Včelařská konference

Loupež se může zarazit a v úlu zůstat zbytek zásob, když mezitím někde
propukne snůška a oddělek má patřičně zúžené česno. Potom odpor zbývajících
včel stačí k tomu, aby se zlodějky přestaly dobývat do úlu a šly za snůškou.
Pokud je ale otevřené česno ve dnu naplno, jak je teď zvykem u oddělků
umístěných v nástavkových úlech, zlodějkám nic nebrání pronikat dále do úlu
a oddělek i běhemsnůšky skutečně vyloupí úplně.
V praxi je to ostatně ale jedno, jestli v oddělku zbude troška zásob nebo
nic. Oddělek byl slabší už před loupeží, nyní je v oddělku jen zlomek včel a
i když tam je matka, kvůli nedostatku zásob stejně neklade. Až skončí
snůška, zlodějky se vrátí a oddělek dorazí. A i kdyby ho nedorazily, v
oddělku bude tak málo včel, že za nějaký týden sám vyhyne.
Varoa mně připadá málo pravděpodobná možnost, zvláště když by se oddělek měl
vylidnit ze dne na den. Ale uvidí se...
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 04, 2009 9:48 AM
Subject: Re: Rada


> Myslím Antone, že máš pravdu a že se jedná o VD plus virózy. Čítankové
> příznaky! Je zajímavé že i po r. 2007 s určováním příznaků mají mnozí
> potíže. Neobvyklé je pouze to, že je to překvapivě brzy na celorepublikový
> stav a jarní léčení. Že by to byla nějaká polovičatá loupež je asi tak
> pravděpodobné jako pohádka o červené Karkulce. Zdraví R. S.

Anton Turčáni:>Môže to byť aj inak. Ja som ešte nevidel bežnú lúpež, aby včely zlodejky nechali časť zásob v úli.<

S tímto názorem musí souhlasit každý včelař.Toto je podstata chování všech včel. Jak vypadá loupež a co zůstane v úle a kolem je známo. Včelstvo nebylo pod dozorem pouze 2 dny. To by ještě znaky loupeže byly znatelné..
Jendo! Nenapsal jsi, že používáš vlastní typ moderních úlů, ve kterých každý může vidět rozvoj a stav včelstva.Máš je pořád pod kontrolou, včetně kleštíka, ale i kdokoliv. Někdo potřeboval krásně rozkladenou matku, protože vím, jak jsi se s ní chválil. To je nevýhoda těchto moderních úlů v takovém případě. Jinak jedna z možností praktického řešení situace ve včelařství.
B.V.

Myslím Antone, že máš pravdu a že se jedná o VD plus virózy. Čítankové příznaky! Je zajímavé že i po r. 2007 s určováním příznaků mají mnozí potíže. Neobvyklé je pouze to, že je to překvapivě brzy na celorepublikový stav a jarní léčení. Že by to byla nějaká polovičatá loupež je asi tak pravděpodobné jako pohádka o červené Karkulce. Zdraví R. S.

To je fakt nepravděpodobné. Jak začnou loupit a vykrádat a nikdo nebrání , tak to vezmou úplně , když není sladina , tak vykusují i to co tím jenom voní , tedy vykoušou i pyl , i když ho nikam nenosí. V roce 2007 kdy nastal kolaps včelstev , byly ve včelstev zakrmené zavíčkované zásoby poměrně dlouho bez vyloupení. Loupež vypukla po odkrytování takového úlu pro jen rychlou kontrolu. Pokud jsou zásoby zavíčkované a okolní včelstva jsou také slabé , může vydržet nevyloupený dlouho u mne nejméně 2 týdny.

Ivan a čo tak najskôr si preštudovať literatúru a potom sa pýtať na veci, ktorým nerozumiete?

Něco podobného jsem zažil před 2 lety. Uprostřed řady 30 úlů jeden opuštěný i se zásobami a plodem, pozoruhodné bylo že jej ostatní včelstva nevyloupily. Ptám se do dneška, proč!! Pepan

Niečo také som zažil v r. 1989, keď mojej včelnici spôsobil kolaps Vd. Nemal som vyriešený spôsob fumigácie, fumigáciu som robil statočne, ale nerešpektoval som zaviečkovaný plod a detrukcia včelstva pokračovala ďalej.
Z 20-tich včelstiev som pri šiel o 12 vinou Vd. ešte do zimy. Kým som si uvedomil čo sa deje, vonkajšie včely mi vyrabovali zásoby v dvoch úľoch, ale v ostatných nie. Prečo asi? Nenašli ich alebo ešte presnejšie, ešte ich nenašli. Úle som samozrejme uzatvoril a znovu použil v budúcej sezóne.
Včelári majú zaužívané klišé, že každé včelstvo cudzie včely vyrabujú, jednoducho, môže to byť aj inak.

Zdravím Vás priatelia vcelári.
Rozhodol som sa vceláriť v úľoch Langstroth, poradte aký je postup ako prezerať vcelstvá. Viem že sú väčšie výnosi medu na vcelstvo, je možnosť chovať viac včelstiev ale vcelár musí zvládnuť chov v úloch Langstroth. Predtým som mal úle czechoslovák.

Něco podobného jsem zažil před 2 lety. Uprostřed řady 30 úlů jeden opuštěný i se zásobami a plodem, pozoruhodné bylo že jej ostatní včelstva nevyloupily. Ptám se do dneška, proč!!

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rada
> Datum: 03.8.2009 23:14:54
> ----------------------------------------
> Anton Turčáni:>Môže to byť aj inak. Ja som ešte nevidel bežnú lúpež, aby
> včely zlodejky nechali časť zásob v úli.<
> .......
> Rozhodně bych rád ty zásoby na těch fotkách viděl. Jak jsem napsal, jde o
> loupež nebo probíhající loupež. Pokud jsou u toho vosy, snad to nemusím
> dále rozebírat. Pokud vostvo začně napodzim slídit, může mít docela dobrou
> baštu z takového nějakého pozdního nezcelého nebo sociologicky neúplného
> oddělku.
>
>
>

Radek Krušina:>Nevím jak Radimovi, ale mě to je docela jedno, jestli se někdo baví nebo nebaví při čtení takovýchto vláken. Je to podle mě taky tak trochu o filosofii a ta se dá charakterizovat mimo jiné jako láska k pravdě. :) <
...........


Bohužel člověk si vyrábí ve svém jazyku často slovní protiklady jako dobro - zlo, nebo život - smrt, atp. Často ale neví, že jsou tyto protiklady velmi s věcí, činností osobou nebo jiným propojeny.

Jaká láska k pravdě mi řekne, proč průměrně uhynulo včelařům v Evropě za poslední dobu (cca 3 roky) více než 25% zazimovaných včelstev v ročně? Jak je možné z tak že se z tak morově čisté a tím ukázkové země se stala za tak krátkou dobu po plošných detekcích oblast s tak velmi rozšířenou nebezpečnou nemocí?

Není potřebné si vedle nějaké lásky k pravdě i přiznat lži, nenávist a závist? Není přeci možné aby v řešení ve směrech u filosofie protikladů byla vidět jen jedna půlka.

Vždy u velké lásky z pravdy musí být i někde schovaná malá lež a nenávist či závist, která při celkovém posudku oboje vyváží.

_gp_

Anton Turčáni:>Môže to byť aj inak. Ja som ešte nevidel bežnú lúpež, aby včely zlodejky nechali časť zásob v úli.<
........
Rozhodně bych rád ty zásoby na těch fotkách viděl. Jak jsem napsal, jde o loupež nebo probíhající loupež. Pokud jsou u toho vosy, snad to nemusím dále rozebírat. Pokud vostvo začně napodzim slídit, může mít docela dobrou baštu z takového nějakého pozdního nezcelého nebo sociologicky neúplného oddělku.

G. Pazderka napsal:
>Radime tato diskuze, na úrovni bez odborných inženýrů z oboru genetiky, ochrany rostlin, bez ochoty včelařských praktiků z povolání, JE O NIČEM.
>Není tu vůle ani sdílet nějaké přesnější poznatky o výzkumu, protože to je stále a jen byznyz založený na ochotě a neochotě.
>VD tu je, protože tu musí být, jinak by polovina včelařských odporníků byla bez práce.

>A proto odborníci se musí hodně bavit když náhodou takové vlákno o "antiVD"liniích čtou.
>V podstatě mne toto téma už ani nezajímá a byl jsem proněj donedávna zápálen hodně. Byl.
>To proto, protože když jsem byl naposledy v Brně na jedné povedené odborné přednášcePSNV, vůbec nic jsem si nemohl na diktafon z ní nahrát. Tak snad nebudu moc úpřímný když zde napíšu, " ... tak ať si své moudra nechají pro sebe." Jsem z takových podmínek studia bez možnosti zpětného rozboru zajímavých informaci někde v klidu bez společenské euforie docela zklamán. Takže stačí jen konstatovat, že unás se opravdu nic nechce dít v tomto směru, protože výsledky takto předváděné jsou vlastně velmi pod pokličkou! Nějaké licenční práva jsou jen výmluva.
....................

Nevím jak Radimovi, ale mě to je docela jedno, jestli se někdo baví nebo nebaví při čtení takovýchto vláken.
Je to podle mě taky tak trochu o filosofii a ta se dá charakterizovat mimo jiné jako láska k pravdě. :)

A pokud je to o toleranci k roztoči pravda, ono se to časem nakonec provalí :)
A taky se podle mě minimálně jeden odborník do diskuse zapojil, jestli jsem si dobře všimnul.
Taky jistě nikomu neunikla zmínka o projektu SMYV, který zřejmě právě probíhá a to ve spolupráci s výzkumným ústavem v Dole.

Radek Krušina

S matkami Vigor mám zkušenosti. Spíše bych je doporučil do pozdějších snůšek, protože na jaře jsou trochu pomalejší. Výborně staví, mají nižší spotřebu zimních zásob a jsou nerojivé.

Zlodějky nechávají zásoby v úlu, když už je jich jen málo a když se objeví
snůška nebo jiný zdroj, který je o hodně atraktivnější. Nebo zásoby
nenechaly, ale během pár dnů snůšky nějaké minizásoby doneslo těch pár
létavek, co tam zbyly.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 03, 2009 6:33 PM
Subject: Re: Rada


> Foto těch plástů a umístění úlku z dálky by nebylo? Vypadá to na běžnou
> loupež. Zatu si může u vyloupených včelstev z 99,9% včelař sám.
>
> Môže to byť aj inak. Ja som ešte nevidel bežnú lúpež, aby včely zlodejky
> nechali časť zásob v úli. Autor predsa píše, že nejaké zásoby v plástoch
> zostali a preto zlodejky by dokonale vymietli všetky zásoby a nie len
časť.
>
> Skôr to vypadá na na to, že v úli vyčíňal Vd a včely to už neutiahli a
> vykapali mimo úľ. je to známy úkaz včelstva, ktoré bolo tak preťažené Vd,
> že staré včely "odišli" a mladé sa liahli poškodené a následne tak isto
> hynuli.
> Dalo by sa to vyvrátiť alebo potvrdiť nadvihnutím zaviečkovaného plodu
> (majiteľ píše, že plod v úli zostal) odviečkovacou vidličkou a zistiť
obsah
> buniek a zistiť, či sa v nich a na včelách nenachádza roztoč Vd.
>
> Dá sa to vysvetliť aj náhlym kolapsom starých včiel, ktoré to už neutiahli
> a mladé sa ešte neliahli. Tento stav sa ojedinele vyskytuje po dlhšej
> strate matky, pridanej novej, tá stihne ešte položiť vajíčka a staré včely
> sa z úľa vytratia.
> Ani lekár však na diaľku pacientovi neurčí príčinu choroby a tak je to i v
> tomto prípade. Bolo treba popísať presnejšie symptómy stavu včelstva, npr.
> aký je starý zaviečkovaný plod, či je napadnutý plodVd, či v úli nezostala
> M, tá dokáže v úli na zásobách prežiť aj dlhšiu dobu a pod.

Foto těch plástů a umístění úlku z dálky by nebylo? Vypadá to na běžnou loupež. Zatu si může u vyloupených včelstev z 99,9% včelař sám.

Môže to byť aj inak. Ja som ešte nevidel bežnú lúpež, aby včely zlodejky nechali časť zásob v úli. Autor predsa píše, že nejaké zásoby v plástoch zostali a preto zlodejky by dokonale vymietli všetky zásoby a nie len časť.

Skôr to vypadá na na to, že v úli vyčíňal Vd a včely to už neutiahli a vykapali mimo úľ. je to známy úkaz včelstva, ktoré bolo tak preťažené Vd, že staré včely "odišli" a mladé sa liahli poškodené a následne tak isto hynuli.
Dalo by sa to vyvrátiť alebo potvrdiť nadvihnutím zaviečkovaného plodu (majiteľ píše, že plod v úli zostal) odviečkovacou vidličkou a zistiť obsah buniek a zistiť, či sa v nich a na včelách nenachádza roztoč Vd.

Dá sa to vysvetliť aj náhlym kolapsom starých včiel, ktoré to už neutiahli a mladé sa ešte neliahli. Tento stav sa ojedinele vyskytuje po dlhšej strate matky, pridanej novej, tá stihne ešte položiť vajíčka a staré včely sa z úľa vytratia.
Ani lekár však na diaľku pacientovi neurčí príčinu choroby a tak je to i v tomto prípade. Bolo treba popísať presnejšie symptómy stavu včelstva, npr. aký je starý zaviečkovaný plod, či je napadnutý plodVd, či v úli nezostala M, tá dokáže v úli na zásobách prežiť aj dlhšiu dobu a pod.

Dekuji za radu.
Jenze poblíž by musely být nějaké mrtvolky a mrtva matka jak jste uvedl. A kdyby to byla loupež, tak tam zůstane trochu včel na plodu. Tam nebilo nic. Ještě tam byl živý plod,ktery se dnes vylíhnul.

Stává se, že starší včely v oddělku jsou v takzvané tiché loupeži strženy
loupícími včelami a přidají se k nim, naberou zásoby v oddělku a odletí. V
oddělku potom zůstanou jen nelétající mlaďušky, které žijí ze zbytku zásob a
snaží se pečovat o plod. Obvykle to je ale reakce, když je při zjevné
loupeži zabita matka společně se včelami, které se ze začátku přece jen
brání. Málokdy se to stane při živé matce V takovém případě je ale mrtvá
matka nalezena na dně nebo před úlkem společně s nějakou hrstkou zabitých
včel. V úlku na dně je potom plno odpadů z víček rozhryzaných zlodějkami při
loupení zavíčkovaných zásob a podobných zbytků.
Že by nezůstala ani mrtvolka ani jiné zbytky, to se mně zdá divné. Pokud
pozůstalé včely úlek nevyčistily.... Mohla by to být taky reakce na náhodné
zamáčknutí matky včelařem, kdy včely se ztrátou feromonů matky ztrácejí vůli
bránit svůj úlek, dokud během pár dalších hodin nedojde k vytvoření
matečníků a tím k rozšíření feromonů matečného plodu, který vůli včel bránit
svůj úl zase do značné míry obnoví. Pokud v kritické době přišla nějaká
masívní loupež, mohly se včely místo bránění ke zlodějkám přidat.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Jan" <Jnaikdohnalek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 03, 2009 1:01 PM
Subject: Rada


> Dobrý den
>
> Prosím o radu. Měl jsem oddělek o síle 5ti rámků. O vikendu sem odjel z
> chalupy a včely byly pořád v pohodě. Pak jsme s dědou přijeli ve středu a
> včely nikde. Pěkný čirstý plod a trocha zásob, na které se vrhly vosy.
> Nikde zádné mrtvolky ani jiné stopy po boji. A dnes se vylihnul plod co
byl
> v těch zmyzelích včelách.
> Prosím o radu co to mohlo spůsobit.
> Děkuji Jan

U nas take huci hospodarska budova, prave zacina kvest prisavnik triprsty.
PZ

Foto těch plástů a umístění úlku z dálky by nebylo? Vypadá to na běžnou loupež. Zatu si může u vyloupených včelstev z 99,9% včelař sám.

..........
Jan (85.13.78.2) --- 3. 8. 2009
Rada

>Dobrý den

Prosím o radu. Měl jsem oddělek o síle 5ti rámků. O vikendu sem odjel z chalupy a včely byly pořád v pohodě. Pak jsme s dědou přijeli ve středu a včely nikde. Pěkný čirstý plod a trocha zásob, na které se vrhly vosy. Nikde zádné mrtvolky ani jiné stopy po boji. A dnes se vylihnul plod co byl v těch zmyzelích včelách.
Prosím o radu co to mohlo spůsobit.
Děkuji Jan <

Radim Polášek:>...Je otázka potom, jaké včelaření má být. Jestli včelaření, kdy veškerou tíhu
boje proti nemocím a škůdcům nese člověk. To znamená, že včelaření bude
založeno na chemické ochraně a výběr a rozchovávání vybraných linií, jen
několika v ČR, bude založeno na pár specializovaných výzkumnících nebo
komerčních chovatelích se svou vědeckou genetikou a řízenými inseminacemi....<

.......
Radime tato diskuze, na úrovni bez odborných inženýrů z oboru genetiky, ochrany rostlin, bez ochoty včelařských praktiků z povolání, JE O NIČEM. Není tu vůle ani sdílet nějaké přesnější poznatky o výzkumu, protože to je stále a jen byznyz založený na ochotě a neochotě. VD tu je, protože tu musí být, jinak by polovina včelařských odporníků byla bez práce.

A proto odborníci se musí hodně bavit když náhodou takové vlákno o "antiVD"liniích čtou. V podstatě mne toto téma už ani nezajímá a byl jsem proněj donedávna zápálen hodně. Byl. To proto, protože když jsem byl naposledy v Brně na jedné povedené odborné přednášcePSNV, vůbec nic jsem si nemohl na diktafon z ní nahrát. Tak snad nebudu moc úpřímný když zde napíšu, " ... tak ať si své moudra nechají pro sebe." Jsem z takových podmínek studia bez možnosti zpětného rozboru zajímavých informaci někde v klidu bez společenské euforie docela zklamán. Takže stačí jen konstatovat, že unás se opravdu nic nechce dít v tomto směru, protože výsledky takto předváděné jsou vlastně velmi pod pokličkou! Nějaké licenční práva jsou jen výmluva.

Dobrý den

Prosím o radu. Měl jsem oddělek o síle 5ti rámků. O vikendu sem odjel z chalupy a včely byly pořád v pohodě. Pak jsme s dědou přijeli ve středu a včely nikde. Pěkný čirstý plod a trocha zásob, na které se vrhly vosy. Nikde zádné mrtvolky ani jiné stopy po boji. A dnes se vylihnul plod co byl v těch zmyzelích včelách.
Prosím o radu co to mohlo spůsobit.
Děkuji Jan

No, já nikoho neverbuju, aby dělal to a to. jen prostě píšu svůj názor. Co
se týká chemie proti varaóze, jasně se ukázaly její hranice před dvěma roky.
Kdy roztočů bylo stejně nebo ještě méně než dříve, ale protože se něco
stalo, dodnes se přesně neví co, tak by bylo bývalo tehdy třeba nasadit tu
chemii podstatně intenzívněji než bylo zvykem. Jenže to nikdo nevěděl
předem, léčilo se stejně (lajdácky) jako jiné roky a zjistilo se to, až bylo
pozdě. Následující rok to nejspíš bylo přesně opačně. Hrozba současného
působení varaózy s tím dalším neznámým činitelem pominula, ale léčilo se
znatelně intenzívněji a často možná zbytečně, jen se dodávaly rezidua do
včel.
Je otázka potom, jaké včelaření má být. Jestli včelaření, kdy veškerou tíhu
boje proti nemocím a škůdcům nese člověk. To znamená, že včelaření bude
založeno na chemické ochraně a výběr a rozchovávání vybraných linií, jen
několika v ČR, bude založeno na pár specializovaných výzkumnících nebo
komerčních chovatelích se svou vědeckou genetikou a řízenými inseminacemi. A
včelám potom jen ponecháme úlohu "mikromašinek" sbírajících sladinu a
vyrábějících med v úle. Jenže ruku v ruce s tím, protože člověk není
neomylný a leccos se prostě zjistí dodatečně, pokud se objeví některý zatím
neznámý škůdce nebo choroba. Logicky těch několik vybraných rozchovávaných
linií nebude mít odolnost a zase to bude zaměstnávat množství lidí, od
výzkumníků, kteří budou hledat, čím to je a čím úhyny zastavit až po
politiky, kteří budou moct žvanit o tom, jak zachraňují životní prostředí
podporou včelařů, kterým uhynula včelstva.
Nebo jestli způsobem chovu aspoň částečně necháme včelkám vedle jejich úlohy
výrobce medu taky určitý prostor si samy vytvářet jakousi odolnost proti
současným i budoucím chorobám a parazitům.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 02, 2009 7:55 PM
Subject: Re: l??en? varo?zy


> Vytočil jsem a začínám krmit. Letos výnosy cca o 1/4 nižší, medovice jen
> trochu na ukázku. Vcelku to ale jde.Jinak Radku povídat si o tom co by se
> mělo a jak na to, je sice hezké počtení, ale také bychom se měli zabývat
> otázkou, kdo a kdy to udělá, a kdo to zaplatí, protože bez peněz se může
> akorát velký kulový. V podstatě to znamená vystavit hodně včelstev vysoce
> infekčnímu prostředí a z přeživších se musí přesně identifikovat proč
> přežily a vhodné kandidáty podrobit úzce příbuzenskému páření k upevnění
> vlastností a s tím zkoumat jak je tato vlastnost dědivá a pak tyto jedince
> stále inseminací udržovat a rozchovávat, protože je velmi pravděpodobné,
že
> v přírodním rozmnožovacím procesu potomci zase o tuto vlastnost přijdou.
> Rovněž nemůžeme počítat s masivním nasazením těchto matek./ Šetřílkové/A
> tak bych mohl pokračovat. Takže otázka číslo jedna. Kdo obětuje stovky,
ale
> spíš daleko víc včelstev a kdo dovolí v určité oblasti vytvořit vysoce
> infekční prostředí a kdo to zaplatí, když výsledky vůbec nejsou jisté a
> pokud vím, nikdo v Evropě tímto směrem velký výzkumem nesměřuje. Nejsem
> žádný pesimista, jen se na věc dívám reálně. S chemií to zatím jde dobře,
> dá se nasazovat dost ohleduplně a řeči o rezistenci jsou trochu k smíchu.
> Skoro 30 let se používá převážně amitráz a rezistence je stále v pohodě.
> Zeptej se nějakého zahradníka o rezistenci svilušek, což jsou také
roztoči,
> molic a pod. Tam už 3 stejný postřik za sebou nefunguje a musí se stále
> střídat účinné látky a občas šáhnout i do ZNJ./zvl. nebezpečné jedy/ Ten
by
> se nám upřimně vysmál! Takže buďme realisté. Zdraví R. Stonjek

Zdravim Martine.
Prijdu z dovolene, procitam prispevky konference a co nevidim sve jmeno. Drahy priteli nemam duvod se skryvat pod nejake pseodonymy. Vzdy rikam a pisi pod vlastni identitou a za svymi nazory si stojim. Z vlastni zkusenosti jiz vis, ze zde neni vse jak ma byt. Proto reagovat na nektere prispevky je ztrata casu.
Preji krasny vcelarsky den.
Frantisek

______________________________________________________________

Myslím, že př. Rousek nebyl ani jeden z těch anonymů, co mě mořili
všelijakými sprostými urážkami ve snaze mě umlčet. Věřím, že je to pod jeho
úroveň. Pokusil se mě odstranit po dobrém ( domluvou ).

>Nenabízím žádná jednoznačná řešení, protože toková nemám a neznám. Jen si myslím, že pokud celosvětově hyne každoročně desítky procent včelstev a u nás v r.2007 cca 30% včelstev na varroázu, že problém je asi složitější, než jsem si dokázal před r.2007 připustit. Radek Krušina<
------------------------------------------------------------
Nic si příteli nedělejte z toho, že namáte a neznáte žádná jednoznačná řešení. Taková nemáme a neznáme nikdo. Taková nemají a neznají ani renomovaní výzkumníci. Mají pouze větší přehled o možných příčinách. Nikdo také nechce přijmout za jedinou a jednoznačnou příčinu úhynů včelstev ve světě i u nás takto obviněnou varroázu. Ve hře je ještě další činitel a to jsou všudypřítomné viry. Zde je kleštík včelí činitelem který včely oslabí a tím umožní virům dokonat dílo zkázy. Nebo je tomu ještě jinak?
JK

Vytočil jsem a začínám krmit. Letos výnosy cca o 1/4 nižší, medovice jen trochu na ukázku. Vcelku to ale jde.Jinak Radku povídat si o tom co by se mělo a jak na to, je sice hezké počtení, ale také bychom se měli zabývat otázkou, kdo a kdy to udělá, a kdo to zaplatí, protože bez peněz se může akorát velký kulový. V podstatě to znamená vystavit hodně včelstev vysoce infekčnímu prostředí a z přeživších se musí přesně identifikovat proč přežily a vhodné kandidáty podrobit úzce příbuzenskému páření k upevnění vlastností a s tím zkoumat jak je tato vlastnost dědivá a pak tyto jedince stále inseminací udržovat a rozchovávat, protože je velmi pravděpodobné, že v přírodním rozmnožovacím procesu potomci zase o tuto vlastnost přijdou. Rovněž nemůžeme počítat s masivním nasazením těchto matek./ Šetřílkové/A tak bych mohl pokračovat. Takže otázka číslo jedna. Kdo obětuje stovky, ale spíš daleko víc včelstev a kdo dovolí v určité oblasti vytvořit vysoce infekční prostředí a kdo to zaplatí, když výsledky vůbec nejsou jisté a pokud vím, nikdo v Evropě tímto směrem velký výzkumem nesměřuje. Nejsem žádný pesimista, jen se na věc dívám reálně. S chemií to zatím jde dobře, dá se nasazovat dost ohleduplně a řeči o rezistenci jsou trochu k smíchu. Skoro 30 let se používá převážně amitráz a rezistence je stále v pohodě. Zeptej se nějakého zahradníka o rezistenci svilušek, což jsou také roztoči, molic a pod. Tam už 3 stejný postřik za sebou nefunguje a musí se stále střídat účinné látky a občas šáhnout i do ZNJ./zvl. nebezpečné jedy/ Ten by se nám upřimně vysmál! Takže buďme realisté. Zdraví R. Stonjek

Nový samospasiteľ včelárov! Kde sa naňho my ostatní hrabeme.

Již mám zakrmeno ( letos slavnostně naposledy sklenicemi ). Dnes jsem dokrmil poslední kg u jednoho oddělku. Gabony jsem vkládal minulý pátek. O snůšce si mohu nechat jenom zdát.

S pozdravem M. Václavek

Že jsem tak smělý, o kolik včelstev, jako svých, se staráte?

_gp_
............
Petr (94.125.216.34) --- 2. 8. 2009
Re: Krmení na zimu. (37105) (37111)

>Já mám již zakrmené.Včasné zakrmení je jeden z důvodů úspěšného včelaření příštího roku.Včelám nechávám cca10kg vlastních medných zásob a do konce července dodám každému včelstvu v prosak.láhvích 8l.roztoku.(dvě čtyřlitrové sklenice).V tuto letní dobu je postupně vyberou za 36-40hodin.Je zaplněno jeden a půl násastavku(Optimal),což je dostatečná zásoba.Do zač.února bývají zásoby prakticky nedknuté,ale pak to raketově ubývá.Podotýkám,že jsem měl průměrnou snůšku stanoviště čtyřicet kilo medu.Je důležité,že se včelstva nijak výrazně ve výnosech nelišila s rozdílem 5-10kg.Gabony ani kyselinu neaplikuji,jelikož spad roztočů je na nulové úrovni.Chemii se vyhýbám a je to znát na vitalitě a síle včelstev.Nadměrné používání chemických látek snižuje sílu včelstev,což se projeví v konečném důsledku.Každý včelař by měl sledovat přirozený spad roztočů a dle toho v nejnižší možné míře chemii používat.Přeji hodně úspěchů a těm co letos zaplakali přístí rok bohatší.P.Z.<

Já mám již zakrmené.Včasné zakrmení je jeden z důvodů úspěšného včelaření příštího roku.Včelám nechávám cca10kg vlastních medných zásob a do konce července dodám každému včelstvu v prosak.láhvích 8l.roztoku.(dvě čtyřlitrové sklenice).V tuto letní dobu je postupně vyberou za 36-40hodin.Je zaplněno jeden a půl násastavku(Optimal),což je dostatečná zásoba.Do zač.února bývají zásoby prakticky nedknuté,ale pak to raketově ubývá.Podotýkám,že jsem měl průměrnou snůšku stanoviště čtyřicet kilo medu.Je důležité,že se včelstva nijak výrazně ve výnosech nelišila s rozdílem 5-10kg.Gabony ani kyselinu neaplikuji,jelikož spad roztočů je na nulové úrovni.Chemii se vyhýbám a je to znát na vitalitě a síle včelstev.Nadměrné používání chemických látek snižuje sílu včelstev,což se projeví v konečném důsledku.Každý včelař by měl sledovat přirozený spad roztočů a dle toho v nejnižší možné míře chemii používat.Přeji hodně úspěchů a těm co letos zaplakali přístí rok bohatší.P.Z.

Řekl bych,že tomedovice nebude.Psí víno, jak říkáte, tedy loubinec, právě kvete.

S pozdravem M. Václavek
------
S pozdravem Karel Jirus :-))
Ozvěte se mi prosím na mail karel.jirus na seznamu.

Děkuji.

Karel

Jenže si vzpomeňte na to,že to nebyl jenom on,kdo Vás chtěl
ze včelařské konference odstranit
______________________________________________________________

Myslím, že př. Rousek nebyl ani jeden z těch anonymů, co mě mořili všelijakými sprostými urážkami ve snaze mě umlčet. Věřím, že je to pod jeho úroveň. Pokusil se mě odstranit po dobrém ( domluvou ).

______________________________________________________________
Bylo málo účastníků této konference,kteří pochopili tu Vaši recesi a měl jste z toho dlouho prostě srandu.
______________________________________________________________

Znovu opakuji, recese to v žádném případě nebyla! Nedělal jsem si z toho srandu a nevidím na tom nic vtipného! Chtěl jsem pouze pomoci rozvíjet racionální myšlení v řadách českých včelařů.

Již předem jsem měl o včelaření mnoho přečteného ( prakticky všechny časopisy Včelařství od roku 1970 do 1993 a některé novější výtisky, několik OVP, encyklopedii Včelařství, publikaci Včelaříme jednoduše a Nástavkové včelaření ), proto jsem se cítil být způsobilý prezentovat na Konferenci své poznatky, ač moje praxe byla prakticky nulová ( od roku 2004 do roku 2006 jsem pomáhal na včelnici pana Sehnoutky, od roku 2007 do současnosti včelařím sám, v letech 2005, 2006 a 2007 jsem se zúčastnit Letní školy mladých včelařů v Nasavrkách, v roce 2008 jsem byl v Nasavrkách na školení prohlížitelů včelstev ).

Postupem času začínalo být již poměrně dost jasné, že jsem začátečník, nikoliv zkušený praktik, jak jsem se zde nepřímo prezentoval. Předstíral jsem to kvůli tomu, abych si vytvořil umělou autoritu ( čím více přednášející působí věrohodně, tím je mu více nasloucháno a tím více může své posluchače ovlivnit ... začátečník nemůže mít názory podložené vlastními dlouholetými zkušenostmi ). Moje neúspěšná konfrontace s př. Dvorským na Fascinovaném včelaři pramenící z mé nezkušenosti ( za svoji praxi jsem udělal jenom dva smetence ) mě postupem času přesvědčila, že moje přetvařování již nadále v žádném případě ani v žádné podobě či míře nelze nadále provozovat, a že tím českému včelaření spíše škodím, než pomáhám, což byl a stále je můj prvořadý záměr. Proto jsem se letos po nabytí dostatečného odhodlání nakonec ke všemu zcela dobrovolně přiznal.

S pozdravem M. Václavek

On Saturday 01 August 2009 23:09:31 flakatos wrote:
> Krmí již někdo včelky na zimu? dle stavu zásob u mne je nejvyšší čas,
> medovici neočekávám.

snuska ze slunecnice je v plnem proudu - polabi.
krmit budu hned po vytoceni .

Honza

Dnes jsem dával Gabony a jedny včelky dával z medníku a po neděly začnu také krmit.

Stonjek napsal:
>30 let je z pohledu vývoje opravdu nic....
.................

Zkusím možná ještě jednou osvětlit, co jsem někde vyčetl a teď s tím dělám chytrého. :)
My tu nediskutujeme o tom, jestli vznikne nový druh včely (vznik nového druhu je podle evoluční teorie během na dlouhou trať), který si bude umět poradit s roztočem tím, že nějak zmutuje a vytvoří se mu na to nové geny.

Jde o to, jestli některé linie našich včel tyto geny už mají a jsou proti roztoči odolnější. Na naší laické úrovni zřejmě nemá smysl rozebírat, jakým způsobem se tato odolnost projevuje. Pokud tyto geny existují, je o to tato včelstva rozchovávat, a ostatním včelstvům nechat co nejmenší prostor pro šíření svých genů. To podle mě v praxi znamená kupovat matky od chovatelů, kteří tuto vlastnost sledují, u svých včelstev se snažit vyřazavat včelstva proti roztoči nejméně odolná (to je zřejmě poněkud obtížné poznat pro toho, kdo o roztočí ví málo, ale pokud to dobře chápu, není to nemožné, pro toho, kdo se nebojí o problém zajímat), a nešlechtit roztoče nadbytečnými chemickými zásahy.


Stonjek napsal:
>Radek tady pouze vypráví o svých tajných snech a nesplněných přáních.
........................

Trochu bych to poopravil.
Jen se tu pokouším diskutovat o tom, co jsem se o problematice včely a roztoč varroa nočetl, když mi zkolabovalo stanoviště měsíc po vyjmutí gabonů.
Je možné samozřejmě namítnout, že kdybych slepě nevěřil jen léčivu, včely lépe sledoval, dal včas jinou chemii, nic by mi neuhynulo.
Je taky pravda, že dnes už bych o problému věděl víc.

Ale na počátku mého vstupu bylo označení těch, komu včely hynou na varroázu za neschopné pitomce.
A já stále tvrdím, že je to minimálně na diskusi.
Nenabízím žádná jednoznačná řešení, protože toková nemám a neznám.
Jen si myslím, že pokud celosvětově hyne každoročně desítky procent včelstev a u nás v r.2007 cca 30% včelstev na varroázu, že problém je asi složitější, než jsem si dokázal před r.2007 připustit.

Radek Krušina

F. Rouska znám a vím, že se mě snažil odsud vystrnadit, což chápu ( hlavně v průběhu prvních roků mé působnosti na Konferenci ). Pokud dotyčná osoba vystupující pod přezdívkou vitaxvita opravdu není př. Rousek... hluboce se omlouvám panu Fr. Rouskovi za to, že jsem mu poškodil dobré jméno.

K přesvědčení, že vitaxvita je př. Rousek jsem došel na základě schodě těchto příspěvků:
http://www.vceliweb.cz/?t=kalendar-akci-organizace
http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=36629&visible=0&type=nointro+nostatus+noform
.................................................................................................
Omluvu příteli F.Rouskovi beru.Jenže si vzpomeňte na to,že to nebyl jenom on,kdo Vás chtěl
ze včelařské konference odstranit,byli to ještě 2,stačí projít historií včel.konference.Bylo málo účastníků této konference,kteří pochopili tu Vaši recesi a měl jste z toho dlouho prostě srandu.
Takže žádné vytáčení,ale čekáme od Vás jenom pouhé dotazy,nic víc,a studovat a studovat,to Vám bude nejvíc pasovat...

Vsechny Vás zdravím.
CHtěl bych, jestli mě někdo poradí. Které matky jsou lepší jestli matky Vigor nebo matky Slovinky - př. Havlína. Včelařím v jižní části okresu Prostějov. V doletu včel ZD nepěstuje řepku. Jsem odkázán na ovocné stromy a smíšený les. Úly mám nástavkové 39x28 4 nástavky a 39x30 3 nástavky. Nepoužívám mřížku. Děkuji za radu.

vcera jsem zacal....

kaufland svitavy a globus brno cukr za 17,90 .... levnejsi sem zatim
nevidel :(




flakatos napsal(a):
> Krmí již někdo včelky na zimu? dle stavu zásob u mne je nejvyšší čas,
> medovici neočekávám.
>
>

Krmí již někdo včelky na zimu? dle stavu zásob u mne je nejvyšší čas, medovici neočekávám.

Na psím vínu, či co to tam má obrostlé na baráku létají včely hučí to na několik metrů. Některé včely mají veget, ale některé intenzívně létají celý den a odpařují ještě hodinu po setmění. Vůně, kterou vyhánějí ven, připomíná kvasnice nebo chleba. Pravděpodobně je na té popínavce medovice. Jestli to je jen na těch pár metrech čtverečních u souseda, tak je to psí víno velice intenzívní zdroj medovice, tu snůšku pozoruji už několik dní.

Musím se Radka zastat, protože Ti, co mají dělat pro zvládnutí rozdoče VD svou práci - peníze přes státní zakázky - projekty nato stále dlouhodobě tečou, nedělají v tomto směru víc než musí.

On útok na roztoče včelou, je možný. Myslím, že v takovém včelařském, jen dotace pobírajícím zapadákově kde nic celkem nefunguje a vlastně nic není - letos ani med, nemůže ani povědomí o takovém možném útoku včely na VD zabrat.

Naštěstí tu máme síť, v které se lze dopídit výsledků. Jak takové činnosti u včel docílit ale bývá tajemstvím.

viz:
http://www.youtube.com/watch?v=Q4q_869q_4w&hl


............
Stonjek (90.183.70.9) --- 1. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056) (37074) (37075) (37096)

>Naše včelstva se poprvé střetla s roztočem asi před 30 lety a to opět vinou výzkumníků. Do té doby nikdy. Nemůže tedy mít vyvinuty, žádné mechanizmy obrany proti němu a ty genetické už vůbec ne. 30 let je z pohledu vývoje opravdu nic a Radek tady pouze vypráví o svých tajných snech a nesplněných přáních.<

Zdravím, nemá někdo náhodou oplodněnou matku na prodej?Prosím o kontakt zde na konferenci nebo na telefon 603726112.
Dík Puppino

Takže výzkumníci šíření varaózy určitým způsobem urychlili, ale i bez výzkumníků by se varoa rozšířila stejně. R.P.

S týmto hodnotením prieniku V.J po r. 2002 V.D sa dá s autorom komentáru súhlasiť, až na to, že k nám prenikol V.D. z bývalého Sovietskeho zväzu a nie Bulharska (v podstate je to jedno).

Jinak 30 let by mohlo být hodně, kdyby se do vztahu
varaóza a včely nepletli lidé svym léčením varaózy.

Ako píšete 100 rokov je o niečo dlhšia doba ako 30 rokov, tak ten proces obrany včelstva proti Vd už mohol cestou k nám niekde začať. Nie všade mal na svojom víťaznom ťažení do sveta včely európskej mal pod nohami chémiu, včela sa mohla úspešne brániť, ale ona to nedokázala. Veď včela má silné hryzadlá,m ktorá by nemala mať problém s odstraňovaním Vd z tela svojich družiek.

Naprotitomu som prekvapený silou včelích hryzadiel pri odstraňovaní silonového vlasca pri výstuhe medzistien, ktorý som skúšal v tomto roku. Z vystavanej medzisteny trčia rozhryznuté konce O,33 mm vlasca trčia na všetky strany, aj voľným okom vidieť poškodený vlasec drobrnými záhryzmi doňho. A včela sa to nemusela učiť, okrem drôtu nič iné nepoznala a možná to skúša i na ňom, len drôt je o "niečo" tvrdší a stopy neostanú
Nakoniec človek vyriešil väčšie problémy, v istom čase neriešiteľné, raz vyrieši i tento.

Už mě začíná zcela vytáčet kritika bez argumentů, přesněji řečeno urážky, zveřejňované anonymi a lidmi skrývajícími se pod všelijakými přezdívkami. Nemít zkušenosti z těchto stránek, od včelařů, jsou-li to vůbec včelaři ( teď používám ubohou rétoriku těch pomluvačů a vyhazovačů ) bych takové jednání neočekával. Očividně se dotyční stydí a bojí přiznat svoji identitu. Bohužel každý přítel není přítel.

F. Rouska znám a vím, že se mě snažil odsud vystrnadit, což chápu ( hlavně v průběhu prvních roků mé působnosti na Konferenci ). Pokud dotyčná osoba vystupující pod přezdívkou vitaxvita opravdu není př. Rousek... hluboce se omlouvám panu Fr. Rouskovi za to, že jsem mu poškodil dobré jméno.

K přesvědčení, že vitaxvita je př. Rousek jsem došel na základě schodě těchto příspěvků:
http://www.vceliweb.cz/?t=kalendar-akci-organizace
http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=36629&visible=0&type=nointro+nostatus+noform

Buď se vitaxvita dopustil plagiátorství nebo je to př. Rousek, který se snaží předejít odhalení identity ( mimochodem vitaxvita př. Rouska určitě zná, jinak by nevěděl odkud je ).

S pozdravem M. Václavek

Vlivem výzkumníků se nedá říct. Začátek šíření varaózy je někdy v době před
80 lety, kdy v Indii nebyli spokojeni s výnosy z domácích druhů včelstev a
dovezli proto včelu medonosnou. Ta posloužila jako médium k šíření roztoče a
přes postupné rozšiřování této včely a místní převozy na malou vzdálenost se
rozšířila do středoázijských prostor a potom na Kavkaz, kde infikovala
tamější poddruh včely medonosné. Kavkazské včely byly potom dovezeny do
Bulharska, teď už nevím, jestli kvůli výzkumu nebo produkci a odtamtuď se
varaóza začala rychle šířit do Evropy. Toto potom ještě skutečně urychlil
výzkumný ústav včelařský v tehdy západním Německu, který si nechal dovézt
infikovaná včelstva přímo z Indie. U nás byla velká aféra tuším v roce 1983.
Někdy o dva roky dřív kdosi nelegálně dovezl na Pardubicko včelstva od
Košic, kde už tehdy varaóza byla. A než se na to přišlo, dost se rozřířila.
Tehdy byla vybita všechna včelstva na dost velkém území na Pardubicku a
Ústeckoorlicku, což pravděpodobně zpomalilo šíření varoa u nás o několik let
Akorát nevím přesně, jakým způsobem se roztoč Varoa Jacobsoni přešaltroval
na Varoa Destructor.
Takže výzkumníci šíření varaózy určitým způsobem urychlili, ale i bez
výzkumníků by se varoa rozšířila stejně.
Co se týká praxe, nejsem si vědom, že bych měl zrovna nějaký sen v tom nějak
zásadně zlikvidovat varaózu. Já prostě jen komentuji současný stav a
dovoluji si být ve svých nápadech stejně jako i jinde o jeden stupínek před
tím současným stavem. Jinak 30 let by mohlo být hodně, kdyby se do vztahu
varaóza a včely nepletli lidé svym léčením varaózy. Byl by to prostě
klasický mnohokrát popsaný proces, kdy do početné životaschopné populace
vstoupí nějaký ze začátku extrémně zhoubný parazit. Nakonec by došlo k
nějakému dlouhodobému vzájemnému soužití, protože není v zájmu parazita
likvidovat každého svého nositele, se smrtí nositele uhyne i parazit.
Jinak jakým konkrétním způsobem potom se včely naučí vyrovnávat s varoou,
pokud k tomu dojde, souhlasím, že to je zatím teorie.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 01, 2009 2:23 AM
Subject: Re: l??en? varo?zy


> Naše včelstva se poprvé střetla s roztočem asi před 30 lety a to opět
vinou
> výzkumníků. Do té doby nikdy. Nemůže tedy mít vyvinuty, žádné mechanizmy
> obrany proti němu a ty genetické už vůbec ne. 30 let je z pohledu vývoje
> opravdu nic a Radek tady pouze vypráví o svých tajných snech a nesplněných
> přáních. Jiná věc je o tom jak to, že některá včelstva v odvčeleném území
> přežila, zvl ta divoká. Doporučuji si přečíst a stáhnout si Rašovskou
> metodu pánů LBV tam je o tom dost podrobně psáno a mohou být i další
> příčiny. Jinak je to vše soubor teorií a zapomínáme, že každou teorii musí
> dokázat praxe. Ta zatím dokázala pouze jediné, že kdo dal na zveřejněná
> varování a včas a správně léčil, žádné problémy neměl a já nemohu za to že
> že to dodnes mnohým nedošlo. Naopak dnes jsme svědky, že Gabony se cpou do
> včel zcela zbytečně a raději víc než správně, což je přesný opak a také je
> to špatně. No zítra jdu počítat na podložkách a tak už si teď držím palce.
> Zdraví R. Stonjek

Prodám třírámkový medomet, ruční pohon, nerezové vřeteno, zbytek natřený bílou potravinářskou barvou.

Vy asi neviete, čo máte za poklad na včelnici. Ja som svoj trojrámikový (a nemá kôš antikorový), pred rokmi upravil na voľnobežný a nazval som ho honosne perpetum mobille, aj keď mu na začiatku musím venovať max. 5-7 otočení kľukou. Potom však zbytok vloženej energii dokáže odstrediť jednu stranu plásta, len jedno otočenie dokáže odstrediť (a dokonale) aj druhú stranu plásta.
Za túto dobu dokážem pripraviť tri ďalšie plásty na ručnom odviečkovači a k tomu, dokonale prečistím odstredený med vo veľkoobjemovom cedidle. Jedno včelstvo takto aj z dovozom do medárne dokážem "spracovať" za čas medzi 20 až 30 minút aj s uložením vytočených plástov do úľa, bez nejakej väčšej námahy a ďalšej pomoci. Otáčanie koša je ľavotočivé (proti smeru chodu hodín), horná latka musí po ľavej strane včelára (bunky sú postavené voči latke pod uhlom 6-8˚), čo umožňuje dokonalé zbavenie sa medu z plásta, preto pravotočivý pohyb koša nie nie potrebné.
Nepovažujte to za nejaké moje spiatočníctvo v dobe používania riadeného moderného medometu na elektrický pohon. Len jeden argument, tým že je medomet len na tri rámiky (v medníku mám len 9 rozšírených plástov), dokážem pohodlne za čas vytáčania, dokážem odviečkovať ďalšie tri plásty. Príprava odviečkovaných plástov npr. do 12 komorového zvratného medometu potrebujem oveľa dlhší čas.
nevýhoda: vložené rámiky musím obracať (len jedenkrát) ručne.

Úprava tangenciálneho medometu na kľukový ručný systém je bezproblémový a rýchly, stačí na prevodovej hlave odstrániť bočný dekel, ktorý pridržuje vodorovný pohon. po odstránení dekla môžeme točiť kľukov len doľava a v tom je tajomstvo zotrvačníkového efektu.

Naše včelstva se poprvé střetla s roztočem asi před 30 lety a to opět vinou výzkumníků. Do té doby nikdy. Nemůže tedy mít vyvinuty, žádné mechanizmy obrany proti němu a ty genetické už vůbec ne. 30 let je z pohledu vývoje opravdu nic a Radek tady pouze vypráví o svých tajných snech a nesplněných přáních. Jiná věc je o tom jak to, že některá včelstva v odvčeleném území přežila, zvl ta divoká. Doporučuji si přečíst a stáhnout si Rašovskou metodu pánů LBV tam je o tom dost podrobně psáno a mohou být i další příčiny. Jinak je to vše soubor teorií a zapomínáme, že každou teorii musí dokázat praxe. Ta zatím dokázala pouze jediné, že kdo dal na zveřejněná varování a včas a správně léčil, žádné problémy neměl a já nemohu za to že že to dodnes mnohým nedošlo. Naopak dnes jsme svědky, že Gabony se cpou do včel zcela zbytečně a raději víc než správně, což je přesný opak a také je to špatně. No zítra jdu počítat na podložkách a tak už si teď držím palce. Zdraví R. Stonjek

>Jinak těm neschopným pitomcům (kteří včelstva, která nejsou odolná proti roztoči nechají uhynout), genetický potenciál na "odolnost prošlechtěných včelstev" ostatní ničíme rozchováváním těch včelstev neodolných, která si chemicky hýčkáme :) Radek Krušina <
-----------------------------------------------------------
To mi připomíná jednoho mého spolužáka ze základní školy. Jeho rodiče se přistěhovali po válce, když Stalin zabral i část území, kde žili Volinští Češi. Také chovali včely. Před pěti roky jsem se s tímto spolužákem setkal. Ukazoval mi včely a na nich jsem viděl pobíhat roztoče. Spolužák se smál a říkal, to už můj otecko a děduška říkali, že včely které mají blechy jsou zdravé. Co mám k tomu dodat. Včely se nedožily podzimu. Patrně se ani u jedněch z jeho dvanácti včelstev neprojevila varroatolerance. Asi o ní jeho včely nevěděly, nebo nejspíše o varroatoleranci nic nečetly. Je škoda, že můj spolužák s chovem včel, které jsou zdravé protože mají blechy skončil. Alespoň to tvrdí. Ale kdo ví. Možná jednou udělá díru do světa. S blechami.

Myslím, že je všeobecně známo, dostane-li se jakýkoli živočich nebo rostlina do prostředí které je příznivé jeho životním potřebám a kde nemá přirozené nepřátele, toto prostředí okupuje a původní faunu i flóru vyhubí. Nemusíme chodit pro příklad daleko. Stačí k protinožcům a tam dovezeným králíkům. Dnes mají obyvatelé tohoto kontinentu starosti s tím, jak se králíků zbavit. Obdobná, ne-li stejná situace je u nás i v ostatním světě s varroázou.

Jsem toho názoru, že hledáním linie varoatolerantních včel by se měly zabývat především výzkumné ústavy a jimi pověření a kontrolovaní výzkumníci třeba z řad zkušených a odborně zdatných včelařů. Neměl by to však být neorganizovaný chaos bandy chovatelů a šiřitelů roztočů. Přimlouvám se zato, abychom my ostatní dodržovali vypracované léčebné postupy abychom nebyli za pitomce bez včel. Z čeho by potom bylo možné vyšlechtit ty tak toužebně očekávané varroatolerantní včely?
Zdravím JK

Ještě jsem zapomněl napsat cenu. :-)

3 000 Kč.

Jaroslav Bernkopf

Prodám třírámkový medomet, ruční pohon, nerezové vřeteno, zbytek natřený bílou potravinářskou barvou.

Poblíž Valašského Meziříčí, v případě zájmu piště na bernkopf zavináč email tečka cz nebo volejte na 603 700 391.

Jsem rád,že tady máme konferenčního učitele včelařství jako je Radim.Na Radima mi nesahejte a Václavka mám taky rád i když jej občas provází nerozvážnost mládí.Ale on se časem z toho dostane tak jako každý člověk,který stářím zmoudří.Bohužel u některých člověků to ale není nikdy zaručeno.

Jsem rád,že tady máme konferenčního učitele včelařství jako je Radim.Na Radima mi nesahejte a Václavka mám taky rád i když jej občas provází nerozvážnost mládí.Ale on se časem z toho dostane tak jako každý člověk,který stářím zmoudří.Bohužel u některých člověků to ale není nikdy zaručeno.

Za prvé : nejsem Fr.Rousek a tímto se mu omlouvám,protože byl jmenován M.V. a přitom je v tom naprosto nevinně.
Za druhé : nejsem z okolí H.K. ani z východočeského kraje ale o trochu dál.
Za třetí : doporučuji zmíněnému V. aby se více věnoval studiu a po úspěšné maturitě a dokončení školy pokud bude mít sílu na V.Š.
aby pokračoval , či se zapojil do nějakého pracovního poměru. S Fr.Rouskem se asi znáte osobně a koho Vám připomíná asi zůstane tajemstvím. Mládí je pošetilé,přímočaré, ten stín tu zůstává možná navždy,měl byste se mu ale omluvit jako chlap.

Viíš a já se zase postarám aby šly do zim v dolním nástavku a případně přikrmím aby nad nimi nebylo prázdno.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
> Datum: 31.7.2009 09:10:33
> ----------------------------------------
> No právě. Když jim budu dávat tolik cukru, že tam prázdné buňky nebudou,
> budu na jaře muset něco dělat s plásty s 5 - 10 - 15 kilo nadbytečných
> zásob. Nejsem cukrář, abych je vytáčel do medu. Ono taky už dávno není
> zvykem se medu z prvního točení, obvykle řepkového pod cenou zbavovat jako
> méněcenného, na těsto nebo třeba do výkupu, protože kromě tehdy nepříjemné
> chuti v porovnání s následujícími květovými a medovicovými se do něho
> vytáčely zbylé zimní zásoby. Dneska se řepkový med prodává za podobnou cenu
> jako jiné medy, měl by být taky stejně kvalitní a bez takového prodeje by
> rentabilita včelaření byla vepsí. To se radši na podzim budu těm včelám
> věnovat trochu víc a pěkně všem hodím plodové hnízdo do horního nástavku.
> Žádné starosti s tím, jestli jim dát optimální množství cukru nebo je
> přecpat cukrem, protože by se mohly rozhodnout sednout dolů a udělat tu
> mezeru, pak nemám. Prostě jim dávám tolik cukru, kolik je na zimu třeba.
> Fakt je ale, že o možnosti jim dát cukru trochu víc a potom v předjaří ty
> plásty použít k podněcování způsobem podobným Blinově přepážce uvažuji a
> pokud se na jaře dostanu k přebytečným plástům se zásobami, zkouším to.
> Zatím ale s výsledky nejsem moc spokojen. Použít staré zásoby do oddělků se
> mně jeví vhodné jen pokud to je plást s troškou zásob. Pokud tam je hodně
> zásob, oddělek je stejně nespotřebuje a jenom v oddělku zabírají místo.
> R Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, July 31, 2009 7:01 AM
> Subject: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
>
>
> , nemám už 20 let zimní úhyny
> > způsobené tím, že by v zimě nedokázaly překonat pás prázdných buněk a
> dostat
> > se k zbylým zásobám.
>
>
> A co jim dat trochu vic cukru nebo jim nechat med aby nemely prezdny bunky
> nadhlavou u spodni loucky a ukoncit tak mlaceni prazdne slamy?? Ale zas co
> s cukrem na jare co? Njn neni to prdel ta vcelarina :-)
>
> Mimochodem jsem vyzkousel krmeni slamou a sklenice uz budou jen pro oddelky
> a na rybizaky :-)
>
> T.H.
>
>
>
>

Ano,Rad...stále radi,dnes již po pate.Není možne,že bi to bil včelař,který v současny době ma moc prace,sundavat medniki,vytočit zbitky medů kterí tam zustaly,nasadit gaboni a nakrmit na zimu a naučit včely litat postupně jen vočkama. Da se predpokladat,že je to člověk nabity teorii ke ktere nejak prišel,na poznamky nektere v minulosti nedba a jak jednou napsal jeden človek,že ma hroši kuži.A tak se zda že je to člověk nejak telesne postizeny a sedi u pocitače,ktery je jeho jedina zabava.Tak ho nechme at se projevuje dal ale na jeho rady budme opatrny a dobře udelame když si radeji prolistujeme časopis Včelařstvi za nekolik roku zpatky.Taky mam dotaz na Radima: nebylo by lepši u toho gabonu udelat na druhem konci este jednu dirku a ty pasky zavesit ne svisle ale horizontalne,mozna by i ten stik se včelama byl učinejši a ing.Vesely na to nepřišel. Takže i dnes ješte se dockame nekolika prispevku.

Je to pane Polasku presne tak, jak pisete. Kdyz jsem mel vcelstev par, tak jsem si s nimi hral ( bavi me to dnes). Je to i velmi dulezite, aby ziskal clovek praxi, aby dokazal v pripade potreby vcas a spravne regovat atd. V soucasne dobe si takhle s radosti hraji s matkami a oddelky. Co se tyce produkcnich vcelstev, tak delam jarni prohlidku ( vlozeni stavebnich ramku) a pak az podzimni ( kontrola ulozeni zasob). V prubehu snuskoveho obdobi odebiram pouze horni nastavek s medem ( taktez pomoci vykluzu). Bohuzel cas je drahy, ale i presto, jak jsem psal, tu nadhernou praci se vcelami si nenecham vzit akorat uz to neni s produkcnimi vcelstvy.

Hezky den preje

Pavel Zajicek

Je otázka, když si někdo říká včelař, co to je. Jestli to má být člověk,
který odebírá bedničky s medem, vytáčí ho, prodává ho, sbíjí úly a občas
přes sezónu zaletí na stanoviště pozpřeházet bedničky s těma včelama a
rychle jde pryč nebo člověk, který v první řadě se včelama pracuje a ostatní
dělá jaksi bokem. Nebudu přece to, že se včelami z nějakého důvodu nepracuji
a neuspořádám sezení včelstev před zimou nahrazovat tím, že do nich prostě
naperu 10 kilo cukru navíc. A i během sezóny si momentálně můžu dovolit se
včelami pracovat. To v první řadě pro mě znamená pracovat s plodištěm,
vybrané rámky nebo celý nástavek klidně otřepat nebo jinak zajistit, že tam
není matka a dávat do medníkových nástavků nad mřížku. Nechávat od dubna po
srpen plodiště tak bez zásahu mně připadá spíše jako nouzová metoda vyvolaná
nadbytkem ošetřovaných včelstev či nedostatkem času. Nebo módou. I když
nevylučuji, že časem se k této metodě z různých důvodů dostanu.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 31, 2009 11:46 AM
Subject: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....



> No právě. Když jim budu dávat tolik cukru, že tam prázdné buňky nebudou,
> budu na jaře muset něco dělat s plásty s 5 - 10 - 15 kilo nadbytečných
> zásob. Nejsem cukrář, abych je vytáčel do medu. Ono taky už dávno není
> zvykem se medu z prvního točení, obvykle řepkového pod cenou zbavovat jako
> méněcenného, na těsto nebo třeba do výkupu, protože kromě tehdy nepříjemné
> chuti v porovnání s následujícími květovými a medovicovými se do něho
> vytáčely zbylé zimní zásoby. Dneska se řepkový med prodává za podobnou
cenu
> jako jiné medy, měl by být taky stejně kvalitní a bez takového prodeje by
> rentabilita včelaření byla vepsí. To se radši na podzim budu těm včelám
> věnovat trochu víc a pěkně všem hodím plodové hnízdo do horního nástavku.
> Žádné starosti s tím, jestli jim dát optimální množství cukru nebo je
> přecpat cukrem, protože by se mohly rozhodnout sednout dolů a udělat tu
> mezeru, pak nemám.

Preci nikdo nikoho nenuti vytacet cukr? Proste z plodiste o dvou nastavcich
nebudes brat ramky na vytaceni - mozna muzem diskutovat ze to v prubehu
sezony pomichaji prenasenim ale tomu moc neverim - nedelaji zbytecne prace
tak jako my :-) Proste se prida treti ctvrty nastavek na med, ale to zas
pak budou prebyvat ci chybet nastavky, uly budou moc vysoke atd... :-))
Dale lze oddelkovat ale co zas s oddelky :-))

Ono to chce vyzkouset to kriticke zimovani ve dvou a vice nastavcich - ne
kazde vcely si mi sednou nutne dolu do nastavku nad dno. Je jich velka
mensina. Co vse to ovlivni nevim, odhaduju jen, ze vedi, ze uplne dole nad
vysokym podmetem bude zima, ze tam fouka apod.

No a kecat do toho vcelam tak ze jim prehazim hnizdo tam kam uznam za vhodne
na to se uz vubec necitim fundovany. Snazim se jim verit ze vedi co delaji
a zatim jsem nenarazil...

T.H.

Vzhledem k presunu vcel smerem k zasobam, by asi nebylo jednoduche najit tu optimalni polohu, kde matku zavrit, vcely by ji sice asi neopustili, ale pak by zase mohly pojit hladem. Jedine me napada nejaky pas cudnosti, aby z ni ani vajicko nevypadlo.

PZ

Tak o tom se nam jenom muze zdat, vcelstva ktere zimuji v jednom nastavku 39x24 maji na me vcelnici celkove v prumeru o 25 % mensi vynos, hlavne prvni snuska ( ovocne stromy + repka) pak to dozenou, v poslednich letech je vsak temer jista prave ta prvni snuska, proto zimuji dva nastavky a co nejsilnejsi vcelstvo. I tak v poslednich dvou letech prumer rocni u techto vcelstev 40/45 kg a kdyz se bavim s ostanimi vcelaremi v nasi organizaci, kteri zimuji jen jeden nastavek ( stare klasicke univerzaly ) tak jsou na polovine vynosu, ktery se dari me.
Je to urcite dano hodne i tou lokalitou.
P.

> No právě. Když jim budu dávat tolik cukru, že tam prázdné buňky nebudou,
> budu na jaře muset něco dělat s plásty s 5 - 10 - 15 kilo nadbytečných
> zásob. Nejsem cukrář, abych je vytáčel do medu. Ono taky už dávno není
> zvykem se medu z prvního točení, obvykle řepkového pod cenou zbavovat jako
> méněcenného, na těsto nebo třeba do výkupu, protože kromě tehdy nepříjemné
> chuti v porovnání s následujícími květovými a medovicovými se do něho
> vytáčely zbylé zimní zásoby. Dneska se řepkový med prodává za podobnou cenu
> jako jiné medy, měl by být taky stejně kvalitní a bez takového prodeje by
> rentabilita včelaření byla vepsí. To se radši na podzim budu těm včelám
> věnovat trochu víc a pěkně všem hodím plodové hnízdo do horního nástavku.
> Žádné starosti s tím, jestli jim dát optimální množství cukru nebo je
> přecpat cukrem, protože by se mohly rozhodnout sednout dolů a udělat tu
> mezeru, pak nemám.

Preci nikdo nikoho nenuti vytacet cukr? Proste z plodiste o dvou nastavcich nebudes brat ramky na vytaceni - mozna muzem diskutovat ze to v prubehu sezony pomichaji prenasenim ale tomu moc neverim - nedelaji zbytecne prace tak jako my :-) Proste se prida treti ctvrty nastavek na med, ale to zas pak budou prebyvat ci chybet nastavky, uly budou moc vysoke atd... :-)) Dale lze oddelkovat ale co zas s oddelky :-))

Ono to chce vyzkouset to kriticke zimovani ve dvou a vice nastavcich - ne kazde vcely si mi sednou nutne dolu do nastavku nad dno. Je jich velka mensina. Co vse to ovlivni nevim, odhaduju jen, ze vedi, ze uplne dole nad vysokym podmetem bude zima, ze tam fouka apod.

No a kecat do toho vcelam tak ze jim prehazim hnizdo tam kam uznam za vhodne na to se uz vubec necitim fundovany. Snazim se jim verit ze vedi co delaji a zatim jsem nenarazil...

T.H.

Kdyz jsem zacinal, myslel jsem si, ze mam take silne vcely, dnes uz si to nemylim, ze ty vcely byly tehdy silne. Druha vec, vcera jsem vytacel lipu a neni vcelstvo jako vcelstvo. Pri porovnani primerene silnych vcelstev jsou rozdily treba i 30 %, tyhle vcelstva znacim a menim matky.

PZ

Zdravim,

kdyz se da tech zasob o neco vice, tak to prece neni na skodu, staci je z jara rozrusit, vcely jej spotrebovavaji a med nam nosi do nastavku nahoru, ktery se tam umisti s rozkvetem tresne ptaci.

PZ