Archiv Včelařské konference

To
už se musí rychle napakovat, než půjdou všichni černokněžníci
-------
No hlavně aby se tam nedostali modří ptáci. A nezačali zase vybírat těch svých 40 a víc procent daní.

Nejednoznačnou úlevu o 40 včelstvech jsem v podstatě nikdy nevyužil. A hlavně po té co soc.dem zavedla nákladové paušály. Pro zemědělce (a včelaře) 80%. Takže se i při sebelepším prodeji daň blížila nule.

A podstatné je, že se daň platí ze zisku. Tedy ne z medu, ale z prodeje mínus náklady, případně odpisy (pokud se najde včelař, který investuje do něčeho dražšího než 40000Kč). A protože všechen prodej podchytit nejde, tak z hlediska kohokoli, kdo prodává alespoň polovinu produkce (finančně vyjádřeno) v drobném, to znamená dobrovolné placení daní. I po zrušení výdajových paušálů. To by byla pro drobné řemeslníky apd. pecka do zad.

Karel

Včelaření, co se týká prospěšnosti pro společnost nebo přírodu je na víceméně zhruba stejné úrovni jako třeba rybaření, myslivost, chovatelství, zahrádkaření nebo třeba opravování starých památek. Rozdíl je v tom, že u včelaření se dá s poměrně malými vstupními náklady, myslím tím, že není potřeba vlastnit nějaké rozsáhlé pozemky nebo budovy nebo rybníky dosáhnout poměrně vysokých osobních výnosů. Taky historickým vývojem je dané, že většina včelařů s tímto ziskem ve svém včelařském provozu počítá, ať už je dneska kvůli ceně medu jakýkoliv. Proto je o snížení daní ze strany včelařů mnohem větší poptávka než mezi členy jiných zájmových organizací a kde je poptávka, se brzy objevuje i nabídka. Jedná se o voliče, 50 tisíc včelařů a dalších minimálně 100 tisíc rodinných příslušníků.

To máte tak kapitalismus je to jak má být, bohatým se v podstatě nezdaňují všechny jejich příjmy , viz. horní hranice zdanění, a žebrákovi i to co má v klobouku!!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: daně
> Datum: 30.10.2008 22:27:09
> ----------------------------------------
> No, než byla tahle úleva pro včelaře vyjednána, také jsem nikdy daň
> neplatil, protože po odečtení nákladů jsem nedosáhl hranice zisku pro
> zdanění. Jen bylo trochu víc úřadování, protože i tak jsem musel daňové
> přiznání podávat....
> S pozdravem Petr
>
> ----- Original Message -----
> From: "sreň" <jiri.marik/=/gmail.com>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, October 30, 2008 9:57 PM
> Subject: daně
>
>
> Pánové včelaři,co říkáte na návrh ministra financí Kalouska na zrušení
> neplacení dání do 40 včelstev a placení daní z jakéhokoli množství medu?To
> už se musí rychle napakovat, než půjdou všichni černokněžníci za dva roky
> do p....e?
>
>
>
>
>
>

To máte tak kapitalismus je to jak má být, bohatým se v podstatě nezdaňují všechny jejich příjmy , viz. horní hranice zdanění, a žebrákovi i to co má v klobouku!!

Pepan
------
Dobrý do hospody, ale tady se snad držme trochu faktů. Jde o prachy (jen :-).

Vím o nezdanitelným minimu, tedy já asi do 20000 tisíc měsíčně neplatím daně, žebrák má předpokládám o trochu míň než já, takže daně asi taky neplatí, a o horní hranici pro daně nevím. A podle mě neexistuje.

Karel

Máš pravdu ta platí pro sociální a zdravotní pojištění. Ale i to je vlastně forma daně, protože je to povinné

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dan?
> Datum: 31.10.2008 08:19:06
> ----------------------------------------
> To máte tak kapitalismus je to jak má být, bohatým se v podstatě nezdaňují
> všechny jejich příjmy , viz. horní hranice zdanění, a žebrákovi i to co má
> v klobouku!!
>
> Pepan
> ------
> Dobrý do hospody, ale tady se snad držme trochu faktů. Jde o prachy (jen
> :-).
>
> Vím o nezdanitelným minimu, tedy já asi do 20000 tisíc měsíčně neplatím
> daně, žebrák má předpokládám o trochu míň než já, takže daně asi taky
> neplatí, a o horní hranici pro daně nevím. A podle mě neexistuje.
>
> Karel
>
>
>

>Vím o nezdanitelným minimu, tedy já asi do 20000 tisíc měsíčně neplatím daně.... Karel
----------------------------------------------------------
Kdyby to tak bylo měsíčně. Ono je to ročně. Ale jak to bude v budoucnu ??
Pepča

Máš pravdu ta platí pro sociální a zdravotní pojištění. Ale i to je vlastně forma daně, protože je to povinné

Pepan
--------
To jo. Ale tam to má trochu logiku. Nemocenská se vypočítává jen do určitého limitu, důchod taky a platí se do daleko většího limitu. To není logika, to je tzv. solidarita více vydělávajících s méně výdělečnými. Takže to taky není ten pravý vykořisťující kapitalismus, jak se rádo vykládá.


Osobně si myslím, že když beru/požaduji/ dotace, tak je nelogické považovat daně (ze kterých se vyplácejí) za zločin.


Jen tak mimochodem, podzimí dotace se asi také do počítají do příjmu (zdaňovaného) :-)

Karel

>Vím o nezdanitelným minimu, tedy já asi do 20000 tisíc měsíčně neplatím daně.... Karel
----------------------------------------------------------
Kdyby to tak bylo měsíčně. Ono je to ročně. Ale jak to bude v budoucnu ??
Pepča
-----
20000 ročně je myšlen asi limit pro povinnost podání daň. přiznání.

Nezdanitelný příjem mám měsíčně na pásce asi tak 20 000Kč. Ale jsou v tom asi tak 3 děti. To jsem si neuvědolmil. Pro jednoho dospělého je to asi polovina, musel bych se kouknout. Ale i tak, který žebrák má deset litrů měsíčně ke zdnění:-))

také je ovšem postavené na hlavu chtít po někom koho obdaruji aby mi hned část vrátil když stačí si onu částku ponechat

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dan?
> Datum: 31.10.2008 09:55:12
> ----------------------------------------
> Máš pravdu ta platí pro sociální a zdravotní pojištění. Ale i to je vlastně
> forma daně, protože je to povinné
>
> Pepan
> --------
> To jo. Ale tam to má trochu logiku. Nemocenská se vypočítává jen do
> určitého limitu, důchod taky a platí se do daleko většího limitu. To není
> logika, to je tzv. solidarita více vydělávajících s méně výdělečnými. Takže
> to taky není ten pravý vykořisťující kapitalismus, jak se rádo vykládá.
>
>
> Osobně si myslím, že když beru/požaduji/ dotace, tak je nelogické považovat
> daně (ze kterých se vyplácejí) za zločin.
>
>
> Jen tak mimochodem, podzimí dotace se asi také do počítají do příjmu
> (zdaňovaného)        :-)
>
> Karel
>
>
>

nejde o toho žebráka ale o princip

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dan?
> Datum: 31.10.2008 09:58:33
> ----------------------------------------
> >Vím o nezdanitelným minimu, tedy já asi do 20000 tisíc měsíčně neplatím
> daně.... Karel
> ----------------------------------------------------------
> Kdyby to tak bylo měsíčně. Ono je to ročně. Ale jak to bude v budoucnu ??
> Pepča
> -----
> 20000 ročně je myšlen asi limit pro povinnost podání daň. přiznání.
>
> Nezdanitelný příjem mám měsíčně na pásce asi tak 20 000Kč. Ale jsou v tom
> asi tak 3 děti. To jsem si neuvědolmil. Pro jednoho dospělého je to asi
> polovina, musel bych se kouknout. Ale i tak, který žebrák má deset litrů
> měsíčně ke zdnění:-))
>
>
>

také je ovšem postavené na hlavu chtít po někom koho obdaruji aby mi hned část vrátil když stačí si onu částku ponechat

Pepan
----
To je dotace na včelstvo. Takže pokud za to koupím něco do včel (cukr,...), dílny atd - tedy něco co je daňově uznatelný náklad, tak je to celé moje. Pokud za to koupím manželce dárky k vánocům nebo to projím, tak i tak odečtu 80% nákladů (a to je docela milé) a ztěch zbylých dvacetiprocent zaplatím asi dvacet procent daň. Tedy ze stovky dotace asi 4 koruny.


Spíš jsem to psal jako připomentí pro ty, co podávají daň přiznání. Tento příjem dokáže FU na rozdíl od jiných poměrně snadno. :-)


Karel

to se však zase týká těch nad 40 včelstev krom zemědělců.Ti nemusejí přiznání podávat pokud nemají ovšem jiné zdanitelné příjmy .

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dan?
> Datum: 31.10.2008 10:31:22
> ----------------------------------------
> také je ovšem postavené na hlavu chtít po někom koho obdaruji aby mi hned
> část vrátil když stačí si onu částku ponechat
>
> Pepan
> ----
> To je dotace na včelstvo. Takže pokud za to koupím něco do včel (cukr,...),
> dílny atd - tedy něco co je daňově uznatelný náklad, tak je to celé moje.
> Pokud za to koupím manželce dárky k vánocům nebo to projím, tak i tak
> odečtu 80% nákladů (a to je docela milé) a ztěch zbylých dvacetiprocent
> zaplatím asi dvacet procent daň. Tedy ze stovky dotace asi 4 koruny.
>
>
> Spíš jsem to psal jako připomentí pro ty, co podávají daň přiznání. Tento
> příjem dokáže FU na rozdíl od jiných poměrně snadno. :-)
>
>
> Karel
>
>
>

Neco pro pobaveni na tema nikoliv dani ale na tema jak na to :-D
Dnes rano sem to nasel v mailu...

Díky státe, díky vládo....

Bydlíme se ženou, která je na mateřské, a malým dítětem v menším
okresním městě 120 km od Prahy ve zděděném rodinném domku. Ještě
nedávno jsem pracoval jako systémový analytik u místního výrobce
telekomunikačního softwaru, vydělával jsem na náš region slušné
peníze, žena dostávala mateřskou a docela hezky a spokojeně jsme si
žili. Vydělával jsem 15 000 čistého, žena má mateřskou 3 630, za 18
630 korun se u nás dá slušně žít.

Shodou různých okolností můj zaměstnavatel zkrachoval. Nepříjemné...
Slušnou práci u nás neseženu a tak jsem se rozhodl hledat v Praze.
Našel jsem si práci hned, jsem profík v oboru, plat je slušný - 38
tisíc. Na denní dojíždění to ovšem není, takže si musím pronajmout
byt a domů jezdit jen na víkendy a jedenkrát v průběhu týdne, když
je třeba ženě pomoci, a taky aby nebyla pořád s dítětem sama.
Samozřejmě něco stojí stravování v Praze, máme sice stravenky a žena
mi dává jídlo sebou, ale stejně se nevyhnu občas nějaké restauraci.
Ale práce mně baví, mám skvělé výsledky, firma je se mnou velmi
spokojená a daří se nám.

Pracuji v Praze už měsíc a půl a přišla první výplata - 26 600
korun na dlaň. Z toho okamžitě vypláznu 10 000 korun za pronájem
garsonky na Jižním městě. Ještě za vodu, plyn, internet (tedy
výpalné Telecomu) 2000. Soukromě najedu domů a zpět 1 920 km, což
mně stojí jen na benzínu 4 800. Za různé další nutné pražské
poplatky, které bych doma neměl, vydám asi tisícovku. Počítám,
počítám.... Jsem blázen, abych tady makal celý týden bez rodiny za 8
800? Moje žena bere mateřskou 3 630, náš společný příjem je tedy 12
430 korun. Jak s tím vyžít? Naše životní úroveň upadá.

Dávám výpověď, odjíždím domů a přihlašuji se na Úřad práce. Moje
odměna činí 10 800 korun za celodenní hraní s dcerou. Protože se
večer nudím, skládám známým pécéčka. Udělám tak jedno týdně. Na
každém vydělám asi 2 000, tedy 8 000 měsíčně na ruku. Uvažoval jsem,
že si zřídím ŽL a začnu se tím živit. Tak jsem zašel na úřad. Paní
mi vysvětlila, že musím platit minimální zálohy na sociální a
zdravotní pojištění, dohromady asi 3 000 za měsíc. Minimální daň mi
ukousne minimálně 840 korun měsíčně. Počítám, počítám... Z mých
vydělaných 8 000 mi tedy zůstane 4 160. Polovina? Paní, nechte si
ten formulář...

Podnikám dál na černo, neplatím nic, zdravotní za mne platí stát
a sociální pojištění nikdo. Stejně je k ničemu. Dostávám 10 800 od
Úřadu práce, 8 000 za služby přátelům, manželka 3 630, takže náš
celkový příjem do rodiny je 22 430. Naše životní úroveň se rapidně
zvedla, letos v létě si konečně dovolíme dovolenou u moře a v
zimě lyžování v Alpách. Minulý měsíc jsme si vyřídili sociální
příplatek na bydlení a na dopravu MHD, dcera má atopický ekzém a
manželka ji musí vozit k lékaři. To udělá 3000 měsíčně, vyděláváme
už 25 430 čistého a koupili jsme si hezkou Fabii na leasing.

A hodná paní na úřadě slíbila, že nám příplatek doplatí za rok
nazpět: potřebuji nové lyže a manželka si vyhlédla kožíšek. Těšíme
se, až manželce zvednou mateřskou na 7000, možná bychom si pořídili
druhé dítě a koupili nové, lepší, zahraniční auto, ten leasing z
těch 35 800 čistého lehce utáhneme. Jednou za půl roku se nechám na
chvíli zaměstnat a pak hurá znovu na ÚP. No, nějak ten měsíc vždycky
přežiju....To víte, už jsem si zvykl na svůj denní režim: v 10 ráno
žena zajde pro rohlíčky do pekárny, po cestě mi koupí noviny (samé
potěšitelné zprávy!), pak si chvíli hraji s dcerou a vyrazíme někam
na výlet, podle počasí - do přírody, na koupaliště, na běžky, do
aquaparku. Jen mně občas přepadá splín a pak mne trochu mrzí, že
moje dvě
vysoké školy, inteligence i schopnosti nejsou využity. Nemělo by to
mrzet i tu paní na Úřadě? Ale brzy mně to přejde, vždyť se máme tak
dobře a já nejsem nevděčný!

Když se vrátíme z výletu, potkám občas kluky z bývalé práce a
pozvu je na pivo. Jsou furt nespokojení, což chápu. Makají a stále
jim
nestačí peníze. A přitom je to tak jednoduché...

Díky státe, díky vládo!
Miluji tuhle zem !!!

Koukni na tuhle adresdu, tam najdeš úplně všechno ještě ti to pošlou poštou a procvičíš si francouzký jazyk
http://www.ickowicz-apiculture.com/
možná zde i ostatní najdou spousty zajímavých věcí a nebudou už nic vymýšlet

Tak kamaráde teď si zabodoval. Velice výstižné a vše k zamyšlení jak je ten stát prohnilý. Ale pozor na sociaální dáívky od MěU, aby nechteli, abys prodal své auto a oni Ti to, tu hodnotu auta odečetli od jejich podpory, tak jak to požadovali na mém synovi.

Tak kamaráde teď si zabodoval. Velice výstižné a vše k zamyšlení jak je ten stát prohnilý. Ale pozor na sociaální dáívky od MěU, aby nechteli, abys prodal své auto a oni Ti to, tu hodnotu auta odečetli od jejich podpory, tak jak to požadovali na mém synovi.

Něco ze života jak to dělám já.Naši dědové, kteří včelařili ve stojanech krmili volně venku tak, že koncem srpna vzali necky, nandali do nich ovesnou slámu , rozvařili cukr, který tam nalili a bylo to. Toto mě inspiravalo k tomu, že včely na slámě se neutopí a tak již 20 let toto praktikuji. Dříve v různých velkých plechovkách dnes v platových lavorech čtvercového tvaru. Tyto umělohmotné lavory na míchámí těsta v kuchyních se dostanou ke koupi v marketech a když jsou v akci, tak za 35,- Kč. Jsou objemu 10 litrů a vejsou se přesně do 10 rámkového nástavku, kdy na rámky dlám 1 cm latku a na ní postavím prázdný lavůrek. Dnes do něj nedávám slámu, tak jak jsem to dělal dříve, ale dávám hrst dřevité vaty, která se u nás vyrábí. Cukerný roztok přivážím na včelnici ve 200 litrovém sudu a pumpou na pohoné hmoty( je to pumpa, která natlačí do sudu vzduch a má uzavírací kohout s možností připojení hadice na které mám kulový kohou s kratší hadicí ) napustím do lavůrku 10 l roztoku, který je vlažný Rozpouštím cukr v teplé vodě a rozmíchávám jej vrtačkou s míchadlem na barvy.Krmit začínám v druhé polovině července, druhou dávku dávám okol 10 srpna a dokrmuji po 20 srpnu. Okol 10 září dám kolem 2 l podle jak maji zásoby. Letos to bylo více. Bylo podletí suché. Včely vyberou tento lavor 10 l za 4 dny,, podle jejich síly a počasí, Myslím, že je to nejlevnější krmítko a nejryhlejší krmení s co nejmenší pracností. Po zkončení krmení lavory vydesinfikuji louhem v plastové vaničec, kde je ponořím a hozubičkou na laťce omyji, louh rozpustí propolis, ostříkám vodou a uskladním je. Lavůrky do sebe zapadaji a jsou dobře skladné. Jinak raděj krmím více a na jaře podměcování provádím cukerným roztokem. Hned při první prohlídce rozškrabu rámek s medem za krycím rámkem za kterým sedía ještě jej naštříknu vlažnou vodou tlakovou ruční stříkačkou. Takto to udělám ještě jednou nebo dvakrát podle situace a podle stavu jarního rozvoje. Včelstva jsou dobře připravená na květovou snůšku. Část včelstev zimuji jako dvojmatečná, ale to je jiný problém, který se nedá popsat v jednom článku. Od dvojmatečných posiluji ostatní. Zraví všechny Felix.

Na jaře nekrmím cukerným roztokem. Vypadlo mi v předchozím čánku NE. Děkuji za pochopení Fekix.

Takhle to dělám já. Pro silná produkční včelstva co zvládají prostor není nic lepšího pokud začneme včas.

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0802/jak-jsem-krmil-vcely

Trochu stále zkouším krmit suchým krystalem, není to spolehlivé, ale pohodlné když se to povede. :-)

Vylepšení, dávám dolů jutu, respektive pytlovinu, aby vlhkost prošla nahoru do cukru a zrnka cukru nepadala dolů do podmetu. Musí být snůška, včely musí plodovat a musí být i dostatečná vzdušná vlhkost. Ta je tady u nás pod horama pořád:-)

Karel

Vazeni pratele nemel by nekdo z vas navod na vyrobu Nastavkovy ul ramkova mira 39 x 27,5 hledal jsem na internetu, ale bezuspesne.Chtel bych zkusit zacit vcelarit na tomto systemu.Dekuji za poskytnute info.

Včelařím vzhledem ke snižování pracnosti včelaření jen s tímto rozměrem. Pro běžné včelaření stačí pro úl dva nástavky. Návod je jednoduchý. Podle rámku se udělá nástavek s dodržením potřebných mezer. Metody výroby nástavku, použití materiálu je možno dle dostupnosti i fantazie. Skládací rámek , který je na obrázku v posledním Včelaři ve včelařském svěráku, je stejného rozměru. Trvalo 2 roky než to vydali. Vývoj se nezastavil a dnes už používám místo drátu jen rybářský vlasec. Při nákupu mi paní přeje hodně pěkných úlovků, ale ještě jsem se jí nepřiznal, že jenom včelařím.
B.V.

A na těch fotkách jsou vidět moje nástavky z dřeva z palet.
Výrobní náklady na nástevek:
Dřevo cca 1,25, když se musí platit nevratné palety (2Kčna paletu +DPH a z ní jsou dva nástavky dřevo na topení).
Vruty, lepidlo cca Kč
Práce: Po nakoupení sponkovačky, hřebíkovaček atd mám cíl cca 10-15 normominut v letošní zimní seriovce.

Vyzkoušená životnost nástavků - v případě Langstrota přes pět let venku bez nátěru, u starších Brennerů přes deset let. Ty byly natřené Luxolem atd. a vypadají, že to na těch třicet let mohou dotáhnout.:-)

Pár Langstrothů jsme podle př.Boháče natřel zvenčí Karbolou a je to podle mě dostatečná impregnace. Ale vana na parafín je hotová, jen najít čas.

Karel

Hlásím docela silnou pylovou snůšku na mém lesním stanovišti z kvetoucí hořčice na vedlejším poli. V lese svítí slunce , je téměř jasno a fouká mírný severozápadní větřík. Doma na zahradě ve vesnici o pár metrů níž a o kilometr dál je polojasno, mraky, teplota 17 stupňů C. Na zahradě i v lese stále fungují netýkavky žláznaté i topinambury, což znamená, že mráz tady ještě nebyl. Pokud bude celá zima takhle podobná, bude stejná jako ty dvě poslední. Zaznamenal jsem ojedinělé květy typické jarní rostliny smetánky lékařské.

Jak jsem se tak probíral plánky různých rámků, přišlo mi, že typizovaný rámek 39x24 má výrazné dědictví po tom, že byl původně dělaný pro zadováky. Totiž u jiných rámků horní loučka přečuhuje přes vlastní šířku rámku na každé straně o 17 milimetrů - Langstroth i třeba náš starý rámek 37x30. Rámek do slovenského B10 podle mých nákresů přečuhuje na každou stranu dokonce 2 cm. Jenom u rámku 39x24 přečuhuje horní loučka na každou stranu jen o 12 milimetrů - je dlouhá 414 mm. To je sice výhodné v zadováku, protože se nemusí dloubat tak hluboká drážka, která oslabuje stěnu, ale u nástavků jsou takhle krátké horní loučky příliš citlivé k nepřesnostem, padají z drážek nebo tam nejdou dotlačit. Lepší by bylo, kdyby se délka horní loučky rámků 39 prodloužila na délku 42 cm. Takže kdo používá rámky 39, jak máte horní loučky dlouhé?

Zdravím.Já jsem dostal od souseda asi 300 rámků 39x24 Hofmanova tipu.Mám tu náhodou jeden doma a tak jsem ho změřil.Horní loučka je dlouhá 418 mm.Je ale pravda že jsem jich spoustu zkracoval (jen tak líznout na pile)aby se mi vešli do Tachováků.Do jednoho třeba šli bez úpravy a do druhýho jsem je musel líznout asi dva mm.Ty rámky co jsem si dělal sám jsou na tom stejně a některý jsem musel taky upravit.Proč myslíte že by bylo lepší prodloužit je na 42cm?
Míra

Mírou rámku se rozumí rozměr od vnější strany rámu po druhou vnější stranu rámku a výška je od horní vnějšípo spodní stranu včetně loučky
. To co přečuhuje je ouško rámku. U nástavkových úlů se obvykle používá délka 16 mm. ale záleží na tvé konstrukci drážky pro zavěšení

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: R?mek 39
> Datum: 02.11.2008 13:42:54
> ----------------------------------------
> Jak jsem se tak probíral plánky různých rámků, přišlo mi, že typizovaný
> rámek 39x24 má výrazné dědictví po tom, že byl původně dělaný pro zadováky.
> Totiž u jiných rámků horní loučka přečuhuje přes vlastní šířku rámku na
> každé straně o 17 milimetrů - Langstroth i třeba náš starý rámek 37x30.
> Rámek do slovenského B10 podle mých nákresů přečuhuje na každou stranu
> dokonce 2 cm. Jenom u rámku 39x24 přečuhuje horní loučka na každou stranu
> jen o 12 milimetrů - je dlouhá 414 mm. To je sice výhodné v zadováku,
> protože se nemusí dloubat tak hluboká drážka, která oslabuje stěnu, ale u
> nástavků jsou takhle krátké horní loučky příliš citlivé k nepřesnostem,
> padají z drážek nebo tam nejdou dotlačit. Lepší by bylo, kdyby se délka
> horní loučky rámků 39 prodloužila na délku 42 cm. Takže kdo používá rámky
> 39, jak máte horní loučky dlouhé?
>
>
>

Udělal jsem podobnou zkušenost,když jsem se ujal na čas jedné včelnice - zadováky a asi pětiletky.
Dva druhy rámků. Zprvu jsme myslel, že propadané rámky v univerzálech jsou následkem shnilého dřevo. Při jarní rozborce jsem zjistil, že jsou nejméně dva rozměry standartu 39x24. (Zadovácké a normální)
V Protivínský v MV popisoval jak dostaly v učilišti novou generaci úlů normalizované federální míry 37*30 (snad Čechoslovák nevím už) a jak musely u všech starých rámků provádět zkracování o ono líznutí cirkulárkou.

Já jsem nikde neviděl nějaký oficiální výkres 39*24. Natož pak úlů. Tedy aby se medníky (třeba MÚ) od více výrobců daly štosovat na sebe a kombinovat.

To jen tak abych se vrátil k tématu standard. :-)

Karel

Zdravim přátelé,

Zase kousnu do včelařsky horkého jablka a Možná budu odkazanej do historie diskuze, ale četl jsem , že pan Čermák dělá nastavky pouze ze sololitu z jedne vrstvy. Popravdě mne to láká, ale nejsem si tim tak uplně jistej.. Jenom kostra z latěk a zevnitř cca 5mm sololit…

Madra

Zajdi na http://vigorbee.cz/ tam je najdeš.

> Míra.P
> Proč myslíte že by bylo lepší prodloužit je na 42cm?

Důvod pro jejich prodloužení na 42cm je ryze praktický. Prodloužením oušek u horem přístupných úlů se sníží namáhání prstů při držení plných rámků.

Že by mě ty dva milimetry ubránili proti bolesti rukou? Možná jen snažší výroba bez pátrání po milimetrech na pravítku.Proč má třeba Langstroth (rámečky jsem dělal podle originálu)48,2 a ne 49 nebo 48? Kdo a proč potom anvrhuje takové rozměry?
Míra

Některá ouška se časem mechanicky odřou - zkrátí, některé nástavky se časem rozestoupí nebo jsou už z novoti udělané s odchylkou. U ouška dlouhého 17 nebo dokonce 20 milimetrů se nic nestane, u ouška původně dlouhého jen 12 milimetrů už rámek se posune a propadává nastavkem nebo aspoň se boční loučka přilípne ke stěně nastavku a včely ji přitmelí. Taky asi milimetr, 2 milimetry na každou stranu musí mít ouška v zářezu vůli, aby rámek dosedl i v poněkud zatmeleném nastavku, protože nejde při každém otevření úlu vyndat rámky a vyčistit drážku. A je rozdíl, když ty 2 milimetry jsou u ouška 12 milimetrů dlouhého a u ouška 17 - 20 milimetrů dlouhého. Pohoda při manipulaci s rámky není podstatná a délka ouška ji neovlivňuje, aspoň u mne.

Langstroth podle výkresu má ouška 17 milimetrů dlouhá. Bude to asi zaokrouhlených 3 /4 palce.

Míra:>Proč má třeba Langstroth (rámečky jsem dělal podle originálu)48,2 a ne 49 nebo 48? Kdo a proč potom anvrhuje takové rozměry? <
.........
Protože jeden dojde, vezme si do ruky měřidlo které ho napadne a potom se diví proč musí počítat palce v milimetrech.

Nestačí si vzít jiné odpovídající měřidlo? :-)

Proč má třeba Langstroth (rámečky jsem dělal podle originálu)48,2 a ne 49 nebo 48? Kdo a proč potom anvrhuje takové rozměry?
Míra
-----
Tzv Euro Langstroth je originál přepočítaný z palc. měr na metrické. Tlouštka stěny je zvětšena ze 3/4" na celých 25mm z důvodu konzervativních názorů na zateplení. 19mm by asi málokdo vydejchal:-)

Takže 482 je prostě stejná délka jako původní. Ta je asi jen v nějakých zlomcích :-)

Karel

Omlouvám se, ale i když jsem nestraník a nepreferuji výrazně politicky
veškeré názory jedné strany, musím bránit modré ptáky. To oni udělali
jednotné daně 15 % (oproti oranžové růži, která byla proti). Všichni
ušetříme peníze. A reformu zdravotnictví čele s Rathem nebyli schopni ani
začít. Uvědomme si, že dávat peníze (dávky jakékoliv) je pouze alibismus,
pokud to nemám z čeho platit a to nebylo a není. Nyní ekonomicky pozoruji
snížení deficitu státního rozpočtu a to není ani tolik s privatizací
nějakého podniku, jako bylo za éry oranžové růže.

       Zamysleme se co nám to přináší a ne jen co bere. A ruku na srdce,
kdo poctivě platí daně??? Nemyslím si, že placení daní je takový problém!
Emte jaké příjmy jsou tím dosahovány a jaké náklady. Je dobré pokud
nepočítám náklady, jako velká část našich starších včelařů a prodávám jenom
aby to něco přineslo, tak to je špatně. Všichni tady dost často orodujeme
nad špatnou ekonomickou situací (nízká cena medu a vysoké vstupy), ale pak
"soused" včelař prodává med 1 kg za 50 Kč (tedy za svých 10 kg medu) a divý
se, že my co vyprodukujeme více medu (třeba i pár tun) na něj "nadáváme" a
máme problémy.

       Ale to už jsem trochu utekl dál od tématu daní.

              Marek Medve

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of KaJi
Sent: Friday, October 31, 2008 7:35 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: daně

To
už se musí rychle napakovat, než půjdou všichni černokněžníci
-------
No hlavně aby se tam nedostali modří ptáci. A nezačali zase vybírat těch
svých 40 a víc procent daní.

Nejednoznačnou úlevu o 40 včelstvech jsem v podstatě nikdy nevyužil. A
hlavně po té co soc.dem zavedla nákladové paušály. Pro zemědělce (a
včelaře) 80%. Takže se i při sebelepším prodeji daň blížila nule.

A podstatné je, že se daň platí ze zisku. Tedy ne z medu, ale z prodeje
mínus náklady, případně odpisy (pokud se najde včelař, který investuje do
něčeho dražšího než 40000Kč). A protože všechen prodej podchytit nejde, tak
z hlediska kohokoli, kdo prodává alespoň polovinu produkce (finančně
vyjádřeno) v drobném, to znamená dobrovolné placení daní. I po zrušení
výdajových paušálů. To by byla pro drobné řemeslníky apd. pecka do zad.

Karel

malým ouškům odpovídá i malá mezera mezi rámkem a stěnou úlu, při
vyndávání ránku se hodně včel zbytečně pomačká/zválí....


petr j.



Míra.P napsal(a):
> Zdravím.Já jsem dostal od souseda asi 300 rámků 39x24 Hofmanova tipu.Mám tu
> náhodou jeden doma a tak jsem ho změřil.Horní loučka je dlouhá 418 mm.Je
> ale pravda že jsem jich spoustu zkracoval (jen tak líznout na pile)aby se
> mi vešli do Tachováků.Do jednoho třeba šli bez úpravy a do druhýho jsem je
> musel líznout asi dva mm.Ty rámky co jsem si dělal sám jsou na tom stejně a
> některý jsem musel taky upravit.Proč myslíte že by bylo lepší prodloužit je
> na 42cm?
> Míra
>
>

prosím, netahejte sem tuto politiku, ona stačí už jen ta naše politika
svazová která se zde hojně přetřásá (zvláště v této na jiná témata
"okurkové" sezóně) ......


díky

petr j.




Ing. Marek Medve napsal(a):
> Omlouvám se, ale i když jsem nestraník a nepreferuji výrazně politicky
> veškeré názory jedné strany, musím bránit modré ptáky. To oni udělali
> jednotné daně 15 % (oproti oranžové růži, která byla proti). Všichni
> ušetříme peníze. A reformu zdravotnictví čele s Rathem nebyli schopni ani
> začít. Uvědomme si, že dávat peníze (dávky jakékoliv) je pouze alibismus,
> pokud to nemám z čeho platit a to nebylo a není. Nyní ekonomicky pozoruji
> snížení deficitu státního rozpočtu a to není ani tolik s privatizací
> nějakého podniku, jako bylo za éry oranžové růže.
>
>        Zamysleme se co nám to přináší a ne jen co bere. A ruku na srdce,
> kdo poctivě platí daně??? Nemyslím si, že placení daní je takový problém!
> Emte jaké příjmy jsou tím dosahovány a jaké náklady. Je dobré pokud
> nepočítám náklady, jako velká část našich starších včelařů a prodávám jenom
> aby to něco přineslo, tak to je špatně. Všichni tady dost často orodujeme
> nad špatnou ekonomickou situací (nízká cena medu a vysoké vstupy), ale pak
> "soused" včelař prodává med 1 kg za 50 Kč (tedy za svých 10 kg medu) a divý
> se, že my co vyprodukujeme více medu (třeba i pár tun) na něj "nadáváme" a
> máme problémy.
>
>        Ale to už jsem trochu utekl dál od tématu daní.
>
>               Marek Medve
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of KaJi
> Sent: Friday, October 31, 2008 7:35 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: daně
>
> To
> už se musí rychle napakovat, než půjdou všichni černokněžníci
> -------
> No hlavně aby se tam nedostali modří ptáci. A nezačali zase vybírat těch
> svých 40 a víc procent daní.
>
> Nejednoznačnou úlevu o 40 včelstvech jsem v podstatě nikdy nevyužil. A
> hlavně po té co soc.dem zavedla nákladové paušály. Pro zemědělce (a
> včelaře) 80%. Takže se i při sebelepším prodeji daň blížila nule.
>
> A podstatné je, že se daň platí ze zisku. Tedy ne z medu, ale z prodeje
> mínus náklady, případně odpisy (pokud se najde včelař, který investuje do
> něčeho dražšího než 40000Kč). A protože všechen prodej podchytit nejde, tak
> z hlediska kohokoli, kdo prodává alespoň polovinu produkce (finančně
> vyjádřeno) v drobném, to znamená dobrovolné placení daní. I po zrušení
> výdajových paušálů. To by byla pro drobné řemeslníky apd. pecka do zad.
>
> Karel
>
>
>

Omlouvám se, ale i když jsem nestraník a nepreferuji výrazně politicky
veškeré názory jedné strany, musím bránit modré ptáky. To oni udělali
jednotné daně 15 % (oproti oranžové růži, která byla proti). Všichni
ušetříme peníze.
------
Z většího podnikání jsme odešel někdy po roce 1998 právě proto, že pánové Kluas, Kočárník, atd vybíraly daně ve výši 41% procent. (z původních 50% to sniřili o 9% za jeden a půl volebního období. Jo to byly vyrovnané rozpočty). Když jsem si spočítal, kolik by jsme jim se společníky narvali do chřtánu a ještě slyšeli, jak máme pravicovou vládu a malé daně. Plus neprůhledné podnikat. prostředí, spíše džungle. Tak jsme z toho vystoupil a solo podnikal v investičněm méně náročném oboru - tehdy byly (zdaňované ) investice od 10000Kč, dnes od 40000.
Pak jsem toho litoval když socialisti snížili k mému překvapení daně z 41% na překvapivých a v podstatě snesitelných 23% (už si nepamatuji přesně) a ve vyspělém světě je průměr podstatně vyšší.

Z pohledu mé rodiny to byli právě vlády socialistů, kdo zvýšily spravedlnost nemocenské - tedy zvýšily horní hranici. Nevím co je na tom pravicového, když člověk platí několikrát větší nemocenské pojištění, než je mu pak vypláceno. Naštěstí jsme nemocní nebyli ( na rozdíl od jednoho kamaráda, který si pod vlivem hesel o tom, že se má starat o sebe, vzal si hypotéku atd, naboural a dostával nemocenskou ve výši cca 3 tisíc korun i když měsíčně odváděl státu na daních, soc, nem atd přes třicet tisíc:-) )
ale měli jsme od roku 2000 4 děti. Za prvního platily ještě staré zákony a musel jsem při našem drobném podnikání a péči o dítě ještě platit minimální soc a nem., protože stále platil limit, že se nemí vydělat víc jak 3 tisíce při mateřské. Teprve Špidla nám u druhého dítěte umožnil vydělávat nemomezeně a byli jsme osvobozeni od miminimáolní nem. a soc. poj. Minimální pojištění (daň) m.j. vymyslely vlády ODS.
U dvojčat nás pro změnu zase zasekl pan Nečas. Manželka si dobrovolně (jako OSVČ) platila stále a dobrovolně nemocenskou. Kdyby to nedělala, pobírala i bez toho oněch "populistických" 7600Kč, co schválilo i ODS :-) a budíž ji to přičteno k dobru.
ALe protože pobírala o něco víc, v podstatě ze svých dobrovolně zaplacených peněz, tak jsme asi o 300Kč překročily limit pro dětské přídavky. A přišli o 2 000Kč.
Dobře nám tak - asociálům co dobrovolně platí daně :-).
Ze mě je zamětsnanec a platí to co bylo v tom vtipu. Když si spočtu kolik projedu (i v soc. Německu si to kolegové odečítají z daní), zaplatím na daních a přičtu ty přídavky, tak jsem po nástupu chodil do práce jen proto, že mě to baví (někdy:-).

A mimochodem, jak tak koukám na mladé kolegy s dětmi , tak pro ně bylo daleko lepší daňové opatření společné zdanění manželů.
Mohli jsme si určit, jestli chcemem 13. plat vyplácet podle soc. daní nebo letos. Naprosté většině kolegů, co měli rodiny (i relativně nadprůměrně placených lidí v aut. průmyslu) vyšlo, že staré daně pro ně byly výhodnější a vzali si plat před vánocemi.

Takže i když jsem, jak je zde známo, pravicově a liberálně zaměřený, tak fakta hodnotím realisticky.

Daně, to je objem státního rozpočtu. letos je vyšší jak vloni. Stát tedy od nás vybere víc, ale jen to jinak očeše. I důchodce a rodiny s dětmi. Co třeba DPH?

Nedělám si iluze o pravicovitosti ODS:-)

Karel

P.S.
A daně patří ke včelařině (a proto to tady klidně rozvíjím)a daňové odpočitatelné pušály, pro včelaře a malé řemeslníky je to výborná věc) opět zavedly socani.
Prostě hodnotím fakta.

A to co udělal pan mimistr Gandalovič - tedy převedení všech peněz co měl v rozpočtu na včelřství na vyplácení náhrad za úhyny, to byl soulad slov a činů.
Prachy se v podstatě prožraly a nic po nich nezbylo.

Mezera mezi rámkem a stěnou úlu se nedělá podle délky oušek, je určena takzvanou včelí mezerou a měla by být ve všech úlech stejná - 8 milimetrů. Ouška u rámků 39x24 používaných v nástavcích by se měly každopádně prodloužit, protože pokud mají jen těch 12 milimetrů, visí v drážce jen za 4 milimetry. Když se vezme nějaká tolerance 1 - 2 milimetry na zatmelení drážek plus nějaká milimetrová nepřesnost, je velká možnost, že takový rámek bude třeba při kočování nebo přenášení nastavků s rámky vypadávat.

> Hlásím docela silnou pylovou snůšku na mém lesním stanovišti z kvetoucí
> hořčice na vedlejším poli. V lese svítí slunce , je téměř jasno a fouká
> mírný severozápadní větřík. Doma na zahradě ve vesnici o pár metrů níž a o
> kilometr dál je polojasno, mraky, teplota 17 stupňů C.       Na zahradě i v lese
> stále fungují netýkavky žláznaté i topinambury, což znamená, že mráz tady
> ještě nebyl. Pokud bude celá zima takhle podobná, bude stejná jako ty dvě
> poslední. Zaznamenal jsem ojedinělé květy typické jarní rostliny smetánky
> lékařské.

Unas byla v sobotu maximalni teplota necelych 22°C a mohutne proklety, a nosily pyl.

Kdyz nosi v tuto dobu znamena to, ze ploduji??

T.H.

A jak by to mělo být správně ve svislém směru. Výška nástavku, zapuštění rámku v nástavku, případně vliv prohnutí spodní loučky při svislém drátkování? Díky.

Zdravim přátelé,
>
> Zase kousnu do včelařsky horkého jablka a Možná budu odkazanej do
> historie diskuze, ale četl jsem , že pan Čermák dělá nastavky pouze ze
> sololitu z jedne vrstvy. Popravdě mne to láká, ale nejsem si tim tak uplně
> jistej.. Jenom kostra z latěk a zevnitř cca 5mm sololit…
>
> Madra


Je to tak a nejen on, jedny takove optimaly jsem navstivil a to staly docela vysoko na morem :-) . Me doma sedej na plexiskle v ocumovacim ulu a zatim vubec nevypada ze by jim to vadilo, naopak se na nej tulej, asi abych se prisel obcas podivat :-) .

Na ty sololitovy nastavky se chystam. Kdyz budu mekej tak jako mednik to rozhodne stacit bude, treba to prubnu i na zimovani, stejne uz u nas neni zima :-( Doufam ze sem to zakrik a konecne to letos pujde aspon na bezky :-)

T.H.

Tomáš Heřman napsal(a):

> Na ty sololitovy nastavky se chystam. Kdyz budu mekej tak jako
> mednik to rozhodne stacit bude, treba to prubnu i na zimovani,

Na medníky, krmení a podobně během sezóny to dostačuje určitě. Mám asi polovinu nástavků ze sololitu a nejsou s nimi problémy. Naopak, manipulace je příjemná, skoro nic neváží.

Zimuju dva až tři nástavky 39x24, a snažím se dávat ty sololitové dolů a zimovat v dřevěných (2-3cm prkno). Ale párkrát mi to už také nevyšlo (nechtělo se mi zbytečně přendavat rámky) a přezimoval jsem i v sololitu bez problémů (500 m.n.m.).

Jiří Bořík

> A jak by to mělo být správně ve svislém směru. Výška nástavku, zapuštění
> rámku v nástavku, případně vliv prohnutí spodní loučky při svislém
> drátkování? Díky.

Jednou jsem taky hledal planek ale nenasel. Takze jsem resil tak ze jsem se podival na plany Lanstrothu a Optimalu a vybral si to co mi vyhovovalo, bohuzel praxe pak stejne ukaze kde je pravda :-)) Kdyz vlozim ramek do nastavku tak mam nahore 4-5mm vuli od horni loucky k horni rovine nastavku a dole take. To same u materi mrizky v ramu, mezidnu atd. (Lanstroth to ma tusim tak ze nahore ma 7 a dole 1mm ale mozna kecam) Kazdopadne je dulezite se jednou rozhodnout a to drzet - to se tyka hlavne pudorysu, s vyskou ramku lze laborovat.

V podstate ma byt vsude v ulu vceli mezera 8mm, nahore, dole, na bocich. No ale ramky se musi taky obcas vyndat takze je dobra manipulacni mezera tusim min 2cm - u hofmanu je to problem, protoze jak to tmely ta se ta mezera zuzuje a zuzuje az to nejde vyndat :-) (uz nejsem tolik jejich obdivovatel - konstrukcne skvely ale vyrobne pracnejsi, v praxi problem s propolisem - takze to postupne prehodnocuju a jasno nemam :-) )

Propadavani ramku lze resit vlozenim milimetrovych list do stran vyfrezovanych drzaku ramku v nastavku. Tim to lze snadno vystredit aby ramky nepropadavaly (staci jedna lista), ale to v pripade, ze ma clovek vsechny ramky stejne (ne jak jsem to zazil s dedou v puvodnim mixu budecaku a nastavku, kde se obcas operativne skracovali ouska :- ) to pak je to pravy vcelareni :-)) clovek nasranej a vcely jeste vic ) Tam sme to resili v pripade potreby prodlouzeni dvema hribicky z boku do usek. Pristi sezonu uz je doufam vsechny spalim a bude klid.

Resit prohnuti loucky atd lze jen na papire, jakmile zacnete vyrabet tak pochopite, ze je to nemozne, pokud teda delate ze dreva. A povetrnostni vlivy jsou neuprosne - v zime permanentni vlhkost, zevnitr i zvenku, v lete vedro, sucho. Z tohoto duvodu je problem u prkenych nastavku (ten problem maj hlavne puntickari, vcely snad ani tak ne :-) ), protoze se kazda stran krouti, sesycha, roztahuje jinak takze mohou vznikat mezery, praskliny apod. Tady je vyhoda uteplenych nastavku (nebo jen sololitovych), ktere maji konstrukci ze dvou ramu a sololitu nebo palubek - tam pak ty nastavky na sobe sedi mnohem lepe, a vahou ramku se snadno poddaj a dosednou- i dosedaci plocha je vetsi, ale zase jsou pracnejsi. Tak nak je to stale neco za neco...

Tolik trocha me zkusenosti a sorry za roman

T.H.


P.S. Karle, vidis jaka by to byla nuda s koupenym standardizovanym ulem :-))

> Zimuju dva až tři nástavky 39x24, a snažím se dávat ty sololitové dolů a
> zimovat v dřevěných (2-3cm prkno). Ale párkrát mi to už také nevyšlo
> (nechtělo se mi zbytečně přendavat rámky) a přezimoval jsem i v sololitu
> bez problémů (500 m.n.m.).
>
> Jiří Bořík

Krasa, ja tomu verim, moje hlava s tim nema problem.

Napsal jste to presne, casto je potreba mit dost manipulacnich nastavku a na to je ten sololit nejoptimalnejsi - jak vyroba, tak manipulace, cena atd.

Jen bych se zeptal na konstrukci - myslite, ze staci: horni, dolni ram a ten spojen sololitem a pro dostacnou unostnost take z venku 4ma latema na stojaka (prosroubovanyma pres horni a dolni ram) Nebo je potreba to nejak lepe vyztuzit aby to bylo plne funkcni.

Diky

T.H.

Tomáš Heřman napsal(a):

> Jen bych se zeptal na konstrukci - myslite, ze staci: horni, dolni ram a ten spojen sololitem a pro dostacnou unostnost take z venku 4ma latema na stojaka (prosroubovanyma pres horni a dolni ram) Nebo je potreba to nejak lepe vyztuzit aby to bylo plne funkcni.

Další výztuhy netřeba - mám laťový rám nahoře a dole a k tomu čtyři latě nastojato. Vyrábím nástavek trochu jinak, nezačínám horním a dolním rámem. Nejdřív si udělám dvě stěny, které mají po obvodu latě (tedy i ty stojiny) a pak k tomu přišroubuju zbylé dvě stěny, jen s horní a dolní loučkou.

Všechny spoje kromě šroubů ještě lepím disperzním lepidlem. Nástavek na závěr natřu zvenku vodou ředitelnou lazurou (Dixol pinie ?). Nakonec vyfrézuju drážky na ouška rámků.

V tomhle provedení mám nástavky asi pět let, jak ve včelíně, tak volně na včelnici a zatím bez znatelného opotřebení.

Jiří Bořík

Jak to frezuješ ty ouška až nakonec, čím?

Pavel

Ja to delam horni frezou - rucni.

Jinak se drazka musi vyriznout na pile driv nez se ram sesadi dohromady.

Delam si jen na studenou stavbu cili drazky jsou ve stenach kde ocka. Jinak sem taky videl 39x24 ctvercovy kde jsou 4 drazky tj da se to otacet - horni frezou to neni problem udelat ze vsech 4 stran. Duvod byl spis kuli manipulaci s ramky, na teplou stavbu se lip dela.

T.H.

Tomáš Heřman napsal(a):
> Ja to delam horni frezou - rucni.

Přesně tak. Nejsem zrovna přesný truhlář, tak se tím dají na závěr poopravit nepřesnosti při sesazování nástavků.

Udělal jsem si na to jednoduchý přípravek, protože jsem potřeboval rozšířit drážky u některých už používaných nástavků. Koupil jsem po delší době nové rámkové přířezy a nestačil se divit (viz souběžná diskuse o rozměru rámku 39x24 :-)

Jiří Bořík

Šlo by vysvětlit jak se to dělá tou horní frézou. Zkoušel jsem to všelijak,
ale nic mě nenapadlo.

__________________________________________________________________
Ing. Pavel Samojlovič
COMMODITY TRADING s.r.o.
Daskabát 27, 77900 Olomouc

Tel: +420 585 234 731
Fax: +420 585 751 120
Gsm: +420 602 175 228
www.comtrade.cz <http://www.comtrade.cz/>
__________________________________________________________________

Pavel Samojlovič napsal(a):
> Šlo by vysvětlit jak se to dělá tou horní frézou. Zkoušel jsem to všelijak,
> ale nic mě nenapadlo.

Zkusím nafotit ten přípravek a vystavit ho. Slovně se to těžko popíše...

Jiří Bořík

> Šlo by vysvětlit jak se to dělá tou horní frézou. Zkoušel jsem to všelijak,
> ale nic mě nenapadlo.

Aha, uz mi to doslo, pardon. Ta freza musim mit dole lozisko podle ktereho se jede (tzn. nad loziskem se dela frezou drazka) a nebo se musi udelat spesl pripravek - vedeni. To by ale nemel byt takovy problem.

K tomu lozisku, to lozisko je primo na tom obrabecim nastroji (freza ci frezka?? :- ) ) To lozisko se otaci (odvaluje) a tak je vedenim prave bocni hrana frezovaneho prkna.

T.H.

Vazeni,
odhlasuji se ze vcelarske konference.

Dik za vyrizeni.
J. Cerny


___ Information from ESET Mail Security, ver. 3576 (20081102) ___
The message was checked by ESET Mail Security. www.eset.com


part000.txt - is OK

8 mm mezi rámky nad sebou

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: R?mek 39
> Datum: 03.11.2008 08:10:18
> ----------------------------------------
> A jak by to mělo být správně ve svislém směru. Výška nástavku, zapuštění
> rámku v nástavku, případně vliv prohnutí spodní loučky při svislém
> drátkování? Díky.
>
>
>

Zdravím.Daleko jednodušší je mít tu frézku přidělanou pod nějakým stolkem se slabou deskou třeba překližkou jako to mám já.Frézuji ty drážky ještě před samotným slepením rámů.Pěkně podle pravítka které mi drží na stole dvě pravítka.Při tomhle dodatečném opracování může snadno dojít na té úzké ploše ke kolíbání(třeba když se veme suk)a tím ke znehodnocení samotného nástavku.Já radím raději frézovat předem.Výroba takového stolku není nic složitého.Možná by jste se mohl podívat na můj blog http://pupek73.blog.cz/ ve fotogalerii si otevřete složku Fotky ze spracování styroduru a tam jsou na tom plemenáči drážky dobře vidět.
Míra

Pardon je tam překlep ve větě-Pěkně podle pravítka které mi drží na stole dvě pravítka(má být dvě svorky)

Já osobně jsem zkusil klasickou výrobu bednyUříznul jsem vnitřní stěny ze sololitu na boční kusy pak 2 norní latě 16 x 40 mm dle jejich délky a dvě na výšku pak jsem je přibil na sololit malými 20 mm hřebíčky a vytvořil tak rám bez jakéhokoliv plátování , čepování nebo jeho jakéhokoliv spojování vnitřek jsem vyplnil polystyrénem a z druhé stany stejným spůsobe připevni lakolit tyto boční stěny pak spojím stejnými latěmi na potřebnou vnitřní šířku a obě protilehlé stěny udělám stejným způsobem jako boky nástavek je hotov celý čtyř nástavkový úl dělám jedno odpoledne dno tvoří vodovzdorná překližka nebo podobný materiál po obvodu opatřený hranoly podle požadované výšky jako víko používám víka ze sporáků je to smaltované a ve sběrných surovinách to mám za dvacku a sedí to s 2 cm přesahem akorát

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jiri Borik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Sololit
> Datum: 03.11.2008 09:56:29
> ----------------------------------------
> Tomáš Heřman napsal(a):
>
> > Jen bych se zeptal na konstrukci - myslite, ze staci: horni, dolni ram a
> ten spojen sololitem a pro dostacnou unostnost take z venku 4ma latema na
> stojaka (prosroubovanyma pres horni a dolni ram) Nebo je potreba to
> nejak lepe vyztuzit aby to bylo plne funkcni.
>
> Další výztuhy netřeba - mám laťový rám nahoře a dole a k tomu čtyři latě
> nastojato. Vyrábím nástavek trochu jinak, nezačínám horním a dolním rámem.
> Nejdřív si udělám dvě stěny, které mají po obvodu latě (tedy i ty stojiny)
> a pak k tomu přišroubuju zbylé dvě stěny, jen s horní a dolní loučkou.
>
> Všechny spoje kromě šroubů ještě lepím disperzním lepidlem. Nástavek na
> závěr natřu zvenku vodou ředitelnou lazurou (Dixol pinie ?). Nakonec
> vyfrézuju drážky na ouška rámků.
>
> V tomhle provedení mám nástavky asi pět let, jak ve včelíně, tak volně na
> včelnici a zatím bez znatelného opotřebení.
>
> Jiří Bořík
>
>
>

prvně na cirkuli nařežu laťky a pak hotové sbíjím stačí pila s nastavitelnou hloubkou řezu. Z odpadu nařežu potřebné latě pak nakrátím na potřebnou délku, poté vyřínu ouška.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Samojlovič <samojlovic/=/comtrade.cz>
> Předmět: sololit
> Datum: 03.11.2008 10:31:48
> ----------------------------------------
>
> Jak to frezuješ ty ouška až nakonec, čím?
>
> Pavel
>
>
>

pokud nechcete úl s možností měnit postavení rámků stačí tu stěnu na ktré rámky visí udělat o 16 mm nižší a vzniklou mezeru překryjete hmatovou lištou která spojí bočnice proti kroucení a není pak potřeba ani čepování

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jiri Borik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: sololit
> Datum: 03.11.2008 10:55:18
> ----------------------------------------
> Tomáš Heřman napsal(a):
> > Ja to delam horni frezou - rucni.
>
> Přesně tak. Nejsem zrovna přesný truhlář, tak se tím dají na závěr
> poopravit nepřesnosti při sesazování nástavků.
>
> Udělal jsem si na to jednoduchý přípravek, protože jsem potřeboval rozšířit
> drážky u některých už používaných nástavků. Koupil jsem po delší době nové
> rámkové přířezy a nestačil se divit (viz souběžná diskuse o rozměru rámku
> 39x24 :-)
>
> Jiří Bořík
>
>
>

Mám možnost sehnat nové šalovací desky rozměru 200x50cm a síly 27mm.Jsou opatřeny z obou stran nátěrem něco jako lak,jsou pěkně hladké.Deska je tlakově klížena ze tří vrstev.Vnější vrstvy běží spolu a prostřední je napříč.Chci se zeptat jestli máte někdo s tímto materiálem zkušenost a jestli by se z toho daly stavět nástavky.Dělalo by se s tím podle mě pěkně a něco by to asi taky mělo vydržet když se do toho lije beton.Míra

Právě jsem přidal na svůj blog-http://pupek73.blog.cz/ fotky ze včerejší stavby nástavků a plemenáče ze styroduru.Druhý článek s fotkami z nedělní fumigace.Kdo chce ať koukne.
Míra

8 milimetrů je podle mně minimum a znamená při každém rozebírání nástavků pečlivě ořezat všechny voskové výrustky, aby při skládání se horní rámky nenazdvihly. Maximum je takové asi 2 centimetry, to je vzdálenost, kterou jsou včely v zimě za mrazů schopny překročit, aby se dostaly z nástavku do nastavku za zásobami. Podle mně čím je větší mezera, tím je skládání nástavků pohodlnější, nemusí se tolik odstraňovat voskové můstky, ale hlavně matce potom dělá čím dále větší problémy mezeru překročit a je tím potom omezován rozvoj včelstva. Podle mně je optimální mezera mezi rámky nástavků za novoti asi 10 - 12 milimetrů, stárnutím nastavků se mezera o nějaký milimetr potom ještě zmenšuje.

> 8 milimetrů je podle mně minimum a znamená při každém rozebírání nástavků
> pečlivě ořezat všechny voskové výrustky, aby při skládání se horní rámky
> nenazdvihly. Maximum je takové asi 2 centimetry, to je vzdálenost, kterou
> jsou včely v zimě za mrazů schopny překročit, aby se dostaly z nástavku do
> nastavku za zásobami. Podle mně čím je větší mezera, tím je skládání
> nástavků pohodlnější, nemusí se tolik odstraňovat voskové můstky, ale
> hlavně matce potom dělá čím dále větší problémy mezeru překročit a je tím
> potom omezován rozvoj včelstva. Podle mně je optimální mezera mezi rámky
> nástavků za novoti asi 10 - 12 milimetrů, stárnutím nastavků se mezera o
> nějaký milimetr potom ještě zmenšuje.


To jo, ale dle teorie prave tu mezeru 8mm neprostavuji, vetsi mezera rovna se vetsi problem :-)

Bohuzel praxe je casto jina a je par vyjimek, ktere potvrzuji pravidlo a lepej to co to da. Tipuju ze je to o genech, nebo tam maj prave vetsi mezeru. Ale obecne mi mezeru kolem tech 8-9mm prostavuji minimalne.

T.H.

8 milimetrů je podle mně minimum ...
-----

Kdysi jsem začínal a vlastně rovnou nízkonástavkově (i almárka je NN :-) ) a většina praktiků byla velmi skeptická ke schopnostem včelstev přežít zimu s těmi mezerami na nízkých a neateplených nástavcích. Takže první mé nástavky měly mezeru ne 8mm ale míň. V podtstatě aby se včely nerozmačkaly - cca +4mm.

Moje zkušenost mi potvrdil článek v MV někdy v loňském roce. Bylo tam popisováno jak to někdo zkoušel a došel k tomu co já. Že spíše menší mezeru mu včely neprostavovaly.


K té drážce pro rámky mohu pouze poznamenal, že se dá udělat i jednoduše. Z nouze vyrobené nástavky, původně spíše na medobraní atd. jsem samozřejmě začal dávat do včel. Byly to 4 prkna a drážka na zavěšení tam vznikla tak, že jsem dovnitř přibil laťku - prkénko tlouštky požadované šíře drážky. Ta samozřejmě nešla až dolů. Původní obavy, že mi tam včely budou stavět, byly zbytečné. Pokud mají dost prostoru, okraje nástavků si moc nevšímají a málokdy tam plásty přistavovaly. Spíše pokud si vzpomínám, když vnich vznikly oddělky a prostor dost zaplňovaly.ů

Pokud si to někdo bude dělat, tak laťku jsem přibíjel jako první. Vznikla mi tak polodrážka do které jsem osadil boční prkna. Byly stlučené obyč. hřebíky a jediné na čem záleželo byl kolmý řez. Na to jsem z nouze používal koryto z prken nad kterým jezdil v drážce maflík. V kombinaci s klínem jsem v něm řezal i laťky na rámky. Dvěma hřebíčky jsme přibíjel doraz z prkna na dno.

Karel

Vždycky se najde nějaký prohnutý rámek nebo rámek 0 2-3 milimetry nižší nebo třeba jen propolis na drážce, kde je potom mezera vyšší a ony staví. Stačí potom pozpřehazovat nástavky nebo rámky a už může neseřezaný voskový můstek horní rámek zdvihnout.

> Vždycky se najde nějaký prohnutý rámek nebo rámek 0 2-3 milimetry nižší
> nebo třeba jen propolis na drážce, kde je potom mezera vyšší a ony staví.
> Stačí potom pozpřehazovat nástavky nebo rámky a už může neseřezaný voskový
> můstek horní rámek zdvihnout.
>

to je pravda ale to pak teda delat ze zeleza a nebo to chce 200 vcelstev a nebude na k.... cas :-) ani na prehazovani ramku :-))

A prohnuty ramek (dolni loucka) je otazka svisleho dratkovani, kdo dratkuje vodorovne tak jich ma minimum (pripad NN)

Jak o tom premyslim tak mi 39x24 temer neprostavuji (mam obe loucky stejne siroke), rozhodne si napamatuju na jediny problem, ale mam jedny v Lang. 159 (dolni loucka je uzsi) a ty se muzou pretrhnout, nastavky jdou stezi odlepit :-) a fakt si myslim, ze je to matkou protoze to je vyjimka.

T.H.

Já používám pro rámek 39x24 nástavek vysoký 25 cm. Mezera je 5 mm nahoře a 5 mm dole, to je celkem mezi rámky 10 mm. Ma to svou výhodu. Používám pro nástavky polotovar široký 25 cm, tloušťky 18 mm. Nástavek se včelami se dá odložit i na rovnou plochu s minimem rozmačkání včel. Rovněž nástavek se dá rychle přikrýt rovnou deskou bez zamáčknutí včel. Na nástavek položím zezistěnu a na ní další nástavek.
Nyní mi dělá starosti mezera mezi rámky s strůpkem. 5 mm se mi zdá málo, aby při fumigaci nedošlo ke zhoršení proudění léčiva. Podle mého názoru by tato mezera měla mít alespoň 10 - 15 mm a strůpek dobře izolovaný. Vyzkouším sololit s 10 mm silným olemováním s 3 cm polystyrénem.
Už je znám rosný bod fumigačního dýmu?

-Nastavkove meziplodiste-exponat na celostatni vystave v Olomouci 1998
Odstranene dno Moravskeho Universalu prizpusobuje toto plodiste v pouziti v jakekoliv casti vicevcelstevni nastavkove sestave.
Ponechana vyska (40cm),pristup pres zadni stenu do vnitrniho prostoru,umoznujicim vcelari manipulaci jak v jednotlivem vcelstvu,tak mezi vzajemnymi vcelstvy.
Exponat v Olomouci byl v tomto pripade ulozeni ramku zpusobem nemodernim-listovacim-
Dobrou chut franta

8 milimetrů je podle mně minimum a znamená při každém rozebírání nástavků pečlivě ořezat všechny voskové výrustky, aby při skládání se horní rámky nenazdvihly. Maximum je takové asi 2 centimetry, to je vzdálenost, kterou jsou včely v zimě za mrazů schopny překročit, aby se dostaly z nástavku do nastavku za zásobami. Podle mně čím je větší mezera, tím je skládání nástavků pohodlnější, nemusí se tolik odstraňovat voskové můstky, ale hlavně matce potom dělá čím dále větší problémy mezeru překročit a je tím potom omezován rozvoj včelstva. Podle mně je optimální mezera mezi rámky nástavků za novoti asi 10 - 12 milimetrů, stárnutím nastavků se mezera o nějaký milimetr potom ještě zmenšuje

Tak tímto názorem jsi mě velice překvapil. (-ty, který vždycky všechno víš)
Vůbec to není tak jak říkáš. Včely začínají prostavovat volný prostor jakmile je větší než 8mm. Tuto skutečnost zjistil už nějaký pan Langstroth v roce 1851. Zajímavé pojednání je na www.magazinimker.de/kompatiblebeuten/beespace/beespace.html
zdenek

Ve své podstatě můžete být v omylu oba, problémy v zimě také spůsobuje mezera mezi spodní loučkou a plástem . při zimování by ta mezera mezi jednotlivými plásty neměla být víc jak ty 3 cm Je tam nutné započítat i obě loučky tuto mezeru tvoří tedy hor loučka + včelí mezera mezi rámky + spodní loučka + mezera mezi spodní loučkou a pláství. té poslední mezeře se vyhneme zatovovaním mezistěn ke spodní loučce

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zdenek <311.kucera/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: R?mek 39
> Datum: 04.11.2008 10:58:06
> ----------------------------------------
> 8 milimetrů je podle mně minimum a znamená při každém rozebírání nástavků
> pečlivě ořezat všechny voskové výrustky, aby při skládání se horní rámky
> nenazdvihly. Maximum je takové asi 2 centimetry, to je vzdálenost, kterou
> jsou včely v zimě za mrazů schopny překročit, aby se dostaly z nástavku do
> nastavku za zásobami. Podle mně čím je větší mezera, tím je skládání
> nástavků pohodlnější, nemusí se tolik odstraňovat voskové můstky, ale
> hlavně matce potom dělá čím dále větší problémy mezeru překročit a je tím
> potom omezován rozvoj včelstva. Podle mně je optimální mezera mezi rámky
> nástavků za novoti asi 10 - 12 milimetrů, stárnutím nastavků se mezera o
> nějaký milimetr potom ještě zmenšuje
>
> Tak tímto názorem jsi mě velice překvapil. (-ty, který vždycky všechno víš)
> Vůbec to není tak jak říkáš. Včely začínají prostavovat volný prostor
> jakmile je větší než 8mm. Tuto skutečnost zjistil už nějaký pan Langstroth
> v roce 1851. Zajímavé pojednání je na
> www.magazinimker.de/kompatiblebeuten/beespace/beespace.html
> zdenek
>
>
>

Jak o tom premyslim tak mi 39x24 temer neprostavuji (mam obe loucky stejne siroke), rozhodne si napamatuju na jediny problem, ale mam jedny v Lang. 159 (dolni loucka je uzsi) a ty se muzou pretrhnout, nastavky jdou stezi odlepit :-) a fakt si myslim, ze je to matkou protoze to je vyjimka.
______________________________________________________________

Mimo jiné záleží také na profilu spodní a horní loučky. Zužování horních louček ( široké 20 mm a podob. ) je ideální praktikum, jak podpořit prostavování nástavků. Úzké spodní loučky rovněž přispívají k zastavování prostoru mezi nástavky, ale ne tolik jako loučky horní.

Od příštího roku budu vyrábět rámky pouze z louček 25 mm širokých. Zúžení spodních louček na 14 mm, které doposud používám u některých rámků, se mi neprojevilo výhodné a přínosné. Proto jsem se letos definitivně rozhodl pro cestu zjednodušení a eliminace prostavování. Úly s rámky tvořenými latěmi širokými 25 mm u mě zpravidla vykazují nejmenší tvorbu mezinástavkových můstků.

S pozdravem M.Václavek
//\/\\//

klidně ho dělejte až 28 mm široký ....

Nedavno jsem se zůčastnil včelařské vystavy v Bratislavě,a
vyslechl značnou část přednášky jistého,,učitele včelařství" z jižní moravy.Po pravdě jsem byl,a nejen já
soudě podle reakce ostatnich návštěvníků zděšen.Včelstvo
napadené morem stači přemest na mezistěny,jeho plásty rozdělíme mezi ostatní a máme vyléčeno,a my to jak cipi celé roky pálíme.Pokud se takto odborně vzděláváme,pak
se nedivme,že to na moravě vypadá ta jak to vypadá.Nestálo
by za to občas kontrolovat obsah přednášek našich učitelů?

Dá se Varidol FUM použít do aerosolu ? Slyšel jsem , že Varidol AER a FUM jsou jedno a totéž.

Jáchym M.:>Pokud se takto odborně vzděláváme,pak
se nedivme,že to na moravě vypadá ta jak to vypadá.<
........
Byla by nahrávka? Viděl jsem docela dost hojnou účast v přednáškovém sále. A to není podle mého gusta pro mne. Nemám přecpané prostory rád a rychle je opouštím. Žeby jste Jáchyme byl jediný, který si toho všiml?

No a na Moravě to vypadá podobně jako všude jinde, jen bohužel je to v pojení nějakého rozumu jen asi "morava" a stojí ji zato stále zmiňovat jako nějaký odstrašující případ. :-(

Dobrý den, chtěl bych vás požádat jestli by byl někdo tak hodný a napsal by mi na můj e-mail (vanila11/=/seznam.cz) recept na trnkovici. Už ji schánim dlouzho a nikde nic.

Možná by bylo vhodné popsat to co vy jste nazval nákazou - napadeným včelstvem tedy to o čem byla přednáška. Protože je třeba nezaměňovat výskyt spor a propuknutou nákazu.

Lze to zaměnit. Je to jedno a totéž, ale komise, která bude u Vás toto ošetření provádět, to určitě ví a nebo by alespoň měla vědět .

jde o to co chceš trnokvice je buď pálenka ze švestek označená tk v jedno moravském nářečí nebo také můževýt tak označen likér vyrobený ze slivovice a plané trnky trnka v a valašsku nebo jinde na moravě jsou dvě různé dřeviny

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Roman <vanila11/=/seznam.cz>
> Předmět: trnkovice
> Datum: 04.11.2008 20:58:10
> ----------------------------------------
> Dobrý den, chtěl bych vás požádat jestli by byl někdo tak hodný a napsal by
> mi na můj e-mail (vanila11/=/seznam.cz) recept na trnkovici. Už ji schánim
> dlouzho a nikde nic.
>
>
>

klidně ho dělejte až 28 mm široký ....
______________________________________________________________

Do této šířky bych osobně nešel, i když používám rámky s osovou roztečí 38 mm ( ,,Optimalovský standart,, ), kde se využití louček rámků 28 mm širokých samo nabízí. Nicméně tímto rozšířením bych si jako nízkonástavkový včelař ,,ublížil,,. Vysvětlím:

Vůbec tím nenarážím na údajný negativní vliv meziplástových mezer. Tím, že píši: ,,údajný,, však ale nepopírám to, jedná-li se o kategorii slabých až středních včelstev, jde v mnoha případech o neoddiskutovatelnou skutečnost. Pro mé včelstva je však slovo ,,údajný,, namístě. Máte-li v úlech 2x více včel nebo i 4x více, než-li je klasický stav, nastávají jiné situace.

A teď přímo k onomu ,,ublížení,,. Nízkonástavkové včelaření je o práci s celými nástavky. Kdo se tak včelařit nenaučí, těžko bude s nízkonástavkovými úly spokojen. Při ošetřování včelstev každý ocení přehled o obsahu jednotlivých nástavků. Jelikož mám nízké rámky s roztečí 38 mm a loučky 25 mm široké, letmým pohledem poměrně dobře vidím ( nejlépe ze spoda nástavku... naklápěcí prohlídka ), co se v daném patře nachází, aniž bych musel vyhánět včely či vytahovat rámky, což velmi zvyšuje efektivitu a pohodlnost včelaření. Loučky 28 mm by zhoršili vnitronástavkovou průhlednost.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Mě by zajímalo, jaké kdo má ve skutečnosti přesné rámky. Ty moje se pohybují díky kdysi různým vyráběným verzím v rozměrech od 39x23,6 až po 39x24,5. Nad drážkou je někdy jen 5 milimetrů, někdy celá tloušťka horní loučky 12 milimetrů, pod drážkou je 23,5, někdy jen 22,8 cm. Tolerance, která díky práci s jednotlivými rámky v zadovácích vůbec nedělala problémy, v nástavcích problémy dělá.

Na to je jedno výborné řešení takový rámek který dělá problémy použít na opékání klobásy nebo pod kotel při tavení voští včelky ti na občas nový rámek vydělají Já při 30 včelstvech likviduji přibližně tak jeden rámek na včelstvo Nevidím jediný důvod proč si takovými rámky komplikovat život. Vždyť ve včelařských potřebách přířezy na jeden rámek stojí 7 Kč a již vydrátkovaný 15. Při jmenované roční spotřebě nestojí zato ani chystat pilu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: R?mek 39
> Datum: 05.11.2008 05:22:22
> ----------------------------------------
> Mě by zajímalo, jaké kdo má ve skutečnosti přesné rámky. Ty moje se
> pohybují díky kdysi různým vyráběným verzím v rozměrech od 39x23,6 až po
> 39x24,5. Nad drážkou je někdy jen 5 milimetrů, někdy celá tloušťka horní
> loučky 12 milimetrů, pod drážkou je 23,5, někdy jen 22,8 cm. Tolerance,
> která díky práci s jednotlivými rámky v zadovácích vůbec nedělala problémy,
> v nástavcích problémy dělá.
>
>
>

Ano

T.H.

> Dá se Varidol FUM použít do aerosolu ? Slyšel jsem , že Varidol AER a FUM
> jsou jedno a totéž.
>
>
>

Dá se Varidol FUM použít do aerosolu ? Slyšel jsem , že Varidol AER a FUM jsou jedno a totéž.

Bežne to tak robíme a nič sa včielkam nestalo a klieštik padá. Čiže podľa mňa je to jedno a to isté.

Mam dotaz na aerosolovace. Kolik se da udelat vcelstev za den, tj cca za 6hodin? Lze orientacne pocitat min/vcelstvo pri acetonu bez prejezdu, aby si to mohl clovek nejak naplanovat. Prosim o zkusenosti, co je treba mit pripravene, na co predem myslet. Rad bych vedel predem, kde se urcite stane chyba (treba zamceny vcelin i cesna :-) )

Diky

T.H.

Pokud to budeš mít přípravené, tj. snadné vložení hubice do česnového prostoru, není problém podle mého názoru za těch 6 hodin udělat cca 150 včelstev. Také na tom záleží, kolik je nástavků. Musí tam být nejméně dvě osoby. Jedná fumiguje a druhá uzavírá česna.

Pokud budeš jezdit z jedného na další stanoviště a různé úly, tak toho uděláš mnohem méně. To nelze odhadnout počet včelstev. POZOR!!! Moravský univerzal nelze fumigovat česnovým prostorem ! Také nelze fumigovat kde je lomené česno. Aerosol m u s í proudit přímo do úlového prostoru a nejlépe pod rámky.

Dá se Varidol FUM použít do aerosolu ? Slyšel jsem , že Varidol AER a FUM jsou jedno a totéž. Kozlík

Áno, v obidvoch prípadoch sa jedná o spoločný obsah , je to chemická látka AMITRAZ.

Varidol Fum sol a.u.v. sa používa v dobe od 1.10 do 1.4., v spojení horiaceho procesu papierového nosiča s dvomi alebo 3,4 kvapkami roztoku podľa počtu nadstavkov.

Varidol AER sol a.u.v. sa používa v dobe 12. mesiaca keď sú teploty pod nulou, v spojení 300 ml potravinárskeho acetónu alebo demineralizovanej vody +5 ml Varidolu. Ostatné ako je napísanej vyššie.

Je rozdiel v aplikácii amitrazu AER pomocou rozprašovača VAT 1 a FUM pomocou horiaceho papierika.

Takto to neni, je to jedno a to same. Do obou lahvicek se leje stejne lecivo, ale aby se vyhovelo zakonu bylo nutne odlisit dle zpusobu aplikace obe leciva (FUM, AER). Dr. Kamler rikal, ze se zakon ted nekdy meni ( zmenil), takze uz by se to priste nemelo v nazvu lisit.

T.H.

>
> Áno, v obidvoch prípadoch sa jedná o spoločný obsah , je to chemická látka
> AMITRAZ.
>
> Varidol Fum sol a.u.v. sa používa v dobe od 1.10 do 1.4., v spojení
> horiaceho procesu papierového nosiča s dvomi alebo 3,4 kvapkami roztoku
> podľa počtu nadstavkov.
>
> Varidol AER sol a.u.v. sa používa v dobe 12. mesiaca keď sú teploty pod
> nulou, v spojení 300 ml potravinárskeho acetónu alebo demineralizovanej
> vody +5 ml Varidolu. Ostatné ako je napísanej vyššie.
>
> Je rozdiel v aplikácii amitrazu AER pomocou rozprašovača VAT 1 a FUM
> pomocou horiaceho papierika.
>
>
>

No právě mě jde o to zda se může Varidol Fum dát ve stejné koncentraci do vyvíječe aerosolu v kombinaci s acetonem.

Sháněl jsem Varidol AER , ale nebyl k dostání , takže to je možná důsledek této změny.

> No právě mě jde o to zda se může Varidol Fum dát ve stejné koncentraci do
> vyvíječe aerosolu v kombinaci s acetonem.

Urcite, neni v tom rozdil

T.H.

Přesně tak. Je to stejná náplň, ale jiný štítek.
Tonda
>je to jedno a to same. Do obou lahvicek se leje stejne lecivo, ale aby se vyhovelo zakonu bylo nutne odlisit dle zpusobu aplikace obe leciva (FUM, AER). Dr. Kamler rikal, ze se zakon ted nekdy meni ( zmenil), takze uz by se to priste nemelo v nazvu lisit.

Za den udělám 150 - 200 včelstev. Jezdím vždy s důvěrníkem, který pomáhá. Ve vesnici má včelače oběhnuté, každý má připravené ucpávky. Mám několik koncovek, abych se přizpůsobil úlům. Přeléčíme a včelař si už rozdělá česna sám. Nejhorší je dýchat ten jed. Respirátor se nám nechce brát.
Tonda

>Mam dotaz na aerosolovace. Kolik se da udelat vcelstev za den, tj cca za 6hodin? Lze orientacne pocitat min/vcelstvo pri acetonu bez prejezdu, aby si to mohl clovek nejak naplanovat. Prosim o zkusenosti, co je treba mit pripravene, na co predem myslet. Rad bych vedel predem, kde se urcite stane chyba (treba zamceny vcelin i cesna :-) )

> Za den udělám 150 - 200 včelstev. Jezdím vždy s důvěrníkem, který pomáhá.
> Ve vesnici má včelače oběhnuté, každý má připravené ucpávky. Mám několik
> koncovek, abych se přizpůsobil úlům. Přeléčíme a včelař si už rozdělá česna
> sám. Nejhorší je dýchat ten jed. Respirátor se nám nechce brát.
> Tonda

Takze i s prejezdama? Tak nejak si to predstavuju. Ale bez respiratoru do toho nejdu. Je s respiratorem nejaka potiz nebo jde jen o pocitovy odpor?

Diky

T.H.

Na to bych skutečně sám nepřišel rámky spálit.

Zdravím.Chci se zeptat jestli někdo nevíte o pláncích a nebo nějakých detailnějších fotografiích pylochytu.Rád bych si nějaký vyrobil a nemám odkud čerpat informace.Prosím o nějaký odkaz.Díky všem Míra

Jo to je problem, taky sem to honil a nedohnal.

Vim ze neco je na strankach pana Brinka- foto, nejvice je na vcely.sk - cely clanek na toto tema - jo na slovenku, tam znaj :-))

ja to vyresil tak ze do vysokeho dna vsouvam pylochyt, ktery je pripevnen v ramu (neco jako se dela materi mrizka v ramu). To ale musi mit dno sito pres ktere pyl propadne - Varroa dno. Nejlepe je asi pylochyt po celem, tj zhruba ze 3 desek, ktere se koupi. Ja udelal jen z jedne a okoli jsem zasitoval musim sitem. Funguje to ale jsem mekej a moc sem to nepouzil. Je to rachot nez si holky zvyknou, tak jsem je moc netrapil :-)) Ale musi se pocitat ze je to i s necistotami, proto se pouziva pylochyt cesnovy - tipuju :-))

To ze jsem je netrapil pisu v uvozovkach protoze vim, ze se tezi snad i metraky za sezonu - ale to uz fakt moc kecam :-) Pan Turciany da urcite vedet jak to je presne.


T.H.


> Zdravím.Chci se zeptat jestli někdo nevíte o pláncích a nebo nějakých
> detailnějších fotografiích pylochytu.Rád bych si nějaký vyrobil a nemám
> odkud čerpat informace.Prosím o nějaký odkaz.Díky všem Míra
>
>
>

Koukal jsem do záznamů. Sobota: celkem 194 včelstev, 4 vesnice, tedy 4 důvěrníci. Je to i s obědem. Když končím ve vesnici, zavolám dalšímu důvěrníkovi že jedu, aby čekal.
Respirátor se mi nechce nasazovat. Třeba ho začnu používat. Když jsem mluvil s VÚ DOL, asi s Kamlerem, říkal, že to moc jedovaté není. Že je to stejné, jako ampulka pro psy proti blechám.
Tonda

>Takze i s prejezdama? Tak nejak si to predstavuju. Ale bez respiratoru do toho nejdu. Je s respiratorem nejaka potiz nebo jde jen o pocitovy odpor?

> Koukal jsem do záznamů. Sobota: celkem 194 včelstev, 4 vesnice, tedy 4
> důvěrníci. Je to i s obědem. Když končím ve vesnici, zavolám dalšímu
> důvěrníkovi že jedu, aby čekal.
> Respirátor se mi nechce nasazovat. Třeba ho začnu používat. Když jsem
> mluvil s VÚ DOL, asi s Kamlerem, říkal, že to moc jedovaté není. Že je to
> stejné, jako ampulka pro psy proti blechám.
> Tonda
>

Diky moc za uzitecne informace, to pomuze.

No Dr. Kamler rikal, ze je alergicky na zbytky v nevycistenem aerosolu, ktere se k nemu dostavaji prostrednictvim oprav. Rikal, ze uz to ani neotvira a posila automaticky zpet, v pripade ze neni aerosol radne vycisteny. A ze kdyz to nahodou otevre tak si jde na par dni lehnout do nemocnice, protoze otece v obliceji, ze ani nevidi. Takto to prezentoval na nedavnem skoleni. Takze bych byl opatrny a moje duvera v udajne pro nas neskodne lecivo neni bezmezna, navic kdyz je to pro ne jeden z hlavnich zdroju obzivy.

To druhe lecivo (alternativa Varidolu pro aerosol - M1 ??? ) je prej zarucene pro tridenni nevolnost v pripade nepouziti respiratoru.

Byl bych opatrny, ty zpravy o zdravotnich problemech po aerosolovani jsem uz slysel i cetl z vice stran.

T.H.

tady se pracuje s přesností + - 1 cm (zemědělská míra)

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: R?mek 39
> Datum: 05.11.2008 05:22:22
> ----------------------------------------
> Mě by zajímalo, jaké kdo má ve skutečnosti přesné rámky. Ty moje se
> pohybují díky kdysi různým vyráběným verzím v rozměrech od 39x23,6 až po
> 39x24,5. Nad drážkou je někdy jen 5 milimetrů, někdy celá tloušťka horní
> loučky 12 milimetrů, pod drážkou je 23,5, někdy jen 22,8 cm. Tolerance,
> která díky práci s jednotlivými rámky v zadovácích vůbec nedělala problémy,
> v nástavcích problémy dělá.
>
>
>

Prostě to jsou rámky ze zadováků, kde přesnost na milimetr vůbec nebyla potřeba, stačilo těch půl centimetru. Tak vznikl prostor zkoušet dělat různé verze rámků podomácky a co nejsnadněji bez frézování oušek, jen cirkulárkou a nožem nebo ručním hoblíkem. V tehdejší době sehnat speciální frézky domů za rozumný peníz v podstatě ani nešlo a běžné kruhové pily do cirkulárky měly ocelové zuby, vidiové pily byly tehdy bílé vrány. Frézovat ty ouška na přípravku na cirkuli bylo tedy poměrně pomalé a taky nebezpečné. Časem asi ty rámky roztřídím, extrémy dám dohromady s nastavky s extrémními rozměry a něco s tím udělám.

Ty léčiva jsou neškodná z hlediska akutní toxicity a z hlediska dávkování při léčení. To znamená, že nikdo hned po léčení ani při manipulaci bez ochranných pomůcek nepocítí nějaké následky, v tom smyslu jsou skutečně nejedovaté. Problém je v tom, že ty léčiva nebo jejich rezidua jsou obvykle látky, které se z organismu velmi obtížně vylučují, nevyloučí se beze zbytku a ukládají se v něm a dlouhodobě v něm kolují. Různé tyto kontakty s těmito látkami se potom v organismu během let sčítají, až při nějakém překročení nějaké mezní hranice dojde k onemocnění, rakovina nebo i něco jiného. Takže i když to léčení bez pomůcek nic nedělá, je lepší ty pomůcky používat.

skúste tento odkaz na www.vcely.sk

http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=254

Peľochyt - najžiadanejší doplnok úľa


poprípade včelárske fórum - sekcia - Peľ

http://www.vcely.sk/index.php?name=Forums&file=viewforum&f=3


s pozdravom

L.Šebošik

www.vcely.sk




Tomáš Heřman wrote / napísal(a):

> Jo to je problem, taky sem to honil a nedohnal.
>
> Vim ze neco je na strankach pana Brinka- foto, nejvice je na vcely.sk - cely clanek na toto tema - jo na slovenku, tam znaj :-))
>
> ja to vyresil tak ze do vysokeho dna vsouvam pylochyt, ktery je pripevnen v ramu (neco jako se dela materi mrizka v ramu). To ale musi mit dno sito pres ktere pyl propadne - Varroa dno. Nejlepe je asi pylochyt po celem, tj zhruba ze 3 desek, ktere se koupi. Ja udelal jen z jedne a okoli jsem zasitoval musim sitem. Funguje to ale jsem mekej a moc sem to nepouzil. Je to rachot nez si holky zvyknou, tak jsem je moc netrapil :-)) Ale musi se pocitat ze je to i s necistotami, proto se pouziva pylochyt cesnovy - tipuju :-))
>
> To ze jsem je netrapil pisu v uvozovkach protoze vim, ze se tezi snad i metraky za sezonu - ale to uz fakt moc kecam :-) Pan Turciany da urcite vedet jak to je presne.
>
>
> T.H.
>
>
>
>> Zdravím.Chci se zeptat jestli někdo nevíte o pláncích a nebo nějakých
>> detailnějších fotografiích pylochytu.Rád bych si nějaký vyrobil a nemám
>> odkud čerpat informace.Prosím o nějaký odkaz.Díky všem Míra
>>
>>
>>
>>
>
>

Koupím maringotku nebo kočovný vůz bez včel, případně i bez úlů.

Koupím maringotku nebo kočovný vůz bez včel, případně i bez úlů.

Koupím maringotku nebo kočovný vůz bez včel, případně i bez úlů.

Roztřídění je na nic. Z takového řešení vznikají jen komplikace. Nakonec stejně začneš nevyhovující rámky vyhazovat . Tak proč stím nezačít hned. Teď se stejně vyřezávají staré plásty tak vyhoď´ i ten špatný rámek a nahraď´ ho novým za 3 roky to máš v pohodě roztříděno. Také jsem to tak dělal když jsem po otci rušil budečáky
PROBLÉM VZNIKAL TEHDY POSTUPNĚ stačila špatně vyčištěná drážka a rámek nešel vsunout tok se jednoduše ouško ořízlo tam to vůbec nevadilo ale při přechodu na nástavky začali některé propadávat
Za to zlobení to nestojí Na výrobu stačí úplně pila se stavitelnou hloubkou řezu není třeba kvůli tomu pořizovat nic jiného

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: R?mek 39
> Datum: 05.11.2008 14:08:57
> ----------------------------------------
> Prostě to jsou rámky ze zadováků, kde přesnost na milimetr vůbec nebyla
> potřeba, stačilo těch půl centimetru. Tak vznikl prostor zkoušet dělat
> různé verze rámků podomácky a co nejsnadněji bez frézování oušek, jen
> cirkulárkou a nožem nebo ručním hoblíkem. V tehdejší době sehnat speciální
> frézky domů za rozumný peníz v podstatě ani nešlo a běžné kruhové pily do
> cirkulárky měly ocelové zuby, vidiové pily byly tehdy bílé vrány. Frézovat
> ty ouška na přípravku na cirkuli bylo tedy poměrně pomalé a taky
> nebezpečné. Časem asi ty rámky roztřídím, extrémy dám dohromady s nastavky
> s extrémními rozměry a něco s tím udělám.
>
>
>

No, co se týká drážek v zadovácích, ty jsem spíše, když byly zanešené propolisem, tak je radši čistil než abych zkracoval ouška. Co se týká těch rámků, tak postupuji spíše metodou revitalizace, rámky vybírám, extrémní rozměry upravuji a rámky zpevňuji. Připadá mně to rychlejší než rámky zrušit a udělat nové. Včelařit pořád ještě převážně v zadovácích, asi bych ty staré rámky rušil rychleji, protože tam sice větší tolerance v rozměrech nevadí, ale rámky jsou při vytahování kleštěmi namáhány mnohonásobně více. Ale v nastavcích se rámky prakticky neopotřebovávají, takže jejich pevnost může být dost nižší, i když tam musí být přesnější. Rámky 39 mi ještě vydrží pěkně dlouho.

Zavolejte na telefon 585000320.

http://www.beedol.cz/wp/2008/aplikace-leciv/

Tak 250 za den od 7 do 18, nesmí se to nikde zaseknout. Asi 7 vesnic, bez oběda svačin a panáků. Aerosolujeme M1 AER a tam to bez respirátoru nejde, jinak Fluvalinát dá pořádně zabrat. Respirátor musí mít ten co je u česna přitažený za zátylek, aby seděl na puse, jinak si užije. Dnes jsem dodělal fumigace, použil jsem slov. verzi vyvíječe Fuerto, 65 včelstev s 30 km přejezdem za 1,5 hod, ale sekal jsem stařinu a dělal debordelizaci a tak se to protáhlo. Fantastická úspora práce, uvidíme výsledky. Zdraví R. Stonjek

Ještě bych dodal k příspěvku pana Poláška. Tím, že některé chemické látky neškodí "hned", jsou vlastně škodlivější, něž ty, které "udělají škodu okamžitě". Příklad: léčíte kyselinou mravenčí, poleptáte se, za chvíli vás to místo bolí a pálí, situaci začnete ihned řešit. Když léčíte aerosolem, tak vám maximálně bude pár dní špatně, někomu nebude vůbec nic. Celkově si ale pořádně zaděláváte.
Aceton se do organismu velice rychle dostává, naleptává sliznice (pozdější rýma, kašel), navíc však s sebou nese molekuly účinné látky proti V.d.. Tato látka se díky acetonu snadno dostane do organismu, ukládá se do tukových tkání (je rozpustná v nepolárních látkách = tuk, vosk, benzen...). Toto ukádání nemusí nic způsobit, ale po čase by se to mohlo nějak projevit...kdo dnes ví, co to udělá?
Mimochodem, od lidí, kteří se takto cpou fluvanlátem, je naprosto bezpředmětná diskuse na téma ukládání residuí v medu a ve vosku, sami si dělají sklad ve vlastním těle.
Bezpečnosti práce a ochraně vlastního zdraví zdar!

př. Stonjek Dnes jsem dodělal fumigace, použil jsem slov. verzi vyvíječe Fuerto, 65 včelstev s 30 km přejezdem za 1,5 hod, ale sekal jsem stařinu a dělal debordelizaci a tak se to protáhlo. Fantastická úspora práce, uvidíme výsledky

Stálo by asi za to trochu to rozvést - taky nerad dělám zbytečnou práci (uvést odkaz na obrázky, návody atd + praktickou zkušenost cena atd.) Dík

Kde ??? Ve VUVč ho snad mají dost. A navíc Varidol Fum a Varidol AER jedno jsou. Tedy buď nakapu na pásky, nebo naliji sklenice s vodou nebo acetonem. Jinak, le nechápu dotaz.

Lidi, přečtěte si návody na požití léčiv. Na druhou stranu tu sice bude o polovinu méně příspěvků.

Této přednášky jsem se zúčastnil také. Nešlo o mor včelího plodu, ale o "ozdravění" včelstev. Rozuměj ozdravění od varroázy. Moru včelího plodu lze včely bavit, dle ing. Titěry, pokud máte laboratorně potvrzeno 10 na druhou spor. Tedy laboratorně prokázano, klinicky nikoliv. Včely se přesypou na čisté dílo, do nových úlů, nebo vyvařených v parafinu, a původní dílo a rámky se likvidují. To, co zde onen včelař vykládal byla snůška nesmyslů. Také jsem byl z toho v šoku, doufaje, že si z této přednášky včelaři nic neodnesou. Tyto přednášky jsou v dnešní době bohužel zdrojem nemalých dotací, takže každý, kdo je seznamu učitelů, plácá, co umí. Koho se to netýký, nechť s toho laskavě nechytá. Tyto informace by měly směřovat na ÚV ČSV. Tam tyto lidi schvalují.

Přednášku jsem neslyšel, ale jen tak na okraj jedna poznámka.¨

Kdo může v tomto co posoudit co je smysl a co nesmysl.

Myslím, že to co jsem v posledních letech četl o výsledcích pokusů a výzkumů ve světě, tak by to stálo za to, aby se udělala inventura faktických poznatků a zkušeností. A kriticky se to zhodnotilo a usoudilo, jestli je všechno tak jak věříme.

Možná dojdeme k tomu, že samotný mor tolik neškodí, ale teprve kombinace se včelařem a někdy i s veterinářem je včelám nebezpečná:-)

Karel

Kto mi poradí ako najlepšie roztápať plásty, vosk?
Treba nejako vosk špecialne ošetriť?

Dik

Karle, dnes ale není Apríla ... :-)
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 06, 2008 8:39 AM
Subject: Re: Mor včelího plodu.


...
Možná dojdeme k tomu, že samotný mor tolik neškodí, ale teprve kombinace se
včelařem a někdy i s veterinářem je včelám nebezpečná:-)

Karel


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3589 (20081106)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Je to tak.
Vezměme jako příklad VD. Používané metody byly tak jak přicházely. 1). pálení, 2). vyřezávání plodu trubců, 3). Komisionální léčení nátěrem v XI -XII měsíci jemuž předcházelo vyřezání zbytku plodu , .4). 2 fumigace varidolem , 5) loni 3 fumigace, 6) od letošního roku povinný gabon + 2 fumigace. + aerosol případně třetí fumigace. Jinde se zase používá kyselina mravenčí nebo tymolin a vychází to nastejno. Včelstva také hynou.
Jak jistě víme tak první 4 metody se ukázaly jako neúčinné, ale se stále v metodice uvádějí. Proto si také myslím, že ta inventura by měla přijít. Avšak stále budou páni opatrní, kteří je budou dále uvádět, aby jim to někdo nepředhazoval.
Nakonec nám zbývá jen používat rozum a soudnost. Jsou jen 2 cesty jak z toho ven léčení nebo šlechtění Léčení má účinek okamžitý, avšak nepoznáme včelstvo která má lepší schopnost odolávat a to pak použít ve šlechtění. Šlechtění je zase běh na dlouhé trati který právě zpomaluje to léčení. Cestou by pak mohlo být vyhledávání včelstev žijících divoce, jejich sledování, a případné použití ve šlechtění. Jejich likvidace se mi jeví jako ta nejhloupější, protože svá včelstva ochráníme správným léčením
před léty se všechna šlechtění zaměřoval jen na výkony a s odolností si nikdo hlavu nelámal . Měli jsme vždyť´ všemocnou chemii. Tak nám ve šlechtění zůstávají zase dvě cesty. 1) použít jako materiál to co přežívá déle bez naší pomoci ,nebo 2) genetická manipulace. A TEĎ SI VYBERTE

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mor v?el?ho plodu.
> Datum: 06.11.2008 08:39:28
> ----------------------------------------
> Přednášku jsem neslyšel, ale jen tak na okraj jedna poznámka.¨
>
> Kdo může v tomto co posoudit co je smysl a co nesmysl.
>
> Myslím, že to co jsem v posledních letech četl o výsledcích pokusů a
> výzkumů ve světě, tak by to stálo za to, aby se udělala inventura
> faktických poznatků a zkušeností. A kriticky se to zhodnotilo a usoudilo,
> jestli je všechno tak jak věříme.
>
> Možná dojdeme k tomu, že samotný mor tolik neškodí, ale teprve kombinace se
> včelařem a někdy i s veterinářem je včelám nebezpečná:-)
>
> Karel
>
>
>