76651

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Jiří Pavlásek (79.127.244.125) --- 6. 4. 2008
medomety (8183) (8190) (8204) (8209) (8216) (8219)

chtěl bych zjistit cenu medometů

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28781


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Pavlásek (79.127.244.125) --- 6. 4. 2008
medomety (8183) (8190) (8204) (8209) (8216) (8219)

chtěl bych zjistit cenu medometů

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28780


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 6. 4. 2008
Re: Stáčení medu? (28751) (28754) (28762) (28766) (28769) (28771) (28773)

Topný pás jsem asi před deseti roky udělal z asi 2,5 metrového kusu plochého
40žilového kabelu, který se tehdy používal do počítačů k harddiskům.
Jednotlivé dráty jsem v kabelu propojil cikcak za sebou a tím jsem získal
celkově spotřebič o odporu jednotek ohmů, který po připojení už nevím na 5
nebo na 12 voltů hřál právě tak akorát na nějaký ohřev střední nebo menší
nádoby s medem. Při použití se objevilo pár problémů. Na svislých stěnách
nádoby byl problém ten pás připevnit, muselo se to dělat lepicí páskou,
potom pás místy odstával od stěny nádoby, protože nebyl elastický, takže se
musel ještě nějakým pásem gumy ke stěně nádoby přitlačovat a nakonec jsem
tehdy neměl kromě nějakých dek a podobných materiálů vhodnou tepelnou
izolaci. Nakonec jsem ho přestal používat, protože jsem ho zas tak moc
nepotřeboval a hlavně neměl jsem ho tehdy jištěný proti zpřelámání pramene
kabelu a tím proti místnímu zvýšení elektrického odporu, následně zvýšení
tepelného příkonu na tom místě až k případnému vzniku ohně. Dneska bych
propojil jako topné jen každou druhou žílu, žíly mezi tím bych použil jako
jisticí.
Ta spirála může být přirozeně vypočítána na tak malý výkon, aby se v medu
nepřehřála, jenže si nejsem úplně jistý, jestli je uplně všechen rozehřívaný
med stejný. Případně jaký vliv mají nepřesnosti při výrobě spirály nebo
nějaké nerovnoměrné stárnutí spirály, teplota na povrchu spirály při
rozehřívání medu se moc dobře neměří a nekontroluje.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <vsusicky/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 06, 2008 5:21 PM
Subject: Re: Stáčení medu?


> Myslím, že u př. Stonjka šlo spíše o sud 100 a více kg, proto ten dotaz.
> VP Ještěd prodává na rozehřívání medu v plastových nádobách (35=40 kg také
> jakousi "elektrickou dečku"-ztekucovací pás, za cenu také asi 1500,-Kč.
> Pokud se týká topné spirály, myslím, že je technicky možné ji navrhnout a
> realizovat tak, aby povrchová teplota nepřekročila např. 50°C bez potřeby
> termostatu a řekl bych, že takto jsou prodávané spirály vyráběny. Ostatně
> VP Ještěd je nabízí také.
> Ale jedná se v obou případech o jednoúčelové zařízení.
> Menší objemy je asi lepší ohřívat ve vodní lázni. Dovedl bych si i
> přestavit např. modifikaci klasické ROMO vířívé pračky-termostat má, topné
> tělěso také a dokonce i zařízení na míchání vody. Zbývá jen vyřešit
> nějakou tepelnou izolaci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28779


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sršeň (88.146.207.2) --- 6. 4. 2008
Re"rozehřívání medu

Kupte nerez rýč,teď stojí asi 230kč,med vyryjte,dejte do konví rozehřejte a nevymýšlejte blbosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28778


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 6. 4. 2008
Re: Stáčení medu? (28751) (28754) (28762)

vsusicky:>To ano. Ale v dnešní době není problém vyrobit, ale prodat.<
.....

Mluvíme oba dva o medu doufám. Protože výrobce medu a producent medu jsou od doby, kdy jsem zjistil, že je med lehko vyrobitelný ale nesnadno produkovatelný, jedno a druhé.

Vyrobit med umí dnes každé malé dítě. Ale vyprodukovat od vlastních včel, to také není panečku žádná sranda. Jinak by se p. Stonjek nezajímal o jistý upgrade své medárny.

Jinak odpověď na otázku pro přítele stonjeka zní:

lze takový med zpracovat za tepla a i za studena.

Za tepla jsou alternativy známy, ale dochází často k likvidaci medu a sám tyto technologie moc nechci, protože samotná energie pro rozpouštění medu jsou buď jako el. energie nebo plyn atp. drahé nebo při využití alternativních zdrojů nákladné.

Za studena zase existuje dogma, že nelze zákazníka přesvědčit, že se jedná o med ale zkažený med. To je otázka výchovy od dětství a nic jiného. Co se jedná zpracování, opět lze vzít jak tu někdo řekl rýč a nějakten sud přeházet do mlýnku nebo nějakého pastovače no a nadávkovat. Problémem nezvládnutí je teplota samotného medu přei takovém zpracování, protože je nutné pochopit při viskozitě a stroje, který se na zpracování použije.

Takže příkladem v Oboře bylo tč. při exkurzích vidět pastování na tusím mramorových válcích a balení do porcovaček. Není to nic při dobrém rýči těžkého přeházet ručně tak 1t medu za den pro plnění na druhý den.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28777


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 6. 4. 2008
Re: rozehřívání medu (28775)

On tam je nějaký termostat nebo co několik centimetrů je snímána teplota a v
případě zvýšení teploty nad 50 st C je vypínáno topení? Nebo tam je použit
nějaký zázračný materiál, co při překročení teploty 50 st C ztrácí
elektrickou vodivost a tím spirála přestává topit?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Říha" <zkousk/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 06, 2008 6:14 PM
Subject: rozehřívání medu


> Pane Polášku, když tomu nerozumíte, tak o tom nepište! Nejste jistě
> elektrikář, tak si úvahy o topných spirálách nechte na doma. Spirála je
> konstruována tak, aby nepřekročila teplozu danou výrobcem. Včelám zdar

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28776


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Říha (85.70.207.47) --- 6. 4. 2008
rozehřívání medu

Pane Polášku, když tomu nerozumíte, tak o tom nepište! Nejste jistě elektrikář, tak si úvahy o topných spirálách nechte na doma. Spirála je konstruována tak, aby nepřekročila teplozu danou výrobcem. Včelám zdar

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28775


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.102.166.117) --- 6. 4. 2008
Re: Stáčení medu? (28751) (28754) (28762) (28766) (28770) (28772)

Jinak asi máte pravdu, že problém hystereze nebude tak velký.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28774


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.102.166.117) --- 6. 4. 2008
Re: Stáčení medu? (28751) (28754) (28762) (28766) (28769) (28771)

