Archiv Včelařské konference

Meduje hrách prosím, nikde jsem nic nenašel, ale tuším že asi ne , díky za odpověďi.

Máte pravdu.

Meduje, ale velmi málo. Musí ho být více hektarů a blízko hned u včelstev a
těch včelstev na místě nesmí být nějak moc, jinak je jen pro včely a snůška
navíc pro včelaře žádná. Měl by dávat dost pylu, takže se hodí pro posílení
včelstev před případnou další medovicovou snůškou.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 19, 2009 10:20 PM
Subject: Medování hrachu.


> Meduje hrách prosím, nikde jsem nic nenašel, ale tuším že asi ne , díky za
> odpověďi.

Na Vysočině slušně meduje pohanka. Akorát škoda , že to je do medovice.
-----------------------------------------------------------
Já bych to tak zase špatné neviděl,když do medovice je trochu přimíseno té zatracované pohanky. Dostane šmrnc,lehce pálí na jazyku a tento med je naopak lahodný.Záleží zase ale na chuti každého konzumenta.V poslední době pohankový med začíná jít na odbyt a to právem,protože pohanka si to zaslouží,bohužel řepku nedohoní,protože to není olejnina,ale bývalá potravina chudého lidu.

Měl jsem několikrát smíšený med pohanku s medovicí nebo s květovým medem. Měl tu určitou vůni, byl však velmi lahodný na jazyku, byl také nejprodávanějším.Je třeba také k němu umět někde něco povědět - rutin , období po terapi, ... a nemáte po vanocích co prodávat.Možná teké, že jde více na odbyt kvůli velmi tmavé barvě. Škoda, že ho u nás letos nevyseli, prý semeno nejde na odbyt a málo za něj platí, ale poprvé je vyseto obrovské množství hořčice na semeno, právě dokvétá, ale nic moc.Každá kapka dobrá, kočoval jsem k úročníku,nebylo to špatné.

Ještě jeden dodatek k chuti medu. Dělali jsme na výstavě ochutnávku medů: nejvíce zabodoval jarní pastovaný - 298 čárek, ale byl nejméně prodávaný, na druhém místě skoro se stejným počtěm čárek byl právě smíšený pohankový a museli jsme přes noc nalévat sklenice, o sto méně čárek měl květový a naprosto prohrál medovicový, měl jen 76 čárek.Pastovaný chutnal nejvíce dětem, ale matky ho nekupovaly, protože jejich děti tomu nerozumí.

Také rád potvrzuji příspěvek přítele Tichého: trochu pohanky do jakéhokoliv medu ať už květového či smíšeného s trochou medovice nezaškodí,naopak dodá tomuto medu atraktivnost,kterou ostatní medy nemají. Jeho tmavá barva zajisté taky hraje svoji roli,což lidé mají rádi,proč jim to vymlouvat? Nejprve kvete řepka,po ní hořčice a teprve poté přichází na řadu pohanka,takže když se setkají tyto 2 plodiny a doplní medníky,je to radost a med je velmi prodejný,ač květový je pěkně tmavý a chutný.

Určitou dobu jsem sledoval pod zasíťovaným dnem na dlaždici pod úlem, načernalou měl. Včera jsem na česně tohoto úlu viděl něco jako trus od ptáků. Tmavé, sem na bílé hrudky. Když jsem otevřel zadní čelo zasíťovaného dna, tohoto "trusu" tam bylo na sítě požehnaně. Hned mě napadlo, že se jedná o zvápenatění plodu. Nikdy jsem to neviděl, neměl jsem sebou žádnou literaturu, ale vzpomněl jsem si na kyselinu mravenčí,tak jsem do jednoho Nessenheidra nalil KM a dal mezi rámky. Jedná se skutečně o zvápenatění a jak proti tomu bojovat ? Určitě se někdo najde, kdo tu řekne, načti si to v literatuře a neotravuj na konferenci, která je na "důležitější" témata, ale snad někdo poradí, co to je a co s tím dělat.
Děkuji za rady.

Jiří

Ta kyselina mravenčí je skutečně dobrý prostředek proti zvápenatění plodu,
ale stejně nestačí. Je nutná výměna matky - to proto, že včelstvo se
současnou matkou nemá dostatečně vyvinutý čistící pud.
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, June 21, 2009 8:51 PM
Subject: asi zvápenatění plodu


Určitou dobu jsem sledoval pod zasíťovaným dnem na dlaždici pod úlem,
načernalou měl. Včera jsem na česně tohoto úlu viděl něco jako trus od
ptáků. Tmavé, sem na bílé hrudky. Když jsem otevřel zadní čelo zasíťovaného
dna, tohoto "trusu" tam bylo na sítě požehnaně. Hned mě napadlo, že se
jedná o zvápenatění plodu. Nikdy jsem to neviděl, neměl jsem sebou žádnou
literaturu, ale vzpomněl jsem si na kyselinu mravenčí,tak jsem do jednoho
Nessenheidra nalil KM a dal mezi rámky. Jedná se skutečně o zvápenatění a
jak proti tomu bojovat ? Určitě se někdo najde, kdo tu řekne, načti si to v
literatuře a neotravuj na konferenci, která je na "důležitější" témata, ale
snad někdo poradí, co to je a co s tím dělat.
Děkuji za rady.

Jiří


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4174 (20090620)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4174 (20090620) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Zdravím,

       Kdysi jsem se s tím setkal i u sebe. Je to nepříjemné a u mě to
vzniklo s vlhka v úlu. Položil jsem kyselinu mravenčí do podmetu na podporu
čistícího pudu, pak pomůže výměna matky. Ale jeto asi zcela zbytečné,
protože spory už jsou na všech včelkách a likvidují postupně všechny mladé
včelky (larvy), resp. výrazně oslabuje. Nakonec jsem celé včelstvo utratil,
protože to nepřineslo efekt. Ale bylo to tím, že včelstvo bylo celkově slabé
a zvápenatění plodu je decimovalo. U silnějších včelstev může pomoci popsaný
způsob a rozhodně obměna díla, protože houba je už všude.
Takže pokud to shrnu do poznatků i dle knih - kyselina mravenčí, nová matka,
nové díle a desinfekce úlu (pokud to jde zvládnout). Je možné, že někdo má
ještě jiný názor než-li já.

       Ať se daří
              Marek

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jiří
Sent: Sunday, June 21, 2009 8:52 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: asi zvápenatění plodu

Určitou dobu jsem sledoval pod zasíťovaným dnem na dlaždici pod úlem,
načernalou měl. Včera jsem na česně tohoto úlu viděl něco jako trus od
ptáků. Tmavé, sem na bílé hrudky. Když jsem otevřel zadní čelo zasíťovaného
dna, tohoto "trusu" tam bylo na sítě požehnaně. Hned mě napadlo, že se
jedná o zvápenatění plodu. Nikdy jsem to neviděl, neměl jsem sebou žádnou
literaturu, ale vzpomněl jsem si na kyselinu mravenčí,tak jsem do jednoho
Nessenheidra nalil KM a dal mezi rámky. Jedná se skutečně o zvápenatění a
jak proti tomu bojovat ? Určitě se někdo najde, kdo tu řekne, načti si to v
literatuře a neotravuj na konferenci, která je na "důležitější" témata, ale
snad někdo poradí, co to je a co s tím dělat.
Děkuji za rady.

Jiří

Ještě dodatek: Ten čistící pud je zde nejdůležitější proto, že jde o
houbovité onemocnění, které si včely donesou z přírody kdykoliv opakovaně,
takže jakékoliv "léčení" je jen dočasnou pomocí.
Petr
----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, June 21, 2009 8:51 PM
Subject: asi zvápenatění plodu


Určitou dobu jsem sledoval pod zasíťovaným dnem na dlaždici pod úlem,
načernalou měl. Včera jsem na česně tohoto úlu viděl něco jako trus od
ptáků. Tmavé, sem na bílé hrudky. Když jsem otevřel zadní čelo zasíťovaného
dna, tohoto "trusu" tam bylo na sítě požehnaně. Hned mě napadlo, že se
jedná o zvápenatění plodu. Nikdy jsem to neviděl, neměl jsem sebou žádnou
literaturu, ale vzpomněl jsem si na kyselinu mravenčí,tak jsem do jednoho
Nessenheidra nalil KM a dal mezi rámky. Jedná se skutečně o zvápenatění a
jak proti tomu bojovat ? Určitě se někdo najde, kdo tu řekne, načti si to v
literatuře a neotravuj na konferenci, která je na "důležitější" témata, ale
snad někdo poradí, co to je a co s tím dělat.
Děkuji za rady.

Jiří


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4174 (20090620)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4174 (20090620) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Jedná se skutečně o zvápenatění a jak proti tomu bojovat ?

Podľa uvedených symptónov je to naozaj zvápenatenie včelieho plodu. Je nepríjemná choroba, lebo včelstvo dlhodobo unavuje, matka statočne ploduje, včely plod vychovávajú, zaviečkujú a vtedy bunky s larvami otvárajú. Larvy vyschýnajú a včely ich vynášajú do podmetu úľa, na letáč a pred letáč. Včelstvo podľa rozsahu napadnutia postupne slabne, do znášky ide slabé a nevyužije ju.
Oficiálny liečebný postup neexistuje, i keď sa často odporúča kyselina octová, výmena M nepomáha, šťastie má včelár a jeho včely, lebo niekedy spontánne zaniká prirodzenou cestou.
A to vtedy, keď je včelstvo dlhodobo bez plodu, čo sa často stáva pri rojení a včelár ponechá výchovu matky na včelstvo čo niekedy môže byť až 25 dní. Je to čas počas ktorého sa všetok plod vyliahne, včely múmie povynášajú, pomôže i včelár a spóry ascosferózy sa stratia a ďalší plod môže byť čistý. Veď po rojení dostali i novú M.
Tento fakt sa dá využiť pri likvidácii vápna vo včelstve, že včelár, uväzní M v izolátore (včely musia mať k M po celý čas prístup, aby nevznikal zbytočný náhradný chov M) na 21 dní a až potom matku vypustí medzi včely.
Jeden ľudový prostriedok ako na vápno je využitie piva 10˚, ktorým postriekame dokonale vnútro úľa a každý plást aj s plodom trikrát po týždni, alebo zakaždým keď pracujeme vo včelstve. Chmeľ totiž, ktorý sa nachádza v každom poctivom pive, má látku, ktorá pôsobí na hubovité choroby. Tieto rady nenájdete nikde, lebo sú výsledkom mojich "pokusov".

Někdy po roce 2000 toho bylo plno u většiny včelařů. Objednával se kvůli tomu formidol.
Já objednal Vigorky a bylo to vyřešené.
Důležité je, aby vynesly plod v barvě bílé. Nebo ještě dřív, hned jak uhyne. Šedý je už od plodnic a infikuje okolí. Konstrukce dna atd. by ho neměla zadržovat.

Myslím, že od té doby je víc chovů co šlechtí na čisrtící pud. Včely to nosí z venčí a letos jestli bude vlhko pokračovat si možná ještě užijeme.
Plísní i melecitozy. :-(

Karel

Jiří:>Určitě se někdo najde, kdo tu řekne, načti si to v literatuře a neotravuj na konferenci, která je na "důležitější" témata, ale snad někdo poradí, co to je a co s tím dělat.
Děkuji za rady.<
..........
Ano,to je nadmíru rozumné, protože k diskuzi je vhodné třeba to pivo na praskající asky. To je zajímavé a stojí to za vyzkoušení. Vše ostatní je stokrát popsáno v chytrých knížkách a článcích o zvápenatění. Tedy jestli to je zvápenatění, protože i vyházený starý pyl mne letos už dvakrát dostal do omylu a stačilo se zhýbnout abych viděl nahromádkované pergy místo larvárních "zkamenělinek". Chtělo by to do diskuze od Jiřího foto toho co popisuje aby byla jistota, že diskutujeme o jeho případu.

>Hned mě napadlo, že se jedná o zvápenatění plodu. Nikdy jsem to neviděl, neměl jsem sebou žádnou literaturu, ale vzpomněl jsem si na kyselinu mravenčí<
------------------------------------------------------------
Před tím, než jsme začali používat kyselinu mravenčí se i u mých některých včelstev objevilo zvápenatění plodu. Mumie byly v buňkách i na podložkách. Tenkrát jsem také prováděl výměny matek jak doporučovala literatura. Bohužel neúspěšně. Včely to asi nečetly. Jeden dnes již nežijící včelař mi poradil, že mám použít jakýkoli prostředek který vyprovokuje zvýšení čistícího pudu včelstev. Důležité je narušit vnitřní prostředí v úlech a to jakýmikoliv prostředky, které do úlu nepatří - včely na ně (použité prostředky) nejsou zvyklé a snaží se odstranit vše co do úlu nepatří. Tenkrát jsem použil 8% kvasný ocet (kuchyňský)a v něm jsem vypral podložky a ještě mokré a páchnoucí je vkládal do úlů. Každý den (cca 3 týdny) jsem poctivě podložky ometal a mumie pálil. Pokaždé jsem podložky vždy omyl a nechal nasáknout novou dávkou octa. Intenzita spadu mumií se postupně snižovala. Stejného efektu můžeme údajně dosáhnout i při použití práškového cukru nebo postřikem roztokem hypermanganu. To jsem ale neměl příležitost vyzkoušet a proto to nemohu potvrdit. Od té doby kdy používám kyselinu mravenčí jsem neměl příležitost se s tak intenzivním napadením mých včelstev plísní Ascosphaera apis setkat. Dnes, když na podložce některého včelstva objevím několik zvápenatělých mumií neodkladně postupuji tak, že odstraním a spálím veškeré postižené části plástů nebo celé plásty, včelstvo přeložím do čistého vydesinfikovaného úlu (úlové dno a nástavky), vyměním matku a pro narušení vnitřního prostředí úlu a zvýšení čistícího pudu včel použiji Formidol opakovaně 2 - 3x, nebo je možné použití dlouhodobých odpařovačů kyseliny mravenčí.
JK

Kdepak byste dneska koupil pivo s chmelem.

Je to choroba slabších včelstev nebo náchylnějších včelstev nebo včelstev
oslabených nějakým zásahem včelaře a za nepříznivého počasí. Typický je
výskyt v květnu červnu. Pokud se objevilo jen u jednoho včelstva z vícera,
je třeba zjistit proč. Typicky to bývá, když je včelstvo slabší v příliš
velkém prostoru úlu a navíc oslabeno nějakým zásahem včelaře, který třeba
rozfrcal dříve kompaktní plodové hnízdo do více nástavků nebo mezi nástavky
jsou velké mezery, kterými proniká do úlu noční chlad a vlhkost a podobně.
Letos toho asi bude hodně, počasí odpovídá a ještě nějaký týden tomu tak
bude, v současné době jarnímu květnovému, navíc vlhkému a bez snůšky, která
je nyní na konci června květová už podstatně slabší než v květnu a
medovicová je likvidována deštěm.
Pokud jsou všechny včelstva na stanovišti ošetřována zhruba stejně, mají
zhruba stejně zásob a stejnou sílu, tak jedno včelstvo výrazně víc napadené
zvápenatěním je důvod k výměně matky. Pokud jsou všechna včelstva napadená
zhruba stejně, je třeba zásahy, které posílí životaschopnost včelstev. V
první řadě odstranění neobsazených prostor, třeba prázdných medníků, rozumné
zúžení plodiště o nějaký nádstavek navíc, pokud jich je tam hodně, pokud
mají méně než 10 - 5 kilo zásob, podněcování, odstranění případné měli s
kuklama ze dna úlů atd. Cílem je dosáhnout, aby se včelstva dostala do stavu
mírné snůšky, kdy matka stále klade a kdy si může dovolit zaklást i krajní
rámky a nastavky, protože včely i na nich udrží bez problémů teplotu 35 st C
potřebnou pro výchovu plodu. Za takového režimu se včely zaktivují a jejich
čisticí pud se projeví tím, že mrtvé kukly a jiný infikovaný materiál
nebudou vynášet pouze do neobsazených chladných částí úlů, kde budou sporami
dále infikovat včelstvo, ale budou většinu tohoto materiálu vynášet ven pryč
z úlu. Mělo by se to během 14 dnů projevit ve zvýšení ploch plodu a zmizením
zvápenatění. Zužování je jinak opatření, které zase jde proti opatření proti
rojení, takže pokud se zůžení přežene, hlavně pokud se nechá hodně přes
dobu, kdy zvápenatění zmizí a včely se rozjedou, mohou se vyrojit, takže se
zůžením opatrně. Také to jde proti medné snůšce, ale stejně teď počasí na
snůšku není a když se to povede, ještě by mohla jít zachytit červencová
snůška, pokud nějaká bude. Stejně, pokud by včelstva přežila do nějakého
lepšího počasí a nějaké snůšky, zvápenatění by pravděpodobně samo zmizelo,
ale to by už včelstva byla hodně slabá a snůška by stejně byla na nic.
Další opatření jsou již pomocné, jako třeba ta kyselina mravenčí nebo potom
obecně zrychlení výměny rámků, čištění úlů a potom taky obecně zrychlení
výměny matek atd.
Pokud se tady bavíme o přírodních materiálech, tak dobré protiplísňové a
protibakteriální účinky by měl mít výluh z křídlatky. Údajně je obsah těchto
látek jeden z důvodu, proč je křídlatka tak agresívní, není prostě napadána
chorobami. Na včely jsem ji ale nezkoušel ani nevím o někom jiném, kdo by to
zkoušel.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, June 21, 2009 8:51 PM
Subject: asi zvápenatění plodu


> Určitou dobu jsem sledoval pod zasíťovaným dnem na dlaždici pod úlem,
> načernalou měl. Včera jsem na česně tohoto úlu viděl něco jako trus od
> ptáků. Tmavé, sem na bílé hrudky. Když jsem otevřel zadní čelo
zasíťovaného
> dna, tohoto "trusu" tam bylo na sítě požehnaně. Hned mě napadlo, že se
> jedná o zvápenatění plodu. Nikdy jsem to neviděl, neměl jsem sebou žádnou
> literaturu, ale vzpomněl jsem si na kyselinu mravenčí,tak jsem do jednoho
> Nessenheidra nalil KM a dal mezi rámky. Jedná se skutečně o zvápenatění a
> jak proti tomu bojovat ? Určitě se někdo najde, kdo tu řekne, načti si to
v
> literatuře a neotravuj na konferenci, která je na "důležitější" témata,
ale
> snad někdo poradí, co to je a co s tím dělat.
> Děkuji za rady.
>
> Jiří

Ahoj, mám v ůlech po dvou nízkých nástavcích řepkového medu. Je zavíčkovaný až dolů komplet a refraktometrem jsem naměřil 20-21% vody. Mám s tím problém každý rok, potom kvasí. Je řešením víčka poškrábat, dát nástavky dolů aby med přenosili do prázdných souší? Kolik při tom asi spotřebují? Není to blbost? Případně co byste radili? Dík.

Řepkový med v tuto dobu a ještě ke všemu v zavíčkovaných plástech odshora dolů a že by měl 21% ? Doporučoval bych vypůjčit si jiný refraktometr a porovnat s tím Vaším.

To je právě problém zavíčkovaného medu u řepky včely ho donášejí rychleji než ho stačí vysušit jiné nezavíčkované plásty tuto vlhkost nemají tam může být i 16% vody osobně jim nedovolím aby to všechno zavíčkovaly a vytáčím vše tím tu vlhkost srazím níže. pokud se nedostanu pod 20 % stáčím z čeřící nádob y je do 18% a přidávám další. Voda má tu vlastnost ,že vystupuje v medu nahoru. Ve stáčecí nádobě takový med může mít na spodku nádoby může mít16% a nahoře 24%. na konec pak stačí fén který tu vodu svrchu vyfouká. Zpracovatelé medu to dělají tak , že medy v vysokým obsahem vody smíchají tak aby se dostali pod 20 % Proti zkvašení ve sklenicích je nutné med vždy v celém objemu promíchat aby nakonec nedošlo k tomu , že v posledních sklenicích bude med kterému právě hrozí kvašení. Zkvasit med s obsahem vody pod 23% vody to je již velké umění.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Chmel??ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Dan - ?epkov? med
> Datum: 22.6.2009 10:53:14
> ----------------------------------------
> Řepkový med v tuto dobu a ještě ke všemu v zavíčkovaných plástech odshora
> dolů a že by měl 21% ? Doporučoval bych vypůjčit si jiný refraktometr a
> porovnat s tím Vaším.
>
>
>

Předpověď počasí na další měsíc zatím vypadá na to, že jestli máš ty rámky
ještě dnes s medem ve včelách, za tři týdny tam budou jen prázdné rámky. Ale
je to lepší než ty rámky nebo nějaké jiné zásoby ve včelách za takového
počasí nemít.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Dan" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 22, 2009 9:06 AM
Subject: řepkový med


> Ahoj, mám v ůlech po dvou nízkých nástavcích řepkového medu. Je
zavíčkovaný
> až dolů komplet a refraktometrem jsem naměřil 20-21% vody. Mám s tím
> problém každý rok, potom kvasí. Je řešením víčka poškrábat, dát nástavky
> dolů aby med přenosili do prázdných souší? Kolik při tom asi spotřebují?
> Není to blbost? Případně co byste radili? Dík.

pepan:>je nutné med vždy v celém objemu promíchat<
..........

Ano, tomu se říká homogenizace medu a tu umí zpracovatelé medu a víceméně to neumí příležitostní prodejci medu ze dvora.

Řepka je už nějakou dobu odkvetlá a jestli to je opravdu ona, je bílá jak by bílá byla. Těžko radit, ale asi bych ji hned vytočil pokud to jde. Pokud ne, tak co jde a zkrystalizované zbytky zcelí včely s příležitostní podzimní snůškou.

Gusto, díval jsem se dnes na netu do encyklopedie včelařství, kde je zvápenatění plodu popsáno a jsou tam i fotografie. Skutečně se jedná v mém případě (bohužel) o ZP. Dnes jsem Savem postříkal prostor pod postiženým úlem, síto a chtěl jsem přidat ještě jeden Nassenheider s kyselinou mravenčí, ale pořád prší, tak až zítra. Snad se ZP nerozšíří do dalších včelstev. Postižené včelstvo má loňskou matku, je to F1-Vigor. Díky Vám všem, co jste mi poradili a napsali svoje zkušenosti.

Jiří

Předpověď počasí na další měsíc zatím vypadá na to, že jestli máš ty rámky
ještě dnes s medem ve včelách, za tři týdny tam budou jen prázdné rámky. Ale
je to lepší než ty rámky nebo nějaké jiné zásoby ve včelách za takového
počasí nemít.
R. Polášek
---------
Dnes odpoledne bylo 12stC.
A výhled až do čtvrtka stejný. :-(

Docela by mě zajímalo, co říkají váhy. Je to alespoň na nule, asi tak po týdení bilanci?

Díky Karel

Mám takový dojem, že zvápenatění si nosí včely ze snůšky (tak to psala tehdy literatura, když mě to trápilo) a desinfekce úlu a jeho okolí s tím moc nenadělá.
V té době jsem převáděl včely do Langstrothů, nové úly, nové rámky, nové matky, nové mezistěny, a bylo to v tom taky. A pak přešel rok a zvápěnatění se objevovalo ojediněle.
Spíš si myslím, že letos za tím je vlhké a studené počasí. Přeje plísním atd.

U ZP je důležité, kolik je toho v plástech, ne pod česnem.

Karel

Matkou to nemusí být, pokud kvalitně klade vajíčko vedle vajíčka. Došlo k nějakému nárustu a to může být i něčím jiným.

Osobně bych vzal druhý prázdný úl, vzal záložní vystavěné dílo, zdravý plod bez včel(asi v přepočtu 1-1,5kg v buňkách ve stavu vážení po vyběhnutí), úl původní dal stranou, úl nový se zdravým dílem a s plodem na pozici nemocného včelstva a včely přemetl. (metličku přefouknout po akci savem, nechat 30 min působit a potom přeprat a nechat vyvětrat)

Lze pokračovat v podávání KM, lze koncentrovaným savem přejet důkladně infikovaný úl. Všechny původní rámky bez milosti vyřadit. Jde o infekci.

...........
>Jiří (195.39.6.30) --- 22. 6. 2009
Re: asi zvápenatění plodu (36287) (36293)
Gusto, díval jsem se dnes na netu do encyklopedie včelařství, kde je zvápenatění plodu popsáno a jsou tam i fotografie. Skutečně se jedná v mém případě (bohužel) o ZP. Dnes jsem Savem postříkal prostor pod postiženým úlem, síto a chtěl jsem přidat ještě jeden Nassenheider s kyselinou mravenčí, ale pořád prší, tak až zítra. Snad se ZP nerozšíří do dalších včelstev. Postižené včelstvo má loňskou matku, je to F1-Vigor. Díky Vám všem, co jste mi poradili a napsali svoje zkušenosti.

Jiří<

Kde môžem zistiť aké má chemické zloženie má feromón včelej matky. Dá sa použiť okrem iného aj na zabránenie rojenia včelstiev ?

Je. Včera jsem tam sice nebyl, ale jak se udělá hezky, něco málo přinesou a pak to zase spotřebují.
Tonda
>Docela by mě zajímalo, co říkají váhy. Je to alespoň na nule, asi tak po týdení bilanci?

Poradí mi někdo jak a z čeho zhotovit těsto na krmení. Tedy recept. začínám.

> Poradí mi někdo jak a z čeho zhotovit těsto na krmení. Tedy recept.
> začínám.

Nedavno jsem koukal do literatury - vcelarstvi - Vesely, tak snad si to pamatuju dobre

pomer medu a mouckoveho cukru 1:3, lzice medu a tri lzice mouckoveho cukru, lze pridat i lehce vody ale s tim opatrne :-) Takove testo treba do vyjidaci klicky muze byt vrazedne :-)) V ulu to pak misto vyjedeni vytece...

Jinak by me zajimalo jak to kdo mate porychtovane, mate nejake vychytavky na vyrobu testa?
Ono umichat testo v mixeru bude nejspis o mixer, a vareckou to je taky pekna prace :-)

T.H.

Rozehřátý med a prosátý moučkový cukr míchat za tepla, 30 - 40 st C, dokud
je těsto plastické a celistvé. Dobře se to dělá, když se těsto zhruba
namíchá za studena a potom na 30- 40 st C rozehřeje v troubě, pokud při tak
nízké teplotě v troubě funguje tepelná tegulace a dodělá. Na 1 díl medu
vychází až 5 dílů cukru.
R Polášek
----- Original Message -----
From: "Petr" <petr.sotola/=/reta.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 23, 2009 11:28 AM
Subject: těsto


> Poradí mi někdo jak a z čeho zhotovit těsto na krmení. Tedy recept.
> začínám.

Osvědčené je kvasnicové těsto - na 1kg moučkového sukru asi 7dkg obyčejných pekařských kvasnic. Bez medu. Smíchat, během několika dní se z toho stane těsto. Já jsem to dával do úlu ve formě placek zabalených do novin (jinak se všechno děsně upatlá) nahoru na rámky. Včely papír sešrotují a tahají z úlu měsíc a těsto vyberou, těsto jim chutná i když zrovna nevoní. Posledních pár desítek let už žádné podněcování nedělám. Do oplodňáčků ale jen klasické medocukrové těsto 1:3, ty se samy neuživí a krmení je nezbytné. Někteří autoři doporučují toto těsto připravovat v zimních měsících, neboť prý dojde k částečné inverzi cukru. Tento účinek jsem však na včelách nepozoroval, jen je v zimě na to víc času, těsto se nacpe do igelitových pytlíků a uloží. Když v létě zbude, dá se použít příští rok.
Před asi 20 lety byla k podněcování ve Včelařství diskuze, závěry celkem nijaké. Účinnější je vedení silných včelstev.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Petr
Sent: Tuesday, June 23, 2009 11:29 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: těsto

Poradí mi někdo jak a z čeho zhotovit těsto na krmení. Tedy recept.
začínám.

Můžu se zeptat jestli se včelí ůly mohou stěhovat i ted v červnu?Potřebujeme je přestěhovat ze zahrady.Děkuji.

Pro stěhování včel není ani tak důležité období, jako vzdálenost, na kterou
chcete včely odstěhovat. Bude-li to blízko, budou se vracet na původní
místo. V takovém případě je možné použít mezistanoviště - odstěhovat někam
do vzdálenosti asi 5 km a po dvou, třech týdnech na místo blízké původnímu.
S pozdravem
Petr
----- Original Message -----
From: "Karla" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 23, 2009 12:29 PM
Subject: Re: Včely a včelaři


Můžu se zeptat jestli se včelí ůly mohou stěhovat i ted v
červnu?Potřebujeme je přestěhovat ze zahrady.Děkuji.

Mockrát všem děkuji za odpověď. Petr

Klidně můžeš pokud ovšem nejsi v ochranném pásmu moru A POKUD JE TO DO JINÉHO KATASTRU TAK SOUHLAS SVS


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karla <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ely a v?ela?i
> Datum: 23.6.2009 12:29:36
> ----------------------------------------
> Můžu se zeptat jestli se včelí ůly mohou stěhovat i ted v
> červnu?Potřebujeme je přestěhovat ze zahrady.Děkuji.
>
>
>

my jsme v JZD jezdily od pozemku k pozemku podle plodin a ničemu to nevadilo převáželo se v noci a na česna se naházela tráva. Jak se jí museli prodírat tak se zorientovaly a byl klid

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Včely a včelaři
> Datum: 23.6.2009 12:38:36
> ----------------------------------------
> Pro stěhování včel není ani tak důležité období, jako vzdálenost, na kterou
> chcete včely odstěhovat. Bude-li to blízko, budou se vracet na původní
> místo. V takovém případě je možné použít mezistanoviště - odstěhovat někam
> do vzdálenosti asi 5 km a po dvou, třech týdnech na místo blízké původnímu.
> S pozdravem
> Petr
> ----- Original Message -----
> From: "Karla" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, June 23, 2009 12:29 PM
> Subject: Re: Včely a včelaři
>
>
> Můžu se zeptat jestli se včelí ůly mohou stěhovat i ted v
> červnu?Potřebujeme je přestěhovat ze zahrady.Děkuji.
>
>
>
>
>
>

Ahoj je to blbost, nic tím nezískáš, je to běžné. Řešení jednnoduché není, velcí včelaři začínají nakupovat vysoušeče medu za cca 24 000 kč, možná by pomohlo větší množství souší, pokud už nemáš šílené komíny a jinak medovina...
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Dan <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ?epkov? med
> Datum: 22.6.2009 09:07:09
> ----------------------------------------
> Ahoj, mám v ůlech po dvou nízkých nástavcích řepkového medu. Je zavíčkovaný
> až dolů komplet a refraktometrem jsem naměřil 20-21% vody. Mám s tím
> problém každý rok, potom kvasí. Je řešením víčka poškrábat, dát nástavky
> dolů aby med přenosili do prázdných souší? Kolik při tom asi spotřebují?
> Není to blbost? Případně co byste radili? Dík.
>
>
>

>Jinak by me zajimalo jak to kdo mate porychtovane, mate nejake vychytavky na vyrobu testa?
Ono umichat testo v mixeru bude nejspis o mixer, a vareckou to je taky pekna prace :-) T.H.<
------------------------------------------------------------
Marná sláva, pokud nemáte známého pekaře s potřebnou technikou a ochotou, tak to chce jedině lidské sádlo, vykasané rukávy, troubu (elektrickou) a pořádný vál. Je však možný nákup ve včelařských potřebách - pokud je vedou.
Tak s chutí do toho. JK

Pani Karla, prečítajte si túto diskusiu o premiestňovaní včelstiev na krátke vzdialenosti, zistíte, že nieto nič ľahšie ako bezpečné a rýchle premiestnenie včiel. Žiadne medzistanice, žiadna tráva na letáče, jednoducho pripraviť stanovište, večer včely uzavrieť, naložiť a previesť nové miesto. Doma na stanovište, nedávajte žiadne úle s plástami, ak tam nič nebude vrátia sa tam odkiaľ odleteli. Včela to už má vo svojej pamäti, pretože pri prvom výlete z úľa sa okamžite znovu orientuje, aj bez tráívy na letáčoch. Moje skúsenosti sú overené viacnásobnou praxou a nikdy to nezlyhalo.Ďakovné maily som dostal i od jednotlivcov z Česka.

Na tomto Fórume sa pýta včelár, ktorý to ide prvýkrát robiť!

http://vcely.sk/index.php?name=Forums&file=viewtopic&p=10417#10417

Už dávno bylo doporučeno kvasnicové těsto zásadně nepoužívat (hlavně ne na
jaře), protože podporuje rozvoj nosemy.
Před podáváním pylu a pylových náhražek v medotěstu je varování i v knize
"Včelařství" (vydání 2003, str. 216.)
A.B.

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Sroll Josef
Sent: Tuesday, June 23, 2009 12:18 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: RE: těsto

Osvědčené je kvasnicové těsto -

Odvezl jsem před třemi léty včely na vzdálenost možná 3 km tak jako každoročně k lesu na stálé kočovné stanoviště, ale poprvé až po řepce a ne hned na jaře.Úly na původním stanovišti doma žádné nebyly , ale přesto byl kmen třešnč obalený včelami. Přistvil jsem po dvou dnech 2 úly a měl jsem z nich po přidání matek 2 krásná včelstva. V lese jsem pak neviděl delší dobu, že by zrovna moc létaly včely. Po návratu domů to byli ubožáci.
Přestěhoval jsem začátkem února 17 včelstev ze včelína na jiné místo asi 30 m, v lednu byl prolet. Na jaře , když začaly včely denně vyletovat, měl jsem jimi obalený vřelín. Pamatovaly si stanoviště celou zimu.
Nebývá to vžda stejné.


´úly - úly -úly ne ůly,

jedno kg medu nahřeji v mikrovlnce, naliji do kastrolu, dvěma lžícemi vody vypláchnu sklenici, nasypu 2 kg práškového cukru, promíchám, těsto je ještě tekuté, přidám třetí kg cukru, promíchám. cukr přidávám (třetí pytlík) postupně a ke konci promíchávám rukama, tak až nelepí a pouští se od rukou. Uložím těsto do igelitových pytlíků a pak je podle potřeby řežu nožem na kolečka a přidávám podle potřeby. Těsto musí být tak tuhé aby se včely nelepili na něj. Podud se lepí položím na něj a přitlačím ubrousek. Včely jej odstraní i s vlhkostí, nejsou přilepovány do těsta.Poměr na těsto je 1kg teplého medu a 3 kg práškového cukru. S vodou opatrně.

Došlo k tomu , že cena medu EU byla stanovena na 4Eura za jedno kg. Jinak EU a USA má medu nedostatek. Toto se musí promítnou i do cen medu v ČR. Tak pozor s rychlým prodejem!
Druhé medy, pokud nebudou noční teploty do 10.7. od 12 C a výš, tak už nebudou. Kdo rychle prodal zaváhal dvakrát.Dnes výkupní cena je okol 60, někteří včelaři nakupují pro sebe už za 65. a to neni konečná. Felix Pečenka

Nechci být protiva, ale autoři titulu knihy Včelařství nejsou moc proletáři. Dost zjednodušují své závěry a bagatelizují kvůli jednoduchosti podání problematiky.

Práce na téma přidávání aditiv do krmiv včelám jsou propracovány a prozkoumány. Jestli těsto podporuje rozvoj nosemy, pptám se co vše ho tedy podporuje? Napadá mne známá poučka, že když dva dělají totéž, není to totéž.

Osobně naco jsem došel, že nejlepším krmivem je vhodný plástový med.

Pokud se má krmit cukrem, (myšlen cukr co lze běžně koupit ke slazení), je nutno celou problematiku znát dopodrobna, protože se hodně ve včelařství sním pracuje, ale dost často se dělají zásadní krmivářsky - zdravotní chyby.


...............
Antonín Bojanovský (e-mailem) --- 23. 6. 2009
RE: těsto (36308) (36311)

Už dávno bylo doporučeno kvasnicové těsto zásadně nepoužívat (hlavně ne na
jaře), protože podporuje rozvoj nosemy.
Před podáváním pylu a pylových náhražek v medotěstu je varování i v knize
"Včelařství" (vydání 2003, str. 216.)
A.B.

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Sroll Josef
Sent: Tuesday, June 23, 2009 12:18 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: RE: těsto

Osvědčené je kvasnicové těsto -

pokud stehujete na delsi vzdalenost, 3 a více km, tak nebude zadny
problem.... pokud je chcete jen premistit z jednoho rohu zahrady na
druhy, je treba presunout vsechny uly, pokud treba z rady peti ulu
premistite jen tri, bude se cast vcel z techto tri ulu chtit vstrebat do
ulu sousednich (kdyz jejich puvodni ul nebude kde jsou zvykle) a budou z
toho bitky na cesne a smutny pohled na mrtve vcely pod cesnem (osobni
smutna zkusenost). pokud premistite vsechny uly, bude sice na puvodnim
miste mensi roj vcel, ale jak pise pan Turcany, tyto vcely bezproblemu
trefi do sveho ulu na novem miste, jen jim to bude chvili
trvat nez prestanout letat na puvodni misto, za tri dny uz bude vsechno OK

petr j.



Karla napsal(a):
> Můžu se zeptat jestli se včelí ůly mohou stěhovat i ted v
> červnu?Potřebujeme je přestěhovat ze zahrady.Děkuji.
>
>

To je hodně podobný návod, jaký využívám já.
Ze sklenice s květovým medem o obsahu 720 ml odeberu cca jednu čtvrtinu
medu.
Zaliji horkou vodou z rychlovarné konvice a med ve sklenici ihned dřevěnou
vařečkou promíchám, až je úplně rozředěný. Pak do plastového kyblíku ( z
restaurace od tatarské omáčky ) naleju na dno cca čtvrtinu medného roztoku,
nasypu kilo moučkového (práškového) cukru, cukr rozprostřu, naleju zas
čtvrtinu teplého roztoku, další kilo, další roztok, atd. 4kg práškového
cukru, třičtvrtě kila medu, čtvrtlitru vody je ten správný poměr.
Pak propíchám vrstvy na více místech vařečkou až ke dnu. Nechám do rána v
teplé místnosti, pak vařečkou promíchám a nechám znovu proležet, znovu
vařečkou promíchám a je hotovo: pěkné vláčné a nelepivé těsto, které na
povrchu neokorá ani za tři týdny.

Každé medocukrové těsto ( MCT), do kterého je pro snazší přípravu přidána
voda, má zkrácenou trvanlivost - je určeno k bezprostřední náplni různých
oplodňáčků, plemenáčů a pod. v průběhu jedné sezóny. Větší přídavek vody
může způsobit nastartování alkoholového kvašení už po několika týdnech. I
takové těsto se však dá využít, ale jen pro udržení plodování normálně
silných včelstev ve snůškových přestávkách.
Nakvašené těsto nelze dát do slabě obsazeného oplodňáčku, protože pak se
zvyšuje pravděpodobnost, že včelstvíčko a i vylíhlá matka bude nosematická
především v době snůškové a přestávky a pylového nedostatku. Osobně jsem
opakovaně přímou souvislost ověřil. Těsto může začít kvasit i činností
vzdušných / tedy všudypřítomných ) kvasinek.
Přídavek kvasnic je vůbec problematický - dříve propagované kvasnice TEBI
nejsou na trhu a i kdyby byly nemohu z vlastní zkušenosti doporučit k
trvalému využívání. Snad jen v období velkého a dlouhodobě trvajícího sucha,
kdy se v přírodě nevyskytuje dostatek pylu může přídavek kvasnic prospět a
přídavek kvasnic je na vitalitě včelstvíček v oplodňáčku poznat. Takové
období u mne nastalo před asi pěti roky, kdy jsem pozoroval a vyfotil včely
rouskující dřevěný prach u pásové brusky, tedy stav pylové nouze.
Trvanlivé MCT se dělá v souladu s běžně dostupnými návody v literatuře: v
troubě se na pekáči rozprostřený moučkový cukr poleje rozehřátým medem a
horké se hněte a hněte a hněte a je to k ničemu, protože MCT není třeba
vyrábět s trvanlivostí na roky. Je to přece záležitost odhadu
několikadenního předstihu a předpokládaného množství spotřeby. Tak proč si
nepomoci trochou vody, protože pak se těsto udělá málem samo bez namáhavého
hnětení.
J. Kala





-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
e-mail/=/nezadan
Sent: Tuesday, June 23, 2009 11:23 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: t?sto

jedno kg medu nahřeji v mikrovlnce, naliji do kastrolu, dvěma lžícemi vody
vypláchnu sklenici, nasypu 2 kg práškového cukru, promíchám, těsto je
ještě tekuté, přidám třetí kg cukru, promíchám. cukr přidávám (třetí
pytlík) postupně a ke konci promíchávám rukama, tak až nelepí a pouští se
od rukou. Uložím těsto do igelitových pytlíků a pak je podle potřeby řežu
nožem na kolečka a přidávám podle potřeby. Těsto musí být tak tuhé aby se
včely nelepili na něj. Podud se lepí položím na něj a přitlačím ubrousek.
Včely jej odstraní i s vlhkostí, nejsou přilepovány do těsta.Poměr na těsto
je 1kg teplého medu a 3 kg práškového cukru. S vodou opatrně.       

Má zkušenost:
Obvykle bitky na česně nenastávají - vžebrávající se včely jsou strážkyněmi
po delším vyhladovění žebraček propouštěny do "rodiny a domácnosti". Ale
připouštím, že ne do všech včelstev - některá jsou přísně "nacionalistická"
a tam bývá mrtvých emigrantek mnoho. Včelstvo není stát bez hranic. A včelař
nemá šanci, jak jim pomoci.
A ještě mám jednu poznámku: jsou období ( např. vlahých nocí konce jara ),
kdy i několik desítek včel z jednoho úlu přečká noc mimo úl. Pokud včelař
úly zrovna tu noc odveze na vzdálené kočovné stanoviště, čeká včelky -
záletnice nemilé překvapení - nenajdou svůj domov.
A smutný osud je čeká, pokud nemohou využít ubytovnu aspoň nějakého blízkého
úlu, aby se vžebraly.
Ale ty zmíněné tři dny opravdu všechno napraví. Vyhladovělé bezdomovkyně buď
uhynou, nebo jsou "imigračním úřadem" přijaty a umístěny do domu charity,
nebo pečovateláku. Zda projevují lidmi předpokládanou vděčnost se příroda už
nezabývá.
J. Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
jezek.obecny
Sent: Wednesday, June 24, 2009 12:18 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Včely a včelaři


pokud stehujete na delsi vzdalenost, 3 a více km, tak nebude zadny
problem.... pokud je chcete jen premistit z jednoho rohu zahrady na
druhy, je treba presunout vsechny uly, pokud treba z rady peti ulu
premistite jen tri, bude se cast vcel z techto tri ulu chtit vstrebat do
ulu sousednich (kdyz jejich puvodni ul nebude kde jsou zvykle) a budou z
toho bitky na cesne a smutny pohled na mrtve vcely pod cesnem (osobni
smutna zkusenost). pokud premistite vsechny uly, bude sice na puvodnim
miste mensi roj vcel, ale jak pise pan Turcany, tyto vcely bezproblemu
trefi do sveho ulu na novem miste, jen jim to bude chvili
trvat nez prestanout letat na puvodni misto, za tri dny uz bude vsechno OK

petr j.



Karla napsal(a):
> Můžu se zeptat jestli se včelí ůly mohou stěhovat i ted v
> červnu?Potřebujeme je přestěhovat ze zahrady.Děkuji.
>
>

Na těsto se musí shromažďovat odpad po celý rok. Med z podlahy mad na dně vědra který se tam zapomene pár týdnů, sebraná pěna apod. Vezme se řeznická lodna nasype se do ní asi 30 kg moučky a naleje ohřátý med na cca 40 - 50 stupňů asi tak 7 -8 kg a zednickou lžící se to zamíchá. Až je hmota trochu tuhá dá se do vědra asi7 cm pak 3 hrsti moučky a tak se pokračuje a pak už jen 3 dny stát. Teď jsem míchal 70 kg a za hoďku to bylo. Těsto dávám pouze do plemenáčů a při takovém počasí jde včelkám k duhu. Rychlejší a bezpracná je výroba mače, kterou používám pro produkční včelstva. Kýbl krystalu a na něj se nalije 1 kg medu rozmíchaného v 1 l horké vody. Nic se nemíchá, druhý den se jde krmit. Mač se nejlépe nabírá malou zednickou fankou, těsto se nejlíp dělí zahradní lopatkou a je dohré čpičku trochu odstřihnout a dobře nabrousit. No krmení už se blíží a pouze nezodpovědný blb má teď včelstva bez zásob. Zdraví R. S.

Za socíku dělali těsto snad ve VUVČ v Dole údajně v obyčejné míchačce na
beton. V zimě, kdy se nestavělo, míchačku pečlivě otloukli od betonu a
vydrhli, zavezli do nějaké pracovny, tu vytopili asi nějakým teplovzdušným
ventilátorem na tak30 st C a míchali. Bylo to tehdy ve článku ve
Včelařství. I když asi s tím měli určité problémy, míchačka má příliš velké
otáčky a taky míchací segmenty uvitř museli asi vymontovat. To mělo být to
medocukrové těsto, co se tehdy prodávalo ve včelařských potřebách. Bylo
zatavené hermeticky v silnějších igelitových sáčcích po několik kg a bylo v
těch sáčcích vytvarované v tuhou placku o síle 2 - 3 centimetrů. Dalo se v
těch sáčcích skladovat i několik let. Když bylo potřeba, těsto se potom
ostrým nožem ukrojilo na potřebnou velikost a hned vložilo do včel. Pokud se
mělo ukrojené přenášet, bylo tuhé a drželo tvar, nebyl problém kousky
zabalit do igelitu a přenést.
Dneska, kdybych chtěl "bezpracně" vyrobit medocukrové těsto, díval bych se
po robotech nebo domácích pekárnách, co jsou určeny na míchání těsta
normálního.
Radim Polášek

Já mám pár zkušeností s ručním převážením včel ze zimního na letní
stanoviště a naopak. Vzdušnou čarou jsou od sebe ty místa asi kilometr a půl
vzdálené, ale jsou v terénu odděleny domem, poli, kopcem a lesem. Źádné
zalétávání kromě někdy pár včel jsem nepozoroval, ani když jsem včely
stěhoval v červnu. V úlu nesmí být volně se klinkající rámky se včelami,
protože včely při převozu velice silně rozrušují. Takže je třeba několik dní
před převozem do včel nechodit, aby byly všechny rámky přitmeleny. Mírné
stejnoměrné otřesy, jaké vznikají při převážení včel po asfaltu nebo i po
nějaké rovnější polní polní cestě bez děr a velkých kamenů včelám vůbec
nevadí, naopak včely drží v klidu. Dokud otřesy nejsou příliš velké, včely
se soustředí na to, aby se držely a nespadly a nerozrušují se. Rozruší se
až, jak se zastaví, po nějaké minutě klidu. Včely se rozruší, jak otřesy
překročí nějakou hranici, třeba jak vozík poskočí, když vjede do díry. Za
těchto podmínek se stává včelstvo samovzrušivé, jak se rozruší, jsou včely
citlivější na čím dále menší otřesy až nakonec reagují na každý menší otřes,
hučí a houfně se vrhají na síta. Se včelstvem se ale nic moc neděje, pokud
to netrvá moc dlouho, hodiny a není příliš horko, pak včelstvo trpí
nedostatkem vody a vysaje plod. Velké rozrušení včelstva se ale projevuje
dny až týdny po takovém převozu znatelně vyšší divokostí včel. A vypadá to,
že včely během roku vícekrát převážené snášejí ty převozy se znatelně větším
klidem než včely, které roky byly na jednom místě a potom se převezly. I
když mezi převozy jsou takové intervaly, že většina včel během této doby
odejde.
Převážení včelstev je tak trochu loterie. Někdy se včely naloží, normálně se
s nimi jede, potom na novém místě se dají na stojan, otevřou se česna a nic.
Vyleze pár líně se pohybujících včel obhlédnout si časně zrána nové
stanoviště. Někdy se ve stejnou denní či noční dobu naloží, jede se stejnou
trasou, jen je třeba trochu tepleji, na novém místě se otevřou česna a
vyletí horda rozzuřených včel a útočí na vše, co se hýbe.....

R. Polášek

Povodeň v noci na Novojičínsku zničila zřejmě i nějaké úly, na http://i.idnes.cz/09/063/gal/BAN2bff2f_NJ_povodne_1.jpg?rnd=2
bednička před smeteným autobusem vypadá jako nástavek.

Chci se zeptat,jak jste na tom s přirozeným spadem na podložkách,kdo to poctivě sleduje.V dřívějších letech se to tuhle dobu zač.července už začínalo sypat a letos jsem na celém stanovišti u žádného včelstva(6vč.)nenašel na podložce ani jediného a ani v trubčích plástech se mě nepodařilo žádného objevit a přitom jsou včelstva mimořádně silná.Hlavně by mě zajímalo,jestli je zde někdo z okolí Uh.Hradiště,ať se podělí se svým pozorováním a napíše,ale klidně i z jiných krajů.
Petr Z.

Dobry den,

pri pohledu na rozkvetle pole brambor mi napadlo - meduji brambory ?
ostatni lilkovite rostliny, jako treba rajce je uvadeno jako medonosne, ale o
bramborach jsem se nic nedocetl. Pokud ano, neni med z brambor jedovaty ?

Honza

>Chci se zeptat,jak jste na tom s přirozeným spadem na podložkách<
-----------------------------------------------------------
Máte pravdu. Jsem z toho také trochu nesvůj. Nevím, jestli ti kleštíci nesedí někde v zádech a nepřipravují invazi. Pravidelně sleduji spad roztočů na podložkách a vidím sem tam jednoho a to pouze v některých včelstvech. Viz varroamonitoring. Chystám se prověřit trubčinu, ale deštivé počasí a podráždění včel mi v tom brání. Nechci jít přez mrtvoly. Použití KM je za současných teplot u nás zatím nejisté. Docela bych uvítal, kdyby se ostatní včelři, kteří se dobrovolně přihlásili k varroamonitoringu probudili a začali plnit to k čemu se dobrovolně zavázali.
JK Mostecko

Také jsem s publikací údajů ve varroamonitoringu zaspal, ukolébán po několik
předchozích týdnů nulovým přirozeným spadem. A to na dvou stanovištích po
deseti včelstvech, několika oddělcích a jedním KM ošetřeným rojem.
Přitom od několika v doletu vzdálených sousedů vím, že několik roztočů našli
a byli se mnou konzultovat nasazení KM v souvislosti s chystaným vytáčením
druhého ( u nás spadkového ) medu, aby včas přeléčili.
Na soumrak roztoče nevěřím, také mám v zádech pocit, že někde ve včelstvech
číhá, ale na podložky ani varoadna nepadá.

Chystám se však na několik radikálních zásahů ( pár včelstev po vytočení
posledního medu potřebuji smést na mezistěny a přeléčit KM ). Mám nedostatek
souší. Ve včelstvech která po smetení budou bez zavíčkovaného plodu budu z
toho důvodu mít diagnostiku s poměrně vysokou vypovídací schopností.
V té souvislosti bych rád poznamenal, že tuto metodu uplatňuji až na výjimky
nejméně deset roků. Až polovinu včelstev mám v rozhodném období bez
zavíčkovaného plodu. Pomocí KM však diagnostikuji a přeléčím všechna
včelstva. Po cca 14 až 21 dnech mohu na mezistěny smést tu druhou polovinu
včelstev a plodové i pylové plásty přidat skupině první a přitom podstatnou
část nevhodných souší vyřadit z provozu.

Mám dlouhodobou zkušenost, že je to dobře funguje. Využijí se tím včely,
které již žádná snůška ( jejich životní poslání ) nečeká a přitom nejsou z
elitní skupiny dlouhověkých. Ale asi to nebude přijatelné řešení pro včelaře
s větším počtem včelstev. Stojí to dost cukru, ( až cca 0,6 kg na jednu
mezistěnu Optimalu), ale podstatná část ho zůstane, jako krmení na zimu ( až
cca 80%. A navíc se včelstva mohutně rozplodují a při dostatku pylu
vychovají početnou generaci dlouhověkých, přezimujících včel.
Mně se popsaná metoda osvědčila jako komplexní zákrok v mnoha směrech
prospěšný mně i zdravotnímu stavu včelstev.
Nemám stanoviště, kde bych mohl očekávat nějakou snůšku v červenci či
srpnu.
Trochu víc jsem se rozepsal, protože na konferenci se kupodivu i při psím
počasí nic neděje.
J. Kala ( okres Příbram a Plzeň jih )




-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef Křapka
Sent: Thursday, June 25, 2009 10:57 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Soumrak roztoče???

>Chci se zeptat,jak jste na tom s přirozeným spadem na podložkách<
-----------------------------------------------------------
Docela bych uvítal, kdyby
se ostatní včelři, kteří se dobrovolně přihlásili k varroamonitoringu
probudili a začali plnit to k čemu se dobrovolně zavázali.
JK Mostecko

Podložky a dna (nová konstrukce) jsou zatím rozpracované a čekají na svůj den D.
Před 14 dny při vytáčení jsem probíral vidličkou trunčinu, a neviděl jsem ani jednoho.

Myslím, že v této době by asi byly "průkaznější" spady po KM, nebo po nějaké diagnostice. Pokud někdo má čas, může dát vědět jak experimentoval s práškovým cukrem a jinou diagnostikou dle Fascinovaného včelaře. Já na to budu mít čas asi až v důchodu :-))

Karel

Pokud někdo má čas, může dát vědět jak experimentoval s práškovým cukrem a jinou diagnostikou dle Fascinovaného včelaře.

To že naše včely budú žiť Vd v krátkej dobe očakávať asi nemôžeme, preto by naším cieľom malo byť udržať stav včelstiev v režime "prežívania" Vd. Myslím to tak, že ak množstvo Vd v ňom bude na hranici jeho únosnoti z hľadiska ohrozenia včelstva, budem môcť úspešne včeláriť.

Možno nenapíšem nič nové, keď spomeniem jednu takú možnosť ROJENIE VČIEL. Rojenie včiel býva v čase, keď rozvoj parazita je len počiatočnej fáze a tým že rojenie preruší jeho fázu rozmnožovania na určitý, sa vytvorí pre Vd stav bez možnosti rozmnožovania (deficit plodu hlavne trúdieho). Parazit či sa mu chce alebo nechce, hynie prirodzenou cestou a jeho rast sa významne preruší. Doba prerušenia plodovania rojaceho sa včelstva môže byť od odletu M do doby ošetrovania plodu až 5 dní do vyliahnutia novej M, čas na jej oplodnenie 10-12 dní a čas od jej začiatku plodovania do zaviečkovania prvých buniek s plodom ďalších 9 dní, spolu je to 25 dní a niekedy aj viac. V tomto období je roztoč bez ochrany viečok plodu ajeho prirodzený ras sa tým významne obmedzí. Ešte mať tak hubiaci prostriedok, ktorý by neohrozoval úľové prostredie a zásoby, vynikajúca možnosť na jeho zlikvidovanie.

Iná možnosť je (rojenie je náhodný jav ) vytvoriť tieto nepriaznivé podmienky umelou cestou a to zámerným prerušením plodovania v mesiaci (15.7 až 10.7) tak, že M uzvrieť do malého izolátora s prístupom včiel ku matke na 15 dní plus čas zaviečkovanie plodu spolu 24-25 dní. Včelstvo stratí určitý náskok v plodovaní, ale prax dokazuje, že včelstvo do dobehne a včely do zimy nepôjdu do zimy oslabené.
Potom včely sa budú vyvíjať v zdravom prostredí Vd ich nebude ohrozovať a tie roztoče ktoré sa ešte rozmnožia dorazíme fumigáciou tesne pred zimou alebo ešte pozdejšie aerosolom.
Umelé prerušenie plodovania na určitú dobu by neohrozilo ani prípadnú znášku, lebo včiel by ešte zostalo dosť aj na túto činnosť. Väčšinou však tieto znášky všade ani nebývajú. Možno by to bolo oveľa jednoduchšie (aj napriek práci) a lacnejšie a hlavne tá istota by stála za to.

Kamarádi, udělal jsem oddělek s 5 rámečky bez plodu a matky, jako osiřelec. Přeočkoval jsem pár vajíček a po třech dnech jsem koukal,že jsou z nich naražený matečníky. Přikrmil jsem ještě, ale po týdnu jsem zjistil, že matečník je vystaven, ale pravděpodobně prázdný a včely ho nijak zvlášť neobsedají. Navíc všechny zásoby jsou pryč. Nevíte co by se mohlo stát? Mohlo dojít k loupeži? Máte podobné zkušenosti?

Dnes od 11 hod.dopol.byla beseda se včelařem , přítelem Dvořákem na rozhlasové stanici BRNO.Myslím,že byla přínosná
a takovýchto pořadů není nikdy moc.Děkujeme Vám BRNO za ně.

dá se někde sehnat kovový výkluz? v plastu je nabídka široká, na kovový jsem nenarazil...

dá se někde sehnat kovový výkluz? v plastu je nabídka široká, na kovový jsem nenarazil...
-------
V Maďarsku takový prý běžně mají. Dávají se 4 na desku, do každého rohu jeden.

Karel

Pokud mi pošlete mejlovou adresu na pupek73/=/seznam.cz tak tomu kdo má zájem mohu poslat fotografie zajímavě řešeného výkluzu který si dělá jeden Slovenský kolega.Snad se nebude zlobit když poskytnu jeho fotky jako inspiraci.Snadno a levně vyrobené z kovové síťoviny pomocí kuželu ze silonu jako formy.

Ty co jsme viděl, ty byly tak jednoduché, stačily nůčky na plech a sěrák, problém byl v tom, že cena v Maďarsku byla poměrně nízká, takže se to nevyplatilo:-)

V principu byla v rohu orámované desky palcová díra, do rohu pod to zapasovaný trojůhelník plechu, tedy tvar klasického draka, horní dvě strany se opíraly o stěny a dolní byly ohnuty cca 8mm, tedy tvořily stěny. Na špičce - na konci kus chyběl a tamtudy včely vycházely. Tedy byla to síto cca 8mm pod deskou a a odvádělo to včely cca 5cm od té palcové díry.
Viděl jsem je na přenážce př. Dibuse - velkofarma. Pokud si to někdo chce bastlit, tak může boky vytvořit ze dřeva a přišpendlit na to síťovinu, děravý plecch, ...
A nebo sehnat známěho v Maďarsku. Dá se to poslat v obálce.

Karel

V čem by měly být kovové výkluzy lepší než plastové? Kromě životnosti?
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "jirka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 26, 2009 4:00 PM
Subject: výkluz


> dá se někde sehnat kovový výkluz? v plastu je nabídka široká, na kovový
> jsem nenarazil...

Elekroinstalační pvc lišta ze dvou dílů spojených zámkem vysoká 10 široká 20
milimetrů nebo tak podobně a dlouhá cca 20 cm. Zespoda se uprostřed udělá 1
otvor vrtákem pr 6 a shora proti se udělá 10 - 20 otvorů vrtákem pr. 2 - 3
mm. Otvory se začistí a lišta zase složí a zacvakne. Takhle se dělá samodomo
výkluz
Pokud to má být kovové, udělá se podobná lišta ze dvou ohnutých plechů U,
které se potom přiloží k sobě a třeba přes pomocné otvůrky přidrátují nebo
přilepí voskem nebo přichytnou kouskem cínu atd. Plech jakýkoliv tenčí
ohebný, pozink, hliník, zinek, pocínovaný, klidně třeba i plech z konzervy,
pokud se na něm podaří srazit ostré hrany, které by včely poškozovaly.
Plechová lišta může mít profil 10 x 15, protože plech je pevnější a otvor pr
6 nebude lištu tolik oslabovat.
R. Polášek

Doufám že to došlo.Kdyby něco tak dejte vědět.Přeposlal jsem celé znění emailu.

dá se někde sehnat kovový výkluz? v plastu je nabídka široká, na kovový jsem nenarazil...

A z akých dôvodov musí byť výklz kovový,keď plastický nemá chybu? Veď sa vyrábajú aj 8 cestné na rýchle opustenie včiel medníkové prostredie.
Tejto otázke som začal venovať asi pred 20 rokmi, keď sa už vyrábali kruhové dvojcestné výklzy. Potom som vyrábal doma 6 cestné plechové a pár sezón som ich použil v praxi. Kto o tom čítal oslavné básne ako sa elegantne zbaví včiel z plástov pri medobraní, lenže každá novota má aj tienisté stránky. Najskôr som bol hrdý na seba ako som to elegantne zvládol, no postupne ako počet včelstiev um mňa narastal, vznikali aj drobné problémy, keď nie vždy medník ostal prázdny od včiel. Raz bola M, potom plod, atď, no najväčší problém vznikal (včely sú nie vždy pokorné) pri podkladaní a odoberaní medzidna s výklzom pod ťažké medníky.
Dokázal som vyrobiť dvíhacie zariadenie na plné medníky, ale včelnica nie je včelín, sú nerovnosti terénu, trhavé pohyby lanka a pod a včely sú k tomu nervózne.
Skrátka, medzidná s výklzmi som odložil (mám ich doteraz) a včely z plástov pri medobraní strasiem oveľa rýchlejšie, jednoduchšie a ľahšie tradičným spôsobom (mám vyše 70 včel.)
Keď už, tak odstraňovanie včiel z plástov elegantnejšie npr. vyfukovaním včiel z plástových uličiek malým motorovým pomocníkov na tlakový vzduch na chrbte.

dá se někde sehnat kovový výkluz? v plastu je nabídka široká, na kovový jsem nenarazil...

A z akých dôvodov musí byť výklz kovový,keď plastický nemá chybu? Veď sa vyrábajú aj 8 cestné na rýchle opustenie včiel medníkové prostredie.
Tejto otázke som začal venovať asi pred 20 rokmi, keď sa už vyrábali kruhové dvojcestné výklzy. Potom som vyrábal doma 6 cestné plechové a pár sezón som ich použil v praxi. Kto o tom čítal oslavné básne ako sa elegantne zbaví včiel z plástov pri medobraní, lenže každá novota má aj tienisté stránky. Najskôr som bol hrdý na seba ako som to elegantne zvládol, no postupne ako počet včelstiev um mňa narastal, vznikali aj drobné problémy, keď nie vždy medník ostal prázdny od včiel. Raz bola M, potom plod, atď, no najväčší problém vznikal (včely sú nie vždy pokorné) pri podkladaní a odoberaní medzidna s výklzom pod ťažké medníky.
Dokázal som vyrobiť dvíhacie zariadenie na plné medníky, ale včelnica nie je včelín, sú nerovnosti terénu, trhavé pohyby lanka a pod a včely sú k tomu nervózne.
Skrátka, medzidná s výklzmi som odložil (mám ich doteraz) a včely z plástov pri medobraní strasiem oveľa rýchlejšie, jednoduchšie a ľahšie tradičným spôsobom (mám vyše 70 včel.)
Keď už, tak odstraňovanie včiel z plástov elegantnejšie npr. vyfukovaním včiel z plástových uličiek malým motorovým pomocníkov na tlakový vzduch na chrbte.

děkujií

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?kluz
> Datum: 26.6.2009 22:25:17
> ----------------------------------------
> Doufám že to došlo.Kdyby něco tak dejte vědět.Přeposlal jsem celé znění
> emailu.
>
>
>

Mohu se optat, jaká je současná praxe při potírání moru? Vyšetřují se jednotlivá včelstva na stanovišti a ty se likvidují, nebo se likviduje vše v okolí xxx m. Děkuji

Pálí se podle rozhodnutí veteriny. Pálí se celé stanoviště. Neslyšel jsem, že by se pálily jen jednotlivá včelstva.
K pálení je třeba nález klinických projevů - nemocné buňky a ty musí být potvrzeny v laboratoři. Pak se taky letos pálí kdž se najdou spory v medu při odběrech vzorků ve včelstvech. A nemusí být klinika. Současná intepretace zákona veterináři.
STanoviště je to co je nahlášeno v registru. Pokud má někdo jedno stanoviště (v registru) na více místech - třeba zahradách, má smůlu, pokud má někod na jedné zahradě nahlášeno několik několik stanovišT, třeba proto že na tom včelaří syn, tát, děda a mají tři stanoiviště v registru a je to nějak logicky oddělené, josu to tři stanoviště, byť na jedné zahradě. Nebo si dovedu představit nahlášené dvě stanoviště, když tam mám dvě rámkové míry atd. Zákon to neupravuje, a nic to nestojí. Jen řádku ve výkazu.

Ale záleží na rozhodnutí veterináře. Je to správní rozhodnutí a je přezkoumatelné.

Karel

Likviduje se celé stanoviště.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: LB <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Mor
> Datum: 27.6.2009 09:44:18
> ----------------------------------------
> Mohu se optat, jaká je současná praxe při potírání moru? Vyšetřují se
> jednotlivá včelstva na stanovišti a ty se likvidují, nebo se likviduje vše
> v okolí xxx m. Děkuji
>
>
>

Už jsem si začínal včera myslet, že něco z lip bude, rané malolisté lípy
sice už pomalu odkvétají, ale pozdně kvetoucí teprve rozkvetou během pár
dnů, i nějakou začínající medovici jsem včera viděl, k tomu rokvetlé pole s
hořčicí nebo řepicí.... Vlhko je všude, teplo taky jakési, od nového týdne
má být pěkně, takže zrovna kvetoucí lípy by medovaly intenzívně... Jenže
meteorologové zase prodloužili předpověď nebezpečí přívalových deštů do
úterý a kdoví, jestli to ještě dále neprodlouží. S takovou celá lípa proprší
kromě posledních dokvétajících těch nejpozdnějších a ty budou už tak sotva
na nějaké červencové podněcování.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Pavel Zajicek" <pavel.zaj/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 18, 2009 1:16 PM
Subject: snůka


> Dobry den,
>
> mohu potvrdit, trva to jiz minimalne od pondeli, kdy jsem videl Novem
> Jicine na dubech leskle listy, bylo to, jako kdyby je nekdo nastrikal
> pruhlednym lesklym lakem.
> U nas jeste lipy nekvetou, jsme 400 m.n.m. takze zatim jen medovice.

Chlapi,já se ještě vrátím k těm roztočům,protože je to věc která mě hodně zajímá a věnuji jim patřičnou pozornost.Je přece nesmysl,abych cpal včelstvům gabony(po vytáčení) a KM,(která sice nemá vedlejší nepříznivé účinky),když na podložkách nenacházím v tuto dobu plného rozvoje včelstev žádné mrtvé roztoče z přirozeného spadu.Zrak mám velmi dobrý. Tím jen včelstva zbytečně rozrušuji a vystavuji stresovým vlivům,které od "přírody" neznají.Nebo myslíte že je to nutné a veškeré aplikace pro jistotu provádět?Já si myslím,že je to zbytečné.Tento přirozený spad by měl být považován za dostatečnou diagnostiku o stavu roztočů ve včelstvu.Škoda,že zde občas na některé tematické otázky ozdravování včelstev nereaguje nějaký odborník třeba z Výz.ústavu.
P.Z.

Také se mi na podložce nevyskytují roztoči z přirozeného spadu. Jenže se mi na ni procházejí mravenci a kolik toho odnesou se už nedozvím. Proto, pro jistotu použiji po vytočení Formidol.

Dneska jsem nahlídnul do pár včelstev. Do nově vystavěných panenských
plástů (srdíček) nosí medovici, ale ta již začíná v některých buňkách
tuhnout. Nechci strašit, ale vypadá to na melecitózu.

Milan Čáp, Tábor

Radim Polášek napsal(a):
> Už jsem si začínal včera myslet, že něco z lip bude, rané malolisté lípy
> sice už pomalu odkvétají, ale pozdně kvetoucí teprve rozkvetou během pár
> dnů, i nějakou začínající medovici jsem včera viděl, k tomu rokvetlé pole s
> hořčicí nebo řepicí.... Vlhko je všude, teplo taky jakési, od nového týdne
> má být pěkně, takže zrovna kvetoucí lípy by medovaly intenzívně... Jenže
> meteorologové zase prodloužili předpověď nebezpečí přívalových deštů do
> úterý a kdoví, jestli to ještě dále neprodlouží. S takovou celá lípa proprší
> kromě posledních dokvétajících těch nejpozdnějších a ty budou už tak sotva
> na nějaké červencové podněcování.
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel Zajicek" <pavel.zaj/=/seznam.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, June 18, 2009 1:16 PM
> Subject: snůka
>
>
>
>> Dobry den,
>>
>> mohu potvrdit, trva to jiz minimalne od pondeli, kdy jsem videl Novem
>> Jicine na dubech leskle listy, bylo to, jako kdyby je nekdo nastrikal
>> pruhlednym lesklym lakem.
>> U nas jeste lipy nekvetou, jsme 400 m.n.m. takze zatim jen medovice.
>>
>
>
>
>

Zdravíčko potřeboval bych radu jak vytočit s panenských plástů zkrystalizovaný med? Plásty jsem vytáhl z medníků teplé,odvíčkoval jsem,dal do zvratného medometu,ale med neteče,jen se bortí a "cedí" plásty přez mřížku.Dílo roztrhané a med žádný.Tepelnou komoru nemám abych je rozehřál ještě víc,je to v optimalových nástavcích.O řepku se nejedná,jsem na valašsku 500m,jsou tu na snůšku jen lesy louky,nejbližší pole je 4km vzdálená kukuřice,kterou nepočítám.
Díky všem za radu
Pepek

Petr:>Je přece nesmysl,abych cpal včelstvům gabony(po vytáčení) a KM,(která sice nemá vedlejší nepříznivé účinky),<
.........
Trochu odbočím ohledně nepříznivých účinků u kyselin. Kde to je napsáno, že kyseliny nemají nepříznivé účinky? To by mne zajímalo!

Jestli není nepříznivým výsledkem umělé zvyšování kyselosti medu a tím v závislostech "degenerace" sacharidů i HMF, které je normativní Unijní položkou, potom bych byl pro nejprve zrušit zjišťování HMF u medu. A potom může nějaký chytrý text nebo přednášející něco o takovém "nepříznivém" neúčinku opravdu tvrdit.

Kyseliny pomáhají zvyšovat hodnotu HMF v sacharidech velmi razantně!

Zřejmě melicitóza. V tuto dobu vytáčet co jde co nejčastěji zbytek zůstane v plástech včely to zkonzumují pří výchově zimního plodu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Nevyto?iteln? med
> Datum: 27.6.2009 19:22:03
> ----------------------------------------
> Zdravíčko potřeboval bych radu jak vytočit s panenských plástů
> zkrystalizovaný med? Plásty jsem vytáhl z medníků teplé,odvíčkoval jsem,dal
> do zvratného medometu,ale med neteče,jen se bortí a "cedí" plásty přez
> mřížku.Dílo roztrhané a med žádný.Tepelnou komoru nemám abych je rozehřál
> ještě víc,je to v optimalových nástavcích.O řepku se nejedná,jsem na
> valašsku 500m,jsou tu na snůšku jen lesy louky,nejbližší pole je 4km
> vzdálená kukuřice,kterou nepočítám.
> Díky všem za radu
> Pepek
>
>
>

Konečně rozumné slovo ke KM. Nic se nesmí přehánět. Nástup VD teprv přijde. Rozhodně však nebude takový velký. Vemem-li v úvahu zpožděné plodování včel o měsíc tak zrovna tak to bude u VD. Což bude spadat do doby kdy obvykle gabon vytahujem, Asi to bude chtít prodloužit jeho expozici na 6 týdnů.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Soumrak rozto?e???
> Datum: 27.6.2009 19:42:54
> ----------------------------------------
> Petr:>Je přece nesmysl,abych cpal včelstvům gabony(po vytáčení) a KM,(která
> sice nemá vedlejší nepříznivé účinky),<
> ........
> Trochu odbočím ohledně nepříznivých účinků u kyselin. Kde to je napsáno, že
> kyseliny nemají nepříznivé účinky? To by mne zajímalo!
>
> Jestli není nepříznivým výsledkem umělé zvyšování kyselosti medu a tím v
> závislostech "degenerace" sacharidů i HMF, které je normativní Unijní
> položkou, potom bych byl pro nejprve zrušit zjišťování HMF u medu. A potom
> může nějaký chytrý text nebo přednášející něco o takovém "nepříznivém"
> neúčinku opravdu tvrdit.
>
> Kyseliny pomáhají zvyšovat hodnotu HMF v sacharidech velmi razantně!
>
>
>

Je tu někdo z Prahy kdo by chtěl roj? Dneska mi volala paní že se jim usadil na zahradě a likvidace na soukromém pozemku by je prý vyšla na 1500kč tak by ho raději někomu dala.Pokud máte zájem napište pošlu číslo.
pupek73vseznam.cz
Odkazoval jsem ji sem aby se zeptala ale asi to nenašla.

Ředitel všech včel na zeměkouli p.Pazderka něco odpověděl,co normálnímu včelaři amatérovi asi nic neřekne a co ho asi ani nijak zvlášť nezajímá a v otázce léčení spíš více zamotá hlavu začátečníků.Ale přál bych si a zřejmě asi marně,aby na mou otázku odpověděl ohledně přirozeného spadu roztočů přímo ředitel Vú,nebo třeba nějaký odborník z akademických vysokoškolských kruhů,např.V.Ptáček a pod.Myslím si ,že zkušených praktiků máme hodně,kteří by se mohli konkrétně k tomuto tématu vyjádřit.

P.Z.

Já myslím, že než se hloupě ptát, stačí si něco přečíst. Stačí minulý ročník Včelařství touto dobou. Tam je vše popsáno velmi dobře. Nevím proč by měli reagovat z Dolu na každého včelaře, který se neumí seznámit alespoň s těmi nejnutnějšími zásadami léčení. Takže pro osvěžení paměti!!!! Není li spad a mravenci v podmetu, Gabon rozumný včelař nevkládá. Zdraví R. S.

Spolehlivá rada asi nebude. Odvíčkovat, co se dá vytočit, opatrně vytočit a
mezistěny se zbytkem medu potom podstavit pod včelstvo, aby si zkrystalovaný
zbytek včely vybraly. Druhá možnost odvíčkovat, vytočit a zbytek vyloužit do
vody a tu použít na medovinu nebo nastává pomalu čas drobného ovoce, tak na
ovocné víno.Na Valašsku 500 m vysoko to by mohl být z první poloviny června
med z malin, ten taky docela rychle krystalizuje nebo ještě z května med z
pampelišek
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Pepek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 27, 2009 7:21 PM
Subject: Nevytočitelný med


> Zdravíčko potřeboval bych radu jak vytočit s panenských plástů
> zkrystalizovaný med? Plásty jsem vytáhl z medníků teplé,odvíčkoval
jsem,dal
> do zvratného medometu,ale med neteče,jen se bortí a "cedí" plásty přez
> mřížku.Dílo roztrhané a med žádný.Tepelnou komoru nemám abych je rozehřál
> ještě víc,je to v optimalových nástavcích.O řepku se nejedná,jsem na
> valašsku 500m,jsou tu na snůšku jen lesy louky,nejbližší pole je 4km
> vzdálená kukuřice,kterou nepočítám.
> Díky všem za radu
> Pepek

Petr (94.125.216.34) --- 27. 6. 2009
Omáčkář G.P..-Soumrak VD.
>Ředitel všech včel na zeměkouli p.Pazderka něco odpověděl,co normálnímu včelaři amatérovi asi nic neřekne a co ho asi ani nijak zvlášť nezajímá a v otázce léčení spíš více zamotá hlavu začátečníků.<
.............

Najivnímu ředitelovi Péťovi mohu říci jediné, že když si koupí zboží, ať očekává odpovědi od výrobce a ne zde.

Pro sověžení paměti, tohle byl první dotaz:
--------------------------------
Petr (94.125.216.34) --- 25. 6. 2009
Soumrak roztoče???
Chci se zeptat,jak jste na tom s přirozeným spadem na podložkách,kdo to poctivě sleduje.V dřívějších letech se to tuhle dobu zač.července už začínalo sypat a letos jsem na celém stanovišti u žádného včelstva(6vč.)nenašel na podložce ani jediného a ani v trubčích plástech se mě nepodařilo žádného objevit a přitom jsou včelstva mimořádně silná.Hlavně by mě zajímalo,jestli je zde někdo z okolí Uh.Hradiště,ať se podělí se svým pozorováním a napíše,ale klidně i z jiných krajů.
Petr Z.
---------------
Stonjek:
Já myslím, že než se hloupě ptát, stačí si něco přečíst. Stačí minulý ročník Včelařství touto dobou. Tam je vše popsáno velmi dobře. Nevím proč by měli reagovat z Dolu na každého včelaře, který se neumí seznámit alespoň s těmi nejnutnějšími zásadami léčení. Takže pro osvěžení paměti!!!! Není li spad a mravenci v podmetu, Gabon rozumný včelař nevkládá. Zdraví R. S.
------

GP:
Najivnímu ředitelovi Péťovi mohu říci jediné, že když si koupí zboží, ať očekává odpovědi od výrobce a ne zde.
------------

Ta původní otázka nebyla mimo mísu.
Většina včelařů ale asi ještě nedala podložky. Ta co dala a informace zveřejnila má vesměs nulu.
http://varroamonitoring.cz/home.do?country=cz

---------------
A podle mě to může být ješě letos zajímavé. Jak už jsem tady psal a někdo to už možná potvrzuje - vlhkjo zadělává na melecitozu, a vlhko prospěje roztočům. A pokud se dva roky selektované linie VD inbredním množením dostanou k sobě, budeme mít opět o něco odolnějšího chlapáka ve včelách.

Karel

Tak jsem ještě včera skusil vytočit několik "měkčích" plástů a jen hromada rozbitého panenského díla s medem uvnitř.Co se mi podařilo několik málo kilo vytočit,tak med nebyl schopný ani protéct sítem.Toš sem zavřel klapku na medometu a šel spat.Ráno šok med v sítu pořád stojí ale není ucpané voskem,je to tuhý med.Pampelišek tam moc nebude,nebo spíš žádné,točím letos podruhé.Netočil jsem to dřív,protože je už dlouho škaredé počasí,tak jsem do včel nelezl,což je asi zásadní chyba.Ještě zkouším roztavit pár rámků v troubě na 50stupňů a uvidí se.Jstli to pomůže tak mi asi nezbude nic jiného než narychlo postavit tavící komoru s horkovzdušným teplometem,ale nevím jestli se nebude tavit i vosk.
Pepek



Radim Polá?ek (e-mailem) --- 28. 6. 2009
Re: Nevytočitelný med (36357)

Spolehlivá rada asi nebude. Odvíčkovat, co se dá vytočit, opatrně vytočit a
mezistěny se zbytkem medu potom podstavit pod včelstvo, aby si zkrystalovaný
zbytek včely vybraly. Druhá možnost odvíčkovat, vytočit a zbytek vyloužit do
vody a tu použít na medovinu nebo nastává pomalu čas drobného ovoce, tak na
ovocné víno.Na Valašsku 500 m vysoko to by mohl být z první poloviny června
med z malin, ten taky docela rychle krystalizuje nebo ještě z května med z
pampelišek
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Pepek"
To: "Včelařský mailing list"
Sent: Saturday, June 27, 2009 7:21 PM
Subject: Nevytočitelný med

Nahřátí u panenských plástů moc nepomůže, mezi teplotou, kdy zkrystalovaný
med aspoň trochu změkne a teplotou, kdy změkne panenský plást tolik, že se
hroutí, je jen pár stupňů. Zahřátí musí být velice přesné. Plásty se musí
nahřát na tu hranici, kdy ještě drží pohromadě a tu teplotu tam nechat tak
jeden den. Potom snížit teplotu o 10 - 15 st C, aby vosk ochladl a jeho
pevnost se zvýšila. Med má totiž tu vlastnost, že reaguje se setrvačností,
roztápí se stejně jako tuhne se zpožděním. Plást už je nějakou hodinu
chladnější a tudíž mnohem pevnější, ale roztopený med na původní tuhost
tuhne delší dobu. Ale stejně to pomůže jen trochu. Ucpávání síta při
filtraci u takového medu je potom způsobeno tím, že v přítomnosti krystalů
med tuhne přímo v okách síta a doslova je zabetonovává. Takový med se musí
před filtrací ohřívat. Pracnost vysoká a med už nikdy nebude tak kvalitní
jako vytočený tekutý.
Je pak ještě další možnost, ostrou lžící nebo nějakou podobnou ostrou
škrabkou "sklidit" med opatrným oškrábáním na mezistěny. Získá se mix
zatuhlého medu a voskové drtě a mezistěny potažené pár milimetry tuhého
medu. Pokud ještě včely budou stavět, tak takové mezistěny znova velice
rychle vystaví. Mezistěny se musí během nějakého týdne dát včelám vystavět
nebo aspoň očistit, jinak med na nich bude kapat a kvasit. Oškrábaný mix
ztuhlého medu a vosku, pokud to je z čistě panenských plástů, vydrží déle,
ale když se dlouho skladuje, med potom může získat pachuť. Může se rozpustit
ve vodě, vosk odfiltrovat a potom použít třeba na tu medovinu nebo pokud
bude ještě v červenci nějaká snůška, může se ta snůška posílit zkrmením toho
medu. Pokud ne, může se přídavkem tak půl kila medu na 3 - 5 kilo cukru
vylepšit krmení na zimu. Pokud se med dá do teplého roztoku cukru a má ještě
aktivní enzymy, tak ty během nějaké hodiny, co bude roztok v barelu
chladnout, by měly částečně rozštěpit řepný cukr a tím pro včely zvýšit
kvalitu takového krmení. Nebo se může po odfiltrování vosku použít na
medocukrové těsto na další rok....
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Pepek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, June 28, 2009 9:07 AM
Subject: Re: Nevytočitelný med


> Tak jsem ještě včera skusil vytočit několik "měkčích" plástů a jen hromada
> rozbitého panenského díla s medem uvnitř.Co se mi podařilo několik málo
> kilo vytočit,tak med nebyl schopný ani protéct sítem.Toš sem zavřel klapku
> na medometu a šel spat.Ráno šok med v sítu pořád stojí ale není ucpané
> voskem,je to tuhý med.Pampelišek tam moc nebude,nebo spíš žádné,točím
letos
> podruhé.Netočil jsem to dřív,protože je už dlouho škaredé počasí,tak jsem
> do včel nelezl,což je asi zásadní chyba.Ještě zkouším roztavit pár rámků v
> troubě na 50stupňů a uvidí se.Jstli to pomůže tak mi asi nezbude nic
jiného
> než narychlo postavit tavící komoru s horkovzdušným teplometem,ale nevím
> jestli se nebude tavit i vosk.
> Pepek
>
>
>
> Radim Polá?ek (e-mailem) --- 28. 6. 2009
> Re: Nevytočitelný med (36357)
>
> Spolehlivá rada asi nebude. Odvíčkovat, co se dá vytočit, opatrně vytočit
a
> mezistěny se zbytkem medu potom podstavit pod včelstvo, aby si
> zkrystalovaný
> zbytek včely vybraly. Druhá možnost odvíčkovat, vytočit a zbytek vyloužit
> do
> vody a tu použít na medovinu nebo nastává pomalu čas drobného ovoce, tak
na
> ovocné víno.Na Valašsku 500 m vysoko to by mohl být z první poloviny
června
> med z malin, ten taky docela rychle krystalizuje nebo ještě z května med z
> pampelišek
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "Pepek"
> To: "Včelařský mailing list"
> Sent: Saturday, June 27, 2009 7:21 PM
> Subject: Nevytočitelný med

Pepek:......Jstli to pomůže tak mi asi nezbude nic jiného než narychlo postavit tavící komoru s horkovzdušným teplometem,ale nevím jestli se nebude tavit i vosk.
Pepek
------------
A proč to nenechat včelám? Těžko soudit na dálku jestli je to zkrystalizovaný květový med - v tom případě to včelám nevadí.
A pokud je to melecitoza, tak pak jí ještě bude. V tom případě se "dá" vytáčet průběžně, pokud to jde. A krmit hodně oddělky a vyrábět zásoby pro produkční včelstva. A modlit se, aby to přestalo. Vše je asi stejně úspěšné:-(

Karel

Já radši včelám v zpracování zatuhlého medu trochu pomáhám. Včely totiž při
zpracování takových plástů shodí dolů spoustu krystalů cukru a obecně smetí,
stačí trochu vlhčí počasí a na dně úlu je potom dost velký nepořádek ze
smetí nasáklého rozpuštěným cukrem. Kromě toho tento odpad velice láká
mravence a ti si potom na chození do úlu zvyknou. 1 - 2 plásty jsou vcelku v
pohodě, ale celý nástavek plástů je moc.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, June 28, 2009 12:33 PM
Subject: Re: Nevytočitelný med


> Pepek:......Jstli to pomůže tak mi asi nezbude nic jiného než narychlo
> postavit tavící komoru s horkovzdušným teplometem,ale nevím jestli se
> nebude tavit i vosk.
> Pepek
> ------------
> A proč to nenechat včelám? Těžko soudit na dálku jestli je to
> zkrystalizovaný květový med - v tom případě to včelám nevadí.
> A pokud je to melecitoza, tak pak jí ještě bude. V tom případě se "dá"
> vytáčet průběžně, pokud to jde. A krmit hodně oddělky a vyrábět zásoby pro
> produkční včelstva. A modlit se, aby to přestalo. Vše je asi stejně
> úspěšné:-(
>
> Karel

Dobrý den, v úterý budu mít několik volných neoplozených matek kmene Vigor, máte někdo zájem? Možno i poslat poštou, cena 100 Kč/ks. Jiří Danihlík, Krhová 121, Valašské Meziříčí, tel: 724 758 774, e-mail: j.danihlik/=/email.cz

Zdravim,
pritel Cermak Vam mel preposlat objednavku na 5 neoplozenych matek Vigorek
na jmeno Roman Pavlica Lipov 109 696 72, pocitate s touto objednavkou? Mam
matky pristi tyden ocekavat? Pokud ne, tak toto berte jako objednavku,
dorucovaci adresa plati, kterou jsem uvedl.

Roman Pavlica

2009/6/28 Jiří Danihlík <j.danihlik/=/email.cz>

> Dobrý den, v úterý budu mít několik volných neoplozených matek kmene Vigor,
> máte někdo zájem? Možno i poslat poštou, cena 100 Kč/ks. Jiří Danihlík,
> Krhová 121, Valašské Meziříčí, tel: 724 758 774, e-mail:
> j.danihlik/=/email.cz
>

Není to pravděpodobně melicitozní med ani zkrystalizovaný.
Vodu má 15 a možná i o trošku méně, vodivost 4,6 a rámky jsou studené, to samé bylo i u kočovných včelstvech s vodívostí 8,4. Ohřát a bude po problémech.Není třeba na 50°C, stačí 30, ale ne chvilku, nutno vytáčet ve vytopené místnosti, nenechat rámky vychladnout nebo počkat na tropické dni a noci. Také mi přes noc neprotekl sítkem. Vytáčel jsem ve vytopené místnosti a foukal do medometu teplý /ne horký/ vzduch, ale to není nutné, jen jsem to zkoušel Je to nákladnější a pracnější, ale proč to vytáčet nyní v tak hnusném počasí.

Vážení přátelé , právě jsem dostal Včelařské pexeso od firmy nakladetelství Lynx http://www.volny.cz/nakladatellynx . Zajímavý dárek pro dítka na tábor.

S touto objednávkou samozřejmě počítám, v pondělí bych Vám telefonoval :-)

Jiří Danihlík napsal(a):
> S touto objednávkou samozřejmě počítám, v pondělí bych Vám telefonoval :-)
>
>
V tom případě uvádím telefon: 777 082 950. Sobotka

Mám velké ztráty v matkách při osazování oddělků po dvou do nástavků,
rozdělených oboustranným krmítkem (česna na stejné straně). Tuto technologii
jsem viděl v nabídce včelařských potřeb na netu. Zpočátku se mi to zdálo
rozumné řešení (oboustranné dno s 1 nebo 2 česny, krmení, které bych stejně
musel řešit, není potřeba další krabice a další plechová stříška). Moje
zkušenosti s touto technologií jsou v letošní sezóně takové, že oddělky
neoplozenou označenou matku (F1) bez problémů přijmou (přidávám přes umělý
matečník - natáčku, kousek těsta a kousek mezistěny). Při kontrole cca po 4
dnech je vše v naprostém pořádku, včely klidné, matka v pohodě prohlíží
plásty. Při následné kontrole po 14 dnech (nebo ještě dříve, když zjistím
že jsou včely na česně neklidné), kdy už by matka mohla klást, je zpravidla
jeden ze dvou oddělků v nástavku bez matky, zatímco druhý oddělek
prosperuje. Ze 4 takto rozdělených nástavků se mi jen v jednom podařilo
úspěšně odchovat obě matky. Oddělky bez matek jsem doplnil dalšími
neoplozenými matkami a ty dopadly stejně. Vím, že to může být i špatným
počasím v době, kdy se matky měly pářit a také umístěním v těsné blízkosti
produkčních včelstev na včelnici. Nemalý vliv ale přisuzuji právě i této
technologii a myslím, že krmítka, dělící nástavek na poloviny, skončí
nakonec v kamnech. Také by šlo umístit česna z různých stran. Proč ale stále
něco zkoušet? Domníval jsem se, že publikované a komerčně prodávané řešení
je osvědčené . Jaké jsou vaše zkušenosti? Myslím, že není přes samostatné
5-rámkové styrodurové plemenáče, umístěné jednotlivě mimo včelnici. Ty jsem
před osazováním oddělků bohužel nestihl, ale už na nich pracuji.

J.T.

Tak po pokusu "s tepelnou komorou" kterou jsem provizorně udělal z utěsněné malé místnosti a teplometu na 380 přišlo zklamání. Asi po 8hod rozehřívání kolem 40-50stupnů podle termostatu na horkovzdušném teplometu byly panenské plásty měkké a doslova se cedily,trhali,lámali v medometu při nízkých otáčkách a většina medu byla pořád krystalická.Po chvíli jsem to zabalil a vrátím zbytek včelám jak radíte.Chci to posadit pod plodiště jenže nevím jestli to spotřebují pro plod,nebo to vynosí spátky do medníků a situace s rychlou krystalizací se bude opakovat,i když to teť budu hlídat///předtím jsem kvůli špatnému počasí do včel nehrabal/// Obsah vody měřeno novým kalibrovaným refraktometrem ve vytočeném jakš takš tekutém medu necelých 19% a když jsem vydloubl z rámků zkrystalizovanou medovou pastu tak se ukázalo 18,5procent vody.
Pepek

Já používám nástavek rozdělený na tři sekce s česny na stejnou stranu a dokonce vedle sebe a všechno klape.Nemůže se stát že se k sobě nějak dostanou a tudíž se jako spojí a pak nechají jen jednu matku?Nebyl by nějaký odkaz jak to oboustranné krmítko na rozdělení vypadá?Abych měl představu.Řekl bych že to tak bude a proto zůstane jen jedna.
Na mých stránkách najdeš fotky dvou trojsekcí(jedna je stavěná celá a druhá je z nástavku Tachováku)a šlo to v nich vždy bez problémů.
http://pupek73.blog.cz/

Jeden kolega měl asi předloni stejný problém a řešil to tak že seškrabal víčka,namočil do vlažné vody a dal tak dva až tři rámky dolů do plodiště.Včely to přepracovaly a přenosily nahoru do medníku a bylo to už v pořádku.Takhle zužitkoval sud rámků.Je s tím sice práce ale jde to.

Já bych to nezavrhoval a zkoušel dál.

Sám jsem teď vyráběl v zimě nástavky se dvěma očky jako standard, abych si do nich vyrobil dělící krmítka. Jen mám očka dopředu a dozadu. I při normálním provozu mi to umožní otočit nástavek. A po zkušenostech s oplodňováním matek v NN bych neviděl problém v blízkosti oček.

Po cca pětiletce odchovů ve čtyřdnech/sekcích nevidím ani problém v nějakých netěsnostech - pronikání feromonů atd. - z toho jsem měl obavy a snažil se první várku udělat hodně těsnou.

Podle mě by to chtělo vyhodnotit po takových 100 matkách, ale v tomto počasí co bylo, není 50% špatný výsledek.

Ve 4dnech to doposud odhaduji na něco přes 50%, ale v žádném jsem neměl 100%. Jiné roky jsem spíš míval 3/4 a 4/4. 2/4 - to už byl průšvih. Ale letos, jsem rád že vůbec nějaké matky vyletěly.

Karel

Včely k sobě v žádném případě nemohou. Krmítko dělící prostor nástavku je
poměrně dost těsné (mezera 1-2mm). V krmítku šíře dvou rámků je v polovině
jeho délky svislá dělící přepážka.
Přece jenom je zde ještě jedna anomálie. Všechny oddělky měly jako základ
stejný původ - rozpuštěné chovné včelstvo, vytvořené původně jako směsný
8-rámkový oddělek, který jsem po odchovu matek rozpouštěl. Ke každému plástu
z tohoto rozpouštěného včelstva jsem přidal po 2 plástech z produkčních
včelstev i s plodem, aby jej oddělek bránil proti loupeži. Takže sousední
včelstva v dělených nástavcích byla cca z 30% příbuzná a možná jim nedělalo
potíže přecházet přes sousední česno z oddělku do oddělku, zvláště když
zvenku nebyla přepážka a česna byla vzdálená 22cm.
Utěšovat se mohu tím, že včely možná vyřadily ty horší matky, které bych
možná sám musel později brakovat.
J.T.


>
> Já používám nástavek rozdělený na tři sekce s česny na stejnou stranu a
> dokonce vedle sebe a všechno klape.Nemůže se stát že se k sobě nějak
> dostanou a tudíž se jako spojí a pak nechají jen jednu matku?Nebyl by
> nějaký odkaz jak to oboustranné krmítko na rozdělení vypadá?Abych měl
> představu.Řekl bych že to tak bude a proto zůstane jen jedna.
> Na mých stránkách najdeš fotky dvou trojsekcí(jedna je stavěná celá a
> druhá
> je z nástavku Tachováku)a šlo to v nich vždy bez problémů.
> http://pupek73.blog.cz/

Teplota musí být přesná na stupeň C a rámky se musí nahřívat aspoň 24 hodin.
8 hodin nestačí, to právě jen změkne vosk a med zůstane tuhý. I tak nejspíš
většina medu zůstane krystalická.
Situace s rychlou krystalizací se podle mých zkušeností neopakuje.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Pepek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 29, 2009 9:35 AM
Subject: Re: Nevytočitelný med


> Tak po pokusu "s tepelnou komorou" kterou jsem provizorně udělal z
utěsněné
> malé místnosti a teplometu na 380 přišlo zklamání. Asi po 8hod rozehřívání
> kolem 40-50stupnů podle termostatu na horkovzdušném teplometu byly
panenské
> plásty měkké a doslova se cedily,trhali,lámali v medometu při nízkých
> otáčkách a většina medu byla pořád krystalická.Po chvíli jsem to zabalil a
> vrátím zbytek včelám jak radíte.Chci to posadit pod plodiště jenže nevím
> jestli to spotřebují pro plod,nebo to vynosí spátky do medníků a situace s
> rychlou krystalizací se bude opakovat,i když to teť budu hlídat///předtím
> jsem kvůli špatnému počasí do včel nehrabal/// Obsah vody měřeno novým
> kalibrovaným refraktometrem ve vytočeném jakš takš tekutém medu necelých
> 19% a když jsem vydloubl z rámků zkrystalizovanou medovou pastu tak se
> ukázalo 18,5procent vody.
> Pepek

Utěšovat se mohu tím, že včely možná vyřadily ty horší matky, které bych
možná sám musel později brakovat.
J.T.
------
Já se taky uťěšuji. Povedlo mi taky pár neúspěchy vyrobit silné oddělky a docela mě leží v hlavě metoda z farmy v Německu (MV 2008/6?), kde vždycky ze včelstva prodaly část plodu s matkou jako oddělek a do zbytku přidaly matečník či matku. A prý několikrát za rok. Takže jestli teď budu mít o prázdninách víc času (nemusím vozit děti do školy, skoro dvě hodiny času denně navíc, ne že bych měl doučování 3.věku) tak to chci odzkoušet. Je tam zalétané osazenstvo a pokud oddělek odvezu trochu dál, tak by to neměl být problém.

Karel

Takže sousední
včelstva v dělených nástavcích byla cca z 30% příbuzná a možná jim nedělalo
potíže přecházet přes sousední česno z oddělku do oddělku, zvláště když
zvenku nebyla přepážka a česna byla vzdálená 22cm.
_________________________________________________________________________

Před čtyřmi roky při příležitosti mého prvního chovu matek jsem osadil sdružený oplodňáček ( výrobek z LŠMV v Nasavrkách ). Jelikož jsem osazenstva převážel na stanoviště 3 km vzdálené, nevěznil jsem je ve sklepě kvůli stmelení. Po usazení včely často přelézaly z jednoho prostoru do druhého. Za týden při kontrole jsem v prvním oddělení nalezl matečník, z něhož se vylíhla zde přítomná matka. Přitom druhé oddělení bylo bezmatečné a matečník vykousán.

Další rok jsem postupoval stejně se stejným výsledkem. Vysvětluji si to tak, že první vylíhlá matka přelezla do sousedního oddělení, kde usmrtila svoji sokyni v matečníku, a potom se vrátila zpět.

S pozdravem M. Václavek

PS
Květnová série matek se vydařila na 100% ( 5 matek... 4x systém oplozovacích oddělků v půlených nástavcích s česny na čtyři strany + 1x polystyrénový oplodňáček ). 13. června jsem si pořídil neoplozenou matku a přidal jsem ji do oplodňáčku. Ač byla zdárně přijata, minulý týden se mi ztratila. Teď rozjíždím další sérii chovu matek. Moje včelstva mají trubce až do podzimu, takže se problémů s jejich výskytem ke konci produkčního období nebojím.

LBV metoda nadbytku trubců zafungovala nad moje očekávání... rekordní výnos, nulová rojivost. Ve včelstev se objevují jen pouhé náznaky rojové nálady ( misky, ojedinělý nález matečníku ), které lze zdárně utlumit odběrem plodu ( 1-2 odběry 2-4 plástů NN-míry se zavíčkovaným plodem ). Na vrcholu jarní snůšky byl přínos tak velký, že včely všechny nástavky zalily sladinou, přesto rojová nálada nevypukla. Zajímavé je, že všechny trubčí buňky, pokud nebyly zakladené, byly prázdné, připravené k položení vajíčka. Včely do nich za žádných okolností neukládaly zásoby ( touto dobou je už zanášejí ).

Zaznamenávám zvýšený výskyt varroázy. Zimní měl byla bez jediného roztoče. Po ošetření HCOOH ( 27.6. ) metodou papírových kapesníků byl za 24 hodin dosažen spad 47 roztočů v průměru na produkční včelstvo. Vloni ve stejnou dobu spadly průměrně pouze 4 roztoči během dne po ošetření. Myslím si, že je to doprovodný efekt LBV metody, kterou jsem letos nasadil poprvé naplno ( celkem 7 trubčin / p. včelstvo... přesto v rojovém období nenastaly žádné problémy se zastavováním stavebních rámků dělničinou či se zanášením trubčiny zásobami ).

//\/\\//

Nevíte někdo kolik se má dávat těsta do oplodňováčku
má se to sledovat nebo je to jedno.
K.Římal

Záleží na tom, jak je velký/kolik tam je včel. Když bude krmný prostor plný ze 2/3, mělo by to stačit. Oplodňáček by měl být konstruovaný tak, aby do něj nebylo třeba stále nahlížet a tím jej vyrušovat. Krmí se medocukrovým těstem, krmení medem (např. zkrystalizovaným) se nedoporučuje, protože přiláká slídilky a oplodňáček se neubrání.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of K.Ř.
Sent: Monday, June 29, 2009 12:57 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Oplodňováček

Nevíte někdo kolik se má dávat těsta do oplodňováčku má se to sledovat nebo je to jedno.
K.Římal

Zdravim vsechny,

u nas ( opavsko) stav stejny. I pres neprizen pocasi vcely letaji a nosi, pokud tedy neni vylozene lijak. Vzhledem k tomu enormnimu vlhku by mohlo z te lipy prece jenom neco byt. Jen kdyby ty privalove deste jiz skoncily. Jinak je nektar smyt a uz muzeme zacit pomalu krmit.

P.

Prosím, má někdo zkušenosti, jak vyrobit ztekucovací box na dvě konve a čím v něm topit, lze nějak žárovkou, nebo dvěma? Je potřebná regulace při topení žárovkama, nebo je to zdlouhavé a je lepší topit jinak?

>S pozdravem M. Václavek<
----------------------------------------------
Zdravím našeho maturanta. Opět má čas na psaní. Z toho vyplývá,ža maturita dopadla dobře. Jsem rád, že již mohu povolit palce. Potřebuji je na práci. Bez palců se špatně vytahují rámky, ometání plástů je problém a to značení matek je bez palců také porod. Už můžeme gratulovat??
Zdravím JK

>číma (88.101.64.23) --- 29. 6. 2009
ztekucovací box
Prosím, má někdo zkušenosti, jak vyrobit ztekucovací box na dvě konve a čím v něm topit, lze nějak žárovkou, nebo dvěma? Je potřebná regulace při topení žárovkama, nebo je to zdlouhavé a je lepší topit jinak?<
-----------------------------------------------------------
Můžete použít menší olejový elktrický radiátor. Má termostat a dostatečný výkon. Je trochu dražší než žárovky, ale med rozpustí spolehlivě a termostat udržuje stálou teplotu. Stačí dvě kozy nad radiátorem na ně postavit konev nebo dvě a přehodit plachtu přiměřené velikosti.
JK

Pro inspiraci uvádím moje řešení termoboxu. Za týden jsem s tím byl hotov. Vytápění fenem o výkonu 1300 W první stupeň. Cirkulace vzduchu 2 ventilátory 24 V, 3 W. Regulace elektronická, dvoupolohový regulátor. Nastavení teploty v rozsahu 40 až 60°C, hystereze 5°C.Rozehřátí potravinářské plechovky při teplotě 47 °C trvá přibližně 12 hodin.
Zdraví HaF

http://img10.imgup.eu/termobox1.jpg
http://img0.imgup.eu/termobox2.jpg
http://img1.imgup.eu/termobox_3.jpg
http://img2.imgup.eu/termobox_4.jpg

Omlouvám se, první dva obr. je termobox na líhnutí matek, zbylé dva obr. je termobox na rozehřívání medu. HaF

Ještě posílám celkový pohled na termobox s krytem z polystyrenu tl. 4 cm. HaF

http://img3.imgup.eu/termobox_1.jpg


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4197 (20090629) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Se to tady v konferenci probíralo tuším minulý rok dost podrobně. Podstatné
jsou dvě věci. Za prvé rovnoměrné rozdělení tepla uvnitř boxu, buď
ventilátor nebo ohřev po celé ploše. Za druhé optimální topný příkon
vzhledem k objemu a izolaci boxu, při nadstavené teplotě 40 - 50 st C a
ustáleném stavu, kdy už je med rozehřátý, má být poměr doby zapnutého topení
a poměr doby vypnutého topení tak 50 na 50, ale lépe tak 20-30 na 70-80.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "číma" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 29, 2009 9:03 PM
Subject: ztekucovací box


> Prosím, má někdo zkušenosti, jak vyrobit ztekucovací box na dvě konve a
čím
> v něm topit, lze nějak žárovkou, nebo dvěma? Je potřebná regulace při
> topení žárovkama, nebo je to zdlouhavé a je lepší topit jinak?

Letos jsem videl pouhe dva-tri kousky, vcera jsem zrovna cistil podlozky po 4 dnech a nic. Necelych 20 monitorovanych vcelstev, 2 stanoviste.
Zkoumam to pouze pohledem takze mohu nejakeho prehlednout a treba taky krmim mravence - obcas se nejaky objevi na podlozce, ale zatim se mi patlat podlozku nechce...

T.H.


> Chci se zeptat,jak jste na tom s přirozeným spadem na podložkách,kdo to
> poctivě sleduje.V dřívějších letech se to tuhle dobu zač.července už
> začínalo sypat a letos jsem na celém stanovišti u žádného
> včelstva(6vč.)nenašel na podložce ani jediného a ani v trubčích plástech se
> mě nepodařilo žádného objevit a přitom jsou včelstva mimořádně silná.Hlavně
> by mě zajímalo,jestli je zde někdo z okolí Uh.Hradiště,ať se podělí se svým
> pozorováním a napíše,ale klidně i z jiných krajů.
> Petr Z.

> Mám velké ztráty v matkách při osazování oddělků po dvou do nástavků,
> rozdělených oboustranným krmítkem (česna na stejné straně). Tuto technologii
> jsem viděl v nabídce včelařských potřeb na netu.

Zdravim,

Me se matky stihly oplodnit v kvetnu a uspesnost pres 90%. Cca 20kousku. A vcera jsem koukal ze se oplodnily i v druhem kole v oplodnaccich - takze matek nadbytek, akorat ta kvalita neni jista, choval jsem z F1. Ale nektere oddelky se maji hodne k svetu - vcera jsem nektere prohlasil za vcelstva :-))

Druhym rokem jsem pouzil sekce - 3 sekce v nastavku, cesinka v mezidne na tri ruzne strany. Zajimave je ze i na tu dle me nejblbejsi stranu se oplodnily a prosperuji, vubec jim nevadi vylet na sever.

Letos jsem vyzkousel styrodurove plemenace na 5 ramku - je to rozdil, tam to duni, ale musi se to v rozumnou dobu prendat - tady si nejsem zcela jist kdy, mozna jsem to i zbytecne uspechal - ale kdo tusil ze bude mesic prset. Oddelky v normalnim nastavku jsou lehce pozadu, je videt ze tam je jim vic zima, nemuzou to naplno rozjet, bude treba vice casu ale nebojim se ze to nedozenou. Vyzkousel jsem take oplodnacky - to je paradni hracka :-))

Loni jsem trojsekce v nastavku spojoval, prisel jsem min o polovinu matek z tusim 12 sekci. Ale i tak toho dost zbylo, zas ty oddelky byly silnejsi.

Letos jsem zacal 1.5. a pocasi se zkazilo prave kdyz se temer vsechny matky stihly oplodnit. Tri nastavky po trech sekcich a pouze jedna se ztratila, ale i v tom mam nejspis prsty ja.

Takze sekce rozhodne po letosni zkusenosti nezavrhuju, radil bych do mezidna vyvrtat otvory na dvou stranach naproti sobe a treti cesno bude ocko v nastavku. A pod otvory ve dnu pribit laticku jako letacek.

T.H.

Roj nechci ale zajímá mne jako začátečníka co stím rojem dělat? Teď nemám na mysli vlastní odchyt roje ale jak dál v úle.

Mám velké ztráty v matkách při osazování oddělků po dvou do nástavků,
> rozdělených oboustranným krmítkem (česna na stejné straně).
----------
Právě jsem se vrátil, trochu opíchán:-))
Včera jsem se zasek v práci do tmy, takže jsem se u jedněch stavil cestou do práce.
Všechny byly po ránu skoro přítulné, že jsem zapoměl zakouřit u jedněch, co jsou poněkud bujné. :-)

Takže i když už jsem nedoufal, protože to tam bylo poměrně dlouho a počasí nepřálo, tak jsem poprvé měl hne dvě bedny 4/4 (čtyři matky ze 4). Podle stáří plodu bych soudil, že některé to stihly v tom nečase, některé to rozjely až teď, ale zajímavé je, že jako by cítily ten skluz a jsou tam celé rámky vajíček. Normálně krouží po elipse a přidávají pomalu dokolečka. Možná to je i tím, že jak se vylíhl všechen plod, tak je sekce nabouchaná včelama odshora až dolů, dole v případě rámků 24cm srdíčka divočiny až 10cm vysoké. Měl jsem to v nástavku 31cm + 7cm dno. V některých sekcích byly rámky 24cm.

Pokud si to budete někdo vyrábět, tak na rozdíl od těch 4den co jsem viděl prodávat nebo někde vyfocené, tak doporučuji dno alespoň 7cm.

Jinak se na tom stanoviště oplodnilo vše - ať už to byla ta dvě 4dna, tak i to co stálo samostatně.

A zatím to vypadá, že by mohly nosit, i když mi tam nikde netekl med z plástů. Ale zase jsem se ve velkých tolik nehrabal.

Karel

PS. k té včelotěsnosti a přesunu včel - dna přesně tak jak jsou na n-vcelari.cz, v drážce utěsněné kouskem militanu, příčky sololit nebo plastkarton (něco jako makrolon), shora přimáčknuté filcem(něco jako jekor) nebo takovou tou folii co se dává pod lino - nebo se do toho balí, případně silná oboustraná bublinková folie. Výlety na 4 strany.

Nejlepší výsledky mi dává osazení směsným oddělkem, v tomto případě si mohu gratulovat, že jsem jej po vložení serie nakrmil 4 sklenicema 4,5l. Je to tak akorát - když tam vybíhá plod. Takže sekce vydržely se zásobama. Jinak bych to viděl bledě.

Roj nechci ale zajímá mne jako začátečníka co s tím rojem dělat? Teď nemám na mysli vlastní odchyt roje ale jak dál v úle.

Jsem rád, že již mohu povolit palce. Potřebuji je na práci. Bez palců se špatně vytahují rámky, ometání plástů je problém a to značení matek je bez palců také porod. Už můžeme gratulovat??
______________________________________________________________

Děkuji, že jste mi držel palce kvůli maturitě, ale ta mě čeká až příští rok, takže zažiji docela velký chaos ( kvůli státním maturitám ). Dodnes nikdo neví, zda státní maturity budou a jaké budou. Naši politici by měli za tento již částečně kritický stav zpytovat svědomí a již dávno to napravit. Pomalu začíná být na všechno pozdě.

S pozdravem M. V.