Včelařská konference

Staří včelaři natírali vnitřek úlu stříbřenkou.Prý to mělo nějaký účinek,no nevím.J.

Striebrenku,alobalové fólie sa doporučovali ako účinný prostriedok na vrátenie vyžarovaného tepla do miest kde je ošetrovaný plod, včely sa mali menej opotrebovať a hlavne úspora zásob a tým vychovávať viac plodu. len autori zabudli, že včelstvo, ktoré vychováva plod, ani v tom najväčšom teple na plode neusporí, pretože plod bez potravy nedokončí svoj larválny vývoj do stavu dospelého imága, teda včely.
Ja som steny úľa nebudoval z Al, ale preto, že som mal dostatok, mám z neho npr. aj podmetové podložky, sú hygienické a nezničiteľné.

Řádí roztoč. Často používaným podpůrným prostředkem proti němu je
formidol - tedy kyselina mravenčí. Její přítomnost způsobuje korozi kovových
částí v úlech (drátkování mezistěn, kovové mateří mřížky....). Tak proč jí
tam dávat ještě vnitřní oplechování, které je navíc neprodyšné a podporovalo
by patrně vlhkost v úlech? (Je to ale jen můj názor, sám jsem to nezkoušel).
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 15, 2009 8:22 PM
Subject: Re: uly uvnitr s kovem

Na www. vcelarství.nazory.cz je fotoalbum kde na obr. 1 máte hliníkový úl. Výroba je snadnější, odpadá složitá práce se dřevem. Vzduchová mezera mezi stěnami. Jedna boční stěna je skleněná , aby bylo vidět mezi rámky. Takové úly si navrhnul a používá vnuk. Jeden jsem vyrobil pro sebe.
B.V.

Pane Turčani, chci se zeptat na ten hliníkový plech uvnitř úlu. Nemůže dojít při jeho oxidaci ke kontaminaci medu hliníkem ?

Zatiaľ sa tak nestalo, plech nemôže oxidovať, je potiahnutý propolisovým filmom a med ako taký nemôže prísť do styku s plechom, ako viete je v bunkách plásta.
Nakoniec ak chcete mať takéto úle, použite antikorový plech? ešte skôr získate umakart.
Viete, že až doteraz sa hliníkové kanvy používajú a vykupovači nemajú žiaden problém takýto med sprostredkovať!

Staří včelaři natírali vnitřek úlu stříbřenkou.Prý to mělo nějaký účinek,no nevím.J.

Pane Turčani, chci se zeptat na ten hliníkový plech uvnitř úlu. Nemůže dojít při jeho oxidaci ke kontaminaci medu hliníkem ?

dobry den muzu mit dotaz v cem by mel byt lepsi ul ktery je vevnitr oblozen kovem.
-----
Kdyby byly úly někde v honitbě, tak to není marný. Mohlo by to pár včel zachránit. Zvlášť teď, co EU nařídila ocelové broky, by to mohlo lovce nemile překvapit ostrým bzukotem.
:-)

Karel

dobry den muzu mit dotaz v cem by mel byt lepsi ul ktery je vevnitr oblozen kovem. Nejde o kovovou folii tu pry vcely roztrhaji ale silnejsi plech. Je to pro ty vcely v necem dobre? paja

Včelám je úplne jedno z čoho je úľ. Moje dlhoročné skúsenosti ma v tom utvrdzujú, síce nepožívam typický kovový plech (hrúbka 0,3mm), ale plech hliníkový. Poznám aj ďalšieho včelára, ktorý doteraz zhotovoval úle na báze hliníkového plechu, kostra drevená a výplň stien polystyrén.

V tomto prípade uteplenie 2cm polystyrén má asi význam. Za vyše 20 rokov používania týchto úľov, som nezaznamenal ani jednu negatívnu vlastnosť, akurát sú ľahšie oproti sololitu. Ak takýto úľ uteplíme z hore vzdušným materiálom, ani vlhkosť včely neohrozuje.

Vyskúšal som i umakartové hrúbka 1mm steny, ktoré sú rovnocenné plechu, možno i lepšie zvlášť lacné, pretože posledné roky u nás sa tradičné bytové jadrá- kúpeľne prerábajú (steny tvárnice) a steny sa povaľujú pri bytovkách. Steny z bytového jadra som použil na výrobu úľov, len po obvode- kant prírezov vypíliť polystyrén do hĺbky 26mm, je potrebné vložiť drevné hranolky profilu 20x25 mm, aby sa mohli dokonale na rohoch spojiť skrutkami a vypíliť sedlo pre uloženie rámikov. Debničky sú ľahké a naozaj lacné a dokáže ich vyrobiť včelár, ktorý vlastní okružnú pílu.

,, Je to pro ty včely v něčem dobré? ,, ...
Nevidím důvod, proč by to mělo včelám prospět.
Obyčejné tenkostěnné dřevěné nástavky správně vedeným včelstvům zcela stačí. Dobrá volba – dobrá investice.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

dobry den muzu mit dotaz v cem by mel byt lepsi ul ktery je vevnitr oblozen kovem. Nejde o kovovou folii tu pry vcely roztrhaji ale silnejsi plech. Je to pro ty vcely v necem dobre? mate je nekdo vyzkousene? dekuji

Karle dotací z EU na nákup nových úlů nemůžeš dostat jako začínající včelař. Některé kraje tyto dotace pro včelaře na nákup nových úlů poskytují, ale musíš si to zjistit. Používat staré úly je velíce nebezpečné. Z nějakého důvodu někdy někdo přestal v těchto úlech včelařit.

V první řadě musí být na včelaření vhodná plocha. Takže nějaká velká zahrada
nebo jiný oplocený pozemek nebo místo v lese či jinde v přírodě se snadným
přístupem po lesní nebo polní cestě a zárověň někde zastrčené mimo dohled
nenechavců a vandalů vracejících se z hospod nebo diskoték.
Dále potom musí být v okolní přírodě dostatek zdrojů sladiny a pylu pro nově
přibyvší včelstva. Projeví se to obvykle tím, že včely strádají v červenci a
srpnu a v tuto dobu musí být pravidelně každý rok na cukru. V srpnu to
tolik nevadí a dá se to považovat za víceméně standart, taky v této době se
včely nakrmují cukrem na zimu, ale červenec je něco jiného. Je třeba potom
zvážit rentabilitu chovu takových včelstev, jestli květnové a červnové
snůšky z řepky nebo jiných včelařských rostlin, tedy jestli včelstva se
snůškami jen za dva měsíce z 12 v roce dokáží být rentabilní. Je totiž
rozdíl, když včelař od dubna po srpen kromě protirojových opatření ( a
dneska protivaraózních) jenom chodí ke včelstvům a jednou za 14 dní až měsíc
vybírá med a v srpnu po posledním výběru včely nakrmí na zimu, oddělky v
květnu udělá a v srpnu taky jen nakrmí na zimu a když sice po 1 - 2
snůškách za rok vybere med, ale potom chodí ke včelstvům každý týden a
zjišťuje, kolik mají zásob a dává jim podle potřeby cukr... To může být
způsobeno jednak krajinou chudou na snůšku a jednak převčelením okolí. Proti
situaci před třeba 30 lety zdrojů včelí snůšky, různých kvetoucích plevelů a
buřeně téměř všude ubylo, zatímco leckde, kde dědové nebo otcové měli 5 - 10
zadováků, má dneska syn 30 nástavkových úlů. Dopředu se to dá ale jen
odhadnout, přesně se to pozná až po pár letech chovu.
Potom je to otázka vhodných typů úlů a rozměrů rámků. Pokud máš doma ze
starého chovu větší množství rámků 39x24, podle mně je vhodné je využít do
nových úlů. Jiné staré rámkové míry asi ne. Co se týká úlů, jednoznačně
nastavky. S defakto standartizovanou šířkou zevnitř 38 cm pro 10 rámků,
zvenku těch 42 cm nebo víc podle tloušťky stěny a s rovnýma dosedacíma
plochama. Takhle je možné totiž kombinovat v jednom úlu rámky délky 39,
délky 42 i délky 44,8 jen prostým položením příslušných nastavků na sebe,
případně maximálně jednoduchým přibitím těsnicích latěk. Je možné třeba
začít s rámky 39x24, potom přikoupit nebo přidělat nastavky třeba langstroth
délky 44,8 a nějaké doporučené výšky, provozovat vedle sebe roky úly čistě s
rámky 39, úly kombinované 39 a 44,8 i úly čistě langstroth s rámky 44,8
rámky 39 nechat dožít ... nebo se jedněch nakonec zbavit a nechat jen jednu
míru....
Docela kvalitní článek vyšel ve včelařství 2/2009 v rubrice "Jak to dělám
já" kde včelař popisuje celoroční včelaření v nastavcích na rámkové míře
39x17, sice podle fotek tam má nastavky falcované, takže kombinovat v jednom
úlu nastavky s různými rámky by byl problém, to je ale detail.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "karl" <k.salvet/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 15, 2009 1:39 PM
Subject: Re: začinající včelař


