76387

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Josef Kala (e-mailem) --- 18. 9. 2008
RE: Rada Radimovi !!!! (31615)

Radim rád píše. Ne vždy s ním souhlasím, ale často se leccos dozvím- když ne
něco převratného, aspoň názor k tématu.
Ve včelařině je málo věcí černobílých a jednoznačných, často proto považuji
za přínosný i názor, s nímž nemusí být všeobecná shoda. Myslím, že bez toho
by konference brzy doplápolala, jen by doutnala. Je nezpochybnitelné, že
Radima včelařina zajímá v širokých souvislostech (má dobré znalosti z chemie
a pod.). Za těch cca deset roků, co se konference stala nedílnou součástí
mého zájmu o včely patří mezi nejaktivnější.
A nesetrvává na dogmatech. A tom to je. A myslím, že by i v konferenci mělo
být. Koneckonců je na klávesnici klávesa delete.
Nepochybně je však v konferenci otevřena možnost využít příležitost a
blýsknout se vlastními argumenty k širokému spektru témat. Přínosné pro mne
jsou zejména příspěvky bez emotivních výlevů.
J.Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Kartouzek
Sent: Wednesday, September 17, 2008 9:35 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Rada Radimovi !!!!

Radime,máš sice příhodné jméno,radit a radit za každou cenu.Nezdá se ti ,
že tvoje příspěvky jsou nadnormál? Už i MV dostal trochu rozum,protože
pochopil,že tuto konferenci nemá spachtovanou na rozdíl od tebe.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31616


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kartouzek (213.191.111.1) --- 17. 9. 2008
Rada Radimovi !!!!

Radime,máš sice příhodné jméno,radit a radit za každou cenu.Nezdá se ti , že tvoje příspěvky jsou nadnormál? Už i MV dostal trochu rozum,protože pochopil,že tuto konferenci nemá spachtovanou na rozdíl od tebe.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31615


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor? (31531) (31562) (31568) (31597) (31599) (31603) (31607) (31609)

ony pyl nenosí proto že již v přírodě vhodný pyl není

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?
> Datum: 17.9.2008 10:58:33
> ----------------------------------------
> Asi taky. Může to být ale i tím, že dokud včely nemají doneseno dostatek
> cukerných zásob, nosí jen tolik pylu, co spotřebují na výchovu plodu, nenosí
> žádný pyl navíc. Hlavně mladé matky. Možná tato vlastnost i koliduje s
> výnosností matek, linie matek, vyšlechtěných na mednou výnosnost mohou nosit
> v průměru méně pylu. Když potom včelař v nástavcích stále odebírá
> zavíčkované rámky, včely mají pořád nedostetk medných zásob a přinášejí
> přednostně je. Takže v intenzívně vedeném včelaření je v úech obecně pylu
> velice málo. Stačí nešťasnou náhodou zamáčknutí matky a v úlu, kde pyl v
> buňkách prakticky nebyl a bylo plno plodu je za 14 dní pylu téměř na stejné
> rozloze jako bylo předtím plodu.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, September 17, 2008 7:54 AM
> Subject: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?
>
>
> Zřejmě ho nevidí proto, že bývá ,pokud ve včelstvu nějaké zásoby zbyly po
> výchově zimní generace , zalit sladinou a tudíž na první pohled není vidět.
>
> Pepan
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31614


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 9. 2008
Re: Pro? nemaj? divok? v?elatva mor? (31531) (31562) (31568) (31597) (31599) (31603) (31607) (31609) (31611)

Pro sběr pylu musejí být podmínky.
1) kvetení pylodárných rostlin který včely sbírají,
2) Jeho zralost
3) Venkovní teplota
Jen za určitých podmínek rostliny pyl uvolňují.V pozdním létě a na podzim je těchto dní velmi málo

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pro? nemaj? divok? v?elatva mor?
> Datum: 17.9.2008 11:34:42
> ----------------------------------------
> Radim:
> Asi taky. Může to být ale i tím, že dokud včely nemají doneseno dostatek
> cukerných zásob, nosí jen tolik pylu, co spotřebují na výchovu plodu,
> nenosí
> žádný pyl navíc.
> -------
> Udělejte si příští rok pokus. Jeden oddělek krmte a druhý ne. A sledujte
> množství včel s rousky na česnech. Mě vyšlo, že skutečně to tak funguje.
> Ale nebyl to žádný vědecký pokus. ALe pozorování bylo v souladu s logikou.
> Včelstvo bylo schopno uvolnit víc létavek na sběr pylu.
> Stejně tak mám subjektivní dojem, že včelstva co mají na jaře více zásob
> nosí víc pylu.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31613


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 17. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor? (31531) (31562) (31568) (31597) (31599) (31603) (31607) (31609) (31611)

Jeden oddělek krmte a druhý ne. A sledujte množství včel s rousky na česnech. Mě vyšlo, že skutečně to tak funguje.
--------------------------------------------------------------
Chlapci, zabudli ste i ďalšie faktory, ktoré hrajú dôležitú rolu pri zbere peľu.
- v dosahu včelstiev musí byť zdroj peľu
- k tomu dostatok vhodných lietaviek
- primerané počasie- slnko a vhodná teplota pre let včiel
- voľné úľové dielo pre uloženie peľu
- ja som nezbadal rozdiel v ukladaní peľu do panenského diela alebo staršieho. Ukladanie je ovplyvnené voľnými buňkami, skôr peľ ukladajú do blízkosti plodu, ale nie raz pri dobrom zdroji aj do plástu bez plodu.

Ani pokus s podnecovaným a nepodnecovaným včelstvom nič nedokazuje, veď npr. v čase výdatnej znášky z agátu, včelstvá skoro neprinášajú plod, venujú sa zhromažďovaniu zásob. Skôr sa dá spozorovať pri donáške peľu plus vody, intenzívnejšie plodovanie matky. Aj posledné dni pred vpádom teplého vzduchu na mojej včelnici bol prínos pomerne dobrý prínos peľu a plodovanie matky a ošetrovanie larvičiek. Počas studených dní plodovanie automaticky ustalo, dokonca som spozoroval odstraňovanie týchto larvičiek. Znova dôkaz o súvislostiach s prínosom peľu.

Ešte sa vrátim k predchádzajúcim tvrdeniam, že matka v zime ploduje len preto, že včelstvo má v dosahu uložené peľové zásoby. Ja skôr si myslím, že v prvom a druhom mesiaci v roku, je rozhodujúca plusová denná teplota, kedy v normálnom včelstve s dobrými zásobami v blízkosti položených vajíčok, nemusí mať k dispozícii peľ.
Zabúdate na jeden fakt a to sú dlhoveké zimné včely, ktoré nemajú vyvinuté tukovobielkovinové teliesko, z ktorého podstaty dokážu včely tvoriť kŕmnu kašičku pre zimný plod. Tu sa stotožňujem s tvrdením, že včelstvo ošetrovanie plodu v zime skracuje život zimných včiel, ale to nemusí včelstvop ohroziť, aj keď dĺžka ich života sa skráti, ale v konečnnom dôsledku včelstvo ako také získa, pretože počet včiel sa nové mladé včely zvýši. Veď dobrý jarný rozvoj po teplých zimách priamo predurčuje jarný rast do neobvyklých rozmerov, končiacim silným rojením.
Tak potom nechápem prečo sa vzrušujeme tým, že nám matky v zime plodujú. Nechajme to na prírodu, veď i tak svojím mudrovaním prírodu nezmeníme. Včely v dávnej minulosti to neraz prežili a i teraz prežívajú, preto sa týmto podmienkam dokonale prispôsobili.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31612


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.100) --- 17. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor? (31531) (31562) (31568) (31597) (31599) (31603) (31607) (31609)

Radim:
Asi taky. Může to být ale i tím, že dokud včely nemají doneseno dostatek
cukerných zásob, nosí jen tolik pylu, co spotřebují na výchovu plodu, nenosí
žádný pyl navíc.
-------
Udělejte si příští rok pokus. Jeden oddělek krmte a druhý ne. A sledujte množství včel s rousky na česnech. Mě vyšlo, že skutečně to tak funguje. Ale nebyl to žádný vědecký pokus. ALe pozorování bylo v souladu s logikou. Včelstvo bylo schopno uvolnit víc létavek na sběr pylu.
Stejně tak mám subjektivní dojem, že včelstva co mají na jaře více zásob nosí víc pylu.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31611


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 17. 9. 2008
Re: včelín a obydlí? (31583) (31585) (31586) (31601) (31606) (31608)

Záleží hodně, jak se se včelami zachází. Když se i evropská včela příliš
rozzuří, napadá týdny potom včelaře kdekoliv v 10 - 20 metrech od úlů.
Myslím, že se takhle dají zkazit i klidné vyšlechtěné včely. Když se se
včelami zachází mírně, i nejdivočejší včelstvo útočí samo od sebe jenom když
jim člověk před česny překáží v letu nebo před česny zpocený pracuje.
Jednou - třikrát za dva, tři roky je v létě taková kombinace počasí, sucho,
horko, větrno, před bouřkou, kdy jednotlivé včely samy od sebe napadají
člověka v okruhu 5 - 10 metrů od úlů nebo od včelína. Tím je zároveň zhruba
určeno, jak daleko od cizího pozemku by měl včelín být. Pokud sousedům cca
jednou za rok jedna, dvě divoké včely nevadí, případné žihadlo je zaplácnuto
"sladkou medovou náplastí" může být včelín blíže. Viděl jsem dost takhle
blízko umístěných úlů nebo včelínů. Nebo pokud vadí, může být dále. Stejně
musí být nějak vyřešen problém rojů, které mohou na 2 hodiny sednout klidně
i 50 metrů daleko od úlů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 17, 2008 8:14 AM
Subject: Re: včelín a obydlí?


> Obcas se najde i evropska vcela, co leti za vcelarem 20 metru od ulu.
> Uhybam a ona take. Ma vcelare proste ve viziru.
> --------------------------------------------------------------Pepan,
Pepan,
> Zdeněk to má dobre odpozorované u kraňke a nemusí to byť ani africká
včela.
> Neraz som zažil na včelnici, keď si ma včela vybrala za objekt svojho
> záujmu. Pri nevhodnom zásahu do včelstva npr. pri skladaní debničky a
> náhodnom pritlačení včiel, vyletí niekoľko nazúrených včiel, so zámerom
> votrelca potrestať. A nič im v tom nezabráni, žiadne "ticho stoj, neoháňaj
> sa" a pod., ona musí pichnúť aj keď sa včelár dočasne vzdiali, po návrate
> si ho nájde, aj na ďalší deň. Svojím príslovečným jedovatým zvukom dáva na
> vedomie, že sa obeti nevzdá a žihadlo uštedrí. Ak mám možnosť túto včelu
je
> jednoduchšie zabiť ako ju chrániť. Včela sa nevzdá a istotne pichne a
> zahynie. Ak ju zabijete ušetríte seba.
> Niekoľkokrát som zažil atakovanie včelami aj 80-100 m od včelnice a pritom
> som sedel na bicykli, vtedy som bol rýchlejší. Myslím si, že včela sa v
> týchto prípadoch orientuje na správny objekt, jeho typickou vôňou.
>
> Trochu veľa "kecania" o jednej včele, ktorá vás chce pichnúť. Mne nevadí
> ani 10 pichnutí (málokedy som pri práci so včelami oblečený a ochranu
tváre
> nemávam taktiež), vydráždia ma až jedovaté zvuky útočiacich spravodlivo
> "nahnevaných" včiel. Nakoniec je to ich prirodzený inštinkt- brániť svoje
> teritórium.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31610


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 17. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor? (31531) (31562) (31568) (31597) (31599) (31603) (31607)

Asi taky. Může to být ale i tím, že dokud včely nemají doneseno dostatek
cukerných zásob, nosí jen tolik pylu, co spotřebují na výchovu plodu, nenosí
žádný pyl navíc. Hlavně mladé matky. Možná tato vlastnost i koliduje s
výnosností matek, linie matek, vyšlechtěných na mednou výnosnost mohou nosit
v průměru méně pylu. Když potom včelař v nástavcích stále odebírá
zavíčkované rámky, včely mají pořád nedostetk medných zásob a přinášejí
přednostně je. Takže v intenzívně vedeném včelaření je v úech obecně pylu
velice málo. Stačí nešťasnou náhodou zamáčknutí matky a v úlu, kde pyl v
buňkách prakticky nebyl a bylo plno plodu je za 14 dní pylu téměř na stejné
rozloze jako bylo předtím plodu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 17, 2008 7:54 AM
Subject: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?


Zřejmě ho nevidí proto, že bývá ,pokud ve včelstvu nějaké zásoby zbyly po
výchově zimní generace , zalit sladinou a tudíž na první pohled není vidět.

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31609


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 17. 9. 2008
Re: včelín a obydlí? (31583) (31585) (31586) (31601) (31606)

Obcas se najde i evropska vcela, co leti za vcelarem 20 metru od ulu.
Uhybam a ona take. Ma vcelare proste ve viziru.
--------------------------------------------------------------Pepan, Pepan, Zdeněk to má dobre odpozorované u kraňke a nemusí to byť ani africká včela. Neraz som zažil na včelnici, keď si ma včela vybrala za objekt svojho záujmu. Pri nevhodnom zásahu do včelstva npr. pri skladaní debničky a náhodnom pritlačení včiel, vyletí niekoľko nazúrených včiel, so zámerom votrelca potrestať. A nič im v tom nezabráni, žiadne "ticho stoj, neoháňaj sa" a pod., ona musí pichnúť aj keď sa včelár dočasne vzdiali, po návrate si ho nájde, aj na ďalší deň. Svojím príslovečným jedovatým zvukom dáva na vedomie, že sa obeti nevzdá a žihadlo uštedrí. Ak mám možnosť túto včelu je jednoduchšie zabiť ako ju chrániť. Včela sa nevzdá a istotne pichne a zahynie. Ak ju zabijete ušetríte seba.
Niekoľkokrát som zažil atakovanie včelami aj 80-100 m od včelnice a pritom som sedel na bicykli, vtedy som bol rýchlejší. Myslím si, že včela sa v týchto prípadoch orientuje na správny objekt, jeho typickou vôňou.

Trochu veľa "kecania" o jednej včele, ktorá vás chce pichnúť. Mne nevadí ani 10 pichnutí (málokedy som pri práci so včelami oblečený a ochranu tváre nemávam taktiež), vydráždia ma až jedovaté zvuky útočiacich spravodlivo "nahnevaných" včiel. Nakoniec je to ich prirodzený inštinkt- brániť svoje teritórium.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31608


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor? (31531) (31562) (31568) (31597) (31599) (31603)

Zřejmě ho nevidí proto, že bývá ,pokud ve včelstvu nějaké zásoby zbyly po výchově zimní generace , zalit sladinou a tudíž na první pohled není vidět.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?
> Datum: 17.9.2008 00:10:00
> ----------------------------------------
> No já jsem pyl v panenských plástech viděl. U rojů, co nestihly vychovat
> plod a v dutině uhynuly, u stavebních rámků postavených ve včelstvu a
> poprvé zaplodovaných i u vystavených mezistěn po norském zimování. Ve
> stavebním rámku, který se dával za okýnko zadováku, jak ho včely vystavěly a
> zaplodovaly, tak bylo úplně normální, že se tam taky objevil pyl. Jak se
> vůbec došlo k názoru, že včely do panenských plástů pyl neukládají? Jinak
> pyl sice pro přezimování nezbytný není, ale pro zdárné přezimování a rychlý
> rozvoj včelstva na jaře je zakonzervovaný a fermentovaný pyl mnohem
> vhodnější než pyl donesený na jaře. Jinak je normální, že větší množství
> pylu mají starší matky a na jaře včelstva více směřující k rojení.
>
> R. Polášek
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, September 16, 2008 10:00 PM
> Subject: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?
>
>
> > To že v panenském díle není pyl je obrovská výhoda a nikoli nevýhoda.
> > ...
> > Také považuji zimní plodování jako vedlejší ve svém důsledku spíše
> > negativní projev rozmnožovacího pudu. Zaujalo mě tvrzení, že pyl v zimních
> > zásobách škodí...
> > ------
> > A co se na věc kouknout skepticky.
> > 1/ Včely neukládají do panenskoho díla pyl (a je to vůbec dokázáno, co
> když
> > proto že panenské dílo je postaveno po hlavním přísunu pylu? Jak se
> získává
> > dibrá perga?ale panenské považují za nevhodné pro zimování a nedávají tam
> > pyl a zásoby.
> > 2/ pyl v místě jarního/zimního plodování neovlivňuje ani tak množství
> > plodu, ale opotřebování kojiček.
> > Tedy že látky pro tvorbu krmné kašičky odbourávají ze svého těla. Obdoba u
> > savců.
> >
> > Prokázal někdo, že množství pylu v dosahu chomáče má vliv na plodování -
> > tedy jeho existenci a množství?
> >
> > Podle mě je to naprogramované. Síla včelstva, ani ne tak uteplení (spíš
> > malé uteplení podporuje plodování), sluneční svit, teplota a matka. Ale je
> > to jen názor. Pozoroval to někdo?
> >
> >
> > Karel
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31607


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 9. 2008
Re: v?el?n a obydl? (31583) (31585) (31586) (31601)

Vy jste úžasní někdo se ptá , (zřejmě vystrašený z včel. nebo co by bylo ještě horší chce tomu včelaři zatopit) a vy tady píšete takové extrémy a horory

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?el?n a obydl?
> Datum: 16.9.2008 22:32:45
> ----------------------------------------
> >Včely brání své obydlí do určité vzdálenosti, obvykle pár desítek metrů,
> africké i více, než 200m.
>
> Obcas se najde i evropska vcela, co leti za vcelarem 20 metru od ulu.
> Uhybam a ona take. Ma vcelare proste ve viziru.
>
> Africke vcely krizene s evropskymi, tzv. zabijacke vcely nejenze
> pronasleduji na stovky metru, ale dokazi k pronasledovani zalarmovat cely
> houf. To potom neni zadna legrace, kdyz za vami leti sto metru cely roj
> vcel. Pry uz na nasledky zemreli nekteri prevazne mladi a stari vcelari,
> nejspise protoze nedokazali roji uniknout.
>
> Ubodani nasimi vcelami je popisovano v novinach casto. Napriklad nestastne
> zamilovana devecka vyuzila panovy nepritomnisti k sebevrazde, kdyz na
> zahrade rozsypala slamene uly a lehla si do nich. Az ji objevili, uz ji
> nebylo pomoci.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31606


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 17. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor? (31531) (31562) (31568) (31597) (31599)

Prokázal někdo, že množství pylu v dosahu chomáče má vliv na plodování - tedy jeho existenci a množství?

______________________________________________________________

Je to dost diskutabilní, ale více méně na uvedenou otázku odpovídají např. Farrarovy výzkumy, kde srovnával včelstva s malými a velkými zásobami pylu v průběhu zimy. Doslova napsal:
,,Matky většiny přezimovaných včelstev začínají s kladením již z počátku ledna. Je-li uvnitř hroznu pyl, pokračuje výchova plodu i když venkovní teploty klesnou až na -30°C nebo -40°C.,,

Myslím, že do panského díla včely běžně pyl neukládají, protože na něm až do jara obvykle neplodují ( pyl včely ukládají v blízkosti plodového tělesa a ten je na díle starém ). Avšak i při přesunutí chumáče během zimy na panenské dílo mají v dutině ( tj. při přirozeném uspořádání včelstva ) pylový věnec v dosahu, takže uložený pyl bude alespoň z části po nástupu plodování využit. Možná si uvědomují, že by pyl mohl překážet chumáči.

S pozdravem...M. Václavek...


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31605


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 17. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor? (31531) (31562) (31568) (31597) (31599)

> Prokázal někdo, že množství pylu v dosahu chomáče má vliv na plodování -
> tedy jeho existenci a množství?

Já si myslím, že pokud není v dosahu zimního chumáče vůbec žádný pyl,
začátek plodování se opozdí. Pokud by bylo v sedisku zimního chumáče hodně
pylu, plodování se taky opozdí, protože pyl zabraňuje včelám zalézat do
buněk a tím zimní chumáč vyžaduje pro stejný účinek větší venkovní oteplení.
Ale odpozorované to nijak nemám.
Co mám odpozorované, je to, že pokud je teplý listopad a prosinec, některé
včelstva dost intenzívně plodují. Viděl jsem o jedněch vánočních svátcích,
kdy bylo přes poledne 12 st C zbytky plodu takového rozsahu, které
ukazovaly, že ty včely měly před pár dny 2 dm2 zavíčkovaného plodu. Ale
vajíčka a larvičky nebyly vůbec, za pár dnů se potom ochladilo a za 14 dní
byl potom mráz, sníh a led. Po zimním slunovratu potom stačí týden bez
sněhu, pár slunečných dní a teploty ve dne i v noci nad nulou, aby většina
včelstev začala plodovat, pozná s to potom na larvách na podložkách.
Na to měl kdysi tuším O. Brenner teorii 40 dnů. Ta říkala, že včelstvo i v
zimě potřebuje nějaké včely ne starší než 40 dnů pro výživu matky. Proto bez
ohledu na vnější podmínky, ovšem docela určitě kromě velkých dlouhodobých
mrazů, včelstvo tak jednou za 40 dní nárazově chová desítky až stovky buněk
plodu.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31604


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 17. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor? (31531) (31562) (31568) (31597) (31599)

No já jsem pyl v panenských plástech viděl. U rojů, co nestihly vychovat
plod a v dutině uhynuly, u stavebních rámků postavených ve včelstvu a
poprvé zaplodovaných i u vystavených mezistěn po norském zimování. Ve
stavebním rámku, který se dával za okýnko zadováku, jak ho včely vystavěly a
zaplodovaly, tak bylo úplně normální, že se tam taky objevil pyl. Jak se
vůbec došlo k názoru, že včely do panenských plástů pyl neukládají? Jinak
pyl sice pro přezimování nezbytný není, ale pro zdárné přezimování a rychlý
rozvoj včelstva na jaře je zakonzervovaný a fermentovaný pyl mnohem
vhodnější než pyl donesený na jaře. Jinak je normální, že větší množství
pylu mají starší matky a na jaře včelstva více směřující k rojení.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 16, 2008 10:00 PM
Subject: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?


> To že v panenském díle není pyl je obrovská výhoda a nikoli nevýhoda.
> ...
> Také považuji zimní plodování jako vedlejší ve svém důsledku spíše
> negativní projev rozmnožovacího pudu. Zaujalo mě tvrzení, že pyl v zimních
> zásobách škodí...
> ------
> A co se na věc kouknout skepticky.
> 1/ Včely neukládají do panenskoho díla pyl (a je to vůbec dokázáno, co
když
> proto že panenské dílo je postaveno po hlavním přísunu pylu? Jak se
získává
> dibrá perga?ale panenské považují za nevhodné pro zimování a nedávají tam
> pyl a zásoby.
> 2/ pyl v místě jarního/zimního plodování neovlivňuje ani tak množství
> plodu, ale opotřebování kojiček.
> Tedy že látky pro tvorbu krmné kašičky odbourávají ze svého těla. Obdoba u
> savců.
>
> Prokázal někdo, že množství pylu v dosahu chomáče má vliv na plodování -
> tedy jeho existenci a množství?
>
> Podle mě je to naprogramované. Síla včelstva, ani ne tak uteplení (spíš
> malé uteplení podporuje plodování), sluneční svit, teplota a matka. Ale je
> to jen názor. Pozoroval to někdo?
>
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31603


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 16. 9. 2008
Re: v?el?n a obydl? (31583) (31585) (31586) (31601)

A kdo neveri at se koukne sem:
http://www.youtube.com/watch?v=ZCoNldaqgVs

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31602


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 16. 9. 2008
Re: v?el?n a obydl? (31583) (31585) (31586)

>Včely brání své obydlí do určité vzdálenosti, obvykle pár desítek metrů, africké i více, než 200m.

Obcas se najde i evropska vcela, co leti za vcelarem 20 metru od ulu. Uhybam a ona take. Ma vcelare proste ve viziru.

Africke vcely krizene s evropskymi, tzv. zabijacke vcely nejenze pronasleduji na stovky metru, ale dokazi k pronasledovani zalarmovat cely houf. To potom neni zadna legrace, kdyz za vami leti sto metru cely roj vcel. Pry uz na nasledky zemreli nekteri prevazne mladi a stari vcelari, nejspise protoze nedokazali roji uniknout.

Ubodani nasimi vcelami je popisovano v novinach casto. Napriklad nestastne zamilovana devecka vyuzila panovy nepritomnisti k sebevrazde, kdyz na zahrade rozsypala slamene uly a lehla si do nich. Az ji objevili, uz ji nebylo pomoci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31601


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 16. 9. 2008
Re: Zasoby na zimnu (31593) (31595)

Čo je dôležité, podajte včelám teplý roztok (tak do 40˚C) v pomere cukor:voda 1 kg:0,8 litra. Noci sú chladné a ešte budú, preto pri úprave letáča môžu cukrový roztok odoberať i cez deň, ale to je podmienené aj od typu kŕmidla. Dobré je povalové-stropové kŕmidlo, aj typické balónové kŕmidlo.

Zatím 6 včelařů vlastní nový typ krmítka, které je skleněné. Do krmítka se nasype cukr, a může tam byt celou zimu. I když ztvrdne, tak má vlhkost a včely pokud teplota v krmítku překročí 12°C , venku může být mráz , odebírají i v zimě. Ne každé to potřebují. Slunce se využívá na ohřívání stropního krmítka. Je to jako kolektor na ohřívaní vody pro včely a využití slunečního svitu.Jinak se zakryje. Používám na zakrytí černý pytel na odpad /šířka 50cm/ s trochou vody v něm.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31600


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 16. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor? (31531) (31562) (31568) (31597)

To že v panenském díle není pyl je obrovská výhoda a nikoli nevýhoda.
....
Také považuji zimní plodování jako vedlejší ve svém důsledku spíše negativní projev rozmnožovacího pudu. Zaujalo mě tvrzení, že pyl v zimních zásobách škodí...
------
A co se na věc kouknout skepticky.
1/ Včely neukládají do panenskoho díla pyl (a je to vůbec dokázáno, co když proto že panenské dílo je postaveno po hlavním přísunu pylu? Jak se získává dibrá perga?ale panenské považují za nevhodné pro zimování a nedávají tam pyl a zásoby.
2/ pyl v místě jarního/zimního plodování neovlivňuje ani tak množství plodu, ale opotřebování kojiček.
Tedy že látky pro tvorbu krmné kašičky odbourávají ze svého těla. Obdoba u savců.

Prokázal někdo, že množství pylu v dosahu chomáče má vliv na plodování - tedy jeho existenci a množství?

Podle mě je to naprogramované. Síla včelstva, ani ne tak uteplení (spíš malé uteplení podporuje plodování), sluneční svit, teplota a matka. Ale je to jen názor. Pozoroval to někdo?


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31599


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 16. 9. 2008
Novinky ve výzkumu moru včelího plodu

Novinky ve výzkumu moru včelího plodu

Tým vědců německé Freie Universität Berlin objasnil záhadu, kterou se zabýval už řecký filozof Aristoteles. Baktérie způsobující závažné onemocnění včelího plodu se množí již ve střevě larvy a ne až v okolní tkáni, jak se dosud věřilo tvrdí berlínská univerzita.

Poněvadž se baktérie do střeva dostávají potravou, existují nyní možnost celosvětově se vyskytující mor včelího plodu léčit změnou výživy larev. Podrobnější informace nechtěla veterinární lékařka Elke Genersch ze zemského institutu pro výzkum včel poskytnout. Jedná se o ochranu patentových práv. Doposud platila praxe, že infikovný plod nebo včelstvo muselo být utraceno.

Tato záhadná choroba způsobovala úhyny včelstev již v době antického Řecka. Aristoteles onemocnění popisuje ve své knize „Historia animalis“.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31598


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 16. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor? (31531) (31562) (31568)

To že v panenském díle není pyl je obrovská výhoda a nikoli nevýhoda. Také to není náhoda ale úmysl přírody! Kdyby bylo pro zimování výhodné do panenského díla dávat pyl, již dávno by to včely činily!!! Lépe totiž přežívají včelstva bez pylu s dlouhou plodovou přestávkou hubící roztoče. Takové včely spálí méně zásob a nemají v předjaří problém s vodou.Jsou neopotřebované a nosema se jich netýká!!! Pokálení také téměř nehrozí-když není plod je majá spotřeba zásob a výkalové váčky se nepřeplní.

______________________________________________________________

Také považuji zimní plodování jako vedlejší ve svém důsledku spíše negativní projev rozmnožovacího pudu. Zaujalo mě tvrzení, že pyl v zimních zásobách škodí... s tímto názorem se střetávám poprvé, ale ve správných souvislostí. Na brzký nástup plodování mají zásoby pylu vliv určitě ( podobně jako přítomnost panenského díla ve včelím sedisku ). Zajímavé je, jak si včelaři umí protiřečit. Např. Jeden ze synů Otce racionálního včelaření považoval pyl jako nezbytnou součást včelstva pro jeho dobré vyzimování a dokázal to i pokusy. Hold: co včelař, to jiný pohled na věc ( a dodávám: jiné zájmy, podmínky a situace ).

S pozdravem...M. Václavek...

Má-li kaktus bujným životem oplývati, musí v suchém a chladném zimním rouše pobývati.
A co ovoce? Shnije-li, pozdě jest!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31597


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 16. 9. 2008
Včely = 150 miliard Euro

Ekonomická hodnota opylovačů je obrovská!

Německým a francouzským vědcům se poprve podařilo vyčíslit ekonomický přínos z činnosti opylujícího hmyzu jako jsou včely: tento má činit vyjádřeno v penězích 150 miliard Euro ročně. Pokud by tato zvířata zmizela, vznikne ještě mnohem větší škoda – nehledě na ohrožení biologické rozmanitosti. Tento údaj vypočítaný německým Helmholtz-Zentrum für Umweltforschung (UFZ) v Halle odpovídá skoro desetině celkové hodnoty světové produkce potravin.
Pokud by opylující hmyz úplně vymizel, vznikne podle studie škoda 190 až 310 miliard Euro ročně. Obzvláště těžce by byli zasažení producenti zeleniny a ovoce se ztrátou každý 50 miliard Euro, následovali by producenti jedlých olejnatých plodin jako je řepka, slunečnice nebo olivy se škodou 39 miliard Euro.
Celosvětová zemědělská produkce by v tomto úplně nejhorším případě úplně nezkrachovala, došlo by ale k závážným ztrátám. Postiženi by byli obzvláště dovozci jako je Evropská unie. Výzkum přitom bere v úvahu jen rostliny, které jsou přímo využívány v lidské výživě.
Na výzkumu se podíleli vědci národního institutu pro zemědělský výzkum (INRA), centrum pro vědecký výzkum (CNRS) ve francouzském Avignonu a Helmholtzovo centrum pro výzkum životního prostředí (UFZ). Studie vyšla v odborném časopise „Ecological Economics“.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31596


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 9. 2008
Re: Zasoby na zimnu (31593)

O víkendu jsem kontroval množství zásob ve včelstvech a zdá se, že dost proplodovaly...
--------------------------------------------------------------
Ak Ste usúdili, že zimných zásob vo včelstvách je málo, je zbytočné filozofovať, či im ešte zásoby doplním alebo nie. Predsa, ak by nedostatok zásob existenciu včelstva ohrozil neprežitím zimy, je vždy výhodnejšie včely zaťažiť odberom a inevertovaním sacharózy a včelstvo ako také prezimovať, aj kešd možno niekoľko včiel sa nedožije jari. Ale to vlastne ani nehrozí, lebo vo včelstvách je ešte stále dostatok starších včiel (tie sa zimy aj tak nedožijú), ktoré podaný roztok spracujú a dlhoveké- zimné sa na odbere nezúčastnia.

Čo je dôležité, podajte včelám teplý roztok (tak do 40˚C) v pomere cukor:voda 1 kg:0,8 litra. Noci sú chladné a ešte budú, preto pri úprave letáča môžu cukrový roztok odoberať i cez deň, ale to je podmienené aj od typu kŕmidla. Dobré je povalové-stropové kŕmidlo, aj typické balónové kŕmidlo. V tejto chvíle je možno najvhodnejším kŕmidlom 1 litr. fľaša- pohár a roztok podať na 4-5 krát. Správne usudzujete, že včely po vyliahnutí plodu uložia zásoby na správne miesto, ktoré im vydržia do prvých jarnýchz preletov.

Aj keď je už po "funuse", predsa len zopakujem technologický postup doplnenia zásob ako to robím roky ja: Začiatkom augusta-srpna zhodnotím množstvo vlastných zásob každého včelstva a zbytok ktorý treba dodať včelstvu podám do 25.8 2/3 a zbytok 1/3 do 10.9, potom zásoby sa vždy dostanú na to správne miesto. Príklad: do nezúženého včelstva B 10 dopĺňam zásoby na 15 kg, pri taxácii zistím 6 kg vlastných zásob, zbytok 6 kg dodám v auguste a 3 kg v septembri, spolu majú 15 kg, t.j. 1,5 kg na každý ponechaný plást.
Udávané kilogramy sú myslené ako čistá váha cukru a nie roztoku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31595


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 9. 2008
Re: Zasoby na zimnu (31593)

To se tady o tom asi bude zase diskutovat. Párkrát jsem nechal zpracovat
téměř všechny zásoby na zimu včelám v říjnu a listopadu, 10 - 12 kilo a taky
to šlo, žádné velké problémy s opotřebováním včel a oslabením včelstva přes
zimu nebo na jaře jsem nepozoroval. Je možné, že kdyby jsem půlku včelstev
nakrmil v srpnu a potom porovnával, že bych u těch nakrmených v říjnu a
listopadu zaznamenal na jaře slabší včelstva tak o čtvrtinu, třetinu, větší
rozdíl ale rozhodně ne. Je jenom třeba dodržet pár zásad. Nesmí se krmit
stylem jako v srpnu, navalit co největší množství cukru najednou, ale
postupně po menších dávkách, včely musí dávky spotřebovat přes noc nebo do
druhého dne a potom je nechat nějaký den odpočinout. Takhle se může klidně
krmit až hluboko do listopadu, jenom včely musí mít po ukončení krmení
nejméně 14 dní relativně teplého počasí, kdy mohou vylétávat, mohou najít
ještě nějaký pyl v přírodě nebo budou mít dostatek pylu v úlu a kdy po
zpracováváni zásob regenerují. Pak mohou klidně v prosinci přijít i mrazy.
V druhé polovině září se klidně můžou tři kila doplnit, pokud to je potřeba.
Doporučuji dávku tak jedno kilo cukru v roztoku tak jednou za 3 - 5 dnů,
musí ale to být v krmítku, kde včely roztok ještě berou, to znamená krmítko
musí být izolované a umístěné ideálně nad plodem včelstva, kde samotné
včelstvo roztok udržuje teplý. Studený roztok včely neberou. Asi by bylo
vhodné počkat, až se oteplí, u nás je teď přes den 12 st C, v noci 6 st C,
tedy teploty spíše tak pro listopad a tomu by odpovídalo i krmení.
Podle mně jsou poučky o opotřebování zimní generace včel spíše nepodložené a
jen papouškované domněnky od včelaře ke včelaři. Vzniklo to podle mně tím,
že včelaři na převčelených stanovištích, kde včely neměly v červenci a srpnu
dostatek potravy, zakrmovali až později, třeba po polovině srpna. Včely v
červenci a srpnu proto neplodovaly a krmení později už to nezachránilo. Když
potom včelaři nakrmili už v červenci, včely na dostatku cukru najednou
plodovaly a vychovaly silnou zimní generaci. Tak z toho se odvodilo, že
nakrmení na zimu po polovině srpna už opotřebovává a ničí zimní generaci
včel.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "TOMA" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 16, 2008 7:48 AM
Subject: Zasoby na zimnu


> O vykendu jsem kontrovat množstvi zasob ve včelstvech,a zdase že dost
> proplodovaly tak nevim jestli nemam ješte přikrmit 3kg v rostoku,plodu uš
> vyrazne ubylo a včelstva by zasoby uložila do zimniho sedliska ma druhou
> stranu nechci opotřebovat zimni včety tak me zajima nakotik podzimni
> přikrmeni zatežuje dekuji za odpovet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31594


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

TOMAŠ (85.207.126.145) --- 16. 9. 2008
Zasoby na zimnu

O vykendu jsem kontrovat množstvi zasob ve včelstvech,a zdase že dost proplodovaly tak nevim jestli nemam ješte přikrmit 3kg v rostoku,plodu uš vyrazne ubylo a včelstva by zasoby uložila do zimniho sedliska ma druhou stranu nechci opotřebovat zimni včety tak me zajima nakotik podzimni přikrmeni zatežuje dekuji za odpovet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31593


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 15. 9. 2008
Re: ZALOZENI EKOFARMY VE SPANELSKU (24800) (24821) (24846) (24847) (24849) (24850) (24856) (24859) (24889) (24895) (24897) (24901) (24908) (24912) (24913) (24916) (24922) (24924) (31590)

Pane, oco Vám jde? Mladým se musí dávat, nedělat z nich osly a oblbovat nějakými prodělečnými chytáky pod hlavičkou pseudo-bio -eco -perma, s výsledkem snadné recyklace jejich peněz. Je Vám 50 (podle Vašich inzercí jinde na webu) a sháníte peníze. Také prý tam žijete, ale to jsou pouhé klamy.(stačí se podívat na IP)

Přesvěčte mne, že nejste najivní nebo podvodník na tomto místě. Rád se nechám poučit.


............
HLEDAM NEKOLIK SPOLECNIKU-NIC VE VEKU +- 35 LET,ABSOLVENTY ZEMEDELSKE SKOLY,UCILISTE V OBORU CHOVATEL KONI,ZOOTECHNIK,VCELAR,SADAR ATD.PRO ZALOZENI EXTENZIVNI EKOFARMY NA ZAKLADECH PERMAKULTURY A BAUBIOLOGIE VE SPANELSKU V OBLASTI POHORI MAESTRAZGO A MATARANA.CHTEL BYCH VYBUDOVAT EXTENZIVNI, SMISENOU,CO NEJVICE SOBESTACNOU EKOFARMU S CHOVEM KONI,AGROTURISTIKOU A MENSIM AGROHOTELEM.JE MOZNO PESTOVAT BEZNE I MENE BEZNE ( PRO CECHY ) HOSPODARSKE ZVIRECTVO,ZALOZIT PLANTAZ LECIVYCH ROSTLIN,KERU A K NI VCELINY.SAM VSAK LOGICKY NA TO NEMOHU STACIT, PROTO HLEDAM SOLIDNI,SPOLEHLIVE A OPRAVDOVE ODBORNIKY V DANEM OBORU.INFORMACE : bufaloo/=/seznam.cz 722773988

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31592


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (195.146.114.190) --- 15. 9. 2008
Re: ZALOZENI EKOFARMY VE SPANELSKU (24800) (24821) (24846) (24847) (24849) (24850) (24856) (24859) (24889) (24895) (24897) (24901) (24908) (24912) (24913) (24916) (24922) (24924) (31590)

BUFFALO, nabízím spoustu včelínů na cestu do Španělska,jen si nejsem jistý zda jsou ještě úplně EKO za ty roky gabonování,fumigování a areosolování.Bohužel jsou již téměř bez včel.Přesun možný po vyplacení dotace v CZ.

Zdenek


ps.doufám, že mě vezmeš sebou,v tomhle státě to stejně v poslední době za moc nestojí. 64/18O/78



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31591


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BUFFALO (88.102.214.217) --- 15. 9. 2008
ZALOZENI EKOFARMY VE SPANELSKU (24800) (24821) (24846) (24847) (24849) (24850) (24856) (24859) (24889) (24895) (24897) (24901) (24908) (24912) (24913) (24916) (24922) (24924)

HLEDAM NEKOLIK SPOLECNIKU-NIC VE VEKU +- 35 LET,ABSOLVENTY ZEMEDELSKE SKOLY,UCILISTE V OBORU CHOVATEL KONI,ZOOTECHNIK,VCELAR,SADAR ATD.PRO ZALOZENI EXTENZIVNI EKOFARMY NA ZAKLADECH PERMAKULTURY A BAUBIOLOGIE VE SPANELSKU V OBLASTI POHORI MAESTRAZGO A MATARANA.CHTEL BYCH VYBUDOVAT EXTENZIVNI, SMISENOU,CO NEJVICE SOBESTACNOU EKOFARMU S CHOVEM KONI,AGROTURISTIKOU A MENSIM AGROHOTELEM.JE MOZNO PESTOVAT BEZNE I MENE BEZNE ( PRO CECHY ) HOSPODARSKE ZVIRECTVO,ZALOZIT PLANTAZ LECIVYCH ROSTLIN,KERU A K NI VCELINY.SAM VSAK LOGICKY NA TO NEMOHU STACIT, PROTO HLEDAM SOLIDNI,SPOLEHLIVE A OPRAVDOVE ODBORNIKY V DANEM OBORU.INFORMACE : bufaloo/=/seznam.cz 722773988

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31590


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 9. 2008
Re: RE: v?el?n a obydl? (31583) (31585) (31586) (31587)

Jak již psal Ferda, není to nijak upraveno v žádné normě. Obecně
mám zkušenost, že je jedno jaká je vzdálenost od domu, ale spíše
otázka světových stran, vábidel kolem domu (bazén, tekoucí voda,
nebo jiná lákadla ...). Mám včely hned za domem, příbuzenstvo
je velmi alergické a je minimální problém, ale mmusejí se vyhýbat
letové straně včelína, cesta k druhým příbuzným vede na severní
straně za včelínem a nebyl zatím problém. Při rojení (jen málokdy),
krmení (slídění) apod. musejí být opatrnější, ale jinak není
žádný problém. K sousedům jsou včely vzdáleny cca 10 - 15 m a
mají před sebou porost stromů, takže se musejí hned při vzletu
vznést celkem vysoko. Tolik z mé zkušenosti.
V otevřeném prostoru bez překážek se dá počítat se vzdáleností
od 50 m. Oni totiž brání svá česna řádově do 20 m (zkušenost
při sekání trávy sekačkou ve špatnou dobu), ale hlavně když
je horší snůška a slídění a nebo jsou něčím rozdrážděni
(prací ve včelách apod.).

Snad jsem na nic nezapomněl, ale asi tak. Takže pokud jste sám včelař,
je třeba upozornit při práci či poodráždění včel a pokud je
to soused, nejlépe se společně dohodnout (i když to nemusí být
jednoduché) na společném řešení (posun úlů, výsadba živého
plotu, umělé plotové výplně kvůli zvednutí letové dráhy včel
apod.)

Marek Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: RE: v?el?n a obydl?
Datum: 15.9.2008 - 9:23:39

> Já mám na mysli normální chování a ne, že se
> půdeš sousedovi vrtat do česna A mám jeden příklad
> Má dcera má alergii na včelí bodnutí doma se
> pohybuje kolem včel s ohledem na svůj hendikep a
> včela ji doma nebodla.. ale práce v zahradnictví
> musela nechat neb se jí to tam stalo dvakrát a odvezla
> ji sanitka
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> > Předmět: RE: v?el?n a obydl?
> > Datum: 15.9.2008 09:09:10
> > ----------------------------------------
> >
> > Bohužel nemáš pravdu. Na rozkvetlé louce můžeš
> > včelu beztrestně odehnat z květu.
> > > Zkusil jsi odehnat včelu z česna? Včely brání
> > své obydlí do určité vzdálenosti,
> > > obvykle pár desítek metrů, africké i více, než
> > 200m.
> > >
> > Pepa
> >
> >
> > -----Původní zpráva-----
> > Od: vcely-bounces/=/v.or.cz za uživatele Josef.Mensik/=/seznam.cz
> > > Odesláno: po 15.9.2008 8:22
> > Komu: vcely/=/v.or.cz
> > Předmět: Re:v?el?n a obydl?
> >
> > Hed vedle není nikterak upraveno Obecně se používá
> > temím "Aby neotěžovaly
> > > okolí nad míru obvyklou" Taje pak jiná pro každého
> > z nás a pro prostředí v jakém
> > > se právě pohybujete
> > Př. na 1m2 rozkvetlé loky je 1 včela to namená
> > na 1ha 10 000 létavek v v
> > > roskvetlém sadu to můžeb ýt i 10 x více Při
> > procházce vám to ani nepřijde a
> > > uvidíteli v sousedově zahrádce úl tak vás bere
> > amok, nebezpečí napadení včelou
> > > je asi tak stejné
> >
> > PEPAN
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: triskova <olgatriskova/=/seznam.cz>
> > > Předmět: v?el?n a obydl?
> > > Datum: 14.9.2008 22:00:57
> > > ----------------------------------------
> > > jak daleko od obydli muze stat vcelin ?
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
> >


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31589


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 15. 9. 2008
Organisovane vcelarstvi v Cesku 1897

ZUc. Mile prijato na vedomi ze na Morave zalozen krajinsky spolek-Pohoran-ktery se prihlasil za clena naseho ustredi.(z moravy prijaty 4 krajinske spolky)

Spolek Pohoran verejna schuze v Jaromericich.Predseda spolku Dolezal zahajil schuzi vrelym uvitanim,vylozil,ze ucelem spolku jest rozsirovani a zvelebovani vcelarstvi a cim chce sveho ucelu dosahnouti.Vybidnul ctene shromazdeni,by hojnym pristupovanim za cleny spolku hledely cinnost spolku vzpruziti a tak spolku pomahali.Rozbredla se debata by Zemsky brnensky spolek ustanovil se jako v cechach za spolek ustredni,aby mohly ostatni spolky krajinske se tvoriti a k tomuto pristupovati.Dotkl se pochybneho uceni tak zvanych mladovcelaru,jimz stoji v cele farar Gerstrung a vyvratil padnymi důvody mylne nahledy noveho uceni,jenz na mnoze podstaty nema a mezi ceskymi vcelari nenajde zajiste zadne pudy.
Ku konci schuze dal predseda setrnymi slovy najevo,ze z tak cetne navstivene schuze dalo se ocekavati 40-50 novych clenu a ze 16 nikterak cetnemu shromazdeni neodpovida.Apeloval na pritomne rolniky,k vuli nimz schuze a prednaska poradana- bylo vsak marne.Takovym jednanim bude nucen zariditi schuze clenske a nikoliv verejne.

Brnensky spolek,predseda Korcian zdeluje dopis spolku Pohoran.Poukazuje ke dvema velkym prekazkam: dvojjazycnost a hmotne postaveni spolku.Sekretar rakouskeho ustredniho spolku odhalil umysl tohoto:aby spolek brnensky ovladli nemci a spolkovy dům stal se majetkem spolku rakouskeho.

Pohoran Budisov pritomno 45 vcelaru. Predseda vita pritomne a oduvodnuje schuzi poradanou jednak tim,aby se vcelarstvi zvelebilo,jednak,by se novych clenu spolku ziskalo-ziskano 7 novych clenu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31588


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 9. 2008
RE: v?el?n a obydl? (31583) (31585) (31586)

Já mám na mysli normální chování a ne, že se půdeš sousedovi vrtat do česna A mám jeden příklad Má dcera má alergii na včelí bodnutí doma se pohybuje kolem včel s ohledem na svůj hendikep a včela ji doma nebodla.. ale práce v zahradnictví musela nechat neb se jí to tam stalo dvakrát a odvezla ji sanitka

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: v?el?n a obydl?
> Datum: 15.9.2008 09:09:10
> ----------------------------------------
>
> Bohužel nemáš pravdu. Na rozkvetlé louce můžeš včelu beztrestně odehnat z květu.
> Zkusil jsi odehnat včelu z česna? Včely brání své obydlí do určité vzdálenosti,
> obvykle pár desítek metrů, africké i více, než 200m.
>
> Pepa
>
>
> -----Původní zpráva-----
> Od: vcely-bounces/=/v.or.cz za uživatele Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Odesláno: po 15.9.2008 8:22
> Komu: vcely/=/v.or.cz
> Předmět: Re:v?el?n a obydl?
>
> Hed vedle není nikterak upraveno Obecně se používá temím "Aby neotěžovaly
> okolí nad míru obvyklou" Taje pak jiná pro každého z nás a pro prostředí v jakém
> se právě pohybujete
> Př. na 1m2 rozkvetlé loky je 1 včela to namená na 1ha 10 000 létavek v v
> roskvetlém sadu to můžeb ýt i 10 x více Při procházce vám to ani nepřijde a
> uvidíteli v sousedově zahrádce úl tak vás bere amok, nebezpečí napadení včelou
> je asi tak stejné
>
> PEPAN
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: triskova <olgatriskova/=/seznam.cz>
> > Předmět: v?el?n a obydl?
> > Datum: 14.9.2008 22:00:57
> > ----------------------------------------
> > jak daleko od obydli muze stat vcelin ?
> >
> >
> >
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31587


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 15. 9. 2008
RE: v?el?n a obydl? (31583) (31585)


Bohužel nemáš pravdu. Na rozkvetlé louce můžeš včelu beztrestně odehnat z květu. Zkusil jsi odehnat včelu z česna? Včely brání své obydlí do určité vzdálenosti, obvykle pár desítek metrů, africké i více, než 200m.

Pepa


-----Původní zpráva-----
Od: vcely-bounces/=/v.or.cz za uživatele Josef.Mensik/=/seznam.cz
Odesláno: po 15.9.2008 8:22
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re:v?el?n a obydl?

Hed vedle není nikterak upraveno Obecně se používá temím "Aby neotěžovaly okolí nad míru obvyklou" Taje pak jiná pro každého z nás a pro prostředí v jakém se právě pohybujete
Př. na 1m2 rozkvetlé loky je 1 včela to namená na 1ha 10 000 létavek v v roskvetlém sadu to můžeb ýt i 10 x více Při procházce vám to ani nepřijde a uvidíteli v sousedově zahrádce úl tak vás bere amok, nebezpečí napadení včelou je asi tak stejné

PEPAN


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: triskova <olgatriskova/=/seznam.cz>
> Předmět: v?el?n a obydl?
> Datum: 14.9.2008 22:00:57
> ----------------------------------------
> jak daleko od obydli muze stat vcelin ?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31586


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 9. 2008
Re:v?el?n a obydl? (31583)

Hed vedle není nikterak upraveno Obecně se používá temím "Aby neotěžovaly okolí nad míru obvyklou" Taje pak jiná pro každého z nás a pro prostředí v jakém se právě pohybujete
Př. na 1m? rozkvetlé loky je 1 včela to namená na 1ha 10 000 létavek v v roskvetlém sadu to můžeb ýt i 10 x více Při procházce vám to ani nepřijde a uvidíteli v sousedově zahrádce úl tak vás bere amok, nebezpečí napadení včelou je asi tak stejné

PEPAN


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: triskova <olgatriskova/=/seznam.cz>
> Předmět: v?el?n a obydl?
> Datum: 14.9.2008 22:00:57
> ----------------------------------------
> jak daleko od obydli muze stat vcelin ?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31585


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ferda (88.101.24.174) --- 15. 9. 2008
Re: včelín a obydlí (31583)

Není ničím upraveno. Pouze doporučen výlet na vlastní pozemek, ev. "zvedat" včely živým plotem nebo porostem. Doufám, že nechcete v rámci ovládnutí krajiny vytlačit včely ne jinou planetu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31584


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

triskova (89.31.40.98) --- 14. 9. 2008
včelín a obydlí

jak daleko od obydli muze stat vcelin ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31583


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Olsak (e-mailem) --- 14. 9. 2008
Re: technick parafn (31574) (31577) (31578)


> Loni jsem kupoval z Parama,...
> ---
> Kolik je tak orientačně cena. Abych se připravil
Neco kolem triceti korun za kilo, jestli se nepletu. Cenik maji na netu.


Martin

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31582


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 14. 9. 2008
Re: práva a povinnosti pracovníků v kuchyni (31579)

Nedočká se, včely do kuchyně na obědy nechodí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "dlouhý" <dlouhyposta/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 14, 2008 9:30 AM
Subject: práva a povinnosti pracovníků v kuchyni


> Dobrý den Jano,pan Sršeň Ti odpověděl jasně,ale od Radima se možná dočkáte
> konkretnější a vyčerpávající odpovědi na tuto tématiku.Takže
počkat,všechno
> bude ke spokojenosti a pochopení této specielní problematiky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31581


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JD (62.24.71.204) --- 14. 9. 2008
Re: technický parafín (31574) (31577) (31578)

KaJi:
Kolik je tak orientačně cena. Abych se připravil.
---

http://www.parafin-wax.cz/html/cenpar.htm

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31580


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

dlouhý (88.100.95.205) --- 14. 9. 2008
práva a povinnosti pracovníků v kuchyni

Dobrý den Jano,pan Sršeň Ti odpověděl jasně,ale od Radima se možná dočkáte konkretnější a vyčerpávající odpovědi na tuto tématiku.Takže počkat,všechno bude ke spokojenosti a pochopení této specielní problematiky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31579


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 14. 9. 2008
Re: technický parafín (31574) (31577)

Martin Olšák:
Loni jsem kupoval z Parama,...
---
Kolik je tak orientačně cena. Abych se připravil.

Díky.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31578


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Olsak (e-mailem) --- 13. 9. 2008
RE: technický parafín (31574)

Loni jsem kupoval z Parama, maji mezisklad u Zlina, do Brna
zajizdeji, doprava v cene. Kontakt:
Stanislav Kucera [stanislav.kucera/=/paramo.cz]
PARAMO, a.s.
vedoucí DS Lípa u Zlína
FAX: 577901087
TEL:736507041

> Potřeboval bych někde koupit parafín na nástavky. Kde jej
> kupujete v okolí Brna. Předem děkuji za tipy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31577


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.103.204.63) --- 13. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor? (31531) (31562) (31568)

Pane Linhart máte nějakoupředstavu o modifikaci vašeho systému na jiné úlové systémy. O NN zde již byla řeč, co kombinované úlové systémy nebo přímo Dadant?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31576


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sršeň (88.146.207.2) --- 13. 9. 2008
Re: páva a povinnosti pracovníků v kuchyni (31573)

Jedna kuchařka 40 dětí

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31575


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vcelka (213.192.8.6) --- 13. 9. 2008
technický parafín

Potřeboval bych někde koupit parafín na nástavky. Kde jej kupujete v okolí Brna. Předem děkuji za tipy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31574


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jana (81.30.241.74) --- 13. 9. 2008
páva a povinnosti pracovníků v kuchyni

Chtěla bych se zeptat,jaká by měla byt kapacita žaků v mateřské škole na jednu kuchařku,jednu vedoucí kuchyně a jednu pomocnou sílu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31573


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor? (31531) (31552) (31571)

Já si myslím, že aby divoká včelstva přežila, musí mít obydlí na bohatším
stanovišti, kde v srpnu a červenci přinese ještě dost zásob. Divoké včelstvo
se bude na začátku května ještě rozvíjet, dá se čekat, že nebude tak silné
jako včelstva zimovaná včelařem, potom v květnu a červnu musí donést zásoby
na zimu, takových 15 - 20 kilo. V červenci a srpnu musí donést tolik zásob,
aby z nich vyžilo, případně aby buňky po vylíhlém plodu ještě zaplnilo
medem, med z května a června musí nechat. Více než 10 - 20 kilo se do
dutiny divokého včelstva nejspíš nevejde, pokud by tedy včelstvo žilo v
červenci a srpnu z dříve donesených zásob, nezbylo by dost na zimu. Teprve
od září by včelstvo mohlo žít z zimních zásob. A to ještě pokud bude teplý
podzim, včely budou dlouho do zimy hodně plodovat a spotřebují hodně zásob,
které jim mohou v zimě chybět, takže teplý podzim bez včelí snůšky přežití
ulétlých včelstev ještě zhoršuje. Takže na dnešním průměrném stanovišti,
kde včely bez krmení trpí v červenci a srpnu nedostatkem, ulétlá včelstva
nejspíš nepřežijí. Větší šanci na přežití by mohla mít včelstva umístěná v
extrémně velké a zároveň uteplené dutině, což v praxi budou hlavně
zapomenuté a otevřené staré úly. Tam mohou včely v květnu a červnu nanosit
klidně 30 kilo i víc, mohou si potom dovolit brát ty zásoby už v srpnu nebo
dokonce červenci a nechat jich dost na přežití zimy.
Co se týká toho, že divoká včelstva nejspíš nemají mor, já si myslím, že tam
spíše dochází k extrémní obnově včelstev. Pokud je v blízkosti nezkušený
nebo lajdák včelař, včely se mu rojí už v první polovině května a protože je
vhodných dutin pro včely nedostatek, dá se čekat, že dutinu v blízkosti roj
obsadí. Včelař potom zjistí, že už v první polovině května létají z dutiny
včely a může si myslet, že přezimovaly. Včely potom jsou v dutině přes léto,
už v září mohou klidně uhynout a včelař si může myslet, že včely jen nejsou
vidět, protože v té době už létají málo. Voští potom zlikvidují zavíječi a v
zimě ptáci, myši, kuny atd. Na jaře zase včelaři uletí roj a osídlí dutinu.
Pokud je dutina zamořená morem plodu, příchozí roj ho nemá, včelstvo i přes
to, že se postupně nakazí zbytky voští z minula, přesto přežije zase až do
toho září, kdy už je tolik zima, že včely z včelařových včelstev už dutinu
nevyloupí a mor nepřinesou. Na jaře zase dutinu se zbytky medu nenajdou a
nevyloupí, protože na jaře je dost snůšky, takže včely neslídí. Takže do
dutiny zase přijde ulétlý roj a cyklus se opakuje.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 12, 2008 10:13 PM
Subject: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?


> Také já Vás zdravím Pane Linhart.
> Proč nemívají divoké včely mor je skutečně spíše akademická otázka. Nevím,
> zda bude tak jednoduché tuto tézi u nás prokázat. Původní černá včela,
> která byla v našich oblastech domovem a běžně přežívala i několik let v
> daleko menších společenstvích i v poměrně malých dutinách na skromných
> zásobách. Ta byla vytlačena a nahrazena v šedesátých letech minulého
> století včelou Kraňského plemene. Dle mých zkušeností, má Kraňka s
> přezimováním v naší přírodě značné problémy. Nestačí se dostatečně zásobit
> a díky své mírnosti je zranitelná od svých nepřátel. Zkrátka není zde
doma.
> Ať chceme nebo ne, než zde Kraňka zdomácní, bude ještě pár set možná tisíc
> let trvat a nás z toho zcela jistě již hlava bolet nebude. Nevím jaké jsou
> Vaše zkušenosti s přežitím zimního období divoce žijícími včelami, ale já
> jsem již mnoho let nezaznamenal divoce usazený včelí roj který by přežil
> zimní období. Po několik let jsem sledoval roje usazené ve staré duté lípě
> v Bedřichově Světci a rovněž i v nepoužívané elektrorozvodné skříni
tamtéž.
> Tyto roje zimu nikdy nepřežily. Rovněž o včelách které pavidelně
každoročně
> obsazovali puklinu zdiva staré stodoly ve Volevčicích. Tak se ta obec
> skutečně jmenuje, o těch mne pravidelně informoval majitel této
> nemovitosti. V dubnu říkal, ještě nelétají. Asi jim je zima. V květnu, již
> létají a jak. Tam jich je. Dvakrát jsem zaznamenal, že tato včelstva ani
> nenastoupila do zimy. Již v srpnu se včely vytratily a jako hladové roje
> šli hledat azil u jiných včelstev. Zůstalo po nich pouze suché a nikoli
> rozsáhlé dílo. To bylo v letech extrémě chudých na snůšku. Kdy jsem musel
> včely přikrmovat již v polovině července. Tyto zkušenosti mi říkají, že v
> naší přírodě usazený roj není schopen přežít zimu natož několik roků bez
> přestávky. Tedy provedení důkazu je prakticky nemožné. Možná však, že v
> jiných krajích na našem území je tomu ještě i jinak. Proto si myslím, že
> prokázat tvrzení o imunitě rojů na mor včelího plodu je spíše velkým
> přáním. Vždyť myši a motýlice spolehlivě zahladí všechny stopy. Domnívám
se
> také, že tézi o imunitě někdo "vtipně" vyslovil a ta byla přijata bez
> výhrad a přemýšlení, protože je velmi pravděpodobná a také líbivá. Jak si
> tedy ale vysvětlit, že spory původce moru včelího plodu zde ještě
existují.
> Vysvětlení je pouze jediné. I divoce žijící včelstva jsou jeho nositeli a
> záleží na podmínkách a kondici včelstva kdy dojde k propuknutí nemoci.
> Jednou z podmínek je i hygiena včelího díla a ovlivnění jeho využití
> včelařem pro zimující včelstva tak, aby se tyto podmínky co nejvíce
> přiblížily popsaným podmínkám, zimujícího, divoce žijícího včelstva. Tedy
> omezení plodování v zimním období a jarní rozvoj na mladém po hygienické
> stránce nezatíženém díle a čerstvě přineseném pylu. Ve své práci (mám ji
> neustále po ruce) uvádíte i metodiku chovu. Pro nízkonástavkový chov včel,
> bez použití mateří mřížky, 60 - 70 plástů v době vrcholného rozvoje a 40
> plástů zimujícího včelstva, však jsou nutné určité úpravy této metodiky a
> praktické zkoušky. Myslím však, že to bude fungovat. Přinejmenším jsem si
> uvědomil, že nestačí pouze obnova včelího díla, ale je důležité se s tímto
> dílem naučit pracovat.
> Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31572


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 12. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor? (31531) (31552)

Také já Vás zdravím Pane Linhart.
Proč nemívají divoké včely mor je skutečně spíše akademická otázka. Nevím, zda bude tak jednoduché tuto tézi u nás prokázat. Původní černá včela, která byla v našich oblastech domovem a běžně přežívala i několik let v daleko menších společenstvích i v poměrně malých dutinách na skromných zásobách. Ta byla vytlačena a nahrazena v šedesátých letech minulého století včelou Kraňského plemene. Dle mých zkušeností, má Kraňka s přezimováním v naší přírodě značné problémy. Nestačí se dostatečně zásobit a díky své mírnosti je zranitelná od svých nepřátel. Zkrátka není zde doma. Ať chceme nebo ne, než zde Kraňka zdomácní, bude ještě pár set možná tisíc let trvat a nás z toho zcela jistě již hlava bolet nebude. Nevím jaké jsou Vaše zkušenosti s přežitím zimního období divoce žijícími včelami, ale já jsem již mnoho let nezaznamenal divoce usazený včelí roj který by přežil zimní období. Po několik let jsem sledoval roje usazené ve staré duté lípě v Bedřichově Světci a rovněž i v nepoužívané elektrorozvodné skříni tamtéž. Tyto roje zimu nikdy nepřežily. Rovněž o včelách které pavidelně každoročně obsazovali puklinu zdiva staré stodoly ve Volevčicích. Tak se ta obec skutečně jmenuje, o těch mne pravidelně informoval majitel této nemovitosti. V dubnu říkal, ještě nelétají. Asi jim je zima. V květnu, již létají a jak. Tam jich je. Dvakrát jsem zaznamenal, že tato včelstva ani nenastoupila do zimy. Již v srpnu se včely vytratily a jako hladové roje šli hledat azil u jiných včelstev. Zůstalo po nich pouze suché a nikoli rozsáhlé dílo. To bylo v letech extrémě chudých na snůšku. Kdy jsem musel včely přikrmovat již v polovině července. Tyto zkušenosti mi říkají, že v naší přírodě usazený roj není schopen přežít zimu natož několik roků bez přestávky. Tedy provedení důkazu je prakticky nemožné. Možná však, že v jiných krajích na našem území je tomu ještě i jinak. Proto si myslím, že prokázat tvrzení o imunitě rojů na mor včelího plodu je spíše velkým přáním. Vždyť myši a motýlice spolehlivě zahladí všechny stopy. Domnívám se také, že tézi o imunitě někdo "vtipně" vyslovil a ta byla přijata bez výhrad a přemýšlení, protože je velmi pravděpodobná a také líbivá. Jak si tedy ale vysvětlit, že spory původce moru včelího plodu zde ještě existují. Vysvětlení je pouze jediné. I divoce žijící včelstva jsou jeho nositeli a záleží na podmínkách a kondici včelstva kdy dojde k propuknutí nemoci. Jednou z podmínek je i hygiena včelího díla a ovlivnění jeho využití včelařem pro zimující včelstva tak, aby se tyto podmínky co nejvíce přiblížily popsaným podmínkám, zimujícího, divoce žijícího včelstva. Tedy omezení plodování v zimním období a jarní rozvoj na mladém po hygienické stránce nezatíženém díle a čerstvě přineseném pylu. Ve své práci (mám ji neustále po ruce) uvádíte i metodiku chovu. Pro nízkonástavkový chov včel, bez použití mateří mřížky, 60 - 70 plástů v době vrcholného rozvoje a 40 plástů zimujícího včelstva, však jsou nutné určité úpravy této metodiky a praktické zkoušky. Myslím však, že to bude fungovat. Přinejmenším jsem si uvědomil, že nestačí pouze obnova včelího díla, ale je důležité se s tímto dílem naučit pracovat.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31571


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 9. 2008
Re: Pro? nemaj? divok? v?elatva mor? (31531) (31562) (31568) (31569)

máš také ¨pravdu normální vývoj včelstva v přírodě je vlastně přibližně tříletý. včelstva s tříletou matkou se dokáží zrojit až do svého vlastního zničení
Jsou ale i včelstva která jsou v úlu již 25 let s tichou výměnou matek málo se rojí, spíše vůbec a lze od nich získat potomsvo jen odběrem matečníků z tiché výměny ( vlastní zkušenost)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: Pro? nemaj? divok? v?elatva mor?
> Datum: 12.9.2008 18:43:52
> ----------------------------------------
> Já si myslím, že volně žijící včelstva na tom z našeho pohledu nejsou lépe.
> Ona umírají možná ve větším procentu než v chovech. Každé volně žijící
> včelstvo vyprodukuje i několik rojů, a to je tím hlavním ozdravným
> mechanismem a mechanismem přežití. Základní včelstvo se třeba už příštího
> jara nedožije, přežije roj a to vše se opakuje. Víte kolik včelstev by tu
> volně žilo, kdyby každé vyprodukovalo za rok jeden životaschopný roj a samo
> dál přežilo? Když včelař přijde třetím rokem o včelstvo, protože se v něm
> naakumuloval patogen, považuje to za výjimku ale je to přirozenost. Včelař,
> který to od přírody okoukal, dělá oddělky a smetence a počítá i se
> ztrátami.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31570


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 12. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor? (31531) (31562) (31568)

Já si myslím, že volně žijící včelstva na tom z našeho pohledu nejsou lépe. Ona umírají možná ve větším procentu než v chovech. Každé volně žijící včelstvo vyprodukuje i několik rojů, a to je tím hlavním ozdravným mechanismem a mechanismem přežití. Základní včelstvo se třeba už příštího jara nedožije, přežije roj a to vše se opakuje. Víte kolik včelstev by tu volně žilo, kdyby každé vyprodukovalo za rok jeden životaschopný roj a samo dál přežilo? Když včelař přijde třetím rokem o včelstvo, protože se v něm naakumuloval patogen, považuje to za výjimku ale je to přirozenost. Včelař, který to od přírody okoukal, dělá oddělky a smetence a počítá i se ztrátami.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31569


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R.Linhart (213.226.208.83) --- 12. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor? (31531) (31562)

Vážení včelaři,
vidím sice že v zásadě s nosnou myšlenkou souhlasíte, ale máte některé výhrady. Pokusím se krátce reagovat. Předně nemohu za to, že MVDr. Hovorka neuvádí nic bližšího o výzkumu který dle jeho článku potvrdil, že volně žijící včelstva nemají mor. Já zdroj této myšlenky uvádím (jeho článek)a je na něm, aby uvedl kde k této informaci přišel.Ostatně měl to formou citace učijnit ve svém článku již dávno... Pokud se to ale učí i na veterinárních školách jako fakt, asi to pravda bude a je to na pováženou! To že je třeba za každou cenu obnovit polovinu díla neberte doslova. To se týká úlů dvouprostorových a včelstev volně žijících-tam to funguje, díky malé plástové ploše. U vícenástavkových úlů to včely logicky nedokáží! O to ale vůbec nejde. Zimní hrozen při postupu za zásobami využívá tak polovinu plástů nástavku. K ozdravnému přesunu tedy stačí nějakých 7-8 panenských plástů. Ty další dva mohou být doplněny formou mezistěn po zahájení stavby v jarním období. Tak snadno včely převedeme kompletně na panenské dílo. Je to metoda lepší než Norské zimování, kdy se včely na mezistěny násilím ometají...To že v panenském díle není pyl je obrovská výhoda a nikoli nevýhoda. Také to není náhoda ale úmysl přírody! Kdyby bylo pro zimování výhodné do panenského díla dávat pyl, již dávno by to včely činily!!! Lépe totiž přežívají včelstva bez pylu s dlouhou plodovou přestávkou hubící roztoče. Takové včely spálí méně zásob a nemají v předjaří problém s vodou.Jsou neopotřebované a nosema se jich netýká!!! Pokálení také téměř nehrozí-když není plod je majá spotřeba zásob a výkalové váčky se nepřeplní. Naše metoda je nenásilná a umožní včelstvu v pohodě plodovat a vychovávat mohutnou populaci zimních včel. To, že pak včely ukončí plodování a do květu lísek či olší neplodují je skvělé-nebo to snad není náš cíl? Nezefektivní plodová přestávka aplikaci fumigace? Odpověď je myslím jasná. Co by za to letos mnozí včelaři dali, pokud by měli na jaře včelstva sice slabší, ale živá a zdravá? Také jsme nikdy netvrdili že volně žijící včely nehostí původce chorob, pouze tvrdíme, že tito původci jsou ozdravným přesunem na panenské dílo účinně regulováni a chorobu-např. mor nepůsobí. To je v souladu s článkum MVDr. Hovorky a on si jistě tento údaj nevymyslel. MVDr. Hovorka není běžný veterinář a je považován za včelařského odborníka. Jistě ví co říká a proč. Každopádně je jisté, že volně žijící včelstva mají mechanismy které jim umožňují dlouhodobě vzdorovat nemocem. Zdá se, že včelstva chovaná spíše mnohdy přežívají včelaři navzdory. Nechceme nikoho k ničemu přemlouvat-každý se musí sám rozhodnout jak dál. V této volbě Vám přeji šťastnou ruku-já mám sám pro sebe po 4 letech testování panesnkého zimování jasno. Myslíme si, že tvorbě každé funkční metodiky včelaření musí nutně předcházet pochopení přírodního stavu věcí. Berte tedy náš článek jako inspiraci a učiňte si vlastní pokusy-nic jiného jako autorský kolektiv nežádáme.Snad jen to, abyste nám jako autorům a také svým kolegům sdělili své výsledky.Pěkný den Vám všem R.L

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31568


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 12. 9. 2008
Re: Vztahy mezi včelaři, kteří si říkali dříve přátelé. (31565)

Souhlasím. U nás je to stejné. Zřejmě je to o přístupu lidí. Jednou ročně objíždím členy i nečleny při léčení aerosolem a všude vřelé uvítání. Pak vidím, kolik má kdo včel, v jakém pořádku a pokud je někde nedostatek, vždy se domluvíme. A nikdo u nás nechová včely, aby fingoval dotace. Příspěvky taky vybíráme na člena, ne na včely, protože je to nesmysl. Oběd ale na výroční schůzi platíme. Každý má možnost přijít.
Tonda

>V naší ZO žijeme s drtivou většinou chovatelů včel,tedy včelařů organizovaných i neorganizovaných v souladu. Domnívám se, že při návštěvě včelína byl bych vřele přivítán a byl nucen přijmout i pohoštění a většinou by se chtěli pochlubit svými včelstvy i praxí i zařízením a nic by nezatajovali. Věřím jim..Ovšem existují také bordeláři, ale nejsou závistiví, nepodvádí a ten svůj pořádek berou jako normální ve včelíně, dílně,autu a možná i v kuchyni.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31567


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.160) --- 12. 9. 2008
Re: Vztahy mezi včelaři, kteří si říkali dříve přátelé. (31565)

Příteli Tichý,
děkuji za upřímný popis situace u vás v ČSV. V zásadě je to u nás z mého pohledu stejné. To je také důvod, proč setrvávám v organizaci. Jakmile by se situace zhoršila nad snesitelnou mez, vystupuji z ČSV, tak jako jsem v klidu odešel ze ZO, s jejímiž způsoby fungování jsem nesouhlasil a finančně ji odmítl podporovat. Vážím si nečlenů, solidních včelařů, stejně jako členů a nedělám u nich žádné rozdíly na rozdíl od některých funkcionářů ČSV. Na horší včelaře i nečleny je potřeba po dobrém působit. Je jich zanedbatelné procento a tak nám snad ani nestojí za to je nějak "kasírovat" za naše služby - odměnou nám by měl být jejich respekt k práci organizace, a vědomí, že jsme pro ně užiteční při zajišťování léků, dotací a spolupráce se SVS. Nesetkal jsem se zatím s nějakým nepřátelstvím a bráněním v přístupu ke včelám. Vyhlášky a sankce SVS jsou jako visící hrozba, která není vyplněna.

Souhlasím, že naše včelařství není český absurdistán, a je takové, na jaké úrovni jsou lidi. Většinou je to dobré a výjimky jsou všude na světě. Kdo seje vítr, sklízí bouři a akce vyvolává reakci. Lidi ze ZO by ale měli být ti moudřejší co mají do jisté míry pochopení.

Mám k tomu Vašemu popisu jen pár připomínek.
1. Bordelář je dosti vágní termín. Co je pro jednoho solidní pořádek, pro druhého to může být "bordel". Nejsou nikde definovány konkrétní minimální požadavky na vedení chovu.
2. Léčiva a vyšetření měli by se měla asi správně účtovat bez přirážek. Jinak by to byl prodej se ziskem a problém s daněmi (nevím). Služby by se měly oddělit a zahrnout do členského příspěvku pro ZO nebo sponzorského poplatku za služby.

================================

Tichý (80.188.56.170) --- 11. 9. 2008
Vztahy mezi včelaři, kteří si říkali dříve přátelé.

Pane Pazderko, nebudu odpovídat a nic rozvádět. Nebyl bych stejně pochopen. Diskuze se mi v mnohém nelíbí pro zaujatost proti ČSV. Možná, že existuje mnoho nedostatků, ale bez ČSV by v podstatě byl již konec včelaření.Zůstalo by jen několik velkých včelařů, ale to sem nepatří...................
............

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31566


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tichý (80.188.56.170) --- 11. 9. 2008
Vztahy mezi včelaři, kteří si říkali dříve přátelé.

Pane Pazderko, nebudu odpovídat a nic rozvádět. Nebyl bych stejně pochopen. Diskuze se mi v mnohém nelíbí pro zaujatost proti ČSV. Možná, že existuje mnoho nedostatků, ale bez ČSV by v podstatě byl již konec včelaření.Zůstalo by jen několik velkých včelařů, ale to sem nepatří.
V naší ZO žijeme s drtivou většinou chovatelů včel,tedy včelařů organizovaných i neorganizovaných v souladu. Domnívám se, že při návštěvě včelína byl bych vřele přivítán a byl nucen přijmout i pohoštění a většinou by se chtěli pochlubit svými včelstvy i praxí i zařízením a nic by nezatajovali. Věřím jim..Ovšem existují také bordeláři, ale nejsou závistiví, nepodvádí a ten svůj pořádek berou jako normální ve včelíně, dílně,autu a možná i v kuchyni.
Sponzorování byla odpověď na příspěvek KaJI, ale po znovupřečtwní jsem zjistil, že jsem ho špatně pochopil.Domnívám se, že řada rozporů způsobují peníze.Dotace se skutečně všude vyplácí do haléře či dnes do koruny, nepřekrucujte skutečnost.Členské příspěvky a další poplatky se musí zaplatit , a je mi jedno, zda z vydaných peněz nebo jiných, které má v peněžence - peníze jako peníze.Uvedl jsem, jak v naší ZO vybíráme peníze pro ZO / nepíši o členskkém příspěvku do Prahy, svépomocném fondu..200 + 16 Kč/.Včely nejsou členy naší ZO, proto nevybíráme poplatky na včelstvo v žádné výši. Každý včelař, kterému poskytujeme služby zaplatí 40 Kč, to je vše. Ostatní si každý zaplatí podle skutečnosti - např. 25 za měl, 9 za Varidol,13 za pásky,, za včelařský zájezd
podle km,za aerosol podle domluvy s dotyčným pracovníkem, když máme schůzi, neplatíme žádné nechutné guláše ani řízky, ale když si dá pivo nebo něco jiného, platí osobně a hned.Tedy na odměny, poštovné, pronájmy nám opravdu stačí těch 40 Kč a to ode všech ,ať má jedno nebo 300 včelstev.
S panem Ferdem v řadě věcí souhlasím. Ale nejsem s Vámi zajedno, že ve včelařství je český absurdistán.
Další připomínka: jistě to bylo správně myšleno, ale fumigace se nedělá aerosolem.Fumigace i aerosol jsou samostatné způsoby léčení, za určitých podmínek zcela se stejným účinkem.Byl bych rád, kdybychom se méně pomlouvali, méně si záviděli a více včelařili, napravovat nedostatky ano, ale také ukazovat dobré věci a příklady.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31565


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 11. 9. 2008
Re: medovice (31561)

Sršeň:
Počasí se zbláznilo.Dnes ráno byla snůška z dubu....
----
To jsem rád že to čtu. Už jsem myslel, že blázním já.
Napřed jsem si myslel, že jde o loupež, tak jsem vše pozužoval.
Pak jsem si myslel, že ty moje někde loupí a vraždí.
Ale na to, to trvalo moc dlouho.
Přistávaly s těžkými zadečky, s pylem jich bylo velmi málo.

Ale tady to trvá už dva týdny. Možná déle, protože jsem krmil a bylo mi divné, že kolem některých je takový bzukot. Včera jsem byl doma už kolem třetí a úplně mě to vyděsilo když jsem to slyšel. Hukot jak v čevenci.

Škoda, že jsem si neoznačil ty aktivní.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31564


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 11. 9. 2008
Re: medovice (31561)

Dnes ráno byla snůška z dubu.Tolik mšic i na 3 letém dřevě jsem v tuto dobu nikdy neviděl,škoda že to v neděli skončí.

To ale ešte neznamená (výskyt vošiek), že budú produkovať aj medovicu. A ak, k znáške sú potrebné aj včely. V úľoch samozrejme sú, ale sú to mladé a dlhoveké včely. Škoda by ich bolo do zimy zničiť, prípadne skrátiť životnosť. Nechajme to na prírodu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31563


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 11. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor? (31531)

Pokud se Vám zdá dnešní pohled na problematiku včelích chorob neudržitelný a máte nutkavou potřebu nalézt odpověď na základní otázku-proč volně žijící včelstva nemocemi netrpí a ta chovaná ano, jsou to ty pravé stránky.R.Linhart

Páči sa mi, že pre včelstvá žijúce svojím vlastným životom v dutinách stromov alebo iných dutín nepoužívate termín "divoká včelstvá, slov.divoké včelstvá, ale termín "voľne" žijúce včelstvá. Predsa sú to geneticky tie isté včelstvá, ako "domáce" včelstvá, žijúce vďaka človekovi žijú v úľoch, ktoré im ponúkol.

K vývodom autorom mám niekoľko pripomienok, stačí keď uvediem aspoň dve:

- možno som zle čítal, ale tvrdiť, že obnova diela v prírode zabezpečila včely v prírode proti ich zničeniu včelími chorobami npr. stavbou včelieho diela vždy pod starým dielom, teda smerom dole. Konajú tak pudove, čím chránia prostredie aj stavbou nového diela, čím sa tlak spór MVP znižuje- riedi. Skôr platí, že včelstvo po zaplnení dutiny včelím dielom, po 2-3 rokoch dutinu opúšťa (rojí sa až do sebazničenia) a dielo aj so spórami dokonale zlikviduje víjačka a dutina môže prijať nové včelstvo a potom je nezmyselné tvrdiť, že včelstvá v prírode sú prosté MVP.

-obnovu diela v úľoch som praktizoval už pred 35 rokmi, keˇtúto 100=-nú metódu odporúčali "pokrokoví" včelári doporučovali. Plodisko sa presúvalo 40-50 dní pred hlavnou znáškou "hore" a debnička sa podložila vystrojená debnička
Ms a včely sa mali "pretrhnúť" pri ich stavbe. Nestalo sa tak ani vtedy keď som včely povzbudzoval dávkami cukrového roztoku, preto som s tým skončil a nielen ja. Po týchto skúsenostiach som zmenil taktiku a pri vkladaní Ms preložím M do debničky vystrojenej MS a od plodiska oddelím materskou mriežkou a včely či chcú alebo nechcú Ms vystavajú. Taká je skutočnosť.

- potom kde sa tie typické choroby vlastné včelám vzali? Hádam nechcete veriť tomu, že včely ako také pred érou osádzania včiel do úľov boli bez chorôb?

Je to skôr na smiech, ako to brať pravdivé tvrdenie. Choroby či už žili včely v dutinách, pod skalnými prevismi a či voľne na stromoch, trpeli ako každý tvor chorobami typickými pre jednotlivé skupiny a tieto choroby si preniesli i u do lepšieho prostredia (samozrejme z ľudského hľadiska).
Plne súhlasím s poznámkou G. Pazderku, ktorý poznamenal, že včelie chovy najviac ohrozuje človek, ktorý sústredil na jedno miesto oveľa viac včelstiev (dedina), ako je pre včely zdravé (veľká konkurencia na potravu).

Už pred 20 rokmi som na tento fakt upozorňoval v článkoch o význame prostredia, v ktorom včely žijú. Zdá sa, že v stredoeurópskych pomeroch, kde dediny sú npr. na Slovensku v priemere vzdialené od seba 2,2 km, sa nedá dosiahnuť dostatočnú izolovanosť včelníc, aj z dôvodu, že nie každom mieste sa dá pre každého včelára nájsť.

Pred 17 rokmi som praktizoval technológiu chovu včelstiev v troj až štvor nadstavkovej zostave. V každom včelstve na včelnici (v tých časoch 50-60 kmeňových včelstviev) som rok čo rok (celkom 14 rokov) nechal vo včelstvách vystavať nové plodisko úľa B 10, zároveň každý rok som vytavil 10 ks trojročných plástov. A výsledok? Ku koncu tejto neustálej práce s výmenou plástov, včely začali hynúť na (nosema cerané) na krásnych nových plástoch. Teraz včelám dám v každej sezóne tri Ms a nič sa nedej. Akurát som si zjednodušil namáhavú prácu s prípravou nových a vytápaním trojročných plástov. Teraz je OK. Konečne mám čas aj pozorovanie včiel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31562


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sršeň (88.146.207.2) --- 11. 9. 2008
medovice

Počasí se zbláznilo.Dnes ráno byla snůška z dubu.Tolik mšic i na 3 letém dřevě jsem v tuto dobu nikdy neviděl,škoda že to v neděli skončí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31561


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 11. 9. 2008
poptavka po 4 ks matek

Vazeni pratele,

jeden pritel ze Zo mne pozadal, zdali bych mu nezjistil ,
zda nekdo z prodejcu matek nema jeste 3-4 ks volne sparenych matek na prodej.

Vim, ze to tu nekteri ctou, takze pokud mate, poslete mi prosim tel. kontakt (
na email ) - predam.

Dekuji.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31560


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.120) --- 11. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor? (31531) (31552) (31557) (31558)

Nikoli-pouze to, že je třeba takto chovat všechna včelstva-pak bude ve všech málo spor a žádné včely se nenakazí.
----
Nechci hnidopyšit, ale včely se nenakazí, protože mají proti sprám MVP obranyschopnost.
Larvy se nakazit asi budou moci, ale pravděpodobnost kontaminace jejich potravy bude v případě existence spor ve starém díle určitě menší.

Takto (jak navrhujete) některá včelstva zimuji, ale omlouvám se jim. Ne proto, že světlé dílo je studené, ale protože v něm je minimum pylu.
Raději podstavuji zkombinované nástavky - mezistěny + starší plásty ze spodních nástavků a na nich pak včely zimují. Jsou naplněné pylem.
Zřejmě i dobrá výživa má vliv na odolnost larviček.

Problém je, že podle výzkumů existuje určitá hranice infekčního tlaku, od které podlehla všechna včelstva v pokusu. Pod touto hranicí byly velké rozdíly podle původu včelstev. Tak nějak jsem pochopil jednu přednášku Ing.Čermáka.
Takže to, co je pod touto hranicí můžemne trochu ovlivnit sami.
Aby nebyl ten smrtící inf. tlak - tedy nějaké silně pozitivní stanoviště stále doplňované "starostlivým" včelařem, to už je spíše o systému.
Osobně si myslím, že ani tak nepřibývá moru, jako objeveného moru. Díky většímu zájmu o problém, lepší diagnostice (z podložek) atd. A vzniká ztoho nový problém - nastupují noví fanatičtí Koniášové, co by nejraději pálili preventivně i zdravá včelstva. Rozum ustupuje zásadám.

Karel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31559


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R.Linhart (213.226.208.83) --- 11. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor? (31531) (31552) (31557)

Vážení přátelé,přiznávám že nevím jakým výzkumem bylo potvrzeno že včely mor nemají a není to moje chyba. Já jsem zdroj této informace uvedl a musíte uznat že nejde o zdroj ledajaký, nýbrž vysoce důvěryhodný. To že není třeba vědeckého přístupu si také nemyslím. Jak sami vidíte, nejde tu jen o míru obnovy díla, nýbrž také o zcela jiný systém. Je rozdíl přidávat nové plásty mezi staré a nebo nechat jednorázově včely přejít na dílo nové! To že mohou také včelstva na panenském díle dostat mor je možné-proč také ne? Pokud si z mrtvého včelstva zárodky po milionech donesou, mohou onemocnět. Plane z toho snad že je tato metoda bezcenná? Nikoli-pouze to, že je třeba takto chovat všechna včelstva-pak bude ve všech málo spor a žádné včely se nenakazí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31558


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(194.149.115.160) --- 11. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor? (31531) (31552)

R. Linhart...Pokud někdo napíše že divoká včelstva namají problémy s morem (což prý bylo potvrzeno výzkumem!!)...
__________________________________________

Prý? Potom byste asi měl vědět jakým výzkumem a kde jsou jeho výsledky. Pokud tedy chcete na těchto informacích typu "jedna paní (pardon veterinář :-)) povídala" stavět pseudovědecké články o imunitě včel. Jinak si pletete pojmy s dojmy.

Vloni jsem viděl krásné včelstvo s nově vystavěnými bělounkými plásty a skončilo v ohni - diagnoza Mor v.p. Závěr?: Mor dostávají včelstva s novým dílem. Samozřejmě je to blbost.

Ale nic ve zlém, názory můžeme mít každý jakékoli, ale neměli bychom je vydávat za vědecké závěry.

Souhlasím s názorem Karla:
V přírodě je to jednoduché. Včelstvo nemá s morem problém, protože situaci zvládá. Přestává to zvládat, přestává existovat. A tudíž nemá ani problém. Jak říkal Josef:"Nět čelověka, nět problema."

Aby nebyla mýlka, s pravidelnou obměnou díla ve včelách samozřejmě souhlasím, extrém je norské zimování, ale nemusím k tomu mít za sebou žádné vědce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31557


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor? (31531) (31552) (31555)

Souhlas. Já si myslím, že dřívější chovy v zadovácích byly zdravější a
odolnější než leckteré dnešní intenzívní chovy v nástavcích. Před 20 - 40
lety kdysi bylo obvyklé, že včely měly přirozenou snůšku v přírodě až do
poloviny, konce srpna, dostatek sladiny a pylu. Dnes v nástavcích někde
včely trpí hladem už v červenci, proto se už v červenci začíná s krmením
cukrem. Je to věc diskuze, ale myslím si, že taková stanoviště jsou mnohem
více převčelenější než ty dřívější. Včely jsou až o 2 letní měsíce déle na v
podstatě umělé potravě. Možná že taky nárazové krmení velkého množství
roztoku svým způsobem snižuje odolnost. Taky mezi krmeními, když není nějaká
trvalá, třeba i menší snůška, včely intenzívně slídí a o to lépe najdou
nějakou dutinu se zbytky medu a vonící propolisem, popřípadě se vzájemně na
stanovišti vylupují a tím rozšiřují nákazu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 11, 2008 11:14 AM
Subject: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?


> Nemít problém s morem znamená jediné-být imunní!!! S pozdravem R.L
> --------
> V přírodě je to jednoduché. Včelstvo nemá s morem problém, protože situaci
> zvládá. Přestává to zvládat, přestává existovat. A tudíž nemá ani problém.
> Jak říkal Josef:"Nět čelověka, nět problema."
>
> Můj názor:
> V přírodě se mor šíří většinou málo. Včelstvo co zaniká vlivem moru nakazí
> většinou jen jedno včelstvo. Pokud jej nezlikviduje jiný hmyz, ptáci,
> hlodavci atd. Včelstva nejsou pohromadě, a tudíž se k loupeži nepřidávají
> sousedni včelstva jako na našich včelínech. Navíc nakažené včelstvo nikdo
> neposiluje a prohazováním rámků při posilování atd. si jej nerozšíří po
> lese:-)
> V přírodě se provádí selekce na vyšší odolnost proti moru.
> A osazování uvolněných prostor se většinou děje po té, co je zvěř a hmyz
> očistí.
>
> Tento názor není z mé hlavy. Například přednáška Ing.Titěry
> o moru, kterou jsem slyšel začínala právě upozorněním na problémy, které
> včelám děláme. A varováním před chovem více včelstev na jednom místě. A
> převčelováním určiých míst.
>
> To je se vším. Každá koncetrace zvířat, plodin atd. je v moderním
> zemědělství doprovázena spoustou opatření proti šíření infekcí. A
> problémmoru je problém včelařů - v podstatě si to nepřiznáváme, ale
> nepoznáme jeho příznaky při běžných zásazích.
>
> Já to m.j. řeším rozptylováním včelstev mezi stanovišti, a rozptýlením po
> stanovišti. Minimum klád, kde jsou včely vedle sebe. konstrukce nástavků z
> odpadového dřeva a spojovaných hřebíky, kdy mě nebude bolet jej za 5 let
> likvidovat.
>
> Problém moru si vytvořili včelaři. To je na delší povídání.
> Obnova díla je samozřejmě potřebná a nijak o tom nechci polemizovat.
>
> Karel Jiruš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31556


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76387 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 31556 do č. 31616)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu