78253

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Fery (77.48.234.34) --- 18. 3. 2009
lepidla,včel.technika,tavidla a jiné ptákoviny

zdarec,to je teda k popukání,včelaři se nudí,to je jasný

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34702


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 18. 3. 2009
Krmení ptáků

Tak jsem v zimě dělal lojové koule, zavěšoval je v zelených síťovkách od zeleniny na větve a v zimě, jak byl sníh, zájem o ně nebyl. Dvakrát nebo třikrát jsem zaznamenal strakapouda, jak dloubal do koule a ve sněhu pod ním sbíral spadlá semena kos. Jedna koule vydržela nejméně měsíc. Dneska koukám, na kouli se živí ze 5 sýkor a kolem lítá "ve frontě" na žrádlo ještě nejméně dalších 10. Hlavně sýkory koňadry. Vypadá to, že pár týdnů skoro netknutá koule bude dneska pryč.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34701


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JD (213.226.254.30) --- 18. 3. 2009
Re: Včelařská technika - solarni varic (34694) (34696) (34699)

http://www.ecoshop.cz/vyrobek/387/0_slunecni-varice/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34700


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 3. 2009
Re: Včelařská technika (34694) (34696)

Musíte brát v úvahu , že na zem dopadá v našich podmínkách průměrně 1,4 kw / m2 v období letního slunovratu to může být i 2,5. S toho je v jakých kolivsolárních systémech využitelných maximálně 30%

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Včelařská technika
> Datum: 18.3.2009 09:47:13
> ----------------------------------------
> Jak mně napadá, jako podnět pro kutily oplývající dostatkem peněz, kdyby
> chtěl někdo skutečně sluneční tavidlo velkého výkonu, které by mohlo
> fungovat od dubna po září, tak by mohl na získávání tepla použít
> profesionální sluneční kolektor třeba v provedení vakuovaných trubic a teplo
> potom vést trubkou do vlastního tavidla, přirozeně potom už jiného tvaru než
> je klasické sluneční. Výrobci uvádějí, že tyto vakuované kolektory případně
> ještě opatřované plastovými čočkami, které soustřeďují teplo na trubice,
> dokáží ohřívat teplou vodu i v zimě za polooblačného počasí a v létě v nich
> teplota běžně převyšuje 100 st C, takže udělat sluneční tavidlo funkční od
> dubna po září by neměl být větší problém.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34699


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 18. 3. 2009
Re: Včelařská technika (34697)


>Pro Jihočeské včelaře.

Byl vyhlášen Grand na podporu začínajících a stávajících včelařů : Nutno podat od 16.3 - 3.4.2009

Franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34698


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 18. 3. 2009
Re: Včelařská technika

Nebo přitápět v klasickém slunečním tavidle. Třeba na plech tavidla zespodu
připájet měkkou pájkou meandry z měkké měděné trubičky a tím hnát vodu z
slunečního kolektoru umístěného vedle....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 18, 2009 9:56 AM
Subject: Re: Včelařská technika


> Jak mně napadá, jako podnět pro kutily oplývající dostatkem peněz, kdyby
> chtěl někdo skutečně sluneční tavidlo velkého výkonu, které by mohlo
> fungovat od dubna po září, tak by mohl na získávání tepla použít
> profesionální sluneční kolektor třeba v provedení vakuovaných trubic a
teplo
> potom vést trubkou do vlastního tavidla, přirozeně potom už jiného tvaru
než
> je klasické sluneční. Výrobci uvádějí, že tyto vakuované kolektory
případně
> ještě opatřované plastovými čočkami, které soustřeďují teplo na trubice,
> dokáží ohřívat teplou vodu i v zimě za polooblačného počasí a v létě v
nich
> teplota běžně převyšuje 100 st C, takže udělat sluneční tavidlo funkční od
> dubna po září by neměl být větší problém.
>
> R. Polášek
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34697


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 18. 3. 2009
Re: Včelařská technika (34694)

Jak mně napadá, jako podnět pro kutily oplývající dostatkem peněz, kdyby
chtěl někdo skutečně sluneční tavidlo velkého výkonu, které by mohlo
fungovat od dubna po září, tak by mohl na získávání tepla použít
profesionální sluneční kolektor třeba v provedení vakuovaných trubic a teplo
potom vést trubkou do vlastního tavidla, přirozeně potom už jiného tvaru než
je klasické sluneční. Výrobci uvádějí, že tyto vakuované kolektory případně
ještě opatřované plastovými čočkami, které soustřeďují teplo na trubice,
dokáží ohřívat teplou vodu i v zimě za polooblačného počasí a v létě v nich
teplota běžně převyšuje 100 st C, takže udělat sluneční tavidlo funkční od
dubna po září by neměl být větší problém.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34696


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 3. 2009
Re: dobré nápady (34681) (34691) (34692) (34693)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: Re: dobré nápady
> Datum: 17.3.2009 23:29:24
> ----------------------------------------
>
>
> tak to byl drahy i ten vrtak za dvacet :-)
>
> petr j.
>
>
>
>
> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > na roční spotřebu 20 rámků je to drahé
> >
> > pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
> >> Předmět: Re: dobré nápady Datum: 17.3.2009 22:40:22
> >> ----------------------------------------
> >>
> >>
> http://www.gude.cz/naradi-technika/sponkovacky-hrebikovacky/pneumaticka-sponkovacka-hrebikovacka-kombi-set.html
>
> >>
> >>
> >>
> >>
> >> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> >> > Diskutujete tady o slunečním tavidle nedávno to bylo o děrování
> >> rámků. Jste
> >> nezdolatelní ve vymýšlení složitých a nákladných přístrojů a nikdo si
> >> neuvědomuje že jednoduchá řešení jsou ty nejlepší.
> >> > Příkladně to děrování rámků! odkazy nám ukazovaly různé strojky na
> >> jejich
> >> děrovaní NĚKDO TADY NAPSAL , A CO VRTAT LOUČKY PŘED SBÍJENÍM PO DVOU
> >> hned jsem
> >> zakoupil za dvacku dlouhý 2mm vrták a začal vrtat jednotlivé loučky
> >> po 4 ks JE TO FOFR. pak při sbíjení v přípravku na 1 rámek jsem hned
> >> i drátkoval , je to
> >> krása když to nemusíte brát několikrát do ruky. Vezmete pár dřívek a
> >> hned dáváte
> >> i vydrátkovaný rámek do bedny Pak žasnete jak jste to mohli dělat
> >> tak blbě
> >> tolik let..Stačilo na to jen těch 20 Kč a výkon o 100% větší. Kvůli
> >> takovýmto
> >> slovům tuto diskusi miluju
> >> > Zrovna tak rád prohlížím různé fotogalerie a kradu jednoducé
> >> myšlenky . >
> >> > Pepan
> >> >
> >> >
> >>
> >>
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34695


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stonjek (90.183.70.9) --- 18. 3. 2009
Včelařská technika

Nechci se přít, ale kde tedy soudruzi v NSR udělali chybu???Izolovaná bedna, dvojité sklo vystláno břidlicí zrdcadlo a seriozní německý výzkumák. Já jsem měřil teploměrem na zpaliny, tedy přesnost nic moc, pouze bednu s dvojitým sklem a max 93 stupňů, přesně jako v tom článku. Důležité je ale, že železo taje cca při 1500 a tak nám to hřebíky neohrožuje. Byla tu zmínka o sponkovačkách Gude. Neberte si nejlevnější Combi, nejde u ní regulovat síla rázu a to někdy může vadit, např prosekává sololit a stahování tlaku vzduchu nefunguje. Na rámky je to ale špička. Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34694


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ježek.obecný (e-mailem) --- 17. 3. 2009
Re: dobré nápady (34681) (34691) (34692)



tak to byl drahy i ten vrtak za dvacet :-)

petr j.




Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> na roční spotřebu 20 rámků je to drahé
>
> pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
>> Předmět: Re: dobré nápady Datum: 17.3.2009 22:40:22
>> ----------------------------------------
>>
>> http://www.gude.cz/naradi-technika/sponkovacky-hrebikovacky/pneumaticka-sponkovacka-hrebikovacka-kombi-set.html
>>
>>
>>
>>
>> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
>> > Diskutujete tady o slunečním tavidle nedávno to bylo o děrování
>> rámků. Jste
>> nezdolatelní ve vymýšlení složitých a nákladných přístrojů a nikdo si
>> neuvědomuje že jednoduchá řešení jsou ty nejlepší.
>> > Příkladně to děrování rámků! odkazy nám ukazovaly různé strojky na
>> jejich
>> děrovaní NĚKDO TADY NAPSAL , A CO VRTAT LOUČKY PŘED SBÍJENÍM PO DVOU
>> hned jsem
>> zakoupil za dvacku dlouhý 2mm vrták a začal vrtat jednotlivé loučky
>> po 4 ks JE TO FOFR. pak při sbíjení v přípravku na 1 rámek jsem hned
>> i drátkoval , je to
>> krása když to nemusíte brát několikrát do ruky. Vezmete pár dřívek a
>> hned dáváte
>> i vydrátkovaný rámek do bedny Pak žasnete jak jste to mohli dělat
>> tak blbě
>> tolik let..Stačilo na to jen těch 20 Kč a výkon o 100% větší. Kvůli
>> takovýmto
>> slovům tuto diskusi miluju
>> > Zrovna tak rád prohlížím různé fotogalerie a kradu jednoducé
>> myšlenky . >
>> > Pepan
>> >
>> >
>>
>>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34693


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 3. 2009
Re: dobré nápady (34681) (34691)

na roční spotřebu 20 rámků je to drahé

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: Re: dobré nápady
> Datum: 17.3.2009 22:40:22
> ----------------------------------------
>
> http://www.gude.cz/naradi-technika/sponkovacky-hrebikovacky/pneumaticka-sponkovacka-hrebikovacka-kombi-set.html
>
>
>
> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > Diskutujete tady o slunečním tavidle nedávno to bylo o děrování rámků. Jste
> nezdolatelní ve vymýšlení složitých a nákladných přístrojů a nikdo si
> neuvědomuje že jednoduchá řešení jsou ty nejlepší.
> > Příkladně to děrování rámků! odkazy nám ukazovaly různé strojky na jejich
> děrovaní NĚKDO TADY NAPSAL , A CO VRTAT LOUČKY PŘED SBÍJENÍM PO DVOU hned jsem
> zakoupil za dvacku dlouhý 2mm vrták a začal vrtat jednotlivé loučky po 4 ks
> JE TO FOFR. pak při sbíjení v přípravku na 1 rámek jsem hned i drátkoval , je to
> krása když to nemusíte brát několikrát do ruky. Vezmete pár dřívek a hned dáváte
> i vydrátkovaný rámek do bedny Pak žasnete jak jste to mohli dělat tak blbě
> tolik let..Stačilo na to jen těch 20 Kč a výkon o 100% větší. Kvůli takovýmto
> slovům tuto diskusi miluju
> > Zrovna tak rád prohlížím různé fotogalerie a kradu jednoducé myšlenky .
> >
> > Pepan
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34692


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ježek.obecný (e-mailem) --- 17. 3. 2009
Re: dobré nápady (34681)


http://www.gude.cz/naradi-technika/sponkovacky-hrebikovacky/pneumaticka-sponkovacka-hrebikovacka-kombi-set.html



Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Diskutujete tady o slunečním tavidle nedávno to bylo o děrování rámků. Jste nezdolatelní ve vymýšlení složitých a nákladných přístrojů a nikdo si neuvědomuje že jednoduchá řešení jsou ty nejlepší.
> Příkladně to děrování rámků! odkazy nám ukazovaly různé strojky na jejich děrovaní NĚKDO TADY NAPSAL , A CO VRTAT LOUČKY PŘED SBÍJENÍM PO DVOU hned jsem zakoupil za dvacku dlouhý 2mm vrták a začal vrtat jednotlivé loučky po 4 ks JE TO FOFR. pak při sbíjení v přípravku na 1 rámek jsem hned i drátkoval , je to krása když to nemusíte brát několikrát do ruky. Vezmete pár dřívek a hned dáváte i vydrátkovaný rámek do bedny Pak žasnete jak jste to mohli dělat tak blbě tolik let..Stačilo na to jen těch 20 Kč a výkon o 100% větší. Kvůli takovýmto slovům tuto diskusi miluju
> Zrovna tak rád prohlížím různé fotogalerie a kradu jednoducé myšlenky .
>
> Pepan
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34691


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

je?ek.obecný (e-mailem) --- 17. 3. 2009
Re: tavidlo peněz a času...... (34677) (34680) (34686)


Ja uz delsi dobu uvazuji o necem podobnem, ale ve vetsim - SKLENIK,
ktery nevyuzivam mam pomerne dobre umisteny na jizni strane, jen pred
nim pokacim starou svestku, ktera tam stini a jsem v nem schopny vytavit
za jeden slunny den nastavky od cca 50 vcelstev i s jejich desinfekci
(je to velky sklenik 3x7m). Samozrejme tak velkou kapacitu sklenikoveho
tavidla sam nevyuziji a pravdepodobne nabídnu volne kapacity k dispozici
i ostatnim vcelarum z nasi ZO :-)


> A zkusil bych to na celé nástavky. Kadibudku ze skla, na výšku několika
> nástavkavů, nejvyšší strana na sever by byla tmavá ze dřeva s dveřmi. Pokud
> by to dřevo nástavků vydrželo, nebyl by problém v horním patře vyvinout
> dostatečně vysokou teplotu. A desinfikovat rovnou i nástavky.
> Aparatura na vyvařování voští v páře mi přijde mnohem složitější a provozně
> dražší, ale bohužel, slunce po 15. hodině nevidím.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34690


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 17. 3. 2009
Re: sluneční tavidlo (34673) (34675) (34679) (34687)

Sluneční tavidlo jako další krám nepotřebuji. Vezmu volný skleněný nástavek podle potřeby, každý opatřím třemi zrcadly a pokud svítí od rána do 15 hod slunce tak to stačí.
Zavěsí se na jeřáb a vosk kape do vody.Zbytky voštin dám do vařáku, aby zisk vosku byl maximální. Jeřáb i nástavek je na webu www.vcelarství.názory.cz.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34689


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (90.177.14.87) --- 17. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34673)

Takhle to přeci funguje i bez přitápění.Letos ale dělám sklápěcí s větší plochou. Důležité je použít jako podklad tvrdý plech - u mne nerez plech , aby se daly zbytky dobře seškrábnout. Chci použít makrolon ,kvůli váze skla , mám ale pochybnosti a průsvitnosti těch přepážek dutinek, když budou paprsky procházet ne kolmo , ale mírně šikmo. U skla to takový problém nebyl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34688


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 17. 3. 2009
Re: sluneční tavidlo (34673) (34675) (34679)

Anton:>Ale skúste , pri akej teplote sa dokážu topiť medzerníky z plastu. <
.....
To bude polystyren.(nepěněný) Deformuje se od 80°C. Polyetylénové vydrží víc, záleží z jakého PE jsou. Teplotně (tání) oproti PS jsou ale o hodně výš.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34687


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 17. 3. 2009
Re: tavidlo peněz a času...... (34677) (34680)

Osobně si myslím že Anton jde správným směrem.
A není první.

Kdybych nebydlel pod lesem a slunce viděl jen z rána, tak bych si tohle co on vymýšlí dávno udělal.

A zkusil bych to na celé nástavky. Kadibudku ze skla, na výšku několika nástavkavů, nejvyšší strana na sever by byla tmavá ze dřeva s dveřmi. Pokud by to dřevo nástavků vydrželo, nebyl by problém v horním patře vyvinout dostatečně vysokou teplotu. A desinfikovat rovnou i nástavky.
Aparatura na vyvařování voští v páře mi přijde mnohem složitější a provozně dražší, ale bohužel, slunce po 15. hodině nevidím.

On ten Langstroth, Hruschka atd taky nevěděli roupama co dělat. :-))

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34686


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(87.197.103.170) --- 17. 3. 2009
Re: (19617) (19618) (19619) (19625) (19651) (19653) (19661) (19670) (19672) (19674) (19678) (19682) (34682) (34684)

vrba egyptská ( Salix. medemii Boiss. )       S-012
vrba lýkovcová ( S. daphnoides Vili. )       S-021
vrba lýkovcová ( S. daphnoides Vili. )       S-161
vrba jíva - rakyta (S. caprea L. )       S-026
vrba Smithova (S. x smithiana Willd. )       S-008
vrba mechovitá (S. muscina Dode )       S-082
kříženec jívy a vrby mechovité ( S. caprea L. x S. musica Dode )       S-171
kříženec vrby egyptské ( S. medemii Boiss. x wind )S-037
vrba pestrá ( S. x dichroa Doll. )       S-224
kříženec vrby popelavé a nachové(S. x pontederana Willd. )S-173
vrba trojmužná stálekvetoucí( S. triandra L. Semperflorens' )S-430
vrba černající( S. nigricans Sm. )        S-177
vrba lesklá ( S. lucida Mtihl. )        S-175

Najužitečnejší je S-008 a S-430

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34685


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(87.197.103.170) --- 17. 3. 2009
Re: (19617) (19618) (19619) (19625) (19651) (19653) (19661) (19670) (19672) (19674) (19678) (19682) (34682)

Řízky vrb:
http://www.vulhmuh.cz./
Výzkumná stanice Kunovice, Na Záhonech 601, CZ - 686 04 KUNOVICE
+420572549115
Kunovice tel: 602 56 56 94Ing. Čížiková pri Uhorskom Hradišti.Odrezky sa distribujú v marci, cena 4.-Kč/kus

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34684


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (85.71.147.86) --- 17. 3. 2009
vrby - 88.101.41.217

Řízky vrb prodává ZO ČSV Vlachovo Březí. Inzerát měli v časopise Včelařství 12/2008. Nabízeli 12 druhů plus vrby košíkářské. Cena řízku 0,80 Kč, nejmenší odběr 70 ks.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34683


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš (88.101.41.217) --- 17. 3. 2009
(19617) (19618) (19619) (19625) (19651) (19653) (19661) (19670) (19672) (19674) (19678) (19682)

Prosím neví někdo kde bych koupil řízky vrb potřebuji nějaký kontakt. díky Tomáš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34682


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 3. 2009
dobré nápady

Diskutujete tady o slunečním tavidle nedávno to bylo o děrování rámků. Jste nezdolatelní ve vymýšlení složitých a nákladných přístrojů a nikdo si neuvědomuje že jednoduchá řešení jsou ty nejlepší.
Příkladně to děrování rámků! odkazy nám ukazovaly různé strojky na jejich děrovaní NĚKDO TADY NAPSAL , A CO VRTAT LOUČKY PŘED SBÍJENÍM PO DVOU hned jsem zakoupil za dvacku dlouhý 2mm vrták a začal vrtat jednotlivé loučky po 4 ks JE TO FOFR. pak při sbíjení v přípravku na 1 rámek jsem hned i drátkoval , je to krása když to nemusíte brát několikrát do ruky. Vezmete pár dřívek a hned dáváte i vydrátkovaný rámek do bedny Pak žasnete jak jste to mohli dělat tak blbě tolik let..Stačilo na to jen těch 20 Kč a výkon o 100% větší. Kvůli takovýmto slovům tuto diskusi miluju
Zrovna tak rád prohlížím různé fotogalerie a kradu jednoducé myšlenky .

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34681


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (78.136.138.80) --- 17. 3. 2009
Re: tavidlo peněz a času...... (34677)

to se tady mrhá pracovním časem a to je přece o něčem jiném?!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34680


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 17. 3. 2009
Re: sluneční tavidlo (34673) (34675)

No když někdo věří, že sluneční tavidlo udělá 136 stupňů, proč mu brát iluze.

Pán kolega to nebol prelud, to bola niekoľkokrát potvrdená realita. Ja sám som na to reagoval podobne Ty, až dovtedy, kým som to nevidel na vlastné oči. Ale skúste , pri akej teplote sa dokážu topiť medzerníky z plastu.
Zobral som si zbytky, ktoré boli suché, a doma som ich podrobil prísnej skúške v odstredivke s vyvíjačom pary, lebo som mu chcel dokázať, že v odpade je vosk. A nebol, musel som priznať porážku.
Ja mám svoj odskúšaný technologický postup, kde mám priemerný výťažok na 1 plást 135 140 g vosku, z toho je vložený vosk s MS o váhe 82 g váhe Ms a 53-58 g, vosk ktorý vložili do stavby Ms svoj vosk.
Moj pôvodný vstup do Konferenci nebol o propagácii slnečného tavidla, chcel so len radu ohľadne použitia polykarbonátových dosiek v tejto oblasti. Sú aj malý včelári a tým slnečný rozpúšťač je vyhovujúci (každý nemôže stavať kombinát), ak je dobre skonštruovaný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34679


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 17. 3. 2009
Re: sluneční tavidlo (34673) (34675)

Sluneční zrcadlové parabolické elektrány udávají, že mohou na povrchu tepelného motoru mít až 550°F. Tak nevím, proč brát někomu nějaké iluze, když se sluneční paprsky dají nasměrovat a teplota koncentrovat na jedno místo.

Ovšem, jakou účinnost bude mít budka s plásty, která mnoho paprsků nemůže bez paraboly (zrcadla)zachytit, nevím. Pařeniště není nejhorší řešení a je hlavně po drobných úpravách dobré a prostorné řešení.
...........
stonjek (90.183.70.9) --- 17. 3. 2009
Re: sluneční tavidlo (34673)
No když někdo věří, že sluneční tavidlo udělá 136 stupňů, proč mu brát iluze.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34678


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Dukát (94.112.40.172) --- 17. 3. 2009
tavidlo peněz a času......

Já se nestačím stále divit nad vašimi pseudonápady.Tavidlo s nákladem 10 000?Rozvařte na 2 cihlami a velkým hrncem voští.Vyberte cedníkem košilky a ostatní odpad. Slijte do um.kýblů.Nechte vychladnout.Kolik vosku vám zůstane v odpadu ?Směšné procento.Pokud chcete odpad dejte do sl.tavidla.Uvidíte kolik vosku v odpadu je.Já jsem nechtěl už psát do této konference,ale mě to nedá ,kdy vidím jak maříte čas.Vůbec se nedivím ,že naše včelařství je tam kde je.Naše včelařství má jedinou šanci. Generační obnovu. Vzpamatujte se..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34677


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 17. 3. 2009
Re: sluneční tavidlo (34670) (34674)

Čerpadlo na 12 voltů není třeba dělat, normálně se prodávají, třeba Conrad
jich má nějak 10 druhů, ponorné i neponorné v ceně nějak od 600 Kč. Otázka
je, jak by byly výkonné a jak by si poradily s hustším cukerným roztokem,
když pravděpodobně byly stavěny na vodu, je třeba pečlivě vybírat. Ty
nejsilnější čerpadla jsou určené jako kalové na běžné čerpání do mokrých
nebezpečných prostor, kde vyšší napětí než 12 volt střídavých se nesmí
používat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 17, 2009 7:40 AM
Subject: Re: sluneční tavidlo


> Hezké obrázky, zrovna to čerpadlo na 12 V, asi se do něj pustím, neboť
> chci letos krmit ze sudu a je to jedna z variant. Druhá je kompresor s
> nafukováním sudu. Díky tvojí stránce jsem poprvé viděl medomet s rámky na
> placato. Ne že by mě nadchl, ale teď už vím proč ho nechci. Škoda, že na
> Včelařství se moc spoléhat nemůžeme co se týče novinek a dobrých nápadů od
> nás i ze světa. Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34676


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stonjek (90.183.70.9) --- 17. 3. 2009
Re: sluneční tavidlo (34673)

No když někdo věří, že sluneční tavidlo udělá 136 stupňů, proč mu brát iluze. Kdysi v OVP vyšel překlad z Binnenwirtschavt, někdy z r. 1963. Velmi přesná měření, různé varianty řešení a světe div se i při max. výbavě pouze 106.5ale to byla spíš vyjímka,ve většině případů to bylo pod 100 a někdy i o dost více. Parní tavidlo je pro menšího super, ale ať se snažíme jak chceme, varnou vanu se ždímačkou nic nepředstihne. Přitom stačí vozík dříví a nepatrně proudu. Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34675


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stonjek (90.183.70.9) --- 17. 3. 2009
Re: sluneční tavidlo (34670)

Hezké obrázky, zrovna to čerpadlo na 12 V, asi se do něj pustím, neboť chci letos krmit ze sudu a je to jedna z variant. Druhá je kompresor s nafukováním sudu. Díky tvojí stránce jsem poprvé viděl medomet s rámky na placato. Ne že by mě nadchl, ale teď už vím proč ho nechci. Škoda, že na Včelařství se moc spoléhat nemůžeme co se týče novinek a dobrých nápadů od nás i ze světa. Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34674


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 17. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát

Z dřívějška mi na slunečním tavidle vadilo, že zbytky po voští i vytavený
vosk byl v podstatě polotovar. U zbytků po voští je to jasné, vytavený vosk
tekl do korýtka a ukládal se tam ve vrstvách a mezi vrstvy vosku se
napasovala tekutina, co vytekla ze zbytků zásob a plodu. Vytavený vosk se
potom musel máčet dlouhodobě ve vodě a stejně tam pořád něco zůstalo a při
uskladnění plesnivělo, takže to chtělo, jak se sešlo několik "korýtek" ho
ještě dodatečně přetavit. Proti vytavování v parním hrnci, kde vosk po
vychladnutí byl rovnou ideálně čistý, nemělo sluneční tavidlo moc velký
přínos, naopak, co se týká pracnosti, spíše práce přibylo. Možná se uspořilo
trochu elektřiny, protože přetavení zbytků z slunečního tavidla plus
případně vytaveného vosku z korýtka bylo o něco rychlejší než vytavování
příslušného voští. Dneska, když bych dělal tavidlo, bych sběrnou nádobu na
vytavený vosk udělal místo plochého korýtka spíše vyšší a užší, izolovanou a
udržovanou přídavným elektrickým topením s termostatem na teplotě tavení
vosku, aby po celou dobu slunečního svitu zůstal vytavený vosk kompletně
tekutý a aby se potom cizí tekutina usadila na dně nádoby a tekutý vosk nad
ní. S ukončením tavení na slunci by se vyplo i elektrické přitápění, vosk by
během noci ztuhnul a ráno před dalším tavením by se jenom vyjmul ztuhlý
koláč vosku, omyl, oškrábal od nečistot a bylo by hotovo. Kdyby to tavidlo
za den vytavilo tak kilo, dvě kila vosku, bylo by to pro uskladnění tak
akorát.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34673


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

je?ek.obecný (e-mailem) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644) (34651) (34657) (34663)

no ja bych spis navstivil nejakeho sklenare a nechal si u nej narezat
okeni sklo a slunecni tavidlo z nej pak silikonem slepit, nahoru dat
obycejnou tabuli okeniho skla a spodni sklo natrit zvenku cernou barvou
na strechy.

Takove slunecni tavidlo sem si pred rokem vyrobil, jen sem je dal trouba
cele do dreveneho "obalu" takze do nej slunce pronika jen pres horni
sklo a ucinnost je snizena i kdyz to neni spatne. Topi to docela dobre,
pres 90°C to v pohode udela. Do dreva sem to cele zasadil, protoze sem
to chtel cele tepelne izolovat, mezi drevem a sklem je dana tepelna
izolace (ta co se dava treba na zed za radiator - polystyren s odrazivou
vrstvou) ale to byla zbytecna prace, vosk je rospousten hlavne primym
svetlem/teplem, takze to chce mit otevrene ty bocni steny a jen spodni
cast udelat treba ze silnejsiho skla, zespodu zacerneneho a podtim
nejakou tu izolaci s odrazem tepla.

Vyskousenou ale tu otevrenou a neuteplenou verzi nemam.

petr j.

PS: nez jedno velke tavidlo na treba 10 ramku, tak bych udelal radsi dve
male na 6 ramku....... Mensi se bude se lepe ovirat, cistit, prenaset,
otacet......



Pavel napsal(a):
> Vhodné je obrátit se na firmu, která dělá plastová okna. Svaří se rám a
> osadí skly. Cena by měla vyjít do 10 000 Kč pro tavidlo o rozměru 1x1x1 m.
> Není problém dosáhnout teploty 85°C, které v klasickém slunečním tavidle se
> nikdy nedosáhne.
>
> Slunce ale musí ohřívat matný černý materiál, ne světlé plásty, které
> odrážejí světlo ven. Vhodný je černě eloxovaný hliník (černě se eloxují
> chladiče elektrosoučástek v elektroprůmyslu).
>
> Já takto ohříval ve skleníku z oken hrnec, ve které byla voda s nalámanými
> voštinami. Voda se ohřála na odhadem 80°C. Ale musí se to dobře utěsnit.
> Sladká vůně přitahovala vosy, včely, ... Příští rok to budu dělat znovu.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34672


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

bernard (90.177.59.108) --- 16. 3. 2009
Sluneční tavidlo

Topiarka slonečna, vyrabi Zykmund Makovsky Cieszyn ul.Blogocka 32
tel.0048338521130 Polsko.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34671


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

bernard (90.177.59.108) --- 16. 3. 2009
sluneční tavidlo

Sluneční tavidlo jsem vyfotil u včelaře v Polsku,je nadeset ramku,ramky vtavidlu jsou postaveny(na stojato) fotografie je v gelerii položka 14.9.07 , 2.strana , obrázek 100-1941. na webu www.vcelypavera.hostuju.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34670


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644) (34651) (34657) (34666) (34668)

Anton:
A práve ešte som nečítal, aby niekto vyrobil tavidlo pre viac súšov a boli úpostavené kolmo,
-----
Nejsem si jist, ale mám takový dojem, že takové taidlo jsem viděl v reportáži MV z Polska. Asi před rokem. Nejsem si jist tím Polskem, ale určitě jsme jej viděl. Bylo právě udělané jako pařeniště.
Ale taky si myslím, že lecos si radši udělám a zaexperimentuji. To radši koupím hotové rámky. Stloukat je je trochu nuda. :-))

Karel

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34669


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644) (34651) (34657) (34666)

Anton, existuje něco jako pařeniště. Je to hotový a bez vymýšlení od cca 2.5 - 5 tisíc Kč.Gusto

Máš pravdu Gusti, ale nebolo by to ono, kúpiť za hotové, to nie je moja parketa. Mám radosť z toho, ak si ti dopredu naplánujem, zhotovím a funguje to. A práve ešte som nečítal, aby niekto vyrobil tavidlo pre viac súšov a boli úpostavené kolmo, pričom súše nebudú ohrievané len zhora, ale z hora a z troch strán. Túto myšlienku nosím v hlave už tri roky a musím ju realizovať. Aj o tom je včelárenie. Aj Ty si mal svoj, zámer, postaviť linku na výrobu Ms a s tchánom Ste to urobili.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34668


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbon?t (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644) (34651) (34657) (34663) (34664)

Po této zkušenosti již vím , že na to žádné precisnosti nejsou potřeba a voští musí být zastíněno .

Toto sa mne stala viackrát, (človek je zábudlivý), plásty som taktiež oprel skoro kolmo do chládku, večer keď som ich chcel odložiť, boli bez vosku ich tmavá farba akumulovala teplo a vosk sa nenechal núkať, vytiekol do trávy. O nič som neprišiel vosk som pozbieral a vložil do slnečného tavidla.

Tento fakt som chcel využiť, suché plásty som vložil PE vreca- vaku, uzatvoril a vyložil kolmo k slnečným úľom. Aj v tomto zdanlivo bez vzdušnej vlhkosti (plásty boli suché), vznikol efekt zrážania sa vodných pár na na vnútorných stenách PE vreca, ktoré od rána do večera sa nestratil. A nestratili sa ani po 1 mesiaci, vosk trochu vytiekol, ale pokus pokus bol neúspešný, pretože efekt zahmlievania jeho vnútra sa opakoval a to som v jeho hornej časti klincom narobil otvory.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34667


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644) (34651) (34657)

Anton:>O tejto možnosti som vedel, lenže, ja laik to neurobím anemám predstavy, či nejaká firma by to vedela zhotoviť. Skúsim však sa rozhľadieť, možno to bude jednoduchšie a istejšie, ako s PK. Srdečná vďaka.<
.......
Anton, existuje něco jako pařeniště. Je to hotový a bez vymýšlení od cca 2.5 - 5 tisíc Kč.

http://www.limes.cz/pareniste-c-28.html?zenid=udol55okbf4tlqupnkjsk3qri2

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34666


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644) (34651) (34657) (34663)

Není problém dosáhnout teploty 85°C, které v klasickém slunečním tavidle se nikdy nedosáhne Pavel.

Trochu je už o inom, ale skutočnosť môže byť iná. Môj kolega mal slušne zmontované tavidlo na 4 ks rámikov so súšmi. Výstuha sa tým zachovala pre ďalšie využitie rámika. Zariadenie sa otáčalo okolo svojej osi a takisto plocha sa taktiež dalo sklopiť na nastaviť kolmo na slnečné úle.
Rámiky ma opatrené 4 typickými medzerníkmi z bieleho plastu, ktoré boli vo väčšine poškodené- ztečené vplyvom tepla.
Do tavidla sme vložili vhodný teplomer, na ktorom sme namerali (a nie raz) teplotu 136˚C!!!. Kvalita vytavenia bola veľmi, o čom svedčili rozpadnuté košieľky. Zvyšky súšov som raz vyvaril a nechcel som veriť svojim očiam, nezískal som ani gram vosku. Včelár keď bol doma a prialo počasie urobil cez deň dve dávky. Je jasné, že ak naraz vyradím 1 - 2 tisíc súšov nemalo by to konca, ale tak do 150-200 ks, sa oplatí spracovať v solárnom zariadení. Ono je to skutočne tak, že pravda môže byť ralatívna.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34665


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbon?t (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644) (34651) (34657) (34663)

Já zase pro změnu jako osel nechal plásty určené do tavidla na zemi před ním přes poledne a odpoledne vylo vytaveno ale vosk byl v trávě a ze všeho byla jen velká hrča která se již do tavidla nevešla a pak jsem to nakonec musel vhodit celé do prádelního kotle abych z toho dostal rámečky bez jejich poničení .Ani na to nebyl potřeba žádný skleník, stačilo úplně polední vedro v červenci. Po této zkušenosti již vím , že na to žádné precisnosti nejsou potřeba a voští musí být zastíněno .

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Lepidlo na polykarbon?t
> Datum: 16.3.2009 17:18:07
> ----------------------------------------
> Vhodné je obrátit se na firmu, která dělá plastová okna. Svaří se rám a
> osadí skly. Cena by měla vyjít do 10 000 Kč pro tavidlo o rozměru 1x1x1 m.
> Není problém dosáhnout teploty 85°C, které v klasickém slunečním tavidle se
> nikdy nedosáhne.
>
> Slunce ale musí ohřívat matný černý materiál, ne světlé plásty, které
> odrážejí světlo ven. Vhodný je černě eloxovaný hliník (černě se eloxují
> chladiče elektrosoučástek v elektroprůmyslu).
>
> Já takto ohříval ve skleníku z oken hrnec, ve které byla voda s nalámanými
> voštinami. Voda se ohřála na odhadem 80°C. Ale musí se to dobře utěsnit.
> Sladká vůně přitahovala vosy, včely, ... Příští rok to budu dělat znovu.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34664


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (81.19.47.123) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644) (34651) (34657)

Vhodné je obrátit se na firmu, která dělá plastová okna. Svaří se rám a osadí skly. Cena by měla vyjít do 10 000 Kč pro tavidlo o rozměru 1x1x1 m. Není problém dosáhnout teploty 85°C, které v klasickém slunečním tavidle se nikdy nedosáhne.

Slunce ale musí ohřívat matný černý materiál, ne světlé plásty, které odrážejí světlo ven. Vhodný je černě eloxovaný hliník (černě se eloxují chladiče elektrosoučástek v elektroprůmyslu).

Já takto ohříval ve skleníku z oken hrnec, ve které byla voda s nalámanými voštinami. Voda se ohřála na odhadem 80°C. Ale musí se to dobře utěsnit. Sladká vůně přitahovala vosy, včely, ... Příští rok to budu dělat znovu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34663


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarolím Petr (e-mailem) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbon?t (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644) (34651) (34654) (34655) (34658) (34660) (34661)

Jenom se zeptám... jak to vlastně funguje?
Proč je tam dvojité sklo?
Není to jenom proto, aby se vrstva vzduchu mezi skly nepohybovala? A
tudíž aby se dole nenasával "studený " vzduch a neochlazoval prostor
mezi skly...???
Pokud je to tak, mělo by stačit ucpat komůrky třeba filcovým páskem nebo
něčím podobným....???
V přípdě že chcete vyrobit něco jako vakuové sklo, nezbývá než
vymyslet nějakou technologii na zatavení komůrek pří podtlaku ... ještě
by bylo vhodné tam pak nechat ještě pytlík se silikagelem pro odsátí
případné vlhkosti.
P

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34662


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644) (34651) (34654) (34655) (34658) (34660)

Zdravím.
Dneska jsem procházel takovým vestibulem z polykarbonátu a tak jsme se podíval jak je to odborně dělané.
Desky byli osazeny do pozinkovaných rámů a komůrky neměli ničím utěsněné.Ani ty stropní ani ty boční.Nikde není vidět že by se něco rosilo.
Začínám se přiklánět k tomu paropropustnému uzavření pomocí nějaké té pásky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34661


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644) (34651) (34654) (34655) (34658)

Já bych řekl, že Pepan má v podstatě pravdu. Ani nějaké rafinované patenty
účinnost slunečního tavidla nijak moc nezvýší, takže tady je na místě spíše
jednoduchost a cena. Běžný včelař vždycky bude zbytky ze slunečního tavidla
prohánět ještě vařákem nebo něčím jiným, aby z nich dostal zbytek vosku a
kromě nějakého zmenšení objemu tyto zbytky nejsou o nic výhodnější než
skladování celých plástů nebo vyloupaného voští, k plesnivění a k napadení
zavíječi jsou zbytky ze slunečního tavidla náchylné stejně jako to voští.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 16, 2009 2:08 PM
Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát


> a jestli tam budete tavit jeden plást děnně, tak to žádný praktický význam
> nemá, sluneční tavidlo má význam jen pro tavení stavebních rámků a divoké
> stavby ve starých plástech vám zůstene i 50% vosku ať děláte co chcete.
> pepan
>
> Moje solárne tavidlo bude postavené na inom princípe, ako sú tradičné,
moje
> bude pre 4-6 plástov, budú umiestnené s rozostupom kolmo a budú od rána do
> včera ohrievané zo všetkých strán, pretože bočné steny budú priehľadné.
> Zabudli Ste aj na jeden dôležitý moment, Plásta aj keď na šikmej ploche,
> jeho spodná časť nie ohrievaná, k tomu odtok vosku je sťažený tým, že
> priľnavosť aj tekutého vosku svojou vzlínavosťou a priľnavosťou, ostáva v
> súši. V tomto novom prípade je odtok z medzibunkového-medzikošieľkového
> puzdra voľný

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34660


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34656)

Mám dojem, že to stou dokonalostí přeháníte pokud u takovéhu tavidla nebudete sedět a rychle měnit plásty aby jsrjicza den vytavily co nejvíce tak je to naprosto zbytečné snažení vyšší teplotou bez lisu více vosku nezískáte pepan

V tradičnom tavidle som dokázal cez deň vytaviť 4-6 súšov a to podľa dĺžky denného osvitu. Dôchodca má toho času dostatok, a to bolo tavidlo len na jeden plást, v tavidle na dva plásty to bol dvojnásobok. Zisk vosku bol o niečo nižší, ale bol krásny, čistý abol pripravený na expedíciu.
V tomto novom type tavidla ANTI, to môže ďaleko viac, s vyššou výťažnosťou a nepomerne väčším množstvom súšov. Preto je dôležité, aby tavidlo bolo precízne vyrobené a hlavne aby dobre fungovalo, preto toľko otázok. Možno spoločne skôr nájdeme dobré riešenie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34659


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644) (34651) (34654) (34655)

a jestli tam budete tavit jeden plást děnně, tak to žádný praktický význam nemá, sluneční tavidlo má význam jen pro tavení stavebních rámků a divoké stavby ve starých plástech vám zůstene i 50% vosku ať děláte co chcete. pepan

Moje solárne tavidlo bude postavené na inom princípe, ako sú tradičné, moje bude pre 4-6 plástov, budú umiestnené s rozostupom kolmo a budú od rána do včera ohrievané zo všetkých strán, pretože bočné steny budú priehľadné. Zabudli Ste aj na jeden dôležitý moment, Plásta aj keď na šikmej ploche, jeho spodná časť nie ohrievaná, k tomu odtok vosku je sťažený tým, že priľnavosť aj tekutého vosku svojou vzlínavosťou a priľnavosťou, ostáva v súši. V tomto novom prípade je odtok z medzibunkového-medzikošieľkového puzdra voľný

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34658


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644) (34651)

Funguje to takto: sluneční záření projde sklem a rozehřeje černou desku a tou vzduch v tavidle. Přes izolační sklo neodchází žádné teplo ven. Velmi vysoká účinnost. Pavel

O tejto možnosti som vedel, lenže, ja laik to neurobím anemám predstavy, či nejaká firma by to vedela zhotoviť. Skúsim však sa rozhľadieť, možno to bude jednoduchšie a istejšie, ako s PK. Srdečná vďaka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34657


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát

Mám dojem, že to stou dokonalostí přeháníte pokud u takovéhu tavidla nebudete sedět a rychle měnit plásty aby jsrjicza den vytavily co nejvíce tak je to naprosto zbytečné snažení vyšší teplotou bez lisu více vosku nezískáte a jestli tam budete tavit jeden plást denně, tak to žádný praktický význam nemá, sluneční tavidlo má význam jen pro tavení stavebních rámků a divoké stavby ve starých plástech vám zůstane i 50% vosku ať děláte co chcete

pepan
&nbsp;
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek &lt;<a href="mailto:polasek/=/e-dnes.cz">polasek/=/e-dnes.cz</a>>
> Předmět: Re: Lepidlo na polykarbonát
> Datum: 16.3.2009 09:43:21
> ----------------------------------------
> Izolační sklo je určitě řešení, jenže drahé a sklo je křehké. Kus
> dutinkového polykarbonátu, pokud na tavidle vydrží pár let, může být
> přijatelnější. Dutinky v polykarbonátu je vhodné utěsnit, aby vítr
> neprofukoval, potom se projeví izolační schopnost vzduchu uzavřeného v
> polykarbonátu v malých dutinkách, ale ne neprodyšně uzavřít.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel" &lt;<a href="mailto:e-mail/=/nezadan.iol.cz">e-mail/=/nezadan.iol.cz</a>>
> To: "Včelařský mailing list" &lt;<a href="mailto:vcely/=/v.or.cz">vcely/=/v.or.cz</a>>
> Sent: Monday, March 16, 2009 9:08 AM
> Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát
>
>
> > Dobrý den,
> > když jsem doporučoval lepidla na polykarbonát, tak jsem nevěděl
> > podrobnosti, tedy co se vlastně bude lepit a že půjde o víko tavidla z
> > komůrkového polykarbonátu.
> >
> > Pro výrobu slunečního tavidla doporučuji použít izolační skla (dvě nebo
> > více utěsněných skel, vakuované nebo vyplněné plynem Argon nebo Krypton).
> > Pod toto sklo dát cernou desku. U výrobců oken lze izolační sklo získat.
> >
> > Funguje to takto: sluneční záření projde sklem a rozehřeje černou desku a
> > tou vzduch v tavidle. Přes izolační sklo neodchází žádné teplo ven. Velmi
> > vysoká účinnost.
> >
> > Na polykarbonát a silikon zapomeňte. Vyjde to sice levněji, ale účinnost
> > méně než poloviční. Rovným sklem prochází světelné paprsky přímo. Členitý
> > komůrkový polykarbonát sluneční paprsky tříští a izolační vlastnosti jsou
> > rovněž nižší.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34656


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644) (34651) (34654)

Mám dojem, že to stou dokonalostí přeháníte pokud u takovéhu tavidla nebudete sedět a rychle měnit plásty aby jsrjicza den vytavily co nejvíce tak je to naprosto zbytečné snažení višší teplotou bez lisu více vosku nezískáte a jestli tam budete tavit jeden plást děnně, tak to žádný praktický význam nemá, sluneční tavidlo má význam jen pro tavení stavebních rámků a divoké stavby ve starých plástech vám zůstene i 50% vosku ať děláte co chcete

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Lepidlo na polykarbonát
> Datum: 16.3.2009 09:43:21
> ----------------------------------------
> Izolační sklo je určitě řešení, jenže drahé a sklo je křehké. Kus
> dutinkového polykarbonátu, pokud na tavidle vydrží pár let, může být
> přijatelnější. Dutinky v polykarbonátu je vhodné utěsnit, aby vítr
> neprofukoval, potom se projeví izolační schopnost vzduchu uzavřeného v
> polykarbonátu v malých dutinkách, ale ne neprodyšně uzavřít.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, March 16, 2009 9:08 AM
> Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát
>
>
> > Dobrý den,
> > když jsem doporučoval lepidla na polykarbonát, tak jsem nevěděl
> > podrobnosti, tedy co se vlastně bude lepit a že půjde o víko tavidla z
> > komůrkového polykarbonátu.
> >
> > Pro výrobu slunečního tavidla doporučuji použít izolační skla (dvě nebo
> > více utěsněných skel, vakuované nebo vyplněné plynem Argon nebo Krypton).
> > Pod toto sklo dát cernou desku. U výrobců oken lze izolační sklo získat.
> >
> > Funguje to takto: sluneční záření projde sklem a rozehřeje černou desku a
> > tou vzduch v tavidle. Přes izolační sklo neodchází žádné teplo ven. Velmi
> > vysoká účinnost.
> >
> > Na polykarbonát a silikon zapomeňte. Vyjde to sice levněji, ale účinnost
> > méně než poloviční. Rovným sklem prochází světelné paprsky přímo. Členitý
> > komůrkový polykarbonát sluneční paprsky tříští a izolační vlastnosti jsou
> > rovněž nižší.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34655


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644) (34651)

Izolační sklo je určitě řešení, jenže drahé a sklo je křehké. Kus
dutinkového polykarbonátu, pokud na tavidle vydrží pár let, může být
přijatelnější. Dutinky v polykarbonátu je vhodné utěsnit, aby vítr
neprofukoval, potom se projeví izolační schopnost vzduchu uzavřeného v
polykarbonátu v malých dutinkách, ale ne neprodyšně uzavřít.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 16, 2009 9:08 AM
Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát


> Dobrý den,
> když jsem doporučoval lepidla na polykarbonát, tak jsem nevěděl
> podrobnosti, tedy co se vlastně bude lepit a že půjde o víko tavidla z
> komůrkového polykarbonátu.
>
> Pro výrobu slunečního tavidla doporučuji použít izolační skla (dvě nebo
> více utěsněných skel, vakuované nebo vyplněné plynem Argon nebo Krypton).
> Pod toto sklo dát cernou desku. U výrobců oken lze izolační sklo získat.
>
> Funguje to takto: sluneční záření projde sklem a rozehřeje černou desku a
> tou vzduch v tavidle. Přes izolační sklo neodchází žádné teplo ven. Velmi
> vysoká účinnost.
>
> Na polykarbonát a silikon zapomeňte. Vyjde to sice levněji, ale účinnost
> méně než poloviční. Rovným sklem prochází světelné paprsky přímo. Členitý
> komůrkový polykarbonát sluneční paprsky tříští a izolační vlastnosti jsou
> rovněž nižší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34654


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 16. 3. 2009
Re: Re:kvaen? medu (11930) (11943) (34646) (34648)

Já vždycky takový nakvašený med nejdřív ochutnávám. Ta chuť obvykle není
nepříjemná, je to další varianta medové chuti, takže takový med obvykle
spotřebuji. přímo do čaje nebo na nějaký kvasný nápoj. Záleží ale hodně,
jaké kvasinky a podobné mikroorganismy v tom medu vegetují a v jaké fázi to
je. Dávat med ke včelínu je vhodné jen teď časně na jaře, a v malém
množství, pokud jsou nejbližší další včelstva vzdálená aspoň pár stovek
metrů. Jedině teď na začátku jara včely od úlů nelétají daleko, takže se dá
zaručit, že okolní včelstva si ten med nenajdou a taky nepřiletí a že se
všechna zůčastněná včelstva "nepodělí" o nákazy a varoa roztoče a že si
okolní včelstva nezvyknou místo v květech hledat sladinu na tom místě v
nechráněných plástech a úlech. Později je už vhodné ten med dávat do podmetu
nebo pokud je ho více, v pokročilém jaru prostě včelám zkrmit a potom
případně znova vytočit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 16, 2009 8:35 AM
Subject: Re:kvaen? medu


1 med před včelín nedáváme kvůli lákání zlodějek a šíření chorob
2 zkvašená je jen horní vrstva po jejím odebrání lze zkonzumovat nebo jej
rozděli včelám do podmetu , nebo těm co mají málo zásob teť na rámky

Pepan

ráva ------------
> Od: Kol?? Martin <kolar/=/ekoeko.cz>
> Předmět: kvaen? medu
> Datum: 16.3.2009 07:50:26
> ----------------------------------------
> Můj otec je včelař, ještě ani on se stím nesetkal, ale měl jsem v kuchyni
> ve skříňce med v 1/2l zavařovací lahvy uzavřené zavařovcí výčkem. Všimnul
> jsem si jednak když jsem ho bral do ruky, že je pod sklenicí vylitý med a
> víčko bylo vypuklý. V medu byly drobné bublinky a co jsem se dozvěděl, tak
> došlo pravděpodobně ke kvašení.
> Chtěl jsem se zeptat, jestli tento med můžu dát ke včelínu, zda-li by si
> mohli včeli následně něco z toho vzít. Předem děkuju za odpověď.
> S pozdravem
> Kolář
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34653


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.244) --- 16. 3. 2009
Re: kvašení medu (11930) (11943) (34646)

>Chtěl jsem se zeptat, jestli tento med můžu dát ke včelínu, zda-li by si mohli včeli následně něco z toho vzít<
------------------------------------------------------------
Pane Kolář, med nedávejte ke včelínu. Použijte v kuchyni k přípravě pokrmů nebo na pečení. Takový guláš, do kterého před odstavením rozmícháte na 4 porce polévkovou lžíci medu získá na chuti. Pokud jej použijete na oslazení grogu, nebudete také litovat.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34652


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (81.19.47.123) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644)

Dobrý den,
když jsem doporučoval lepidla na polykarbonát, tak jsem nevěděl podrobnosti, tedy co se vlastně bude lepit a že půjde o víko tavidla z komůrkového polykarbonátu.

Pro výrobu slunečního tavidla doporučuji použít izolační skla (dvě nebo více utěsněných skel, vakuované nebo vyplněné plynem Argon nebo Krypton). Pod toto sklo dát cernou desku. U výrobců oken lze izolační sklo získat.

Funguje to takto: sluneční záření projde sklem a rozehřeje černou desku a tou vzduch v tavidle. Přes izolační sklo neodchází žádné teplo ven. Velmi vysoká účinnost.

Na polykarbonát a silikon zapomeňte. Vyjde to sice levněji, ale účinnost méně než poloviční. Rovným sklem prochází světelné paprsky přímo. Členitý komůrkový polykarbonát sluneční paprsky tříští a izolační vlastnosti jsou rovněž nižší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34651


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 16. 3. 2009
Re: mezist?ny od pana koly (34647) (34649)

Nezáleží při borcení vůbec na tloušťce, ale na obsahu a struktuře směsi vosku. Včela každou mezistěnu přestaví a dost v síle razantně ztenčí. Takže záleží na síle? Nebo jaké vlastnosti má zrovna ta která várka vosku?
........
Pepan:>obvykle to bývá 12 ks na míru 39 * 24, slabší se bortívají
<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34650


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 3. 2009
Re:mezist?ny od pana koly (34647)

obvykle to bývá 12 ks na míru 39 * 24, slabší se bortívají

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: mezist?ny od pana koly
> Datum: 16.3.2009 08:12:06
> ----------------------------------------
>
>
> Dobrý den, přátelé nevíte kolik kusů je v 1 kg mezistěn od pana Školy z
> Chod. Plané? Děkuji
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34649


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 3. 2009
Re:kvaen? medu (11930) (11943) (34646)

1 med před včelín nedáváme kvůli lákání zlodějek a šíření chorob
2 zkvašená je jen horní vrstva po jejím odebrání lze zkonzumovat nebo jej rozděli včelám do podmetu , nebo těm co mají málo zásob teť na rámky

Pepan

ráva ------------
> Od: Kol?? Martin <kolar/=/ekoeko.cz>
> Předmět: kvaen? medu
> Datum: 16.3.2009 07:50:26
> ----------------------------------------
> Můj otec je včelař, ještě ani on se stím nesetkal, ale měl jsem v kuchyni
> ve skříňce med v 1/2l zavařovací lahvy uzavřené zavařovcí výčkem. Všimnul
> jsem si jednak když jsem ho bral do ruky, že je pod sklenicí vylitý med a
> víčko bylo vypuklý. V medu byly drobné bublinky a co jsem se dozvěděl, tak
> došlo pravděpodobně ke kvašení.
> Chtěl jsem se zeptat, jestli tento med můžu dát ke včelínu, zda-li by si
> mohli včeli následně něco z toho vzít. Předem děkuju za odpověď.
> S pozdravem
>         Kolář
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34648


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

honza (88.101.234.10) --- 16. 3. 2009
mezistěny od pana Školy



Dobrý den, přátelé nevíte kolik kusů je v 1 kg mezistěn od pana Školy z Chod. Plané? Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34647


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kolář Martin (81.90.162.152) --- 16. 3. 2009
kvašení medu (11930) (11943)

Můj otec je včelař, ještě ani on se stím nesetkal, ale měl jsem v kuchyni ve skříňce med v 1/2l zavařovací lahvy uzavřené zavařovcí výčkem. Všimnul jsem si jednak když jsem ho bral do ruky, že je pod sklenicí vylitý med a víčko bylo vypuklý. V medu byly drobné bublinky a co jsem se dozvěděl, tak došlo pravděpodobně ke kvašení.
Chtěl jsem se zeptat, jestli tento med můžu dát ke včelínu, zda-li by si mohli včeli následně něco z toho vzít. Předem děkuju za odpověď.
S pozdravem
Kolář

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34646


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 3. 2009
Re: Hled? se v?ela? (34494) (34640)

Prozatím je tam včelařská stanice ( pokusný včelín) do konce roku . jelikož je to v morovém pásmu včelstva se nemohou převést do Přerova. Majitel okolních pozemků asi 500ha lesa si to představuje tak , že to koupí a včelař mu to bude ošetřovat a podílet se 1/2 na nákladech a výnosech. Dotyčný tomu nerozumí a čas na to nemá.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kintl anton?n <kintl.farms/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Hled? se v?ela?
> Datum: 15.3.2009 11:26:47
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> Měl bych zájem o blišší informace o zmíněném Včelínu v lokalitě Bělecký
> mlýn s úmylsem pokračování včelařské tradice.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34645


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 15. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642)

Komůrky v polykarbonátu jsem nijak nezaslepoval a s kondenzací vody v nich nemám nejmenší problém.Případná voda se rychle vypaří. Jan

Dobrý príspevok, toto som chcel počuť od prevádzkovateľa takéhoto tavidla. Ešte by som si rád prečítal, zhodnotenie, ako je s tavidlom spokojný, aká je približne výťažnosť, koľko hodín, je potrebné na dokonalé vytavenie vosku z plásta, poloha plástu v ňom, prípadná teplota a pod.

Ja som predpokladal, že ak sú komôrky nezaslepené, vlhkosť z nich unikne, stále však trpím predstavou, že teplota akumulovaná medzi dvomi sklami unikne z komôrok a tým teplota klesá, preto sa pýtam cez Konference, aby som sa vyhol omylu. Jedno sklo na typickom tavidle dokáže vosk z plástu vytaviť, ale ak sú dve sklá s medzerou medzi nimi, je vytavenie rýchlejšie a dokonalejšie, preto si myslím, že sa oplatí aj dvojitý polykarbonát, ale prieniku tepla (rosa) do tavidla nesmie nič hatiť.
Pán Jan ďakujem za konkrétne rady a skúsenopsti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34644


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbon?t (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637)

Je to úplně jinak zalepení je nejlepší paropropustným materiálem pokud se to udělá jinak střídání denních a nočních teplot nakonec jakékoli utěsnění poruší a pak následně při nočních teplotách dochází k nasávání chladného na vodní páry bohatého vzduchu , sice v malém množství , (stokrát nic umoří i osla) nakonec pak v dutinách začnou růst řasy a sníží se tepelná a světelná propustnost

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Lepidlo na polykarbon?t
> Datum: 14.3.2009 19:36:46
> ----------------------------------------
> No pane Polášku já bych to řešil asi úplně obráceně.Ohřál bych to v bytovce
> na radiátoru a měl bych skoro jistotu že tam bude minimum vzdušné
> vlhkosti.V bytovkách je díky ústřednímu topení suchý vzduch až moc.Po
> prohřátí bych to zatmelil silikonem a hotovo.Pokud máte nějaký odřezek tak
> to zkuste a po zaschnutí tmelu to dejte do ledničky a uvidíte jestli se
> udělají uvnitř kapičky.Pokud ne tak to položte na topení a jestli ani tam
> nic tak je to v pořádku.Takhle bych to zkusil já.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34643


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jan (82.99.167.249) --- 15. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641)

Sluneční tavidlo s polykarbonátovým víkem používám již tři roky.
Polykarbonátová deska je volně vložena do dřevěného rámu.Tento rám musí být zhotoven velice pečlivě,z vyzrálého dřeva,nebo kovový,aby vlivem teplotních rozdílů
napracoval.
Komůrky v polykarbonátu jsem nijak nezaslepoval a s kondenzací vody v nich nemám nejmenší problém.Případná voda se rychle vypaří.
Určité problémy jsou s čištěním polykarbonátu umazaného od vosku(hrozí poškrábání a snížení průhlednosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34642


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78253 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 34642 do č. 34702)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu