Včelařská konference

Neexistuje. Včely by jen neměly sousedy nadměrně obtěžovat. Pokud máte
možnost prohlédnout si historii této konference, tak ta věc už tu byla
řešena několikrát.
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Klikar" <Klikar.P/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 02, 2009 12:05 PM
Subject: dodrení vzdálenosti včelstva


Dobrý den. Mám dotaz ohledně umístění včelínů. Existuje nějaká právní
norma, která by upravovala, v jaké vzdálenosti od obydlí mohou být umístěny
včelíny?


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4049 (20090501)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4049 (20090501) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Dobrý den. Mám dotaz ohledně umístění včelínů. Existuje nějaká právní norma, která by upravovala, v jaké vzdálenosti od obydlí mohou být umístěny včelíny?

Dobrý den,nesbírají medovici,ale pyl.Jiných květů je všude hodně a zaschlé nejsou.Nedovedu si to vysvětlit proč sbírají pyl z ořechu,ale je to tak.Možná že to mají tak blízko,jsou přímo pod ořechem.Musím to nafotit,aby mi to nekdo věřil.

Podle mého neověřeného názoru včely dávají přednost pylu z květů před pylem
z jehněd větrosnubných rostlin. Na ořešáku sbírají pyl potom proto, že z
nějakého důvodu nemohou sbírat pyl květový. Třeba je příliš sucho a květy
jsou zaschlé ?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 01, 2009 9:55 PM
Subject: Re: ořeák


> Vážený pane Turčáni,byly to opravdu včely,díval jsem se na ně ze
> vzdálenosti několika cm a bylo jich tam hodně,takže si to někam zapište že
> ořešák je včelařská dřevina.

někdy nalétne na ořešák mšice asi je to m.broskvoňová a potom skéká po listech hodně medovice, kterou včely sbírají. Med je hezky hnědě zbarven, ale chuti nevalné. Tady v podhůří Orlických hor začíná medovat les, smrky a končí řepka a tak to vypadá nadějně, Zdraví Vašek Ducháč

Vážený pane Turčáni,byly to opravdu včely,díval jsem se na ně ze vzdálenosti několika cm a bylo jich tam hodně,takže si to někam zapište že ořešák je včelařská dřevina.

Dnes jsem konečně dodělal a i konečně úspěšně odzkoušel sluneční tavidlo.Kdo se chcete podívat tak tady-http://pupek73.blog.cz/
Jen toho sluníčka mohlo být víc.Od odpoledne je to u nás na západě samá bouřka.

Je podle vás ořešák včelařská dřevina? Já ho mám přímo nad úly o jeho jehnědy jsou plné včel které na nich rouskují pyl, Pavel

Nie, nie je, oklamali Vás vaše vlastné oči. Na samčie kvety orecha včely nenavštevujú, sú to jednoznačne včely samotárky, ktoré som často pozoroval. Zo začiatku som bol presvedčený, že sa jedná o včelu medonosnú, vždy boli odo mňa vzdialené 1 až 2-3 m a detaily som nemohol rozlíšiť.

Mohlo by sa jednať o samotárku Kapčiarku chrastavcovú Dasypoda hirtipes F., veľkosť 12-15 mm. Dobrým rozpoznávacím znakom sú dlhšie krídla ako má zadoček a oči má akoby vystúpené.
Či je to presne tá istá, ktorá zbierala peľ na orechu, nie je podstatné, podstatné je, že nie je to včela medonosná.

včelařskou rostlinou jsou všechny ze kterých mají včely užitek mohou na nich sbírat nektar, medovici, pyl a a také pryskyřici na výrobu propolisu..
Pak také nejnadeš včely ve stejnou dobu na různých rostlinách rostliny uvolňují nektar a pyl podle druhů různě Třebas zmíněná řepka nektar až v odpoledních hodinách, hloh ráno, šeříky až večer a v noci . zrovna tak je to i s pylem. větrosnubné rostliny otevírají prašníky za nízké vlhkosti. také k uvolňování semen dochází jen za určitých podmínek. Třeba nám známá jíva je uvolní pár hodin před deštěm. Matka příroda to má prostě vymakané.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: o?e?k
> Datum: 01.5.2009 11:54:06
> ----------------------------------------
> Dobrý den přátelé včelaři.Je podle vás ořešák včelařská dřevina? Já ho mám
> přímo nad úly o jeho jehnědy jsou plné včel které na nich rouskují
> pyl,přitom kousek dál kvete kaštan a toho si skoro nevšímají a asi 300
> metrů je v plném květu řepka.Hezký den všem.
>
>
>

Dobrý den přátelé včelaři.Je podle vás ořešák včelařská dřevina? Já ho mám přímo nad úly o jeho jehnědy jsou plné včel které na nich rouskují pyl,přitom kousek dál kvete kaštan a toho si skoro nevšímají a asi 300 metrů je v plném květu řepka.Hezký den všem.

ři loupežích a při opatřeních jde především o pochopení toho, co slídilky vábí k loupežím. Podle mého názoru jde především o úlovou vůni. Úlová vůně je i na vytaženém díle, nářadí a třeba i ochranném oděvu. Může být i na ploše vozíku za auto, na který se pokládájí nástavky s medem.

Gusti, zdravím ťa. Na úvod si zobieriem Tvoju poslednú vetu odstavca

Může se šířit větrem podobně jak když se vaří nedělní oběd u otevřeného okna, který jde cítit, ale na větší vzdálenosti a detekcí včelou - mnohem citlivější na vůně.

Dobre si vystihol, ale ak je gazdiná alebo gazda doma, ani vôňa nepomôže zlodejovi sa dostať do kuchyne.

Je pravda,že vôňové receptory sú u včele vynikajúco vyvinuté, ale ani tá jej nepomôže, keď je matku v úli a včelstvo má zabehaný režim ochrany letáča a prípadnú cudziu odvážlivku strážkyne z letáča vypoklonkujú.
Nie tak dávno som písal na tejto stránke, o mojom spôsobe podávania zásob včelstvu. Ešte sa mi nestalo, aby cudzie včely útočili na domáce včelstvo, za účelom neoprávneného získanie pôžitku- zásob. Pri spôsobe, ktorý praktizujem roky by Vám mnohých dupkom vstávali vlasy na hlave, krmivo podávam v hociktorú dennú dobu a k tomu i teplý roztok, pomocou vonkajších kŕmidiel a je isté, že sa jeho vôňa šíri i pred letáč. Roztok v množstve až 4-5 litrov cez noc neodoberú a ostáva i i do druhého dňa.To len na malú ilustráciu toho, o čom chcem písať.

To je dôkazom toho, že ani vôňa potravy, diela a pod. nedokáže vyprovokovať cudzie včely k rabovke. Príčina sliedenia včiel je prirodzená a neznášam vetu: susedove včely hladajú a pod., pretože u včely znášanie potravy je úplne prirodzený pud a preto nepohrdne každým žiadnym ponúknutým zdrojom sladkej potravy a tým skôr, až je táto potrava dosiahnuteľná v postihnutom včelstve.

Áno postihnutom včelstve, pretože často včelstvu, odložencu a oplodňovacej jednotke chýba to základné, MATKA, čím je narušená organizácia úľového života. Aj včelstvo dočasne vie udržať úľový poriadok, keď sa včelstvo stabilizuje npr. vlastným NCH novej M, má plod, osadenstvo sa skladá z mladušiek, ale hlavne starších včiel strážkyň letáča. Rabovka najskôr prepukne npr. v novom odloženci, ktorý včelár vytvorí s M bunkou, neoplodnenou M, len s mladými včelami (na včelnici sa vždy zalietané včely do pôvodného úľa veľmi rýchlo a vtedy im netrpezlivý včelár ponúkne roztok. Nuž čo majú sliedičky robiť iné, ako rabovať, keď im včelár svojou neopatrnosťou doslova ponúkne potravu.

Chcem sa len krátko zmieniť o mojich skúsenosti z pozorovania rabovaných včelstiev. Zdravé včelstvo s matkou vyžaruje zo svojho prostredia do vonkajšieho zvláštne fluidum stability včelstva, ako by upozorňovalo, u nás je všetko v poriadku a cudzie včely to rešpektujú.
Naopak, toto všetko chýba včelstvu, ktoré je v dezolátnom stave a to prirodzené fluidom úľového organizovaného prostredia chýba, doslova upozorňuje cudzie včely, poďte, berte si. A ony to aj robia.
Spomeniem ešte jednu svoju skúsenosť z chovu matiek a vyžarovania toho zvláštneho fluida (všeobecné poemnovania javu). Kto chová M, musí z oplod. jednotiek oplodnené M odoberať. Včelstvo aj keď menšie malo M, ktorá plodovala, malo vybudovanú svoju konštantnú štruktúru a zrazu odobratím ich M utrpelo silný stresový šok.Všetci Ste toto už zažili, zmätok sa doslava šíril pre včelstvo a trvá toľko dní, pokiaľ nezačne robiť NCH alebo mu pridáte MB, či neoplodnenú M, stres vo včelstve pominie a život beží ďalej.
Neraz sa mi stalo, že do takéhoto včelstva vletí neoplodnená či oplodnená M a život ide ďalej. To sa mi stalo viackrát, že odletená M si podľa stresového faktoru našla takéto včelstvo a len som čudoval, ako sa to stalo.Jeden prípad je nevyvrátiteľný keď po označení M mi táto odletela a o tri dni som ju našiel práve v takomto včelstve.

Toto len na potvrdenie predchádzajúcich vývodov s rabovaní včelstiev. Ja to vidím takto, ale môže to byť aj inak.

To je diskuze už do zásoby, na léto a na srpen.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Chmelíček" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 30, 2009 6:35 PM
Subject: Loupe


> Ale přátelé,to myslíte doopravdy,že by v této době včely loupily,když
> všechno kvete ? Nemohu tomu uvěřit , tady musí být veliká chyba
> včelaře,jinak to nevidím.

Ale přátelé,to myslíte doopravdy,že by v této době včely loupily,když všechno kvete ? Nemohu tomu uvěřit , tady musí být veliká chyba včelaře,jinak to nevidím.

tak to si musím také zapamatovat

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Apiinvert
> Datum: 30.4.2009 13:14:24
> ----------------------------------------
> pepan:>Gusto mám takový dojem , že podle tebe co včelař to potenciální
> podvodník mimo tebe<
> ......
> To je špatný dojem. :-)
>
> Slogan, podle kterého jedu je:" Nevěřím nikomu a sobě jen napůl."
> Veřejně to prohlašuje jeden velmi známý veterinář (p. Krabec)na svých
> přednáškách a já to také tak v otázkách včelařství vidím.
>
>
>

Ovšem v tuto ranní dobu v období slídění bývají včely ztuhlé a dá se tak zvládnout i poměrně velká včelnice .
Horší je to když včelař po zaměstnání chce něco dělat ve včelách Již ve třetím včelstvu které rozdělá ve 3 hodiny odpoledne začne loupež
Proto jsem uvedl tu dobu. je to nejbezpečnější období. Na již propuknutou loupež se mě osvědčily mokré plachty. odpařujísí se voda přehluší vůni úlu a změní vzhled. Domácí včely však cestu najdou.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: N?stavky a mezist?ny
> Datum: 30.4.2009 13:09:23
> ----------------------------------------
> (e-mailem) --- 30. 4. 2009
> Re: N?stavky a mezist?ny (35455) (35458) (35463) (35467)
> ten poslední odstavec bych upřesnil na dobu mezi 5 -10 hodinou ranní pak
> následuje na 100% loupež
> ........
>
>
> Nejde o hodinu zásahu. Když se dojede na stanoviště, kdykoli v jakoukoli
> hodinu může být kvůli slídění krize, pokud se s příjezdem nebo zásahem
> začne linout silná stopa úlové vůně do okolí.
>
> Při loupežích a při opatřeních jde především o pochopení toho, co slídilky
> vábí k loupežím. Podle mého názoru jde především o úlovou vůni. Úlová vůně
> je i na vytaženém díle, nářadí a třeba i ochranném oděvu. Může být i na
> ploše vozíku za auto, na který se pokládájí nástavky s medem. Může se šířit
> větrem podobně jak když se vaří nedělní oběd u otevřeného okna, který jde
> cítit, ale na větší vzdálenosti a detekcí včelou - mnohem citlivější na
> vůně.
>
> Pokud se ještě v okolí včeltev nekrmí cukrovým sirupem, sirup jako takový
> slídivost moc nepodněcuje.
>
> Primárně to podle mého názoru funguje jako mechanismus podobně jako u
> zalétávání. Včela, která narazí na úlovou vůni jde po stopě a vyhledává ji.
> Pokud je stopa tak silná a jiné zdroje potravy nejsou, nic jiného ta
> létavka (ky)neprovádí, než zkouší prolomit obranu včelího společenství na
> stanovišti. Je jedno dokonce, jestli se jedná o mateřské včelstvo. Přidává
> se k davu a loupí co to dá. Připojuje se a odlétá s cizími lupičkami.
>
> Tak to může probíhat den co den a to jen proto, že člověk udělal v něčem
> hromadnou chybu, třeba v konstrukci úlu. Takže lze dodat, že jako jeden z
> předpokladů technického provedení úlu, by měla být právě maximální ochrana
> úlové vůně.
>
>
>

> Nejde o hodinu zásahu. Když se dojede na stanoviště, kdykoli v jakoukoli
> hodinu může být kvůli slídění krize, pokud se s příjezdem nebo zásahem
> začne linout silná stopa úlové vůně do okolí.

Vůně se line v podstatě při každé činnosti ve včelách, vyhnout se tomu nedá.
Dá se to jen trochu omezit vhodnou manipulací. Rozpoutání loupeže při práci
na stanovišti se občas taky nevyhne, občas se objeví nečekaně. Podstatné je
ale potom mít včely tak, aby po uzavření úlu a uklizení všeho loupež
utichla, to znamená včelstva se ubránila. U silných včelstev potom klidně
mohou být česna ve dnu otevřená naplno, očka taky, ve dnu síto. Slabá
včelstva nebo oddělky musí mít zůžené česno a dno pevné, bez síta. Pokud to
tak je, hromadná loupež do půl hodiny po ukončení prací zmizí, zůstanou jen
jednotlivé poletující pátračky, které se snaží ojediněle neúspěšně
proniknout kolem strážkyň dovnitř cizích úlů.

> hromadnou chybu, třeba v konstrukci úlu. Takže lze dodat, že jako jeden z
> předpokladů technického provedení úlu, by měla být právě maximální ochrana
> úlové vůně.

Hm, dnešní systémy nástavkových úlů s velkou plochou síta ve dnu a s rovnými
dosedacími plochami nástavků, které nemusí být ideálně rovné a těsnit a
taky současná technologie s trvale otevřenými očky v nástavcích jde
jednoznačně proti této zásadě......

Radim Polášek

Tak to už je lepší, ale pořád je to na oddělek moc. Bral bych, kdyby to bylo
0,9 x 1,5 cm. Já nechávám u nadějných oddělků, až se pořádně rozklade matka,
tak 2x1 cm. Pokud je oddělek v pořádku, dokáže se s tak malým česnem poměrně
spolehlivě ubránit. V mezisnůškovém období je podstatné nedat zlodějkám
vědomost o tom, že v té bedničce s oddělkem je něco snadno k vyloupení. V
podletí v bezsnůškovém období potom funguje u oddělků další výběrový
mechanismus, dochází zřejmě k průběžné tiché a polotiché loupeži u většiny
oddělků a slabších včelstev, kdy jsou strážkyně česna občas zabity. Slabším
oddělkům mohou strážkyně dojít a potom dojde k rychlému otevřenému vyloupení
a zničení oddělku bez ohledu na velikost česna.
Hranice velké slídivosti na stanovišti je odhadem tak od 5 včelstev výše na
stanovišti nebo od 20 - 30 včelstev sousedů v blízkosti do 500 metrů. Když
dojde k nějakému excesu, jako třeba k zapomenutí rámku se zásobami mimo úl,
tak loupí všechna včelstva na stanovišti, Pokud ale slabá včelstva a oddělky
na stanovišti mají příslušně malé česno a mají snahu se bránit, tak loupí
1 - 3 včelstva ze stanoviště nebo blízkého okolí, ostatní včelstva jsou
víceméně nečinné. Pokud oddělky v bezsnůškovém období vylupuje většina
včelstev na stanovišti, je někde chyba. Buď přímo v oddělcích a manipulaci s
nimi nebo v příliš velkých česnech, která jsou příliš daleko od plodových
plátů oddělku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <g.pazderka/=/gmail.com>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 30, 2009 12:35 PM
Subject: Re: Nástavky a mezistěny


Opravuji: cca "9x15 cm" na "cca 0,9x15 cm" či v mm cca 9x150 . Nějak
mne ty desetiné čárky pořád zlobí. ;-)

pepan:>Gusto mám takový dojem , že podle tebe co včelař to potenciální podvodník mimo tebe<
.......
To je špatný dojem. :-)

Slogan, podle kterého jedu je:" Nevěřím nikomu a sobě jen napůl."
Veřejně to prohlašuje jeden velmi známý veterinář (p. Krabec)na svých přednáškách a já to také tak v otázkách včelařství vidím.

(e-mailem) --- 30. 4. 2009
Re: N?stavky a mezist?ny (35455) (35458) (35463) (35467)
ten poslední odstavec bych upřesnil na dobu mezi 5 -10 hodinou ranní pak následuje na 100% loupež
........


Nejde o hodinu zásahu. Když se dojede na stanoviště, kdykoli v jakoukoli hodinu může být kvůli slídění krize, pokud se s příjezdem nebo zásahem začne linout silná stopa úlové vůně do okolí.

Při loupežích a při opatřeních jde především o pochopení toho, co slídilky vábí k loupežím. Podle mého názoru jde především o úlovou vůni. Úlová vůně je i na vytaženém díle, nářadí a třeba i ochranném oděvu. Může být i na ploše vozíku za auto, na který se pokládájí nástavky s medem. Může se šířit větrem podobně jak když se vaří nedělní oběd u otevřeného okna, který jde cítit, ale na větší vzdálenosti a detekcí včelou - mnohem citlivější na vůně.

Pokud se ještě v okolí včeltev nekrmí cukrovým sirupem, sirup jako takový slídivost moc nepodněcuje.

Primárně to podle mého názoru funguje jako mechanismus podobně jako u zalétávání. Včela, která narazí na úlovou vůni jde po stopě a vyhledává ji. Pokud je stopa tak silná a jiné zdroje potravy nejsou, nic jiného ta létavka (ky)neprovádí, než zkouší prolomit obranu včelího společenství na stanovišti. Je jedno dokonce, jestli se jedná o mateřské včelstvo. Přidává se k davu a loupí co to dá. Připojuje se a odlétá s cizími lupičkami.

Tak to může probíhat den co den a to jen proto, že člověk udělal v něčem hromadnou chybu, třeba v konstrukci úlu. Takže lze dodat, že jako jeden z předpokladů technického provedení úlu, by měla být právě maximální ochrana úlové vůně.

Zdenek napsal(a):

> Nebo cast krmeni ponechame ovsem s rizikem, ze vcely to prenesou a smichaji
> s donesenym medem. Neumim si predstavit jak tomuto zcela zabranit. Jakou
> cast krmiva jim na jare ponechat je jen veci zvyku. Vcely nerozlisuji med a
> krmivo. Kdyby se delaly standardne testy na pritomnost cukru z krmiva v
> medu, asi by se vcelari divili. To by pak tezko byly bezne vynosy 50 kilo
> na vcelstvo. Zvlaste kdyz v okoli nic neroste.

Tohle se mi zda prehnane. Dokrmim na zimu 10-15 kg cukru (na 20 kg zasob celkem). Z toho zustane na jare v plodisti tretina ? Mene ? Cilene nic do medniku neprendavam (respektive plnejsi plasty pri jarni kontrole si oznacim napinackem a nevytacim) a kolik toho vcely samy prenesou ?
Hodne prehnane kilo, dve ? Ze zminovanych 50 kil medu ?

Ze se v jarnim medu cukr v malem mnozstvi objevit muze bych nepopiral, ale kolik by ho vcelar musel zkrmit, aby mu to dalo 50 kilo v oblasti bez snusky ?

Jiri Borik

Gusto mám takový dojem , že podle tebe co včelař to potenciální podvodník mimo tebe
Jinak já se bavím jen o krmení na zimu a nic víc
Ten kdo dává krmiva produkčnív včelstvům v době snůšky je podvodník, ale ti malí včelaři a těch je většina krmí spíš méně na zimu jak více
Podle mne problémoví mohou bít ti včelaři kteří zkrmují na zimu 20 kg a více zvláště v letošním roce

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Apiinvert
> Datum: 30.4.2009 10:09:38
> ----------------------------------------
> Pepane asi by bylo záhodno se poohlédnout po medné směrnici, co nám
> připravil prý tým včelařů s úředníky. Úředník je nerozhodný do chvíle,
> dokud nezná své úřední regule.
>
> Takže otázky a definice výrobku se od dob Tvých učilištních let asi
> drobátko změnily. (i když tomu moc nevěřím)
>
> Dávám Ti pro jistotu odkaz na "Mednou směrnici", tu si vytiskni. Podle ní
> se harmonizuje i české právo. Pro jistotu, kdyby ve Včelařství nebyl úplný.
>
> http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:13:27:32001L0110:C
> S:PDF
>
> Můj výklad je takový: Do medu, který je určen pro lidskou spotřebu, se
> nesmí přidávat krmivo.
> Podle obchodního dělení a definice výrobku je i med vytočený. Je tudíž
> nepodstatné jestli je včelařem dáván do výkupu nebo prošel baličem. Takže
> závěr vidím tak, že se nesmí: Jestli do medu přidáš krmivo a to krmivo
> smícháš (v jakkémkoli poměru) s medem, ten med vytočíš pro lidskou potřebu.
>
> Velkým vodítkem by bylo, když by včelař, který dodává krmivo včelstvům, měl
> to krmivo kvůli identifikaci označený, myslím si, že by se velmi rychle
> poznalo to krmivo a poznalo by se, co včelaři dělají s medem, ikdyž to
> nesmí dělat.
>
> Chceš důkaz přímo od našich vědeckých pracovníků?
> Důkazem je "Ta" obava, kdy se bojí VÚ Dol dát do rukou včelařům
> antibiotika, protože i při přesném dávkování jak se má provádět, a to v
> bezsnůškovém období a to třeba formou ve směsi s práškovým cukrem na horní
> loučky,(ne tedy třeba v roztoku) je velká pravděpodobnost, že ty
> kontaminované zásoby včely nespotřebují a včelař je buď vědomě nebo
> nevědomě dodá do potravního řetězce lidí ve vytočeném medu třeba dodaný do
> výkupu nebo při prodeji ze dvora.
>
>
> (znění směrnice)
> Do medu se při uvádění na trh nebo při použití v jakémkoli výrobku určeném
> pro lidskou spotřebu nesmějí přidávat
> žádné potravinové složky, včetně potravinářských přídavných látek, a
> nesmějí do něj být přidávány ani žádné látky
> jiné než med.
>
> .........
> >>Med je medem již ve včelím plástu. Úředník je ale podle tebe tak hloupý,
> protože tvrdíš, že se stane medem až po zabalení. A co plástečkový med a
> med s plástečky? To není také med do chvíle až jej zabalíš?> Ke krávě, já
> ještě neviděl v supermarketu vemeno s mlékem nebo mléko ve
> > vemeni. To je trochu jiný vznik a jiná produkce. Med v plástu ale je již
> > medem.>
> > Ke krávě, já ještě neviděl v supermarketu vemeno s mlékem nebo mléko ve
> > vemeni. To je trochu jiný vznik a jiná produkce. Med v plástu ale je již
> > medem.>Úředník je ale podle tebe tak hloupý,<<
> Není hloupý , ale vyčůraný, protože se chovává za věci o kterých si myslí ,
> že jim nerozumíme
>
>
>

Opravuji: cca "9x15 cm" na "cca 0,9x15 cm" či v mm cca 9x150 . Nějak
mne ty desetiné čárky pořád zlobí. ;-)

2009/4/30 G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>:
> Aleš:>Pozn.: při tvorbě oddělků mám největší problémy s loupeží, nemám
> možnost je přemístit mimo stanoviště. např loni se mi z 28 vytvořených
> chytlo 24 (to jsem kolem nich chodil jako krocen) a začátkem červenece, kdy
> již většina byla zralá na přidání 2 nástavku, jsem následující víkend
> zjistil, že mi jich zbylo jen 10 a ostatní totálně vykradené. Však já na to
> přijdu! <
> .......
> Pěkně popisujete chov matek a také v čem chováte.
>
>  Tachovy jsou dobré úly ale jen do chvíle, kdy je mnoho včelstev na jednom
> místě. Potom nastává jestli to tak mohu nazvat tzv. sociální krize, jestli
> přestane snůška a třeba jako loni nasoupí tvrdá slídivost. Mne se velmi
> osvědčilo jít svou cestou ignorovat nějaké obavy z malého vstupu a po celý
> rok ponechat jeden česnový otvor umístěný ke straně dna, cca 9x15 cm. Očka
> vůbec nepoužívat a nejlépe trvale zavřít, jsou naobtíž kvůli většímu
> množství pylu a plodu v medných prostorech a vracejícím se létavkám při
> práci. Toliko k úniku úlové vůně, která může vést také ke slídivosti.
>
> Druhý problém a ten je dominantní je, že když si množíte materiál a nemáte
> kolem moc sousedů chovajících včely, je velká pravděpodobnost genové
> izolace a když při projevu slídivosti a loupeže vzniká při nedostatku
> potravy přirozená externí sebedestrukce a pokud se k tomu přidá nedostatek
> obranných vloh, všechna Vaše práce tudíž je k ničemu.
>
> Osobně ze slídivosti mám velké obavy, ale jestli si dělnice neubrání tak
> malou škvíru co já jim ponechávám jako česnový otvor, jsou ty obranné
> vlastnosti zcela jistě nedostatecné a pro sebe si říkám, že je to jen dobře
> že to včelstvo zaniklo. Píšu Vám to také proto, že jsem také larvil a
> choval a také nakupoval nějaký materiál, ale až cizí (nový) materiál velmi
> omezil ztráty při slídění. Ty ztráty byly podobné jako u Vás, ale s
> opatřením co zde popisuji se snížilo na minimum a i při 60 včelstvech na
> trvalém stanovišti se při příznivých podmínkách vyjímečně velmi dobře
> vyzimovat.
>
>  Samozřejmě k tomu takké je nutno přičíst praxi s tímto problémem a
> omezovat úkony v úlech na nejnutnější v období slídění je také důležité.
>

je dobré nechat připravené rámečky na oddělek nechat chvíli stát mimo místo kde jej míníš umísti létavky které jsou na rámku jej opustí a již jej pak nemohou napadnout. tady platí práce kvapná málo platná
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Nástavky a mezistěny
> Datum: 30.4.2009 09:07:28
> ----------------------------------------
>
>
> Aleš:>Pozn.: při tvorbě oddělků mám největší problémy s loupeží, nemám
> možnost je přemístit mimo stanoviště. např loni se mi z 28 vytvořených
> chytlo 24 (to jsem kolem nich chodil jako krocen) a začátkem červenece, kdy
> již většina byla zralá na přidání 2 nástavku, jsem následující víkend
> zjistil, že mi jich zbylo jen 10 a ostatní totálně vykradené. Však já na to
> přijdu! <
> .......
> Domnívám se, že loupeže provádějí včely z původních úlů, do kterých se
> vrátí některé létavky a přivedou pak do oddělku kamarádky... Ten problém
> nenastane, pokud oddělku dáte zásobní plásty výhradně z původního včelstva
> (tedy nejen z jiných včelstev, ale ani z případných uložených zásob). Podle
> vůně je pak takový med již "jejich" a není potřeba ho přenášet :-).
> S pozdravem Petr.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4044 (20090430)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>
>

ten poslední odstavec bych upřesnil na dobu mezi 5 -10 hodinou ranní pak následuje na 100% loupež

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: N?stavky a mezist?ny
> Datum: 30.4.2009 08:52:41
> ----------------------------------------
> Aleš:>Pozn.: při tvorbě oddělků mám největší problémy s loupeží, nemám
> možnost je přemístit mimo stanoviště. např loni se mi z 28 vytvořených
> chytlo 24 (to jsem kolem nich chodil jako krocen) a začátkem červenece, kdy
> již většina byla zralá na přidání 2 nástavku, jsem následující víkend
> zjistil, že mi jich zbylo jen 10 a ostatní totálně vykradené. Však já na to
> přijdu! <
> .......
> Pěkně popisujete chov matek a také v čem chováte.
>
> Tachovy jsou dobré úly ale jen do chvíle, kdy je mnoho včelstev na jednom
> místě. Potom nastává jestli to tak mohu nazvat tzv. sociální krize, jestli
> přestane snůška a třeba jako loni nasoupí tvrdá slídivost. Mne se velmi
> osvědčilo jít svou cestou ignorovat nějaké obavy z malého vstupu a po celý
> rok ponechat jeden česnový otvor umístěný ke straně dna, cca 9x15 cm. Očka
> vůbec nepoužívat a nejlépe trvale zavřít, jsou naobtíž kvůli většímu
> množství pylu a plodu v medných prostorech a vracejícím se létavkám při
> práci. Toliko k úniku úlové vůně, která může vést také ke slídivosti.
>
> Druhý problém a ten je dominantní je, že když si množíte materiál a nemáte
> kolem moc sousedů chovajících včely, je velká pravděpodobnost genové
> izolace a když při projevu slídivosti a loupeže vzniká při nedostatku
> potravy přirozená externí sebedestrukce a pokud se k tomu přidá nedostatek
> obranných vloh, všechna Vaše práce tudíž je k ničemu.
>
> Osobně ze slídivosti mám velké obavy, ale jestli si dělnice neubrání tak
> malou škvíru co já jim ponechávám jako česnový otvor, jsou ty obranné
> vlastnosti zcela jistě nedostatecné a pro sebe si říkám, že je to jen dobře
> že to včelstvo zaniklo. Píšu Vám to také proto, že jsem také larvil a
> choval a také nakupoval nějaký materiál, ale až cizí (nový) materiál velmi
> omezil ztráty při slídění. Ty ztráty byly podobné jako u Vás, ale s
> opatřením co zde popisuji se snížilo na minimum a i při 60 včelstvech na
> trvalém stanovišti se při příznivých podmínkách vyjímečně velmi dobře
> vyzimovat.
>
> Samozřejmě k tomu takké je nutno přičíst praxi s tímto problémem a
> omezovat úkony v úlech na nejnutnější v období slídění je také důležité.
>
>
>

Jak s Gustou často nesouhlasím tak tady má pravdu.
Já zkusil ty malé a všechny mi zůstaly lidé si raděj koupí to kilo a víc, když již váhají tu cestu ke včelaři
Zato se mi osvědčují malé kbelíky do 5l

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Chmel??ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: P?ipomenut?
> Datum: 30.4.2009 11:16:43
> ----------------------------------------
> Malé sklenice na med a zloduch Pazderka
> 13. ledna 2009 v 19:32 | Eman | Český svaz včelařů, organizace, dotace a
> jiné
> Tenhle poťouchlý zloduch svými polopravdami a lžemi šířenými po internetu
> nás včelaře natolik zblbnul, že jsme přišli o terno - malé svazové
> sklenice.
>
> ---------------------------------------------------------------------------
> -----
>
> Můžeme si za to sami, a asi budeme hodně litovat. Ještě že být hloupý není
> trestné.
>
> Ale dost ironie. Pan Šmied se možná trochu zlobí na ty včelaře, co si
> závazně neobjednali 200 tisíc malých sklenic. Já jsem mezi nimi. Jsem
> průměrný včelař, takových je nás podle zákonů statistiky nejvíce a opravdu
> ale opravdu nechápu proč bych měl zákazníka přesvědčovat, že místo 1 kg
> medu za 100 Kč by měl kupovat 2 x 0.5 kg za 110 Kč, anebo, ať na tom tratím
> s vyšší pracností i cenou za sklenice a etikety, zase za 100 Kč.
> Myslí si autor toho článku, že nakoupením a používáním malých sklenic od
> včelařů se zamezí prodeji falšovaného a narušeného medu? Rád bych věděl
> jak. Obchodníci co šíří falešný med v supermarketech, ti to dělají proto,
> že se jim to dobře vyplatí (levně nakoupí a draze prodají) i přes občasné
> pokuty od kontrolních orgánů. Asi těch kontrol je málo a jeden subjekt kdo
> by to mohl ovlivnit je právě ČSV. A lidé co nakupují levný med po 0.3 a 0.5
> kg nikdy ke včelaři pro med nepřijdou. Tyto dva trhy se míjí a považovat
> proto drtivou většinu včelařů za "neprozíravé" je přinejmenším troufalé.
> Dopadlo to takto a nevidím žádný důvod se na někoho zlobit, i kdyby se mě
> malá sklenice líbila. A zlobit se na Pazderku taky nebudu.
> Proč konec konců moudří a předvídaví funkcionáři svazu negarantovali těch
> 200 tisíc malých sklenic možná v ceně po 7 Kč (1 milion 400 t Kč). V tom
> svazovém hospodářství by se takový pakatel (půjčka) lehce ztratil, vždyť se
> tam ztratila i větší suma a jede se dál močálem černým….. Nebo by se
> dočasně zvýšily příspěvky…?
>
> Článek, který je na webu ČSV uložen jako dokument Microsoft Office .doc v
> novinkách a já to tak nemám rád, chci totiž číst text a ne se "mazlit" s
> otvíráním Wordu. Tak ať se vám to lépe čte.
>
>
>

Taky oceňuji tento příspěvek.
Akorát k těm oddělkům a loupeži. Dám nějaké "kontrolní" otázky. Kolik včel
asi létá z oddělku, když se tam jedná "jenom" o odchov nové matky a o
plynulý rozvoj, ne o donesení co největšího množství sladiny za co nejkratší
dobu z nějaké nárazové snůšky? Vadí oddělku, když přilétající včely musí na
česnu čekat, až česno uvolní odlétající včely z oddělku? Kolik potřebuje
oddělek čerstvého vzduchu, když tam je vesměs zavíčkovaný plod a
matečníkpřed vyběhnutím? Kolik potřebuje oddělek čerstvého vzduchu, když tam
je v jednom nastavku 5 plástů plodu a ne plné dva nástavky plodu jako u
produkčního včelstva? Dokáží včely dostat potřebný vzduch do úlu jenom
jedním malým otvorem? Odpovědi jsou Málo, nevadí, velice málo, málo, ano.
Z tohoto vyplývá, že charakteristiky, které umožňují silnému včelstvu v
nástavkovém úlu za dostatku prostoru a vzduchu využít maximálně každou
silnou snůšku, velké česno, otevřená očka, zasíťované dno jsou pro oddělek
absolutně zbytečné. Vzhledem k loupeži dokonce škodlivé a nebezpečné.
První náznaky, že včely oddělku se začínají chovat jako samostatné včelstvo
a začínají bránit svůj úlek, jsou už tak po první hodince, kdy se včely a
plod oddělí od mateřského úlu. Kdy krmičky docházejí k zjištění, že matka
není a nebude a že je proto nutno si vychovat novou matku z plodu a zřejmě
starší včely, co neodletěly, začínají bránit to česno. Naplno se začnou
bránit proti loupeži během několika dalších hodin. Když se tedy oddělek
udělá k večeru, přes noc se včely zkonsolidují a ráno už brání česno. Akorát
že těch bránicích včel bude ještě nějaký měsíc podstatně méně než je včel
bránicích česno plnohodnotného silného včelstva. Takže logicky, když oddělek
má stejně velké česno jako běžné včelstvo, tak pokud se nějaké silné
včelstvo na takový oddělek zaměří, jeho včely ho neubrání.
Zasíťované dno k loupeži ještě přispívá, protože proudící vzduch roznáší
vůni včelstva ven a tím zlodějky láká.
Takže pokud mají oddělky na stanovišti s produkčními včelstvy přežít, musí
mít česno maximální velikosti na průlet nebo průlez maximálně několik včel
současně. V případě nebezpečí loupeže nebo extrémně slabého oddělku klidně i
na průlez jedné včely, česno tak cca 8x8 milimetrů. A jinak nesmí mít žádné
otvory nebo větrací síta, kterými by vůně odělku unikala ven. Teprve až se z
oddělku stane aspoň poloviční včelstvo, tak na plné obsazení 10 plástů
39x24 a více, je potom možné česno postupně zvětšovat a přidat síto ve dnu.
Vždy se ale musí pozorovat, co se na tom česnu děje, pokud tam dochází k
zápasům včel, je ho nutné zase zůžit, pokud se tam přilétající včely tlačí
po většinu dne, je vhodné trochu rozšířit. Já nechci být jízlivý, ale tyto
vědomosti byly v době dřívější úlů přístupných zezadu a podobně uplně
samozdřejmé a automaticky toto bylo prováděno. A oddělky automaticky
prospívaly, pokud všechno ostatní bylo v pořádku. Jaksi s rušením všeho
kolem budečáků a podobných se svezlo i "zrušení" a zapomenutí těchto
vědomostí..... A konstrukčních detailů úlů, tehdy bylo normální takové
česno, jehož velikost se dala plynule nadstavit až po úplné zavření česna,
tyto řešení jaksi v opojení z chovu silných včelstev v nástavcích vymizela.
Dneska by se u nástavků musela česna nebo očka takhle zužovat nejspíš vlhkým
jílem nebo podobným materiálem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ale" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 30, 2009 7:50 AM
Subject: Re: Nástavky a mezistěny


> Potvrzuji. U včel je nutno se řídit fenologickým kalendářem a né podle
> datumu. Delší dobu si zapisuji datumy rozkvětu a letos je to trochu
> časnější (cca 4-6 dní). Včelařím na liberecku cca 330 m/mořem - 30
> včelstev. Rozjezd sezony u mne začíná rozkvětem ptačí třešně, kterou mám
> nedaleko stanoviště. Když v týdnu rozkvete, tak jdu o víkendu poprve ten
> rok do včel. Zimuji z cca 60 % na 3 tachovácích (2 nástavky původní
> včelstvo + 1 nástavek připojený oddělek s novou matkou - ten přidávám až
po
> nakrmení koncem října), zbytek 2 nástavky.
> Letos třešeň rozkvetla 16.4. (za 9 let co včelařím mám rozkvět v průměru
> cca 20.4., ale byl rok kdy rozkvetla 5.4. i rok kdy rozkvetla 4.5.).
> Protože jsem línější, tak mám tento postup:
> O víkendu (18.4. - 19.4.) jdu poprvé do včel - prohlédnu stav, co posoudím
> jako slabší spojím přes mřížku (letos vyzimovali velmi dobře, jen 2
> slabší)- většínou to jsou 2 - 3 dvojáky (výsledek 2 + 2 plodiště a nahoře
1
> medník se soušemi, která zízkám z plodiště výměnou za mezistěny), mřížku
> odstraním při prvním medobraní, protože jen vyjímečně se do konce května
> udrží 2 matky.
> Ostatní uspořádám takto - u 3 nástavkových spodní nástavek odejmu (kdybych
> to dělal později, mohl by být již obsazen, ale takhle mám téměž 100%
> jistotu, že tam není matka a bez prohlížení jej použiji nad mřížku jako
> medník - ještě se mi nestalo abych jí tam takto přenesl) na zbývající 2
> plodištní hodím nástavek mezistěn, mřížku a medník.
> 2 nástavkové rovnou rozšížím na 4 nástavky (mezistěny + medník). Vše mám
> pak uspořádáno 3N plodiště + medník nebo 2N + 2N plodiště + medník.
> Při této prohlídce rovněž do medníku vytahám zbylé zásoby (krmím na 20 kg,
> t.j. celkem cca 650 kg a vždy mi zbyde cca 150 kg pro oddělky) cca 2-4
> plásty a 2 - 3 plásty plodu a vytvořím odsavač (už nevidím nejlépe a tak
> matku zahlédnu cca 1x ročně a to náhodou).
> Výše uvedené udělám v sobotu a v neděli vytvožím z odsavaču směsné oddělky
> pro chov (kromě dostatku prostoru perfektní protirojové opatření - fakt
> jsem již 4 roky neměl roj - nebo jsem ho alespoň nezjistil).
> Dále si kmenových včelstev již nevšímám - jen po odkvětu řepky potěškám
> medníky a pokud jsou zanesené podsunu druhý medník (tak u cca 50%). Pak už
> jen točím.
> Do prvního medobraní (přelom května a června) se zabývám jen chovem.
Snažím
> se vytvořit cca stejný počet oddělků, jako mám kmenových včelstev (ale né
> vždy to vyjde, jsou roky kdy se oplodní a vrátí 90% matek, ale i kdy to
> vyjde jen z 50% - tady ještě laboruji a zkouším co je nejlepší, ale
> preferuji tyto směsné oddělky, protože se nemusím již vrtat v kmenových a
> včely v těchto směsných bezmatečných oddělcích jsou mnohem mírnější a
> klidnější - vůbec není potřeba kuřák).
> Jo a k letošku - v úterý jsem larvil a ze 3 včelstev jsem si bral
plemenivo
> - všechny z 90% vystavěli 7 mezistěn i 1 stavební rámek. Ale snůška nic
moc
> - u nás je sucho (od 3.4. u nás nekáplo) - vidím to na odběru vody z
> napajedla, když je snůška, moc si ho nevšímají (mají vodu z nektaru), ale
> za poslední týden mi 28 včelstev odebralo více než 50 litrů.
> Pozn.: při tvorbě oddělků mám největší problémy s loupeží, nemám možnost
je
> přemístit mimo stanoviště. např loni se mi z 28 vytvořených chytlo 24 (to
> jsem kolem nich chodil jako krocen) a začátkem červenece, kdy již většina
> byla zralá na přidání 2 nástavku, jsem následující víkend zjistil, že mi
> jich zbylo jen 10 a ostatní totálně vykradené. Však já na to přijdu!
> Závěr: s nasazením medníků (rozšíření)není (tedy podle mne) třeba nikdy
> čekat - Boháčovo varování, že brzké rozšíření včelstva podtrhne jeho
rozvoj
> jsem v praxi nikdy nepozoroval. Spíše vše zaměřit proti rojům. Nám
> zkušenost, že s rojem je skutečně 2x více práce než s oddělkem.

Malé sklenice na med a zloduch Pazderka
13. ledna 2009 v 19:32 | Eman | Český svaz včelařů, organizace, dotace a jiné
Tenhle poťouchlý zloduch svými polopravdami a lžemi šířenými po internetu nás včelaře natolik zblbnul, že jsme přišli o terno - malé svazové sklenice.

--------------------------------------------------------------------------------

Můžeme si za to sami, a asi budeme hodně litovat. Ještě že být hloupý není trestné.

Ale dost ironie. Pan Šmied se možná trochu zlobí na ty včelaře, co si závazně neobjednali 200 tisíc malých sklenic. Já jsem mezi nimi. Jsem průměrný včelař, takových je nás podle zákonů statistiky nejvíce a opravdu ale opravdu nechápu proč bych měl zákazníka přesvědčovat, že místo 1 kg medu za 100 Kč by měl kupovat 2 x 0.5 kg za 110 Kč, anebo, ať na tom tratím s vyšší pracností i cenou za sklenice a etikety, zase za 100 Kč.
Myslí si autor toho článku, že nakoupením a používáním malých sklenic od včelařů se zamezí prodeji falšovaného a narušeného medu? Rád bych věděl jak. Obchodníci co šíří falešný med v supermarketech, ti to dělají proto, že se jim to dobře vyplatí (levně nakoupí a draze prodají) i přes občasné pokuty od kontrolních orgánů. Asi těch kontrol je málo a jeden subjekt kdo by to mohl ovlivnit je právě ČSV. A lidé co nakupují levný med po 0.3 a 0.5 kg nikdy ke včelaři pro med nepřijdou. Tyto dva trhy se míjí a považovat proto drtivou většinu včelařů za "neprozíravé" je přinejmenším troufalé. Dopadlo to takto a nevidím žádný důvod se na někoho zlobit, i kdyby se mě malá sklenice líbila. A zlobit se na Pazderku taky nebudu.
Proč konec konců moudří a předvídaví funkcionáři svazu negarantovali těch 200 tisíc malých sklenic možná v ceně po 7 Kč (1 milion 400 t Kč). V tom svazovém hospodářství by se takový pakatel (půjčka) lehce ztratil, vždyť se tam ztratila i větší suma a jede se dál močálem černým….. Nebo by se dočasně zvýšily příspěvky…?

Článek, který je na webu ČSV uložen jako dokument Microsoft Office .doc v novinkách a já to tak nemám rád, chci totiž číst text a ne se "mazlit" s otvíráním Wordu. Tak ať se vám to lépe čte.

Já zdravím Gustu,to byla samozřejmě nadsázka,je vidět že své medné výrobky prodáváš sám,jsi asi na to zařízen a to Ti mohu jenom chválit,že se Ti to daří. Ale stejně bys měl uvažovat do budoucna,jestli by to pro Tebe bylo výhodné. Jiná cesta pro velkovčelaře asi do budoucna nevede,takže se spolu tam v tom družstvu možná příští rok shledáme a já se k Tobě budu hlásit...

Jsem příznivcem všeho možného co ve včelařství funguje ku jeho
prospěchu a odvrácení jeho zániku. Ale také jsem živitel sebe sama a
mé rodiny a nemůžu rozhodovat a dělat nic pro prospěch nějaké společné
družtevní aktivity, pokud nejsem přesvědčen o profitu. Nedal jsem
tudíž žádné zápisné panu Táborskému (touto formou zdravím) a ani
nejsem účasten nějakých dodávek medu pro nějaké družstvo. Doufám, že
tak tomu může být, protože nemůže být záměrem k tomu někoho ani nutit.

2009/4/30 <vitaxvita/=/seznam.cz>:
> ....Taky si myslím,že svým výnosem ze včel i Gusta je členem tohoto družstva , protože pro něj  dát 5000.-Kč jako zápisné  a dodat 3 tuny medu  bude prkotina. Já mu držím palce a Táborský asi také.
>

Pepane asi by bylo záhodno se poohlédnout po medné směrnici, co nám připravil prý tým včelařů s úředníky. Úředník je nerozhodný do chvíle, dokud nezná své úřední regule.

Takže otázky a definice výrobku se od dob Tvých učilištních let asi drobátko změnily. (i když tomu moc nevěřím)

Dávám Ti pro jistotu odkaz na "Mednou směrnici", tu si vytiskni. Podle ní se harmonizuje i české právo. Pro jistotu, kdyby ve Včelařství nebyl úplný.

http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:13:27:32001L0110:CS:PDF

Můj výklad je takový: Do medu, který je určen pro lidskou spotřebu, se nesmí přidávat krmivo.
Podle obchodního dělení a definice výrobku je i med vytočený. Je tudíž nepodstatné jestli je včelařem dáván do výkupu nebo prošel baličem. Takže závěr vidím tak, že se nesmí: Jestli do medu přidáš krmivo a to krmivo smícháš (v jakkémkoli poměru) s medem, ten med vytočíš pro lidskou potřebu.

Velkým vodítkem by bylo, když by včelař, který dodává krmivo včelstvům, měl to krmivo kvůli identifikaci označený, myslím si, že by se velmi rychle poznalo to krmivo a poznalo by se, co včelaři dělají s medem, ikdyž to nesmí dělat.

Chceš důkaz přímo od našich vědeckých pracovníků?
Důkazem je "Ta" obava, kdy se bojí VÚ Dol dát do rukou včelařům antibiotika, protože i při přesném dávkování jak se má provádět, a to v bezsnůškovém období a to třeba formou ve směsi s práškovým cukrem na horní loučky,(ne tedy třeba v roztoku) je velká pravděpodobnost, že ty kontaminované zásoby včely nespotřebují a včelař je buď vědomě nebo nevědomě dodá do potravního řetězce lidí ve vytočeném medu třeba dodaný do výkupu nebo při prodeji ze dvora.


(znění směrnice)
Do medu se při uvádění na trh nebo při použití v jakémkoli výrobku určeném pro lidskou spotřebu nesmějí přidávat
žádné potravinové složky, včetně potravinářských přídavných látek, a nesmějí do něj být přidávány ani žádné látky
jiné než med.

..........
>>Med je medem již ve včelím plástu. Úředník je ale podle tebe tak hloupý,
protože tvrdíš, že se stane medem až po zabalení. A co plástečkový med a
med s plástečky? To není také med do chvíle až jej zabalíš?<<

Med je zemědělský produkt tak jako mléko, maso, vejce apod.
Výrobkem se to stane jakmile do toho vložíme svoji práci a materiál
Takto nás to učily v základech zemědělské výroby na učňáku :-B

>> Ke krávě, já ještě neviděl v supermarketu vemeno s mlékem nebo mléko ve
> vemeni. To je trochu jiný vznik a jiná produkce. Med v plástu ale je již
> medem.<<

Já taky v tom supermarketu neviděl prodávat med rovnou s úlu. Ale až zpracovaný v různých směsích a rozehřátý ve sklenicích.

>>
> Ke krávě, já ještě neviděl v supermarketu vemeno s mlékem nebo mléko ve
> vemeni. To je trochu jiný vznik a jiná produkce. Med v plástu ale je již
> medem.<<

A co je to tedy za produkt v tom vemeni? ;-)
analogie v tom je;
kráva přijímá píci a produkuje mléko.
včela přijímá rostlinné šťávy a produkuje med

>>Úředník je ale podle tebe tak hloupý,<<
Není hloupý , ale vyčůraný, protože se chovává za věci o kterých si myslí , že jim nerozumíme

Opět Gusta nezklamal a vyjádřil se k mému malému příspěvku.Samozřejmě Gusto že se k Tobě nemůže rovnat naprostá většina včelařů na této konferenci včetně mne , jak co množství včel které chováš na Hodonínsku či Břeclasvsku a s Tvým rozhledem , který máš. Alešovi mohu říci,že denně nosím do napajedla 10 l vody a je to určitě tím,jak jsi říkal,taky jsem takové množství vody nikdy včelám nedával jako letos.Jinak myslím,že chtěj či nechtěj,ať už jsou včely v jakémkoliv vývoji,je třeba dávat medníky,včely se s tím srovnají a něco přece z té jarní snůšky bude. Přeji dobrý rok a nezapomeňte,že už tu konečně po mnoha letech máme 2 výkupce medu,kteří spolu budou konkurovat a to je pro včelaře jenom dobře.Letos se to asi moc neprojeví,ale příští rok určitě. Taky si myslím,že svým výnosem ze včel i Gusta je členem tohoto družstva , protože pro něj dát 5000.-Kč jako zápisné a dodat 3 tuny medu bude prkotina. Já mu držím palce a Táborský asi také.

2009/4/30 <vitaxvita/=/seznam.cz>:
> Konečně taky přišla do této konference jiná zpráva,než ty nicneříkající výlevy. Děkuji Ti za to,že jsi poměrně dobře popsal jak včelaříš Ty. Je to konečně návod na zdolání tohoto jara,i když není letos normální.Zde  to jasně říkáš,jak  by asi měli postupovat i další,i když  třeba začínající včelaři,jenže je problém v tom,že mají asi poměrně méně včelstev a každé včelstvo likvidovat pro ně bude velký problém a většinou to nedokáží. Jen silné včely dají dobrý výsledek.Jinak  je zapotřebí popřát všem  včelařům dobrý rok , ruka páně se otevírá a záleží na každém,jak to bude zvládat.Hodně štěstí...
>
.........
Ještě jsem Víťo nebyl na konferenci, na které bych rozuměl ihned všemu
co slyšíš. To samé platí i zde. Dokonce z nepozorumění vznikají
zbytečné pře a války a kvůli neporozumění vznikají i takové diskuze
jakou je Včelařská konference. Jestli je Tvá diskuze založena jen
přitakávání druhému, tak nic proti. Ale i slovní přitakávání je
určitým způsobem také jen výlevem. A takové hlaholení je podle mého
názoru obsahově prázdné. Hodně včelařských rozhledů.

Aleš:>Pozn.: při tvorbě oddělků mám největší problémy s loupeží, nemám
možnost je přemístit mimo stanoviště. např loni se mi z 28 vytvořených
chytlo 24 (to jsem kolem nich chodil jako krocen) a začátkem červenece, kdy
již většina byla zralá na přidání 2 nástavku, jsem následující víkend
zjistil, že mi jich zbylo jen 10 a ostatní totálně vykradené. Však já na to
přijdu! <
.......
Domnívám se, že loupeže provádějí včely z původních úlů, do kterých se
vrátí některé létavky a přivedou pak do oddělku kamarádky... Ten problém
nenastane, pokud oddělku dáte zásobní plásty výhradně z původního včelstva
(tedy nejen z jiných včelstev, ale ani z případných uložených zásob). Podle
vůně je pak takový med již "jejich" a není potřeba ho přenášet :-).
S pozdravem Petr.


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4044 (20090430) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Aleš:>Pozn.: při tvorbě oddělků mám největší problémy s loupeží, nemám možnost je přemístit mimo stanoviště. např loni se mi z 28 vytvořených chytlo 24 (to jsem kolem nich chodil jako krocen) a začátkem červenece, kdy již většina byla zralá na přidání 2 nástavku, jsem následující víkend zjistil, že mi jich zbylo jen 10 a ostatní totálně vykradené. Však já na to přijdu! <
........
Pěkně popisujete chov matek a také v čem chováte.

Tachovy jsou dobré úly ale jen do chvíle, kdy je mnoho včelstev na jednom místě. Potom nastává jestli to tak mohu nazvat tzv. sociální krize, jestli přestane snůška a třeba jako loni nasoupí tvrdá slídivost. Mne se velmi osvědčilo jít svou cestou ignorovat nějaké obavy z malého vstupu a po celý rok ponechat jeden česnový otvor umístěný ke straně dna, cca 9x15 cm. Očka vůbec nepoužívat a nejlépe trvale zavřít, jsou naobtíž kvůli většímu množství pylu a plodu v medných prostorech a vracejícím se létavkám při práci. Toliko k úniku úlové vůně, která může vést také ke slídivosti.

Druhý problém a ten je dominantní je, že když si množíte materiál a nemáte kolem moc sousedů chovajících včely, je velká pravděpodobnost genové izolace a když při projevu slídivosti a loupeže vzniká při nedostatku potravy přirozená externí sebedestrukce a pokud se k tomu přidá nedostatek obranných vloh, všechna Vaše práce tudíž je k ničemu.

Osobně ze slídivosti mám velké obavy, ale jestli si dělnice neubrání tak malou škvíru co já jim ponechávám jako česnový otvor, jsou ty obranné vlastnosti zcela jistě nedostatecné a pro sebe si říkám, že je to jen dobře že to včelstvo zaniklo. Píšu Vám to také proto, že jsem také larvil a choval a také nakupoval nějaký materiál, ale až cizí (nový) materiál velmi omezil ztráty při slídění. Ty ztráty byly podobné jako u Vás, ale s opatřením co zde popisuji se snížilo na minimum a i při 60 včelstvech na trvalém stanovišti se při příznivých podmínkách vyjímečně velmi dobře vyzimovat.

Samozřejmě k tomu takké je nutno přičíst praxi s tímto problémem a omezovat úkony v úlech na nejnutnější v období slídění je také důležité.

Konečně taky přišla do této konference jiná zpráva,než ty nicneříkající výlevy. Děkuji Ti za to,že jsi poměrně dobře popsal jak včelaříš Ty. Je to konečně návod na zdolání tohoto jara,i když není letos normální.Zde to jasně říkáš,jak by asi měli postupovat i další,i když třeba začínající včelaři,jenže je problém v tom,že mají asi poměrně méně včelstev a každé včelstvo likvidovat pro ně bude velký problém a většinou to nedokáží. Jen silné včely dají dobrý výsledek.Jinak je zapotřebí popřát všem včelařům dobrý rok , ruka páně se otevírá a záleží na každém,jak to bude zvládat.Hodně štěstí...

Nevím jak vy, ale mě se zdá poslední 3 - 4 roky, že si holky moc řepky nevšímají. Jesti to je nějakou novou odrůdou, nebo zemědělci přidávají do postřiků nějaký repelent pro snížení úhynů nevím, ale přestože mám kolem velká lány řepky, žádné hučení jsem na nich loni ani letos nepozoroval a ani chuť medu z prvního točení není nijak výrazná po řepce (dříve byla řepka z medu cítit a byl trochu natrpklý - dnes má chuť velmi sladkou bez výraznějších příchutí).

Děkuji všem za odpovědí a rady, dnes jdu do nich. Ty lány řepky za barákem, mi nedají spát. Snad už nebude tolik foukat.

Potvrzuji. U včel je nutno se řídit fenologickým kalendářem a né podle datumu. Delší dobu si zapisuji datumy rozkvětu a letos je to trochu časnější (cca 4-6 dní). Včelařím na liberecku cca 330 m/mořem - 30 včelstev. Rozjezd sezony u mne začíná rozkvětem ptačí třešně, kterou mám nedaleko stanoviště. Když v týdnu rozkvete, tak jdu o víkendu poprve ten rok do včel. Zimuji z cca 60 % na 3 tachovácích (2 nástavky původní včelstvo + 1 nástavek připojený oddělek s novou matkou - ten přidávám až po nakrmení koncem října), zbytek 2 nástavky.
Letos třešeň rozkvetla 16.4. (za 9 let co včelařím mám rozkvět v průměru cca 20.4., ale byl rok kdy rozkvetla 5.4. i rok kdy rozkvetla 4.5.).
Protože jsem línější, tak mám tento postup:
O víkendu (18.4. - 19.4.) jdu poprvé do včel - prohlédnu stav, co posoudím jako slabší spojím přes mřížku (letos vyzimovali velmi dobře, jen 2 slabší)- většínou to jsou 2 - 3 dvojáky (výsledek 2 + 2 plodiště a nahoře 1 medník se soušemi, která zízkám z plodiště výměnou za mezistěny), mřížku odstraním při prvním medobraní, protože jen vyjímečně se do konce května udrží 2 matky.
Ostatní uspořádám takto - u 3 nástavkových spodní nástavek odejmu (kdybych to dělal později, mohl by být již obsazen, ale takhle mám téměž 100% jistotu, že tam není matka a bez prohlížení jej použiji nad mřížku jako medník - ještě se mi nestalo abych jí tam takto přenesl) na zbývající 2 plodištní hodím nástavek mezistěn, mřížku a medník.
2 nástavkové rovnou rozšížím na 4 nástavky (mezistěny + medník). Vše mám pak uspořádáno 3N plodiště + medník nebo 2N + 2N plodiště + medník.
Při této prohlídce rovněž do medníku vytahám zbylé zásoby (krmím na 20 kg, t.j. celkem cca 650 kg a vždy mi zbyde cca 150 kg pro oddělky) cca 2-4 plásty a 2 - 3 plásty plodu a vytvořím odsavač (už nevidím nejlépe a tak matku zahlédnu cca 1x ročně a to náhodou).
Výše uvedené udělám v sobotu a v neděli vytvožím z odsavaču směsné oddělky pro chov (kromě dostatku prostoru perfektní protirojové opatření - fakt jsem již 4 roky neměl roj - nebo jsem ho alespoň nezjistil).
Dále si kmenových včelstev již nevšímám - jen po odkvětu řepky potěškám medníky a pokud jsou zanesené podsunu druhý medník (tak u cca 50%). Pak už jen točím.
Do prvního medobraní (přelom května a června) se zabývám jen chovem. Snažím se vytvořit cca stejný počet oddělků, jako mám kmenových včelstev (ale né vždy to vyjde, jsou roky kdy se oplodní a vrátí 90% matek, ale i kdy to vyjde jen z 50% - tady ještě laboruji a zkouším co je nejlepší, ale preferuji tyto směsné oddělky, protože se nemusím již vrtat v kmenových a včely v těchto směsných bezmatečných oddělcích jsou mnohem mírnější a klidnější - vůbec není potřeba kuřák).
Jo a k letošku - v úterý jsem larvil a ze 3 včelstev jsem si bral plemenivo - všechny z 90% vystavěli 7 mezistěn i 1 stavební rámek. Ale snůška nic moc - u nás je sucho (od 3.4. u nás nekáplo) - vidím to na odběru vody z napajedla, když je snůška, moc si ho nevšímají (mají vodu z nektaru), ale za poslední týden mi 28 včelstev odebralo více než 50 litrů.
Pozn.: při tvorbě oddělků mám největší problémy s loupeží, nemám možnost je přemístit mimo stanoviště. např loni se mi z 28 vytvořených chytlo 24 (to jsem kolem nich chodil jako krocen) a začátkem červenece, kdy již většina byla zralá na přidání 2 nástavku, jsem následující víkend zjistil, že mi jich zbylo jen 10 a ostatní totálně vykradené. Však já na to přijdu!
Závěr: s nasazením medníků (rozšíření)není (tedy podle mne) třeba nikdy čekat - Boháčovo varování, že brzké rozšíření včelstva podtrhne jeho rozvoj jsem v praxi nikdy nepozoroval. Spíše vše zaměřit proti rojům. Nám zkušenost, že s rojem je skutečně 2x více práce než s oddělkem.

Jo to jsem si nějak nevšim


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kozl?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: slivovice
> Datum: 30.4.2009 05:32:38
> ----------------------------------------
> Kdo to vyrábí a za kolik?
>
>
>

Kdo to vyrábí a za kolik?

Med, který dá včelař do výkupu,je surovina a vztahuje se na něj pouze veterinární zákon.Med v obchodech je potravina,a podléhá zákonu o potravinách.

Med, který dá včelař do výkupu,je surovina a vztahuje se na něj pouze veterinární zákon.Med v obchodech je potravina,a podléhá zákonu o potravinách.

rozkvět řepky je signálem pro nasazení medníků. Vždy se musíme řídit stavem vegetace a ne kalendářem právě rozkvět různých rostlin je nejlepší pomůckou kdy co dělat.Chceš li úspěšně včelařit tak musíš respektovat přírodní zákonitosti.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Pokorn? <pokorny.radek/=/seznam.cz>
> Předmět: N?stavky a mezist?ny
> Datum: 29.4.2009 14:30:15
> ----------------------------------------
> Letošní jaro je velice rychlé, jsem z Vysočiny, je tu někdo, kdo již dával
> nástavky a mezistěny ? Chtěl bych vědět, jaké má momentální poznatky s
> rozvojem a stavěním. V oklí kvete vše co může i řepka, ale zdá se mi to
> brzo na nasazování medníků. Co Vy nato ?
>
>
>

Já včelařím na Vysočině, v nadmořské výšce 450m. 19.dubna jsem dával šest mezistěn na včelstvo, teď v neděli už byly vystavěné (navíc včely staví i do podmetu), takže se nyní o víkendu chystám dávat celý nástavek mezistěn a stavebních rámků. Mám to již několik let ozkoušené a nebývají s tím problémy. Mezistěny nyní již budu dávat i mezi plod a taky nad plod do medníku. Samozřejmě ale vždy záleží na síle včelstva, na počasí a na možnostech snůšky. V zásadě bych se toho ale už v této době nebál...

> Letošní jaro je velice rychlé, jsem z Vysočiny, je tu někdo, kdo již dával
> nástavky a mezistěny ? Chtěl bych vědět, jaké má momentální poznatky s
> rozvojem a stavěním. V oklí kvete vše co může i řepka, ale zdá se mi to
> brzo na nasazování medníků. Co Vy nato ?


Tezko rict nadalku, ale davat mednik az vse odkvete nemusi byt to prave :-) ale samozrejme zalezi v jakem stavu vyzimovaly...

U nas zacal stavebni pud 10.dubna mozna lehce driv.... 50km vychodne od Prahy, lehce pod 300m.n.m
Ty "nejlepsi" ci nejsilnejsi mely ted o vikendu vystaveno 3-4 ST (a zakladeno) 39x24 (2 na nastavek) a pobdobne mnozstvi MZ v pridanem nastavku. Tenhle vikend uz pomalu budu hledat zebrik :-)) Repku nemame, ted jede louka, jablone.

Ja uz na datum nekoukam spis na vcely a kvetenu, loni jsem bal se abych jim nahodou neublizil, nezchladil je, preci v dubnu do vcel s rozsirovanim je dost brzy :-) a oni za to rychle hledaly vhodnou vetev :-))


T.H.

Letošní jaro je velice rychlé, jsem z Vysočiny, je tu někdo, kdo již dával nástavky a mezistěny ? Chtěl bych vědět, jaké má momentální poznatky s rozvojem a stavěním. V oklí kvete vše co může i řepka, ale zdá se mi to brzo na nasazování medníků. Co Vy nato ?

>>Med je medem již ve včelím plástu. Úředník je ale podle tebe tak hloupý,
protože tvrdíš, že se stane medem až po zabalení. A co plástečkový med a
med s plástečky? To není také med do chvíle až jej zabalíš?<<

Med je zemědělský produkt tak jako mléko, maso, vejce apod.
Výrobkem se to stane jakmile do toho vložíme svoji práci a materiál
Takto nás to učily v základech zemědělské výroby na učňáku :-B

>> Ke krávě, já ještě neviděl v supermarketu vemeno s mlékem nebo mléko ve
> vemeni. To je trochu jiný vznik a jiná produkce. Med v plástu ale je již
> medem.<<

Já taky v tom supermarketu neviděl prodávat med rovnou s úlu. Ale až zpracovaný v různých směsích a rozehřátý ve sklenicích.

>>
> Ke krávě, já ještě neviděl v supermarketu vemeno s mlékem nebo mléko ve
> vemeni. To je trochu jiný vznik a jiná produkce. Med v plástu ale je již
> medem.<<

A co je to tedy za produkt v tom vemeni? ;-)
analogie v tom je;
kráva přijímá píci a produkuje mléko.
včela přijímá rostlinné šťávy a produkuje med

>>Úředník je ale podle tebe tak hloupý,<<
Není hloupý , ale vyčůraný, protože se chovává za věci o kterých si myslí , že jim nerozumíme


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Apiinvert
> Datum: 29.4.2009 12:19:27
> ----------------------------------------
> Pepan:>ad ad2) Tím by se také pak mohlo říct říct , že třebas kráva od
> které získáš mléko ho nevyrobila ale zrobila ho ta dojička? včelař ho přec
> nevyrábí ale získává od včel
> je to produkt zemědělské výroby. Výrobkem se stane až ho v plnírně naplní
> do sklenic.
> Pořád si pleteš pojmy a převracíš je kolem dokola jen ab jsi ukázal ,že
> pravdu máš jen ty
> Co již tady bylo výmluv na EU které se pak ukázaly být liché a úředníci za
> ni schovávají svoji hloupost .<
> .........
> V pojmech možná plavu, ale med po zabalení není med žádný nový výrobek.
> Včelař a ani balič podle mne med nevyrábí, to dělá včela.
>
> Med je medem již ve včelím plástu. Úředník je ale podle tebe tak hloupý,
> protože tvrdíš, že se stane medem až po zabalení. A co plástečkový med a
> med s plástečky? To není také med do chvíle až jej zabalíš?
>
> Pokud někdo nařizuje, že se nic do medu nesmí přidávat, mluví o medu od
> jeho vzniku a ne od nějaké sklenice, v které je zabalen. Potom by mohli
> baliči podle Tvého výkladu lít do té směsky,(podle tebe není ještě medem)
> cokoli, protože až by zavřel sklenici nebo sud, tak by vznikl med. Že to je
> nelogické a musíš přiznat, že rád nelogicky uvažuješ a šíříš bludy o vzniku
> medu a vymlouváš se útokem na logiku věci. To, že ji podkopáváš nic na
> faktu nezmění protože jak řekl Galileo, "a přece se točí" ;-)
>
> Ke krávě, já ještě neviděl v supermarketu vemeno s mlékem nebo mléko ve
> vemeni. To je trochu jiný vznik a jiná produkce. Med v plástu ale je již
> medem.
>
>
>

a proto hurá jdem uklízet :-D

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Chmel??ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Josef - slivovice
> Datum: 29.4.2009 12:49:39
> ----------------------------------------
> Příteli Josefe,není doporučováno vyrábět si slivovici po domácku,poněvadž
> po čase se z takovéhoto výrobce stává notorický alkoholik,což není pro naši
> společnost žádoucí.
> Alkohol je metla lidstva.
> http://www.vinumznojmo.cz/index.php?typ=VZA&showid=139
>
>
>

Příteli Josefe,není doporučováno vyrábět si slivovici po domácku,poněvadž po čase se z takovéhoto výrobce stává notorický alkoholik,což není pro naši společnost žádoucí.
Alkohol je metla lidstva. http://www.vinumznojmo.cz/index.php?typ=VZA&showid=139

Pepan:>ad ad2) Tím by se také pak mohlo říct říct , že třebas kráva od které získáš mléko ho nevyrobila ale zrobila ho ta dojička? včelař ho přec nevyrábí ale získává od včel
je to produkt zemědělské výroby. Výrobkem se stane až ho v plnírně naplní do sklenic.
Pořád si pleteš pojmy a převracíš je kolem dokola jen ab jsi ukázal ,že pravdu máš jen ty
Co již tady bylo výmluv na EU které se pak ukázaly být liché a úředníci za ni schovávají svoji hloupost .<
..........
V pojmech možná plavu, ale med po zabalení není med žádný nový výrobek. Včelař a ani balič podle mne med nevyrábí, to dělá včela.

Med je medem již ve včelím plástu. Úředník je ale podle tebe tak hloupý, protože tvrdíš, že se stane medem až po zabalení. A co plástečkový med a med s plástečky? To není také med do chvíle až jej zabalíš?

Pokud někdo nařizuje, že se nic do medu nesmí přidávat, mluví o medu od jeho vzniku a ne od nějaké sklenice, v které je zabalen. Potom by mohli baliči podle Tvého výkladu lít do té směsky,(podle tebe není ještě medem) cokoli, protože až by zavřel sklenici nebo sud, tak by vznikl med. Že to je nelogické a musíš přiznat, že rád nelogicky uvažuješ a šíříš bludy o vzniku medu a vymlouváš se útokem na logiku věci. To, že ji podkopáváš nic na faktu nezmění protože jak řekl Galileo, "a přece se točí" ;-)

Ke krávě, já ještě neviděl v supermarketu vemeno s mlékem nebo mléko ve vemeni. To je trochu jiný vznik a jiná produkce. Med v plástu ale je již medem.

tak to jsi měl být na výstavě Flora Olomouc tak prodávali destilační soupravu na její výrobu.
Hleděl jsem jako blázen.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef <net155/=/seznam.cz>
> Předmět: slivovice
> Datum: 29.4.2009 09:44:17
> ----------------------------------------
> prosim nevi ngdo jakse pali slivovice poslat jako nakou sloaku s nakim
> fotem dkuju
>
>
>

ad ad2) Tím by se také pak mohlo říct říct , že třebas kráva od které získáš mléko ho nevyrobila ale zrobila ho ta dojička? včelař ho přec nevyrábí ale získává od včel
je to produkt zemědělské výroby. Výrobkem se stane až ho v plnírně naplní do sklenic.
Pořád si pleteš pojmy a převracíš je kolem dokola jen ab jsi ukázal ,že pravdu máš jen ty
Co již tady bylo výmluv na EU které se pak ukázaly být liché a úředníci za ni schovávají svoji hloupost .

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Apiinvert
> Datum: 29.4.2009 09:17:09
> ----------------------------------------
> Pepan:>
> 1) I dne EU počítá s tím že v medu zůstávají zbytky sacharózy ze zimního
> krmení a má stanovenu hranici kolik jí tam může max. být Nikdo ji tam
> nemíchá protože je snadno změřitelná . a u akátu se musí měřit až po
> několika dnech když sama poklesne.
> 2) Pojem míchání medu se však vztahuje na přidávání cizorodých látek do
> medu, však , až po jeho vytočení, nebo také na scelování různých druhů od
> různých chovatelů ve spracovatelských provozech.
> 3) ve včelařských provozech je ovšem také zakázáno krmit včely v období
> snůšek vyjma tvorby oddělků
> 4) Samozřejmě ,že se najdou vykukové, ale jsou to již ne včelaři ale
> podvodníci<
> ........
>
>
> Ad3) Která směrnice EU to povoluje. Protože jestli není něco Unií a jejím
> nařízení povoleno, má se zato, že je to u členských států nepovoleno.
>
> Ad2) On med v úlu není med a vyrábí ho tedy včelař? To říkáš jinými slovy
> Ty jestli je med medem v momentě vytažení z úlu. Med jak známo vyrábí včela
> a k medu se vztahuje Směrnice EU o medu.
>
> Ad1) Hodnota sacharozy klesá v závislosti na dalších hodnotách v obsahu při
> probíhající inverzi. Při ní je jedno jestli jde o dodané krmivo nebo akát.
> Akát je relativně velmi čistá medná směs, a proto má trochu jiné pravidla
> pri analýzách a má vyjímku. Sám jsi tady v konferenci před nějakou dobou
> napsal, že to, co včely z cukru vyrobí je u tebe vlastně med.
>
> Ad4) Kdy je včelař poctivý a kdy je včelař vykuk? Definuj mne to. Protože
> Unie říká něco jiného o poctivosti medu.
>
>
>

Novinky.cz:
Veterináři našli med z Ukrajiny se zakázanou chemickou látkou

Takže to shrnu. Zřejmě jseš zaangažován na prodeji, nebo užití něčeho jiného v prášku.
Na prodeji něčeho konkurenčního konkurenci nemáš zájem.
.............
To se velmi pleteš já nic podobného neprodávám a ani nenabízím. Dokonce krmení jako takové nemám rád. Kdo mne zná, ví to.

Mluvíme-li o němcích a jejich výrobku, a ty o něčem tekutém, myslíš, že mluvíme oba o TOM SAMÉM apiinvertu? Němci nic tekutého nevyrábí pokud vím. Ti vyrábí právě ten prášek, jak mne obviňuješ, podobný klasické sacharóze. Ten nabízí američani na odkaze, který jsi mi dal.

Cukry coby suchý mohohydrát se také přepravuje v tancích.(jestli se orientuješ jen na obrázky a myslíš, že to co je v kamionech je jen tekutý roztok)

Diskutujeme otom, co jsi mi jako informace poskytl. Možná Tě ovládá nějaká představa a domněnka, ale ten suchý prášek někdo jiný naředí a k tobě doveze a prodá? Ty máš zájem platit v krmivech navíc za vodu? Proto se v těchto končinách na trhu uchytne hlavně komponenta pro výrobu krmiva pro včely než hotové krmivo. Jestli máš problém se zhotovení roztoku kolem 2 tisíc litrů, tak já ne. Pokud bych měl krmit apiinvert co vyrábí němci, požadoval bych suchý monohydrát, protože nejsem tak bohatý, abych si mohl kupovat levné a neznámé věci.

prosim nevi ngdo jakse pali slivovice poslat jako nakou sloaku s nakim fotem dkuju

Dotace je pro určena jak pro začínající včelaře tak i pro stávající. Podporuje mimo jiné nákup nástavkových úlů a oddělků. více na:
http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/dot_130.html

GP:
Nějaká sondáž zájmu na jakýsi tekutý
polský apiinvert (prý má na etiketě i natisklé (R)) mne připadá tedy
zábavná, jestli mohu mít 99.5% suchou čistou směs dvou cukrů vhodnou k
naředění a okamžitému krmení.
---------
Takže to shrnu. Zřejmě jseš zaangažován na prodeji, nebo užití něčeho jiného v prášku.
Na prodeji něčeho konkurenčního konkurenci nemáš zájem.


Z mého pohledu je zajímavé, že se vyrábí a zřejmě i prodává v 1000litrových kontejnerech nebo v sudech cca 100km ode mě.

Firma zřejmě patří Němcůn, takže nějaké kecy o polské kvalitě mě nezajímají.
http://pb-eweb.vwd.de/GB/suedzucker%202006.pdf
strana 37 apiinvert

a na poslední straně:
Südzucker AG Mannheim/Ochsenfurt
Maximilianstraße 10
68165 Mannheim
Telefon: +49 621 421-0
Telefax: +49 621 421-393
http://www.suedzucker.de

-------
www.suedzucker.pl/servlet/pl.id.sys.servlets.FileDownloadServlet?filename=/upload_module/download/przemyslowy_en.pdf

http://www.suedzucker.pl/


No já si to v drobném odzkouším, a až mi dojde cukr, budu vědět. :-)

Karel

Pepan:>
1) I dne EU počítá s tím že v medu zůstávají zbytky sacharózy ze zimního krmení a má stanovenu hranici kolik jí tam může max. být Nikdo ji tam nemíchá protože je snadno změřitelná . a u akátu se musí měřit až po několika dnech když sama poklesne.
2) Pojem míchání medu se však vztahuje na přidávání cizorodých látek do medu, však , až po jeho vytočení, nebo také na scelování různých druhů od různých chovatelů ve spracovatelských provozech.
3) ve včelařských provozech je ovšem také zakázáno krmit včely v období snůšek vyjma tvorby oddělků
4) Samozřejmě ,že se najdou vykukové, ale jsou to již ne včelaři ale podvodníci<
.........


Ad3) Která směrnice EU to povoluje. Protože jestli není něco Unií a jejím nařízení povoleno, má se zato, že je to u členských států nepovoleno.

Ad2) On med v úlu není med a vyrábí ho tedy včelař? To říkáš jinými slovy Ty jestli je med medem v momentě vytažení z úlu. Med jak známo vyrábí včela a k medu se vztahuje Směrnice EU o medu.

Ad1) Hodnota sacharozy klesá v závislosti na dalších hodnotách v obsahu při probíhající inverzi. Při ní je jedno jestli jde o dodané krmivo nebo akát. Akát je relativně velmi čistá medná směs, a proto má trochu jiné pravidla pri analýzách a má vyjímku. Sám jsi tady v konferenci před nějakou dobou napsal, že to, co včely z cukru vyrobí je u tebe vlastně med.

Ad4) Kdy je včelař poctivý a kdy je včelař vykuk? Definuj mne to. Protože Unie říká něco jiného o poctivosti medu.

Opravuji hodnotu u povoleného množtví tetracyklínů u mléka. Je to 100 μg/kg.
...........
Dušuješ se tedy, že by se nic nenašlo? Třeba na každých 10 kg cukru by se dal 1 g tetracyklinu. Taková je norma daná EU třeba u mléka.

On Tuesday 28 April 2009 21:49:23 kozlík wrote:
> Vážení přátelé, příští týden vyrážím na dovolenou do Broumova. Jestli jste
> někdo odtud , neporadíte mi téma na výlet? pet.kozlik zavinač volny.cz ?

Nejsem odtud, ale skuste zajet do Adrzbachu, Teplic, jsou tam piskovcova
skalni mesta, v lesich znicene nemecke vesnice ......, kousek polske hranice.

Honza

1) I dne EU počítá s tím že v medu zůstávají zbytky sacharózy ze zimního krmení a má stanovenu hranici kolik jí tam může max. být Nikdo ji tam nemíchá protože je snadno změřitelná . a u akátu se musí měřit až po několika dnech když sama poklesne.
2) Pojem míchání medu se však vztahuje na přidávání cizorodých látek do medu, však , až po jeho vytočení, nebo také na scelování různých druhů od různých chovatelů ve spracovatelských provozech.
3) ve včelařských provozech je ovšem také zakázáno krmit včely v období snůšek vyjma tvorby oddělků
4) Samozřejmě ,že se najdou vykukové, ale jsou to již ne včelaři ale podvodníci

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Apiinvert
> Datum: 29.4.2009 07:03:55
> ----------------------------------------
> >Hele tak neprezervuj mě laskavě. Míchání krmiva s medem je >zásadní
> problém u otázek kvalit medů a je tu podezření, že >samotné krmení včel je
> vlastně v rozporu se směrnicí EU o >medu.
>
> Jestli je to v rozporu s nejakou smernici neumim posoudit, ale v principu
> je krmeni cukrem v jistem smyslu problem. Na jare, kdyz zacne snuska, bud
> veskere krmivo odstranime a vcely pak trpi do zacatku snusky hladem a
> nasbirany med z valne casti spotrebuji na plodovani, ovsem to co zustane
> (trocha medu jako za casu nasich pradedu) je cisty med!
>
> Nebo cast krmeni ponechame ovsem s rizikem, ze vcely to prenesou a smichaji
> s donesenym medem. Neumim si predstavit jak tomuto zcela zabranit. Jakou
> cast krmiva jim na jare ponechat je jen veci zvyku. Vcely nerozlisuji med a
> krmivo. Kdyby se delaly standardne testy na pritomnost cukru z krmiva v
> medu, asi by se vcelari divili. To by pak tezko byly bezne vynosy 50 kilo
> na vcelstvo. Zvlaste kdyz v okoli nic neroste.
>
>
>