Včelařská konference

Dočetl jsem se tady,že to lze udělat aniž by včely nějak výrazně poškodilo.(?!) No kočku můžete také tahat za ocas a nepoškodí ji to nějak výrazně,že jo.Nebo třeba honit slepice po dvorku je také výrazně nepoškodí....

Tak takové upřesnění tak náročné diskuze a realitu jsem netušil.
Zapomněl bych na takový včelolibý počin.
Absolutně bych nic nesadil na cizím pozemku, který mi ani v nejmenším
neříká pane - coby pronájem. Vstupem na stavební pozemky se dopouštíte
případně i nedovoleného vstupu na cizí pozemek - předpokládám vstupem
na pozemky patřící určitým lidem - fyzickým osobám.


Zbytečné nadšení a práce. Co od takového počinu očekáváte? Že když
najedou majitelé a stavebníci s UNC stroji že Vám ustoupí? Nebo si
slibujete nějaký soucit s včelařem? Hledejte si raději lepší a
výhodnější stanoviště pro dobu a případ, kdy Vaše včelky přesáhnou
míru únosnou u narůstajícího počtu sousedů. Zaplácnete s tím lépe dvě
mouchy jednou ranou, než očekávat nějaký medný výnos u drobné výsadby
nebo drobného výsevu.

_gp_

Dne 18. prosince 2009 18:16 <nasepenze/=/volny.cz> napsal(a):
> V katastru obce,les cca 500m,v těsném okolí pole převedená na stavební
> parcely,takže pro včely úžasná džungle(jenže jak dlouho ještě,když
> se jednou bude stavět?)a stanoviště v zahradách.
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Re: Dotazy zvidaveho zacatecnika.
> Datum: 17.12.2009 - 12:02:53
>
>> V první řadě musíš vybírat podle stanoviště.
>> Aby to tam vůbec rostlo a
>> prosperovalo. Když to nasadíš na špatné stanoviště,
>> neporoste to ani
>> nepokvete. Takže na jaké stanoviště to budeš sadit?
>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

V katastru obce,les cca 500m,v těsném okolí pole převedená na stavební
parcely,takže pro včely úžasná džungle(jenže jak dlouho ještě,když
se jednou bude stavět?)a stanoviště v zahradách.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Dotazy zvidaveho zacatecnika.
Datum: 17.12.2009 - 12:02:53

> V první řadě musíš vybírat podle stanoviště.
> Aby to tam vůbec rostlo a
> prosperovalo. Když to nasadíš na špatné stanoviště,
> neporoste to ani
> nepokvete. Takže na jaké stanoviště to budeš sadit?

Gusti!
Díky za odpověď,ale které rostliny milují ty Vaše včelky pořád
nevím.Nemějte strach.Já už si ten seznam od Vás nějak přežvejkám.Takže
se těším na další odpověĎ.Díky
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Gustimilián Pazderka" <g.pazderka/=/gmail.com>
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Dotazy zvídavého začátečníka.
Datum: 16.12.2009 - 20:47:47

> Hodně rostlin používá atraktanty pro opylovače,
> ale atraktantem není
> pokaždé jen kvalitní pyl a mnoho nektaru. Je důležité
> znát
> nektarodárnost a kvalitu pylu, jinak teorie o vysazování
> nějakých
> skalniček nebo náhrobních květin obsypaných včelami
> je absolutně
> kničemu. NEZÁLEŽÍ na obsypání včelami ale na
> prokazatelném užitku
> který květ poskytne.
>
> Květ může i oklamat včelu a ta jen lítá a lítá
> a nula nulanic z toho
> nemá a umře vyčerpáním. Důkazy o tomto jsou třeba
> s druhem jedné lípy.
> Proberte se v tomto tématu a buďte trochu pragmatičtí.
> Blbě
> (špatným směrem) se potom koncetrují snahy včelařů
> které jsou pro
> včelu třeba i škodlivé. A chyby se kamuflují,
> vylhává se pravda aby
> byly zvdůvodněny náklady atp. Zkrátka trochu logické
> rozvahy prosím.
> Děkuji.
>
> _gp_
>
> 2009/12/16 <nasepenze/=/volny.cz>:
> > Zdravím,přátelé!
> > Můžete mi,prosím,zdělit,které rostliny si vaše
> > "holky" oblíbily
> > > za účelem pastvy ve vašem okolí.Možno-li chronologicky,tak
> > jak
> > > kvetou po sobě.
> > Musím totiž nějaké vysadit a každá rada dobrá.
> > Díky.
> > Standa
> >
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|

Díky za poznámku, uvědomil jsem si to také, ale, žel, až poté, co jsem to odeslal ... a pak začal hledat, kde jsem to přesně četl. Byl jste rychlejší... Je z toho textu vidět, jak je tam zatím hodně nejasností, a jde spíš o takové množství, aby to umožnilo vznik jednodruhových medů. Já sám mám brutnáků vždy jen pár rostlinek. Ale asi by to bylo dobré téma pro debatu a poučení, kdyby se chytil někdo z odborníků. Já sám jsem klasický filolog, takže ... Sám bych uvítal, kdyby to téma někdo rozvedl. Třeba kolega Ing. Přidal tato povídání čte ... :-) Klidné dny. Jiří


S tím Brutnákem opatrně - viz. Toxické látky v medech:
(
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=142:toxicke-latky-v-medech&catid=47:vceli-produkty&Itemid=68
)

Milan Čáp

Jiří Matl napsal(a):
> Ještě jsem zapomněl: po celý rok svazenka, brutnák, obě mi kvetly ještě v
> listopadu. A zlatobýl na září. A myslím, že v únoru a březnu docela
> fungovala čemeřice. Vždy ale podle půdy a podmínek, jasně ...
> Vše dobré
> Jiří

Jedna dobytčí jednotka je 10 včelstev

Myslel jsem 100 za hodinu, ne za kilo medu.

Osobně si myslím, že pro mě je po odečtení obalu 100 za kilo poměrně dobrá cena. Pokud není takový rok co vloni dává mi to docela slušnou hodinovku. :-)

Hodinovka je o produktivitě práce a taky o ceně. Jestli někod má za hodinu práce u včel 2 kila medu nebo i míň, tak nemůže konkurovat. A musí to mít jen jako koníčka. I tak je to pěkný koníček. :-)

Karel

Vždy se mluvilo o pravidlu třetin; třetinu výrobce, třetinu zpracovatel a třetinu obchodník pokud ovšem jako malovčelař prodávám ze dvora za 100 (jsem vlastně tedy i zpracovatel) opravdu si nemyslím že jdu někomu pod cenu. Zvláště vidím-li v obchoďácích za 70

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: aerosol
> Datum: 18.12.2009 15:37:34
> ----------------------------------------
> Tady se mluvilo o zájmových včelařích Tak nepleťˇjabka s hruškama.
> Pepan
> ----------------------
> Hreušky a jablka od sebe zákazník pozná, jestli pozná med od Hobbysty od
> medu od Profíka nevím. Asi jen podle ceny.
>
> Profík nemůže prodávat pod cenou, a nebo jen krátce.
>
> Osobně považuji 100 i u malovčelaře za hodně nízkou. Asi je rád ve včelách.
>
> Karel
>
>

Zaslechl jsem, že dotace na včelstva v budoucnu budou rozdělovány jako zemědělcům podle dobytčích jednotek. Nemáte o tom někdo bližší informace - co to vlastně je dobytčí jednotka a kolik včeltev obsahuje ?

dnes zase pro změnu nemáme kde to zboží vyrobit
Situace je taková, že nezaměstnaný jde pro podporu pak v obchoďáku koupí maso z Polska, zeleninu z Izraele, kalhoty z Indie, telivizi z Taivanu, hračky dětem z Číny med z Argentiny atd. Pak se pracovní úřad diví proč si nesežene práci.

Pepan
================
Jasně, protože i z pracáku dostane volně směnitelnou korunu. V poměrně dobrém kursu.
A byl yb blbý kdyby nakupoval draho, jen proto že ty kalhoty jsou z Prostějova, nebo boty ze Zlína/Gottwaldova/.
A dokud tady budou fabriky co dokáží vyvážet tak že se víc zboží a služeb vyveze než doveze, tak to tak bude. V delším průměrném horizontu. No a až by jsme tento přebytek neměli, koruna klesne a nevyplatí se dovážet a bude se víc vyvážet. No a až bude potřeba zase 40Kč na koupi jednoho dolaru, bude opět velmi dobrá cena medu. A dokud ne, vyplatí se spoustu věcí dovést. I med.

Taže zatím dobrý pro nás, blbý pro včelaře:-)

Karel

Tady se mluvilo o zájmových včelařích Tak nepleťˇjabka s hruškama.
Pepan
----------------------
Hreušky a jablka od sebe zákazník pozná, jestli pozná med od Hobbysty od medu od Profíka nevím. Asi jen podle ceny.

Profík nemůže prodávat pod cenou, a nebo jen krátce.

Osobně považuji 100 i u malovčelaře za hodně nízkou. Asi je rád ve včelách.