Myslím, že u př. Stonjka šlo spíše o sud 100 a více kg, proto ten dotaz.
VP Ještěd prodává na rozehřívání medu v plastových nádobách (35=40 kg také jakousi "elektrickou dečku"-ztekucovací pás, za cenu také asi 1500,-Kč.
Pokud se týká topné spirály, myslím, že je technicky možné ji navrhnout a realizovat tak, aby povrchová teplota nepřekročila např. 50°C bez potřeby termostatu a řekl bych, že takto jsou prodávané spirály vyráběny. Ostatně VP Ještěd je nabízí také.
Ale jedná se v obou případech o jednoúčelové zařízení.
Menší objemy je asi lepší ohřívat ve vodní lázni. Dovedl bych si i přestavit např. modifikaci klasické ROMO vířívé pračky-termostat má, topné tělěso také a dokonce i zařízení na míchání vody. Zbývá jen vyřešit nějakou tepelnou izolaci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28773


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 6. 4. 2008
Re: Stáčení medu? (28751) (28754) (28762) (28766) (28770)

Já si vůbec nedovedu představit, že v něčem jako topné spirále je zaručeno,
že na každém kousku této spirály je hlídaná teplota a ta nepřekročí třeba
těch 50 st C. Na rozehříváni medu takovou věc nikdy nebudu používat. Možná
tak ještě na ohřívání cukerného roztoku, aby se cukr rychleji rozpustil,
případně kdybych potřeboval z nějakého důvodu zvýšit teplotu tekutého medu,
ale na rozehřívání tuhého medu nikdy. Co se týká bojlerových termostatů, tam
je hystereze, to je rozdíl mezi teplotou, kdy termostat vypne, protože už je
moc teplo a teplotou, kdy termostat zapne, protože je už moc zima, v oblasti
40 - 45 st C typicky tak 5 st C, záleží na kvalite termostatu a na tom, jak
se počítá s prací termostatu při této teplotě, protože obvyklá pracovní
teplota bojlerů je mezi 50 - 80 st C. Termostaty pro elektrické trouby budou
mít tu hysterezi o něco větší. Co se týká kolísání teploty při regulaci, to
je poměrně složitý vztah, vedle tepelné setrvačnosti ohřívané hmoty, topného
telesa a čidla to závisí i na geometrickém uspořádání těchto věcí, na výkonu
topného tělesa i na tepelných ztrátách, to znamená jak je ten prostor
izolovaný. Kromě toho klasické překmity, to znamená zvýšení teploty
ohřívaného medu nad teplotu nadstavenou na regulátoru se prakticky
nevyskytují, v topné komoře se teplo z topného tělesa do medu přenáší
vzduchem, který má minimální tepelnou kapacitu, zatímco nádoba s medem má
kapacitu mnohem větší. Pokud tedy nemá být teplota vzduchu v komoře vyšší
než 50 - 60 st C, aby teplota medu hned z vnitřku stěny sudu nepřesáhla 50
st C, je množství tepla, kterým se v průměru ohřívá sud poměrně malé. Jinak
řečeno, vzduch se v topné komoře ohřeje z 20 st C na 50 - 60 st C už během
třeba 15 minut a potom se taková teplota +- řekněme 5 st C termostatem
udržuje , ten sepne a vypne třeba co 3 minuty, zatímco průměrná teplota toho
medu stoupá z třeba 10 st C postupně třeba 40 hodin do teploty nadstavené
termostatem 50 st C a tam prakticky zůstává, to, že termostat potom co 3
minuty sepne a vypne se potom projeví v kolísání průměrné teploty medu o
nějaké 0,01 stupně C. U medoviny ta přesnost 28 st C přesně na stupeň asi
taky nebude nutná.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <vsusicky/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 06, 2008 3:58 PM
Subject: Re: Stáčení medu?


> Topnou spirálu nabízí např. Löfelmann za cca 1500,-Kč, ale vlastní
> zkušenost s tím nemám. Záleží asi i na velikosti sudu (100,200 l). Sám
jsem
> měl problém loni, ale šlo o malé množstí tak jsem to zvládl ve vodní
lázni.
> Protože stáčím med do platsových nádob na cca 40,-Kg, uvažuji o
termokomoře
> ze styroduru s následným využitím pro výrobu medoviny v cca 40l demižonu a
> nejspíš s využitím topného ventilátoru, který mám k dispozici. Otázkou je
> požití vhodného termostatu. Termosttay z bojleru mají asi dost velkou
> tepelnou setrvačnost a pro výrobu medoviny (28°C) bude asi potřebná
teplota
> mimo regulovatelný rozsah.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28772


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 6. 4. 2008
Re: Stáčení medu? (28751) (28754) (28762) (28766) (28769)

Aha. Záleží, jestli včelař skladuje med v něčem větším a podle potřeby
rozehřívá a míchá med nebo jestli med vytočí, vyčeří a zpastuje a ještě
tekutý med naleje do sklenic a ty potom celý rok prodává. Dneska je asi
normálnější ten první případ, takže něco na rozehřívání mít musí. Já mám ten
bojlerový termostat, ventilátor a topné těleso asi 150 watt a tím rozehřívám
až 3 flašky od okurek najednou. Nebyl by asi ale nijaký velký problém
vyklidit velkou skříň, k topnému tělesu přidat dalších 300 - 400 watt třeba
v žárovkách a rozehřívat takhle něco většího. Co se týká manipulace, měl
bych zvládnout v pohodě sud 50 kilo, možná 70, 80 kilo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <vsusicky/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 06, 2008 3:41 PM
Subject: Re: Stáčení medu?


> To já taky. Tento příspěvek byl reakcí na příspěvek GUPA.
> Problém je v tom, zda se vyplatí pro jednorázovou záležitost zřizovat
> nějaké jednoúčelové zařízení nebo zda nákup medu v sudech plánuje i do
> budoucna. Za zvážení potom stojí i nějaké víceúčelové zařízení, s
následným
> využitím například pro výrobu medoviny a pod..
> Vše hezké.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28771


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.102.166.117) --- 6. 4. 2008
Re: Stáčení medu? (28751) (28754) (28762) (28766)

Topnou spirálu nabízí např. Löfelmann za cca 1500,-Kč, ale vlastní zkušenost s tím nemám. Záleží asi i na velikosti sudu (100,200 l). Sám jsem měl problém loni, ale šlo o malé množstí tak jsem to zvládl ve vodní lázni. Protože stáčím med do platsových nádob na cca 40,-Kg, uvažuji o termokomoře ze styroduru s následným využitím pro výrobu medoviny v cca 40l demižonu a nejspíš s využitím topného ventilátoru, který mám k dispozici. Otázkou je požití vhodného termostatu. Termosttay z bojleru mají asi dost velkou tepelnou setrvačnost a pro výrobu medoviny (28°C) bude asi potřebná teplota mimo regulovatelný rozsah.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28770


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.102.166.117) --- 6. 4. 2008
Re: Stáčení medu? (28751) (28754) (28762) (28766)

To já taky. Tento příspěvek byl reakcí na příspěvek GUPA.
Problém je v tom, zda se vyplatí pro jednorázovou záležitost zřizovat nějaké jednoúčelové zařízení nebo zda nákup medu v sudech plánuje i do budoucna. Za zvážení potom stojí i nějaké víceúčelové zařízení, s následným využitím například pro výrobu medoviny a pod..
Vše hezké.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28769


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 6. 4. 2008
Re: Čo robia včely práve teraz? (28764) (28765)

Mně připadá, že ta grafika je tam dost na úkor kvality obsahu. 3/4 plochy
obrazovky je tam na nic, nedodává žádné informace, ty se zjevují jen ve
zbytku plochy..

