Včelařská konference

Jsem rád,že tady máme konferenčního učitele včelařství jako je Radim.Na Radima mi nesahejte a Václavka mám taky rád i když jej občas provází nerozvážnost mládí.Ale on se časem z toho dostane tak jako každý člověk,který stářím zmoudří.Bohužel u některých člověků to ale není nikdy zaručeno.

Jsem rád,že tady máme konferenčního učitele včelařství jako je Radim.Na Radima mi nesahejte a Václavka mám taky rád i když jej občas provází nerozvážnost mládí.Ale on se časem z toho dostane tak jako každý člověk,který stářím zmoudří.Bohužel u některých člověků to ale není nikdy zaručeno.

Za prvé : nejsem Fr.Rousek a tímto se mu omlouvám,protože byl jmenován M.V. a přitom je v tom naprosto nevinně.
Za druhé : nejsem z okolí H.K. ani z východočeského kraje ale o trochu dál.
Za třetí : doporučuji zmíněnému V. aby se více věnoval studiu a po úspěšné maturitě a dokončení školy pokud bude mít sílu na V.Š.
aby pokračoval , či se zapojil do nějakého pracovního poměru. S Fr.Rouskem se asi znáte osobně a koho Vám připomíná asi zůstane tajemstvím. Mládí je pošetilé,přímočaré, ten stín tu zůstává možná navždy,měl byste se mu ale omluvit jako chlap.

Viíš a já se zase postarám aby šly do zim v dolním nástavku a případně přikrmím aby nad nimi nebylo prázdno.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
> Datum: 31.7.2009 09:10:33
> ----------------------------------------
> No právě. Když jim budu dávat tolik cukru, že tam prázdné buňky nebudou,
> budu na jaře muset něco dělat s plásty s 5 - 10 - 15 kilo nadbytečných
> zásob. Nejsem cukrář, abych je vytáčel do medu. Ono taky už dávno není
> zvykem se medu z prvního točení, obvykle řepkového pod cenou zbavovat jako
> méněcenného, na těsto nebo třeba do výkupu, protože kromě tehdy nepříjemné
> chuti v porovnání s následujícími květovými a medovicovými se do něho
> vytáčely zbylé zimní zásoby. Dneska se řepkový med prodává za podobnou cenu
> jako jiné medy, měl by být taky stejně kvalitní a bez takového prodeje by
> rentabilita včelaření byla vepsí. To se radši na podzim budu těm včelám
> věnovat trochu víc a pěkně všem hodím plodové hnízdo do horního nástavku.
> Žádné starosti s tím, jestli jim dát optimální množství cukru nebo je
> přecpat cukrem, protože by se mohly rozhodnout sednout dolů a udělat tu
> mezeru, pak nemám. Prostě jim dávám tolik cukru, kolik je na zimu třeba.
> Fakt je ale, že o možnosti jim dát cukru trochu víc a potom v předjaří ty
> plásty použít k podněcování způsobem podobným Blinově přepážce uvažuji a
> pokud se na jaře dostanu k přebytečným plástům se zásobami, zkouším to.
> Zatím ale s výsledky nejsem moc spokojen. Použít staré zásoby do oddělků se
> mně jeví vhodné jen pokud to je plást s troškou zásob. Pokud tam je hodně
> zásob, oddělek je stejně nespotřebuje a jenom v oddělku zabírají místo.
> R Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, July 31, 2009 7:01 AM
> Subject: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
>
>
> , nemám už 20 let zimní úhyny
> > způsobené tím, že by v zimě nedokázaly překonat pás prázdných buněk a
> dostat
> > se k zbylým zásobám.
>
>
> A co jim dat trochu vic cukru nebo jim nechat med aby nemely prezdny bunky
> nadhlavou u spodni loucky a ukoncit tak mlaceni prazdne slamy?? Ale zas co
> s cukrem na jare co? Njn neni to prdel ta vcelarina :-)
>
> Mimochodem jsem vyzkousel krmeni slamou a sklenice uz budou jen pro oddelky
> a na rybizaky :-)
>
> T.H.
>
>
>
>

Ano,Rad...stále radi,dnes již po pate.Není možne,že bi to bil včelař,který v současny době ma moc prace,sundavat medniki,vytočit zbitky medů kterí tam zustaly,nasadit gaboni a nakrmit na zimu a naučit včely litat postupně jen vočkama. Da se predpokladat,že je to člověk nabity teorii ke ktere nejak prišel,na poznamky nektere v minulosti nedba a jak jednou napsal jeden človek,že ma hroši kuži.A tak se zda že je to člověk nejak telesne postizeny a sedi u pocitače,ktery je jeho jedina zabava.Tak ho nechme at se projevuje dal ale na jeho rady budme opatrny a dobře udelame když si radeji prolistujeme časopis Včelařstvi za nekolik roku zpatky.Taky mam dotaz na Radima: nebylo by lepši u toho gabonu udelat na druhem konci este jednu dirku a ty pasky zavesit ne svisle ale horizontalne,mozna by i ten stik se včelama byl učinejši a ing.Vesely na to nepřišel. Takže i dnes ješte se dockame nekolika prispevku.

Je to pane Polasku presne tak, jak pisete. Kdyz jsem mel vcelstev par, tak jsem si s nimi hral ( bavi me to dnes). Je to i velmi dulezite, aby ziskal clovek praxi, aby dokazal v pripade potreby vcas a spravne regovat atd. V soucasne dobe si takhle s radosti hraji s matkami a oddelky. Co se tyce produkcnich vcelstev, tak delam jarni prohlidku ( vlozeni stavebnich ramku) a pak az podzimni ( kontrola ulozeni zasob). V prubehu snuskoveho obdobi odebiram pouze horni nastavek s medem ( taktez pomoci vykluzu). Bohuzel cas je drahy, ale i presto, jak jsem psal, tu nadhernou praci se vcelami si nenecham vzit akorat uz to neni s produkcnimi vcelstvy.

Hezky den preje

Pavel Zajicek

Je otázka, když si někdo říká včelař, co to je. Jestli to má být člověk,
který odebírá bedničky s medem, vytáčí ho, prodává ho, sbíjí úly a občas
přes sezónu zaletí na stanoviště pozpřeházet bedničky s těma včelama a
rychle jde pryč nebo člověk, který v první řadě se včelama pracuje a ostatní
dělá jaksi bokem. Nebudu přece to, že se včelami z nějakého důvodu nepracuji
a neuspořádám sezení včelstev před zimou nahrazovat tím, že do nich prostě
naperu 10 kilo cukru navíc. A i během sezóny si momentálně můžu dovolit se
včelami pracovat. To v první řadě pro mě znamená pracovat s plodištěm,
vybrané rámky nebo celý nástavek klidně otřepat nebo jinak zajistit, že tam
není matka a dávat do medníkových nástavků nad mřížku. Nechávat od dubna po
srpen plodiště tak bez zásahu mně připadá spíše jako nouzová metoda vyvolaná
nadbytkem ošetřovaných včelstev či nedostatkem času. Nebo módou. I když
nevylučuji, že časem se k této metodě z různých důvodů dostanu.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 31, 2009 11:46 AM
Subject: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....



> No právě. Když jim budu dávat tolik cukru, že tam prázdné buňky nebudou,
> budu na jaře muset něco dělat s plásty s 5 - 10 - 15 kilo nadbytečných
> zásob. Nejsem cukrář, abych je vytáčel do medu. Ono taky už dávno není
> zvykem se medu z prvního točení, obvykle řepkového pod cenou zbavovat jako
> méněcenného, na těsto nebo třeba do výkupu, protože kromě tehdy nepříjemné
> chuti v porovnání s následujícími květovými a medovicovými se do něho
> vytáčely zbylé zimní zásoby. Dneska se řepkový med prodává za podobnou
cenu
> jako jiné medy, měl by být taky stejně kvalitní a bez takového prodeje by
> rentabilita včelaření byla vepsí. To se radši na podzim budu těm včelám
> věnovat trochu víc a pěkně všem hodím plodové hnízdo do horního nástavku.
> Žádné starosti s tím, jestli jim dát optimální množství cukru nebo je
> přecpat cukrem, protože by se mohly rozhodnout sednout dolů a udělat tu
> mezeru, pak nemám.

Preci nikdo nikoho nenuti vytacet cukr? Proste z plodiste o dvou nastavcich
nebudes brat ramky na vytaceni - mozna muzem diskutovat ze to v prubehu
sezony pomichaji prenasenim ale tomu moc neverim - nedelaji zbytecne prace
tak jako my :-) Proste se prida treti ctvrty nastavek na med, ale to zas
pak budou prebyvat ci chybet nastavky, uly budou moc vysoke atd... :-))
Dale lze oddelkovat ale co zas s oddelky :-))

Ono to chce vyzkouset to kriticke zimovani ve dvou a vice nastavcich - ne
kazde vcely si mi sednou nutne dolu do nastavku nad dno. Je jich velka
mensina. Co vse to ovlivni nevim, odhaduju jen, ze vedi, ze uplne dole nad
vysokym podmetem bude zima, ze tam fouka apod.

No a kecat do toho vcelam tak ze jim prehazim hnizdo tam kam uznam za vhodne
na to se uz vubec necitim fundovany. Snazim se jim verit ze vedi co delaji
a zatim jsem nenarazil...

T.H.

Vzhledem k presunu vcel smerem k zasobam, by asi nebylo jednoduche najit tu optimalni polohu, kde matku zavrit, vcely by ji sice asi neopustili, ale pak by zase mohly pojit hladem. Jedine me napada nejaky pas cudnosti, aby z ni ani vajicko nevypadlo.

PZ

Tak o tom se nam jenom muze zdat, vcelstva ktere zimuji v jednom nastavku 39x24 maji na me vcelnici celkove v prumeru o 25 % mensi vynos, hlavne prvni snuska ( ovocne stromy + repka) pak to dozenou, v poslednich letech je vsak temer jista prave ta prvni snuska, proto zimuji dva nastavky a co nejsilnejsi vcelstvo. I tak v poslednich dvou letech prumer rocni u techto vcelstev 40/45 kg a kdyz se bavim s ostanimi vcelaremi v nasi organizaci, kteri zimuji jen jeden nastavek ( stare klasicke univerzaly ) tak jsou na polovine vynosu, ktery se dari me.
Je to urcite dano hodne i tou lokalitou.
P.

> No právě. Když jim budu dávat tolik cukru, že tam prázdné buňky nebudou,
> budu na jaře muset něco dělat s plásty s 5 - 10 - 15 kilo nadbytečných
> zásob. Nejsem cukrář, abych je vytáčel do medu. Ono taky už dávno není
> zvykem se medu z prvního točení, obvykle řepkového pod cenou zbavovat jako
> méněcenného, na těsto nebo třeba do výkupu, protože kromě tehdy nepříjemné
> chuti v porovnání s následujícími květovými a medovicovými se do něho
> vytáčely zbylé zimní zásoby. Dneska se řepkový med prodává za podobnou cenu
> jako jiné medy, měl by být taky stejně kvalitní a bez takového prodeje by
> rentabilita včelaření byla vepsí. To se radši na podzim budu těm včelám
> věnovat trochu víc a pěkně všem hodím plodové hnízdo do horního nástavku.
> Žádné starosti s tím, jestli jim dát optimální množství cukru nebo je
> přecpat cukrem, protože by se mohly rozhodnout sednout dolů a udělat tu
> mezeru, pak nemám.

Preci nikdo nikoho nenuti vytacet cukr? Proste z plodiste o dvou nastavcich nebudes brat ramky na vytaceni - mozna muzem diskutovat ze to v prubehu sezony pomichaji prenasenim ale tomu moc neverim - nedelaji zbytecne prace tak jako my :-) Proste se prida treti ctvrty nastavek na med, ale to zas pak budou prebyvat ci chybet nastavky, uly budou moc vysoke atd... :-)) Dale lze oddelkovat ale co zas s oddelky :-))

Ono to chce vyzkouset to kriticke zimovani ve dvou a vice nastavcich - ne kazde vcely si mi sednou nutne dolu do nastavku nad dno. Je jich velka mensina. Co vse to ovlivni nevim, odhaduju jen, ze vedi, ze uplne dole nad vysokym podmetem bude zima, ze tam fouka apod.

No a kecat do toho vcelam tak ze jim prehazim hnizdo tam kam uznam za vhodne na to se uz vubec necitim fundovany. Snazim se jim verit ze vedi co delaji a zatim jsem nenarazil...

T.H.

Kdyz jsem zacinal, myslel jsem si, ze mam take silne vcely, dnes uz si to nemylim, ze ty vcely byly tehdy silne. Druha vec, vcera jsem vytacel lipu a neni vcelstvo jako vcelstvo. Pri porovnani primerene silnych vcelstev jsou rozdily treba i 30 %, tyhle vcelstva znacim a menim matky.

PZ

Zdravim,

kdyz se da tech zasob o neco vice, tak to prece neni na skodu, staci je z jara rozrusit, vcely jej spotrebovavaji a med nam nosi do nastavku nahoru, ktery se tam umisti s rozkvetem tresne ptaci.

PZ

Neviem co tu kazdy riesi to zimovanie. Ja zimujem iba v plodisku (1 krabica) klasicke 11 ramikove B-cko.
----
Kolko cm je to klasické Béčko? A kolik má klasický český Adamec?
Jestli nebude ten problém v té naší míře, že to musíme dělat tak komplikovaně.

Karel

Zdravim,

Neviem co tu kazdy riesi to zimovanie. Ja zimujem iba v plodisku (1 krabica) klasicke 11 ramikove B-cko. Potrebujem tak zakrmit iba cca 9 kg cukru koncom Augusta - vcely preziju tak na 97% (t.j. z 30 rodin spadne v priemere 1 aj to zvecsa, lebo ju vyrusia mysi). Ranny rozvoj je prudky, zvecsa stale ostane vecsina zasob do jari, spad vciel minimalny - cez zimu minimalna spotreba zasob. Ked konci kvitnutie vrba a zacinaju ceresne vkladam na spodok mednik bez materskej mriezky - ak je teplo matky zlezu, ak nie ostavaju v hornom uli (mam odoberatelne dna a rovnake krabice ako ule).

Pred repkou vcely usporiadam-matky dole, dam matersku mriezku a davam 3 ul, pri slabsich rodinach nechavam len 2.
Za sezonu mam od rodiny v priemere cca. 70 kg medu a viem, ze je v nom minimum cukru zo zimy. Repka je zvecsa daleko, ale vcely donesu z nej+z ceresni takych 20kg, z agatu cca. 30 zbytok je medovica.

Prazdne ramiky skladujem v prazdnych mednikoch polozenych na seba vo vceline - vostinacky znicia mozno 1% ramikov - zvecsa tych najstarsich, ktore by som aj tak vyrezal, plesen sa neobjavuje. Skusal som zimovat v 2 uloch, ale vcely prezili slabe, tak 20% neprezilo vobec - no katastrofa.

Peter

--- On Thu, 7/30/09, M. Václavek <e-mail/=/nezadan> wrote:

> From: M. Václavek <e-mail/=/nezadan>
> Subject: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a ud?láte dob?e....
> To: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Date: Thursday, July 30, 2009, 1:54 PM
> vitaxvita:
> Pokud si to neuvědomíš,špatně dopadneš,přijde
> komise,zaplombuje ti počítač
> a budeš namydlenej.
>
> ______________________________________________________________
>
> A v té komisi budete přítomen i Vy, pane F. Rousku?
> :-)
>
> Víte, koho mi tímhle výrokem připomínáte? ... To
> raději nechtějte vědět!
>
> S pozdravem M. Václavek
>

Tak mně napadá, uvažoval někdo o klíckování matky přes celou zimu až do
předjaří? Nebo se někomu povedlo zapomenout na podzim matku v klícce a ona
v klícce vydržela přes zimu? Bylo by to ideální protivaroázní opatření,
pokud by se to podařilo.
R. Polášek

> A náš problém je ten, že přírodní výběr funguje a my mu u roztočů velmi
> pomáháme, protože ty roztoče, co jsou méně odolní proti chemii, vyřazuje,
a
> jen ti nejodolnější proti chemii přežívají a své geny předávají. Oproti
> tomu včely nejsou vystaveny žádnému tlaku a přežívají i včelstva, která by
> si normálně s roztočem neporadila. A tak dostává roztoč před včelami
> náskok - roztoč se šlechtí i proti chemii, a včely ne.
Přesně tak.

Roztoče tu máme řádově 30 let.
> Pokud si to dobře pamatuji - 80 léta - podložky na spad, fumigace, občas
> roztoč, kolaps včelstva do 3 let od napadení roztočem.
>
> Postupně přidávány nátěry plodu, dva druhy gabonů, 1x až 2x formidol.
První dva nebo tři roky, než vyvinuli fumigaci, byl povinný postřik. Na
začátku prosince, kdy ve včelách neměl být plod, se včely rozebraly a každý
rámek se včelami se postříkal vodným roztokem léčiva. Na úl vyšlo tak 0,5 -
0,7 litru . Za mrazu a sněhu to byla lahůdka. Včely přežily bez problémů

> Podle mě do budoucna nejde o to, neléčit vůbec, ale zarazit co nejvíc
> šlechtění roztoče a zvyšovat schopnost včel s roztočem žít než včelstva
> zkolabují (kdy buď včelstvo uhyne, nebo bude nepoužitelně pro daší
sezónu).
To se dneska provádí křížovým ošetřením. Roztoči, co bysi mohli vyvinout
odolnost na jeden prostředek, jsou likvidováni následným ošetřením dalším
prostředkem. Proto se má používat aspoň dva různé prostředky k hubení
rozotočů současně. Dlouhodobě se , pokud vím střídá účinná látka pro
fumigaci. Ale nic není dokonalé.

> K tomu by ale zřejmě bylo zapotřebí na odolnost proti roztoči šlechtit
> včely, a při našem zavčelení plošně.
>
> Jinak těm neschopným pitomcům (kteří včelstva, která nejsou odolná proti
> roztoči nechají uhynout), genetický potenciál na "odolnost prošlechtěných
> včelstev" ostatní ničíme rozchováváním těch včelstev neodolných, která si
> chemicky hýčkáme
To by byla ve včelaření politická věc. Včelaře, dneska většinou zaměřené na
co nejvyšší výnos medu, by bylo třeba přesvědčit, aby léčili na varaózu
volněji s menší intenzitou, nekupovali potom pod rukou různá další léčiva a
"nepřiléčovali" a akceptovali každoroční ztráty nějakého procenta nejméně
odolných včelstev.
R. Polášek

Ono každá látka dodávaná do včelstva kvůli léčení má svůj specifický
mechanismus, jak včelám škodí. Porovnat vzájemně, jak moc která škodí, není
tak jednoduché a nedá se to dělat bez znalosti toho konkrétního mechanismu
působení. Jestli škodí víc látka, která poškozuje včely okamžitě, hodně
zasažené včely zemřou, ostatní to přežijí a za týden nebo 14 dní není po té
látce ve včelstvu ani památka nebo látka, která včely zdánlivě neovlivňuje
ale každé její použití zanechává trošku reziduí v medu, které imunizují
roztoče a které vytvářejí jakousi trvalou chemickou zátěž....

R. Polášek
----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 31, 2009 7:59 AM
Subject: Re: l??en? varo?zy


> Tak situace je na různých stanovištích různá a nelze dávat universální
> návod. Já dávám Gabon když jsou tak 3. Kyselina není nic extra, myslím tím
> Formidol. V těchto měsících nejvíc škodí roztoči v buňkách a jsou ještě
> trubčí, takže s rezervou by páry měly působit smrtelně cca 15 dní. No a
> formidol je na 4 a té práce kolem!!. Pronikání par přes částečně propustná
> víčka je dost diskutabilní a podle zkušeností z venku musí být koncentrace
> podstatně drsnější než používáme my. Takže buďto dlouhodobý odpařovač KM
> nebo Gabony. Jinak se teď dost objevují názory jak je KM skvělá neškodná,
> přirodní a já nevím co ještě. Já to nadšení vůbec nezdílím. V koncentraci
> 85% je hodně agresivní. Není lepšího rozpouštěče vodního kamene a ucpaného
> odpadu. Kam se hrabe louh nebo kys. solná. A teď si představte obrvené
> tělíčko včelky s tisíci chloupky. To všechno má na jejím těle nějaký smysl
> a my na to s touto drsňárnou. Ing Titěra jednou povídal kolik je to
> přepočítáno na m2 strašná plocha, ale ten němec, zapoměl jsem kolik,
jestli
> víte kolik, hoďte do placu díky. Já si myslím, že Gabon je daleko k včelám
> šetrnější, ale mohu se mýlit. I když Ainsteinovi je vkládáno do úst to o
> ohrožení lidstva,žádné důkazy o autorství této věty nejsou. Víme ale
> naprosto přesně, že bez chemie a ochraných přípravků v zemědělství by tu
> ten hladomor byl už dávno, a zeměkoule by nás uživila stěží polovinu.
Proto
> bychom měli chemii uznávat a ne neustále pomlouvat. Navíc bych rád měl
> vysvětleno, jak když něco opouští chemickou fabriku v plastovém kanistru v
> konc. 85% což se v přírodě vůbec nevyskytuje, jak to může být přírodní
> látka??? Jinak už tu byla zmínka o Darwinovi a jeho evoluční teorii a já s
> tím souhlasím, že s odolností proti VD nebo moru se setkají asi až další
> generace a při troše smůly možná v jiném tisíciletí. Naopak kdo věří na
> jiné teorie stvoření, protože víme v podstatě prdlajs, tak pak by byla
> šance. Zdraví R. Stonjek

No právě. Když jim budu dávat tolik cukru, že tam prázdné buňky nebudou,
budu na jaře muset něco dělat s plásty s 5 - 10 - 15 kilo nadbytečných
zásob. Nejsem cukrář, abych je vytáčel do medu. Ono taky už dávno není
zvykem se medu z prvního točení, obvykle řepkového pod cenou zbavovat jako
méněcenného, na těsto nebo třeba do výkupu, protože kromě tehdy nepříjemné
chuti v porovnání s následujícími květovými a medovicovými se do něho
vytáčely zbylé zimní zásoby. Dneska se řepkový med prodává za podobnou cenu
jako jiné medy, měl by být taky stejně kvalitní a bez takového prodeje by
rentabilita včelaření byla vepsí. To se radši na podzim budu těm včelám
věnovat trochu víc a pěkně všem hodím plodové hnízdo do horního nástavku.
Žádné starosti s tím, jestli jim dát optimální množství cukru nebo je
přecpat cukrem, protože by se mohly rozhodnout sednout dolů a udělat tu
mezeru, pak nemám. Prostě jim dávám tolik cukru, kolik je na zimu třeba.
Fakt je ale, že o možnosti jim dát cukru trochu víc a potom v předjaří ty
plásty použít k podněcování způsobem podobným Blinově přepážce uvažuji a
pokud se na jaře dostanu k přebytečným plástům se zásobami, zkouším to.
Zatím ale s výsledky nejsem moc spokojen. Použít staré zásoby do oddělků se
mně jeví vhodné jen pokud to je plást s troškou zásob. Pokud tam je hodně
zásob, oddělek je stejně nespotřebuje a jenom v oddělku zabírají místo.
R Polášek
----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 31, 2009 7:01 AM
Subject: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....


, nemám už 20 let zimní úhyny
> způsobené tím, že by v zimě nedokázaly překonat pás prázdných buněk a
dostat
> se k zbylým zásobám.


A co jim dat trochu vic cukru nebo jim nechat med aby nemely prezdny bunky
nadhlavou u spodni loucky a ukoncit tak mlaceni prazdne slamy?? Ale zas co
s cukrem na jare co? Njn neni to prdel ta vcelarina :-)

Mimochodem jsem vyzkousel krmeni slamou a sklenice uz budou jen pro oddelky
a na rybizaky :-)

T.H.

R. Stonjek napsal:

>Jinak už tu byla zmínka o Darwinovi a jeho evoluční teorii a já s tím souhlasím, že s odolností proti VD nebo moru se setkají asi až další generace a při troše smůly možná v jiném tisíciletí.
.........................

Jen tak na okraj - přírodní výběr nemá až tak moc společného s evoluční teorií. Přírodní výběr je pozorovatelná a jistá věc, kterou si každý může ověřit a byla známá už před Darwinem. Evoluční teorie je neověřitelná, protože vznik druhů přeměnou z jiného zatím nikdo nepozoroval. Ale to je vedlejší :)

Pokud to dobře chápu, tak existují vědecké práce na to, že s odolností jak proti moru, tak proti roztoči se právě setkáváme už dnes. S větší či menší odolností.

A náš problém je ten, že přírodní výběr funguje a my mu u roztočů velmi pomáháme, protože ty roztoče, co jsou méně odolní proti chemii, vyřazuje, a jen ti nejodolnější proti chemii přežívají a své geny předávají. Oproti tomu včely nejsou vystaveny žádnému tlaku a přežívají i včelstva, která by si normálně s roztočem neporadila. A tak dostává roztoč před včelami náskok - roztoč se šlechtí i proti chemii, a včely ne.

Pokud se stav nezmění, včely odolnější proti moru ani proti roztoči neuvidí ani další generace. Možná tak účinnější kombinace chemie.

Roztoče tu máme řádově 30 let.
Pokud si to dobře pamatuji - 80 léta - podložky na spad, fumigace, občas roztoč, kolaps včelstva do 3 let od napadení roztočem.

Postupně přidávány nátěry plodu, dva druhy gabonů, 1x až 2x formidol.

Dnešní stav - téměř plošně povinný jarní nátěr plodu, fumigace, doporučení formidolu 1x až 2x podle stupně napadení (dává se i preventivně abych nebyl za neschopného pitomce), gabon, 3x fumigace nebo aerosol.
Takže klidně 8 ošetření za rok, při neléčení včelstva kolaps do 1 roku. A je jistota že za dalších pár let to bude stačit? Při tomto tempu šlechtění roztoče?

A to se zřejmě testuje kyselina šťavelová a thymol, aby byl arzenál chemie rozšířen na hrozící rezistence.

Podle mě do budoucna nejde o to, neléčit vůbec, ale zarazit co nejvíc šlechtění roztoče a zvyšovat schopnost včel s roztočem žít než včelstva zkolabují (kdy buď včelstvo uhyne, nebo bude nepoužitelně pro daší sezónu).

Dejme tomu by se dalo říct že stojí otázka tak, zda to půjde nezvyšovat počet léčebných zásahů, a postupně počet zásahů snižovat až jednou možná třeba léčení nebude zapotřebí nebo jen jednou za pár let.

K tomu by ale zřejmě bylo zapotřebí na odolnost proti roztoči šlechtit včely, a při našem zavčelení plošně.

Jinak těm neschopným pitomcům (kteří včelstva, která nejsou odolná proti roztoči nechají uhynout), genetický potenciál na "odolnost prošlechtěných včelstev" ostatní ničíme rozchováváním těch včelstev neodolných, která si chemicky hýčkáme :)

Radek Krušina

Tak situace je na různých stanovištích různá a nelze dávat universální návod. Já dávám Gabon když jsou tak 3. Kyselina není nic extra, myslím tím Formidol. V těchto měsících nejvíc škodí roztoči v buňkách a jsou ještě trubčí, takže s rezervou by páry měly působit smrtelně cca 15 dní. No a formidol je na 4 a té práce kolem!!. Pronikání par přes částečně propustná víčka je dost diskutabilní a podle zkušeností z venku musí být koncentrace podstatně drsnější než používáme my. Takže buďto dlouhodobý odpařovač KM nebo Gabony. Jinak se teď dost objevují názory jak je KM skvělá neškodná, přirodní a já nevím co ještě. Já to nadšení vůbec nezdílím. V koncentraci 85% je hodně agresivní. Není lepšího rozpouštěče vodního kamene a ucpaného odpadu. Kam se hrabe louh nebo kys. solná. A teď si představte obrvené tělíčko včelky s tisíci chloupky. To všechno má na jejím těle nějaký smysl a my na to s touto drsňárnou. Ing Titěra jednou povídal kolik je to přepočítáno na m2 strašná plocha, ale ten němec, zapoměl jsem kolik, jestli víte kolik, hoďte do placu díky. Já si myslím, že Gabon je daleko k včelám šetrnější, ale mohu se mýlit. I když Ainsteinovi je vkládáno do úst to o ohrožení lidstva,žádné důkazy o autorství této věty nejsou. Víme ale naprosto přesně, že bez chemie a ochraných přípravků v zemědělství by tu ten hladomor byl už dávno, a zeměkoule by nás uživila stěží polovinu. Proto bychom měli chemii uznávat a ne neustále pomlouvat. Navíc bych rád měl vysvětleno, jak když něco opouští chemickou fabriku v plastovém kanistru v konc. 85% což se v přírodě vůbec nevyskytuje, jak to může být přírodní látka??? Jinak už tu byla zmínka o Darwinovi a jeho evoluční teorii a já s tím souhlasím, že s odolností proti VD nebo moru se setkají asi až další generace a při troše smůly možná v jiném tisíciletí. Naopak kdo věří na jiné teorie stvoření, protože víme v podstatě prdlajs, tak pak by byla šance. Zdraví R. Stonjek

> No jenže problém ,je ten ,že ostatní přátelé ve spolku vytočili ještě o 5
> kilo (na včelstvo)více než je u nás průměrná snůška :)

No vidis tak uz preci vis kam se mas jit ucit :-)

T.H.

, nemám už 20 let zimní úhyny
> způsobené tím, že by v zimě nedokázaly překonat pás prázdných buněk a dostat
> se k zbylým zásobám.


A co jim dat trochu vic cukru nebo jim nechat med aby nemely prezdny bunky nadhlavou u spodni loucky a ukoncit tak mlaceni prazdne slamy?? Ale zas co s cukrem na jare co? Njn neni to prdel ta vcelarina :-)

Mimochodem jsem vyzkousel krmeni slamou a sklenice uz budou jen pro oddelky a na rybizaky :-)

T.H.

OVP 2002/1/215

.... Při velkých dávkách se používají dva díly práškového cukru a jeden díl dobře teplého tekutého medu. Do náležitě velké uzavíratelné nádoby se dají vždy vrstvy práškový cukr-med, práškový cukr-med. Povrch vrstvy práškového cukru se zpevní stlačením dlaní. Nejhořejší vrstva v nádobě musí být vždy med. Nádoba se dobře uzavře. Po 3-4 týdnech je práškový cukr prosycen medem a těsto je hotovo. ...



----------------------------------------------------
Dobrý den.

Někde jsem slyšel, nebo četl, návod na jednoduchou výrobu medocukrového
těsta, ale teď si nemůžu vzpomenout jak to přesně bylo. Ale asi se do
kyblíku dal práškový cukr a pouze se zalil teplým (řídkým) medem. Po
několika dnech to vzájemně prošlo a bylo to hotovo. Nic se nemuselo míchat.
Máte někdo zkušenosti a pokud ano můžete napsat přesné údaje - kolik
cukru, kolik medu, kolik dní?

Za informace děkuji.
Ať to bzučí!!

Jose


----------------------------------

vitaxvita:
Pokud si to neuvědomíš,špatně dopadneš,přijde komise,zaplombuje ti počítač a budeš namydlenej.

______________________________________________________________

A v té komisi budete přítomen i Vy, pane F. Rousku?
:-)

Víte, koho mi tímhle výrokem připomínáte? ... To raději nechtějte vědět!

S pozdravem M. Václavek

No jenže problém ,je ten ,že ostatní přátelé ve spolku vytočili ještě o 5 kilo (na včelstvo)více než je u nás průměrná snůška :)

To je úvaha správným směrem - toleranci k V.d. je možno zlepšovat jen
postupně, po krocích. Velký problém je ten, že včely chováme
koncentrovaně, což znemožňuje tyto kroky uskutečnit - mnohonásobně se
tak zvyšují migrace kleštíků mezi včelstvy a tak udržuje jejich
životaschopnost a škodlivost pro včelstva. Tak se i malý pokrok ve VT
včel zničí. To by ve volné přírodě bylo zcela jinak. Další věc je -
jestli vůbec umíme ty nevelké rozdíly (způsobené geny) mezi včelstvy či
liniemi včel rozpoznat - podle čeho, podle jakých údajů, jak je změřit?
K. Čermák

Radek Kruina napsal(a):
> Nejde o nové linie včel.
> Jde o to, že mezi stávajícími včelstvy lze zřejmě vyhledat včelstva, která
> k přítomnosti roztočů jsou tolerantnější, umějí si s nimi lépe poradit,
> umějí s nimi lépe žít, než jiná včelstva.
> Pokud je to pravda, je potřeba mít systém, který tato včelstva, tyto linie
> včelstev umí odhalit a rozchovávat

Běžně zimuji na dvou nástavcích 39x24 a od té doby, co plodová hnízda před
krmením umisťuji vždy v horním nástavku a postarám se, aby neseděly
symetricky uprostřed rámků, ale na kraji, nemám už 20 let zimní úhyny
způsobené tím, že by v zimě nedokázaly překonat pás prázdných buněk a dostat
se k zbylým zásobám. Jiné zimní úhyny občas jsou. Tuhá zima vůbec nevadí,
pokud je souvislá, protože neplodují a spotřebují jen minimum zásob. Vadí
teplá zima s teplotou +- kolem nuly, protože při takové zimě spotřebují
mnohem víc zásob a přitom stejně nezesílí.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 30, 2009 9:02 PM
Subject: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....


běžně zimuji na dvou nástavcích 39 x24 spíše jsem zažil problém s příliš
časným plodováním a tuhou zimou a dlouho kdy nedokázaly přesunout zásoby k
plodu obvykle se to stane pokud začnou zimovat v uprostřed rámku v horním
nástavku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
> Datum: 30.7.2009 20:53:01
> ----------------------------------------
> Mezeru dokáží včely bez problémů překonat, pokud mají proč. Viděl jsem,
jak
> včely za mrazu - 10 překonaly mezeru 2 centimetrů mezi rámky během 5
minut.
> Nedokáží ale za mrazu překonat několik centimetrů vzdálenost po prázdných
> buňkách a dostat se k zásobám. Mezera v tom má minimální vliv. Podstatné
je
> to, že pokud sedí pod loučkou spodního rámku, udělají při zpracovávání
zásob
> na vyšších rámcích na horních rámcích mezeru několi centimetrů bez zásob.
> Nechávají totiž instinktivně pod zásobami plochu prázdných buněk
> připravených pro matku ke kladení. Jenže když se matka rozhodne
nepřekročit
> horní loučku spodního rámku a zůstat na něm, tak ty buňky zůstanou stále
> prázdné.
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 30, 2009 7:33 PM
> Subject: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
>
>
> To ovšem platilo pro staré typy úlů nově vyráběné úly dodržují mezi
nástavky
> včelí mezeru a včely v pohodě přecházejí o patro výš. Také je sice potřeba
> aby spodní looučka nepřesahovala 16 mm nebo je nutné mezistěny při
> zatavování přikládat k ní a ne na horu.
>
> Pepan
>
>
>
>

běžně zimuji na dvou nástavcích 39 x24 spíše jsem zažil problém s příliš časným plodováním a tuhou zimou a dlouho kdy nedokázaly přesunout zásoby k plodu obvykle se to stane pokud začnou zimovat v uprostřed rámku v horním nástavku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
> Datum: 30.7.2009 20:53:01
> ----------------------------------------
> Mezeru dokáží včely bez problémů překonat, pokud mají proč. Viděl jsem, jak
> včely za mrazu - 10 překonaly mezeru 2 centimetrů mezi rámky během 5 minut.
> Nedokáží ale za mrazu překonat několik centimetrů vzdálenost po prázdných
> buňkách a dostat se k zásobám. Mezera v tom má minimální vliv. Podstatné je
> to, že pokud sedí pod loučkou spodního rámku, udělají při zpracovávání zásob
> na vyšších rámcích na horních rámcích mezeru několi centimetrů bez zásob.
> Nechávají totiž instinktivně pod zásobami plochu prázdných buněk
> připravených pro matku ke kladení. Jenže když se matka rozhodne nepřekročit
> horní loučku spodního rámku a zůstat na něm, tak ty buňky zůstanou stále
> prázdné.
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 30, 2009 7:33 PM
> Subject: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
>
>
> To ovšem platilo pro staré typy úlů nově vyráběné úly dodržují mezi nástavky
> včelí mezeru a včely v pohodě přecházejí o patro výš. Také je sice potřeba
> aby spodní looučka nepřesahovala 16 mm nebo je nutné mezistěny při
> zatavování přikládat k ní a ne na horu.
>
> Pepan
>
>
>
>

5epka odkvetla příliš brzy včelstva nebyla dostaečně rozvinuta v důsledku pozního nástupu plodovánívlivem zimy .
Akát potřebuje teplotu nad 22 °C v době květu a vyjímečně meduje nad 250 m n.m.
ostatní spláchly deště. Takový stav je všady

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Chicony <Apokaliptos/=/seznam.cz>
> Předmět: Nev?m pro? ? .. R?mkov? m?ra ? nev?m ...
> Datum: 30.7.2009 19:44:13
> ----------------------------------------
> Dobrý den ... po vytočení veškerého medu ,jsem zjistil ,že cukr ,který jsem
> jim dal a dávám se mi sice zaplatí ,ale moc peněz mi nezbyde ,nejde mi o
> výdělek ,(zatím jen můj velký koníček) jelikožv průběhu května jsem se
> kouknul do úlů a docela jsem se zhrozil .. neměli zaplněno ani 50% medníku
> a to bylo tak 50% řepky odkvetlý ... říkal sjem si ok počkam .., a koncem
> května jsem vytáčel ze 2 včelstev 22 kilo :( což docela býda ... (sice
> řepka byla docela daleko ,ale silné včelstvo by mělo přinést o hodně víc
> ),tak jsem to svedl na dálku .. přišel červen a kvetení agátů ... a to samé
> .. nepřinesli ani 22 kilo takže 1 včelstvo nepřineslo ani 11 kilo .. a to
> agáty mam kolem včelína ... je tam stovky stromů ,a tenhle rok agáty kvetli
> nádherně a ještě na poli vedle kvetla vojtěška ... tak nevím čím to je ? ..
> je to možné ,že jsem z jara přesedlal na rámkovou míru 39x30 ? nebo poradte
> co dělam špatně .. popřípadně napište výhody i nevýhody 39x30 nebo jestli
> někd máte 39x30 napište jak jste na tom :(
>
> Děkuji
>
>
>

Mezeru dokáží včely bez problémů překonat, pokud mají proč. Viděl jsem, jak
včely za mrazu - 10 překonaly mezeru 2 centimetrů mezi rámky během 5 minut.
Nedokáží ale za mrazu překonat několik centimetrů vzdálenost po prázdných
buňkách a dostat se k zásobám. Mezera v tom má minimální vliv. Podstatné je
to, že pokud sedí pod loučkou spodního rámku, udělají při zpracovávání zásob
na vyšších rámcích na horních rámcích mezeru několi centimetrů bez zásob.
Nechávají totiž instinktivně pod zásobami plochu prázdných buněk
připravených pro matku ke kladení. Jenže když se matka rozhodne nepřekročit
horní loučku spodního rámku a zůstat na něm, tak ty buňky zůstanou stále
prázdné.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 30, 2009 7:33 PM
Subject: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....


To ovšem platilo pro staré typy úlů nově vyráběné úly dodržují mezi nástavky
včelí mezeru a včely v pohodě přecházejí o patro výš. Také je sice potřeba
aby spodní looučka nepřesahovala 16 mm nebo je nutné mezistěny při
zatavování přikládat k ní a ne na horu.

Pepan

Dobrý den ... po vytočení veškerého medu ,jsem zjistil ,že cukr ,který jsem jim dal a dávám se mi sice zaplatí ,ale moc peněz mi nezbyde ,nejde mi o výdělek ,(zatím jen můj velký koníček) jelikožv průběhu května jsem se kouknul do úlů a docela jsem se zhrozil .. neměli zaplněno ani 50% medníku a to bylo tak 50% řepky odkvetlý ... říkal sjem si ok počkam .., a koncem května jsem vytáčel ze 2 včelstev 22 kilo :( což docela býda ... (sice řepka byla docela daleko ,ale silné včelstvo by mělo přinést o hodně víc ),tak jsem to svedl na dálku .. přišel červen a kvetení agátů ... a to samé ... nepřinesli ani 22 kilo takže 1 včelstvo nepřineslo ani 11 kilo .. a to agáty mam kolem včelína ... je tam stovky stromů ,a tenhle rok agáty kvetli nádherně a ještě na poli vedle kvetla vojtěška ... tak nevím čím to je ? .. je to možné ,že jsem z jara přesedlal na rámkovou míru 39x30 ? nebo poradte co dělam špatně .. popřípadně napište výhody i nevýhody 39x30 nebo jestli někd máte 39x30 napište jak jste na tom :(

Děkuji

To ovšem platilo pro staré typy úlů nově vyráběné úly dodržují mezi nástavky včelí mezeru a včely v pohodě přecházejí o patro výš. Také je sice potřeba aby spodní looučka nepřesahovala 16 mm nebo je nutné mezistěny při zatavování přikládat k ní a ne na horu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
> Datum: 30.7.2009 15:47:20
> ----------------------------------------
> Protože když sedí dole, tak většinu zásob uloží do horních rámků, ale spodní
> část horních rámků třetina, polovina zůstane prázdná Část zásob, nějaké kilo
> přitom uloží nad plod do spodních rámků. Když jim to pak vyjde takovým
> způsobem, že za mrazu spotřebují všechny dostupné zásoby v spodních rámcích,
> nedokáží prázdné buňky na spodku horních rámků překročit a hynou hladem.
> Když se usadí nahoře, tak se krmí, postupně jdou s plodem dolů a místo plodu
> dávají zásoby. Takže nad plodem a kolem plodu mají vždy na zimu dostatek
> zásob. Neexistuje, aby seděly úplně nahoře a zásoby měly jen pod sebou.
> Kromě případů kdy je teplý podzim a je krmeno co nejdřív. Včely potom na
> výživu plodu v srpnu, září, říjnu , listopadu a prosinci, pokud včelař
> nedoplní zásoby, nad sebou a kolem sebe je spotřebují a v zimě za mrazu
> jim to potom chybí.
>
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 30, 2009 3:08 PM
> Subject: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
>
>
> Radime proč by se neměly dostat včely podle danehého prostoru postupují v
> zimě po zásobách obvykle od spodku nahoru nebo ve vodorovně od jednoho konce
> na druhý , tak jak zásoby ukládaly . právě případy kdy začnou zimovat nahoře
> a zásoby mají pod sebou vedou k úhynu na zásobách.
>
> Pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
> > Datum: 30.7.2009 14:39:06
> > ----------------------------------------
> > Tak já nevím. Je nesmysl zimovat ve dvou nástavcích 39x24 a smysl zimovat
> v
> > jednom ? Je nesmysl ve dvou nástavcích nechat v horním otevřené očko a
> > smysl nechat dole otevřené česno, aby se včely usadily pěkně dole a zásoby
> > uložily někde nahoře, kde se k nim v mrazech nedostanou?
> > R Polášek
> > ----- Original Message -----
> > From: <vitaxvita/=/seznam.cz>
> > To: <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Thursday, July 30, 2009 12:37 PM
> > Subject: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
> >
> >
> > Teda Rad...,kde se to v Tobě bere,takovéto nesmysly zde prezentovat.
> > Připomínáš Václ...,přitom je jasné,že jsi staršího data a tak už bys měl
> > mít rozum a těmi svými výplody neoblbovat mladé začínající včelaře,kteří
> > skočí na ledacos. Vrať se trochu zpět a piš trochu umírněněji a hlavně si
> > myslím,že to děláš záměrně a zkoušíš,co účastníci této konference
> vydrží,ale
> > já to překousnout již nemohu.Pokud si to neuvědomíš,špatně dopadneš,přijde
> > komise,zaplombuje ti počítač a budeš namydlenej.Potom ti zbude jenom
> > ta tvoje včelnice pokud vůbec nějakou máš.Vědomosti ti nikdo nevezme,těch
> > máš na rozdávání,ale zde s nimi krapet šetři a přesto i tak zůstaneš
> > dominantou a na dlouho na této konferenci. Stačilo by 2 příspěvky denně a
> > ponechat místo pro další,nemyslíš?
> > --------------------------------------------------------------------------
> --
> > ----------------------------------------
> >
> > Moje doporučení je utlumit velikost česna ve dnu případně ho až postupně
> > uzavřít a tím přinutit včely, aby létaly do horního nástavku očkem. Pak
> > stačí jen prostě do horního nástavku vložit lepší plásty. Kromě krajních,
> > které na jaře nejspíš zplesniví. A ty horší nechat ve spodním nástavku.
> > Včely se usadí v horním nástavku, matka obvykle sama přejde ze spodního
> > nástavku.. Spodní plásty podle mně plesnivět nebudou, protože v srpnu a
> září
> > budou ještě hodně obsazeny včelami a budou tak včetně nástavku a dna
> > opatřeny konzervační vrstvou propolisu a později bude už hodně zima.
> > Předešlému dotazu na uskladňování medníkových plástů pod včelstvo jsem
> > rozuměl tak, že samotné včelstvo je na dvou nástavcích 39x24 a medníkový
> > nástavek plástů podstavený pod včelstvo je potom třetí. Ten už včely
> > nedokáží obsadit, takže v případě vlhka kolem spodního nástavku daného
> > umístěním úlu nízko nad zemí takové plásty zplesniví.
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>

Protože když sedí dole, tak většinu zásob uloží do horních rámků, ale spodní
část horních rámků třetina, polovina zůstane prázdná Část zásob, nějaké kilo
přitom uloží nad plod do spodních rámků. Když jim to pak vyjde takovým
způsobem, že za mrazu spotřebují všechny dostupné zásoby v spodních rámcích,
nedokáží prázdné buňky na spodku horních rámků překročit a hynou hladem.
Když se usadí nahoře, tak se krmí, postupně jdou s plodem dolů a místo plodu
dávají zásoby. Takže nad plodem a kolem plodu mají vždy na zimu dostatek
zásob. Neexistuje, aby seděly úplně nahoře a zásoby měly jen pod sebou.
Kromě případů kdy je teplý podzim a je krmeno co nejdřív. Včely potom na
výživu plodu v srpnu, září, říjnu , listopadu a prosinci, pokud včelař
nedoplní zásoby, nad sebou a kolem sebe je spotřebují a v zimě za mrazu
jim to potom chybí.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 30, 2009 3:08 PM
Subject: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....


Radime proč by se neměly dostat včely podle danehého prostoru postupují v
zimě po zásobách obvykle od spodku nahoru nebo ve vodorovně od jednoho konce
na druhý , tak jak zásoby ukládaly . právě případy kdy začnou zimovat nahoře
a zásoby mají pod sebou vedou k úhynu na zásobách.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
> Datum: 30.7.2009 14:39:06
> ----------------------------------------
> Tak já nevím. Je nesmysl zimovat ve dvou nástavcích 39x24 a smysl zimovat
v
> jednom ? Je nesmysl ve dvou nástavcích nechat v horním otevřené očko a
> smysl nechat dole otevřené česno, aby se včely usadily pěkně dole a zásoby
> uložily někde nahoře, kde se k nim v mrazech nedostanou?
> R Polášek
> ----- Original Message -----
> From: <vitaxvita/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 30, 2009 12:37 PM
> Subject: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
>
>
> Teda Rad...,kde se to v Tobě bere,takovéto nesmysly zde prezentovat.
> Připomínáš Václ...,přitom je jasné,že jsi staršího data a tak už bys měl
> mít rozum a těmi svými výplody neoblbovat mladé začínající včelaře,kteří
> skočí na ledacos. Vrať se trochu zpět a piš trochu umírněněji a hlavně si
> myslím,že to děláš záměrně a zkoušíš,co účastníci této konference
vydrží,ale
> já to překousnout již nemohu.Pokud si to neuvědomíš,špatně dopadneš,přijde
> komise,zaplombuje ti počítač a budeš namydlenej.Potom ti zbude jenom
> ta tvoje včelnice pokud vůbec nějakou máš.Vědomosti ti nikdo nevezme,těch
> máš na rozdávání,ale zde s nimi krapet šetři a přesto i tak zůstaneš
> dominantou a na dlouho na této konferenci. Stačilo by 2 příspěvky denně a
> ponechat místo pro další,nemyslíš?
> --------------------------------------------------------------------------
--
> ----------------------------------------
>
> Moje doporučení je utlumit velikost česna ve dnu případně ho až postupně
> uzavřít a tím přinutit včely, aby létaly do horního nástavku očkem. Pak
> stačí jen prostě do horního nástavku vložit lepší plásty. Kromě krajních,
> které na jaře nejspíš zplesniví. A ty horší nechat ve spodním nástavku.
> Včely se usadí v horním nástavku, matka obvykle sama přejde ze spodního
> nástavku.. Spodní plásty podle mně plesnivět nebudou, protože v srpnu a
září
> budou ještě hodně obsazeny včelami a budou tak včetně nástavku a dna
> opatřeny konzervační vrstvou propolisu a později bude už hodně zima.
> Předešlému dotazu na uskladňování medníkových plástů pod včelstvo jsem
> rozuměl tak, že samotné včelstvo je na dvou nástavcích 39x24 a medníkový
> nástavek plástů podstavený pod včelstvo je potom třetí. Ten už včely
> nedokáží obsadit, takže v případě vlhka kolem spodního nástavku daného
> umístěním úlu nízko nad zemí takové plásty zplesniví.
>
>
>
>

Radime proč by se neměly dostat včely podle danehého prostoru postupují v zimě po zásobách obvykle od spodku nahoru nebo ve vodorovně od jednoho konce na druhý , tak jak zásoby ukládaly . právě případy kdy začnou zimovat nahoře a zásoby mají pod sebou vedou k úhynu na zásobách.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
> Datum: 30.7.2009 14:39:06
> ----------------------------------------
> Tak já nevím. Je nesmysl zimovat ve dvou nástavcích 39x24 a smysl zimovat v
> jednom ? Je nesmysl ve dvou nástavcích nechat v horním otevřené očko a
> smysl nechat dole otevřené česno, aby se včely usadily pěkně dole a zásoby
> uložily někde nahoře, kde se k nim v mrazech nedostanou?
> R Polášek
> ----- Original Message -----
> From: <vitaxvita/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 30, 2009 12:37 PM
> Subject: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
>
>
> Teda Rad...,kde se to v Tobě bere,takovéto nesmysly zde prezentovat.
> Připomínáš Václ...,přitom je jasné,že jsi staršího data a tak už bys měl
> mít rozum a těmi svými výplody neoblbovat mladé začínající včelaře,kteří
> skočí na ledacos. Vrať se trochu zpět a piš trochu umírněněji a hlavně si
> myslím,že to děláš záměrně a zkoušíš,co účastníci této konference vydrží,ale
> já to překousnout již nemohu.Pokud si to neuvědomíš,špatně dopadneš,přijde
> komise,zaplombuje ti počítač a budeš namydlenej.Potom ti zbude jenom
> ta tvoje včelnice pokud vůbec nějakou máš.Vědomosti ti nikdo nevezme,těch
> máš na rozdávání,ale zde s nimi krapet šetři a přesto i tak zůstaneš
> dominantou a na dlouho na této konferenci. Stačilo by 2 příspěvky denně a
> ponechat místo pro další,nemyslíš?
> ----------------------------------------------------------------------------
> ----------------------------------------
>
> Moje doporučení je utlumit velikost česna ve dnu případně ho až postupně
> uzavřít a tím přinutit včely, aby létaly do horního nástavku očkem. Pak
> stačí jen prostě do horního nástavku vložit lepší plásty. Kromě krajních,
> které na jaře nejspíš zplesniví. A ty horší nechat ve spodním nástavku.
> Včely se usadí v horním nástavku, matka obvykle sama přejde ze spodního
> nástavku.. Spodní plásty podle mně plesnivět nebudou, protože v srpnu a září
> budou ještě hodně obsazeny včelami a budou tak včetně nástavku a dna
> opatřeny konzervační vrstvou propolisu a později bude už hodně zima.
> Předešlému dotazu na uskladňování medníkových plástů pod včelstvo jsem
> rozuměl tak, že samotné včelstvo je na dvou nástavcích 39x24 a medníkový
> nástavek plástů podstavený pod včelstvo je potom třetí. Ten už včely
> nedokáží obsadit, takže v případě vlhka kolem spodního nástavku daného
> umístěním úlu nízko nad zemí takové plásty zplesniví.
>
>
>
>

musíš se podívat v okruhu až 8 km

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: chu medu
> Datum: 30.7.2009 08:19:02
> ----------------------------------------
> > Vcely nosily a stale nosi spoustu modreho pylu - vsichni mi tvrdi ze
> > pohanka ale o zadnem poli nevim - to preci neprehlidnete
> >
> > Jednoznačne je to facélia.Peľ má do modra.
>
> Sakra, zas jsem za blba :-), melo tam stat samozrejme svazenka. Ale
> opravdu na 99% u nas neni...
>
> T.H.
>
>
>

ÚVAHA.

Nebylo by schůdnější zmeěnit techniku covu a více ji připodobnit ciklům Včely květn.é Ta se 2 x ročně stěhuje to znamená , že přerušuje plodování. V čela medonosná jen jednou . Tím dává dostatek prostoru parazitovi. Řešením by mohlo být norské zimování nebo by možná stačilo vytočit a hned nekrmit.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: l??en? varo?zy
> Datum: 29.7.2009 15:12:53
> ----------------------------------------
> >Ve světě (kde jsou ti "neschopní pitomci") se někteří snaží objevit linie
> včel, které by uměly s roztočem žít, snesly víc roztočů, než je začnou
> poškozovat, uměly se jich zbavovat. A zdá se, že takové linie bude možné
> nalézt. (viz např. fascinovaný včelař) RK <
> ------------------------------------------------------------
> To hledání nových linií včel je docela úsměvné :-). Žije nekde taková linie
> včel? Je to možné změnou genetického kódu? Umíme to? A co z toho vznikne?
> Bude to dostatečně stabilní, užitkové, mírné, odolné jiným chorobám nebo
> vlivům? Dá se s tím pracovat? Nebo je to možné změnit evoluční cestou? To
> určitě je. Ale dožijí se toho pravnuci našich prasakrapravnuků? To je
> stejně reálné jako kdybychom chtěli vyhledat nebo vyšlechtit nové linie
> "některých" také včelařů.
>
> Dokud nedojde k jedné, nebo druhé alternativě, tak nám ostatním nezbývá,
> než se stále učit jak udržet naše včelstva v dobré kondici. To ale musíme
> sami chtít. To nám nikdo zde na konferenci není schopen říci pokud nebudeme
> vědět která bije. Pokud sami nebudeme mít alespoň základní znalosti,
> nebudeme mu rozumnět i kdyby zpíval s andělským sborem. A ti co nechtějí
> získávat znalosti to jsou ti pitomci. Takže nám všem vlastně díky těm
> pitomcům nezbývá, než slepě dodržovat zákonem a vyhláškami vydané metodiky.
> Na tom nic nezmění ani osvícenost některých. Zkrátka, RS to vyjádřil jasně.
>
>
>

Tak já nevím. Je nesmysl zimovat ve dvou nástavcích 39x24 a smysl zimovat v
jednom ? Je nesmysl ve dvou nástavcích nechat v horním otevřené očko a
smysl nechat dole otevřené česno, aby se včely usadily pěkně dole a zásoby
uložily někde nahoře, kde se k nim v mrazech nedostanou?
R Polášek
----- Original Message -----
From: <vitaxvita/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 30, 2009 12:37 PM
Subject: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....


Teda Rad...,kde se to v Tobě bere,takovéto nesmysly zde prezentovat.
Připomínáš Václ...,přitom je jasné,že jsi staršího data a tak už bys měl
mít rozum a těmi svými výplody neoblbovat mladé začínající včelaře,kteří
skočí na ledacos. Vrať se trochu zpět a piš trochu umírněněji a hlavně si
myslím,že to děláš záměrně a zkoušíš,co účastníci této konference vydrží,ale
já to překousnout již nemohu.Pokud si to neuvědomíš,špatně dopadneš,přijde
komise,zaplombuje ti počítač a budeš namydlenej.Potom ti zbude jenom
ta tvoje včelnice pokud vůbec nějakou máš.Vědomosti ti nikdo nevezme,těch
máš na rozdávání,ale zde s nimi krapet šetři a přesto i tak zůstaneš
dominantou a na dlouho na této konferenci. Stačilo by 2 příspěvky denně a
ponechat místo pro další,nemyslíš?
----------------------------------------------------------------------------
----------------------------------------

Moje doporučení je utlumit velikost česna ve dnu případně ho až postupně
uzavřít a tím přinutit včely, aby létaly do horního nástavku očkem. Pak
stačí jen prostě do horního nástavku vložit lepší plásty. Kromě krajních,
které na jaře nejspíš zplesniví. A ty horší nechat ve spodním nástavku.
Včely se usadí v horním nástavku, matka obvykle sama přejde ze spodního
nástavku.. Spodní plásty podle mně plesnivět nebudou, protože v srpnu a září
budou ještě hodně obsazeny včelami a budou tak včetně nástavku a dna
opatřeny konzervační vrstvou propolisu a později bude už hodně zima.
Předešlému dotazu na uskladňování medníkových plástů pod včelstvo jsem
rozuměl tak, že samotné včelstvo je na dvou nástavcích 39x24 a medníkový
nástavek plástů podstavený pod včelstvo je potom třetí. Ten už včely
nedokáží obsadit, takže v případě vlhka kolem spodního nástavku daného
umístěním úlu nízko nad zemí takové plásty zplesniví.

> Když to takhle padá musí se nasadit Gabon med nemed. No a s e spolkem a
> veterinou to vám asi nikdo nepomůže, to musíte sám. Ale když pospícháte je
> lepší zavolat do Dolu, za dva dny léky jsou doma poštou. Takže určit si sám
> viníka není tak těžké, varování ve Včelařství vyšlo v dost. předstihu a
> vymýšlet si výmluvy proč to nešlo a časem jim i věřit to je dost
> kontraproduktivní. Takže když si do budoucna budete dávat majzla od
> slunovratu, bude líp. Zdraví R. Stonjek

A jaky spad brat (berete) jako hranicni? Vic jak 5 denne uz je prusvih? Kolik je jeste unosne pro vynechani gabonu a pouziti pouze KM? V jakem case?
Jake mate zkusenosti? O tom by mela byt diskuse....

Treba letos, zacly padat az minuly tyden, zatim maximum je 1ks/den. Je to na gabon? Ci postaci kyselina? Po osetreni kyselinou pred 14dny (NH) padlo dosud 8 roztocu. Verim - mozna alibisticky, ze by slo u me letos gabon vynechat, samozrejme vim ze kazde vcelstvo to ma jinak. Na druhou stranu zas prosakuje ze vlhky cerven a cervenec udelal sve a lze cekat nastup roztoce.

Spousta otazek, malo odpovedi, zkusenosti. Mate k tomu nekdo nejake postrehy?

T.H.

Teda Rad...,kde se to v Tobě bere,takovéto nesmysly zde prezentovat. Připomínáš Václ...,přitom je jasné,že jsi staršího data a tak už bys měl mít rozum a těmi svými výplody neoblbovat mladé začínající včelaře,kteří skočí na ledacos. Vrať se trochu zpět a piš trochu umírněněji a hlavně si myslím,že to děláš záměrně a zkoušíš,co účastníci této konference vydrží,ale já to překousnout již nemohu.Pokud si to neuvědomíš,špatně dopadneš,přijde komise,zaplombuje ti počítač a budeš namydlenej.Potom ti zbude jenom
ta tvoje včelnice pokud vůbec nějakou máš.Vědomosti ti nikdo nevezme,těch máš na rozdávání,ale zde s nimi krapet šetři a přesto i tak zůstaneš dominantou a na dlouho na této konferenci. Stačilo by 2 příspěvky denně a ponechat místo pro další,nemyslíš?
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Moje doporučení je utlumit velikost česna ve dnu případně ho až postupně
uzavřít a tím přinutit včely, aby létaly do horního nástavku očkem. Pak
stačí jen prostě do horního nástavku vložit lepší plásty. Kromě krajních,
které na jaře nejspíš zplesniví. A ty horší nechat ve spodním nástavku.
Včely se usadí v horním nástavku, matka obvykle sama přejde ze spodního
nástavku.. Spodní plásty podle mně plesnivět nebudou, protože v srpnu a září
budou ještě hodně obsazeny včelami a budou tak včetně nástavku a dna
opatřeny konzervační vrstvou propolisu a později bude už hodně zima.
Předešlému dotazu na uskladňování medníkových plástů pod včelstvo jsem
rozuměl tak, že samotné včelstvo je na dvou nástavcích 39x24 a medníkový
nástavek plástů podstavený pod včelstvo je potom třetí. Ten už včely
nedokáží obsadit, takže v případě vlhka kolem spodního nástavku daného
umístěním úlu nízko nad zemí takové plásty zplesniví.

Na 20 , 22 rámcích 39x24 se dneska už zimovat musí, protože včely ten
prostor v podletí potřebují na odchov dostatečně velkého množství zimních
včel.
Moje doporučení je utlumit velikost česna ve dnu případně ho až postupně
uzavřít a tím přinutit včely, aby létaly do horního nástavku očkem. Pak
stačí jen prostě do horního nástavku vložit lepší plásty. Kromě krajních,
které na jaře nejspíš zplesniví. A ty horší nechat ve spodním nástavku.
Včely se usadí v horním nástavku, matka obvykle sama přejde ze spodního
nástavku.. Spodní plásty podle mně plesnivět nebudou, protože v srpnu a září
budou ještě hodně obsazeny včelami a budou tak včetně nástavku a dna
opatřeny konzervační vrstvou propolisu a později bude už hodně zima.
Předešlému dotazu na uskladňování medníkových plástů pod včelstvo jsem
rozuměl tak, že samotné včelstvo je na dvou nástavcích 39x24 a medníkový
nástavek plástů podstavený pod včelstvo je potom třetí. Ten už včely
nedokáží obsadit, takže v případě vlhka kolem spodního nástavku daného
umístěním úlu nízko nad zemí takové plásty zplesniví.
Plastový neprodyšný úl potom bude vyžadovat strúpek prodyšný pro vlhkost.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Nezbav" <Nezbav/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 30, 2009 10:55 AM
Subject: Rada na zimování


> Mám včelstva na rámcích 39/24 v úlech z um. hmoty(5mm umacart, 30mm
> polystyren , 5 mm umacart) , na 11 rámečcích, tachovského typu. Chtěl bych
> zimovat ve dvou nástavcích kvůli úspoře místa na skladování. Nemám sítěná
> dna.
> Prosím o radu zkušenější včelaře, jak uspořádatúl aby bylo zamezeno
> plesnivění plástů a úlu. Zda dát medník dolů bez mat. mřížky, nebo pužít
> mat. mřížku pro jistotu, že plodiště zůstane nahoře a podobně.
> Za každou podnětnou radu děkuji.

Vážení přátelé,
určitě je dobré o tomto tématu diskutovat alespoň se znalostí stavu ve vlastních včelstvech.
PSNV-CZ a VÚVč Dol právě spolupracují na projektu SMYV, který mimo jiné naučí včelaře další metodu diagnostiky VD a určitě jim poskytne zajímavý obrázek o vlastních včelstvech.

Pokud jste letos ještě nenasadili léčiva a máte chuť se zapojit, jste vítáni do teamu. Potřebný materiál k práci je pro účastníky projektu poskytovám bezplatně.

Podrobnosti na http://www.n-vcelari.cz/smyv/

Zdravím
Ivan Černý

Mám včelstva na rámcích 39/24 v úlech z um. hmoty(5mm umacart, 30mm polystyren , 5 mm umacart) , na 11 rámečcích, tachovského typu. Chtěl bych zimovat ve dvou nástavcích kvůli úspoře místa na skladování. Nemám sítěná dna.
Prosím o radu zkušenější včelaře, jak uspořádatúl aby bylo zamezeno plesnivění plástů a úlu. Zda dát medník dolů bez mat. mřížky, nebo pužít mat. mřížku pro jistotu, že plodiště zůstane nahoře a podobně.
Za každou podnětnou radu děkuji.

Ra-Po- ... napsal:Dělat to tak 10 - 20 - 40 let a možná, že za
těch 40 let včelstva zřetelně a výrazně toleranrní k varaóze tady budou.
Asi by si bral, kdyby někdo vložil do včely gen odolnosti proti parazitům, může přidat ještě gen odolnosti proti moru a je to. Dostaneš GMO včelu. Bylo by to asi za kratší čas, než čekat, až se to podaří tím nejméně efektivním spůsobem šlechtění, to je selekcí a výběrem. To může trvat ne 40 let, ale i 100-200-1000 let.Jak je to jednoduché

Plesnivění rámků ve spodním nástavku se podle mně odvíjí od umístění úlu na
stojanu. Pokud je úl nízko nebo z jiného důvodu je při každém dešti spodní
nástavek zacákaný vodou a blátem, vlhkost do úlu pronikne a rámky neobsazené
včelami chytnou plíseň. Ne tu zjevnou, ale spíš tu skrytou, kdy na rámku
není skoro nic vidět, ale celý rámek kompletně smrdí plísní. Ovšem plíseň se
rozvíjí jenom když je teplo, takže je to záležitost teplého vlhkého podzimu,
kdy plíseň přerazí tenkou propolisovou vrstvu, kterou je voští včelami
potaženo a teplé zimy a předjaří. Za nízkých teplot, pod + 5 st C odhadem,
se s rámky nic neděje, pokud po rámcích přímo neteče voda.
Záleží tedy na konkrétním umístění úlu, jestli je vhodné podsadit medníkové
plásty pod včelstvo nebo je skladovat v suchu pod střechou.
Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 30, 2009 9:00 AM
Subject: Re: l??en? varo?zy a zamylen? doktora


> lidi pište také , kde máte včelstva umístěna a jestli jsou a jak úly
> izolovány. Z vlastní zkušenosti vím , že pokud jsou úly umístěny venku ,
> budete mít na jaře spodní neobsazený nástavek plný plesnivých plástů a
> pylu. Sice to na jaře vykoušou , ale bude to chvilku trvat a návrat plástů
> do medníku je už nemožný. No když to někdo udělá na jednom úlu , tak to
> není taková ztráta , ale u vícero je to již drahá zkušenost.

Moje zkusenost je ze plesnivy pouze krajni, maximalne dva od kraje - to uz
musi byt. Mam na strupku igelit, dole sito. Vetsi problem je v uteplenych
ulech - sololit, palubka. Ve dreve je to lepsi. Takze bud se nechaji kraje
volne bez ramku (vyhodne i pro fumigaci) pri priprave na zimu, a nebo se
do kraje davaji horsi plasty a ty se na jare zrusi. Kdyz se necha kryci
plast s pylem u kraje tak natuty zplesnivy. Nekdo do kraje dava stavebni
ramek coz je na jare po jeho vystaveni signal pro rozsirovani. Ramky z
plodiste, nebo dokonce z nastavku pod plodiste do medniku u me nepatri.
Obmena dila se mi docela dobre dela na jare kdyz vcely jeste neobsedaji cely
ul tak jde spatne ven, mezisteny dovnitr. K obmene dila po celych
nastavcich jsem se jeste nedostal. Skladuji pouze panenske souse cimz
odpada pece o ne.

Proti plisni muze pomoct prodysny strupek - nekdo to chvali, jini rikaji ze
vcela vlhko potrebuje - tak si vyberte.
T.H.

> Ale co je dobře a co špatně?
> Pro včelaře je dobře, aby nepřišel o výnosy a nebyl za lajdáka, tak
někteří
> vybírají roztoče ze zimních vzorků, jak jsem se někde dočetl :)))
> Tak je tendence raději vytvářet atmosféru léčit víc než míň, aby byl
roztoč
> pořád na nule.
> A přírodní výběr u včely nefunguje, chovatelé nemají důvod se probémem
> odolnosti proti roztoči zabývat, protože chemie to vyřeší, i kdyby na té
> varoatolerantnosti něco bylo.

No, podle mně si většina včelařů myslí, že včely náchylnější k varaóze by
měly uhynout a prostě zmizet. Jenže by se to jaksi muselo udělat tak, aby ty
včely náchylnější k varaóze byly výhradně u jiných včelařů, ne u něho.
R. Polášek

> lidi pište také , kde máte včelstva umístěna a jestli jsou a jak úly
> izolovány. Z vlastní zkušenosti vím , že pokud jsou úly umístěny venku ,
> budete mít na jaře spodní neobsazený nástavek plný plesnivých plástů a
> pylu. Sice to na jaře vykoušou , ale bude to chvilku trvat a návrat plástů
> do medníku je už nemožný. No když to někdo udělá na jednom úlu , tak to
> není taková ztráta , ale u vícero je to již drahá zkušenost.

Moje zkusenost je ze plesnivy pouze krajni, maximalne dva od kraje - to uz musi byt. Mam na strupku igelit, dole sito. Vetsi problem je v uteplenych ulech - sololit, palubka. Ve dreve je to lepsi. Takze bud se nechaji kraje volne bez ramku (vyhodne i pro fumigaci) pri priprave na zimu, a nebo se do kraje davaji horsi plasty a ty se na jare zrusi. Kdyz se necha kryci plast s pylem u kraje tak natuty zplesnivy. Nekdo do kraje dava stavebni ramek coz je na jare po jeho vystaveni signal pro rozsirovani. Ramky z plodiste, nebo dokonce z nastavku pod plodiste do medniku u me nepatri. Obmena dila se mi docela dobre dela na jare kdyz vcely jeste neobsedaji cely ul tak jde spatne ven, mezisteny dovnitr. K obmene dila po celych nastavcich jsem se jeste nedostal. Skladuji pouze panenske souse cimz odpada pece o ne.

Proti plisni muze pomoct prodysny strupek - nekdo to chvali, jini rikaji ze vcela vlhko potrebuje - tak si vyberte.
T.H.

Radim Polášek napsal:
> Takže by bylo možná řešením se trochu zapojit do zlepšování genetického
> základu našich včelstev tak, že budu sledovat letní spad u jednotlivých
> včelstev, a k dalšímu rozšiřování stavu vybírat ty, kde se bude jevit
> odolnost na roztoče nejlepší.
Já tedy mám pocit, že tohle dneska už skoro žádný včelař s běžným počtem včelstev do počtu několika desítek nedělá. Každý kupuje co dva roky chovné matky a během roku až tří let vymění ve všech včelstvech matky za dcery té koupené matky.
...............

Dovolím si tipnout, že to tak úplně není.
Podle mě dost hlavně starších včelařů matky vůbec nekupuje.
Možná se mýlím, ale myslím, že Ti "flegmatici" a "laxňáci", "držitelé včel" jsou možná právě Ti, kterým na včelách funguje aspoň trochu přírodní výběr. Než by furt do včel chodili léčit, občas si zanadávají na úhyny (i v letech kdy poctivě léčícím žádný úhyn nenastal), udělají oddělky, trochu poléčí, když je čas...
A tak to jde dokola.
Možná to tak vůbec není, možná aspoň trochu je :)

Možná by se kolem toho mohla rozpoutat bouřlivá diskuse o komisích a sankcích a pod.

Ale co je dobře a co špatně?
Pro včelaře je dobře, aby nepřišel o výnosy a nebyl za lajdáka, tak někteří vybírají roztoče ze zimních vzorků, jak jsem se někde dočetl :)))
Tak je tendence raději vytvářet atmosféru léčit víc než míň, aby byl roztoč pořád na nule.
A přírodní výběr u včely nefunguje, chovatelé nemají důvod se probémem odolnosti proti roztoči zabývat, protože chemie to vyřeší, i kdyby na té varoatolerantnosti něco bylo.

Co je dobře pro včely?
Je dobře když uhyne včelstvo, které se nedokáže přizpůsobit protředí, nebo špatně?
Je jasné, že při loupeži roztočem promořených včeltev dochází k reinvazi a k zamořování včelstev těch, kteří poctivě léčí.
Proto zřejmě nikdy nebude oficiálně přijatelné při našem zavčelení tolerovat úhyny.
Chápu to, ale osobně mi lidé, kterým občas včelstva uhynou na varroázu, přestali vadit (nevadili mi nikdy, ale kdysi jse si myslel, že poctivým léčením se mi nemůže stát to, co jim).


Radek Krušina

> 1)Takže když to trochu zlehčíme: Už z tohoto výčtu vyjde, že ani vy úplně za pravdu R.S nedáváte a někoho z výčtu vyjímáte. :)
2)Co ty zahraniční problémy s úhyny na varroázu, taky jsou to podle vás všechno neschopní pitomci, komu včely hynou?
Lze se o tom dočíst třeba v odborných překladech nebo na již uvedeném blogu, jestli si to dobře pamatuji - opakující se scénář: téměř úplný kolaps chovu, hledání proti roztoči odolných linií včel....
3)Máme to u nás ošéfované tak, že je zbytečné o tom mluvit?
Já tomu už dnes nevěřím. Radek Krušina <
------------------------------------------------------------
1) To bude nejspíš tím, že rozlišuji mezi nemohoucností a pitomostí. Nemohoucí RS zcela jistě neměl na mysli. Ti totiš přijdou 3x jestli se již nemá léčit.

2) Umíte si představit, že "ošéfujete" 2500 včelstev na "korbě náklaďáku" při kočování z jihu na sever a zpět v sezóně? To je lepší vymyslet CCD a mluvit o hledání linie roztoči odolných včel. To již není o chovu včel ale pouze o tvrdém podnikání, kde včely jsou jen výrobním prostředkem.

3) Já tomu také nevěřím. Pokud nevyšlechtíme novou linii včelařů odolných .... Jedni jsou flinkové ...

Tak tedy hezké ráno. Jdu počítat včely jak říkají moji blízcí když mne hledají. :-D))
JK

RS:
....Dále jste udělal chybu s KM. Když to takhle padá musí se nasadit Gabon med nemed. No a s e spolkem a veterinou to vám asi nikdo nepomůže, to musíte sám. Ale když pospícháte je lepší zavolat do Dolu, za dva dny léky jsou doma poštou.
.....
-------
On Dol posílá bez předpisu Gabony?
Tohle není ojedinělá story - těch jsme sylšel, když funkcionáři nebo veterina bránili nasazení Gabonů.

V podstatě v takových případech je jediná rada. Neplatit zbytečně poplatky ČSV a peníze využít efektivněji - zajít do normální veterinární ordinace a přes ní si objednat léčivo. I s nějakou to přirážkou to vyjde možná levněji.Pak skutečně bude léčivo včas a podle požadavků včelaře. Je dobré takhle dělat větší objednávky pokud se ti rozumnější domluví spolu a ostatní nechají žít svým spokojeným životem a neruší je v činnosti.

Karel

> Vcely nosily a stale nosi spoustu modreho pylu - vsichni mi tvrdi ze
> pohanka ale o zadnem poli nevim - to preci neprehlidnete
>
> Jednoznačne je to facélia.Peľ má do modra.

Sakra, zas jsem za blba :-), melo tam stat samozrejme svazenka. Ale opravdu na 99% u nas neni...

T.H.

No když vynecháme ty pitomce, kterými jsem nechtěl urazit, ale vyprovokovat k zamyšlení udělal jste zásadní chybu. Na roztoče jste přišel pozdě. V toto dobu už na většině stanovišť bylo rozhodnuto. Dále jste udělal chybu s KM. Když to takhle padá musí se nasadit Gabon med nemed. No a s e spolkem a veterinou to vám asi nikdo nepomůže, to musíte sám. Ale když pospícháte je lepší zavolat do Dolu, za dva dny léky jsou doma poštou. Takže určit si sám viníka není tak těžké, varování ve Včelařství vyšlo v dost. předstihu a vymýšlet si výmluvy proč to nešlo a časem jim i věřit to je dost kontraproduktivní. Takže když si do budoucna budete dávat majzla od slunovratu, bude líp. Zdraví R. Stonjek

> Takže by bylo možná řešením se trochu zapojit do zlepšování genetického
> základu našich včelstev tak, že budu sledovat letní spad u jednotlivých
> včelstev, a k dalšímu rozšiřování stavu vybírat ty, kde se bude jevit
> odolnost na roztoče nejlepší.
Já tedy mám pocit, že tohle dneska už skoro žádný včelař s běžným počtem
včelstev do počtu několika desítek nedělá. Každý kupuje co dva roky chovné
matky a během roku až tří let vymění ve všech včelstvech matky za dcery té
koupené matky. A tak pořád dokola. Aby měl stále chovné matky a aby měl
stále největší výnosy medu, aby se mu vrátily peníze do včelaření vložené.
Takže žádný výběr není, pokud nějaké včelstvo odolnější varaóze vznikne,
jeho geny v další etapě výměn matek zase zaniknou. Vrstva x tisíců včelařů,
co každý rok ze svých pár desítek včelstev poctivě brakovali ty špatné,
udržovali linie těch průměrných v jednotlivých úlech a rozmnožovali ty
nejlepší a tak po nějakých 20 letech vytvořili každý svou linii včel
přizpůsobenou na včelaření toho včelaře a okolí se smrskla na několik
chovatelů několika v ČR chovaných linií. Kteří sice provádějí kvalitní
šlechtění té linie, ale je jich málo a na 100 - 200 komerčních
rozchovávatelů těchto liní a prodejců matek, kteří jen víceméně kontrolují
vlastnosti chovaných linií a jen v případě výrazně nepříznivých okolností
brakují.
Ono to zlepšování genetického základu je proces náročný na čas i na peníze.
Muselo by to mít svůj řád. Museli by být v oblasti vytypováni spolehliví
včelaři s větším počtem včelstev, kteří by vybrali vždy jedno k varaóze
nejvíc tolerantní včelstvo. Někdo by potom musel od toho včelaře odvézt
třeba oddělek z takového včelstva a z několika desítek takových oddělků a
později včelstev soustředěných na jednom místě by zase musel vybrat pár těch
nejlepších, ty by zas musel převést na jiné definitivní místo. Na tom
definitivním místě by se zase vybírala včelstva tolerantní k varaóze,
brakovala ta špatná a vybírala ta dobrá a z těch případně zase šly matky
zpátkyk těm řadovým včelařům. Dělat to tak 10 - 20 - 40 let a možná, že za
těch 40 let včelstva zřetelně a výrazně roleranrní k varaóze tady budou.

Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 29, 2009 10:04 PM
Subject: Re: léčení varoázy


> Radim Polášek napsal:
> >No, zřejmě ty včelstva, co si umějí lépe poradit, si umějí lépe poradit
> jen o velice malý kousíček.
> >Tak malý, že mezi řadovými včelaři taková včelstva vybrat nejdou.
> ................
>
> Jestli jsem to dobře pochopil, tak je to trochu jinak.
> Někteří přátelé, kteří již delší dobu monitorují v létě spad, tvrdí, že i
> na jednom stanovišti je možné vysledovat rozdíly mezi jednotlivými
včelstvy
> podle toho, jak jsou pro roztoče atraktivní. Všimli si i rozdílů v tom,
jak
> se daří zdolávat invazi roztoče jednotlivým typům kraňské včely.
>
> Takže by bylo možná řešením se trochu zapojit do zlepšování genetického
> základu našich včelstev tak, že budu sledovat letní spad u jednotlivých
> včelstev, a k dalšímu rozšiřování stavu vybírat ty, kde se bude jevit
> odolnost na roztoče nejlepší.
> Pokud nesleduji letní spad a kupuji matky, můžu se zajímat, zda chovatel
od
> kterého kupuji, tuto vlastnost nějak sleduje. (pokud vím, např. Květoslav
> Čermák to zřejmě dělá).
>
> Kdyby každý chovatel o malý kousíček zlepšil odolnost včelstev proti
> roztočům, byla by to sice velmi pomalá, ale přece jen cesta k odolnějším
> včelám.
>
> Radek Krušina

Josef Křapka napsal:
>Jedni jsou flinkové (tzv. držitelé včelstev). Jsou to flegmatici, kterým je jedno co se včelami bude.
>Včelami vlastními i těch druhých.
>Další již nemohou fyzicky a nebo si nepamatují (ten němec s tím divným jménem jim schovává jídlo v ledničce).
>Jiní jsou až psychpaticky vztahovační a nedají si říci....
>Z tohoto výčtu vyjmeme nemohoucí. Těm se musí pomoci.
...................

Takže když to trochu zlehčíme: Už z tohoto výčtu vyjde, že ani vy úplně za pravdu R.S nedáváte a někoho z výčtu vyjímáte. :)

Co ty zahraniční problémy s úhyny na varroázu, taky jsou to podle vás všechno neschopní pitomci, komu včely hynou?
Lze se o tom dočíst třeba v odborných překladech nebo na již uvedeném blogu, jestli si to dobře pamatuji - opakující se scénář: téměř úplný kolaps chovu, hledání proti roztoči odolných linií včel....

Máme to u nás ošéfované tak, že je zbytečné o tom mluvit?
Já tomu už dnes nevěřím.

Radek Krušina

Pane Stonjek. Asi mně také budete řadit mezi"pitomce",protože v roce 2OO7 jsem přišel o dvě včelstva ze tří takto.Koncem července začali padat na podložky roztoči,když jich bylo denně devět jel jsem na vet.správu,kde mně doporučili formidol. Během týdne jsem ho sehnal, aplikoval,nějaký spad byl, na podzim fumigoval, ale o včely jsem přišel. V roce 2OO8 nakoupil včely, po vytočení nasadil Gabon,který jsem sehnal z "druhé ruky" a vše v pořádku.Letos když se 18.7. objevil spad roztočů a za 5 dní dosáhl v průměru 4-6,požádal jsem na VS o předpis, že bych si Gabon okamžitě objednal v Dole a nasadil. Příslušný veterinář mně odmítl,že recept může vystavit pouze pro celou ZO a že pro mně nemůže nic udělat. Nevím jak to řeší ostatní včelaři ZO, ale o Gabon nemají zájem. Poraďte. Děkuji.

>Diskusí by se mohlo ukázat, že problém s hynutím včelstev na roztoče není tak jasně postavený, jak to R.S napsal. RK <
-----------------------------------------------------------
To nezávisí na diskusi ale na "chovné linii" včelařů. Jedni jsou flinkové (tzv. držitelé včelstev). Jsou to flegmatici, kterým je jedno co se včelami bude. Včelami vlastními i těch druhých. Další již nemohou fyzicky a nebo si nepamatují (ten němec s tím divným jménem jim schovává jídlo v ledničce). Jiní jsou až psychpaticky vztahovační a nedají si říci. Zde je příteli Krušino ta správná půda pro vaši diskusi. Nikdo z nich ale na tuto konferenci nechodí. Musíte do terénu. Z tohoto výčtu vyjmeme nemohoucí. Těm se musí pomoci. Ale ti ostatní jsou ti o kterých hovoří RS. Já mu dávám za pravdu.
JK

Radim Polášek napsal:
>No, zřejmě ty včelstva, co si umějí lépe poradit, si umějí lépe poradit jen o velice malý kousíček.
>Tak malý, že mezi řadovými včelaři taková včelstva vybrat nejdou.
.................

Jestli jsem to dobře pochopil, tak je to trochu jinak.
Někteří přátelé, kteří již delší dobu monitorují v létě spad, tvrdí, že i na jednom stanovišti je možné vysledovat rozdíly mezi jednotlivými včelstvy podle toho, jak jsou pro roztoče atraktivní. Všimli si i rozdílů v tom, jak se daří zdolávat invazi roztoče jednotlivým typům kraňské včely.

Takže by bylo možná řešením se trochu zapojit do zlepšování genetického základu našich včelstev tak, že budu sledovat letní spad u jednotlivých včelstev, a k dalšímu rozšiřování stavu vybírat ty, kde se bude jevit odolnost na roztoče nejlepší.
Pokud nesleduji letní spad a kupuji matky, můžu se zajímat, zda chovatel od kterého kupuji, tuto vlastnost nějak sleduje. (pokud vím, např. Květoslav Čermák to zřejmě dělá).

Kdyby každý chovatel o malý kousíček zlepšil odolnost včelstev proti roztočům, byla by to sice velmi pomalá, ale přece jen cesta k odolnějším včelám.

Radek Krušina

A. Turčáni napsal:
>diskusia nenaučí včely plniť naše prianie
.............

Však to taky nikdo netvrdí.
Ale diksuse pomáhá orientovat se v problému řešením námitek či otázek oponenta. :)
Diskusí by se mohlo ukázat, že problém s hynutím včelstev na roztoče není tak jasně postavený, jak to R.S napsal.

Radek Krušina

nebudou mít dostatečně suché prostory

Ahoj Radek, med som vyložil na slnko a situácia s nedostatočne zahusteným medom sa nevyskytuje tak často! Mám skúsenosti s výkupcom medu, keď vykupoval agátový med s 20 a viac percentami od kočovníkov. ktorí tiahli od maďarských hraníc na sever Slovenska, pretože chceli med získať z pozdejšie kvitnúcich agátov. Exportér medu v Maďarsku Golden nektár dokázal agátový med "vysušiť". To len tak na okraj.

a pokud ji sám nemůže pít jako lék, určitě se v okolí najde dost nemocných zájemců...

To som nevedel, že aj alkohol môže byť liekom. Hovorí sa o ňom, že je to metla-košte ľudstva. Ešte jedno nie mi je jasné, kvasinky za prítomnosti prebytku cukru nekvasia, ale hynú, preto odborníci radia, obsah cukru v roztoku by nemal presiahnuť 22%, inak cukor ostáva neprekvasený, u medoviny sa to cení, keď je zároveň aj príjemne sladká, ale ak je v mede len 20-24%.....? Ja som za 50 rokov včelárenia nežil skvasený med.

Napsal to jasně, to je pravda :)
Ale podle mě není tak jasné, že má pravdu.
Po mých zkušenostech to vidím tak, že je to minimálně na diskusi.

Radek Krušina

Ja s pánom J.Křapkom súhlasím a diskusia nenaučí včely plniť naše prianie.

Jde o to, že mezi stávajícími včelstvy lze zřejmě vyhledat včelstva, která
> k přítomnosti roztočů jsou tolerantnější, umějí si s nimi lépe poradit,
> umějí s nimi lépe žít, než jiná včelstva.
> Pokud je to pravda, je potřeba mít systém, který tato včelstva, tyto linie
> včelstev umí odhalit a rozchovávat.
> A bohužel, pokud je to pravda, sytém boje s varroázou v naší republice na
> to zatím není nijak zaměřený. Pouze je snaha decimovat roztoče.
No, zřejmě ty včelstva, co si umějí lépe poradit, si umějí lépe poradit jen
o velice malý kousíček. Tak malý, že mezi řadovými včelaři taková včelstva
vybrat nejdou. Musel by vybírat profesionál mezi cca tisíci včelstvy a
zřejmě takovými metodami, které by byly vzhledem k těm tisícům včelstev
hodně drahé. Nebo vzít nějaký ostrov 50 kilometrů v moři, vyvézt tam aspoň
několik tisíc včelstev zamořených varaózou a nechat včely tak, aby se s
varaózou popasovaly samy. Nebo aspoň omezit léčení u nás tak, aby
nejcitlivěší včelstva varaóza vzala s sebou, to znamená nadstavit intenzitu
léčení tak, aby každoročně na varaózu hynulo řekněme 10 % včelstev.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 29, 2009 4:51 PM
Subject: Re: léčení varoázy


> Josef Křapka napsal:
> >To hledání nových linií včel je docela úsměvné :-). Žije nekde taková
> linie včel?...
> ................................
>
> Mě to až tak úsměvné nepřijde. :)
>
> Ale je zde podle mě jádro problému.
> Nejde o nové linie včel.
> Jde o to, že mezi stávajícími včelstvy lze zřejmě vyhledat včelstva, která
> k přítomnosti roztočů jsou tolerantnější, umějí si s nimi lépe poradit,
> umějí s nimi lépe žít, než jiná včelstva.
> Pokud je to pravda, je potřeba mít systém, který tato včelstva, tyto linie
> včelstev umí odhalit a rozchovávat.
> A bohužel, pokud je to pravda, sytém boje s varroázou v naší republice na
> to zatím není nijak zaměřený. Pouze je snaha decimovat roztoče.
>
> Víc o problematice (mimo třeba OVP) třeba odkaz na blog Fascinovaný
včelař:
> http://ovcsvpardubice.blog.cz/
>
>
> Josef Křapka napsal:
> >Zkrátka, RS to vyjádřil jasně.
> ..................................
>
> Napsal to jasně, to je pravda :)
> Ale podle mě není tak jasné, že má pravdu.
> Po mých zkušenostech to vidím tak, že je to minimálně na diskusi.
>
> Radek Krušina

Ahoj Tono, ja sa vobec nečudujem, len si predstav, že to včelaři zopakují, nebudou mít dostatečně suché prostory a světe div se med zkvasí, i když bude mí po vytočení 19-20%vody.. Dávno pominula doba, kdy včelaři byly přivezeny konve a vykoupen med za cenu, za kterou se potom prodával v maloobchodě, medovina není pro mistry, prakticky každý si ji může vyrobit a pokud ji sám nemůže pít jako lék, určitě se v okolí najde dost nemocných zájemců... Vžy mám větší poptávku než množství medoviny.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re:
> Datum: 29.7.2009 16:33:09
> ----------------------------------------
> Já to řeším medovinou. Radek
>
> A čo s tými čo ani medovinu nepijú alebo s tými, čo ju nevedia pripraviť?
> Obyčajne medovinu dokážu pripraviť len dobrí majstri.
>
> Raz sa mi stalo, že prínos nektáru z repky sa prekryl s agátom. Ak som
> chcel docieliť čistý agát, musel som to postúpiť. Samozrejme, že agátový
> nektár trochu rozriedil repku, ale kanvy kovové a plastové som otvoril a
> prekyl včelotesne silonovou záclonovinou, za 5-6 dní sa prebytočná voda
> odparila a med som mohol expedovať. V tomto prípade až niekedy v X.
> mesiaci.
>
> A čuduj sa svete med ani v jednej nádobe (a bolo ich asi 25) nekvasil.
> Znovu napíšem moju skúsenosť: za 50 rokov včelárenie mi ani v jednom
> prípade, nekvasil. Žeby u nás bol iný med?
>
>
>