> Zdravim přátele včelaře chci letos začit včelařit a prosím Vás o radu jak
> postupovat jedná se mi taktéž o využití dotace na nové úly a popřípadě
> včelstva od Evropské Unie to znamená kolik si můžu na zmíněnou dotaci
> pořídit včelstev(dotace na jedny) medomed atd.Nejsem úplný začátečník něco
> již o včelaření vím od mého dědečka,který mne k tomu vedl nyní již není
> mezi námi a chci v tradici začit pokračovat.Všem kteří mi do mého začátku
> poradí děkuji Karl.

Zdravim přátele včelaře chci letos začit včelařit a prosím Vás o radu jak postupovat jedná se mi taktéž o využití dotace na nové úly a popřípadě včelstva od Evropské Unie to znamená kolik si můžu na zmíněnou dotaci pořídit včelstev(dotace na jedny) medomed atd.Nejsem úplný začátečník něco již o včelaření vím od mého dědečka,který mne k tomu vedl nyní již není mezi námi a chci v tradici začit pokračovat.Všem kteří mi do mého začátku poradí děkuji Karl.

>Tvoje včely jdou pěšky , že trávu uválejí ? Ty moje potvory odletí Pepan<
> -----------------------------------------------------------

Jak jsou včely nasáté, těžce létají a tak po výletu z česna klesnou dolů,
než "nasadí let" Spousta jich často klesne a sedne až na trávu, odkud potom
postupně vzlétají. Taky jsem to pozoroval. Ale na nějakou zválenou trávu
jsem se zvlášť nedíval.

R. Polášek

Nechápu, jak podle sebe. Toto jsou exaktní výpočty, kde pokud jsou vstupní
předpoklady správně, je výpočet správně. Pokud jsou vstupní předpoklady
chybně, je výpočet nesmysl. A to platí, ať už to počítá Franta nebo Tonda.

Já bych to uzavřel, bude asi nejrozumnější chtít od výrobce různých
odpařovacích zařízení, které se kyselinou plní opakovaně, chtít v rámci
návodu příslušnou tabulku ředění. Koncentrace prodávané kyseliny mravenčí
stejně jako většiny chemikálií je uváděná v hmotnostních procentech, lépe se
tak kontroluje.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 15, 2009 11:44 AM
Subject: Re: Kyselina mravenčí


> Radim Polášek:>To bych ale tady nepletl, to je tak pro chemiky a
> chemické laboratoře a analýzy.Otázka je, jak se ovlivní léčení, když někdo
> naředí litr kyseliny 308
> mililitry a druhý 370 mililitry.<
>
> ..........
> No když chceš ředění koncentrací chemických roztoků počítat podle sebe, a
> potom se ptát na to zda to či ono je dobře, tak se bav. Ale je to učivo ze
> základní školy.

Radim Polášek:>To bych ale tady nepletl, to je tak pro chemiky a
chemické laboratoře a analýzy.Otázka je, jak se ovlivní léčení, když někdo naředí litr kyseliny 308
mililitry a druhý 370 mililitry.<

...........
No když chceš ředění koncentrací chemických roztoků počítat podle sebe, a potom se ptát na to zda to či ono je dobře, tak se bav. Ale je to učivo ze základní školy.

Jo, to je pak ještě další způsob udávání koncentrace, v takzvaných molech na
jednotku hmotnosti nebo objemu neboli molární koncentrace. A z toho odvozená
"normální" koncentrace To bych ale tady nepletl, to je tak pro chemiky a
chemické laboratoře a analýzy.
Otázka je, jak se ovlivní léčení, když někdo naředí litr kyseliny 308
mililitry a druhý 370 mililitry.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 15, 2009 12:09 AM
Subject: Re: Kyselina mravenčí


> Ze ZŠ si vzpomínám, že kyseliny jako roztoky by se měly ředit molekulárním
> ředěním. Tj, přes g/mol. Ale také jsem to moc nechápal a ředil hmotnostně
a
> nebo objemově a to byly koule jak Brno.
> .........
> Radim Polá?ek (e-mailem) --- 14. 2. 2009
> Re: Kyselina mravenčí (34154)
>
> Je třeba vědět, jestli ředění je podle koncentrace hmotnostní nebo
> objemové.

>Tvoje včely jdou pěšky , že trávu uválejí ? Ty moje potvory odletí Pepan<
-----------------------------------------------------------
Zní to jako vtip a já to jako vtip také napsal. Avšak, bylo to ještě v dobách, kdy i u nás bylo možno chovat včely na zarostlých kopečkách pod listnáči bez nebezpečí jejich poškození. Zde byl poměrně nízký porost směsky rostlin dorůstající cca 20 - 25 cm výšky. Včelstva byla umístěná na stojanech z lešenových rour cca 15 - 20 cm nad zemí. Při rojení byly před těmito česny rostliny vždy zválené a některé včely na stoncích a listech opravdu "chodily pěšky". Ty se potom poslušně vracely zpět do mateřského úlu, již letem, když ztratily zájem vyrojené včelstvo někde hledat. Pokud jsem včelnici navštívil v době, kdy se rostliny ještě nestačily zvednout, věděl jsem přesně, které včelstvo, nebo včelstva se vyrojila. Toto uvádím na vysvětlenou, že se nejedná pouze o vtip.

V současnosti chovám včelstva na oplocené zahradě, před česny manželka pěstuje nízký barvínek, břečťan a keříky kdoulovce. Včelstva již také nepoužívají výhradně česna, nýbrž otevřená očka ve 3 - 4 nástavcích nad sebou a tak již nemám šanci tímto způsobem poznat jediným pohledem, které to bylo, které se rojilo. A tak musím potvrdit, že i moje včely při rojení pouze létají.
JK

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0902/situace-na-svetovem-trhu-medu
---------

Když si to přebeu. USA dováží 50% spotřeby i bez CCD, EU dováží obdobně.
Argentina má momentálně problém (asi o trošku větší než my vloni) a až my budeme vytáčet, tak čísla budou jasná.
A na severní polokouli moc producentů není - Vynechám Čínu,Vietnam atd. Pak je tady Turecko.

Jen aby se urodilo:-)

Myslím, že ti co budou chtít dávat do výkupu dostanou rozumnou cenu a nebudou plašit s medem za 60 na ulici a koncová cena bude v pohodě.

Karel

Oni se z toho určitě vylížou. ;-)

Může to být dobrou i obchodní taktikou. Je lepší přeci držet cenu medu výš než pouštět levné kvanta medu na trh. Všichni včelaři a jejich vlády chcou produkovat světové medy, nejen v Česku. V Argentině šly hodně do kvality a mají dobrou informační základnu a mají již pevnou legislativu a normu shodnou prakticky se standardy EU. Právě (od 1/2009)se rozjíždí nejen velké komerční projekty jak na záchranu včelařských farem kvůli proměnlivýmu klimatu v některých oblastech(ne celá Argentina se potýká se suchem a záplavami), ale hlavně zároveň stímto se i rozjíždí plány na bankovní bonusy a neomezené a hlavně výhodné i neomezené úvěry a to za přímé podpory jejich vlády, i pro včelařství. (procentuální bonusy)


Argentína je stále na včelařské špici vysoko. Můžeme se od nich akorát učit a opisovat.




........
sršeň (88.146.207.2) --- 14. 2. 2009
Re: Za kolik budete prodávat letos ? (34162) (34167) (34168) (34170)

Argentina má jen malé procento medu.Je tam úplná katastrofa a zhroucení celého včelařství.Teď se měl vytáčet první med,jenže včely jsou hladové a hladem umírají.Je tam sucho,nic nekvete,jen někteří včelaři v údolí něco mají.Jak je na tom Brazilie nejsou zprávy.

Ze ZŠ si vzpomínám, že kyseliny jako roztoky by se měly ředit molekulárním ředěním. Tj, přes g/mol. Ale také jsem to moc nechápal a ředil hmotnostně a nebo objemově a to byly koule jak Brno.
..........
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 14. 2. 2009
Re: Kyselina mravenčí (34154)

Je třeba vědět, jestli ředění je podle koncentrace hmotnostní nebo objemové.

Argentina má jen malé procento medu.Je tam úplná katastrofa a zhroucení celého včelařství.Teď se měl vytáčet první med,jenže včely jsou hladové a hladem umírají.Je tam sucho,nic nekvete,jen někteří včelaři v údolí něco mají.Jak je na tom Brazilie nejsou zprávy.




.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sedli <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: K?cen? strom?
> Datum: 14.2.2009 21:20:09
> ----------------------------------------
> Účinnost Roundupu závisí na teplotě a ráno je -10.
>
> - To platí v případě aplikace na list ne na parez. Nebo si myslíte že
> asimiláty v rostlině při těchto teplotách neproudí???
>
>
>

Tvoje včely jdou pěšky , že trávu uválejí ? Ty moje potvory odletí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: K?cen? strom?
> Datum: 13.2.2009 21:48:31
> ----------------------------------------
> >Kolem úlů by slušný včelař měl trávu a nevhodné porosty posekat sám!!
> Pepan <
> ---------------------------------------------------------
> No jo, ale jak potom poznám, že se mi vyrojili včely a které, když nebude
> před příslušnými česny zválení tráva???
> JK
>
>
>

Pán Turšány nepíšete o jaké matky jde jestli jsou to matky z vlastního chovu své vlastní ustálené linie, nebo matky odchované z nějakých nakoupených chovů a zvláště jednalo li by se o potomstva od matek F1. Je to dost důležité ALe nic si s toho nedělejte mě se také rojí . Já také netvrdím , že jsem nějak moc úspěšný v bránění se rojům. Jsou léta kdy beru roj s povděkem a jsou roky kdy nestačí stromy v zahradě. Co je však zajímavé 3 zahrady ode mne je kolega s 12 včelstvy, a u něj je to právě naopak mu se to rojí jak o závod a já nic. Na druhý já nemám čas ani ze stromů slézat a on by rád nějaký ten roj. Ty návody jak bojovat proti rojení jsou jen nespolehlivá snůška pozorování daná pro určitý kraj a způsob včelaření
Jistá pravidle se tady pak objevují a mohou se prolínat. Je však rozdíl mezi matkami rojovými a z rojivých včel a to dosti podstatný. Rojová matka může být z nerojivého včelstva Ale z rojivého včelstva si matka pravděpodobně ponese tu vlastnost dále do dalších generací. Zrovna tak potomstvo v druhé generaci po F 1 pokud se nedělá negativní selekce může být spolehlivě rojivé.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 13.2.2009 20:44:49
> ----------------------------------------
> Je však také pravdou, že čím je matka starší tím častěji dochází k rojení a
> včelstvo je také útočnější
>
> Pepan nič v zlom (veď len diskutujeme), musím Vám oponovať. štatisticky mám
> podchytených niekoľko rokov o rojení matiek, ale uvediem tento posledný.
> Chov matiek robím pravidelne prelarvovaním, larvičky odoberám od vybraných
> včelstiev. Rojové M ostanú vo včelstve len náhodou, inak matky mením každý
> rok 80 až 90%.
>
> V tomto roku som mal v znáške 70 včelstiev (8 matiek 2 a 3 ročné, zbytok 1
> ročné). Žiaľbohu rojenie som nezvládol (vlastne mohol ste si pričítať v
> komentári, rojenie absolútne nepotláčam), postupne sa mi pred znáškou z
> agátu vyrojilo až 26 včelstiev, z toho 25 s mladou M a 1 s dvojročnou. To
> je skutočnosť, preto ja sa nemôžem stotožniť s týmto vysvetlením.
> Viem, že to nedokážem zvrátiť, pretože je to tak hlboko zakotvené v nás,
> lebo nás o tom pisatelia do včelárskych periodik tak dlho presviedčali, že
> teraz iný názor nerešpektujeme (je to povedané všeobecne). Nakoniec
> budúcnosť aj tento rozdielny názor raz správne vysvetlí.
>
>
>

Účinnost Roundupu závisí na teplotě a ráno je -10.

- To platí v případě aplikace na list ne na parez. Nebo si myslíte že asimiláty v rostlině při těchto teplotách neproudí???

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Skrbl?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Za kolik budete prod?vat letos ?
> Datum: 13.2.2009 20:38:46
> ----------------------------------------
> Ekonomická krize začíná nabírat na obrátkách. Na fóru se objevují zprávy o
> prodeji medu v 200 l sudech za 65,- Kč nebo 70,- Kč. Jak to vidíte letos s
> cenou ze dvora ze 1 kg. V roce 2008 se dalo prodávat za 100,- Kč. Medu bylo
> méně, poptávka vysoká. Ceny potravin však jdou oproti minulému roku dole -
> viz tvrzení 1 kg másla = 1 kg medu. Máslo se drží okolo 20,- Kč za 250 g. a
> jeho cena klesá. Z tohoto vyplývá 80,- Kč medu za 0.7l sklenici. Jaká je
> hranice ekonomické rentability v ceně za prodej ze dvora od malovčelaře ?
> Za kolik budete prodávat letos ?
>
>
>

Vážený příteli,
v minulém roce jsem si ve včelařské prodejně v Brně objednal odpařovače
kyseliny mravenčí. Na tištěném návodu bylo rukou připsáno - přilitím 0,3 l
vody do 1 l kyseliny mravenčí (85%) dostaneme 65%. Jednalo by se tedy o
objemovou koncentraci kyseliny. Já jsem se k obou číslům 0,3 a 0,36 taky
dopočítal a tak jsem zvolil kompromis - průměr obou čísel. Přidával jsem
tedy 0,33 l vody. Ředění jsem provedl následovně : použil jsem 1,5 l PET
lahev a nalil do ní odměřený 1 l vody a výšku hladiny jsem označil páskou.
Potom jsem přilil dalších 0,33 l a zvýšenou hladinu jsem opět označil
páskou, čímž jsem si vytvořil přípravek na ředění kyseliny. Pro plnění
kyseliny z kanystru do PET lahve jsem použil něco na způsob velké injekční
stříkačky opatřenou na konci hadičkou. Na 3 až 4 nátahy naplním do PET lahve
potřebný 1 l kyseliny a doplním po horní značku vodou. Odpařovače plním
přímo z PET lahve, jejich plnička mi moc nevyhovuje.
Mnoho úspěchů v léčení včel kyselinou mravenčí přeje HaF


----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 14, 2009 1:51 PM
Subject: Re: Kyselina mravenčí


> Je třeba vědět, jestli ředění je podle koncentrace hmotnostní nebo
> objemové.
> Hmotnostní koncentrace znamená, že 85 kyselina mravenčí má hustotu okolo
> 1,2
> gramů na cm3, takže v litrové láhvi bude asi 1200 gramů směsi, z toho 1020
> gramů čisté kyseliny. Jestli má být 1020 gramů čisté kyseliny 65 %,
> odpovídá
> to celkovému množství 1570 gramů směsi kyseliny a vody, takže bude třeba
> přilít 1570 - 1200 asi 370 gramů vody. Objemová koncentrace znamená, že v
> 1000 militrech 85 % kyseliny je 850 mililitrů kyseliny. Jestli má být
> kyselina naředěná na 65 %, 850 mililitrů má být 65 %, 100 % je potom1308
> militrů, takže k litru 85 % kyseliny mravenčí je třeba přilít cca 308
> mililitrů vody. Píšu cca, protože 1000 mililitrů kyseliny mravenčí
> smíchaných s 308 mililitry vody nebude mít celkem objem 1308 mililitrů,
> ale
> může být o něco, řádově mililitry menší, potom by se vody muselo přilít o
> trošku víc.
> Takže buď 370 gramů vody nebo 308 mililitrů vody.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, February 13, 2009 4:01 PM
> Subject: Kyselina mravenčí
>
>
>> Jak naředím 85% kyselinu na 65% koncentraci.Kolik musím přidat vody do 1
>> litru 85% kyseliny mravenčí?
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3852
> (20090213) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Je třeba vědět, jestli ředění je podle koncentrace hmotnostní nebo objemové.
Hmotnostní koncentrace znamená, že 85 kyselina mravenčí má hustotu okolo 1,2
gramů na cm3, takže v litrové láhvi bude asi 1200 gramů směsi, z toho 1020
gramů čisté kyseliny. Jestli má být 1020 gramů čisté kyseliny 65 %, odpovídá
to celkovému množství 1570 gramů směsi kyseliny a vody, takže bude třeba
přilít 1570 - 1200 asi 370 gramů vody. Objemová koncentrace znamená, že v
1000 militrech 85 % kyseliny je 850 mililitrů kyseliny. Jestli má být
kyselina naředěná na 65 %, 850 mililitrů má být 65 %, 100 % je potom1308
militrů, takže k litru 85 % kyseliny mravenčí je třeba přilít cca 308
mililitrů vody. Píšu cca, protože 1000 mililitrů kyseliny mravenčí
smíchaných s 308 mililitry vody nebude mít celkem objem 1308 mililitrů, ale
může být o něco, řádově mililitry menší, potom by se vody muselo přilít o
trošku víc.
Takže buď 370 gramů vody nebo 308 mililitrů vody.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 13, 2009 4:01 PM
Subject: Kyselina mravenčí


> Jak naředím 85% kyselinu na 65% koncentraci.Kolik musím přidat vody do 1
> litru 85% kyseliny mravenčí?

Přidejte 308 ml

Ivan (88.100.170.119) --- 13. 2. 2009
Re: Kyselina mravenčí (34154)

>Jak naředím 85% kyselinu na 65% koncentraci.Kolik musím přidat vody do 1 litru 85% kyseliny mravenčí?

Přidejte 367 ml.

To je sice pravda, ale kolegovi budou kácet teď a teď mrzne. Účinnost Roundopu závisí na teplotě a ráno je -10. Je tedy lepší počkat. Stříkat na list je sice nejúčinější, ale pak se na to dívat, spálená zem není nic hezkého, navíc kolonizace neprostupným ostružiním, nebo maliním pak nebude a bude se muset sázet. Cenu budu určitě držet, vždyť zákazníků přibylo, hlavně aby bylo medu alespoň jako vloni. Zdraví R. Stonjek

Odborníci tvrdí, že ceno komodit začínají jít nahoru, pokud to ovšem nebyli
naháněči investorů komodit. Káva, čaj, cukr a podobně, producenti se už
údajně přizpůsobili krizi a její menší spotřebě a produkují o něco méně za
vyšší cenu??!! Pokud to je správná logika, ani maso, mléko, máslo atd nebude
nijak moc zlevňovat!? Pro včelaře potom bude konkurence med prodávaný v
létě a na podzim, to znamená med, který zrovna nyní včelky sbírají někde na
jižní polokouli v Argentině nebo v tropickém pásmu někde v Mexiku.... A
který se bude obchodovat někdy v dubnu až červnu. Za jakou cenu, se uvidí??
Koruna už oslabila dost a snad má ještě oslabovat?? Takže dovezený med by
mohl být za poměrně vysokou cenu??

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 14, 2009 8:24 AM
Subject: Re: Za kolik budete prodávat letos ?


> Pokud bude medu méně, tak pořád stejně. Pokud ho bude více, tak si udělám
> zásobu.
>
> Až vytočím, tak udělám slevu, ale nazvu ji slevou (120,- -30% AKCE 5kg á
80
> apd), abych se dorovnal na cedule u cesty a pak pojedu po své ceně.
> Jestli to půjde špatně, vždycky můžu vyhlásit akce x+1 (například 3+1
> zdarma), ale je blbost cenu shodit, když je konečně nahoře.
>
> I když vloni jsem jezdil v létě kolem jedné cedule "med za 80" a chystal
> jsme se tam, zastavit, že si nakoupím forotu a než jsem se k tomu
> rozhoupal, tak cedule zmizela.
>
> Včera jsem koukal v Jednotě. Český med Elmek tam byl v půlkilovkách za 120
> - světlý, tmavý a Včelpo v 1/4kg vycházelo logicky dráž. A to byl
> nejlacinější český med co jsem viděl ve velkých obchodech.
>
> V Lidlu mívali pastovaný z a mimo EU 1/2kg za 65 (130/kg) a už není.
> Takže jsem toho náležitě propagačně využil, že prodávám ještě laciněji než
> v Lidlu. (60)
>
> A pokud se podívám po jiných cenách, tak ono to stím zlevňováním nebude
tak
> horké.
> Koruna šla ze 24 na 30, tedy dovozy jsou o 25% dražší jen kurzem a vývozy

> se budou o to víc rentovat.
>
> Když nepočítám auta, tak o nějakém zlevnění ani slechu. Jestli splaskne
> bublina komodit a máslo bude znova na 20Kč za 250g, Euro za 30 a Dolar za
> 22, tak to bude návrat k normálu. Vyplatí se vyvážet (i med) a s dovozem
to
> bude horší.
>
> Lo%nský rok přesvědčil snad část včelařů, že je možné prodávat za stejnou
> cenu jako v obchodech.
> Takže jsem optimista.
>
> Karel