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 06, 2008 1:40 PM
Subject: Re: Čo robia včely práve teraz?


> Ta televize je výborná, ale ta grafika je vynikající.
> Jsou to nejlépe graficky zpracované stránky, které jsem v poslední době
> viděl.
> Výborné logo a ta sklenice je skvěle tvarovaná i nafocená.
>
> Ať se dále daří.
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28768


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 6. 4. 2008
Re: Stáčení medu? (28751) (28763)

Problém asi nebude jen rozehřátí medu v sudu, ale vůbec vlastní manipulace se sudem. Je tedy otázkou, zda se to vůbec vyplatí řešit.
-----
To je o pružnosti prodejců. Někdo nabízí beton v sudech, někdo nabídne stočení rozehřátého sudu do vlastních menších nádob/konví.
A někdo přijde na to, že je dobré stanovit ceník podle odebraného množství a formy odběru. Sud, konve, sklenice.

ALe třeba bude taková poptávka po medu, že prodají všichni.

Přiznejte se, kdo má ještě med. :-)

Myslím že místo naříékaní by měly létat špunty, že problém s odbytem a nadprodukcí medu byl právě vyřešen.
Pokud nebude letos nadúroda jako po úhynech před pěti lety.

To bylo vidět jak se tvoří ceny na trhu u výkupců.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28767


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 6. 4. 2008
Re: Stáčení medu? (28751) (28754) (28762)

No, já jsem příspěvek př Stonjeka pochopil tak, že už se rozhodl ten med ve
velkém sudu koupit, aby nezklamal svoje jarní zákazníky a teď jen hledá
nejlepší řešení, jak ten med z sudu ztuhlý dozajista stáním v nějaké
nevytápěné místnosti dostat, nic víc.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "vsusicky" <vsusicky/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 06, 2008 12:17 PM
Subject: Re: Stáčení medu?


> To ano. Ale v dnešní době není problém vyrobit, ale prodat.
> Takže klidně můžete pouze včelařit a prodat do výkupu. Při přibližné
> aplikaci zákona 1/3 za výkupní max ceny 30-40,-Kč za kg.
> Další alternativy jsou:
> -balím a prodávám sám ze dvora nebo do obchodu;
> -spojím se s více včalaři a založíme obchodní družstvo, tj. více lidíjak
> říkáte. Zde šlo získat i nějakou dotaci;
> Vše hezké

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28766


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 6. 4. 2008
Re: Čo robia včely práve teraz? (28764)

Ta televize je výborná, ale ta grafika je vynikající.
Jsou to nejlépe graficky zpracované stránky, které jsem v poslední době viděl.
Výborné logo a ta sklenice je skvěle tvarovaná i nafocená.

Ať se dále daří.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28765


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 6. 4. 2008
Čo robia včely práve teraz?

Ak sa chcete pozrieť čo robia práve na Slovensku práve teraz, kliknite si na ptiložený e-mail.

http://www.vcelovina.sk/vcelovizia.php

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28764


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.102.166.117) --- 6. 4. 2008
Re: Stáčení medu? (28751)

Problém asi nebude jen rozehřátí medu v sudu, ale vůbec vlastní manipulace se sudem. Je tedy otázkou, zda se to vůbec vyplatí řešit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28763


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.102.166.117) --- 6. 4. 2008
Re: Stáčení medu? (28751) (28754)

To ano. Ale v dnešní době není problém vyrobit, ale prodat.
Takže klidně můžete pouze včelařit a prodat do výkupu. Při přibližné aplikaci zákona 1/3 za výkupní max ceny 30-40,-Kč za kg.
Další alternativy jsou:
-balím a prodávám sám ze dvora nebo do obchodu;
-spojím se s více včalaři a založíme obchodní družstvo, tj. více lidíjak říkáte. Zde šlo získat i nějakou dotaci;
Vše hezké

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28762


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 6. 4. 2008
Re: Stáčení medu? (28751)

Rovnou říkám, že osobní zkušenosti s rozehřívání velkých sudů s medem nemám.
Navrhuji vyklidit nějakou velkou dřevěnou nebo jinak tepelně izolovanou
skříň a dát tam ventilátor s tepelnou regulací. Udržovat tam teplotu 40 - 50
st C tak den, dva, tři, dokud se med neprohřeje. Výkon topného tělesa je
třeba spíše menší, hlavně aby se prohřál vzduch ve skříni, protože teprve
přes vzduch se ten sud ohřívá. Takových 300 - 600 watt. Bude asi mnohem
lepší z hlediska vystavení vyšší teplotě, když se ten med jen ohřeje tak
málo, aby jen změkl a bylo možné ho nějakou pevnější naběračkou nabrat než
aby se stal tekutý a mohl se přelívat, některé méně tuhé medy změknou už
při 30 st C. Ohřívání by se nemělo urychlovat zvyšováním teploty, rychlost
průniku tepla ztuhlým medem je poměrně malá, dá se uvažovat tak, že med hned
za stěnou sudu nabere během prvních pár desítek minut prakticky stejnou
teplotu jako je teplota vzduchu, zatímco med uprostřed sudu se rozehřeje na
tuto teplotu až za několik desítek hodin. U flašky od okurek to trvá 12 - 24
hodin. Problém by mohl být v tom veltilátoru, běžné při teplotě 40 - 50 st C
jednak moc nevydrží, jednak pouštějí při takové teplotě do uzavřeného
prostředí výrazné pachy, sud by nesměl být otevřený, aby je med nenasál.
Varianta by mohla být taky větší množství obyčejných žárovek rovnoměrně
rozmístěných ve skříni a regulace termostatem koupeným jako náhradní díl v
opravně. Já používám bimetalový termostat do bojleru.
Pokud nebude tak velká skříň, nezbude nic jiného než sud ofoukávat teplým
vzduchem z ventilátoru. Kdysi ve fabrice jsme tak nějakou dobu oficiálně
rozmrazovali a ohřívali 200 litrové sudy s stříkacím tmelem na pracovní
teplotu 20 - 30 stupnů, ovšem spotřeba energie byla velká. Ale tehdy to
nijak nevadilo. Dokud jsme nedali dohromady zařízení, kde se sudy vyklopily
do nádrže a ohřály tam výměníkem s teplou vodou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 05, 2008 10:48 PM
Subject: Stáčení medu?


> Mám dotaz: Přestože loňská sezona byla víc než dobrá, jsem zase na dně.
> Zde se objevilo několik nabídek na prodej medu, ale v sudech. Může někdo
> poradit, jak dostat tento med do sklenic, když většina z nás na to není
ani
> v nejmenším vybavena? Myslím, že to může zajímat i ostatní.
> Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28761


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 6. 4. 2008
Re: Raný chov matek a sudovina (28756)

1.- Doporučuji všem včelařům staršího data,aby si vzali příklad z chovu matek již v časném jaru a nesetrvávali na starých dogmatech.Chce to trochu racionalizace...

_____________________________________________________________

Ptám se znovu: proč chovat matky takhle brzo??? Proč nepočkat do doby příhodnější, do doby květu řepky, kdy je zaručeně dostatek říjných trubců a teplotní poměry už jsou poměrně vyrovnané.
Chov matek touhle dobou je poměrně problematický. Jakým způsobem dotyčný chová matky?


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28760


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Šefčík (90.176.2.8) --- 6. 4. 2008
Re: Pozor!!! VČELAŘSKÉ NOVINY jsou napadeny trojským koněm (28757)

To jsem také zjistil a bylo to na hlavní stránce a měl jsem s tím velké potíže to odstránit. Antivírový program AVG označil, vyléčil, ale stále se mi objevoval. Musel jsem to různě vyskenovat a snad už je to OK. Nejsem odborník na PC, ale nepoužívejte PC bez antivírových programů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28759


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (90.176.2.8) --- 6. 4. 2008
Re: Raný chov matek ??? (28756)

Takže tuto serií budete příští týden školkovat a to je ideální. Jak jste na tom s trubci. Jsou už dospělí ? Obávám se, že tomu tak není a tedy vše je k ničemu. Také při těchto teplotách mladé matky nebudou lítat na snubní lety. Poznamenávám, že odchovávam každý rok cca 400 až 500 matek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28758


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 6. 4. 2008
Pozor!!! VČELAŘSKÉ NOVINY jsou napadeny trojským koněm

Asi od pátku vždy, když otevřu stránky Včelařských novin ( www.vcelarskenoviny.cz ), antivirový program mi hlásí trojského koně a přeruší spojení se stránkou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28757


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Prispolnik (88.100.95.205) --- 6. 4. 2008
Raný chov matek a sudovina

Bzzuk (194.212.22.2) --- 5. 4. 2008
Re: Stavební rámek (28747)
Já jsem minulý týden založil první sérii, polovinu (tj. 15 misek) mi přijaly, kvete také jenom jíva...
stavební rámky jsem přidáva dneska, tak uvidíme..
Óóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóooooooooooooooooooooo
Bzzuk (194.212.22.2) --- 5. 4. 2008
Re: Stavební rámek (28747) (28748) (28749)
Dneska jsem byl ve včelách a už jsem tam viděl dospělé trubce, nebylo jich mnoho ale pár přeci. Ti budou akorát zralí,když se budou chtít matky pářit. vylíhli se z divočiny, proto jsem vložil i stavební rámky. Včely jedou jak pily!
Úúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúú
Stonjek (213.151.87.17) --- 5. 4. 2008
Stáčení medu?
Mám dotaz: Přestože loňská sezona byla víc než dobrá, jsem zase na dně. Zde se objevilo několik nabídek na prodej medu, ale v sudech. Může někdo poradit, jak dostat tento med do sklenic, když většina z nás na to není ani v nejmenším vybavena? Myslím, že to může zajímat i ostatní.
Zdraví R. Stonjek
Xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
1.- Doporučuji všem včelařům staršího data,aby si vzali příklad z chovu matek již v časném jaru a nesetrvávali na starých dogmatech.Chce to trochu racionalizace...
2.- Doporučuji si zakoupit nový rýč v obchodu se zahradni
technikou a postupovat podle rad Přemka Podlahy,ono to půjde,když člověk chce,jde všechno...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28756


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Šefčík (90.176.2.8) --- 6. 4. 2008
Re: Stáčení medu? (28751)

Prodává se spirála /nevím kolik má watů/ na ohřev medu v sudech. Viděl jsem jí v Nasavrkách. Je to obdoba 50W spirály, která se používá na ohřev medu v konvích.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28755


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 6. 4. 2008
Re: Stáčení medu? (28751)

Stonjek:>Může někdo poradit, jak dostat tento med do sklenic, když většina z nás na to není ani v nejmenším vybavena? Myslím, že to může zajímat i ostatní. <
......

Já pořád říkám, že balení není žádná sranda. Jen mi často moc nikdo nechce věřit. Včelař má včelařit a obchodník obchodovat. Obojí jde, ale nato musí být více lidí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28754


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 6. 4. 2008
Re: Stavební rámek (28747) (28748)

Já jsem minulý týden založil první sérii, polovinu (tj. 15 misek) mi přijaly, kvete také jenom jíva...
stavební rámky jsem přidáva dneska, tak uvidíme...

______________________________________________________________

Proč začínáte s chovem matek tak brzo a jakým způsobem chovéte? Vy máte ty sibiřské včely, že :-)))


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28753


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 5. 4. 2008
Re: VD jarni oet?en? (28651) (28667) (28713) (28720) (28738) (28743)

Karel:>No jak se mi tak potí brejle nad novou celostátní metodikou na 2008-09, tak tam žádné ladění nebude. <
........
A kde na kterém odkazu je k mání taková disharmonie SVS?

Děkuji předem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28752


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 5. 4. 2008
Stáčení medu?

Mám dotaz: Přestože loňská sezona byla víc než dobrá, jsem zase na dně. Zde se objevilo několik nabídek na prodej medu, ale v sudech. Může někdo poradit, jak dostat tento med do sklenic, když většina z nás na to není ani v nejmenším vybavena? Myslím, že to může zajímat i ostatní.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28751


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bzzuk (194.212.22.2) --- 5. 4. 2008
Re: Stavební rámek (28747) (28748) (28749)

Dneska jsem byl ve včelách a už jsem tam viděl dospělé trubce, nebylo jich mnoho ale pár přeci. Ti budou akorát zralí,když se budou chtít matky pářit. vylíhli se z divočiny, proto jsem vložil i stavební rámky. Včely jedou jak pily!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28750


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 5. 4. 2008
Re: Stavební rámek (28747) (28748)

Já jsem minulý týden založil první sérii, polovinu (tj. 15 misek) mi přijaly, kvete také jenom jíva...
stavební rámky jsem přidáva dneska, tak uvidíme...

Páni nemyslíte, že preháňate svoju aktivitu? Nútite robiť včely to, na čo ešte nie sú pripravené. Stavebný pud prichádza spolu s prínosom peľu, hlavne však nektáru, ktorý podporuje aktivitu a včelstvo rozširujú novo liahnuce sa včely. Tohoto roku a to aj u vás bola dlhá pauza v plodovaní,matky začali intenzívne plodovať až 27.3, mladé včely sa začnú liahnuť až o 21 dní. t.j. 17.4. tento sled vývoja sa nedá zrýchliť, to dokáže len počasie a potom kto Vám oplodní mladé matky, hádam to nechcete urobiť Vy alebo Ste rujný? Trúdy, ktoré sú nezbytné pri oplodňovacom procese, začnú včely ošetrovať až príchodom teplejších dní, ktoré prichádzajú s rozkvetom vŕb (ešt k tomu chýba 10-15 dní). Aj trúd, aby bol rujný potrebuje svoj čas, 24 dní v bunke a 10-12 dní kým dospeje. Spočítajte si to.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28749


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bzzuk (194.212.22.2) --- 5. 4. 2008
Re: Stavební rámek (28747)

