Včelařská konference

Prosím jestli mi můžete nají lokalizaci Hvožďany u Bechyně . Díky

Nemůžu se zaregistrovat na Monitoring, nevím jak získat lokalitu mého stanoviště, kdo to zná ať poradí.

Franta

Musím naprosto souhlasit, něco na těch sjednocených rámkových mírách je. Kamarád si teď objednal podle katalogu něco na ukázku pro včely z USA a vzteky jsem skřípal zuby. umělohmotné rámkové krmítko konické, dá se skládat do sebe drsné stěny, takže krmení bez plováku, na 2 rámky a na všechny varianty Langstrothu. Cena něco kolem 100 kč. Česnové krmítko plast - nádherně vymazlené, také přijatelná cena. Do mých 39 však z toho nic nepasuje. Udělal jsem největší chybu, když jsem začal stavět Dadanty, že jsem nepoužil alespoň 42 Zander, když ne Langstroth. Ale kdo mohl tušit, že Internet spojí celý svět a dnes se dá po něm koupit téměř vše. Tak používám alespoň jejich misky na chov a ty české okamžitě putovaly do popelnice, protože jejich materiál, to je o něčem jiném. Takže, kdo začínáte, vyvarujte se stejné chyby, co jsem udělal já. Zdraví R. Stonjek

existuje sprej, kterým se naplni dutina, kde jsou sršni a oni s kapou ,nevim jak se jmenuje,ale je to i na vosy apod.

kde je pak volání po možnosti záměny a univerzálnosti všichni si tady pak z tohoto pohledu protiřečíte aby k promíchávání nemohlo docházet pak by úly musely být každý na jinou rámkovou míru a tolik měr zase nemáme
______________________________________________________________

Sjednocování rámkových měr a úlových systémů se nečinní především kvůli možnosti neomezených výměn, ale pro snížení variability sortimentu včelařských potřeb, zvýšení využití velkovýroby a tím snížení nákladů.

Příklad z praxe:
Chci si pořídit a otestovat celoplastové rámky s mezistěnami. A hle PROBLÉM!...Na r. m. 42x17 cm se plastové rámky NEVYRÁBĚJÍ. Kdybych včelařil v Langstrothu, situace by byla úplně jiná.

Univerzalita není důvodem, proč bezhlavě promíchávat plásty mezi včelstvy. Je pravda, že vracení plástů na místo původu může být náročné ( např. u klasických úlů, kde se plásty převážejí ve speciálních přepravkách, také třeba při vysokonástavkovém včelaření, kdy se neodebírají celé nástavky plné medu ). Mi, co včelaříme s celými nástavkami ( nízkonástavkoví včelaři ), takové problémy nemáme. Pak je jen otázka dobré organizace a zvýšení pracovní doby se neprojeví významně. Ten čas navíc za jistotu zamezení případného rozšíření nákaz stojí. Každopádně bych neměnil dílo mezi stanovišti.

S pozdravem...M. Václavek...

To bývalo reálné a z dnešního pohledu neekonomické kde je pak volání po možnosti záměny a univerzálnosti všichni si tady pak z tohoto pohledu protiřečíte aby k promíchávání nemohlo docházet pak by úly musely být každý na jinou rámkovou míru a tolik měr zase nemáme

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vzuit? lo?sk?ch cukern?ch z?sob
> Datum: 29.7.2008 11:47:56
> ----------------------------------------
> U malého
> včelaře, který má jedno stanoviště, jsou všechny včelstva skrz jedny
> pomůcky
> používané pro ošetření všech včelstev a skrz výměny plástů promořena
> stejnými "breberkami"
> _______________________________________________________________
>
> Infekční tlak skrz pomůcky je ve srovnání s plásty velmi malý.
>
> Je snad takový problém si rámky označit číslem včelstva ( kombivčelstva ) a
> po vytočení je vrátit na místo původu? Razantně se tím sníží přenos
> infekčních onemocnění, i když se u všech včelstev používají tytéž pomůcky.
>
> Proč se při pozitivním klinickém nálezu moru včelího plodu musí všechna
> včelstva na stanovišti utratit? Protože ,,normální,, včelaři jsou líní a
> plásty nekontrolovatelně bezdůvodně míchají mezi včelstvy, takže je pak
> vysoká pravděpodobnost, že se nákaza rozšířila po většině včelstev ( u
> některých se ještě nemusí projevovat klinické příznaky ).
>
> Prvním článkem řetězce problémů s nemocemi jsou lajdáci, neumělové, kterým
> kvůli nedbalé péči vymřou včelstva, zdravá je vyloupí, čímž se nemoc
> rozšíří ( na další stanoviště ).
>
> S pozdravem...M. Václavek...
>
>
>

Mě by zajímalo, kdo všechno z včelařů včelaří tak, že označuje rámky a
důsledně vrací rámky jen do téhož včelstva, ze kterého byly vybrány. Je sice
každého věc, jak to dělá, ale tato manipulace dost ztěžuje a prodlužuje
práci ve včelstvech. Připadá mi, že to je zdůvodnitelné jen ve speciálních
případech, třeba v ochranném pásmu kolem moru a tak podobně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 29, 2008 11:47 AM
Subject: Re: vzuití loňských cukerných zásob


> U malého
> včelaře, který má jedno stanoviště, jsou všechny včelstva skrz jedny
> pomůcky
> používané pro ošetření všech včelstev a skrz výměny plástů promořena
> stejnými "breberkami"
> _______________________________________________________________
>
> Infekční tlak skrz pomůcky je ve srovnání s plásty velmi malý.
>
> Je snad takový problém si rámky označit číslem včelstva ( kombivčelstva )
a
> po vytočení je vrátit na místo původu? Razantně se tím sníží přenos
> infekčních onemocnění, i když se u všech včelstev používají tytéž pomůcky.
>
> Proč se při pozitivním klinickém nálezu moru včelího plodu musí všechna
> včelstva na stanovišti utratit? Protože ,,normální,, včelaři jsou líní a
> plásty nekontrolovatelně bezdůvodně míchají mezi včelstvy, takže je pak
> vysoká pravděpodobnost, že se nákaza rozšířila po většině včelstev ( u
> některých se ještě nemusí projevovat klinické příznaky ).
>
> Prvním článkem řetězce problémů s nemocemi jsou lajdáci, neumělové, kterým
> kvůli nedbalé péči vymřou včelstva, zdravá je vyloupí, čímž se nemoc
> rozšíří ( na další stanoviště ).
>
> S pozdravem...M. Václavek...

U malého
včelaře, který má jedno stanoviště, jsou všechny včelstva skrz jedny pomůcky
používané pro ošetření všech včelstev a skrz výměny plástů promořena
stejnými "breberkami"
_______________________________________________________________

Infekční tlak skrz pomůcky je ve srovnání s plásty velmi malý.

Je snad takový problém si rámky označit číslem včelstva ( kombivčelstva ) a po vytočení je vrátit na místo původu? Razantně se tím sníží přenos infekčních onemocnění, i když se u všech včelstev používají tytéž pomůcky.

Proč se při pozitivním klinickém nálezu moru včelího plodu musí všechna včelstva na stanovišti utratit? Protože ,,normální,, včelaři jsou líní a plásty nekontrolovatelně bezdůvodně míchají mezi včelstvy, takže je pak vysoká pravděpodobnost, že se nákaza rozšířila po většině včelstev ( u některých se ještě nemusí projevovat klinické příznaky ).

Prvním článkem řetězce problémů s nemocemi jsou lajdáci, neumělové, kterým kvůli nedbalé péči vymřou včelstva, zdravá je vyloupí, čímž se nemoc rozšíří ( na další stanoviště ).

S pozdravem...M. Václavek...

Píšete, že v říjnu zahazujete klíč od úlů. Já si ale bohužel nemohu takový luxus, zahazovat od včelína klíč, dovolit. Vy, předpokládám také ne. Byl to od Vás jistě pouze bonmot.
______________________________________________________________

Samozřejmě jde o nadsázku. Staré včelařské přísloví: ,, V září úl zavři. Zahoď od něho klíč. Na jaře si kup nový. ,,...je v současnosti nereálné ( varroáza ).

S pozdravem...M. Václavek...

Zdravím. Ten dojem je správný. Pokud však akutně a bezprostředně ohrožují
obytnou zástavbu, dětské hřiště a podobně, pak se bere v úvahu, že člověk je
tak nějak chráněný také :-).
(Osobně ale se sršni problémy nemám - nevadí mi, vím, že pokud zrovna
náhodou nějakého nedopatření nestisknu, tak si mě nevšimne. Zatím jsem ještě
nikdy žádného nestiskl :-).
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Zdeněk Heřmánek" <ZHermanek/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 28, 2008 8:13 PM
Subject: Re: Mor nielen na Preloucsku



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mor nielen na Preloucsku
> Datum: 28.7.2008 18:02:47
> ----------------------------------------
> existuje nejaky postrik na vyhubeni srsnu
> Mám takový dojem že jsou sršni chránění.
>
>


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3303 (20080728)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Fungovalo by zazimování záložních matek Vaší metodou s připojením oddělku v říjnu, co myslíte? Proč?
Ptám se, protože v říjnu ,,zahazuji klíč od úlů,,.
Děkuji za odpověď.

S pozdravem...M. Václavek...
-----------------------------------------------------------
Nevím zda by tato metoda, která není moje, tuto metodu jsem v dřívějších letech částečně odkoukal od tehdy starších a zkušenějších a též po několika neúspěších vyzkoušel a nyní již mnoho let sám praktikuji, fungovala již v říjnu v podmínkách, kde chováte včely Vy. V podmínkách kde včelařím já je měsíc říjen nejistý. V roce 2006 jsem oddělky dokonce usazoval až počátkem prosince. Zde nemá smysl spěchat. Píšete, že v říjnu zahazujete klíč od úlů. Já si ale bohužel nemohu takový luxus, zahazovat od včelína klíč, dovolit. Vy, předpokládám také ne. Byl to od Vás jistě pouze bonmot. Ještě v říjnu provádíme fumigace s odstraněním plodu a koncem prosince někteří z nás aerosolují. Také čistíme česna od sněhu, kontrolujeme podložky, poslechem kontrolujeme včelstva, odebíráme v termínu zimní měl, někteří z nás, vlastníků mikroskopu alespoň školní kvality, připravují a kontrolují vzorky na akarinózu a nosemózu. O přípravách na příští sezónu ani nemluvím. Jóóó milý příteli Václavku, dnes již není vše pouze v rukou božích. Musíme sami sobě pomáhat. Přemýšlejte, vyzkoušejte a uvidíte, že to funguje. Z obsahu a kvalitay Vašich příspěvků soudím, že jste teoreticky dobře vybaven. Tak to dokažte i v praxi. Přeji mnoho úspěchů. Tím končím veškeré diskuse na toto téma.
Pepča

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mor nielen na Preloucsku
> Datum: 28.7.2008 18:02:47
> ----------------------------------------
> existuje nejaky postrik na vyhubeni srsnu
> Mám takový dojem že jsou sršni chránění.
>
>

existuje nejaky postrik na vyhubeni srsnu

Ale vůbec není včelař s jedním stanovištěm menším rizikem. Právě naopak, takové plásty se častěji s "úsměvem" a "jistotou" budou sousedsky nabízet, (s oddělky) za úplatu nebo jako bonus nějakému začátečníkovi zdarma, ze známosti a častým dotazem je, jak ty rámky využít, protože zkrátka včelaři se snaží (musí být) za každou cenu šetřiví a většinou jako rozhodnutí zvítězí, že každé p.... (včelstvo), všechno spase.

Včem je problém vyvařit a po zkvašení a vyčeření si to vypít?

........
To platí pro včelaře s více stanovišti, který může zavléct plásty se
zásobami nějakou nemoc na jiná stanoviště než bylo to, kde včely uhynuly a
rozšířit tak podstatně ochranné pásmy a další karanténní opatření.

To platí pro včelaře s více stanovišti, který může zavléct plásty se
zásobami nějakou nemoc na jiná stanoviště než bylo to, kde včely uhynuly a
rozšířit tak podstatně ochranné pásmy a další karanténní opatření. U malého
včelaře, který má jedno stanoviště, jsou všechny včelstva skrz jedny pomůcky
používané pro ošetření všech včelstev a skrz výměny plástů promořena
stejnými "breberkami" , pokud se tam nějaké vyskytnou. Pokud na stanovišti
tedy nějaká nebezpečná nakažlivá nemoc je a nastaly v loni na podzim úhyny,
potom bez léčení by úhyny pokračovaly i letos na jaře a v létě a to nebylo.
Takže téměř s jistotou včela loni na podzim uhynula na varaózu. Přirozeně je
třeba v takových případech včely více sledovat, už na podzim se mělo
pečlivou prohlídkou uhynulých včelstev vyloučit jiný důvod uhynů než varaóza
a nyní při přidávaní starých zásob je třeba taky si včel trochu více všímat,
co kdyby náhodou....
Je jen určitý malý problém, že skladováním o rok déle byly zásoby a plásty
poškozeny třeba plísní nebo kvasinkami nebo i moly, případně jen prostým
skladováním přibylo HMF a taky tam je hodně zkrystalovaného cukru a to by
mohlo včelám v zimě za mrazu vadit. Proto, když už se zásoby nespotřebovaly
při výrobě oddělků, je o kousek vhodnější ty plásty se zásobami přidávat
tak, aby se staré zásoby spotřebovaly v době po mrazech, v předjaří a na
jaře.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 28, 2008 3:06 PM
Subject: Re: vzuití loňských cukerných zásob


> Anton:>Ako využiť glycidové zásoby, má včelár niekoľko možností, pravda,
ak
> si je istý, že včelstvo uhynulo na premnoženie klieštika. <
>
> .........
>
> No právě Antoni, jaká je záruka toho, že tazatel takový úhyn pozná, když
> neví ani co se zásobama co zbydou?
>
> Chce to být už nekompromisní, jestli je položena taková otázka takto.
> Nakonec co je univerzálnější odpovědí, když na ty plásty není vidět?
> Rozhodně je lepší radou aby takové plásty (vosk, rámky) prošly recyklačním
> a dezinfekčním cyklem.
>
> Dříve než radit někomu koho neznám a nevidím co vyvádí aby přidával takový
> "nestandadní med" svým včelám mu radím, aby si jej vyvařil a slil a
> případně naočkoval (není to často ani potřeba) a jestli bude koncentrace
> kolem cca 20 - 30 kg medu na 100l, ať si to raději po roce vypije jako
> medovinu.

Anton:>Ako využiť glycidové zásoby, má včelár niekoľko možností, pravda, ak si je istý, že včelstvo uhynulo na premnoženie klieštika. <

..........

No právě Antoni, jaká je záruka toho, že tazatel takový úhyn pozná, když neví ani co se zásobama co zbydou?

Chce to být už nekompromisní, jestli je položena taková otázka takto. Nakonec co je univerzálnější odpovědí, když na ty plásty není vidět? Rozhodně je lepší radou aby takové plásty (vosk, rámky) prošly recyklačním a dezinfekčním cyklem.

Dříve než radit někomu koho neznám a nevidím co vyvádí aby přidával takový "nestandadní med" svým včelám mu radím, aby si jej vyvařil a slil a případně naočkoval (není to často ani potřeba) a jestli bude koncentrace kolem cca 20 - 30 kg medu na 100l, ať si to raději po roce vypije jako medovinu.

Ako využiť glycidové zásoby, má včelár niekoľko možností, pravda, ak si je istý, že včelstvo uhynulo na premnoženie klieštika.

Už táto koja veta upozorňuje na nebzpečie infenkcie pri využítí opustených zásob, takže moje odporúčanie nie je "laxné".
Mám vlastné skúsenosti a dobré s využitím zásob po "vylietaní" včiel pri silnom zamorení včelstva V.D.

budou dva zimní chumáče až do prvých proletů.
Pepča
______________________________________________________________

Fungovalo by zazimování záložních matek Vaší metodou s připojením oddělku v říjnu, co myslíte? Proč?
Ptám se, protože v říjnu ,,zahazuji klíč od úlů,,.
Děkuji za odpověď.

S pozdravem...M. Václavek...

Kdo Vám to sdělil, že příčinou úhynu je varroáza?

Jestli jde o úhyn, a nevíte s určitostí, že jde o varroázu, riskujete ztráty dalších včelstev (svých nebo když plásty např. prodáte, rozšíření).

Plásty vyvařit nebo spálit!


Nechápu jak můžete být ostatní tak laxní a klidně radíte v úhynech, anichž by jste plásty viděly, že jsou vhodné k přidání do včelstev.??

_gp_

............
vladislav (88.83.169.30) --- 26. 7. 2008
vzužití loňských cukerných zásob
Prosím o informaci, jak využít cukerné zásoby v rámcích od včel uhynulých po varroáze.
Děkuji

b)včelstva již musí "zimovat".
----------------------------------------------
budou dva zimní chumáče až do prvých proletů.
Pepča

Asi nejjednodušší a nejbezpečnější je zavěšení medových plástů do prázdného nástavku ( můžou se zde uložit také starší plásty...včely je ochrání před zavíječi ), který se podhodí pod včelstvo. Pokud hlavní česno nebude dostatečně hlídané, je třeba ho zavřít nebo opatřit stříškou proti lupičkám. Včely během podletí zásoby z plástů vyberou. Na podzim se může přidaný nástavek oddělat.

S pozdravem...M. Václavek...

Použití pouze mateří mřížky vyžaduje: a) dostatečnou vrstvu zásob mezi včelstvy
_______________________________________________________________

Vytvoří se při této metodice propojený zimní chumáč obou včeltev, nebo vzniknou dva samostatné chumáče oddělené mednou komorou?
Děkuji za odpověď.

S pozdravem...M. Václavek...

... opravdu stačí jen mateří mřížka? Nemusí být včelstva oddělena dělicí mřížkou se síťovinou např. pro dna, aby nebyla průchodná pro dělnice?

Díky za odpověď.
Jakub
-----------------------------------------------------------
Pokud chcete pro jistotu, použít pro včely neprůchodnou síťovinu, nemusíte čekat na to až skončí letová aktivita včel (přechod včelstva na zimní režim - stažení do zimního chomáče..). Musíte ale oddělku zabezpečit dostatečné zimní zásoby pro přežití do jara kdy budete oddělek zužitkovávat. Musíte také otevřít u oddělku očko. Je to vlastně samostatné včelstvo.

Použití pouze mateří mřížky vyžaduje: a) dostatečnou vrstvu zásob mezi včelstvy, b)včelstva již musí "zimovat". Mateří mřížka zde slouží jako pojistka aby se nám matky nepozabíjely v předjaří. Výhodou je, že oddělku stačí menší množství zásob. Pro zpracované zásoby si v případě potřeby "sáhne" pod mateří mřížku. Pozor na výšku mezery. Musí být pro včely překonatelná. Z tohoto režimu můžete také přejít do režimu dvoumatečného chovu. Ten ale neprovádím a proto s ním nemám zkušenost.
Pepča

Já bych je dal do blízkosti plodu aby je využily ještě teď

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: vzuití loňských cukerných zásob
> Datum: 27.7.2008 02:17:59
> ----------------------------------------
> Dát před krmením na zimu po 2 - 4 plástech na kraje nastavku, aby včely v
> zimě braly letošní zásoby a na jaře po rozplodování ty staré. Nebo nakrmit a
> něco míň a přidat až na jaře po prvním proletu.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "vladislav" <vladislav.vbihal/=/lompraha.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, July 26, 2008 8:17 PM
> Subject: vzuití loňských cukerných zásob
>
>
> > Prosím o informaci, jak využít cukerné zásoby v rámcích od včel uhynulých
> > po varroáze.
> > Děkuji
>
>
>
>

Prosím o informaci, jak využít cukerné zásoby v rámcích od včel uhynulých po varroáze.
Děkuji

Ako využiť glycidové zásoby, má včelár niekoľko možností, pravda, ak si je istý, že včelstvo uhynulo na premnoženie klieštika.

- už v tejto sezóne sa dali zásoby využiť pri tvorbe nového včelstva alebo včelstiev. Využiť túto možnosť máte (ak plásty uchránite pred víjačkou) v budúcej sezóne.

- dobrým riešením je, ako to zásoby umožnia (nie sú skryštalizované) vytočiť a následne prevariť s vodou v pomere 0,5 litra vody a 1 KG zásob.
Pri podávaní dať pozor na rabovku, podávať len na noc v max. dávkach 1-2 litre. Opatrnosť sa vyplarí.

-

Dát před krmením na zimu po 2 - 4 plástech na kraje nastavku, aby včely v
zimě braly letošní zásoby a na jaře po rozplodování ty staré. Nebo nakrmit a
něco míň a přidat až na jaře po prvním proletu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vladislav" <vladislav.vbihal/=/lompraha.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 26, 2008 8:17 PM
Subject: vzuití loňských cukerných zásob


> Prosím o informaci, jak využít cukerné zásoby v rámcích od včel uhynulých
> po varroáze.
> Děkuji

mě jo př sloučení dvou slabších na jaře, které pak byly vedeny jako dvojmatečné. Ale to jsou dvě odlišné situace

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: P?ezimov?n? z?lon?ch matek
> Datum: 25.7.2008 19:20:52
> ----------------------------------------
> Stává se Vám, že se včely zbaví jedné z matek před odstraněním mateří
> mřížky?
> Děkuji za odpověď.
>
> S pozdravem...M. Václavek...
> ----------------------------------------------------------
> Za 16 roků, co takto uchovávám záložní matky pro jarní využití se mi to
> nestalo.
> Pepča
>
>
>

Prosím o informaci, jak využít cukerné zásoby v rámcích od včel uhynulých po varroáze.
Děkuji

Nu,nenapadá mne nic jiného,závidím těm produktérům pylu , kteří jej dělají ročně několik tun. Já to prostě neumím a také těm bajkám nevěřím.Kdo nevěří,ať tam běží...
Je vážený čerstvý a nebo již usušený ,zmrazený a jinak ošetřený ? A co,jde na odbyt? Asi jako propolis ?

Děkuji všem, co mi odpověděli. Je to pro nás velmi přínosné a zařídíme se dle Vašich informací.
Zdraví, Jaroslav Kolek

Nejdříve odpovím na jeden diskusní příspěvek :podsadit - nasadit. Neprosazoval jsem spojování v podletí, to osobně nedělám, spojuji, když potřebuji z jakýchkoli důvodů. Jen jsem se snažil upozornit na zlodějnu otevřenou či tichou a tak nejčastější ztráty matek. Jinak článek v dnešním Včelařství. Ještě doplním jak jsem rychle zlikvidoval otevřenou zlodějnu.Ihned po zpozorování většího pohybu na česnech odělků jsem je těsně uzavřel, ale po chvíli česna byla obklopena obrovským množstvím dobývajících se včel. Nepohlo ometání ani mnoho kouře. Přišpedlil jsem rysováčky celé novina přes celé česno / noviny přesahovaly nahoru, dolui do stran. Zájem včel téměř okamžitě ustal. Tráva , stejným způsobem zavěšený igelit nepomohl.
Dnes bylo teplo, vhko - jako v prádelně a byla vynikající sůška. Asi z jetele, pyl nenosily, ten nosily minulých 14 dní, nádherně žlutý, nevím z čeho a bylo ho hodně.
Tlakové nádoby na stlačený vzduch používám na odlehlém stanovišti již asi 20 let. Je třeba mít známé u hasičů, někde v závodě newjlépe asi u potápěčů - to všechno za sklenici medu, ale "načerno". Snažil jsem se oficielně požádat, ale bylo to v celém kraji zakázáno.Také jsem vyjednal se skladníkem plynových bomb prodej. Je to bez doprošování, legální, tlakové nádoby přezkoušeny, jen se zaplatí stlačený vzduch. Kolik? - podle velikosti a tak jako každý jiný kupující. Bývají natlakovány asi na 150 až 180 atm. Je třeba zdvojený ventil- vysoký a nízký tlak a hadice / to je třeba mít vlastní nebo jinak půjčené. Zimuji ve dvou nástavcích a jedna menší bomba vydrží na jednu dávku acetonu /1/3 litru a sklenička Varidolu nebo 1/3 l acetonu a 16 kapek M 1/. Ošetřím asi 35 včelstev , při jednom nástavku přes 40. Tlak se používá takový, jak je uveden na vyvíječi bývá mezi 3 až 4 atm.Čas 30 sec , při dvou nástavcích o 10 déle. Je třeba s tlakovými bombami dělat opatrně, aby nedošlo k úrazu./pád, urazit hrdlo/ Jinak je práce snadná, lehká /jedná se asi o 5 kg/ Na včelíně a včelnici používám asi za třiapůl tisíce el kompresor a 50 m šňůru. Chtěl bych upozornit, aby el vovič byl dostatěčně dimensován - může dojít při podpětí k zlikvidování spinače a při opravě stojí skoro jako celý
kompresor.Tlakovou nádobu nemůžete sami natlakovat. Používá se zvláštní kompresor a přezkušovaná nádoba a provádí to proškolený pracovník - jedná se o skutečnou bombu i když ne naplněnou výbušninou.

... opravdu stačí jen mateří mřížka? Nemusí být včelstva oddělena dělicí mřížkou se síťovinou např. pro dna, aby nebyla průchodná pro dělnice?

Díky za odpověď.
Jakub

....v Polsku ve Wambieřicích je včelař, který sbírá pyl po celý rok včetně vřesu, mívá pylu přes pět tun, dává ho hned po sklizni do mražáku v mikroten sáčcích...D.V.

5000 kg:12 kg na včelstvo = 416 včelstiev???. 12 kg peľu na včelstvo je dobrý priemer za sezónu, takže preto tie otázniky. Viem o čom píšem, pretože som posledných 7 rokov od 56 včelstiev vyprodukoval 300 až 400 kg peľu za sezónu a to je len 0,3-0,4 tony.
Bol som na jednej poľskej včelnici, kde bol včelár rád pri dennom prínose 15-20 dag peľu.

Řada matek ploduje
dost dlouho a pokud je silnější včelstvo a vy izolujete matku, může
dojít ve vzdálenějším místě úlu k pocitu osiřelosti a může
dojít k rojení, nemyslíte?

Pri izolácii matiek na určitú dobu, sa nesmú používať obyčajné klietky, ale malé izolátory, do ktorých musia mať úľové včely prístup, aby včelstvo napriek M v úli začnú robiť náhradný chov. Ak to včelár nezbadá a vypustí matku z klietky, včely istotne oplodnenú matku odstránia a ponechajú si neoplodnenú a tá sa už do zimy nemusí oplodniť.

Včelstvo sa nerojí z pocitu "osiřelosti", ale preto, že sa chcú rozmnožiť - rojiť a tá doba ja dávno za nami.
Anton

Bylo to zveřejněno ve večerních zprávách v ČT 1.Kdy to bylo ,snad lépe odpoví včelaři ze Slavonic.

Stává se Vám, že se včely zbaví jedné z matek před odstraněním mateří mřížky?
Děkuji za odpověď.

S pozdravem...M. Václavek...
----------------------------------------------------------
Za 16 roků, co takto uchovávám záložní matky pro jarní využití se mi to nestalo.
Pepča

Ve včelařství 8/2008 se pan MVDr Peroutka zmínil o tom, že bylo provedeno paní Vierikovou vyšetření vzorků medu pocházejícího od slovenských včelařů s výsledkem 20% pozitivní na rezidua. Nevíte o jaká rezidua se jedná a v jakém množství? Znamenalo to vyloučení z prodeje?

Nemusí se neonikotinoid vztahovat jen ke kukuřici. Používá se běžně i např. na řepce. Tam by mohl být problém s těmi květnovými úhyny v Německu ( http://www.jki.bund.de/cln_044/nn_806762/DE/pressestelle/Presseinfos/2008/1006__AnalyseBienenschaeden.html ) v souvislosti s předávkováním nebo možná i silnější šarží od Bayera.

Já pozoruji v souvislosti s řepkou klid od prudkých otrav co bývaly běžné po Regentu (účinná látka fipronil), ale velmi významná je bodavost, která avšak odezní tak rychle, jak včela přestane takové ošetřené, posléze rozkvetlé kultury řepky po neonikotinoidech navštěvovat. U slunečnice nepozororuji nic nepozoruji.


....................
Zdenek:>Ano gaucho, to je presne ten clothianidin :(
Stejne jako Poncho, PonchoPro ...

Nee, tak je to:
vyrobky Gaucho,Confidor,Chinook,Imprimo=imidacloprid
vyrobek Poncho=clothianidin

Oba to jsou nervove jedy z rad tzv. neonikotinoidu, pro vcelu jsou smrtelna jiz malinkata mnozstvi. Oba vyrabi firma Bayer.
Clothianidin byl zaveden, protoze pro imidacloprid vyprsel patent.
Jenom s tim jedem Poncho udelala firma Bayer vloni obrat 237 milionu euro.

Mori se s tim osivo. Tim jsou semena chranena pred napadenim hmyzem a navic se jed dostava pozdeji do rostliny, do vsech jejich casti, vcetne pylu nebo nektaru.
Navic se tezko odbourava, je dobre rozpustny ve vode a tudiz zustava dlouhe roky v pude, kde se hromadi.

To je zajímavý, byl by někde i oficiální zdroj informací? Stačí i podružný nebo jaké médium asi atp. Díky.
......
Sršeň:>Příčina byla : na jižní Moravě se letecky provedl postřik,snad proti komárům.Vzdušným prouděním se dostal nahoru tam v oblaku se přesunul přes Rakousko a následně spadl v dešti nad jedním lesem.V okolí lesa pak byly úhyny.
Bylo by dobré vědět ,kde byly úhyny a kde byly porosty kukuřice.<

Řada matek ploduje
dost dlouho a pokud je silnější včelstvo a vy izolujete matku, může
dojít ve vzdálenějším místě úlu k pocitu osiřelosti a může
dojít k rojení, nemyslíte?
_____________________________________________________________

Kdybych byl velkovčelař, tzv. kombivčelstva bych provozoval na polovině včelnice ( měnil bych matky dvouleté, nikoliv již jednoleté, tedy bych tvořil polovinu oddělků ku počtu včelstev ).

Co se týká izolace, je třeba vlastnit dobrou klícku. Běžné klícky bych v žádném případě nepoužíval. Při jejich využití vzniká, jak píšete, pocit osiřelost, stavba nouzových matečníků a komplikace s tím spojené. K izolaci matek jsou určeny speciální klícky: tzv. izolační klícky, které mají stěny tvořené mateří mřížkou, aby k matce mohli vlézt včely, což je pro přenos mateří látky velmi důležité ( mateří látku včely získávají olizováním zadečku matky ). Jsou různé typy izolačních klícek. Klícka se umisťuje do nejvrchnějšího plodového nástavku k centru plodové plochy. Při použití klícek izolačních není se třeba obávat ztrátách.

Já od letoška budu používat jenom vlastnoručně vyrobené izolační klícky. Jde podstatě o rámek z latiček 1x1cm, ke kterému jsem z jedné strany přibil fóliovou mateří mřížku. Z druhé strany se mateří mřížka přidělá provizorně, aby ji šlo odklopit při vložení a vypouštění matky.

V září se matka hledá poměrně dost snadno. Pokud se včelstvo nerozdráždí, matka určitě bude na plodě, kterého v září je velmi málo ( máme-li zakrmeno do půlky srpna ). Pak není neobvyklé během 5-10 minut matku nalézt i v úlu s několika nástavky.

Nelíbí se mi metoda připojení oddělku bez odstranění staré matky v produkčním včelstvu. Podle mě, jako chovatele matek, je to dost nezodpovědné zacházení s mladými matkami, riskování ztrát kvalitních matek a tím i promrhání investic na jejich výchovu. U tříletých a víceletých matek, tedy matek, které by racionální včelař v produkčních včeltev neměl přechovávat, je pravděpodobnost na odstranění staré matky vyšší něž 90%, ale u dvouletých matek ( zvláště pak u jednoletých! ) je situace jiná. Izolace matek v září se dá zužitkovat v říjnu při spojování včelstev, neboť všechny matky máme po ruce.

S pozdravem...M. Václavek...

K zájmu o pyl: omlouvám se, nedal jsem k dispozici kontakt - ptacek/=/sci.muni.cz; ptacek.home/=/cmail.cz;

pane Vladimíre, kousek za hranicí v Polsku ve Wambieřicích je včelař, který sbírá pyl po celý rok včetně vřesu, mívá pylu přes pět tun, dává ho hned po sklizni do mražáku v mikroten sáčcích a pak ho postupně zpracovává, máíteli zájem dám Vám kontakt, zdraví Vašek Ducháč.

Dobrý den,

jen se zeptám u kolika včelstev to takto děláte? Pro intenzivní
chov cca 50 a více včelstev je tato metoda pomalu nerelizovatelná
a myslím si, že budou i zbytečně velké ztráty. Řada matek ploduje
dost dlouho a pokud je silnější včelstvo a vy izolujete matku, může
dojít ve vzdálenějším místě úlu k pocitu osiřelosti a může
dojít k rojení, nemyslíte?

Marek Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Spojeni oddelku s prod. vcelstvem
Datum: 25.7.2008 - 10:58:33

> Pro upřesnění:
>
> V první dekádě září vložím všechny matky do
> izolačních klícek, abych na
> podzim neměl ve včelstev plod, což je pro zdárné
> přeléčení na varroázu
> nutností a povinností!
>
> V první dekádě října zužuji ( odeberu spodní
> neobsednuté nástavky se
> starším dílem na vytavení ) a podsadím oddělky
> pod produkční včelstva. Při
> tom z klícek vypouštím       oddělkové matky ( letošní
> ) a odstraňuji matky
> loňské ( každý rok vyměním matky u všech produkčních
> včeltev ). Vše dělám
> do 10.10 ( kvůli léčení ). Není nutné používat
> novinový papír, klícky a
> jiné zlepšováky. V říjnu ( zvláště u bezplodových
> včelstev ) nenastávají
> komplikace při spojování. Oddělkové včely si
> vždy uchrání své matky před
> případným negativním projevem produkčního včelstva.
> Pokud z nějakého důvodu
> mám v úmyslu matku vyměnit bez připojení oddělku
> ( např. chci oddělkem
> posílit včelstvo nově vzniklé ), v říjnu přidávám
> matku očkem:
>
> Dotyčné včelstvo, které by nemělo mít plod (
> jistota ), ponechám zhruba 2
> hodiny v klidu osiřet. Potom matku namočím ve vodě
> a přidám ji mezi osiřelé
> včely sedící u očka. Včely matku bez potíží
> přijmou. Matka se namáčí proto,
> aby se omezila její pohyblivost ( suchá by mohla
> zazmatkovat a odletět ) a
> pojistilo její přijetí ( včely se k namočeným
> jedincům nechovají agresivně
> ).
>
> Oddělky podsazuji, protože včelařím s mednými
> komorami ( prostor nad
> mednými komorami je určen pro med konzumní ). Kdybych
> oddělky nasadil na
> produkční včelstva, včely by do tohoto prostoru
> ukládaly snůšku... míchal
> by se cukrový med s přírodním.
>
> S pozdravem...M. Václavek...
>

>Ano gaucho, to je presne ten clothianidin :(
Stejne jako Poncho, PonchoPro ...

Nee, tak je to:
vyrobky Gaucho,Confidor,Chinook,Imprimo=imidacloprid
vyrobek Poncho=clothianidin

Oba to jsou nervove jedy z rad tzv. neonikotinoidu, pro vcelu jsou smrtelna jiz malinkata mnozstvi. Oba vyrabi firma Bayer.
Clothianidin byl zaveden, protoze pro imidacloprid vyprsel patent.
Jenom s tim jedem Poncho udelala firma Bayer vloni obrat 237 milionu euro.

Mori se s tim osivo. Tim jsou semena chranena pred napadenim hmyzem a navic se jed dostava pozdeji do rostliny, do vsech jejich casti, vcetne pylu nebo nektaru.
Navic se tezko odbourava, je dobre rozpustny ve vode a tudiz zustava dlouhe roky v pude, kde se hromadi.

Já bych poradil zvážit kolik včelařů má řekněme do 50 - 100 metrů od včel
elektřinu a kolik včelstev ne. Elekrický kompresor potřebného výkonu je za
pár tisíc, pokud se rovnou u někoho nevypůjčí, prodlužovačka při troše
štěstí se dá taky sehnat docela levně a pokud je mimo elektřinu jen pár
včelstev, ty se mohou řešit zvlášť, třeba na hodinu půjčit motorový
kompresor od sousední ZO za nějakou kompenzaci....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 24, 2008 11:09 PM
Subject: Alternativa pro kompresor


> Vážení přátelé, v naší organizaci jsme se rozhodli léčit aerosolem, ale
> není vůle zakoupit relativně nákladný kompresor.
> Dostala se k nám jen nepřesná a neúplná informace o možnosti použít místo
> kompresoru tlakové nádoby s příslušenstvím, která by se natlakovala
> vzduchem z výkonného kompresoru (cca 10atm .?) a ta by se použila k
vyvíjči
> místo mobilního kompresoru. Chybí nám však informace a hlavně zkušenosti.
> Jak musí být tlaková nádoba velká a na jak velký přetlak je nutno
> tlakovat- pro rozumné použití. Tzn. kolik včestev je možno ošetřit na
jedno
> natlakování.Snažil jsem se nějaké relevantní informace - zkušenosti najít
> na webu, leč bezúspěšně.
> Děkuji mnohokrát.
> Za ZO včelařů ve Škvorci, Jaroslav Kolek

Vážení přátelé, prosím o laskavé sdělení kontaktů na včelaře, kteří vyrábějí pyl ve formě rousků.
Díky a vše dobré,
Vladimír Ptáček

Josef Křapka:
V podletí zakrmím všechna včelstva na potřebné množství zimních zásob. Zakrmím přiměřeně i oddělky. Po skončení letů včel, což bývá v podmínkách kde včelařím až v průběhu listopadu, položím na produkční včelstvo s nejstaršími matkami (předpokládaná jarní výměna) mateří mřížku a na to postavím nástavek s oddělkem. Nyní vypadá sestava následovně: (viz MV č.3/2008) úlové dno, vystrojený nástavek bez včel, zimující včelstvo (dva nástvky), nástavek s jarními zásobami, mateří mřížka a nástavek se zimujícím oddělkem, fólie, dřevěnná deska na zatížení fólie, prázdný nástavek a víko. Očko neotvírám, nechci zimujícímu včelstvu narušit zavedené vnitřní prostředí. Pro úplnost - včelařím na nízkých nástavcích r.m. 42 x 17 cm.
______________________________________________________________

Velmi zajímavé!

Předloni a loni jsem váhal, zda podobným způsobem ( akorát s mednou komorou nad oddělkem ) mám zazimovat záložním matky ( nikoliv matky na výměnu! ). Nakonec jsem se k tomu neodhodlal ( dočetl jsem se o neúspěšnosti této metody ve smyslu dlouhodobého přechování obou matek ). Raději záložní matky přezimuji se včelami samostatně v 1 NN ( pod a nad polystyrénová deska ). Stává se Vám, že se včely zbaví jedné z matek před odstraněním mateří mřížky?
Děkuji za odpověď.

S pozdravem...M. Václavek...

>Letos poprvé v Srbsku používají přípravek Gauchoa Regetn

Ano gaucho, to je presne ten clothianidin :(
Stejne jako Poncho, PonchoPro ...

>není vůle zakoupit relativně nákladný kompresor?

Proč nevyužijete dotace ČSV na kompresory 70%? Času je dost.

http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=ruzne

50 litrů/minutu, tlak 3.5-10 atm čistého vzduchu, motor min. 0.75 kWh.

Pro upřesnění:

V první dekádě září vložím všechny matky do izolačních klícek, abych na podzim neměl ve včelstev plod, což je pro zdárné přeléčení na varroázu nutností a povinností!

V první dekádě října zužuji ( odeberu spodní neobsednuté nástavky se starším dílem na vytavení ) a podsadím oddělky pod produkční včelstva. Při tom z klícek vypouštím oddělkové matky ( letošní ) a odstraňuji matky loňské ( každý rok vyměním matky u všech produkčních včeltev ). Vše dělám do 10.10 ( kvůli léčení ). Není nutné používat novinový papír, klícky a jiné zlepšováky. V říjnu ( zvláště u bezplodových včelstev ) nenastávají komplikace při spojování. Oddělkové včely si vždy uchrání své matky před případným negativním projevem produkčního včelstva. Pokud z nějakého důvodu mám v úmyslu matku vyměnit bez připojení oddělku ( např. chci oddělkem posílit včelstvo nově vzniklé ), v říjnu přidávám matku očkem:

Dotyčné včelstvo, které by nemělo mít plod ( jistota ), ponechám zhruba 2 hodiny v klidu osiřet. Potom matku namočím ve vodě a přidám ji mezi osiřelé včely sedící u očka. Včely matku bez potíží přijmou. Matka se namáčí proto, aby se omezila její pohyblivost ( suchá by mohla zazmatkovat a odletět ) a pojistilo její přijetí ( včely se k namočeným jedincům nechovají agresivně ).

Oddělky podsazuji, protože včelařím s mednými komorami ( prostor nad mednými komorami je určen pro med konzumní ). Kdybych oddělky nasadil na produkční včelstva, včely by do tohoto prostoru ukládaly snůšku... míchal by se cukrový med s přírodním.

S pozdravem...M. Václavek...

Má tady nědo song interwal sám v černým koutě ? please ..pošlete mi ji ná e-mail ...díky moc předem

Zdenku.Už jsem se tady zmínil,že tam kde je kukuřice mohou být i úhyny z postřiků a hlavně z pylu.Proč se někdo nezajímá o chemii která se používá u nás?Letos poprvé v Srbsku používají přípravek Gauchoa Regetn a včelaři mají velké obavy z úhynu.Ve Francii to zakázali používat už v r.2004.Něco podobného rostřikují v Americe z letadel proti zavlečeným molům z Austrálie,kteří jinak likvidují úrodu mandloní.Postřiky se provádí v noci a lidé nemají vycházet od 22 do 5.00hod.I tak si dost lidí stěžuje na nevolnosti.Někdy okolo r.1995 byl velký úhyn v létě na Slavonicku.Příčina byla : na jižní Moravě se letecky provedl postřik,snad proti komárům.Vzdušným prouděním se dostal nahoru tam v oblaku se přesunul přes Rakousko a následně spadl v dešti nad jedním lesem.V okolí lesa pak byly úhyny.
Bylo by dobré vědět ,kde byly úhyny a kde byly porosty kukuřice.

Podsadit - nasadit je to jedno, ale hlavně velmi rychle, později je to možno upravit.....
------------------------------------------------------------
Nejsem toho názoru, že musím provést spojování včelstev v podletí nebo na podzim za každou cenu. Pokud nejsou včely bezmatečné nebo matka není evidentně vadná, nezabývám se tím. Odchované oddělky s mladými matkami uchovávám nad produkčními včelstvy do jara. Zde se nám teprve projeví kvalita vyzimovaných matek. U některých matek, které byly ještě v podzimu "dobré" se právě v tuto dobu projeví nedostatky jako trubcokladnost, mezerovitost plodu, nízká rozloha plodu i u relativně početného včelstva při porovnání s ostatními včelstvy. Zde tedy přijde vhod uchovaný oddělek s mladou matkou. Technologie je velmi jednoduchá. V podletí zakrmím všechna včelstva na potřebné množství zimních zásob. Zakrmím přiměřeně i oddělky. Po skončení letů včel, což bývá v podmínkách kde včelařím až v průběhu listopadu, položím na produkční včelstvo s nejstaršími matkami (předpokládaná jarní výměna) mateří mřížku a na to postavím nástavek s oddělkem. Nyní vypadá sestava následovně: (viz MV č.3/2008) úlové dno, vystrojený nástavek bez včel, zimující včelstvo (dva nástvky), nástavek s jarními zásobami, mateří mřížka a nástavek se zimujícím oddělkem, fólie, dřevěnná deska na zatížení fólie, prázdný nástavek a víko. Očko neotvírám, nechci zimujícímu včelstvu narušit zavedené vnitřní prostředí. Pro úplnost - včelařím na nízkých nástavcích r.m. 42 x 17 cm. Při jarních prohlídkách použiji oddělek tam, kde chci matku vyměnit. Zbylé oddělky spojím se včelstvy kde zimovaly. Prostě odeberu mateří mřížku a vše ostatní ponechám na včelách samých. Jak praví dříve narození včelaři, ať si včelky vyberou. Takto přezimuji na můj počet včelstev asi 30% oddělků.
Pepča

> Zdravíčko neví tu někdo jak se dá jednoduše získat získat Mateří Kašička?

V tuto dobu uz to jednoduche nebude ....

Viz napr Odborne vcelarske preklady - jsou tam dva clanky na toto tema, nebo knizecku - nevim presne nazev - neco jako: Ziskavani vcelich produktu - materi kasicka, pyl, propolis, vceli jed - stoji do 50kouruny

MK se ziskava pri chovu matek, kdy se 4 den po prelarveni z narazenych misek odsaje a tak porad dokola. Jsou k tomu potreba mladusky, a snuska. Tolik teorie co zatim znam.

T.H.

Zdravíčko neví tu někdo jak se dá jednoduše získat získat Mateří Kašička? Mám optimaly a chtěl bych skleničku na zimu. Jak MK získávají prodejci,když jí je málo?
Díky Pepíno

>Takže nám nikdo z vědců nevysvětlí, že se tak práškuje vždycky jednou za 5 let.
A proč včely hynou i v lesnatých podhorských oblastech, kde se moc hospodářských plodin nepěstuje.


Priteli, to tema neni vubec nove. Manfred Hederer, prezident nemeckeho svazu profesionalnich a komercnich vcelaru prohlasil jiz v roce 2004:

"Ne roztoci a ne viry rozhoduji o osudu vcelaru a jejich budoucnosti, pouze a jen POLITIKA. A ta nebere nas vcelare vazne."

Ostatne mam ten dojem, ze panove jako Dalibor Titera nebo Frantisek Texl se s Manfredem Hedererem znaji.

Já si myslím, že je to vše o pudech nebo genetice. Včelstva mají zakodováno v nich, jak silná půjdou přes zimu a tím se také řídí. Dodáme li odělek brzo, přebytky včely spolehlivě zlikvidují. V ŕíjnu už "sedí na zimu" a na podobné záležitosti kašlou a tudíž do jara jdou "převčelené"/Václavkův termín/. To se určitě projeví výborným výsledkem v řepce a proto se tento způsob hodně používá. Já si o něm myslím, že když včelař porušuje přírodní zákony dané velmi dlouhou vývojovou dobou, musí za to také na druhé straně nějak zaplatit. A tak vznikla odělková metoda, což v podstatě znamená spoustu práce, materiálu navíc a včelaření s 2x větším počtem včelstev. To je také důvod, proč ji nepoužívám a včelařím v Dadantech, kde díky Řeháčkovi se rojivost pohybuje na nízké a zcela snesitelné úrovni. Vždyť on už před 10 lety byl metodě LBV hodně blízko, stačilo jen stavební rámky vložit o patro výš a dodat patřičnou teorii. No přišli jiní. Zdraví R. Stonjek

Za zminku stoji i fakt, ze podle te tabulky byl nalezen CLOTHIANIDIN v jedovatem mnozstvi take v pylu ze 3 kukuricnych vzorku odebranych v Madarsku. Madari se holt o sve vcelky boji a maji k tomu duvod :(
Jestli take nekdo spolupracuje v cesku na vysetrovani vzorku? Rekl bych, ze jestli jo, tak ve vsi tichosti, aby ho nekdo neukamenoval, ze znevazuje oficialni teorie uhynu vcel.

Zvolili jste tu naprosto nejhorší variantu. Počet včelstev jde ošetřit podle velikosti nádoby. U běžných malých kompresorů ala OBI tak 6 včelstev a ještě mají s 10 atm. problémy. Jako dobrý zdroj tlakového vzduchu /neplést si s kyslíkem, který by byl jedovatý!!!/ slouží bomby do hasičských dýchacích přístrojů, mají 150 atm a vydrží asi tak 60 včelstev. To samé nebo podobné je u potápěčských bomb. Každé mají ale jiné připojovací závity a tudíž problémy. Potápěčská lahev stojí nafouknout něco kolem 100Kč, Takže ideální je domluvit se na stanici profesionálních hasičů, kde je většinou i kompresor a bomby si na den půjčit no a někdy stačí pár sklenic medu. U nás jsme to tak praktikovali, ale není nad vlastní přenosný kompresor, to je o něčem jiném. Zdraví R. Stonjek

Tak nove jsou hlaseny uz i uhyny vcel v Rakousku. Pricina, opet CLOTHIANIDIN.

A tady je mapka s uhyny v nemecku:
http://www.jki.bund.de/cln_044/nn_806762/DE/pressestelle/Presseinfos/2008/1006__AnalyseBienenschaeden.html

A zde tabulka s vysledky rozboru uhynulych vcel:
http://wetter-bw.de/ergebnisse/Bienensterben/Untersuchungergebnisse.php?printme=printme

Vážení přátelé, v naší organizaci jsme se rozhodli léčit aerosolem, ale není vůle zakoupit relativně nákladný kompresor.
Dostala se k nám jen nepřesná a neúplná informace o možnosti použít místo kompresoru tlakové nádoby s příslušenstvím, která by se natlakovala vzduchem z výkonného kompresoru (cca 10atm .?) a ta by se použila k vyvíjči místo mobilního kompresoru. Chybí nám však informace a hlavně zkušenosti. Jak musí být tlaková nádoba velká a na jak velký přetlak je nutno tlakovat- pro rozumné použití. Tzn. kolik včestev je možno ošetřit na jedno natlakování.Snažil jsem se nějaké relevantní informace - zkušenosti najít na webu, leč bezúspěšně.
Děkuji mnohokrát.
Za ZO včelařů ve Škvorci, Jaroslav Kolek