorů . Mají
automatické nastavení parametrů a některé se dají i nastavit
programovacími kartami. nebo i přímo pomocí vysílače. Jiné nastavení než
automatické se používá, až když to nefunguje a vypadává ze synchronismu
při zatížení.

- Za druhé napětí na jeden volt krát počet otáček na volt je maximální
počet otáček a asi i výkon, regulátor potom může nadstavovat libovolně
nižší otáčky. Přitom
- hlídání synchronizace, hlídání teploty, nadstavování krouticího
momentu takového, aby motorek nebyl přetížen, je vnitřní záležitostí
regulátoru. Takže bych to
- shrnul, pokud by vyhovovaly otáčky nebo by je šlo rozumným způsobem
snížit, u medometu z cca 30 tisíc na takových 200 - 500 za minutu, dá se
komplet
- regulátor s tímto motorkem ve včelařství použít jako docela komfortní
pohon, s jištěním a s regulací v poměrně širokém rozsahu otáček? A pro
pohon někde mimo síť s poměrně velkou účinností.

Ano dalo by se to tak říct.

Tak to shrnu.
koupíte motor k němu regulátor a koupíte nebo vyrobíte ( třeba
http://web.quick.cz/PetrLBC/tester.htm) krabičku s potenciometrem na
nastavení otáček. všechno to zapojíte podle návodu k regulátoru
nastavíte parametry regulátoru připojíte k BATERII a můžete točit.
ALE MUSÍTE ZAJISTIT CHLAZENÍ!!!! je to pro letadlo které se pohybuje
rychlostí 50-200km/h

ještě mě napadlo pro reverz by bylo lepší mít regulátor pro auto, ale ty
se dělají s relativně malým výkonem. Reverzace se sice dá jednoduše
udělat přehozením dvou fází, ale musí se to dělat v klidu. I když to
odpojíte pod zatížením tak ohrozíte spínací tranzisory regulátoru.

samozřejmě používate to mimo oblast použití takže veškeré záruky jdou do
háje...že
jinak u nás regulátory vyrábí několik firem takže by mohli i poradit ...
ale asi nebudou mít s tímto žádné zkušenosti a minimální ochotu zadarmo
něco vyrábět zadarmo..... ale možná se mýlím


ještě ...:-) když vyrábíme .... dá se vyrobit i ten motor... sám
předělávám motorky z CD mechanik ... vyhodí se původní magnet sundá se
vinutí ... nalepí se neodymové magnety ... a navine se nové vinutí z
tlustšího drátu. http://www.powercroco.de dá se udělat i 1kW motor
....:-)


ještě ceny cca 480W pohon
regulátor 40A 1500-2000kč
motor 1500kč
je to dražší firma takže se to dá koupit i levněji

Zaujalo mě použití jako vřeteno a jak tak čtu je to ono.

pokud se jedná o vřeteno nějakého nc strojku tak bych řek že jo, ale opět pozor na chlazení a napájecí napětí ve všech návodech je věta o nepoužívání jiných zdrojů než akumulátorů, ale to by se mělo dát vyřešit nejakým bytelným zdrojem s transformátorem a s hromadou kondenzátorů
a pokud budete opracovávat železo tak pozor na piliny - neodymové magnety jsou cca 10x sivnější než obyč magnety a pokud něco nacucnete do motoru je to o kompletní sborce a rozborce motoru včetně odpilinění pomocí lepící pásky.... velice příjemná práce

Byl bych opravdu opatrný s aplikací na pohon včelařských zařízení. Mám s tím zkušenosti v klimatizační a ventilační technice (můj obor). Nelze dlouhodobě zatěžovat motory na nízkých frekvencích, nebot se přehřívají. Spodní únosná mez je 30% jmenovitých otáček. Kroutící moment se značně snižuje, tudíž i výkon motoru.
Proto bych raději zůstal u řešení př. Pazderky. Vrtačka je vybavena vším potřebným a je relativně levná a vysoce odolná.

Ale váha je přeci jasná. Jestli se podívám vzevrubně na hustotu
foliované překližky, tak ta je na stroji nejtěžší. Akuvrtačka třeba
zde v eshopu, kolem 380Kč (momentální odkaz:
http://www.maxeuro.cz/aku-vrtacka-12v-rock-tools-d_94.html ) má i s
krabicí, nabíječkou slotem pro baterii a baterií 1,37 kg. A co vím tak
baterie má na pohonu alespoň půl kila dolů, takže pohon o dvou
motorech a jedné baterii bude někde maximálně na 1,5 kg plus přidaný
kovový držák co to drží, což je s váhou dřeva do předpokládaných 6-8
kil stroje celkem s velkou rezervou. Vrtačky bych otestoal tak na 5
minut kvůlu možné chybě a reklamaci výrobku a rozebral je. J.Jindra má
na svém webu nějaké jednoduché zapojení pro přepínámí otáček, spínání
jde udělat i na ruku, jestli na nohu by to zavazelo, jde použít
mikrospínač s relátkem a drát v pantu co zatlačí na mikrospínač když
se bude vkládat rámek, fotobuňka je podle mého názoru nespolehlivá
věc, protože co udělá fotocitlivý člen když dojde světlo??;-) Aby to
bylo tedy perfektní. Jinak lze použít nějaké opěrné dálkové spínání
rozběhu. Třeba to se používá pro zapletávací stroje na pletivo. Není
při spínání rozběhu nad mechaniku. Jde o tyč přes pracovní plochu na
kterou se buď položí ruka a ona sepne, nebo se uchopí a otočí a sama
se vrátí po uvolnění.

Jestli se mohu vyjádřit k rozvoru těch dvou metlí, tak jestli se
použijí dva motory, není nad to, mít nachystaných více děr pro uložení
hřídelí nebo rovnou nějaké svorníky pro variabilní a přesné nastavení,
které to přidrží v drážce té překližky.

_gp_

2009/12/25 Míra.P <e-mail/=/nezadan>:
> Ta krabička nahoře je fotobuňka a spíná při pohybu.No puky a akuvrtačky už
> se přiznám mě taky napadli ale co ta váha potom?
> Zajímá mě konkrétně řešení tady u toho tipu ometače.I s tou baterií v sobě
> je to dost lehké a i výkonné.To lehké zpomalení při vsunutí souše mezi
> válce je v pořádku.Tady dal výrobce štětiny obou kartáčů téměř k sobě a to
> bych já nedělal.Nechal bych mezi válci 2cm mezeru a tím zjemnil chod i
> ometání samotné.
> Jinak díky a dobrou noc.
> Míra
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Já bych se ještě vrátil k těm modelářským motorkům. Jejich systém, magnety na rotoru, třífázové vinutí na statoru je totiž totožný jako systém automobilového alternátoru, když se z něho odstraní zalisované usměrňovací diody. Naskýtá se tedy možnost, ne pro ometač, ale třeba pro medomet použít jako pohon alternátor ovládaný procesorovým regulátorem pro tyto modelářské motorky. Napětí je podobné, proudové rozsahy taky, ovládání frekvenčním měničem při udržení synchronizace by mělo být shodné, jen otáčky jsou 5 - 10 x menší. Možná by stačilo jen zadat do regulátoru příslušné parametry, možná by se musel regulátor přeprogramovat.... Alternátor z auta je robustní, výkonny, pár set wattů by z něho šlo určitě získat, kvalitativně by potom tento pohon byl stejný jako pohon klasickým síťovým asynchronním elektromotorem přes frekvenční měnič. Akorát by to mohlo být o dost levnější a pravděpodobně by se dosáhlo vyššího rozsahu regulace otáček, protože síťový elektromotor není pro pohon výrazně odlišnou frekvencí od 50 herzů optimalizován.
Ale je to z mé strany jen teorie a zkoušet to nebudu, protože to nepotřebuji.

Tobě Libore díky za nabízenou pomoc i cenné informace.Motůrky mám a mám to už i jen tak na koleně zapojené i s regulátorem odzkoušené.Mělo by to klapnout.Po svátcích začnu shánět překližku a pustím se do sestavení ometače.

Pane Pazderko.
Pravdu máte s těmi vrtačkami ale asi by to nevypadalo moc dobře.Co se týče hmotnosti ometače co mám na videu tam jsem se díval před chvilkou na stránky výrobce kde uvádí 9kg a to je i s baterií zřejmě gelovou.Proto by bylo dobré kdyby někdo poskytl fotografie toho ústrojí.Je to také z té foliované překližky.Boky asi 1cm a čela možná 15-17mm.
Co se týče toho spínání tak to udělám na nohu.Bude to nejsnadnější i praktické.Možností jak vidím je spousta.
Do budoucna bych si chtěl ale koupit ruční medomet a k němu si sám udělat pohon na 12V.Jak se tak ptám tak jeden říká že stěračovej motůrek na to stačí a druhej zase že ne a tak dál.Máte někdo konkrétní zkušenost s výrobou pohonu medometu? Konkrétní tip použitého motoru?
Míra

Přesné typové číslo nyní nemám ale je to moůrek z pračky romo někdy 80.léta na 220v.regolaci mi udělal kolega elektrikář v práci.Je to krabička od povrchové zásuvky v panelákuasi tak 10x10cm s potenciometrem.Mám to už 3sezony a perfektní.Otáčky jdou od 0 - někam dle potřeby aby se netrhalo dílo.Údajně byto prý šlo ještě nějak vylpšit prý levá pravá a vyvážit ale tomu já nerozumím ale proti ručnímu točení to je pohoda. Jouza

Dne Sunday 27 of December 2009 08:59:19 Míra.P napsal(a):
> Tobě Libore díky za nabízenou pomoc i cenné informace.Motůrky mám a mám to
> už i jen tak na koleně zapojené i s regulátorem odzkoušené.Mělo by to
> klapnout.Po svátcích začnu shánět překližku a pustím se do sestavení
> ometače.
>
> Pane Pazderko.
> Pravdu máte s těmi vrtačkami ale asi by to nevypadalo moc dobře.Co se týče
> hmotnosti ometače co mám na videu tam jsem se díval před chvilkou na
> stránky výrobce kde uvádí 9kg a to je i s baterií zřejmě gelovou.Proto by
> bylo dobré kdyby někdo poskytl fotografie toho ústrojí.Je to také z té
> foliované překližky.Boky asi 1cm a čela možná 15-17mm.
> Co se týče toho spínání tak to udělám na nohu.Bude to nejsnadnější i
> praktické.Možností jak vidím je spousta.
> Do budoucna bych si chtěl ale koupit ruční medomet a k němu si sám udělat
> pohon na 12V.Jak se tak ptám tak jeden říká že stěračovej motůrek na to
> stačí a druhej zase že ne a tak dál.Máte někdo konkrétní zkušenost s
> výrobou pohonu medometu? Konkrétní tip použitého motoru?
> Míra

Zdravim,

pisete 12V - ja jsem pouzil dynamo z tusim 1000MB ,
delal jsem to naprimo a ne mou vinou to vyslo tak, ze pokud byl medomet plny,
tocil se kos pomalu, jak se vytacel, tak se to zrychlovalo.
Mel jsem i regulator ze stavebnice, ale shorel (velke proudy).
nakonec jsem tam dal vypinac a ve finale resil regulaci jim (vzhledem ke
staremu medometu, u ktereho se stejne muselo stat a prevracet ramky mi to
nevadilo).


Honza

motorky z akuvrtaček jsou tak 100mm, asi 2`` pozinkované palcové
válečky se sklíčidkem. Nevím co by nanich bylo nepěkného. sta49 vhodn2
upnout. Pro včelařství jsou to neocenitelná řešení např.
vícevřetenovku pro vrtání rámečků. stačí upnout tyto válečky do
předvrtaných rozřízlích děr z 30mm překližky nebo fošny, k tomu kousek
lamina s pravítkem aby to klouzalo a máte opravdového pomocníka z
nezaplacení co Vám zrychlí práci velmi. Také třeba na kuřák nebo
nějaká amatérská udělátka coby prototypy k vyzkoušení a porovnávání k
léčbě nebo třeba k čerpání tekutin. Prostě není potřeba se dívat na
obal ale nato, jak se dají ty skutečné strojky uvnitř opravdu využít.

_gp_

2009/12/27 Míra.P <e-mail/=/nezadan>:

> Pane Pazderko.
> Pravdu máte s těmi vrtačkami ale asi by to nevypadalo moc dobře.

Nešla by ta krabička rozdělat a popsat hodnoty součástek popř. popsat
zapojení součástek? Děkuji.

_gp_

2009/12/27 Jouza <e-mail/=/nezadan>:
> Přesné typové číslo nyní nemám ale je to moůrek z pračky romo někdy 80.léta
> na 220v.regolaci mi udělal kolega elektrikář v práci.Je to krabička od
> povrchové zásuvky v panelákuasi tak 10x10cm s potenciometrem.Mám to už
> 3sezony a perfektní.Otáčky jdou od 0 - někam dle potřeby aby se netrhalo
> dílo.Údajně byto prý šlo ještě nějak vylpšit prý levá pravá a vyvážit ale
> tomu já nerozumím ale proti ručnímu točení to je pohoda. Jouza
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

No tak teď už vám rozumím pane Pazderko.
Takhle by to bylo vzhledově v pořádku.
No ale ty motůrky mají asi otevřené vinutí nebo né? Tam už by pak vznikal prostor pro snadné poškození vodou a nebo špínou.
procházel jsem starou uloženou poštu a našel fotky od jednoho Slovenského kolegy pohonu medometu tím alternátorem.Je tam i popis atd.
Zeptám se ho jestli bych je mohl zveřejnit.
Míra

V pračce Romo je jednofázový motor s pomocným rozběhovým vinutí a
kondenzátor. Ve Škodě 1000 MB bývalo dynamo, což není alternátor, ale
prakticky stejnosměrný motor s buzením. Alternátor oproti dynamu je
střídavý zdroj s usměrňovacím členem několika 20 - 25A diod napevno na
kleci alternátoru. Buzení alternátoru se děje pomocným vinutím s
kartáči. Jde vlastně o malý synchronní motor s vlastním buzení. Ten
lze po odpojení usměrňovacího členu(diod) nahradit pro vlastní rozjezd
cizím buzení a po najetí otáček ho přepnout na vlastní buzení.

Jen pro rychlé pochopení případného článku nad pohony pro předělávku.

_gp_

2009/12/27 Míra.P <e-mail/=/nezadan>:
> No tak teď už vám rozumím pane Pazderko.
> Takhle by to bylo vzhledově v pořádku.
> No ale ty motůrky mají asi otevřené vinutí nebo né? Tam už by pak vznikal
> prostor pro snadné poškození vodou a nebo špínou.
> procházel jsem starou uloženou poštu a našel fotky od jednoho Slovenského
> kolegy pohonu medometu tím alternátorem.Je tam i popis atd.
> Zeptám se ho jestli bych je mohl zveřejnit.
> Míra
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

No tak to vidíte motám dymano s alternátorem dohromady.
Dostal jsem svolení toho Slovenského kolegy a zveřejnil na svých stránkách fotografie a kopie dokumentů od něj.Dole je pak i text z emailu.Mrkněte se.

http://pupek73.blog.cz/

V tom Amáru je ten měnič s tranzistory, pokud si dobře pamatuji, v
nějakém dalším vydání v článku inovován a s vysvětlením, že ty
tranzistory jsou do jakéhosi zkratu nahrazen tyristorem.

Viděl jsem hodně pohonů (celkem tři u jiných včelařů) v terénu s tím
dynamem co dodnes funguje a s regulací velkým drátovým reostatem s
vývody a přepínačem. Tady se v té době hodně inovovalo. Kdo chtěl
pohon na 220V, tak se to dělávalo přes stykače s časovým spínačem, a
motor z aut. pračky Tatramat, takový medomet mám už hodně dlouho na
prodej, ale jsem asi špatný obchodník, protože se mi ho nepovedlo
ještě prodat. Jde o šestirámkový zvratný medomet z pocínované nádoby,
je na 220V má časovač revers, a koupil jsem ho z pozůstalosti jednoho
včelaře a používal 2 sezony do doby, kdy jsem si postavil za pomoci
tchána 51rámkový s kombinací pohonů 400V s časovačem bez automatiky,
400V přes fr. měnič s manuáním benzinovým pohonem se startérem a motor
100cm3 z Maneta.

K tomu dynamovénu pohonu. Sice to má hodně ztrát na tom odporovém
drátu, ale jde o nejspolehlivější a nejjednoduší věc. Ten reostat musí
být opravdu hodně naddimenzován a hodně dobře bezpečnostně kvůli
požáru zabezpečen.

_gp_

2009/12/27 Míra.P <e-mail/=/nezadan>:
> No tak to vidíte motám dymano s alternátorem dohromady.
> Dostal jsem svolení toho Slovenského kolegy a zveřejnil na svých stránkách
> fotografie a kopie dokumentů od něj.Dole je pak i text z emailu.Mrkněte se.
>
> http://pupek73.blog.cz/
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Zdravim Miro,

uspesne pouzivam pohon medometu pomoci motoru steracu z Tatry 815,je to macek, ma napsany vykon 80 W, coz je asi celkem malo, vytacim cely den v kuse v mistnosti, kde je teplo, na zaver dne je motor jen vlazny. Pouzivam jej u triramkoveho medometu, letos budu predelavat jeste jeden medomet 4 ramkovy. Regulaci mi delal kamos - je to frekvencni menic- funguje maximalne spolehlive. Ty male motorky steracu z osobnich aut si myslim, na to nemaji,aby tocily cely den alespon 150-200 otackama. Mozna ma nekdo jinou zkusenost ?

PZ

Staré Romovky neautomatické pračky se ždímačkou měly na pohon vrtule v nádrži pračky asynchronní elektromotor, asi ten s kondenzátorem a na pohon bubnu ždímačky motor s komutátorem s uhlíky. Takže by bylo nutno upřesnit, který to byl. Co se týká motorků s komutátorem na síťové napětí, jako výhodné se ukázaly regulátory s tyristorem, ty v jednom zapojení fungovaly tak, že regulovaly jednu usměrněnou půlvlnu střídavého síťového napětí. Druhá půlvlna tento regulátor nebere, ale roztočený motorek se chová jako zdroj napětí, který působí na regulátor a zavádí zpětnou vazbu. Takže pokud stačil menší výkon motorku daný tím, že do motorku šla jen jedna půlvlna napětí, byly otáčky regulované tímto regulátorem docela stálé.

Na motorek stěračů z tatrovky to frekvenční měnič nebude, bude to nějaký regulátor stejnosměrného proudu.

Čistil jsem podložky pro odběr zimní měli a v jedné třetině ze 20 včelstev neměly skoro žádný spad. Přitom v době zazimování byly všechny stejně silné. Ostatní měly 4-5 půl uliček pásky měli. Co by to mohlo znamenat ?

U mne to znamená málo měli - málo včel. Žádná měl ani mrtvolky - žádné včely.

Mohl by to vyfoukat vítr, na Moravě byl docela silný a dost dlouho.

Příteli, když chceš lepší odpověď, dej lepší informace. Za jak dlouho to je, tedy kdy jsi čistil podložky předtím, jaké to jsou úly, jak je zajištěna podložka - v úle, pod dnem, atd. Jestli tam byla měl minule, někde bylo docela teplo (podle zpráv) .... Takhle se na to dá řící cokoli.

Třeba, že to asi nic neznamená, pokud tam máš ještě včely.

:-)

Karel

Zdravimpane Polasku,

jsem vcelar-strojar, elektrice nerozumim, kolega,ktery mi tu elektroniku delal, mi to vysvetloval, ze pri regulaci otacek u stejnosmerneho motoru pomoci napeti, je snizen vykon P rovna UxI, kdezto u frekvenciho meneni otacek je vykon stale max. Na stejnem principu pracuje i aku vrtacka, ten frekvencni menic zpusobi takovy pistivy zvuk u toho motoru steracu, je to priblizne stejne jako jiz zminena aku vrtacka, ta take piska.

PZ

Motor z Romo odstředivky určitě není komutátorový. Má pomocné vinutí
pro rozběh přes kondenzátor a odstředivou spojku pro postupný rozběh
bubnu s prádlem. Takže je funkčně totožný. V kombinaci pračka ždímačka
jsou i proto pod plechem dva kondenzátory. Dodnes se pračky a ždímačky
Romo prodávají.


(dočasné foto motoru:
http://hyperinzerce.cz/x-cz/inz/2365/2365658-prodam-motor-z-odstredivky-romo-1.jpg
)

_gp_

2009/12/27 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>:
> Staré Romovky neautomatické pračky se ždímačkou měly na pohon vrtule v
> nádrži pračky asynchronní elektromotor, asi ten s kondenzátorem a na pohon
> bubnu ždímačky motor s komutátorem s uhlíky. Takže by bylo nutno upřesnit,
> který to byl. Co se týká motorků s komutátorem na síťové napětí, jako
> výhodné se ukázaly regulátory s tyristorem, ty v jednom zapojení fungovaly
> tak, že regulovaly jednu usměrněnou půlvlnu střídavého síťového napětí.
> Druhá půlvlna tento regulátor nebere, ale roztočený motorek se chová jako
> zdroj napětí, který působí na regulátor a zavádí zpětnou vazbu. Takže pokud
> stačil menší výkon motorku daný tím, že do motorku šla jen jedna půlvlna
> napětí, byly otáčky regulované tímto regulátorem docela stálé.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Neni to frekvenční měnič,
Je to regulátor s pulsně šířkovou modulací....asi.
Funguje to asi tak, jako byste měli tlačítko a zapínali naplno motor k
akumulátoru. A podle toho, jak často se připojuje, tak tomu odpovídají
otáčky. Pokud jednu vteřínu držíte a jednu nedržíte, pak to jede na půl
plynu, pokud zapnete a držíte ... jede to naplno. Tenhle regulátor to
dělá podstatně rychleji.... takže je to plynulé.
Hlavní výhoda je, že výkonový prvek jede ve spínacím režimu a nemusí se
téměř chladit. A motor jede na plný záběrový moment už z nulových
otáček. A pokud byste trápili motor na nízkých otáčkách dlouho, tak by
se asi muselo řešit i externí chlazení motoru.
PJ



Pavel Zajicek napsal(a):
> Zdravimpane Polasku,
>
> jsem vcelar-strojar, elektrice nerozumim, kolega,ktery mi tu elektroniku
> delal, mi to vysvetloval, ze pri regulaci otacek u stejnosmerneho motoru
> pomoci napeti, je snizen vykon P rovna UxI, kdezto u frekvenciho meneni
> otacek je vykon stale max. Na stejnem principu pracuje i aku vrtacka, ten
> frekvencni menic zpusobi takovy pistivy zvuk u toho motoru steracu, je to
> priblizne stejne jako jiz zminena aku vrtacka, ta take piska.
>
> PZ
>
>

http://img1.imgup.eu/medomet1.jpg

Zapojuji se do diskuse a přikládám fotografii mé modernizace pohonu medometu elektrickým pohonem běžnou vrtačkou. Několik sezón jsem používal pohon nabíjecím dynamem z automobilu dle provedení v AR. Nevýhodou bylo umístění pohonu mimo osu medometu a s tím související dynamická nestabilita pohonu. I přesto, že jsem si zhotovil perfektní bezeztrátovou regulaci pohonu, zařízení jsem vyhodil. Viděl jsem nějaké obrázky provedení pohonů medometů s vrtačkou, Já jsem se snažil o co nejjednodušší mechanické provedení. Řešení je patrné z obrázku. Vrtačka je napájena z galvanicky odděleného zdroje stejnosměrného napětí 2x50V. Je to taková bedýnka na obrázku.Tím je zajištěna moje ochrana před úrazem elektrickým proudem. Napětím ze zdroje je napájen motor pohonu přes regulátor napětí. Jeho funkční model je umístěn na horní části napájecího zdroje. Napětí na výstupu regulátoru se zadává potenciometrem. V krajní levé poloze potenciometru je pohon odstaven (vypnut), otáčením doprava se vhodným způsobem nastavuje napětí. Regulátor napětí bere v úvahu seriovou otačkovou charakteristiku motoru, to znamená, že se otáčky pohonu při jeho odlehčování nemění (při zadané poloze poteciometru). Samozřejmě, že požadované provozní stavy pohonu potencimetrem lze zadávat skokově, bez jakýchkoliv nebezpečných stavů pohonu. Později jsem doplnil pohon clonkou na měření otáček pohonu, je umístěna na sklíčidle vrtačky, takže jsem mohl změřit příkon pohonu v závislosti na otáčkách. Pro ty, co to zajímá, uvádím tabulku této závislosti.

I (A) U (V) n (min) P (W)
------------------------------------------------------------
0,49 17,2 90 8,43
0,525 20,6 120 10,8
0.58 25,7 180 14,9
0,65 31,7 240 20,6
0,71 38,0 300 27
0,8 45,2 360 36,2
0,9 53,2 420 47,9
1,02 61,2 480 62,4
1,14 69,1 540 78,8
1,29 79,1 600 102
1,43 88,3 660 126,3

Příkon použité vrtačky při napětí 220V je 500W.
Nyní se zabývám měničem napětí z 12V(24V ) na 100V, abych eventuelně mohl napájet pohon medometu z nezavislého zdroje napětí.
Hodně úspěchů ve využití elektrotechniky ve včelařství přeje Haf

Na jedné schůzi jedné ZP jsem viděl vystavenou převodovku od ručního medometu. Těch se válí po včelínech asi dost - jak se různě elektrifikovalo.
Líbil se mi fór, že ta převodovka se prostě otočila. Takže pracovala do pomala. Hřídel kde byl původně koš medometu se upnula sklíčidla, a pak stačila každá vrtačka. I plast. ze supermarketu.
Vrtačka čučela na stranu a bylo to trochu vyšší, ale autor s tím vytáčí. Stálo ho to jen pár prken na které ten původní pohon našrouboval.

Karel

Ahoj, mám podobný nález. Nejspíš to souvisí se zásobami. Pokud sedí včely zrovna na plástech s nezavíčkovanými zásobami, měli může být málo. S tím souvisí i síla včelstva a prostor úlu. Předpokládal bych to u včelstev s vyšším objemem úlu. Samozřejmě mluvím o svém případu, kdy používám zasíťovaná dna, jinak z nízkého podmetu ase mohli některá včelastva proletět a vyčistit dno.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ferda <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: v?el? m?l
> Datum: 27.12.2009 21:03:37
> ----------------------------------------
> Čistil jsem podložky pro odběr zimní měli a v jedné třetině ze 20 včelstev
> neměly skoro žádný spad. Přitom v době zazimování byly všechny stejně
> silné. Ostatní měly 4-5 půl uliček pásky měli. Co by to mohlo znamenat ?
>
>
>

Zdravím, tabulka je zajímavá. Není ale patrno, jestli jde o údaje se
zatížením nebo při běhu naprázdno. Pokud by to bylo naprázdno, nešlo
by ještě do koše medometu vložit třeba knihy o určité změřené váhy
kolem 8kil a znovu to přeměřit? Nějaký univerzální střídač pro pohon
na napětí 230V a i na 12V co by fungoval dohromady s s časovým
spínáním, popř. se logikou na akumulátor mi ležel v hlavě coby levný
trhák pro včelaře.
Děkuji.

_gp_

2009/12/27 František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>:
> http://img1.imgup.eu/medomet1.jpg
>
> Zapojuji se do diskuse a přikládám fotografii mé modernizace pohonu medometu elektrickým pohonem běžnou vrtačkou. Několik sezón jsem používal pohon nabíjecím dynamem z automobilu dle provedení v AR. Nevýhodou bylo umístění pohonu mimo osu medometu a s tím související dynamická nestabilita pohonu. I přesto, že jsem si zhotovil perfektní bezeztrátovou regulaci pohonu, zařízení jsem vyhodil. Viděl jsem nějaké obrázky provedení pohonů medometů s vrtačkou, Já jsem se snažil o co nejjednodušší mechanické provedení. Řešení je patrné z obrázku. Vrtačka je napájena z galvanicky odděleného zdroje stejnosměrného napětí 2x50V. Je to taková bedýnka na obrázku.Tím je zajištěna moje ochrana před úrazem elektrickým proudem. Napětím  ze zdroje je  napájen motor pohonu přes regulátor napětí. Jeho funkční model je umístěn na horní části napájecího zdroje. Napětí na výstupu regulátoru se zadává potenciometrem. V krajní levé poloze potenciometru je pohon odstaven (vypnut), otáčením doprava se vhodným způsobem nastavuje napětí. Regulátor napětí bere v úvahu seriovou otačkovou charakteristiku  motoru, to znamená, že se otáčky pohonu při jeho odlehčování nemění (při zadané poloze poteciometru). Samozřejmě, že požadované provozní stavy pohonu potencimetrem lze zadávat skokově, bez jakýchkoliv nebezpečných stavů pohonu. Později jsem doplnil pohon clonkou na měření otáček pohonu, je umístěna na sklíčidle vrtačky, takže jsem mohl změřit příkon pohonu v závislosti na otáčkách. Pro ty, co to zajímá, uvádím tabulku této závislosti.
>
> I (A)        U (V)        n (min)       P (W)
> ------------------------------------------------------------
> 0,49        17,2            90        8,43
> 0,525      20,6            120      10,8
> 0.58        25,7            180      14,9
> 0,65        31,7            240      20,6
> 0,71        38,0            300      27
> 0,8          45,2            360      36,2
> 0,9          53,2            420      47,9
> 1,02        61,2            480      62,4
> 1,14        69,1            540      78,8
> 1,29        79,1            600      102
> 1,43        88,3            660      126,3
>
> Příkon  použité vrtačky při napětí 220V je 500W.
> Nyní se zabývám měničem napětí z  12V(24V ) na 100V, abych eventuelně mohl napájet pohon medometu z nezavislého zdroje napětí.
> Hodně úspěchů ve využití elektrotechniky ve včelařství přeje Haf
>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Romo pračka: Asi záleží na tom, jaké motory měli tehdy po ruce. V naší staré romovce (60 léta?) je na ždímačce určitě komutátorový motor, připojený přes klínový řemen k odstředivce.
Regulátor s pulzně šířkovou modulací: Jo, něco takového tam asi bude. Jenom ten plný záběr od nulových otáček bude mít jen regulátor se zápornou zpětnou vazbou. To je regulátor, který nějakým způsobem snímá otáčky a když je má motorek nižší, než je nadstavené, zesiluje proud do motorku, dokud těch nadstavených otáček nedosáhne. U regulátoru ovládaného mikroprocesorem je to nejspíš automaticky vždy, u klasického polovodičového regulátoru záporná zpětná vazba být nemusí, regulátor se tím stává podstatně jednodušší. Záběrový moment motorku v nízkých otáčkách je pak daný pouze charakteristikou toho motorku a bývá obvykle malý, motorek je měkký a jeho otáčky jsou silně závislé na zatížení.

Dobrý den, zabránit se tomu dá zasíťovaným dnem, ale až po odběru měli. Příčin může být více, nejčastěji nafoukaný a následně roztátý sníh a metabolická voda včelstva, která se v chladném místě vysrážela a stekla na podložku.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jozef K <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Voda na podloke
> Datum: 23.12.2009 10:24:19
> ----------------------------------------
> Dned som kontroloval včielky- podložky. Z večej časti úľov zo 16 je asi v
> 10 siatich večie množstvo vody na podložke. Je to normálne? Ako tomu
> zabrániť? Neškodi to včielkam?
>
> Za odpovede velmi pekne dakujem
>
>
>

O regulaci v pračce ze 60 let nějakými lehkými polovodiči bych si
nechal asi zdát. Pokud jde o předělávku, tak mne to z pohledu pohonů
pro včelařské stroje zajímá velmi. Třeba na mašině co mi válcuje
mezistěny mám pohonů sbírku.

... 60léta. To byla doba polovodičů, ale elektronkových polovodičů.
Takže bych uvítal fotku té ždímačky, protože v té době byly aktuální
valchy a stroje typu Perla s porcelánovým šroubem pro praní v
pozinkované nádobě a to propojené se ždímačkou, to samé v konstukci a
velmi betelném provedení slitině hliníku atp. A tam byl sice jeden
motor, ale s mnoha vinutím a odstředivými elementy coby odpojovač. U
toho těžkého hliníkového provedení si nevzpomínám.

Dej někam foto.

_gp_


2009/12/28 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>:
> Romo pračka: Asi záleží na tom, jaké motory měli tehdy po ruce. V naší
> staré romovce (60 léta?) je na ždímačce určitě komutátorový motor,
> připojený přes klínový řemen k odstředivce.
> Regulátor s pulzně šířkovou modulací: Jo, něco takového tam asi bude. Jenom
> ten plný záběr od nulových otáček bude mít jen regulátor se zápornou
> zpětnou vazbou. To je regulátor, který nějakým způsobem snímá otáčky a když
> je má motorek nižší, než je nadstavené, zesiluje proud do motorku, dokud
> těch nadstavených otáček nedosáhne. U regulátoru ovládaného mikroprocesorem
> je to nejspíš automaticky vždy, u klasického polovodičového regulátoru
> záporná zpětná vazba být nemusí, regulátor se tím stává podstatně
> jednodušší. Záběrový moment motorku v nízkých otáčkách je pak daný pouze
> charakteristikou toho motorku a bývá obvykle malý, motorek je měkký a jeho
> otáčky jsou silně závislé na zatížení.
>

Ahoj, mám podobný nález. Nejspíš to souvisí se zásobami. Pokud sedí včely zrovna na plástech s nezavíčkovanými zásobami, měli může být málo. S tím souvisí i síla včelstva a prostor úlu. Předpokládal bych to u včelstev s vyšším objemem úlu. Samozřejmě mluvím o svém případu, když používám zasíťovaná dna, jinak z nízkého podmetu asi mohli některá včelastva proletět a vyčistit dno.
Radek

Tento príspevok je najbližšie k pravde, preto ho nemusím doplniť, hádam len toľko, že včelstvá sú slabšie. Tohoto roku včelári konštatujú všeobecne slabšie včelstvá, to ale potvrdí až jar. Anton

Tak k názvosloví... to o čem jsme se doposud bavili NEJSOU regulátory...:-)
Jsou to ŘIDITELNÉ ZDROJE NAPĚTÍ.
Regulátor má zpětnou vazbu - nějaké měření otáček ... a silně pochybuju,
že by se s tím tady někdo zabýval - je to složitější a je to další krám,
který se musí hlídat.

pulsně šířková modulace
Koukněte na vysvětlení o několik příspěvků výše. Jak to funguje.Co se
stane, když natvrdo připojíte ss motor k baterce? Je tam max. moment?
Plné napětí zdroje x proud omezený jenom odporem vodičů = plný výkon.

Kalsický regulátor napětí funguje jinak. Výkonový prvek funguje jako
proměnný odpor, takže je na něm ztráta a ta se vyzáří v podobě tepla z
chladiče. A na motoru je menší napětí, tudíž menší proud, menší výkon,
menší záběrový moment

regulátor ovládaný mikroprocesorem
Obávám se, že toto označení je tak obecné, že to až pěkné není....
můžete mít mikroproccesorem ovládaný jak výše zmíněný regulátor s pulsně
šířkovou modulací, můžete mít mikroproccesorem ovládaný klasický
regulátror napětí, můžete mít mikroproccesorem ovládaný 3fázový plně
řízený regulátor s zeverzací a s rekuperací energie zpět so napájecí
soustavy....:-)


PJ

R. Pol?ek napsal(a):
> Romo pračka: Asi záleží na tom, jaké motory měli tehdy po ruce. V naší
> staré romovce (60 léta?) je na ždímačce určitě komutátorový motor,
> připojený přes klínový řemen k odstředivce.
> Regulátor s pulzně šířkovou modulací: Jo, něco takového tam asi bude. Jenom
> ten plný záběr od nulových otáček bude mít jen regulátor se zápornou
> zpětnou vazbou. To je regulátor, který nějakým způsobem snímá otáčky a když
> je má motorek nižší, než je nadstavené, zesiluje proud do motorku, dokud
> těch nadstavených otáček nedosáhne. U regulátoru ovládaného mikroprocesorem
> je to nejspíš automaticky vždy, u klasického polovodičového regulátoru
> záporná zpětná vazba být nemusí, regulátor se tím stává podstatně
> jednodušší. Záběrový moment motorku v nízkých otáčkách je pak daný pouze
> charakteristikou toho motorku a bývá obvykle malý, motorek je měkký a jeho
> otáčky jsou silně závislé na zatížení.
>
>

No, dal jsem dohromady dvě rozdílné odpovědi do jednoho příspěvku, protože byly ve stejném vláknu. Jinak spolu pračka Romo a regulátory nesouvisí!!!!
Romovka je asi klasická, konstrukčně samostatné, pračka s porcelánovým šroubem poháněná napřímo jedním motorem a ždímačka poháněná přes řemen zas jiným motorem a to obojí dáno dohromady a společně zadeklováno do jednoho kusu s společným vypínačem. Dneska spíše historický kus, jinak obojí superprajednoduché konstrukce, možná by to fungovalo i dodnes, kdybych to vytáhnul z starých krámů.

Třeba jednoduchý tyristorový regulátor komutátorových motorků zpětnou vazbu má. Reguluje jen jednu půlvlnu střídavého napětí, v druhé polovině času motor funguje naopak jako zdroj napětí, a to právě slouží jako záporná zpětná vazba, při správném zapojení nadstavuje bod sepnutí tyristoru pro tu první půlvlnu.
Jinak souhlas, regulátory používané včelaři jsou z velké části defakto jen proměnné zdroje napětí bez zpětné vazby. Občas se někdo pokusí vzít zpětnou vazbu třeba z proměnného odběru motorku při různém zatížení a otáčkách, což může trošku charakteristiku vylepšit, ale ne moc. Klasická záporná zpětná vazba, kdy se samostatným čidlem snímají otáčky, tvarují příslušným obvodem a získaný signál potom slouží k regulaci, se používá málo. I když ty nejjednodušší provedení zas elektricky nijak zvlášť složité nejsou. U řízení mikroprocesorem, třeba u těch střídavým modelářských motorků, odhaduji, že se zpětná vazba získává čtením napětí, které samotný motorek generuje v době, kdy do něho regulátor nepouští proud a motorek se točí vlastní setrvačností, takže samotný motorek je defakto čidlo.
Co se týká klasiky regulátoru, pro mně je klasika regulátor bez mikroprocesoru, s jednoduchou P nebo PID charakteristikou regulace, bez ohledu na to, jestli je analogový nebo impulzní.

Dne Sunday 27 of December 2009 20:21:20 Pavel Zajicek napsal(a):
> Mozna ma nekdo
> jinou zkusenost ?
>
> PZ

Mel jsem moturek ze steracu od Favorita,
musela se na to udelat takova konstrukce na chlazeni, strasne to topilo - pak
to jelo 1/2 sezony, nez jsem zapomel vypustit med z medometu a motorek
schorel. Fajn na nem byla ta prevodovka, moturek ze sterace od Tatry asi bude
neco lepsiho (vykonem). Ted mam frekvencni menic a medomet od p. Jindry a
nemuzu si stezovat.

Honza

No na začátku bylo zajímavé téma od Míry a sice ometač včel a tedy možná výborný šetřič práce nad 20 včelstev. No tématu se chopili teoretici, kteří si nikdy nic takového nepostaví a dokonale téma zprasili, takže se v něm teď nikdo nevyzná a řešení problému je v nedohlednu. Přitom ještě nepadla otázka která by měla milovníka včel napadnout jako první, co na to říkají včely a jak moc jim to škodí. No z vl .iniciativi jsem zatelefonoval velkovčelaři, který ho používá a ten je s ním naprosto spokojen a jestliže ho provozuje 5 let u 500 včelstev tak to už je skoro důkaz že je to dobrý pomocník. Druhé co by mělo každého napadnout, jestli jsem schopen to vyrobit doma a jestli mi ta úspora peněz stojí za to. Z Něm. se dá získat za cca 8 000 Kč, přesnou cifru se dovím. Výrobce navíc vyrábí i lisy na mezistěny a dotace k tomu,a teď ta otázka stojí mě ten vývoj systémem omyl úspěch za to? No a na závěr když chci stavět tak co by se na to dalo použít, hlavně aby to bylo lehké malé s velkou životností a cenově levné. Tak tedy motor z pračky by tam cpal pouze debil. Naopak použít motorky z aku na 12 voltů, to se mi zdá chytré a použitelné bez velkých úprav a hlavně mi k tomu stačí minim. znalosti z elektroniky. Takže co víme. Překližka se dá koupi, kartáče nám Míra sehnal výrobce. Motorky zatím nic moc, ale to se poddá. No já zatím váhám. I bez ometače toho mám do jara víc než moc. Rozum velí koupit to hotové, ale tam někde vzadu v hlavě už se to skládá dohromady, takže uvidíme. Zdraví R. Stonjek

No, je fakt, že třeba já jsem do vlákna nacpal věci, které se týkají něčeho jiného než ometače včel. To ale zas nevidím jak velký problém, prostě je třeba umět číst a to, co zrovna k věci nepotřebuji, prostě nechat tak.
Jinak k jednomu cíli se dá dostat více cestami. Jestli něco prodává profesionální výrobce za 8000 korun, potom nějaká tisícovka z toho je jeho zisk, další nějaké tisícovky jsou další náklady, které firma má a soukromá osoba nemá. Pokud se to tedy člověk rozhodne dělat sám a nebude započítávat práci a spotřebovaný čas, může to mít za podstatně menší peníz. Pokud třeba použije to, co se mu válí doma nebo za levno koupí to, co se někomu jinému válí doma a on se toho chce přes nějaký bazar zbavit, má to pak ještě levněji. Jenže aby to měl levněji, musí to trefit správně hned napoprvé. Pokud to bude vyvíjet, dělat několik špatně fungujících verzí, než to nakonec trefí, vyjde ho to nakonec na víc než kdyby to koupil hotové a ještě v tom utopí spoustu času. A právě na to potřebuje tu teorii, kterou právě získá pročítáním podle př Stonjeka zbytečných teoretických příspěvků plus na základě těchto příspěvků studiem dalších informací mimo tuto konferenci. Ono je to totiž tak, že rozjet akci a vletět do něčeho po hlavě a pak se v tom plácat a utrácet v tom prostředky umí s prominutím každý blbec. Ale probrat a připravit všechno teoreticky a pak to udělat hned napoprvé správně a plně funkční je znakem skutečného profíka.

Nechcem nikoho odhovárať od všeobecných zámerov, zlepšiť a odstrániť namáhavú prácu s ručným točením pohonu medometu.
Pred 10 rokmi som pohon vyriešil AKU (14 V) vŕtačkou, vydržala 3 roky. Nemusel som točiť, ale čas vytáčania som nejak aktívne neskrátil a ma som problémy s výdržou batérii, vytočil som 5-6 úľov a musel som ich dobíjať, takže som výhodu el. pohonu nevyužil.
V r. 2002 náhoda chcela, že už o 11,00 hod. batéria doslúžila , no vďaka nepredvídanéj udalosti, som prišiel na nápad vytáčania s voľnobehom koša medometu- malé perpetum a takto vytáčam až dodnes, (prerobenie je za pár centov) a to akejkoľvek údržby pohonu a nevymenil by som ho za žiaden el. pohon. Pri každom vložení troch plástov, 4-6 krát rýchlo roztočím koš a za ten čas odviečkujem ďalšie tri plásty. Pri mojich 75 včelstiev si pohodlne stačím úplne sám, bez akejkoľvek sám cudzej pomoci sám. Na prvý pohľad je to primitívne, ale suverénne si týmto spôsobom všetok med, každý rok do 2,5-3 tony

teoreticky to máme zvládnuto...:-)
snad se ti co to měli sílu přečíst doveděli něco nového
jinak odborníků na včely je tu ..... moc .....na elektroniku a motory
??? ( dle definice - odborník je člověk z jiného města - jsme odborníci
všichni...:-)

V podstatě nemá smysl vymýšlet cokoli složitého. A každý bude používat
ke konstrukci to, co zrovna bude mít po ruce a čemu bude aspoň trochu
rozumět nebo bude mít k ruce někoho, kdo tomu rozumí. Samozřejmě pak
přistoupí na řadu kompromisů, které by u kupovaného zařízení nepřekousl.


ještě ke konstrukci ometače - kouknul jsem na blog
Míro pokud tam chceš dát motory napřímo bez převodovky, tak se jim to
asi nebude dlouhodobě líbit (můžu se mýlit- motory nepojedou pod plným
zatížením furt - budou mít čas se chvíli chladit). A pokud máš sílu tak
akorát , tak si zkus představit, co to bude dělat, až na tom bude
hromada vosku, medu a kdovíčeho ještě. Takže by to mělo mít i nějakou
výkonovou rezervu.
Vzhledem k tomu že jsi nic nepočítal a tudíž nemáš žádnou představu o
poměrech uvnitř jednotky, tak až to budeš mít hotové a v záběhu, pamatuj
na to že tvým největším nepřítelem je teplo, takže první sezonu měj co
možná nejčastěji prst na motorech a na chladičích regulátoru. Pokud ti
to za sezonu neshoří, tak ses trefil do použitelných parametrů celé
pohonné jednotky. Jo a pak to nikomu nepůjčuj, protože ten někdo to bude
používat jiným způsobem a měl by provést stejný záběh zařízení jako
ty...:-) což se mu nebude chtít.

PJ

Chtěl bych se zeptat na velikost odpařovacích knotu při léčení pomocí odpařovačů Nassenheider.

V návodu ( http://www.nassenheider.com/german/nv-infocz.htm ) se píše o ploše knotů 30 a 18 cm2. Na stránkách www.ivcely.sk autor článku o aplikaci kyseliny mravenčí ( http://www.ivcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=381 ) zmiňuje plochu o velikosti 78, dokonce i 94 cm2. Při zakoupení odpařovačů Nassenheider jsem dostal knoty o velikosti 47x57 mm ( odpařovací plocha 54 cm2 ) a 47x82 mm ( odpařovací plocha 77 cm2 ).

Jsem z toho zmaten.

S pozdravem M. Václavek

No, to není divu...:-) I německá a angl. varianta návodu to u vertikálních knotů mají stejně. Moje zakoupené knoty (Horní Kalná) mají též velikost 47x57 a 47x82. A vcelku pracují dobře ...
Asi bych to neřešil ...

jok na to

Přeji příjemné svátky
informace o ometači včel a o pohonu jsem poskytl přítelí
Hazrdovi a př. Pupek Míra má i fotografie mého prototypu
kartáče se povedli vyvinout napoprvé a kartáčovna má výkkres
stačí uvést délku kartáče a průměr čepů .
Na kartáčích nezůstává ani med nebo vosk po práci stačí
osprchovat vodou.
Na pohon jsou ověrené motorky z chlazení os aut.před chladičem,regulace není třeba.Motorky mám přímo na kartáčích
bez převodu , nehřejí se.
Pokud vím tak na trhu jsou dva ometače. Madarský má místo
kartáčů igelit pásky a je levnější a Německý o cenách se
info různí?
s pozdravem Dědek.

Našel jste někdo při čištění podložek uhynulou matku? Měli jste na některých podložkách nápadně větší spad mrtvolek?
Čistil jsem 30 podložek a na jedné jsem našel jednu letošní uhynulou matku z mého chovu. Podle spadu měli se jednalo o docela silné včelstvo.Na dvou podložkách jsem pozoroval větší spad včel v porovnání s ostatními.
Zdraví Haf

Já používám jen ty větší (47x82 mm). Do produkčního včelstva dávám 2
odpařovače nad plodové hnízdo. V té době mají úly 6 NN(L). Všechna očka
zavřená, česno naplno otevřené, pod sítem podložka. Problém je spíše s malou
plochou knotů u oddělků a při pozdním nasazování odpařovačů. V tomto případě
sundám kryt knotu a místo originálního knotu vložím do odpařovače kus již
použité odparné desky Formidlu, kterou pro tyto účely dole v šířce 47mm
nastřihnu, zbytek ohnu do L a nahoře připnu k horní loučce napínáčkem.
Získám tak libovolně velkou odparnou plochu až do plné velikosti odparné
plochy Formidolu. Je potřeba docílit toho, aby se veškerá KM odpařila cca za
2 týdny a přitom byly včely klidné. Ty malé knoty jsem ještě nepoužil.
Použil bych je asi jen v případě 5-rámkového plemenáče.
J.T.



> From: M. Václavek
> Subject: Nassenheider - knoty
>
> Chtěl bych se zeptat na velikost odpařovacích knotu při léčení pomocí
> odpařovačů Nassenheider.
>
> V návodu ( http://www.nassenheider.com/german/nv-infocz.htm ) se píše o
> ploše knotů 30 a 18 cm2. Na stránkách www.ivcely.sk autor článku o
> aplikaci
> kyseliny mravenčí (
> http://www.ivcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=381 ) zmiňuje
> plochu o velikosti 78, dokonce i 94 cm2. Při zakoupení odpařovačů
> Nassenheider jsem dostal knoty o velikosti 47x57 mm ( odpařovací plocha 54
> cm2 ) a 47x82 mm ( odpařovací plocha 77 cm2 ).
>
> Jsem z toho zmaten.
>
> S pozdravem M. Václavek

Zajímalo by mne, zda a jak vyhodnocují stav svých včelstev podle množství
uhynulých včel na podložce "staří" praktici. Jaké množství uhynulých včel,
třeba v období odběru měli, lze považovat za normální. Vím, že záleží na
mnoha okolnostech. Pokud veškeré ošetřování v podletí proběhlo ve stejných
termínech a diagnostická fumigace v listopadu potvrdila vysokou účinnost KM,
aplikované v podletí (spady maximálně v jednotkách VD), mělo by být množství
uhynulých včel dle mého soudu zhruba stejné. Přesto jsou zde v pár případech
poměrně velké rozdíly. Z předchozích let vím, že se s tím včely nakonec
vyrovnají. Možná by toto téma zajímalo i další méně zkušené včelaře.

S pozdravem J.T.

Již to tu bylo řečeno a tak tedy znova. Rozdíly ve spadu včel jsou především rozdílné podle toho,
1) jak jsou včely otužilé a uklízí podmet při proletu (značné rozdíly)
2) podle síly včelstva
3) podle nákazy (viroza, bakteriální nákaza)
4) podle poškození roztočem
5) včelstvo bez zásob nebo chomáč bez kontaktu se zásobami
6) záleží i na typu dna a výšce podmetu
7) možná ještě něco někdo přidá
Bez hlubší analýzy a znalosti souvislostí z prostého spadu nevykouká ani nejlepší včelař nic. Spad je normální průvodní jev zimování.

No, kdysi mně to bralo, ale nakonec z toho logicky nic neplyne, pokud zůstane v úle dost včel.
Naopak, když bylo včelstvo silné, tak mohou letní včely dožívat celý podzim a podložka nejde mnohdy ani vytáhnout česnem. Já si nikdy nevšiml na jaře rozdílu podle mrtvolek. Nakonec jsou do jen max. dekagramy - pokud je jich jo hodně. Kolik včel díky svým pudům ulétne z umřít z úlu? V melecitozním roce 2003 jsem i za mrazů -10st přes den viděl umírat včely i 100metrů od úlu na bílém sněhu. Na podložce je jen část včel, a podle mě může mít vliv i očko. Pokud k němu má chomáč přístup, včely snad odlétají uhynout očkem.
Osobně mám nejraději včely co o nich v zimě vím co nejmíň. Ani nemají prolet a na jaře létají co nejpozději a málo. Včelařím v mrazové kotlině, a tak je zbytečné aby venku hynuly. Zásob včetne pylových má u mě dobré včelstvo nadbytek.
Tohle se právě řeší taky na:

http://pandora.idnes.cz/conference/optimal/

Karel

Když už se probíralo ometání včel,máte někdo praktické zkušenosti s použitím motorového zahradného ofukovače?

Zdravím. Jestli vyhovují motorky z chladiče např. Favorita, který má tuším 50 W tak k nim existuje dokonalá regulace, kterou vám pošlou ze zásilkového obchodu, jestli ale máš vyzkoušeno že to funguje natvrdo tak to je ta správná informace.,Jinak tento motor a uvedená regulace mi honí náhradní medomet a už toho má za sebou hodně a je spolehlivá a nic se nehřeje. Jinak velkému teoretikovi: Zapoměl jsi na dotace a spočítej si to všechno ještě jednou, možná tvé nadšení poleví. K těm Mírovým motorkům, možná to funggovat bude možná tomu bude něco chybět a pak je to o těch omylech a o zmarněném čase, který bude chybět jinde. Já sám nevím stále váhám. Jinak otáčky těch válců obhaduji na videu tak na 400/min a motorek z větráku zatočí podstatně svižněji nevadí to? A jak běhají spirály na kartáčích souběžně, nebo proti sobě není to tam moc dobře vidět. Děkuji za odpověď. R. Stonjek

trestik:
Já používám jen ty větší (47x82 mm). (...)
Je potřeba docílit toho, aby se veškerá KM odpařila cca za
2 týdny a přitom byly včely klidné. Ty malé knoty jsem ještě nepoužil.
Použil bych je asi jen v případě 5-rámkového plemenáče.

______________________________________________________________

To je zvláštní. Formidol desky mají odpařovací plochu 16 cm2 a jsou koncipované na odpar cca 10 ml HCOOH / den. Nassenheider knoty 47x82 mm mají plochu 77 cm2, tedy 4,8x větší než u Formidolů. Mělo by se jimi odpařit 15-20 ml HCOOH / den, tedy jen 1,5 - 2 x více než v případě Formidulů, přitom odpařovací plochu mají podstatně větší.

Odpovídalo by si to při užití ploch zmiňovaných v návodu, ale tady se dozvídám, že 30 cm2 je na odpařovaní málo.

S pozdravem M. Václavek

Možná se mýlím, ale tyto údaje, jakkoli přesné a spočítatelné, jsou spíš jen rámcové a platné za určitých podmínek. Přece do toho odpařování vstupuje řada dalších faktorů, jako třeba teplota, vlhkost vzduchu, velikost prostoru etc. (předpokládám, že stále mluvíme o jedné koncentraci - 65%). Sledoval jsem to zkusmo den po dni a každý den byl odpar (téhož odpařovače v témže úlu) jiný, dokonce jsem se jednou "strefil" do extrémně teplého dne a nastal problém s mladuškami, které jsou zjevně citlivější, dost jich ten šok nepřestálo. Takže jsem spíš toho názoru, že je minimálně stejně důležité (ne-li důležitější) správné umístění odpařovače a dobré načasování léčení, kdy není ani moc zima, ani moc teplo. Mimochodem: docela mě zaujala u Nassenheideru ona horizontální varianta. Má s ní někdo zkušenosti?
Klidný den. J. Matl

To je zvláštní. Formidol desky mají odpařovací plochu 16 cm2 a jsou koncipované na odpar cca 10 ml HCOOH / den. Nassenheider knoty 47x82 mm mají plochu 77 cm2, tedy 4,8x větší než u Formidolů. Mělo by se jimi odpařit 15-20 ml HCOOH / den, tedy jen 1,5 - 2 x více než v případě Formidulů, přitom odpařovací plochu mají podstatně větší.

Odpovídalo by si to při užití ploch zmiňovaných v návodu, ale tady se dozvídám, že 30 cm2 je na odpařovaní málo.

S pozdravem M. Václavek

Pro př. Stojnek
Zdravím přesně tu regulaci mám ,má ji i př.Pupek na svých
stránkách ,fotku,.Mám ji i na 6 rám.medometu ale 500ot.
motor 12v ze Světlé nad Sazavou.
Ty kartáče se točí proti sobě tu regulaci tam mám taky
a ty kartáče máme hezčí a cena do 1000kč i s balným a
poštovným .
Přeji hezký nový rok s pozdravem Dědek.

Není to přímo odpověď na dotazy, ale počtěte si tady:

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0712/testovani-odparovacu-kyseliny-mravenci-mite-away-ii

Hlavně tu část, kdy to likviduje i plod. Ono asi nakonec, proč by měl být roztoč míň odolný než larvička? :-)

Je to sice kruté, ale život i příroda taky.

Karel

Rychlost odpařování závisí na koncentraci KM, velikosti odparné plochy,
teplotě, vlhkosti, síle včelstva a umístění odpařovače. Když aplikuji KM
bezprostředně po posledním vytáčení nebo po základním nakrmení, knoty 47x82
mm vyhovují. Oba (180ml) se odpaří za 2-3 týdny. Líbilo by se mi, kdyby
stačily 2 týdny. U některých včelstev se vše za tuto dobu neodpaří, takže
ponechávám ještě 3. týden (všechna včelstva nejsou úplně stejně silná a také
chomáč asi není úplně stejně uspořádaný). KM se lépe odpařuje nad chomáčem
než vedle chomáče. Jak už jsem uvedl, platí to pro silná včelstva, 7-8
NN(448x159), která po posledním vytočení před nasazením odpařovačů KM stáhnu
na 6 NN. Také to neprovádím současně s krmením (kvůli velké vlhkosti). Když
z nějakého důvodu aplikuji KM až v září a u slabých včelstev (oddělky),
plocha knotů 47x82 mm nestačí. Toto jsou mé zkušenosti po 2 letech používání
(18 včelstev). Snažím se vše vyladit tak, abych si vystačil pouze s KM.
Fumigaci provádím pouze 1x jako diagnostiku účinnosti KM. Předpokládám, že
používání jedů na likvidaci VD bude během pár let zakázáno a prakticky
nezbude než KM a selekce na VD toleranci.
J.T.

> M. Václavek:
> To je zvláštní. Formidol desky mají odpařovací plochu 16 cm2 a jsou
> koncipované na odpar cca 10 ml HCOOH / den. Nassenheider knoty 47x82 mm
> mají plochu 77 cm2, tedy 4,8x větší než u Formidolů. Mělo by se jimi
> odpařit 15-20 ml HCOOH / den, tedy jen 1,5 - 2 x více než v případě
> Formidulů, přitom odpařovací plochu mají podstatně větší.
> Odpovídalo by si to při užití ploch zmiňovaných v návodu, ale tady se
> dozvídám, že 30 cm2 je na odpařovaní málo.
> ______________________________________________________________
>>
>> trestik:
>> Já používám jen ty větší (47x82 mm). (...)
>> Je potřeba docílit toho, aby se veškerá KM odpařila cca za
>> 2 týdny a přitom byly včely klidné. Ty malé knoty jsem ještě nepoužil.
>> Použil bych je asi jen v případě 5-rámkového plemenáče.

Dříve to ukazovalo hlavně genetickou příměs včelstva. V některých včelstvech byla znatelná příměs italské včely vlašky, ty šly na zimu v hodně velké síle, v zimě hodně plodovaly, takže spotřebovaly hodně zásob a měly na dně vždycky závěj mrtvolek. V některých včelstvech byla příměs tehdejších dovážených kraněk, ty tehdy šly do zimy na dnešní zvyklosti extrémně slabé, i když měly v podletí dost prostoru, 2x10 - 12 rámků 39x24, měly velmi dlouhé období bez plodování a v zimě velmi malou spotřebu zásob a téměř bez mrtvolek, v předjaří zase velmi rychlý rozvoj. Včely s příměsí původní tmavé včely byly něco mezi tím. Podle druhu zimy potom jen záleželo, které včely ze zimy vyšly nejlépe a nejvíce využily první jarní, řepkovou a ovocných stromů snůšku. Když byla teplá zima, jako ty v posledních letech, byly na jarní snůšky extrémně silné ty s příměsí vlašky, zatímco kraňky "přepálily" začátek, silně se rozplodovaly příliš brzy do časného jara, kde nebyla snůška a potom stagnovaly. Když byl přes zimu dlouhodobě mráz, sníh a led, "vlašky" se pokoušely to počasí proplodovat a dostaly silně na frak, byly neklidné a na konci zimy byly hodně zdecimované a stejně silné nebo i slabší než kraňky a z toho se dostaly až někdy v květnu. Zatímco "kraňky" se probudily až po oblevě v březnu a všechny síly uspořené klidným zimováním bez plodu vrhly do plodování a jarního rozvoje, takže na první snůšku byly takový rok kraňky zdaleka nejsilnější. V souvislosti s tím, že tehdy se více držela linie, matky si odchovávalo včelstvo nebo včelař z plodu matky stejného úlu, a úly byly stabilně venku nebo ve včelíně, se ve většině úlů držela stejná genetická linie po desetiletí, včelař jen kouknul, jaké počasí bylo v předchozím měsíci a už věděl, že v jednom úlu bude hodně mrtvých včel na podložce i třeba kukly plodu a v jiném úlu bude sotva trošičku měli a 20 mrtvých včel.... Takže se jen sledovaly rozdíly od normálu, jestli v úlu s vlaškami není závěj mrtvolek dvakrát větší než by měla být nebo jestli v úlu s kraňkami není na podložce místo 20 mrtvých včel třeba 200...
Dneska se linie myslím skoro nikde nedrží, co dva, tři roky se koupí nová matka a dcery od ní se strčí do většiny úlů, takže genetika včelstev bude určována spíš tím, co je zrovna na trhu. Jednotlivá včelstva jsou mnohem podobnější. Důvod znát každé jednotlivé včelstvo zvlášť se vytrácí, místo toho nastupuje jen jakási obecná nebo průměrná znalost včel jako jednolitého celku. Pokud se ale ten dnešní "systém" nedodržuje nebo je někde v blízkosti včelař, který stále včelaří postaru, můžou se do včelstev dostat ještě nějaké zbytky předchozí rozmanitosti. Stejně ošetřovaná včelstva potom mohou jít do zimy s rozdílnou silou ( což se dneska u slabších svede na úbytek zimních včel kvůli varaóze )i mohou mít občas výrazně větší množství mrtvolek než jiná.
Já bych to viděl tak, že záleží na včelaři. Jestli bude takové včelstvo coby nositel potencionální odlišnosti od ostatních sledovat nějak víc a v případě, že bude mít nějaké jiné výhodné vlastnosti, použije ho jako chovatelské. Nebo jestli chce mít kvůli jednodušší velkosériové obsluze všechny včelstva stejné a potom takové včelstvo vyřadí jako odlišné....

Regulace motorků na stejnosměrný proud, třeba z toho Favorita je dneska už triviální záležitost, včetně regulace impulzní. Což dokazuje i to, že prodávané stavebnice jsou většinou na dnešní součástky aktualizovaná zapojení z amatérského Radia z 70 a 80 let. V 70 letech k tomu byly vyvinuty použitelné tranzistory coby ovládací členy i výkonové spínače, v 80 letech se prosadily různé univerzální integrované obvody a v 90 letech to byly první generace specializovaných integrovaných obvodů. To vše se nyní doprodává nebo se prodávají jejich současné verze doslova za pár korun, výběr je obrovský. U impulzních regulátorů je potom ještě třeba znát prvních pár kapitol základů elektroniky, protože je třeba regulátor opatřit ochrannými obvody proti indukčnímu přepětí, proti zkratu, dost častému na komutátoru těchto motorků, případně proti tepelnému přetížení... S nimi dlouhodobě a spolehlivě funguje regulátor s výkonovým tranzistorem nebo jiným výkonovým spínačem z výprodeje za pár korun, bez nich i malý motorek může odvařit i drahý současný polovodičový výkonový spínač za pár stovek.

Zdravím.Pane Kučera, mohl by jste dát informaci ze které kartačovny jste tyto rotační kartače objednal.
Přejí hodně včelařských uspěchu do nového roku.
bpavera/=/seznam.cz

Karle, díky za odkaz! Právě díky tomuto článku jsem to pořád sledoval a v níže zmíněném případě vysoké teploty to šel zkontrolovat a situaci více-méně zachránil. Užil jsem 180 ml na dva týdny s velkým horizontálním knotem v 1. polovině srpna a září, v září se to odpařovalo opravdu nepravidelně podle kolísající teploty. Ale žádný úbytek vajíček či larviček jsem nepozoroval, měl jsem z toho docela strach, ale včely normálně plodovaly, nosily pyl i sladinu, stavěly a neměly tendenci k nějakým únikovým reakcím, byly přiměřeně období i klidné. Kyselina 65%, dva VN, dva odpařovače v horním nástavku na okrajích plodového tělesa. V den, kdy bylo 30 stupňů (v srpnu), hynuly jen mladušky, to jsem odpařovače vyndal. Možná jsem měl jen štěstí. (Nebo ty včelky zoceloval a zakaloval Pavka Korčagin ...:-) ). Uvidíme příští rok.
Jiří


Není to přímo odpověď na dotazy, ale počtěte si tady:

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0712/testovani-odparovacu-kyseliny-mravenci-mite-away-ii

Hlavně tu část, kdy to likviduje i plod. Ono asi nakonec, proč by měl být roztoč míň odolný než larvička? :-)

Je to sice kruté, ale život i příroda taky.

Možná se mýlím, ale tyto údaje, jakkoli přesné a spočítatelné, jsou spíš jen rámcové a platné za určitých podmínek

_______________________________________________________________

To je nepochybně pravda. Nicméně jednotlivé informační zdroje se liší až do té míry, že je to nad meze jakýchkoliv odchylek od předpokládaných standartů. Nejvíce mě zaráží neoddiskutovatelné nesrovnalosti mezi návodem k Nassenheideru a velikostí prodávaných a používaných knotů. Máte někdo pro to nějaké vysvětlení?

S pozdravem M. Václavek

Ano, souhlasím. Možná se pletu, ale jste, pane kolego, myslím, první, kdo si té nesrovnalosti všiml... Možná bychom se s dotazy mohli obrátit pro začátek na prodejce. Já osobně (a Vy jistě také) bych se tu na foru přimlouval za podrobnější debatu o tomto a podobných způsobech léčení v návaznosti na to, co tu již (ne)dávno proběhlo. Teď je na to zase dobrý čas a brzy to bude aktuální ... čubička mi začala línat a vídím to tak, že cítí jaro ...:-)
Klidný den. Jiří





Možná se mýlím, ale tyto údaje, jakkoli přesné a spočítatelné, jsou spíš jen rámcové a platné za určitých podmínek

_______________________________________________________________

To je nepochybně pravda. Nicméně jednotlivé informační zdroje se liší až do té míry, že je to nad meze jakýchkoliv odchylek od předpokládaných standartů. Nejvíce mě zaráží neoddiskutovatelné nesrovnalosti mezi návodem k Nassenheideru a velikostí prodávaných a používaných knotů. Máte někdo pro to nějaké vysvětlení?

S pozdravem M. Václavek

Mám stejnou zkušenost, ale - pohříchu - jen po 1 roce, neb jsem s tím letos začal. Také to u silnějších včelstev bylo za dva týdny odpařené, ale u slabších to chtělo ještě pár dní nechat. Přiznávám ovšem, že jsem ¨měl jen 4 včelstva, což je málo na obecnější soud. A věru nebyla stejně silná. A ve VN. Pokud jde o aplikaci v září, pak je to asi podle momentální situace (letos bylo krásně teplo), ale návod tu hovoří opět o malých knotech a Vy uvádíte, že Vám ani velké nestačí, takže další rozpor? I já jsem v tom teplém září dával velké knoty, vcelku fungovaly.
Jiří


Rychlost odpařování závisí na koncentraci KM, velikosti odparné plochy,
teplotě, vlhkosti, síle včelstva a umístění odpařovače. Když aplikuji KM
bezprostředně po posledním vytáčení nebo po základním nakrmení, knoty 47x82
mm vyhovují. Oba (180ml) se odpaří za 2-3 týdny. Líbilo by se mi, kdyby
stačily 2 týdny. U některých včelstev se vše za tuto dobu neodpaří, takže
ponechávám ještě 3. týden (všechna včelstva nejsou úplně stejně silná a také
chomáč asi není úplně stejně uspořádaný). KM se lépe odpařuje nad chomáčem
než vedle chomáče. Jak už jsem uvedl, platí to pro silná včelstva, 7-8
NN(448x159), která po posledním vytočení před nasazením odpařovačů KM stáhnu
na 6 NN. Také to neprovádím současně s krmením (kvůli velké vlhkosti). Když
z nějakého důvodu aplikuji KM až v září a u slabých včelstev (oddělky),
plocha knotů 47x82 mm nestačí.

Zdravím př. Kučero, rád bych se také s vámí spojil, protože se nám do diskuze pletou jedinci, kteří nemají v úmyslu ometač stavět a tudíž i jim na druhou stranu překážíme.
stonjek/=/seznam.cz, 604246110 Děkuji R. S.

"Rychlost odpařování závisí na koncentraci KM, velikosti odparné plochy,
teplotě, vlhkosti, síle včelstva a umístění odpařovače."
Já tedy nechci do toho nějak zasahovat, ale až na sílu včelstva to jsou dávno známé zákonitosti z fyzikální chemie, které se vůbec nemusely objevovat a zkoušet. V současné době by to mělo být učivo středních škol. Podle lepších skript, sbírek cvičení nebo hodin lepších učitelů chemie by to mělo jít i docela podrobně a přesně vypočítat.

Pane Polášku, klidně zasahujte, naopak! Nejsme všichni chemici (tedy já ani náhodou a nehodlám se jím ani stát), a tak se v tom nějak snažíme vyznat a najít schůdný modus aplikace. Původní problém byl, že je značný rozpor ve velikosti knotů, jak je uvádí originální návod a jak se u nás prodávají (s oním přiloženým návodem), což je i při všech proměnných, které do toho vstupují, přinejmenším zajímavé. Co o tom soudíte?
Klidný den. J. Matl


Já tedy nechci do toho nějak zasahovat, ale až na sílu včelstva to jsou dávno známé zákonitosti z fyzikální chemie, které se vůbec nemusely objevovat a zkoušet. V současné době by to mělo být učivo středních škol. Podle lepších skript, sbírek cvičení nebo hodin lepších učitelů chemie by to mělo jít i docela podrobně a přesně vypočítat.

Při pozdní aplikaci a u oddělků (1-3NN) z opatrnosti nasadím standardní
velký knot (v tomto případě dávám pouze jeden odpařovač) a když po týdnu
vidím, že to nestačí, že by odpařování trvalo příliš dlouho a koncentrace
par KM by byla zřejmě nedostatečná, zvětším plochu třeba na dvojnásobek
kusem desky z použitého Formidolu. Je logické, že čím menší prostor, tak tím
je potřeba postupovat opatrněji. Jak jsem již uváděl, také vše ladím. Jde o
to, získat cit, což platí obecně a nejen ve včelařství. Každý si musíme
nakonec svou metodiku vyladit podle svých podmínek. Řekl bych, že velké
rozdíly máme mezi sebou v úlech a ve způsobu jejich používání (prostor,
ventilace).
J.T.

> ... Pokud jde o aplikaci v září, pak je to asi podle momentální situace
> (letos bylo krásně teplo), ale návod tu hovoří opět o malých knotech a Vy
> uvádíte, že Vám ani velké nestačí, takže další rozpor? I já jsem v tom
> teplém září dával velké knoty, vcelku fungovaly.
> Jiří
>
>
> Rychlost odpařování závisí na koncentraci KM, velikosti odparné plochy,
> teplotě, vlhkosti, síle včelstva a umístění odpařovače. Když aplikuji KM
> bezprostředně po posledním vytáčení nebo po základním nakrmení, knoty
> 47x82
> mm vyhovují. Oba (180ml) se odpaří za 2-3 týdny. Líbilo by se mi, kdyby
> stačily 2 týdny. U některých včelstev se vše za tuto dobu neodpaří, takže
> ponechávám ještě 3. týden (všechna včelstva nejsou úplně stejně silná a
> také
> chomáč asi není úplně stejně uspořádaný). KM se lépe odpařuje nad chomáčem
> než vedle chomáče. Jak už jsem uvedl, platí to pro silná včelstva, 7-8
> NN(448x159), která po posledním vytočení před nasazením odpařovačů KM
> stáhnu
> na 6 NN. Také to neprovádím současně s krmením (kvůli velké vlhkosti).
> Když
> z nějakého důvodu aplikuji KM až v září a u slabých včelstev (oddělky),
> plocha knotů 47x82 mm nestačí.
> J.T.

Problém není v tom, jak to docela přesně vypočítat, ale jak to potom v reálu
měřit a regulovat.
J.T.

> Subject: Re: Nassenheider - knoty
>
> "Rychlost odpařování závisí na koncentraci KM, velikosti odparné plochy,
> teplotě, vlhkosti, síle včelstva a umístění odpařovače."
> Já tedy nechci do toho nějak zasahovat, ale až na sílu včelstva to jsou
> dávno známé zákonitosti z fyzikální chemie, které se vůbec nemusely
> objevovat a zkoušet. V současné době by to mělo být učivo středních škol.
> Podle lepších skript, sbírek cvičení nebo hodin lepších učitelů chemie by
> to mělo jít i docela podrobně a přesně vypočítat.

Ano, myslím si totéž. Je to vše dosti individuální, což není nic nového, ale je dobré to občas říci. Mimochodem: k té ventilaci: to je myslím další věc, jež do toho významně vstupuje, že? Sám většinou zavírám očka a nechám česno plně otevřené. Mám nezasíťovaná dna. Občas řeším, zda bych neměl v horním VN trochu pootevřít očko. Asi je to zase podle momentální situace, zejména podle venkovní teploty. Další faktor, který asi ty pevně dané míry a objemy trochu relativizuje, ne? Proto jsem včera psal, že bych koneckonců ty rozměry knotů, jakkoli jsou ty rozdíly markantní, ani moc neřešil. Spíš mi vychází, že by se to mělo hlídat a reagovat podle situace. No ale to je na tom to zajímavé a pěkné, ne? Tedy pokud jeden nemá třeba 80 včelstev ...:-)



trestik (e-mailem) --- 29. 12. 2009
Při pozdní aplikaci a u oddělků (1-3NN) z opatrnosti nasadím standardní
velký knot (v tomto případě dávám pouze jeden odpařovač) a když po týdnu
vidím, že to nestačí, že by odpařování trvalo příliš dlouho a koncentrace
par KM by byla zřejmě nedostatečná, zvětším plochu třeba na dvojnásobek
kusem desky z použitého Formidolu. Je logické, že čím menší prostor, tak tím
je potřeba postupovat opatrněji. Jak jsem již uváděl, také vše ladím. Jde o
to, získat cit, což platí obecně a nejen ve včelařství. Každý si musíme
nakonec svou metodiku vyladit podle svých podmínek. Řekl bych, že velké
rozdíly máme mezi sebou v úlech a ve způsobu jejich používání (prostor,
ventilace).
J.T.