Já jsem minulý týden založil první sérii, polovinu (tj. 15 misek) mi přijaly, kvete také jenom jíva...
stavební rámky jsem přidáva dneska, tak uvidíme...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28748


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Heřmánek (e-mailem) --- 5. 4. 2008
Stavební rámek

Dnes jsem kouknul přes folii do včel a již staví na stavebním rámku.V okolí kvete zatím pouze jíva.Stanoviště přibližně něco přes 500 m.n.m. Zdravím Zdeněk.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28747


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 4. 2008
Re: v?ely, jedy a Machov? - a ?kolometi (28642) (28697) (28710) (28736) (28739)

Tyto popisy otrav také těžko trávím, ale o této chorobě jsem ještě neslyšel "a hlavně nosemou ze zvědavosti." Sice mi to připomíná některé včelaře kteří se ve včelách hrabou stále a pak se diví jak to , že jim zmizela matka nebo se jim dějí jiné pohromy

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?ely, jedy a Machov? - a ?kolometi
> Datum: 05.4.2008 08:32:15
> ----------------------------------------
> Archibald:>...Otrávené včelý se prostě do úlu
> nevrátí<
> .......
>
> To co tu popisujete, tak s tím jsem se setkal, ale otrava po postřiku řepky
> to nebyla. Setkal jsem se s tím v mých začátcích. A bylo to zapříčiněno
> varoázou a hlavně nosemou ze zvědavosti.
>
> Otrava bez hromad včel pod česny (ne lezoucí a rozlezlé po stanovišti) se
> mi nějak nezdá. Odporovala by totiž anatomii a fyziologii včel.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28746


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 5. 4. 2008
Re: Lecení (28725) (28727) (28730) (28741) (28744)

No, pro nás to jsou léky na varoa a distribuují se po lahvičkách, kde je od
oka desetina gramů léčiva nebo po destičkách, kde jsou miligramy. Pro vinaře
či jiné zemědělce to jsou insekticidy na škodlivé roztoče, stříkají se v
dávce střelím kilogram na hektar a prodávají se běžně v kanystrech po
desítkách, možná stovkách litrů. Odhaduji, že není tedy problém vzít navíc
pár kanystříků či kontejnerů pro české včelaře a v nějakém velkotruhlářství
nakoupit příslušných pár stovek nebo tisíců metrů čtverečních příslušné dýhy
na Gabon. To jsem měl na mysli, distribuce mezi včelaře ne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 05, 2008 11:42 AM
Subject: Re: Lecení


> Neznám podrobnosti, domnívám se, že léčivo kterým se impregnují gabonové
> pásky se vyrábí po hektolitrech, je to relativně běžný insekticid
> ----
> To jsou běžné všechny léky na VD u nás, jen ta cena proti třeba Slovensku
> není běžná.
> Ale nemají nožičky a ke včelařům sami nedoběhnou. To byl ten problém o
> kterém jsem psal.
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28745


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 5. 4. 2008
Re: Lecení (28725) (28727) (28730) (28741)

Neznám podrobnosti, domnívám se, že léčivo kterým se impregnují gabonové
pásky se vyrábí po hektolitrech, je to relativně běžný insekticid
----
To jsou běžné všechny léky na VD u nás, jen ta cena proti třeba Slovensku není běžná.
Ale nemají nožičky a ke včelařům sami nedoběhnou. To byl ten problém o kterém jsem psal.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28744


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 5. 4. 2008
Re: VD jarni oet?en? (28651) (28667) (28713) (28720) (28738)

Vorja:
Není léčení, jako léčení. Musíme vědět kdy léčit, čím léčit a jak léčit. Potřebné léčivo musíme mít k dispozici. Nařízený a doporučený předpis je třeba ještě doladit na místní podmínky.
------
No jak se mi tak potí brejle nad novou celostátní metodikou na 2008-09, tak tam žádné ladění nebude.
KVS nařídí jednotné termíny tří léčení, pak vyrazí komise, při druhém a třetím jednotném komisionelním léčení se rozdrásá zavíčkovaný plod a pokud někdo komisi odmítne, ZO jej udá KVS.
Zřejmě bude následovat létající soud, upálení včelaře nebo včelstev, možná některé slabé povahy (až mu bude chtít někdo v zadováku v prosinci zjišťovat plod na třetím rámečku) vezmou do ruky vidle. Tradiční cepy dpošly, můžeme napřímit vidle.

Centrální plánovaní a jiné věci nepředpokládají ladění, přizpůsobení nebo nedej bože myslící a aktivní jedince. Ti jsou pro centrální systémy vždy hrozbou a všechny systémy je ve vlastním zájmu neúprosně likvidují.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28743


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

uft (89.102.165.220) --- 5. 4. 2008
Re: nereagovat, zkouška (7975) (7984)

čzjk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28742


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 5. 4. 2008
Re: Lecení (28725) (28727) (28730)

Neznám podrobnosti, domnívám se, že léčivo kterým se impregnují gabonové
pásky se vyrábí po hektolitrech, je to relativně běžný insekticid a
podložka, do které se to napouští, se vyrábí taky běžně po tisicích metrech
čtverečních. Neměl by tedy být nijak velký problém vyrobit 1 - 1,5 miliónů
Gabonových pásků.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 04, 2008 7:29 PM
Subject: Re: Lecení


> Doneslo se mi, že se pro celou republiku připravuje povinné léčení Gabonem
>
> ------------------------
>
> Tady na této konferenci jsem byl poučen, že včelař si má u místně
příslušné
> ZO do konce dubna objednat Formidol, Gabon atd a ta mu to má podle jeho
> požadavků zajistit do 30.6.
>
> To moc času nezbývá.
>
> Doufám že je výrobce předzásoben, protože by to znamenalo vyrobit za dva
> měsíce trojnásobek (možná víc) běžně ordinovaného a asi vyráběného Gabonu.
>
> Takže se doufám jede na tři směny, nebo že by byly takové zásoby.
> Ono posbírat objednávky, vyrobit a rozdistribuovat milion pásků za necelé
> tři měsíce je docela problém. Zvláště když se ještě nestačilo ani
> ponatírat.
>
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28741


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 5. 4. 2008
Re: opylování (28726)

Já jsem tam žádnou zmínku o nějakém vrtání do dotací nenašel. Jenom logické
a zřejmě správné zhodnocení stavu. Kde je stacionárních včelstev na
zahradách ve vesnicích a podobně tolik, že víceméně stačí opylit řepku na
polích mezi vesnicemi, zemědělci nikomu za opylování nic nedají. Kde ty
včelstva nejsou, zemědělci začínají platit včelařům kočovníkům, kteří ty
včelstva přivezou. V tom článku to píšou o sadařích, ale jinak to je úplně
stejné.
Ono jinak každé lhaní za účelem nahnání strachu a tím získání nějakých výhod
je krátkodobě možná hodně produktivní, ale dlouhodobě to je úplně naopak.
Veřejné mínění je dneska včelařům nakloněno, máme nalobovány určité podpory,
ale když bude vedení Svazu stále katastroficky žvanit o tom, že když nebudou
včelstva včelařů, bude tady poušť a na základě toho vymáhat další podpory,
může to velice snadno dopadnout přesně opačně. Stačí, když nějaký politik,
který si bude chtít nahnat politické body na úsporách financí, zjistí
situaci třeba kolem německých měst v průmyslových oblastech, kde drobní
včelaři skončili už před roky a profesionální včelaři se tam nevyskytují. Ze
dne na den mohou být dotace škrtnuty a vedení Svazu se stane na desetiletí
nedůvěryhodné. Ne jako že bych považoval škrtnutí těch 150 Kč na včelstvo za
nějakou pohromu, ale ubývání drobných řadových včelařů je prostě trend,
který se zvrátit rozumnými prostředky nedá a nemá cenu kvůli tomu provádět
takové nesmysly.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 04, 2008 6:16 PM
Subject: opylování


Vrtání do dotace 1D JIŽ PŘINÁŠÍ SVÉ VÝSLEDKY
http://www.reflex.cz/Clanek31686.html

PEPAN

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28740


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 5. 4. 2008
Re: včely, jedy a Machová - a ?kolometi (28642) (28697) (28710) (28736)

Archibald:>...Otrávené včelý se prostě do úlu
nevrátí<
........

To co tu popisujete, tak s tím jsem se setkal, ale otrava po postřiku řepky to nebyla. Setkal jsem se s tím v mých začátcích. A bylo to zapříčiněno varoázou a hlavně nosemou ze zvědavosti.

Otrava bez hromad včel pod česny (ne lezoucí a rozlezlé po stanovišti) se mi nějak nezdá. Odporovala by totiž anatomii a fyziologii včel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28739


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vorja (78.108.145.2) --- 4. 4. 2008
Re: VD jarni oet?en? (28651) (28667) (28713) (28720)

Nechci strašit, ale obávám se, že letos nás potká podobná, spíše horší pohroma v podobě hromadných úhynů včelstev. Všechno záleží na tom, jak se včelaři poučí z loňska a jest-li budou v případě potřeby léčit.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Není léčení, jako léčení. Musíme vědět kdy léčit, čím léčit a jak léčit. Potřebné léčivo musíme mít k dispozici. Nařízený a doporučený předpis je třeba ještě doladit na místní podmínky. Naše česká a moravská krajina je natolik rozmanitá, že toto doladění je potřebné. Uvedu příklad pro jarní léčení nátěrem plodu s následnou fumigaci. Je předepsáno toto ošetření nejpozději do 15.4. Je logické, že v nižších polohách je zapotřebí léčit dříve, ve vyšších polohách pak později, s ohledem na velikost plochy plodu a teplotu při ošetřování. Stejně tak je nutno postupovat i u dalších léčení, aby bylo co nejúčinnější a přitom co nejšetrnější. Z toho vyplývá, že je nutno při léčení uplatnit znalosti, disciplínu a rozum.
V mnohých krajích bylo nařízeno povinné jarní léčení. Kdo toto provedl dobře, bude na tom lépe, neboť na počátku rozvojové řady VD bude mít nízký počáteční stav (a1).
Dalším důvodem jarního přeléčení je ten, že letní léčení má nižší účinnost. U KM se uvádí 50 – 80%. U BABONU je rovněž účinnost jen 80 %. Kdežto jarní léčení nátěrem s následnou fumigaci a podzimní fumigaci u včelstev bez plodu se uvádí 95 – 98 %. Co z toho zase vyplývá? Pokud si chceme zachránit včelstva, musíme u méně účinného léčení léčit častěji. Po reinvazi, pak co nejdříve.
To, co jsem napsal o informovanosti včelařů důvěrníky, případné jejich pomoci a oni budou dostávat informace shora, za tím si nadále stojím. Jinak by mohlo platit heslo: Čím hůře, tím lépe, ale jak pro koho. To už jsme u jiného tématu diskuse a to je úloha a cíle účastníků procesu zvaného včelařství. Kdo prosazuje a hájí, jaké a čí zájmy.
Zdravím H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28738


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 4. 4. 2008
Re: Re: včely, jedy a Machová - příteli Křapkovi (28642) (28697) (28698) (28734)

Myslite ?
jsem jediny vcelar ve vsi (ze 4) , ktery to opravdu hlasi, kdyz jsem se ptal
starosty, jestli za nim uz byl nekdy nejaky zemedelec, pokrcil rameny .......
Honza
--------
Pokud to včelař nenahlásí, tak má smůlu. Nemá prý nárok na náhradu.
On je celý systém evidence na OU poněkud zmatený.
Někdy jim to tam hlásí důvěrníci, jindy celá ZO, pak různě včelaři dbalí zákona a pán/paní tam mají šanon narvaný papírama a když tam přijde zemědělec dbalý zákona (zažil jsem to - vysušovadlo do kvetoucí svazenky)tak se pak ten seznam v lepším případě tvoří, v druhém se vylepí na úřední desku oznámení.

Kdysi jsem měl představu, že by se udržovala databáze GPS souřadnic stanovišt (to bylo ještě před mapy.seznam.cz) ale ..... Tak předseda ZO v té době koupil katastrální mapu jejich vesnice, vyznačil tam stanoviště a kontakty na včelaře a dal to na OU.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28737


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Archibald (e-mailem) --- 4. 4. 2008
Re: včely, jedy a Machová - a ?kolometi (28642) (28697) (28710)

Jak čtu z jednotlivých přísopěvků na dané téma tak autoři znají reálný
stav pouze z učebnic. Otravy z hluboké minulosti ala metation jsou
dávnou historií Dnes *nejsou k dispoziči vzorky otrávených včel*
uhynulých před česnem nebo v úlech, a dát dohoromadu vzorek 500
otrávených včel pro rozbor je nemotžné. Otrávené včelý se prostě do úlu
nevrátí. Otravu zjistí pouze ten, kdo vidí úbytek letové aktivity po
postřicích, nebo lépe dle úlové váhy, kdy razance otravy je zjistitelná
i na váze, a následně rapidní snížení přínosu z důvodu nedostatku
létavek. Komise, jak je zde doporučováno, nemůže po otravě zjistit nic,
jde o srovnání stavu včelstva před a po otravě, k čemuž chybí srovnání.
Další argument, že jezeďáci nestříkají kvůli nákladům je opět mulný, v
současných cenách chemická ochrana a hnojení je jedinou cestou k zisku.
Současná cena řepky je nutí k častějšímu osetí bez karanténní dobym, což
umožňuje zase jen chemi. Řeči, že někdo čeká na opylení řepky včelami
je již také minulost, chemie je nutnější než včely. Bez stříkání do
květu se úroda řepky již nezajistí, jinak by to nedělali. Jak jsem již
uvedl, včely hynou v řepce, nikoli v úlech!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Ŕepku je asi třeba brát jako nutné zlo, stejně jako varoázu.

Gustav

> "Bohužel, podle "P a c k a l o v ý ch zákonů schválnosti", pokud dojde k
> tak velké otravě včel, že ji včelaři zaznamenají, je to obvykle v pátek
> odpoledne a veterinář je již dávno někde na chalupě nebo na Bahamách. I na
> to je však pamatováno".
> .......................................................
>
> Doporučený postup dle právního oddělení ČSV je takový:
> (Nasavrky dne 30.03.2008, aktiv učitelů včelařství). Pokud neseženeme
> veterináře, je vhodné požádat o pomoc při zajištění důkazů starostu, nebo
> jím určenou osobu (jde o nezávislou osobu s pokud možno úředním puncem).
> Je-li to možné i osobu která ošetření provedla, případně pro koho bylo
> ošetření provedeno a zajistit vzorek ošetřovaného porostu (z několika
> míst)o hmotnosti cca 20 dkg, do neprodyšného obalu, vzorek asi 20dkg
> otrávených včel do prodyšného obalu a vzorky uchovat v mrazáku. O celé této
> akci sepíšeme jednoduchý zápis (kdo provedl, v kolik hodin a kterého dne,
> co bylo děláno ...) opatřený podpisy zůčastněných osob. Je vhodné také
> provést fotodokumentaci ošetřeného porostu. Tato fotodokumentace by též
> měla být v zápise uvedena a popsána a je přílohou zápisu. Fotodokumentace
> je důkazem kvetoucího porostu - případně kvetoucích plevelů v ošetřovaném
> porostu nebo těsné blízkosti. V nejbližší pracovní den tyto vzorky se
> zápisem dopravíme na SVS, která zajistí a také platí vyšetření. V případě,
> že vzorky na vyšetření zašleme sami, sami také platíme.
> S přáním,
> abychom tohoto postupu nemuseli použít Pepča
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28736


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 4. 2008
Re: pojitění včelařů (28640) (28641) (28732)

Honziku ,včelaři jsou pojištěni na úraz u České pojišťovny a ve fondu jsou peníze na pomoc včelařům kteří se ocitli v obtížíchAle nic ti nebrání se ještě pojistit třeba u 5 pojišťoven víc to bude stát ale pak možná v obtížích i i víc pobereš.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <witko-comp/=/volny.cz>
> Předmět: Re: pojitění včelařů
> Datum: 04.4.2008 20:46:01
> ----------------------------------------
> On Wednesday 02 of April 2008 14:07:51 G.Pazderka wrote:
> > Archibald:>Základní otázkou není u koho, ale zda vůbec se pojistit.<
> >
> > .......
> >
> > Určitě ano. Je to výhodné. V položce ČSV to je vyměřováno za včelstvo.
> >
> > Příklad. Uříznete si prst, jste členem ČSV a máte zaplacené příspěvky v
>
>
> No je to hezke, ale vzhledem k tomu, jake jsou prebytky ve fondu , tak se na
> pripojisteni urazu nepouzivaji. Pokud plati priklad, z toho, co dostanete Vam
> bude smutno jeste jednou.
>
>
> Honza
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28735


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 4. 4. 2008
Re: včely, jedy a Machová - příteli Křapkovi (28642) (28697) (28698)

On Thursday 03 of April 2008 16:27:55 KaJi wrote:

>
> Hlášení včel na OU je dobré, ale asi nejlepší by bylo aby jeden
> člověk/parta měla kontakt na agronomy a malé zemědělce a věděly o sobě.
> Zemědělec to totiž nahlási na OÚ a dál co?


Myslite ?
jsem jediny vcelar ve vsi (ze 4) , ktery to opravdu hlasi, kdyz jsem se ptal
starosty, jestli za nim uz byl nekdy nejaky zemedelec, pokrcil rameny .......


Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28734


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 4. 4. 2008
Re: včely, jedy a Machová - příteli Křapkovi (28642) (28645)

On Wednesday 02 of April 2008 14:33:59 G.Pazderka wrote:

> Možná je vhodné mít telefonní číslo na inspekltora - veterináře a být
> členem       - p. Machovou v kontaktech.

jestli Vam to k necemu bude - volal jsem tam pri otrave (silna, odesly
letavky - tedy protirojove opatreni :) ), mel jsem lahev od pripravku, ktery
zahodil traktorysta, volal jsem CSV pravni oddeleni, precetl nazev, bylo mi
sdeleno, ze pripravek neni registrovan a ze pokud nebudu mit ty mrtve vcely,
u kterych prokazu, ze jsou opravdu moje a opravdu je otravila ta postrikana
horcice, mam smulu, a nema cenu se tim zabyvat - identifikovat na desitkach
hektaru me vcely by bylo zhola nemozne.

tak jsem to nechal byt, vcely do slunecnice zesilily .......


Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28733


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 4. 4. 2008
Re: pojitění včelařů (28640) (28641)

On Wednesday 02 of April 2008 14:07:51 G.Pazderka wrote:
> Archibald:>Základní otázkou není u koho, ale zda vůbec se pojistit.<
>
> .......
>
> Určitě ano. Je to výhodné. V položce ČSV to je vyměřováno za včelstvo.
>
> Příklad. Uříznete si prst, jste členem ČSV a máte zaplacené příspěvky v


No je to hezke, ale vzhledem k tomu, jake jsou prebytky ve fondu , tak se na
pripojisteni urazu nepouzivaji. Pokud plati priklad, z toho, co dostanete Vam
bude smutno jeste jednou.


Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28732


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (90.176.186.153) --- 4. 4. 2008
Re: opylování (28726)

Vrtání do dotace 1D JIŽ PŘINÁŠÍ SVÉ VÝSLEDKY
http://www.reflex.cz/Clanek31686.html

PEPAN

------------------
Oni do našich dotací vrtají i v USA? A ještě nám sem ser... radar.
POZOR, NEPŘÍTEL NASLOUCHÁ! Pište sem šifrovaně.


Jinak někdo do toho vrtal již vloni v parlamentu a částka na letošní dotace je prý seškrtaná. Myslím, že ve všeobecném parlamentním boji o zrno bude kdekdo křičet chyťte zloděje. Fotbalisti, olympionici, a všechy možné zájmové skupiny. No a včelaři josu docela dobrý cíl. (mají tam většinou levicovou lobby, zatímco takoví myslivci, ti jdou napříč celým politickým spektrem jako nůž máslem.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28731


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (90.176.186.153) --- 4. 4. 2008
Re: Lecení (28725) (28727)

Doneslo se mi, že se pro celou republiku připravuje povinné léčení Gabonem

------------------------

Tady na této konferenci jsem byl poučen, že včelař si má u místně příslušné ZO do konce dubna objednat Formidol, Gabon atd a ta mu to má podle jeho požadavků zajistit do 30.6.

To moc času nezbývá.

Doufám že je výrobce předzásoben, protože by to znamenalo vyrobit za dva měsíce trojnásobek (možná víc) běžně ordinovaného a asi vyráběného Gabonu.

Takže se doufám jede na tři směny, nebo že by byly takové zásoby.
Ono posbírat objednávky, vyrobit a rozdistribuovat milion pásků za necelé tři měsíce je docela problém. Zvláště když se ještě nestačilo ani ponatírat.

Vyhlášky o jarních nátěrech se vydávaly až v prvné dekádě března, tedy v době, kdy by i v běžném roce mělo být natřeno.

Tak mám takový dojem, že i letos je roztoč o pár roztočích pidikroků před naším skvěle propracovaným, světově ojedinělým a asi trochu nepružným systémem.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28730


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (90.176.186.153) --- 4. 4. 2008
Re: cena medu (28722)

Míra:
No 130kč za med je asi opravdu dost,ale 100-110 se mi zdá pokud hu bude málo naprosto v pořádku.I kdyby ho bylo dost tak stovka je v pohodě.Já bych si ho klidně za to koupil.Samozřejmě mám na mysli med od včelaře.....
--------
Samozřejmě že od včelaře. V krámě kvalitní med nekoupíte pod 150Kč za kilo.
Kolik myslíte, že stojí český med ze Včelpa?

O pár řádků níž někdo nabízí med v sudech řepkokvětový za 60 kilo. I kdyby ho někdo chtěl prodávat dál z čirého altruismu, aby lidi nechodili do supráku, tak na jakou cenu se dostane, když započte jen náklady a svoji práci na manipulaci. Nemluvím ani o marži a DPH. Ta to hodí o dalších 25-50% nahoru.

Já prodávám 460ml cca 0,55kg za 59 (ofic cena), kamarádům aby se to dobře počítalo za 50. Už dva roky. Kdyby mě nějak významně bolela ekonomika, nylím, že bych neměl problém prodávat oboje o desetkorun dráž. Ale nechám to až od podzimu, jak se věci vyvinou.
A pokud bych se měl o nějaku významnou částku vsadit, tak řeknu, že není problém ani za tu půlkilovky chtít 75Kč. V běžném krámě nekoupíte med laciněji, pokud tam nedodává nějaký včelař :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28729


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 4. 4. 2008
Re: VD jarni oet?en? (28651) (28667) (28713) (28720) (28721)

Vyšetření měli na spad roztočů přes zimu je všechno jen ne pro všechny včelstva v různých typech úlů objektivní!

Například je dokázáno, že pokud neproběhne větší prolet před vložení podložek na zimu, mnoho roztočů usmrcených při podzimním léčení, kteří zapadnou do buněk nebo mezi nástavky, se dostane do zimní měli. Tento jev je nápadný zvláště u velkoprostorových úlů. Další věc je ta, že ne všechny roztoči jsou při flotaci v oleji nalezeny, respektive pracovníci v laboratoří nejsou tak pečliví, aby každý spadnutý roztoč byl nalezen.

Ukazatel zimního spadu je mnohdy spíše orientační něž reprezentující skutečný stav ve včelstev. Pro jistotu bych prováděl předjarní a jarní léčení kyselinou mravenčí ( pokud nebyl proveden nátěr a fumigace v případě spadu více jak 3 roztočů na včelstvo ) všude tam, kde zimní spad přesáhl v průměru 1 roztoče na včelstvo.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28728


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 4. 4. 2008
Re: Lecení (28725)

Doneslo se mi, že se pro celou republiku připravuje povinné léčení Gabonem

_____________________________________________________________

Skvělé! Ještě je třeba zařídit, aby všechny pásky byli vloženy nejpozději do konce července, snůška nesnůška. Účel světí prostředky ( po loňsku desetinásobně! ).


S pozdravem...M. Václavek

PS
Doufám, že se neprojeví rezistence. Například amitraz se používá přes 25 let.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28727


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 4. 2008
opylování

Vrtání do dotace 1D JIŽ PŘINÁŠÍ SVÉ VÝSLEDKY
http://www.reflex.cz/Clanek31686.html

PEPAN

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28726


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 4. 2008
Lecení

>>>Nechci strašit, ale obávám se, že letos nás potká podobná, spíše horší
pohroma v podobě hromadných úhynů včelstev. Všechno záleží na tom, jak se
včelaři poučí z loňska a jest-li budou v případě potřeby léčit.

Přeji všem co nejméně roztočů!<<<

Doneslo se mi, že se pro celou republiku připravuje povinné léčení Gabonem

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28725


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 4. 2008
Re: VD jarni oet?en? (28651) (28667) (28713) (28714) (28718) (28719)

Ono je to něco jiného v AUSTRÁLIIA A Americe KDE VČELY NEŽILY a vegetace byla zařízena na jiné opylovače. NA STARÉM KONTINENTĚ BY BEZ VČEL DOŠLO K PODSTATNÉ ZMĚNĚ VEGETACE. Na ty předcházející kontinenty byly včely dovezeny a důvodem byly právě plodiny dovezené z Evropy které v nových podmínkách dávaly velmi neuspokojivé výsledky. A právě tehdy se zjistilo jak jsou včely důležité.
A ZA DRUHÉ DRŽME HUBY A BUĎME RÁDI , ŽE ZA NÁS NĚKDO LOBUJE!! S takovými řečmi proti nim jděte do (_!_)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: VD jarni oet?en?
> Datum: 04.4.2008 13:28:51
> ----------------------------------------
> Něco jiného je podporovat placení za opylování plodin, protože na plodinách
> opylených včelami bude o něco větší úroda, například o 10 - 20 % a něco
> jiného je hloupé žvanění, že když z krajiny zmizí včelstva včelařů, stane se
> z ní něco jako poušť. A na základě toho žvanění vymáhané dotace.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, April 04, 2008 1:19 PM
> Subject: Re: VD jarni oet?en?
>
>
> Takže ti farmáři kteří si opylování objednávají jsou hlupáci a vyhazují
> peníze z okna ? To jim musíš poradit ať neplatí vyčůraným včelařům
>
> Pepan
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28724


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (213.168.167.124) --- 4. 4. 2008
Re: Přemísťování úlů na krátkou vzdálenost (28632) (28650) (28662) (28666) (28670) (28679)

Dnes jsem přemístil všechny úly se včelstvy na jiné místo. Včelky létaly málo a ty, co byly venku, cestu zpět v pohodě našly. Trochu jim sice vrtalo hlavou, proč musí hledat česno jinde, ale nakonec na to přišly. Děkuji všem (panu Turčánymu, p. Poláškovi, Mirovi) za jejich názory a zkušenosti.

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28723


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra P. (213.192.0.246) --- 4. 4. 2008
cena medu

No 130kč za med je asi opravdu dost,ale 100-110 se mi zdá pokud hu bude málo naprosto v pořádku.I kdyby ho bylo dost tak stovka je v pohodě.Já bych si ho klidně za to koupil.Samozřejmě mám na mysli med od včelaře a né náhražku ze supermarketu.Vy snad prodáváte za 60-70kč?
To snad ne!Míra.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28722


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloš H. (213.195.230.1) --- 4. 4. 2008
Re: VD jarni oet?en? (28651) (28667) (28713) (28720)

No, nejsem odborník a tedy nemohu diskutovat na téma zmutovaných kmenů roztočů.
Na podzim jsem měl v měli dle vyšetření 0 roztočů, na jaře jsem natíral a fumigoval (začátkem března) - po 20 hodinách spad v počtu desítek ks roztočů. Dnes mám na sítech v průměru 1 roztoč denně. Zbývá reinvaze - ale na to myslím bylo celkem chladné jaro.
Teď už zbývá jen kyselina.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28721


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76651 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 28721 do č. 28781)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu