Archiv Včelařské konference

Rozhodně to je barvou i vzhledem mnohem blíže hořčici než řepce. Asi nějaká
odrůda hořčice vyšlechtěná na zelené hnojení na velkou produkci zelené
hmoty? Jestli to v druhé polovině kvetení zemědělec zaorá, bude to jasné.
R. Polášek

Je to na 100% hořčice, v tuto dobu kvetou porosty určené na semeno. Na zelené hnojení kvete hořčice až koncem léta a na podzim (kdy z ní pro včely nic moc není).

radek k.

Souhlas, spíš to bylo pro semeno, ale roste hořčice metr a půl velká? Před
pár lety jsem kolem hořčice na semeno kvetoucí v červnu procházel a ta byla
tehdy kvetoucí ještě nižší a menší než řepka, tak 50 - 70 centimetrů. Jedině
že to tehdy byla odrůda pěstovaná na semeno na potravinářské účely a ne
odrůda hořčice určená na zelené hnojení.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Radek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, June 14, 2009 6:14 PM
Subject: Re: snůka


> Je to na 100% hořčice, v tuto dobu kvetou porosty určené na semeno. Na
> zelené hnojení kvete hořčice až koncem léta a na podzim (kdy z ní pro
> včely nic moc není).
>
> radek k.

Tak dnes jsem udělal prohlídku a v těch včelkách kde byla matka, která nekladla tak dnes jsem tam našel vajíčka / přidal jsem tam jeden rámeček plodu z oddělku od původní matky, jestli to bylo tím tedy nevím, že najednou začala po cca 1 měsící klást. A v druhých včelkách jsem při prohlídce medníku objevil novou matku/ ikdyž nevím kde se tam vzala - žádný mätečník jsem tam neměl/ jen v plodišti jsem měl ponechány matečníky na tichou výměnu a ty byly vykousané z boku / konečně vím jak to vypadá/ a stará matka v plodišti / tu jsem humánně odstranil-bylo mě ji líto, ale byla stará a už neplodovala/ a ponechal jsem tam jen tu novou tak jsem zvědav kdy se rozploduje. Ještě vyřešit co udělám s tím oddělkem se starou matkou / žlutá/ zda-li spojit nebo ponechat.

Ve srovnání s krmením z kyblíku mě napadají hlavně nevýhody - časově
náročnější krmení, rušení včelama při dolívání.


Výhody: půjde s nimi krmit i za studeného počasí (září), to už se včelám
nahoru do kýble nechce a roztok neberou. Druhá výhoda: asi nebude tak
velká slídivost na stanovišti (vždy když krmím z kýble, nebo i z
prosakovacích sklenic, tak je horní krycí nástavek vždy obestoupený
slídivkami, které se snaží vecpat do úlu)


Někdo to už tu doporučoval, pro krmeni oddělku, nebo slabších včelstvev
to bude asi výhoda jich par mít, na silná produkční včelstva jedině
kýble a otep slámy :)



petr j.

J.Chramosta napsal(a):
> Dobrý den.Uvažuji o koupi či výrobě rámkových krmítek.
> Má rámkové krmítko nějaké výhody oproti krmení kbelíkem v horním nástavku?
> Děkuji za vaše postřehy.
>
>

1,5 metru je hodně, ale metr a čtvrt bych řekl může mít úplně klidně.
jinak zelené hnojení se seje po sklizni ozimů, v praxi konec srpna až září. kvést by vlastně ani nemělo, někdy to ale stihne, výška rostlin je pak ovšem mnohem menší, 30-50cm.

Podle té výšky by to mohla být řepice.(Brasica rapa) ta se jako ozimá pěstuje na píci vzhledem se podobá hořčici je, je vyšší na rozdíl od hořčice přezimuje a poskytuje nejranější píci . dobytek ji lépe přijímá protože není tak moc chlupatá dá se pěstovat i z jarních výsevů . Poskytuje i olejnatá semena jen výtěžnost je o něco nižší na krmení se seče ještě před rozkvětem.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: snůka
> Datum: 14.6.2009 20:33:59
> ----------------------------------------
> Souhlas, spíš to bylo pro semeno, ale roste hořčice metr a půl velká? Před
> pár lety jsem kolem hořčice na semeno kvetoucí v červnu procházel a ta byla
> tehdy kvetoucí ještě nižší a menší než řepka, tak 50 - 70 centimetrů. Jedině
> že to tehdy byla odrůda pěstovaná na semeno na potravinářské účely a ne
> odrůda hořčice určená na zelené hnojení.
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "Radek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, June 14, 2009 6:14 PM
> Subject: Re: snůka
>
>
> > Je to na 100% hořčice, v tuto dobu kvetou porosty určené na semeno. Na
> > zelené hnojení kvete hořčice až koncem léta a na podzim (kdy z ní pro
> > včely nic moc není).
> >
> > radek k.
>
>
>
>

Právě že by vykvést mělo, zelené hnojení se likviduje právě tehdy, kdy je v
zelené hmotě nejvíc využitelných živin a to by mělo být během kvetení,
případně začátku zrání semen.. Pak tam jsou ještě požadavky, aby po
likvidaci porostu ze zeleného hnojení z něho nebyly žádná životaschopná
semena, která by dělaly problém v dalším porostu a to potom směřuje na
časnější likvidaci někdy na začátku doby květu. Setí zelené hořčice na
zelené hnojení po sklizmi ozimů je dáno pouze okénkem v osevních postupech,
kdy následuje nějaká plodina setá až na jaře. Kdyby existovala nějaká
plodina, která by se sela v polovině června, zemědělci by toho využili a
seli by hořčici na zelené hnojení v dubnu.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "jirka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, June 14, 2009 10:27 PM
Subject: Re: snůka


> 1,5 metru je hodně, ale metr a čtvrt bych řekl může mít úplně klidně.
> jinak zelené hnojení se seje po sklizni ozimů, v praxi konec srpna až
září.
> kvést by vlastně ani nemělo, někdy to ale stihne, výška rostlin je pak
> ovšem mnohem menší, 30-50cm.

Hořčice ( Sinapis alba) se dnes pěstuje na semeno a na zelené hnojení se používá jako krycí plodina která rychle zakrývá pole a zabraňuje tak růstu plevelů pak se nechává přes zimu na poli a na jaře není třeba ji zaorávat protože zmrzne a zbytky zní tvoří ten nejcennější humus hned na povrchu půdy seje se pak na jaře přímo do toho Po zasetí kvete za 6 týdnů. Píci z ní dobytek přijímá neochotně. Dosahuje výšky 80 cm

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: snůka
> Datum: 14.6.2009 22:50:27
> ----------------------------------------
> Právě že by vykvést mělo, zelené hnojení se likviduje právě tehdy, kdy je v
> zelené hmotě nejvíc využitelných živin a to by mělo být během kvetení,
> případně začátku zrání semen.. Pak tam jsou ještě požadavky, aby po
> likvidaci porostu ze zeleného hnojení z něho nebyly žádná životaschopná
> semena, která by dělaly problém v dalším porostu a to potom směřuje na
> časnější likvidaci někdy na začátku doby květu. Setí zelené hořčice na
> zelené hnojení po sklizmi ozimů je dáno pouze okénkem v osevních postupech,
> kdy následuje nějaká plodina setá až na jaře. Kdyby existovala nějaká
> plodina, která by se sela v polovině června, zemědělci by toho využili a
> seli by hořčici na zelené hnojení v dubnu.
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "jirka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, June 14, 2009 10:27 PM
> Subject: Re: snůka
>
>
> > 1,5 metru je hodně, ale metr a čtvrt bych řekl může mít úplně klidně.
> > jinak zelené hnojení se seje po sklizni ozimů, v praxi konec srpna až
> září.
> > kvést by vlastně ani nemělo, někdy to ale stihne, výška rostlin je pak
> > ovšem mnohem menší, 30-50cm.
>
>
>
>

No před setím kukuřice letos tady zemědělci pole po hořčici na zelené
hnojení na jaře důkladně připravili. Ale je fakt, že tu hořčici tam na
podzim zaseli dost podivně přímo do strníště s kolejemi nebo naopak s
hromadami zeminy, jak tam asi při sklizni vjeli s technikou a na poli bylo
dost bláto.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, June 14, 2009 11:06 PM
Subject: Re: snůka


Hořčice ( Sinapis alba) se dnes pěstuje na semeno a na zelené hnojení se
používá jako krycí plodina která rychle zakrývá pole a zabraňuje tak růstu
plevelů pak se nechává přes zimu na poli a na jaře není třeba ji zaorávat
protože zmrzne a zbytky zní tvoří ten nejcennější humus hned na povrchu půdy
seje se pak na jaře přímo do toho Po zasetí kvete za 6 týdnů. Píci z ní
dobytek přijímá neochotně. Dosahuje výšky 80 cm

pepan

Ahoj přátelé :-)
zjišťuji že při medobraní mne hodně zdržuje ometání včel z rámků. Výkluzy jsem zavrhnul - vychladnutí medu, Repelenty také - chemie. Zaujalo mne vyfukování. Máte s tím někdo zkušenosti? Mám RM 39x24.
Díky Honza

Jan Šaroch:
Výkluzy jsem zavrhnul - vychladnutí medu
------

Výkluzy jsem používal, a přestal jsme ze dvou důvodů - hlavně nejsem pánem svého času, takže nemůžu zaručit, že když je nasadím, tak druhý den ráno vytáčím,
Potom to že se musí machrovat dvakrát se včelama a
hlavně to, že mi to jde i bez nich. V době snůšky se v nástavcích na zavíčkovaném medu zdržuje minimum včel.

Průšvih v případěš výkluzů byl, když tam člověk v době bez snůšky nechal mezeru, zbytek včel medník neubránil. A bylo po práci.

Vychladutí medu jsem nijak nepocítil jako problém - Langstroth 45*23cm.

Karel

Odstranění včel vyfukováním na r.m. 39x24 je nedokonalé - odhadem cca 30%
včel na plástech zůstane.
Účinnější je na nižších rámkových mírách ( mám ověřeno, že dostatečně účinně
funguje na r.m. Optimalu 42x17).
Mám agregát ( vyfukovač listí Homelite s dvoutaktním motorem ). S tuhou
hadicí se špatně manipuluje, zplodiny a hluk jsou nesnesitelné pro mne.
Obojí pozoruji, že vadí i včelám.
Možná by tichý čtyřtakt a kvalitní, lehká a dostatečně dlouhá hadice
přinesla zlepšení. A pomocníka, který by otvíral, zavíral úly, přesouval
agregát a pod. Ale ani úspora času není pro mých cca 15 až 20 včelstev na
stanovišti nijak výrazná.
K soustředěné činnosti ometání včel přibude další starost o chod agregátu,
jeho tahání po stanovišti, mytí rukou od benzinu.
Před asi rokem či dvěma bylo zhodnocení několika způsobů ometání včel z
medných plástů uveřejněno v článku F. Kamlera ve Včelařství.
Mám podobnou zkušenost.

Včely ometám smykem, nebo náběhem do rojáku, obvykle je použiji pro posílení
nebo tvorbu oddělků a smetenců ( zejména při prvním vytáčení).
Nebo je výhodné smetat včely pomocí hranatého smyku nasazeného místo zadního
přístupu do podmetu. Po odejmutí medníku, včelstvo shora uzavřu a
minimalizuji tak možnost vzniku loupeže mezi rozrušenými včelstvy.

Podstatné množství včel srazím krátkým úderem hrany dlaně na boční loučku
poblíž horní loučky. Zbytek včel ometu. Zásadně nepoužívám nějaké namočené
košťátko, ale jen pevný suchý husí brk, nebo peroutku z husího křídla.
Ruční ometání včel do shora otevřeného včelstva je asi nejhorší z možných
způsobů.
J.Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jan
aroch
Sent: Monday, June 15, 2009 9:51 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: ometání včel

Ahoj přátelé :-)
zjišťuji že při medobraní mne hodně zdržuje ometání včel z rámků. Výkluzy
jsem zavrhnul - vychladnutí medu, Repelenty také - chemie. Zaujalo mne
vyfukování. Máte s tím někdo zkušenosti? Mám RM 39x24.
Díky Honza

Opravuji: sedmá věta měla být:
A chtělo by to pomocníka.....
J.Kala


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of KaJi
Sent: Monday, June 15, 2009 11:31 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: ometání včel

Jan Šaroch:
Výkluzy jsem zavrhnul - vychladnutí medu
------

Výkluzy jsem používal, a přestal jsme ze dvou důvodů - hlavně nejsem pánem
svého času, takže nemůžu zaručit, že když je nasadím, tak druhý den ráno
vytáčím,
Potom to že se musí machrovat dvakrát se včelama a
hlavně to, že mi to jde i bez nich. V době snůšky se v nástavcích na
zavíčkovaném medu zdržuje minimum včel.

Průšvih v případěš výkluzů byl, když tam člověk v době bez snůšky nechal
mezeru, zbytek včel medník neubránil. A bylo po práci.

Vychladutí medu jsem nijak nepocítil jako problém - Langstroth 45*23cm.

Karel

Včelařství č.3/2007, str. 66.

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef Kala
Sent: Monday, June 15, 2009 6:35 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: RE: ometání včel

Před asi rokem či dvěma bylo zhodnocení několika způsobů ometání včel z
medných plástů uveřejněno v článku F. Kamlera ve Včelařství.

Nejde to trochu shnout? Toto Včelařství nemám.

2009/6/15 Antonín Bojanovský <bojanovsky/=/seznam.cz>:
> Včelařství č.3/2007, str. 66.
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Josef Kala
> Sent: Monday, June 15, 2009 6:35 PM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: RE: ometání včel
>
> Před asi rokem či dvěma bylo zhodnocení několika způsobů ometání včel z
> medných plástů uveřejněno v článku F. Kamlera ve Včelařství.
>
>
> No virus found in this outgoing message.
> Checked by AVG - www.avg.com
> Version: 8.5.364 / Virus Database: 270.12.69/2176 - Release Date: 06/14/09 17:54:00
>
>

Každá metoda ometání včel z medných plástů je dobrá, ale každá má své
pro a proti. Jde oto, oco Vám přesně jde při tom ometávání? Jaké máte
číslo medných plástů za sezonu?
_gp_

2009/6/15 Jan aroch <jan.saroch/=/o2.com>:
> Ahoj přátelé :-)
> zjišťuji že při medobraní mne hodně zdržuje ometání včel z rámků. Výkluzy
> jsem zavrhnul - vychladnutí medu, Repelenty také - chemie. Zaujalo mne
> vyfukování. Máte s tím někdo zkušenosti? Mám RM 39x24.
> Díky Honza
>

Takže děkuji panu Bojanovskému, který mne to zaslal a sděluji, že tyto
informace jsem četl jako starší informace zjištěné od včelařů nad 150
včelstev a ty použity v brožuře, které byly sepsány jako státní
zakázka pro zjištění úrovně komerčního včelaření u nás v ČR.

Jsou to opravdu jen kusé a neúplné, vlastně skoro doslova podruhé
opsané informace o vyfukování včel a výkluzech. Nebýt fotogalerie,
která to obohacuje, vlasně nic by to ani malým včelařům neřeklo.Těm je
to stejně k ničemu, protože vůbec do vyfukovačů a výkluzů ani
investovat moc nikdy nebudou.

Toliko vše. :-)

_gp_

2009/6/15 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>:
> Nejde to trochu shnout? Toto Včelařství nemám.
>
> 2009/6/15 Antonín Bojanovský <bojanovsky/=/seznam.cz>:
>> Včelařství č.3/2007, str. 66.
>>
>> -----Original Message-----
>> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
>> Josef Kala
>> Sent: Monday, June 15, 2009 6:35 PM
>> To: vcely/=/v.or.cz
>> Subject: RE: ometání včel
>>
>> Před asi rokem či dvěma bylo zhodnocení několika způsobů ometání včel z
>> medných plástů uveřejněno v článku F. Kamlera ve Včelařství.
>>
>>
>> No virus found in this outgoing message.
>> Checked by AVG - www.avg.com
>> Version: 8.5.364 / Virus Database: 270.12.69/2176 - Release Date: 06/14/09 17:54:00
>>
>>
>

Pomůcka pro zapamatování, zda je rostlina, o které je reč, řepka nebo hořčice. Rostliny jsou si za květu velice podobné, ale rozdíl je v kališních lístcích (zelené lístky pod květem) . U hořčice se tyto lístky "hořce" od květu odklání, u řepky naopak. Výška rostliny je závislá na předplodině a zanechaném množství živin. V porostu brambor, které jsou pohnojeny kompostem a Cereritem, mi vyrostla rostlina hořčice,která je už cca 1,2 vysoká a určitě, pokud ji nechám růst, bude vyšší. Hořčice setá na zelené hnojení po předplodině, která živiny z půdy vyčerpá a před zasetím není pohnojená (třeba ledek vápenatý atp.), vyroste nízká, brzo vykvete.

Jiří

Tady na severu (Liberecko) to stojí za prd.Medníky po prvním medobraní 30.5. (průměr 28 kg - mx 41 kg) skoro prázdné.
Počasí nic moc a včely tak mají roupy - od soboty (po 3 letech klidu) již 3. roj z 23 včelstev. Úly na 5 - 6 nástavkách (tachováku) se 3 nástavky plodiště, vloženo a vystavěno již 18 mezistěn, z každého úlu 6.5. udělán oddělek se 3 plodovými plásty (letos dobré oplodnění - z 23 oddělků se chytlo 19)- pro mne tedy rojový rok - to bych se v tom musel pořád hrabat (a to není smysl mého včelaření).
Potvrzuji 100% sebrání (stačí roj sklepnout na zem vedle 1 nástavkového úlu), když do něj vložíte mezi mezistěny jeden plodový plást, které cestou seberete nějakému včelstvu.
Včely tam matku donutí vlézt. A večer již usazuji na stanoviště. Vyplatí se místo, kde seděl roj něčím nasmrdět (stačí třeba silně počoudit), aby se ztratila vůně včelstva a včely se sem dlouho nevracely - pak sebrání a usazení na stanoviště nezabere ani hodinu.
Jak to s rojením vypadá jinde?

Na zahradě se mi usadil roj včel. Na Internetu jsem se dočetl jak hasiči je likvidují RAIDem, což naprosto nechápu. Všude se píše o nedostatku včelstev, jejich vymíráni ať už zimou nebo morem, problémy s opylováním či nedostatkem medu - a hasiči je zabíjí?
Poradí mi někdo, co s rojem včel na zahradě? Jak je předat nějakému včelaři nebo jak zjisti, komu uletěly?

děkuji
Ivo Kučera

Právě proto, že je obtížné zjistit původ roje, hrozí nebezpečí zavlečení
nakažlivých onemocnění včel. Z toho důvodu je nařízeno roj neznámého původu
likvidovat, i když - přiznávám - je ho člověku líto ...
S pozdravem Petr

From: "Ivo Kučera" <ikucera/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 16, 2009 11:32 AM
Subject: uletěly včely


Na zahradě se mi usadil roj včel. Na Internetu jsem se dočetl jak hasiči je
likvidují RAIDem, což naprosto nechápu. Všude se píše o nedostatku
včelstev, jejich vymíráni ať už zimou nebo morem, problémy s opylováním či
nedostatkem medu - a hasiči je zabíjí?
Poradí mi někdo, co s rojem včel na zahradě? Jak je předat nějakému včelaři
nebo jak zjisti, komu uletěly?

děkuji
Ivo Kučera


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4158 (20090616)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4158 (20090616) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

http://img7.imgup.eu/horcice.jpg
Vyfotil jsem detail květu. Je to tedy hořčice? Porost je vysoký 1,60 až 1,70
m.
Zdraví HaF


----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 15, 2009 8:58 PM
Subject: Re: snůka


> Pomůcka pro zapamatování, zda je rostlina, o které je reč, řepka nebo
> hořčice. Rostliny jsou si za květu velice podobné, ale rozdíl je v
> kališních lístcích (zelené lístky pod květem) . U hořčice se tyto lístky
> "hořce" od květu odklání, u řepky naopak. Výška rostliny je závislá na
> předplodině a zanechaném množství živin. V porostu brambor, které jsou
> pohnojeny kompostem a Cereritem, mi vyrostla rostlina hořčice,která je už
> cca 1,2 vysoká a určitě, pokud ji nechám růst, bude vyšší. Hořčice setá na
> zelené hnojení po předplodině, která živiny z půdy vyčerpá a před zasetím
> není pohnojená (třeba ledek vápenatý atp.), vyroste nízká, brzo vykvete.
>
> Jiří
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4156
> (20090615) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Neřekl bych že si rostliny jsou podobné jde o dva různé rody i když z čeledi křížokvětých Podle toho květu se toho moc nepozná důležitější je tvar listů a celkový vzhled rostliny podle výšky bych hádal na řepici ta se více podobá Řepce hlavně větvením lodyhyŘepice má list spíše srdčitý podobnější Řepce a dorůstá výšky 150- 170 cm. Hořčice má list pěřenodílný lirovitého tvaru na omak drsnější spíše se podobá Ohnici a mnohem méně se větví. dorůstá výšky tak do jednoho metru.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: snůka
> Datum: 16.6.2009 17:21:32
> ----------------------------------------
> http://img7.imgup.eu/horcice.jpg
> Vyfotil jsem detail květu. Je to tedy hořčice? Porost je vysoký 1,60 až 1,70
> m.
> Zdraví HaF
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, June 15, 2009 8:58 PM
> Subject: Re: snůka
>
>
> > Pomůcka pro zapamatování, zda je rostlina, o které je reč, řepka nebo
> > hořčice. Rostliny jsou si za květu velice podobné, ale rozdíl je v
> > kališních lístcích (zelené lístky pod květem) . U hořčice se tyto lístky
> > "hořce" od květu odklání, u řepky naopak. Výška rostliny je závislá na
> > předplodině a zanechaném množství živin. V porostu brambor, které jsou
> > pohnojeny kompostem a Cereritem, mi vyrostla rostlina hořčice,která je už
> > cca 1,2 vysoká a určitě, pokud ji nechám růst, bude vyšší. Hořčice setá na
> > zelené hnojení po předplodině, která živiny z půdy vyčerpá a před zasetím
> > není pohnojená (třeba ledek vápenatý atp.), vyroste nízká, brzo vykvete.
> >
> > Jiří
> >
> >
> > __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4156
> > (20090615) __________
> >
> > Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
> >
> > http://www.eset.cz
> >
> >
> >
>
>
>
>

Roj jsem měl 19.5.2009 z oddělku s novou matkou / teď konečně začala klást-matka/, u druhých včel jsem náhodou objevil maldou matku v medníku / stará šla do věčných lovišt-pěkně jsem se s ní rozloučil/. Snůška veskrze žádná- Boskovicko.

Ahoj kamarádi, dnes jsem přidával do včel mezistěnu a jedna včelka mi štípnula pod obočí a docela dost jsem otekl. Jak jste na tom vy, taky otíkáte nebo ne? :-DDD

Podle toho kam a kdy bodne a jak dlouho nechám jed do svého těla pumpovat.
Do obočí, rtů a nosu je to sázka, jestli vůbec, nebo jak hodně oteču.
Ale do oka je to smrtelně nebezpečné - je snad ještě v paměti mnohých, kdy
asi před 20 roky dostal hajný v Plzni-Bolevci žihadlo přímo do oční bulvy.
Na následný šok zemřel. Osobně jsem ho znal.
Sám jsem před mnoha lety dostal najednou více než 60 žihadel a jen jsem byl
poněkud více naštvaný, ale neotekl jsem vůbec. Někdy stačí jedno do špatného
místa u kotníku a druhý den nedokážu našlápnout na nohu.
Hodně bolestivé je sednout si na včelku, která pak v sebeobraně bodne přímo
do řiti. To stříkají slzy z očí jak z vodotrysku!
Hodně nebezpečné je žihadlo do horního patra v ústech a do jazyku.
Mám jedno stanoviště poblíž cyklistické stezky a občas se nějaký zpocený
cyklista zastaví. Už se stalo, že dostal žihadlo. Není to sice ničím uložená
moje povinnost, ale mám sebou antialergikum. Zatím jsem ho pro cyklisty
použil jen jednou a pro sebe také jen jednou ( ale to jsem dostal žihadlo od
sršně a během pěti minut se mi špatně dýchalo, musel jsem si sednout do
stínu a sám v lese čekal, jak to dopadne - prášek asi zabral - po
čtvrthodince už bylo dobře).
Jsou snůšková období, kdy se mi udělá otok ( např. v předloktí ) i po
žihadle do hřbetu dlaně.
A známá hláška: máš-li malý ..., strč ho do úlu a zabouchej nefunguje - jen
to bolí :-O
J. Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
PetrM
Sent: Tuesday, June 16, 2009 9:58 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Bodnutí

Ahoj kamarádi, dnes jsem přidával do včel mezistěnu a jedna včelka mi
štípnula pod obočí a docela dost jsem otekl. Jak jste na tom vy, taky
otíkáte nebo ne? :-DDD

J.Kala:>Není to sice ničím uložená
moje povinnost, ale mám sebou antialergikum.<
............
Šlo by to okolo toho antialergika říci o co přesně jde? (obchodní název, účinná látka a její množství a dávkování ..., atp.)

Děkuji

Musel bych se dojít podívat do auta. Tuším, že Loration Pharmatom ( ani se
mi ten z hlavy vypuštěný název nechce napsat, abych se neblamoval).
Poradili mi to v lékárně a údajně to účinkuje i na zmijí uštknutí a alergie
na komáry a pod.
Ale pokud je na "příjmu" MUDr. Hubač, ten by dostupné a účinné věděl z hlavy
- už před pár lety jsme o tom zde v konferenci mluvili. On tehdy také
doporučoval (pokud si vzpomínám ) nějaký jiný prostředek.
Stačí když kouknu zítra večer? Už se mi nechce se oblíkat a jít na
parkoviště.
J. Kala


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
G.Pazderka
Sent: Tuesday, June 16, 2009 11:16 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Bodnutí

J.Kala:>Není to sice ničím uložená
moje povinnost, ale mám sebou antialergikum.<
...........
Šlo by to okolo toho antialergika říci o co přesně jde? (obchodní název,
účinná látka a její množství a dávkování ..., atp.)

Děkuji

Máme stále problémy s morem ...

http://jicinsky.denik.cz/zpravy_region/jicinsko-kyje-mor-vcely-likvidace20090607.html

...jinak nevím často jak reagovat u laických zvědavců.

Často tvrdím laikům, že je to ekonomický problém, který může vyustit z důvodu omezených financí do obnovy díla a úlů, které bylo v minulosti v obnovách mnohem lepší než v kapitalistickým dnešku. To co penize znamenaly včera, neznamenají dnes, ale ani zítra. ;-)

Také zdůvodňuji nemoci u včelstev právě probíhající očistou generací včelařů, kteří s přibívajícími léty polevují od manuální práce, které včelařina přináší a to má souvisloti s prvním zdůvodněním. Také úlovou otázkou, která podle mého názoru hoří.

Dále včelaři, kteří často podědili svůj majetek a vidí v úlech naprosto pevnou a trvalou ivestici, kterou při morech někdo při likvidaci automaticky přes státní úředníky proplatí. Takže na silu včelaří s vidinou medu nebo alespoň státního pohřebného.

Vidím problémy hlavně ve znalostech mnoha včelařů, kteří dělají dlouhodobě úkony, které jsou nepřirozené a hlavně zdravotně škodlivé, často jde i o odborníky, kteří tak činí. A ty úkony jsou gilotinou, která jednou prostě spadne a sekne.

Co si myslíte, mám dát pro laiky na nářek "Maří včelařské Magdaleny" nebo mluvit o problémech jak jsem přiblížil výše. Nevěřím přístupu, který totiž umí přehodnotit během krátké doby hodnoty včelařství natolik, že o chov včelstev v podstatě dnes ani nejde, ale jde oto vytěžit co nejvíce tak říkajíc na dluh našich potomků. Mne to připadá jako taková u dělnic anatomicky kladoucí trubcokladnost ve včelstvu a bezvýchodnou, navíc státem podporovanou beznaděj.

Byl bych rád za to, o co jde, protože nikdo nikdy neví, kdy případná alergická reakce třebas i u včelaře může příjít.

_gp_
.........
Musel bych se dojít podívat do auta. Tuším, že Loration Pharmatom ( ani se
mi ten z hlavy vypuštěný název nechce napsat, abych se neblamoval).
Poradili mi to v lékárně a údajně to účinkuje i na zmijí uštknutí a alergie
na komáry a pod.
Ale pokud je na "příjmu" MUDr. Hubač, ten by dostupné a účinné věděl z hlavy
- už před pár lety jsme o tom zde v konferenci mluvili. On tehdy také
doporučoval (pokud si vzpomínám ) nějaký jiný prostředek.
Stačí když kouknu zítra večer? Už se mi nechce se oblíkat a jít na
parkoviště.
J. Kala


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
G.Pazderka
Sent: Tuesday, June 16, 2009 11:16 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Bodnutí

J.Kala:>Není to sice ničím uložená
moje povinnost, ale mám sebou antialergikum.<
...........
Šlo by to okolo toho antialergika říci o co přesně jde? (obchodní název,
účinná látka a její množství a dávkování ..., atp.)

Děkuji

Problémy s morem zatím naštěstí nemám. Ale mohou přijít. A s větou o
beznaději trubcokladného včelstva bezvýhradně souhlasím.
Pro mne je totiž naprosto deprimující např. zakrývání chorobných projevů ve
včelstvu, katastrofální laxnost, neodbornost a neochota přijmout a využít
podstatné informace některými držiteli ( i několika desítek ) včelstev.
Napsal jsem o tom něco do MV. A jsem opravdu rozezlen, protože včely nejsou
rybičky v akváriu. Už si nevím jiné rady, než že zastávám a hlásám názor, že
kdo se se svým majetkem pohybuje ve veřejném prostoru, měl by složit zkoušky
a prokázat odborné schopnosti ( řidičák, zbrojní průkaz a pod. jsou běžné
doklady o kvalifikaci a málokdo se nad tím pozastaví). A s tím bezprostředně
souvisí i poznání veterinárně přijatelného úlového systému, diagnostiky
chorob, znalosti postupů léčení, odvaha požádat místního prohlížitele a
potažmo veterinu o pomoc a mnoho dalšího podstatného pro trvale udržitelné
včelařství.
A ne vždy v tom bude jen snaha vytěžit z toho nějaké peníze - dost těch,
které já nazývám držiteli včelstev ani neví, že existují nějaké náhrady a
když už jim to hyne, tak se to snaží ututlat ( třeba vybírají s lupou v ruce
roztoče z měli a pod.)
Hasiči, myslivci nebo jogíni mají stavovskou čest, znalosti - včelaři jen
někteří.
Dnes se mi nebude dobře usínat - je toho mnohem víc, co mne štve.
Ale také musím přiznat, že např. pouhé sledování včelařských konferencí
považuji za středoškolské studium včelařiny, tedy za dost dostačující.
Ale je nás zoufale málo.
J. Kala


G.Pazderka napsal:


Vidím problémy hlavně ve znalostech mnoha včelařů, kteří dělají dlouhodobě
úkony, které jsou nepřirozené a hlavně zdravotně škodlivé, .......
Nevěřím přístupu, který totiž
umí přehodnotit během krátké doby hodnoty včelařství natolik, že o chov
včelstev v podstatě dnes ani nejde, ale jde oto vytěžit co nejvíce tak
říkajíc na dluh našich potomků. Mne to připadá jako taková u dělnic
anatomicky kladoucí trubcokladnost ve včelstvu a bezvýchodnou, navíc státem
podporovanou beznaděj.

S odpařoači mám nejepší zkušenosti.Nechci hanit formidolové desky ale nemám čas se vrtat často v ůlech a nemám zbytečné finance.Odpařovače jsou sice jednoráová investice 129,-kč + pravidelný nákup kyseliny mravenči v 5 kg baleních cca 460 kč.Vývoj Varoy je 12-16 dnů formidolová deska je odpařena třetí den a pokud chcete pokrýt vývojový cyklus varoy musíte dát alespoň 5 desek nehledě pokud se spozdíte s vytažením desek hrozí znečištění jak úlu samotného tak i medu.Oproti tomu odpařovače jsou naplňeny naředěnou kyselinou mravenčí na cca 60-65% Vlož se do úlu a za 18 dnu se vyjmou.Na léto doporučuji dát knoty delší ale rozestřihlé uhlopříčně delší hranou umístit k nádržce(lépe se zakládá do držáku knotu)mírně se tím prodlouží doba odpařováni.Doporučuji knoty sezoně vyměnit za nové,do úlu stačí po jednom .Umístit s rámkemnad plod do středu úlu nejlépe do medníku.Doporučuji léčení provádět ve třech fázích a tak aby byla ukončena cca 2-3 týdny před vytáčením medu popř.zahájit hned po výtáčení.Idealní je mít pro každý úl vlastní odpařovač aby bylo možné celé stanoviště najednou.Pokud by jste měli konkrétni dotazy ozvěte se e-mailem m.skvarek/=/seznam.cz

Kdysi, když jsem začínal, tak žihadlo znamenalo automaticky třídenní otok na
15 centimetrů daleko od místa bodnutí. Žihadlo nad oko znamenalo párkrát
půl dne, den na to oko nevidět, protože oteklina prostě oko uzavřela. Dneska
už dlouho po bodnutí nijak neotékám a pokud ano, je to záležitost tak dvou
centimetrů od místa bodnutí a tak na půl dne. Otíkají malíčky a trochu
všechny prsty na rukách, když do nich dostanu více než jedno žihadlo a potom
někdy předloktí na rukou nebo spodní část lýtek na noze. Kromě těch prstů je
je to vzhledově prakticky nepoznatelný otok
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "PetrM" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 16, 2009 9:58 PM
Subject: Bodnutí


> Ahoj kamarádi, dnes jsem přidával do včel mezistěnu a jedna včelka mi
> štípnula pod obočí a docela dost jsem otekl. Jak jste na tom vy, taky
> otíkáte nebo ne? :-DDD

Nedávno jsem dostal jedno pigáro jak se říká "rovnou mezi světla" do kořene nosu a natekl mi ale jen opravdu trošku jeden koutek oka a druhý den už to bylo pryč.Do čela to bylo stejné.Malá boulička a dobrý.Na rukou je to také celkem dobré ale na předloktí to občas nateče.
Jednou jsem ale dostal od vosy skoro do koutku oka a to jsem měl půlku hlavy jako meloun s nefunkčním jedním okem.Zřejmě mají jed ostřejší.
Toliko moje zkušenost.
Míra

Josef Kala (e-mailem) --- 17. 6. 2009
RE: Mor je vsude kde se podivam (36205):
>A ne vždy v tom bude jen snaha vytěžit z toho nějaké peníze - dost těch,
které já nazývám držiteli včelstev ani neví, že existují nějaké náhrady<
..........
Komunikace uvnitř včelařské komunity probíhá podobně jako ve včelstvu. Vždy každý jedinec totiž obdrží v různých cyklech podle druhu alespoň jednu dávku "pospolité organizovanosti" a v sezoně mnoho dávek atraktantů sběrů.

Jinak řečeno nevěřím neznalostem o státem proplácených morů u včelařů, když mory na určitém území řádí. Ví se onich dobře. Existuje časopis Včelařství, které se sice v celku ve členské základně nečte, ale okolo vedlejšího příjmu peněz z chovu včelstev obvzláště v dnešních alternativách příjmu, je všeobecná znalost. Když se neznají tyto aspekty okolo náhrad morů, je to tím, že s morem nejsou praktické zkušenosti, tj, že jde o čisté území. V pásmech se při pozitivních údajích musí nějak reagovat a prvotní reakce může být i taková, že se oničem neví, ikdyž vše má podrobně načtené z bobkového listu. (Včelařství)

Tak už nevidim na oko. Doufam, že to brzy opadne. Jak dlouho, vám tak trvalo, než jste si vytvořili v těle protilátky, proti otíkání.

Dnes se mi nebude dobře usínat - je toho mnohem víc, co mne štve.
-------
Ani nám co máme okolo včely. Tohle vypadá na někoho všímavého, kdo má včely na světle a všiml si toho, že mu to včely odněkud přinesly. Jak říkají prý epidemiologové - pacient číslo NULA. Tak tohle vypadá na STANOVIŠTĚ číslo NULA.

Karel

Možná to bude znít divně ale chce to asi trénink.
Když jsem začínal tak jsem občas chytil pinzetou včelu za křídla na kytce a nechal jí bodnout do předloktí a to na obou rukou třeba současně.Časem už to tak neotékalo a bylo to lepší.Myslím si že je lepší to zkusit na ruce než pak dostat na obličej a mít hlavu jako meloun.
Jak dlouho ten trénink dělat to může být u každého individuální.
Míra

To byly ale pěkné, nové nástavkové úly. Měly i kapsy na bocích pro nošení. Pěkně natřené, tedy ošetřované.
Tonda
>Často tvrdím laikům, že je to ekonomický problém, který může vyustit z důvodu omezených financí do obnovy díla a úlů, které bylo v minulosti v obnovách mnohem lepší než v kapitalistickým dnešku. To co penize znamenaly včera, neznamenají dnes, ale ani zítra. ;-)

Také zdůvodňuji nemoci u včelstev právě probíhající očistou generací včelařů, kteří s přibívajícími léty polevují od manuální práce, které včelařina přináší a to má souvisloti s prvním zdůvodněním. Také úlovou otázkou, která podle mého názoru hoří.

Dále včelaři, kteří často podědili svůj majetek a vidí v úlech naprosto pevnou a trvalou ivestici, kterou při morech někdo při likvidaci automaticky přes státní úředníky proplatí. Takže na silu včelaří s vidinou medu nebo alespoň státního pohřebného.

Vidím problémy hlavně ve znalostech mnoha včelařů, kteří dělají dlouhodobě úkony, které jsou nepřirozené a hlavně zdravotně škodlivé, často jde i o odborníky, kteří tak činí. A ty úkony jsou gilotinou, která jednou prostě spadne a sekne.

Co si myslíte, mám dát pro laiky na nářek "Maří včelařské Magdaleny" nebo mluvit o problémech jak jsem přiblížil výše. Nevěřím přístupu, který totiž umí přehodnotit během krátké doby hodnoty včelařství natolik, že o chov včelstev v podstatě dnes ani nejde, ale jde oto vytěžit co nejvíce tak říkajíc na dluh našich potomků. Mne to připadá jako taková u dělnic anatomicky kladoucí trubcokladnost ve včelstvu a bezvýchodnou, navíc státem podporovanou beznaděj.

On Wednesday 17 June 2009 07:33:51 PetrM wrote:
> Tak už nevidim na oko. Doufam, že to brzy opadne. Jak dlouho, vám tak
> trvalo, než jste si vytvořili v těle protilátky, proti otíkání.

dd,

v mych vcelarskych zacatcich jsem jednou dostal take zihadlo do oboci - byl to
ctvrtek vecer, v sobotu jsem oslepl (natekla vicka) , v pondeli to bylo lepsi
(uz jsem videl) - cca ve ctvrtek to bylo dobre. Jak tu psali drive, zalezi
tajke na rychlosti vyjmuti zihadla, ja ho nevindal - tedy plna davka jedu.
Pote, co jsem jednou dostal opravdu hodne zihadel mi alergie zmizela.

Honza

To byly ale pěkné, nové nástavkové úly. Měly i kapsy na bocích pro nošení. Pěkně natřené, tedy ošetřované.
Tonda
...........
Nátěr nic neznamená pro pochopení spíše naopak, včelaři často zvenku něco napatlají a myslí si, že mají profylaxi hotovou. Profilaxe a nátěr zvenku je doufám naprosto odlišná logika problému při morech. Není tam ani jeden pohled na stáří díla, rámky mám také světlé, ale dílo v něm je u mne u medometu často během nynější práce vyřazováno pro mnoho košilek a nahrazováno mezistěnami dokud staví. Nátěr byl z velké pravděpodobnosti u všech úlů a to letošní aplikace.

Na hromadě byly i palubkové typu velké rámkové míry a moc bych zato nedal, že ty měly víc jak 20 let a ty navíc "nové" jak píšete, mohly mít i kolem 10ti a více let. Takže pravdu o profilaxi zná pan dotyčný veterinář, páni chovatelé - majitelé žehu. Tam je pravda infikace ale většinou velmi ukryta.

GP:
-----
Nátěr nic neznamená pro pochopení spíše naopak, včelaři často zvenku něco napatlají a myslí si, že mají profylaxi hotovou. Profilaxe a nátěr zvenku je doufám naprosto odlišná logika problému při morech. Není tam ani jeden pohled na stáří díla, rámky mám také světlé, ale dílo v něm je u mne u medometu často během nynější práce vyřazováno pro mnoho košilek a nahrazováno mezistěnami dokud staví. Nátěr byl z velké pravděpodobnosti u všech úlů a to letošní aplikace.
-------------------
Koukal jsem na fotky, nástavky jen tak pro zajímavost - řešení. Ale abych si udělal obrázek tak na rámky. A těch pár nástavků co je tam vidět - tak spousta nových rámků.

Takže to nevypadá, že by tohle byla pěstírna spor.
-----
GP:Když se neznají tyto aspekty okolo náhrad morů, je to tím, že s morem nejsou praktické zkušenosti, tj, že jde o čisté území.
------
častý názor - "My to tady máme čisté, to tamhle mají mor."
Už mě to nebaví stále opakovat "oni na rozdíl od vás vědí na čem jsou" :-(

Karel

Myslel jsem to tak, že to nemůže být až takový lajdák. Některé úly byly nové, jiné, třeby ty palubkové nástavky udržované. Takový včelař se o včely stará.
Na OV nám říkali, že na přeloučsku se odhalil v tak velkém množství mor, protože se celá organizace rozhodla dát měl na rozbor na mor.
Tonda
>Nátěr nic neznamená pro pochopení spíše naopak, včelaři často zvenku něco napatlají a myslí si, že mají profylaxi hotovou. Profilaxe a nátěr zvenku je doufám naprosto odlišná logika problému při morech. Není tam ani jeden pohled na stáří díla, rámky mám také světlé, ale dílo v něm je u mne u medometu často během nynější práce vyřazováno pro mnoho košilek a nahrazováno mezistěnami dokud staví. Nátěr byl z velké pravděpodobnosti u všech úlů a to letošní aplikace.

Na hromadě byly i palubkové typu velké rámkové míry a moc bych zato nedal, že ty měly víc jak 20 let a ty navíc "nové" jak píšete, mohly mít i kolem 10ti a více let. Takže pravdu o profilaxi zná pan dotyčný veterinář, páni chovatelé - majitelé žehu. Tam je pravda infikace ale většinou velmi ukryta

jak poznam ze michani medu pri pastovani je jiz mozne ukoncit a zacit naplnovani litrovych sklenic. za radu dekuji Vladimir

KaJi:>>Koukal jsem na fotky, nástavky jen tak pro zajímavost - řešení. Ale abych si udělal obrázek tak na rámky. A těch pár nástavků co je tam vidět - tak spousta nových rámků.

Takže to nevypadá, že by tohle byla pěstírna spor. <
.........
Koukám na fotky ještě jednou.
Pěstírna spor to určitě byla. Já tam vidím jen samé použité minimálně jednou rámky a na počet nástavků nějak nesedí. Ani jeden pohled na uhelnatost díla. Jinak každý třetí rámek měl být od jara mezistěnou. Každý šestý měl být vyměněn za nový. Takže to sedí jen tak tak. To je doufám viditelný, že to stanoviště "čekalo". Neobsazené nástavky bez včel, tři bedny, tři včelaři. Neobsazené proč? V těch bednách je co?

Doufám, že jsou tam ty rámky početně v ohni všechny a nejsou někde zašitý. Počet usmrcených včelstev také není nějak velký. Jinak pro ekology ty "nové" jsou asi polský nebo německý styreňáci.

Letos vyřazuji nástavky a mám vedle baráku asi čtyřnásobnou hromadu než je natěch fotkách. Ta také, ale ne kvůli moru ale kvůli odpisu lehne popelem. 99% včelařů by to prodalo dál, ale já ne.

> jak poznam ze michani medu pri pastovani je jiz mozne ukoncit a zacit
> naplnovani litrovych sklenic. za radu dekuji Vladimir

No asi ze ten med zbela, na jazyku nejsou citit krystaly a hlavne ze uz da praci ho romichat aby byl tekutejsi. Tekutost zavisi na teplote, ci-li kdyz se to prosvihne nalit je treba nahrat tak na 30°C pak to jde lepe. Jinak doba pastovani meho medu je dost kratka, takze rozhodne s nalevanim necekam, pak uz jsou jen problemy.

T.H.

Jak poznam ze michani medu pri pastovani mohu ukocit a zacit plnit litrove sklenice. Za rADU DEKUJI.

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 17. 6. 2009
Re: Mor je vsude kde se podivam (36205) (36215) (36217)
>Myslel jsem to tak, že to nemůže být až takový lajdák<
..........
Je lajdák včelař, který kupříkladu dává napřilepšenou svým včelám těsto nebo roztoky s medem?

Nebo přímo k fotkám:
Dá se včelař prohlásit za lajdáka když:
Má položené včely na bednách, do kterých dává souše od medu v podletí a ty musí zákonitě svou unikající vůní podněcovat i k pravidelné slídivosti a loupežím?

Třeba jen určitým způsobem skladové hospodářství souší může ovlivnit zdravotní situaci hodně. Nejde o lajdáctví, v tomto případě uskladnění je o odstavec se znalostmi. Vůni nezastaví v parném podletí nic jiného, než tavba vosku a potom studený sklep či chlaďák. Bedna pod úly v žádném případě. I pes cítí přes čtyři igelity drogu a včela to dokáže jinak stejně. Položte peníz do zavařovačky na chodník kde chodí lidi a uvidíte ty reakce.

Jak poznam ze michani medu pri pastovani mohu ukocit a zacit plnit litrove sklenice. Za rADU DEKUJI.
------
No v podtatě se dá poznaz opkamžik, kdy už je pozdě. A odečte se jeden den:-)

Stáči se ve chvíli, kdy to ještě teče. Pokud se to promešká, jde pastovaný med ještě roztočit - pokud se vyrábí vrtačkou a spirálou. Je to ale makačka na vrtačku a je třeba kvalita s dobrou převodovkou. Moje Narex 2stupňová 600W je pořádně teplá.

Jednou jsem to promeškal, tak jsme to rozvrtěli a pak jsem v nádobě míchal a tlačil to šroubovicí ve směru ventilu. A manželka stáčela.
Podle mě je správný okamžik, když je to perle´tově lesklé a teče o něco míň jak těsto na lívance - spíš taková ta mramorová bábovka.

Karel

Ještě k těm znalostem. Jak jde vidět, každý případ s morem je jiný a pálet
se může i od pohledu opravdu zachovalý inventář.

http://www.denik.cz/z_domova/vcely_mor_paleni20090417.html

Jenže zase ty znalosti, proč když někdo inovuje úly, neinovuje i rámky?
Postup je jasný, staré co nemusím spálit a před rošiřování mít jen minimum
starých a ty přeložit a po prvním medobraní odstranit. Jestli něco chybělo,
tak znovu profylaxe rámků, pochybuji o pravidelném louhování. Tento včelař
"jen" spory poškrábal aby vyšly na světlo a zatavil mezistěnu. Docela se
vybízí třebas dále u tohoto případu otázka, kde jsou staré původní úly,
hlavně jestli se neprodaly a když, tak kam šli, protože dílo je původní a
včely viditelně "jen" přeložené do nového.

Další odkazy z Deníku.cz

http://www.denik.cz/regiony/na-vyskovsku-radi-vceli-mor20090508.html




2009/6/17 G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>

> Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 17. 6. 2009
> Re: Mor je vsude kde se podivam (36205) (36215) (36217)
> >Myslel jsem to tak, že to nemůže být až takový lajdák<
> .........
> Je lajdák včelař, který kupříkladu dává napřilepšenou svým včelám těsto
> nebo roztoky s medem?
>
> Nebo přímo k fotkám:
> Dá se včelař prohlásit za lajdáka když:
> Má položené včely na bednách, do kterých dává souše od medu v podletí a ty
> musí zákonitě svou unikající vůní podněcovat i k pravidelné slídivosti a
> loupežím?
>
> Třeba jen určitým způsobem skladové hospodářství souší může ovlivnit
> zdravotní situaci hodně. Nejde o lajdáctví, v tomto případě uskladnění je o
> odstavec se znalostmi. Vůni nezastaví v parném podletí nic jiného, než
> tavba vosku a potom studený sklep či chlaďák. Bedna pod úly v žádném
> případě. I pes cítí přes čtyři igelity drogu a včela to dokáže jinak
> stejně. Položte peníz do zavařovačky na chodník kde chodí lidi a uvidíte ty
> reakce.
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Bodnut?
> Datum: 17.6.2009 08:37:06
> ----------------------------------------
> Možná to bude znít divně ale chce to asi trénink.
> Když jsem začínal tak jsem občas chytil pinzetou včelu za křídla na kytce a
> nechal jí bodnout do předloktí a to na obou rukou třeba současně.Časem už
> to tak neotékalo a bylo to lepší.Myslím si že je lepší to zkusit na ruce
> než pak dostat na obličej a mít hlavu jako meloun.
> Jak dlouho ten trénink dělat to může být u každého individuální.
> Míra
>
>
> toto trénování může dopadnout , že postupně nebudete lokálně otékat po žihadlech.To je normální.
Po určité době se ale může projevit alergická reakce jako u mě , kdy oteče člověk celý již třeba při 2 žihadlech .Dřevění jazyk, špatně se dýchá ...

Je to opravdu individuální.

Přeji pěkný den.

Vašek

je to jednoduché jak to stuhne tak je již pozdě a budeš plnit lopatkou.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vladimir <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: pastovani medu
> Datum: 17.6.2009 13:03:05
> ----------------------------------------
> jak poznam ze michani medu pri pastovani je jiz mozne ukoncit a zacit
> naplnovani litrovych sklenic. za radu dekuji Vladimir
>
>
>

Jak jsem včera slíbil, upřesňuji:
Znovu zdůrazňuji, že nejsem lékař, proto mnou uváděné informace berte jen
jako podnět k dotazu odborníkům - lékařům a lékárníkům. Dále uvedené údaje
jsou okopírované z příbalových informací.

LORATADIN-RATIOPHARM
Léčivá látka
Loratadinum 10 mg v 1 tabletě.
Pomocné látky
Monohydrát laktózy, mikrokrystalická celulóza, kukuřičný škrob, stearan
hořečnatý.
Indikační skupina
Nesedativní antihistaminikum.
Charakteristika
Loratadin, léčivá látka přípravku Loratadin-ratiopharm 10 mg, brání působení
histaminu a
tím rozvoji alergických reakcí. Loratadin v obvyklých léčebných dávkách nemá
tlumivý (sedativní)
účinek na nervový systém, proto neovlivňuje psychomotorickou výkonnost a
nezpůsobuje ospalost.

CLARITINE,
Složení
Léčivá látka: loratadinum 10 mg v 1 tabletě.
Pomocné látky: Monohydrát laktózy, kukuřičný škrob, magnesium-stearát.
Indikační skupina
Nesedativní antihistaminikum
Charakteristika
Loratadin patří do skupiny látek zvaných antihistaminika. Antihistaminika
pomáhají zmírňovat
alergické příznaky tím, že zabraňují účinkům látky zvané histamin, která se
vytváří v organizmu.
( dnes stojí cca 235Kč)

ZODAC

Léčivá látka Cetirizini dihydrochloridum
Ostatní podobně jako Claritine
Cca 70 Kč

Volně dostupná jsou jen balení o 7 tabletách.

Jinak na lékařský předpis.

J. Kala




-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
G.Pazderka
Sent: Wednesday, June 17, 2009 12:03 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Bodnutí

Byl bych rád za to, o co jde, protože nikdo nikdy neví, kdy případná
alergická reakce třebas i u včelaře může příjít.

_gp_
........
Musel bych se dojít podívat do auta. Tuším, že Loration Pharmatom ( ani se
mi ten z hlavy vypuštěný název nechce napsat, abych se neblamoval).
Poradili mi to v lékárně a údajně to účinkuje i na zmijí uštknutí a alergie
na komáry a pod.
Ale pokud je na "příjmu" MUDr. Hubač, ten by dostupné a účinné věděl z
hlavy
- už před pár lety jsme o tom zde v konferenci mluvili. On tehdy také
doporučoval (pokud si vzpomínám ) nějaký jiný prostředek.
Stačí když kouknu zítra večer? Už se mi nechce se oblíkat a jít na
parkoviště.
J. Kala


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
G.Pazderka
Sent: Tuesday, June 16, 2009 11:16 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Bodnutí

J.Kala:>Není to sice ničím uložená
moje povinnost, ale mám sebou antialergikum.<
..........
Šlo by to okolo toho antialergika říci o co přesně jde? (obchodní název,
účinná látka a její množství a dávkování ..., atp.)

Děkuji

Dokud jsem jen chodil kolem včel, byly to jednotky žihadel za rok a otíkal
jsem hodně. Jak jsem ve včelách začal přímo pracovat, bylo to při každé
větší práci ve včelách, tak jednou, dvakrát týdně tak do 10 žihadel a během
několika let se otékání stalo minimální. Taky se stalo, že jsem najednou
zjistil, že když se třeba postavím do směru letu včel před česna, že na mně
útočí mnohem méně než dřív.
R. Polášek

Zdá se, že tady na severní Moravě je po delší době snůška. Už předevčírem, jak bylo teplo a dusno, medovaly květy lípy velkolisté a objevila se medovice na lípách. Prudké deště potom se tady tomu kraji vyhnuly a objevil se jenom větší vítr a mírné deště. Dneska jsem se díval, zase je medovice na lípách a objevuje se docela silná medovice na javorech. Květy lip sice medují málo, jednak velkolisté lípy dokvétají a jednak dnes byla ještě zima. Vypadá to ale, že další dva dny bude teplo a tak bude docela dobrá snůška ve městě Ze zbytků lípových květů a obecně všude medovice. Jak to bude později, kdy se má zase na delší dobu ochladit, se teprve uvidí.

Když promeškáte dobu stáčení,nic nerozehřívejte,také nevím jak bych 100 kg nahříval.Pokud naočkuji med,je za 2-4 dny hotov.Někdy stačí noc a už to jde nalévat špatně ,pak stačí zamíchat tekutý med na 20 kg pasty 1 kg.Pasta je stejná.Krystalky žádné.

Já se řídím vždy podle toho, že jak dostane, hmmm,...takový perleťový odstín, tak flaškuji, protože každý den je pak hustší a hustší. Ale chce to fakt vidět, pastuji v konvích a v každé to přijde v jinou dobu. Tím jak přehazuji šroub, tak se to vzájemně naočkovává. Jak tady už psali přede mnou, jak se to prošvihne, tak jedině tou lopatkou :-) Ale pokud je uskladněný v něčem rozumném, tak i potom jde MÍRNĚ rozehřát, naflaškovat a on znovu dojde do pasty.

Obnova úlů.

To je o standardu, skutečně sériové výrobě na sklad a nízké ceně. Nízký nástavek za 150, přířezy čepované pod deset, vydrátkovaný rámek za 15.
To by pak nebylo co řešit.
Jednou vyvařit/vypařit a pak zatopit.Jeden rámek by za první rok v medníku vydělal na 5 nových.
Každý rok za kilo a půl medu nový nástavek pro včelstvo, ani by jsi je nemusel natírat, 10 letý nástavek by byl v běžném provozu maximum.

A bylo by zbytečné něco řešit. Za takovou cenu se podřídí standardu každý kdo umí počítat, i kdyby to bylo 43x19, nebo něco podobně obskurního. Když bych věděl že to má výrobce trvale skaldem, kdykoli k dodání. Tak je to pohoda.

Karel

Zeptejte se výrobců úlů co je všeobecně považováno za standard, čeho vyrábí
nejvíc, po čem je poptávka a co je skladem. Nástavky 11 rámků 39x24 ( aspoň
při mé návštěvě např. u p. Břínka koncem loňského roku to tak bylo ).
A za ceny, kdy se jen málokomu vyplatí to bastlit doma na koleně.
Proto si nemyslím, že je to standardu a o ceně.
Víte kolik včelařů v těchto úlech kvalifikovaně a úspěšně včelaří?
Já tuto míru osobně nezavrhuji, pokud úl umožňuje respektovat veterinární
požadavky.
Za standard je považován také Langstroth, Optimal a Tachov.
Kdo nařídí, který je ten jediný správný?
Takže znovu říkám: není to o standardu ve smyslu rámkové míry.
Je to o pochopení a zvládnutí všemi včelaři všeho, co souvisí s aktuálně
nezbytnými metodikami( nebo technokraticky řečeno s technologií ) zacházení
se včelami.

Tuším, že Honza Jindra a mnozí další již před lety vyvinuli technologii
výroby úlů z kartonu, které byly svou lácí a snadnou ekologicky únosnou
likvidací předurčeny, aby shora uvedeným požadavkům dokázaly vyhovět.
Co se o nich ví? Jak byla tato snaha podporována ústředními orgány, aby se
to dotáhlo do podoby standardu přijímaného dobrovolně a s všeobecným
nadšením?

Není to o těch druhých, kteří by měli vyrábět levné úly. Zkuste se toho
ujmout sám a nabízet nízký nástavek za 150 a čepované přířezy pod deset.
Pak možná budete blíž poznání, o čem to vlastně je.

Nemíním to ani osobně ani ve zlém, vyjadřuji jen svůj názor.
J. Kala





-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of KaJi
Sent: Wednesday, June 17, 2009 11:45 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Mor je vsude kde se podivam

Obnova úlů.

To je o standardu, skutečně sériové výrobě na sklad a nízké ceně. Nízký
nástavek za 150, přířezy čepované pod deset, vydrátkovaný rámek za 15.
To by pak nebylo co řešit.
Jednou vyvařit/vypařit a pak zatopit.Jeden rámek by za první rok v medníku
vydělal na 5 nových.
Každý rok za kilo a půl medu nový nástavek pro včelstvo, ani by jsi je
nemusel natírat, 10 letý nástavek by byl v běžném provozu maximum.

A bylo by zbytečné něco řešit. Za takovou cenu se podřídí standardu každý
kdo umí počítat, i kdyby to bylo 43x19, nebo něco podobně obskurního. Když
bych věděl že to má výrobce trvale skaldem, kdykoli k dodání. Tak je to
pohoda.

Karel

Díky za informace.
.........
Josef Kala (e-mailem) --- 17. 6. 2009
RE: Bodnutí (36201) (36202) (36203) (36204) (36206)
>Jak jsem včera slíbil, upřesňuji:
Znovu zdůrazňuji, že nejsem lékař, proto mnou uváděné informace berte jen
jako podnět k dotazu odborníkům - lékařům a lékárníkům. Dále uvedené údaje
jsou okopírované z příbalových informací.

LORATADIN-RATIOPHARM
Léčivá látka
Loratadinum 10 mg v 1 tabletě.
Pomocné látky
Monohydrát laktózy, mikrokrystalická celulóza, kukuřičný škrob, stearan
hořečnatý.
Indikační skupina
Nesedativní antihistaminikum.
Charakteristika
Loratadin, léčivá látka přípravku Loratadin-ratiopharm 10 mg, brání působení
histaminu a
tím rozvoji alergických reakcí. Loratadin v obvyklých léčebných dávkách nemá
tlumivý (sedativní)
účinek na nervový systém, proto neovlivňuje psychomotorickou výkonnost a
nezpůsobuje ospalost.

CLARITINE,
Složení
Léčivá látka: loratadinum 10 mg v 1 tabletě.
Pomocné látky: Monohydrát laktózy, kukuřičný škrob, magnesium-stearát.
Indikační skupina
Nesedativní antihistaminikum
Charakteristika
Loratadin patří do skupiny látek zvaných antihistaminika. Antihistaminika
pomáhají zmírňovat
alergické příznaky tím, že zabraňují účinkům látky zvané histamin, která se
vytváří v organizmu.
( dnes stojí cca 235Kč)

ZODAC

Léčivá látka Cetirizini dihydrochloridum
Ostatní podobně jako Claritine
Cca 70 Kč

Volně dostupná jsou jen balení o 7 tabletách.

Jinak na lékařský předpis.

J. Kala<

J.Kala
Zeptejte se výrobců úlů co je všeobecně považováno za standard, čeho vyrábí
nejvíc, po čem je poptávka a co je skladem. Nástavky 11 rámků 39x24 ( aspoň
při mé návštěvě např. u p. Břínka koncem loňského roku to tak bylo ).
A za ceny, kdy se jen málokomu vyplatí to bastlit doma na koleně.
Proto si nemyslím, že je to standardu a o ceně.
Víte kolik včelařů v těchto úlech kvalifikovaně a úspěšně včelaří?
Já tuto míru osobně nezavrhuji, pokud úl umožňuje respektovat veterinární
požadavky.
Za standard je považován také Langstroth, Optimal a Tachov.
Kdo nařídí, který je ten jediný správný?
-------
Od zadu:
To nikdo nanařídí, to nařídí ten, kdo to začne valit za cenu, že se to nikomu nevyplatí bastlit.
U mě je to asi tak 150 za NN a 200 za 24cm.

IBM to taky nikdo nenařídil co bude standardem u personálních počítačů.
A jaká míra, to je věc toho kdo to bude vyrábět.

Nad to se mi to nevyplatí, protože nástavek 24cm mám znormován včetně režijních a manipulačních časů po letošním
podvečerní maloserii, kde jsem měřil časy. Vyšlo mi na vysoký nástavek 1/2hodiny a materiálové náklady 10Kč. Sponky, vruty, lepidlo, uzávěr česna. Prostě mě to zajímalo, tak jsem to přesně měřil.
Je to ovšem bednařina, tak jak původně byly nástavky z beden.

ALe raději si každých 5 let koupím takovou bednu za 200Kč, než abych nějakou za 300, 400 a víc natíral, desinfikoval, vyvařoval atd. Vysoký celodřevěný nástavek za 450kč jak koukám na výše uvedený ceník mně povede k dobré péči o úly, nákupu barev atd. Budu na nástavek koukat jak na investici a ne spotřební materiál s životností cca 5let.

A jakmile u rámku povolí sponky, tak jej neopravuji a šáhnu po novém, protože tam už naštěstí výrobce vydrátkovaných rámků za cca 15Kč je. Vzpomínám, že první várku vydrátovaných hofmanů jsem kupoval za 12 a něco. Teď dojíždím předloňskou zásobu. TAk uvidím. Ale jít a rozdělat balík vydrátkovaných rámků za 15 Kč kus, to si myslím každý rozmyslí, nějaký starý opravovat, překlepávat hřebíky, mezerníky atd.
--------------
Z mého pohledu právě proto neplnil Svaz tu funkci někoho, kdo má velký rozpočet a kde se vyplatí být a využívat synergické efekty společných objednávek, nákupu atd.

Pokud někomu leží na srdci výměna úlů a mor atd., tak místo shánění nějakých dotací po dvou úlech se spoustou papírů mohl prostě rozhodnout, že standard je 39cm 11 rámků bez falce a poptat dodávku 10 000kusů vysokých a nízkých ve skutečných fabrikách nebo fabričkách, kde mají zkušenosti se sériovou výrobou a jsou vybaveni.

Kdysi jsem měl předjednáno při daleko menším mnnožství než 10tis. výrobu nástavků a hledal jsem tady lidi do party co by to objednali se mnou. Nástavek 24cm při první serii asi 1000ks vyšel tehdy na míň jak polovinu toho co nabízeli nejlevnější výrobci.

Karel

KaJi:>IBM to taky nikdo nenařídil co bude standardem u personálních počítačů.
A jaká míra, to je věc toho kdo to bude vyrábět. <
........
Starší IBM a kompaktibilní SW HW je dobrý, ale nezapomínat na systémy typu Jablka, Motorola, IA64,Sparc,ARM, a pod. serverové systémy, mikroprocesory, které jsou kvůli různým standadům zárukou té nejnižší ceny např. ve wifi, tiskárnách, mobilech.

Veškeré systémy mohou vedle sebe a spolu fungovat, pokud mají možnost mít navázat spojení společným protokolem.

V otázce o úlech je to trochu jiné ale přesto velmi podobné. Protokoly nejsou potřeba. Jde-li o finanční vstupy, a i dosavadní zastoupení úlů, je to otázkou zájmu nejen tržního, ale hlavně systémově propracovaného tahu. Podle mého názoru jde o nadnárodní zájem, třeba typu Unijního. Ten není. Konec zvonec.

Je to tak. Přijdu do včelařské prodejny a tam je kompletní nástavkový úl se
vším s třemi nástavky 39x24 celkem za 3 - 4 tisíce. Pečlivě nalakovaný,
skoro umělecké dílo. To je přece obrovský prostor uvažovat o tom, že někde
koupím za 3 tisíce půl kubíku dřeva a za 2 tisíce dám to dřevo Frantovi
odvedle, co má malou stolárnu a on mi z toho vyrobí úly dva nebo tři. Nebo
zakoupím kutilské nářadí za pár tisíc, pokud ho už v baráku nemám, shodím ve
svém půlhektarovém kousku lesa nějaký smrk nebo dokonce jen pár vrb a topolů
u potoka nebo vyberu nejlepší kusy dřeva ze dřeva na topení, nechám to na
pile pořezat na fošnovou tloušťku. A jak to vyschne, tak v zimě z toho
udělám úly. Když nepočítám cenu toho nářadí, vrazím do dřeva a manipulace
kolem zase okolo 5 tisíc a za ty peníze potom mám vyrobených 5,možná 10
kompletních nástavkových úlů.
Dokud nebudou hromadně vyráběné úly konkurenceschopné těmto samodomo
výrobám, nemá smysl nějakou hromadnou výrobu úlů rozjíždět. Protože to nikdo
kromě neznalých začátečníků, co koupí dva úly do začátku, jako vzor pro
vlastní výrobu nebo včelařů extrémně manuálně nezručných, co od začátků
počítají s nákupem hotových věcí a musí tedy nakupovat, kde se dá, nekoupí.
Doprava dneska kdekoliv v ČR není problém,samotný nástavkový úl, když se
přepáskuje, je s obsahem uvnitř kompletní zásilka a kurýrní služba by si
naúčtovala za jeden úl odhadem asi 200 Kč.
Je tedy třeba srazit prodejní cenu jednoho kompletního úlu i s dopravou na
nějak bajočko 1000 - 1200 Kč, při takové ceně a pokud se bude investovat
nějaký půl miliónek do reklamní kampaně, se vyřadí převážná většina různých
současných "profesionálních" malovýrobců i většina samodoma výrob a získá
se velká část trhu prodeje hotových úlů v ČR. Trh hotových úlů v ČR má podle
mně roční velikost zhruba 15 - 40 tisíc nových úlů plus úly určené na obnovu
včelaření po likvidaci moru.
Pomoc od Svazu asi nebude, výsledkem takové úspěšné akce je, že někdo
poměrně dost zbohatne a nějaké větší množství nekokurenceschopných
malovýrobců často blízkých včelařům ztratí možnost přivydělávat si prodejem
úlů a to bude pro Svaz asi nestravitelné sousto. Většina, tady mám na mysli
hlavně reklamní kampaň, by pravděpodobně musela jít mimo Svaz a jeho časopis
Včelařství, což by mohlo ušetřit dost peněz na reklamu, ale bohužel to asi
nepůjde.
Mimochodem do 30. 6 . je termín přihlášek na pořad den D v České televizi,
mít hotový podnikatelský záměr na výrobu úlů a další věci kolem toho, třeba
by se dostalo až do televize a získaly se tam nějaké investice na rozjetí
tohoto byznysu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 18, 2009 9:12 AM
Subject: Re: Mor je vsude kde se podivam


> J.Kala
> Zeptejte se výrobců úlů co je všeobecně považováno za standard, čeho
vyrábí
> nejvíc, po čem je poptávka a co je skladem. Nástavky 11 rámků 39x24 (
aspoň
> při mé návštěvě např. u p. Břínka koncem loňského roku to tak bylo ).
> A za ceny, kdy se jen málokomu vyplatí to bastlit doma na koleně.
> Proto si nemyslím, že je to standardu a o ceně.
> Víte kolik včelařů v těchto úlech kvalifikovaně a úspěšně včelaří?
> Já tuto míru osobně nezavrhuji, pokud úl umožňuje respektovat veterinární
> požadavky.
> Za standard je považován také Langstroth, Optimal a Tachov.
> Kdo nařídí, který je ten jediný správný?
> -------
> Od zadu:
> To nikdo nanařídí, to nařídí ten, kdo to začne valit za cenu, že se to
> nikomu nevyplatí bastlit.
> U mě je to asi tak 150 za NN a 200 za 24cm.
>
> IBM to taky nikdo nenařídil co bude standardem u personálních počítačů.
> A jaká míra, to je věc toho kdo to bude vyrábět.
>
> Nad to se mi to nevyplatí, protože nástavek 24cm mám znormován včetně
> režijních a manipulačních časů po letošním
> podvečerní maloserii, kde jsem měřil časy. Vyšlo mi na vysoký nástavek
> 1/2hodiny a materiálové náklady 10Kč. Sponky, vruty, lepidlo, uzávěr
česna.
> Prostě mě to zajímalo, tak jsem to přesně měřil.
> Je to ovšem bednařina, tak jak původně byly nástavky z beden.
>
> ALe raději si každých 5 let koupím takovou bednu za 200Kč, než abych
> nějakou za 300, 400 a víc natíral, desinfikoval, vyvařoval atd. Vysoký
> celodřevěný nástavek za 450kč jak koukám na výše uvedený ceník mně povede
k
> dobré péči o úly, nákupu barev atd. Budu na nástavek koukat jak na
> investici a ne spotřební materiál s životností cca 5let.
>
> A jakmile u rámku povolí sponky, tak jej neopravuji a šáhnu po novém,
> protože tam už naštěstí výrobce vydrátkovaných rámků za cca 15Kč je.
> Vzpomínám, že první várku vydrátovaných hofmanů jsem kupoval za 12 a něco.
> Teď dojíždím předloňskou zásobu. TAk uvidím. Ale jít a rozdělat balík
> vydrátkovaných rámků za 15 Kč kus, to si myslím každý rozmyslí, nějaký
> starý opravovat, překlepávat hřebíky, mezerníky atd.
> --------------
> Z mého pohledu právě proto neplnil Svaz tu funkci někoho, kdo má velký
> rozpočet a kde se vyplatí být a využívat synergické efekty společných
> objednávek, nákupu atd.
>
> Pokud někomu leží na srdci výměna úlů a mor atd., tak místo shánění
> nějakých dotací po dvou úlech se spoustou papírů mohl prostě rozhodnout,
že
> standard je 39cm 11 rámků bez falce a poptat dodávku 10 000kusů vysokých a
> nízkých ve skutečných fabrikách nebo fabričkách, kde mají zkušenosti se
> sériovou výrobou a jsou vybaveni.
>
> Kdysi jsem měl předjednáno při daleko menším mnnožství než 10tis. výrobu
> nástavků a hledal jsem tady lidi do party co by to objednali se mnou.
> Nástavek 24cm při první serii asi 1000ks vyšel tehdy na míň jak polovinu
> toho co nabízeli nejlevnější výrobci.
>
> Karel

Myslím, že už název tohoto tématu je nepravdivý, minimálně se nijak nedá prokázat současnými detekčními metodami.
A stále se to točí dokola.

Je fakt, že nikdo nedokáže prokázat, že původce moru je všude.
je fakt, že tam, kde už mor jednou propuknul, můžou být několik desetiletí životaschopné spory, a proto tam při "příznivé konstalaci hvězd" může mor číhat, a v budoucnu propuknout.

Podle mě z těchto faktů vychází veterina a je to logický postup i ohledně úlů:

Každý, kdo má rozebiratelné dílo, které se dá kontrolovat, splňuje mimo ochranná pásma zákonné podmínky na úly a je to podle mě dobře, pokud se nic jiného ani zákonně nestanoví.

V ochranných pásmech jsou ohledně desinfekce, výměny díla, činnostech se včelami vydávány vyhlášky, které přístup zpřísňují a naši svobodu zmenšují. A je to podlě mě logické s formálně správné.

Tam kde však ochranná pásmě nejsou, ja každé další nařizování a zákonné úpravy zásah do naší svobody (i zodpovědnosti) a takové úvahy se mi nelíbí.

Ať má každý úly jaké chce, zámkovou míru jakou chce, včelaří jak podle svých zkušeností umí.
Omezovat to je závan totolity.

Ohledně prevence moru si myslím, že by mohlo pomoci, kdyby zimní vyšetření měli bylo spojeno s vyšetřením na původce moru. Dala by se dřív vyhledat ohniska, nepřesouval by se nakažený plod, pohyb původce moru přesováním včelstev by se ztížil.
Mor by se možná mohlo podařit do sto let vymýtit. :)))

Radek Krušina

Já bych byl pro, kdyby se na mor plodu vyšetřily všechny vzorky plošně.
Získal by se tak skutečný přehled o stavu zamoření a pak by se mohlo
rozhodnout, co s tím. Pokud by byly spory bez klinických projevů na malém
množství stanovišť, tak by bylo i průchozí zlepšení nákazová situace prostou
likvidací těchto včelstev. Pokud by to bylo velké množství včelstev, asi by
likvidace neprošla, jinak řečeno včelaři by hodně švindlovali a potom by
bylo na místě spíše nějaká doporučená pomocná opatření. Věřím tomu, že
většina včelařů, u kterých by se ty spory moru našly, by upravili
technologii včelaření směrem k vyššímu čištění a desinfekci úlů a stanovišť
a rychlejší obměně díla i starších úlů a podobně , i když by to zvýšilo
jejich náklady a spotřebu času a o nějaké kilo snížilo produkci medu.
Na vymýcení moru ale moc nevěřím. Vývoj v oblastí nemocí spíše směřuje k
tomu tyto nemoci potlačovat .

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 18, 2009 11:46 AM
Subject: Re: Mor je vsude kde se podivam


> Myslím, že už název tohoto tématu je nepravdivý, minimálně se nijak nedá
> prokázat současnými detekčními metodami.
> A stále se to točí dokola.
>
> Je fakt, že nikdo nedokáže prokázat, že původce moru je všude.
> je fakt, že tam, kde už mor jednou propuknul, můžou být několik desetiletí
> životaschopné spory, a proto tam při "příznivé konstalaci hvězd" může mor
> číhat, a v budoucnu propuknout.
>
> Podle mě z těchto faktů vychází veterina a je to logický postup i ohledně
> úlů:
>
> Každý, kdo má rozebiratelné dílo, které se dá kontrolovat, splňuje mimo
> ochranná pásma zákonné podmínky na úly a je to podle mě dobře, pokud se
nic
> jiného ani zákonně nestanoví.
>
> V ochranných pásmech jsou ohledně desinfekce, výměny díla, činnostech se
> včelami vydávány vyhlášky, které přístup zpřísňují a naši svobodu
zmenšují.
> A je to podlě mě logické s formálně správné.
>
> Tam kde však ochranná pásmě nejsou, ja každé další nařizování a zákonné
> úpravy zásah do naší svobody (i zodpovědnosti) a takové úvahy se mi
nelíbí.
>
> Ať má každý úly jaké chce, zámkovou míru jakou chce, včelaří jak podle
> svých zkušeností umí.
> Omezovat to je závan totolity.
>
> Ohledně prevence moru si myslím, že by mohlo pomoci, kdyby zimní vyšetření
> měli bylo spojeno s vyšetřením na původce moru. Dala by se dřív vyhledat
> ohniska, nepřesouval by se nakažený plod, pohyb původce moru přesováním
> včelstev by se ztížil.
> Mor by se možná mohlo podařit do sto let vymýtit. :)))
>
> Radek Krušina

Lotanax 60 zase předepisuje lékařka mě pro případnou potřebu někoho
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Bodnut?
> Datum: 18.6.2009 07:02:50
> ----------------------------------------
> Díky za informace.
> ........
> Josef Kala (e-mailem) --- 17. 6. 2009
> RE: Bodnutí (36201) (36202) (36203) (36204) (36206)
> >Jak jsem včera slíbil, upřesňuji:
> Znovu zdůrazňuji, že nejsem lékař, proto mnou uváděné informace berte jen
> jako podnět k dotazu odborníkům - lékařům a lékárníkům. Dále uvedené údaje
> jsou okopírované z příbalových informací.
>
> LORATADIN-RATIOPHARM
> Léčivá látka
> Loratadinum 10 mg v 1 tabletě.
> Pomocné látky
> Monohydrát laktózy, mikrokrystalická celulóza, kukuřičný škrob, stearan
> hořečnatý.
> Indikační skupina
> Nesedativní antihistaminikum.
> Charakteristika
> Loratadin, léčivá látka přípravku Loratadin-ratiopharm 10 mg, brání
> působení
> histaminu a
> tím rozvoji alergických reakcí. Loratadin v obvyklých léčebných dávkách
> nemá
> tlumivý (sedativní)
> účinek na nervový systém, proto neovlivňuje psychomotorickou výkonnost a
> nezpůsobuje ospalost.
>
> CLARITINE,
> Složení
> Léčivá látka: loratadinum 10 mg v 1 tabletě.
> Pomocné látky: Monohydrát laktózy, kukuřičný škrob, magnesium-stearát.
> Indikační skupina
> Nesedativní antihistaminikum
> Charakteristika
> Loratadin patří do skupiny látek zvaných antihistaminika. Antihistaminika
> pomáhají zmírňovat
> alergické příznaky tím, že zabraňují účinkům látky zvané histamin, která se
> vytváří v organizmu.
> ( dnes stojí cca 235Kč)
>
> ZODAC
>
> Léčivá látka Cetirizini dihydrochloridum
> Ostatní podobně jako Claritine
> Cca 70 Kč
>
> Volně dostupná jsou jen balení o 7 tabletách.
>
> Jinak na lékařský předpis.
>
> J. Kala<
>
>
>

Myslím, že už název tohoto tématu je nepravdivý, minimálně se nijak nedá prokázat současnými detekčními metodami.
A stále se to točí dokola.
-----
Je to slovíčkaření, ale v mém případě ano.
Tady u nás končí jedno rozlehlé ohnisko a tam kde jsem si udělal záložní stanoviště, kdybch musel doma pálit, se asi jedno objeví. Na loni bylo první ohnisko nalezeno asi 15km, teď už 2km ode mě.

To jen k analýze pravdivosti tvrzení. Možná zakladatel vlákna byl v podobné situaci. Mor všude kam se podíval.
Možná jsou skutečně čisté oblasti, ale ty by se opravdu vědělo, až by se to plošně vyšetřilo.

A ani by se nemuselo najednou, myslím že by stačilo pár okresů (a jen zlomek stanovišť v okrese) z každého kraje, aby se z toho krajská veterina nezbláznila. Už teď z toho asi mají spocené brýle.

Karel

Dobry den,

mohu potvrdit, trva to jiz minimalne od pondeli, kdy jsem videl Novem Jicine na dubech leskle listy, bylo to, jako kdyby je nekdo nastrikal pruhlednym lesklym lakem.
U nas jeste lipy nekvetou, jsme 400 m.n.m. takze zatim jen medovice.

U nás je posledních cca 30 let mor tak 10 - 20 kilometrů daleko různými
směry a v různou dobu, blíže ne. Otázka je, kdyby třeba z naší ZO se
stanovení dělalo, jestli by se u nás spory nenašly a jestli by potom
veterina nenařídila zničení těchto včelstev.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 18, 2009 12:52 PM
Subject: Re: Mor je vsude kde se podivam


> Myslím, že už název tohoto tématu je nepravdivý, minimálně se nijak nedá
> prokázat současnými detekčními metodami.
> A stále se to točí dokola.
> -----
> Je to slovíčkaření, ale v mém případě ano.
> Tady u nás končí jedno rozlehlé ohnisko a tam kde jsem si udělal záložní
> stanoviště, kdybch musel doma pálit, se asi jedno objeví. Na loni bylo
> první ohnisko nalezeno asi 15km, teď už 2km ode mě.
>
> To jen k analýze pravdivosti tvrzení. Možná zakladatel vlákna byl v
podobné
> situaci. Mor všude kam se podíval.
> Možná jsou skutečně čisté oblasti, ale ty by se opravdu vědělo, až by se
to
> plošně vyšetřilo.
>
> A ani by se nemuselo najednou, myslím že by stačilo pár okresů (a jen
> zlomek stanovišť v okrese) z každého kraje, aby se z toho krajská veterina
> nezbláznila. Už teď z toho asi mají spocené brýle.
>
> Karel

Se zájmem sleduji toto vlákno a rád bych poprosil o zhodnocení:

Mám Lagstrothy 2/3 (výška rámku 159mm), zasíťované vysoké dno, nejstaršímu úlu jsou 4 roky, jen 10 včelstev, mor u nás není, ale blíží se. Postupuji takto:

* Každou snůžku i krmení se snažím maximálně využít ke stavbě, dávám co nejvíc mezistěn.

* Na konci léta před krmením včelstva přeložím do nástavků předem omytých savem a opálených plynovým hořákem.

* Přitom nechám včelám jen plásty, které ten rok postavily, plus pod krmnou láhev přidám dalších několik mezistěn. Pokud mi nové dílo nedostačuje, nebo je starší dílo zaplodováno, nechám v nejspodnějším nástavku jenom ty opravdu co nejsvětlejší starší plásty. Snažím se zimovat jen na novém díle a na něm se také z jara ploduje.

* Vyřazené plásty dávám do slunečního tavidla, ve kterém se rámky celý den ohřívají na vysokou teplotu a pod polykarbonátem dostanou dávku UV záření. Vytavené ještě dočistím oškrábáním, zvlněním napnu nerezový drát a zatavím novou mezistěnu.

Myslíte, že tato opatření jsou jako preventivní dostatečná?

Tady se pohybujeme v několika rovinách
1) Mor a úly
2).Mor a diagnostika
3) Mor a jeho likvidace
4) Mor prevence
5) Mor a genetika
1
Nové úly tuto problematiku nemohou nijak standatrizací vyřešit
2
Jak se zlepšují diagnostické metody tak víme o větším množství stanovišť kde se vyskytlüje a doposud nepropukl v klinické stádium. Kde berete tu jistotu že to tak nebylo vždycky?
3
Je to hodně sporná metoda boje proti nemoci již jen to že při likvidaci stanoviště se manipuluje s obrovským množstvím materiálu . To musí být obrovská kvanta spor která se takto dostanou do ovzduší. a stávají se tak potencionálním nebezpečím V různých zemích to řeší různě a výsledky jsou asi tak stejné. Mor je tu stále
4
Jsme u dvou nejdůležitějších bodů
a) chování včelařů a obměna díla
b) zvětšováním stanovišť porušujeme vzdálenostní bariéry pro přenos chorob
c) honba za vysokými výnosy nákupy ste nových a nových matek od kterých získám více medu. Vždy je však něco za něco. Podívejte se kolem sebe každé zvětšení výnosu nebo zlepšení vzhledu našich potravin vyžaduje více a více chemie protože ty nové odrůdu a plemena jsou citlivější k nákazám jak z genetických důvodů tak kvůli větší koncentraci
5
Jsme u genetiky tady je ta největší možnost jak tento problém omezit
a) likvidací celých stanovišť přicházíme o to nejcennější TOLERANCI
b) Je velkou módou F1 málo kdo však ví jak s tímto dále zacházet a co se dějě při dalším rozchovu
c) nikdo se již nechce věnovat pracnému šlechtění svého chovu Chováme se spotřebitelsky a nezajímá nás při nákupu nových matek nic jiného než kolik donesou. to je to nejhorší ze všeho.

Závěrem
ohlédněme se za sebe a zamysleme se nad svým přístupem k problému a hlavně neobviňujme druhé Sami dobře víte jak nové plásty které necháváme na zimu v úlu vypadají ,když se na jaře posunou do medníku Někdy mě stavební rámek po sezóně připadá jak několika letý


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mor je vsude kde se podivam
> Datum: 18.6.2009 09:12:42
> ----------------------------------------
> J.Kala
> Zeptejte se výrobců úlů co je všeobecně považováno za standard, čeho vyrábí
> nejvíc, po čem je poptávka a co je skladem. Nástavky 11 rámků 39x24 ( aspoň
> při mé návštěvě např. u p. Břínka koncem loňského roku to tak bylo ).
> A za ceny, kdy se jen málokomu vyplatí to bastlit doma na koleně.
> Proto si nemyslím, že je to standardu a o ceně.
> Víte kolik včelařů v těchto úlech kvalifikovaně a úspěšně včelaří?
> Já tuto míru osobně nezavrhuji, pokud úl umožňuje respektovat veterinární
> požadavky.
> Za standard je považován také Langstroth, Optimal a Tachov.
> Kdo nařídí, který je ten jediný správný?
> -------
> Od zadu:
> To nikdo nanařídí, to nařídí ten, kdo to začne valit za cenu, že se to
> nikomu nevyplatí bastlit.
> U mě je to asi tak 150 za NN a 200 za 24cm.
>
> IBM to taky nikdo nenařídil co bude standardem u personálních počítačů.
> A jaká míra, to je věc toho kdo to bude vyrábět.
>
> Nad to se mi to nevyplatí, protože nástavek 24cm mám znormován včetně
> režijních a manipulačních časů po letošním
> podvečerní maloserii, kde jsem měřil časy. Vyšlo mi na vysoký nástavek
> 1/2hodiny a materiálové náklady 10Kč. Sponky, vruty, lepidlo, uzávěr česna.
> Prostě mě to zajímalo, tak jsem to přesně měřil.
> Je to ovšem bednařina, tak jak původně byly nástavky z beden.
>
> ALe raději si každých 5 let koupím takovou bednu za 200Kč, než abych
> nějakou za 300, 400 a víc natíral, desinfikoval, vyvařoval atd. Vysoký
> celodřevěný nástavek za 450kč jak koukám na výše uvedený ceník mně povede k
> dobré péči o úly, nákupu barev atd. Budu na nástavek koukat jak na
> investici a ne spotřební materiál s životností cca 5let.
>
> A jakmile u rámku povolí sponky, tak jej neopravuji a šáhnu po novém,
> protože tam už naštěstí výrobce vydrátkovaných rámků za cca 15Kč je.
> Vzpomínám, že první várku vydrátovaných hofmanů jsem kupoval za 12 a něco.
> Teď dojíždím předloňskou zásobu. TAk uvidím. Ale jít a rozdělat balík
> vydrátkovaných rámků za 15 Kč kus, to si myslím každý rozmyslí, nějaký
> starý opravovat, překlepávat hřebíky, mezerníky atd.
> --------------
> Z mého pohledu právě proto neplnil Svaz tu funkci někoho, kdo má velký
> rozpočet a kde se vyplatí být a využívat synergické efekty společných
> objednávek, nákupu atd.
>
> Pokud někomu leží na srdci výměna úlů a mor atd., tak místo shánění
> nějakých dotací po dvou úlech se spoustou papírů mohl prostě rozhodnout, že
> standard je 39cm 11 rámků bez falce a poptat dodávku 10 000kusů vysokých a
> nízkých ve skutečných fabrikách nebo fabričkách, kde mají zkušenosti se
> sériovou výrobou a jsou vybaveni.
>
> Kdysi jsem měl předjednáno při daleko menším mnnožství než 10tis. výrobu
> nástavků a hledal jsem tady lidi do party co by to objednali se mnou.
> Nástavek 24cm při první serii asi 1000ks vyšel tehdy na míň jak polovinu
> toho co nabízeli nejlevnější výrobci.
>
> Karel
>
>
>

Já myslím, že to tak zhruba stačí. Možná ještě trochu ta genetika, nekoupit
matku a neodchovat z ní v jedné sádce všechny nové matky, které jsou potom
sestry a potom jsou všechna včelstva na stanovišti hodně geneticky příbuzná.
Tou prevencí se toho dá stejně asi ovlivnit poměrně málo, podle mého názoru
mor plodu propukne po nějaké masívní nákaze, kterou způsobí něco mimo. Třeba
že včely vyloupí dutinu, kde na mor plodu uhynul ulétlý roj.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jarek" <jarks/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 18, 2009 1:28 PM
Subject: Re: Mor je vsude kde se podivam


> Se zájmem sleduji toto vlákno a rád bych poprosil o zhodnocení:
>
> Mám Lagstrothy 2/3 (výška rámku 159mm), zasíťované vysoké dno, nejstaršímu
> úlu jsou 4 roky, jen 10 včelstev, mor u nás není, ale blíží se. Postupuji
> takto:
>
> * Každou snůžku i krmení se snažím maximálně využít ke stavbě, dávám co
> nejvíc mezistěn.
>
> * Na konci léta před krmením včelstva přeložím do nástavků předem omytých
> savem a opálených plynovým hořákem.
>
> * Přitom nechám včelám jen plásty, které ten rok postavily, plus pod
krmnou
> láhev přidám dalších několik mezistěn. Pokud mi nové dílo nedostačuje,
nebo
> je starší dílo zaplodováno, nechám v nejspodnějším nástavku jenom ty
> opravdu co nejsvětlejší starší plásty. Snažím se zimovat jen na novém díle
> a na něm se také z jara ploduje.
>
> * Vyřazené plásty dávám do slunečního tavidla, ve kterém se rámky celý den
> ohřívají na vysokou teplotu a pod polykarbonátem dostanou dávku UV záření.
> Vytavené ještě dočistím oškrábáním, zvlněním napnu nerezový drát a zatavím
> novou mezistěnu.
>
> Myslíte, že tato opatření jsou jako preventivní dostatečná?

Souhlas.
Co pamatuji za změny za posledních 30 let, včelaři vesměs rezignovali na
chov vlastní linie, tehdy prakticky každý včelař nad zhruba 10 včelstev
rozchovával a udržoval nějakou svou linii, jen občas osvěženou nákupem matky
od někoho jiného. Vybíral pro rozmnožování nejlepší včelstva a brakoval ty
nejhorší. Dneska se matky nakupují a maximálně rozchovávají v další
generaci, pak už ne. Taky se tím ale dosáhlo znatelného zvýšení výnosu i při
znatelném zhoršení snůškových podmínek, hlavně v červenci a srpnu. Počet
včelstev na stanovištích se zvětšuje, protože chov v nástavkových úlech
nevyžaduje tolik času a výnos z jednoho včelstva vztaženo k průměrné mzdě
klesl až desetkrát, takže na stejný výnos bylo zapotřebí celkový počet
včelstev zněkolikanásobit.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 18, 2009 1:40 PM
Subject: Re: Mor je vsude kde se podivam


Tady se pohybujeme v několika rovinách
1) Mor a úly
2).Mor a diagnostika
3) Mor a jeho likvidace
4) Mor prevence
5) Mor a genetika
1
Nové úly tuto problematiku nemohou nijak standatrizací vyřešit
2
Jak se zlepšují diagnostické metody tak víme o větším množství stanovišť kde
se vyskytlüje a doposud nepropukl v klinické stádium. Kde berete tu jistotu
že to tak nebylo vždycky?
3
Je to hodně sporná metoda boje proti nemoci již jen to že při likvidaci
stanoviště se manipuluje s obrovským množstvím materiálu . To musí být
obrovská kvanta spor která se takto dostanou do ovzduší. a stávají se tak
potencionálním nebezpečím V různých zemích to řeší různě a výsledky jsou asi
tak stejné. Mor je tu stále
4
Jsme u dvou nejdůležitějších bodů
a) chování včelařů a obměna díla
b) zvětšováním stanovišť porušujeme vzdálenostní bariéry pro přenos chorob
c) honba za vysokými výnosy nákupy ste nových a nových matek od kterých
získám více medu. Vždy je však něco za něco. Podívejte se kolem sebe každé
zvětšení výnosu nebo zlepšení vzhledu našich potravin vyžaduje více a více
chemie protože ty nové odrůdu a plemena jsou citlivější k nákazám jak z
genetických důvodů tak kvůli větší koncentraci
5
Jsme u genetiky tady je ta největší možnost jak tento problém omezit
a) likvidací celých stanovišť přicházíme o to nejcennější TOLERANCI
b) Je velkou módou F1 málo kdo však ví jak s tímto dále zacházet a co se
dějě při dalším rozchovu
c) nikdo se již nechce věnovat pracnému šlechtění svého chovu Chováme se
spotřebitelsky a nezajímá nás při nákupu nových matek nic jiného než kolik
donesou. to je to nejhorší ze všeho.

Závěrem
ohlédněme se za sebe a zamysleme se nad svým přístupem k problému a hlavně
neobviňujme druhé Sami dobře víte jak nové plásty které necháváme na zimu v
úlu vypadají ,když se na jaře posunou do medníku Někdy mě stavební rámek po
sezóně připadá jak několika letý

Předloni jsem skládal nástavky z auta. Po jednom lezla včela a bodla mě přímo pod nehet do nehtového lůžka. Bylo to hodně a hodně nepříjemné, pro mě zatím nejhorší žihadlo.

Jarek:
Se zájmem sleduji toto vlákno a rád bych poprosil o zhodnocení: .....
-------
Děláš to dobře a lépe jak já a asi i většina.

Problém moru je ten, že stačí aby to jeden dělal přesně opačně, a neochrání tě nic.
Mor je otázka kumulace velkého množství spor. Buď pozvolna, nebo si to včely přinesou najednou od nějakého včelstva co hyne a oni je vyloupí, nebo odložených plástů atd.
Mor je o kolektivní bezpečnosti.

Můj názor je ten, že pokud se na nějakém území bude cca 10% včelařů mít zájem, a zjistí si, zda je s veterinářem řeč a je rozumný, tak si zadají prvně věichni, pak v nějakém pořadí (třeba polovina z nich lichý rok druhá dvacetina sudý) rozbor. Pokud se mor někde u někoho v okolí projeví, měly by to snad rozbory signalizovat. A lespoň u některých.

I v čisté oblasti hrozí, že někdo začne včelařit ve starých úlech podarovaných a poděděných, někdy i s plásty. A to je to co jsem řešil tím standardem. Když jsem začínal, viděl jsem někde topit rámky a zdálo se mi to mrháním:-)

Pokud bude úl poříditelný komplet s rámky za 3 litry, bude to spotřební materiál, pokud to vyjde na deset litrů, budeme na něj pohlížet jako na investici a tu se každý snaží co nejdéle udržet v chodu. Je to věc vnímání.
Elektroniku i drahou, pořízenou před deseti lety bez lítosti vyhazujeme, k úlům máme z nějakého důvodu vztah.

Spory se neduržují v nebezpečné koncetraci ve vzduchu, v zemi atd. ale v úlech nebo ve včelách.
V obojím případě by tam samy o sobě nevydržely, udržujeme je tam my včelaři.
Držíme při životě nemocné včely po mnoho let, udržujeme staré dílo i úly.

A jsem rád, že pro mě to skončilo. SPotřebuji materiál co mám doma, a do té doby bude Langstroth 159mm za cca 150Kč běžně na trhu pro celou ČR s dopravou v ceně. Plastové rámky, plastové bočnice a na rámky mám rozpracovanou mašinu.
Klika že v tom včelařství co jsem měl v ruce když jsme se rozhodl přejít na něco běžného byl zrovna inzerát na Langstroth:-))

Na podzim objednám, v zimě prodám med a budu chodit lyžovat.
Místo bušení nástavků.

Karel

KaJi napsal:

>Mor je otázka kumulace velkého množství spor.
>Buď pozvolna, nebo si to včely přinesou najednou od nějakého včelstva co hyne a oni je vyloupí, nebo odložených plástů atd.
......................

Podle toho, co jsem (zatím naštěstí jen teoreticky :)) o moru zjistil, tak je to trochu jinak.

Mor propukne tam, kde i jediná larva se nakazí, rozloží, a vytvoří se tam tuším miliardy spor.
Když se to stane, už zřejmě těžko něco včelstvu pomůže, protože ve včelstvu je tak velká koncentrace spor, že je pravděpodobnost nákazy dalších larev rovnající se jistotě.
A pokud si to dobře pamatuji, tak na nákažení nejcitlivější (tuším jednodenní) larvičky stačí asi deset spor.
Z vyšetření zimních rozborů měli tuším vyplývá, že tam, kde se spory nacházejí v tisícovkách, je už pravděpodobnost že propukne mor (deset spor se dostane k některé z nejcitlivějších larviček), velmi vysoká. Stovky spor ještě neznamená, že včelstvo onemocní.

Taky podle zkušeností těch, kdo zápolí s morem, se dá prokázat, že tam, kde se vyšetřením zimní měli odhalí oblasti, kde je původce, podle koncentrace spor se dají vyhledat ohniska s klinicky propuklým morem.
Tam kde se klinika spálí, koncentrace spor se rychle zmenšuje a během několika let původce se vzorků může úplně zmizet.

Z těchto zkušeností mi vyplývá toto:
- nedochází k postupnému kumulování spor tam kde není v blízkosti klinicky nemocné včelstvo, naopak původce postupně mizí.
- není ale vyloučeno, že kde si někdo ukryje a nespálí souš třeba s jednou rozloženou larvičkou, třeba po několika letech přidá tento materiál do včelstva, může způsobit katastrofu a téměř okamžité propuknutí klinického moru.
- vzhledme k tomu, že k nákaze nejcitlivější larvičky stačí několik spor, v oblastech, kde někdy v minulých desetiletích mor byl, je třeba pálit vše staré, na co se narazí a nedávat do toho včely (těmi kdo by měli pálit by podle mě měli být vlastníci a dědicové)
- vzhledem k tomu, že k nákaze nejcitlivější larvičky stačí několik spor, není vyloučeno, že nákaza může propuknout i tam, kde se drží veškerá hygienická opatření, pokud je včelstvo v oblasti, kde se vyskytuje původce.
- ze zkušeností s vyšetřením zimní měli je prokázáno, že po odstranění kliniky se koncentrace spor ryhle snižuje a může původce může během jednoho roku ze vzorků úplně znizet (detekční metody ho neodhalí).

Z toho mi jednoznačně vyplývá, že nejen mor, ale ani původce moru není všude a jistě jsou oblasti, kde původce není. :)
A taky, že mor nemá smysl podceňovat, ani zatajovat, ale rychle jednat při každém podezření.

A taky, že každý kdo má nějaký vliv na přeskupování dotací, udělal by velý čin, kdyby něco z peněz, které do včelařství stát či Unie dává, pomohl nasměrovat na vyšetření zimní měli na mor na celém území republiky.

Radek Krušina

Radek K:
Podle toho, co jsem (zatím naštěstí jen teoreticky :)) o moru zjistil, tak je to trochu jinak.

Mor propukne tam, kde i jediná larva se nakazí, rozloží, a vytvoří se tam tuším miliardy spor.
Když se to stane, už zřejmě těžko něco včelstvu pomůže, protože ve včelstvu je tak velká koncentrace spor, že je pravděpodobnost nákazy dalších larev rovnající se jistotě.
A pokud si to dobře pamatuji, tak na nákažení nejcitlivější (tuším jednodenní) larvičky stačí asi deset spor.

KJ: Dlouhý seriál překladů seriozních zahraničních výzkumů zprostředkoval Ing. Čermák v Moderním včelaři.
Já ty informace chápu naopak - dost včelstev v rúzných pokusech se z klinických projevů dostalo, pokud zmizel zdroj infekce.

Např. MV2009/2 strana 57 - v pokusu je opakovaně podáváno larvaičkám 7000 spor. Mortalita nebyla 100% Velmi citlivé n genetice. Tedy po 24hodinách. Do té doby úmrtnost nad 80%. Ale to je období kdy jsou snad kojeny? Takže včelstvo má docela dobře vyvinutý systém obrany.
-----
Z vyšetření zimních rozborů měli tuším vyplývá, že tam, kde se spory nacházejí v tisícovkách, je už pravděpodobnost že propukne mor (deset spor se dostane k některé z nejcitlivějších larviček), velmi vysoká. Stovky spor ještě neznamená, že včelstvo onemocní.

Taky podle zkušeností těch, kdo zápolí s morem, se dá prokázat, že tam, kde se vyšetřením zimní měli odhalí oblasti, kde je původce, podle koncentrace spor se dají vyhledat ohniska s klinicky propuklým morem.
Tam kde se klinika spálí, koncentrace spor se rychle zmenšuje a během několika let původce se vzorků může úplně zmizet.

KJ v podtstaě souhlas
--------------
Z těchto zkušeností mi vyplývá toto:
- nedochází k postupnému kumulování spor tam kde není v blízkosti klinicky nemocné včelstvo, naopak původce postupně mizí.

KJ a pokud tam zdroj stále je, tak logicky koncentrace spor kumuluje Viz pokus s nakaženými včelstvy na včelnici. Taky MV. Proto si myslím, že i 10% včelařů na nějakém území si mohou ohlídat okolí dlouhodobě prováděným vyšetřením měli.
----------
- není ale vyloučeno, že kde si někdo ukryje a nespálí souš třeba s jednou rozloženou larvičkou, třeba po několika letech přidá tento materiál do včelstva, může způsobit katastrofu a téměř okamžité propuknutí klinického moru.
- vzhledme k tomu, že k nákaze nejcitlivější larvičky stačí několik spor, v oblastech, kde někdy v minulých desetiletích mor byl, je třeba pálit vše staré, na co se narazí a nedávat do toho včely (těmi kdo by měli pálit by podle mě měli být vlastníci a dědicové)
KJ: SOuhla, viz můj názor na ceny - ty by z tohoto dědictví udělal hodnotu palivového dřeva, dnes se podívá na ceníka vidí 10tisíc za úl. to nám po dědovi zůstala skoro nová škodovka:-)
------
- vzhledem k tomu, že k nákaze nejcitlivější larvičky stačí několik spor, není vyloučeno, že nákaza může propuknout i tam, kde se drží veškerá hygienická opatření, pokud je včelstvo v oblasti, kde se vyskytuje původce.
- ze zkušeností s vyšetřením zimní měli je prokázáno, že po odstranění kliniky se koncentrace spor ryhle snižuje a může původce může během jednoho roku ze vzorků úplně znizet (detekční metody ho neodhalí).

Z toho mi jednoznačně vyplývá, že nejen mor, ale ani původce moru není všude a jistě jsou oblasti, kde původce není. :)
A taky, že mor nemá smysl podceňovat, ani zatajovat, ale rychle jednat při každém podezření.

A taky, že každý kdo má nějaký vliv na přeskupování dotací, udělal by velý čin, kdyby něco z peněz, které do včelařství stát či Unie dává, pomohl nasměrovat na vyšetření zimní měli na mor na celém území republiky.

------
A s tím dalším souhlas:-))) Až na to, že kdyby se našlo těch dalších deset procent, tak 500Kč ob rok na stanoviště klidně obětuji ze svého. Pokud by se našlo dalších ne 10, ale 20% stanovišť. může to podle mě být klidně po třech letech. Záleží na hustotě zavčelení. Když je 5, deset stanovišť v kilometru, asi stačí vyšetřit jen jedno, dvě.

Howg.

Karel

10 % včelařů v oblasti si může vyšetřením zimní měli ohlídat, jestli někdo
vedle nemá mor jen za předpokladu, že se veterina nezblázní a nenařídí
zničit všechna včelstva, u kterých vyšetření měli objeví jakékoliv množství
spor.
Co se týká hromadění spor moru plodu, pokud nepropukne klinické onemocnění,
jediná možnost, jak se spory do úlu dostanou, je z něčeho z venku. Zároveň
ale včely smetí vynášejí z úlu a upouštějí na zem, takže konkrétní
koncentrace spor závisí na obojím. Pokud to je ale dlouhodobě, neustále se
hromadí spory moru plodu v půdě na stanovišti, protože v půdě by měly spory
vydržet taky nějakou desítku let. Potom může být zdrojem nákazy i půda,
třeba když před úly vznikne kaluže a včely z ní nabírají vodu. Nebo třeba
když včelař pokape půdu medem nebo roztokem cukru a včely to vysbírají. Jsou
v tom směru nějaké poznatky?
Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 18, 2009 5:38 PM
Subject: Re: Mor je vsude kde se podivam


> Radek K:
> Podle toho, co jsem (zatím naštěstí jen teoreticky :)) o moru zjistil, tak
> je to trochu jinak.
>
> Mor propukne tam, kde i jediná larva se nakazí, rozloží, a vytvoří se tam
> tuším miliardy spor.
> Když se to stane, už zřejmě těžko něco včelstvu pomůže, protože ve
včelstvu
> je tak velká koncentrace spor, že je pravděpodobnost nákazy dalších larev
> rovnající se jistotě.
> A pokud si to dobře pamatuji, tak na nákažení nejcitlivější (tuším
> jednodenní) larvičky stačí asi deset spor.
>
> KJ: Dlouhý seriál překladů seriozních zahraničních výzkumů zprostředkoval
> Ing. Čermák v Moderním včelaři.
> Já ty informace chápu naopak - dost včelstev v rúzných pokusech se z
> klinických projevů dostalo, pokud zmizel zdroj infekce.
>
> Např. MV2009/2 strana 57 - v pokusu je opakovaně podáváno larvaičkám 7000
> spor. Mortalita nebyla 100% Velmi citlivé n genetice. Tedy po 24hodinách.
> Do té doby úmrtnost nad 80%. Ale to je období kdy jsou snad kojeny? Takže
> včelstvo má docela dobře vyvinutý systém obrany.
> -----
> Z vyšetření zimních rozborů měli tuším vyplývá, že tam, kde se spory
> nacházejí v tisícovkách, je už pravděpodobnost že propukne mor (deset spor
> se dostane k některé z nejcitlivějších larviček), velmi vysoká. Stovky
spor
> ještě neznamená, že včelstvo onemocní.
>
> Taky podle zkušeností těch, kdo zápolí s morem, se dá prokázat, že tam,
kde
> se vyšetřením zimní měli odhalí oblasti, kde je původce, podle koncentrace
> spor se dají vyhledat ohniska s klinicky propuklým morem.
> Tam kde se klinika spálí, koncentrace spor se rychle zmenšuje a během
> několika let původce se vzorků může úplně zmizet.
>
> KJ v podtstaě souhlas
> --------------
> Z těchto zkušeností mi vyplývá toto:
> - nedochází k postupnému kumulování spor tam kde není v blízkosti klinicky
> nemocné včelstvo, naopak původce postupně mizí.
>
> KJ a pokud tam zdroj stále je, tak logicky koncentrace spor kumuluje Viz
> pokus s nakaženými včelstvy na včelnici. Taky MV. Proto si myslím, že i
10%
> včelařů na nějakém území si mohou ohlídat okolí dlouhodobě prováděným
> vyšetřením měli.
> ----------
> - není ale vyloučeno, že kde si někdo ukryje a nespálí souš třeba s jednou
> rozloženou larvičkou, třeba po několika letech přidá tento materiál do
> včelstva, může způsobit katastrofu a téměř okamžité propuknutí klinického
> moru.
> - vzhledme k tomu, že k nákaze nejcitlivější larvičky stačí několik spor,
v
> oblastech, kde někdy v minulých desetiletích mor byl, je třeba pálit vše
> staré, na co se narazí a nedávat do toho včely (těmi kdo by měli pálit by
> podle mě měli být vlastníci a dědicové)
> KJ: SOuhla, viz můj názor na ceny - ty by z tohoto dědictví udělal hodnotu
> palivového dřeva, dnes se podívá na ceníka vidí 10tisíc za úl. to nám po
> dědovi zůstala skoro nová škodovka:-)
> ------
> - vzhledem k tomu, že k nákaze nejcitlivější larvičky stačí několik spor,
> není vyloučeno, že nákaza může propuknout i tam, kde se drží veškerá
> hygienická opatření, pokud je včelstvo v oblasti, kde se vyskytuje
původce.
> - ze zkušeností s vyšetřením zimní měli je prokázáno, že po odstranění
> kliniky se koncentrace spor ryhle snižuje a může původce může během
jednoho
> roku ze vzorků úplně znizet (detekční metody ho neodhalí).
>
> Z toho mi jednoznačně vyplývá, že nejen mor, ale ani původce moru není
> všude a jistě jsou oblasti, kde původce není. :)
> A taky, že mor nemá smysl podceňovat, ani zatajovat, ale rychle jednat při
> každém podezření.
>
> A taky, že každý kdo má nějaký vliv na přeskupování dotací, udělal by velý
> čin, kdyby něco z peněz, které do včelařství stát či Unie dává, pomohl
> nasměrovat na vyšetření zimní měli na mor na celém území republiky.
>
> ------
> A s tím dalším souhlas:-))) Až na to, že kdyby se našlo těch dalších
deset
> procent, tak 500Kč ob rok na stanoviště klidně obětuji ze svého. Pokud by
> se našlo dalších ne 10, ale 20% stanovišť. může to podle mě být klidně po
> třech letech. Záleží na hustotě zavčelení. Když je 5, deset stanovišť v
> kilometru, asi stačí vyšetřit jen jedno, dvě.
>
> Howg.
>
> Karel

já ho nedávno dostaldovniř do nosu . myslel jsem že si hlavu rozbiju o úly jak jsem kýchal z očí a z nosu mě teklo jak ženichovi z ocasu
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Richard imko <vcelar.rs/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Bodnut?
> Datum: 18.6.2009 15:01:00
> ----------------------------------------
> Předloni jsem skládal nástavky z auta. Po jednom lezla včela a bodla mě
> přímo pod nehet do nehtového lůžka. Bylo to hodně a hodně nepříjemné, pro
> mě zatím nejhorší žihadlo.
>
>
>

Připadá mi právě nejvíce zodpovědné a vyplívá mi provádět prevenci, pokud možno stále. Takže co si z Tvých myšlenek vybrat, nelibost nebo povinnost odevzdat mor u všech chovatelů bez ohledu na území s morem nebo bez moru?

.............
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 18. 6. 2009
Re: Mor je vsude kde se podivam (36205) (36215) (36217) (36219) (36224) (36226) (36234) (36235) (36237) (36238)


>Tam kde však ochranná pásmě nejsou, ja každé další nařizování a zákonné úpravy zásah do naší svobody (i zodpovědnosti) a takové úvahy se mi nelíbí. <
-----------------


Radek Krušina (194.213.39.94) --- 18. 6. 2009
Re: Mor je vsude kde se podivam (36205) (36215) (36217) (36219) (36224) (36226) (36234) (36235) (36237) (36238) (36240) (36243) (36245) (36246) (36251)

>A taky, že každý kdo má nějaký vliv na přeskupování dotací, udělal by velý čin, kdyby něco z peněz, které do včelařství stát či Unie dává, pomohl nasměrovat na vyšetření zimní měli na mor na celém území republiky.

Radek Krušina <

Zimní měl byla letos financována SVS.Včelaři nic neplatili laboratořím, základním organizacím možná ano.

Kdo máte jaké zkušenosti s jakými ůlovými váhami ?
Myslím si po 45 ti letech včelaření že to je to co mi k dobrému pochopení vztahu počasí a včel chybí.
Sháním ůlovou váhu
Jan Bűrgel

>Sháním ůlovou váhu Jan Bűrgel<
Pokud by Vám stačila mechanická dřevěnná z 50-tých let, ozvěte se, za odvoz.
Mostecko JK

G. Pazderka napsal:

Takže co si z Tvých myšlenek vybrat, nelibost nebo povinnost odevzdat mor u všech chovatelů bez ohledu na území s morem nebo bez moru?
.......................

Co si z mých myšlenek vybrat.

Dokud nezdoláváme nákazu, tak nelibost když chce někdo omezovat mou svobodu.

Využít povinné a již nařízené vyšetření zimní měli k tomu, aby orgán státní správy měl kompetentní informace o vývoji nákazy (spíš různých nákaz).

Pokud někde nákaza je, postupovat podle zákonného postupu na její zdolávání.

Radek Krušina

Nejpěknější je včelař při bodnutí včelou do rtu. Postavičky na kreslených vtipech od Honzy Vyčítala jsou jeho věrnou kopií. Toto se mi stalo loni (horní ret)a já jsem nevěděl, kam tak velikou hubu strčit, aby se mě děcka nebály. Prostě pohoda a včelky mi i za to stojí.

Jiří

KaJi napsal:

>Já ty informace chápu naopak - dost včelstev v rúzných pokusech se z klinických projevů dostalo, pokud zmizel zdroj infekce.
...............

RK:
Potom ale ty informace nechápeme naopak, ale stejně :)
- když zmizí zdroj infekce - klinicky nemocné včelstvo s rozloženými larvičkami, potom se zmenšuje koncentrace spor a u včelstva nemoc nemusí propuknout. Čím menší koncetrace spor, tím menší pravděpodobnost vzniku onemocnění. (Naopak, pokud se klinicky nemocná včelstva neodstraní, potom samozřejmě u okolních včelstev koncentrace spor narůstá, až někde nemoc propukne)

V MV i na fascinovaném včelaři dokonce byly myslím případy, že i jednotlivá včelstva, kde už nemoc propukla, se dokázala s nemocí vypořádat. To je možné zřejmě brát jako argument, že jde vyšlechtit odolnější včely proti moru, ale není to přímo o tom, na co jsem reagoval.

Chtěl jsem upozornit na to, že tam kde není klinika, nedochází ke kumulaci spor, ale naopak ke snižování koncentrace.
Jinak řečeno, je nutné najít kliniku, tu odstranit a potom se bude koncentrace spor snižovat až se vytratí. Nic jiného se zatím neprokázalo.

Ale samozřejmě tam, kde už je prokázané, že se původce nachází, je třeba snižovat koncentraci spor jak se dá, protože se snižuje riziko propuknutí nákazy. To je ale ve všech vyhláškách veteriny v ochranných pásmech stanoveno.

KaJi napsal:
>Proto si myslím, že i 10% včelařů na nějakém území si mohou ohlídat okolí dlouhodobě prováděným vyšetřením měli.
............
RK:
Možná těch včelařů nemusí být ani 10%. Pokud mi jde o to zjistit, zda nemám v okolí mor, stačí když si nechám vyšetřit měl sám.
Ale s tím, že si dokážeme ochránit území proti moru nesouhlasím. Protože pokud není území zmonitorované celé, nemá veterina přehled o původci nákazy a můžou se dovážet a vyvážet včely z území. (I když zřejmě oficiální prodejci dostanou od veteriny povinnost vyšetřit před prodejem včely).

Radek Krušina

Jiří, máš pravdu, do rtu je to asi nejhorší. Jak ti nateče tvář, tak máš opticky o 20 kg navíc.

Radek Krušina:>Chtěl jsem upozornit na to, že tam kde není klinika, nedochází ke kumulaci spor, ale naopak ke snižování koncentrace.
Jinak řečeno, je nutné najít kliniku, tu odstranit a potom se bude koncentrace spor snižovat až se vytratí. Nic jiného se zatím neprokázalo. <
...........

Radku to dokáže jen chovatel včelstev, který ví jak snižovat a ředit koncentrace spor a vůbec zárodků infekčních nemocí stále a to hlavně i profylaxí.

O jakém procentu z celku chovatelů myslíš že mluvíš, kteří by dokázali? Já to vidím tak na maximálně 10% (spíše méně)z eventuálního celkového počtu chovatelů s klinikou moru u včelstev u nás, takže každý desátý s klinikou by dokázal možná uspět v tom co píšeš. Co těch 9 chovatelů? Jak vědět, že to jsou právě ti co nedokážou eliminovat spory a jak odhadnout těch 10%(toho 1 z deseti)?

G. Pazderka napsal:

>O jakém procentu z celku chovatelů myslíš že mluvíš, kteří by dokázali?
>Já to vidím tak na maximálně 10% (spíše méně)z eventuálního celkového počtu chovatelů s klinikou moru u včelstev u nás, takže každý desátý s klinikou by dokázal možná uspět v tom co píšeš. Co těch 9 chovatelů?
>Jak vědět, že to jsou právě ti co nedokážou eliminovat spory a jak odhadnout těch 10%(toho 1 z deseti)?
...............

Já nemluvím o tom, že by si sami chovatelé likvidovali klinicky nemocná včelstva.
Teoretizuju tady o spolupráci s veterinou. :)

Pokud by bylo celorepublikové vyšetření zimní měli spojené s vyšetřením na původce moru, potom by v místech přítomnosti původce muselo proběhnout dohledání kliniky za přítomnosti veteriny a pálení klinicky nemocných včelstev.
Tím by se odstranily zdroje infekce a podle zkušeností těch, kde to tak dělali (viz např fascinovaný včelař) dochází k rychlému mizení spor ze vzorků zimní měli až k nule.
Ale vždy je to jak jsem pochopil podmíněno dohledáním kliniky a spálením.

Je ale zajímavé (a pro některé včelaře zřejmě i bolestivé) sledovat, jak se veterina staví k pálení tam, kde není klinika, ale jen původce.

Ještě cca před pěli lety byla velká skepse k tomu, že kde se objeví spory v měli, tam klinika stejně dřív nebo později propukne.
Podle čerstvých zkušeností s vyšetřením zimní měli, jak jsem se dočetl, bylo vysledováno, že kde je v měli koncentrace spor jen ve stovkách, tam zřejmě nemoc vůbec nepropukne, tam kde jsou ticíse, může a nemusí (někde v blízkosti je klinicky nemocné včelstvo které je potřeba odstranit).

Takže zřejmě pokud veterina zvolí strategii, že spálí vše kde je původce (i klinicky zdravá včelstva), spálí i včely odolnější proti moru.
Při znovuzavčelení po ozdravení hrozí, že přivezené včely nebudou na mor tak odolné a může třeba hrozit větší pravděpodobnost znovuvypuknutí nemoci.

Pokud by se pálila jen klinicky nemocná včelstva, bylo by to zřejmě pro veterinu náročnější na prohlídky, ale je možné, že by v oblasti zůstala včelstva, která vydrží nějaký infekční tlak a znovu propuknutí nemoci může být méně pravděpodobné.

Uvidíme, jak se k tomu veterina bude v budoucnu stavět.
U mě teoretika to zatím vypadá tak, že logičtější by bylo jen pálit klinicky nemocná včelstva a snažit se, aby včelstva, která jsou vystavena infekčnímu tlaku v blízkosti nemocných, a neonemocní, nebyla spálena, ale naopak aby přežila a byla v oblasti překonaného moru rozchovávána.

Radek Krušina

> Radku to dokáže jen chovatel včelstev, který ví jak snižovat a ředit
> koncentrace spor a vůbec zárodků infekčních nemocí stále a to hlavně i
> profylaxí.
Logika říká, že spory se množí jenom v případě kliniky, když už nějaká
larvička onemocní, jinak ne. Pokud klinika nevznikne, spory se ve včelstvu
nemnoží a jediný zdroj je jejich donášení odněkud zvenku. Pokud zdroj spor z
venku zmizí - nemocná včelstva jsou zničena, dutina s rojem uhynulým na mor
je kompletně vyloupena a voští zničeno zavíječem a ptáky, takže už neláká
létavky atd, další spory z venku nepřicházejí a množství spor uvnitř úlu
vždy klesá, bez ohledu na to, co udělá chovatel. Klesá tím, že včely smetí
se sporami vynášejí ven a tím, že spory zabudované ve starých plástech
odcházejí s likvidací těchto starých plástů, případně jsou "ředěny" , když
místo starých plástů včely postupně vystaví mezistěny. Dokonce podobně se dá
nahlížet i na zahraniční metody likvidace moru plodu, kdy nakažené včelstvo
je smeteno coby umělý roj do rojáku a potom usazeno do nového nebo
vyčištěného a vydenzifikovaného úlu na mezistěny.
Chovatel v tom může udělat jen málo, jenom zrychlit pokles počtu spor. Může
důsledně čistit úly a vzniklé smetí neházet vedle do křoví, ale odnést a
spálit nebo zakopat v lese do země na místě, kde to spolehlivě aspoň 50 let
v zemi zůstane. Stejně tak se zbytky po vyvařování vosku. A rychleji
obměňovat rámky nebo rovnou častěji provést akci typu norské zimování.

Já by se chtěl zeptat na jednu věc, před 10 nebo ještě více lety se mluvilo
o tom, že rezervoárem moru plodu jsou i vosy, že na jejich plodu přežívají a
potom ho vosy rozšiřují. Jsou o tom dneska nějaké nové poznatky?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 19, 2009 8:41 AM
Subject: Re: Mor je vsude kde se podivam


> Radek Krušina:>Chtěl jsem upozornit na to, že tam kde není klinika,
> nedochází ke kumulaci spor, ale naopak ke snižování koncentrace.
> Jinak řečeno, je nutné najít kliniku, tu odstranit a potom se bude
> koncentrace spor snižovat až se vytratí. Nic jiného se zatím neprokázalo.
<
> ..........
>
> Radku to dokáže jen chovatel včelstev, který ví jak snižovat a ředit
> koncentrace spor a vůbec zárodků infekčních nemocí stále a to hlavně i
> profylaxí.
>
> O jakém procentu z celku chovatelů myslíš že mluvíš, kteří by dokázali?
Já
> to vidím tak na maximálně 10% (spíše méně)z eventuálního celkového počtu
> chovatelů s klinikou moru u včelstev u nás, takže každý desátý s klinikou
> by dokázal možná uspět v tom co píšeš. Co těch 9 chovatelů? Jak vědět, že
> to jsou právě ti co nedokážou eliminovat spory a jak odhadnout těch
> 10%(toho 1 z deseti)?

Radek Krušina:>Ještě cca před pěli lety byla velká skepse k tomu, že kde se objeví spory v měli, tam klinika stejně dřív nebo později propukne. <
.........
Bohužel, to platí stále, nic se v tomto moc nezměnilo.

ZU Brno Dulezita sdeleni:Vceli cukr na jaro zajiste ze jeste mnoho nasich clenu,by si nejen prali,ale take nevyhnutelne potrebovali pro sva vcelstva.151q jez nam byl na podzim povolen a pro tuze pozdni dobu nemohl byti scharakterisovan, ani rozeslan a bude po pripade s novym pridelem rozeslan. Subvence pro pobocne spolky byly sice Zemedelskou radou prokazany..Dopsali jsme firmam-zdrazily sve vyrobky o 120-170 procent.Mame k dispozici 1075 K. Tu vidime jiz predem,ze by nastalo vseobecne reptani,jelikoz bychom nemohli všechny podeliti.Bylo by proto nejmoudrejsi podelit spolky hotovymi penezi.Proto bude zalezitost predlozena ustrednimu vyboru.

Rissky svaz oznamil,ze mu bylo povoleno pro jarni pbdobi pro celou Risi 315 q.Doposud povolovalo k navrhu min.Orby-ministerstvo financi.Nyni zavisi toto povoleni od c.k.uradu pro lidovou vyzivu.

ZU Brno Val.hromada Dolezal zahajuje..projevuje soustrast na smrti cisare Frantiska Josefa.Predcita oznameni nove zalozenych spolku,prihlasenych novych primych clenu,oznamuje proc ve Vyrocni zprave nebyla jednatelska zprava.Valis navrhuje volbu aklamaci,coz vsemi prijato:predseda Dolezal,namestek 1)Valis,2)Knap,jednatel Maly,pokladnik- administrator Silhavy.Vybor po ukonceni valky predlozi usnesene zmeny stanov.Nyni neni vhodna doba,ani mozno vsemi ucastnymi v otazce primych clenu a zpusobu voleb vec projednati.

ZU Praha Val.hromada 47 delegatu,zastupujici 43 spolky. Vybor usnesl se upsati 1500 K na 6.valecnou pujcku,a 1tis.Ceske zemske komisi pro peci o mladez stipendium pro sirotka po padlem org. vojinu vcelari.Pan Svarc vytyka jednatelske zprave:neuplnost.Zprava pokladni aby byla podrobena revisi prisezneho revisora uctu Ustredni jednoty hospodarske jak se to stalo 1914.Valna hromada at cini rozhodnuti co s cistym ziskem.Neni spravne ze pokladnik prideluje si bonifikace kam chce.Jednatel Smidlik:Zprava byla obsahlejsi,ale na prani vyboru vyoustil nektere veci,aby se usetrilo penez..zprava v casopise by stala 1000K
Pivnicka: Velectene shromazdeni! To co nám zde pan Svarc prednesl...Sedlacek: Divim se panu Svarcovi,takovemu zkusenemu vcelari a organisatoru,ze vytky ty pronesl.Pohl: Jak jsme seznali..jedna se mu jen o formu.Vec byla mu zajiste dostatecne vysvetlena.
V.Svarc: Nikoliv.Je potrebi revisora jako v druzstvech,jako se stalo v r.1914.Od navrhu nelze mi jen tak ustoupiti...Ja s díkem kvintuji.ze Ustredi pujcilo nasi skole 2tis.korun. Ale my mame take vylohy udrzovaci a na posledni nasi zadost povolil nam vybor 60 K.Nevim,jestli s timto obnosem mohl by nekdo neco udelat,take prosim aby ucetni Zprava byla podpisovana predsedou.

Radim Polášek:>Chovatel v tom může udělat jen málo, jenom zrychlit pokles počtu spor. Může
důsledně čistit úly a vzniklé smetí neházet vedle do křoví, ale odnést a
spálit nebo zakopat v lese do země na místě, kde to spolehlivě aspoň 50 let
v zemi zůstane.<
..........)
Idea zakopávání moru je pěkná, ale jak hluboko zakopat smetky s propolisem plásty atp. se stále linoucí se vůni na kterou včely umí zareagovat i pod půdou? Jsou i jiné cesty kontaminace, málo nebo mizivě pravděpodobné, ale jsou. Stejně jako varoáza z relativně schované Javy se dostala do světa, tak i mor může mít nějaké schované nepravděpodobné cestičky.

Jestli totiž lze nalákat včely nějakým podněcováním přes podmíněný reflex na miny, zájem včely bude i o, zcela určitě, zakopané zbytky.

Radim Polášek:>Logika říká, že spory se množí jenom v případě kliniky, když už nějaká
larvička onemocní, jinak ne.<
...........
Ano, to je správná logika množení ale ne šíření a infikace včelatva sporami. Logika v tom případě říká, že rozhoduje infekční tlak. No a ten může vzniknout i když se spory ve včelstvu vůbec nemnoží.

Taky uvažuju o modernizaci stávající klasické decimálky. Líbila by se mě digitální váha se záznamem naměřených hodnot v určitém intervalu. Nemáte někdo tip na něco takového?

G.Pazderka napsal:
>Logika v tom případě říká, že rozhoduje infekční tlak. No a ten může vzniknout i když se spory ve včelstvu vůbec nemnoží.
.............

Zkušenost a odborníci říkají, že infekční tlak vzniká tam, kde je v blízkosti klinicky nemocné včelstvo.

Citace:
"Je známa řada případů, kdy předklinicky zjištěný mor v jednotlivých včelstvech zeslábnul a zcela vymizel, pokud se odstranil zdroj zárodků (nejčastěji klinicky nemocná včelstva v blízkém okolí), tedy když se snížil infekční tlak."
Celý článek:
http://vigorbee.cz/clanky/mor/

Chápu to tak, že je bezpředmětné mluvit o nějakém infekčním tlaku na včelstvo, ve kterém už propukl mor. To už je nakažené a je zdrojem spor (zvýšuje infekční tlak) na okolní včelstva.

Takže tam, kde jsou klinicky nemocná včelstva vyhledána a odstraněna, infekční tlak rychle klesá, protože nejsou zdroje nových spor.

Radek Krušina

Jak už ve včelstvu propuklo klinické onemocnění morem, to je věc jiná.
Všechno včetně plástů se musí likvidovat podle předpisů spálením. Já píšu o
výměně úlů třeba na jaře původní za nový vyčištěný nebo případně o dělání
pořádku ve včelíně, kdy na konci zbude lopatka nebo třeba půlka kyblíku
oškrábaného a smeteného smetí z úlů a podlahy. Potom jestli dříve včelař na
lesním stanovišti prostě takové smetí vzal a hodil kdesi do lesa dál od úlů,
nyní by mohl to smetí zakopat dál od úlů takových 10 - 20 centimetrů do půdy
nebo aspoň pod listí či jehličí. V zemi během pár měsíců ztratí tyto zbytky
včelí vůnia i když se po letech řízením náhody ocitnou zase na povrchu,
včely už na ně nalétávat nebudou.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 19, 2009 11:21 AM
Subject: Re: Mor je vsude kde se podivam


> Radim Polášek:>Chovatel v tom může udělat jen málo, jenom zrychlit pokles
> počtu spor. Může
> důsledně čistit úly a vzniklé smetí neházet vedle do křoví, ale odnést a
> spálit nebo zakopat v lese do země na místě, kde to spolehlivě aspoň 50
let
> v zemi zůstane.<
> .........)
> Idea zakopávání moru je pěkná, ale jak hluboko zakopat smetky s propolisem
> plásty atp. se stále linoucí se vůni na kterou včely umí zareagovat i pod
> půdou? Jsou i jiné cesty kontaminace, málo nebo mizivě pravděpodobné, ale
> jsou. Stejně jako varoáza z relativně schované Javy se dostala do světa,
> tak i mor může mít nějaké schované nepravděpodobné cestičky.
>
> Jestli totiž lze nalákat včely nějakým podněcováním přes podmíněný reflex
> na miny, zájem včely bude i o, zcela určitě, zakopané zbytky.
>
>

Pokud by se pálila jen klinicky nemocná včelstva, bylo by to zřejmě pro veterinu náročnější na prohlídky, ale je možné, že by v oblasti zůstala včelstva, která vydrží nějaký infekční tlak a znovu propuknutí nemoci může být méně pravděpodobné. R.K.

Sledujem túto vašu diskusiu a zdá sa mie, že skončíte tam, kde ste začali, nič nevyriešite, lebo veterina si hudie svoje a praktici taktiež. Kto má pravdu, to nezodpoviem ani ja a bolo by odomňa odvážne vysloviť sympatie jednej alebo druhej strane.

To čo vyslovil R.K. v citovanom odstavci sa blíži k mojim predstavám, pretože ako včeláriť a dosahavať aj dobré výsledky aj pri výskyte MVP musím byť opatrný, lebo sa nachádzam na tenkom ľade a som zároveň v "trestnom území" zákona či vyhlášky. Ani na Slovensku čo sa týka výskytu MVP nie sme čistý ale včelári, ktorých poznám si vedia poradiť.

Podľa mojich skúsenosť pri potieraní MVP na včelniciach je rozhodujúci čas, ako rýchlo včelár dokáže rýchlo konať. MVP je na určenie diagnózy tak jednoznačný, že sa nedá s ničím zameniť a môže ho diagnostikovať už v zárodku každý včelár. A ten by mal okamžite konať a nečakať kým sa veterinárna mašinéria rozbehne (odobratia vzorky, vyšetrenie, nariadenie o likvidácii), ale okamžite včelstvo bez milosti vysíriť, plásty s plodom a zásobami vyvariť, ale najlepšie ihneď spáliť a úľ vypáliť ohňom a tak osadiť doňho nové včelstvo.
Mám dôkazy, že ani v jednom takto ošetrenom znovu osadenom úli MVP znovu neobjavil a šírenie sa MVP aj na väčšej včelnici bolo zastavené. Tu sa nedá hovoriť o nejakých veľkých ekonomických stratách, skôr o záchrane veľkých hodnôt, lebo život na včelniciach pobeží ďalej. Ak spálime veľkú včelnicu, bude dlho trvať, kým sa život vráti do tých istých koľají.

Takto nejak prebieha aj boj proti zastaveniu šírenia sa MVP na Novom Zélande, kde je povinný takto konať každý chovateľ, včiel, až potom sa nahlasuje prípad veterinárom.
Možno sú toto kacírske myšlienky, ale skúsenosti sú dobré, i keď ťažko hovoriť o tom, či sa toto všetko raz nevráti ako bumerang na naše včelnice je otázne, no zatiaľ je to dobré.

Radek Krušina:>Zkušenost a odborníci říkají, že infekční tlak vzniká tam, kde je v blízkosti klinicky nemocné včelstvo.<
........

To není přesné. Chybí tam slovo "nejčastěji". Když to řekne odborník tak to řekne takto.

Výše infekčního tlaku je také podle měli jen orientační, protože záleží hlavně na kmeni podkmeni a případně úpně jiné variantě moru, kterých je samozřejmě více a jsou velké rozdíly mezi průběhy. Takže pod oficiálním a vzevrubným jménem původce P.l.l. si je nutné představit přesně kolem desítky různých původců, které jednou můžeš jako klinika najít a v jiném případě můžeš narazit na případ, že klinika vůbec není vidět a včelstvo uhyne dříve a včelař ani nějaký typický rozklad nezaregistuje, že takový úhyn byl kvůli moru.


Jestli koketuješ se SVS a máš nějaká data o průběhu a o výsledcích morů, dáš mi zapravdu, protože případy kolem našich ohnisek jsou spíše infekčního podružného rázu tj. sekundárního bez předchozích případů klinických včelstev v oblasti. Údaje lze již srovnávat během více let po sobě, protože co vím, už asi 4 roky se plošně takto pracuje a data se střádají.

Přeju dobrý den přátelé!
Toto je můj 1.příspěvěk,tak snad nic nepokazím.
Prosím o zkušenosti s úlem Optimal.V kolika nástavcích ( 17 cm )
nejlépe
přezimují,studenou stavbu nebo teplou,klasické rámky nebo plastové,atd.
Začínám úplně od začátku.Uly po rodičích jsme museli zlikvidovat.
Díky!

Prosím o zkušenosti s úlem Optimal.V kolika nástavcích ( 17 cm )
nejlépe
----------
http://www.optimalklub.cz/
www.vigorbee.cz
dále také - je to stejná metodika jako Langstroth 17cm
n-vcelari.cz - hlavně 100 otázek a odpovědí
http://matela.wz.cz/

a myslím, že i v archívu - downloadech této konference se něco najde.

AŤ se daří.

Karel

A samozřejmě spousta je toho tady:

http://pandora.idnes.cz/conference/optimal/

Na Vysočině slušně meduje pohanka. Akorát škoda , že to je do medovice. :-(

Meduje hrách prosím, nikde jsem nic nenašel, ale tuším že asi ne , díky za odpověďi.

Meduje hrách prosím, nikde jsem nic nenašel, ale tuším že asi ne , díky za odpověďi.

Máte pravdu.

Meduje, ale velmi málo. Musí ho být více hektarů a blízko hned u včelstev a
těch včelstev na místě nesmí být nějak moc, jinak je jen pro včely a snůška
navíc pro včelaře žádná. Měl by dávat dost pylu, takže se hodí pro posílení
včelstev před případnou další medovicovou snůškou.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 19, 2009 10:20 PM
Subject: Medování hrachu.


> Meduje hrách prosím, nikde jsem nic nenašel, ale tuším že asi ne , díky za
> odpověďi.

Na Vysočině slušně meduje pohanka. Akorát škoda , že to je do medovice.
-----------------------------------------------------------
Já bych to tak zase špatné neviděl,když do medovice je trochu přimíseno té zatracované pohanky. Dostane šmrnc,lehce pálí na jazyku a tento med je naopak lahodný.Záleží zase ale na chuti každého konzumenta.V poslední době pohankový med začíná jít na odbyt a to právem,protože pohanka si to zaslouží,bohužel řepku nedohoní,protože to není olejnina,ale bývalá potravina chudého lidu.

Měl jsem několikrát smíšený med pohanku s medovicí nebo s květovým medem. Měl tu určitou vůni, byl však velmi lahodný na jazyku, byl také nejprodávanějším.Je třeba také k němu umět někde něco povědět - rutin , období po terapi, ... a nemáte po vanocích co prodávat.Možná teké, že jde více na odbyt kvůli velmi tmavé barvě. Škoda, že ho u nás letos nevyseli, prý semeno nejde na odbyt a málo za něj platí, ale poprvé je vyseto obrovské množství hořčice na semeno, právě dokvétá, ale nic moc.Každá kapka dobrá, kočoval jsem k úročníku,nebylo to špatné.

Ještě jeden dodatek k chuti medu. Dělali jsme na výstavě ochutnávku medů: nejvíce zabodoval jarní pastovaný - 298 čárek, ale byl nejméně prodávaný, na druhém místě skoro se stejným počtěm čárek byl právě smíšený pohankový a museli jsme přes noc nalévat sklenice, o sto méně čárek měl květový a naprosto prohrál medovicový, měl jen 76 čárek.Pastovaný chutnal nejvíce dětem, ale matky ho nekupovaly, protože jejich děti tomu nerozumí.

Také rád potvrzuji příspěvek přítele Tichého: trochu pohanky do jakéhokoliv medu ať už květového či smíšeného s trochou medovice nezaškodí,naopak dodá tomuto medu atraktivnost,kterou ostatní medy nemají. Jeho tmavá barva zajisté taky hraje svoji roli,což lidé mají rádi,proč jim to vymlouvat? Nejprve kvete řepka,po ní hořčice a teprve poté přichází na řadu pohanka,takže když se setkají tyto 2 plodiny a doplní medníky,je to radost a med je velmi prodejný,ač květový je pěkně tmavý a chutný.

Určitou dobu jsem sledoval pod zasíťovaným dnem na dlaždici pod úlem, načernalou měl. Včera jsem na česně tohoto úlu viděl něco jako trus od ptáků. Tmavé, sem na bílé hrudky. Když jsem otevřel zadní čelo zasíťovaného dna, tohoto "trusu" tam bylo na sítě požehnaně. Hned mě napadlo, že se jedná o zvápenatění plodu. Nikdy jsem to neviděl, neměl jsem sebou žádnou literaturu, ale vzpomněl jsem si na kyselinu mravenčí,tak jsem do jednoho Nessenheidra nalil KM a dal mezi rámky. Jedná se skutečně o zvápenatění a jak proti tomu bojovat ? Určitě se někdo najde, kdo tu řekne, načti si to v literatuře a neotravuj na konferenci, která je na "důležitější" témata, ale snad někdo poradí, co to je a co s tím dělat.
Děkuji za rady.

Jiří

Ta kyselina mravenčí je skutečně dobrý prostředek proti zvápenatění plodu,
ale stejně nestačí. Je nutná výměna matky - to proto, že včelstvo se
současnou matkou nemá dostatečně vyvinutý čistící pud.
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, June 21, 2009 8:51 PM
Subject: asi zvápenatění plodu


Určitou dobu jsem sledoval pod zasíťovaným dnem na dlaždici pod úlem,
načernalou měl. Včera jsem na česně tohoto úlu viděl něco jako trus od
ptáků. Tmavé, sem na bílé hrudky. Když jsem otevřel zadní čelo zasíťovaného
dna, tohoto "trusu" tam bylo na sítě požehnaně. Hned mě napadlo, že se
jedná o zvápenatění plodu. Nikdy jsem to neviděl, neměl jsem sebou žádnou
literaturu, ale vzpomněl jsem si na kyselinu mravenčí,tak jsem do jednoho
Nessenheidra nalil KM a dal mezi rámky. Jedná se skutečně o zvápenatění a
jak proti tomu bojovat ? Určitě se někdo najde, kdo tu řekne, načti si to v
literatuře a neotravuj na konferenci, která je na "důležitější" témata, ale
snad někdo poradí, co to je a co s tím dělat.
Děkuji za rady.

Jiří


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4174 (20090620)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4174 (20090620) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Zdravím,

       Kdysi jsem se s tím setkal i u sebe. Je to nepříjemné a u mě to
vzniklo s vlhka v úlu. Položil jsem kyselinu mravenčí do podmetu na podporu
čistícího pudu, pak pomůže výměna matky. Ale jeto asi zcela zbytečné,
protože spory už jsou na všech včelkách a likvidují postupně všechny mladé
včelky (larvy), resp. výrazně oslabuje. Nakonec jsem celé včelstvo utratil,
protože to nepřineslo efekt. Ale bylo to tím, že včelstvo bylo celkově slabé
a zvápenatění plodu je decimovalo. U silnějších včelstev může pomoci popsaný
způsob a rozhodně obměna díla, protože houba je už všude.
Takže pokud to shrnu do poznatků i dle knih - kyselina mravenčí, nová matka,
nové díle a desinfekce úlu (pokud to jde zvládnout). Je možné, že někdo má
ještě jiný názor než-li já.

       Ať se daří
              Marek

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jiří
Sent: Sunday, June 21, 2009 8:52 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: asi zvápenatění plodu

Určitou dobu jsem sledoval pod zasíťovaným dnem na dlaždici pod úlem,
načernalou měl. Včera jsem na česně tohoto úlu viděl něco jako trus od
ptáků. Tmavé, sem na bílé hrudky. Když jsem otevřel zadní čelo zasíťovaného
dna, tohoto "trusu" tam bylo na sítě požehnaně. Hned mě napadlo, že se
jedná o zvápenatění plodu. Nikdy jsem to neviděl, neměl jsem sebou žádnou
literaturu, ale vzpomněl jsem si na kyselinu mravenčí,tak jsem do jednoho
Nessenheidra nalil KM a dal mezi rámky. Jedná se skutečně o zvápenatění a
jak proti tomu bojovat ? Určitě se někdo najde, kdo tu řekne, načti si to v
literatuře a neotravuj na konferenci, která je na "důležitější" témata, ale
snad někdo poradí, co to je a co s tím dělat.
Děkuji za rady.

Jiří

Ještě dodatek: Ten čistící pud je zde nejdůležitější proto, že jde o
houbovité onemocnění, které si včely donesou z přírody kdykoliv opakovaně,
takže jakékoliv "léčení" je jen dočasnou pomocí.
Petr
----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, June 21, 2009 8:51 PM
Subject: asi zvápenatění plodu


Určitou dobu jsem sledoval pod zasíťovaným dnem na dlaždici pod úlem,
načernalou měl. Včera jsem na česně tohoto úlu viděl něco jako trus od
ptáků. Tmavé, sem na bílé hrudky. Když jsem otevřel zadní čelo zasíťovaného
dna, tohoto "trusu" tam bylo na sítě požehnaně. Hned mě napadlo, že se
jedná o zvápenatění plodu. Nikdy jsem to neviděl, neměl jsem sebou žádnou
literaturu, ale vzpomněl jsem si na kyselinu mravenčí,tak jsem do jednoho
Nessenheidra nalil KM a dal mezi rámky. Jedná se skutečně o zvápenatění a
jak proti tomu bojovat ? Určitě se někdo najde, kdo tu řekne, načti si to v
literatuře a neotravuj na konferenci, která je na "důležitější" témata, ale
snad někdo poradí, co to je a co s tím dělat.
Děkuji za rady.

Jiří


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4174 (20090620)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4174 (20090620) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Jedná se skutečně o zvápenatění a jak proti tomu bojovat ?

Podľa uvedených symptónov je to naozaj zvápenatenie včelieho plodu. Je nepríjemná choroba, lebo včelstvo dlhodobo unavuje, matka statočne ploduje, včely plod vychovávajú, zaviečkujú a vtedy bunky s larvami otvárajú. Larvy vyschýnajú a včely ich vynášajú do podmetu úľa, na letáč a pred letáč. Včelstvo podľa rozsahu napadnutia postupne slabne, do znášky ide slabé a nevyužije ju.
Oficiálny liečebný postup neexistuje, i keď sa často odporúča kyselina octová, výmena M nepomáha, šťastie má včelár a jeho včely, lebo niekedy spontánne zaniká prirodzenou cestou.
A to vtedy, keď je včelstvo dlhodobo bez plodu, čo sa často stáva pri rojení a včelár ponechá výchovu matky na včelstvo čo niekedy môže byť až 25 dní. Je to čas počas ktorého sa všetok plod vyliahne, včely múmie povynášajú, pomôže i včelár a spóry ascosferózy sa stratia a ďalší plod môže byť čistý. Veď po rojení dostali i novú M.
Tento fakt sa dá využiť pri likvidácii vápna vo včelstve, že včelár, uväzní M v izolátore (včely musia mať k M po celý čas prístup, aby nevznikal zbytočný náhradný chov M) na 21 dní a až potom matku vypustí medzi včely.
Jeden ľudový prostriedok ako na vápno je využitie piva 10˚, ktorým postriekame dokonale vnútro úľa a každý plást aj s plodom trikrát po týždni, alebo zakaždým keď pracujeme vo včelstve. Chmeľ totiž, ktorý sa nachádza v každom poctivom pive, má látku, ktorá pôsobí na hubovité choroby. Tieto rady nenájdete nikde, lebo sú výsledkom mojich "pokusov".

Někdy po roce 2000 toho bylo plno u většiny včelařů. Objednával se kvůli tomu formidol.
Já objednal Vigorky a bylo to vyřešené.
Důležité je, aby vynesly plod v barvě bílé. Nebo ještě dřív, hned jak uhyne. Šedý je už od plodnic a infikuje okolí. Konstrukce dna atd. by ho neměla zadržovat.

Myslím, že od té doby je víc chovů co šlechtí na čisrtící pud. Včely to nosí z venčí a letos jestli bude vlhko pokračovat si možná ještě užijeme.
Plísní i melecitozy. :-(

Karel

Jiří:>Určitě se někdo najde, kdo tu řekne, načti si to v literatuře a neotravuj na konferenci, která je na "důležitější" témata, ale snad někdo poradí, co to je a co s tím dělat.
Děkuji za rady.<
..........
Ano,to je nadmíru rozumné, protože k diskuzi je vhodné třeba to pivo na praskající asky. To je zajímavé a stojí to za vyzkoušení. Vše ostatní je stokrát popsáno v chytrých knížkách a článcích o zvápenatění. Tedy jestli to je zvápenatění, protože i vyházený starý pyl mne letos už dvakrát dostal do omylu a stačilo se zhýbnout abych viděl nahromádkované pergy místo larvárních "zkamenělinek". Chtělo by to do diskuze od Jiřího foto toho co popisuje aby byla jistota, že diskutujeme o jeho případu.

>Hned mě napadlo, že se jedná o zvápenatění plodu. Nikdy jsem to neviděl, neměl jsem sebou žádnou literaturu, ale vzpomněl jsem si na kyselinu mravenčí<
------------------------------------------------------------
Před tím, než jsme začali používat kyselinu mravenčí se i u mých některých včelstev objevilo zvápenatění plodu. Mumie byly v buňkách i na podložkách. Tenkrát jsem také prováděl výměny matek jak doporučovala literatura. Bohužel neúspěšně. Včely to asi nečetly. Jeden dnes již nežijící včelař mi poradil, že mám použít jakýkoli prostředek který vyprovokuje zvýšení čistícího pudu včelstev. Důležité je narušit vnitřní prostředí v úlech a to jakýmikoliv prostředky, které do úlu nepatří - včely na ně (použité prostředky) nejsou zvyklé a snaží se odstranit vše co do úlu nepatří. Tenkrát jsem použil 8% kvasný ocet (kuchyňský)a v něm jsem vypral podložky a ještě mokré a páchnoucí je vkládal do úlů. Každý den (cca 3 týdny) jsem poctivě podložky ometal a mumie pálil. Pokaždé jsem podložky vždy omyl a nechal nasáknout novou dávkou octa. Intenzita spadu mumií se postupně snižovala. Stejného efektu můžeme údajně dosáhnout i při použití práškového cukru nebo postřikem roztokem hypermanganu. To jsem ale neměl příležitost vyzkoušet a proto to nemohu potvrdit. Od té doby kdy používám kyselinu mravenčí jsem neměl příležitost se s tak intenzivním napadením mých včelstev plísní Ascosphaera apis setkat. Dnes, když na podložce některého včelstva objevím několik zvápenatělých mumií neodkladně postupuji tak, že odstraním a spálím veškeré postižené části plástů nebo celé plásty, včelstvo přeložím do čistého vydesinfikovaného úlu (úlové dno a nástavky), vyměním matku a pro narušení vnitřního prostředí úlu a zvýšení čistícího pudu včel použiji Formidol opakovaně 2 - 3x, nebo je možné použití dlouhodobých odpařovačů kyseliny mravenčí.
JK

Kdepak byste dneska koupil pivo s chmelem.

Je to choroba slabších včelstev nebo náchylnějších včelstev nebo včelstev
oslabených nějakým zásahem včelaře a za nepříznivého počasí. Typický je
výskyt v květnu červnu. Pokud se objevilo jen u jednoho včelstva z vícera,
je třeba zjistit proč. Typicky to bývá, když je včelstvo slabší v příliš
velkém prostoru úlu a navíc oslabeno nějakým zásahem včelaře, který třeba
rozfrcal dříve kompaktní plodové hnízdo do více nástavků nebo mezi nástavky
jsou velké mezery, kterými proniká do úlu noční chlad a vlhkost a podobně.
Letos toho asi bude hodně, počasí odpovídá a ještě nějaký týden tomu tak
bude, v současné době jarnímu květnovému, navíc vlhkému a bez snůšky, která
je nyní na konci června květová už podstatně slabší než v květnu a
medovicová je likvidována deštěm.
Pokud jsou všechny včelstva na stanovišti ošetřována zhruba stejně, mají
zhruba stejně zásob a stejnou sílu, tak jedno včelstvo výrazně víc napadené
zvápenatěním je důvod k výměně matky. Pokud jsou všechna včelstva napadená
zhruba stejně, je třeba zásahy, které posílí životaschopnost včelstev. V
první řadě odstranění neobsazených prostor, třeba prázdných medníků, rozumné
zúžení plodiště o nějaký nádstavek navíc, pokud jich je tam hodně, pokud
mají méně než 10 - 5 kilo zásob, podněcování, odstranění případné měli s
kuklama ze dna úlů atd. Cílem je dosáhnout, aby se včelstva dostala do stavu
mírné snůšky, kdy matka stále klade a kdy si může dovolit zaklást i krajní
rámky a nastavky, protože včely i na nich udrží bez problémů teplotu 35 st C
potřebnou pro výchovu plodu. Za takového režimu se včely zaktivují a jejich
čisticí pud se projeví tím, že mrtvé kukly a jiný infikovaný materiál
nebudou vynášet pouze do neobsazených chladných částí úlů, kde budou sporami
dále infikovat včelstvo, ale budou většinu tohoto materiálu vynášet ven pryč
z úlu. Mělo by se to během 14 dnů projevit ve zvýšení ploch plodu a zmizením
zvápenatění. Zužování je jinak opatření, které zase jde proti opatření proti
rojení, takže pokud se zůžení přežene, hlavně pokud se nechá hodně přes
dobu, kdy zvápenatění zmizí a včely se rozjedou, mohou se vyrojit, takže se
zůžením opatrně. Také to jde proti medné snůšce, ale stejně teď počasí na
snůšku není a když se to povede, ještě by mohla jít zachytit červencová
snůška, pokud nějaká bude. Stejně, pokud by včelstva přežila do nějakého
lepšího počasí a nějaké snůšky, zvápenatění by pravděpodobně samo zmizelo,
ale to by už včelstva byla hodně slabá a snůška by stejně byla na nic.
Další opatření jsou již pomocné, jako třeba ta kyselina mravenčí nebo potom
obecně zrychlení výměny rámků, čištění úlů a potom taky obecně zrychlení
výměny matek atd.
Pokud se tady bavíme o přírodních materiálech, tak dobré protiplísňové a
protibakteriální účinky by měl mít výluh z křídlatky. Údajně je obsah těchto
látek jeden z důvodu, proč je křídlatka tak agresívní, není prostě napadána
chorobami. Na včely jsem ji ale nezkoušel ani nevím o někom jiném, kdo by to
zkoušel.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, June 21, 2009 8:51 PM
Subject: asi zvápenatění plodu


> Určitou dobu jsem sledoval pod zasíťovaným dnem na dlaždici pod úlem,
> načernalou měl. Včera jsem na česně tohoto úlu viděl něco jako trus od
> ptáků. Tmavé, sem na bílé hrudky. Když jsem otevřel zadní čelo
zasíťovaného
> dna, tohoto "trusu" tam bylo na sítě požehnaně. Hned mě napadlo, že se
> jedná o zvápenatění plodu. Nikdy jsem to neviděl, neměl jsem sebou žádnou
> literaturu, ale vzpomněl jsem si na kyselinu mravenčí,tak jsem do jednoho
> Nessenheidra nalil KM a dal mezi rámky. Jedná se skutečně o zvápenatění a
> jak proti tomu bojovat ? Určitě se někdo najde, kdo tu řekne, načti si to
v
> literatuře a neotravuj na konferenci, která je na "důležitější" témata,
ale
> snad někdo poradí, co to je a co s tím dělat.
> Děkuji za rady.
>
> Jiří