Archiv Včelařské konference

Musím uvést na pravou míru některá Pepanova chybná tvrzení. Sběratelský pud včel se v průběhu roku silně mění.Jak jsem již dříve uvedl,počátkem jara včelám chybí zejména pyl. Pyl má v životě včel větší úlohu, než si většina včelařů myslí. Staří praktikové podle množství pylových rousků odhadnou plodování a tudíž i přítomnost matky v úle. Pokud je současně i teplé počasí, dostavuje se stavební pud. V časném jaře však včely začínají plodovat bez ohledu na snůšku, většinou již v únoru, ještě před prvním proletem. Pro plodování pyl nezbytně potřebují, tuková tělíska zimních včel na vytvoření celé další generace nestačí. Po proletu začíná plodování samozřejmě gradovat.
Po doplnění pylových zásob na jaře se situace mění, včelstvo se snaží nahromadit zásoby a pyl již netvoří problém. Odebráním pylových zásob lze např. utlumit rojovou náladu. Přísun nektaru v průběhu roku ovlivňuje řadu činností ve včelstvu, včetně plodování. Zejména kraňka na snůšku reaguje plodováním velice citlivě. Proto jsou na místě varování před náhlým odebráním veškerých zásob při vytáčení. Sběratelský pud vrcholí koncem léta formou slídilství, které dokáže připravit perné chvilky.
Mám také samčí a samičí jívy (samičí má cca 45 let) a včely výrazně preferují samčí květy.
Pepa

Tak se ptám,nezachrápli jsme zase něco.Nejsem žádný učitel včelařství ani študovaný včelař¨ale chtěl bych upozornit na jednu nemilou skutečnost.Dne 25.1.2008 jsem vybral vzoky měli pro diagnostiku.Vše je v pořádku.Dokonce jsem rád jak zatím včelstva přežila tu řekněme " divnou zimu".Protože je zjevné,že včelstva již plodují,byl jsem zvědaví jak jsou na tom s napadením VD.Dne 28.1.2008 jsem na jednom stanovišti provedl kontrolní aerosolovou fumigaci,i když různí odborníci tvrdí,že na jaře je neúčinná.Podotýkam,že lini v srpnu byl včelstvům podán Gabon 90,na podzim provedena 2x fumigace páskem a jdenou aerosolem.Po prohlídce a odebrání spado jsem provedl kontrolu flotací.Ve vzorcích jsem nalezl zhruba 1-3 rotoče.Neznám řadu jakou se roztoč množí ale myslím si,že po všem tom léčení je spad dost veliký na to aby letošní průběch zimy dokonal co neudělala zima lonská.Myslím si,že aerosolovou fumigací jsem včelám neublížil,jestli jsem jim nepomohl.Rád si přečtu Váš názor.Pěkné chvíle u včel přeje Čárlí

Tak se ptám,nezachrápli jsme zase něco.Nejsem žádný učitel včelařství ani študovaný včelař¨ale chtěl bych upozornit na jednu nemilou skutečnost.Dne 25.1.2008 jsem vybral vzoky měli pro diagnostiku.Vše je v pořádku.Dokonce jsem rád jak zatím včelstva přežila tu řekněme " divnou zimu".Protože je zjevné,že včelstva již plodují,byl jsem zvědaví jak jsou na tom s napadením VD.Dne 28.1.2008 jsem na jednom stanovišti provedl kontrolní aerosolovou fumigaci vodní emulzí. I když různí odborníci tvrdí,že na jaře je neúčinná.Podotýkám,že v srpnu byl včelstvům podán Gabon 90,na podzim provedena 2x fumigace páskem a jednou aerosolem.Po prohlídce a odebrání spadu,jsem provedl kontrolu flotací.Ve vzorcích jsem nalezl zhruba 1-3 rotoče na včelstvo.Neznám řadu jakou se roztoč množí ale myslím si,že po všem tom léčení je spad dost veliký na to aby letošní průběch zimy dokonal co neudělala zima loňská.Myslím si,že aerosolovou fumigací jsem včelám neublížil,jestli jsem jim nepomohl.Rád si přečtu Váš názor.Pěkné chvíle u včel přeje Čárlí

Já již druhým rokem dávám mezerníky jen do horní loučky a bohatě to stačí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra P. <pupek73/=/seznam.cz>
> Předmět: kovov? mezern?k
> Datum: 31.1.2008 22:06:57
> ----------------------------------------
> Když už tady čtu o mezernících tak mě napadlo-nemáte někdo zkušenosti s
> kovovými mezerníky ve tvaru obloučku?Mám je právě objednané u firmi
> Vast-Oil.Myslím si že u nich odpadne to nepříjemné zadrhávání při vyndavání
> rámku.Díky Míra
>
>
>

no ja mám skôr otázku kde si môžem objednať tento prípravok a za kolik asi tak.Som ním nadšená a chci ho vyskoušet.Musí to byt sila ked je na báze thymolu. tá naša príroda čarodejka.Môže mi niekto poradit?Dakujem

Ošetřením se nic nezkazí. Pokud je plod a padaji roztoči je to špatné. Zasáhl jste roztoče jen na včelách, ale roztoče kteří jsou již v buňkách tak ty ne a ti roztáčí podobnou spirálu jako v minulém roce. Doporučuji jakmile to půjde natřít plod M1 aer (5 ml vody a 5 kapek M1 aer) a pak budou-li teplotní podmínky fumigace, nebo aerosol Vše dělat při teplotě nad 12 sup%nů. Jinak se začíná touto zimou roztáčet lonská katasrofa varroazy s viry.

Záleží jestli je léčivo na Slovensku povolené, u nás myslím zatím není. Musela byste si ho objednat někde, kde je povolený - Rakousko?? Německo??
Moc Vám ale léčit thymolem nedoporučuji, u kamaráda jsem viděl, co to dělá se včelami - thymol doslova převoní vůni včelstva a včelstvo je potom snadno vyloupeno cizími včelami. Thymol je také silně toxický.
Osobně raději zůstanu u klasických léčiv, navíc také léčím kyselinou mravnčí - myslím, že je to šetrnější metoda než thymol.

Chci koupit osm včelstev a vypadá to že ten člověk (je to už starší pán)si s diagnostikou VD nedělá moc hlavu.Nemá tam ani podložky a do včel se zatím nemohu ani podívat.Chtěl bych raději až je přivezu nějak přeléčit.Mám Formidol i kyselinu mravenčí.Mám udělat fumigaci jakmile se teplota přehoupne nad deset stupňů?Nebo jakou prevenci mám zvolit?Máme zřejmě oba 39x24 tak bych je přendal do nových a čistých úlů.Míra

Někdo může namítat že takové včely raději nekupovat,ale jiné v mém širokém okolí nejsou k mání a spousta lidí schání po loňské katastrofě kde se dá.Jsem rád za ně.Míra

Doporucil bych aerosol s acetonem.
Frantisek
p.s. odkud jsi?



Chci koupit osm včelstev a vypadá to že ten člověk (je to už starší pán)si
s diagnostikou VD nedělá moc hlavu.Nemá tam ani podložky a do včel se zatím
nemohu ani podívat.Chtěl bych raději až je přivezu nějak přeléčit.Mám
Formidol i kyselinu mravenčí.Mám udělat fumigaci jakmile se teplota
přehoupne nad deset stupňů?Nebo jakou prevenci mám zvolit?Máme zřejmě oba
39x24 tak bych je přendal do nových a čistých úlů.Míra

Jsem z Tachovska.Aerosol bohužel nemám(e)vybavení.Dík Míra

Jelikoz bych se toho bal, tak bych se s panem domluvil, ze je odvezu az na jare pote co si je u nej nejdrive prelecim. Naterem plodu a aerosolem nebo fumigaci, i formidolem ale to asi pozdeji. Mel bych pak vetsi jistotu ze z toho nebude vic skody nez uzitku. Myslim, ze pri natirani plodu je alespon mala sance objevit dalsi horsi problemy nez varroaza. A nebudete kupovat zajice v pytli. Kazdopadne opatrnost je na miste :-(

T.H.


> Chci koupit osm včelstev a vypadá to že ten člověk (je to už starší pán)si
> s diagnostikou VD nedělá moc hlavu.Nemá tam ani podložky a do včel se zatím
> nemohu ani podívat.Chtěl bych raději až je přivezu nějak přeléčit.Mám
> Formidol i kyselinu mravenčí.Mám udělat fumigaci jakmile se teplota
> přehoupne nad deset stupňů?Nebo jakou prevenci mám zvolit?Máme zřejmě oba
> 39x24 tak bych je přendal do nových a čistých úlů.Míra
>
>
>

Po lonske zime a nazornych ukazkach rozebrani ulu
a lakovani plodu v unoru pri 3 stupnich celsia jsem naznal,
ze do vcel se lze podivat kdykoliv. Priteli Zigalovi spaly
v prosinci vcely 'pod sirakem' nekolik dni, kdyz mu vitr
odfoukl strisku i uteplivku i folii, a vcelky v pohode prezily.

Takze - jestli si jdu kupovat vcely, tak se do tech krabic podivam.

Martin

> -----Původní zpráva-----
> do včel se zatím nemohu ani podívat.

Internal Virus Database is out-of-date.
Checked by AVG Free Edition.
Version: 7.5.516 / Virus Database: 269.19.11/1242 - Release Date: 24.1.2008
20:32

Zdravíčko
Díky za vaše názory na hoffmanovi loučky.Rozhodl jsem se pro ně už dávno, ale chci se ujist před výrobou že je to to pravé ořechové.Někteří totiš namitají horší přechod zimního hroznu po vyjezení zásob z rámku na rámek,protože vadí 6cm ploška.Přelezl vám zimní hrozen po spotřebování zásob v 1/2 šířky nástavku sám do zbývajících zásob,nebo musíte plné rámky přemístit do kontaktu s hroznem?
Co se týká hřebenů tak se jim chci vyhnout,protože bych se připravil o možnost posunovat rámky do stran.Při rozkládání,skládání díla,rozlepování propolisu,voskových uliček,atd. Já si po vytažení prvního rámku posouvám ostatní a nemačkám včely,což u hřebenů bez nadzvedávání asi nepujde.Hřebeny jsem viděl jen nenatlučené v ůlu,vživotě jsem je neskusil,ani u nikoho neviděl používat v praxi.Jestli se mýlím tak mě prosím opravte a vneste mi nový pohled na věc.Zvláště vy kdo je používáte.
Pepíno

Vcelarsky spolek PrahaZa podekovavsiho se predsedy Vanicka zvolen jednohlasne predsedou J.Datel,nacez sestaven ostatni vybor:mistopredsedove :Sirucek a Kozak,jednatel Reinwart...

Chrudimsku spolek Volby aklamaci.Za predsedu zvolen dp.A.Srutek kanovnik v Hradci Kralove.Zadost k jeho Eminenci kardinalu-knizeti Schwarcenberku arcibiskupu v Praze...kterak zemni vosk tak zvany ceresin na ujmu vceliho vosku do chramu Pane se vtira,prekazeje jednak vyvinu ceskeho vcelarstvi a jednak a to obzvlaste price se vyznamu i důstojnosti na oltari...kdyby pro tento prestal se odebirati,ze by mnohy vcelar ochabnul v pestovani vcel a znenahla vselike jindy tak pozehnane vcelareni v Cechach zahyne.

Starosta ustredniho spolku v Cechach svolal zastupce vsech vcelarskych spolku,ceskych i nemeckych neb nezastoupenych do mistnost Zemedelske rady.Svymi delegaty sucastnili se pouze cesti,z nemeckych spolku zadny se nedostavil.Zastupcem-delegatem vcelarstvi v Zemedelske rady zvolen J.Kebrle,starosta Uhrinevske vcel.jednoty.
Konany tez volby ustredniho spolku:(3lete)predsedou Adolf Hajek,mist. Buchar,jednatelMikulas,zapisovatel Kebrle.

Nemecky spolek ku zvelebeni vcelarstvi v Cechach 35.val.hromada Ceska Lipa predsedou zvolen Gust.Budiegizky.

4.Sjezd Ceskych vcelaru v Roudnici hostinec u Hase
Zahajil predseda Hajek jednatelskou zpravu Mikulas..Z ulu upoutal pozornost americky ul V.Schvarce z Kolce,jenz je pristupny se sghora,vystrojen rakmy,opatren prostorem a otvorem k podmeteni mednik lze snadno pristaviti jakoz i oddelati u pritomnosti reditele zemedelske rady Teklyho.

Rakouska spolecnost pratel vcelarstvi rozhodla se zriditi skolu vcelarskou v Tazvicich u Karlovych Varu.Skolne nebude se vybirati,vstup kazdemu zustane volny,posta Aich.

Spolek pro vcelarstvi na strednim Nekaru-Stuttgart.
Medny trh poklesl malym clem a velkym dovozem,zvlaste americkeho medu.Byly ucineny kroky a obraceno se na risskeho kancelare.,by zridil se kazdorocne vyrocni medovy trh s medovou loterii.Zvysit clo ze 3 na 20 marek/100kg.
Sazba celni v Rakousku na 100kg :med 15zl.,vosk 5zl.,ul s vcelami cla prosty.

Doporučení kromě Tomáše Heřmana jsou v rozporu s veterinárním zákonem zejména s platnou metodikou tlumení roztoče VD. Aerosol, fumigace atd. v současné době je málo a nebo vůbec nefunkční. Tímto způsobem lze zabit pouze roztoče, kteří se vylíhlí. Zatím platný postup je ten, že při zjištění většího počtů roztočů VD se má provádět nátěr plodu přípravkem MP 1 a následně fumigaci Varidolem - případně erosolem. Jedině tímto způsobem lze maximálně likvidovat roztoče. Pokud budete mít k tomu někdo výhrady, prosím podívejte se do časopisu Včelařství 1/2008 str.38-39. Poznamenávám, že léčení včel v srpnu 2007 už v mnoha případech bylo zbytečné. Vrchol rozvoje VD byl v měsící červen - červenec.
Pokud prodavající včelař včely vůbec naléčil na podzim, s největší pravděpodobností se včely nedožijí jarního rozvoje. Velký pozor také na mor plodu !

Míra P. napsal:
>Chci koupit osm včelstev a vypadá to že ten člověk (je to už starší pán)si s diagnostikou VD nedělá moc hlavu.Nemá tam ani podložky a do včel se zatím nemohu ani podívat.
>Chtěl bych raději až je přivezu nějak přeléčit.Mám Formidol i kyselinu mravenčí.Mám udělat fumigaci jakmile se teplota přehoupne nad deset stupňů?Nebo jakou prevenci mám zvolit?
>Máme zřejmě oba 39x24 tak bych je přendal do nových a čistých úlů.Míra
.............

Osobně bych počkal až budou po jarním proletu.
Potom co nejdřív třeba přeložit do nových úlů (to zřejmě nikdy nezaškodí :-) ), a přitom když už budou rozebrané nátěr M1 aer (tuším 5 kapek na 50ml vody). Potom ještě následná fumigace.
To by zřejmě bylo v souladu se stávajícími předpisy veteriny.

Dělat jen fumigaci není tak účinné, leda by ve včelách nebyl plod, a to už teď těžko nebude.
Formidol má smysl až později, až bude tepleji a včely budou ovládat celý protor úlu, třeba po prvním vytáčení, než bude v úlech další med.

Myslím, že se nemusíš bát (pokud jsou to opravdu včelstva a ne jen zazimované matky), že když už přežily doteď, že by jim teď roztoči nějak zásadně ublížili. Myslím, že klidně můžeš počkat na prolet.
V tuto dobu nikdy asi přesně nevíš, jak moc je nátěr plodu rozruší, a když nebudou vyprášené, aby se některé nepokálely v úle.

Radek Krušina

Mam nizke langstrothy - 15.9cm a vcelky si zatim vzdy poradily s prechodem o patro nahoru (a nekdy i o dve), nikdy jsem jim nepomahal. Hraje tam roli stav zasob po nakrmeni a pohlidat si nedostavene plasty k dolni louce, pripadne ramky kde zasoby nejsou az k dolni loucce dat nakraj nebo dolu (to muze byt problem zejmena u vyssich ramku). To jen co jsem se docet, zatim jsem to moc neresil a nechal na vcelach a zatim (klepu na drevo :-)) )vzdy dosly do jara.

Jinak s ramkam je celkem sranda, jak se clovek na netu muze docist tak vysoka horni loucka (1,9cm - ma langstroth) je dle jednoho nazoru spatna (zimuji na drevu) a dle druheho dobra (prave ze zimuji na teplem drevu :-)) a hlavne neprostavuji nastavky ). Osobne si z pohledu vcelare vyrobce myslim, ze to bude dost jedno (mam jak vysokou tak nizkou h. loucku) a tak kdyz uz si udelam nejakou modifikaci tak je to proto, aby se mi to pohodlneji vyrabelo :-) Tento odstavecek berte s rezervou, mam malo nalitano a treba dojdu k jinemu nazoru :-)

Takze tak, hezky den :-)
T.H.


Někteří totiš
> namitají horší přechod zimního hroznu po vyjezení zásob z rámku na
> rámek,protože vadí 6cm ploška.Přelezl vám zimní hrozen po spotřebování
> zásob v 1/2 šířky nástavku sám do zbývajících zásob,nebo musíte plné rámky
> přemístit do kontaktu s hroznem?
>
>

Děkuji za radu pane Krušino.Ještě bych se chtěl zeptat na M1 aer.To je jiný přípravek než Varidol?Někdo mi tuším říkal že se právě varidol rozpustí v tomhle poměru jak píšete ve vodě a dělá se s ním nátěr.Je to tak?Míra

ze nenajdou zpravodajstvi z vetsich akci poradanych v r 2007
S ohledem na zavaznost situace jsme dali prednost tykajicim se ztratam vcelstev

Druhy den 8.sjezduzacal vystoupenim tajemnika Peroutky.Ten se prihlasil o slovo nad ramec programu,aby reagovaql na nektere prispevky a objasnil autorum podstatu problemu.Slovo od ridiciho jednani P.Soboty dostal...

V obnou pripadech je to stejny podnet,ktery naplnuje smysl: Neodkryvat cinnost hospodareni CSV tajemnika a jim rizeneho sekretariatu.

konference..tajemnik jen zpetne na UV oznamuje o hospodareni ..informace jsou podavany jen v nadpisu..celkove naklady byly cerpany podle planu ...

clen CSV franta

S přechodem /pohybem/ nahoru a dolů ani tak moc strach nemám,to se včely pohybují pořád ve stejných uličkách.Jde mi spíš o to jestli budou včelky v chomáči schopny samy se po vyjezení původních uliček přesunout navedlejší rámky do nových uliček plných zásob.Jde o pohyb napříč okolo rámků bočnímy uličkamy,nad rámky,pod rámky,bočnímy ukičkami kde je dodžena včelí mezera.No a někde jsem se právě dočet že hoffmanova loucka jim při chladném počasí kdy se včelky moc nepohybují víc zavazí při přechodu za zásobami a hladoví.Momentálně mám mezerníky a přes strůpkovou fólii pozoruju ze za zásobami sami si nepřelezou a přitom je zásob vedle hodně.Prosím poraďte protože dřív jsem měl zateplené moraské univerzály do těch sem v zimě neviděl atak jsem to neřešil.Teť mám prvním rokem otimaly /paráda/ do nich vidím a mám strach aby nevyhladoveli protože to vypadá že lechce plodují a nechci do nich moc teť v zimě moc vrtat

Díky za vaše připomínky
Pepíno


Tomáš Heřman (e-mailem) --- 1. 2. 2008
Re: r?mek (27022) (27044) (27049) (27054) (27069)

Mam nizke langstrothy - 15.9cm a vcelky si zatim vzdy poradily s prechodem o patro nahoru (a nekdy i o dve), nikdy jsem jim nepomahal. Hraje tam roli stav zasob po nakrmeni a pohlidat si nedostavene plasty k dolni louce, pripadne ramky kde zasoby nejsou az k dolni loucce dat nakraj nebo dolu (to muze byt problem zejmena u vyssich ramku). To jen co jsem se docet, zatim jsem to moc neresil a nechal na vcelach a zatim (klepu na drevo :-)) )vzdy dosly do jara.

Někdy mi připadá, že si děláte srandu.
Vždy jsem si myslel, že včelař schopný sledovat tuto diskuzi je schopný i projít několik základních webů s prvotními informacemi. A to stránky ČSV, především metodické pokyny SVS. A za další stránky VUVč – návody k lékům, i když by některé návody chtěli mírně přepracovat, vše podstatné se v nich najde.
Mimochodem letos vyšla nová metodika kontroly zdraví zvířat. Kde se píše o tom, že každý přesun, krom mezi stanovišti téhož chovatele v rámci okresu, musí být povolen SVS.
Každý přesun bude povolen až na základě bakteriologického vyšetření na mor plodu.

Tolik nařízení a úřady.

Co se týká konkrétního případu. Za prvé si nastudujte návod k M-1. A před přesunem natřete, pokud bude co. A za druhé zajít směr Krajská veterinární správa a její příslušný (okresní) inspektorát.

Tomáš Jaša

Pane Jáša.Nevčelařím ani jeden rok a proto žádám o radu zde.Zatím nevím kam se obracet na jaké úřady.Děkuji vám za vaši arogantní vyčerpávajíci pomoc.Míra

Míra P. napsal:
Děkuji za radu pane Krušino.Ještě bych se chtěl zeptat na M1 aer.To je jiný přípravek než Varidol?Někdo mi tuším říkal že se právě varidol rozpustí v tomhle poměru jak píšete ve vodě a dělá se s ním nátěr.Je to tak?Míra
............

M1 aer je něco jiného než varidol.
Jarní nátěr plodu se dělá M1 aer, postup viz např.tu:
http://www.svscr.cz/files/boxy/upozorneni_vcely.pdf
nebo přímo tu, v sekci návody k lékům:
http://www.beedol.cz/beedolcz.html

Následná fumigace pro případ možné rezistence potom varidolem, postup viz taktéž v sekci návody k lékům.

Pokud tato léčiva nemáš, není vůbec pozdě, určitě je budou objednávat v místní organizaci pro jarní léčení i někteří ostatní včelaři až budou výsledky vyšetření vzorků měli.

Taktéž je potřeba při stěhování včelstev pamatovat na pravidla - povolení veteriny, jak o tom psal T.Jaša (pokud to není na vedlejší zahradě), ale to už je jiné téma.

Radek Krušina

Ještě jednou dík.Jdu na to.Míra

Určitě se to chce spojit s místní ZO.
Tonda
>Pokud tato léčiva nemáš, není vůbec pozdě, určitě je budou objednávat v místní organizaci pro jarní léčení i někteří ostatní včelaři až budou výsledky vyšetření vzorků měli.

Miro, myslim ze to nebylo na Vas :-))

Pan Jasa ma pravdu, ale obcas je i chytreho potreba trochu popostrcit :-)


> Pane Jáša.Nevčelařím ani jeden rok a proto žádám o radu zde.Zatím nevím kam
> se obracet na jaké úřady.Děkuji vám za vaši arogantní vyčerpávajíci
> pomoc.Míra
>
>
>

Já bych se domluvil na tom léčení nátěrem plodu. Vypadá to, nebo píšou, že
pořádná zima v únoru už nebude a březen to už nejspíš nezachrání, takže už v
únoru se rozplodují a množení varoa se rozjede a měly by se objevit teplé
dny, kdy bude možné nátěr plodu udělat. Jiné léčení bych nedělal, když už,
tak nátěr plodu podruhé po 14 dnech.
Pokud má ten včelař úly a rámky ve špatném stavu, domluvil bych se s ním
tak, že by se na začátku května nechaly včelám vychovat nové matky, nejspíš
se o to nestaral a ve včelách budou hodně 2 a 3 leté matky a to by při
přenosu na mezistěny dělalo problém a potom bych ve vhodnou dobu odvezl jen
včely s matkou setřepané do rojáku jako umělý roj a doma usadil na mezistěny
do nového úlu. Někdy konec května, v červnu, případně jako obdoba norského
zimování v první polovině srpna. Dosáhne se tak toho, že nebude třeba se
zdržovat se starými různě rozbitými úly a tmavými plásty s choroboplodnými
zárodky, převezené včely budou v novém kvalitním úlu a na vystavěných
mezistěnách. Udělal bych asi i tehdy, kdybych se s tím včelařem dohodl, že
odkoupím všechny jeho úly a plásty a případně i rámky atd. Pak bych měl dost
času všechny staré plásty zlikvidovat a vytavit, koupené úly přes zimu
případně spravit, pořádně vyčistit a třeba nechat dožít pro chov matek v
oddělcích nebo upravit a přiblížit je tím svým novým úlům atd.
Kromě toho toho setřepání včelstva do roje zpomalí rozmnožování roztočů,
navíc se roje v rojáku dají i v létě v pohodě a s vysokou účinností ošetřit
fumigací a tím dosáhnout v podstatě téměř čistého včelstva bez roztočů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra P." <pupek73/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 01, 2008 8:47 AM


> Chci koupit osm včelstev a vypadá to že ten člověk (je to už starší
pán)si
> s diagnostikou VD nedělá moc hlavu.Nemá tam ani podložky a do včel se
zatím
> nemohu ani podívat.Chtěl bych raději až je přivezu nějak přeléčit.Mám
> Formidol i kyselinu mravenčí.Mám udělat fumigaci jakmile se teplota
> přehoupne nad deset stupňů?Nebo jakou prevenci mám zvolit?Máme zřejmě oba
> 39x24 tak bych je přendal do nových a čistých úlů.Míra

Používám 4 kusy mezrníků z jedné stran ( používáním mezerníků z obou stran se předchází zbytečnému vytváření chaosu při neúmyslném otočení rámku při vracení ). Při práci s celými nástavky umístění mezerníků z obou stran rámků pozbývá výhod.

Hoffmanovy boční loučky jsou vhodné pro nástavkové úly, kde se včelaří převážně s celými nástavky ( nízkonástavkové úly ). Častá manipulace s rámky vede ke zbytečnému zamačkávání spousty včel, zanášení stykových hran nečistoty a propolisem, což vede ke zmenšení manipulační mezery v nástavku. Ve výsledku se může stát, že se do nástavku nevejde plný počet rámků. Pokud se rámky nepřisunou úplně k sobě, vzniká mezera, kterou včely zatmelí, a potom se rámky vyndávají velmi nesnadno. Proto ( a také kvůli jednoduší výrobě! ) jsme raději zvolil mezerníky. Ale nedá se říci, že jsem s nimi úplně spokojen.

Co se týče pohybu zimního chumáče, tak je velmi nepravděpodobný pohyb přes uličky. Dutina ve stromu byla zpravidla výší něž širší, proto je pro včelstvo přirozený pohyb za zásobami nahoru nebo do strany, vždy v rámci uličky, ve které chumáč včel sedí. Pokud se oteplí a slunce prohřeje stěnu úlu, což u tenkostěnných úlů není problém i při cca 6°C ve stínu ( takových dní je rozhodně více než dní s teplotou ve stínu vyšší než 10°C, kdy slunce probudí i včelstva v uteplených úlech ), včely využijí oblevy mimo jiné i k přenášení zásob do centra chumáče. V případě, že nemají plod ( což je v této době vysoce nepravděpodobné ) mohou si sednout i do jiných uliček. V chladném počasí se včely nepohybují za zásobami přes uličky a v rámci těch uliček, ve kterých sedí.

Pokud má včelstvo v dosahu ( v rámci uliček chumáče ) +/- 5 kg medu, bez problému vydrží až do předjaří. Hladovějící včelstvo při poklepu jen slabě hučí. V případě nedostatku zásob v dosahu včelstva je vhodné položit přímo nad chumáč mednou komoru ( třeba sestavenou z krajních neobsednutých medových plástů ), do které se převěsí dva rámky ze středu chumáče. Ostatní rámky v nástavku, ve kterým chumáč sedí, se přisunou k sobě. Odebrané rámky se včelami se převěsí do medné komory tak, aby se nacházeli nad středem chumáče. Je třeba pracovat přiměřeně rychle. Výhodnější je provádět tento úkon při vyšších mrazech, kdy se včely tolik nerozlézají, což se jím může stát smrtelné. Nepožívejte při tomto zásahu kouř. Mednou komoru si i s mezerou předem připravte, aby se odebrané rámky se včelami mohli rovnou vložit na patřičné místo. Pokud se tento zásah provádí správně, uhyne při něm nanejvýš pár stovek včel, což je lepší, než aby uhynulo celé včelstvo hladem. Během pár hodin se část chumáče přesune do medné komory, čímž se zajistí přísun potravy. Pokud-by do medné komory nebyli vloženy rámky se včelami, hladovějící včelstvo by se nemuselo v čas přesunout do medné komory.

Lepší je včelstva překrmovat, aby se nemuseli nikdy řešit problémy se zásobami ( v Optimálech dávám u velmi-silných včelstev ( v podletí na 8-9 NN, v zimně na 5 NN ) +/-32 kg zásob ( cukr ( 15-20kg ) + medná komora ), spotřeba je mezi 15-20 kg zásob na včelstvo za rok ). Přebytky zásob se dají odebrat ve formě medné komory, která se opět vrátí v podletí. Dokrmí se cukrem a včelstvo je řádně překrmeno ( nikoliv nakrmeno ), což zajisté znatelně přispívá k vytváření silnějších včelstev. Medná komora se může uplatnit i jinak ( např. krmivo pro oddělky či pro zazimování záložních včelstev, zásoby pro případná vyloupená včelstva ).


S pozdravem...M. Václavek

Pokud jde o přesun včel mimo území obce, od t.r. musí být přesunovaná
prodávaná včelstva (neplatí pro přesun včelstev mezi stanovišti téhož
chovatele v rámci okresu) vyšetřena na přítomnost moru plodu - ze vzorků
zimní měli, viz Včelařství č.2/2008, vnitřní příloha, 1. str. dole.
Značí to, že k takovému přesunu musí mít chovatel veterinární osvědčení
od SVS.
K. Čermák

Martin Olsak napsal(a):
> Po lonske zime a nazornych ukazkach rozebrani ulu
> a lakovani plodu v unoru pri 3 stupnich celsia jsem naznal,
> ze do vcel se lze podivat kdykoliv. Priteli Zigalovi spaly
> v prosinci vcely 'pod sirakem' nekolik dni, kdyz mu vitr
> odfoukl strisku i uteplivku i folii, a vcelky v pohode prezily.
>
> Takze - jestli si jdu kupovat vcely, tak se do tech krabic podivam.
>

Dosud nebyl na této konferenci odsouzen samotný princip termoterapie proti VD, ale jen způsoby a metody ošetřování včelstev teplem. Pokud se ošetřování včelstev pomoci chemických prostředků dostane do slepé uličky, pak se jistě vrátíme na cestu termoterapie a toto téma se dostane do popředí zájmu jak odborné včelařské veřejnosti tak i příslušných institucí. Do té doby budeme čekat, zkoušet v malém a pozorovat jak nám hromadně hynou včelstva.
Včely i včelaři si jistě zaslouží mít k dispozici propracovanou alternativní, ekologickou, účinnou a jednoduchou metodu léčení proti VD, zvláště když stávající chemické prostředky nelze použít vždy a jejich účinnost není stoprocentní. Každý včelař si pak svobodně rozhodne pro použití této alternativní terapie i s ohledem na větší pracnost a větší finanční náklady.
Zdravím, H.

Musím se T. Jaši silně zastat. To není arogance ale zcela neúčiná snaha jak odstranit u některých včelařů naprostou tupost a neschopnost. Chci li včelařit tak než začnu něco shánět, něco si přečtu, např Včelařství /250 Kč jistě nikoho nezabije/ a ihned mám v některých otázkách jasno. Po přečtení kapitoly o nemocech mi musí být okamžitě jasno, že OVS je při jakékoliv koupi ten nejdůležitější partner a bez jejího svolení, potvrzeného kul. razítky se toho v podstatě moc nesmí. No a až všechno tohle budu mít, začnu uvažovat o roztoči jeho léčbě a pak se určitě také něco dovím o lécích apod. Dobré je také v místě bydliště spojit s větším a schopným včelařem a trochu ho o jeho zkušenosti pumpnout. Ani převoz pro toho kdo to provádí poprvé není úplně jednoduchý. A rozpadající se stoleté úly od roztomilého dědouška který jen kdysi dávno slyšel, že je varóza to je "doopravdy ten nejlepší začátek"!!! Můj názor je ten, že než začít blbě je lepší trochu počkat a začít výborně.
Zdraví R. Stonjek

Pane václavek moc vám děkuji za podrobnou a pro mě velmi hodnotnou odpověď.Hned jak ustanou tyhle silné větry tak je pujdu zkontrolovat,protože jedny už mají uličky aspoň při pohledu přes folii skoro vyjezené.Zimuji zatím jen na dvou NN protože jsem je v létě přemetl z mravských univerzálů na mezistěny optimalu a zakrmil pro rychlejší vystavění díla.Potom jsem je ještě zakrmil znova na zimu tolik kolik si vzali.Zásob mají stále dost,ale sedí mimo a nedosahují na ně.S tím dalším nastavkem se zásobami co mi radíte to každopádně vyzkouším.(((Jedny slabší mi na podzim padli a zbyli nástavky plné cukrových zásob.Asi jsem je moc unavil přechodem na jinou rámkovou míru a výstavbou nového díla.)))Puvodně jsem chtěl dát zásoby okolo chumáče a jeden plást možná mezi něj.Mám velkou radost z vaší rady,protože nebudu zasahovat vůbec do chumáče a jen je nechám přelézt nahoru.

Díky vám i ostatním za rady
Pepíno

Máte štěstí, že nejsem urážlivý. Ta první věta nebyla pro vás, ale pro ty co tak rádi radí bludy.
Jestli začínáte, tak brzy zjistíte, že ne každému se dá věřit. A to jste teprve u léčení, které je jasně a srozumitelně popsáno v důvěryhodných zdrojích, jako např. SVS, ČSV a VÚVč.
Počkejte až se začnete shánět po méně podstatných věcech a zjistíte, že co včelař to názor. Že rádi poradí i v dobré víře, ale zrovna u vás to tak nepůjde.

Ještě k těm vyšetřením na mor. Je to nařízení. Ale nevěřím tomu, že ho všichni dodrží. Protože letos bude prodávat nebo i darovat včely kde kdo. Jistě se tato informace ke všem přesouvačům ani nedostane.
Tak je dobré alespoň prověřovat a ne hned každému důvěřovat.

Ať uspějete a dělají vám radost.

PS: Nesnáším, když mi někdo takto komolí jméno. U toho se možná umím i urazit.

Počkejte až se začnete shánět po méně podstatných věcech a zjistíte, že co včelař to názor. Že rádi poradí i v dobré víře, ale zrovna u vás to tak nepůjde.
...................

Já bych si dovolil jen malé doplnění. Ono co český včelař, to názor. Jsme takoví neustálí zlepšovatelé. Český včelař který nevymyslí svoji rámkovou míru, vlastní konstrukci úlu nebo alespoň svoji originální metodiku jakoby snad ani včelařem nebyl.

Leoš

Možno vás bude zaujímať ako zimujú včlstvá v blízkosti maďarskej hranici (10 km) v nadm.výške 270 m, v mesiaci december- prosinec a január- leden.

Zazimoval som 72 včelstiev, žijú všetky (bez straty v 7. až 11. mes.), v úľoch B 10 420 x 270, bez zužovania. Ošetrenie včelstiev Takticom- amitraz, s trojnásobnou! fumigáciou 25.8, 12.10 a 1.11.

Meteo pozorovanie: december 2007 priemer teploty -1.8˚C
...................december 2006 priemer teploty +1,1˚C
--------------------------------------------------------
Rozdiel: -2.9˚C

...................január 2008 priemer teploty -O,1˚C
...................január 2007 priemer teploty +2,4˚C
--------------------------------------------------------
Rozdiel: -2,5˚C

Priemer teplôt medzi vlaňajšou zimou a tohoročnou je nižší skoro o 3˚C, a blíži sa k ideálnej teplote pre zimovanie včelstiev, pravdu povediac lepší by bol priemer tak okolo -3˚C aby matky zbytočne cez zimu neplodovali, zbytočne to včely predčasne vyčerpáva.
Aj túto zimu matky položili malé plodokruhy plodu, čo ovplyvnili plusové denné teploty, ktorých bolo v mesiaci až 21 dní s celkovou sumou +85˚C, s dvomi vrcholmi 20 a 21.1 +9˚C. V dňoch pri slnečnom svite matky začali plodovať už 20.1, čo som zistil 25. a 31.1 priamou kontrolou plodiska, včelstva na úľovej váhe.

Spotreba zásob: december - 0,7 kg
................január - 1,2 kg

Spotreba sa zvýšila v poslednej dekáde 0,5 kg, čo sa môže pripísať na vrub oštrovaniu plodu, všetkých štádií.

Anton

Máte pravdu. V porušování nařízení jsme opravdu světoví. Stačí se podívat na silnice. Proto je potřeba tohle nové nařízení často opakovat, upozorňovat na to na schůzích. Sice to zvedá cenu prodávaných včelstev, ale při větším množství se ta cena rozloží (vzorek může být až z 25 včelstev). Považuji toto vyšetření při přesunu za velmi dobrý nápad SVS. Možná když to vymýšleli, tak ani nepomysleli, jak velký pohyb včelstev letos nastane.
____________________________________________
Tomáš Jaša:
> Ještě k těm vyšetřením na mor. Je to nařízení. Ale nevěřím tomu, že ho
> všichni dodrží. Protože letos bude prodávat nebo i darovat včely kde kdo.
> Jistě se tato informace ke všem přesouvačům ani nedostane.
> Tak je dobré alespoň prověřovat a ne hned každému důvěřovat.
>

Nechci tvrdit , že léčiva ztratila účinnost, ale ve spadu měli, který jsem odevzdával jsem napočítal nekméně 4 samice a to jsem dělal 3* fumigaci proužkem a jednou aerosolem přitom nejméně 1* byla včelstva před ošetřením bez plodu. Včelstva jsou po ataku virů s roztoči tak zesláblá, že těžko mají na to , aby někoho vyloupila.

Nemůžete mi někdo poradit? Na volny.cz , se mi před každou doručenou zprávou objeví zpráva Upozorneni na novou zpravu Vam nemohlo byt doruceno, zkontrolujte si, prosim, Nastaveni Vaseho uctu Volny.cz . Bohužel se mi nepodařilo najít nastavení účtu a při pokusu o odpověď na tuhle hlášku nic. Přitom ve schránce mám Volné: 232.6 z 250.0 MB .

Díky za radu, ve Feroně v Holešovicích mi obratem mailem potvrdili, že kulatinu mají a nákup na místě pak byla bleskovka. Doporučuji!

..... Myslím si,že aerosolovou fumigací jsem včelám neublížil,jestli jsem jim nepomohl.Rád si přečtu Váš názor.Pěkné chvíle u včel přeje Čárlí

-------
Asi to hlavně pomohlo těm VD co jsou pod víčky s vytvořením rezistence.
Ani se nedivím, že tady letos Varidol moc nefungoval.

Karel

Neublížil, ale pomohl jen trochu - spíš vůbec. Zabil jste maximálně několik destítek roztočů a to by jste mohl dělat cca každých 14 dnů. Než opakováně aerosol, podle nařízení STV se má provádět ve vhodnou dobu nátěr zavíčkovaného plodu a ještě v ten den fumigaci Varidolem, případně erosolem. Někteří jste uváděli, že jste prováděli 3 x fumigaci a pak ještě erosol. Nemá se tak postupovat! Že byl výsledek špatný a nepomohl formidol a nebo gabon v srpnu, je to jenom proto, že vrchol rozvoje VD byl červen - červenec. Léčení v srpnu bylo skoro bez výsledku. Pokud tam jste měli ještě vírové onemocnění, nepomohlo tomu žádné léčení.

Včelstva Kozlíka samozřejmě nemají na to aby někde loupila,ale téměř na 100% budou vyloupena silnými včelstvy z okolí.Mohl bych to i specifikovat kterými,ale to není důležité.Je třeba to s jarem kontrolovat a zůžit česna jestli to zachytíte.

Nedá mě to.Nechtěl jsem už reagovat,jsa poučen příslovím
"každý dobrý skutek má být vždy správně potrestán".Přesto
nebo právě proto reaguji.Nesnáším,když někdo káže vodu a sám pije víno.K příspěvku (27090)Kdyby lidé nepřemýšleli a
nehledali nová řešení problémů (i když někdy nebo spíš častěji bez úspěch)žilo by asi lidstvo ještě na stromech nebo v lepším případě v jeskyních.Metoda úspěchů a omylů se
už používá asi od pradávna.K příspěvku (27096)tak to mám
borce VD,protože i přesto,že jsou pod víčky,jak tvrdí KaJi,
Jsem zaznamenal spad roztočů.Je fakt ale,že pokud jsou roztoči pod víčky,aerosol se k ním nedostal.Pak ovšem se ne
může vytvářet rezistence na Varidol.Ten by měl působit jen na venkovní roztoče,nebo se mýlím.Rezistenci jistě vyprovo-
kuje podzimní,čtyřnásobná funigace jak jsem Vyrozuměl z různých aktivit.Myslím si i Vaši.K příspěvku(27097),mám ten
názor,že každá spadlá samice VD,je dobrá samice o to větší úspěch by to byl,kdyby se tento zákrok udělal včas v době,
kdy je ve včelstvu relativně nejméně plodu.Nezlobte se na mě.Kdo mohl předpokládat vrchol rozvoje VD červen-červenec
a hlavně použít formidol a Gabon,když v té době jěště probíhala snůška.Jistě s Vámi souhlasím,že fumigovat napod-
zim,ať pásky nebo aerosolem čtyřikrát,je špatné.Tam si myslím,že dochází k vytváření rezistence.Jistě také nesprávným dávkováním Varidolu.Fumigací po odběru směsných vzorků,kdy je ve včelách relativně málo plodu proti březnu-dubnu,jsem si chtěl udělat obrázek o síle napadení VD a přizná se ,pomoci tak trochu včelám.Jsem pro celoplošné provedení nátěru,bezohledu jak dopadnou vzorky,
prostředkem M-1 a následnou fumigací Varidolem v nejbližší možné termínu,jak to počasí dovolí a ne až se někdo rozhoupe a nařídí to.Myslím si,že pokud je nákazová situace ve státě taková jaká je a vývoj zimy stejný jako v loni,mělo toto opatření už dávno vyjít.Jistě by to bylo lepší a užitečnější,než kritika starých dědečků,zaco všech-
no oni mohou.Účinější než taková laciná kritika od"Júrů vče-
lařů"by byla nabídnutá pomoc těmto starším včelařům s pro-
hlídkami a léčením.Tito Jůrové by totiž zabili hned několik much jednou ranou.Měli by jistotu,že se včelstva prohlížela (i diagnostikovala),řada včelařů už v těchto letech i špatně vidí. Ale hlavně ,že se včas a dobře léči-
lo.Já vím ,mnohý z Vás si řekne,Budu Já se s dětkem dohadovat jestli bude chtít pomoc.Asi to vždy nebude lehké.
Ale za zdraví našich včel to jistě stojí za pokus.
Bohužel,lidé stárnou a jednou zestárnou i ti dnešní Jůro-
vé.Věřte že,kdo včelaří celý život,tak jen těžko se svého koníčka vzdává a loučení se včelami je dost smutné.Zažil
jsem to ve svém okolí.Jednou snad budou k sobě takoví,že
když včelař už nebude zvládat sám včelařit,že takového včelaře pozve ten aktivní k sobě na čumandu aby "stařík"
pookřál,Idealismus,ne.I takový případ znám.Ale to už je zase z jiného soudku,tak radši končím.
Přeji hodně pohody a dobré jaro Vás a vaše
včely. Zdraví čárlí

Ty hlášky posílá robot a s odpovědí se nepočítá, takže zmizí v nenávratnu.
Tyto problémy řeší buď stránka FAQ - nejčastěji pokládané otázky, to dneska
nahrazuje návod k použití nebo je třeba přímý dotaz na help stránek či
administrátora stránek Volný. Nejspíš to bude adresa help/=/volny.cz nebo
info/=/volny.cz , v krajním případě admin/=/volny.cz nebo tak nějak, bude to na
těch stránkách. Možná bude třeba ten dotaz udělat z jiné mailové adresy než
Vaše.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 02, 2008 10:47 AM
Subject: volny


> Nemůžete mi někdo poradit? Na volny.cz , se mi před každou doručenou
> zprávou objeví zpráva Upozorneni na novou zpravu Vam nemohlo byt doruceno,
> zkontrolujte si, prosim, Nastaveni Vaseho uctu Volny.cz . Bohužel se mi
> nepodařilo najít nastavení účtu a při pokusu o odpověď na tuhle hlášku
nic.
> Přitom ve schránce mám Volné: 232.6 z 250.0 MB .

Toto je internetová diskuze. Každý si sem napíše co chce a kdo se podle
těch rad řídí, činí to na vlastní nebezpečí, pisatelé příspěvků, pokud tady
píšou nesmysly, neriskují nic kromě reputace. Takže je třeba ty příspěvky
probírat a nějak se pokusit odlišit ty správné od těch řekněme chybných. Jak
ale, to nevím, nějakým selským rozumem a porovnáváním s jinými zdroji ????
Co se týká těch kupovaných včelstev od starého včelaře, pokud ta včelstva
vydržely v rozumné síle až doteď, budou tam už jen nepoškozené zimní včely,
a pokud aspoň jedno léčení na podzim a v zimě proběhlo úspěšně, je tam
roztočů tak málo, že jarní rozvoj je zaručen. Kvalitní ošetření na jaře -
nátěr plodu a fumigace by potom měla zaručit, že se roztoči nepřemnoží v
květnu, červnu až červenci. Zprávy, že fumigace nebo nátěr plodu na roztoče
už neúčinkuje, považuji zatím za neověřené. Každopádně, pokud to přemístění
není v rámci místního katastru, ale dál, se stavím za to vyšetřit včelstva i
na mor plodu. Množství ohnisek moru v poslední době vzrůstá, proto
vytáhnout si mezi bílými tu černou kuličku a dovézt s koupenými včelstvy na
nové stanoviště mor plodu je moc špatný vstup do místní včelařské komunity.
Pokud vím, na mor plodu se vyšetřuje měl, takže pokud se to nesveze s
zimními vzorky, dá se teď měl odebrat znova. Podrobnosti neznám, ale určitě
se to tu už probíralo.

R. Polášek

Fumigace nebo aerosol včelstev s plodem se děje už snad 20 let. Klíckování
matek nebo vyřezávání plodu většina včelařů už dávno nedělá. To není
záležitost letoška nebo loňska. To, že těmito léčivy se více než 20 let
dařilo likvidovat varaózu tak dobře, že úhyn včelstev na varaózu prakticky
neexistoval znamená, jenom, že to bylo 20 let náskoku před varaózou a ta
nyní loni a letos ten náskok dotáhla.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 02, 2008 1:12 PM
Subject: Re: letoní zima? a VD


> .... Myslím si,že aerosolovou fumigací jsem včelám neublížil,jestli jsem
> jim nepomohl.Rád si přečtu Váš názor.Pěkné chvíle u včel přeje Čárlí
>
> -------
> Asi to hlavně pomohlo těm VD co jsou pod víčky s vytvořením rezistence.
> Ani se nedivím, že tady letos Varidol moc nefungoval.
>
> Karel

Česna jsou již zúžená. Letos poprvé za 5 let jsem je musel zúžit.

čárlí karel.stajer:>Jistě s Vámi souhlasím,že fumigovat napodzim,ať pásky nebo aerosolem čtyřikrát,je špatné.<
.........
Tak to je zajímavé. Podle čeho je odvozeno, že je to špatné právě toto? Pokud vím, tak jistá rezistence je hlavně na jednu úč. látku při takových léčebných postupech, ale házet to jako takové celé do jednoho pytle?

Může to tu být rozvedeno? Rád si poslechnu takovou teorii o vzniku rezistence v podrobnostech celou.

Mám snahu a věřím, že jsem využil dobře chvíli - sdělit takový názor na pravém místě přímo aktérům takových nařízení a intervenovat postupy s povinnou několikanásobnou aplikací aerosolu a to v podobném rozsahu, jakým je pro letošní rok nařízeno.(povinnost 3násobné aplikace aer.) Je to jedna z mála věcí, se kterou jsem do jisté míry spokojen, že se tak děje.

Čekám zdůvodněné reakce nebo alespoň vysvětlení co je na takových indikacích nesprávně? Předem díky.

Gusto proč nepoužívat vícekrát /4x fumigaci a nebo aerosol/ je na to velíce jednoduchá odpověď. Jakým způsobem se má tlumit roztoč VD je metodicky pokyn SVS a je to celkem logické jeho dodržování. Pokud se nepletu sám jste se zmíňoval v minulosti, že je nutné doržovat nařízení SVS. Když vám lékař předepíše nějaký lék, také není vhodné tento lék předavkovávat. Jak se říká "vše se vším souvisí". Minulá zima byla velíce dobrá pro rozvoj včel a také roztočů. Žel včelaři to podcenili a byli v domění, že to nějak dopadne. Nějaká kontrola přírozeného spadu a okamžité opatření, to mnoho včelařům naprosto nic neříkalo. Jarní nátěr plodu MP 1 byl pro většinu včelařů naprosto zbytečný. Na vhodné opatření Výzkumný ústav upozorňoval, ale nelze to samozřejmě nikomu nařídit. Ať se to někomu líbí a nebo ne v celku česká včelařská veřejnost je silně konzervativní a rád bych se spletl, že za několik málo let bude stačit jedná ZO pro celý kraj a včely budou chovat jenom ti, kteří budou mít skutečně o to zájem.

sháním lis na výrobu mezistěn prý se kupuje v Německu ale nevím kde

PŘÍLOHA K METODICKÉMU NÁVODU Č. 3/2001
K PREVENCI A TLUMENÍ VARROÁZY VČEL
PRO OBDOBÍ LÉTO 2007 AŽ JARO 2008

II. Podzim a zima 2007
V období od 10. října do 31. prosince 2007 se
nařídí trojí ošetření všech včelstev přípravkem
VARIDOL (FUM, AER). Ošetření se provede
komisionálně fumigací nebo aerosolem. Ve včelstvech
nesmí být při druhém a třetím ošetření
zavíčkovaný včelí plod.


.....
Šefčík:>Gusto proč nepoužívat vícekrát /4x fumigaci a nebo aerosol/ je na to velíce jednoduchá odpověď. Jakým způsobem se má tlumit roztoč VD je metodicky pokyn SVS a je to celkem logické jeho dodržování.<

Vážení přátelé,
velmi pozorně sleduji "naše" diskuse na téma léčení včel proti roztoči VD. Docela mne fascinuje poněkud jednostranné zaměření na chemické prostředky léčení a touha některých přátel tyto do včelstev cpát hlava nehlava. To bychom na tom mohli být velmi brzy jako např. v některých jižních státech, kde údajně léčí i 52 x za rok. (Není-li tomu tak jižním státům se omlouvám za šíření poplašné zprávy). Je skutečností, že máme chemická léčiva volně dostupná (Formidol) a léčiva vázaná na lékařský předpis. Pro léčení léčivy na lékařský předpis byly vypracovány metodiky s ohledem na šetrnost použití vůči včelstvům, ohledem na zanechání reziduí těchto léčiv ve včelích produktech, ohledem na účinnost těchto léčiv i v budoucnu (rezistence roztočů) a s ohledem na ochranu zdraví osob, které tato léčiva aplikují. Tato regulace použití léčiv není samoúčelná. Je nutná vzhledem k řekneme-li to mírně, "tvůrčí aktivitě některých včelařů". Proto se nám obzory a možnosti v oblasti léčení vlastní iniciativou poněkud zužují pouze na formidol. Možnost léčení včelstev tepelnou metodou je poněkud diskutabilní protože je příliš náročná na pracnost aby se v nejbližší době rozšířila jako prostředek boje proti varroáze. Nebyla zde ale zmíněna možnost použití biologických prostředků, které má každý včelař k dispozici. Tím nemíním přirozené nepřátele roztočů VD. To mají nyní v pácu výzkumné ústavy na celém světě. Tím chci upozornit na prostředky, které nám skýtá přirozený chov včelstev. Chci upozornit na chov t r u b c ů a důsledného odstranění zavíčkovaného trubčího plodu v období letního slunovratu. Tím snížíme množství roztočů před tvorbou zimujících včel o minimálně 30 - 40%. Chce to pouze maličkost. Odstranit z myšlení včelařské veřejnosti názor o tom, že trubec je pouze darmožrout. Chce to naučit se dát včelám naopak možnost stavby trubčiny, odchovu trubců jako nezastupitelného partnera včel. Co tím získáme? Především se sníží rojivost včelstev (dle mých zkušeností 1985 - dosud cca na 95%) a dále možnost likvidace podstatného množství roztočů. Doplníme-li ještě Formidol z jara při zvýšení denních teplot ke 20-ti st.C a Formidol při odběru 2 - 4 plástů zavíčkované trubčiny (dle způsobu vedení včelstev na vysoké a nízké rámkové míře)v období slunovratu, zjistíme při srovnání výsledků spadu roztočů po prvé fumigaci docela zajímavé výsledky ve srovnání s minulým obdobím (pokud není naše měření ovlivněno aplikací léčiva Gabon v podletí). A to je pro dnešek vše přátelé.
Čau Pepča

Každý člověk se chová jak byl vychován v rodině ve společnosti. Ale jak můžete chtít po občanech této republiky slušné chování v jakéko-li lidské činnosti, když máme ve vládě a v parlamentu takové představitele jako je Topolánek a Rath viz vystoupení obou v parlamentu minulý týden

Gusto asi jste to špatně četl. Já jsem reagoval na ty příspěvky, že se nemá používat Varidol tj. fumigace + aerosol jinak než je určeno SVS. Nesouhlasil jsem s tím, jak někteří používají vícekrát tj. 4x a někdy i vícekrát.

http://www.carl-fritz.de/index.php?id=52

No, já bych se nebavil spíše o tom, jak se má léčir podle nějakého předpisu
veteriny, ale o tom, jak se nejspíš u některých včelařů léčit bude. 20 let
to bylo tak, že ať včelaři léčili lajdácky a víceméně "novátorsky" nebo
přesně podle veteriny a dolských návodů, vždycky se podařilo varaózu udržet
v mezích a nikdy žádná včelstva nikomu nepadla kromě těch, co se na to úplně
vykašlali. Proto když se před rokem začali ozývat z Dolu a někteří včelaři,
prakticky nikdo z široké včelařské veřejnosti jim nevěřil a léčení navíc
nedělal. Zvláště když se tehdy ještě moc nevědělo o virech provázejících
varoa. Dneska to je přesně naopak a nejspíš bude další mírná zima. Bavme se
tedy spíše o takovém nebezpečí, že včelaři, co jim včelstva přežila, budou
naopak léčit, co to dá, načerno shánět léky a aplikovat je bez ohledu na med
ve včelstvech atd. Bavme se o tom, proč je na druhé straně třeba Gabon PA92
předepsán jen pro období. kdy ve včelách není med pro lidi, když samotné
zprávy z Dolu tvrdí, že ani po aplikaci Gabonu v předepsané dálce 3 - 4
týdny nebyly objeveny rezidua nad nějakou měřitelnou hranicí.

R. Polášek

U mne je to stejné. Dělal jsem 2x fumigaci a 2x aerosol. Jednou Varidolem a jednou M-1 AER. Přesto jsem našel ve vzorkách opět roztoče. Víc už jsem udělat nemohl. Chci ještě na jaře natřít plod a fumigovat. Zbylo mně z 54 včelstev pouze 12.
Tonda
>Nechci tvrdit , že léčiva ztratila účinnost, ale ve spadu měli, který jsem odevzdával jsem napočítal nekméně 4 samice a to jsem dělal 3* fumigaci proužkem a jednou aerosolem přitom nejméně 1* byla včelstva před ošetřením bez plodu. Včelstva jsou po ataku virů s roztoči tak zesláblá, že těžko mají na to , aby někoho vyloupila.

U nás čtvrté ošetření aerosolem doporučil okresní zdravotní referent s tím, že je to doporučení VÚ DOL. Měla se ale požít látka M-1 AER.
>Nesouhlasil jsem s tím, jak někteří používají vícekrát tj. 4x a někdy i vícekrát.

Je to právě proti těm novátorům

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: leton? zima?aVD(27087,27090,27096,27097)
> Datum: 03.2.2008 23:47:53
> ----------------------------------------
> No, já bych se nebavil spíše o tom, jak se má léčir podle nějakého předpisu
> veteriny, ale o tom, jak se nejspíš u některých včelařů léčit bude. 20 let
> to bylo tak, že ať včelaři léčili lajdácky a víceméně "novátorsky" nebo
> přesně podle veteriny a dolských návodů, vždycky se podařilo varaózu udržet
> v mezích a nikdy žádná včelstva nikomu nepadla kromě těch, co se na to úplně
> vykašlali. Proto když se před rokem začali ozývat z Dolu a někteří včelaři,
> prakticky nikdo z široké včelařské veřejnosti jim nevěřil a léčení navíc
> nedělal. Zvláště když se tehdy ještě moc nevědělo o virech provázejících
> varoa. Dneska to je přesně naopak a nejspíš bude další mírná zima. Bavme se
> tedy spíše o takovém nebezpečí, že včelaři, co jim včelstva přežila, budou
> naopak léčit, co to dá, načerno shánět léky a aplikovat je bez ohledu na med
> ve včelstvech atd. Bavme se o tom, proč je na druhé straně třeba Gabon PA92
> předepsán jen pro období. kdy ve včelách není med pro lidi, když samotné
> zprávy z Dolu tvrdí, že ani po aplikaci Gabonu v předepsané dálce 3 - 4
> týdny nebyly objeveny rezidua nad nějakou měřitelnou hranicí.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

U nás čtvrté ošetření aerosolem doporučil okresní zdravotní referent s tím, že je to doporučení VÚ DOL. Měla se ale požít látka M-1 AER.
>Nesouhlasil jsem s tím, jak někteří používají vícekrát tj. 4x a někdy i vícekrát.
----------
Bylo mi divné, že mezi prvním a druhým léčením nebyl rozdíl ve spadu. Padalo to stále dost. Tak jsem tedy přešel na M1 a padalo to opět. M1 jsem to dělal taky dvakrát. Neměl jsem čas to počítat, ale postupně to ubývalo. Ale podle stop už na Vánoce některá včelstva asi plodovala.

Kamarádovi, který léčil 3x podle předpisu říjen, listopad, druhá polovina prosince aerosloem s varidolem jsem na Vánoce přivezl vyvíječ se zbytkem M1. Ten měl čas to počítat i po 4.ošetření. V 11 ze dvanácti včelstev měl spad mezi 8 až 20 VD na včelstvo hned druhý den. Pak jich ještě pár popadalo. Pokud vím, tak měl tabulku a dokonce ji po Novém roce na schůzi ukazoval.

Já osobně jsme neměl vzorky možnost moc prohlížet (odebíral jsem to minulou neděli za vichřice a deště) ale co jsem viděl mě neuspokojilo. Tolik VD jsem dříve spíše viděl tak po 2. léčení. Po třetím jsem míval většinou nulu.
A podle toho, co tady čtu, tak nebudu asi jediný.


O doporučení nasadit aerosol s M1 jsem se z dálky doslechl. Takže o tom, že včelaři měli v loňském roce dost informací atd, jak tady zaznělo, by se dalo asi diskutovat. Někteří možná ano, ale jen ti "připuštění". Ve Včelařství, nebo na ofic. webech ČSV, či DOLU, či VETERINY jsme nic nezanamenal. Pokud jem něco přehlédl, tak mě opravte, ať jese příště IN :-)

Karel

Mate moc hezke stranky

fakt to je dobrý ale jakto žr tam není toto babička šla na zachot pokakala se vyšla,prdla,spadla a řekla žemá smrtka obět v lednici tak at si to ohřeje

potkala babička dedu a řekla ahoj

Jsme na techto strankach chvilku a je to tu fakt super

Je to tu mooooooooooooooooooooooc dobrý a dobré naučky pozdravuji tě linko

jo jak to tu snasis mikinko

De taatka se fčelama tak zatim za fteřinkujsem tu ahoj stranky

bla bla bla blabli blabli bla blok je super

Wikipedista diskuse:212.65.211.58
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tato IP adresa, 212.65.211.58, odpovídá routeru Galance.NET. Díky NAT pod ní vystupují všechny počítače této sítě. Zprávy zanechané na této stránce mohou obdržet jiní uživatelé sítě, pro které nejsou relevantní. Při blokování této adresy či revertování z ní provedených změn je třeba dbát zvýšené opatrnosti. V případě vandalismu páchaného z této adresy budou správci Wikipedie toto nevhodné chování hlásit správcům Galance.NET.

........................................................

Ano,to je projev vandalismu v té lehčí formě a je asi menší postavy,trpí méněcenností,třeba blokovat.

http://www.agris.cz/detail.php?id=157480&iSub=518

Viděl to někdo na vlastní oči. Nemyslím med na výstavě ale včely atd?
Med má už několik let docela slušný PíáR :-)

Karel

Má chybná tvrzení mě přinutila prohrabávat se literaturou abych se vyvedl z omylu a toto je výsledek mého snažení

Důležitost pylu pro vývoj plodu nikdo nepopírá Ta byla prokázána již v roce 1919 a med byl tehdy považován jen jako zdroj energie Dalšími výzkumy bylo zjišťováno složení pylu a medu na obsahy minerálních látek a stopových prvků a byly pak prohlášeny za rovnocenné v roce 1956 byl prováděn pokus s výživou včel tak , že byly vytvořeny včelstvíčka Která byla krmena pylem a cukernými roztoky , další pak pylem a medem y Včely kde se ke krmení používal cukr vykazovaly až o 3 dny kratší život byly menší a hůře stavěly a i matky vychované tímto způsobem hůře kladly. jejich produkce vosku byla něco přes 8 g oproti včelám živených medem jejichž produkce přesáhla 28 g. Podle výzkumné stanice v Prostějově je spotřeba na výživu jedné larvy 114 mg medu a 89, 4 mg pylu Z tohoto poměru pak vyplývá i deficit stopových prvků ve výživě při krmení cukrem
sběratelský pud je včelám dán jejich biologickými hodinami včely které sbírají pyl jsou jiné než které nosí nektar Rostliny také roní nektar v různou dobu a u větrosnubných rostlin nejde dokonce o stejnou dobu Pyl se totiž uvolňuje za slunečného počasí kolem poledních hodin a nektar podle druhů asi o hodinu dříve a proto se to při zběžném prohlížení ani nezjistí
K těm jívám jsem se dočetl zajímavou věc.
Semenáče jívy kvetu 3 až 10 dní a tady doporučují právy ty s dlouhou dobou kvetení Roubovat na pruty vrby košíkářské která snadno koření a tyto pak naroubování sázet hned na místo Kvetou pak již třetím rokem Jinak bylo v roce 1980 včelařsky významných druhů vrb popsáno 20 druhů přibližně v 60 odrůdách a svojí vydatností nektaru patří mezi nejlepší producenty spolu javorem mléčem akátem
Také jsem narazil na jednu zajímavost Prof. von Frisch se vyjádřil v roce 1954, že třaslavý tanec včel nemá nic společného ze zpravodajstvím , ale že se tak včely zbavují cizopasníků . Dokazuje to tím, že na inkriminovaných včelách včelách nebyl žádný nalezen. B-), ;-))

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepa <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vrba trojty?inkova
> Datum: 31.1.2008 22:11:45
> ----------------------------------------
> Musím uvést na pravou míru některá Pepanova chybná tvrzení. Sběratelský pud
> včel se v průběhu roku silně mění.Jak jsem již dříve uvedl,počátkem jara
> včelám chybí zejména pyl. Pyl má v životě včel větší úlohu, než si většina
> včelařů myslí. Staří praktikové podle množství pylových rousků odhadnou
> plodování a tudíž i přítomnost matky v úle. Pokud je současně i teplé
> počasí, dostavuje se stavební pud. V časném jaře však včely začínají
> plodovat bez ohledu na snůšku, většinou již v únoru, ještě před prvním
> proletem. Pro plodování pyl nezbytně potřebují, tuková tělíska zimních včel
> na vytvoření celé další generace nestačí. Po proletu začíná plodování
> samozřejmě gradovat.
> Po doplnění pylových zásob na jaře se situace mění, včelstvo se snaží
> nahromadit zásoby a pyl již netvoří problém. Odebráním pylových zásob lze
> např. utlumit rojovou náladu. Přísun nektaru v průběhu roku ovlivňuje řadu
> činností ve včelstvu, včetně plodování. Zejména kraňka na snůšku reaguje
> plodováním velice citlivě. Proto jsou na místě varování před náhlým
> odebráním veškerých zásob při vytáčení. Sběratelský pud vrcholí koncem
> léta formou slídilství, které dokáže připravit perné chvilky.
> Mám také samčí a samičí jívy (samičí má cca 45 let) a včely výrazně
> preferují samčí květy.
> Pepa
>
>
>

U mne je to stejné. Dělal jsem 2x fumigaci a 2x aerosol. Jednou Varidolem a jednou M-1 AER. Přesto jsem našel ve vzorkách opět roztoče. Víc už jsem udělat nemohl. Chci ještě na jaře natřít plod a fumigovat. Zbylo mně z 54 včelstev pouze 12.
Tonda
_______________________________________________________________


Kolik jste dával kavek na včelstvo resp. kolik minut jste a kam jste vháněl aerosol?
Děkuji za odpověď
-....


Letos vyhlašuji varroáze válku kyselinou mravenčí ( žádný FORMIDOL, ale vlastní napodobeninu ( náklady na jedno ošetření včelstva klesnou k 10 Kč ( 1 litr kyseliny mravenčí se dá sehnat za 80-100 Kč, na jedno ošetření u 3 NN plodiště se spotřebuje kolem 100 ml kyseliny ), což je znatelně levnější něž dvě desky Formidolu celkem s 80 ml kyseliny za 40-60 Kč ), v podletí plánuji nasadit odpařovače a gabony )
Mám takové neblahé tušení, že situace z minulého roku se bude letos opakovat a to v daleko větší míře, pokud včas nezasáhneme. Jarní ošetření nátěrem je pro mě trest, a tak se modlím, abych neměl vysoký zimní spad. Tak či onak chci jak nejdříve to půjde 2x ošetřit kyselinou a pak léčit po každém medobraní.

S pozdravem...M. Václavek

Dobry den, mam jeden zacatecnicky dotaz. Dneska navecer , skoro uz vecer sem byl na vceline a v jednom ulu mi strasne bzuci vcely. Netusite nekdo ceho to muze byt pricina? Ten bzukot je slyset na metr daleko od ulu.. V jinych je klid, jen v tomhle jednom. Jedna se o oddelek, ketry nebyl pred zimou nejak extra silny. Je mozny ze by vely takhle bzucely, kdyby treba meli male zasoby?? Nepokazim neco, kdyz se do nich podivam a par zadnich plastu vyndam a prohlednu??

Dekuji za rady..

PS: je mozne je pripadne ted prikrmit?? Pres den kdyz sviti slunicko?? Nehrozi pak nosema?

Pane Vácvavek, nepřipadá vám, že si tak trochu protiřečíte. Nenatřete plod, aby jste měl přes léto „co dělat“ s kyselinou?

Proč máme nyní ve včelstvech roztoče?
Léčení které má účinnost okolo 90% nám v podstatě sníží počet roztočů o jeden řád (matematicky vzato). Pokud byl obvyklé mít v podletí ve včelstvu roztočů v počtu čtyřmístném, tak jsme se dostali na desítky a vše bylo v pořádku. Pokud dal někdo v červenci šanci roztoči dostat se v početnosti o řád výše, tak se není čemu divit, že i teď jsou na podložkách vidět i bez brýlí.
Sám za sebe. Dám si práci s nátěrem plodu a budu sledovat v létě přirozený spad. A dál se uvidí.

Tomáš Jaša

Podíval bych se zda v úlu není myš. A za druhé je li tam matka. Matku samozřejmě nehledat. Nejprve se opatrně podívat do včelstva které vypadá, že je v pořádku, zdali a kolik má plodu. Poté se podívat do rozrušeného. Bude-li vypadat stejně – je to něčím jiným. Nenajdete-li žádné vajíčko ani larvičku, jsou bez matky. Poté je nejvhodnější je spojit s jiným včelstvem. To znamená položit dva nástavky s chumáči na sebe tak aby se dotýkali.
Je možné přikrmit, ale jedině tak, že vezmete plást se zásobami z jiného včelstva a vložíte ho do chumáče. Nemáte-li plást, tak vyrobit těsto z medu a moučkového cukru a položit na chumáč – přímo do včel. Roztok bych nedoporučoval.

PS: pokud máte zadováky a jste začátečník, vřele doporučuji poohlédnout se po něčem modernějším

Silné hučení, jež je znatelně silnější než u o ostatních včelstev, nenaznačuje, že je včelstvo hladové. V takovém případě by prokazatelně méně hučelo něž ostatní včelstva. Zřejmě je včelstvo nějak rušeno ( např. myš, ptáci,..... ) nebo jde projev nedostatku vzduchu. V případě kvílení ( nerovnoměrný bzukot ) se jedná pravděpodobně o situaci nejhorší...bezmatečnost.

Doporučuji včelstvo prohlédnout, zda není něčím rušeno. Rozšiřte česno. Pokud neklid v dalších dnech přetrvá a vyloučilo se rušení včelstva vnějšími vlivy, pravděpodobnost bezmatečnosti je vysoká. V takovém případě doporučuji ( pokud včelstvo je slabé ) spojit s jiným včelstvem nebo ( pokud je včelstvo silné ) přidat záložní matku s celým záložním včelstvem. Bezmatečné včelstvo je stále neklidné, což vede ke zvýšené spotřebě zásob, která se v případě delší periody chladného počasí bez proletu projeví úplavicí a v horším případě i nosemózou. Proto ponechání bezmatečného včelstva do předjaří by bylo velmi nemoudré. Není třeba v zimě používat při spojování novinový papír. V tomto období se včelstva spojí bez problému i na ostro.

Přikrmovat včelstva v zimě prakticky nejde. Ono nestačí jen, aby zásoby včely odebraly, ale musí je ještě zpracovat. Tím se včelstva vystavují zátěži, která je v zimě neúnosná ( jednak kvůli omezeného přísunu bílkovin ( pylu ) potřebného k vytváření enzymů ke štěpení složitějších cukrů, jednak kvůli nízkým teplotám nevyhovujícím ke zpracování a zahuštění krmiva, jedná-li se o roztok ( krátké slunečné proletové hodiny nestačí )). Ve výsledku by se zimní krmení pozitivně neprojevilo, pokud by se nejednalo o potravu již zpracovanou...med... a to nejlépe ve formě medových plástů umístěných nad chumáč.


S pozdravem...M. Václavek

Zatím mi žádné včelstvo na varroázu neodešlo a natírat plod v předjaří samozřejmě budu, pokud-li mi to bude nařízeno, i když velmi nerad. Nedivte se, rozebírat několika nástavkový Optimal na jaře, kde se plod začátkem předjaří nachází zpravidla ve dvou nástavcích, později ve třech, nikdy ne v jednom, je nevděčná činnost, která včelstvo znatelně rozruší. Ale nepochybuji o vysoké účinnost tohoto léčení ( samozřejmě, pokud-li je prováděno správně a doplněno fumigací nebo aerosolem ).


S pozdravem...M. Václavek

PS.
Díky své lenosti jsem si v loni nestihl opatřit novodurovou trubku upravenou tak, aby jeden konec se dal vsunout do očka a druhý napojit na hrdlo vyvíječe aerosolu. Aerosol se vhodným očkem pak vpravuje přímo do chumáče.
Výsledek mé lenosti bylo z mého pohledu docela groteskní třetí ošetření ( aerosolem ). Aerosol důvěrníci vpouštěli dnem, což je trošku nepraktické, když máte naskládaných nad sebou několik nástavků. Chumáč je stáhnutý v horních partiích úlu. Pochybuji o tom, že ten trošek aerosolu, který mi do včelstev naši spěchající důvěrníci vpravili dnem, pronikne v dostatečném koncentraci do chumáče. Navíc část aerosolu se dostalo nedokonale utěsněným drátěným dnem ven. ,,Skrblíci,, , určitě by tam trochu aerosolu navíc pro mě měli :-)))

Mnohokrat dekuji za rady. Ve stredu se na to jedu podivat. Zitra bohuzel nemuzu :-( Problem je ze nastavkove (zatim) nevcelarim a zalozni matku nemam, tak doufam, ze tou bezmatecnosti to neni..

Vážení přátelé včelaři.Můžete ve svých příspěvcích o úhynech včelstev uvádět oblast případně okres ? Díky.Víťa

Začal bych kontrolou dna úlu (vytažení podložky pokud máte). Bude-li v
úle myš, najdete na podložce rozkousané včely, myší hovínka a možná i
zbytky z rozkousaných plástů. Myš se nemusí zdržovat v úle pořád, třeba
se tam jen naučila chodit "na večeři" - tomu je třeba zamezit, nejlépe
použít některou ze starých drátěných mateřích mřížek.

Jaké máte úly?

petr j.


MichalHc22 napsal(a):
> Mnohokrat dekuji za rady. Ve stredu se na to jedu podivat. Zitra bohuzel
> nemuzu :-( Problem je ze nastavkove (zatim) nevcelarim a zalozni matku
> nemam, tak doufam, ze tou bezmatecnosti to neni..
>
>

je?ek.obecný:

Na mys moc nesazim. Vcely mam na venkove u babicky a ta ma 9 kocek, ktery zijou celorocne venku.. Navic sem letos udal novy podstavec a pomerne dost vysoko od zeme (cca 0,7 metru).

Uly mam takovou moji home vyrobu, plodiste a na leto pridavam mednik.. V zadu okenko, ale pristup i zhora. Takovy nejaky moravsky univerzal, jestli se nepletu.. Letos bych si rad zkusil udelat nastavkovy ul a treba u nich zustanu. Minuly tyden jsem navstivil zajimavou prednasku pana Miroslava Zeleneho a ziskal modernejsi pohled na vyrobu ulu :-)

Zdravím všechny. Toto je můj první příspěvek do této konference. Rád bych oživil téma tepelného ošetření. To mě zajímá a tak bych rád přispěl určitým námětem.
Tuhle jsem dostal propagační předmět kapesní ohřívač. Aktivoval jsem ho a poté, co jsem se pobavil nad tím, jak se dokázal ohřát, jsem ho vyhodil a řekl si taková kravina...
Nicméně jsem narazil na stránky www.amaroun.cz a tam mě uvedený graf navedl na myšlenku zalomit u pár takových amarounů plíškem a bouchnout to podmetu, nebo mezi nástavky a trochu v tom úle zatopit bezpečnou teplotou po bezpečnou dobu a potrápit v.d.
Teplota amarounu má být max. 60 st., víc nevyleze určitě, čili požár nehrozí jako u vařičů a hořáků. Ve vzdálenosti centimetru a víc už bude tak sotva 50 st.
Čili určitým bádáním by se mohlo ověřit, zda by to zafungovalo. Věřím tomu, že by mohlo, pokud by se vykoumalo kolik amarounů a kam vrazit:
Do podmetu na polystyren. desku, nebo rovnou do ploché PS vaničky?
Aby se teplo neztrácelo dospod a teplý vzduch šel nahoru...?
Včelám zabránit moc větrat...?
Za tepla před večerem, aby nebylo moc včel venku a když tak se mohly vrátit i když do výhně?
Jsou to placaté polštářky, které by šly i mezi nástavky na rámky. V jakém množství?
Bylo by možno nechat si vyrobit i jiný rozměr amarounu, jedná se o českého výrobce...
Jak dlouho aplikovat?
Kombinace s bylinama - vratič, tymián, ořech. listí,...?
Spousta otázek. Možná by se mohl najít nějaký borec, co by obětoval včelstvo na takové pokusy a tisícovku na nějaké amarouny.
Jinak amaroun je mnohonásobně použitelný, regenerace se provede povařením ve vodě na dobu asi 10 min. V malém množství třeba v rychlovar. konvici, ve větším množství v kotli apod. Nějaký koumák vynalezl, že v mikrovlnce se zregeneruje prej za minutu ...
Výrobce píše, že se používá také v medicíně, čili by se to hodilo aplikovat na léčení včel. I když upřímně, kdyby včely mluvili naší řečí, asi by fumigování nazývaly ne léčením ale holocaustem a takové termoterapii zase řádění inkvizice.
Možná by se tím mohl zabývat Dol. V každém případě cesta tepelného ošetření určitě nevede přes monstrózní aparáty.

Zde si dovolím citovat z návodu k léčivu M1:
.
.
.
Technologický postup
ošetření včelstev proti varroáze přípravkem M-1 nátěrem plodu

Rozsah provedení
Z hygienických důvodů u jednoho včelstva natíráme plochu nejvýše 10 dm3. Pokud má včelstvo více plodu, musíme plod nad tuto hranici odstranit. Natíráme opatrně jen víčka plodových buněk tak, abychom nepotřísnili další plástovou plochu, rámky plástů ani části úlů.

Tolik citace.
A současně upozorňuji na ( domnívám se ) zásadně chybný údaj v návodu - plocha je uvedena v decimetrech krychlových!

Správně by asi mělo být 10dm2 ( tedy deset decimetrů čtverečních, což je čtverec o stranách 32 x32 cm, nebo jinak a po včelařsku řečeno: 5 plástů, na každém z nich je po obou stranách 10x10cm tedy 1dm x 1dm zavíčkovaného plodu, tedy 5x2x1x1=10dm2).

Nemějte mi za zlé, že to tak podrobně popisuji, ale z vlastní "přesvědčovací" kampaně vím, že i takto podrobně vysvětlené je pro řadu i mladých včelařů složité. Mnozí trvali na tom, že 10dm2 = 10dmx10dm a těžko jsem jim vysvětloval, že to by bylo 1m2 tedy 100 dm2.

Popravdě musím přiznat, že si nejsem svým zjištěním jist. Je to přecejen návod k léčivu, tak by tam neměly být nesrozumitelnosti, nebo dokonce chyby! Návod je stažen ze stránek beedol.cz - návody k lékům.
Pokud je můj výklad mylný, pak prosím aby mi to někdo vysvětlil.
Předesílám, že mám ukončené VŠ vzdělání s pěti úspěšně ukončenými semestry z matematiky.
Josef Kala
PS. přes mailové rozhraní můj příspěvek zase nedorazil, proto posílám znovu pře sweb

Tuhle jsem dostal propagační předmět kapesní ohřívač.....
-------
Na termoboj s VD to má asi málo šancí, ale na rozvolnění chomáče před podzimní fumigací by to bylo do podmetu asi dobré.
K ohřevu včelstva si vybavuji povídání Ing. Veselého když o tomto tématu mluvil, že ".... termoregulační schopnosti včelstva, pokud má k dispozici 'plásty' je obdivuhodná." A je prý v podstatě nemožné zvýšit rovnoměrně teplotu v celém plodišti.

Karel

Dvě kapky na obsednutý nástavek. Zimuju ve třech až čtyřech nástavcích, tak počítám, že obsedají vždy minimálně o jeden nástavek méně. To je 4 až 6 kapek. Aerosol dávkuju podle počtu nástavků. Používám aceton a pokud si pamatuju, je 30 vteřin na nástavek a pak na každý další 10 vteřin.

>Kolik jste dával kavek na včelstvo resp. kolik minut jste a kam jste vháněl aerosol?
Děkuji za odpověď

Známý léčí kyselinou mravenčí, kterou napouští hobrové desky v igelitu, ve kterém jsou otvory. Nemá problémy se ztrátami. Takto jsme kdysi léčili. ZO nakoupila kyselinu v sudu a každý si přijel napustit desky.

>Letos vyhlašuji varroáze válku kyselinou mravenčí ( žádný FORMIDOL, ale vlastní napodobeninu ( náklady na jedno ošetření včelstva klesnou k 10 Kč ( 1 litr kyseliny mravenčí se dá sehnat za 80-100 Kč, na jedno ošetření u 3 NN plodiště se spotřebuje kolem 100 ml kyseliny ), což je znatelně levnější něž dvě desky Formidolu celkem s 80 ml kyseliny za 40-60 Kč ), v podletí plánuji nasadit odpařovače a gabony )
Mám takové neblahé tušení, že situace z minulého roku se bude letos opakovat a to v daleko větší míře, pokud včas nezasáhneme. Jarní ošetření nátěrem je pro mě trest, a tak se modlím, abych neměl vysoký zimní spad. Tak či onak chci jak nejdříve to půjde 2x ošetřit kyselinou a pak léčit po každém medobraní.


onda

Nejsem si jist, jestli aplikace aerosolu do očka je to pravé. Při aplikaci se má aerosol vhánět do volného prostoru, tedy např. do podmetu, kde potom aerosol postupně zaplňuje celý úl. Když budete vhánět aerosol očkem, bude při studené stavbě narážet do bočních loček rámku. Při teplé stavbě je to úplný nesmysl to dělat očkem. Řekl bych, že při nárazu proudu aerosolu na blízkou překážku bude aerosol kondenzovat a nebude mít takovou účinnost, jako když se vhání pod rámky. Možná se mýlím, ale provádím ošetření aerosolem již asi 8 let a vždy se snažím, abych aerosol vháněl do volného prostoru.
Přeji hezký den.
Petr Zdráhala

No jen chci trochu rozvířit stojaté vody této konference. Nejlépe horkým vzduchem...:-)
To mi připomnělo, že jsem ještě viděl na webu nějaký fén na ohřívání stanu, maličký a kompaktní, který fungoval na 12V ze zapalovače v autě. Taky možná dobrý do podmetu...
Už ho ale nemohu najít.
Stejně, kdyby se zúžilo česno tak nevěřím, že by to uvětraly. Ale nakrklo by je to asi to ano.

Od rijna do prosince lze mit na ule jeden prazdny nastavek.
Plodovani tou dobou stejne nepodporujeme, tak at maj holky
studeny odchov. Ockem horniho prazdneho nastavku lze vhanet
aerosol.

Martin

> -----Původní zpráva-----
> Nejsem si jist, jestli aplikace aerosolu do očka je to pravé.
> Při aplikaci se má aerosol vhánět do volného prostoru

Internal Virus Database is out-of-date.
Checked by AVG Free Edition.
Version: 7.5.516 / Virus Database: 269.19.11/1242 - Release Date: 24.1.2008
20:32

Myslím, že letos bude SVS nařízeno plošné ošetření nátěrem plodu+fumigací(aerosol, takže jako doplněk např. k potlačení vápenatěné plodu nebo nosemosy Formidol stačí. Víc bych se ošetřením na jaře nezabýval. Po loňských zkušenostech si myslím, že kritické bude podletí, respektive období od konce června do konce září. Je třeba se soustředit na překonání tohoto období, kdy jednak dochází ke kulminaci zamoření VD a současně k vývoji generace dlouhověkých včel. Jinak zase nebude na podzim co fumigovat.Zde hodně pomůže gabon, ale doba nasazení 24-30 dnů je vzhledem k možné reinvazi krátká. Je otázkou zda by nebylo vhodné použít oba gabony, tj. nejdíve 24 dnů Gabon 90, pak 92 a tak prodloužit dobu ošetření. Efektivnosti vyřezávání trubčího plodu příliš nevěřím. Takže ačkoliv se mi nechce manipulovat s KM, zvažuji MITEGONE nebo německé odpařovače. Formidol má poměrně krátkodobý účinek a používání v delším období je pracnější a tím také dražší.
Jinak to zatím u mne na stanovišti vypadá beze ztrát. No ještě uvidíme.

Také jsem se podíval na vámi citovaný zdroj a našel trojku místo dvojky. Ale také tištěný návod a ten je v pořádku s dvojkou.
Pokusím se upozornit tu správnou osobu která to umí na webu dát do pořádku.

Máte pravdu těžko se dospělým lidem vysvětluje učivo čtvrté třídy ZŠ. Každý je chytrý a nechce si přiznat, že neumí převádět jednotky.

V tomto počasí by nejspíš nouzové přikrmení bylo možné s použitím již invertovaného cukru(maxinvert). Roztok se nalije rovnou do plástů. Postup i další informace se dají najít ve Včelařských novinách. Maxinvert ale není nejlevnější.V některé starší liteřatuře se dajít i další postupy pro zízkání invertázy sacharózy (např. Brenner-podněcování cukernou cihlou, kde se používá KM).

Jelikož máš zadem přístupný úl tak bych to řešil následovně Včely do jara vydrží i bez matky Prvně se podívej není li tam myš nebo rejsek Po myši tam bude mnoho drtí z plástů. Po rejskovi rozkousaná tělíčka včel. Myš chytíš na na kůrku chleba a rejska na škvarek Pokud to bude uhynulá matka tak při teplotě alespoň 10°C spojit a Hned jakmile budeš nasazovat medníky tak zpětně z nich vytvořit odělek

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: MichalHc22 <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: bzuci vcely + neklidne zimovani
> Datum: 04.2.2008 21:25:59
> ----------------------------------------
> Mnohokrat dekuji za rady. Ve stredu se na to jedu podivat. Zitra bohuzel
> nemuzu :-( Problem je ze nastavkove (zatim) nevcelarim a zalozni matku
> nemam, tak doufam, ze tou bezmatecnosti to neni..
>
>
>

Já mám úly natřené hnědým luxolem, postavené po celý rok na místě, kde trochu stínu je v létě až po 15 hodině..takže asi mají dost práce s odvětrávaním...na jaře jsem nenatíral, nefumigoval, v létě jsem nedával formidol..( už na mě nezbyl ) fumigoval jsem 3x na podzim, po první byl spad cca 200_400 roztočů..po druhé a třetí téměř nulový...z osmi včelstev, při odběru měli jsem našel 1ks roztoče....rok před tím to samé, akorát fumigaci jsem stihnul o jednu míň...
Děsím se, že by se měly včely plošně léčit nátěrem, fumigaci, jedním gabonem..druhým gabonem...a nevím čím ještě...kdy na schůzi všichni chtějí nasadit vešteré dostupné léčiva preventivně a plošně...brrr
Ale teď vidím, že to spíš patří do jiného vlákna...Tom

Zde si dovolím citovat z návodu k léčivu M1:
Technologický postup
ošetření včelstev proti varroáze přípravkem M-1 nátěrem plodu
Rozsah provedení
Z hygienických důvodů u jednoho včelstva natíráme plochu nejvýše 10 dm3.
Pokud má včelstvo více plodu, musíme plod nad tuto hranici odstranit.
Natíráme opatrně jen víčka plodových buněk tak, abychom nepotřísnili další
plástovou plochu, rámky plástů ani části úlů.
Tolik citace.
A současně upozorňuji na ( domnívám se ) zásadně chybný údaj v návodu -
plocha je uvedena v decimetrech krychlových!
Správně by asi mělo být 10dm2 ( tedy deset decimetrů čtverečních, což je
čtverec o stranách 32 x32 cm, nebo jinak a po včelařsku řečeno: 5 plástů, na
každém z nich je po obou stranách 10x10cm tedy 1dm x 1dm zavíčkovaného
plodu, tedy 5x2x1x1=10dm2).
Nemějte mi za zlé, že to tak podrobně popisuji, ale z vlastní
"přesvědčovací" kampaně vím, že i takto podrobně vysvětlené je pro řadu i
mladých včelařů složité. Mnozí trvali na tom, že 10dm2 = 10dmx10dm a těžko
jsem jim vysvětloval, že to by bylo 1m2 tedy 100 dm2.
Popravdě musím přiznat, že si nejsem svým zjištěním jist. Je to přecejen
návod k léčivu, tak by tam neměly být nesrozumitelnosti, nebo dokonce chyby!
Návod je stažen ze stránek beedol.cz - návody k lékům.
Pokud je můj výklad mylný, pak prosím aby mi to někdo vysvětlil.
Předesílám, že mám ukončené VŠ vzdělání s pěti úspěšně ukončenými semestry z
matematiky.
Josef Kala

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of M.
Václavek
Sent: Monday, February 04, 2008 9:04 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Oetření aerosolem v lednu

Zatím mi žádné včelstvo na varroázu neodešlo a natírat plod v předjaří
samozřejmě budu, pokud-li mi to bude nařízeno, i když velmi nerad. Nedivte
se, rozebírat několika nástavkový Optimal na jaře, kde se plod začátkem
předjaří nachází zpravidla ve dvou nástavcích, později ve třech


__________ Informace od NOD32 2845 (20080202) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Když se podíváte do Včelařství a i do této diskuze, tak napadení VD začíná být vážný problém. Mapky ve Včelařství č. 2 hovoří jasně. Na řadě stanovišť nepomohl ani nátěr plodu a na podzim již neměli co fumigovat.Možná jste stejně jako já měl štěstí. Také jem nedělal nátěr plodu, ale v srpnu jem dával gabon a na pozim 1x fumigace a 1x areosol. Zatím je vše OK. Nicméně co stačilo loni nemusí být pro Vaše stanoviště postačující letos. Potom platí osvědčené "štěstí přeje připraveným". A je dobré si vydiskutovat možné postupy k potlačení VD. Jako rozhodující se jeví zvádnutí populace VD v období cca od konce července do konce září.

Tomtom napsal:
>...na jaře jsem nenatíral, nefumigoval, v létě jsem nedával formidol..( už na mě nezbyl ) fumigoval jsem 3x na podzim, po první byl spad cca 200_400 roztočů..po druhé a třetí téměř nulový...z osmi včelstev,
>při odběru měli jsem našel 1ks roztoče....rok před tím to samé, akorát fumigaci jsem stihnul o jednu míň...
..............

Při stejném přístupu v některých ,jiných částech republiky bys zřejmě už neměl na podzim co fumigovat. Myslím, že jsi měl štěstí. Tento rok už bys takové mít nemusel.


Tomtom napsal:
>Děsím se, že by se měly včely plošně léčit nátěrem, fumigaci, jedním gabonem..druhým gabonem...a nevím čím ještě...
.................

Je zřejmě na zodpovědnosti veterinární správy, aby stanovila zodpovědně jak postupovat při léčení. Pokud by se loni všichni zajímali jen o to , co bylo nařízeno, zřejmě by byla nákazová situace mnohem lepší. Pokud by podle potřeby bylo využito i toho, co bylo doporučeno, možná by to bylo ještě lepší.
Ale je pravda, že někteří dali formidol i gabon v souladu s návodem na léčení, a přesto přišli o včely.
Jiní na jaře natírali, dali gabon, a přesto přišli o včely.
Neuvědomuji si, jestli je tu někdo, že by na jaře natíral, dal formidol a gabon a přesto přišel o včely.

V každém případě, dokud člověku nepadnou vlastní včely, zřejmě má každý tendenci si myslet, jak to má zvládnuto, že Ti ostaní jsou zřejmě lajdáci, kteří neléčí podle návodů (nebo naopak jsou hloupí, že léčí podle návodů).

Myslím, že není problém používat vícekrát léčivo, nebo více druhů léčiv, ale tehdy a tam, když je to potřeba.



Tomtom napsal:
>kdy na schůzi všichni chtějí nasadit vešteré dostupné léčiva preventivně a plošně...brrr
..............

To by zřejmě bylo opravdu smutné.
Myslím, že z obavy ze vzniku rezistence ani celoplošné povinné preventivní léčení všemi dostupnými léčivy nebude kompetentními orgány nařízeno.
Loňská metodika veterinární správy mi připadá dobrá (alespoň té naší jihomoravské), jen se jí držet.
Možná by neškodilo povolit u nás oficiálně ještě další způsoby léčení kyselinou mravenčí, než jen formidol.
Zřejmě pro ekologické včelaření, kde nic jiného nelze použít, bude léčba formidolem leckde málo účinná.


Radek Krušina

Také asi patřím k těm, co "mají štěstí", proto se musím připojit.
Nenatíral jsem na jaře, Formidol jsem dával jen do včelstev, kde spadl nějaký roztoč, Gabon jsem nikdy neviděl, po první fumigaci jsem měl spad nejvíce 100 roztočů (z 12 včelstev) po druhé fumigaci nejvíce 25, po aerosolu 3.
Ještě počkám jak na tom jsou ostatní v ZO, ale žádné zvěsti o hromadných úhynech v okolí jsem nezachytil.
Pomyšlení na plošné použití všech dostupných prostředků opravdu asi nebude to správné ořechové.

Antonín Podhájecký:
Dvě kapky na obsednutý nástavek. Zimuju ve třech až čtyřech nástavcích, tak počítám, že obsedají vždy minimálně o jeden nástavek méně. To je 4 až 6 kapek. Aerosol dávkuju podle počtu nástavků. Používám aceton a pokud si pamatuju, je 30 vteřin na nástavek a pak na každý další 10 vteřin.

_____________________________________________________________
To jsou dávky, podle mého soudu, odpovídající prostoru úlu a síle Vašich včelstev. Jak si vysvětlujete tak vysoký úhyn Vašich včelstev? Došlo k reinvazi či k virózám, k prudkému rozmnožení roztočů vlivem teplé zimy??

Zprávy o náhlém vytracení včel z úlu během jednoho dne na mě působí fantasticky. Těžko se to posuzuje, když se s tím člověk nesetkal. Můžete mi někdo prosím vysvětlit, jak je něco takového možné??? Postupné ( v rámci týdnů ) vymíraní včelstva zakončené mohutnou loupeží, jež může za pár dní skončit totálním rozpadem včelstva ( včely se přidají k lupičkám ) je jistě věrohodnější něž vytracení včel ze dne na den bez známek loupeže.

___________________________________________________________
Antonín Podhájecký:
Známý léčí kyselinou mravenčí, kterou napouští hobrové desky v igelitu, ve kterém jsou otvory. Nemá problémy se ztrátami. Takto jsme kdysi léčili. ZO nakoupila kyselinu v sudu a každý si přijel napustit desky.
____________________________________________________________

Něco podobného hodlám použít i já, akorát plánuji místo hobry použít umělohmotné utěrky na nádobí.
...

Význam předjarního ošetření je v preventivní eliminaci vstupního počtu roztočů, jež se do podletí mnohonásobně zvětší. Ve výsledku pár desítek roztočů zlikvidovaných v této době znamená snížení počtu roztočů v podletí o několik tisíců! Ošetření po každém medobraní v produkčním období ( jedině kyselinou mravenčí! ) má význam v zamořenějších oblastech kvůli průběžnému snižování zamoření. Podletní ošetření je zaměřeno na ochranu zimní generace v zamořenějších oblastech, což může být zajištěno jedině Gabony, nebo odpařovači kyseliny mravenčí, či několikanásobným ( 3-4x )ošetřením odparnými deskami. Aplikace musí být provedena tak, aby se pokrylo období tvorby zimních včel, má-li poskytovat ochranu během tohoto období ( které je zpravidla v srpnu, ale u pozdně krmených včel se toto období protahuje do září, u včelstev zásobených ihned po posledním medobraní v případě nízké podletní snůšky část zimních včel pochází z července ). Přesto v případě reinveze ( v září ) může podletní ochranná léčba ztroskotat. Význam podzimního léčení je v co možná nejvyšším snížení počtu roztočů.

Je třeba předejít dosažení stavu, kdy počet roztočů je řádově vyšší něž pár tisíc. V takovém případě již včelstva velmi podléhají napadení a růst populace roztočů se urychluje díky zvýšené pravděpodobnosti setkání dvou samiček roztoče v jedné buňce s následným hybridizačním efektem ( umocňován nízkým kladením ), který podporuje růst populace roztočů. Kombinace neúnosného zamoření s následným propuknutí viróz je situace, ze které se velmi nesnadno vyhází a která nemusí být vždy úspěšně vyřešena i třeba včasným započetím podletního léčení.

Zřejmě i moje včelstva prodělala v loni reinvazi, protože v průběhu září došlo k nečekanému zvýšení spadu doprovázený podivnou nárazovou snůškou bez přínosu pylu ( což by poukazovalo na břečťany ). Loupeži se dá snadno předcházet na rozdíl od reinvaze. Reinvaze by byli maximálně minimalizovány, pokud by byly všichni včelaři svědomití ( netrpěli slabá včelstva, dodržovaly správné postupy při léčení, předcházeli loupežím včasným nakrmením a zúžením česen v podletí ) a nevyskytovali by se v přírodě divoká včelstva.


S pozdravem....M. Václavek

Zde si dovolím citovat z návodu k léčivu M1:
.
.
.
Technologický postup
ošetření včelstev proti varroáze přípravkem M-1 nátěrem plodu

Rozsah provedení
Z hygienických důvodů u jednoho včelstva natíráme plochu nejvýše 10 dm3.
Pokud má včelstvo více plodu, musíme plod nad tuto hranici odstranit.
Natíráme opatrně jen víčka plodových buněk tak, abychom nepotřísnili další
plástovou plochu, rámky plástů ani části úlů.

Tolik citace.
A současně upozorňuji na ( domnívám se ) zásadně chybný údaj v návodu -
plocha je uvedena v decimetrech krychlových!

Správně by asi mělo být 10dm2 ( tedy deset decimetrů čtverečních, což je
čtverec o stranách 32 x32 cm, nebo jinak a po včelařsku řečeno: 5 plástů, na
každém z nich je po obou stranách 10x10cm tedy 1dm x 1dm zavíčkovaného
plodu, tedy 5x2x1x1=10dm2).

Nemějte mi za zlé, že to tak podrobně popisuji, ale z vlastní
"přesvědčovací" kampaně vím, že i takto podrobně vysvětlené je pro řadu i
mladých včelařů složité. Mnozí trvali na tom, že 10dm2 = 10dmx10dm a těžko
jsem jim vysvětloval, že to by bylo 1m2 tedy 100 dm2.

Popravdě musím přiznat, že si nejsem svým zjištěním jist. Je to přecejen
návod k léčivu, tak by tam neměly být nesrozumitelnosti, nebo dokonce chyby!
Návod je stažen ze stránek beedol.cz - návody k lékům.
Pokud je můj výklad mylný, pak prosím aby mi to někdo vysvětlil.
Předesílám, že mám ukončené VŠ vzdělání s pěti úspěšně ukončenými semestry z
matematiky.
Josef Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of M.
Václavek
Sent: Monday, February 04, 2008 9:04 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Oetření aerosolem v lednu

Zatím mi žádné včelstvo na varroázu neodešlo a natírat plod v předjaří
samozřejmě budu, pokud-li mi to bude nařízeno, i když velmi nerad. Nedivte
se, rozebírat několika nástavkový Optimal na jaře, kde se plod začátkem
předjaří nachází zpravidla ve dvou nástavcích, později ve třech, nikdy ne v
jednom, je nevděčná činnost, která včelstvo znatelně rozruší. Ale
nepochybuji o vysoké účinnost tohoto léčení ( samozřejmě, pokud-li je
prováděno správně a doplněno fumigací nebo aerosolem ).


S pozdravem...M. Václavek

PS.
Díky své lenosti jsem si v loni nestihl opatřit novodurovou trubku
upravenou tak, aby jeden konec se dal vsunout do očka a druhý napojit na
hrdlo vyvíječe aerosolu. Aerosol se vhodným očkem pak vpravuje přímo do
chumáče.
Výsledek mé lenosti bylo z mého pohledu docela groteskní třetí ošetření (
aerosolem ). Aerosol důvěrníci vpouštěli dnem, což je trošku nepraktické,
když máte naskládaných nad sebou několik nástavků. Chumáč je stáhnutý v
horních partiích úlu. Pochybuji o tom, že ten trošek aerosolu, který mi do
včelstev naši spěchající důvěrníci vpravili dnem, pronikne v dostatečném
koncentraci do chumáče. Navíc část aerosolu se dostalo nedokonale utěsněným
drátěným dnem ven. ,,Skrblíci,, , určitě by tam trochu aerosolu navíc pro
mě měli :-)))


__________ Informace od NOD32 2845 (20080202) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

A přímo vlastní stránky i s několika foto www.sweb.cz/sumavskymed

>To jsou dávky, podle mého soudu, odpovídající prostoru úlu a síle Vašich včelstev. Jak si vysvětlujete tak vysoký úhyn Vašich včelstev? Došlo k reinvazi či k virózám, k prudkému rozmnožení roztočů vlivem teplé zimy??


Myslím, že došlo k reinvazi i k virózám. Když jsem na jaře přeléčil tak po zimě to nemohlo být tak zlé. Zažil jsem už vysoký spad, kdy podložky byly červené, ale včelstva přežila v pořádku. V okolí je určitě hodně divokých rojů. Jak v lese, tak v nedalekém starém hospodářství, kde je občas marně likviduju.

>Zprávy o náhlém vytracení včel z úlu během jednoho dne na mě působí fantasticky. Těžko se to posuzuje, když se s tím člověk nesetkal.


V neděli na VČS nám pokladník s údivem vyprávěl, jak mu včely ulétly z úlů. Že tam nechaly zásoby a během dne byly pryč. Není to zase nic jiného. Vytratí se v tichosti a zůstala tam třeba jen matka.


>Něco podobného hodlám použít i já, akorát plánuji místo hobry použít umělohmotné utěrky na nádobí.


Takové léčení by chtělo rozvinot. Myslím, že nejlepší by bylo léčit hned po vytočení v červenci a srpnu kyselinou mravenčí napouštěním nějakých slabých desek, které se vejdou nad rámky. Dát dvakrát formidol je asi málo. Dávat ho opakovaně už by se taky prodražilo, jako nakoupení odpařovačů. Nijak nešetřím, ale při 50 včelstvech je to už hodně.
Možná by šlo formidol opakovaně napouštět. Ještě jsem to nestudoval.

Tonda

Na myšku nemá výška stojanu vliv. Takže se radši mrkni. Ani kočky tomu moc nebrání. Na naší zahradě mají 3 sousedovic kočky rajon. Myši tam přesto žijí ve velkém množství a jednou jsem je měl i v úlu.

Já bych sázel, že tam zrovna vnikla nějaká neopatrná myška a včelky se
rozrušily a usmrtily ji žihadlem. Druhá možnost je, že došlo vlivem
přeplnění výkalových váčků včel k spuštění kálení uvnitř úlu, za
předpokladu, že včely jsou někde na nějakém studeném místě, třeba nějakém
údolí, kde od listopadu a prosince nemohl být prolet a včely se tudíž
nemohly vyprázdnit.
Krmit teď je problém, včely na zpracovávání zásob potřebují bílkoviny, které
berou z těla a o to méně potom jsou schopny vychovat nové včely. Ideální v
tuto dobu, pokud už nemají zásoby je dodání rámků s zpracovanými zásobami.
Pokud ostatní včelstva mají hodně zásob na neobsazených rámcích, vzít po
jednom rámku z jednoho úlu a do oddělku přidat tak dva ty rámky. Ale jen
jestli je oddělek skutečně životaschopný, to je zdravý a dostatečně silný.
Pokud je oddělek příliš slabý a do jara by uhynul, je nejlepší řešení ho
připojit k jinému včelstvu nebo oddělku.
Krmení takovým způsobem, že včely zásoby zpracují a samy uloží do buněk je v
tuto dobu na ostří nože, protože může včelstvo ještě naopak dorazit
oslabením jednotlivých včel.


----- Original Message -----
From: "MichalHc22" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 04, 2008 7:35 PM


> Dobry den, mam jeden zacatecnicky dotaz. Dneska navecer , skoro uz vecer
> sem byl na vceline a v jednom ulu mi strasne bzuci vcely. Netusite nekdo
> ceho to muze byt pricina? Ten bzukot je slyset na metr daleko od ulu.. V
> jinych je klid, jen v tomhle jednom. Jedna se o oddelek, ketry nebyl pred
> zimou nejak extra silny. Je mozny ze by vely takhle bzucely, kdyby treba
> meli male zasoby?? Nepokazim neco, kdyz se do nich podivam a par zadnich
> plastu vyndam a prohlednu??
>
> Dekuji za rady..
>
> PS: je mozne je pripadne ted prikrmit?? Pres den kdyz sviti slunicko??
> Nehrozi pak nosema?

Chci se zeptat, jak to vypadá na Jihu Čech s počasím - mám tam včelky. Bechyňsko

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: hukot v?elstva
> Datum: 06.2.2008 12:54:29
> ----------------------------------------
> Já bych sázel, že tam zrovna vnikla nějaká neopatrná myška a včelky se
> rozrušily a usmrtily ji žihadlem. Druhá možnost je, že došlo vlivem
> přeplnění výkalových váčků včel k spuštění kálení uvnitř úlu, za
> předpokladu, že včely jsou někde na nějakém studeném místě, třeba nějakém
> údolí, kde od listopadu a prosince nemohl být prolet a včely se tudíž
> nemohly vyprázdnit.
> Krmit teď je problém, včely na zpracovávání zásob potřebují bílkoviny, které
> berou z těla a o to méně potom jsou schopny vychovat nové včely. Ideální v
> tuto dobu, pokud už nemají zásoby je dodání rámků s zpracovanými zásobami.
> Pokud ostatní včelstva mají hodně zásob na neobsazených rámcích, vzít po
> jednom rámku z jednoho úlu a do oddělku přidat tak dva ty rámky. Ale jen
> jestli je oddělek skutečně životaschopný, to je zdravý a dostatečně silný.
> Pokud je oddělek příliš slabý a do jara by uhynul, je nejlepší řešení ho
> připojit k jinému včelstvu nebo oddělku.
> Krmení takovým způsobem, že včely zásoby zpracují a samy uloží do buněk je v
> tuto dobu na ostří nože, protože může včelstvo ještě naopak dorazit
> oslabením jednotlivých včel.
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "MichalHc22" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, February 04, 2008 7:35 PM
>
>
> > Dobry den, mam jeden zacatecnicky dotaz. Dneska navecer , skoro uz vecer
> > sem byl na vceline a v jednom ulu mi strasne bzuci vcely. Netusite nekdo
> > ceho to muze byt pricina? Ten bzukot je slyset na metr daleko od ulu.. V
> > jinych je klid, jen v tomhle jednom. Jedna se o oddelek, ketry nebyl pred
> > zimou nejak extra silny. Je mozny ze by vely takhle bzucely, kdyby treba
> > meli male zasoby?? Nepokazim neco, kdyz se do nich podivam a par zadnich
> > plastu vyndam a prohlednu??
> >
> > Dekuji za rady..
> >
> > PS: je mozne je pripadne ted prikrmit?? Pres den kdyz sviti slunicko??
> > Nehrozi pak nosema?
>
>
>
>

Na jihu Čech nevím, ale tady na severní Moravě je pod mrakem, občas dost silné nárazy větru a dešťové přeháňky.

Jasno, cca 6 stupňů, ale pěkně to tady fučí.
Táborsko

V Podkrkonoší je 7 stupňů častý déšť silnější vítr.Průšvih je,že některá včelstva začala nosit vodu.Začnou více plodovat a to v našich podmínkách n.v.480m.není dobré.Už kvete olše a líska ale včely na ně nemohou létat.Přijde li mráz 10st.mínus,tak toto květenství spálí.M.H.

Dobrý den jestli by jste z něčím potřebovali pomoc tak se ozvěte už to dělám náký pátek

S tím fénem na baterii je to skvělý nápad. Odhaduji, že na jedno nabití baterie bychom mohli ošetřit min. 10 včelstev a ještě bychom dojeli domů. Chtělo by to přesnější výpočet. K tomu bychom potřebovali znát měrnou hmotnost zavíčkovaného plodu a jeho měrné teplo. Může to někdo zjistit, nebo změřit?
Kapesní ohřívač je také dobrý nápad. Chtělo by to ale znát, kolik se uvolní tepla (v kJ, nebo kcal)na litr roztoku.
Už jdu shánět fén do auta :-).
Zdravím, H.

Dneska navecer , skoro uz vecer sem byl na vceline a v jednom ulu mi strasne bzuci vcely. Netusite nekdo ceho to muze byt pricina? Ten bzukot je slyset na metr daleko od ulu. Hc22

Túto prosbu Michala by bolo treba ukončiť srávnou diagnózou. So 100%-nou istotou môžem napísať, že v "plačúcom" včelstve chýba matka! Ak zvukový prejav šíriaci sa z úľa počujeme 1 meter pre úľom bez odpočúvania hadičkou,všetko tomu nasvedčuje, že je bez matky. Včelstvo bez matky môže byť od predzimy a majiteľ si to až teraz všimol, ak nie, k strate mohlo dôsť v dôsledku chýbajúcich zásob v tej uličke, kde zimovala matka, pretože sa včely s matkou nadokázali presunúť tam, kde zásoby ešte sú (už som to zažil). Ak by majiteľ bol vložil v jeseň- podzimu podmetovú podložku pod zimujúce včely, nemal by teraz problém uhynutú matku na nej medzi odpadnutými mŕtvolkami nájsť.
Tak, či tak úľ treba otvoriť a postupným vyťahovaním rámikov hľadať príčinu. Michal už raz napísal, že zásobnú matku nemá, pomôže mu len pomoc slušného včelára, ktorý mu poskytne zásobné včelstvo. Ak je zásob v zbytku včelstva málo, ťažko je včelstvo zachrániť.
Michal však získal skúsenosť, aj keď drahú, lebo musí za ňu zaplatiť stratou včelstva, ale na druhej strane ak toto sklamanie prekoná a včelárenie nezanechá, už sa mu to viac nestane. Nie je prvý, ani posledný.

P.S. Denná teplota do +6-8˚C je na túto robotu vhodná. AK včelstvo je početné, má dostatok zásob a k tomu matku, tak včelstvo môže zachrániť. V zime 2005 pri +3˚C robil zása v včelstve. Predtým som na chumáčom odmeral teplotu bola +22˚C. Aj keď som prácu robil opatrne, niekoľko včiel vzlietlo, niektoré popadali na dno, 10 plástov som po odfotografovaní plodu vrátil nazad. Nad chumáč som položil teplomer a postune zaznamenával teplotu, už po 1/2 hod. začala teplota stúpať, po 3 hod. bola +30˚C a po ďalšej hodine, vystúpila na 34˚C. To je teplota, ktorá teplom zaplaví aj uličky bez včiel a tie čo sa rozišli a popadali z chumáča sa doňho vrátili. Po kontrole úľa som nezistil žiadne mŕtvolky na dne úľa.
Práve tento moment je dôležité poznať, lebo včelár ho môže využiť práve pri záchranných prácach včelstva v zime, najviac pri dopĺňaní chábajúcich zásob (zásadne vkladať do stredu chumáča, dá sa nahriať) alebo bezpečne pridať chýbajúcu matku (aj to som už robil a s vynikajúcim výsledkom.

Nejprve bych chtel vsem moc podekovat za rady. Ani jsem necekal takovy ohlas.

V ule podlozku samozrejme mam, ale pred 14 dny tam byl lecitel pro mel.. Takze sem tam byl dneska, ale pocasi tady bylo nic moc. Pekne tu fouka, teplota kolem 8 stupnu a hlavne se honily pekne cerne mraky. Nakonec sem si rekl, ze by mohlo kazdou chvilkou prset, tak ul nerozdelam a jen jsem vyndal predem podlozku. Na ni bylo asi 6 mrtvolek vcel a drobek meli. Zadne bobky od mysi, zadne rozkousane vcely nebo ubodana mys. Zajimave ze dneska byli uplne potichu. Jen pri lehkem potukani na ul bylo slyset slabe zabzuceni. Matku sem v oddelku na podzim mel, mam je oznacene a pri vetsine prohlidek si davam pozor, jestli tam je matka a abych ji treba neprimackl. Ted nastava otazka, kdyby prisli z nejakych duvodu o matku, prestal by po cca 2dnech ten bzukot? Asi budu moudrejsi az bude mensi vitr a min mraku..

Jinak vcelarim take v podkrkonosi. Teplota dnes kolem 7-10 stupnu, pekne cerne mraky a k ranu drobek prehanek.

Na Hané teď v 17.30 je 11°C a jasno začíná se ochlazovat a při západním obzoru se k jihu valí černé mraky

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra Hlad?k <hladik.miroslav/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pred?asn? jaro
> Datum: 06.2.2008 15:04:07
> ----------------------------------------
> V Podkrkonoší je 7 stupňů častý déšť silnější vítr.Průšvih je,že některá
> včelstva začala nosit vodu.Začnou více plodovat a to v našich podmínkách
> n.v.480m.není dobré.Už kvete olše a líska ale včely na ně nemohou
> létat.Přijde li mráz 10st.mínus,tak toto květenství spálí.M.H.
>
>
>

V neděli na VČS nám pokladník s údivem vyprávěl, jak mu včely ulétly z úlů. Že tam nechaly zásoby a během dne byly pryč. Není to zase nic jiného. Vytratí se v tichosti a zůstala tam třeba jen matka.
---------
Na začátku této iniciativy byly stále častější dotazy členů, zda by se svaz jakkoliv zasadil o zprostředkování kvalitní nabídky, hlavně v oblasti trávení volného času a celoročních dovolených, které lze v jakémkoli období roku nastoupit a prožít zcela plnohodnotně a bez omezení. Šlo o hledání produktu prostého výraznějších sezonních výkyvů. Preferovanými tématy byla aktivní relaxace spojená s účinnou péčí o vlastní zdraví, fyzickou a psychickou kondici.
Lázně Poděbrady jsme zkrátka ohromili tím, že základna ČSV dnes čítá 50 000 aktivních členů!
-----
Vidíte, a Svaz mu hned zajistí psychickou a fyzickou rehabilatci a odpočinek od včel a dalších starostí.
A časem mu ani nepřijde, že nemá včely.

Od téhle firmy ne, ale staré jsem měl a byly dobré. Nyní ale používám
kovové hřebeny od pana Sapáka a jsem spokojený i když víc budu schopen
říct na konci letošní sezony, mam je teprve druhý rok.

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
M?ra P.
Sent: Thursday, January 31, 2008 10:05 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: kovov? mezern?k

Když už tady čtu o mezernících tak mě napadlo-nemáte někdo zkušenosti s
kovovými mezerníky ve tvaru obloučku?Mám je právě objednané u firmi
Vast-Oil.Myslím si že u nich odpadne to nepříjemné zadrhávání při
vyndavání
rámku.Díky Míra

Přesně tak to dělám, pokud budeš chtít o víkendu můžu vyfotit a poslat.

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
med?k
Sent: Monday, January 28, 2008 11:46 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: r?mek

přemýšlím jestli spodní loučka rámku musí být uprostřed nebo by mohla
být z
jedné strany dopůl tak aby se na ni dala položit potažmo přilepit
mezistěna

na http://www.osel.cz/index.php?clanek=3215
je zajímavý článek o GMO a včelách.

R. Polášek

Co se může stát staršímu funkcionáři? Jaká je neznalost, když funkcionář oznámí policii, že neznámý pachatel odcizil z jeho úlů všechny včely kromě jedněch. Bylo ohlášeno, že včely byly smeteny, v úlech ponechány zásoby a všechno dílo. Chudáci mladí policisté, kteří toto vyšetřovali. Nevěděli jak na to a když jim hrozilo řešení nadřízeným obrátili se na funkcionáře okresu, který na místě konstatoval varroaza. Policisté byli šťastni, protože měli případ vyřešený. Ovšem funkcionář v pokročilém věku toto do dnes nepochopil a stále podezírá mladého včelaře ze sousední vesnice. No a teď přemýšlím o diskusi na těchto stránkách, kde se pouštíme do termoterapie léčení VD,( pro širokou veřejnost nepoužitelné), ale včelaři, kteří tyto stránky čtou mnozí nevědí, že včelstva se léčí během června-září a ne v říjnu. Tam už neni co léčit. Tam můžeme zjištovat jen stupeň zamoření a zabezpečit , aby žádná smička nepřežila do nové sezony po zimním slunovaratu. Upustme teoterizování a pišme o věcech, tak zásadních jek snížit pošné zamořeníVD a jak celoročně postupovat ne jednotlivci, ale celými ZO popř OV. A jak donutit funkcionáře, aby objednávali dostaek léčiva a včas, ale aby i spolupracovali s KVS, pak by nebyly takto úsměvné příspěvky. Stalo se to na Jindřichohradecku.Kolik je takových včeařů, kteří neví o co jde.

Nějak se nesměju. Smích mne opustil v půlce srpna, kdy jsem pochopil, že jsem se včelstvy - zatím ještě zdánlivě při síle v ..... . Rady jako použij Formidol( který jsem tam měl již druhý) jsem nevyužil a nevěděl jsem, jak se dostat k léčivu . Nesmál jsem se ani při hláškách tady, stylu oni včelaři léčiva- myslel tím formidol nepoužívají, kašlou na léčení. Jakoby formidol byl jen přes svaz. Situace je ale vážná a podle reakcí i tady na diskuzi si to začínají - tak jak se jich to začíná dotýkat - i "mladíci" již uvědomovat. Možná , že ti "bezeztrát" již na jaře nebudou mít co natírat.

Českomoravská vrchovina-Počátky n.v. 630 m. -v 19 hodin 5 stupnů,odpoledne tepleji-trochu sluníčko i déšt´.Včely by rády ven,ale fouká studený vítr.Karel