Včelařská konference

mne sa podarilo prezimovat na 3och ramikoch typu B. samozrejme zuzenim
uloveho priestoru.

Marek

-----Original Message-----
From: svetlik_konference2 [mailto:svetlik_konference2/=/centrum.cz]
Sent: Thursday, August 07, 2003 9:28 AM
To: Vcelarska konference
Subject: slabý roj-přežije zimu?


Vážení přátelé. Včera jsem našel roj ve starém (již léta nepoužívaném)
budečáku. Byly v něm rámky bez mezistěn, takže vše, co si postavili je
nové dílo. Bylo na 6-ti rámcích ne zcela postavené. Přendal jsem je do
jednoho nástavkového úlu, přidal 4 souše a začal krmit balónovým
krmítkem. Je takovéto včelstvo schopno přečkat zimu?

Děkuji
__________ Informacia od NOD32 1.475 (20030806) __________

Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32:
part000.txt - tento subor nie je archiv

http://www.eset.sk


--
Prichádzajúca správa neobsahuje vírusy.
Skontrolované Antivírusovým systémom AVG (http://www.grisoft.cz).
Verzia: 7.0.148 / Vírusová databáza: 258.12.0 - dátum vydania: 20. 5.
2003


--
Odchádzajúca správa neobsahuje vírusy.
Skontrolované Antivírusovým systémom AVG (http://www.grisoft.cz).
Verzia: 7.0.148 / Vírusová databáza: 258.12.0 - dátum vydania: 20. 5.
2003

:>Ty otázky zní: Zužovat včelstva na zimu? A když ano, tak jak moc?
:>A nebo z druhé strany: Jak velký úl ponechat na zimování?
:>A když se ptáš a čteš o tomto problému, tak zjistíš, že se
:>názory různí. Od

Já jsem zkoušel všechno možný a taky nevím jestli teď dělám dobře.
Posledních 5 let zimuju ve 2 nástavcích 39x24x11. Zužování asi vzniklo z Budečáků, kde to jinak nešlo. Obdivuju ty děduly, kteří v Budečáku včelaří. Ti tu na internetu nejspíš nejsou.
Vypozoroval jsem, že některá včelstva ani ty 2 nástavky nevyužijí. Přes zimu se krčí v 1 nástavku, ale na jaře mají rychlejší rozvoj. Jiná využívají oba a na jaře se zase třeba tak rychle nerozvíjí. Jenže to zatím nevím dopředu a tak jim dávám vybrat.

V čem mám problém je to, že nedokážu během zimy včely zkontrolovat, případně dokrmit (odhadnout kdy). Prostě nakrmím, léčím a děj se do jara vůle boží.
Jedinkrát jsem se kdysi po jarním proletu podíval do jednoho úlu, který nelétal, dokrmil ho (včely se třásly pod strůpkem) a pak mi dokonce dalo ten rok nejvíc medu. Ale to byla výjimka.

Váľení přátelé. Včera jsem naąel roj ve starém (jiľ léta nepouľívaném)
budečáku. Byly v něm rámky bez mezistěn, takľe vąe, co si postavili je
nové dílo. Bylo na 6-ti rámcích ne zcela postavené. Přendal jsem je do
jednoho nástavkového úlu, přidal 4 souąe a začal krmit balónovým
krmítkem. Je takovéto včelstvo schopno přečkat zimu?

Děkuji

Jsou to velmi zajímavé otázky. Já v tom taky nemám příliš jasno.
Ty otázky zní: Zužovat včelstva na zimu? A když ano, tak jak moc?
A nebo z druhé strany: Jak velký úl ponechat na zimování?
A když se ptáš a čteš o tomto problému, tak zjistíš, že se názory různí. Od
nezužování, to je zimování s medníkem a v medníku. Až po zužování na asi
polovinu velikosti úlu v létě.
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Já je krmím do takové sestavy, v jaké budou zimovat.
> (To mi kdysi poradili zkušenější)
> Žádné dodatečné uspořádání se nedoporučuje.
> Oni vědí nejlíp jak si zásoby uspořádat a my bychom
> jim myslím při nejlepší vůli jenom uškodili. Ať mi to
> někdo rozmluví.

:>krmit, predpokladam, ze v tech vedrech, ktere touto dobou
:>panuji, by vcelstvo velmi rychle odebralo krmeni, ale take by
:>z nedostatku prostoru opustilo ul.

Takové hloupé včely bych nechtěl. Pokud nějaké moje včely opouští trvale úl,
tak jen za účelem svého úmrtí. Krmení si odeberou jen tolik, kolik potřebují uložit.


:>Stejny problem spociva v leceni gabonovymi pasky. Vlozit do
:>ulu nyni a potom odebrat 2 nastavky, prelom srpna a zari.
:>Nebo krmit a lecit na 4 nastavky a zimni sezeni usporadat az
:>v zari a rijnu?

Já je krmím do takové sestavy, v jaké budou zimovat. (To mi kdysi poradili zkušenější)
Žádné dodatečné uspořádání se nedoporučuje. Oni vědí nejlíp jak si zásoby uspořádat a my bychom jim myslím při nejlepší vůli jenom uškodili. Ať mi to někdo rozmluví.
Eman

Dnes bylo na ČT1 opakování Toulavé kamery se včeličkama-jen tak dál.

Já krmím takhle:
44,8 x 15,9 ( 2/3 langstroth ) 10 rámků v nástavku, 2 nástavky - okolo 15
kg
44,8 x 15,9 ( 2/3 langstroth ) 10 rámků v nástavku, 3 nástavky - okolo 20
kg
44,8 x 15,9 ( 2/3 langstroth ) 10 rámků v nástavku, 4 nástavky - okolo 25
kg
v plastových kbelících na 10 litrů.
Petr

Zapátral jsem u sousedů na německé konferenci: pro kýblovou metodu
radí do kbelíku místo polystyrenu apod. nacpat ten síťový pytel na brambory.
Zkusím to a dám vědět.
Ivan

zdravím,
stěhuji se i s včelstvy do frýdlantu v čechách (u liberce), kde zatím nikoho
moc neznám. sháním kontakt pro podání registrace, hlášení atd. najde se tu v
konferenci někdo z těchto končin?
pavel hrabák

Čísla katastrů jsou např. na http://www.cuzk.cz/adr08/prostory.html já jsem si původně neuvědomil, že toto jsou veřejné stránky.

myslím, že ne jenom mně by zajímalo, kde to číslo najít. Prozradíš to ???

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.507 / Virová báze: 304 - datum vydání: 4.8.2003

myslím, že ne jenom mně by zajímalo, kde to číslo najít. Prozradíš to ???

>pošli mi název katastru a já ti obratem to číslo pošlu MF

Mám nástavky 39*24, 11 rámků v nástavku. Zimuji ve dvou, dávám 15 kg.
Pavel

Ahoj,

jen tak více méně pro zajímavost.. Kolik cukru krmíte a do jakých rámkových měr a počtu rámků?

Já:
39*24, 9 rámků v nástavku, 2 nástavky 15 kg
39*24, 9 rámků v nástavku, 3 nástavky 22,5 kg
42*27,5, 10 rámků v nástavku, 1 nástavek 15 kg
42*27,5, 10 rámků v nástavku, 2 nástavky 22,5 kg.

jose
____________________________________________________________
Oskar dává podnikatelům mobily za 1 Kč a tisíce volných minut k tomu!
Volejte zdarma OskarBusinessKontakt 800 77 77 00! http://www.oskarmobil.cz/business/getting_started/sada.php

pošli mi název katastru a já ti obratem to číslo pošlu MF



Ahoj,

snažím se vyplnit "Hlášení počtu včelstev.." a nemůžu najít číslo katastrálního území. Nevíte někdo kde to najít? Mám to doma, ale chtěl jsem to vyplnit a vytisknout v práci na PC...

Díky

jose
_

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.507 / Virová báze: 304 - datum vydání: 4.8.2003

Ahoj,

snažím se vyplnit "Hlášení počtu včelstev.." a nemůžu najít číslo katastrálního území. Nevíte někdo kde to najít? Mám to doma, ale chtěl jsem to vyplnit a vytisknout v práci na PC...

Díky

jose
____________________________________________________________
stahuj, maž, hltej, piď se, nasávej, killuj, šprtej, absorbuj, sliď, play...
Vyberte si svůj bonus. Až 360 SMS Info zdarma. http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=58398%26url=http://www.oskarmobil.cz/services/whatsnew.php

Mělo by to být zde:
http://home-1.worldonline.cz/~cz526166/

Zdeněk Čejka


> -----Original Message-----
> From: Michal Pol [mailto:pol.michal/=/tiscali.cz]
> Sent: Tuesday, August 05, 2003 8:30 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Program pro evidenci členů ZO
>
>
> Můžete mi poradit, kde je možné si ho stáhnout?
>
> Pol
>

V podobné situaci jsem téměř každý rok ( i když včelařím jen asi s 15
včelstvy, dovolím si sdělit svůj názor ). Včelstva ve třech, či čtyřech
nástavkách 11 rámků 39x24 krmím ( ale jen 3kg cukru víkendově ) Po třech, či
čtyřech dávkách už včely nevisí v podmetu a postupně ubývají. Pokud pak
takové včelstvo rozeberu, zjistím, že obsedají o jeden nástavek méně, než
byl výchozí počet ( obvykle je volný ten spodní odkud se už i vylíhl plod ).
A do září si obvykle dost dobře uspořádají samy uložení zásob i přezimující
početnost. Jenže je to složitější o to, jaké plásty jsou v jednotlivých
nástavkách. Pokud jsou horní nástavky panenské plásty, tak tam matka
nepůjde, ale zásoby ano a celé uspořádání v úlu bude jiné. A taky myslím
záleží na tom, je-li aspoň nějaká podněcovací snůška z venku. Pak se myslím
nemůže nic fatálního ( hladový roj ...) stát.
Nástavky k vybrání zbytkového medu dávám jen polovině včelstev ( takže
některá mají i pět nástavků celkem). Ale pod ně vložím igelit s malým
průlezem nahoru. Občas se mi i stalo, že včely soustředily a zavíčkovaly med
sesbíraný z plástů k vyčištění do několika buněk několika plástů nad fólií.
Ale zásoby tam nenosí, leda by se tam dostala matka.
S Gabonem zkušennost nemám.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

----- Original Message -----
From: Martina Kolková <tuta/=/raz-dva.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 05, 2003 2:56 PM
Subject: Krmeni na zimu


Dobry den.

Technicky vzato, podat roztok cukru neni az takovy problem. Presto me
zajima, jak krmit zacatkem mesice srpna. Zacinam krmit letosni oddelky.
Odebral jsem jim vsechny zasoby a behem 1 tydne odebral kazdy odde¨lek 7 kg
cukru. Zbytek dodam koncem mesice. Oddelky zimuji na 9 plastech 39*27,5 cm.
Marne si lamu hlavu, jak nakrmit produkcni vcelstva. Tou dobou maji odebrano
vetsinu zasob. Vracim jim prazdne souse, aby vybraly zbytky medu po
vytaceni. Vcelstva obsedaji 4 nastavky 9*39*27,5 cm.
Pratele pokud bych je srazil na 2 nastavky a zacal zaroven krmit,
predpokladam, ze v tech vedrech, ktere touto dobou panuji, by vcelstvo velmi
rychle odebralo krmeni, ale take by z nedostatku prostoru opustilo ul.
Stejny problem spociva v leceni gabonovymi pasky. Vlozit do ulu nyni a potom
odebrat 2 nastavky, prelom srpna a zari. Nebo krmit a lecit na 4 nastavky a
zimni sezeni usporadat az v zari a rijnu?
Poradi nejaky praktik? Predem dekuji

Jan Kolek


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.507 / Virová báze: 304 - datum vydání: 5.8.2003

Pokud jsem takto z nouze překládal plásty do jiné rámkové míry je jednoduchý
rychlý a spolehlivý tento způsob:
uprostřed ąířky horní loučky nového rámku vyvrtám otvor asi 2mm a připravím
do něj vrut 2,5mm s kříľovou hlavou. Pripravím si po ruce akuvrtačku s
upnutým přísluąným bitem.
Původní plást nepřílią ostrým noľem odříznu od obou bočních a spodní loučky
a kleątěmi je odpáčím. Plást zůstane připevněn na horní loučce.
Drľím jej levou rukou za jeden konec horní loučky a vsunu pod horní loučku
nového rámku. Pak horní loučku původního plástu drľím mezi palcem a
prostředníkem levé ruky a ukazováčkem přidrľím k horní loučce nového rámku.
Pravou rukou uchopím akuvrtačku a proąroubováním obou horních louček je
starý plást přichycen do nového rámku. Jeden vrtut stačí. Toto nouzové
řeąení můľe pomoci překlenout jednu zimu. Pak se voątí dá vytavit.
Doporučuji vyzkouąet nanečisto bez včel a plástu plného medu. Např. horní
loučka z míry 39x24 se do rámku Optimálu nevejde je deląí. Takľe úpravu
rámku je nutno začít zkrácením horní loučky pilkou s jemným zubem. To udělám
tak, ľe rámek postavím k noze stolu ( nebo stojanu na úly ) a opřu horní
loučku co nejblíľe místu, kde budu řezat - ideálním místem je řez kterým se
současně oddělí boční loučka od větąí části horní loučky. Také je třeba
rozmyslet řez, kterým se sniľuje plást ( např. z výąky 24cm na 17 ).
Dovolím si vąak upozornit, ľe takový způsob je dost účiným prostředkem pro
přenos nosemy.
Spolehlivě to mám odzkouąeno ( úpravu i nosemu ).
Ideální je to co já nazývám finským ( někdo norským )zimováním. Jen je třeba
ten původní plást odebrat. U dobrého včelstva obvykle hned následující den
po zahájení tohoto způsobu stavby plástů ). Před chvílí jsem se vrátil od
včel kde jsem pořídil fotky o průběhu finského zimování v Čejkováku. Tak je
poąlu př. Baudyąovi, aby je připíchl na stránku. Jen dodávám, ľe od neděle
odpoledne do úterka večer spotřebovaly na téměř úplnou stavbu ąesti plástů
míry 42x33 cm 8kg. cukru v sirupu.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php




----- Original Message -----
From: Libor Jarolím <jarolim/=/misel.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 05, 2003 1:49 PM
Subject: Re: Nezakladené plasty pro zimování


> Taky můžeš vzít dílo ze souše jiného rozměru (pokud je alespoň jeden
rozměr
> větší), vyříznout to nožem a vmáčknout do nového rámku. Včely si to
opraví,
> co chybí to dostaví a upevní v novém rámku a máš co potřebuješ.
> Před 2 lety jsem to tak, na radu jiných zkušenějších, udělal a šlo to
dobře.
> V několika případech jsem takto přestěhoval i z 39x16 do 42x17 a chybějící
> mezeru na výšku jsem doplnil dvěmi krátkými špalíky. I toto mi docela
pěkně
> dodělaly.
> Ahoj
> Libor Jarolím
> Stará Bělá
>
> > se omezovala čistě jen na původních pět souší ,
>
> > při pouhém podněcování mi zase nechtějí stavět. Bohužel starší souše
> nemám,
> > jen jinou rámkovou míru a tu tam dávat nechci.Potřebuji vybudovat dva
> > nástavky a pak začnu už jen podněcovat. Jinak nevím co bych mohl udělat
> > líp.
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.507 / Virová báze: 304 - datum vydání: 4.8.2003

Můžete mi poradit, kde je možné si ho stáhnout?

Pol

Možná jste si všimli některých chyb v databázi vyhledávače, opravil jsem je a přidal tlačítko pro tisk.
Výsledek je ke stažení na www.pol.pc.cz.

V podstatě totéž řeším i já.Žádný nástavek mi nezbývá,protože je včely stále ještě obsedají.Krmím a utěšuji se tím,že zásoby budou přednostně ukládány v blízkosti krmítka,tj v horním nástavku,postupně budou včelky ubývat a nakonec dolní nástavek,doufám bez zásob budu moci odebrat.Doufám ,že je to tak správně,nebo ne?

Dobry den.

Technicky vzato, podat roztok cukru neni az takovy problem. Presto me zajima, jak krmit zacatkem mesice srpna. Zacinam krmit letosni oddelky. Odebral jsem jim vsechny zasoby a behem 1 tydne odebral kazdy odde¨lek 7 kg cukru. Zbytek dodam koncem mesice. Oddelky zimuji na 9 plastech 39*27,5 cm. Marne si lamu hlavu, jak nakrmit produkcni vcelstva. Tou dobou maji odebrano vetsinu zasob. Vracim jim prazdne souse, aby vybraly zbytky medu po vytaceni. Vcelstva obsedaji 4 nastavky 9*39*27,5 cm.
Pratele pokud bych je srazil na 2 nastavky a zacal zaroven krmit, predpokladam, ze v tech vedrech, ktere touto dobou panuji, by vcelstvo velmi rychle odebralo krmeni, ale take by z nedostatku prostoru opustilo ul.
Stejny problem spociva v leceni gabonovymi pasky. Vlozit do ulu nyni a potom odebrat 2 nastavky, prelom srpna a zari. Nebo krmit a lecit na 4 nastavky a zimni sezeni usporadat az v zari a rijnu?
Poradi nejaky praktik? Predem dekuji

Jan Kolek

Taky můžeš vzít dílo ze souše jiného rozměru (pokud je alespoň jeden rozměr
větší), vyříznout to nožem a vmáčknout do nového rámku. Včely si to opraví,
co chybí to dostaví a upevní v novém rámku a máš co potřebuješ.
Před 2 lety jsem to tak, na radu jiných zkušenějších, udělal a šlo to dobře.
V několika případech jsem takto přestěhoval i z 39x16 do 42x17 a chybějící
mezeru na výšku jsem doplnil dvěmi krátkými špalíky. I toto mi docela pěkně
dodělaly.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

> se omezovala čistě jen na původních pět souší ,

> při pouhém podněcování mi zase nechtějí stavět. Bohužel starší souše
nemám,
> jen jinou rámkovou míru a tu tam dávat nechci.Potřebuji vybudovat dva
> nástavky a pak začnu už jen podněcovat. Jinak nevím co bych mohl udělat
> líp.

Já nemám s mezistěnama problém. Letošní oddělky mám teďka na dvou nízkých
nástavcích. Jakmile jsem nasadil druhý nástavek pouze vystrojený
mezistěnama, tak asi polovinu mezistěn po vystavění matka zakladla a
polovinu zanesly včely cukrem. Bude asi taky záležet na chuti matky.
Většinou jim mezistěny nedělají problém a oddělky prakticky zimuji na novém
díle. Nikdy jsem s tím neměl žádný problém. Některé matky se ale drží
starého díla " zuby nehty " a ne a ne přejít na mezistěny.
Petr

>pokial das do ula len medzistienky a vystavane panenske plasty bude matka
>normalne klast. pokial budu v uli aj starsie plasty nebude matka do novych
>klast. Ak mas viac ulov treba prelozit plasty tak aby v niektorych uloch
>boli len starsie a v niektorych len panenske a medzisteny.
>
>Matej

pokial das do ula len medzistienky a vystavane panenske plasty bude matka
normalne klast. pokial budu v uli aj starsie plasty nebude matka do novych
klast. Ak mas viac ulov treba prelozit plasty tak aby v niektorych uloch
boli len starsie a v niektorych len panenske a medzisteny.

Matej

Jsou to oddělky. Faktem je, že v úlech kde jsem vložil starší souše matka to ihned zakladla a nemělo to vliv na stavbu nového díla při stejném způsobu krmení a v úlech kde byly pouze mezistěny pro stavbu a stále jsem krmil aby stavěly,to probíhalo následovně- vystavěly, zalily cukrem, matka se omezovala čistě jen na původních pět souší ,
které však už také zalévaly cukrem a tím matku vytlačovaly omezilo se podstatně kladení za cenu nových plástů.
Hráz z mezistěny to není ten problém. Problém je že se matka vyhýbá klást do nových plástů a navíc to ihned včely zalévají cukrem, takže upřednostňují stavbu a uložení cukru. Pravděpodobně se matka rozklade později, až včely spotřebují část cukru. Krmit musím, abych měl nové dílo, při pouhém podněcování mi zase nechtějí stavět. Bohužel starší souše nemám, jen jinou rámkovou míru a tu tam dávat nechci.Potřebuji vybudovat dva nástavky a pak začnu už jen podněcovat. Jinak nevím co bych mohl udělat líp.

       Zdravím,
       doporučuji se podívat po prodejnách COOP - ve většině případů bývalá
jednota, ta měl avelice dobře organizovaný výkupny. Kde jsou přesně v tvém
okrese netuším, ale zkus se obrátit na členy ZO, ať ti poradí s prodejem
nebo dokonce odkoupí. Další věc je rozmyslet se, zda není lepší jej
naflaškovat a rozprodat po lidech sám. V takovém malém množství to vyjde i
lépe cenově. Rozhodnutí je na tobě a i ta práce (ať už z rozléváním nebo
hledáním).

       Hezký parný den

                            Marek M.

-----Original Message-----
From: Ing. Alois Pinďák [mailto:alois.pindak/=/fnspo.cz]
Sent: Tuesday, August 05, 2003 7:59 AM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: Výkup medu


Vážení přátelé, pokládám opět dotaz, na který nebyla žádná odezva. Mám pouze
2 včelstva, nicméně nejsem schopen vyprodukovaný med zkonzumovat resp.
prodat. Prosím tedy o radu. Kde je v okrese Nový Jičín nebo Ostrava výkupna
medu, jak se pohybují ceny a jaké jsou podmínky výkupu?
Děkuji
A. Pinďák

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.505 / Virová báze: 302 - datum vydání: 30.7.2003

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.505 / Virová báze: 302 - datum vydání: 30.7.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.505 / Virová báze: 302 - datum vydání: 30.7.2003

Letos se mi víborne osvedcilo vlozit do vícka na sklenici WC papír, klidne i dvojite. Netece to, nic nevyvazuji a vcely to bez problemu vyberou.

Vážení přátelé, pokládám opět dotaz, na který nebyla žádná odezva. Mám pouze
2 včelstva, nicméně nejsem schopen vyprodukovaný med zkonzumovat resp.
prodat. Prosím tedy o radu. Kde je v okrese Nový Jičín nebo Ostrava výkupna
medu, jak se pohybují ceny a jaké jsou podmínky výkupu?
Děkuji
A. Pinďák

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.505 / Virová báze: 302 - datum vydání: 30.7.2003

Pokud jsou síta pod víčky smáčivá, u kovových sít stači, když síto začne trochu korodovat, potom síto stahuje cukerný roztok z děr a tím vypouští láhev. Já jsem používal obyčejnou silonovou síťovinu přitlačenou zespoda k víčku pérkem stočeným z kusu svařovacího drátu CO2 průměr asi 1,2 mm . Drát je legovaný svařovacími přísadami, takže dobře péruje a přitlačuje síťovinu k víčku, zároveň se ještě dá vytvarovat namotáním na kulatinu pr. cca 4 cm. Kde se více svařuje s CO2, dá se drát sehnat, při výměně cívky nebo seřizování se vyhazuje drát v minimálně metrových délkách.
Víčka jsem používal aspoň 10 let, ze začátku tam byly otvory průměr 2 mm, časem se víčka začala třepit a některé otvory se zvětšily až o půl milimetru. Při každém použití sklenic jsem víčka prohlížel a větší díry lepil voskem a stejně jsem musel u včel chvilku zůstat a sledovat, jestli nějaká sklenice neteče. Nakonec jsem vzal víčka s málo otvory, ty jsem zalepil voskem a vrtákem okolo 1,3 mm jsem vyvrtal díry nové. Tyhlencty víčka byly nejspolehlivější.
Stejně se ale stávalo, ža na konci krmení už bylo chladněji, hlavně slabší včelstva sklenici nedobrala, protože cukr se rozpustil a ve sklenici zůstala jen trochu oslazená voda, která včely nelákala a navíc se i přes přidaný propolisový roztok zkazila. Zkrátka už druhý rok mně víčka a podložky s síťovinou odpočívají v krabici a krmím cukerným roztokem a do sklenic nedávám cukr, ale med.

Moje zkušenosti s okurkovými sklenicemi. Zjistil jsem,že někdy vytékání
roztoku způsobuje sítko - prodávané- pokud dojde k dotyku s dírkami
sklenice. Od té doby používám jen samotné lahve s dírkovanými víčky. Styku
se včelami jde zabránit podlozkou ze silnější folie. Po překlopení sklenice
nad miskou vyteče trochu roztoku a lahev postavím na tuto folii položenou na
mezidně s otvorem asi 80 mm. Potom vytáhnu folii a tak se včely dostanou k
roztoku. Při vkládání další sklenice dříve podsunu folii a potom odklopím
sklenici. Mohou tam dvě-tři včely i zůstat ale víc ne.


Zdraví Jarka


----- Original Message -----
From: "Libor Jarolím" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 04, 2003 2:42 PM
Subject: Re: Krmeni okurkovymi sklenicemi


> Před 3 lety jsem dělal pokusy jak moc záleží na vodorovnosti láhve. (poté
co
> mi 3 flašky vytekly skrz úly ven)
> Naplnil jsem láhev čistou vodou, postavil ji na prázdný úl v garáži a
čekal
> jsem do druhého dne co bude.
>

Taky ty sklenice používám už roky. Tu kulatou mřížku v plastovém čtverečku
co se dává pod, nepoužívám, často to teklo přes některý z drátů síťky, včely
to zalepí propolisem....
Každou sklenici mám těsně nad dolním zaoblením a těsně pod horním zaoblením
ovinutu několika závity PVC izolační pásky ( izolepa nevyhovuje ). To slouží
jako měkký tlumič nárazů sklenic o sebe - horní i dolní ovin je u všech
sklenic ve stejné výšce a tak nemůžou cinknout o sebe sklenice, ale měkké
pásky náraz ztlumí. Za těch asi 8 let co takto sklenice ovinuji jsem rozbil
asi dvě ( z asi 50 v oběhu ). Doufám, že jsem to popsal srozumitelně. Pokud
ne vyfotím a pošlu.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

> neskloní hlavu. Čekal jsem, že tam bude hustě včel. Ale nikomu to
> neberu. Už mě další experimentování přestalo bavit. Přešel jsem zase
> zpátky na láhve. Tam krásně vidím jak rychle roztok ubývá a můžu jim
> to přerušovat. Dával jsem už gabony.
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.507 / Virová báze: 304 - datum vydání: 4.8.2003

Tady zřejmě šlo o krádež vleku a zloději byly úly jen na obtíž. Už jem na
stanovištích viděl mnoho vozů které měly sundané kola. To je snad
nejúčinnější způsob proti krádeži.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Veselý Emanuel Ing." <eman.vesely/=/cesa.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 01, 2003 6:53 AM
Subject: RE: Zamykání samostatných nadstavkových úlů.


:>Jedná se mně o zajištění úlů proti zvědavcům, kteří třeba
:>sundají víko a

Zajištění samotného úlu nemá myslím smysl. Vandal s krumpáčem si poradí.
Po tom, co jsem včera viděl ve zprávách,
jak p.Loudovi vandal vysypal 20 úlů z vozu na zem, se už nedivím ničemu.
Je to paradox, každodenní reportáže z havárií aut mě nechávají v klidu, ale
ty hromady vysypaných rámečků se včelami mě dojaly k slzám.
Nejlepší zajištění úlů je asi pořádný plot.

Proč nástavky na víc, vvždyť jste sundal medníky. V tu dobu mám v medníku
jen plásty určené k vyřazení a tak je nemusím skladovat. a medníky mém
volné.

Pepan

----- Original Message -----
From: "havl?k" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 01, 2003 9:05 AM
Subject: Re: Re:?Krmeni?okurkovymi?sklenicemi


> Není třeba dělat žádné dno s průlezem ze sololitu-plastové dno je na vč.
> mezeru vzdálené od horních louček.Možnost loupeže je samozřejmě MENŠÍ než
> když na včelnici obracíte nějaké sklenice,rozléváte roztok po úlu,nebo
když
> je sklenice nakřivo tak roztok do úlu vytékal-to byl kolem hukot.Ale dát
do
> nástavku kbelík s cukrem a tou polystyrenovou drtí je zajímavý,jen kdyby
> měl člověk tolik volných nástavků navíc.Fungovalo by to i jako krmítko s
> vodou na jaře?Že bych ho třeba zahrábnul na zahradě do terénu,kam svítí
> slunce-jako "přírodní " jezírko?
>

Ahoj,

já krmím celá dlouhá léta okurkovými sklenicemi. Zatím jsem neměl
nejmenší problém, žádné vytíkání, žádná plíseň či cokoli jiného. A to
nepoužívám jen hrubý krystal, ale i krupici.

Letos jsem se dozvěděl o krmení z platových kyblíků. Byl jsem nadšen
z toho jednoduchého způsobu, ale tak nějak mě to přechází. Proč?
Pokud budu krmit z kyblíků, potřebuju cukr ve vodě rozmíchat. Voda by
zřejmě měla být teplá, aby se cukr rozpouštěl snadněji. Pak je
potřeba to přelít (a jak "necmrndat?).
Pokud krmím flaškami, nasypu do jedné 2,5 kg cukru a ten zaleju
klidně i studenou vodou - dle možností stanoviště. Příprava jedné
sklenice trvá řádově pár desítek sekund.
Jediná nevýhoda by mohla bát v tom, že při každém obracení flašek do
včelstev mám zapálený kuřák - než cokoliv udělám zakouřím do krmícího
otvoru. A co se týče množství - na víku pro krmení mohou být i 4
otvory pro krmení. a 4*2,5 je 10 kg na jeden zátah.
Je pravda, že kyblík je potřeba pro jedno včelstvo jeden, sklenic je
víc.

jose

P.S. jeden kolega zkouší k rozpouštění cukru do kýblů starou pračku.
pokud by tohle fungovalo, bylo by to super - dalo by se hadicí
napouštět přímo do kyblíků bez
ukapávání.

______________________________________________________________________
Reklama:
Hrajte o 100.000 Kč a dalsi ceny! http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=56911%26url=http://www.soutezni-anketa.cz

Letos krmím cukrem z nějakého polského cukrovaru.Byl sice relativně levný,ale zatím co loni stačilo krystal se sluníčkem rozmíchat v horké vodě a nějakou dobu nechat stát- a byl OK,ten polský cukr se ne a ne rozpustit,možná tak čtvrtka náplně stále zůstává v nádobě a poté v krmítku.

Před 3 lety jsem dělal pokusy jak moc záleží na vodorovnosti láhve. (poté co
mi 3 flašky vytekly skrz úly ven)
Naplnil jsem láhev čistou vodou, postavil ji na prázdný úl v garáži a čekal
jsem do druhého dne co bude.
Nic se nestalo. Voda se držela v láhvi.
Naklonil jsem nástavek a zase se nic nedělo. Nakonec jsem mněl nástavek
podložený na jedné straně asi 10cm hromadou copřišlopodruku. A stále se voda
držela v láhvi.
Stačilo však jen šáhnout na víčko a už to teklo. Opět nezávisle na poloze.
Možná se cukerný roztok chová jinak než voda. Jiné povrchové napětí,
krystalky narušující povrch tekutiny atd.
S tím jsem pokusy nedělal. Ještě bych se pak na to přilepil. :-))
Zkoušel jsem před tím podle váhy vyvažovat strůpek na úlu. Když to
nepomáhalo, tak jsem ještě přeměřoval flašky a pokoušel jsem se je rovnat.
:-(

Když mi však vytékala další flaška s novým víčkem, na vyrovnaném strůpku a
přeměřená vodováhou na velmi slabém včelstvu, které nechtělo brát a o víčko
se starala jen jedna včela (po sundání flašky viděná), naštval jsem se a od
té doby mám stropní krmítka.

Udělal jsem si závěr, že na poloze nezáleží. Možná to vytečení zpúsobily
nějaké nečistoty. Nenašel jsem však žádné co by byly k vidění.

Krmítka mají taky své mouchy.
Do stropního krmítka se po celou dobu krmení jen přilévá cukerný roztok.
Flaška se vyměňuje a po téměř každém použití se umývá. V krmítku se může
stát, když je slabý odběr, že roztok začne kvasit nebo zulcovatět a nebo
plesnivět. Pak se musí krmítko sundat i s náplní (a jde to hůř než s
flaškou), umýt, vydezinfikovat a vrátit zpátky.
Už jsem se setkal i s tím, že mi voskem zalepily dírky a vystavěly dílo v
průchozím tunelu. :-)) Obojí se velmi špatně odstraňuje.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá


> Při krmení sklenicemi se musí dávat velký pozor na její "svislost". Z
> vlastní zkušenosti vím, že je nutné sklenici umístit na co nejrovnější
> povrch, ve smyslu vodorovnosti. I menší naklonění sklenice ke straně
> způsobí, že roztok teče velmi rychle a včely ho nestíhají odebírat. (lze
to
> i vypozorovat, láhev "pouští bubliny" rychle za sebou)

Hmm - tak tam asi připíši čistá váha ...

Zdeněk Čejka

> -----Original Message-----
> From: Vesely Emanuel [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
> Sent: Monday, August 04, 2003 12:59 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Včelařské noviny Info ze dne 2003-08-04
>
>
> Doufám, že se myslí čistá váha medu a sklenice s víčkem se
> nepočítá. Někteří včelaři cenu myslí včetně sklenice a víčka.
> (Rozdíl 10 Kč).
>
> ----- Original Message -----
> From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, August 04, 2003 11:16 AM
> Subject: Včelařské noviny Info ze dne 2003-08-04
>
>
> Novinky:
> ========
>
> 04.08.2003: Nová anketa
> Byla vložena nová anketa zaměřená na průzkum prodejní ceny medu v ČR
>
> S pozdravem
> Zdeněk Čejka
> redakce
>

Doufám, že se myslí čistá váha medu a sklenice s víčkem se nepočítá.
Někteří včelaři cenu myslí včetně sklenice a víčka. (Rozdíl 10 Kč).

----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 04, 2003 11:16 AM
Subject: Včelařské noviny Info ze dne 2003-08-04


Novinky:
========

04.08.2003: Nová anketa
Byla vložena nová anketa zaměřená na průzkum prodejní ceny medu v ČR

S pozdravem
Zdeněk Čejka
redakce

> Dotaz pro chemiky: Slyšel jsem , že když se cukr nasype do vařící
vody
> (a dál už se nevaří), tak se pěkná část sacharózy sama rozštěpí. Je
to
> pravda?
Bylo by to bezvadný, ale nevěř tomu. Jestli ano, tak pouze nevýznamné
procento. Čemu bych věřil, tak tomu, že když se do roztoku cukru přidá
trochu med (?kolik nevím?) tak se cukr může štěpit, protože v medu
nějaká invertáza určitě bude.

Já zkusil o víkendu krmit kbelíkem cukrového roztoku 3:2 (šišaté vědro
15 litrů od primalexu, se vejde našikmo do nástavku 39x24x11). Nasypal
jsem na hladinu konfety z polystyrenu. Druhý den jsem se podíval a
bylo tam pár zbloudilých včel. Tak jsem jim udělal z cukrového roztoku
cestičku, další den jich bylo víc, ale nic moc. Nevím proč nechtěly do
kbelíku. Možná ty konfety jsou moc velké a vysoko plavou a včela
neskloní hlavu. Čekal jsem, že tam bude hustě včel. Ale nikomu to
neberu. Už mě další experimentování přestalo bavit. Přešel jsem zase
zpátky na láhve. Tam krásně vidím jak rychle roztok ubývá a můžu jim
to přerušovat. Dával jsem už gabony.

Při krmení sklenicemi se musí dávat velký pozor na její "svislost". Z vlastní zkušenosti vím, že je nutné sklenici umístit na co nejrovnější povrch, ve smyslu vodorovnosti. I menší naklonění sklenice ke straně způsobí, že roztok teče velmi rychle a včely ho nestíhají odebírat. (lze to i vypozorovat, láhev "pouští bubliny" rychle za sebou)

Novinky:
========

04.08.2003: Nová anketa
Byla vložena nová anketa zaměřená na průzkum prodejní ceny medu v ČR

S pozdravem
Zdeněk Čejka
redakce

JV> Neměly nic, začaly na mezistěnách. Problém není s
JV> výstavbou, ale rozvojem. Nemám žádný starý plást, jaké máte zkušenosti ?
JV> Myslím, že se plodování později více rozvine, zatím je to tak.

Vždy mám stejné obavy, ale zatím se to neprojevilo. Pravda, žádný
srovnávací pokus jsem nedělal, jestli na něj budu mít dost plástů,
zkusím to a budu referovat.
Když přidávám víc mezistěn, tak je míchám s vystavěnými plásty
cik-cak. Když jen málo mezistěn, dávám je na kraj, právě abych
neudělal hráz pro matku.

Krmím okurkovou lahví tím víčkem s málo dírami, a ještě jich klidně
třetinu zalepím voskem, aby to šlo pomalu. Vyberou ji tak za 5-7 dní,
což mně víkendově vyhovuje.
Ivan

Dotaz pro chemiky: Slyšel jsem , že když se cukr nasype do vařící vody
(a dál už se nevaří), tak se pěkná část sacharózy sama rozštěpí. Je to
pravda?
Pro menší množství včelstev je možná jednodušší vodu uvařit, nasyat
cukr a párkrát zamíchat, než jít cestou invertů.
Zdravím
Ivan

Nové články:
=========

Aby včelař byl přijat mezi včely - František Boháček:
Sekce: Osobnosti
http://vcelarstvi.kgb.cz/view.php?cisloclanku=2003080401

Kalendárium - srpen:
Sekce: Kalendárium
http://vcelarstvi.kgb.cz/view.php?cisloclanku=2003080402


Protože jsou stránky umístěny na free serveru, v rohu na titulní stránkce se
automaticky vkládá a zobrazuje reklamní banner, pokusím se kontaktovat
správce webu o jeho odstranění. Děkuji za pochopení ...


S pozdravem
Zdeněk Čejka
redakce

Líhnoucí se matky komunikují se včelami a pokud je ve včelstvu více matečníků před vylíhnutím, včely vyberou nejvíce pro ně atraktivní matku, ne tu, co se vylíhne nejdříve, pokud je mezi nimi rozumný časový rozdíl.. Je to popsáno v odborné literatuře, bohužel už si nepamatuji kde , je to už nejméně 5 let, co jsem to četl.
Pokud jsou včely v té době ještě z nějakého nevhodného zásahu rozrušené, je logické, že vyberou matku s geny divočejšího bodavého trubce, aspoň moje praktické zkušenosti potvrzují tuto teorii.

Pokud jim to krmítko na jaře nasadíš, tak může spolehlivě fungovat jako
napajedlo. Voda je ohřívána ze včelstva a nezamrzne a včelky ji celkem dobře
odebírají. Proti kažení to chce do ní přidat trochu propolisu.
Zdraví Honza

-----Original Message-----
From: havlík [mailto:e-mail/=/nezadan.iol.cz]
Sent: Friday, August 01, 2003 9:06 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Re: Krmeni okurkovymi sklenicemi


Není třeba dělat žádné dno s průlezem ze sololitu-plastové dno je na vč.
mezeru vzdálené od horních louček.Možnost loupeže je samozřejmě MENŠÍ než
když na včelnici obracíte nějaké sklenice,rozléváte roztok po úlu,nebo když
je sklenice nakřivo tak roztok do úlu vytékal-to byl kolem hukot.Ale dát do
nástavku kbelík s cukrem a tou polystyrenovou drtí je zajímavý,jen kdyby
měl člověk tolik volných nástavků navíc.Fungovalo by to i jako krmítko s
vodou na jaře?Že bych ho třeba zahrábnul na zahradě do terénu,kam svítí
slunce-jako "přírodní " jezírko?
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.500 / Virová báze: 298 - datum vydání: 10.7.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.500 / Virová báze: 298 - datum vydání: 10.7.2003

:>To samozdřejmě nemyslím úplně vážně, ale na druhé straně nevím, jak by
:>dopadl zloděj, kdybych ho přistihl já, jak dělá do mých včelstev.

Ale já vím, jak bys dopadl ty, kdybys mu udělal co mám na mysli. Špatně.
Kdybys vyvázl s podmínkou tak bys měl štěstí.

:>Tam bude hodně záležet, v jakém stavu ty včelstva jsou, kolik
:>přežilo matek
:>i když snad by včelstva ještě měla stihnout si vychovat nové
:>matky, pokud
:>jsou jinak v pořádku, jakžtakž zpracovat zásoby a přežít

Myslím, že se minimálně 50% včelstev zachrání.
Včely mají mimořádně vysokou schopnost udělat vše pro přežití, zejména jsou-li zdravé.
Matka je genius ve schovávání, pokud na ni něco přímo nespadne.
Mě se podobná katastrofa v menším (2 úly) stala po vichřici a průtrži mračen.
úly se vysypaly do trávy a po narovnání zpátky za 2 dny nikdo nepoznal, že se něco dělo.
A za týden jsem točil med. Od té doby jsem si je zamiloval.

:>Domnívám
:>se, že v takovém případě včely nějakým způsobem vyberou
:>instinktivně pro
:>výchovu nové matky plod s geny s &#8222;více divokosti&#8220; z těch
:>několika trubců spářených kdysi se starou matkou.

To jo, ony jsou geniální. Věřím, že si přečtou DNA a nejstarší včela rozhodne.
Divokost myslím přenášejí vitální trubci z bodavých včelstev.
O tom bych mohl vypravovat.

Ty zprávy jsem taky viděl, byla to síla. Nezbývá než doufat, že na nějakého takového zloděje při takové práci spadne úl a on pod ním zůstane dostatečně dlouho a reportéři z Novy se o tom doví a natočí to.
To samozdřejmě nemyslím úplně vážně, ale na druhé straně nevím, jak by dopadl zloděj, kdybych ho přistihl já, jak dělá do mých včelstev.
Tam bude hodně záležet, v jakém stavu ty včelstva jsou, kolik přežilo matek i když snad by včelstva ještě měla stihnout si vychovat nové matky, pokud jsou jinak v pořádku, jakžtakž zpracovat zásoby a přežít zimu, ale první snůšky v dalším roce nejspíš spotřebují na rozvoj. A určitě se objeví nějací slaboši, které bude muset majitel spojovat, aby energie a zásoby do nich vložené nepřišly vniveč.
Bude zajímavé, jak se tato událost projeví na divokosti přeživších včelstev. Mně se párkrát stalo, že jsem byl ve včelách v méně vhodné době, před bouřkou nebo večer, včely byly silně rozdivočelé a nešťastnou náhodou jsem jim zlikvidoval matku. Včely si vychovaly novou matku a včelstvo bylo s takovou matkou potom zřetelně divočejší a živější než ostatní. Domnívám se, že v takovém případě včely nějakým způsobem vyberou instinktivně pro výchovu nové matky plod s geny s „více divokosti“ z těch několika trubců spářených kdysi se starou matkou.
Každopádně pro včely je taková událost velký šok, myslím si že přeživší včely z těchto včelstev automaticky napadnou letos každého, kdo na jejich stanoviště přijde a kdoví, jak to bude příští rok.

Zdravím
Mít včely za pořádným plotem na zahradě je asi skutečně nejlepší. Ovšem v dnešní době, kdy skoro všichni už vyhodili ze zahrad vysokokmeny a nasadili zákrsky a místo sekání trávy dvakrát ročně na krmení ji hoblujou každý týden sekačkou to nejpíše dopadne tak, že z pěti roků budu čtyri roky v létě podněcovat a jeden rok bude jakž takž nějaká snůška. Já bych dokonce řekl, že většina z těch, co v poslední době skončili se včelařením, byli takovíhle včelaři. Všichni nemají zahradu vedle lesa nebo obory atd a účinný dolet včel na snůšku je tak asi do 1 kilometru. A oplotit něco v lese není tak jednoduché.

Předpokládám, že vandalové nechodí do lesa a pokud ano, neberou si s sebou krumpáč. Tím nemyslím umístění včelstev třeba vedle cesty, která spojuje dvě vesnice a kde chodí potenciální vandalové z hospody a z diskoték. Takhle umístěná včelstva si přímo říkají o nějakou vandalskou akci, třeba s tím krumpáčem a proti tomu lze samostatné úly skutečně těžko ochránit. Pokud včelstva umístím mimo dohled takových tras, zbývají náhodní zvědavci, kteří třeba sundají střechu úlu a podívají se dovnitř, nebo škůdci včelaři, kteří vyberou med místo vlastníka nebo ukradnou celý úl. A právě ochranu proti těm jsem měl na mysli, znemožnění přístupu do úlu náhodným zvědavcům a ztížení těm ostatním.

Nevím, jak to je u svépomocného včelařského fondu, ale normální pojišťovna by výplatu peněz určitě podmínila nějakým důkazem, že škůdce musel překonat překážku.

Říká se, že příležitost dělá zloděje. Nadstavkové úly, co jsem zatím viděl, žádné zamykání nemají.

Ty pásy se mně zdají dost neobratné a jsou jednorázové. Musel bych při každém otevření včelstva pásy přestříhnout a dát nové. Měl jsem ny mysli spíše něco jako zámek uvnitř úlu.

Pokud by chtěl člověk zajistit úly proti jednoduchému rozházení,odkrytí,pak na delší dobu-např. přes zimu,by pomohly takové ty ocelové stahovací pásy-co jsou na zajišťování zboží na paletách.Pokud Vás ale bude někdo poškodit,nic mu v tom nezabrání.Ani plot.

Na Nově.


>Ve kterých zprávách to bylo ? Na ČT nebo na NOVĚ ?

Ve kterých zprávách to bylo ? Na ČT nebo na NOVĚ ?

Zdeněk Čejka


> -----Original Message-----
> From: Veselý Emanuel Ing. [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
> Sent: Friday, August 01, 2003 6:54 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: RE: Zamykání samostatných nadstavkových úlů.
> Importance: Low
>
>
> :>Jedná se mně o zajištění úlů proti zvědavcům, kteří třeba
> :>sundají víko a
>
> Zajištění samotného úlu nemá myslím smysl. Vandal s krumpáčem
> si poradí.
> Po tom, co jsem včera viděl ve zprávách,
> jak p.Loudovi vandal vysypal 20 úlů z vozu na zem, se už
> nedivím ničemu. Je to paradox, každodenní reportáže z havárií
> aut mě nechávají v klidu, ale ty hromady vysypaných rámečků
> se včelami mě dojaly k slzám. Nejlepší zajištění úlů je asi
> pořádný plot.
>

Není třeba dělat žádné dno s průlezem ze sololitu-plastové dno je na vč. mezeru vzdálené od horních louček.Možnost loupeže je samozřejmě MENŠÍ než když na včelnici obracíte nějaké sklenice,rozléváte roztok po úlu,nebo když je sklenice nakřivo tak roztok do úlu vytékal-to byl kolem hukot.Ale dát do nástavku kbelík s cukrem a tou polystyrenovou drtí je zajímavý,jen kdyby měl člověk tolik volných nástavků navíc.Fungovalo by to i jako krmítko s vodou na jaře?Že bych ho třeba zahrábnul na zahradě do terénu,kam svítí slunce-jako "přírodní " jezírko?

:>Jedná se mně o zajištění úlů proti zvědavcům, kteří třeba
:>sundají víko a

Zajištění samotného úlu nemá myslím smysl. Vandal s krumpáčem si poradí.
Po tom, co jsem včera viděl ve zprávách,
jak p.Loudovi vandal vysypal 20 úlů z vozu na zem, se už nedivím ničemu.
Je to paradox, každodenní reportáže z havárií aut mě nechávají v klidu, ale ty hromady vysypaných rámečků se včelami mě dojaly k slzám.
Nejlepší zajištění úlů je asi pořádný plot.

Jeątě jsem si dodatečně vzpomenul:
do 3,5 lt sklenice vlít 1,5 lt vody, pak zasypat cukrem aľ po okraj. Na
sklenici poloľit talířek, nebo kousek skla, přitisknout, obrátit, zavrtět aľ
se cukr splaví ze dna sklenice. Poloľit do úlu. Seříznout zápalku a
podstrčit ji pod hrdlo sklenice. Nepatrnou ąkvírkou se vytvoří mnoľství
odběrních míst pro včelky ( krásně se paprskovitě seskládají kolem hrdla
sklenice ) a cukr odeberou bezezbytku. Totéľ lze i s teplým roztokem ( abych
v něm udrľel prst ). Na tohle krmítko není třeba nic, neľ ąikovnost rukou,
talířek a sklenice.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

----- Original Message -----
From: Archibald <Archibald/=/senior.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 30, 2003 12:45 PM
Subject: Re: Krmeni okurkovymi sklenicemi


> Pokud někdo krmí čtyřlitrovýmisklenicemi a nesežene zrovna hrubý krystal
> získá stoprocentní jistotu odebrání cukru tak, že do sklenice přidá hrst
> menších kamínků. Postup: kamínky, nasypat cukr až k hrdlu, zalít vodou
> (nutno dvakrát píchnout klackem pro odchod vzduchu),nasadit víčko,
sklenici
> obrátit a krouživým pohybem nechat kamínky propadnout na víčko (je to
> prakticky hned) a dát
> do prázdného medníku na centimetrové laťku, aby k otvorům měly včely
> přístup. Já používám dřevotřískovou desku na rozměr nástavku, do které
jsou
> vyříznuty otvory o něco menší než je víko na kterých lahve stojí, tak lze
> snadno vidět jak je roztok odebírán.
>
> Zdravím
> N.G.
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.502 / Virová báze: 300 - datum vydání: 19.7.2003

Přesně tak! Nejprve asi 1,5 litru vody ( ohřívat netřeba ) pak doplnit 3,5 l
sklenici cukrem ( nevadí ani jemná krupice ) a převrátím až nad otevřeným
úlem a položím jednou hranou víčka na dvě boční loučky položené kolmo na
rámky. Pak sklenicí ZAVRTIM až se spláchne cukr i ze dna sklenice a úl
zavřu. Je to perfektní pro toho, komu nevadí, že není při krmení oddělen od
včel. A díky tomu, že sklenice je součástí prostoru ovládaného včelami je
vždy cukr odebrán bezezbytku ( no to jsem přehnal, někdy zbyde na víčku při
okraji hrdla nepatrný prstenec cukru v množství tak do polévkové lžíce - to
se vyklepne na horní loučky, nebo opláchne do vody pro následující
včelstvo). Použití krmných čtverečků - mřížek přináší jen komplikace.
Prodávaná plastová krmítka - dvouprostorové výlisky vyžadují DODO ( dodělej
doma - díky pestrosti rozměru úlů je třeba zhotovit dno s průlezem ze
sololitu, a vnější stěny v návaznosti na rozměry nástavku). Navíc se v nich
dá efektivně zkrmit pouze cukerný sirup ( ( ohřátím vody rozpuštěný cukr v
poměru asi 3 kg cukru a 2 litry vody ). TEPLYM roztokem krmit je sice dobrý
způsob, jak ušetřit včelám práci s ohřátím roztoku na teplotu, která usnadní
štěpení zásob na jednoduché cukry, ale:
1. emituje do prostoru více podnětů pro vznik loupeže. A protože asi
neexistuje včelnice, kde by všechna včelstva byla ve stejné síle a ve stejné
schopnosti bránit česno, je lepší oželet část zásob ( 5%? ) a krmit
nastudeno, než přijít o včelstvo ( část krmiva včely spotřebují na jejich
štěpení, mírně se zvýší opotřebení včel ).
2. je výhodné pouze v období, kdy včely už v době krmení nevyletují z úlů -
což letos určitě není a nebude. I když - kdo má jistotu, že bude v průběhu
srpna ještě nějaká významná snůška ( např. v doletu letní výsevy řepky, vřes
a pod. ), tak odloží krmení až na září a pak už bude výhodnější krmit teplým
sirupem. A do té doby udržovat včelstva v plodování třeba medocukrovým
těstem.
pepa.kala/=/volny.cz



----- Original Message -----
From: Jiri Borik <jiri.borik/=/volny.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 30, 2003 8:28 AM
Subject: Re: Krmeni okurkovymi sklenicemi


On Tue, 29 Jul 2003, Pavel Prchal wrote:

> Jednoduše:
> Čtyřlitrovka se naplní krystalem - HRUBÝM !!!! (je málokdy k sehnání).
> Dolije plná studenou vodou, nasadí se krmné víčko. Na horní loučky se

Hrubý cukr není nutný. Krmím normálním krystalem ze samoobsluhy bez
problémů. Důležité je sypat cukr do vody (stačí studená) a ne opačně. Pak
očistím hrdlo od případných krystalků, naklapnu víčko a otočím sklenici do
misky, kam vyteče něco málo roztoku. Případně ještě krouživým pohybem
opláchnu cukr přilepený na dně sklenice. Pak sklenici (už bez misky)
položím přímo na rámky a obsah misky vyleju do další sklenice.

Sklenice zakryju dalším nástavkem a víkem, do nástavku 39*24 se vejdou až
čtyři sklenice najednou. Při prvním krmení to silnější včelstvo vybere do
týdne, další dávky už dávám raději jen po dvou sklenicích.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>





---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.502 / Virová báze: 300 - datum vydání: 19.7.2003

Vkládání matky přes očko? Budiž. Přidávání - čeho? Léčení - ???
Divím se, že na to nikdo nereagoval, nebo mám mezery ve vzdělání a pak
prosím o podrobnější informaci.
Děkuji.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php




Případnou potřebu-výhodu vkládání matky,přidávání,léčení a podobné přes
> česnové očko jste nopocítili ?
>
> v dobrém franta
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.502 / Virová báze: 300 - datum vydání: 18.7.2003

Máte někdo zkušenosti se zajištěním těchto úlů?
Jedná se mně o zajištění úlů proti zvědavcům, kteří třeba sundají víko a rozhážou uteplivky a proti víceméně vážně míněným pokusům otevřít včelstva tak, aby to majitel nepoznal.
To, co mne zatím napadlo, je buď neobratné, jako třeba opásání řetízkem zvenku nebo složité na manipulaci a choulostivé, jako třeba zamykací systém nádstavků zevnitř. A všichni memůžou mít včely v zahradách nebo naopak ve vojenských a jiných liduprázdných prostorech.
Vím, že kdo chce úl skutečně otevřít nebo ukrást, nakonec se mu to povede, ale méně vážné "zájemce" by takové zajištění odradilo.

Před cca 2-3 roky jsme koupili tuto fólii u př. Kolomého na jeho farmě u Bruntálu, dovezl ji ve velkém. Měl by mít svoje stránky http://www.bruntal-info.cz/kolomy , i když dnes jsem se na ně nedostal.

Krmím nyní u nadstavkových úlů z velkých misek pod květináče, do misek dávám jako plováky suché větvičky z černého bezu ( má velkou duši, dobře plave a je ho v lese dost ). Pokud je teplo, dávám třílitrovou misku, to je na 2 PET flašky, pokud krmím pozdě, dávám 0,5 - 1 litrovou. Cukr nalévám přes silonovou síťku večer za tmy. Z menších misek, pokud je uteplím, se cukr ohřívá od plodu včel, takže berou cukr i při venkovní teplotě 10 - 15 stupnů, a v případě potřeby můžu nakrmit i v říjnu. Cukr rozpouštím tak, že na něho naleju v 50 l konvi vypočítané množství horkou vodu z bojleru a promíchávám vrtačkou s regulací otáček vrtulí na míchání barvy, za hodinu je to rozpuštěné. Nemá smysl čarovat s nějakým vařením a zahříváním roztoku.
Kdysi jsem v nadstavkových úlech dlouho krmil prosakovacími krmítky z 4l flašek, vyvinul jsem svoji podložku pro toto krmení, vyzkoušel jsem krmení rámkovým krmítkem a víceméně úspěšně jsem vyzkoušel svoje vlastní krmítko pro krmení mačem ale toto krmení rozmíchaným roztokem se mi zdá nejrychlejší a nejméně ztrátové. Doma naplním flašky a na stanovišti je prostě vyleju přes síto do misky. Toto je hrubý popis, jak poslední cca dva roky krmím já, pokud bude zájem, napíšu podrobnosti, popřípadě stvořím nějaký nákres. Uvažuji o krmení v tomto stylu z plochých misek o objemu 10 - 15 litrů do celého půdorysu nadstavku, takové misky bych si ale asi musel udělat nejspíše z plechu, zřejmě se nevyrábí.