Je to hodně věc domluvy s konkrétními lidmi. Někdo nenechá sáhnout pomalu
ani na ten plevelný černý bez, někdo klidně souhlasí s vyklučením všeho
plevelného kolem včelstev. Někomu včely nevadí, dokonce jsem nějakou dobu
měl včely na pozemku jednoho dědy, který tvrdil, že bodnutí včely vítá,
protože mu dělá dobře na revma, s někým se dá domluvit jen tak, že mu
slíbím, že do 30 metrů od včelstev všechny ty smrčky budu obžínat sám. Lesní
školku jako ideální místo nevidím, pokud se tam včely neumístí kvůli
oplocení nebo i trvalému hlídání nebo dobré přístupové cestě, protože půda
je tam intenzívně obdělávaná a tudíž kvetoucích rostlin pro včely tam bude
málo. Školkou ovšem někteří lidé u nás myslí taky osázenou plochu hlavně
listnáči chutnými pro zvěř pečlivě oplocenou proti vniknutí zvěře, aby
sazenice nezničila, to je něco jiného, tam ale bude problém vstup přes to
oplocení. Co se týká přístupové cesty, v lese přístupová cesta jsou vyjeté
koleje, ve kterých neroste starší porost než asi 2 - 4 roky a ani takhle
zarostená cesta není záruka, že nějaký majitel kousku pozemku vzadu tam
nebude chtít projet, takže je vhodné vždycky stavět včely v dostatečné
vzdálenosti od takových kolejí. Zvláště když to je les, kde kdysi bylo
přístupových cest plno, jenže zemědělci přístupy přes pole rozorali a tak se
tam majitel přijede jenom tehdy, když se přes pole dá projet, do takových
lesů zase ale včelaři moc včlstev nedávají.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Roman Ovsik" <giobi/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 13, 2009 8:08 PM
Subject: Re: Kácení stromů


> Zdravím, kácení pod el. vedením jsem zažil během celého roku, takže nevím
> jestli v tomto případě platí nejaká vyhláška a termíny-spíše ne. Souhlasím
> s přítelem, který doporučuje vzít pilku a vyřezat si to do určité vzd.
sám,
> s Rondupem bych ale asi počkal až vyraší listy než každý jednotlivý
pařízek
> mazat extra a postříkal to postřikovačem plošně. Umístění včelstev v lese
> je dobré si nechat požehnat nejenom majitelem, ale i správcem (hajným), na
> vysázené pasece bych to jako problém neviděl, pracuje se na ní párkrát do
> roka a kolem včel se to může udělat ráno, když ještě nelétají, nebo může
> včelař přiložit ruku k dílu. Horší je umístění na místě kde bývají třeba
> skládky dřeva, nebo kde se otáčí nebo kudy jezdí technika, může se jednat
o
> jedinou přístupovou cestu kamsi, kterou budu potřebovat 2x do roka, ale
> budu ji potřebovat-konzultovat s hajným. Lesní školka je často ideální
> stanoviště, ale je tu poměrně velký objem prací na jednom místě během
> celého roku a z toho důvodu tam včely nebývají (vlastní zkušenost- mám
> malou školku 70x30 m, kolem dokola stromy, 7 včelstev-byly tam dva roky,
> většinu prací jsem dělal sám, lidi mi tam nechtěli dělat).

Pokud bude medu méně, tak pořád stejně. Pokud ho bude více, tak si udělám zásobu.

Až vytočím, tak udělám slevu, ale nazvu ji slevou (120,- -30% AKCE 5kg á 80 apd), abych se dorovnal na cedule u cesty a pak pojedu po své ceně.
Jestli to půjde špatně, vždycky můžu vyhlásit akce x+1 (například 3+1 zdarma), ale je blbost cenu shodit, když je konečně nahoře.

I když vloni jsem jezdil v létě kolem jedné cedule "med za 80" a chystal jsme se tam, zastavit, že si nakoupím forotu a než jsem se k tomu rozhoupal, tak cedule zmizela.

Včera jsem koukal v Jednotě. Český med Elmek tam byl v půlkilovkách za 120 - světlý, tmavý a Včelpo v 1/4kg vycházelo logicky dráž. A to byl nejlacinější český med co jsem viděl ve velkých obchodech.

V Lidlu mívali pastovaný z a mimo EU 1/2kg za 65 (130/kg) a už není.
Takže jsem toho náležitě propagačně využil, že prodávám ještě laciněji než v Lidlu. (60)

A pokud se podívám po jiných cenách, tak ono to stím zlevňováním nebude tak horké.
Koruna šla ze 24 na 30, tedy dovozy jsou o 25% dražší jen kurzem a vývozy se budou o to víc rentovat.

Když nepočítám auta, tak o nějakém zlevnění ani slechu. Jestli splaskne bublina komodit a máslo bude znova na 20Kč za 250g, Euro za 30 a Dolar za 22, tak to bude návrat k normálu. Vyplatí se vyvážet (i med) a s dovozem to bude horší.

Lo%nský rok přesvědčil snad část včelařů, že je možné prodávat za stejnou cenu jako v obchodech.
Takže jsem optimista.

Karel

No já pod 95kč nepůjdu.Sice ve vedlejší vsi prodávali loni starší včelaři (dědulové)sklenici za 60kč ale tím jsou jenom sami proti sobě.No a jestli ho bude "moc" čehož se neobávám tak budu radši dělat medovinu a kořalku než abych prodal pod cenou.To se prodá vždycky.

>Kolem úlů by slušný včelař měl trávu a nevhodné porosty posekat sám!! Pepan <
---------------------------------------------------------
No jo, ale jak potom poznám, že se mi vyrojili včely a které, když nebude před příslušnými česny zválení tráva???
JK

Omlouvám se že to nepatří do včelaření, ale protože se jedná o nesmyl musím reagovat
... s Rondupem bych ale asi počkal až vyraší listy než každý jednotlivý pařízek mazat extra a postříkal to postřikovačem plošně.
Pokud chce mít dotyčný více práce a větší náklady ať postupuje dle výše uvedeného návodu. Ten kdo ale s Roundupem už něco zažil, tak výše uvedené považuje za nesmyls vč. mě. Namazat po poražení do 6 hodin po poražení je nejlepší prevence zmlazků, malá část vyraší - tu je třeba zahubit v červnu až trochu povyroste a obalí se listy. Na první pohled se jedná o vyšší pracnost, ale nestojí to nic než trochu do skleničky a štětec. Látka je aplikována cíleně přímo na místo a ne okolo. Stříkat zmlazky bez namazání v blízkosti včelstev není nic moc navíc takovým jedem jako Roundup. Stačí jen trochu jemného fouknutí a je to tam kde to nemá být.

P.S. Tyto "ihned" nátěry provádíme více než 10 let na všech našich hrázích, protože dnes už nejsou lidi na zbytečnou práci.

Asi bych ještě posečkal s prodáváním medvěda, který ještě běhá po lese - a
nevím, jestli ho vůbec chytím, jak bude velký a kolik jich pochytají
sousedi :-)
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Skrblík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 13, 2009 8:38 PM
Subject: Za kolik budete prodávat letos ?


Ekonomická krize začíná nabírat na obrátkách. Na fóru se objevují zprávy o
prodeji medu v 200 l sudech za 65,- Kč nebo 70,- Kč. Jak to vidíte letos s
cenou ze dvora ze 1 kg. V roce 2008 se dalo prodávat za 100,- Kč. Medu bylo
méně, poptávka vysoká. Ceny potravin však jdou oproti minulému roku dole -
viz tvrzení 1 kg másla = 1 kg medu. Máslo se drží okolo 20,- Kč za 250 g. a
jeho cena klesá. Z tohoto vyplývá 80,- Kč medu za 0.7l sklenici. Jaká je
hranice ekonomické rentability v ceně za prodej ze dvora od malovčelaře ?
Za kolik budete prodávat letos ?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3852 (20090213)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Je však také pravdou, že čím je matka starší tím častěji dochází k rojení a včelstvo je také útočnější

Pepan nič v zlom (veď len diskutujeme), musím Vám oponovať. štatisticky mám podchytených niekoľko rokov o rojení matiek, ale uvediem tento posledný.
Chov matiek robím pravidelne prelarvovaním, larvičky odoberám od vybraných včelstiev. Rojové M ostanú vo včelstve len náhodou, inak matky mením každý rok 80 až 90%.

V tomto roku som mal v znáške 70 včelstiev (8 matiek 2 a 3 ročné, zbytok 1 ročné). Žiaľbohu rojenie som nezvládol (vlastne mohol ste si pričítať v komentári, rojenie absolútne nepotláčam), postupne sa mi pred znáškou z agátu vyrojilo až 26 včelstiev, z toho 25 s mladou M a 1 s dvojročnou. To je skutočnosť, preto ja sa nemôžem stotožniť s týmto vysvetlením.
Viem, že to nedokážem zvrátiť, pretože je to tak hlboko zakotvené v nás, lebo nás o tom pisatelia do včelárskych periodik tak dlho presviedčali, že teraz iný názor nerešpektujeme (je to povedané všeobecne). Nakoniec budúcnosť aj tento rozdielny názor raz správne vysvetlí.

Ekonomická krize začíná nabírat na obrátkách. Na fóru se objevují zprávy o prodeji medu v 200 l sudech za 65,- Kč nebo 70,- Kč. Jak to vidíte letos s cenou ze dvora ze 1 kg. V roce 2008 se dalo prodávat za 100,- Kč. Medu bylo méně, poptávka vysoká. Ceny potravin však jdou oproti minulému roku dole - viz tvrzení 1 kg másla = 1 kg medu. Máslo se drží okolo 20,- Kč za 250 g. a jeho cena klesá. Z tohoto vyplývá 80,- Kč medu za 0.7l sklenici. Jaká je hranice ekonomické rentability v ceně za prodej ze dvora od malovčelaře ? Za kolik budete prodávat letos ?

To je možné, že pojmy chov a pšstění mohou druzí zaměňovat, ale včelaři by to dělat neměli.

Zdravím, kácení pod el. vedením jsem zažil během celého roku, takže nevím jestli v tomto případě platí nejaká vyhláška a termíny-spíše ne. Souhlasím s přítelem, který doporučuje vzít pilku a vyřezat si to do určité vzd. sám, s Rondupem bych ale asi počkal až vyraší listy než každý jednotlivý pařízek mazat extra a postříkal to postřikovačem plošně. Umístění včelstev v lese je dobré si nechat požehnat nejenom majitelem, ale i správcem (hajným), na vysázené pasece bych to jako problém neviděl, pracuje se na ní párkrát do roka a kolem včel se to může udělat ráno, když ještě nelétají, nebo může včelař přiložit ruku k dílu. Horší je umístění na místě kde bývají třeba skládky dřeva, nebo kde se otáčí nebo kudy jezdí technika, může se jednat o jedinou přístupovou cestu kamsi, kterou budu potřebovat 2x do roka, ale budu ji potřebovat-konzultovat s hajným. Lesní školka je často ideální stanoviště, ale je tu poměrně velký objem prací na jednom místě během celého roku a z toho důvodu tam včely nebývají (vlastní zkušenost- mám malou školku 70x30 m, kolem dokola stromy, 7 včelstev-byly tam dva roky, většinu prací jsem dělal sám, lidi mi tam nechtěli dělat).

JÁ VÍM ŽE MATKY SE NEROJÍ ALE VČELSTVO ,AVŠAK JE TO BĚŽNĚ POUŽÍVANÝ TERMÍN VE SMYSLU ROJIVOSTI
Je však také pravdou, že čím je matka starší tím častěji dochází k rojení a včelstvo je také útočnější Problém proč tomu tak je nechám vám výskumníkům. Pak s tímto faktorem počítám v chovu a snižuji si tak rojivost a zvyšuji výnos. Proč tomu tak je je mi celkem jedno.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 13.2.2009 17:54:15
> ----------------------------------------
> Není to mírné. Máme přece snahu chovat nerojivá včelstva tam se matky v
> prvním roce nerojí v druhém jen některé a ve třetím spolehlivě všechny.
> jestli se jednoletá vyrojí tak i její potomstvo vyměním.
>
> Pepan
>
> Pýtam sa, čo má rozmnožovanie spoločné s vekom matky? Spýtam sa ešte raz-
> polopaticky, prečo sa ľudstvo rozmnožuje v ranom veku? Veď sme tu už
> povedali, že nerojí sa matka, ale včely. Preto včestvo ako také, vždy sa
> snaží využiť vhodné podmienky a je mu jedno, akú starú majú matku. Veď ju
> chovajú úľové včely. Ak je bohato kŕmená, tak i bohato ploduje a je jedno
> aký má vek.
>
>
>

>Jak naředím 85% kyselinu na 65% koncentraci.Kolik musím přidat vody do 1 litru 85% kyseliny mravenčí?

Přidejte 367 ml.

Není to mírné. Máme přece snahu chovat nerojivá včelstva tam se matky v prvním roce nerojí v druhém jen některé a ve třetím spolehlivě všechny. jestli se jednoletá vyrojí tak i její potomstvo vyměním.

Pepan

Pýtam sa, čo má rozmnožovanie spoločné s vekom matky? Spýtam sa ešte raz- polopaticky, prečo sa ľudstvo rozmnožuje v ranom veku? Veď sme tu už povedali, že nerojí sa matka, ale včely. Preto včestvo ako také, vždy sa snaží využiť vhodné podmienky a je mu jedno, akú starú majú matku. Veď ju chovajú úľové včely. Ak je bohato kŕmená, tak i bohato ploduje a je jedno aký má vek.

RP:>Nevidím důvod, proč by včely neměly být na
takových pasekách, když se vyřeší to obžínání v okolí včelstev.<
........
Blbost. Vezmeš si stříkačku s herbicidem, mačetu a motyku aby jsi to zmáknul? Včelaři s vozem to strčí kam se mu to líbí a často nepřemýšlí. Dělat tak abych nevytvářel problém je princip. Včelař co by se bil v prsa jeménem ZO, že tu nemám co dělat není problém, ale majitel lesa, který dělá nebo platí dělníky problém je, jestli mu mé včely znepříjemňují a obtěžují při práci.

Takže nasadit brýle jestli se nevidí. A jestli se strčí včely k lesní školce nebo k mladé lesní výsadbě je snad pánové jedno. Dělat naní včelař nikdy, tak jak se na lesního dělníka patří, nebude. A pochybuji že by si tu práci navíc zaplatil.

Jak naředím 85% kyselinu na 65% koncentraci.Kolik musím přidat vody do 1 litru 85% kyseliny mravenčí?

No to by nemusel být marný postřeh. Možná by se takových rostlin našlo i víc.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Kácení stromů
> Datum: 13.2.2009 14:34:21
> ----------------------------------------
> Jen na okraj: Co je a co není vhodný porost? :-)
> Přítel Holodniok ve Špindlerově Mlýně nechal pokusně schválně vzrůst vydatně
> kopřivy před česny úlů. Tvrdil, že v těch úlech bylo výrazně méně roztočů.
> S pozdravem Petr
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, February 13, 2009 2:24 PM
> Subject: Re: Kácení stromů
>
>
> Kolem úlů by slušný včelař měl trávu a nevhodné porosty posekat
> sám!!
> Pepan
>
>
>
>
>
>

Není to mírné. Máme přece snahu chovat nerojivá včelstva tam se matky v prvním roce nerojí v druhém jen některé a ve třetím spolehlivě všechny. jestli se jednoletá vyrojí tak i její potomstvo vyměním.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 13.2.2009 14:33:59
> ----------------------------------------
> ještě chybí dodat , že za rojivé se považuje to které opakovaně v jednom
> roku vyprodukuje více jak jeden roj nerojivé jsou ty které mají mají půměrr
> menší jak jedena a s jedním rojem na rok jsou normální Podle tohoto klíče
> pak můžeme vybírat včelstva k rozchovu matek a nebo ponechávat si roje k
> dalšímu chovu
> Pepan
> ------------
> To se mi zdá dost měkké hodnocení. Pojďme o tom potlachat.
> Ale spíš bych to tak vztáhl na to, kolik je rojů, nebo rojových nálad na
> včelnici. Třeba na 10 včelstev.
> Nechci si honit triko, ale i při minimu zásahů považuji 3 roje z 10
> včelstev za moji prohru. Ne že bych neprohrával, ale myslím si, že jr možné
> udržet rojení na malém zlomku.
> Ale rád si to nechám vyvrátit.
>
> Myslím si třeba, že jednoletá matka by se rojit neměla. Tedy včelstvo s
> jednoletou matkou. Pokud ano, a ve včelstvu jsou její dcery, tak je rojivá.
> A ven s ní. Ať si letí. :-)
>
> Kolem mě je dost vysokých stromů, takže já když sundám roj, tak je to pro
> mě svátek.
>
> Karel
>
>
>

Co je natom složitého pronajímám si pozemek za určitých podmínek, kde se to již předem dohodne Nejlépe pak písemně.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Kácení stromů
> Datum: 13.2.2009 15:08:00
> ----------------------------------------
> To není tak jednoduché. Na cizím pozemku to je vždy věc dohody s majitelem
> pozemku. Vytvoření holiny jen s malým porostem možná ztíží usazování
> mravenčích hnízd v blízkosti úlů, případně ztíží život myším v blízkosti úlů
> a podobným škůdcům. Na druhé straně třeba ve volné krajině odkryje úly
> nežádoucím pohledům z větší dálky. Taky možná přitáhne cizí létavky s
> dávkou nových roztočů na těle. Zatímco možná naopak úly zarostlé v buřeni
> způsobí, že létavky oslabené roztoči nebo jinou nemocí nedoletí a neoslabí
> včelstva... Já čistím včelám výletový prostor od vysokých rostlin a
> přečnívajících větví, aby na česna nějakou dobu ráno svítlilo slunce a potom
> likviduji porost za úly jako manipulační a cca metr kolem úlů, protože tam
> chodím. Potom úplně a intenzívně likviduji porost pod úly, protože ten
> usnadňuje přístup mravencům do úlů. Jinak to nechávám, případně ještě
> vysazuji keře, aby byly úly schovány.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, February 13, 2009 2:24 PM
> Subject: Re: Kácení stromů
>
>
> Kolem úlů by slušný včelař měl trávu a nevhodné porosty posekat
> sám!!
> Pepan
>
>
>
>

To není tak jednoduché. Na cizím pozemku to je vždy věc dohody s majitelem
pozemku. Vytvoření holiny jen s malým porostem možná ztíží usazování
mravenčích hnízd v blízkosti úlů, případně ztíží život myším v blízkosti úlů
a podobným škůdcům. Na druhé straně třeba ve volné krajině odkryje úly
nežádoucím pohledům z větší dálky. Taky možná přitáhne cizí létavky s
dávkou nových roztočů na těle. Zatímco možná naopak úly zarostlé v buřeni
způsobí, že létavky oslabené roztoči nebo jinou nemocí nedoletí a neoslabí
včelstva... Já čistím včelám výletový prostor od vysokých rostlin a
přečnívajících větví, aby na česna nějakou dobu ráno svítlilo slunce a potom
likviduji porost za úly jako manipulační a cca metr kolem úlů, protože tam
chodím. Potom úplně a intenzívně likviduji porost pod úly, protože ten
usnadňuje přístup mravencům do úlů. Jinak to nechávám, případně ještě
vysazuji keře, aby byly úly schovány.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 13, 2009 2:24 PM
Subject: Re: Kácení stromů


Kolem úlů by slušný včelař měl trávu a nevhodné porosty posekat
sám!!
Pepan

Jen na okraj: Co je a co není vhodný porost? :-)
Přítel Holodniok ve Špindlerově Mlýně nechal pokusně schválně vzrůst vydatně
kopřivy před česny úlů. Tvrdil, že v těch úlech bylo výrazně méně roztočů.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 13, 2009 2:24 PM
Subject: Re: Kácení stromů


Kolem úlů by slušný včelař měl trávu a nevhodné porosty posekat
sám!!
Pepan

ještě chybí dodat , že za rojivé se považuje to které opakovaně v jednom roku vyprodukuje více jak jeden roj nerojivé jsou ty které mají mají půměrr menší jak jedena a s jedním rojem na rok jsou normální Podle tohoto klíče pak můžeme vybírat včelstva k rozchovu matek a nebo ponechávat si roje k dalšímu chovu
Pepan
------------
To se mi zdá dost měkké hodnocení. Pojďme o tom potlachat.
Ale spíš bych to tak vztáhl na to, kolik je rojů, nebo rojových nálad na včelnici. Třeba na 10 včelstev.
Nechci si honit triko, ale i při minimu zásahů považuji 3 roje z 10 včelstev za moji prohru. Ne že bych neprohrával, ale myslím si, že jr možné udržet rojení na malém zlomku.
Ale rád si to nechám vyvrátit.

Myslím si třeba, že jednoletá matka by se rojit neměla. Tedy včelstvo s jednoletou matkou. Pokud ano, a ve včelstvu jsou její dcery, tak je rojivá. A ven s ní. Ať si letí. :-)

Kolem mě je dost vysokých stromů, takže já když sundám roj, tak je to pro mě svátek.

Karel

Kolem úlů by slušný včelař měl trávu a nevhodné porosty posekat sám!!
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Kácení stromů
> Datum: 13.2.2009 09:11:57
> ----------------------------------------
> Lesní školka je území používané k pěstování sazenic stromů, kterými se potom
> zalesňují vykácené paseky a jiné prostory k zalesnění. Ve školce se o
> sazenice starají, dá se říct denně. Vykácená paseka se osadí smrčky a potom
> se cca 0x až 3x ročně podle pečlivosti majitele pozemku vyžíná okolí
> stromečků, aby nebyly zahlušeny. Nevidím důvod, proč by včely neměly být na
> takových pasekách, když se vyřeší to obžínání v okolí včelstev. A na to jsem
> se právě ptal. Na pasekách toho spousta kvete a je z toho docela dobrá
> snůška, tady na severní Moravě vznikla spousta pasek, když se v posledních
> dvou letech likvidovaly smrčky napadené kůrovcem.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, February 13, 2009 8:55 AM
> Subject: Re: Kácení stromů
>
>
> > Umísťování do lesních školek je nežádoucí. Většinou to odnesou dělnice -
> > ženské. Včelař, kterému to je jedno patří dát do ruky motyku a ať okopává
> > ať stříká čistí a vysekává mačetou před včelama. V lesních školkách se
> > pracuje a včely tam nemají co dělat.
> > ..........
> > RP:>Tak mě napadlo,
> > má někdo zkušenosti z umisťováním včelstev na paseky zasázené smrčky a
> > jinými mladými stromky a s domluvou s lidmi, co v létě vyžínají a čistí ty
> > paseky od nežádoucích plevelů ?<
>
>
>
>

Vysázená paseka není školka Ve školce se rozmnožují stromky na záhonech

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: K?cen? strom?
> Datum: 13.2.2009 08:55:20
> ----------------------------------------
> Umísťování do lesních školek je nežádoucí. Většinou to odnesou dělnice -
> ženské. Včelař, kterému to je jedno patří dát do ruky motyku a ať okopává
> ať stříká čistí a vysekává mačetou před včelama. V lesních školkách se
> pracuje a včely tam nemají co dělat.
> ..........
> RP:>Tak mě napadlo,
> má někdo zkušenosti z umisťováním včelstev na paseky zasázené smrčky a
> jinými mladými stromky a s domluvou s lidmi, co v létě vyžínají a čistí ty
> paseky od nežádoucích plevelů ?<
>
>
>

JEŠTĚ PŘESNĚJI

Rostliny pěstujeme
Živočichy chováme
U obojího pak můžeme křížit ( šlechtit ) různá plemena nebo odrůdy.
Oboje pak můžeme také pěstit. Případně stříháním (živý plot nebo psíček)
Tyto pojmy se velmi často zaměňují i v tisku a jiných mediích
DOKONCE TO ZAZNAMENÁVÁM I V ODBORNÝCH STATÍCH

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: P?STOV?N? V?EL
> Datum: 12.2.2009 21:48:44
> ----------------------------------------
> >SEWIORA (84.244.93.3) --- 12. 2. 2009
> PĚSTOVÁNÍ VČEL
> JE MOŽNÉ UMÍSTIT VČELSTVA V OBYDLENÉ OBLASTI(7 ÚLU 10 METRŮ
> OD SOUSEDOVA PLOTU).JEDNÁ SE HLAVNĚ O BEZPEČNOST OSOB , HLAVNĚ DĚTÍ.<
> ------------------------------------------------------------
> Prosím néééééééééé, to bolíííííííí,
> včely se nepěstují. Pěstují se růže, muškáty,.....
> Včely se chovají, prosím chovajííííí.
> JK
>
>
>

ještě chybí dodat , že za rojivé se považuje to které opakovaně v jednom roku vyprodukuje více jak jeden roj nerojivé jsou ty které mají mají půměrr menší jak jedena a s jedním rojem na rok jsou normální Podle tohoto klíče pak můžeme vybírat včelstva k rozchovu matek a nebo ponechávat si roje k dalšímu chovu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 12.2.2009 20:53:35
> ----------------------------------------
> Honza:
> .. že mam asi 50 % včelstev se starými matkami, takže se budou určitě
> rojit, ....
> -----
> Můžu ti uklidnit, včely nečtou knihy a kdyby bylo vše tak jednoznačné -
> stará matka = rojení, tak by život byl jednoduchý a snadný. Včetně
> včelaření.
>
> Jednak se to liší rok od roku a podle mých zkušeností včelstvo od včelstva.
> Podle mě existuje něco jako dědičný sklon k rojení. Nerojivost absolutní
> neexistuje.
> A asi žádná 100% protirojová metoda.
>
> Je to o kombinaci různých metod a o štěstí a citu.
>
> Já to časem řešil, ale ne 100%:
>
> - dost prostoru (samo o sobě to určitě nepomáhá)
> - dost trubčiny
> - matky odchované podle mého výběru. Rojové matečníky jsem bral jen když za
> rojením byla evidentně moje chyba.
> - když je čas tak tvořit oddělky a včas.
> - a pak je třeba spojovat.
> - a včasné a vhodné rozšiřování plodového hnízda - já tady před lety popsal
> svoji metodu ZEBRA a nemám důvod to při vyšším nástavku (24cm) ani teď
> měnit.
>
> I když tématem loňského roku Moderního včelaře byla mládež a VD, tak o
> rojení a oddělcích tam bylo dost.
> Při 50 včelstvech bych se asi držel popsaného Liebiga. Včely to včas oslabí
> a to je při protirových opatřeních asi to hlavní,
> SOučasný seriál o rojení je trochu komplikovaný, ale autor zřejmě svůj text
> musel stále víc a víc zdůvodňovat, aby to mohl prokázat. DOufejmě že teď
> přijde rozuzlení a pointa. :-))
>
> Karel
>
>
>

Tak v tomto případě bych na začátku snůšky v jednom nástavku oddělil od veškerého plodu mezidnem (stačí kus sololitu ) matku se včelami která by normálně kladla a včely by pak se zbývajícího plodu matku vychovaly novou Později bych starou zrušil a mezidno odstranil Včelstvo si spolehlivě matku vychová a ne jednu Když je pak zavčas matečníky odělíš do oplodnčků nebo je izoluješ Budeš těh matek mít z jednoho včelstva víc já to pak mám takto spodní je plod 1 - 2 nástavky - mezidnou a pak odčelek s matkou Jakmile se nová matka rozklade starou zruším a spojím Nepřijdu tak o žádnou snůšku. Někdy je to však takové , že ať děláš co děláš stejně nestačí stromy v zahradě.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 12.2.2009 19:55:18
> ----------------------------------------
> predem diky za vaše odpovedi ,že jste mne vyvedli z omylu (rojí se včelstva
> a ne matka ) ale ja mám problem v tom, že mam asi 50 % včelstev se starými
> matkami, takže se budou určitě rojit, ale ne vlivem přehřátí nebo
> nedostatku prostoru atd. Ale budou se spíše pomalej rozvíjet a pak půjdou
> do rojovky.Jedná se mi o to jak co nejdříve matky vyměnit aby šly včely
> alespoň do druhé snůšky a přinesly med? Nelíbí se mi nejistý způsob toho,
> že si včelstvo vychová novou matku, raději bych to řešil jinak. Je reálný
> způsob když rozdělím včelstvo na 2 poloviny "přeléták" spodní polovinu
> vystelu soušemi a nějaké zásoby a vložím matku v přidávácí klícce po
> ukončení rojové nálady, starou matku zruším a včely opět spojím?a nebo
> vložim do česen kralovske mřižky a po ukončevi rojivky vymemim mladou M za
> starou ... Včelařím s velkým množstvím včelstev a nemám moc zkušeností a
> hledám nějakou provozní metodu jež obmenim matky a pojedu ve dvouletych
> cyklech 50 na 50 % H
>
>
>

Na Slovensku musela vzniknout ideální včelsřská oblast v místech polomů
tatranským lesů po orgánu Kyril? nebo jiném, co polámal ty vrcholové lesní
partie. Loni nebo předloni v létě byly záběry v televizi a místa těch polomů
byla intenzívně červená z kvetoucí tuším vrbovky. To musela být snůška!!!!

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 13, 2009 9:20 AM
Subject: Re: Kácení stromů


> Lesní školka je území používané k pěstování sazenic stromů, kterými se
potom
> zalesňují vykácené paseky a jiné prostory k zalesnění. Ve školce se o
> sazenice starají, dá se říct denně. Vykácená paseka se osadí smrčky a
potom
> se cca 0x až 3x ročně podle pečlivosti majitele pozemku vyžíná okolí
> stromečků, aby nebyly zahlušeny. Nevidím důvod, proč by včely neměly být
na
> takových pasekách, když se vyřeší to obžínání v okolí včelstev. A na to
jsem
> se právě ptal. Na pasekách toho spousta kvete a je z toho docela dobrá
> snůška, tady na severní Moravě vznikla spousta pasek, když se v posledních
> dvou letech likvidovaly smrčky napadené kůrovcem.
>
> R. Polášek

Lesní školka je území používané k pěstování sazenic stromů, kterými se potom
zalesňují vykácené paseky a jiné prostory k zalesnění. Ve školce se o
sazenice starají, dá se říct denně. Vykácená paseka se osadí smrčky a potom
se cca 0x až 3x ročně podle pečlivosti majitele pozemku vyžíná okolí
stromečků, aby nebyly zahlušeny. Nevidím důvod, proč by včely neměly být na
takových pasekách, když se vyřeší to obžínání v okolí včelstev. A na to jsem
se právě ptal. Na pasekách toho spousta kvete a je z toho docela dobrá
snůška, tady na severní Moravě vznikla spousta pasek, když se v posledních
dvou letech likvidovaly smrčky napadené kůrovcem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 13, 2009 8:55 AM
Subject: Re: Kácení stromů


> Umísťování do lesních školek je nežádoucí. Většinou to odnesou dělnice -
> ženské. Včelař, kterému to je jedno patří dát do ruky motyku a ať okopává
> ať stříká čistí a vysekává mačetou před včelama. V lesních školkách se
> pracuje a včely tam nemají co dělat.
> ..........
> RP:>Tak mě napadlo,
> má někdo zkušenosti z umisťováním včelstev na paseky zasázené smrčky a
> jinými mladými stromky a s domluvou s lidmi, co v létě vyžínají a čistí ty
> paseky od nežádoucích plevelů ?<