76140

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Václav I. --- 3. 3. 2002
Nálada

Vážení přátelé.
Dnes jsme měli výroční schůzi našeho spolku. Slyšel jsem že Včela Předboj,bude převedena na nějakou jinou společnost. Já si myslím,že účastník naší Koference,který tuto činnost krytizoval,měl pravdu.Vidím v tom soukromé zájmy několika lidí a přiklonil bych se ktomu,dát jí do konkursu.Zveřejnění platů předáků Předbje by také nebylo na škodu.Náladu mi spravil přednášející,který je bývalý spoužák dvou bratrů včelařících v Kanadě.Byl u nich na jeden mněsíc na výpomoc.Dva včelaři,1500 včelstev.Krmení- na včelnici 200 l sudy,cukr fekálem,do sudů plovák nebo roští a starejte se. Psalo také Včelařství.Moc pěkná beseda. Horší bude až budou muset léčit destruktora. Náladu mi zase skazily večerní správy ¨na Nově. EU nařizuje našim včelařům změnu úlů na jinou rámkovou míru. Jednotnou. To mě dorazilo. A to jsem ještě prěd týdnem psal o toleranci. Dnes bes komentáře zase píši. Nedvedete si představit jak se těším na referendum o EU. Docela příjemně na mně zapůsobyla správa,že včely byly zařazeny do skupiny "hospodářská zvířata a včely". Tak tedy povýšení. Ale následuje: průběžná písemná evidence stavů během roku.Uděláš oddělek,změna.Zrušíš oddělek,změna atd. Vážení přátelé,kdyš mi bylo sedm roků, zbíjel jsem si ze starých rámečků malé rakvičky 2,5*3*3cm a kdyš jsem se dostal k nějaké mrtvé nebo vyřazené matce pohřbyl jsem jí do jílu do této rakvičky. Ty jsem ukládal do starých úlů a když jsem jich měl asi 200, přestalo mě to bavit. Proto bych doporučoval. Vylíhne se ti matka, vyplníš křestní list (otec neznámý) a starosta to musí potvrdit. Uhyne-li ti včelstvo, nebo matka,vyplníš úmrtní list a přiložíš vysledek pitvy. Sezobne-li ti maku vlaštovka,přiložíš ještě pitvu vlaštovky.
Mějte se a hlavu vzhůru !!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 314


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 3. 3. 2002
Langstroth (297) (308) (310)

V článku ve Včelařství č. 1/2002 na str. 15 se píše (v článku o
racionalizačním aktivu v Humpolci), že se "na aktivu hovořilo o
neduzích našeho včelařství" a jako jeden z těchto "neduhů" je uvedeno
(cituji): "propagace uteplených úlů". Přiznám se, že mne to zamrzelo.

V rozvíjející propagaci Langstrothova úlového půdorysu již delší dobu
vnímám zaznívat jeden zvláštní (mému uchu nepříliš příjemný) tón. Ten
tón mi nějak evokuje to, co naše země zažila v padesátých letech. Jen
místo "zcelování lánů" slyšíme dnes "evropská kompatibilita", místo
"jednotná zemědělská družstva" slyšíme "jednotný langstrothův
půdorys", místo "konec kulaků" dnes stále někde čteme "konec
vynalézání" (myslí se nových úlů) atd. A ti, kteří propagují něco
jiného než Langstroth, začínají být pomaličku a nenápadně prohlašováni
za "neduh místního včelařství", což už nemá daleko k označení za
"škůdce sjednocovacího procesu" a "nepřátele jednotného evropského
včelařství" jako jsme tu dříve měli "nepřátele socialismu".

Uvědomuji si, že ten sjednocovací proces, kterému říkáme
"globalizace", nejde úplně zastavit. Něco z toho, co dělali komunisté
pro sjednocení v rámci "socialistického bloku míru" v padesátých
letech, děje se dnes v celoevropském až celosvětovém měřítku. Metody
nejsou tak zjevně drsné, jako v padesátých letech, ale přesto jsou
ekonomicky brutální (a často i ekologicky). Nejde to úplně zastavit,
ale jde to zpomalit - a já vnímám jako věc osobní cti se proti
globalizaci ekonomiky, unifikaci myšlení, potravy, financí, dozoru a
kontroly nad lidmi, i úlů ideově postavit.

-------------------------------

Co mám (kromě ideově antiglobalizačního postoje) proti "Langstrothově
půdorysu"? Langstrothův úl je nejen historicky muzeálně starý, ale i
beznadějně zastaralý. Dnes si už nikdo sice netroufne obhajovat
Langstrothovu rámkovou výšku (tíha plných nástavků), avšak stejně
zastaralá je i Langstrothova rámková délka, protože půdorys úlu
založený na této délce nemůže být čtvercový (nástavek by byl
obrovský), používá méně plástů v nástavku (10), než by bylo pro
tenkostěnný nástavek ideální, a neumožňuje meziplástovou rozteč 38 mm
a větší (používá zastaralou rozteč 35 mm, vhodnou pro slabší včelstva;
při použití rozteče 38 se vejde do nástavku jen 9 plástů!). A přitom
právě čtvercový půdorys (má vliv např. pro bezproblémové zimování), 11
rámků v nástavku a širší meziplástová rozteč (38 mm) jsou významné
prvky moderního úlového systému. Jestliže Langstrothův půdorys
neumožňuje tyto prvky implementovat, pak bychom neměli tajit, že je -
z hlediska moderních požadavků na tenkostěnný úl - Langstrothův
půdorys zastaralý. A těžko si představit, že mohl být nějak smysluplně
inovován. Parametry Langstrothu viz:
http://www.vcely.or.cz/files/system_langstroth

Argument, který je většinou pro Langstrothův půdorys používán, zní: je
v něm chováno nejvíce včelstev na světě, a tak se logicky musí jednat
o nejlepší úl na celé planetě. Jenže proč je vlastně Langstroth tak
rozšířen? Pomineme nyní rozvádění protiargumentu, že rozšířenost sama
o sobě není vůbec žádnou zárukou kvality (rozšířit se může každá
blbost nebo šmejd, nahrají-li tomu okolnosti; Billovy Windows jsou
jedním ze současných příkladů) a pořizovat si něco jen kvůli tomu, že
je rozšířené, nemusí být rozumné - pokud to není nutnost. Důvodů bude
víc, ale jeden stojí za větší pozornost.

Rozšířenost Langstrothu je dána mj. tím, že jej kdysi zavedli do
používání američtí velkovčelaři (což samo o sobě bývá brzda pokroku -
v každé velkovýrobě platí: pokud to, co je zavedeno a nějak to
funguje, ještě alespoň trochu vyhovuje a pokud není jisté, že změna
přinese opravdu výrazné zvýšení zisku, tak nic neměnit) a ti jej
vnutili ostatnímu světu. Jak? Kvůli své velkoprovozní včelařské
metodě, jejíž součástí je obrovský (pro evropské poměry neuvěřitelný a
při evropských cenách nafty neekonomický) rozsah přesunů a celosvětové
kšeftování se včelstvy - tedy převážení (nákup a prodej) včelstev ať
už v rámci amerického kontinentu nebo dokonce z druhé strany
zeměkoule. Příčinou tedy je komerce, byznys se včelstvy a docela drsné
provozní včelařské metody (někteří včelaři na americkém kontinentu
včelstva po posledním medobraní vysíří, protože si spočítali, že pro
ně je ekonomicky výhodnější místo krmení a zazimování, nakoupit na
jaře včelstva nová mladá - třeba z Austrálie - tím odpadá nejen
krmení, ale i chov matek, část léčení atd.). Tento byznys si vyžaduje
jednotnou rámkou míru - tedy kdo se jej chtěl zúčastnit, musel
používat Langstroth. Když pro tuto chvíli přehlédneme drsnost těchto a
podobných velkovčelařských amerických metod (které už nemají nic
společného s láskou k přírodě a s ekologií), pak stojí za povšimnutí,
kam tento způsob včelaření americké včelařství dovedl - nesmírné
rozšíření všech nemocí, nutnost používání antibiotik, rezidua v medu a
vosku atd. Už kvůli tomu je, myslím, tento způsob včelaření odepsanou
záležitostí a nemá perspektivu. A spolu s koncem těchto včelařských
metod (kvůli nimž se tak rozšířil a udržuje Langstroth) přišel čas,
kdy se otevírá cesta k modernizaci včelařství a hledání modernějšího
úlového systému.

Ve střední Evropě snad nikdy nebudeme včelařit v podmínkách a za
okolností, jaké jsou v Americe. Jenže, bohužel, jak už se to už
tolikrát stalo, Evropa pod drsným americkým komerčním tlakem se
otevírá přijetí zastaralého amerického Langstrothu (byť jen v úlovém
půdorysu). Peníze hýbou světem. A kdo jich má nejvíce? Naše milé
zbožňované USA... (Aby nedošlo k nějakému nedorozumění, raději hned
uvedu, že ani v nejmenším si nemyslím, že by čeští propagátoři
Langstrothu byli placeni z Ameriky. :-)

My v naší zemi máme (v určitém ohledu) předstih před Evropou. Jednak v
nákazové situaci a tlumení varoázy (Evropa se u nás může učit a také
učí) a pak následně i ve veterinární úpravě chovu včel (silné omezení
přemísťování). Evropa něco podobného bude muset zavést také. Když
nebude možný rozsáhlý obchod s včelstvy (který je nutně spojen s
jejich volným přemísťováním), zmizí jeden z hlavních argumentů pro
jednotný úl.

Z veterinárního hlediska je spíše výhodné, když budou mít jednotlivé
země různé úlové systémy, protože se tím ztíží nelegální prodeje a
trvalé přesuny včelstev přes hranice. Možná, že platí, že to, co je
brzdou evropské úlové integrace, je zároveň brzdou nekontrolovatelného
šíření nejstrašnějších včelích nemocí. Mějme na paměti, že po vstupu
do Evropské unie, začnou i pro nás platit Schengenské dohody, což
znamená úplně otevřené a plně propustné hranice. Převozu včelstev
nikdo nezabrání.

Není důvod, proč by v jednotlivých zemích nemohly být různé varianty
nástavkových systémů - přizpůsobené místním klimatickým a snůškovým
podmínkám.

Dalším argumentem pro jednotný úl bývá: hromadná a tedy levnější
výroba. U dřevěného tenkonástavkového úlu, který je velice jednoduchým
výrobkem (avšak z nepříliš levného materiálu) s poměrně malým podílem
práce, zůstane vždy podstatnou součástí ceny úlu cena za materiál
(drahé dřevo). Aby se to skutečně vyplatilo a podíl, který má na
prodejní ceně úlu práce na ohoblování a sesazení čtyř spárových desek,
se opravdu výrazně snížil, musely by být úly pro celou Evropu vyráběny
v jediné továrně (docela bych chápal, kdyby právě odtud vycházely
hlasy a síly pro zavedení jednotného evropského úlu). Jenže pak zase
bude platit, že tam, kde není konkurence, není ani láce.

Často se píše, že je potřeba modernizovat české včelařství a ke
včelaření přitáhnout mladé. Myslím, že zavádění Langstrothu v tomto
směru může působit kontraproduktivně. Velká část mladých včelařů
začíná se starými vyřazenými úly (po dědovi nebo od souseda) získanými
zadarmo, na rámkovou míru 39*24. Málokdo začne včelařit tak, že jde do
obchodu a koupí si nové úly nebo jinak získá zánovní (tedy nikoliv
nejlevnější) úly. Domnívám se, že rozvoji českého včelařství by
prospělo, kdyby byly více propagovány čtvercové nástavkové úly na
rámkovou délku 39 cm, aby se usnadnil přechod mladým (i jiným)
včelařům z jejich starých dvouprostorových úlů na nástavkovou
technologii.

Zamysleme se nad jedním jevem, který brzdí modernizaci českého
včelařství. Možná totiž, že ji neúmyslně brzdí právě ti, kteří ve
prospěch této modernizace nejvíce "bubnují".

Z článků o moderním včelaření ve Včelařství bohužel většinou vyplývá,
že přechod na nástavkové úly musí být spojen s opuštěním rámkové
délky 39 cm, což asi mnohé odrazuje. Často dnes slyšíme "zaklínadlo
modernosti": kompatibilita. Jenže ptejme se: Kompatibilita s čím?
Která kompatibilita přinese českému včelařství modernizaci:
kompatiblita s Amerikou a nebo spíše kompatibilita s českou
včelařskou tradicí, a vlastně i s českou včelařskou přítomností
(největší podíl z počtu včelstev v naší republice má stále na rámková
délka 39 cm). Buďme realisté.





J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 313


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Richard Sikora --- 3. 3. 2002
Re: Re[2]: Hlaseni poctu vcelstev. (297) (308) (310)

Děkuji všem za kladné odpovědi.
Stránky svazu byly pro stažení nepřístupné z mého připojení.
Richard.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 312


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Jarolím --- 3. 3. 2002
Re: Hlaseni poctu vcelstev.


> Za nedlouho bude třeba odevzdat HLAŠENÍ O POĆTU VĆELSTEV.

Podivej se na www stranky CSV
http://www.beekeeping.cz/svaz/
http://www.beekeeping.cz/svaz/cl1801735959.htm

Petr


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 311


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 3. 3. 2002
Re[2]: Hlaseni poctu vcelstev. (297) (308)




>> Za nedlouho bude třeba odevzdat HLAŠENÍ O POĆTU VĆELSTEV.
>> Seskenoval jsem si formuláře ale papír není kvalitní
>> a dělají se čmouhy.Nešlo by uložit soubor s kvalitní
>> kopii a nejraději v takovém formátu, že bych si mohl
>> údaje do souboru vyplnit. V případě, že už takový soubor
>> existuje prosim o adrasu. Předem děkuji Richard.

Ve formátu pro MS Word to před časem dal př. Lněnička na
http://www.beekeeping.cz/svaz/


Dovolil jsem si ty soubory přetáhnout i k nám, takže jsou (pokud
nebude ČSV nic namítat) přístupné i z naší stránky - a to konkrétně z
adresy: http://www.vcely.or.cz/csv.htm

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 310


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 3. 3. 2002
Re: Chladící box (301)


> Dovedu si představit, že někdo zkusí zakopat do země izolovanou
> nádobu, do ní dá led, osolí a nad led umístí izolovanou místnost s
> medem. Chlad by se dal také získat, vložíme-li do místnosti s medem
> plastové nádoby naplněné slanou vodou. Solankou. Voda je pod 0
> stupňů Celsia a není zmrzlá. Ochladit by se dala v 500 litrovém
> mrazáku. Nádoby by se daly podle potřeby vyměňovat. Ověření toho, co
> jsem napsal: na stůl v dobře vyhřáté kuchyni rozlijeme trochu vody.
> Vezmeme plechový hrnek a dáme do něj sníh, třeba tající zbytky.
> Hrnek dáme na kaluž vody, přidáme sůl, lžicí zamícháme, hrnek je
> přimrzlý.

Ano, sníh smíchaný se solí je seriosní chladící směs. Vzpomínám si na
to ze školy z hodin fyziky. Slaná voda má bod tuhnutí dosti pod nulou
(viz rozpuštění ledu a sněhu v zimě na silnicích solením vozovek).
Když sníh vlivem soli taje, spotřebovává na změnu skupenství teplo - a
toto teplo odebírá z okolí - tím vzniká docela solidní chladící efekt.

> Prázdná místa ve velkém mrazáku by měla být něčím
> vyplněna. Jestliže se jednou nachladí, tak při dalším otevření
> mrazáku se vymění méně vzduchu, mrazák tak často nezapíná.

To je zajímavá inspirace!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 309


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 3. 3. 2002
Re: Hlaseni poctu vcelstev. (297)



> Za nedlouho bude třeba odevzdat HLAŠENÍ O POĆTU VĆELSTEV.
> Seskenoval jsem si formuláře ale papír není kvalitní
> a dělají se čmouhy.Nešlo by uložit soubor s kvalitní
> kopii a nejraději v takovém formátu, že bych si mohl
> údaje do souboru vyplnit. V případě, že už takový soubor
> existuje prosim o adrasu. Předem děkuji Richard.

Nemáte to někdo např. v MS Excelu?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 308


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Horký --- 3. 3. 2002
Re: Léčení destruktora (302)

Pro Václav 1 Vážený příteli knot opravdu hořet nesmí.Váš způsob léčení je také trochu špatný,knot s papkami varidolu musí být zavěšen celý aby teplo doutnajícího knotu odpařilo všechno léčivo do prostoru úlu.Kdyby knot hořel sice by nekouřil,ale účinná látka by se téměř nestihla odpařit.Velmi důležité le také léčení provádět při teplotě alespoň 10 lépe 12 stupňů nad nulou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 307


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miroslav Sedláček --- 2. 3. 2002
prodej medu do sítě

Musím Mirka hodně poopravit.

Tak velmi jednoduché je to jen v Německu a jinde v EU.

U nás nelze bez povolení prodávat či nabízet veřejně. A toto povolení se
vydá na základě
a) máte potravinový provoz
b) necháte si med někde stočit

Jinak to dle intencí zákona nelze. Doporučuji pročíst Včelařství, kde je to
včetně zákona a výkladu Mgr. Machové.


Praxe je však NĚKDE poněkud jiná. Ale do prvního udání !!!!
U mne na okrese to bez řádného povolení k uvádění potravin do oběhu ....
vydaného OVS, na zálkadě .....
nejde. Po všech provozech se chtějí umělá okna, lité podlahy atd.. a
včelaře to nechají plnit ve sklepě ????

Včelař - Váš dodavatel všech zdravých českých včelích produktů
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

Tel. 0603 - 499 746


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 306


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlastimil Protivínský --- 2. 3. 2002
Matky - čas na objednání

Nejnebezpečnější nemoc včel - mor plodu, zamořuje stále větší oblasti.
Velkou nadějí je chov včelstev s dobrým čisticím pudem. Na PV Zubří
vyšlechtili plemeno, které uhynulý plod odstraní do 5 hod. (původně to bylo
do 50 hod.).

Na objednání matek je už nejvyšší čas.

http://web.quick.cz/pvzubri/kmeny.html

vojta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 305


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri Borik --- 2. 3. 2002
Re: Typ úlů pro vyí věk (274)

On Wed, 27 Feb 2002, Libor Jarolim wrote:

> Přeložim půl nastavku do jine krabice, přikryju plachtou a po půlkách už by
> to mohlo jít odnést ?

Ano, kdyz pri medobrani vybiras plasty. Jenze pred tim behem snusky se
chces obcas podivat i do plodiste (mozna ze to neni treba, ale jsem
zvedavy). Jit do plodiste znamena odlozit stranou jeden, dva i vice
mednikove nastavky a pak muzes v pohode vyndat z plodiste jen jeden
prostredni plast, cerstve zakladeny, na kterem sedi matka (obcas to tak
opravdu funguje).

Proti praci v budecaku nebo univerzalu je to jednoduche a elegantni, jen
nebyt tech dvaceti kil medu v nastavku.

Mozna ze by sly udelat nastavky zateplene heliem, ale ty by se zase musely
prazdne zatezovat, aby neodletly.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 304


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Václav I. --- 2. 3. 2002
Zajímavé pozorování

Při zimování nechávám vždy spodní patro prázdné. Zde krmím a léčím. Používám porcelánové misky pod květináče, průměr asi 10 cm. Knot složím do písmene Z, kápnu 3 kapky a knot na rozích zapálím. Misky se snažím umístit tak, aby teplo šlo stranou od chumáče. Zajímavé je, že při kontrole roztočů za týden jsou roztoči rozházení po celé podložce, ale hodně jich tvoří prstenec okolo kulaté misky. Dost těžko to chápu, protože si myslím, že miska se nemůže za tak málo vteřin zahřát, aby roztoči teplo ucítili a v tom chladu si zaběhli k misce. Toto pozoruji již několik roků a proto můj závěr je: roztoči před smrtí ještě putují, a to pravděpodobně i v létě. Proto dávám do podmetu (10 cm) na dno fólii namaštěnou kuchyňským olejem a nad fólii asi 5 cm síť z umělé hmoty s otvory 3,5 mm. Jsem přesvědčen, že spadlí roztoči udělají pár sáhů, budou mít dost, a už nikdy nebudou moci osedlat žádnou včelu.
Srdečně zdravím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 303


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Václav I. --- 2. 3. 2002
Léčení destruktora

V poslední době jsem již několikráte četl, že v případě, že papírek s kapkami léčiva shoří plamenem, léčivo se spálí a je neúčinné. Co tomu říkáte?
Když jsme jako kluci chodili do kovárny, nepamatuji se, že by nás kovář chválil za to, že jsme mu podkovu z úhlíku do plamenů a sami jsme si dali svoje železo do uhlíků. Mám za to, že při hoření knotu s léčivem je to podobné. V případě, že se mýlím, by bylo možné rozpálit nějakou hliněnou destičku (misku pod květináč) a knot s léčivem na ni položit. Odstranil by se alespoň smrad z kouře. Nejsem zastánce ohňe s plamenem, ale jde mi o princip.
Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 302


