Včelařská konference

Dobrá, rozepište se. Dám Vám termín do 10. ledna, 20 to musí mít ZO u
veterináře. Zkuste tu časovou osu povinné sběru zimní měli s aerosolem
15. prosince nějak poskládat. Zatím se jen pokoušíte něco si myslet a
to známo neznamená často i vědět.(podle jiných diskutujících)

_gp_

2009/12/17 Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>:
> Zdravim pane Pazderko,
>
> slo by Vasi informaci trochu vice rozklicovat ? Aby vsichni pochopilim, jak
> je to mysleno.
>
> U nas je postup takovy, ze aerosol se dela v pulce prosince, podlozky
> cistim mezi svatky. Na Novy rok uz jsou vzdy pripraveny, od leceni ubehly
> dva tydny, to uz by melo byt dost casu na to aby vcely shodily vsechny i
> mrtve roztoce dolu. Podlozky nechavam tri tydny, za tu dobu se tam mel
> nashromazdi, podlozky vytahuji necham ve sklepe v suchu a teple tyden, pak
> jen precedim pres tu zelenou sitku, ktera je pro tezbu propolisu a sesypu
> do kelimku. Uz si ted nejsem jisty, jak to bylo loni, ale termin odevzdani
> jsme meli tusim konec ledna. Vse se stihlo.
>
> PZ
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Historky o zimním sesypání dvou včelstev, která pak dají nejvyšší výnosy beru s rezervou a moc jim nevěřím!

Radim, moje "historky" sú naozaj pravdivé a nie len táto, npr. v čase zimy (január) som rozobral celé včelstvo a robil fotografie plodu. Z tohoto zásahu mám foto, zverejním ho. V čase zásahu bola zem pokrytá snehom, slnko nesvietilo.

Neviem, či som tu už nepísal o prípade, keď v horách pilčíci v zime spílili strom a boli v ňom včely, klát ešte v zime preniesli k domu a postavili, včelstvo prekladali až na jar.

To však neznamená, že to začneme robiť masove, to nie je mojím cieľom, ale na druhej strane chcem upozorniť, že sa to dá urobiť bez nejakého výrazného poškodenia zimujúceho včelstva.

Na včelnici mám včelstvo na váhe, pravidelne zaznamenáva hodnoty úbytku, neraz musím najskôr odstrániť zo striešky sneh a nie je to celkom citlivý zásah. Robím to 40 rokov a nikdy som nezbadal, aby to malo nejaký vplyv na včely. Môj otec bol dobrý včelár, ale také výsledky ako ja nikdy nedosiahol.

To ešte neznamená, že sa vo včelstvách v zimnom období budeme "špárať", aj prevoz včelstva nerobíme každú zimu, ale ak dodržíme zásadu robiť so včelstvo primerane, dá sa aj to. Kto sa bojí, nech nejde do lesa.

Zdravim pane Pazderko,

slo by Vasi informaci trochu vice rozklicovat ? Aby vsichni pochopilim, jak je to mysleno.

U nas je postup takovy, ze aerosol se dela v pulce prosince, podlozky cistim mezi svatky. Na Novy rok uz jsou vzdy pripraveny, od leceni ubehly dva tydny, to uz by melo byt dost casu na to aby vcely shodily vsechny i mrtve roztoce dolu. Podlozky nechavam tri tydny, za tu dobu se tam mel nashromazdi, podlozky vytahuji necham ve sklepe v suchu a teple tyden, pak jen precedim pres tu zelenou sitku, ktera je pro tezbu propolisu a sesypu do kelimku. Uz si ted nejsem jisty, jak to bylo loni, ale termin odevzdani jsme meli tusim konec ledna. Vse se stihlo.

PZ

Je to horor, co zde někteří předvádějí. Co se týká zimního léčení,"odbornost některých" vyráží přímo dech. Přitom stačí tak málo. Vzít nůžky rozstřihnout igel. pytlík s čas. Včelařství štítivě ho odsunout stranou, ale před tím s ním zaklepat. Vypadne vám dvoulist na kterém je dobře stručně a jednoduše popsán postup podzimního léčení sepsaný pracovníky Dolu. Navíc velkými písmeny, takže se slepci nemohou vymlouvat, že nemají brýle a ¨naprosto blbuvzdorně což znamená že i absolovent 8 tříd pomocné školy by to měl po několikerém přečtení zvládnout. Co se týká převozu včelstev v bezletovém období, když je zima a před prvním proletem ještě zde nezaznělo, že v tuto dobu převáží včelsta pouze naprostý debil a to, že to včelstva přežijí neznamená, že jim to neškodí.Těch stavů kdy je to opravdu nezbytné je asi hodně málo a vždy jde občas něco obejít. Historky o zimním sesypání dvou včelstev, která pak dají nejvyšší výnosy beru s rezervou a moc jim nevěřím! Každopádně se už vůbec nedivím, že Antonův otec měl daleko větší výnosy než má teď jeho syn.Zřejmě měl v rukách daleko citlivější přístup ke včelám a soustavně nezkoušel co všechno jsou včely vlastně schopné vydržet. A tak bych mohl pokračovat! Zdraví R. Stonjek

Ne, já to vidím nato, který gen při tom podnebí a půdních podmínkách
zrovna zapne u rostlin tu nektarodárnost a kvalitní pyl. Může se
teoreticky vyset dvě osiva a jedno je se svou nektarodárností jiné než
druhé a přitom sou sety stejnou mašinou a na stejném poli.

Jde oto co se při tom výzkumu ověřuje. Na 99% to určitě není ale
nějaká nektarodárnost ale hmotnost plodu nebo semena.

_gp_

2009/12/16 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>:
> Záleží hodně, jaké stanoviště je k dispozici. Jestli tam je půda kdesi pod
> kopcem vlhká až mokrá, podmáčená mokrá jílovitá, rašelinitá, vápenitá nebo
> na kopci suchá prosychající, písčitá, štěrkovitá.... Jestli je stanoviště
> ve stínu nebo na slunci... Jestli je stanoviště kdesi na jižním svahu na
> jižní Moravě třeba pro akát nebo kdesi na severu v chladu a vlhku v horách
> pro třeba javor klen..... Pokud se rostlina na stanoviště zvolí správně,
> zasadí se, možná první druhý rok se jí dělá místo a potom už roste sama a
> přináší užitek. Je to hodně o dlouhodobém pozorování a porovnávání té
> krajiny.
> Potom záleží taky na kvalitě krajiny.
> Jestli to je nějaká původní chráněná krajina, neměly by tam přijít cizí
> druhy nebo šlechtěná okrasná obdoba původních druhů. Hlavně takové, které
> by se mohly pokřížit s původními. Pak nezbývá nic jiného než v době, kdy
> jsou kvetoucí rostliny potřeba, to je hlavně předjaří, procházet okolí a
> hledat, co kde kvete, na co jdou včely a co tedy ke stanovišti přesadit,
> přeroubovat nebo jaká vysít semena.
> Jestli to je nějaká už cizími rostlinami nebo různými šlechtěnými a
> kříženými rostlinami promořená krajina, kdesi u města nebo starší vesnice,
> tam už se toho zas tak moc nezkazí. Tam nevidím problém s vysazováním
> různých šlechtěných a medonosných rostlin nebo, pokud už v okolí jsou,
> dokonce invazivních medonosných rostlin, jako jsou netýkavka žláznatá a
> zlatobýl. Jen křídlatku zásadně nedoporučuji, ta je o třídu invazivnější
> než ty ostatní.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Vyprášní včelstev není přeci plošná záležistost jak si představuješ p.
Polášku. Sám dost rozebíráš dost zajímavé témata (vše v dobrém ;-)a
toto je dost odbytá odpověď. Vánoce nemusí být totiž vůbec nějakým
mezníkem ve fyziologicky prospěšném fragmentu zimním období včely
medonosné. Sociální hmyz snese v podstatě více než jeden čmelák nebo
jiná jedna včelovitá samotářská samička, ale vůbec nic není pravidlem,
a oto jde. Pravidla pro chov musí být přesto včechno lokálně daná a
třeba stačí jen vědět, že týden s nějakým údajem o teplotách je jiný
než jiný týden. To je o oboru včelařství jako takovém. Týden je něco
jak jednotka času pojmenovaná typem jeména a pověrou - jmeniny. Jde o
jednotku času s určitou hodnotou.

_gp_

2009/12/16 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>:
> Já myslím, že ty převozy jsou nyní ještě neuzavřené. Klidně může díky
> spotřebě zásob během převozu dojít někdy v období mrazů k přeplnění
> výkalových váčků a tím ke kálení v úlu a ke kolapsu včelstev stejně tak
> jako to může do oblevy a proletu včelám vyjít a nestane se vůbec nic. Takže
> teprve až po oblevě a vyprášení převezených včelstev bude výsledek
> definitivně jasný.
> Dneska v předpovědi počasí bylo nejdále počasí na Štědrý den a tam má být 0
> až plus 4 stupně, tak možná obleva a vyprášení včelstev bude už o
> svátcích....
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Já myslím, že ty převozy jsou nyní ještě neuzavřené. Klidně může díky spotřebě zásob během převozu dojít někdy v období mrazů k přeplnění výkalových váčků a tím ke kálení v úlu a ke kolapsu včelstev stejně tak jako to může do oblevy a proletu včelám vyjít a nestane se vůbec nic. Takže teprve až po oblevě a vyprášení převezených včelstev bude výsledek definitivně jasný.
Dneska v předpovědi počasí bylo nejdále počasí na Štědrý den a tam má být 0 až plus 4 stupně, tak možná obleva a vyprášení včelstev bude už o svátcích....

Záleží hodně, jaké stanoviště je k dispozici. Jestli tam je půda kdesi pod kopcem vlhká až mokrá, podmáčená mokrá jílovitá, rašelinitá, vápenitá nebo na kopci suchá prosychající, písčitá, štěrkovitá.... Jestli je stanoviště ve stínu nebo na slunci... Jestli je stanoviště kdesi na jižním svahu na jižní Moravě třeba pro akát nebo kdesi na severu v chladu a vlhku v horách pro třeba javor klen..... Pokud se rostlina na stanoviště zvolí správně, zasadí se, možná první druhý rok se jí dělá místo a potom už roste sama a přináší užitek. Je to hodně o dlouhodobém pozorování a porovnávání té krajiny.
Potom záleží taky na kvalitě krajiny.
Jestli to je nějaká původní chráněná krajina, neměly by tam přijít cizí druhy nebo šlechtěná okrasná obdoba původních druhů. Hlavně takové, které by se mohly pokřížit s původními. Pak nezbývá nic jiného než v době, kdy jsou kvetoucí rostliny potřeba, to je hlavně předjaří, procházet okolí a hledat, co kde kvete, na co jdou včely a co tedy ke stanovišti přesadit, přeroubovat nebo jaká vysít semena.
Jestli to je nějaká už cizími rostlinami nebo různými šlechtěnými a kříženými rostlinami promořená krajina, kdesi u města nebo starší vesnice, tam už se toho zas tak moc nezkazí. Tam nevidím problém s vysazováním různých šlechtěných a medonosných rostlin nebo, pokud už v okolí jsou, dokonce invazivních medonosných rostlin, jako jsou netýkavka žláznatá a zlatobýl. Jen křídlatku zásadně nedoporučuji, ta je o třídu invazivnější než ty ostatní.

Trochu pozastavení nad článkem a odborností novinářů a skládáním jejich výplodů.

Článek má momentální internetový odkaz:
http://prerovsky.denik.cz/zpravy_region/nekteri-hrozbu-moru-podcenuji20091201.html

........................
Po letošním náročném roku, kdy v obou regionech řádil včelí mor, se
obávají ještě horšího stavu v příštím roce. Léčení včelstev totiž není
povinné a tak jej někteří neprovádějí.

Všechny místní organizace Českého svazu včelařů dostaly dopis od
předsedy okresního svazu, který apeloval na to, že by chovatelé neměli
hrozbu včelího moru podceňovat. "Teď momentálně je nejlepší doba na
léčení včelstev. Protože ale tento úkon není povinný, tak se za něj
nechce některým včelařům platit a neprovádějí ho," konstatoval
František Hošek, kterému se zatím na třináct rozeslaných dopisů
vrátilo šest odpovědí. Ne všechny byly ovšem uspokojivé.

"Předsedové základních organizací sice na své členy také apelují,
stejně jako já, ale je to málo platné. Nařídit jim to nikdo nemůže,"
posteskl si Hošek. On sám patří mezi včelaři k takzvaným kočovníkům a
má obavu, aby v příštím roce neodjel se svými včelami tam, kde zrovna
řádí mor. Pak by o ně totiž přišel.

Hranická organizace se k léčení postavila zodpovědně. "Začali jsme s
ní teď o víkendu. Nafoukali jsme do úlů dezinfekční roztok a čekáme,
až budeme moci odebrat měl, což je spad ze včel," řekl předseda místní
organizace Českého svazu včelařů Antonín Hostaša. Včelí měl bude
začátkem roku zkoumat laboratoř Krajské veterinární zprávy, aby
zjistila, zda včely netrpí varoázou nebo morem včelího plodu. V
případě moru by totiž musely být vypáleny.

V letošním roce se na Přerovsku i Hranicku včelí mor vyskytl.
"Konkrétně v Hranicích jsme museli vypálit asi sedmdesát včelstev,"
potvrdil Hostaša s tím, že nikdo netuší, odkud choroba přišla. Všem
ale nahání hrůzu. "Pokud by se mor nadále rozšiřoval, hrozí úbytek
včel, což by se negativně projevilo nejen na produkci medu a vosku,
ale také na úrodě," poukázal Hostaša.

Co letos dělá včelařům rovněž vrásky, to je teplý podzim. Slunce láká
včely ven, ty se vysilují a čerpají ze svých zásob na zimu. Vloni o
tomto čase už byly například dávno zazimovány.


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Matematika základní školy a znalosti z časové osy vkládání podložek
pro diagnostiku sběru zimní měli a požadavku SVS který si dává
podmínky kdy má být měl sebrána a přirozeně i v postupu práce sběru
vysušena pro diagnostiku a vyšetření mi říká, že měl by se měla
odevzdávat až koncem února. Je tomu tak v Vás. U nás ne. Proto zimní
aerosol nemůžu z principu zavést a dělat. Děkuji za pozornost.

_gp_

2009/12/13 Ferda <e-mail/=/nezadan>:
> Organizace u nás zakoupila aerosolový vyvíječ a včera mi léčili včely
> poprvé aerosolem. Za jedno včelstvo jsem musel zaplatit 15 Kč /nenamítám,
> za ty prachy bych to nedělal i když dotace na léčení zůstala organizaci /.
> Jen se chci zeptat jak to funguje jinde, zda se také platí i když jsou na
> to dotace a zda je aerosolování povinné, přestože jsem léčil 3 x fumigací
> /. Můj názor je ten, že po teplém podzimu aerosol je to nejlepší, ale stále
> se někdo najde, kdo "chemii " navíc odmítá a jsou s ním problémy.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Kažná manipulace má vliv na trávení včelstvev. Dokonce i pouhá chůze
po křupajícím sněhu. ALE NE PRAVIDELNÉ VYRUŠOVÁNÍ zvukem a nebo
nějakým PRAVIDELNÝM kmitavým nebo jiným reflexním ZIMNÍM VZRUCHEM.

Myslím, že víme očem je řeč. Dokazovat nějaké takové zimní reflexy je
elementární včelařskou jarní medicínou.

_gp_

2009/12/16 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>:
> Ahoj Antoni, beru v potaz to, že je bezletové období. KAŽDÁ
>
> 2009/12/16 A.Turčáni <anton.turcani/=/gmail.com>:
>> Pokud včelstvo nemá v zimním období možnost se po převozu prolétnout, je to
>> závdavek minimálně na průjem.
>>
>> Gusti, trochu viac strašíš, ako vysvetľuješ prečo by prevážané včely
>> postihol taký tragický koniec. Je to viac pohľad na vyrušovanie včiel v
>> zime zo začiatku minulého storočia, kedy sa neustále prizvukovalo "v čase
>> dennej teploty pod nulou, radšej ku včelám nechoďte, lebo chôdzou môžeme
>> svoje včely zničiť" a tento názor som si prečítal i na Konferenci.
>> Ak si niektorí spomínate na strážne domčeky blízo železničnej trati, v
>> záhradke neraz žili včely a otrasy bežne prežili.
>> Ja sám mám prípad, keď som zachraňoval včelstvo bez M v decembri-prosinci
>> pozmetaním včiel zmetáčikom zo zásobného včelstva cez letáč (letáčová
>> zástrčka odobrat na nábehovú dosku umiestnenú so spádom k letáču. Všetko
>> prebehlo OK (teplota tesne nad nulou), do 24 hod. ticho, žiadne včely
>> nerozbehané po úli a žiadne mŕtvolky.
>> V následnej znáškovej sezóne to bol jedno z najlepších včelstie!
>> Aj ja som za status gvo, stav nemenný, takéto zásahy by nemali byť nejakou
>> módou, ale ak si to stav včelstva vyžaduje, treba zasiahnuť.
>>
>
>
>
> --
>  ___
>  / __| _  _
> | (_ || || |
>  \___|\___/
>  ____
> |  _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> |  _ /\__/_|
> |_|
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Samozrejme sem to nechtel nejak globalizovat. S prevozy zkusenosti nemam. Ja
bych se tomu take nejspis v zime vyvaroval.

2009/12/16 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> Já se domnívám, že nahlížení do včelstva a převoz na 300 km je trochu
> něco jiného, odlišného, rozdílného atp. Takže jestli nahlížím a
> zachraňuji jedno včelstvo z 20 na stanovišti, prakticky to znamená to,
> že nějakých pár vík nazvednu a zkontroluji pohledem zvrchu pár uliček
> jestli mají zásoby a zavřu. Ale jestli nenajdu zásoby u uličkách, tak
> odněkud převěsím k hladujícímu chomáči jeden zásobní rámek a hotom. To
> se stává a možná je to špatně kvůli genetice.
>
> Tomu včelstvu (zimujícímu chomáči) tím, že jsem mu opatrně a bez
> rozebírání odebral nějaký rámek zkraje, se nepokálí. Není to ale
> žádným pravidlem a může se pokálet. Těm včelám, co jsem jim přidal
> rámek jsem ale s určitostí zavdal k rychlejšímu naplnění výkalových
> vaků, protože prostě je ten chaotický fyziologický směr byl dán místo
> zimního klidu ve včelstvu. Takže se takové včelstvo v řadě "ztratí" a
> je mu nějak pomoženo a dá se tím něco dál dělat. Ale celé stanoviště
> nevhodně převezených včelstev v zimě nebo i v létě je POHROMA.
>
> _gp_
>
> 2009/12/16 Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> > Ja bych to zas tak tragicky nevidel. Minuly rok jsem zimoval cca 5
> oddelku.
> > jelikoz kazdy oddeleky byly pozdejsi a k tomu jeste pouze z jednoho
> > vcelstva, protoze sem vic vcelstev neme, obsedaly cca v zime 3 - 4
> ulicky.
> > Zimovaly na 1 nastavku 42x17. vsichni si urcite pamatujeme lonskou tuhou
> > zimu. Samozrejme chodim vcelstva v zime kontrolovat. Jeden oddelek se mne
> > nezdal a pri obleve (zde na jizni Morave jich bylo behem zimy nekolik)
> sem
> > do nej nahledl, uhynul, nemel zasoby. Proto jsem se rozhodl zkontrolovat
> i
> > ostatni a nastesti jsem to zjistil za 5 minut 12, protoze jim take moc
> zasob
> > nezbyvalo. Jedine reseni bylo podat medocukrove testo. Svete div se,
> > vcelstva ho bez problemu zpracovala, podani testa sem opakoval 3 - 4 za
> > obdobi 6 tydnu asi. Jelikoz byla zima dlouha, obaval jsem se preplnmeni
> > vacku, coz se nepotvrdilo. krome toho uhynuleho vcelstva dalsi 4 oddelky
> > zdarne prezimovaly. A jeste musim vzpomenout, jak u jednoho vcelstva
> zluna
> > roztriskala cesno za jediny den, to vyruseni bych nechtel slyset. Roman
> > Pavlica
> >
> > 2009/12/16 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >
> >> Pokud včelstvo nemá v zimním období možnost se po převozu prolétnout,
> >> je to závdavek minimálně na průjem.
> >>
> >> Já jsem jinak toho názoru, že pokud se včelstvo po převozu se postupně
> >> neuklidní a poté do určité doby celé nevypsáší - jinak neprolétne, je
> >> to skoro vražda. Tz. převoz jedině v aktivní době, jinak jde o
> >> nezkušenost a amatérismus.
> >>
> >> _gp_
> >>
> >> 2009/12/16 Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>:
> >> > Rovnez jsem prevazel osm vcelstev ted v sobotu, teplota tak okolo -2 ,
> >> > vcely jsem prevazel v nastavkovych ulech na privesnem voziku. Prevoz
> >> trval
> >> > asi hodinu, po dojezdu na misto, byly nektere trochu hlucnejsi,
> otviral
> >> > jsem hodinu po ulozeni na nove misto. Dvoje litaly jako pominute, mel
> >> jsem
> >> > obavu, ze venku umrznou, kdyz se budou chtit ted orientovat na novem
> >> miste,
> >> > nastesti si uvedomily ze -2 neni optimalni teplota na orientacni let.
> >> Behem
> >> > 10 minut uz byly je na cesne. Kontrola den pote- otvorem ve vysokem
> >> > podmetu, vse se zda naprosto OK.
> >> >
> >> > PZ
> >> >
> >>
> >>
> >>
> >> --
> >> ___
> >> / __| _ _
> >> | (_ || || |
> >> \___|\___/
> >> ____
> >> | _ \ __ _
> >> | |_) / _\ |
> >> | _ /\__/_|
> >> |_|
> >>
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>

Ahoj Antoni, beru v potaz to, že je bezletové období. KAŽDÁ

2009/12/16 A.Turčáni <anton.turcani/=/gmail.com>:
> Pokud včelstvo nemá v zimním období možnost se po převozu prolétnout, je to
> závdavek minimálně na průjem.
>
> Gusti, trochu viac strašíš, ako vysvetľuješ prečo by prevážané včely
> postihol taký tragický koniec. Je to viac pohľad na vyrušovanie včiel v
> zime zo začiatku minulého storočia, kedy sa neustále prizvukovalo "v čase
> dennej teploty pod nulou, radšej ku včelám nechoďte, lebo chôdzou môžeme
> svoje včely zničiť" a tento názor som si prečítal i na Konferenci.
> Ak si niektorí spomínate na strážne domčeky blízo železničnej trati, v
> záhradke neraz žili včely a otrasy bežne prežili.
> Ja sám mám prípad, keď som zachraňoval včelstvo bez M v decembri-prosinci
> pozmetaním včiel zmetáčikom zo zásobného včelstva cez letáč (letáčová
> zástrčka odobrat na nábehovú dosku umiestnenú so spádom k letáču. Všetko
> prebehlo OK (teplota tesne nad nulou), do 24 hod. ticho, žiadne včely
> nerozbehané po úli a žiadne mŕtvolky.
> V následnej znáškovej sezóne to bol jedno z najlepších včelstie!
> Aj ja som za status gvo, stav nemenný, takéto zásahy by nemali byť nejakou
> módou, ale ak si to stav včelstva vyžaduje, treba zasiahnuť.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Já se domnívám, že nahlížení do včelstva a převoz na 300 km je trochu
něco jiného, odlišného, rozdílného atp. Takže jestli nahlížím a
zachraňuji jedno včelstvo z 20 na stanovišti, prakticky to znamená to,
že nějakých pár vík nazvednu a zkontroluji pohledem zvrchu pár uliček
jestli mají zásoby a zavřu. Ale jestli nenajdu zásoby u uličkách, tak
odněkud převěsím k hladujícímu chomáči jeden zásobní rámek a hotom. To
se stává a možná je to špatně kvůli genetice.

Tomu včelstvu (zimujícímu chomáči) tím, že jsem mu opatrně a bez
rozebírání odebral nějaký rámek zkraje, se nepokálí. Není to ale
žádným pravidlem a může se pokálet. Těm včelám, co jsem jim přidal
rámek jsem ale s určitostí zavdal k rychlejšímu naplnění výkalových
vaků, protože prostě je ten chaotický fyziologický směr byl dán místo
zimního klidu ve včelstvu. Takže se takové včelstvo v řadě "ztratí" a
je mu nějak pomoženo a dá se tím něco dál dělat. Ale celé stanoviště
nevhodně převezených včelstev v zimě nebo i v létě je POHROMA.

_gp_

2009/12/16 Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> Ja bych to zas tak tragicky nevidel. Minuly rok jsem zimoval cca 5 oddelku.
> jelikoz kazdy oddeleky byly pozdejsi a k tomu jeste pouze z jednoho
> vcelstva, protoze sem vic vcelstev neme, obsedaly cca v zime 3 - 4 ulicky.
> Zimovaly na 1 nastavku 42x17. vsichni si urcite pamatujeme lonskou tuhou
> zimu. Samozrejme chodim vcelstva v zime kontrolovat. Jeden oddelek se mne
> nezdal a pri obleve (zde na jizni Morave jich bylo behem zimy nekolik) sem
> do nej nahledl, uhynul, nemel zasoby. Proto jsem se rozhodl zkontrolovat i
> ostatni a nastesti jsem to zjistil za 5 minut 12, protoze jim take moc zasob
> nezbyvalo. Jedine reseni bylo podat medocukrove testo. Svete div se,
> vcelstva ho bez problemu zpracovala, podani testa sem opakoval 3 - 4 za
> obdobi 6 tydnu asi. Jelikoz byla zima dlouha, obaval jsem se preplnmeni
> vacku, coz se nepotvrdilo. krome toho uhynuleho vcelstva dalsi 4 oddelky
> zdarne prezimovaly. A jeste musim vzpomenout, jak u jednoho vcelstva zluna
> roztriskala cesno za jediny den, to vyruseni bych nechtel slyset.  Roman
> Pavlica
>
> 2009/12/16 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>
>> Pokud včelstvo  nemá v zimním období možnost se po převozu prolétnout,
>> je to závdavek minimálně na průjem.
>>
>> Já jsem jinak toho názoru, že pokud se včelstvo po převozu se postupně
>> neuklidní a poté do určité doby celé nevypsáší - jinak neprolétne, je
>> to skoro vražda. Tz. převoz jedině v aktivní době, jinak jde o
>> nezkušenost a amatérismus.
>>
>> _gp_
>>
>> 2009/12/16 Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>:
>> > Rovnez jsem prevazel osm vcelstev ted v sobotu, teplota tak okolo -2 ,
>> > vcely jsem prevazel v nastavkovych ulech na privesnem voziku. Prevoz
>> trval
>> > asi hodinu, po dojezdu na misto, byly nektere trochu hlucnejsi, otviral
>> > jsem hodinu po ulozeni na nove misto. Dvoje litaly jako pominute, mel
>> jsem
>> > obavu, ze venku umrznou, kdyz se budou chtit ted orientovat na novem
>> miste,
>> > nastesti si uvedomily ze -2 neni optimalni teplota na orientacni let.
>> Behem
>> > 10 minut uz byly je na cesne. Kontrola den pote- otvorem ve vysokem
>> > podmetu, vse se zda naprosto OK.
>> >
>> > PZ
>> >
>>
>>
>>
>> --
>>  ___
>>  / __| _  _
>> | (_ || || |
>>  \___|\___/
>>  ____
>> |  _ \ __ _
>> | |_) / _\ |
>> |  _ /\__/_|
>> |_|
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Pokud včelstvo nemá v zimním období možnost se po převozu prolétnout, je to závdavek minimálně na průjem.

Gusti, trochu viac strašíš, ako vysvetľuješ prečo by prevážané včely postihol taký tragický koniec. Je to viac pohľad na vyrušovanie včiel v zime zo začiatku minulého storočia, kedy sa neustále prizvukovalo "v čase dennej teploty pod nulou, radšej ku včelám nechoďte, lebo chôdzou môžeme svoje včely zničiť" a tento názor som si prečítal i na Konferenci.
Ak si niektorí spomínate na strážne domčeky blízo železničnej trati, v záhradke neraz žili včely a otrasy bežne prežili.
Ja sám mám prípad, keď som zachraňoval včelstvo bez M v decembri-prosinci pozmetaním včiel zmetáčikom zo zásobného včelstva cez letáč (letáčová zástrčka odobrat na nábehovú dosku umiestnenú so spádom k letáču. Všetko prebehlo OK (teplota tesne nad nulou), do 24 hod. ticho, žiadne včely nerozbehané po úli a žiadne mŕtvolky.
V následnej znáškovej sezóne to bol jedno z najlepších včelstie!
Aj ja som za status gvo, stav nemenný, takéto zásahy by nemali byť nejakou módou, ale ak si to stav včelstva vyžaduje, treba zasiahnuť.

Ja bych to zas tak tragicky nevidel. Minuly rok jsem zimoval cca 5 oddelku.
jelikoz kazdy oddeleky byly pozdejsi a k tomu jeste pouze z jednoho
vcelstva, protoze sem vic vcelstev neme, obsedaly cca v zime 3 - 4 ulicky.
Zimovaly na 1 nastavku 42x17. vsichni si urcite pamatujeme lonskou tuhou
zimu. Samozrejme chodim vcelstva v zime kontrolovat. Jeden oddelek se mne
nezdal a pri obleve (zde na jizni Morave jich bylo behem zimy nekolik) sem
do nej nahledl, uhynul, nemel zasoby. Proto jsem se rozhodl zkontrolovat i
ostatni a nastesti jsem to zjistil za 5 minut 12, protoze jim take moc zasob
nezbyvalo. Jedine reseni bylo podat medocukrove testo. Svete div se,
vcelstva ho bez problemu zpracovala, podani testa sem opakoval 3 - 4 za
obdobi 6 tydnu asi. Jelikoz byla zima dlouha, obaval jsem se preplnmeni
vacku, coz se nepotvrdilo. krome toho uhynuleho vcelstva dalsi 4 oddelky
zdarne prezimovaly. A jeste musim vzpomenout, jak u jednoho vcelstva zluna
roztriskala cesno za jediny den, to vyruseni bych nechtel slyset. Roman
Pavlica

2009/12/16 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> Pokud včelstvo nemá v zimním období možnost se po převozu prolétnout,
> je to závdavek minimálně na průjem.
>
> Já jsem jinak toho názoru, že pokud se včelstvo po převozu se postupně
> neuklidní a poté do určité doby celé nevypsáší - jinak neprolétne, je
> to skoro vražda. Tz. převoz jedině v aktivní době, jinak jde o
> nezkušenost a amatérismus.
>
> _gp_
>
> 2009/12/16 Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>:
> > Rovnez jsem prevazel osm vcelstev ted v sobotu, teplota tak okolo -2 ,
> > vcely jsem prevazel v nastavkovych ulech na privesnem voziku. Prevoz
> trval
> > asi hodinu, po dojezdu na misto, byly nektere trochu hlucnejsi, otviral
> > jsem hodinu po ulozeni na nove misto. Dvoje litaly jako pominute, mel
> jsem
> > obavu, ze venku umrznou, kdyz se budou chtit ted orientovat na novem
> miste,
> > nastesti si uvedomily ze -2 neni optimalni teplota na orientacni let.
> Behem
> > 10 minut uz byly je na cesne. Kontrola den pote- otvorem ve vysokem
> > podmetu, vse se zda naprosto OK.
> >
> > PZ
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>

VHODNÁ zimní a jarní léčba je často velmi účinná. Má ZÁSADNÍ vliv na
PLOŠNÉ přemnožení varoázy (kleštíka nebo varoózy jak je spisovné) v
letním období a PLOŠNÉ kolapsy. A to se může lehce dokázat.
Nejdůležitější je, jestli se takové ÚČINNÉ OŠETŘENÍ opravdu provádí.
Upozorňuji, že účinnost léčby zajímá hlavně SVS a ne včelaře. Ti jsou
často jen stádem co vede nějaký chytrý bača. Účinnost léčby a ověřovat
účinnost léčby, účinnost léčbya ještě jednou účinnost léčby. To
zachraňuje včely když jde o VD. ;-)

_gp_

2009/12/15 KaJi <e-mail/=/nezadan>:

> A docela by mě zajímalo, k jaké migraci roztočů může dojít v polovině
> listopadu.
> To jsem nikdy nepostřehl, že by to někdo vysvětli.
> Nebo jestli bych byl nucen léčit stádovitě hned na začátku října.  A jestli
> by za případné špatné léčení někdo, kdo by mě to nařizoval, převzal
> zodpovědnost.

Pokud včelstvo nemá v zimním období možnost se po převozu prolétnout,
je to závdavek minimálně na průjem.

Já jsem jinak toho názoru, že pokud se včelstvo po převozu se postupně
neuklidní a poté do určité doby celé nevypsáší - jinak neprolétne, je
to skoro vražda. Tz. převoz jedině v aktivní době, jinak jde o
nezkušenost a amatérismus.

_gp_

2009/12/16 Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>:
> Rovnez jsem prevazel osm vcelstev ted v sobotu, teplota tak okolo -2 ,
> vcely jsem prevazel v nastavkovych ulech na privesnem voziku. Prevoz trval
> asi hodinu, po dojezdu na misto, byly nektere trochu hlucnejsi, otviral
> jsem hodinu po ulozeni na nove misto. Dvoje litaly jako pominute, mel jsem
> obavu, ze venku umrznou, kdyz se budou chtit ted orientovat na novem miste,
> nastesti si uvedomily ze -2 neni optimalni teplota na orientacni let. Behem
> 10 minut uz byly je na cesne. Kontrola den pote- otvorem ve vysokem
> podmetu, vse se zda naprosto OK.
>
> PZ
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Hodně rostlin používá atraktanty pro opylovače, ale atraktantem není
pokaždé jen kvalitní pyl a mnoho nektaru. Je důležité znát
nektarodárnost a kvalitu pylu, jinak teorie o vysazování nějakých
skalniček nebo náhrobních květin obsypaných včelami je absolutně
kničemu. NEZÁLEŽÍ na obsypání včelami ale na prokazatelném užitku
který květ poskytne.

Květ může i oklamat včelu a ta jen lítá a lítá a nula nulanic z toho
nemá a umře vyčerpáním. Důkazy o tomto jsou třeba s druhem jedné lípy.
Proberte se v tomto tématu a buďte trochu pragmatičtí. Blbě
(špatným směrem) se potom koncetrují snahy včelařů které jsou pro
včelu třeba i škodlivé. A chyby se kamuflují, vylhává se pravda aby
byly zvdůvodněny náklady atp. Zkrátka trochu logické rozvahy prosím.
Děkuji.

_gp_

2009/12/16 <nasepenze/=/volny.cz>:
> Zdravím,přátelé!
> Můžete mi,prosím,zdělit,které rostliny si vaše "holky" oblíbily
> za účelem pastvy ve vašem okolí.Možno-li chronologicky,tak jak
> kvetou po sobě.
> Musím totiž nějaké vysadit a každá rada dobrá.
> Díky.
> Standa
>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Nejdůležitější je mít v časném jaře v bezprostředním dosahu lísky a vrby
jívy, eventuelně dříny a vrby obecně. To proto, že při proměnlivém jarním
počasí mnoho včel zahyne, pokud musí vyhledávat pastvu ve větší vzdálenosti.
V následujícím období, kdy už začnou kvést třešně, toho dle mého soudu
vlastním úsilím už moc neovlivníme, neboť buď nabídka v přírodě začne
převládat nad poptávkou, nebo zase pravděpodobně nedisponujeme takovými
volnými plochami, aby jejich osázení mělo praktický význam. Význam výsadby
včelařsky využitelných rostlin narůstá zase až na podzim, a to zejména kvůli
pylu. To ale záleží na místních podmínkách. Někde, jako v mém případě, tomu
není třeba pomáhat. Z bylin osobně doporučuji dobromysl obecnou
http://cs.wikipedia.org/wiki/Dobromysl_obecn%C3%A1
Ta kvete od července do září a pod včelami se úplně třese i když je pastva
jinde. Zdá se mi, že o ni včely mají větší zájem než o svazenku. Je to však
spíše pro potěšení včelaře, větší praktický význam to opět vzhledem k malým
využitelným plochám pro výsadbu nemá. Je třeba také dbát na to, že některé
včelařsky využitelné rostliny, například zlatobýly nebo křídlatky, jsou
považovány za invazivní rostliny a neměli bychom jejich výsadbou likvidovat
původní porosty.
J.T.

> Dotazy zvídavého začátečníka.
> Zdravím,přátelé!
> Můžete mi,prosím,zdělit,které rostliny si vaše "holky" oblíbily
> za účelem pastvy ve vašem okolí.Možno-li chronologicky,tak jak
> kvetou po sobě.
> Musím totiž nějaké vysadit a každá rada dobrá.
> Díky.
> Standa

Dřín, Líska, Vrba jíva, Vrby (všeobecně) Javory (mléč, klen, jasanolistý, babyka, tatarský, ginala, japonika). Aká,t, Lípy,

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Dotazy zvídavého začátečníka.
> Datum: 16.12.2009 12:54:50
> ----------------------------------------
> Zdravím,přátelé!
> Můžete mi,prosím,zdělit,které rostliny si vaše "holky" oblíbily
> za účelem pastvy ve vašem okolí.Možno-li chronologicky,tak jak
> kvetou po sobě.
> Musím totiž nějaké vysadit a každá rada dobrá.
> Díky.
> Standa
>
>
>
>

Rostliny vhodné pro včelky bych rozdělil (z hlediska začátku doby užitečnosti) na dlouhodobé a krátkodobé.
Dlouhodobé: akát, lípa atd.
Krátkodobé:
ořechoplodec clandonský (kvete v podletí - spíš pro nektar),
devaterník (kvete na jaře - hlavně pylová rostlina),
veronika horská (celoletní - spíše nektar),
saturejka,ožanka,yzop (léto a podzim).
Podotýkám, že uvedené rostliny mám v praxi ověřené - v době květu jsou včeličkami obsypané. V odborné literatuře lze najít spoustu rostlin s uvedením, jak jsou pro včelky dobré ba i výborné, ale mnohokrát jsem zjistil, že u nás o ně včelky témeř nezavadily. Proto bych i já uvítal názory které jsou podloženy vlastními zkušenostmi.

Rovnez jsem prevazel osm vcelstev ted v sobotu, teplota tak okolo -2 , vcely jsem prevazel v nastavkovych ulech na privesnem voziku. Prevoz trval asi hodinu, po dojezdu na misto, byly nektere trochu hlucnejsi, otviral jsem hodinu po ulozeni na nove misto. Dvoje litaly jako pominute, mel jsem obavu, ze venku umrznou, kdyz se budou chtit ted orientovat na novem miste, nastesti si uvedomily ze -2 neni optimalni teplota na orientacni let. Behem 10 minut uz byly je na cesne. Kontrola den pote- otvorem ve vysokem podmetu, vse se zda naprosto OK.

PZ

Dne Wednesday 16 of December 2009 12:54:41 nasepenze/=/volny.cz napsal(a):
> Zdravím,přátelé!
> Můžete mi,prosím,zdělit,které rostliny si vaše "holky" oblíbily
> za účelem pastvy ve vašem okolí.Možno-li chronologicky,tak jak
> kvetou po sobě.
> Musím totiž nějaké vysadit a každá rada dobrá.
> Díky.
> Standa

Vrba trojmuzna

Honza

Zdravím,přátelé!
Můžete mi,prosím,zdělit,které rostliny si vaše "holky" oblíbily
za účelem pastvy ve vašem okolí.Možno-li chronologicky,tak jak
kvetou po sobě.
Musím totiž nějaké vysadit a každá rada dobrá.
Díky.
Standa

Tak jsem 14.12. přeložil 4 včelstva , letošní oddělky asi na 5-6ti rámcích 42x15 do nových úlů.
překládal jsem to od 13.00 do asi 15.00 při teplotě -1°C
včely seděly volně, byly rozlezlé na 3 nástavcích tak že spodní nástavek jsem ometal, včely byly klidné nevzlétaly a ztráty nebyly skoro žádné asi 100 včel.
Nový majitel si je odvezl v kabině dodávky při teplotě asi +10°C asi 300km a druhý den mi volal že na podložce leželo po převozu asi 20 včel.a že včely jsou stále rozlezlé.
Myslím že převoz dopadl dobře. I když lépe by bylo o měsíc dříve nebo možná až na jaře.
J.Bűrgel

Ojedinělé dny, kdy je přes poledne teplo a včely létají, jsou v listopadu a prosinci skoro každý rok. Masívní vylupování je potom znakem nějaké chyby, buď nenormálního oslabení včelstev, třeba varaózou a to pak nestíhá ochránit zásoby nebo nevhodným umístěním zásob a usazením včelstva, nebo prostě naplno otevřeným česnem vespod. Proto se zhruba od konce září česna zužují nebo dokonce uzavírají, aby vylupování nebylo masové, když už nějaké je.
Když jsou včely vylupovány na podzim, o to víc budou vylupovány časně na jaře, kdy včelstva jsou ještě slabší a obsazují ještě méně zásob, případně dokonce úplně uhynuly. Na druhé straně časně na jaře má vylupování spíš kladný vliv, protože na rozdíl od podzimu se na tom neúčastní včely ze sousedních stanovišť, ty přes zimu zapomněly a kvůli chladnému počasí nepřeletí. Na vylupování se potom účastní výhradně včely toho stanoviště, takže zásoby se neztratí, nákaza nepřijde, včely v předjaří se nebrání a nezabíjejí se a vylupované zásoby simulují přírodní snůšku, takže podporují plodování.

Nejste sám. u více včelařů probíhala loupež a nešlo ji zabránit, zejmena, když seděly včely nahoře a pár zásob bylo dole. Je to spatným počasím v listopadu, kdy by mělo už mrznout. Nic se s tím nedá dělat v tuto pokročilou dobu.

Bohužel musím konstatovat , že mi jedno včelstvo vylupovaly i v listopadu , protože se ukázalo na 2 dny hezky. Během této velmi krátké doby odnesly skorem všechny zásoby. Odlétaly k sousední vesnici cca 300m. I po přenesení včelstva a ochlazení kdy moje již nelétaly ,cizí stále přilétaly a snažily se dostat do sousedních včelstev.

Podle "Zásad" zveřejněných na webu ČSV v části Metodické pokyny SVS i podle
Nařízení Krajské veterinární správy JMK č. 5/2009 je stanoven termín pro
léčení varidolem fumigací od 10. října 2009.

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Pavel Zajicek
Sent: Tuesday, December 15, 2009 10:46 AM

Jinak taky myslim, ze nekde je zacatek leceni stanoven na 15.10. , ale uz
nevzpominam, kde jsem to cetl.

Začátek léčení je vůbec nejúčelnější co nejvíce posunout k prosinci. To však v žádném případě nelze zajistit formou komisionálního léčení. Natož stanovit termín do vhodného pčasí měsíc dopředu. Já jako komisionální léčitel půjdu napřed udělat svoje na těch ostatních mně nebude až tak moc záležet, Je nutné si uvědomit ,že již i v září někdy začínají mrazy a pak je teplo.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pe?enka F aerosol
> Datum: 15.12.2009 10:46:02
> ----------------------------------------
> Zdravim vespolek,
>
> to ze leci vsichni v jednu dobu vidim, jako velkou prednost. Ten cas
> zacatek rijna je vsak dle meho nevhodny. Pro nasi vesnici distribuji lecivo
> osobne a tim, ze ho rozdavame vcelarum az ke konci rijna zpusobi, ze se
> leci v nejblizsi moznem terminu, kdy dovoli pocasi, takze rozptyl leceni
> jednotlivych vcelaru je velmi maly.
>
> Jinak taky myslim, ze nekde je zacatek leceni stanoven na 15.10. , ale uz
> nevzpominam, kde jsem to cetl.
>
> PZ
>
>
>

Zdravim vespolek,

to ze leci vsichni v jednu dobu vidim, jako velkou prednost. Ten cas zacatek rijna je vsak dle meho nevhodny. Pro nasi vesnici distribuji lecivo osobne a tim, ze ho rozdavame vcelarum az ke konci rijna zpusobi, ze se leci v nejblizsi moznem terminu, kdy dovoli pocasi, takze rozptyl leceni jednotlivych vcelaru je velmi maly.

Jinak taky myslim, ze nekde je zacatek leceni stanoven na 15.10. , ale uz nevzpominam, kde jsem to cetl.

PZ

..Prvá fumigace se u nás dělá prvou sobotu a neděli v celém okrese v říjnu, druhá za 7 -12 dní po prvé a to po organizacích. Zde jsou už teplotní podmínky rozdílné a proto si určuje toto ošetření výbor ZO....

To snad nemyslíte vážně,někdo nařídil koordinovanou dobu
aplikace při podzimním léčení? Nikde jsem se o tom nedočetl.
A nebo je to úlet nějakého snaživce.Krk dám na to,že moje včely nepoletí v říjnu při 10°C do sousední vesnice předat
pár kleštíků.
zdraví LK
-----------------------
Tak tohle by u nás byloporušení vyhlášky. Alepoň podle mé chabé paměti. Tam je že léčení se má zahájit až po 15. říjnu.

A docela by mě zajímalo, k jaké migraci roztočů může dojít v polovině listopadu.
To jsem nikdy nepostřehl, že by to někdo vysvětli.
Nebo jestli bych byl nucen léčit stádovitě hned na začátku října. A jestli by za případné špatné léčení někdo, kdo by mě to nařizoval, převzal zodpovědnost.

Samozřejmě jestli si některé ZO v zájmu sebezáchovy odhlasují, že to svým členům přeléčí komisionálně, protože znají své Pappenheimské, nic proti tomu.

Ale z hlediska účinnosti podzimního léčení jako takového nevidím smysl nějaké současnosti v době léčení po 15.10. a ani v tom, že někoho nutím léčit už na začátku října, jen proto že to dělají všichni.

..Prvá fumigace se u nás dělá prvou sobotu a neděli v celém okrese v říjnu, druhá za 7 -12 dní po prvé a to po organizacích. Zde jsou už teplotní podmínky rozdílné a proto si určuje toto ošetření výbor ZO....

To snad nemyslíte vážně,někdo nařídil koordinovanou dobu
aplikace při podzimním léčení? Nikde jsem se o tom nedočetl.
A nebo je to úlet nějakého snaživce.Krk dám na to,že moje včely nepoletí v říjnu při 10°C do sousední vesnice předat
pár kleštíků.
zdraví LK

Aerosol vodní lázní jse podle zkušenosti aplikovat jen do +5, pak zamrzá už po 8 včelstvech. Nejlepší je to dělat acetonem ten je dobře roztáhne a látka se dostane ke všem.,

jeste jsem zapomel jeden postreh, protoze pouzivam podlozky, ocitim pred aerosolem, kontroluji po aerosolu a nic nepada, takze ostereni aerosolem beru uz jen jako posledni pojisteni.

Jeste se nabizi, ze na fluvalinat jsou jiz nase roztoci rezistentni. Coz by nebyla zadna novina,otazkou jestli by se pak objevili roztoci ve vzorku ( prirozeny spad).

K te provadene fumigaci, prvni osetreni delam vzdy az po svatku 28. rijna, drive je to podle me absolutne zbytecne. Druhe leceni tak po 10 dnech az se dolihne zbytek plodu, ktery je pod vicky a nebyl osetren.

PZ

Zdravim vespolek,

u nas se pravidelne provadi fumigace 2x( Varidol- Amitraz) a pak v pulce prosince aresol M1 - fluvalinat. Vzorky meli mam pak absolutne ciste, jiz tri roky. Fumigaci delam v nastavcich oproti predpisu v podmetu paskem slozenym do tvaru V- podle Antona Turcani, zatim jsem neprovadel fumigaci pod 7 st, mam vyzkouseno, ze 7 st. je absolutne v poradku. Nikomu to nenutim, je na kazdem, jak sve vcelstva leci.
P.

>Přitom v návodu k aerosolovému vyvíječi není zmínka ,že aerosol s vodou lze použít od +2 až do + 10 stupňů.Jak to tedy je ve skutečnosti?Díky.Víťa.<
-----------------------------------------------------------
Ve skutečnosti vlivem proudění vzduch v tryskách dochází k poklesu teploty v přístroji cca o 5 st.C. (Údaj z návodu na použití aerosolového přístroje).Proto je vhodnější při venkovní teplotě pod +10 st.C použít jako nosné médium lékařský aceton.
JK

Mně to zas připadá, že reagují se zpožděním pár dní. Třeba při náhlém ochlazení se do zimního chumáče sráží postupně. Jejich okamžitou reakcí první den na náhlé zvraty počasí je v první řadě divokost a útočnost hned po otevření úlu. To je ale spíš pro teplejší počasí než je pozdně podzimní a potom zimní. V zimě potom při změně počasí, třeba změn proudění a začátku sněžení a podobně mně připadlo, že se znatelně silněji ozývají a dají se snadněji rozrušit než když se to stane uprostřed stálého počasí.

Právě, že polemizovat se dá pořád, ale nemělo by se. Pokud by to bylo na uvážení včelaře, to by vypadalo. Včely většinou reagují na počasí velmi rychle.
Tonda
>Není 10 stupňů jako 10 stupňů. Pro fumigaci je určitě velký rozdíl, když je deset stupňů a přitom minulý týden bylo přes poledne 15 - 20 stupňů a včely létaly nebo když je 10 stupňů a přitom týden předtím bylo přes poledne 0 - 5 st C a v noci mráz nebo dokonce celodenní mráz. Řekl bych, že v tom prvním případě je teplota kolem nuly stejná nebo lepší než teplota 10 st C v druhém případě. Toto je všechno na uvážení včelaře

Je to popsáno i v tom návodu jako, nouzové použití. a jak na to. Roztok musí být ohřátý na teplotu 10 - 15°C

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: aerosol
> Datum: 14.12.2009 12:33:47
> ----------------------------------------
> Ono už při 10 st. omrzá sklenička a není vidět dobře, jestli odkapává
> emulze z korálků a trysky můžou zamrzat. Jde to s vodou i při teplotě pod
> 10 st., ale musí se třeba nahřívat hadice na vzduch, aby k zamrzání
> nedocházelo. Nejlepší je použít hned aceton a jde to bez problémů.
> Aerosolujeme s ním už několik let.
> Co se týká fumigace pod 10 st., tak recepty by se měly vždy dodržovat! I
> někteří lidi nedodržují recept a myslí si, že jsou chytřejší než doktoři.
> Nechlubil bych se ale s tím. Ono neznamená, že když zrovna neumřu, že to
> funguje dobře. Záleží i na víc okolnostech. Rozhodně bych ale veřejně
> nediskutoval o tom, že se nemusí nařízení dodržovat. Takový včelař je pak
> hrozba pro okolní včelaře.
> Tonda
>
> >Přítel Pečenka popsal ošetření aerosolem výstižně.Není co dodat.Z tiskové
> zprávy veteriny ze dne 9.12.2009(je na webu ČSV) jsem se dočetl,že aerosol
> s vodní emulzí se dá aplikovat při venkovních teplotách +2 stupně až 10
> stupňů.Aerosol s acetonem až do -5 stupňů.Přitom v návodu k aerosolovému
> vyvíječi není zmínka ,že aerosol s vodou lze použít od +2 až do + 10
> stupňů.Jak to tedy je ve skutečnosti?
>
>
>

Není 10 stupňů jako 10 stupňů. Pro fumigaci je určitě velký rozdíl, když je deset stupňů a přitom minulý týden bylo přes poledne 15 - 20 stupňů a včely létaly nebo když je 10 stupňů a přitom týden předtím bylo přes poledne 0 - 5 st C a v noci mráz nebo dokonce celodenní mráz. Řekl bych, že v tom prvním případě je teplota kolem nuly stejná nebo lepší než teplota 10 st C v druhém případě. Toto je všechno na uvážení včelaře.

Já má sice včelín otevřený ale všechno si dopředu připravím,nakapu na knoty a pak třeba i s asistencí manželky jen zapaluju a pověšuju.Nebo žena kape a podává a já to tam šoupu jeden za druhým.

Ještě jeden postřeh, na stanovištích se vyskytuj
> množství roztoče od 0 do 20, ale najde se na stejném stanovišti včelstvo,
> kde je okolo 1000 ks a tak vše je jinak, příroda je kouzelná a dělá si co
> chce.. Zdraví Felix

A nechce nam nahodou kouzelna priroda naznacit, ze na vcelstvu s 1000 roztoci na vcelnici kde ostatni maji 20ks je neco spatne?? Ze tam treba asi nepatri? A bez cloveka a leceni by tam pristi rok zdrejme nebylo?

T.H.

Ono už při 10 st. omrzá sklenička a není vidět dobře, jestli odkapává emulze z korálků a trysky můžou zamrzat. Jde to s vodou i při teplotě pod 10 st., ale musí se třeba nahřívat hadice na vzduch, aby k zamrzání nedocházelo. Nejlepší je použít hned aceton a jde to bez problémů. Aerosolujeme s ním už několik let.
Co se týká fumigace pod 10 st., tak recepty by se měly vždy dodržovat! I někteří lidi nedodržují recept a myslí si, že jsou chytřejší než doktoři. Nechlubil bych se ale s tím. Ono neznamená, že když zrovna neumřu, že to funguje dobře. Záleží i na víc okolnostech. Rozhodně bych ale veřejně nediskutoval o tom, že se nemusí nařízení dodržovat. Takový včelař je pak hrozba pro okolní včelaře.
Tonda

>Přítel Pečenka popsal ošetření aerosolem výstižně.Není co dodat.Z tiskové zprávy veteriny ze dne 9.12.2009(je na webu ČSV) jsem se dočetl,že aerosol s vodní emulzí se dá aplikovat při venkovních teplotách +2 stupně až 10 stupňů.Aerosol s acetonem až do -5 stupňů.Přitom v návodu k aerosolovému vyvíječi není zmínka ,že aerosol s vodou lze použít od +2 až do + 10 stupňů.Jak to tedy je ve skutečnosti?

Tak mně napadlo, ne že bych to potřeboval, jak kdo děláte fumigaci v uzavřených prostorech včelínů s hodně včelstvy?
Kdysi, když jsem měl v kočovném včelíně k 20 včelstvům, mně to trvalo tak hodina fumigaci a k hodině kolem toho přípravy před a práce potom, takže nejméně hodinu jsem se napůl pohyboval v prostoru zamořeném léčivem, protože úly se stoprocentně utěsnit nedají. A bylo to znát.

Máte zřejmě na mysli to co já a viděl jsem to v poředu Rady ptáka Loskutáka.Tam to uváděli jako Flexidesku protože má i částečnou tvárnost a dá se prohnout do oblouku třeba kolem baru jako obklad tak jak to bylo v tom pořadu.
Už jsem to hledal pod tímto označením a myslím že jsem to tenkrát i našel ale cena nebyla nic moc tak jsem se o to přestal zajímat.Zkuste to hledat a dejte vědět co jste našli a ceny.

Ve finále pokud nemáte včelaře s více včelstvy budete rád za
> pokrytí nákladů.
> Nevadí udělám to znovu a rád.
> Děláme to pro sebe.

U nas jsme loni brali 10kc/vcelstvo, za rok se to v podstate vratilo z dotace. Letos jsem neaerosolovali.
Taky mi to nevadilo delat, ale uz se mi moc nechce hlavne protoze tezko rict co se ti vsechno dostane do tela i kdyz mas respirator...

T.H.

Přítel Pečenka popsal ošetření aerosolem výstižně.Není co dodat.Z tiskové zprávy veteriny ze dne 9.12.2009(je na webu ČSV) jsem se dočetl,že aerosol s vodní emulzí se dá aplikovat při venkovních teplotách +2 stupně až 10 stupňů.Aerosol s acetonem až do -5 stupňů.Přitom v návodu k aerosolovému vyvíječi není zmínka ,že aerosol s vodou lze použít od +2 až do + 10 stupňů.Jak to tedy je ve skutečnosti?Díky.Víťa.

Je bezpodmínečně nutné, aby cirkulárka měla nasazený rozevírací klín. Nejen
kvůli bezpečnosti, ale i kvůli kvalitě a čistotě řezu. Jinak se
nevyvarujete, aby vám pila občas některý díl nezdevastovala. S kvalitní
pilou s břity se slinutého karbidu to není vůbec žádný problém. Řeže se
podle pravítka, řezy jsou přesné, mají bezvadný povrch a produktivita je
vysoká.
Osobně doporučuji rozevírací klín při řezání jakéhokoliv materiálu vyjímat
jen zcela výjimečně, pokud je to nezbytně nutné, i když to je otravné. Věřte
mi, že může i u malé cirkulárky jít doslova o život.
J.T.



> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Míra.P
> Sent: Monday, December 14, 2009 8:02 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: v?roba ?l? z trvrzen?ho polystyr?nu
>
> No já jsem dobrou zkušenost s řezáním na cirkulárce neměl.Řez byl skoro
> čistý ale průser byl v tom že se to sevřelo a kouslo.Dostal jsem pořádnou
> bombu do břicha a bylo rozhodnuto.To jsem to nemusel ani tlačit podle
> pravítka.Řezal jsem jen podle rysky fixem.
> Z důvodu bezpečnosti doporučuju řezat odporem.Ta řezačka mi nikde
> nepřekáží
> protože je to vlastně deska na které je štelovací rameno z lampičky.To se
> sundá a deska opře mezi prkna a je to.Nepoužívám ani odporovej drát ale
> normální nerez co je na rámky.Trafo bylo doma a to se hodí vždycky.Navíc
> se
> ta řezačka dá použít i na vykrajování korpusů třeba pro vánoční věnce a
> nebo nějakých dalších pomůcek třeba pro děti do školy.Dělal jsem
> kamarádovi
> i bójky na sumce.

Já myslím, že takových různých desek, z recyklovaného nebo jinak dříve odpadního materiálu bude čím dál více. Budou čím dál levnější a čím dál odolnější. A jako homogenní desky, kterým stačí jen přiříznout na velikost stěny úlu bez jakéhokoliv skládání z kousků a nebudou se při střídání počasí kroutit se stanou postupně výhodnější než klasické dřevo.

Brno Druzina pratel chovu vcel valna hromada ,v budove-Ustredni jednoty ces.hosp.spolecenstev-Dominikanske nam.5. L.Fiala pdstupije z funkce predsedy a kontrolora.Zel,prezel,Fiala i prijeti cestneho predsedy odmitl.

ZU Brno : Plemenna stanice spolku brnenskeho v Babicich po lonske zimni pohrome nabidnuta ZU.(zahrada soilkoveho domu pretata sbernym kanalem smerujicim od krematoria k Svratce.Je projektovana hlavni ulice k nadrazi.Jako na zavolanou byla nabidnuta stanice v Babicich,bude treba jidobudovati a doplniti.

Praha Odbor medu :Ucetnictvi oddeleno od hospodarstvi ZU Praha.Ustredi povoli na vedeni akce urcitou zalohu.Akcni vybor ruci moralne za vedeni akce.Zprostredkovani prodeje medu nepatri do organisace vcelarske.
Druhy namestek predseda ZU J.Rytir vzdal se veskerych funkci a veskere verejne cinnosti ve vcelarstvi vůbec.(Schonfeld tezce nese pilnou a uspesnou praci,ktere nezistne a zdarma se venuje mimo vlastni povolani zverolekare)

ZU Brno valna hromada Pokladnik a spravce spolkoveho domu se odstehoval,byli mu vzdany srdecne diky za jeho obetevou a mnoholetou a nezistnou praci a ochotu. Dum bude pouzit k medove akci vedenou Vincencem Ferdinandem.Opravy domu provedeny podle navrhu architekta ing.Kyselky mladsiho.Pri ustrednim spolku zrizuje se odbor proprodej a zprostredkovani prodeje medu.V.Ferdinand a jeho manzelka dostava v uzivani spolkovy dum se zahradou,na dobu 1929-1935 budou platiti rocni pausal 120 Kc.Chovatelska stanice v Babicich se premistni do arealu Vysoke skoly zverolekarske v Kurimi

ZU Praha val.hromada Zmena stanov jak jej vypracoval Organisacni vybor nebyly prijaty.Tezko se vyznat pri hlasovani,kdyz se zdvihne les rukou a nektere obsahuji 10, 20, 50, nebo jen 1hlas.Lide dobri navrhli,aby se medova akce predala soukromnikovi.

Svaz valna hromada v Brne:usneseno neprijmouti resignaci p.zverolekare Rytire,a zada se aby ve sve praci a cinnosti vcelarske pokracoval. Stanovy v zasade prijaty.Vcelarske spolky jsou povinny provesti volbu tajnym hlasovanim-to jest hlasovacimi listky.Je nepripustne provesti tyto volby aklamaci a zaslati protokol bez volebnich listku.

S tímto materiálem jsem se nesetkal, ale nejspíše něco podobného se už
dělá i u nás.

"V Papírnách Bělá se NK zpracovává ještě doplňkově na zařízení na
výrobu stavebních desek na lince Novapak. Na lince bylo zpracováno 2 t
NK, a to převážně ze školních sběrů. Pokusně se do výroby desek
používaly výměty z rozvlákňování. Vyrobené desky byly použity jako
police do regálů ve skladovém hospodářství papírny. V současné době se
uvažuje o úpravě technologie."

http://www.arnika.org/clanky/recyklace-napojovych-kartonu-v-ceske-republice

Další informace se dají nalézt zde:
http://www.kuruc.sk/sk/technologia

2009/12/14 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>:
> Včera jsem viděl zajímavý pořad na ČT2. Kartony tetrapacku se rozdrtí na
> malé kousky a promíchají s drceným polyetylenem jako pojivem. Do lisu, asi
> hodně podobném jako na sololit se vloží odspoda papír, vrstva čistého
> polyetylenu neboli "igelit", potom hlavní vrstva drcené směsi, potom zase
> "igelit" a nakonec zase papír. Všechno se vylisuje pod tlakem a za zvýšené
> teploty něco nad 100 st C, přidaný polyetylen společně s polyetylenem z
> tetrapacků funguje za tepla a tlaku jako pojivo. Vzniknou tak desky s
> určitou izolační schopností, pevností, díky vrstvě papíru i barvitelností a
> protože je polyetylen odolný proti vlhkosti i s určitou odolnosti proti
> povětrnosti. Řezatelné a opracovatelné běžným nářadím. Mají jim říkat z
> nějakého důvodu celulózové desky. Zatím výroba nějak začíná, mají se zatím
> používat jen na vnější obklady domků z montovaných dřevěných panelů.
> Tloušťka desek by měla být okolo 15 milimetrů. Popis desek jsem zatím na
> internetu neobjevil.
> Podle mně by tyto desky mohly být použitelné na výrobů úlů a  mohly by
> venku vydržet dostatečně dlouho i bez nátěrů a impregnace.
> Setkal jste se někdo s tímto materiálem?
>

Včera jsem viděl zajímavý pořad na ČT2. Kartony tetrapacku se rozdrtí na malé kousky a promíchají s drceným polyetylenem jako pojivem. Do lisu, asi hodně podobném jako na sololit se vloží odspoda papír, vrstva čistého polyetylenu neboli "igelit", potom hlavní vrstva drcené směsi, potom zase "igelit" a nakonec zase papír. Všechno se vylisuje pod tlakem a za zvýšené teploty něco nad 100 st C, přidaný polyetylen společně s polyetylenem z tetrapacků funguje za tepla a tlaku jako pojivo. Vzniknou tak desky s určitou izolační schopností, pevností, díky vrstvě papíru i barvitelností a protože je polyetylen odolný proti vlhkosti i s určitou odolnosti proti povětrnosti. Řezatelné a opracovatelné běžným nářadím. Mají jim říkat z nějakého důvodu celulózové desky. Zatím výroba nějak začíná, mají se zatím používat jen na vnější obklady domků z montovaných dřevěných panelů. Tloušťka desek by měla být okolo 15 milimetrů. Popis desek jsem zatím na internetu neobjevil.
Podle mně by tyto desky mohly být použitelné na výrobů úlů a mohly by venku vydržet dostatečně dlouho i bez nátěrů a impregnace.
Setkal jste se někdo s tímto materiálem?

Nářadí musí být ostré a otáčky a posuv takové, aby se polystyren nezahřál nad 50 - 60 st c a nezačal se pod tlakem na břity nářadí lepit.

No já jsem dobrou zkušenost s řezáním na cirkulárce neměl.Řez byl skoro čistý ale průser byl v tom že se to sevřelo a kouslo.Dostal jsem pořádnou bombu do břicha a bylo rozhodnuto.To jsem to nemusel ani tlačit podle pravítka.Řezal jsem jen podle rysky fixem.
Z důvodu bezpečnosti doporučuju řezat odporem.Ta řezačka mi nikde nepřekáží protože je to vlastně deska na které je štelovací rameno z lampičky.To se sundá a deska opře mezi prkna a je to.Nepoužívám ani odporovej drát ale normální nerez co je na rámky.Trafo bylo doma a to se hodí vždycky.Navíc se ta řezačka dá použít i na vykrajování korpusů třeba pro vánoční věnce a nebo nějakých dalších pomůcek třeba pro děti do školy.Dělal jsem kamarádovi i bójky na sumce.

> Mám nástavky ze zeleného :) a místy to vykusují, hlavně se snaží si
Za odporové řezání styroduru (využívám podobnou
> konstrukci jako Míra P - viz jeho blog) mu píšu 1*, navíc při vhodném
> nastavení a použití mírně přebastleného starého centrofixu :) se s tím
> nádherně vypalují obrázky do dřeva ;)

> Honza Indra

Ja jsem si loni rikal jak styrodur naformatuju, nejsem s elektrikou kamos a tak jsem ihned zavrhl stavet odporovou rezacku na dva plemenace. Rezal jsem na cirkularce vidiovou pilou, bez problemu, rez je cisty. Otazka je co to dela s vidiovymi zuby :-) Verim ze nic moc.

A jinak to vidim uplne stejne s lepenim sparovek oproti tomu vzit desku treba styroduru a mit za chvili nastavek. To klizeni to hooodne zdrzuje. Me 159 to je radost, vemes siroke prkno protahnes, naformatujes, sbouchas. Vysoke tam uz je boj, snad neco pres vanoce naklizim mezi pohadkama a cukrovim :-)

A pak je taky nazor proc se s tim delat kdyz nastavky jsou dneska za babku :-)

T.H.

Léčit fumigací má význam jedině, kdy venkovní teplota přesahuje 10 stupňů C.

Už 9 sezónu svoje včelstvá chránima ošetrujem len pomocou fimigantu-amitraz, 3 fumigácie a poslednú tretiu robím v 11.mesiaci (najpozdejšie do 15.11), kedy u mňa nikdy nebol zaviečkovaný plod. Výsledky sú vynikajúce, ak by tak nebolo, už dávno by som včelstvá nemal. Priemerný odpad Vd aj tohoto roku bol odpad 165 Vd/vč. pri 75 včelstvách.
Potom sa fumigant aj pri teplote pod 10˚C Obyčajne to bolo u mňa okolo 3-4˚C, (nikdy som to nerobil pri teplote pod nulou) dostane do stredu chumáča, ak sa tam dostane vzduch, musí sa tam dostať aj fumignat, ktorý sa chová ako každý plyn zamorí každý priestorový mm úľa.

Při ošetření 8.12. při vpuštění aaerosolu do úlu vylétla vosa. To stojí za zváženou jakou funkci v šíření rostoče a viru vosy hrají?

Je jednoznačne potvrdené, že v štádiu rozpadu včelstva (v takomto včelstve sú inštinkty ochrany včelstva narušené) aj osy slúžia klieštikovi na migráciu do iných včelstiev, ktoré ešte nie sú v stave rozpadu. Zabrániť ose vstupovať do úľa je prakticky nemožné, pomáha len ničenie osích matiek po zimy keď si zakladajú hniezda a potom hlavne v lete ničením hniezd v okolí včelnice. Ide to vystavením cukrového roztoku s medom ako návnadu a sledovaním odlietavajúcich ôs do svojho hniezda, návnadu prenášať a vystaviť každých 50 m vo smeru odletu ôs z návnady. Ak budete trpezlivý, hniezdo nájdete.

Vážený příteli, jak čtu Tvůj příspěvek, tak si myslím, že máte v ZO cochcárnu, která vede k tomu, že neléčite tak jak by to mělo být. Tak trochu teorie. Léčit fumigací má význam jedině, kdy venkovní teplota přesahuje 10 stupňů C. Nebo jinak, jsou -li včely na česně. To zn, že jsou rozleztlé a kouř se dostává až do středu. V opačném případě, kdy teplota je nižší než 10 C pak fumigace je účiná méně než z poloviny. Po zakouření se ještě více stahnou a účiná látky se nedostává ke všem včelám a rostočům. Prvá fumigace se u nás dělá prvou soboru a neděli v celém okrese v říjnu, druhá za 7 -12 dní po prvé a to po organizacích. Zde jsou už teplotní podmínky rozdílné a proto si určuje toto ošetření výbor ZO. Třetí ošetření fumigací se zpravidla neprovádí. I když letos to šlo, přesto je neděláme a provádíme poslední ošetření vždy aerosolem. Když jsme začínali byl k němu odpor. Dnes nás včelaři hlídaji, aby je měli udělané. Nedej bože abychom někoho vynechali. Toto ošetření aby bylo 100% účinné se dá dělat a to si pamatujte až po 20 LISTOPAU, to už ve včelstvu není plod na 100%. Prakticky to probíhá podle režije ZO a to až do 10. prosince při teplotách do mínus 5 C, pak už zamrzaji trysky a je snížená účinnost. Je lepší ošetřeovat nad nulou. Učinná látka do aerosolu se dává na 300ml acetonu l sklenička varidolu nebo 16 kapek M-1 (určuje SVS v nařízení)Vodou neošetřujeme, pouze acetonem. Aerosol na včelstvo působí tak, že při aplikaci včelstvo roztahuje, mění se životní prostředí a včelstva se snaží aplikovanou látku vyvětrat a tím se dostává látka až do středu, kam by se kouř nikdy nedostl. Při kouři za nižších teplot se včelstva stahují(chrání matkku) při vodě a acetonu se roztahují a snaží se navodit takové podmínky vlhkostní nebo působící látky jaké byly před použitím. Aerosol prostupuje i slabšími prkénky lípy, které jsou více porovité, takže proto aerosol, který se dostane ke každé včel a každému roztoči, který v době použití aerosolu už neni pod víčkem. Aceton pro nás zajištuje OV v jedné lekárně v okrese, hromadně dá OV objednávku a seznam organizací, kde si jej kupujeme podle potřeby neomezeně. Jinde chtějí recepisy. Letos byla cena 93,- Kč. Chtěl bych upozornit včelaře, aby si uvědomili, že onemocnění varroázou neni onemocnění včelstev jednoho včelaře ,ale celého katastru, celé organizace a proto musí léčit všichni a ne kdo chce. Důležité je i ometení podložek, které provádíme po posledním ošetření za 4-7 dní a pře vánoci, asi tak okol 20.12. znovu a to ometáme i spodní stranu. Roztoč po zásahu padá ochromen na nervové soustavě na podložku a snaží se ukrýt v temnotě na spodní straně kde usychá, což některému se může podařit. Většinou zůstávaji na podložkách. Poslední ometení musí být nejméně 30 dnů pře sběrem měli. Jinak léčivo zajišťuje OV na celý rok již v květnu až i na jarní ošertření, aby mohlo být provedeno včas, kdy ve včelstvu neni plod, aby se nemuselo natírat a mohlo se ošetřeit aerosolem . Léčivo máme v ZO na všechna ošetření až do jara a ještě jenu dávku, kdyby bylo nařízeno mimo pravidelné léčení. A funguje to a o tom to je. Je třeba si pamatovat, že nesmí přežít ani jedna samička, která dává základ nové generaci roztočů a co více dává základ i virovým onemocněním, zejmena kapsovitosti plodu, který se podobá v mnoha případech na plástech jako mor, pouze nepachne. O tomto nemaji včelaři ani páru a neni možné se virům bránit.Myslím, že je vše vyčerpané pro širokou včelařskou veřejnost. Někdo bude se mnou souhlasit jiní mi budou oponovat, ale myslím, že tam, kde funguje lidský faktor jsou včelstva zdravá, tam, kde se diskutuje a filozofuje jak by se to mělo uděla a ne tak jak je to v propracovaném návodu v Metodickém pokynu, tak tam jsou problémy s roztoči a teď i s viry. Ještě jeden postřeh, na stanovištích se vyskytuj množství roztoče od 0 do 20, ale najde se na stejném stanovišti včelstvo, kde je okolo 1000 ks a tak vše je jinak, příroda je kouzelná a dělá si co chce. Při ošetření 8.12. při vpuštění aaerosolu do úlu vylétla vosa. To stojí za zváženou jakou funkci v šíření rostoče a viru vosy hrají?Jak na ně aby vosy naše včelstva nenavštěvovaly. Zdraví Felix

U naší Zo jsme též za včelstvo aerosol platili 15 kč

> ----------------------------------------
> Organizace u nás zakoupila aerosolový vyvíječ a včera mi léčili včely
> poprvé aerosolem. Za jedno včelstvo jsem musel zaplatit 15 Kč /nenamítám,
> za ty prachy bych to nedělal i když dotace na léčení zůstala organizaci /.
> Jen se chci zeptat jak to funguje jinde, zda se také platí i když jsou na
> to dotace a zda je aerosolování povinné, přestože jsem léčil 3 x fumigací
> /. Můj názor je ten, že po teplém podzimu aerosol je to nejlepší, ale stále
> se někdo najde, kdo "chemii " navíc odmítá a jsou s ním problémy.
>
>
>

Počet ošetření na podzim nařizuje veterina. Bývá max. třikrát. Zřejmě organizace to ještě jistila aerosolem, když ho koupila. Tolik to asi na škodu není. Veterina povoluje i ošetření navíc. V naší organizaci jsem dříve jezdil za 20 Kč/stanoviště. To bylo na benzín. Letos podle školení Vl. Dlaba v Nasavrkách jsem vybíral 10 Kč na včelstvo za práci a 20 Kč/stanoviště na benzín. Pokud vím, tak to dělají už delší dobu jiné ZO v našem okrese. Tak to schválil i výbor a VČS. Jak říkal, těch 10 Kč na včelstvo dostanou včelaři v dotaci a je na práci ošetřujícího. Dotaci si ale ZO nesmí nechat. Musí ji vyplatit a musí být seznam i s podpisem včelaře, který byl ošetřován a dotaci dostal.
Tonda
>Organizace u nás zakoupila aerosolový vyvíječ a včera mi léčili včely poprvé aerosolem. Za jedno včelstvo jsem musel zaplatit 15 Kč /nenamítám, za ty prachy bych to nedělal i když dotace na léčení zůstala organizaci /. Jen se chci zeptat jak to funguje jinde, zda se také platí i když jsou na to dotace a zda je aerosolování povinné, přestože jsem léčil 3 x fumigací /. Můj názor je ten, že po teplém podzimu aerosol je to nejlepší, ale stále se někdo najde, kdo "chemii " navíc odmítá a jsou s ním problémy.