Karel

To ti mohu jako zahradník původním povolání vymluvit ze zelenin a pochutin dává dobrou snůšku tak fenyk, anýz , kmín, tymián, dobromysl, V semenářských porostech pak mrkev, cibule, skupia brukvovitých. za včelařsky významné pak lze považovat akorát hořčici a kmín, tyto plodiny se pěstují na větších plochách. spíš by bylo dobré chování včel právě pro semenáře ve formě paket jen s mateří látkou pro opylování skleníků nebo chov čmeláků.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: eko a biofarmy ovoce a zelenina
> Datum: 18.12.2009 13:15:41
> ----------------------------------------
> Tak mě napadá, máte někdo zkušenosti s těmito provozy? Ty farmy, co pěstují
> zeleninu a ovoce ručně na přímý prodej v bedničkách městským lidem na
> rozlohách tak 1 - 2 hektarů? Viděl jsem v TV záběry z farem těchto
> nadšenců, zeleninu a asi i ovoce prostřídané po jednotlivých kusech a
> intenzívně obdělávané, aby tam pořád přes celý rok na každém kousku něco
> dozrávalo. A připadlo mi, že z hektaru, dvou hektarů takové farmy by mohla
> být pro pár včelstev kvalitní, protože trvalá a souvislá snůška od cca
> května po srpen až září. I když zelenina většinou nekvete....
>
>
>

To je stejně jedno. Zisk jednoho měsíčního platu za rok je na chov 40 včelstev málo. Jedině že by se chovaly silně extenzívně, jednoduché levné úly z odpadu, přes léto jediná činnost vybírání medu, v podletí vybrakování slabých a jejich nahražení oddělky, nakrmení, na podzim co nejjednodušší léčení a přes zbytek roku na včely zapomenout.

dnes zase pro změnu nemáme kde to zboží vyrobit
Situace je taková, že nezaměstnaný jde pro podporu pak v obchoďáku koupí maso z Polska, zeleninu z Izraele, kalhoty z Indie, telivizi z Taivanu, hračky dětem z Číny med z Argentiny atd. Pak se pracovní úřad diví proč si nesežene práci.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: aerosol
> Datum: 18.12.2009 12:55:55
> ----------------------------------------
> Jenže to bylo za těch zločinných komunistů kteří neuměli hospodařit: ;-O
> ;-)
>
> Pepan
> ----------------------
> přesně tak, neuměli vyrobit konkurenceschopné zboží směnitelné za devizy,
> které nutně potřebovali. Takže se exportovalo vše co byly ti co měli DM a
> USD ochotni zaplatit v tvrdých. Hlavně suroviny, výrobky s nízkou přidanou
> hodnotou, potraviny. Včetně medu. A ani ten neuměli tehdejší soudruzi
> vyrobit efektivně, jinak by včlaři skončili v JZD. Takže tohle byla ta
> klika pro včelaře.
>
> Lecos se vyváželo i za poloviční cenu vzhledem k tehdejšímu oficiálnímu
> kurzu a vnitřně se to v podniku násobilo exportním koeficientem, aby podnik
> co exportoval nebyl účetně v mínusu:-)
>
>
> Karel
>
>
>

Tady se mluvilo o zájmových včelařích Tak nepleťˇjabka s hruškama. Je jasné že profíci to mají někde jinde ale také nakupují bez DPH mají zase jiné odpočty To spolu srovnávat prostě nejde.
Řekl bych, že stát to má tak spočítané, že nakonec to vyjde fifty fifty. Toto ovšem věštím ze větru.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: aerosol
> Datum: 18.12.2009 12:49:40
> ----------------------------------------
> Je to jen názor jednoho špatně počítajícího včelaře. Pokud mám nejvýše 40
> včelstev tak mě osobně na jednu odpracovanou hodinu kolem včel vychází 108
> Kč čistý zisk.
> ------------------------------------
> No spíše by bylo přesné - nezdaňovaný příjem.
>
> Zisk by to byl, pokud si šlověk odečetl jako podnikatel jakoby vyplacenou
> mzdu a odvody a dovolenou atd co by platil zamětsanci a co zbyde je zisk.
> Před zdaněním.
>
>
> V tomhle je problém, protože aby mohla nějaká farma prosperovat, musela by
> se pohybovat někde nad
> 300 Kč za hodinu. Po všech odpisech, pojištěních, rež. nákladech atd.
>
> Takže to je asi důvod proč tady vlastně nemáme farmy. Jako rodinné
> přivydělávání to jde, protože tam nejsou náklady, které vzniknou jakmile se
> vezme první regulérní zaměstnanec. A pokud, tak se to většinou živí z
> jiných peněz než z pouhé včelařiny. Většinou dotace a obchod s jinými
> včelaři.
>
> Samotný rozvoj je právě likvidovaán konkurencí drobných včelařů, pro které
> je stovka za hodinu velmi slušný peníz.
> Včetně mně, ale já si stanovuji trochu vyšší cíle, i když třeba vloni jsme
> byl hluboko pod lajnou :-) Ale to je právě o zemědělství, že tam by měla
> být v nákladech i zakalkulována tvorba velkého rezervního fondu.
>
> Karel
>
>
>

> pracovníci VÚVč mají ještě jednu poučku: Na jednoho spadlého mrtvého roztoče ve
> vzorku zimní měli, připadá 6-10 stále žijících ve včelstvu.

Daji se tyto dolska cisla nekde najit? Nyni si nevzpominam ze bych to cetl.

Mam ale v hlave informaci, ze umrtnost klestika v zime je mezi 10-12% za mesic. Pan Cermak ma na webu 0.2% denne coz mi vychazi na 6% mesicne a to mi dava trochu vetsi cislo (17) nez 6-10 stale zijicich, snad se nepletu?

Jinak k tomu co psal p. Krapka - predloni v breznu, dubnu jsem premyslel odkud jsou ti roztoci co padaji a nekde jich padalo na duben docela dost. To jsem se teprve zacinal koukat na podlozky, a tak jsem nevedel zda jsou jen z loucek ci to muze byt dokonce prirozeny spad.

No a letos, zimni rozbor nula a presto se roztoc v nekterych vcelstvech pekne namnozil - pamatuju, ze v lednu dost mrzlo a nevim zda byla vetsi obleva aby uklidily - myslim, ze nebyla. Vypada to na docela logickou souvislost. Takze je zde opravdu asi otazka jakou vypovidaci hodnotu nase rozbory maji? A pomer cena/vykon :-)

T.H.

Tak mě napadá, máte někdo zkušenosti s těmito provozy? Ty farmy, co pěstují zeleninu a ovoce ručně na přímý prodej v bedničkách městským lidem na rozlohách tak 1 - 2 hektarů? Viděl jsem v TV záběry z farem těchto nadšenců, zeleninu a asi i ovoce prostřídané po jednotlivých kusech a intenzívně obdělávané, aby tam pořád přes celý rok na každém kousku něco dozrávalo. A připadlo mi, že z hektaru, dvou hektarů takové farmy by mohla být pro pár včelstev kvalitní, protože trvalá a souvislá snůška od cca května po srpen až září. I když zelenina většinou nekvete....

Pravda, na daně jsem zapomněl. Tím to vychází ještě hůř.
Dlouhodobě rentabilní včelaření asi bude dnes jen tehdy, když včelař využije nějakou místní nebo soukromou výhodu. Kvalitní včelařskou přírodu někde na 5 - 10 % rozlohy státu v chráněných oblastech. Nějaké bio, eko, organické a jiné zemědělství, kde včelař, třeba tím, že je zemědělec a že to jsou jeho pozemky, může směřovat k většímu množství kvetoucích rostlin na poli, louce a pastvině. Podobně i v lese. Nebo třeba výhodnou situaci mezi okolními zemědělci - podporují kočování i případně platí za opylování, kontakty mezi nimi, zajištěnou dopravu plus oplocený chráněný velký pozemek s příjezdem, kde je možné zimovat nějakou stovku včelstev.

Jenže to bylo za těch zločinných komunistů kteří neuměli hospodařit: ;-O ;-)

Pepan
----------------------
přesně tak, neuměli vyrobit konkurenceschopné zboží směnitelné za devizy, které nutně potřebovali. Takže se exportovalo vše co byly ti co měli DM a USD ochotni zaplatit v tvrdých. Hlavně suroviny, výrobky s nízkou přidanou hodnotou, potraviny. Včetně medu. A ani ten neuměli tehdejší soudruzi vyrobit efektivně, jinak by včlaři skončili v JZD. Takže tohle byla ta klika pro včelaře.

Lecos se vyváželo i za poloviční cenu vzhledem k tehdejšímu oficiálnímu kurzu a vnitřně se to v podniku násobilo exportním koeficientem, aby podnik co exportoval nebyl účetně v mínusu:-)


Karel

Bylo to za zločinných komunistů, ovšem podle mého názoru hodně včelařů, jak režim padl, na těchto komunistických cenách založili svoje ekonomické propočty. A o to víc investovali do včelaření. To je ono přechodné zvýšení počtu včelařů včelařících pro zisk. No a poslední roky se to jen vrací k realitě.

Je to jen názor jednoho špatně počítajícího včelaře. Pokud mám nejvýše 40 včelstev tak mě osobně na jednu odpracovanou hodinu kolem včel vychází 108 Kč čistý zisk.
------------------------------------
No spíše by bylo přesné - nezdaňovaný příjem.

Zisk by to byl, pokud si šlověk odečetl jako podnikatel jakoby vyplacenou mzdu a odvody a dovolenou atd co by platil zamětsanci a co zbyde je zisk. Před zdaněním.


V tomhle je problém, protože aby mohla nějaká farma prosperovat, musela by se pohybovat někde nad
300 Kč za hodinu. Po všech odpisech, pojištěních, rež. nákladech atd.

Takže to je asi důvod proč tady vlastně nemáme farmy. Jako rodinné přivydělávání to jde, protože tam nejsou náklady, které vzniknou jakmile se vezme první regulérní zaměstnanec. A pokud, tak se to většinou živí z jiných peněz než z pouhé včelařiny. Většinou dotace a obchod s jinými včelaři.

Samotný rozvoj je právě likvidovaán konkurencí drobných včelařů, pro které je stovka za hodinu velmi slušný peníz.
Včetně mně, ale já si stanovuji trochu vyšší cíle, i když třeba vloni jsme byl hluboko pod lajnou :-) Ale to je právě o zemědělství, že tam by měla být v nákladech i zakalkulována tvorba velkého rezervního fondu.

Karel

Jenže to bylo za těch zločinných komunistů kteří neuměli hospodařit: ;-O ;-)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: aerosol
> Datum: 18.12.2009 12:08:59
> ----------------------------------------
> 100 hodin, to je zisk 10800 Kč, zhruba polovina jednoho měsíčního platu,
> 214 hodin je něco nad 23 tisíc, před takovými 2 - 3 roky takových 120 %
> jednoho měsíčního platu.
> Ovšem dříve 40 včelstev generovalo zisk 4 - 8 měsíčních průměrných platů.
> A o tom to je.
>
>
>

Když jsem začal s tím snímkem, tak to bylo něco kolem 350 hodin. v posledních letech to bylo kolem 100 hodin méně každý rok je jiný a začal jsem v roce 2002 Hodně to kleslo letos s pořízení pohonu k medometu kdy jsem se obešel již bez pomocníků. a srazil jsem hodiny na 214 zřejmě je to ale důsledek vypadnutí dvou snůšek.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: aerosol
> Datum: 18.12.2009 11:40:36
> ----------------------------------------
> A kolik těch odpracovaných hodin kolem těch 40 včelstev ročne máš?
>
>
>

100 hodin, to je zisk 10800 Kč, zhruba polovina jednoho měsíčního platu, 214 hodin je něco nad 23 tisíc, před takovými 2 - 3 roky takových 120 % jednoho měsíčního platu.
Ovšem dříve 40 včelstev generovalo zisk 4 - 8 měsíčních průměrných platů. A o tom to je.

Když jsem začal s tím snímkem, tak to bylo něco kolem 350 hodin. v posledních letech to bylo kolem 100 hodin méně každý rok je jiný a začal jsem v roce 2002 Hodně to kleslo letos s pořízení pohonu k medometu kdy jsem se obešel již bez pomocníků. a srazil jsem hodiny na 214 zřejmě je to ale důsledek vypadnutí dvou snůšek.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: aerosol
> Datum: 18.12.2009 11:40:36
> ----------------------------------------
> A kolik těch odpracovaných hodin kolem těch 40 včelstev ročne máš?
>
>
>

A kolik těch odpracovaných hodin kolem těch 40 včelstev ročne máš?

Zasíťovaná podložka se do zadováku vložit dá, to ale není ten hlavní problém. Hlavní problém je sledování spadu mimo zimu, kdy je kolem podložky v nízkém podmetu plno včel a tudíž vytahování podložky je složité.

Je to jen názor jednoho špatně počítajícího včelaře. Pokud mám nejvýše 40 včelstev tak mě osobně na jednu odpracovanou hodinu kolem včel vychází 108 Kč čistý zisk. Již několik let dělám časový a nákladový snímek kde započítám i procházku kolem česen.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: aerosol
> Datum: 18.12.2009 10:37:24
> ----------------------------------------
> No, dříve bylo časté, že vydělávající včelař neměl včelařské zázemí.
> Bydlel klidně v paneláku a včely prakticky se vším nářadím měl v kočovných
> nebo stabilních včelínech někde v lese na cizím. Cena medu byla tehdy
> taková, že i takový včelař s 20 - 30 včelstvy měl vzhledem k tehdejšímu
> průměrnému platu znatelný zisk nebo aspoň obrat porovnatelný s průměrným
> ročním výdělkem. A takové včelaření bylo tehdy významným příspěvkem do
> rodinného rozpočtu. Posledních cca 10 let včelaře asi už naučilo, že takový
> včelař nemá a nebude mít šanci svým včelařením nějak významně přispívat do
> rodinného rozpočtu a tak tito včelaři postupně předělávají způsob svého
> včelaření a uvažování z výdělečného na zájmové.
>
>
>

Neříkej, že něco nejde vyrobit stačí jen myslet. Do budečáku jde vložit zasíťovaná podložka, běžně prodávaná ve včelařských potřebách. Také existovaly Budečské ůly s nástavky které úl rozšiřovaly do libovolné výšky.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: aerosol
> Datum: 18.12.2009 09:41:14
> ----------------------------------------
> Problém je v tom, že tu začíná býti více včelařů, kteří chtějí včelařit, ne
> vyrábět med na čem se dá a co je po ruce. Pro ty, co si to nechtějí
> připustit, necht platí zaběhnutá pravidla. Zachranovat včelstvo na jaře je
> zbytečné. Jediné, proč nějaký kontrolní monitoring dělat je, aby včelstvo
> nezkolabovalo a nebylo jarním zdrojem masívní nákazy. To se ale opravdovému
> včelaři nestane, ten projevy vidí i bez monitoringu. Ale jarní kontrolní
> monitoring na zasítované podložce řekne vše. Úly bez této možnosti do chovů
> prostě již nepatří (tím nechci říci, že nejde vyrobit budečák se
> zasítovaným dnem nebo vysokým podmetem). To je, jako kdyby neměly česno.
>
>
>

No, dříve bylo časté, že vydělávající včelař neměl včelařské zázemí. Bydlel klidně v paneláku a včely prakticky se vším nářadím měl v kočovných nebo stabilních včelínech někde v lese na cizím. Cena medu byla tehdy taková, že i takový včelař s 20 - 30 včelstvy měl vzhledem k tehdejšímu průměrnému platu znatelný zisk nebo aspoň obrat porovnatelný s průměrným ročním výdělkem. A takové včelaření bylo tehdy významným příspěvkem do rodinného rozpočtu. Posledních cca 10 let včelaře asi už naučilo, že takový včelař nemá a nebude mít šanci svým včelařením nějak významně přispívat do rodinného rozpočtu a tak tito včelaři postupně předělávají způsob svého včelaření a uvažování z výdělečného na zájmové.

Problém je v tom, že tu začíná býti více včelařů, kteří chtějí včelařit, ne vyrábět med na čem se dá a co je po ruce. Pro ty, co si to nechtějí připustit, necht platí zaběhnutá pravidla. Zachranovat včelstvo na jaře je zbytečné. Jediné, proč nějaký kontrolní monitoring dělat je, aby včelstvo nezkolabovalo a nebylo jarním zdrojem masívní nákazy. To se ale opravdovému včelaři nestane, ten projevy vidí i bez monitoringu. Ale jarní kontrolní monitoring na zasítované podložce řekne vše. Úly bez této možnosti do chovů prostě již nepatří (tím nechci říci, že nejde vyrobit budečák se zasítovaným dnem nebo vysokým podmetem). To je, jako kdyby neměly česno.

včelaři včelaří v tom co mají = i staré úly, budečáky, moravské univerzály a pod.
V téměř nových maringotkách jsou stále úly s podmety do 2 cm, s okýnkem vzadu.
Stále si včelaři vyrábějí úly doma, protože práci, kterou si uděláš sám, nemusíš zaplatit. A dělají je podle toho v čem už dlouhé roky včelaří.
Proč NE ? když majitel s tím umí zacházet ?
Do těch kočovných vozů se stejně větší úl nevejde :-)
Ale tohle asi není předmětem diskuze - jen to představuje ztrátu našeho času = je to věc majitele :-)

takže když to shrnu:
- mrtví roztoči padají i 14 dní po ošetření při náhodném pohybu včelstva
- mrtví roztoči padají při oteplení v lednu a včely dělají i malý úklid
- mrtví roztoči zůstávají v prázdných buňkách a na loučkách pod včelstvem
- když se v lednu oteplí a včely stihnou udělat velký úklid, tak ani nemáte co dát do vzorků na vyšetření měli

mno, a co teď s tím ?
V pravidlech je jeden měsíc na sběr vzorků pro vyšetření na přítomnost roztoče.
Doporučuje se začít sběr vzorků minimálně týden po posledním ošetření a s čistou podložkou.
Pokud poslední ošetření aerosolem je před vánocemi, před Silvestrem očistíte podložky a odeberete vzorek posledního ledna. Pak podle potřeby to 1-3 dny sušíte. Tak to akorát stihnete odevzdat na poslední chvíli.

kde do tohoto systému chcete udělat díru ?

ten měsíc sběru je přispůsoben na délku života jednoho roztoče
prodloužit doporučení ze 7 na 14 dní = zařátek sběru vzorků po posledním ošetření ??? proč NE ?
žádný další nápad nemám - A CO TY ? :-)

ne všichni dodržují metodiku = něktečí to přehánějí a je to špatně - někteří to nedělají pořádně a je to taky špatně
- někdo pro jistotu ošetřuje 5x - i když metodika předepisuje 3 ošetření (zbytečně předávková)
- někdo ošetří jen 2x a protože mu to jednou prošlo tak si z toho udělá pravidlo
- další dělá tzv "odlehčení" = po vytočení medu provede fumigaci v létě - a protože si myslí, že má pravdu tak si z toho udělá pravidlo. K tomu patří i doměnka, že je pozdě na podzim ošetřovat včelsta oslabená letní generací roztočů. - ANO, PRO TUTO GENERACI TO JE POZDĚ ! s tím souhlasím. Pro tuto generaci se dělalo poslední SPRÁVNÉ A VČASNÉ ošetření na jaře a minulou zimu !!!!!!!! můžete k tomu přidat jen kyselinu mravenčí

pracovníci VÚVč mají ještě jednu poučku: Na jednoho spadlého mrtvého roztoče ve vzorku zimní měli, připadá 6-10 stále žijících ve včelstvu.
hmmmmmmm, napadá mně jen jeden způsob jak tohle tvrzení dokázat = najít či nenajít ty žijící roztoče ve včelstvu - za živa to asi nejde :-( - takže tohle dělat nebudu. VÚVč to udělal kontrolovaným pokusem za mně.

Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

Tak si tu metodiku důkladně přečti. Máš tam i návod jak jak si to přepočítat Upozorňuje se na skutečnost , že dávkování je stanoveno na deset rámků adamcovy míry a je nutné je přepočítat.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: aerosol
> Datum: 17.12.2009 21:48:06
> ----------------------------------------
> Nestálo by za úvahu nově upravit metodiku léčení? Původně vypracovaná
> metodika v době svého vzniku, nezohledňuje nynější způsob zimování ve více
> nástavcích a proto je nutné výsledky jarního monitoringu roztočů brát s
> jistou rezervou.
>
> ___________________________________________________________
>
> To chtělo udělat už dávno. Jenže, kdo má schopnost změnit metodiku, která
> je natolik zakořeněná, že se z ní do jisté míry stalo dogmatické „kázání“?
> Pochybuji, že ze strany ČSV bude v dohledné době nějaká ochota po změně.
> Vypadá to, že si „nástavkáři“ budou muset poradit sami, nechtějí-li nadále
> „laškovat“ s varroázou kvůli nefunkční metodice.
>
> Řešení = alternativní léčení a varroamonitoring
>
> S pozdravem. M. Václavek
>
> //\/\\//
>
>
>

Nestálo by za úvahu nově upravit metodiku léčení? Původně vypracovaná metodika v době svého vzniku, nezohledňuje nynější způsob zimování ve více nástavcích a proto je nutné výsledky jarního monitoringu roztočů brát s jistou rezervou.

___________________________________________________________

To chtělo udělat už dávno. Jenže, kdo má schopnost změnit metodiku, která je natolik zakořeněná, že se z ní do jisté míry stalo dogmatické „kázání“? Pochybuji, že ze strany ČSV bude v dohledné době nějaká ochota po změně. Vypadá to, že si „nástavkáři“ budou muset poradit sami, nechtějí-li nadále „laškovat“ s varroázou kvůli nefunkční metodice.

Řešení = alternativní léčení a varroamonitoring

S pozdravem. M. Václavek

//\/\\//

Svazenka a pohanka jsou dnes plodiny, které jsou v kurzu co se týče zájmu o semeno. POKUD SE SEJe jako meziplodina k zaorání jsou problémy s kvetoucí plochou. Zemědělci ji zaorávaji na zelené hnojení k její krátké vegetační době.Bývaji s tím včely zaorávány. Jsou- li porosty silné, tak před orbou je zemědělci mulčují a tím jsou ztráty na letavkách Je to rostlina pylodárná a nektarodárná. Při zasetí v dubnu(řečeno na jaře)kvete v druhé polovině června a je li vlhko a v noci teplo, tak meduje více než řepka, ale nemám ji rád protože v tu dobu kdy kvete začíná lesní snůška a svazenka vyhání včely z lesa. Dávaji jí přednost před lesní snůškou. Pole je jako by se včely rojily. Svazenku si včelstvo najde i na 7 km o čemž jsem se v roce 2008 přesvědčil, kdy byla naseta vzdušnou čarou přes les a rybníky 7,3 km. Je to přímo neuvěřitelné, ale přesvědčíte se každý sám když se objeví fialový pyl a vy si zjistíte kde svazenka je. Med má barvu mírně barvy jako oliva a je chutný. Horší je to s medem pohanky. ten je tmavý , řidký a specificky páchne jako zatuchlina. Pomaleji krystalizuje. Specifiký pach částečně mizí po rozehřátí, když zkrystalizoval. Jinak je chutný a je o něj zájem. Obsahuje alkaloidy rutinu, který zpevˇuje cévy a působí proti infarktu a křečovým žilám, tak je popsán v lidovém léčitelství. 1 kg semene svazenky se prodává za 50,- Kč

http://www.google.com/patents?id=b31mAAAAEBAJ&pg=PA1&dq=beehive&source=gbs_selected_pages&cad=2#v=onepage&q=beehive&f=false

Maďarské ROTAPI-úly? …Opět nic nového pod sluncem!

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Moc dobře řečeno. Metodika byla postavena na budečácích a moravských univerzálech (25 let zpět), u nichž nešel dělat jiný způsob monitoringu. Tak, jak je iniciativní přístup k dodržování léčebných postupů, tak stejný by měl být k úlovému vybavení. Člověk se tu dočte o snad až zbytečně přehnaných iniciativách a strategiích organizátorů kompresorových nájezdů a možná bychom se divili, v čem někteří z nich včelaří. Úly bez podmetů se už léta nevyrábí a již by měly být historií a spolu s tím i stávající metodika.

>vtedy uviaznuté mŕtve Vd zo uzatvoreného chumáča vypadnú. Ak ale nie je tak, mŕtve VD v chumáči zostávajú dlhodobo (aj viac ako 2 týždne) a potom môže dôjsť k stavu, že môžu padať ešte aj v čase odberu meliva a vtedy môžu ovplyvniť výsledok vyšetrenia meliva a pritom to pravda nemusí byť. No veterinári sa potom rozhodujú nesprávne, ak nariadia jarné ošetrenie a pritom vo včelstve už nemusia byť žiadne roztoče. AT <
------------------------------------------------------------
Již více než dvacet roků zimuji ve čtyřech NN. Klasicky je na nejvyšším místě nástavek s jarními zásobami, tzv. medná komora. Druhý a třetí nástavek shora je určen pro zimní chomáč a včely zde mají svůj medný a pylový věnec zásob pro zimní období. Celkem tedy, asi 22 - 25 kg zásob. Čtvrtý nástavek shora, na úlovém dně, je nárazníkový prostor, někdy také zvaný polštář, ze kterého se včely v průběhu ochlazování stáhly a nezřídka v něm zbydou nepřenesené zbytky medných a pylových zásob donesených včelami v pozdním podzimu z nárazových pozdních snůšek, např. hořčice ... Jsou zde tedy tři patra horních louček, tři patra nastvěného díla (jazyky) nad horní loučky a mnoho volných buněk do nichž po provedeném ošetřování ať již fumigací nebo aerosolem napadají roztoči (kleštíci), kteří nespadnou ihned na podložku. Pak nastane situace, že v jarní měli máme zjištěný průměr spadu roztočů pod 2 ks na včelstvo a plácáme se po ramenou jak jsme dobří. Avšak o měsíc později, při očišťovacím proletu včel, které již také počali provádět jarní úklid jich na podložkách napočítáme neurekom - tedy mnohem více, více o zapadlé roztoče, které včely následně vyházeli při úklidu. Je to moje vlastní zkušenost která potvrzuje názor AT. Nastane-li však několikadenní oteplení v lednu, není to u nás tak vyjímečné, máme tyto roztoče ve spadu v jarní měli a to ovlivní rozhodnutí o následném provedení jarního ošetření.
Jakou tedy máme jistotu, že mezi roztoči uhynulými po léčení nejsou také roztoči uhynulí přirozeně a v jakém množství? Uvedené ale nemusí platit při jednoprostorovém zimování, kdy není v úle (jednom nástavku) tolik možností (schovávaček) pro zapadlé mrtvé roztoče a tito tedy nezkreslují, alespoň v takové míře, výsledky monitoringu v zimní měli. Je-li však nařízeno jarní ošetření není to žádná tragédie, pokud si uvědomíme, že žádné z provedených léčení není stoprocentní. Prostě máme nařízen jeden léčebný úkon navíc a naději, že zlikvidujeme další část přezimovaných roztočů. Prosím, úmyslně vynechávám úvahu o kritizované další chemické zátěži včelstva. Takové úvahy ponechám fundovanějším. A co z toho plyne? Nestálo by za úvahu nově upravit metodiku léčení? Původně vypracovaná metodika v době svého vzniku, nezohledňuje nynější způsob zimování ve více nástavcích a proto je nutné výsledky jarního monitoringu roztočů brát s jistou rezervou.
JK

U nás je chudá organizace, tudíž léčíme jen fumigací knoty. Letos jsem to stihl jen 2x tak doufám, že z toho nebude nějaká polízanice. Ale ve vedlejší organizaci aerosolují, ale připadá mě to trocha divoký na ty včelky. Jsou pak podrážděný a zmateně některé vyletují z úlu. Toť můj názor.

Jestli že neprohlížíte přirozený spad, spad po 1. fumigaci neděláte tři ošetření a jako poslední aerosol opravdu asi děláte chybu.
J.B

Letošní rok byla asi 2 km od mých včelek naseta svazenka (Zemědělské družstvo)a ty se na ní skutečně vyřádily. Rousky tmavě modrého pylu nosily až do úmoru ( a snad i nektar). Mám známého soukromého zemědělce, jehož pozemky jsou v těsném sousedství s mým stanovištěm. Určitě bych se s ním dohodl, aby pěstoval uvedené rostliny, ale čím ho přesvědčit, aby je nasel ? Jaký je odbyt na semeno svazenky a pohanky ? Poraďte. Díky předem za zkušenosti.

Jiří

S tím Brutnákem opatrně - viz. Toxické látky v medech:
(
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=142:toxicke-latky-v-medech&catid=47:vceli-produkty&Itemid=68
)

Milan Čáp

Jiří Matl napsal(a):
> Ještě jsem zapomněl: po celý rok svazenka, brutnák, obě mi kvetly ještě v
> listopadu. A zlatobýl na září. A myslím, že v únoru a březnu docela
> fungovala čemeřice. Vždy ale podle půdy a podmínek, jasně ...
> Vše dobré
> Jiří
>

U nás je chudá organizace, tudíž léčíme jen fumigací knoty. Letos jsem to stihl jen 2x tak doufám, že z toho nebude nějaká polízanice. Ale ve vedlejší organizaci aerosolují, ale připadá mě to trocha divoký na ty včelky. Jsou pak podrážděný a zmateně některé vyletují z úlu. Toť můj názor.

No říká se, že líná huba holé neštěstí. Pokud něco není dohledatelné
ve slovníku, potom by na řadu došla ta huba. Osobně se raději veřejně
znemožním než být potichu a zemřít hloupý a neschopný. Oco přesně
Pepane jde?

_gp_


2009/12/17 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Podle mne by jsi ale svoji vzdělanost mohl dávat na odiv tím , že najdeš pro různé odborné výrazy český ekvivalent. Ne všichni jsme tak moudří a pak hledáme ve slovnících. Ne vždy se to pak daří.
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>> Předmět: Re: Že by puč ?
>> Datum: 17.12.2009 12:18:56
>> ----------------------------------------
>> vitaxvito, nepruď.  Bohužel Ti asi v psaní esteticky nevyhovuji.
>> Nejsem estét a pochlebovač. Mám jen pár včelařských zkušeností a bylo
>> by možná škoda je nedat na veřejnost. Nebo Ti mám nějak podlézat? Buď
>> tak laskav a raději mne ignoruj. Děkuji.
>> _gp_
>> ............
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>> 2009/12/17  <vitaxvita/=/seznam.cz>:
>> From: vitaxvita/=/seznam.cz
>> Received: from 8.217.broadband.iol.cz (8.217.broadband.iol.cz [80.188.217.8])
>>       by email.seznam.cz (Email.Seznam.cz) with HTTP
>>       for vitaxvita/=/seznam.cz; Thu, 17 Dec 2009 9:31:21 +0100 (CET)
>>
>>
>> >
>> > 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Dotazy zvídavého začátečníka.
>> > 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Převoz včelstev o vánocích.
>> > 16. 12. 2009 R. Polášek Re: Převoz včelstev o vánocích.
>> > 16. 12. 2009 R. Polášek Re: Dotazy zvídavého začátečníka.
>> > 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Clanky na odlehceni a pobaveni laické
>> verejnosti
>> > 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: aerosol
>> > 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Převoz včelstev o vánocích.
>> > 16. 12. 2009 Paprna Paprna Re: Převoz včelstev o vánocích.
>> > 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Převoz včelstev o vánocích.
>> > 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Převoz včelstev o vánocích.
>> > 16. 12. 2009 A.Turčáni Re: Převoz včelstev o vánocích.
>> > 16. 12. 2009 Paprna Paprna Re: Převoz včelstev o vánocích.
>> > 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Pečenka F aerosol
>> > 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Převoz včelstev o vánocích.
>> > 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Dotazy zvídavého začátečníka.
>> >
>> > Že se schyluje k puči &nbsp;Gustoradimskému? Je třeba ještě vystřelit z Aurory aby
>> všichni ostatní věděli,že jsou tu 2 subjekty do budoucna již natrvalo s patentem
>> na rozum , a stejně se spolu nedohodnou tak jako naši páni poslanci v
>> parlamentu. Každý mele tu svoji písničku,většinou duchaplnou a pokud možno
>> odbornou a pro většinu nesrozumitelnou.Prostě ode zdi ke zdi a nikdy jinak...
>> >
>> > Je &nbsp;zapotřebí chápat,že ti 2 pánové jsou vzdělanější nežli ti včelaři,kteří
>> zde hledají pomoc při svých začátcích,nebo sdělit druhým své zkušenosti z jejich
>> chovu včel.Proto není zapotřebí baštit těmto 2 samolibým supervčelařům jejich
>> výplody,kterými oblažují ostatní čtenáře a přispěvovatele této konference. To
>> není urážka,pouze výtka aby se vzpamatovali &nbsp;a sestoupili se svých výšin na
>> výsluní a že by to měli pochopit již vzhledem k jejich titulu či majetku , či
>> krásnému jménu.Obvzláště ten jeden s tím středověkým jménem.
>> > Mnoho včelařů to odrazuje,proto je tak málo příspěvků od nich do
>> konference.Tito 2 napadnou většinou každý příspěvek a tím každého znechutí
>> podruhé do konference přispět buď radou či dotazem. A to je špatně,protože tuto
>> konferenci si jakoby přivlastnili a měli výsadní právo jen oni v ní zastávat
>> svůj názor na cokoli a tím vnucovat &nbsp;ostatním vlastní názor na věc.
>> >
>> >
>> >
>> >
>>
>>
>>
>> --
>>   ___
>>  / __| _  _
>> | (_ || || |
>>  \___|\___/
>>  ____
>> |  _ \ __ _
>> | |_) / _\ |
>> |  _ /\__/_|
>> |_|
>>
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Kazdy ma svuj osobity styl projevu, jedna-li se o rozdilne nazory na vec, tak je vse v poradku, pokud se vsak uz jedna o osobni utoky, tak to sem nepatri.

PZ

Podle mne by jsi ale svoji vzdělanost mohl dávat na odiv tím , že najdeš pro různé odborné výrazy český ekvivalent. Ne všichni jsme tak moudří a pak hledáme ve slovnících. Ne vždy se to pak daří.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Že by puč ?
> Datum: 17.12.2009 12:18:56
> ----------------------------------------
> vitaxvito, nepruď. Bohužel Ti asi v psaní esteticky nevyhovuji.
> Nejsem estét a pochlebovač. Mám jen pár včelařských zkušeností a bylo
> by možná škoda je nedat na veřejnost. Nebo Ti mám nějak podlézat? Buď
> tak laskav a raději mne ignoruj. Děkuji.
> _gp_
> ............
>
>
>
>
>
>
> 2009/12/17 <vitaxvita/=/seznam.cz>:
> From: vitaxvita/=/seznam.cz
> Received: from 8.217.broadband.iol.cz (8.217.broadband.iol.cz [80.188.217.8])
>        by email.seznam.cz (Email.Seznam.cz) with HTTP
>        for vitaxvita/=/seznam.cz; Thu, 17 Dec 2009 9:31:21 +0100 (CET)
>
>
> >
> > 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Dotazy zvídavého začátečníka.
> > 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Převoz včelstev o vánocích.
> > 16. 12. 2009 R. Polášek Re: Převoz včelstev o vánocích.
> > 16. 12. 2009 R. Polášek Re: Dotazy zvídavého začátečníka.
> > 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Clanky na odlehceni a pobaveni laické
> verejnosti
> > 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: aerosol
> > 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Převoz včelstev o vánocích.
> > 16. 12. 2009 Paprna Paprna Re: Převoz včelstev o vánocích.
> > 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Převoz včelstev o vánocích.
> > 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Převoz včelstev o vánocích.
> > 16. 12. 2009 A.Turčáni Re: Převoz včelstev o vánocích.
> > 16. 12. 2009 Paprna Paprna Re: Převoz včelstev o vánocích.
> > 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Pečenka F aerosol
> > 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Převoz včelstev o vánocích.
> > 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Dotazy zvídavého začátečníka.
> >
> > Že se schyluje k puči &nbsp;Gustoradimskému? Je třeba ještě vystřelit z Aurory aby
> všichni ostatní věděli,že jsou tu 2 subjekty do budoucna již natrvalo s patentem
> na rozum , a stejně se spolu nedohodnou tak jako naši páni poslanci v
> parlamentu. Každý mele tu svoji písničku,většinou duchaplnou a pokud možno
> odbornou a pro většinu nesrozumitelnou.Prostě ode zdi ke zdi a nikdy jinak...
> >
> > Je &nbsp;zapotřebí chápat,že ti 2 pánové jsou vzdělanější nežli ti včelaři,kteří
> zde hledají pomoc při svých začátcích,nebo sdělit druhým své zkušenosti z jejich
> chovu včel.Proto není zapotřebí baštit těmto 2 samolibým supervčelařům jejich
> výplody,kterými oblažují ostatní čtenáře a přispěvovatele této konference. To
> není urážka,pouze výtka aby se vzpamatovali &nbsp;a sestoupili se svých výšin na
> výsluní a že by to měli pochopit již vzhledem k jejich titulu či majetku , či
> krásnému jménu.Obvzláště ten jeden s tím středověkým jménem.
> > Mnoho včelařů to odrazuje,proto je tak málo příspěvků od nich do
> konference.Tito 2 napadnou většinou každý příspěvek a tím každého znechutí
> podruhé do konference přispět buď radou či dotazem. A to je špatně,protože tuto
> konferenci si jakoby přivlastnili a měli výsadní právo jen oni v ní zastávat
> svůj názor na cokoli a tím vnucovat &nbsp;ostatním vlastní názor na věc.
> >
> >
> >
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

Ještě jsem zapomněl: po celý rok svazenka, brutnák, obě mi kvetly ještě v listopadu. A zlatobýl na září. A myslím, že v únoru a březnu docela fungovala čemeřice. Vždy ale podle půdy a podmínek, jasně ...
Vše dobré
Jiří



Zdravím,přátelé!
Můžete mi,prosím,zdělit,které rostliny si vaše "holky" oblíbily
za účelem pastvy ve vašem okolí.Možno-li chronologicky,tak jak
kvetou po sobě.
Musím totiž nějaké vysadit a každá rada dobrá.
Díky.
Standa

Na Novy rok uz jsou vzdy pripraveny, od leceni ubehly dva tydny, to uz by melo byt dost casu na to aby vcely shodily vsechny i mrtve roztoce dolu. O.Z.

Síce nikdy som aerosolovanie nerobil (v ZO ho máme), ale to čo Ste napísali nemusí vždy platiť. Dva týždne môžu byť dosť na vypadnutie mŕtvych roztočov, ale i nemusí, vždy to záleží od toho, či sa následne po fumigácii alebo aerosolovaní môžu včely preletieť a vtedy uviaznuté mŕtve Vd zo uzatvoreného chumáča vypadnú. Ak ale nie je tak, mŕtve VD v chumáči zostávajú dlhodobo (aj viac ako 2 týždne) a potom môže dôjsť k stavu, že môžu padať ešte aj v čase odberu meliva a vtedy môžu ovplyvniť výsledok vyšetrenia meliva a pritom to pravda nemusí byť. No veterinári sa potom rozhodujú nesprávne, ak nariadia jarné ošetrenie a pritom vo včelstve už nemusia byť žiadne roztoče.

Zkoumání pohybu a sezení včel, trávení, spotřeba zimních zásob jsou
velmi zajímavé témata. K rozvolňování a sycení. Podle jakéhosi výzkumu
se včely rozvolňují a sytí podle nějakého vnitřního schématu. Jde o
potravinové vnitřní cykly a tím podpora pohybů chomáče po zásobách.
Také jsou podle dalších posledních překladů v OVP, výzkumy a
pozorování chomáče termovizí, a došlo se prý nato, že je v zimním
chomáči speciální kasta včel, asi na zatím mezi včelaři neznámou
funkci ,"roznašeček zimních zásob po chomáči". Jsou to včely s vyšší
teplotou které se stále kolovitě pohybují a rozdávají potravu ostatním
chladnějším včelám. To je v menším rozporu s jiným výzkumem a
vysvětluje to to, že včely se z povrchu chomáče se tedy nepohybují
nepravidelně a chaoticky směrem dovnitř a naopak. Zimování má svůj
řád. Když se naruší, dojde dříve či později k problému.

Je to opravdu zajímavé téma.

_gp_


2009/12/17 Jan Bűrgel <janburgel/=/volny.cz>:
> Chtěl bych navodit diskuzi o zimním sedění sycení a pohybu včelstev.
> Myslím že o vlastním zimování, sedění včel bylo publikováno velmi málo.(co
> všichni pamatujeme je " v záží zahoď klíč...")a jestiže včely v zimě hučí
> mají nedostatek vzduchu tak otevři víc česno.V tomto případě však většinou
> nejde o nic jiného než že včely se sytí, tím musí zvýšit teplotu chumáče,
> jeho velikost, toto sycení provádí v jistém intervalu v závislosti s
> průběhem venkovních teplot a plnosti zásob. Domnívám se že tento interval
> je při teplotách pod nulou asi 10 dní. Včely se všal i trefuji s tímto
> okamžikem sycení do okamžiku oblevy.
>
> Asi před 25ti lety jsem sledoval za okýnky úlu Brenner 30x15 studená stavba
> pohyb hroznu. A uviděl jsem rozrušení po aerosolu acetonem kdy se včelstvo
> roztáhlo asi o 6cm na průměru hučelo a asi za 1 hodinu si sedlo o 5 cm
> výše. Nevím sice zda aceton byl jen impulzem nebo by se tak včelstvo
> chovalo i při opakovaném ošetření acetonem.
> Nevím kolik se včelstvo sytí, zda po každém vyrušení se sytí.
> Přešel jsem postupně před asi 6ti lety na včely  Vigor 42x17 a asi před
> čtyřmi lety jsem přišel asi o jednu třetinu včelstev z důvodu chybného
> uložení zásob asi18kg.
> Podle mého nazoru Vigor neukládá zásoby  jen do věnce či nástavku nad sebe
> ale i do plodového prostoru,nechává zbytky i pod sebou. Původně jsem
> zimoval i na 4 nástavcích a včely seděly pod zásobami, asi 10% jich nebylo
> na jaře pod stropem tak jsem vyjmul 1-2 plné rámky a pustil je soušemi pod
> stop. Nyní zužuji vše na 3 nástavky ale stejně
> se mi zdá že včely nesedí někdy v Optimalu optimálně.
> Tak se může stát že při delších obdobích nízkých teplot kdy
> se včelstvo nemůže hodně rozvolnit na zásoby nedosáhne.
> Od té doby sleduji kde včely sedí.
> Píši a maluji si to .
> Abych pravdu řekl je to velmi obtížné sledovat protože včely se rozvolnují
> a stěhují.
> Nyní sedí asi
> 40% sedí v druhém nástavku od shora pod zásobami
> 40% sedí na zásobách v horním nástavku
> a 20% sedi 10 cm pod stropem .
> Protože letos byl teplý podzim včelstva byla ještě do 14.12.2009 rozvolněna
> seděla volně, pulzovala = 4.12 jsem si napsal sedí dole a 11.12. sedí
> nahoře a možná se nyní ze zásob stáhne dolů.
> Máte někdo podobné hodnocení.
> J. Burgel
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Máte někdo podobné hodnocení.
J. Burgel
-------------------
Zdravím kolego, taky jsem měl a jeden NN Brenner stále mám.
Pak jsme přešel na Langstroth, původně a hlavně jen 232/241mm vysoký. A taky mám i Vigorky.

Uložení zásob u Brennerů dělalo mým včelám problém a párkrát to draze zaplatili. Podle zmínek od jinud to byl asi problém úzké loučky a minima zásob okolo hroznu. Nejenom včelaře:-)

Nejem mě včely občas přešly až pod strop a zásoby nechaly pod sebou. Pokud jim to počasí nedovolilo napravit, tak to odnesly.Ale počet úhynů byl hluboko pod zmiňovanými 10% zimních ztrát.

U Langstrotha jsme zažil ztráty způsobené odtržením od zásob jen v začátcích, kdy v horním (i dolním) nástavku bylo velmi světlé voští. Podle mě nemají včely chuť v zimě přecházet na panenské dílo přes dřevo. Tenhle problém jsem u Brennera nezažil. Možná proto že jsme byl kdysi vyděšen ze zděšení zkušenějších, že chci zimovat ve více nástavkác atd. a tak moje úly měly jen 5mm mezi loučkama a loučky nahoře i dole 8mm. Tedy obdobu toho co jsem měl původně u almárek. Tam to včely braly jako souvislou plochu.
Lasngstroth 232/241:
Na světlém voští mi dávalo lepší výsledky zimování v jendom nástavku, teď když mám dost normálního tak spíše bez problémů je zimování oddělků ve dvou nástavkách.

Osobně mám radši včely - je v tom rozdíl - které se při zimním oteplení rozlezou, vyhřejí prostor a snesou si zásoby do sediska. Ale jak jsem jich měl trochu víc, tak už jsem bral zimu poměrně fatalisticky. Kromě 2003. Prostě se to mě i včelám podařilo připravit nebo ne. Ale většina snah o nápravu je spíše věcí úvah včelaře a je otázka jestli to včelám pak pomůže nebo naopak.

Nevím jestli je to tou dlouho loučkou, ale pokud je v úle dost zásob, včel ysi je většinou inteligentně rozložily, ať už nad sebe, nebo vedle sebe.
Zásoby pod chomáčem - u rozumných včlstev je to asi z přebytku - včely si prostě obklopí chomáč tak jak potřebují, zbytek nestěhují. Můj názor.
Tedy u normálních včelstev.

U oddlěků a slabších mívám někdy strach a sleduji, že plodují dlouho a využívají celou plochu rámku a logicky jim tam zůstává málo zásob.
Silné včelstvo jde spíše dostrany, vyhřeje víc uliček. Slabé si vytápí pár uliček a snaží se je max. využít. Ale pokud jim počasí dovolí, tak si pak natahají.

Ale geny asi u toho hrají roli, a tak jsem kdysi přišel na to, že do nástavků jsem kupoval matky od chovatelů co měly nástavky. U nich nevhodné (z mého provozn.hlediska) geny nepřežily, u jednoprostorového třeba naopak vyhovovaly.

Karel
--------------------
To máme předvánoční poklídek na psaní. Aby nám to vydrželo:-)

vitaxvito, nepruď. Bohužel Ti asi v psaní esteticky nevyhovuji.
Nejsem estét a pochlebovač. Mám jen pár včelařských zkušeností a bylo
by možná škoda je nedat na veřejnost. Nebo Ti mám nějak podlézat? Buď
tak laskav a raději mne ignoruj. Děkuji.
_gp_
............






2009/12/17 <vitaxvita/=/seznam.cz>:
From: vitaxvita/=/seznam.cz
Received: from 8.217.broadband.iol.cz (8.217.broadband.iol.cz [80.188.217.8])
       by email.seznam.cz (Email.Seznam.cz) with HTTP
       for vitaxvita/=/seznam.cz; Thu, 17 Dec 2009 9:31:21 +0100 (CET)


>
> 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Dotazy zvídavého začátečníka.
> 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Převoz včelstev o vánocích.
> 16. 12. 2009 R. Polášek Re: Převoz včelstev o vánocích.
> 16. 12. 2009 R. Polášek Re: Dotazy zvídavého začátečníka.
> 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Clanky na odlehceni a pobaveni laické verejnosti
> 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: aerosol
> 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Převoz včelstev o vánocích.
> 16. 12. 2009 Paprna Paprna Re: Převoz včelstev o vánocích.
> 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Převoz včelstev o vánocích.
> 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Převoz včelstev o vánocích.
> 16. 12. 2009 A.Turčáni Re: Převoz včelstev o vánocích.
> 16. 12. 2009 Paprna Paprna Re: Převoz včelstev o vánocích.
> 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Pečenka F aerosol
> 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Převoz včelstev o vánocích.
> 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Dotazy zvídavého začátečníka.
>
> Že se schyluje k puči  Gustoradimskému? Je třeba ještě vystřelit z Aurory aby všichni ostatní věděli,že jsou tu 2 subjekty do budoucna již natrvalo s patentem na rozum , a stejně se spolu nedohodnou tak jako naši páni poslanci v parlamentu. Každý mele tu svoji písničku,většinou duchaplnou a pokud možno odbornou a pro většinu nesrozumitelnou.Prostě ode zdi ke zdi a nikdy jinak...
>
> Je  zapotřebí chápat,že ti 2 pánové jsou vzdělanější nežli ti včelaři,kteří zde hledají pomoc při svých začátcích,nebo sdělit druhým své zkušenosti z jejich chovu včel.Proto není zapotřebí baštit těmto 2 samolibým supervčelařům jejich výplody,kterými oblažují ostatní čtenáře a přispěvovatele této konference. To není urážka,pouze výtka aby se vzpamatovali  a sestoupili se svých výšin na výsluní a že by to měli pochopit již vzhledem k jejich titulu či majetku , či krásnému jménu.Obvzláště ten jeden s tím středověkým jménem.
> Mnoho včelařů to odrazuje,proto je tak málo příspěvků od nich do konference.Tito 2 napadnou většinou každý příspěvek a tím každého znechutí podruhé do konference přispět buď radou či dotazem. A to je špatně,protože tuto konferenci si jakoby přivlastnili a měli výsadní právo jen oni v ní zastávat svůj názor na cokoli a tím vnucovat  ostatním vlastní názor na věc.
>
>
>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Tak v tom pripade to samozrejme mozne neni, mozna mame vyhodu v tom, ze nase vesnice je mala ( 500 obyvatel) cca 9-10 vcelaru s cirka 100 vcelstvy. Vzorky s meli mi musi donest nasi vcelari nejpozdeji 31.01., v ten den je odvazim nasemu nakazovemu referentovi.
----------------
Tohle je další věc co dávám na stranu mínusu jestli léčit tzv. hromadně, komisionálně, plošně nebo normálně podle zodpovědnosti každého včelaře.

Takže k čemu vede tohle. Měl musím odebrat nejméně o víkend dřív, abych měl čas a rezervu na počasí, vysušení a dopravení k důvěrníkovi. Tudíž když bych dodržekl vyhlášku a měl tam podložku měsíc, plus další týden, dva na vyčištění podložky, znamená to, že musím léčení dokončit už před Vánoci.

Přitom, když si vysčítám termíny co mi dává veterina, tak mohu léčit ještě po Silvestru a dodržím termíny.

Ale aby jsme to měli už na výročku, tak to musíme poslat včas atd. Žé? :-)

Když tam nechám podložku jinou dobu než měsíc, měl bych teoreticky korigovat výsledky. Když ji tam nechám týden, téměř s jistotou budu mít dobrý vzorek:-) A o to nakonec jde, kolik je roztočů na papíře a ne o tom kolik jich je ve včelách:-))

Zkuste si někdo vyčistit teď podložku, vyrušit včely (tedy pokud se oteplí atd. pokud máte nástavky, můžete pohledem zkontrolovat spad na loučkách mezi nástavky - co tam je, zvláště pokud používáte mezerníky a rámky nejsou přesně svisle, atd.

Zjistíte, že nejlepší je očisti podložky a pak je chodit pohledem kontrolovat a koukat. A pak se případně rozhodnut co dělat.
Když sesypu deset dvacet včelstev do jednoho pytliku, vyhladím extrémy. No a do toho spadne pár VD z buněk atd. z proletu pokud nějaký bude a je to.

Karel

V první řadě musíš vybírat podle stanoviště. Aby to tam vůbec rostlo a prosperovalo. Když to nasadíš na špatné stanoviště, neporoste to ani nepokvete. Takže na jaké stanoviště to budeš sadit?

Ještě bych doplnil pro jaro třeba krokusy, dobré na pyl, je třeba je sadit ovšem na podzim ... a asi by měly být blízko úlů, kvetou, když je dost zima. Pro tuhle dobu je toho i víc. Taky se mi osvědčila taková ta malá roubovaná smuteční vrba, co se dá koupit na jaře v zahradnictvích, kmen cca 1m a z něho dolů visí větve plné kočiček ... a včel ..., nezabere moc místa ... K vrbám obecně: www.vrbovna.cz (tuším), na ty by ještě byl čas ... Plně souhlasím s ořechoplodcem (taky ořechokřídlec), osvědčil se pro zač. podzimu, kdy toho už moc nekvete, ale kvetl mi až do konce října. Totéž komule Davidova. Též takový ten modrý kulatý bodlák (srpen, pardon, vypadlo jméno), když se včas po odkvětu ořeže, vykvete ještě jednou v září... No a na léto výborná zkušenost s třezalkou, dobromyslí, meduňkou, šalvějí, yzopem, saturejkou, ty mají i tu výhodu, že pokryjí půdu a dají se využít jako bylinky co koření i do čajů jako léčivky. Šalvěj je vynikající na záněty, třeba. část se vezme na zač. kvetení na sušení a část se nechá dokvést. Myslím je tohle téma shrnuto na Fascinovaném včelaři, pokud se mýlím, se omlouvám ...
Poklidný konec Adventu přeji. J. Matl



Pavel (212.111.19.114) --- 16. 12. 2009
Re: Dotazy zvídavého začátečníka. (39392)
Rostliny vhodné pro včelky bych rozdělil (z hlediska začátku doby užitečnosti) na dlouhodobé a krátkodobé.
Dlouhodobé: akát, lípa atd.
Krátkodobé:
ořechoplodec clandonský (kvete v podletí - spíš pro nektar),
devaterník (kvete na jaře - hlavně pylová rostlina),
veronika horská (celoletní - spíše nektar),
saturejka,ožanka,yzop (léto a podzim).
Podotýkám, že uvedené rostliny mám v praxi ověřené - v době květu jsou včeličkami obsypané. V odborné literatuře lze najít spoustu rostlin s uvedením, jak jsou pro včelky dobré ba i výborné, ale mnohokrát jsem zjistil, že u nás o ně včelky témeř nezavadily. Proto bych i já uvítal názory které jsou podloženy vlastními zkušenostmi.



Zdravím,přátelé!
Můžete mi,prosím,zdělit,které rostliny si vaše "holky" oblíbily
za účelem pastvy ve vašem okolí.Možno-li chronologicky,tak jak
kvetou po sobě.
Musím totiž nějaké vysadit a každá rada dobrá.
Díky.
Standa

Fejeton o lnu - medonosné rostlině.

Len krásně kvete,modrými drobnými kvítky a radost pohledět na lán této kvetoucí hospodářské rostliny.
Postupem času len vytlačila umělá vlákna,která jej však cele nahradit nemohou.Zkuste se utřít do ručníku z
umělotiny,i když tam je trochu příměsi bavlny či lnu a poté do čistě lněného.Rozdíl je naprosto zřetelný.
Len živil v minulosti jak hospodáře,který jej pěstoval,tak i mnoho lidi,kteří mu jej chodili trhat,rosit,vochlovat a potom odebírat ke svému domácímu zpracování.atd.
Také živil mnoho lidí ve vesnických chalupách,kteří dělali tzv. přádlo,v každé druhé chalupě byl kolovrat a ti potom na svých stavech tkali plátno,chodili jej na trhy prodávat,či měli své stálé odběratele. To plátno bylo sice na dnešní dobu hrubé,ale velká většina vesnických obyvatel v něm chodila oblečena a práci proto měli i krejčí.
V minulosti v Čechách skoro v každé vesnici,kde se pěstoval len stávala a to ponejvíce na konci vesnice tzv. pazderna.To byla budova většinou postavená z kamene a na které se podíleli hospodáři,kteří tento len pěstovali.Sloužila k tomu,kde se len zbavoval toho pazdeří - tzv.vochlováním,aby zbylo jen čisté vlákno ku předení.To pazdeří jako odpad sloužilo k topení.Každý hospodář podle rozvrhu naložil ten svůj len na povoz a dovezl jej do té pazderny,kde se to provádělo pomocí jakéhosi koryta a tupého nože , připevněného na něm a tím nožem za postupného posouvání toho lnu v tom korytě se len zbavoval toho pazdeří. Postupem doby,když nastoupilo průmyslové zpracování lnu a zároveň také končilo jeho předení a tkaní ve vesnických chalupách,zůstávaly tyto pazderny bez využítí k čemu byly postaveny. A tak samozřejmě chudých obyvatel v té době bylo habaděj,ba příliš,pastoušky mnohdy nestačily je všechny pojmout a tak se někteří tito lidé nastěhovali se svými rodinami do těchto opuštěných pazderen,kde žili.Zůstalo jim pak jen to přízvisko – Pazdera,Pazderka , atd.
Postupem času a zlepšením sociálních poměrů ke konci RU a za I. republiky se tito obyvatelé těchto pazderen
také zmohli,někteří,ti podnikavější si ty pazderny opravili,rozšířili,přistavěli,zvelebili, nu a někteří se odstěhovali do lepšího bydlení.Dnes jsou původní pazderny na vesnicích velice vzácné,zůstal tam jen ten název „U pazderny“ apod., většinou zmizely z povrchu země a nanejvýš tam zbyla po nich jen hromada kamení,pokud je neodvezl nějaký člověk,který je využil na stavbu svého domu.Kdysi tito lidé z pazderen dlouho trpěli syndromem méněcennosti protože jejich původ jim byl dlouho připomínán ostatními obyvateli, byli druhořadí. Dnes po mnoha létech potomci těchto obyvatel jsou naprosto rovnocenní všem lidem,ba mnohé i předčí jak vzděláním,tak majetkem ,tak i svojí rétorikou.

no, občas se tady píšou nesmysly. lidi,co to evidentně nikdy nedělali a jen se dohadují, že takhle to "určitě stoprocentně" je, radí těm, co se zeptají a chtějí nějakou použitelnou odpověď. Tak to občas uvádím na pravou míru.

prolet mozny nebyl a jeste nejakou dobu asi nebude,
tak dam z jara vedet, jak vcely prezimovaly.
bohuzel o amaterismus ani nezkusenost neslo, bylo to z nutnych duvodu, ktere jsem bohuzel nemohl ovlivnit.
PZ

16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Dotazy zvídavého začátečníka.
16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Převoz včelstev o vánocích.
16. 12. 2009 R. Polášek Re: Převoz včelstev o vánocích.
16. 12. 2009 R. Polášek Re: Dotazy zvídavého začátečníka.
16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Clanky na odlehceni a pobaveni laické verejnosti
16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: aerosol
16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Převoz včelstev o vánocích.
16. 12. 2009 Paprna Paprna Re: Převoz včelstev o vánocích.
16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Převoz včelstev o vánocích.
16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Převoz včelstev o vánocích.
16. 12. 2009 A.Turčáni Re: Převoz včelstev o vánocích.
16. 12. 2009 Paprna Paprna Re: Převoz včelstev o vánocích.
16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Pečenka F aerosol
16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Převoz včelstev o vánocích.
16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Dotazy zvídavého začátečníka.

Že se schyluje k puči Gustoradimskému? Je třeba ještě vystřelit z Aurory aby všichni ostatní věděli,že jsou tu 2 subjekty do budoucna již natrvalo s patentem na rozum , a stejně se spolu nedohodnou tak jako naši páni poslanci v parlamentu. Každý mele tu svoji písničku,většinou duchaplnou a pokud možno odbornou a pro většinu nesrozumitelnou.Prostě ode zdi ke zdi a nikdy jinak...

Je zapotřebí chápat,že ti 2 pánové jsou vzdělanější nežli ti včelaři,kteří zde hledají pomoc při svých začátcích,nebo sdělit druhým své zkušenosti z jejich chovu včel.Proto není zapotřebí baštit těmto 2 samolibým supervčelařům jejich výplody,kterými oblažují ostatní čtenáře a přispěvovatele této konference. To není urážka,pouze výtka aby se vzpamatovali a sestoupili se svých výšin na výsluní a že by to měli pochopit již vzhledem k jejich titulu či majetku , či krásnému jménu.Obvzláště ten jeden s tím středověkým jménem.
Mnoho včelařů to odrazuje,proto je tak málo příspěvků od nich do konference.Tito 2 napadnou většinou každý příspěvek a tím každého znechutí podruhé do konference přispět buď radou či dotazem. A to je špatně,protože tuto konferenci si jakoby přivlastnili a měli výsadní právo jen oni v ní zastávat svůj názor na cokoli a tím vnucovat ostatním vlastní názor na věc.

Chtěl bych navodit diskuzi o zimním sedění sycení a pohybu včelstev.
Myslím že o vlastním zimování, sedění včel bylo publikováno velmi málo.(co všichni pamatujeme je " v záží zahoď klíč...")a jestiže včely v zimě hučí mají nedostatek vzduchu tak otevři víc česno.V tomto případě však většinou nejde o nic jiného než že včely se sytí, tím musí zvýšit teplotu chumáče, jeho velikost, toto sycení provádí v jistém intervalu v závislosti s průběhem venkovních teplot a plnosti zásob. Domnívám se že tento interval je při teplotách pod nulou asi 10 dní. Včely se všal i trefuji s tímto okamžikem sycení do okamžiku oblevy.

Asi před 25ti lety jsem sledoval za okýnky úlu Brenner 30x15 studená stavba pohyb hroznu. A uviděl jsem rozrušení po aerosolu acetonem kdy se včelstvo roztáhlo asi o 6cm na průměru hučelo a asi za 1 hodinu si sedlo o 5 cm výše. Nevím sice zda aceton byl jen impulzem nebo by se tak včelstvo chovalo i při opakovaném ošetření acetonem.
Nevím kolik se včelstvo sytí, zda po každém vyrušení se sytí.
Přešel jsem postupně před asi 6ti lety na včely Vigor 42x17 a asi před čtyřmi lety jsem přišel asi o jednu třetinu včelstev z důvodu chybného uložení zásob asi18kg.
Podle mého nazoru Vigor neukládá zásoby jen do věnce či nástavku nad sebe ale i do plodového prostoru,nechává zbytky i pod sebou. Původně jsem zimoval i na 4 nástavcích a včely seděly pod zásobami, asi 10% jich nebylo na jaře pod stropem tak jsem vyjmul 1-2 plné rámky a pustil je soušemi pod stop. Nyní zužuji vše na 3 nástavky ale stejně
se mi zdá že včely nesedí někdy v Optimalu optimálně.
Tak se může stát že při delších obdobích nízkých teplot kdy
se včelstvo nemůže hodně rozvolnit na zásoby nedosáhne.
Od té doby sleduji kde včely sedí.
Píši a maluji si to .
Abych pravdu řekl je to velmi obtížné sledovat protože včely se rozvolnují a stěhují.
Nyní sedí asi
40% sedí v druhém nástavku od shora pod zásobami
40% sedí na zásobách v horním nástavku
a 20% sedi 10 cm pod stropem .
Protože letos byl teplý podzim včelstva byla ještě do 14.12.2009 rozvolněna seděla volně, pulzovala = 4.12 jsem si napsal sedí dole a 11.12. sedí nahoře a možná se nyní ze zásob stáhne dolů.
Máte někdo podobné hodnocení.
J. Burgel

Zdravim pane Stonjeku,

netreba byt myslim tak podrazdeny, od toho ta diskuze je, aby se zde prezentovaly nazory a zkusenosti a kazdy rozumny si z toho vzal sve. K tomu prevozu vcel v zime, delal jsem to poprve a byl jsem k tomu donucen, nebot drive jsem nedostal najemni slouvu na nove misto v ekologicky ciste oblasti, abych mohl zahy pozadat o zarazeni do prechodneho obdobi k ekologickemu chovu vcel. Samozrejme nikomu nedoporucuji, aby vozil vcely kdyz venku mrzne, slo o to rici, ze v pripade nouze je i toto mozne.

PZ

Tak v tom pripade to samozrejme mozne neni, mozna mame vyhodu v tom, ze nase vesnice je mala ( 500 obyvatel) cca 9-10 vcelaru s cirka 100 vcelstvy. Vzorky s meli mi musi donest nasi vcelari nejpozdeji 31.01., v ten den je odvazim nasemu nakazovemu referentovi.

Jak jsem tady psal, aerosol je jen pojistka, kontroloval jsem vcera odpoledne podlozky po nedelnim leceni aerosolem, 10 vcelstev namatkove ani jeden roztoc. Provedeny byly predtim dve fumigace. Tzn. ze kdyz se provede fumigace ucinne, aerosolu neni treba.

PZ

Dobrá, rozepište se. Dám Vám termín do 10. ledna, 20 to musí mít ZO u
veterináře. Zkuste tu časovou osu povinné sběru zimní měli s aerosolem
15. prosince nějak poskládat. Zatím se jen pokoušíte něco si myslet a
to známo neznamená často i vědět.(podle jiných diskutujících)

_gp_

2009/12/17 Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>:
> Zdravim pane Pazderko,
>
> slo by Vasi informaci trochu vice rozklicovat ? Aby vsichni pochopilim, jak
> je to mysleno.
>
> U nas je postup takovy, ze aerosol se dela v pulce prosince, podlozky
> cistim mezi svatky. Na Novy rok uz jsou vzdy pripraveny, od leceni ubehly
> dva tydny, to uz by melo byt dost casu na to aby vcely shodily vsechny i
> mrtve roztoce dolu. Podlozky nechavam tri tydny, za tu dobu se tam mel
> nashromazdi, podlozky vytahuji necham ve sklepe v suchu a teple tyden, pak
> jen precedim pres tu zelenou sitku, ktera je pro tezbu propolisu a sesypu
> do kelimku. Uz si ted nejsem jisty, jak to bylo loni, ale termin odevzdani
> jsme meli tusim konec ledna. Vse se stihlo.
>
> PZ
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|