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Václav I. --- 2. 3. 2002
Chladící box

Velmi dobře pamatuji ledování. Pracovníci pivovarů řezali na rybnících led, a ukládali ho do hlubokých sklepů. Dodal bych jen poznámku. Led se musel solit, a přikrývat slámou. V létě se rozvážel po hospodách. Dovedu si představit, že někdo zkusí zakopat do země izolovanou nádobu, do ní dá led, osolí a nad led umístí izolovanou místnost s medem. Chlad by se dal také získat, vložíme-li do místnosti s medem plastové nádoby naplněné slanou vodou. Solankou. Voda je pod 0 stupňů Celsia a není zmrzlá. Ochladit by se dala v 500 litrovém mrazáku. Nádoby by se daly podle potřeby vyměňovat. Ověření toho, co jsem napsal: na stůl v dobře vyhřáté kuchyni rozlijeme trochu vody. Vezmeme plechový hrnek a dáme do něj sníh, třeba tající zbytky. Hrnek dáme na kaluž vody, přidáme sůl, lžicí zamícháme, hrnek je přimrzlý. Prázdná místa ve velkém mrazáku by měla být něčím vyplněna. Jestliže se jednou nachladí, tak při dalším otevření mrazáku se vymění méně vzduchu, mrazák tak často nezapíná. Samozřejmě, nejlépe by bylo, mít mrazák plný masa.
Jen inspirace!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 301


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Václav I. --- 2. 3. 2002
RE: Typ úlu pro vyšší věk (257)

Srdečně všechny zdravím a děkuji př. Baudyšovi, že můj příspěvek se zadovákem se 4 patry jednoznačně neodsoudil, i když si ho třeba někdo pořizovat nebude. Abych dokázal, že jsem v názorech nestranný, uvádím veřejně příklad: před 2 roky jsem se setkal s přítelem, který zdědil 3 včelstva v tenkostěnných nástavkových úlech 39 x 24. Říkal, že na schůzi mu každý radil něco jiného a že tomu nerozumí. Bylo to 1.5.2001. Včelstva měl poměrně slabá. Poradil jsem mu, aby v první řadě dal dekl na sýto ve dně úlu, že mu tam jde z trávy zbytečně vlhko a chlad. Pak jsme z každých odebrali 3 až 4 rámky s cukrem, které vytočil, cukr převařil a uložil do pet lahví. Dobře si pamatuji jeho slova: "děda ale dobře nakrmil, že?". Odpověděl jsem, že děda nakrmil normálně, ale kdybyste měl teplejší úly, nebyl by tu dnes cukr, ale červi. Navíc jsem mu radil, že by bylo dobré koupit tvrzený polystyrén, na zimu úly obložit a polystyrém přichytit pomocí silnější gumy od trenýrek. Pak jsme plodiště upravili podle zásady, že i slabší včelstvo má dát úměrně medu. Měl průměrně 40 kg medu na včelstvo, polystyrén koupil, ale na zimu ho na úly nedal, dekl ve dně nechal a vloni měl průměr 70 kg na včelstvo. Je mi sice líto, že měl více medu než já, ale přeji mu to. Alespoň se zase jeden mladý úspěšně chytil. Je vidět, že včelařit se dá v ledasčem a že úspěch je ještě v něčem jiném.

Snad ještě poslední zmínka o zadováku. Chceme-li při práci sedět na židli, je nutné mít dno úlu alespoň 60 cm od země. Plásty odkládám na stojánek. Jsou to 2 lišty asi 15 cm nad podložkou, mírně skloněné dopředu, aby se rámky opíraly dopředu o opěrku. Jsou potřeba dva, abych mohl hned při vyndávání rámky rozdělovat, jak chci. Samozřejmě drážky v úlech se musí čistit pomocí motyčky z kovového hranolu asi 7 mm silného, a 50 cm dlouhého. Na jedné straně je zahnutý do pravého úhlu, a nabroušen, na druhé straně vykován do lopatičky asi 4 cm široké a nabroušené. Rámky se tahají tak, že se kleštěmi uchycují zásadně u jedné strany. Pravák na levé straně, levák na pravé straně rámku. Je dobré mít spodní česno asi 4 cm pod rámky v podmetu. V případě, že nemůžeme zabránit rozjetému rojení, protože na včelíně nemůžeme týden být, vložíme pod rámky mřížku, včely musí prolézat do podmetu a česno se neucpává trubci, jak se to děje při přiložení malého trubcochytu na česno. Velký trubcochyt sice včely nezdržuje, ale trubci a matka jsou v koši vystaveni slunci, a matka většinou déle než 24 hodin nevydrží a může to být i matka, která se jde oplodnit. Pokud je česno nad podmetem, dá se první rámek bez plástu a bez mezerníku k přední stěně, a je opatřen z vnitřní strany mřížkou. Domnívám se také, že není vhodné mít u včelína okna, obzvláště ne na protější straně proti úlům. Včely které by normálně šly česnem ven, jdou za světlem a na okno. Světlo zajišťují postranní okenice, které se dle potřeby světla otvírají. Normálně stačí světlo, které projde škvírami mezi prkny. Více světla do úlu dostaneme pomocí zrcadla, anebo posvítíme baterkou. Ve střeše je nadzvednutá skleněná taška takže včely, které náhodou vzlétnou při ometání atd. včelín rychle opustí střechou a neobtěžují. Světlé rámky, které včely zanesou medem, protože do nich matka nechce klás, se dají také vytočit. Dokonce i matka se dá pomocí mřížky zavřít do libovolného patra. Hodně úspěchů!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 300


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Horký --- 2. 3. 2002
Re: Podnikatelská činnost ČSV (225) (227) (228) (290)

Vážený příteli toto prohlášení je dobré k tomu,že CSV neotiskne inzerát dovozce medu, protože medu v ČR je dost a dovezený med může a většinou i obsahuje zárodky moru včelího plodu,a že by takový dovozce od vás nakoupil med?? To nemůžete myslet vážně nebo ano?Vždyť 1 kg medu z Číny včetně cla koupí v Hamburku za cca 18 Kč,dal by jste svůj med smad levněji? V případě že ano dejte mi vědět vykoupím ho od vás za dvojnásobek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 299


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Richard Sikora --- 2. 3. 2002
Prodej ze dvora.

Konferenci čtu jednou týdně takže reaguji opožděně.
Dotaz- jaké můžu použít nálepky při prodejí známým.
Z důvodu reklamy je vhodné aby na láhvi bylo alespoň
jnéno.
K příspěvkům o neuteplených nástavcích-na zahraničních
adresách jsem viděl černé zateplené folie do kterých balí na zimu nádstavky, adresy nevim. Richard.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 298


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Richard Sikora --- 2. 3. 2002
Hlaseni poctu vcelstev.

Předem všechny zdravím.
Za nedlouho bude třeba odevzdat HLAŠENÍ O POĆTU VĆELSTEV.
Seskenoval jsem si formuláře ale papír není kvalitní
a dělají se čmouhy.Nešlo by uložit soubor s kvalitní
kopii a nejraději v takovém formátu, že bych si mohl
údaje do souboru vyplnit. V případě, že už takový soubor
existuje prosim o adrasu. Předem děkuji Richard.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 297


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. P. Baudis --- 1. 3. 2002
Re: Re[9]: Nadhození nových témat (282) (285) (286) (288) (289) (292) (293)

> Normální lepší lednice bere kolem 1 Kwh denně. Co by asi > bralo tohle
> monstrum ? Kolik by stál provoz ?

Kdyby to monstrum spotřebovalo tolik proudu co lednice, tak výpočet vypadá asi takto:
1 kWh = 4,30 Kč (denně).
Za 30 dnů - 129 Kč (měsíčně).
Za půl roku 774 Kč.

(Také je potřeba uvážit, že podzimní a zimní provoz chlazeného skladu bude podstatně levnější než v době letní).

Takže si každý může spočítat, jestli se mu tato investice do skladování vyplatí.

J. P. B.

P.S.
Svého času si hostinští takto ve sklepě a obložený slámou skladovali led. Vydržel od zimy až do léta (bez jakéhokoliv aktivního chlazení).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 296


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Róbert Chlebo --- 1. 3. 2002
Re: Statisticke udaje

> Velmi zajímavé. Předpokládám, že stav v ČR je asi podobný Slovensku (2:1).
> Ceny medu jsou taky podobné. Měl bys to poslat do Včelařství.
> Díky Eman
>

Podľa FAO je v Čechách 564 982 000 včelstiev, produkcia medu 7 318 ton,
import 686 ton, export 1 169 ton, spotreba v rámci krajiny 6 835 ton. Česko
má teda lepší priemer na včelstvo aj väčšiu spotrebu na hlavu. Zaujímal by
ma rozpis včelárov podľa počtu úľov, ČSV by malo mať štatistiky.

> P.S
> Slyšel jsem, že v EU přežívá zimu méně jak polovina včelstev vinou
roztoče.
> Jsou o tom nějaké věrohodné údaje?
>

Neviem, skúsim pohľadať, ale situácia asi nebude horšia ako u nás. Len na
výskum varoázy venovala EÚ 15 miliónov euro.


---
Odchádzajúca správa neobsahuje vírusy.
Skontrolované antivírusovým systémom AVG (http://www.grisoft.cz).
Verzia: 6.0.325 / Vírusová databáza: 182 - dátum vydania: 19.2.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 295


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 1. 3. 2002
Re[11]: Nadhození nových témat (282) (285) (286) (288) (289) (292) (293)

>> Tam dát po medobraní konve s medem a čekat na příznivou cenu
>> výkupců (tj. na zimu - nebo i déle).

> Normální lepší lednice bere kolem 1 Kwh denně. Co by asi bralo tohle
> monstrum ? Kolik by stál provoz ?

Záleží na kvalitě tepelné izolace. Dají se použít i balíky slámy. Také
teplota stačí na nějakých 8 stupňů. Agregát je z obyčejné lednice.
Nevím však, jakou část dne by musel běžet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 294


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Prchal --- 1. 3. 2002
Re: Re[9]: Nadhození nových témat (282) (285) (286) (288) (289) (292)

> Tam dát po medobraní konve s medem a čekat na příznivou cenu výkupců
> (tj. na zimu - nebo i déle).

Normální lepší lednice bere kolem 1 Kwh denně. Co by asi bralo tohle
monstrum ? Kolik by stál provoz ?

Zdraví PP.


*-----------------------------------------*
Pavel Prchal
DUP - druzstvo Pelhrimov
Remenovska 1999, 39317 Pelhrimov
Tlf. 0366/353127 (353111)
http://www.dup.cz
email: prchal/=/dup.cz
*-----------------------------------------*

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 293


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 1. 3. 2002
Re[9]: Nadhození nových témat (282) (285) (286) (288) (289)


> kdo se
> chce zabývat
> včelařením a dobře prodat a» zvolí filosofii zákona trhu a zvolí zimní
> období k prodeji výkupcům. Ten kdo je netrpělivý, a» prodá hned, ale a»
> nediskutuje o ceně, která je nízká. Uąetří si nervy s balením, hygienou,
> veter. povolení, náklady na dopravu atd...

Vzpomínám si, jak nám v Dole radil ing. Kamler (?), abychom si s
minimálními náklady pořídili někde ve stodole malou chladírnu. Udělat
z prken či latí takový "budnik", obloľit jej polysterovými deskami a
ze staré ledničky pouľít chladící agregát.

Tam dát po medobraní konve s medem a čekat na příznivou cenu výkupců
(tj. na zimu - nebo i déle).

Říkal, ľe u medu umístěného v takovéto chladírně nepozná ľádná
laboratoř na světě, jestli tam je rok nebo dva (nebo i více).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 292


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 1. 3. 2002
RE: Statisticke udaje

->Pozberal som zopár údajov o včelárstve v Európskej únii
->(najmä zo štatistík FAO, Apimondie, Ministerstva
->polnohospodarstva SR a www.europa.eu.int). Je to trochu

Velmi zajímavé. Předpokládám, že stav v ČR je asi podobný Slovensku (2:1).
Ceny medu jsou taky podobné. Měl bys to poslat do Včelařství.
Díky Eman

P.S
Slyšel jsem, že v EU přežívá zimu méně jak polovina včelstev vinou roztoče.
Jsou o tom nějaké věrohodné údaje?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 291


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka --- 1. 3. 2002
Re: Podnikatelská činnost ČSV (225) (227) (228)

Jsem zato, aby se na věci hospodaření ČSV a v souvislosti i podle mého názoru krachující Předboj snesli mraky velké kritiky. Proč? Jsou v tom zase peníze a nějakej ten člověk ve vedení, a hlavně kontakty.
Vyjádří se ten, kdo dal do včelařství před inzerci do podmínek to, že případný inzerent není dovozce medu ze zahraničí? PROČ? Vždyď právě mě zajímá inzerát obchodníka,
který třeba dováží med, za kolik u něj prodám svou produkci. Co vy nato všichni??

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 290


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka --- 1. 3. 2002
Re: Re[7]: Nadhození nových témat (282) (285) (286) (288)

> Bez dalších příživníků.

Třetina výrobci, třetina výkupci a třetina finálnímu prodejci. Na tom
bych neviděl nic špatného. Ale včelař by měl mít více legálních
možností obejít se bez těch dvou ostatních článků a dodávat med
spotřebitelům přímo (např. na tržištích).

Znám včelaře co to delají, ale vzhledem k jejich věku všem , asi po pěti letech prodeje "venku" nastaly zdravotní problémy. Vidím to takhle: kdo se chce zabývat
včelařením a dobře prodat ať zvolí filosofii zákona trhu a zvolí zimní období k prodeji výkupcům. Ten kdo je netrpělivý, ať prodá hned, ale ať nediskutuje o ceně, která je nízká. Ušetří si nervy s balením, hygienou, veter. povolení, náklady na dopravu atd... Beru to tak, že budu li se zabývat i balením a prodejem, nestihnu důležitější věci při ošetřování. Jako zdokonalování technologie ošetřování. GuPa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 289


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 1. 3. 2002
Re[7]: Nadhození nových témat (282) (285) (286)


> Výkupci med odebírají ještě také někde v garáži.
> Teprve plnění lahví zřejmě hygiena kontroluje.

Přece jen při lahvování jsou větší nároky na hygienu, než při
manipulaci s konvemi a případném přeléváním do sudů...


> Nějaké opatření určitě musí
> být, ale všude a takové, které může včelař splnit aby mohl prodat svoje
> produkty také sám.

Souhlasím. Myslím, že při vlastním prodeji medu na tržišti (když je
etiketa označena adresou včelaře) by mohly být prodejní podmínky
stejné jako u prodeji "ze dvora".


> Bez dalších příživníků.

Třetina výrobci, třetina výkupci a třetina finálnímu prodejci. Na tom
bych neviděl nic špatného. Ale včelař by měl mít více legálních
možností obejít se bez těch dvou ostatních článků a dodávat med
spotřebitelům přímo (např. na tržištích).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 288


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Róbert Chlebo --- 1. 3. 2002
Statisticke udaje

Pozberal som zopár údajov o včelárstve v Európskej únii (najmä zo štatistík FAO, Apimondie, Ministerstva polnohospodarstva SR a www.europa.eu.int). Je to trochu dlhšie, ale celkom zaujímavé čítanie, snažil som sa to porovnať aj so situáciou na Slovensku. Ďalšie šírenie, príp. publikovanie údajov z tohto príspevku je možné len s mojim súhlasom, pretože jeho časti boli publikované už na inom mieste. Ak by ste vedeli doplniť ešte niektoré údaje, bolo by zaujímavé sa ich dozvedieť. Pri zbere údajov som dal zapravdu prísloviu, že existuje klamstvo, väčšie klamstvo a štatisika, pretože údaje sa rôznia podľa zdrojov a u niektorých autorov sa vyskytujú priam čudesné cifry - údaje použité v tomto príspevku som sa snažil overiť aspoň z dvoch zdrojov. No ale celkový obraz o stave včelársva v Európe sa z toho dá vytvoriť.
takže ak máte čas, čítajte ;-) Pekný deň praje Robo, Nitra.

STAV VČELÁRSTVA V EÚ A NA SLOVENSKU
RÓBERT CHLEBO, SPU NITRA.

Svetová produkcia medu v roku 1999 dosiahla 1,223,054 ton (z toho EÚ 116 000 ton), pričom posledných 10 rokov je stabilizovaná, len s miernym nárastom (medzi rokmi 1989 a 1999 predstavoval tento nárast 3%, zatiaľ čo medzi rokmi 1979 až 1989 bol nárast až 30%). Túto produkciu vyprodukovalo 59 miliónov kultúrne chovaných včelstiev, pričom z tohto počtu pripadá na Európsku úniu takmer 8 miliónov včelstiev, na Slovensko takmer 280 tisíc (údaje za rok 2001).
Zo svetovej produkcie medu 25% sa obchoduje na medzinárodnom trhu, čo predstavuje asi 300 000 ton (údaj za rok 1998), pričom už dlhoročne dosahuje najvyšší vývoz Čína (okolo 26% z celej medzinárodnej výmeny). EÚ je najväčším importérom medu, v roku 1998 absorbovala 47% medu z medzinárodnej výmeny. Z toho 70% smerovalo do Nemecka (85 000 ton) a Veľkej Británie (21 000 ton).
V júni 1997 prijala Komisia (EC) EÚ nariadenie č. 1221/97 zamerané na zvýšenie produkcie a zlepšenie marketingu medu v rámci spoločného trhu. Členské štáty môžu na základe tohto opatrenia vypracúvať národné stratégie rozvoja včelárstva, s dôrazom na päť priorít: odborné poradenstvo, liečenie klieštikovitosti včelstiev, racionálne využitie včelej pastvy, laboratórne rozbory medov a podpora aplikovaného výskumu. Podrobné pravidlá implementácie tohto nariadenia upravuje nariadenie Rady (EC) č. 2300/97, novelizované nariadením č. 1438/2000.

SEBESTAČNOSŤ V MEDE
EÚ: Produkcia medu v EÚ neuspokojuje domáci dopyt, takmer polovicu spotrebovaného medu predstavuje import. Index sebestačnosti v mede prvýkrát padol v EÚ pod 50% v sezóne 1998/1999, a to na 47,4%. Najväčšími producentmi medu v EÚ (údaje za rok 1999) sú Španielsko (32 000 ton), Nemecko (20 300 ton) a Francúzsko (18 000 ton). Hlavným dovozcom medu do EÚ sa stala v roku 1999 Argentína s 30%, keď predbehla Čínu s 23% (po zavedení určitých colných obmedzení) a Mexiko s 12% podielom na celkovom dovoze. V roku 2002 sa tento pomer zmení, pretože EÚ zakázala vyhláškou IP 02/143 z 25. januára 2002 dovoz medu z Číny. EÚ vyviezla do druhých krajín len okolo 6 000 ton vlastnej produkcie. 85% medu sa spotrebuje v EÚ v natívnom stave, zvyšných 15% ako tzv. priemyselný med predovšetkým v pekárstve a cukrovinkárstve (v Taliansku dosahuje spotreba priemyselného medu až 40%).
Slovensko: Na Slovensku vyprodukujeme ročne okolo 2800 ton medu (priemer za roky 1997 - 2000), čo je v porovnaní s rozlohou krajiny pomerne dobrý výsledok, porovnateľný napr. so Švajčiarskom alebo Juhosláviou, aj keď od roku 1995, keď sa produkcia vyšplhala cez 3500 ton poklesla. Dovážame ročne okolo 200 ton medu (posledné roky sa import pohybuje od 177 do 390 ton), oveľa viac medu sa zo Slovenska vyvezie, pričom export má mierne stúpajúcu tendenciu - v roku 1999 sme vyviezli vyše 1400 ton, čiže cca polovicu produkcie. Dosahujeme kladnú obchodnú bilanciu s EÚ, kde smeruje okolo 700 ton medu priamo, a ďalšie tony nepriamo cez zahraničných nákupcov, najmä z Čiech a Maďarska. Situácia vo vývoze a dovoze medu je teda presne opačná ako v EÚ. Hodnota vyvezeného medu dosahuje ročne okolo 90 miliónov Sk. Kvalita medu je dobrá, zo 153 vzoriek medu na domácom trhu bolo v roku 1999 nevyhovujúcich len 5 (3,3%). Okolo 1500 ton medu ročne spotrebujeme doma na Slovensku, takmer výlučne ako potravinu.

VÝKONNOSŤ VČELÁRSTVA
EÚ: V roku 1999 bolo v 12 štátoch EÚ vyše 460 000 včelárov, z čoho vyše 14 300 predstavovali profesionálni včelári. Od roku 1992 stúpol počet včelárov takmer o 6%, z toho profesionálov o 10%. Za rovnaké obdobie rokov 1992-1999 stúpol počet včelstiev o 11% na vyše 8,6 milióna. Vyše 42% z celkového počtu včelstiev je obhospodarovaných profesionálnymi včelármi, hoci títo tvoria len 3% celkového počtu včelárov. Najviac včelstiev sa v EÚ nachádza v Španielsku a Nemecku, po cca 2 milióny. Najväčšie percento profesionalizácie včelárstva dosahuje Írsko, Španielsko a Grécko. Najviac profesionálov sa fyzicky nachádza v Španielsku - vyše 4500, vo Francúzsku a Grécku - po 3000. Na jedného profesionálneho včelára pripadá v EÚ priemerne okolo 260 včelstiev. V nákladoch na jedno včelstvo sa vyskytujú v rámci EÚ značné rozdiely, napr. v Španielsku, Taliansku a Francúzsku vykazujú celkové náklady na jedno včelstvo za rok od 20 do 41 euro, Rakúsku, Dánsku, Belgicku a Portugalsku od 56 do 91 euro, ale v škandinávskych krajinách, Nemecku, Veľkej Británii a Holandsku od 112 do 142 euro. Rozdiel v nákladoch medzi jednotlivými krajinami tak dosahuje až 120 euro na jedno včelstvo.
Slovensko: V rokoch 1998 až 2001 sa počet včelstiev stabilizoval na približne 279 000. Počet včelárov je vyše 18 000. Len okolo 60 z nich udržuje početné stavy včelstiev nad 100, čo je 0,3%. Profesionalizácia včelárstva je teda pomerne nízka. Najväčšou profesnou organizáciou je Slovenský zväz včelárov, ktorého 16 500 členov v roku 2000 zazimovalo 227 680 včelstiev. Okolo 1300 včelárov so včelstvami kočuje za znáškou. Priemerný výnos medu na jedno včelstvo je okolo 10 kg, dá sa však predpokladať, že tieto údaje sú štatisticky nepresné, keďže včelári neradi nahlasujú plné výšky medných výnosov. Priemer Európy je vyše 18 kg, najväčšie priemerné medné výnosy v Európe vykazuje Maďarsko a Belgicko - vyše 40 kg na včelstvo, čo je reálne dosiahnuteľné aj v slovenských vyspelých chovoch. O nákladovosti na jedno včelstvo nie sú vedené dôveryhodné štatistiky, pre vyjadrenie celkových nákladov by bolo potrebné implementovať metodiku EÚ. Väčšina záujmových a poloprofesionálnych včelárov totiž nezahŕňa do nákladov vlastnú mzdu, poistenia a pod. Možno však predpokladať, že celkové náklady na jedno včelstvo sa budú približovať Španielsku a Taliansku, teda cca 20 - 30 euro.

ŠTRUKTÚRA TRHU S MEDOM
EÚ: Viac ak 50% medu predávajú včelári v EÚ priamo spotrebiteľom alebo prostredníctvom miestnych malopredajcov. 1 kg medu predávajú včelári v EÚ priamym predajom koncovým spotrebiteľom priemerne za 3,5 a 5 euro, v Nemecku a v Rakúsku sa táto suma môže vyšplhať až na 8 euro. V krajinách s najväčším počtom profesionálnych včelárov, t.j. Španielsku a Grécku, odpredávajú včelári med do výkupu priemerne za cenu 1,58, resp. 1,95 euro za 1 kg, v Nemecku môže táto suma dosiahnuť až 5 euro. Priemerná cena 1 kg medu za celú EÚ pri predaji priamo zákazníkom predstavuje 5,1 euro, pri predaji baliarňam a výkupcom 2,05 euro. Importované medy, najmä z Argentíny, Mexika a Číny samozrejme dosahujú nižšie ceny, čím sa mierne znižuje aj cena na vnútornom trhu. Dovezené medy musia vyhovovať potravinovej legislatíve (tá je pre med identická s našim Potravinovým kódexom), musí byť označená krajina pôvodu a k ich cene sa pridáva zvyčajne 17,3% sadzba (okrem výnimiek). Rozdiel medzi priemernou cenou 1 kg medu vyprodukovaného v EÚ a 1 kg dovezeného medu aj tak predstavuje 1,05 euro. Obchod s niektorými krajinami sa upravuje bilaterálnymi dohodami a kvótami.
Slovensko: Väčšinu medu predávajú včelári výkupcom v cenách 35 - 65 Sk za kg, teda priemerne za 1,3 euro. Pri priamom predaji koncovým spotrebiteľom môže cena 1 kg jednodruhového medu dosiahnuť 100 Sk. Je problematické odhadnúť, koľko medu sa skutočne odpredá v malom, situáciu komplikuje skutočnosť, že trh je nasýtený - polovicu domácej produkcie vyvážame. Je to spôsobené najmä nízkou spotrebou medu na obyvateľa a rok - necelých 0,28 kg, zatiaľ čo v krajinách EÚ je to približne dvojnásobok, v Nemecku takmer 1,2 kg.
______________________________________
Robert Chlebo, MSc.PhD.
Slovak Agricultural University in Nitra
ICQ: 144688742
Mobil: +421 907 721 936
Tel. work: +421 37 6508 318
E-mail: Robert.Chlebo/=/uniag.sk
Web: http://afnet.uniag.sk/~chlebo





---
Odchádzajúca správa neobsahuje vírusy.
Skontrolované antivírusovým systémom AVG (http://www.grisoft.cz).
Verzia: 6.0.325 / Vírusová databáza: 182 - dátum vydania: 19.2.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 287


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký --- 1. 3. 2002
Re: Re[5]: Nadhození nových témat (282) (285)

>považuji za rozumné, že stát nějakým způsobem stanovuje podmínky,
které musí být splněny, aby se potravina mohla dostat do obchodní
sítě.

Při prodeji do výkupen, kde je prodáno nejvíce medu není kontrola u prvovýrobce vůbec žádná. Výkupci med odebírají ještě také někde v garáži. Teprve plnění lahví zřejmě hygiena kontroluje. Nějaké opatření určitě musí být, ale všude a takové, které může včelař splnit aby mohl prodat svoje produkty také sám. Bez dalších příživníků. Určitě i při malém počtu včelstev již tato potřeba je. Při prodeji např. králíků, zeleniny aj. není potřeba nic.
Tonda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 286


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 1. 3. 2002
Re[5]: Nadhození nových témat (282)

->>Zrovna vloni v Pardubicich si 3 mysleli, ze je to tak , jak pises.
->>Ovsem z te hygieny se chodi podivat, kde je med skladovan... a
->>verte, ze podminky stanovene zakonem nemate ani v obyvaku, natoz
->>pak v garázi ci ve sklepe. Radek

> myslím že zákon nás tlačí k tomu abychom prodávali buď "ze dvora"
> (tam si "hygienu" může zákazník zkontrolovat sám), nebo
> profesionálním výkupcům za známé ceny.

Upřímně řečeno, na jedné straně mne mrzí, že nemohu své sklenice s
medem dát do obchodu. Na straně druhé však jako konzument a nakupující
chci, aby to, co je v ochodech nabízeno mělo nějakou záruku, že to
bylo připraveno v hygienických podmínkách apod. Jinými slovy -
považuji za rozumné, že stát nějakým způsobem stanovuje podmínky,
které musí být splněny, aby se potravina mohla dostat do obchodní
sítě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 285


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. P. Baudis --- 28. 2. 2002
Spojeni konferenci

Po dohodě s přítelem Mirkem Matýskem došlo právě k převodu účastníků 1. konference do této 2. včelařské konference.

Problém na našem serveru, který znemožňoval e-mailový přístup do konference z některých adres, byl za pomoci př. M. Matýska a dalších odhalen a odstraněn.

Dnes večer mohl tedy být seznam všech adres, které byly v tuto chvíli registrovány na seznamu účastníků 1. konference, připojen k seznamu účastníků konference druhé.

Tento příspěvek (podaný na webu 2. konference) by měli obdržet už i noví účastníci, které tímto vítám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 284


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 28. 2. 2002
RE: Re[2]: Nadhození nových témat

->Prodej "přebytků produkce " na tržištích a místech k tomu určených,
->zakázaný není.
->To už by se nemohlo prodávat nic, něco jiného je to pak
Co já vím, tak není prodej možná zakázaný, ale není povolený, jestliže
výrobce medu uvedený na štítku medu nemá hygienikem schválenou provozovnu.
Tam nejde jen o jednu vykachlíčkovanou místnost s teplou vodou a odpadem,
ale o více místností.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 283


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 28. 2. 2002
RE: RE: Re[2]: Nadhození nových témat

->Zrovna vloni v Pardubicich si 3 mysleli, ze je to tak , jak pises.
->Ovsem z te hygieny se chodi podivat, kde je med skladovan... a verte,
->ze podminky stanovene zakonem nemate ani v obyvaku, natoz pak v
->garázi ci ve sklepe.
->Radek
Nevim sice z takové odpovědi čeho se přesně týká, ale myslím že zákon nás
tlačí
k tomu abychom prodávali buď "ze dvora" (tam si "hygienu" může zákazník
zkontrolovat sám), nebo profesionálním výkupcům za známé ceny. Mě se to zdá
nefér, protože když
med stočím v "možná nehygienickém" prostředí, převezu výkupcovi a ten ho bez
rozboru
(změření vodivosti a vody kvůli ceně nepovažuju za rozbor) dodá obchodu, tak
se na medu nic nemění.
Proto chovám pro zábavu jen tolik včelstev, abych k výkupcům nemusel.
Když se tím budu chtít živit, tak to rozjedu ve velkém, včetně pořádné
stáčírny.
Ale to mi nehrozí ani v důchodu.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 282


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký --- 28. 2. 2002
Re: Re[2]: Nadhození nových témat (225) (227) (266) (267) (275) (276)

Pokud jsem já zjistil, veter. laboratoř vydá pouze doklad o nezávadnosti medu. Není to povolení na prodej. To vydává hygiena. Rozumí se tím prodej do obchodní sítě, tj. i tržiště. Tam jsou podmínky, které skoro nejdou dodržet. Vykachličkovaná místnost aj. Na prodej ,,ze dvora"(známým), by se tyto podmínky vztahovat neměly.
Tonda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 281


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miroslav Jakuą --- 28. 2. 2002
RE: RE: Re[2]: Nadhození nových témat (225) (227) (266) (267) (275) (276) (279)

> Zrovna vloni v Pardubicich si 3 mysleli, ze je to tak , jak pises.
> Ovsem z te hygieny se chodi podivat, kde je med skladovan... a verte,
> ze podminky stanovene zakonem nemate ani v obyvaku, natoz pak v
> garázi ci ve sklepe.
> Radek


Tomu věřím. Avšak pokud je med již ve spotřebitelském balení, potom tyto
požadavky jsou určitě nižší. Znovu však uvádím, že neznám přesný stav. Bylo
by dobré, kdyby nám tady o tom řekl něco někdo z odborníků. Třeba pan
Lněnička z ÚV ČSV. Vladimíre nevíš o tom něco?

M. Jakuš.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 280


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 28. 2. 2002
Re: RE: Re[2]: Nadhození nových témat (225) (227) (266) (267) (275) (276)

Zrovna vloni v Pardubicich si 3 mysleli, ze je to tak , jak pises.
Ovsem z te hygieny se chodi podivat, kde je med skladovan... a verte,
ze podminky stanovene zakonem nemate ani v obyvaku, natoz pak v
garázi ci ve sklepe.
Radek

______________________________________________________________________
Co davaji v TV? http://tv.seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 279


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaromir Marek --- 27. 2. 2002
Re: Typ úlů pro vyí věk

Sebeortodoxnější nástavkář se musí občas ve včelách povrtat, vždyť by z toho
neměl žádnou radost, akorát to dá jednou operací do jiného nástavku, který
doloží a dá na místo původního atd. Na druhé straně jsou v některých
almárkách dolní přední plásty úplně černé, protože je nikdo několik let
nevyndal. O rozebírání díla tolik nejde, záleží kolik můžu včelám věnovat
času, u profíků je to jasné ty si nemůžou vybírat a my ostatní si můžeme
vybrat. Jaromír Marek

----- Original Message -----
From: "Libor Jarolim" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 27, 2002 10:44 AM
Subject: Re: Typ úlů pro vyí věk


> Přátelé, copak nejde včelařit hezky plást po plástu třeba i v
> nízkonástavkovém úle ?
> Přeložim půl nastavku do jine krabice, přikryju plachtou a po půlkách už
by
> to mohlo jít odnést ?
> I když v tu ránu ztrácím všechny výhody nástavkového včelaření.
> Libor


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 278


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaromir Marek --- 27. 2. 2002
Re: Re[2]: Nadhození nových témat

Prodej "přebytků produkce " na tržištích a místech k tomu určených,
zakázaný není.
To už by se nemohlo prodávat nic, něco jiného je to pak přiznat finančákům,
to by se
mělo a skoro nikdo to nedělá, ne že bych se divil. Jaromír Marek.

----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>

Jsi muz? Jsi spokojen se svym sexualnim zivotem nebo chces zvysit svou
sexualni vykonnost. Toto neni mozne bez povoleni a veterinare to stve.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 277


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miroslav Jakuą --- 27. 2. 2002
RE: Re[2]: Nadhození nových témat (225) (227) (266) (267) (275)

> jestli je nebo není povoleno prodávat doma stáčený med na
> různých tržištích a stáncích, to mi dodnes není jasné - něco jsem

Pokud vím, stačí pouze jednou ročně poslat vzorek do akreditované
laboratoře, která následně vydá příslušné povolení k distribuci vašeho medu
do obchodní sítě (prodej ve spotřebitelském balení - s etiketou, v příslušné
jakosti a balení do obchodů, překupníkům atd. - tedy ne výkupcům). Ten platí
na celou produkci v daném roce. Cena se pohybuje kolem 500 Kč. Pokud mi
vyjde čas, tak se poinformuji na současnou situaci. Mohlo se něco změnit. To
je o prodeji.
Co se týče výroby, jsou určitě dány nároky na prostředí a postupy při
výrobě (myšleno prvovýrobě) medu. Půjde asi zejména o požadavky z hlediska
hygieny. Určitě nelze vytáčet med jen tak. Třeba na hnoji. Ale kdo vám
dokáže, kde jste daný med vytočili?

M. Jakuš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 276


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 27. 2. 2002
Re: Re[2]: Nadhození nových témat (225) (227) (266) (267)

jestli je nebo není povoleno prodávat doma stáčený med na
různých tržištích a stáncích, to mi dodnes není jasné - něco jsem
četl, že to dovoleno není, ale v praxi vidím, že to včelaři běžně
dělají, tak nevím).

Toto neni mozne bez povoleni a veterinare to stve, jde o to kdy
prijde kontrola. U nas se k tomu obcas polooficialne priklonime, kdyz
na nas mesto vybafne, ze planuje akci za dva dny, a chce tam mit
nekoho z medem, jinak prodavam pouze ze dvora.
Radek

______________________________________________________________________
Jsi muz? Jsi spokojen se svym sexualnim zivotem nebo chces zvysit svou
sexualni vykonnost. Ted mas sanci. Chyt ji hned. http://www.zdravimuze.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 275


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor Jarolim --- 27. 2. 2002
Re: Typ úlů pro vyí věk

Přátelé, copak nejde včelařit hezky plást po plástu třeba i v
nízkonástavkovém úle ?
Přeložim půl nastavku do jine krabice, přikryju plachtou a po půlkách už by
to mohlo jít odnést ?
I když v tu ránu ztrácím všechny výhody nástavkového včelaření.
Libor

> Bud zustanu u nastavku (je jedno jakych - plne medu jsou tezke vsechny) a
> k nim nejake jednoduche zdvihaci zarizeni nebo prejdu na lezany.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 274


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch V . Protivínský --- 27. 2. 2002
Re: Stojany a r.m.

V praxi by takova situace bud vubec nenastala, nebo by se jednalo jen o
minimalni mnozstvi (nekolik dkg rocne, s nimiz si uz vcelky poradi) a pri
vyrazeni dila se jednoduse rozrizne na mensi casti.

vojta



A jak budu vytacet plodiskove plasty 39*49, kdyz by to bylo potreba?
Radek


> Pro systémy, kde se manipuluje s jednotlivými rámky je mnohem výhodnější
> použít co největší plást. Pro Tvůj případ bych doporučoval alespoň pro
> plodiště 39 x 49 (2x Adamec + včelí mezera) a až do medníku 39x24 cm.
>
> vojta
>
>
>
> Je mi sice 27 ale podobny stojan mam take uz nakresleny s tim
> rozdilem, ze podle starych fungujicich vysouvaku z Holic hledam
> nekoho, kdo by vyrobil vysouvaci zarizeni. Ramek bych chtel nechat
> 39*24, protoze na teto ramkove mire mam 50 vcelstev.
> Kdyby jste vedeli o nejakem zrucnem strojari, treba bychom to dali
> dokupy.
> Radek
>
>
>
>

______________________________________________________________________
Jsi muz? Jsi spokojen se svym sexualnim zivotem nebo chces zvysit svou
sexualni vykonnost. Ted mas sanci. Chyt ji hned. http://www.zdravimuze.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 273


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri Borik --- 26. 2. 2002
Re: Typ úlů pro vyí věk (257)

On Sun, 24 Feb 2002, Miloslav BURIAN wrote:

> S mou tělesnou zdatností to již asi nahoru nepůjde (*1937)- musím se tedy
> připravit na "dědkovské" včelaření. Vychází mi z toho ležany, ale můj
...
> Tenkostěnné nízké nástavky jsou snesitelné, ale jen pokud jsou prázdné

Zatim o tom uvazuju teoreticky, ale zada mne zlobi uz ted, takze casem
budu stat pred podobnym problemem.

Bud zustanu u nastavku (je jedno jakych - plne medu jsou tezke vsechny) a
k nim nejake jednoduche zdvihaci zarizeni nebo prejdu na lezany.

S budecaky jsem zacinal, k tomu se uz vracet nechci a u vysouvacich
systemu se mi moc nezda odolnost vysouvaciho mechanizmu proti zatmeleni.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 272


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 26. 2. 2002
Re: Re[2]: Typ úlů pro vyí věk (257) (258) (262)

Je mi sice 27 ale podobny stojan mam take uz nakresleny s tim
rozdilem, ze podle starych fungujicich vysouvaku z Holic hledam
nekoho, kdo by vyrobil vysouvaci zarizeni. Ramek bych chtel nechat
39*24, protoze na teto ramkove mire mam 50 vcelstev.
Kdyby jste vedeli o nejakem zrucnem strojari, treba bychom to dali
dokupy.
Radek

> > Budete se divit, vracím se na stará kolena ke stojanům. Podle mě
> > vylepšených. Hlavní důvod jsou také záda. Nechal jsem si udělat nové
> > úly, kde jsou čtyři patra, čtyři česna, rámky 35*22, aby byly lehčí.
>
> > Práce je velmi pohodlná. U spodních dvou pater sedím na židli, žádné
> > ohýbání a u hořeních dvou pater stojím. Vzhledem k velikodti úlů je
> > možné chovat v jednom úle i dvě včelstva, podle plemene. Na zimu je
> > možné v patře nahoře zazimovat oddělek, nebo opačně. Dole oddělek a
> > nahoře dvě patra včelstev. Práce je jednoduchá vcelku bez dřiny.
>
> Zrovna dneska mne "chytla" záda - jeden z hrudních obratlů se rozhodl
> pro vzpouru. A tak mám pro tento příspěvek opravdu pochopení a veškeré
> sympatie.
>
> Myslím to vážně. Propagujeme stále nástavky (což je správné), ale
> zapomínáme často kvůli tomu na alternativy. Právě zastánci
> nekomerčního zájmového včelaření by možná měli (např. ve Včelařství)
> více propagovat úlové systémy předurčené pro včelaření ve stáří nebo
> pro včelaře nějak handikapované. Takový stojan se čtyřmi patry může
> být bezvadná věc. Neměli bychom zapomínat, že ani ten nejnižší
> nástavek nebude nikdy lehčí než jednotlivý plást.
>
> Nu, a řekněte sami, sedět při práci ve včelstvu na židli, není to
> pohádka?
>
> Příteli Václavovi I. děkuji za inspiraci. Při mých problémech se zády
> na ni brzy dojde.
>
> Zdravím,
>
> Jan P. Baudiš
>
>

______________________________________________________________________
"Http://poradna.bilezbozi.cz - poradte se s nasim servisnim technikem!"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 271


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 26. 2. 2002
Antwort: Re[2]: Ukonceni provozu konference


Pane Baudis,
Vase tvrdenie stoji proti tvrdeniu pana Cejku. To z coho obvinujete vy
jeho, z toho moze aj on Vas ....

P.S. Neboli ste to nahodou vy kto volal po tom aby sa vo vcelarskej
konferencii diskutovalo o vcelach ?!

Matej Osusky


> Pane Baudys, adresa cejka/=/upbk.cz funguje uz asi 3 roky. Denne si
> vyzvedavam postu a posta chodi !!! A vzhledem k tomu, ze delam
> spravce site, vim, co rikam !

> Zdenek Cejka

Tak proc neodpovidate na moje maily? Psal jsem Vam ze stejne adresy a
ze stejneho stroje, jako jsem psal minuly i tento prispevek do 1.
konference. Je zajimave, ze maily poslane na jine adresy dorazi k
adresatovi, jen mail poslany na Vasi adresu jaksi nedojde...


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 270


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 26. 2. 2002
Re: Stojany a r.m. (265)

A jak budu vytacet plodiskove plasty 39*49, kdyz by to bylo potreba?
Radek


> Pro systémy, kde se manipuluje s jednotlivými rámky je mnohem výhodnější
> použít co největší plást. Pro Tvůj případ bych doporučoval alespoň pro
> plodiště 39 x 49 (2x Adamec + včelí mezera) a až do medníku 39x24 cm.
>
> vojta
>
>
>
> Je mi sice 27 ale podobny stojan mam take uz nakresleny s tim
> rozdilem, ze podle starych fungujicich vysouvaku z Holic hledam
> nekoho, kdo by vyrobil vysouvaci zarizeni. Ramek bych chtel nechat
> 39*24, protoze na teto ramkove mire mam 50 vcelstev.
> Kdyby jste vedeli o nejakem zrucnem strojari, treba bychom to dali
> dokupy.
> Radek
>
>
>
>

______________________________________________________________________
Jsi muz? Jsi spokojen se svym sexualnim zivotem nebo chces zvysit svou
sexualni vykonnost. Ted mas sanci. Chyt ji hned. http://www.zdravimuze.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 269


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miroslav Jakuš --- 26. 2. 2002
RE: Nadhození nových témat (225) (227) (266)



> -----Original Message-----
> From: Antonín Podhájecký [mailto:a.podhajecky/=/.seznam.cz]
> Sent: Tuesday, February 26, 2002 12:52 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Nadhození nových témat
>
>
> Chtěl bych se vyjádřit k výkupu medu Včelou Předboj. Nevím kdy vykupovala
> za vyšší ceny?

Děkuji za příspěvek.

Podle mého je třeba si uvědomit za jakou cenu Včela Předboj své ceny nabízí.

Vize:
Odkup podílu akcií Českomoravské kooperativy a.s. byl učiněn jak jsem se
doslechl za 18 mil. Kč. Přepočteno na člena ČSV (cca 50 tisíc členů) to dělá
odhadem 360 Kč na člena. Potom je nutné přičíst další mnohatisícové půjčky,
ale nepočítejme je. Stejně je Včela Předboj a.s. nerentabilní a spoustě
včelařům dluží. Těší mne, že včelaři mají vykoupený med, ale myslím si, že
by ČSV mohl investovat do rentabilnějších záležitostí a hlavně záležitostí,
které by byly pro většinu jeho členů. Zcela jistě semnou budete souhlasit,
že většina členů ČSV Včele Předboj a.s. med neprodá. A kdyby chtěla, stejně
by ani za těch investovaných 360 Kč za jeho "hlavu" nezískala ani
akcionářskou prémii +1 Kč na 1 kg medu, protože stejně nejsou za akcionáře
počítáni. Tomu říkám nespravedlnost.

Nápad:
Snad by bylo rentabilnější, kdyby ČSV raději investoval formou půjček ZO ČSV
na vybudování svazových stáčíren a balíren medu (příkladem by mohl být i
VÚVč v Dole). Ty by sloužily určitě rentabilněji svému účelu a ještě by byly
členům blíže. Co vy na to?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 268


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 26. 2. 2002
Re[2]: Nadhození nových témat (225) (227) (266)

> Chtěl bych se vyjádřit k výkupu medu Včelou Předboj. Nevím kdy
> vykupovala za vyšší ceny? Včelařím s 50 včelstvy. Po vytočení vždy
> obvolám několik výkupců z důvodu zjištění ceny. S větším množstvím
> medu se mi vyplatí jet i desítky kilometrů. Všichni výkupci čekají
> na Včelu Předboj a pak dají min. o 1Kč za kg. více.

Právě tak jsem to myslel. Kdyby neexistovala Včela Předboj, tak by
ceny výkupců šly dolů. Takhle ostatní výkupci musejí reagovat na cenu
Předboje a případně ještě tu korunu přihodit. (Prý ale není
pravidlem, že ostatní výkupci dávají vždy o trošku více než Předboj,
tady na Jihlavsku jsem slyšel něco o tom, že dávají naopak o korunu
méně než Včela Předboj.)

Sám s tím žádné zkušenosti nemám, protože vždy všechno nalahvuji a
rozprodám "ze dvora" (jak je to zákonem povoleno - viz články ve
Včelařství; není povoleno dávat podomácky nalahvovaný med do obchodní
sítě; jestli je nebo není povoleno prodávat doma stáčený med na
různých tržištích a stáncích, to mi dodnes není jasné - něco jsem
četl, že to dovoleno není, ale v praxi vidím, že to včelaři běžně
dělají, tak nevím).

> ... Včela med prodává levněji a konkuruje jim.

To je právě to, na co ostatní výkupci (resp. ostatní obchodníci s
medem) tak nadávají.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 267


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký --- 26. 2. 2002
Re: Nadhození nových témat (225) (227)

Chtěl bych se vyjádřit k výkupu medu Včelou Předboj. Nevím kdy vykupovala za vyšší ceny? Včelařím s 50 včelstvy. Po vytočení vždy obvolám několik výkupců z důvodu zjištění ceny. S větším množstvím medu se mi vyplatí jet i desítky kilometrů. Všichni výkupci čekají na Včelu Předboj a pak dají min. o 1Kč za kg. více. Stalo se mi, že za první med jsem dostal více, protože Včela nevyšla s cenou. Za druhé vytočení jsem již dostal méně, protože Včela měla cenu nižší. Výkupce mi to doložil a dal méně. Zdůvodňují to tím, že pak Včela med prodává levněji a konkuruje jim. K výkupcům Včely Předboj volám také.
Dost samozdřejmě rozprodám sám, ale je problém s povolením- hygiena. Na ČSV mi řekli, ať to ani nezkouším.
S pozdravem Tonda.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 266


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch V . Protivínský --- 26. 2. 2002
Stojany a r.m.

Pro systémy, kde se manipuluje s jednotlivými rámky je mnohem výhodnější
použít co největší plást. Pro Tvůj případ bych doporučoval alespoň pro
plodiště 39 x 49 (2x Adamec + včelí mezera) a až do medníku 39x24 cm.

vojta



Je mi sice 27 ale podobny stojan mam take uz nakresleny s tim
rozdilem, ze podle starych fungujicich vysouvaku z Holic hledam
nekoho, kdo by vyrobil vysouvaci zarizeni. Ramek bych chtel nechat
39*24, protoze na teto ramkove mire mam 50 vcelstev.
Kdyby jste vedeli o nejakem zrucnem strojari, treba bychom to dali
dokupy.
Radek



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 265


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

havlik petr --- 26. 2. 2002
Zateplene nebo nezateplene nastavky

Včelaři se stále přou,zateplené-těžké,neuteplené-ale lehčí.
Proč to někdo neudělá tak jak velí tradice.
Nástavky z jednoduchého prkna a na zimu,až bude třeba
uteplit,tak zvrchu natáhnout takový pytel z molitanu,nebo
polystyrenu-raději ne napevno slepeneho,ale na jakémsi
třeba gumovem pantu.Přes molitan pak svrchu přetáhnout
igelitový pytel odpovídajícího rozměru-místo střechy.
Sdola nechat volný-aby mohla sražená voda odtékat a také
se musí vystříhnout otvor pro očko.Na jaře uteplení sundáme
molitan se složí,aby zabral méně místa a sluníčko slabou
stěnu úlu prohřeje.Tohle je ale jenom nápad a není vyzkoušený.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 264


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch V . Protivínský --- 26. 2. 2002
Re: Tlakové láhve

Mohu jen potvrdit.

vojta

> nejlepší a nejvíce použitelný by se jevil elektrický kompresor a
> elektrocentrála to se dnes nechá snadno půjčit všude,kde je zdroj
elektické
> energie je to ještě jednodušší a náklady na pořízení žádné.
>
> s pozdravem Martin Kupka
> Novohradská 21,370 01 České Budějovice
> tel: 0603 462 921


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 263


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 25. 2. 2002
Re[2]: Typ úlů pro vyí věk (257) (258)

> Budete se divit, vracím se na stará kolena ke stojanům. Podle mě
> vylepšených. Hlavní důvod jsou také záda. Nechal jsem si udělat nové
> úly, kde jsou čtyři patra, čtyři česna, rámky 35*22, aby byly lehčí.

> Práce je velmi pohodlná. U spodních dvou pater sedím na židli, žádné
> ohýbání a u hořeních dvou pater stojím. Vzhledem k velikodti úlů je
> možné chovat v jednom úle i dvě včelstva, podle plemene. Na zimu je
> možné v patře nahoře zazimovat oddělek, nebo opačně. Dole oddělek a
> nahoře dvě patra včelstev. Práce je jednoduchá vcelku bez dřiny.

Zrovna dneska mne "chytla" záda - jeden z hrudních obratlů se rozhodl
pro vzpouru. A tak mám pro tento příspěvek opravdu pochopení a veškeré
sympatie.

Myslím to vážně. Propagujeme stále nástavky (což je správné), ale
zapomínáme často kvůli tomu na alternativy. Právě zastánci
nekomerčního zájmového včelaření by možná měli (např. ve Včelařství)
více propagovat úlové systémy předurčené pro včelaření ve stáří nebo
pro včelaře nějak handikapované. Takový stojan se čtyřmi patry může
být bezvadná věc. Neměli bychom zapomínat, že ani ten nejnižší
nástavek nebude nikdy lehčí než jednotlivý plást.

Nu, a řekněte sami, sedět při práci ve včelstvu na židli, není to
pohádka?

Příteli Václavovi I. děkuji za inspiraci. Při mých problémech se zády
na ni brzy dojde.

Zdravím,

Jan P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 262


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

havlik petr --- 25. 2. 2002

Včelaři se stále přou,zateplené-těžké,neuteplené-ale lehčí.
Proč to někdo neudělá tak jak velí tradice.
Nástavky z jednoduchého prkna a na zimu,až bude třeba
uteplit,tak zvrchu natáhnout takový pytel z molitanu,nebo
polystyrenu-raději ne napevno slepeneho,ale na jakémsi
třeba gumovem pantu.Přes molitan pak svrchu přetáhnout
igelitový pytel odpovídajícího rozměru-místo střechy.
Sdola nechat volný-aby mohla sražená voda odtékat a také
se musí vystříhnout otvor pro očko.Na jaře uteplení sundáme
molitan se složí,aby zabral méně místa a sluníčko slabou
stěnu úlu prohřeje.Tohle je ale jenom nápad a není vyzkoušený.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Martin Kupka - kancelář --- 25. 2. 2002
RE: Tlakové láhve (259)

zdravím a několik posřehů k tlakovým lahvím,kapacita vetší je tak 20-25
včelstev na 2 nástavcích při použití acetonu, tlaková lahev musí být
pravidelně prověřena tlakovou zkouškou a kdo ji naplní bývá problém? Zdroj
jsou potapěči a hasiči stlačovat se může jen dokonale suchý vzduch přes
spec. filtry.
Část našich včelařů používá tyto lahve a část benzinový kompresor ale
nejlepší a nejvíce použitelný by se jevil elektrický kompresor a
elektrocentrála to se dnes nechá snadno půjčit všude,kde je zdroj elektické
energie je to ještě jednodušší a náklady na pořízení žádné.

s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921

-----Original Message-----
From: Libor Jaroleem [mailto:jarolim/=/misel.cz]
Sent: Monday, February 25, 2002 8:25 AM
To: Vcelarska konference 2
Subject: Tlakové láhve


Přátelé, máte někdo zkušenosti s použitím tlakových lahví jako zdroje
vzduchu pro aerosolový vyvíječ? Jak dlouho to vydrží vyvíjet s jednou
flaškou ?
Díky
Libor

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 260


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor Jaroleem --- 25. 2. 2002
Tlakové láhve

Přátelé, máte někdo zkušenosti s použitím tlakových lahví jako zdroje
vzduchu pro aerosolový vyvíječ? Jak dlouho to vydrží vyvíjet s jednou
flaškou ?
Díky
Libor

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 259


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Václav I. --- 25. 2. 2002
Re:Typ úlů pro vyšší věk (257)

Vážený příteli.
Nevím zda včelaříte ve včelíně nebo na včelníci.Já osobně bych ve volných úlech po zahradě nevčelařil ani za nic. Uš jen to, že se musí sekat tráva, obtěžování včelami atd.Já 53 roků včelařím ve včelíně, skušenosti mám i na včelnici. Nejprve to bylo ve stojanech, pak v budečákách. Ty jsem jednoduše vylepšil o jedno patro. Budete se divit, vracím se na stará kolena ke stojanům. Podle mě vylepšených. Hlavní důvod jsou také záda. Nechal jsem si udělat nové úly,kde jsou čtyři patra,čtyři česna, rámky 35*22, aby byly lehčí. Uchycení rámků není do stěny, ale kovové lišty ve tvaru U jsou přišroubovány na stěny. Profil U plechů, šířka 1,8 mm umožňuje,zavěsit rámky do dvou poloh s rozdílem 1 cm. Když odstraním mřížku, dám rámečky k sobě a to buď o stupeň výše, nebo o stupeň níže. Zimuji ve dvou patrech a to ještě spodní nechávám prázdné na krmení a léčení. ´Úl má ještě podmet 8 cm, takže výška je 100 cm, šířka 37cm, z prken 3cm a to zdvojených. Boční stěny mezi úly jsou jen 3cm . Uly jsou těsně vedle sebe, takže zase 6 cm. Rámečků je 4*14 a kolem jsou 1cm mezery. Práce je velmi pohodlná. U spodních dvou pater sedím na židli, žádné ohýbání a u hořeních dvou pater stojím. Vzhledem k velikodti úlů je možné chovat v jednom úle i dvě včelstva, podle plemene. Na zimu je možné v patře nahoře zazimovat oddělek, nebo opačně. Dole oddělek a nahoře dvě patra včelstev. Práce je jednoduchá v celku bez dřiny. Na jaře plodiště rozdělím mřížkou a nahoru přidávám souše a dolů mezistěny. Rámky mám zesílené, horní loučka je 15mm, ostatní 9mm. Protože nevím na jaký spůsob včelaření jste zvyklí, může se stát, že Vám vše co jsem napsal bude směšné a pravděpodobně né jen Vám. Ubespečuji, že smích mi nevadí, dokonce proto jsem to i napsal. Já se také jen tiše usmívám a nikomu nic nevnucuji. Snad by bylo vhodné aby se každý zamyslel nad tím, jestli může s čistým svědomím prohlásit, že mu alespoň po dobu minulých 10 roků neuhynulo ani jedno včelstvo a že se plně stotožňuje s názorem, že pokud někdo potřebuje pro svoji rodinu, příbuzné,známé a na t.zv. všimné 500kg medu ročně, není nutné, aby proto musel chvat 10 včelstev. Pak už vše vypadá jinak. Budete-li mít zájem o další kontakt ozvete se prostřednictvím Konferene.

Všechny srdečně zdraví Václav I

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 258


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloslav BURIAN --- 24. 2. 2002
Typ úlů pro vyšší věk

Včelařím s cca 15 včelstvy v nástavkových úlech různého provedení - klasický Tachovák, vlastní polystyrenové úly s 11 rámky 39x24, nízkonávstavkové 11x420x17 s 2 cm stěnou.
S mou tělesnou zdatností to již asi nahoru nepůjde (*1937)- musím se tedy připravit na "dědkovské" včelaření. Vychází mi z toho ležany, ale můj jediný pokus v ležanu byl, pokud se týká výtěžku medu, hluboko pod ostatními úly. Dosavadní úly ale již musím nahradit - polystyren pod natřeným papírem mi u třech nástavků odhalila žluva a ty jsou na odpis. Kupované tachovské nástavky cca 20 let staré již také odcházejí. Tenkostěnné nízké nástavky jsou snesitelné, ale jen pokud jsou prázdné.Pokud Vás napadne nějaký odkaz na literaturu (Čejkův úl od př. Kaly již mám), nebo na podnětnější článek ve včelařských překladech, prosím odpovězte.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 257


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Václav I. --- 24. 2. 2002
Re:Česno nahoře nebo dole. (254)

Vážený příteli.
Chtěl bych říci svůj názor na umístění česna a zároveň se zmínit o uteplení úlů.Zdůrazňuji,že své názory nikomu nevnucuji a jsem si vědom,že nemusí být nejlepší.Uvádím jen vlastní zkušenosti a dobře vím,že když dva dělají totéž,tak to nemusí být vždy totéž. Většina živočichů potřebuje alespoň na část svého života teplo a sucho.To se týká i vodních zvířat a ne jinak tomu je v době zimní i u včel.Vyslovuji tak svůj názor,zda úly zateplené či nezateplené.Při vší úctě ke včelařům kteří včelaří v úlech nezateplených mám pocit že,jednou někdo napíše,že nejlépe je chovat včely v koších,nebo v bednách od hrušek.Ale opravdu nic proti ním.Pro mé pochopení bych uvedl příklad. Dáme-li nějaké zvíře do krabice z papíru,zahřeje se jistě lépe když místnost bude z polystyrenu.Pokud nebudou u místnosti dveře,bude jistě lépe umítit před vchod závětří aby do místnosti nefoukalo a vzduch se vyměňoval pomaleji.Důležitá je velikost zvířete k velikosti prostoru.Dostatečná velikost místnosti umožní,že místnost se může dobře utěsnit.Opačně,hodně zvírat v malé místnosti vyžaduje větší větrání.Zde však vzniká základní problém a to je průvan.Průvan škodí všemu.Zůstneme-li u úlů,tak propustnost stěn u slamáků bude jistě větší nežli u polystyrenu.Dřevo bude někde uprostřed a větrat se tedy musí.V přírodě jsou včely většinou nad česnem v nějakém prostoru a větrání zajištuje díra pod dílem,případně volná prostora pod dílem.Mé zkušenosti jsou z budečáků,kterých ještě několik upravených mám.Včely zimuji zásadně v medníku stím,že plodiště je prázdné a bez mřížky.V plodišti krmím a léčím.Větrání zajištuje horní česno,které je v úrovni spodní hrany rámků.Velikost otvoru je asi 10cm na šířku a 1cm na výšku.Spodní česno je utěsněno.S touto mezerou jsem vydržel vždy do 10 dubna,kdy do plodiště dám mezistěny aby se tam vítr zbytečně neproháněl a postupně začínám pootevírat i spodní česno.Shrnuto: je-li včelstvo dostatečně silné potřebuje větrat více,slabší zase méně.Při jarním plodování silné včelstvo vytopí horní prostor tak,že se voda nesráží a nic neplesniví.Slabší včelstvo prostor nevytopí,v úle vzniká velké vlhko a některé krajní rámky mohou splesnivět.S tím se musí počítat.V úlech kde zimuji ve dvou patrech a jedno je ještě dole prázdné,je česno otevřené uproutřd mezi obsazenými patry.Z toho co jsem napsal,je zřejmé,že nejlépe by bylo,česno stále regulovat,podle momentální síly včelstva,podle stupně plodování a podle teploty okolí.O větrání pomocí pletiva ve spodní části úlu,pomocí otevřeného česna a ještě pomocí oček v nástavcích si myslím,že v úle vzniká zbytečný průvan a udržení tepla jde na vrub spotřeby zásob.V tom případě by asi opravdu zateplení úlů nemělo cenu.Česno umístěné nahoře odvede sice páru ale také predevším teplo a to je jistě chyba.Docela chápu ing.Smělého,který dává nad včelstvo propustnou vrstvu,která má zajistit propustnost vzduchu v úlech z polystytenu a nespůsobit průvan.Já ještě navíc zastávám názor hlídaného česna.Jakmile se oteplí včely hned česno hlídají a podle chování je třeba postupovat.
Přeji hodně úspěchů všem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 256


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sdlak J --- 23. 2. 2002
Lanhstroth

Ve tretim cisle Vcelarstvi uverejnil pan Bohac podrobne plany na ul system
Langstroth,Navrhuje pouziti t.zv. stavebni uzavery v podmetu. Neni mi ale
jasne proc navrhuje latky tohoto systemu napric spodnim louskam ramku v
nastavku. Jake to ma vyhody . Zdravi Jarka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 255


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

havlik petr --- 22. 2. 2002

Jsem úplný začátečník a potřeboval bych poradit.
Zimuji svoje včeličky ve dvou nástavkách,horní očka otevřená celou zimu,ale loni jsem měl nahoře i dole vždy
na obou stranách krajní plásty plesnivé a musel jsem je
vyřadit.Pomohlo by třeba zasítované dno?O něm se teď hodně
píše.Průlezy česnem mám přes zimu zúžené asi na 6-7 cm a
na výšku včely.Když tam dám síto nepolezou mi tím mravenci
do úlu?Krmítko mi totiž dost obléhají a stále hledají na
úlech nějakou škvírku jak dovnitř.Česnem si ale netroufají.
Díky a hodně medu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 254


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76140 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 254 do č. 314)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu