Včelařská konference

Rozdíl je v tom, že rozdíl je v tom, že při teplé stavbě včely mnohem častěji sednou na zimu
přesně doprostřed rámku. R.P.

Je toto tvrdenie pravdivé alebo opak je pravdou. Logicky vyplýva, že ak sú včely "múdre", tak si prirodzene zvolia to najlepšie pre svoje bezpečné prezimovanie. Ale je to naozaj tak? Síce teraz včelárim v úľových zostavách len v systéme s plástami uloženými kolmo na smer letáča, tzv. "studenej stavbe".V začiatkoch svojho včelárenie som používal úle s teplou stavbou diela a v 90 rokoch minulého až doteraz mám aj 6 úľov na teplú stavbu. Otázku dobrého zimovanie som porovnával každú zimu a nejaké výrazné rozdiely v kvalite zimovanie a jarného rozvoja som nezaznamenal.

Skôr ma zaujalo "sedenie" zimného chumáča, ktoré hodnotí aj Radim a nemôžem sa stotožniť s jeho závermi, že Rozdíl je v tom, že "při teplé stavbě včely mnohem častěji sednou na zimu"
přesně doprostřed rámku.
Logicky by to tak malo byť, veď včelí chumáč je ďalej od stien a tým i od chladu, menšia spotreba a menej mŕtvoliek.
No ja som nikdy nezaznamenal aby som podľa podmetových podložiek s melivom a mŕtvolkami v riadkoch tento jav nezaznamenal, riadky z melivom vždy začínali od jednej alebo druhej bočnej úľovej steny smerom k druhej steny.
To znamená, že včely mali k dispozícii vždy celú uličku (podľa množstva daných zásob) a preto nemohlo ani dôjsť k úhynu včelstva a keď, tak len preto, že sa im v uličkách minuli a do ďalšej nedokázali prejsť.

Čo je potom dôvodom pre včely, že zimný chumáč sa uloží k jednej z bočných stien úľa, teda na začiatok uličky i keď ako som na úvod poznamenal, logicky by to bolo pre z hľadiska ochrany pred zimou výhodnejšie založiť chumáč v jeho strede! Dedukciou som dospel k tomuto záveru. Včely v zimnom chumáči musia medzi sebou komunikovať a mať k dispozícii materskú látku, ktorá včelstvo spája v jeden celok. Práve bočná strana a spodná strana plásta im to umožňuje (nadvihnutím debničke v zime sa o tom každý môže presvedčiť), ak túto možnosť zimné včely nemajú, chovajú sa v krajných uličkách ako bezmatkové- hučia.
V časoch minulých sme v úľoch s teplou stavbou používali nad plástami povalovky, pod ktorými bol prechod a komunikácia bola pre včely jednoduchá. Preveroval som včelstvá a ich stavbu diela v v dutinách, kde nemajú nanútené rámiky s plástami, ale voľnú stavbu si postavia tak, aby im vyhovovala práve na pohodlný styk na získanie materskej látky. Voľné dielo nebolo pravidelné, ale rôzne prechody v plástoch a prechody s jednej uličky do druhej v strede diela, čo je pre jednotlivé včely plus.

Istotne s tým každý nemusí súhlasiť, no ja to vidím takto.Mám jeden klát s voľnou stavbou na pozorovanie, prvé čo som zistil bolo, stavba plástov v ňom je proti letáču (otvor je zvislý, prerušovaný) v 45˚, približne v jeho štvorcového pôdorysu po uhlopriečke a plásty sú nepravidelne postavené.
Nejaké markantné rozdiely jedného alebo druhého spôsobu uloženia voči letáču sú nepodstatné, tak ako výnosy sú horšie i lepšie, či rojenie a iné parametre s porovnaním úľov so studenou stavbou sú rovnaké, možno pre chorého jedinca, ktorý trpí bolesťami chrbtice, je kontrola plástov, či skladanie nadstavkov pri teplej stavbe pohodlnejšie, nie je človek "vykrútený". Vždy to však závisí od jednotlivcov, ktorí si vybrali svoju technológiu.

Pán kolega, máme jeden spoločný zlozvyk, nevieme kedy máme prestať s písaním.

Na jaře v průmeru 26 kg na včelstvo minulý týden stočeno dalších 24 kg na včelstvo a za týden začne slunečnice.
Všude okolo nás leje a tady už tři neděle nezapršelo.
Druhá snůška tmavá a chuťově výrazná nevím z čeho to je.
poděbradsko

Nejen pokoumat, ale především provést experimentální ověření s kontrolou,
které k předložené metodice dosud chybí

______________________________________________________________


No právě! Experimentální ověření ( nezávislým institutem ) stále chybí. Jenže kdo by se toho zhostil?

Skutečně asi pouze hodně nepozorný čtenář Včelařství může říct, že Čsv tuto metodu bojkotuje. Vždyť tam až neobvykle rozsáhle vyšla včetně hodnotících dopisů nadšených včelařů, kteří ji stačili hned ten první rok vyzkoušet.

______________________________________________________________

To bylo před 2 lety. Od té doby ani zmínka. Nepřipadá Vám to divné? Mě ano. Kdo za to asi může?

S pozdravem M. Václavek

Jinak princip metody není v pěstování nadbytku trubců, ale je to využití významného objevu významných asi britských zoologů v praxi a sice Teorie sobeckého genu.No a šíření svých genů do okolí jde včelám nejlépe přes trubce.

______________________________________________________________

Možná ano, možná ne ( to je otázka pro biology, nikoliv včelaře ). Osobně se přikláním k názoru, že princip metody souvisí především s fyziologií včelstev ( potvrzovalo by to teorii fyziologických trubčic, kterou považuji za nejlepší teorii rojové nálady ).

S pozdravem M. Václavek

Ještě není všem včelařským dnům konec. Deštivé období sice zdecimovalo
mšice, ale zdecimovalo i predátory mšic. Pokud tedy bude příhodné počasí,
mohou se ještě přeživší mšice na takový týden, 14 dní do začátku srpna
přemnožit a rozjet medovicovou snůšku. Dokud se za těch cca 14 dní zase
nepomnoží ti predátoři.
Jinak u nás lípa medovala nějak 4 - 6 dnů. Kdo měl dobře připravená
včelstva, tak nějaký lípový med mít bude.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: <vitaxvita/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 09, 2009 6:00 PM
Subject: Hodnocení letošního roku.


Je na čase zhodnotit průběh letošního včelařského roku.
Ubyl nám přítel Václavek,či že ne? Kterému to mnoho zdejších účastníků
baštilo,je to ale na své mládí machr.
Ty brďo,máme tady ale zase Bláhu na konferenci,kde se vzal,tu se vzal. Bláha
je od zkomoleného slova vláha a té letos bylo požehnaně.I když ten dotyčný
toto slovo rád zajisté nemá,nemůže s tím nic nadělat,akorát se k tomu
vyjádřit tím svým způsobem jak je jeho zvykem a jsme přesvědčeni,že to tak i
bude.
Letošní rok byl co se týče výnosu medu podprůměrný.Suchý květen udělal
své,přesto ale alespoň řepka nezklamala , první týden sice propršel za
nízkých teplot a tak včely využily alespoň těch dalších 14 - 20 dnů. Pak v
červnu nastaly bouřky každodenně a ponejvíce odpoledne. Dopoledne si včely
jakž takž něco donesly pro svoji obživu.Chov matek se moc nedařil,o tom by
mohli zde povyprávět ti,co je chovají na výdělek. Červenec opět nezklamal s
bouřkami a důsledek je ten,že každodenní lijáky veškeré mšice spláchly a je
vymalováno.Takže dnes je asi třetí den,kdy se počasí jaksi umoudřilo,jenže
pro nás včelaře je pozdě. Včely začínají vyhánět trubce a vytahovat i jejich
plod.Lípa i když letos měla vláhy dost a mohla něco dát,nedala a odkvetla
bez užitku,akorát nám zavoněla. Takže nečekejme na sv.Annu,letos je to
všechno dříve. Za měsíc jsou žně a to znáte,sekáči na pole a včely z pole.
Včelaři jsou lidé,kteří mají vždy naději ve svá včelstva,jinak by je
nechovali,co není letos,může být napřesrok.V tom mají velkou pravdu, mají
lásku ke svým včelám a pokud ony mohou,mnohonásobně to svému chovateli
vynahradí.Dnes včela nemůže přežít bez svého včelaře a proto chraňte si své
včely a mějte je rádi a starejte se o ně.

Rozdíl je v tom, že při teplé stavbě včely mnohem častěji sednou na zimu
přesně doprostřed rámku. Pokud je zároveň tuhá zima s několikaměsíčními
souvislými mrazy, tak včelám nezbývá, než se posunovat za zásobami a tudíž
až dospějí k horní loučce rámku, buď se dají na jednu stranu rámku a zásoby
na druhé straně rámku se pro ně v době mrazů stanou nedostupné nebo se zimní
chumáč rozdělí a každá půlka se vydá na jednu stranu. V prvním případě jak
spotřebují tu polovinu zásob na své straně, uhynou hladem, i když na druhé
straně je zásob dost, jak se rozdělí, tak jedna nebo dvě půlky zimního
chumáče uhynou kvůli malému množství včel v chumáči. Naposledy se to
projevilo v roce 2006, kdy kvůli tomu uhynulo hodně včelstev, včelaři na
jaře před televizními kamerami brečeli na tuhou zimu a ukazovali plásty,
kde v jednom rohu byly uhynulé včely a v opačném rohu plno zásob. A
funkcionáři lobovali a stát vyplácel podpory na včelstva "uhynulá na tuhou
zimu" V běžné zimě se to neděje, kromě hor je měsíc až dva měsíce mrazů a
potom je vždy aspoň týden 14 dní obleva a během té oblevy se včely přesunou
tak, jak potřebují, aby měly zásoby na dosah, takže je to jedno. Ale kdo ví
přesně v srpnu a září, jaká bude následující zima? Může být běžná zima, kde
souvislý několikaměsíční mráz bude jen v horách od 600 metrů nad m. ale může
být třeba taková zima, kde několik měsíců sníh a mráz bude po celé ČR i v
nadmořské výšce 250 metrů ve Stonavě u polských hranic. Odkud byly tehdy ty
záběry toho nešťastného včelaře, co mu nějak z 10 včelstve zůstaly na jaře
nějak jen dvě oslabená.
Potom je rozdíl, když se pořizují nové úly. Na studenou stavbu je víceméně
standartní dávat vedle sebe 10 rámků, to odpovídá vnitřní šířce 38
centimetrů. A vnější u neizolovaného nástavku z běžných coulových trochu
zhoblovaných prken 42 cm. Nástavky na rámky rozměrů 37 39 42 i 44,8 cm
tudíž mají všechny stejnou šířku a liší se jen délkou. Pokud zároveň mají
rovné dosedací plochy, není žádný zvláštní problém je v jednom úlu
kombinovat a tudíž je podstatně usnadněno přecházení na jinou rámkovou míru
nebo se mohou kombinovat i trvale do "dožití " nevhodných nástavků a rámků a
jejich vyřazení až stářím. U čtvercových nástavků kde jsou oba dva rozměry i
počet rámku v nástavku dané délkou rámku je kombinování nástavků s různou
délkou rámku podstatně složitější.
Já jsem tedy zastánce obdélníkových úlů se studenou stavbou, pokud je to
možné. Čtvercové úly, pokud mají teplou stavbu, před krmením nebo v polovině
krmení otáčím na studenou stavbu. Mám oboje + zadováky s teplou stavbou,
tam akorát dbám, aby na zimu včely seděly u stěny úlu, ne uprostřed.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr Svoboda" <svobmail/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 10, 2009 10:49 AM
Subject: změna teplé stavby na studenou


> Dobrý den,
>
> jsem včelař -začátečník,letos v červnu jsem si pořídil své první oddělky i
> s novými úly. Zatím moc pěkně prospívají, zvlášť jeden staví jak za
> peníze:-) Od včelaře byly rámky v oddělcích uspořádány na teplou stavbu,
> pokračuji tedy v přidávání mezistěn v podobném duchu. Nicméně tady na
> konferenci i jinde zjišťuji, že většina kolegů doporučuje, zvlášť pro
> zimovaní stavbu studenou. Konstrukce mých úlů umožňuje obě.Prosím o radu
> zda mám rámky tedy raději převěsit na studeno, kdy to nejlépe provést
> případně na co při tom dát pozor a čeho se vyvarovat....
>
>
> Díky, všechny zdraví Petr Svoboda

> R. Stonjek
> ... Kupodivu také ubylo rekordních výnosů
> ... Chce to ještě pár let pokoumat.

Nejen pokoumat, ale především provést experimentální ověření s kontrolou,
které k předložené metodice dosud chybí.

Antonín Přidal

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.mendelu.cz>
To: "VXelaXskX mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 10, 2009 11:55 AM
Subject: Re: rozhovor v rozhlasu - LBV


> Skutečně asi pouze hodně nepozorný čtenář Včelařství může říct, že Čsv
tuto
> metodu bojkotuje. Vždyť tam až neobvykle rozsáhle vyšla včetně hodnotících
> dopisů nadšených včelařů, kteří ji stačili hned ten první rok vyzkoušet.
> Bojkot tedy podle mě vypadá jinak!! Ani v MV se metoda WW /Walter Wright -
> zipování/ nijak rozsáhle nepitvala, řekl bych ještě daleko méně a to
> pochází ze země která je teď naším velkým vzorem. Jinak princip metody
není
> v pěstování nadbytku trubců, ale je to využití významného objevu
významných
> asi britských zoologů v praxi a sice Teorie sobeckého genu.No a šíření
> svých genů do okolí jde včelám nejlépe přes trubce. Jinak ani já nejsem
> příznivcem velkých složitostí, mě stačí pouze zda funguje. A po dvou
letech
> pozorování se přikláním k názoru, že až podezřele dobře a na další roky už
> s ní počítám v chovu. Má sice svoje specifika, ale není problkém je
> vyladit. Již druhým rokem pozoruji a pokusy to dokazují, že LBV dokonale
> zbavuje včelstvo rozmnožovacího pudu. Je li ve včelstu použita, nefunguje
> včelstvo ani jako startér, ani jako finišér a výsledky jsou naprosto
> žalostné. Ověřil jsem to již 2x a chovná včelstva na příští rok pouze bez
> LBV. Kupodivu také ubylo rekordních výnosů o tříciferných si mohu nechat
> pouze zdát, ale medu mám vždy o něco více než před LBV. Také asi není
dobré
> se moc spoléhat na TV, včelky je provádějí často až 3 rokem a to už je na
> výnosech znát, ale medu je víc a tak se v tom vyznejte!! Samozřejmě se
mohu
> zásadním způsobem mýlit a všechno může být úplně jinak. Chce to ještě pár

> let pokoumat. Zdraví

Skutečně asi pouze hodně nepozorný čtenář Včelařství může říct, že Čsv tuto metodu bojkotuje. Vždyť tam až neobvykle rozsáhle vyšla včetně hodnotících dopisů nadšených včelařů, kteří ji stačili hned ten první rok vyzkoušet. Bojkot tedy podle mě vypadá jinak!! Ani v MV se metoda WW /Walter Wright - zipování/ nijak rozsáhle nepitvala, řekl bych ještě daleko méně a to pochází ze země která je teď naším velkým vzorem. Jinak princip metody není v pěstování nadbytku trubců, ale je to využití významného objevu významných asi britských zoologů v praxi a sice Teorie sobeckého genu.No a šíření svých genů do okolí jde včelám nejlépe přes trubce. Jinak ani já nejsem příznivcem velkých složitostí, mě stačí pouze zda funguje. A po dvou letech pozorování se přikláním k názoru, že až podezřele dobře a na další roky už s ní počítám v chovu. Má sice svoje specifika, ale není problkém je vyladit. Již druhým rokem pozoruji a pokusy to dokazují, že LBV dokonale zbavuje včelstvo rozmnožovacího pudu. Je li ve včelstu použita, nefunguje včelstvo ani jako startér, ani jako finišér a výsledky jsou naprosto žalostné. Ověřil jsem to již 2x a chovná včelstva na příští rok pouze bez LBV. Kupodivu také ubylo rekordních výnosů o tříciferných si mohu nechat pouze zdát, ale medu mám vždy o něco více než před LBV. Také asi není dobré se moc spoléhat na TV, včelky je provádějí často až 3 rokem a to už je na výnosech znát, ale medu je víc a tak se v tom vyznejte!! Samozřejmě se mohu zásadním způsobem mýlit a všechno může být úplně jinak. Chce to ještě pár let pokoumat. Zdraví R. Stonjek.

Nicméně tady na
> konferenci i jinde zjišťuji, že většina kolegů doporučuje, zvlášť pro
> zimovaní stavbu studenou. Konstrukce mých úlů umožňuje obě.Prosím o radu
> zda mám rámky tedy raději převěsit na studeno, kdy to nejlépe provést
> případně na co při tom dát pozor a čeho se vyvarovat....
>
¨
Vyzkousel jsem oba zpusoby, rozdily nevidim. Jen mozna pokud mate uly v rade tak je studena skoro se darict blba :-)) kuli praci. Samozrejme mam vetsinu na studenou a uly v rade :-)

Kdy to provest - myslim pred krmenim, aby dostaly moznost si dle teto zmeny ulozit zasoby, po zakrmeni uz se nema se vcelama a s ocky moc sibovat. Loni jsem to nestihl a prendaval jedny az po krmeni a proto jsem je dal tak jak byly plast po plastu - cili na teplou stavbu. A uz tak zustaly dodnes, rozdil zadny.
Pokud se jedna o nastavky tak neni nic jednodussiho, otoci se nastavek o 90 a jde se dom. V pripade ze to ul neumoznuje a musi se to resit po ramcich, tak bych si tuto akci odpustil, tato doba neni nejlepsi pro dlouhe akce ve vcelach.

Navic ted uz se kazda chyba draze plati (ztrata ci primacknuti matky, loupez...)

A jen dodam ze 9ulu z deseti co jsem zdedil bylo nenastavkovych na teplou stavbu a se zimovanim nikdy problem nebyl.

T.H.

Dobrý den,

jsem včelař -začátečník,letos v červnu jsem si pořídil své první oddělky i s novými úly. Zatím moc pěkně prospívají, zvlášť jeden staví jak za peníze:-) Od včelaře byly rámky v oddělcích uspořádány na teplou stavbu, pokračuji tedy v přidávání mezistěn v podobném duchu. Nicméně tady na konferenci i jinde zjišťuji, že většina kolegů doporučuje, zvlášť pro zimovaní stavbu studenou. Konstrukce mých úlů umožňuje obě.Prosím o radu zda mám rámky tedy raději převěsit na studeno, kdy to nejlépe provést případně na co při tom dát pozor a čeho se vyvarovat....


Díky, všechny zdraví Petr Svoboda

G.P.:Ceslo nic necisti.Myslim ze,filtrace potravy ceslem je dogma-je spise opacna funkce obohacovani a miseni-takovy homogenizator kterym se dela med.Odparovani vody z volatka stenou je moznost vnitrni separace smerem ven.

Mate nekdo moznost tuto vec vice rozvest??? Ja jen vim,ze vcela meri vzdalenost kterou uleti,spotrebou jidla kterou spotrebuje a projde ceslem. Diky.
franta

medu už jsou do loňska v pořádku
----
tenhle překlep měnil význam

ceny medu už jsou OD loňska v pořádku

Karel

Jak můžeš tvrdit ,že medu je je podprůměrně Když Nova v dubnu tvrdila co bude medu: Nezapírej ho :-D

pepan
--------
Kdopak to v té Nově a v jiných rozhovorech tvrdil.
Já myslel, že to mají svazáci jako závazek. Že bude medu dost a nebude dražší. Alespoň tak jsem chápal ta tvrzení co jsem četl a slyšel.

Tak co splnili jste? Medu dost a prodávali jste lacino, když podle závazku neměl zdražovat?

Tohle kdyby slyšel pen Veleba z Agrární komory, tak by ČSV z komory vyloučil. :-)) (slyšel jsem, že tam ČSV znova je, pokud ne, tak se omlouvám) Chudák pan Veleba, od rána slyším v rádiu, jak jsou prvoproducenti biti a potřebují zvýšit ceny, kampaň jak hrom a tady to někdo sabotuje a povídá, že ceny medu se zvyšovat nebudou. Tedy jinými slovy, šéfové nejvétší zájmové organizace producentů medu tvrdí, že ceny medu už jsou do loňska v pořádku.

Takže ceny jsou dobré, teď ještě ten med.
:-)

Karel

Letošní snůška u nás: jak u koho jarní celkem dobrá, kdo neměl včely připravené na předčasně rozkvetlou řepku, snůška velmi špatná- Ale ve srovnání před rozmarném počasí lépe již asi říkat podnebí,řekl bych bývala lepší.Vše letos spláchl déšť Druhá snůška není nebo je mezi 5 až 10 kg.
Bodavost včel při sečení kosou způsobuje zvuk sečení a broušení kosy, tedy určitá výška tónu Zkuste brousit brouskem kosu před některými úly a poznáte, které byste měli asi vyřadit z chovu.Ale nezapoměňte si vzít kuklu a rukavice, budou sledovat vaši ruku s brouskem. Na tomto principu také včelaři kdysi dávno přivolávali včely které se rojily - to aby neuletěly. Jsou známé rytiny rojení včel, tlučení na hnce a kosy.Kdysi jsem si myslel, že to byla nějaká pověra, ale byla to u našich černých bodalek zkušennost.
Psalo se zde také o mravencích, mám s tím potvorstvem také letaletoucí problémy, obzvlášť letos, kdy se jim v zemi k vůli mokru moc nelíbí.Všude olej na nožky a pod nožky dát nejde, stejně všude sypat něco - klouzek, kávovou sedlinu, sodu, malbit a já nevím co ještě sypkého.. také nejde..Moje pomocnice manželka a dcera je začaly hubit tím co je jím blízké v kuchyni - ocet. Lily ho na maraveniště v okurkách , pod práh dveří a na desítkách jiných míst a myslím, že to pomáhá, někde dokonce na 100% Zda je to náhoda nebo pravda , uvidím. Koupil jsem velké okurkové balení a pokusím se ho vpravit i do uteplení stěn úlů.

taky mame oddelky asi mesic a půl, hned od začatku jsme jim davali vodu s cukrem 1:1 asi měsíc (cca 6kg cukru na jeden oddělek) s jednou zběžnou kontrolou po 14 dnech. Po měsíci jsme koukli dovnitř jak to vypada a pač měly nakladeno a celkem dost zásob tak na 14 dní jsme cukr vysadily.Ještě jsme teda prohodily poslední rámečky s přeposledníma. Dneska jsme koukly dovnitř a už staví i poslední rámečky. A zase dostanou další dávku cukru tak 3kg. A dokonce jsem jedněm uloupli trošku medu pač stavely divočinku a přilepily nám nástavek s křmítkem k rámčkům

Naměřil jsem 82,2 x 47,5 mm. Slyšel jsem, že z pivních tácků to jde, ale je
potřeba se trefit do správné značky - některé včely chtějí jen Bernard a
jiné jen Budvar nebo Prazdroj :-)
J.T.

>
> Prosím o pomoc.
> Ztratil jsem knoty do odpařovače a nevím jakou měly velikost.Mohl by mi
> někdo napsat rozměry velkého i malého knotu? Nastřihal bych si je z
> pivních
> tácků jak jsem kdysi někde četl nebo víte někdo o nějakém lepším
> materiálu?
> Díky Míra.

Jak můžeš tvrdit ,že medu je je podprůměrně Když Nova v dubnu tvrdila co bude medu: Nezapírej ho :-D

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <vitaxvita/=/seznam.cz>
> Předmět: Hodnocení letošního roku.
> Datum: 09.7.2009 18:00:20
> ----------------------------------------
> Je na čase zhodnotit průběh letošního včelařského roku.
> Ubyl nám přítel Václavek,či že ne? Kterému to mnoho zdejších účastníků
> baštilo,je to ale na své mládí machr.
> Ty brďo,máme tady ale zase Bláhu na konferenci,kde se vzal,tu se vzal. Bláha je
> od zkomoleného slova vláha a té letos bylo požehnaně.I když ten dotyčný toto
> slovo rád zajisté nemá,nemůže s tím nic nadělat,akorát se k tomu vyjádřit tím
> svým způsobem jak je jeho zvykem a jsme přesvědčeni,že to tak i bude.
> Letošní rok byl co se týče výnosu medu podprůměrný.Suchý květen udělal
> své,přesto ale alespoň řepka nezklamala , první týden sice propršel za nízkých
> teplot a tak včely využily alespoň těch dalších 14 - 20 dnů. Pak v červnu
> nastaly bouřky každodenně a ponejvíce odpoledne. Dopoledne si včely jakž takž
> něco donesly pro svoji obživu.Chov matek se moc nedařil,o tom by mohli zde
> povyprávět ti,co je chovají na výdělek. Červenec opět nezklamal s bouřkami a
> důsledek je ten,že každodenní lijáky veškeré mšice spláchly a je
> vymalováno.Takže dnes je asi třetí den,kdy se počasí jaksi umoudřilo,jenže pro
> nás včelaře je pozdě. Včely začínají vyhánět trubce a vytahovat i jejich
> plod.Lípa i když letos měla vláhy dost a mohla něco dát,nedala a odkvetla bez
> užitku,akorát nám zavoněla. Takže nečekejme na sv.Annu,letos je to všechno
> dříve. Za měsíc jsou žně a to znáte,sekáči na pole a včely z pole.
> Včelaři jsou lidé,kteří mají vždy naději ve svá včelstva,jinak by je
> nechovali,co není letos,může být napřesrok.V tom mají velkou pravdu, mají lásku
> ke svým včelám a pokud ony mohou,mnohonásobně to svému chovateli vynahradí.Dnes
> včela nemůže přežít bez svého včelaře a proto chraňte si své včely a mějte je
> rádi a starejte se o ně.
>
>
>

Prosím o pomoc.
Ztratil jsem knoty do odpařovače a nevím jakou měly velikost.Mohl by mi někdo napsat rozměry velkého i malého knotu? Nastřihal bych si je z pivních tácků jak jsem kdysi někde četl nebo víte někdo o nějakém lepším materiálu?
Díky Míra.

Je na čase zhodnotit průběh letošního včelařského roku.
Ubyl nám přítel Václavek,či že ne? Kterému to mnoho zdejších účastníků baštilo,je to ale na své mládí machr.
Ty brďo,máme tady ale zase Bláhu na konferenci,kde se vzal,tu se vzal. Bláha je od zkomoleného slova vláha a té letos bylo požehnaně.I když ten dotyčný toto slovo rád zajisté nemá,nemůže s tím nic nadělat,akorát se k tomu vyjádřit tím svým způsobem jak je jeho zvykem a jsme přesvědčeni,že to tak i bude.
Letošní rok byl co se týče výnosu medu podprůměrný.Suchý květen udělal své,přesto ale alespoň řepka nezklamala , první týden sice propršel za nízkých teplot a tak včely využily alespoň těch dalších 14 - 20 dnů. Pak v červnu nastaly bouřky každodenně a ponejvíce odpoledne. Dopoledne si včely jakž takž něco donesly pro svoji obživu.Chov matek se moc nedařil,o tom by mohli zde povyprávět ti,co je chovají na výdělek. Červenec opět nezklamal s bouřkami a důsledek je ten,že každodenní lijáky veškeré mšice spláchly a je vymalováno.Takže dnes je asi třetí den,kdy se počasí jaksi umoudřilo,jenže pro nás včelaře je pozdě. Včely začínají vyhánět trubce a vytahovat i jejich plod.Lípa i když letos měla vláhy dost a mohla něco dát,nedala a odkvetla bez užitku,akorát nám zavoněla. Takže nečekejme na sv.Annu,letos je to všechno dříve. Za měsíc jsou žně a to znáte,sekáči na pole a včely z pole.
Včelaři jsou lidé,kteří mají vždy naději ve svá včelstva,jinak by je nechovali,co není letos,může být napřesrok.V tom mají velkou pravdu, mají lásku ke svým včelám a pokud ony mohou,mnohonásobně to svému chovateli vynahradí.Dnes včela nemůže přežít bez svého včelaře a proto chraňte si své včely a mějte je rádi a starejte se o ně.

_____________________________________________________________

Že si včely udrží sami rovnováhu bez včelaře, to je snad známo déle.
_____________________________________________________________

Přítel Linhart se zmiňuje o genetické rovnováze. To je něco jiného, něž co máte na mysli. Rozhodně se nejedná o přirozený stav. Ten je někdy LBV metodě nadbytků trubců nesprávně podsouván ( rojení je přece přirozené!!! ).

______________________________________________________________

LBV metodu snad publikovalo Včelařství. Takže jak může být proti?
______________________________________________________________

Sice ji publikovalo, ale naši ,,odborníci,, z VÚVč mají jiný názor ( nikoliv zkušenosti ... metodu LBV nezkoušeli, pouze kritizují její teoretický rámec, což včelařské praxi nic nepřinese ). Takže Včelařství od toho dalo ruce přič a již se tím nechce dále zabývat.

____________________________________________________________

Abych řekl pravdu já ji nepochopil. Tedy tu teorii.
____________________________________________________________

Abych řekl pravdu já, podle mého laického názoru je teorie LBV stavěna na pouhé schodě čísel vzniklých genetickými výpočty a čísel získaných při praktické aplikaci metody ( berte to z rezervou, taky té ,,genetice,, nerozumím! ). Průlomová je metoda, nikoliv teorie. Princip metody: odčerpání nadbytků krmných kašiček trubčím plodem a mladými trubci ( prosté, jednoduché, účinné... více k tomu říci nelze ). Princip teorie: ,,genetická rovnováha,, ( co to je? ).

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

_____________________________________________________________

Že si včely udrží sami rovnováhu bez včelaře, to je snad známo déle.
_____________________________________________________________

Přítel Linhart se zmiňuje o genetické rovnováze. To je něco jiného, něž co máte na mysli. Rozhodně se nejedná o přirozený stav. Ten je někdy LBV metodě nadbytků trubců nesprávně podsouván ( rojení je přece přirozené!!! ).

______________________________________________________________

LBV metodu snad publikovalo Včelařství. Takže jak může být proti?
______________________________________________________________

Sice ji publikovalo, ale naši ,,odborníci,, z VÚVč mají jiný názor ( nikoliv zkušenosti ... metodu LBV nezkoušeli, pouze kritizují její teoretický rámec, což včelařské praxi nic nepřinese ). Takže Včelařství od toho dalo ruce přič a již se tím nechce dále zabývat.

____________________________________________________________

Abych řekl pravdu já ji nepochopil. Tedy tu teorii.
____________________________________________________________

Abych řekl pravdu já, podle mého laického názoru je teorie LBV stavěna na pouhé schodě čísel vzniklých genetickými výpočty a čísel získaných při praktické aplikaci metody ( berte to z rezervou, taky té ,,genetice,, nerozumím! ). Průlomová je metoda, nikoliv teorie. Princip metody: odčerpání nadbytků krmných kašiček trubčím plodem a mladými trubci ( prosté, jednoduché, účinné... více k tomu říci nelze ). Princip teorie: ,,genetická rovnováha,, ( co to je? ).

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Já jsem zase někde slyšel a držím se toho, že včely velice dobře vnímají
nízké tóny pod frekvencí 20 hz. Ty vznikají třeba při tom kosení a obecně
chození a dupání po pozemku a šíří se potom přednostně půdou a přes stojan
se dostanou ke včelstvu. Včely jsou na ně citlivé. Už proto, že dříve mohly
signalizovat příchod predátora nebo počátek destrukce jejich sídla.
Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 09, 2009 2:28 PM
Subject: Re: Problém SZV ?


> Kolega mi rikal ze jsem seknul do mraveniste a ze jejich poplach funguje i
> na vcely - muze byt??? .
>
> Kolega Vám nesprávne "ríkal", včelstvo je veľmi citlivé na vysoké tóny,
> ktoré vydáva ostrie kosy. Človek ich nepočuje, ale včely áno. Ja som často
> kosil prístupový chodník na včelnicu, ktorý končil pri bránke-vráta na
> včelnici. Pri plote bola vysoká stena z malín a úľ tak 2,5 - 3.5 m, včely
> absolútne nemohli vidieť, čo sa za touto bariérou robí. Akonáhle som
> párkrát zakosil do trávy, včely začali reagovať a útočiť, vždy som musel
> zutekať z "bojiska".
> Prácu som mohol dokončiť až po západe slnka alebo pred východom. Včely
> čujne strážia svoj príbytok a reagujú na každú anomáliu, ktorá ich popudí
k
> útoku.

Kolega mi rikal ze jsem seknul do mraveniste a ze jejich poplach funguje i na vcely - muze byt??? .

Kolega Vám nesprávne "ríkal", včelstvo je veľmi citlivé na vysoké tóny, ktoré vydáva ostrie kosy. Človek ich nepočuje, ale včely áno. Ja som často kosil prístupový chodník na včelnicu, ktorý končil pri bránke-vráta na včelnici. Pri plote bola vysoká stena z malín a úľ tak 2,5 - 3.5 m, včely absolútne nemohli vidieť, čo sa za touto bariérou robí. Akonáhle som párkrát zakosil do trávy, včely začali reagovať a útočiť, vždy som musel zutekať z "bojiska".
Prácu som mohol dokončiť až po západe slnka alebo pred východom. Včely čujne strážia svoj príbytok a reagujú na každú anomáliu, ktorá ich popudí k útoku.

> To je zajímavý názor a může být pravdivý. Mám také několik drobných
> mravenišť před úly. Pokud je přejedu sekačkou, některá včelstva (pouze
> některá) jsou rozrušená a počnou hledat zdroj rušení. Přičítám to
> agresivitě některých včelstev na narušení zóny před česny. U těchto
> včelstev mněním matky. Až přestane pršet, vezmu hrábě a to nejbližší
> mraveniště před úly zkusím rozhrabat. Může k tomu někdo již zkušený podat
> nějakou informaci?
> Zdravím JK


Jeste dodam ze dotycny kolega mluvil o stejne vlnove delce ktere maji jak mravenci tak vcely stejnou pro poplach. Nechci do oboru fyziky moc pitvat, doufam ze jsem nepasal uplnou hloupost :-))

T.H.

Oddělek na cca 6 rámcích 39x24, půllitrovou flašku s rozpuštěnými cca 0.4 kg
cukru vyberou do hodiny, dávám tak jednou za 2 - 4 dny podle počasí a odhadu
snůšky. Tu odhaduji vedle znalostí, co v okolí kvete podle letu včel kolem
česen
A krmit za tmy se má, pokud tomu nebrání závažné důvody. Stačí trochu
pozorovat krmení za světla. jak z každého včelstva vyrazí hordy létavek, co
všude možně v okolí hledají tu "kvetoucí řepu" a jak ji nenajdou, zkoumají
nejméně další hodinku vzájemně obranu jednotlivých úlů.
Co se týká vylupování včelami, dá se to v přírodě považovat za mechanismus,
jak zachránit zásoby, které jsou v současné době v držení slabých včelstev
nebo včelstev, které mají třeba nějakou pohromou rozbitou dutinu kmene, kde
sídlí, takže taková včelstva by stejně nepřežila a zásoby, pokud by si je
jiná včelstva neodnesly, by byly zmařeny. Je to víceméně v pořádku, když na
stanovišti, kde je 10 stejně ošetřovaných včelstev, 1 - 2 nejhorší v obraně
proti zlodějkám jim podlehnou, jsou obrána o všechny zásoby a následně,
pokud to bude tichá loupež, uhynou v podstatě na zastavení plodování i jiné
aktivity z absolutního nedostatku zásob. nebo jsou zlodějkami přímo
povražděny zjevnou loupeží. Včelař by stejně tyto nejslabší včelstva
vybrakoval.
Problém je v činnosti včelaře produkujícího velice často dočasně oslabená
včelstva. Třeba pozdě vytvořené oddělky, které nedosáhnou potřebnou sílu,
oddělky nebo včelstvo oslabené častými prohlídkami, včelstvo oslabené třeba
nešťastným zamáčknutím matky, usazený příliš slabý roj, který včelař
přecenil.... Až tyto včelstva zesílí a stanou se plnohodnotnými, přinesou
příští rok spousty medu a zlodějky si ani neškrtnou, jenomže nyní, kdy
snůšky pomalu končí a zlodějky nastupují, jsou tyto jednotky slabé a jejich
obranu zlodějky snadno překonají. A to dá rozum, že když je málo obránců,
tak nejvíc se jim pomůže, když nebudou muset bránit plochu plně otevřeného
česna a několika oček k tomu, případně dokonce celý průřez úlu, ale když se
jejich obrana zůží na na jeden malý vlet třeba nějakého zůženého očka.
Dala by se dokonce i z tohoto důvodu obrátit přednost nástavkového úlu,
který má umožňovat chov velice silných včelstev v jeho nevýhodu a sice že
chov jiných než silných a velice silných včelstev je v nástavkovém úlu
nemožný, na rozdíl od jiných úlů. Včelař, který má důsledně pořád a naplno
otevřené česno ve dnu úlu, všechny nebo většinu oček, má buďto v úlech
velice silná včelstva nebo má prázdné úly.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 09, 2009 7:25 AM
Subject: RE: Problém SZV ?



> Potřebuješ docílit toho, aby oddělek do zimy co nejvíce zesílil a jelikož
> jako začátečník určitě nemáš vystavěné souše (kromě těch, které jsi dostal
s
> oddělkem), musíš se soustředit na soustavné vydatné přikrmování a postupné
> doplňování mezistěn. Mezistěny přidávej postupně až když je včely vystaví
a
> obsadí. Nepřidávej je úplně na kraj, ale vedle rámků s plodem z obou stran
> plodového hnízda. Dovnitř hnízda mezi rámky s plodem mezistěny nevkládej.

Co si predstavit pod pojmem soustavne vydatne prikrmovani. Kdo krmite
oddelky napiste jak, kolik denne a jak casto - diky

Mam oddelky nyni ve stavu ze vylupnou 0.7l za noc, pomalu budou na dalsi
nastavek - zacina se lihnout hodne vcel. Krmim uz dlouho, cca mesic.
Krmim ob dva tri dny tech 0,7 az litr roztoku 1:1. Cas si na to rad
udelam, je to nahrada za stourani se do vcel :-)) Ted uz si rikam ze by to
pomalu chtelo davat jim denne ci zvetsit davky. Ale zas je pred nami jeste
skoro dva mesice.

Take jsem odhadl mezi radky ze asi lze krmit vice, doslova to do nich prat
pod tlakem aby jely a pak jim prebytecne zasoby odebrat do produkcnich -
dela to nekdo tak ci je to hloupost? Samozrejme dbat na prostor na kladeni.

A jinak prosim nestraste porad s loupezi. Ja uz jsem z toho z konference
tak vydesenej ze radsi nic nedelam a krmim za tmy :-)) Ano clovek na to
musi myslet hlavne v nadchazijici dobe, byt opatrnejsi, nedelat veci co
loupez podporuji. Ale to neznamena ze kdyz udelam oddelek a soupnu ho
nekde dal od produkcnich do travy ze mi ho hned automaticky vyloupej. A to
ze je nekdo obden rozebere urcite taky neznamena ze ho pote vyloupej - oni
si umi poradit, jde jim o kejhak. Mluvim o oddelku s pridanou kladouci
matkou, ne ze si ji samy vychovaj.

K bodavosti - take s tim bojuju. Pribehy ani nebudu psat :-) Jen jeden
postreh, sekal jsem kosou a najednou cca 5-10 vcel ve vlasech - bez nejakeho
predchoziho varovani, ani nemam tak velkou dlan abych dal deset jednou ranou
:-)) Kolega mi rikal ze jsem seknul do mraveniste a ze jejich poplach
funguje i na vcely - muze byt??? .

T.H.

Kolega mi rikal ze jsem seknul do mraveniste a ze jejich poplach funguje i na vcely - muze byt??? T.H.<
-----
Zajímavé.
O víkendu jsem sekal kosou a mravenišť tam bylo víc jak úlů. A taky jsem si říkal, která z nových matek odchovává obranářky. A přitom to bylo dost daleko od úlů, když jsem sekal přímo před úly, tak tam to kupodivu šlo bez problémů.
Udělám pár pokusů. Stačí zvednout drn z mraveniště a jít ke včelám.
----
Ale taky je nutno vzít v úvahu že je mizerné počasí a snůška leckde končí. Líp už nebude.

Karel

>K bodavosti - take s tim bojuju. Pribehy ani nebudu psat :-) Jen jeden postreh, sekal jsem kosou a najednou cca 5-10 vcel ve vlasech - bez nejakeho predchoziho varovani, ani nemam tak velkou dlan abych dal deset jednou ranou :-)) Kolega mi rikal ze jsem seknul do mraveniste a ze jejich poplach funguje i na vcely - muze byt??? T.H.<
------------------------------------------------------------
To je zajímavý názor a může být pravdivý. Mám také několik drobných mravenišť před úly. Pokud je přejedu sekačkou, některá včelstva (pouze některá) jsou rozrušená a počnou hledat zdroj rušení. Přičítám to agresivitě některých včelstev na narušení zóny před česny. U těchto včelstev mněním matky. Až přestane pršet, vezmu hrábě a to nejbližší mraveniště před úly zkusím rozhrabat. Může k tomu někdo již zkušený podat nějakou informaci?
Zdravím JK

klidně naráz po posledním medobraní jim dej 15 kilo a v srpnu jim naval klidně naráz tolik co budou fakt rychle odebírat na zásoby,jak to začnou už jen tak líně cucat na denní spotřebu tak jim to seber- v toto momentě maj zásob až do třešně ,není třeba řešit ,že ty maj 20 a tam ty 14 vyjde jim to fakt přesně jak kdyby znaly budoucnost,nebudeš mít cukr na jaře a nebude ani nutné dokrmovat,včely moc dobře ví kolik.....krmte jak chcete,ale nejpozděj a z většiny o prázdninách,jak maj dost tak to už jen tak líně cucaj ,jak nemaj tak jsou na to hrr.......

mám i rámky výšky 24 cm, pár let to valím bez mřížek a bez oček,protože proto,a nemám žádnej problém,na teto míře se stejně nevyhnete práci s rámky....

letos na tom stanovišti zimovalo 9 oddělků na deseti r. 24X39,zatím 320 kg a 4 oddělky(spíš mladá včelstva na 2 N-20 r.),polovina matek letošní ročník šla do lípy,2N vystavěných souší na každém ,bez mřížky a oček, a stejně ta míra, to je fakt otřesný,není dobrá ani pro včelaře ani pro včely,ale pro rojaře

takže 35x42 plus 17,5x42

a pro ty co maj fakt pocit ,že to bez mřížky nejde,přidejte snad N mezistěn mezi plod a medník,kde používáte panenský souše

a stejně sem přesvědčenej ,že mřížka je zbytečnost a matky ju normálně oběhnou přes očko když na to přijde a kolikrát přišlo.....

nevím,že nevím,ale hlavně ,že vy to víte...

udavač sice udává rythmus, ale to se nosilo za komunistů,no jo vlastně kdo neokrádá okrádá vlastní rodinu,tak se mějte zloději...

> Potřebuješ docílit toho, aby oddělek do zimy co nejvíce zesílil a jelikož
> jako začátečník určitě nemáš vystavěné souše (kromě těch, které jsi dostal s
> oddělkem), musíš se soustředit na soustavné vydatné přikrmování a postupné
> doplňování mezistěn. Mezistěny přidávej postupně až když je včely vystaví a
> obsadí. Nepřidávej je úplně na kraj, ale vedle rámků s plodem z obou stran
> plodového hnízda. Dovnitř hnízda mezi rámky s plodem mezistěny nevkládej.

Co si predstavit pod pojmem soustavne vydatne prikrmovani. Kdo krmite oddelky napiste jak, kolik denne a jak casto - diky

Mam oddelky nyni ve stavu ze vylupnou 0.7l za noc, pomalu budou na dalsi nastavek - zacina se lihnout hodne vcel. Krmim uz dlouho, cca mesic. Krmim ob dva tri dny tech 0,7 az litr roztoku 1:1. Cas si na to rad udelam, je to nahrada za stourani se do vcel :-)) Ted uz si rikam ze by to pomalu chtelo davat jim denne ci zvetsit davky. Ale zas je pred nami jeste skoro dva mesice.

Take jsem odhadl mezi radky ze asi lze krmit vice, doslova to do nich prat pod tlakem aby jely a pak jim prebytecne zasoby odebrat do produkcnich - dela to nekdo tak ci je to hloupost? Samozrejme dbat na prostor na kladeni.

A jinak prosim nestraste porad s loupezi. Ja uz jsem z toho z konference tak vydesenej ze radsi nic nedelam a krmim za tmy :-)) Ano clovek na to musi myslet hlavne v nadchazijici dobe, byt opatrnejsi, nedelat veci co loupez podporuji. Ale to neznamena ze kdyz udelam oddelek a soupnu ho nekde dal od produkcnich do travy ze mi ho hned automaticky vyloupej. A to ze je nekdo obden rozebere urcite taky neznamena ze ho pote vyloupej - oni si umi poradit, jde jim o kejhak. Mluvim o oddelku s pridanou kladouci matkou, ne ze si ji samy vychovaj.

K bodavosti - take s tim bojuju. Pribehy ani nebudu psat :-) Jen jeden postreh, sekal jsem kosou a najednou cca 5-10 vcel ve vlasech - bez nejakeho predchoziho varovani, ani nemam tak velkou dlan abych dal deset jednou ranou :-)) Kolega mi rikal ze jsem seknul do mraveniste a ze jejich poplach funguje i na vcely - muze byt??? .

T.H.

Je možná přícina agresivity častá kontrola jejich díla, kntroluji je kažký den, jsem začátečník.. Mnohokrát děkiji za odpověď Petr

Každý začátečník je zvědavý. Z tohoto důvodu používám na úlech sklo.Mají přehled bez rušení včel. V MV 6/ 2008 v článku „ Jak včelaří sedmák“, má všechny úly bočně opatřené sklem včetně podmetů . Začátečník nejsem, ale přesto můžu jednoduše sledovat stav bez rušení včel v deseti skloúlech. Snadno lze porovnávat rozvoj jednotlivých včelstev, který je v každém úle jiný, a např. vybírat materiál na šlechtění, nebo jak už víčkují med,přímo způsob kladení matky na ploše rámků atd.
B.V.

Je vidět, že nevíte o čem mluvíte. Ale ve vašem případě Vás to omlouvá.


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]
Sent: Wednesday, July 08, 2009 7:50 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Chorobný a taky včelař


asi si tam zajdem spolu... ,jste mimo mísu ,nebo potrefená husa

Ber to tak, že od snesení vajíčka do vyběhnutí včely uplyne 21 dnů. Za jeden
den se toho proto v rozvíjejícím se oddělku příliš nezmění, alespoň ne
tolik, aby jsi jej musel každý den rozebírat po plástech. Chce to
trpělivost. Pokud jsi se již přesvědčil, že je matka v pořádku a že klade,
včely více neruš a dopřej jim dostatek klidu. Kontroluj jen česno a máš-li
shora přístupné úly se strůpkem z průhledné PVC fólie, stačí pouhý pohled
přes fólii. Pokud fólii nebudeš snímat, včelám pouhé sejmutí stříšky nevadí.
Potřebuješ docílit toho, aby oddělek do zimy co nejvíce zesílil a jelikož
jako začátečník určitě nemáš vystavěné souše (kromě těch, které jsi dostal s
oddělkem), musíš se soustředit na soustavné vydatné přikrmování a postupné
doplňování mezistěn. Mezistěny přidávej postupně až když je včely vystaví a
obsadí. Nepřidávej je úplně na kraj, ale vedle rámků s plodem z obou stran
plodového hnízda. Dovnitř hnízda mezi rámky s plodem mezistěny nevkládej.
J.T.

> Dobrý den, zakoupil jsem tři oddělky včeliček před čtrnácti dny a mám
> problém s jejich agresivitou. Přitom první týden byli mírné a mohl jsem
> pracovat bez rukavic.
> Je možná přícina agresivity častá kontrola jejich díla, kntroluji je kažký
> den, jsem začátečník.. Mnohokrát děkiji za odpověď Petr

V celku průměrný rozhovor s dlouholetým včelařem praktikem, až na pár momentů:
LBV metoda nadbytku trubců je podle p. Dvořáka revolučním objevem. Považuje ji za největší včelařský objev za celý jeho život. Odmítavý postoj k této technologii ze strany časopisu Včelařství přirovnává k tragédii nepřijetí langstrothu za dob Adamce.

Docela zajímavé náměty na diskuzi.

S pozdravem M. Václavek
---------------------------
S tím Langstrothem to trefil, těch 6cm za to nestálo :-))
LBV metodu snad publikovalo Včelařství. Takže jak může být proti?

Abych řekl pravdu já ji nepochopil. Tedy tu teorii.

Že si včely udrží sami rovnováhu bez včelaře, to je snad známo déle.

Dnes jsme koukal jak jedny vystavěly nad plodištěm nástavek 45*13,7, většinou bez mezistěny. Překvapilo mě, že asi tak 70% dělničiny. Dole v plodišti 45*30 jsou jen 2 rámky trubčiny. Stavěly to asi 3 týdny, tedy už 14 dní odhaduji staví dělničinu. Přitom je momentálně snůška. A i když je dole vysoké plodiště, nejen trubčina ale i z části dělničina je zakladena.
Co jsem koukal včera jinde, kde mám stavební normálně v nástavkách 24cm, většinou na krajích, tak tam stavěly trubčinu a moc dělničiny jsem neviděl.

Napadá mě, že tady staví v místě, kde by normálně začaly na jaře plodovat. Tedy nad plodovým hnízdem. A tam je moc trubčiny na jaře na škodu.

Jsem zvědav jak jsou na tom jinde s NN. Začínám s nimi a tak je dávám porůznu na různé pozice mezi vysoké nástavky stavět. Tenhle je první co jsem viděl skoro celý postavený.

Je tady ještě někdo kdo to zkouší bez mezistěn? jaký má poměr T a D?


Karel

No, já píšu pro včelaření s vyššími rámky 39x24. Tam je mateří mřížka
nezbytná. Z toho vyplývají i ty očka.
------------
Líný včelař povaleč včelaří i na 24 a 30 bez mřížky.
Ale je velmi závislý na dobré snůšce.

Na druhou stranu, pokud má včely dobře připravené - tedy přidal nějak matku, nebo jinak zajistzil její obměnu, tak má jedinou starost - odchovat matku a oddělek na přidání a zvládnout rojení. Jinak si včel kromě vytáčení a léčení nemusí všímat.

Jen jim bere přebytky. A doufá, aby byly veliké. :-))
------
A aby je mohl brát a nebyl v tom plod, nechává někdy v tuto dobu jen spodní očka, aby šla matka s plodem za kyslíkem. Někdy se to podaří:-)

Karel

No, já píšu pro včelaření s vyššími rámky 39x24. Tam je mateří mřížka
nezbytná. Z toho vyplývají i ty očka. Česno ve dnu úlu spíše potlačuji a jak
to tak vypadá, budu ho využívat málo. Teď, jak skončí snůška, ho budu kvůli
zlodějkám zavírat. Pro "hlavní česno", kterým včely nosí většinu medu, je
podle mně nejlepší místo okolo mateří mřížky, kvůli nošení pylu do medníku
po většinu doby spíše pod mateří mřížkou než nad. Jak jsem se nedávno díval,
česnem ve dnu mi teď včely prakticky ani nelétají, všechny létají rovnou do
nástavků. Jedině když bylo třeba odpařovat donesenou sladinu, seděly houfně
kolem česna ve dnu úlu a foukaly vzduch ven, zřejmě nasávaly horem a
vyfoukávaly spodem. Ostatně letos to vyšlo tak, že nade dnem je nástavek v
podstatě prázdných plástů, matka klade a včely vychovávají plod až v dalším
nástavku pod mřížkou. Létavkám se asi nechce "pěšky" přes prázdné plásty,
raději to berou "zkratkou" horem.

R Polášek
----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 08, 2009 10:22 PM
Subject: Re: Očka nástavků


> Mám zcela opačné zkušenosti. Používám celoročně otevřená očka.Při
> respektování zákona česna nepotřebuji mateří mřížku, nemám problém s
> mrtvými trubci nad mřížkou, nemám problém s nadměrným zanášením pylu do
> medníkových nástavků. Plodové těleso je přirozeně umístěno převážně ve
> spodních nástavcích u otevřených oček, nepočítáme-li zakladené stavební
> rámky a mezistěny dodatečně vložené do horních pater, které jsou pro matku
> neodolatelným lákadlem. Ty ostatně při snůšce po vylíhnutí plodu včely
> stejně zanesou medem. Nemám problém s loupeží. Pokud včelstva mají
> kvalitní matky, celkově dobrý zdravotní stav a nejsou hladová. Mám
> celoročně naplno otevřené hlavní česno v úlovém dně. To uzavírám pouze v
> případě léčení. Nad úlovým dnem mám otevřená očka (pomocná česna) ve
třech
> až čtyřech nástavcích podle celkového počtu nízkých nástavků 6 - 7 a
> velikost otvorů neměním. Na zimu mám otevřená pouze 3 očka ze 4 nástavků a
> to na plno tak jako v létě v nástavcích, kde bylo poslední plodové těleso
a
> je nyní zimní hrozen. Ty uzavírám též v případě léčení a ihned je po
> aplikaci opět otevřu. Rozdíly v názorech způsobují rozdílné zkušenosti a
> též i tradice chovu v různých úlových soustavách. To ale musí každý
> vyzkoušet sám. Rozhodně však po vytvoření zimního sezení včelstva
> nedoporučuji měnit velikost otvorů oček.
> Zdravím JK
>
> >R. Polášek (83.208.54.27) --- 8. 7. 2009
> Re: Očka nástavků (36572) (36583) (36596)
> Já ty kupované věci nepoužívám,ale malý otvůrek má smysl v době snůšky pro
> únik trubců, kteří jsou jinak nad mřížkou zavření a zároveň díky malému
> otvoru tam nelétají včely a nenosí tam pyl. Má taky smysl, když je v
> nějakém slabším včelstvu rozvinutá loupež, všechny česna se uzavřou a
nechá
> se jen malý otvor v očku nejblíž plodu včelstva, malý otvor pak včely
> ubrání proti zlodějkám mnohem snadněji.<

Oddělek se usadí a potom se v podstatě rozvíjí sám. Tam není co zkazit a
jakákoliv podrobná prohlídka je v podstatě zbytečná. Oddělek potřebuje jenom
dostatek prostoru , mezistěn a plástů, do kterých by se mohl rozvíjet a
dostatek sladiny, buď ze snůšky nebo z krmení, aby na to měl energii.
Kontrolní prohlídka je vhodná jen jedna, tak týden po dovezení a kontroluje
se, jestli matka nebyla při převozu poškozena nebo ztracena a návazně k
tomu, jestli její plod nakladený na novém místě prostě je a vypadá normálně.
Tak jednou za týden, 14 dní se kontroluje, kolik má oddělek ještě volného
prostoru, nadzvihne se strůpek a podívá na rámky nebo se prostě koukne
zespoda do podmetu, to je otázka jedné minuty a včely si toho pomalu ani
nevšimnou. Jediné úskalí pro slabší a pozdní oddělky jsou potom zlodějky v
bezsnůškovém období, hlavně v podletí. Jinak se sleduje pouze cvrkot na
česnu, jestli se včely chovají normálně.
Jestli potřebuješ i přesto včely kontrolovat, vyber na kontroly jeden, ten
nejslabší a zbývající dva nech na pokoji. Nejslabší proto, že oddělek bude
častými kontrolami oslaben, prohlídka totiž znamená přerušení práce včelstva
až na jeden den a potom bude s velkou pravděpodobností v podletí vyloupen
zlodějkami a zničen.
Co se týká agresivity včel, moje zkušenosti mi zatím ukazují, že zásah do
včelstva, při kterém byly včely rozdivočeny, si pamatují i 14 dní. O to
dříve se při dalším zásahu rozruší a o to jsou více rozdivočené až nakonec i
nejklidnější včely jsou útočné a bodají hned od začátku. Pokud se do
včelstva chodí častěji než cca jednou za týden, je třeba s tím počítat.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Petr M" <exll/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 08, 2009 5:06 PM
Subject: Re: Problém SZV ?


> Dobrý den, zakoupil jsem tři oddělky včeliček před čtrnácti dny a mám
> problém s jejich agresivitou. Přitom první týden byli mírné a mohl jsem
> pracovat bez rukavic.
> Je možná přícina agresivity častá kontrola jejich díla, kntroluji je kažký
> den, jsem začátečník.. Mnohokrát děkiji za odpověď Petr

Mám zcela opačné zkušenosti. Používám celoročně otevřená očka.Při respektování zákona česna nepotřebuji mateří mřížku, nemám problém s mrtvými trubci nad mřížkou, nemám problém s nadměrným zanášením pylu do medníkových nástavků. Plodové těleso je přirozeně umístěno převážně ve spodních nástavcích u otevřených oček, nepočítáme-li zakladené stavební rámky a mezistěny dodatečně vložené do horních pater, které jsou pro matku neodolatelným lákadlem. Ty ostatně při snůšce po vylíhnutí plodu včely stejně zanesou medem. Nemám problém s loupeží. Pokud včelstva mají kvalitní matky, celkově dobrý zdravotní stav a nejsou hladová. Mám celoročně naplno otevřené hlavní česno v úlovém dně. To uzavírám pouze v případě léčení. Nad úlovým dnem mám otevřená očka (pomocná česna) ve třech až čtyřech nástavcích podle celkového počtu nízkých nástavků 6 - 7 a velikost otvorů neměním. Na zimu mám otevřená pouze 3 očka ze 4 nástavků a to na plno tak jako v létě v nástavcích, kde bylo poslední plodové těleso a je nyní zimní hrozen. Ty uzavírám též v případě léčení a ihned je po aplikaci opět otevřu. Rozdíly v názorech způsobují rozdílné zkušenosti a též i tradice chovu v různých úlových soustavách. To ale musí každý vyzkoušet sám. Rozhodně však po vytvoření zimního sezení včelstva nedoporučuji měnit velikost otvorů oček.
Zdravím JK

>R. Polášek (83.208.54.27) --- 8. 7. 2009
Re: Očka nástavků (36572) (36583) (36596)
Já ty kupované věci nepoužívám,ale malý otvůrek má smysl v době snůšky pro únik trubců, kteří jsou jinak nad mřížkou zavření a zároveň díky malému otvoru tam nelétají včely a nenosí tam pyl. Má taky smysl, když je v nějakém slabším včelstvu rozvinutá loupež, všechny česna se uzavřou a nechá se jen malý otvor v očku nejblíž plodu včelstva, malý otvor pak včely ubrání proti zlodějkám mnohem snadněji.<

V celku průměrný rozhovor s dlouholetým včelařem praktikem, až na pár momentů:
LBV metoda nadbytku trubců je podle p. Dvořáka revolučním objevem. Považuje ji za největší včelařský objev za celý jeho život. Odmítavý postoj k této technologii ze strany časopisu Včelařství přirovnává k tragédii nepřijetí langstrothu za dob Adamce.

Docela zajímavé náměty na diskuzi.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

asi si tam zajdem spolu... ,jste mimo mísu ,nebo potrefená husa

Děkuji za přesnou odpověď..
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Antonín Bojanovský" <bojanovsky/=/seznam.cz>
To: "'Včelařská konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 08, 2009 6:58 PM
Subject: RE: pojištění


Pojistná smlouva mezi ČSV a pojišťovnou je zveřejněna:
1) v časopise Včelařství č. 5/2001 - vnitřní příloha
2) na serveru ÚV ČSV v rubrice "Včelaři pomáhají včelařům" pod názvem
"Úrazové pojištění členů ČSV" včetně potřebných formulářů.

Ve vysvětlivkách k pojistné smlouvě je mimo jiné uvedeno:
". . . .Povinnost pojišťovny k poskytnutí odškodnění neukládá každý
včelařský úraz, ale jen ten, který buď zanechá trvalý následek nebo smrt . .
. Konstatuje-li lékař, že nepředpokládá trvalé následky úrazu, je zřejmě
zbytečné hlásit se o pojistné plnění . . ."
A.B.


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4224 (20090708) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Pojistná smlouva mezi ČSV a pojišťovnou je zveřejněna:
1) v časopise Včelařství č. 5/2001 - vnitřní příloha
2) na serveru ÚV ČSV v rubrice "Včelaři pomáhají včelařům" pod názvem
"Úrazové pojištění členů ČSV" včetně potřebných formulářů.

Ve vysvětlivkách k pojistné smlouvě je mimo jiné uvedeno:
". . . .Povinnost pojišťovny k poskytnutí odškodnění neukládá každý
včelařský úraz, ale jen ten, který buď zanechá trvalý následek nebo smrt . .
. Konstatuje-li lékař, že nepředpokládá trvalé následky úrazu, je zřejmě
zbytečné hlásit se o pojistné plnění . . ."
A.B.

-----Original Message-----
From: lokvenc.petr
Sent: Wednesday, July 08, 2009 5:21 PM
Subject: pojištění
Prosím o informaci je-li možné očekávat plnění za
zlomenou ruku.

Ja očka používam. Dokonca priemer 32 mm -takú som mal frézku- a podla mňa sú prínosom. V zime otvorené až na úplne horný nádstavok. V lete uzatvorené až na úplne spodný nádstavok. Ale otváram ich nad mriežkou - trúdi, ak použijem fóliu na oddelenie nadstavku - slúži ako letáč napr pri separácii matky pri rojovej nálade pri chove matiek a pod. Ak otvorím očko na medníku slúži na vetranie počas znášky atď.
Miro

Jednak rušení, jednak počasí. Dnes na mě taky nebyly hodné. Před bouřkou, za bouřky a deště atd se do včel nechodí, když není nutno.

Mladušky jsou hodné, a u létavek je lepší když létají. Za deště jsou všechny namačkané v úle, nasr... jak já, když nemůžu vyletět do hospody:-))

Karel

Dobrý den. Prosím o informaci (pokud někdo víte bez prohlížení starších
čísel časopisů, čemuž se snažím tímto způsobem sám vyhnout), jak je nyní
svazovou pojistkou ošetřen úraz včelaře; je-li možné očekávat plnění za
zlomenou ruku. Vím, že dříve býval pojistnou událostí pouze úraz s následkem
smrti, ale nevím, nedošlo-li k nějakým změnám. Na samotných svazových
stránkách jsem tuto informaci nenalezl.
Děkuji za odpověď....
S pozdravem Petr


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4224 (20090708) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

když se do nich jde každý den, tak se nedivím, že jsou vzteklý:) zvlášť v tomhle deštivým počasí.
je jasný, že začátečník chce a musí do včel častěji, aby se něco naučil, ale stačí jednou, dvakrát týdně a není třeba otvírat všechny, ne?
raději pozorujte chování nerozrušených včel vně úlu, člověk se tak lecos naučí.
že se neotevírají za deště a před deštěm je snad jasné...

Dobrý den, zakoupil jsem tři oddělky včeliček před čtrnácti dny a mám problém s jejich agresivitou. Přitom první týden byli mírné a mohl jsem pracovat bez rukavic.
Je možná přícina agresivity častá kontrola jejich díla, kntroluji je kažký den, jsem začátečník.. Mnohokrát děkiji za odpověď Petr

Doplňuji předchozí zprávu o tyto informace webeditorky Českého rozhlasu
Brno:
1) V sestřihu pořadu rozhovoru s př. Janem Dvořákem je konstatováno, že
pokračování rozhovoru bude vysíláno 10.7.2009. Přítel Dvořák však odmítl
znovu do rozhlasu přijít, proto žádné pokračování nebude.
2) Dodatečně je možné si přes internet poslechnout rozhovor s učitelem
včelařství př. Liborem Hanouskem v pořadu "Jak na tom jsme?" z 17.5.2009 na
adrese:
http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/?p_po=4152
(tam vyhledat odkaz na 17.5.2009)
A.B.

-----Original Message-----
Sent: Wednesday, July 08, 2009 10:34 AM
Subject: rozhovor v rozhlasu

Rozhlas Brno vysílal 26.6.2009 v pořadu Apetit zajímavý rozhovor se včelařem
Janem Dvořákem z Bratčic u Brna. Sestřih tohoto pořadu (25 minut) ve formátu
MP3 je ke stažení na adrese:
http://www.rozhlas.cz/_audio/00954860.mp3

Já ty kupované věci nepoužívám,ale malý otvůrek má smysl v době snůšky pro únik trubců, kteří jsou jinak nad mřížkou zavření a zároveň díky malému otvoru tam nelétají včely a nenosí tam pyl. Má taky smysl, když je v nějakém slabším včelstvu rozvinutá loupež, všechny česna se uzavřou a nechá se jen malý otvor v očku nejblíž plodu včelstva, malý otvor pak včely ubrání proti zlodějkám mnohem snadněji.

Pokud o takovém případu ví a neoznámí ho stává se spoluviníkem

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Chorobný a taky včelař
> Datum: 08.7.2009 11:45:17
> ----------------------------------------
> Měl bych asi napsat "Vážený pane", ale nejsem si jist, nestal-li bych se
> pokrytcem ...
> To ty dotace někomu tak tuze moc závidíte, že ztrácíte soudnost? Ti Vaši
> "včelaři, co si najdou cestičky" jsou prostě včelaři, kteří splňují podmínky
> pro získání té či oné dotace. Prostředky na ty dotace nedává svaz včelařů a
> ani nestanovuje podmínky - jen prostě zúřaduje to, co dává stát, nebo EU a
> to přesně podle jejich regulí.
> Máte-li dojem, že se dotací někdo zmocňuje neprávem, podvodně, pak je
> neúčelné tady neadresně nadávat vlastně všem, vyjma sebe. Pro zabránění
> podvodům jsou vhodnější místa k oznámení trestného činu.
> S pozdravem
> Petr
>
> ----- Original Message -----
> From: <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, July 08, 2009 8:40 AM
> Subject: Re: Chorobný a taky včelař
>
>
> neřešte tu sousedy, ale ty zkurvený včelaře ,co jsi najdou cestu k dotacím
> pro mladý,se vzpamatujte,
> nebo jste to VY ,co mě tu psujete,VY co jste toho zneužili,a blbýma kecama
> odvádíte od tématu,nebo kde jsme?
>
> vaše výchovný kecy si nechte do kostela apod,vaše moralizování a krytí
> grázlů je fakt fajné.....parada
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4223 (20090708)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4223 (20090708)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>
>

Díky za radu, má smysl si nějak hrát s těmi pozicemi krytky očka? Někde jsem slyšel, že někdy včely tu dírkovanou pozici krytky zalepí? A co ty další pozice (ovál a škvíra) mají nějaký speiální využití v průběhu roku?
Díky
R

Není žádný důvod neměnit otevírání oček, pokud se to neděje každý týden a pokud je k tomu důvod

Jsem přesvědčen o tom, že to nejsou sousedi, nebo že Vám někdo něco závidí.
Ten problém je ve Vás samotném a v agresivtě se kterou se nedovedete vypořádat a tuto agresivitu přenášíte na včelařskou konferenci, která slouží k jinému účelu.
Nedivím se sousedům jak se k Vám chovají. Říká se - na hrubou díru hrubá záplata,
Nechci Vám radit, jste nemocný člověk, který potřebuje co nejdříve vyhledat psychyjatra.
Mně je jedno jestli je někdo evangelík, katolík, husita, bezvěrec apod. respektuji poctivou práci nejen včelařů, ale i ostatních pracovitých lidí.
A od takových negativních lidí, z kterých čiší zášť a nenávist je zapotřebí se důrazně distancovat.


Josef





-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]
Sent: Wednesday, July 08, 2009 8:40 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Chorobný a taky včelař


neřešte tu sousedy, ale ty zkurvený včelaře ,co jsi najdou cestu k dotacím
pro mladý,se vzpamatujte,
nebo jste to VY ,co mě tu psujete,VY co jste toho zneužili,a blbýma kecama
odvádíte od tématu,nebo kde jsme?

vaše výchovný kecy si nechte do kostela apod,vaše moralizování a krytí
grázlů je fakt fajné.....parada

To je jediné, co se nemá. Často měnit otevírání oček. Nejlépe je nechat po celý rok stejně. To už si ale musíte vybrat sám.
Tonda
>Očka jsou jen malá součást celkového způsobu včelaření. Silná
superživotaschopná ideální včelstva, kterých chce každý včelař dosáhnout,
ale nemá je, očka vůbec neovlivní. Pro běžná reálná včelstva je třeba se
starat. V pozdním létě a podletí, kdy je velký sklon k loupežím, spíše
otevřená očka omezit, protože jsou bránou pro zlodějky. V době posledního
krmení a v září a říjnu v nástavcích se studenou stavbou spíše otevřít ,
protože včely mají snahu poslední plod umístit u čerstvého vzduchu. Dosáhne
se tím žádoucího umístění zimního chumáče na začátku rámků, kdy včely na
začátku zimy potom budou mít za sebou a tudíž k dispozici celou délku rámků
se zpracovanými zásobami. V době mrazů a sněhu očka spíš zavřít, protože
ptáci si mohou zvyknout klepat do oček, rušit včely a lákat je ven. V době
časného jara spíš otevřít, protože včely potom využijí každé oteplení a
nemusí kvůli výletům chodit po spodním studeném nastavku do hlavního česna.

mám Langstry.

R

Je to přesně tak, oni mluví úplně z cesty. Navíc slov včelaři se i medicinálního oleje zkusmo napili a neměli údajně ani sr.... . Myslím si, že kdyby si chtěli dát malého panáčka acetonu PA dopadli by daleko hůře./ Když demagogie tak demagogie/ Tento přístroj se používá v celé Evropě zvl. na jihu a jedině kdo ho neustále a hlavně neodborně kritizuje je Dol. Inu zavedená monopolní trafika!!!Ideální by bylo, kdybychom mohli čerpat dotace na všechna zařízení schválená v EU, tzn odpařovače KM apod.Ale to je asi hodně zcestné přání, kšeft je kšeft. Zdraví R. S.

V těch velikostech otvorů je vhodné mít rezervu. jednak může nastat nějaký
kiks, jeden otvor může být z nějakého důvodu o nějakou desetinku větší než
ostatní a potom je problém, jednak otvory velikosti blízké hranici se včely
snaží stále procházet, zdržuje je to a mohou v těch otvorech váznout a
uhynout v nich. V česnových plíškách mých starých starých úlů jsou otvory
vrtané vrtákem pr 3 nebo 3,5 mm a to je akorát. Pokud se jedná o děrovaný
plech, je to věc vyzkoušení. Průměr otvorů děrovaného plechu by šel trochu
jakoby zmenšit kvalitnějším lakováním.
R Polášek
----- Original Message -----
From: "Dalibor" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 07, 2009 8:55 PM
Subject: přepaka 4x4 mm


> Zajímalo by mě zda projde včela otvorem 4x4mm protože chci z plechu s
> těmito otvory uděla přepášku ve stropním krmítku. Jde o to aby včela přes
> tento otvor nepřešla, zkoušel jsem to dávat k česnu vypadalo to, že včely
> neprojdou, ale když jsem měřil královskou mžížku tak má také 4mm. Děkuji
za
> odpověď

>Zajímalo by mě zda projde včela otvorem 4x4mm protože chci z plechu s těmito otvory uděla přepášku ve stropním krmítku. Jde o to aby včela přes tento otvor nepřešla, zkoušel jsem to dávat k česnu vypadalo to, že včely neprojdou, ale když jsem měřil královskou mžížku tak má také 4mm. Děkuji za odpověď.....Dalibor<
...........................................................
Mateří mřížka má spáry mezi dráty 4,25 mm. Plastová mat. mřížka (výrobek tehdejšího NDR) taktéž 4,25 mm. Měřeno šuplerou (pro mladší generaci - posuvným měřítkem). Při výrobě přidávacích klícek pro matky navrtávám otvory o průměru 4 mm. Ještě se mi nestalo, že by matka v těchto klíckách měla společnost. Tedy kulatou dírou o průměru 4 mm neprojdou. Jak je to se čtvercovou dírou 4x4 mm, zvláště pokud za ní bude lákavé žrádýlko, to chce vyzkoušet.
Zdravím JK

Taky jsem si ho chtěl koupit, tak jsem si zjistil v Dole jejich názor.

Vážení,
spaliny jsou neurčitého složení a tak z hlediska hygienického tento
způsob ošetření nedoporučujeme a není také povolen
-----
Spaliny z knotu jsou jakého určitého složení?

Nevím, ale fritovací olej mi smrdí v kuchyni často, občas ukápne omastek na plotýnku vařiče a odpaří se.
Určitě to zdraví neprospívá, ale třikrát ročně a vlastně za život včely?
Asi bych se spíš zajímal o spaliny uhlovodíků, Noxy atd u včelstev postavených ve městech a u frekventovaných silnic.

Karel