Archiv Včelařské konference

Používám 4-rámkový medomet (modrý)vyrobený v 70-tých letech.
Zcela bez problémů jsem v něm vytáčel rámkovou míru 42 x 27. Plné plásty této rámkové míry jsou však poněkud těžké a docházelo k potrhání letovaného koše. Byly nutné opravy. Rámkovou míru 42 x 17 v něm bez problémů a bez oprav vytáčím dosud.

Pepča

No, já na druhé straně myslím, že gabon PA92 by se nejspíš klidně mohl dávat
i během snůšky, co se týká zdravotního rizika. Uvádí se, že acrinatrin z
Gabonu 92 zanechává po předepsané aplikaci 3 - 4 týdny v úlu rezidua pod
hranicí měřitelnosti běžných metod, takže zákaz nepoužívat ho, pokud jsou v
úlu medné zásoby určené k vytočení a spotřebě člověkem je buď setrvačnost
nebo úmysl zaměřený k tomu, aby se během snůšky neléčilo jakýmkoliv
cizorodým chemickým prostředkem bez ohledu na množství reziduí.. ( Kyselina
mravenčí není cizorodá chemikálie). Pravda je ale v tom, že pokud se dá
během snůšky, včely mezeru pro Gabon i samotný Gabon zastaví voskem. Gabon
by se nemohl vkládat mezi horní loučky horních rámků, protože tam by včely
nanesly med a zůstalo by tam jen malé množství včel pečujících o zásoby,
musel by se vkládat níže. Taky by se musely včely minimálně co týden otevřít
a prostor kolem Gabonu odstranit od nastavěných voskových můstků. Možná by
se musel Gabon vkládat do česna, aby po něm procházely vylétající včely, ale
dopředu nechci spekulovat, že by to bylo řešení,muselo by se to vyzkoušet a
česno je místo, které má každý včelař jinak.
Snůška z lip malokvětých má tu vlastnost, že po nějakém intenzívním vrcholu
v červenci, kdy lípy silně medují ta snůška dobíhá běžně až tři týdny, běžně
u nás až do poloviny srpna. Pokud by teda bylo třeba, musel by se med po
vrcholu intenzívní snůšky vytočit a Gabon dát už v době dobíhající medové
snůšky, tam by to zastavování té mezery a Gabonových pásků nemělo být tak
kritické. Nebo druhá možnost je, že by se ještě někdy v první polovina
července před vrcholem lipové snůšky včelstva usadila na mezistěny plus by
se tam dal Gabon. Mezistěny by vystavěla z té lipové snůšky bez krmení
cukrem, včely by místo stavění můstků kolem Gabonu stavěly mezistěny, navíc
by v úlu nebyl plod, takže účinek Gabonu by byl ideální. A med, odhaduji
polovina až třetina proti úlu z plástů by se vytočil někdy kolem poloviny
srpna. To ale všechno ukáže čas, já si myslím, že po loňské zkušenosti s
úhyny se budou tyto možmosti dost zkoumat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 27, 2008 7:10 PM
Subject: RE: prelet 2008


Jenže přímo v návodu je uvedeno ,AŽ PO SKONČENÍ snůšky a v můžeš použít
formidol v době snůšky to je jedna věc.
Za druhé V půli července jestli by byla snůška a včely se z§žily na dva
nástavky tak ti zapráskají vše medem který nebude k ničemu a matka nebude
mít kde klást A pak budeš mít zase jen hrstku zimních včel a slabé včelstvo
na jaře
Za třetí , nejlepší je se přesně držet návodu na aplikaci léčiva. Když tobě
lékař předepíše lék, taky se snažíš s ním laborovat nebo se poctivě podle
jeho návodu léčíš???

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Madra <rmsm/=/atlas.cz>
> Předmět: RE: prelet 2008
> Datum: 27.1.2008 18:21:40
> ----------------------------------------
> Podle mne je lepší obětovat snušku než včely........
>
> Madra

Něco se asi zase děje na webu konference. odpovědi na některé příspěvky mně
chodí o den, dva dny dříve než původní příspěvky, na které bylo odpovídáno.
Moje poslané příspěvky mně přicházejí zpátky na mail o několik hodin
později. A nevím, jestli to s tím souvisí,, po určitém snížení zase se v
posledních dnech zvýšilo množství spamu chodící na můj mail.
7,30 hodin, 2008 01 28

R. Polášek

Je zajímavé, že jak se zmíním o zpoždění nebo jak začnu v příspěvku značit
čas a datum odeslání do konference, jakoby to začalo chodit bez problémů.
7,32, 2008 01 28

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 28, 2008 7:31 AM
Subject: Opož´dované příspěvky.


> Něco se asi zase děje na webu konference. odpovědi na některé příspěvky
mně
> chodí o den, dva dny dříve než původní příspěvky, na které bylo
odpovídáno.
> Moje poslané příspěvky mně přicházejí zpátky na mail o několik hodin
> později. A nevím, jestli to s tím souvisí,, po určitém snížení zase se v
> posledních dnech zvýšilo množství spamu chodící na můj mail.
> 7,30 hodin, 2008 01 28
>
> R. Polášek
>

Prosím , jakým způsobem mohu objednat léčiva jako jednotlivec - jaký potřebuji recept (stačí od zvěrolékaře?) pro jarní léčení - formidol, M-1 AER a Varidol FUM.
Již loni na výroční schůzi organizace jsem varoval před nástupem Varroázy a doporučoval třeba i plošné ošetření, ale neuspěl jsem.
Nyní mám produkční včelstva na 3 uličkách a oddělky na 5-6(roztočů v měli jako máku). Rád bych provedl jarní přeléčení než začnu spojovat, ale na schůzy se ostatní opět postavily proti s tím, že počkají až jim někdo něco nařídí.
Přitom stávající teploty jsou pro léčení nátěrem i fumigací vyhovující.
Včelstva již plodují a než se ostatní rozhoupají, tak bude problém s nátěrem plodu M-1 - bude mnohem více plodu než doporučených 10 dm3.
Děkuji za brzkou odpověď těch kdo s tím májí již zkušenosti.
P.S.: přece musí existovat možnost, jak naplnit doporučení z metodického pokynu v boji proti varroáze vydaného ve Včelařství (6 nebo7/2007) i jako jednotlivec, když se ostatní členové organizace k léčení staví laxně.

Musel byste se pravděpodobně domluvit s veterinářem, pokud ale máte v měli hodně roztočů, sám vám nařídí jarní přeléčení.
Pokud ovšem máte souseda, který má také hodně napadené včely, nepřeléčí je na jaře, tak si můžete být celkem jistý, roztoči se do vašich včel "nastěhují" znova...léčit by se mělo plošně.
Ovšem přesvědčit o tom celou organizaci může bát velký problém...

Zdílím názor Aleše. Já léčil v sobotu. Od podzimu mě zbyla láhvička aeru tak mě to stačilo na všech 50. Než to veterinář přikáže tak bude březen a plodu jak máku. Ty léky by ti měl zajistit váš nákazový ref.

To není pravda. Zdědil jsem medomet, kam se vešel maximálně rámek 39 cm(bez oušek). A mě zajímá právě vhodnost pro míru 42 cm.

Nemám k tomu medometu vřeteno, nemůžu to tedy změřit. Původní majitel ale včelařil v Optimalech, takže by se tam míra 42*17 měla vejít.

Mám zkušenost, že se dají sehnat ve včelařských prodejnách v blízkosti hranic

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Jarn? l??en?
> Datum: 28.1.2008 10:07:29
> ----------------------------------------
> Prosím , jakým způsobem mohu objednat léčiva jako jednotlivec - jaký
> potřebuji recept (stačí od zvěrolékaře?) pro jarní léčení - formidol, M-1
> AER a Varidol FUM.
> Již loni na výroční schůzi organizace jsem varoval před nástupem Varroázy a
> doporučoval třeba i plošné ošetření, ale neuspěl jsem.
> Nyní mám produkční včelstva na 3 uličkách a oddělky na 5-6(roztočů v měli
> jako máku). Rád bych provedl jarní přeléčení než začnu spojovat, ale na
> schůzy se ostatní opět postavily proti s tím, že počkají až jim někdo něco
> nařídí.
> Přitom stávající teploty jsou pro léčení nátěrem i fumigací vyhovující.
> Včelstva již plodují a než se ostatní rozhoupají, tak bude problém s
> nátěrem plodu M-1 - bude mnohem více plodu než doporučených 10 dm3.
> Děkuji za brzkou odpověď těch kdo s tím májí již zkušenosti.
> P.S.: přece musí existovat možnost, jak naplnit doporučení z metodického
> pokynu v boji proti varroáze vydaného ve Včelařství (6 nebo7/2007) i jako
> jednotlivec, když se ostatní členové organizace k léčení staví laxně.
>
>
>

Má medomety 3 a schválně jsem je šel přeměřit Hloubka košů je 1; 3rámkový 480mm 2; 4rámkový (nejstarší) 450 mm a 3; radiál (nejnovější) 500 mm

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bzzuk <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Prodej medometu
> Datum: 28.1.2008 12:31:46
> ----------------------------------------
> Nemám k tomu medometu vřeteno, nemůžu to tedy změřit. Původní majitel ale
> včelařil v Optimalech, takže by se tam míra 42*17 měla vejít.
>
>
>

Jestli nepomůže jedna ZO ČSV, mohla by druhá. Jestli nepomůže ani druhá tak by mohl nadřazený OV, přes který se léčiva objednávají, nebo někde i pro jednotlivé včelaře - je-li ochota.

Pokud nepomůže ani OV ČSV, je tudíž tedy v otázkách léčení v tomto případě kničemu a zkusit ty prodejny. (bacha M1 se často velmi rychle v obalu i bez otevření vypařuje je potřeba mít čerstvou šarži)

Jestli nepomůže nějaká prodejna (zkusit i veterinární) tak zajít k inspektorovi pro recept a zaslat objednávku na jednu M1 do Dolu. Odtud na dobírku i s poštovným by neměl být oproti receptu problém ani u jednotlivce.

Jestli jde o poštovné doporučeně a doběrečné jde mělo by to v případě malé zásilky jít zaslat cca do 80,- plus balné a léčivo v případě jedné lahvičky.



........
Aleš:>P.S.: přece musí existovat možnost, jak naplnit doporučení z metodického pokynu v boji proti varroáze vydaného ve Včelařství (6 nebo7/2007) i jako jednotlivec, když se ostatní členové organizace k léčení staví laxně.<

No ono zalezi na vysce plaste medometu, tak aby se do nej ramek vesel cely, proste aby med nestrikal ven.
Do meho medometu s rucnim pohonem se ramek 44,8 vejde, ale kdyz pouziji el. pohon, ktery byl dokoupen az pozdeji musim pohon podlozit a hridel nastavit spojkou. Problem je ze pohon ma na drzaku motorku vystuhu ktera asi o 0,5cm vadila. Zjistil jsem to az pri prvnim vytaceni langstrothu :-))

Reseni bylo jednoduche, na 2 mista proti sobe, kde se pripevnuje pohon na okraj obvodu medometu jsem vyrobil asi 3cm podlozky (hranolky - z bukove dreva) a dal delsi srouby (ze zavitove kulatiny). Spojku, ktera je mezi koncem hridele motorku a kosem medometu (podlozenim se rozpojili) jsem svaril z trubicky a kulatiny. Do trubicky se vyrizla drazka, ktera pasuje na kos a kulatinou se protahla tycka ktera se nasazuje na motorek.
Vse funguje - bal jsem se hazeni protoze svareni neni 100pro v ose ale funguje to v pohode. Bezny cesky kutil to zmakne :-)


T.H.

Bzzuk: "Pokud ovšem máte souseda, který má také hodně napadené včely, nepřeléčí je na jaře, tak si můžete být celkem jistý, roztoči se do vašich včel "nastěhují" znova...léčit by se mělo plošně.
Ovšem přesvědčit o tom celou organizaci může bát velký problém..."

O reinvazi se zde nedávno hodně hovořilo. Více méně jsem si to uzavřel s tím, že je to problém zejména na konci včelařského léta a v podletí kdy hrozí masivní reinvaze vlivem loupeže často s fatálními následky pro včelstvo. Zde je plošné opšetření zcela určitě na místě a jak vyplývá ze stávajícího tématu je to velký problém. Přestože je přenos roztoče v rámci standartní letové aktivity včel ve snůšce prokázaný, neyslím si, že by tato forma přenosu měla mít fatální následky pro včelstvo. O loupeži na jaře a ve včelařském létě jsem ještě neslyšel. Takže by neprovedení plošného ošetření v předjaří nemělo být kritické. Jaký je na to názor ostatních??

Zatím ve svých úvahách o termoterapii, mám zhruba představu jak a čím tepelně ošetřit včely proti VD. Není mi ale jasné kdy. V podkladech, které jsem získal se sice hovoří, že je možné provést termoterapii kdykoli, mimo zimního sezení včel v chomáči. Podotýkám, že jsem si zvolil metodu tepelného ošetření zavíčkovaného plodu mino úl v termokomoře. Předpokládám proto tento postup ošetření proti VD:
1.       Po prvním jarním proletu ošetření nátěrem a fumigací (podle výsledků vyšetření měli a přídělu léčiva).
2.       První tepelné ošetření plodu při prvním maximu zavíčkovaného plodu (v době nasazování medníků, až tvorby oddělků).
3.       Po prvním vytočení (na začátku snůškové přestávky) ošetření včelstev Formidolem (podle denního spadu). Pokud bude následovat snůška tak se vynechá.
4.       Druhé tepelné ošetření v době druhého maxima zavíčkovaného plodu ( po slunovratu) i v případě snůšky ( výhoda termoterapie).
5.       Ošetření Gabonem po posledním vytáčení (podle pokynu ZO ČSV)
6.       První ošetření fumigací (říjen)
7.       Druhé ošetření fumigací (listopad)
8.       Třetí ošetření aerosolem (prosinec)

Jaký je váš názor, zejména u bodům 2 a 4 ? Jak je vidět, tak mi ten VD dá zabrat :-(.
Zdravím, H.

Krom náročnost převážení do termokomory
Já vidím tyto úskalí.
Bod 1 s tím souhlasím
Bod 2 Nebudou mít negativní vliv ty změny teplot při vracení plodu do ůlu již to asi nepůjde tak rychle a na plástu bývá obvykle plod ve všech vývojových stádiích.
Bod 3 Nevím jak u vás ale zde se vytáčí obvykle 4× někdy i 5× a právě ta první vytáčení lze obtížně oddělit pro získání druhových medů natož aby tam byla nějaká přestávka
Bod 4 Nestačilo by po letním slunovratu odstranění stavebních rámků s trubčinou Taje největší zdroj varoázy v tuto dobu neboť trubec se vyvíjí o 8 dnů déle a varoa pak má více generací
Bod 5 jen pro pořádek. Pokyny k léčení vydává SVS a ne ČSV
A jen na okraj Myšlenka termoterapie pochází ze začátku výskytu VD. a jako nepraktická byla hned opuštěna

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Teplotou na VD.
> Datum: 28.1.2008 15:13:15
> ----------------------------------------
> Zatím ve svých úvahách o termoterapii, mám zhruba představu jak a čím
> tepelně ošetřit včely proti VD. Není mi ale jasné kdy. V podkladech, které
> jsem získal se sice hovoří, že je možné provést termoterapii kdykoli, mimo
> zimního sezení včel v chomáči. Podotýkám, že jsem si zvolil metodu
> tepelného ošetření zavíčkovaného plodu mino úl v termokomoře. Předpokládám
> proto tento postup ošetření proti VD:
> 1.       Po prvním jarním proletu ošetření nátěrem a fumigací (podle
> výsledků vyšetření měli a přídělu léčiva).
> 2.       První tepelné ošetření plodu při prvním maximu zavíčkovaného plodu
> (v době nasazování medníků, až tvorby oddělků).
> 3.       Po prvním vytočení (na začátku snůškové přestávky) ošetření
> včelstev Formidolem (podle denního spadu). Pokud bude následovat snůška tak
> se vynechá.
> 4.       Druhé tepelné ošetření v době druhého maxima zavíčkovaného plodu (
> po slunovratu) i v případě snůšky ( výhoda termoterapie).
> 5.       Ošetření Gabonem po posledním vytáčení (podle pokynu ZO ČSV)
> 6.       První ošetření fumigací (říjen)
> 7.       Druhé ošetření fumigací (listopad)
> 8.       Třetí ošetření aerosolem (prosinec)
>
> Jaký je váš názor, zejména u bodům 2 a 4 ? Jak je vidět, tak mi ten VD dá
> zabrat :-(.
> Zdravím, H.
>
>
>

Když se Vám to posílání příspěvků přes mail nelíbí ( snad každý měsíc si na něco stěžujete ), proč je neodesíláte přes web? Ušetříte si tím starosti.

Loupež na jaře docela určitě existuje. Pokud ale vyloupí již uhynulá včelstva, tak reinvaze nebude.

Dotace na kompresor letos již není?

Byla poskytována ČSV do konce roku 2007. Uvidíme, zda bude příspěvek bude poskytován i pro letošní rok. Pokud potřebuješ vědět více musíš se obrátit na ČSV.

Kdo ví kde se dají sehnat tlačné pružinky do sklíčidla ruční dvourychlostní vrtačky zn.VĽAD.Děkuji

přemýšlím jestli spodní loučka rámku musí být uprostřed nebo by mohla být z jedné strany dopůl tak aby se na ni dala položit potažmo přilepit mezistěna

Již to tady bylo a sám jsem to skoušel s negativním výsledkem včely to přetahovaly až na spodní rámeček vůbec to nevnímaly jako konec plástu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: med?k <rwmos/=/seznam.cz>
> Předmět: r?mek
> Datum: 28.1.2008 23:46:07
> ----------------------------------------
> přemýšlím jestli spodní loučka rámku musí být uprostřed nebo by mohla být z
> jedné strany dopůl tak aby se na ni dala položit potažmo přilepit mezistěna
>
>
>

Každý včelař by měl uhynulá včelstva a všechny prázdné ůly zabezpečit aby se do nich včely nemohly dostat. Hrozí přenos všech možných nákaz i moru plodu.

Dotace na kompresor jsou pro ZO nikoliv pro jednotlivce.

Ono hodně záleží, jakým způsobem se ty rámky z nastavku vytahují. A jak
často. A jak má přesný rámek a nastavek. Kdo je vytahuje opatrně a častěji,
má rámky přesné, takže je nemá přitmeleny ke stěně nebo propojeny můstkem,
nebo když to má, věnuje minutku na opatrné uvolnění, ten s vytrháváním horní
loučky nemá problémy. Kdo přijde k nastavku a zarve za horní loučku, aby
rámek honem vytáhnul ven, tomu zůstávají ty horní loučky v ruce.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 25, 2008 9:34 AM
Subject: Re: vrta?ka r?mk? Sponkova?ka


> No já mám za to, že přítel Ptáček měl na mysli hřebíčky křížem, tedy
> zatlučené jak svisle tak vodorovně pod uškem. Tento způsob se používá i
při
> sponkování rámků se silnou horní loučkou. Osobně používám jen svislé
> sponkování dvěma úzkými sponkami, které střílím mírně šikmo proti sobě. a
> navíc od té doby co používám místo zinkovaných spony lakované adhezní
> pryskyřicí nemám problém s vytahováním.
> Honza
> -------
> Langstrothy co nakupuji (asi víc jak 5 let ve větším množství) měly občas
> problém. Když jsem se snažil vyndat první rámek z pořádně zatmeleého
> nástavku, tak jsem vytáhl jen horní laťku. Od té doby jsme každou zásilku
> preventivně probil z boku. Nejdříve ručně jedním hřebíkem (u Langstrotha
> jsme mohl použít standardní velikost na rámky), později, když jsem se
> vzmohl na "lacinější" hřebíkovačku, tak jsem preventivně každou dodávku
> prošil z boku. Pár hodin práce navíc mi stojí za to i kdyby ten původní
> spoj byl sebepevnější. Než někde na včelnici řešit problém, co s bortícím
> plným plástem bez horní loučky a kolem halda slídících včel. :-))
>
> Ale protože mě to celkem zajímalo, tak v podtstatě vím o velkovčelařích (
> a je to hodně přes tisíc včelstev celkem) co používají jen svislé sponky
na
> rámcích bez čepování.
> Takže to asi jde.
>
> Tento týden mi přivezli sponkovačku za dotace. Ale u vyšších rámků nevím,
> jestli tam nebudu ty boční hřebíky/sponky dál dávat. V podstatě se jedná o
> pár sekund na rámek, když už budou naskládány ve formě. To naskládání, to
> je největší časový záhul.
>
> Karel

Protože přes email je to pro mně výhodnější.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 28, 2008 6:02 PM
Subject: Re: Opo´dované příspěvky.


> Když se Vám to posílání příspěvků přes mail nelíbí ( snad každý měsíc si
na
> něco stěžujete ), proč je neodesíláte přes web? Ušetříte si tím starosti.

Pan Jindra to takto pouziva a asi bez problemu ...
http://jjvcela.sweb.cz/polystyrenak.html

T.H.

> Již to tady bylo a sám jsem to skoušel s negativním výsledkem včely to
> přetahovaly až na spodní rámeček vůbec to nevnímaly jako konec plástu
>
> Pepan
>
> > přemýšlím jestli spodní loučka rámku musí být uprostřed nebo by mohla být z
> > jedné strany dopůl tak aby se na ni dala položit potažmo přilepit mezistěna
> >
> >

Záleží, jak moc včely prostavují můstky mezi plásty. To záleží na tom, jak
moc se přidávají mezistěny do úlu, jak moc se otevírají úly a sundávají a
přehazují nastavky a jak moc včely geneticky prostavují mezery.
Taky záleží, jestli jsou nastavky s rovnými hranami nebo s falcovanými. U
těch s rovnými hranami není větší problém je trochu nadzvihnout a můstky
spojující rámky v případě, že se úl dlouho neotvíral, prořezat dlouhým nožem
nebo něčím takovým. U falcovaných nastavků to nejde a potom bývají občas
rámky ze spodního nastavku vytaženy za můstky při sundávání horního
nastavku, hlavně ty nízké.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 29, 2008 7:07 AM
Subject: Re:r?mek


Pan Jindra to takto pouziva a asi bez problemu ...
http://jjvcela.sweb.cz/polystyrenak.html

T.H.

> Již to tady bylo a sám jsem to skoušel s negativním výsledkem včely to
> přetahovaly až na spodní rámeček vůbec to nevnímaly jako konec plástu
>
> Pepan
>
> > přemýšlím jestli spodní loučka rámku musí být uprostřed nebo by mohla
být z
> > jedné strany dopůl tak aby se na ni dala položit potažmo přilepit
mezistěna
> >
> >

Ad2;4)

Opravdu momentálně existují lepší způsoby. Jen z jednoho hlediska je termotrapie výborná a pro budoucnost ji nebudu zavrhovat. Tato léčba netrpí reziduálním efektem. Je jen otázkou jakým způsobem docílit beznákladového způsobu. Jde to určitě vyřešit a nějaký čas jsem se oto i prakticky s dílčími výsledky snažil.

Došel jsem k tomuto:

Nelze použít cokoli jiného k aplikaci tepla než úl (plodiště) přizpůsobený k aplikaci léčení.

Nemůže jít o časově náročnou záležitost.

Musí jít o jednoúkonouvou (maximálně dvoúkonovou) záležitost při které se nesmí překročit normální (myšleno pohledem na náročnost práce a čas) potenciál chovatele. Vzít v úvahu možnost, kdy by to šlo provést bez kontaktu se včelama.

Technologie tepelného ošetření včelstev proti varoáze tutíž musí být sama osobě aktivním prvkem k bezkontaktnímu provedení.

Pokud se nepřekonají tyto hranice, jde jen o nápad a víceméně kravinu.

PS: termoterapii měl patentovanou Dol. V patentu jde ale o kolotočovou a cirkulární otročinu. (více zaniklý dokument z ÚPV)

http://spisy.upv.cz/Patents/FullDocuments/235/235489.pdf







.........
>Jaký je váš názor, zejména u bodům 2 a 4 ? Jak je vidět, tak mi ten VD dá zabrat :-(.
Zdravím, H. <

přemýšlím jestli spodní loučka rámku musí být uprostřed nebo by mohla být z jedné strany dopůl (...)

_____________________________________________________________

S příchodem propagace NN úlů se rozšířilo používání zúžených spodních i horních louček ( k prostředku ) rámků kvůli údajnému lepšímu propojení nástavků. Zkušenosti ukázaly, že takto řešené rámky sice poskytují vyšší propojení nástavků ale na úkor značně zvýšeného prostavování.

Podle výzkumu se toto prostavování významně sníží při ponechání horní loučky široké. Bezkonkurenčně nejnižší tendence včel k propojování nástavků dílem je při používání širokých spodních i horních louček rámků. Ani tak nezávisí na tloušťce horní loučky. Myslím si, že originální Langstrothovské rámky mají zbytečně moc tlusté horní loučky. Je to plýtvání dřevem zvláště pak, když jsou všechny loučky široké. V tomto případě úplně postačí, když jsou všechny loučky +/- 1 cm tlusté.

Podle mého názoru je otázka MEZIPLÁSTOVÉ mezery zbytečně nadhodnocována. Pro zimní chumáč je podstatně lepší, když se pohybuje po dřevě, než když visí ve vzduchu. U některých včelstev se může stát, že nepřestaví spodní loučku, a tím pádem se znatelně zhorší v zimě pohyblivost včelstva přes patra. V tomto případě jistě by byla spodní loučka lepší široká než zúžená. Prostě tak či onak poloviční spodní loučka uprostřed přináší zlo ( buď prostavování, nebo komplikace pohybu chumáče v zimě ).

Podstatně důležitější je MEZINÁSTAVKOVÁ mezera. Neměla by být vyšší než 10 mm ( prostavování nebo špatné přecházení chumáče přes patra ) a nižší než 6 mm ( tmelení ). Optimální je zhruba ,,zlatý střed,, tj. 8 mm. Velmi nebezpečné může být nedostavování plástu ke spodní loučce. U NN úlů se s tímto problémem nesetkávám.

V současnosti osobně nepoužívám zúžené loučky ( včelařím v NN Optimálech ). Letos vyzkouším pár nástavků se zúženými spodními loučkami rámků přibitými ke straně, u kterých včely přistaví z jedné strany k loučce buňky využitelné pro plod a tím se docílí lepšího propojení mezi nástavky něž u první varianty. Navíc se tím usnadňuje vkládání mezistěny do drážky, pokud nechci mezistěny zatavovat, a také se ulehčuje případná naklápěcí kontrola. Četl jsem, že při tomto způsobu za předpokladu širokých horních louček nejsou nástavky včelami tolik prostavovány jako u původního řešení zúžených spodních louček.

Ale jinak si na široké loučky nestěžuji. U slabších včelstev sice v kombinaci s nízkým nástavkem způsobují pomalejší rozvoj ( který se však dá se urychlit komorováním a rotací nástavků. Při dostatku zásob jak glicidových tak pylových ( taky je třeba dbát na vodu ) se docílí uspokojivého rozvoje srovnatelného nebo rychlejšího než na vysokém rámku. Je to sice nemalá časová investice, která se ve výsledku nemusí projevit na zvýšení produktivity práce, ale pro malovčelaře, kterým jde hlavně o vyšší výnos, se to vyplatí ). U silných a velmi-silných včelstev mají nízké nástavky vliv zcela zanedbatelný a pokud už, tak působí pozitivně, protože zpomalení rozvoje je u velmi-silných včelstev žádoucí. Nízkonástavkové úly nejsou vhodné pro slabá včelstva.

S pozdravem...M. Václavek

Pokud je spodní loučka zůžená, včely vystaví plást mírně do klínu, tj.
že výška buněk se směrem k dolní loučce snižuje.....

petr j.


M. Václavek napsal(a):
> přemýšlím jestli spodní loučka rámku musí být uprostřed nebo by mohla být z
> jedné strany dopůl (...)
>
> _____________________________________________________________
>
> S příchodem propagace NN úlů se rozšířilo používání zúžených spodních i
> horních louček ( k prostředku ) rámků kvůli údajnému lepšímu propojení
> nástavků. Zkušenosti ukázaly, že takto řešené rámky sice poskytují vyšší
> propojení nástavků ale na úkor značně zvýšeného prostavování.
>
> Podle výzkumu se toto prostavování významně sníží při ponechání horní
> loučky široké. Bezkonkurenčně nejnižší tendence včel k propojování nástavků
> dílem je při používání širokých spodních i horních louček rámků. Ani tak
> nezávisí na tloušťce horní loučky. Myslím si, že originální Langstrothovské
> rámky mají zbytečně moc tlusté horní loučky. Je to plýtvání dřevem zvláště
> pak, když jsou všechny loučky široké. V tomto případě úplně postačí, když
> jsou všechny loučky +/- 1 cm tlusté.
>
> Podle mého názoru je otázka MEZIPLÁSTOVÉ mezery zbytečně nadhodnocována.
> Pro zimní chumáč je podstatně lepší, když se pohybuje po dřevě, než když
> visí ve vzduchu. U některých včelstev se může stát, že nepřestaví spodní
> loučku, a tím pádem se znatelně zhorší v zimě pohyblivost včelstva přes
> patra. V tomto případě jistě by byla spodní loučka lepší široká než zúžená.
> Prostě tak či onak poloviční spodní loučka uprostřed přináší zlo ( buď
> prostavování, nebo komplikace pohybu chumáče v zimě ).
>
> Podstatně důležitější je MEZINÁSTAVKOVÁ mezera. Neměla by být vyšší než 10
> mm ( prostavování nebo špatné přecházení chumáče přes patra ) a nižší než 6
> mm ( tmelení ). Optimální je zhruba ,,zlatý střed,, tj. 8 mm. Velmi
> nebezpečné může být nedostavování plástu ke spodní loučce. U NN úlů se s
> tímto problémem nesetkávám.
>
> V současnosti osobně nepoužívám zúžené loučky ( včelařím v NN Optimálech ).
> Letos vyzkouším pár nástavků se zúženými spodními loučkami rámků přibitými
> ke straně, u kterých včely přistaví z jedné strany k loučce buňky
> využitelné pro plod a tím se docílí lepšího propojení mezi nástavky něž u
> první varianty. Navíc se tím usnadňuje vkládání mezistěny do drážky, pokud
> nechci mezistěny zatavovat, a také se ulehčuje případná naklápěcí kontrola.
> Četl jsem, že při tomto způsobu za předpokladu širokých horních louček
> nejsou nástavky včelami tolik prostavovány jako u původního řešení zúžených
> spodních louček.
>
> Ale jinak si na široké loučky nestěžuji. U slabších včelstev sice v
> kombinaci s nízkým nástavkem způsobují pomalejší rozvoj ( který se však dá
> se urychlit komorováním a rotací nástavků. Při dostatku zásob jak
> glicidových tak pylových ( taky je třeba dbát na vodu ) se docílí
> uspokojivého rozvoje srovnatelného nebo rychlejšího než na vysokém rámku.
> Je to sice nemalá časová investice, která se ve výsledku nemusí projevit na
> zvýšení produktivity práce, ale pro malovčelaře, kterým jde hlavně o vyšší
> výnos, se to vyplatí ). U silných a velmi-silných včelstev mají nízké
> nástavky vliv zcela zanedbatelný a pokud už, tak působí pozitivně, protože
> zpomalení rozvoje je u velmi-silných včelstev žádoucí. Nízkonástavkové úly
> nejsou vhodné pro slabá včelstva.
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>

Ze spodní loučkou jsem vykonal několik pokusů a tak mé postřehy: V původních úlech jsem měl loučky stejně široké 25 mm. S přechodem na Dadanty jsem začal laborovat. Uvěřil jsem Dr. Kamlerovi, že výrazně zůžená spodní loučka je hrozně výhodná nejen kvůli kvalitě dostavění, ale je i pro nejmenší prostavění mezi nástavky. Samozřejmě blbost. Na kurzu o racionalizaci jsem si prohlédl hromadu jejich vyřazených plástů čekajících na vyvaření a světe div se dokonale dostavěný byl tak každý třetí a to kdoví jestli. Dále jsem zjistil, že čím je spodní loučka užší, tím lépe jsou nástavky mezi sebou prostaveny. Nejméně včely prostavují při loučkách stejně širokých. A tak se opět vracím k loučkám širokým 26 - 27 mmm. Letos poprvé zkouším řezat všechny loučky 10 mm tlusté a tak uvidím co to udělá. Kdo má pořád přestavovat pilu. Zdraví R. Stonjek

Máte pravdu.Dává to logickej smysl.Snaží se zastavět každou větší mezeru a ta mezi úzkýma spodníma loučkama je. Jenom se chci zeptat-vy budete dělat i horní loučku silnou pouze 10mm?Dělal sem nedávno rámky39x26 s horní loučkou síly 16mm a boky a spodek taky těch 10mm.Šířka rámku 25mm.Drátkoval jsem to nerezem a pořádně napínal a musím říct že drží skvěle.Dřevo jsem použil smrk a borovici.

Já jsem kdysi, nějak před 20 lety zkoušel používat horní a spodní loučky
poloviční šířky, tak 12 mm a sbité asymetricky na jedné straně. Sliboval
jsem si od toho rychlé drátkování, protože jsem neprovlékal drátek otvory v
loučce, ale omotával kolem hřebíčků natlučených do boku těch louček, stejně
rychlé oddrátkování před vyřezáním plástů a propojení rámků nad sebou do
jedné plástové plochy. Tehdy to kdosi z novátorů zdůrazňoval. V praxi se
ukázalo, že za prvé zavěšení rámku do drážky musí být symetrické, jinak
rámek visí šikmo a dělá problémy , taky se ukázaly problémy s pevností
rámku, problémy s tím, jak rámek uchopit, musel se promačkávat kus plástu
obvykle těsně pod horní loučkou plný zásob, které tekly a v neposlední řadě
se ukázalo u rámku 39x24, že to propojení do jedné plástové plochy není v
podstatě žádný přínos.
Zkrátka s rámky se mnohem obtížněji manipulovalo kvůli obtížnému braní do
ruky a malé pevnosti, oddrátkování starého plástu, čištění a rychlá
drátkování se taky ukázalo jako málo výhodné proti staré spolehlivé klasice
a prostavování se projevili spíše jako problém než přínos. Takže jsem přešel
zpátky na původní rámky.
Přínos bych viděl jedině v tom, kdybych začal používat mezistěny s
vlisovanými drátky. Rámek by potom měl horní a spodní loučku z dvou latěk
šířky zhruba těch 12, z toho by se vždy jedna laťka přibitá na každé straně
jedním dlouhým hřebíčkem odklepla, do mezery by se vložila mezistěna a laťka
zase přiklepla. mělo by to jít při šetrné práci několikrát, než by se rámek
musel vyhodit.

R. Polášek

Pokiaľ si chcete objednať odrezky vrby trojmužnej S-430 Salix triandra
napíšte prosím pani Ing. Ludke Čižkovej z VULHM v Uherskem Hradišti, určite
Vám vijde v ústrety. Mne opsovbe zakvitli už v druhom roku a je to pekná
rastlina.Je to dvojdomá rastlina t.j. sú jedince samčieho a samičieho
pohlavia . Odrezky sú selektované t.j. samčie jedince, jahňady s peľovými
tyčinkami. Vrba kvitne po celý rok.
Gabriel Kominek, Košice
VÚLHM, VS Uherské Hradiště
IČ: 20702

Adresa
Strnady 136
25501 Jíloviště
okres Uherské Hradiště

Telefon: +420 632549115, 572420912, 572420917
E-mail: cizkova/=/vulhmuh.cz
Web: http://www.vulhm.cz/v170_hradiste.php

Medák nemysly. S rámkem ztrácí čas každej, kdo moc myslí.

Loučky a jejich síla mezi 8-9 mm
Materiál - stavební jednopalcové (cca 26mm) řezivo (jehličnaté)
První série je řezání na pokosové a druhé na jednoduché cirkulárce s kvalitním kotoučem. (tenším)

Boční loučky musí mít délku odpovídající součtu vlastní délky plus dvakrát síla loučky. V podstatě stačí vzít metr a prakticky to ověřit při řezání kontrolou sestavením rámku nasucho.

Normy jsou přibližně okolo 1m3 zpracovaného řeziva při zpracování takového řeziva na rámky za den. např.Výnosnost jedné desky o délce cca 130 cm a šířce cca 14 cm je deset párů přířezů.(2x boky vrch spodek)

Čím tvrdší je materiál, tím tenší může být šíře. Jako nevhodný materiál na rámky považuji lípu. Jde o řezbářský materiál na ozdoby a ne na konstrukční řešení.

Vhodný jsou jehličnany. Mám sérii i modřínových rámků a ty jsou prořezány na 8mm a tato světlost je při tomto druhu dřeva výborná.

K prohýbání, jak jsem napsal, není vhodný materiál lípa právě kvůli takovému prohýbání (při 9mm síly) pod vlivem dlouhodobé vlhkosti. Také topol, vrba atp. papírové řezivo. (testoval jsem i balzu a cedr - měl jsem tu kdysi zdroje odpadu)

Při samotným napínání tady mezi včelaři existuje mýtus a tím je, že si včelař myslí, že rámek je hudební nástroj, kterému se musí pořádně naladit struna. Omyl - jde jen o vypnutí a mnoho včelařů proto dělá chybu při napínání drátku. Nejde o sílu ale o rovnost drátku před zatavením Tím myšleno, že drátek jako takový nemusí vyvíjet na horní a spodní loučku prakticky po sestavení rámku žádný tah. Ten vzniká až po zatížení včelí stavby hlavně medem, ale i plodem.

Další mýtus je, že spona je nevhodná. Ano. I hřebíčky jsou nevhodné a snad se dovtípíte ostatní proč - když jsou krátké a nepojištěny výpletem drátkování. To lepidlo na sponích je opravdu lepší, ale ne nezbytné.


medák:>přemýšlím jestli spodní loučka rámku musí být uprostřed nebo by mohla být z jedné strany dopůl tak aby se na ni dala položit potažmo přilepit mezistěna<

Opravuji:

Boční loučky musí mít délku odpovídající výšce rámku minus dvakrát
síla horní a dolní loučky. V podstatě stačí vzít metr a prakticky to ověřit při řezání
kontrolou sestavením rámku nasucho.

Nechápu stále proč vrbu selektovat podle pohlaví vždyť samičí stromy jsou vydatným zdrojem nektaru a právě pro něj je vrba pětimužná ceněna nejvíce . Všechny vrby Jsou producentem pylu s vysokou nutriční hodnotu , nektaru kde se na 4bodové stupnici hodnotí bodem 4 Je to po Dřínu hned druhý zdroj , ještě před javorem mléčem květy produkují nektar po celý den Je také zdrojem medovice jejímž producentem je Medovnice vrbová Jedině proč se selekce dělají je V. jíva a to z estetického důvodu Samičí jehnědy jsou totiž zelené a i pouhým okem jsou na nich viditelné kapičky nektaru

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gabriel Kominek <Gabriel.Kominek/=/ives.vs.sk>
> Předmět: Vrba trojtyčinkova
> Datum: 30.1.2008 12:26:04
> ----------------------------------------
> Pokiaľ si chcete objednať odrezky vrby trojmužnej S-430 Salix triandra
> napíšte prosím pani Ing. Ludke Čižkovej z VULHM v Uherskem Hradišti, určite
> Vám vijde v ústrety. Mne opsovbe zakvitli už v druhom roku a je to pekná
> rastlina.Je to dvojdomá rastlina t.j. sú jedince samčieho a samičieho
> pohlavia . Odrezky sú selektované t.j. samčie jedince, jahňady s peľovými
> tyčinkami. Vrba kvitne po celý rok.
> Gabriel Kominek, Košice
> VÚLHM, VS Uherské Hradiště
> IČ: 20702
>
> Adresa
> Strnady 136
> 25501 Jíloviště
> okres Uherské Hradiště
>
> Telefon: +420 632549115, 572420912, 572420917
> E-mail: cizkova/=/vulhmuh.cz
> Web: http://www.vulhm.cz/v170_hradiste.php
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>

Jestli se někde hovoří o tepelném ošetření včel proti VD, jsou tím myšleny
skutečně jen samotné včely - roj, smetenec.
U plodu to vůbec nepřichází v úvahu, protože i krátkodobě zvýšená teplota ho
zabije. Nejcitlivější je právě plod zavíčkovaný.

Josef

----- Original Message -----
From: "vorja" <vorja/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 28, 2008 3:12 PM
Subject: Re: Teplotou na VD.


> Zatím ve svých úvahách o termoterapii, mám zhruba představu jak a čím
> tepelně ošetřit včely proti VD. Není mi ale jasné kdy. V podkladech,
> které
> jsem získal se sice hovoří, že je možné provést termoterapii kdykoli, mimo
> zimního sezení včel v chomáči. Podotýkám, že jsem si zvolil metodu
> tepelného ošetření zavíčkovaného plodu mino úl v termokomoře. Předpokládám
> proto tento postup ošetření proti VD:
> 1. Po prvním jarním proletu ošetření nátěrem a fumigací (podle
> výsledků vyšetření měli a přídělu léčiva).
> 2. První tepelné ošetření plodu při prvním maximu zavíčkovaného plodu
> (v době nasazování medníků, až tvorby oddělků).
> 3. Po prvním vytočení (na začátku snůškové přestávky) ošetření
> včelstev Formidolem (podle denního spadu). Pokud bude následovat snůška
> tak
> se vynechá.
> 4. Druhé tepelné ošetření v době druhého maxima zavíčkovaného plodu (
> po slunovratu) i v případě snůšky ( výhoda termoterapie).
> 5. Ošetření Gabonem po posledním vytáčení (podle pokynu ZO ČSV)
> 6. První ošetření fumigací (říjen)
> 7. Druhé ošetření fumigací (listopad)
> 8. Třetí ošetření aerosolem (prosinec)
>
> Jaký je váš názor, zejména u bodům 2 a 4 ? Jak je vidět, tak mi ten VD dá
> zabrat :-(.
> Zdravím, H.
>
>

Jsem si jist, že nemáte pravdu a máte málo informací okolo této problematiky. Tak chápu i výklad okolo citlivosti plodu.


http://www.google.com/patents?id=t38oAAAAEBAJ
http://www.google.com/patents?id=a_cJAAAAEBAJ



........
Blinka Josef:>Jestli se někde hovoří o tepelném ošetření včel proti VD, jsou tím myšleny
skutečně jen samotné včely - roj, smetenec.
U plodu to vůbec nepřichází v úvahu, protože i krátkodobě zvýšená teplota ho
zabije. Nejcitlivější je právě plod zavíčkovaný.<

Příroda: Jako v lednu, někdy obleva, někdy ne. Najdeli sv. Matěj led, seká ho hned.
Pranostika: Únor teplý, březen chladný. Zelené hromnice bílé velikonoce.
Přísloví: Slabému včelstvu v studeném úle teče z česna voda i med.
Přehlen prací: Včely potřebují klid. Udržuj okolí včelína v suchu. Chystej přípravy na jarní prolet včel. Vyměň v největší tichosti podložky. Odstraň mrtvolky z česna. Znamenej úly v nichžpozoruješ neklid, bzučení, vyletování. Chystej napajedlo. Možná že budeš potřebovat čistý úl a zásobní plásty s potravou. Cos neučinil v lednu učiň teď.

Jestli se někde hovoří o tepelném ošetření včel proti VD, jsou tím myšleny skutečně jen samotné včely - roj, smetenec.
U plodu to vůbec nepřichází v úvahu, protože i krátkodobě zvýšená teplota ho zabije. Nejcitlivější je právě plod zavíčkovaný.

Josef


Kolega, novší odkaz na boj s klieštikom na základe horúceho vzduchu +54˚C teplého za spolupôsobenia éterického oleja (Salycilmethylester pridávaný do žuvačiek), nájdete na stránkach OVP 2001 č.2 str.19. OVP nie je problém získať.

Pochybujem, že tento systém sa dá v praxi použiť, elektrický zdroj, náročná výroba zariadenia, úprava či výroba takýchto úľov, a jeho aplikácia npr. na dve desiatky včelstiev a pod.
Každý si musí uvedomiť, že jednorazové ošetrenie včelstiev je nedostatočné.

Dík za vyčerpávající odpovědi budu o tom uvažovat asi se opět přikloním ke klasice

Jde o to, že v časném jaře shání především pyl. Glycidové zásoby by měly včely mít z předchozího roku, jejich nedostatek časná snůška vyřeší jen vyjímečně. Stačí porovnat návštěvnost samčích a samičích jív, rozdíl je velice výrazný.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Wednesday, January 30, 2008 5:08 PM
To: Včelařská konference
Subject: Re:Vrba trojtyčinkova

Nechápu stále proč vrbu selektovat podle pohlaví vždyť samičí stromy jsou vydatným zdrojem nektaru a právě pro něj je vrba .....

Asi se nic nesmí přehánět. Když se vysadí 2 - 3 keře, klidně mohou být
všechny samčí. Když se vysadí vrbami třeba nějaký břeh potoka, kraj skládky
nebo něco takového, takových 20 - 100 keřů, asi by bylo nepřirozené, kdyby
všechny byly samčí, řekněme tak 1/4 by mohla být samičí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Sroll Josef" <Josef.Sroll/=/upce.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 31, 2008 11:53 AM
Subject: RE: Vrba trojtyčinkova


Jde o to, že v časném jaře shání především pyl. Glycidové zásoby by měly
včely mít z předchozího roku, jejich nedostatek časná snůška vyřeší jen
vyjímečně. Stačí porovnat návštěvnost samčích a samičích jív, rozdíl je
velice výrazný.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Wednesday, January 30, 2008 5:08 PM
To: Včelařská konference
Subject: Re:Vrba trojtyčinkova

Nechápu stále proč vrbu selektovat podle pohlaví vždyť samičí stromy jsou
vydatným zdrojem nektaru a právě pro něj je vrba .....

Zase jenže. V přibližnou stejnou dobu do nástupu ovocných dřevin pylovou snůšku dávají jen dříny, topoly ,vrby, lísky a pak jasany. Kdežto nektarovou snůškou Oplývají vrby a Javor mléč a pak přichází mirabolán spolu s ovocnými dřevinami Nektarová snůška pak dodává včelám další minerály a vitamíny které v cukru nejsou a proto jsou pro včely určitě lepší. To nám ve svém důsledku umožní snížit náklady na krmení a i zlepšit zdravotní stav včelstev a to potřebujeme snad nejvíce

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: Vrba trojtyčinkova
> Datum: 31.1.2008 11:54:05
> ----------------------------------------
> Jde o to, že v časném jaře shání především pyl. Glycidové zásoby by měly včely
> mít z předchozího roku, jejich nedostatek časná snůška vyřeší jen vyjímečně.
> Stačí porovnat návštěvnost samčích a samičích jív, rozdíl je velice výrazný.
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Sent: Wednesday, January 30, 2008 5:08 PM
> To: Včelařská konference
> Subject: Re:Vrba trojtyčinkova
>
> Nechápu stále proč vrbu selektovat podle pohlaví vždyť samičí stromy jsou
> vydatným zdrojem nektaru a právě pro něj je vrba .....
>
>
>

Minerály, vitamíny a další čerpají práve z pylu, kde ho je mnohem více. Co je ale podstatné, v pylu mají, na rozdíl od nektaru, velké množství bílkovin (desítky procent), které potřebují pro plod (i pro sebe pro tvorbu MK) a které se v nektaru téměř nevyskytují. Proto včely časně zjara upřednostňují sběr pylu, bílkoviny jako stavební kámen pro plod nemohou získat jinak, než z pylu a ze svých tukových tělísek (plod v té době vychovávají zimní včely).
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Thursday, January 31, 2008 1:19 PM
To: Včelařská konference
Subject: RE: Vrba trojtyčinkova

Zase jenže. V přibližnou stejnou dobu do nástupu ovocných dřevin pylovou snůšku dávají jen dříny, topoly ,vrby, lísky a pak jasany. Kdežto nektarovou snůškou Oplývají vrby a Javor mléč a pak přichází mirabolán spolu s ovocnými dřevinami Nektarová snůška pak dodává včelám další minerály a vitamíny které v cukru nejsou a proto jsou pro včely určitě lepší. To nám ve svém důsledku umožní snížit náklady na krmení a i zlepšit zdravotní stav včelstev a to potřebujeme snad nejvíce

Pepan

Zdravíčko mám několik optimalu s klasickými rámky s mezerníky a úzkou spodní loučkou.Teť chci vyrobit další rámky a přemýšlím nad hofmanovými bočními loučkami.Má to význam když se hodně nadává na stmelování bočních louček propolisem? Díky za vaše věcné názory Pepíno

Zdravim
dle mych malych zkusenosti jsou Hoffmani lepsi (mi vic vyhovuji), jsou pevnejsi, ale narocnejsi na vyrobu, problem s propolisem jsem jeste za 2 sezony pouzivani nezaznamenal.
Myslim, ze nevyhodu vyssi pracnosti vyvazi pritloukani 4 mezerniku na klasicky ramek a take to ze ramek drzi pohromade bez hrebiku.

Vyzkousejte uvidite :-)
T.H.

To jsi mi vysvětlil dobře ještě mě vysvětli proč bez nektarové snůšky přestane matka klást když je pro ně tak nevýhodný A pyl sbírají i v látě A to bez rozdílu upřednostnění ZA DOMEM MÁM JÍVY OBOJÍHO POHLAVÍ A ZA SLUNEČNÉHO POČASÍ TO NA NICH HUČÍ NAPROSTO STEJNĚ Dokonce mám dojem že na samičí více

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: Vrba trojtyčinkova
> Datum: 31.1.2008 15:33:46
> ----------------------------------------
>
> Minerály, vitamíny a další čerpají práve z pylu, kde ho je mnohem více. Co je
> ale podstatné, v pylu mají, na rozdíl od nektaru, velké množství bílkovin
> (desítky procent), které potřebují pro plod (i pro sebe pro tvorbu MK) a které
> se v nektaru téměř nevyskytují. Proto včely časně zjara upřednostňují sběr pylu,
> bílkoviny jako stavební kámen pro plod nemohou získat jinak, než z pylu a ze
> svých tukových tělísek (plod v té době vychovávají zimní včely).
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Sent: Thursday, January 31, 2008 1:19 PM
> To: Včelařská konference
> Subject: RE: Vrba trojtyčinkova
>
> Zase jenže. V přibližnou stejnou dobu do nástupu ovocných dřevin pylovou snůšku
> dávají jen dříny, topoly ,vrby, lísky a pak jasany. Kdežto nektarovou snůškou
> Oplývají vrby a Javor mléč a pak přichází mirabolán spolu s ovocnými dřevinami
> Nektarová snůška pak dodává včelám další minerály a vitamíny které v cukru
> nejsou a proto jsou pro včely určitě lepší. To nám ve svém důsledku umožní
> snížit náklady na krmení a i zlepšit zdravotní stav včelstev a to potřebujeme
> snad nejvíce
>
> Pepan
>
>
>

4 mezerníky měly opodstatnění u zadováků Na pevním stanovišti jsou zbytečné nebo stačí úplně dva na hoře Lze též použít plechové hřebeny v jednotlivých nástavcích Také jsem viděl hřeben tohoto tvaru VVVVVVVV terým se dá jí všechny rámky nastavit i bez mezerníků na stejnou vzdálenost a to všechny naráz

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tomas <herman.t/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: r?mek
> Datum: 31.1.2008 16:34:21
> ----------------------------------------
> Zdravim
> dle mych malych zkusenosti jsou Hoffmani lepsi (mi vic vyhovuji), jsou
> pevnejsi, ale narocnejsi na vyrobu, problem s propolisem jsem jeste za 2
> sezony pouzivani nezaznamenal.
> Myslim, ze nevyhodu vyssi pracnosti vyvazi pritloukani 4 mezerniku na
> klasicky ramek a take to ze ramek drzi pohromade bez hrebiku.
>
> Vyzkousejte uvidite :-)
> T.H.
>
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: Vrba trojtyčinkova
> Datum: 31.1.2008 15:33:46
> ----------------------------------------
>
> Minerály, vitamíny a další čerpají práve z pylu, kde ho je mnohem více. Co je
> ale podstatné, v pylu mají, na rozdíl od nektaru, velké množství bílkovin
> (desítky procent), které potřebují pro plod (i pro sebe pro tvorbu MK) a které
> se v nektaru téměř nevyskytují. Proto včely časně zjara upřednostňují sběr pylu,
> bílkoviny jako stavební kámen pro plod nemohou získat jinak, než z pylu a ze
> svých tukových tělísek (plod v té době vychovávají zimní včely).
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Sent: Thursday, January 31, 2008 1:19 PM
> To: Včelařská konference
> Subject: RE: Vrba trojtyčinkova
>
> Zase jenže. V přibližnou stejnou dobu do nástupu ovocných dřevin pylovou snůšku
> dávají jen dříny, topoly ,vrby, lísky a pak jasany. Kdežto nektarovou snůškou
> Oplývají vrby a Javor mléč a pak přichází mirabolán spolu s ovocnými dřevinami
> Nektarová snůška pak dodává včelám další minerály a vitamíny které v cukru
> nejsou a proto jsou pro včely určitě lepší. To nám ve svém důsledku umožní
> snížit náklady na krmení a i zlepšit zdravotní stav včelstev a to potřebujeme
> snad nejvíce
>
> Pepan
>
>
>

Pepíno,
Hoffmannovy rámky používám od roku 1985. Je pravdou, že včely tmelí propolisem boční loučky v místě styku. Problémy mi to ale nedělá. Nešťourám se ve včelách v zimě když je propolis ztvrdlý. Při teplotách nad 12 st.C již lze rámky bez problémů oddělit. Propolis těžím (seškrabuji) před vyvařením vosku (celé rámky)jednou za cca 2 - 3 roky. K mezerníkům bych se již nevracel. Pokud bych používal běžné rámky, vybavil bych nástavky oddělovacími hřebeny. Přeji mnoho úspěchů.
Čau Pepča

Když už tady čtu o mezernících tak mě napadlo-nemáte někdo zkušenosti s kovovými mezerníky ve tvaru obloučku?Mám je právě objednané u firmi Vast-Oil.Myslím si že u nich odpadne to nepříjemné zadrhávání při vyndavání rámku.Díky Míra

Musím uvést na pravou míru některá Pepanova chybná tvrzení. Sběratelský pud včel se v průběhu roku silně mění.Jak jsem již dříve uvedl,počátkem jara včelám chybí zejména pyl. Pyl má v životě včel větší úlohu, než si většina včelařů myslí. Staří praktikové podle množství pylových rousků odhadnou plodování a tudíž i přítomnost matky v úle. Pokud je současně i teplé počasí, dostavuje se stavební pud. V časném jaře však včely začínají plodovat bez ohledu na snůšku, většinou již v únoru, ještě před prvním proletem. Pro plodování pyl nezbytně potřebují, tuková tělíska zimních včel na vytvoření celé další generace nestačí. Po proletu začíná plodování samozřejmě gradovat.
Po doplnění pylových zásob na jaře se situace mění, včelstvo se snaží nahromadit zásoby a pyl již netvoří problém. Odebráním pylových zásob lze např. utlumit rojovou náladu. Přísun nektaru v průběhu roku ovlivňuje řadu činností ve včelstvu, včetně plodování. Zejména kraňka na snůšku reaguje plodováním velice citlivě. Proto jsou na místě varování před náhlým odebráním veškerých zásob při vytáčení. Sběratelský pud vrcholí koncem léta formou slídilství, které dokáže připravit perné chvilky.
Mám také samčí a samičí jívy (samičí má cca 45 let) a včely výrazně preferují samčí květy.
Pepa

Tak se ptám,nezachrápli jsme zase něco.Nejsem žádný učitel včelařství ani študovaný včelař¨ale chtěl bych upozornit na jednu nemilou skutečnost.Dne 25.1.2008 jsem vybral vzoky měli pro diagnostiku.Vše je v pořádku.Dokonce jsem rád jak zatím včelstva přežila tu řekněme " divnou zimu".Protože je zjevné,že včelstva již plodují,byl jsem zvědaví jak jsou na tom s napadením VD.Dne 28.1.2008 jsem na jednom stanovišti provedl kontrolní aerosolovou fumigaci,i když různí odborníci tvrdí,že na jaře je neúčinná.Podotýkam,že lini v srpnu byl včelstvům podán Gabon 90,na podzim provedena 2x fumigace páskem a jdenou aerosolem.Po prohlídce a odebrání spado jsem provedl kontrolu flotací.Ve vzorcích jsem nalezl zhruba 1-3 rotoče.Neznám řadu jakou se roztoč množí ale myslím si,že po všem tom léčení je spad dost veliký na to aby letošní průběch zimy dokonal co neudělala zima lonská.Myslím si,že aerosolovou fumigací jsem včelám neublížil,jestli jsem jim nepomohl.Rád si přečtu Váš názor.Pěkné chvíle u včel přeje Čárlí

Tak se ptám,nezachrápli jsme zase něco.Nejsem žádný učitel včelařství ani študovaný včelař¨ale chtěl bych upozornit na jednu nemilou skutečnost.Dne 25.1.2008 jsem vybral vzoky měli pro diagnostiku.Vše je v pořádku.Dokonce jsem rád jak zatím včelstva přežila tu řekněme " divnou zimu".Protože je zjevné,že včelstva již plodují,byl jsem zvědaví jak jsou na tom s napadením VD.Dne 28.1.2008 jsem na jednom stanovišti provedl kontrolní aerosolovou fumigaci vodní emulzí. I když různí odborníci tvrdí,že na jaře je neúčinná.Podotýkám,že v srpnu byl včelstvům podán Gabon 90,na podzim provedena 2x fumigace páskem a jednou aerosolem.Po prohlídce a odebrání spadu,jsem provedl kontrolu flotací.Ve vzorcích jsem nalezl zhruba 1-3 rotoče na včelstvo.Neznám řadu jakou se roztoč množí ale myslím si,že po všem tom léčení je spad dost veliký na to aby letošní průběch zimy dokonal co neudělala zima loňská.Myslím si,že aerosolovou fumigací jsem včelám neublížil,jestli jsem jim nepomohl.Rád si přečtu Váš názor.Pěkné chvíle u včel přeje Čárlí

Já již druhým rokem dávám mezerníky jen do horní loučky a bohatě to stačí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra P. <pupek73/=/seznam.cz>
> Předmět: kovov? mezern?k
> Datum: 31.1.2008 22:06:57
> ----------------------------------------
> Když už tady čtu o mezernících tak mě napadlo-nemáte někdo zkušenosti s
> kovovými mezerníky ve tvaru obloučku?Mám je právě objednané u firmi
> Vast-Oil.Myslím si že u nich odpadne to nepříjemné zadrhávání při vyndavání
> rámku.Díky Míra
>
>
>

no ja mám skôr otázku kde si môžem objednať tento prípravok a za kolik asi tak.Som ním nadšená a chci ho vyskoušet.Musí to byt sila ked je na báze thymolu. tá naša príroda čarodejka.Môže mi niekto poradit?Dakujem

Ošetřením se nic nezkazí. Pokud je plod a padaji roztoči je to špatné. Zasáhl jste roztoče jen na včelách, ale roztoče kteří jsou již v buňkách tak ty ne a ti roztáčí podobnou spirálu jako v minulém roce. Doporučuji jakmile to půjde natřít plod M1 aer (5 ml vody a 5 kapek M1 aer) a pak budou-li teplotní podmínky fumigace, nebo aerosol Vše dělat při teplotě nad 12 sup%nů. Jinak se začíná touto zimou roztáčet lonská katasrofa varroazy s viry.

Záleží jestli je léčivo na Slovensku povolené, u nás myslím zatím není. Musela byste si ho objednat někde, kde je povolený - Rakousko?? Německo??
Moc Vám ale léčit thymolem nedoporučuji, u kamaráda jsem viděl, co to dělá se včelami - thymol doslova převoní vůni včelstva a včelstvo je potom snadno vyloupeno cizími včelami. Thymol je také silně toxický.
Osobně raději zůstanu u klasických léčiv, navíc také léčím kyselinou mravnčí - myslím, že je to šetrnější metoda než thymol.

Chci koupit osm včelstev a vypadá to že ten člověk (je to už starší pán)si s diagnostikou VD nedělá moc hlavu.Nemá tam ani podložky a do včel se zatím nemohu ani podívat.Chtěl bych raději až je přivezu nějak přeléčit.Mám Formidol i kyselinu mravenčí.Mám udělat fumigaci jakmile se teplota přehoupne nad deset stupňů?Nebo jakou prevenci mám zvolit?Máme zřejmě oba 39x24 tak bych je přendal do nových a čistých úlů.Míra

Někdo může namítat že takové včely raději nekupovat,ale jiné v mém širokém okolí nejsou k mání a spousta lidí schání po loňské katastrofě kde se dá.Jsem rád za ně.Míra

Doporucil bych aerosol s acetonem.
Frantisek
p.s. odkud jsi?



Chci koupit osm včelstev a vypadá to že ten člověk (je to už starší pán)si
s diagnostikou VD nedělá moc hlavu.Nemá tam ani podložky a do včel se zatím
nemohu ani podívat.Chtěl bych raději až je přivezu nějak přeléčit.Mám
Formidol i kyselinu mravenčí.Mám udělat fumigaci jakmile se teplota
přehoupne nad deset stupňů?Nebo jakou prevenci mám zvolit?Máme zřejmě oba
39x24 tak bych je přendal do nových a čistých úlů.Míra

Jsem z Tachovska.Aerosol bohužel nemám(e)vybavení.Dík Míra

Jelikoz bych se toho bal, tak bych se s panem domluvil, ze je odvezu az na jare pote co si je u nej nejdrive prelecim. Naterem plodu a aerosolem nebo fumigaci, i formidolem ale to asi pozdeji. Mel bych pak vetsi jistotu ze z toho nebude vic skody nez uzitku. Myslim, ze pri natirani plodu je alespon mala sance objevit dalsi horsi problemy nez varroaza. A nebudete kupovat zajice v pytli. Kazdopadne opatrnost je na miste :-(

T.H.


> Chci koupit osm včelstev a vypadá to že ten člověk (je to už starší pán)si
> s diagnostikou VD nedělá moc hlavu.Nemá tam ani podložky a do včel se zatím
> nemohu ani podívat.Chtěl bych raději až je přivezu nějak přeléčit.Mám
> Formidol i kyselinu mravenčí.Mám udělat fumigaci jakmile se teplota
> přehoupne nad deset stupňů?Nebo jakou prevenci mám zvolit?Máme zřejmě oba
> 39x24 tak bych je přendal do nových a čistých úlů.Míra
>
>
>

Po lonske zime a nazornych ukazkach rozebrani ulu
a lakovani plodu v unoru pri 3 stupnich celsia jsem naznal,
ze do vcel se lze podivat kdykoliv. Priteli Zigalovi spaly
v prosinci vcely 'pod sirakem' nekolik dni, kdyz mu vitr
odfoukl strisku i uteplivku i folii, a vcelky v pohode prezily.

Takze - jestli si jdu kupovat vcely, tak se do tech krabic podivam.

Martin

> -----Původní zpráva-----
> do včel se zatím nemohu ani podívat.

Internal Virus Database is out-of-date.
Checked by AVG Free Edition.
Version: 7.5.516 / Virus Database: 269.19.11/1242 - Release Date: 24.1.2008
20:32

Zdravíčko
Díky za vaše názory na hoffmanovi loučky.Rozhodl jsem se pro ně už dávno, ale chci se ujist před výrobou že je to to pravé ořechové.Někteří totiš namitají horší přechod zimního hroznu po vyjezení zásob z rámku na rámek,protože vadí 6cm ploška.Přelezl vám zimní hrozen po spotřebování zásob v 1/2 šířky nástavku sám do zbývajících zásob,nebo musíte plné rámky přemístit do kontaktu s hroznem?
Co se týká hřebenů tak se jim chci vyhnout,protože bych se připravil o možnost posunovat rámky do stran.Při rozkládání,skládání díla,rozlepování propolisu,voskových uliček,atd. Já si po vytažení prvního rámku posouvám ostatní a nemačkám včely,což u hřebenů bez nadzvedávání asi nepujde.Hřebeny jsem viděl jen nenatlučené v ůlu,vživotě jsem je neskusil,ani u nikoho neviděl používat v praxi.Jestli se mýlím tak mě prosím opravte a vneste mi nový pohled na věc.Zvláště vy kdo je používáte.
Pepíno

Vcelarsky spolek PrahaZa podekovavsiho se predsedy Vanicka zvolen jednohlasne predsedou J.Datel,nacez sestaven ostatni vybor:mistopredsedove :Sirucek a Kozak,jednatel Reinwart...

Chrudimsku spolek Volby aklamaci.Za predsedu zvolen dp.A.Srutek kanovnik v Hradci Kralove.Zadost k jeho Eminenci kardinalu-knizeti Schwarcenberku arcibiskupu v Praze...kterak zemni vosk tak zvany ceresin na ujmu vceliho vosku do chramu Pane se vtira,prekazeje jednak vyvinu ceskeho vcelarstvi a jednak a to obzvlaste price se vyznamu i důstojnosti na oltari...kdyby pro tento prestal se odebirati,ze by mnohy vcelar ochabnul v pestovani vcel a znenahla vselike jindy tak pozehnane vcelareni v Cechach zahyne.

Starosta ustredniho spolku v Cechach svolal zastupce vsech vcelarskych spolku,ceskych i nemeckych neb nezastoupenych do mistnost Zemedelske rady.Svymi delegaty sucastnili se pouze cesti,z nemeckych spolku zadny se nedostavil.Zastupcem-delegatem vcelarstvi v Zemedelske rady zvolen J.Kebrle,starosta Uhrinevske vcel.jednoty.
Konany tez volby ustredniho spolku:(3lete)predsedou Adolf Hajek,mist. Buchar,jednatelMikulas,zapisovatel Kebrle.

Nemecky spolek ku zvelebeni vcelarstvi v Cechach 35.val.hromada Ceska Lipa predsedou zvolen Gust.Budiegizky.

4.Sjezd Ceskych vcelaru v Roudnici hostinec u Hase
Zahajil predseda Hajek jednatelskou zpravu Mikulas..Z ulu upoutal pozornost americky ul V.Schvarce z Kolce,jenz je pristupny se sghora,vystrojen rakmy,opatren prostorem a otvorem k podmeteni mednik lze snadno pristaviti jakoz i oddelati u pritomnosti reditele zemedelske rady Teklyho.

Rakouska spolecnost pratel vcelarstvi rozhodla se zriditi skolu vcelarskou v Tazvicich u Karlovych Varu.Skolne nebude se vybirati,vstup kazdemu zustane volny,posta Aich.

Spolek pro vcelarstvi na strednim Nekaru-Stuttgart.
Medny trh poklesl malym clem a velkym dovozem,zvlaste americkeho medu.Byly ucineny kroky a obraceno se na risskeho kancelare.,by zridil se kazdorocne vyrocni medovy trh s medovou loterii.Zvysit clo ze 3 na 20 marek/100kg.
Sazba celni v Rakousku na 100kg :med 15zl.,vosk 5zl.,ul s vcelami cla prosty.

Doporučení kromě Tomáše Heřmana jsou v rozporu s veterinárním zákonem zejména s platnou metodikou tlumení roztoče VD. Aerosol, fumigace atd. v současné době je málo a nebo vůbec nefunkční. Tímto způsobem lze zabit pouze roztoče, kteří se vylíhlí. Zatím platný postup je ten, že při zjištění většího počtů roztočů VD se má provádět nátěr plodu přípravkem MP 1 a následně fumigaci Varidolem - případně erosolem. Jedině tímto způsobem lze maximálně likvidovat roztoče. Pokud budete mít k tomu někdo výhrady, prosím podívejte se do časopisu Včelařství 1/2008 str.38-39. Poznamenávám, že léčení včel v srpnu 2007 už v mnoha případech bylo zbytečné. Vrchol rozvoje VD byl v měsící červen - červenec.
Pokud prodavající včelař včely vůbec naléčil na podzim, s největší pravděpodobností se včely nedožijí jarního rozvoje. Velký pozor také na mor plodu !

Míra P. napsal:
>Chci koupit osm včelstev a vypadá to že ten člověk (je to už starší pán)si s diagnostikou VD nedělá moc hlavu.Nemá tam ani podložky a do včel se zatím nemohu ani podívat.
>Chtěl bych raději až je přivezu nějak přeléčit.Mám Formidol i kyselinu mravenčí.Mám udělat fumigaci jakmile se teplota přehoupne nad deset stupňů?Nebo jakou prevenci mám zvolit?
>Máme zřejmě oba 39x24 tak bych je přendal do nových a čistých úlů.Míra
.............

Osobně bych počkal až budou po jarním proletu.
Potom co nejdřív třeba přeložit do nových úlů (to zřejmě nikdy nezaškodí :-) ), a přitom když už budou rozebrané nátěr M1 aer (tuším 5 kapek na 50ml vody). Potom ještě následná fumigace.
To by zřejmě bylo v souladu se stávajícími předpisy veteriny.

Dělat jen fumigaci není tak účinné, leda by ve včelách nebyl plod, a to už teď těžko nebude.
Formidol má smysl až později, až bude tepleji a včely budou ovládat celý protor úlu, třeba po prvním vytáčení, než bude v úlech další med.

Myslím, že se nemusíš bát (pokud jsou to opravdu včelstva a ne jen zazimované matky), že když už přežily doteď, že by jim teď roztoči nějak zásadně ublížili. Myslím, že klidně můžeš počkat na prolet.
V tuto dobu nikdy asi přesně nevíš, jak moc je nátěr plodu rozruší, a když nebudou vyprášené, aby se některé nepokálely v úle.

Radek Krušina

Mam nizke langstrothy - 15.9cm a vcelky si zatim vzdy poradily s prechodem o patro nahoru (a nekdy i o dve), nikdy jsem jim nepomahal. Hraje tam roli stav zasob po nakrmeni a pohlidat si nedostavene plasty k dolni louce, pripadne ramky kde zasoby nejsou az k dolni loucce dat nakraj nebo dolu (to muze byt problem zejmena u vyssich ramku). To jen co jsem se docet, zatim jsem to moc neresil a nechal na vcelach a zatim (klepu na drevo :-)) )vzdy dosly do jara.

Jinak s ramkam je celkem sranda, jak se clovek na netu muze docist tak vysoka horni loucka (1,9cm - ma langstroth) je dle jednoho nazoru spatna (zimuji na drevu) a dle druheho dobra (prave ze zimuji na teplem drevu :-)) a hlavne neprostavuji nastavky ). Osobne si z pohledu vcelare vyrobce myslim, ze to bude dost jedno (mam jak vysokou tak nizkou h. loucku) a tak kdyz uz si udelam nejakou modifikaci tak je to proto, aby se mi to pohodlneji vyrabelo :-) Tento odstavecek berte s rezervou, mam malo nalitano a treba dojdu k jinemu nazoru :-)

Takze tak, hezky den :-)
T.H.


Někteří totiš
> namitají horší přechod zimního hroznu po vyjezení zásob z rámku na
> rámek,protože vadí 6cm ploška.Přelezl vám zimní hrozen po spotřebování
> zásob v 1/2 šířky nástavku sám do zbývajících zásob,nebo musíte plné rámky
> přemístit do kontaktu s hroznem?
>
>

Děkuji za radu pane Krušino.Ještě bych se chtěl zeptat na M1 aer.To je jiný přípravek než Varidol?Někdo mi tuším říkal že se právě varidol rozpustí v tomhle poměru jak píšete ve vodě a dělá se s ním nátěr.Je to tak?Míra

ze nenajdou zpravodajstvi z vetsich akci poradanych v r 2007
S ohledem na zavaznost situace jsme dali prednost tykajicim se ztratam vcelstev

Druhy den 8.sjezduzacal vystoupenim tajemnika Peroutky.Ten se prihlasil o slovo nad ramec programu,aby reagovaql na nektere prispevky a objasnil autorum podstatu problemu.Slovo od ridiciho jednani P.Soboty dostal...

V obnou pripadech je to stejny podnet,ktery naplnuje smysl: Neodkryvat cinnost hospodareni CSV tajemnika a jim rizeneho sekretariatu.

konference..tajemnik jen zpetne na UV oznamuje o hospodareni ..informace jsou podavany jen v nadpisu..celkove naklady byly cerpany podle planu ...

clen CSV franta

S přechodem /pohybem/ nahoru a dolů ani tak moc strach nemám,to se včely pohybují pořád ve stejných uličkách.Jde mi spíš o to jestli budou včelky v chomáči schopny samy se po vyjezení původních uliček přesunout navedlejší rámky do nových uliček plných zásob.Jde o pohyb napříč okolo rámků bočnímy uličkamy,nad rámky,pod rámky,bočnímy ukičkami kde je dodžena včelí mezera.No a někde jsem se právě dočet že hoffmanova loucka jim při chladném počasí kdy se včelky moc nepohybují víc zavazí při přechodu za zásobami a hladoví.Momentálně mám mezerníky a přes strůpkovou fólii pozoruju ze za zásobami sami si nepřelezou a přitom je zásob vedle hodně.Prosím poraďte protože dřív jsem měl zateplené moraské univerzály do těch sem v zimě neviděl atak jsem to neřešil.Teť mám prvním rokem otimaly /paráda/ do nich vidím a mám strach aby nevyhladoveli protože to vypadá že lechce plodují a nechci do nich moc teť v zimě moc vrtat

Díky za vaše připomínky
Pepíno


Tomáš Heřman (e-mailem) --- 1. 2. 2008
Re: r?mek (27022) (27044) (27049) (27054) (27069)

Mam nizke langstrothy - 15.9cm a vcelky si zatim vzdy poradily s prechodem o patro nahoru (a nekdy i o dve), nikdy jsem jim nepomahal. Hraje tam roli stav zasob po nakrmeni a pohlidat si nedostavene plasty k dolni louce, pripadne ramky kde zasoby nejsou az k dolni loucce dat nakraj nebo dolu (to muze byt problem zejmena u vyssich ramku). To jen co jsem se docet, zatim jsem to moc neresil a nechal na vcelach a zatim (klepu na drevo :-)) )vzdy dosly do jara.

Někdy mi připadá, že si děláte srandu.
Vždy jsem si myslel, že včelař schopný sledovat tuto diskuzi je schopný i projít několik základních webů s prvotními informacemi. A to stránky ČSV, především metodické pokyny SVS. A za další stránky VUVč – návody k lékům, i když by některé návody chtěli mírně přepracovat, vše podstatné se v nich najde.
Mimochodem letos vyšla nová metodika kontroly zdraví zvířat. Kde se píše o tom, že každý přesun, krom mezi stanovišti téhož chovatele v rámci okresu, musí být povolen SVS.
Každý přesun bude povolen až na základě bakteriologického vyšetření na mor plodu.

Tolik nařízení a úřady.

Co se týká konkrétního případu. Za prvé si nastudujte návod k M-1. A před přesunem natřete, pokud bude co. A za druhé zajít směr Krajská veterinární správa a její příslušný (okresní) inspektorát.

Tomáš Jaša

Pane Jáša.Nevčelařím ani jeden rok a proto žádám o radu zde.Zatím nevím kam se obracet na jaké úřady.Děkuji vám za vaši arogantní vyčerpávajíci pomoc.Míra

Míra P. napsal:
Děkuji za radu pane Krušino.Ještě bych se chtěl zeptat na M1 aer.To je jiný přípravek než Varidol?Někdo mi tuším říkal že se právě varidol rozpustí v tomhle poměru jak píšete ve vodě a dělá se s ním nátěr.Je to tak?Míra
............

M1 aer je něco jiného než varidol.
Jarní nátěr plodu se dělá M1 aer, postup viz např.tu:
http://www.svscr.cz/files/boxy/upozorneni_vcely.pdf
nebo přímo tu, v sekci návody k lékům:
http://www.beedol.cz/beedolcz.html

Následná fumigace pro případ možné rezistence potom varidolem, postup viz taktéž v sekci návody k lékům.

Pokud tato léčiva nemáš, není vůbec pozdě, určitě je budou objednávat v místní organizaci pro jarní léčení i někteří ostatní včelaři až budou výsledky vyšetření vzorků měli.

Taktéž je potřeba při stěhování včelstev pamatovat na pravidla - povolení veteriny, jak o tom psal T.Jaša (pokud to není na vedlejší zahradě), ale to už je jiné téma.

Radek Krušina

Ještě jednou dík.Jdu na to.Míra

Určitě se to chce spojit s místní ZO.
Tonda
>Pokud tato léčiva nemáš, není vůbec pozdě, určitě je budou objednávat v místní organizaci pro jarní léčení i někteří ostatní včelaři až budou výsledky vyšetření vzorků měli.

Miro, myslim ze to nebylo na Vas :-))

Pan Jasa ma pravdu, ale obcas je i chytreho potreba trochu popostrcit :-)


> Pane Jáša.Nevčelařím ani jeden rok a proto žádám o radu zde.Zatím nevím kam
> se obracet na jaké úřady.Děkuji vám za vaši arogantní vyčerpávajíci
> pomoc.Míra
>
>
>

Já bych se domluvil na tom léčení nátěrem plodu. Vypadá to, nebo píšou, že
pořádná zima v únoru už nebude a březen to už nejspíš nezachrání, takže už v
únoru se rozplodují a množení varoa se rozjede a měly by se objevit teplé
dny, kdy bude možné nátěr plodu udělat. Jiné léčení bych nedělal, když už,
tak nátěr plodu podruhé po 14 dnech.
Pokud má ten včelař úly a rámky ve špatném stavu, domluvil bych se s ním
tak, že by se na začátku května nechaly včelám vychovat nové matky, nejspíš
se o to nestaral a ve včelách budou hodně 2 a 3 leté matky a to by při
přenosu na mezistěny dělalo problém a potom bych ve vhodnou dobu odvezl jen
včely s matkou setřepané do rojáku jako umělý roj a doma usadil na mezistěny
do nového úlu. Někdy konec května, v červnu, případně jako obdoba norského
zimování v první polovině srpna. Dosáhne se tak toho, že nebude třeba se
zdržovat se starými různě rozbitými úly a tmavými plásty s choroboplodnými
zárodky, převezené včely budou v novém kvalitním úlu a na vystavěných
mezistěnách. Udělal bych asi i tehdy, kdybych se s tím včelařem dohodl, že
odkoupím všechny jeho úly a plásty a případně i rámky atd. Pak bych měl dost
času všechny staré plásty zlikvidovat a vytavit, koupené úly přes zimu
případně spravit, pořádně vyčistit a třeba nechat dožít pro chov matek v
oddělcích nebo upravit a přiblížit je tím svým novým úlům atd.
Kromě toho toho setřepání včelstva do roje zpomalí rozmnožování roztočů,
navíc se roje v rojáku dají i v létě v pohodě a s vysokou účinností ošetřit
fumigací a tím dosáhnout v podstatě téměř čistého včelstva bez roztočů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra P." <pupek73/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 01, 2008 8:47 AM


> Chci koupit osm včelstev a vypadá to že ten člověk (je to už starší
pán)si
> s diagnostikou VD nedělá moc hlavu.Nemá tam ani podložky a do včel se
zatím
> nemohu ani podívat.Chtěl bych raději až je přivezu nějak přeléčit.Mám
> Formidol i kyselinu mravenčí.Mám udělat fumigaci jakmile se teplota
> přehoupne nad deset stupňů?Nebo jakou prevenci mám zvolit?Máme zřejmě oba
> 39x24 tak bych je přendal do nových a čistých úlů.Míra

Používám 4 kusy mezrníků z jedné stran ( používáním mezerníků z obou stran se předchází zbytečnému vytváření chaosu při neúmyslném otočení rámku při vracení ). Při práci s celými nástavky umístění mezerníků z obou stran rámků pozbývá výhod.

Hoffmanovy boční loučky jsou vhodné pro nástavkové úly, kde se včelaří převážně s celými nástavky ( nízkonástavkové úly ). Častá manipulace s rámky vede ke zbytečnému zamačkávání spousty včel, zanášení stykových hran nečistoty a propolisem, což vede ke zmenšení manipulační mezery v nástavku. Ve výsledku se může stát, že se do nástavku nevejde plný počet rámků. Pokud se rámky nepřisunou úplně k sobě, vzniká mezera, kterou včely zatmelí, a potom se rámky vyndávají velmi nesnadno. Proto ( a také kvůli jednoduší výrobě! ) jsme raději zvolil mezerníky. Ale nedá se říci, že jsem s nimi úplně spokojen.

Co se týče pohybu zimního chumáče, tak je velmi nepravděpodobný pohyb přes uličky. Dutina ve stromu byla zpravidla výší něž širší, proto je pro včelstvo přirozený pohyb za zásobami nahoru nebo do strany, vždy v rámci uličky, ve které chumáč včel sedí. Pokud se oteplí a slunce prohřeje stěnu úlu, což u tenkostěnných úlů není problém i při cca 6°C ve stínu ( takových dní je rozhodně více než dní s teplotou ve stínu vyšší než 10°C, kdy slunce probudí i včelstva v uteplených úlech ), včely využijí oblevy mimo jiné i k přenášení zásob do centra chumáče. V případě, že nemají plod ( což je v této době vysoce nepravděpodobné ) mohou si sednout i do jiných uliček. V chladném počasí se včely nepohybují za zásobami přes uličky a v rámci těch uliček, ve kterých sedí.

Pokud má včelstvo v dosahu ( v rámci uliček chumáče ) +/- 5 kg medu, bez problému vydrží až do předjaří. Hladovějící včelstvo při poklepu jen slabě hučí. V případě nedostatku zásob v dosahu včelstva je vhodné položit přímo nad chumáč mednou komoru ( třeba sestavenou z krajních neobsednutých medových plástů ), do které se převěsí dva rámky ze středu chumáče. Ostatní rámky v nástavku, ve kterým chumáč sedí, se přisunou k sobě. Odebrané rámky se včelami se převěsí do medné komory tak, aby se nacházeli nad středem chumáče. Je třeba pracovat přiměřeně rychle. Výhodnější je provádět tento úkon při vyšších mrazech, kdy se včely tolik nerozlézají, což se jím může stát smrtelné. Nepožívejte při tomto zásahu kouř. Mednou komoru si i s mezerou předem připravte, aby se odebrané rámky se včelami mohli rovnou vložit na patřičné místo. Pokud se tento zásah provádí správně, uhyne při něm nanejvýš pár stovek včel, což je lepší, než aby uhynulo celé včelstvo hladem. Během pár hodin se část chumáče přesune do medné komory, čímž se zajistí přísun potravy. Pokud-by do medné komory nebyli vloženy rámky se včelami, hladovějící včelstvo by se nemuselo v čas přesunout do medné komory.

Lepší je včelstva překrmovat, aby se nemuseli nikdy řešit problémy se zásobami ( v Optimálech dávám u velmi-silných včelstev ( v podletí na 8-9 NN, v zimně na 5 NN ) +/-32 kg zásob ( cukr ( 15-20kg ) + medná komora ), spotřeba je mezi 15-20 kg zásob na včelstvo za rok ). Přebytky zásob se dají odebrat ve formě medné komory, která se opět vrátí v podletí. Dokrmí se cukrem a včelstvo je řádně překrmeno ( nikoliv nakrmeno ), což zajisté znatelně přispívá k vytváření silnějších včelstev. Medná komora se může uplatnit i jinak ( např. krmivo pro oddělky či pro zazimování záložních včelstev, zásoby pro případná vyloupená včelstva ).


S pozdravem...M. Václavek

Pokud jde o přesun včel mimo území obce, od t.r. musí být přesunovaná
prodávaná včelstva (neplatí pro přesun včelstev mezi stanovišti téhož
chovatele v rámci okresu) vyšetřena na přítomnost moru plodu - ze vzorků
zimní měli, viz Včelařství č.2/2008, vnitřní příloha, 1. str. dole.
Značí to, že k takovému přesunu musí mít chovatel veterinární osvědčení
od SVS.
K. Čermák

Martin Olsak napsal(a):
> Po lonske zime a nazornych ukazkach rozebrani ulu
> a lakovani plodu v unoru pri 3 stupnich celsia jsem naznal,
> ze do vcel se lze podivat kdykoliv. Priteli Zigalovi spaly
> v prosinci vcely 'pod sirakem' nekolik dni, kdyz mu vitr
> odfoukl strisku i uteplivku i folii, a vcelky v pohode prezily.
>
> Takze - jestli si jdu kupovat vcely, tak se do tech krabic podivam.
>

Dosud nebyl na této konferenci odsouzen samotný princip termoterapie proti VD, ale jen způsoby a metody ošetřování včelstev teplem. Pokud se ošetřování včelstev pomoci chemických prostředků dostane do slepé uličky, pak se jistě vrátíme na cestu termoterapie a toto téma se dostane do popředí zájmu jak odborné včelařské veřejnosti tak i příslušných institucí. Do té doby budeme čekat, zkoušet v malém a pozorovat jak nám hromadně hynou včelstva.
Včely i včelaři si jistě zaslouží mít k dispozici propracovanou alternativní, ekologickou, účinnou a jednoduchou metodu léčení proti VD, zvláště když stávající chemické prostředky nelze použít vždy a jejich účinnost není stoprocentní. Každý včelař si pak svobodně rozhodne pro použití této alternativní terapie i s ohledem na větší pracnost a větší finanční náklady.
Zdravím, H.

Musím se T. Jaši silně zastat. To není arogance ale zcela neúčiná snaha jak odstranit u některých včelařů naprostou tupost a neschopnost. Chci li včelařit tak než začnu něco shánět, něco si přečtu, např Včelařství /250 Kč jistě nikoho nezabije/ a ihned mám v některých otázkách jasno. Po přečtení kapitoly o nemocech mi musí být okamžitě jasno, že OVS je při jakékoliv koupi ten nejdůležitější partner a bez jejího svolení, potvrzeného kul. razítky se toho v podstatě moc nesmí. No a až všechno tohle budu mít, začnu uvažovat o roztoči jeho léčbě a pak se určitě také něco dovím o lécích apod. Dobré je také v místě bydliště spojit s větším a schopným včelařem a trochu ho o jeho zkušenosti pumpnout. Ani převoz pro toho kdo to provádí poprvé není úplně jednoduchý. A rozpadající se stoleté úly od roztomilého dědouška který jen kdysi dávno slyšel, že je varóza to je "doopravdy ten nejlepší začátek"!!! Můj názor je ten, že než začít blbě je lepší trochu počkat a začít výborně.
Zdraví R. Stonjek

Pane václavek moc vám děkuji za podrobnou a pro mě velmi hodnotnou odpověď.Hned jak ustanou tyhle silné větry tak je pujdu zkontrolovat,protože jedny už mají uličky aspoň při pohledu přes folii skoro vyjezené.Zimuji zatím jen na dvou NN protože jsem je v létě přemetl z mravských univerzálů na mezistěny optimalu a zakrmil pro rychlejší vystavění díla.Potom jsem je ještě zakrmil znova na zimu tolik kolik si vzali.Zásob mají stále dost,ale sedí mimo a nedosahují na ně.S tím dalším nastavkem se zásobami co mi radíte to každopádně vyzkouším.(((Jedny slabší mi na podzim padli a zbyli nástavky plné cukrových zásob.Asi jsem je moc unavil přechodem na jinou rámkovou míru a výstavbou nového díla.)))Puvodně jsem chtěl dát zásoby okolo chumáče a jeden plást možná mezi něj.Mám velkou radost z vaší rady,protože nebudu zasahovat vůbec do chumáče a jen je nechám přelézt nahoru.

Díky vám i ostatním za rady
Pepíno

Máte štěstí, že nejsem urážlivý. Ta první věta nebyla pro vás, ale pro ty co tak rádi radí bludy.
Jestli začínáte, tak brzy zjistíte, že ne každému se dá věřit. A to jste teprve u léčení, které je jasně a srozumitelně popsáno v důvěryhodných zdrojích, jako např. SVS, ČSV a VÚVč.
Počkejte až se začnete shánět po méně podstatných věcech a zjistíte, že co včelař to názor. Že rádi poradí i v dobré víře, ale zrovna u vás to tak nepůjde.

Ještě k těm vyšetřením na mor. Je to nařízení. Ale nevěřím tomu, že ho všichni dodrží. Protože letos bude prodávat nebo i darovat včely kde kdo. Jistě se tato informace ke všem přesouvačům ani nedostane.
Tak je dobré alespoň prověřovat a ne hned každému důvěřovat.

Ať uspějete a dělají vám radost.

PS: Nesnáším, když mi někdo takto komolí jméno. U toho se možná umím i urazit.

Počkejte až se začnete shánět po méně podstatných věcech a zjistíte, že co včelař to názor. Že rádi poradí i v dobré víře, ale zrovna u vás to tak nepůjde.
...................

Já bych si dovolil jen malé doplnění. Ono co český včelař, to názor. Jsme takoví neustálí zlepšovatelé. Český včelař který nevymyslí svoji rámkovou míru, vlastní konstrukci úlu nebo alespoň svoji originální metodiku jakoby snad ani včelařem nebyl.

Leoš

Možno vás bude zaujímať ako zimujú včlstvá v blízkosti maďarskej hranici (10 km) v nadm.výške 270 m, v mesiaci december- prosinec a január- leden.

Zazimoval som 72 včelstiev, žijú všetky (bez straty v 7. až 11. mes.), v úľoch B 10 420 x 270, bez zužovania. Ošetrenie včelstiev Takticom- amitraz, s trojnásobnou! fumigáciou 25.8, 12.10 a 1.11.

Meteo pozorovanie: december 2007 priemer teploty -1.8˚C
...................december 2006 priemer teploty +1,1˚C
--------------------------------------------------------
Rozdiel: -2.9˚C

...................január 2008 priemer teploty -O,1˚C
...................január 2007 priemer teploty +2,4˚C
--------------------------------------------------------
Rozdiel: -2,5˚C

Priemer teplôt medzi vlaňajšou zimou a tohoročnou je nižší skoro o 3˚C, a blíži sa k ideálnej teplote pre zimovanie včelstiev, pravdu povediac lepší by bol priemer tak okolo -3˚C aby matky zbytočne cez zimu neplodovali, zbytočne to včely predčasne vyčerpáva.
Aj túto zimu matky položili malé plodokruhy plodu, čo ovplyvnili plusové denné teploty, ktorých bolo v mesiaci až 21 dní s celkovou sumou +85˚C, s dvomi vrcholmi 20 a 21.1 +9˚C. V dňoch pri slnečnom svite matky začali plodovať už 20.1, čo som zistil 25. a 31.1 priamou kontrolou plodiska, včelstva na úľovej váhe.

Spotreba zásob: december - 0,7 kg
................január - 1,2 kg

Spotreba sa zvýšila v poslednej dekáde 0,5 kg, čo sa môže pripísať na vrub oštrovaniu plodu, všetkých štádií.

Anton

Máte pravdu. V porušování nařízení jsme opravdu světoví. Stačí se podívat na silnice. Proto je potřeba tohle nové nařízení často opakovat, upozorňovat na to na schůzích. Sice to zvedá cenu prodávaných včelstev, ale při větším množství se ta cena rozloží (vzorek může být až z 25 včelstev). Považuji toto vyšetření při přesunu za velmi dobrý nápad SVS. Možná když to vymýšleli, tak ani nepomysleli, jak velký pohyb včelstev letos nastane.
____________________________________________
Tomáš Jaša:
> Ještě k těm vyšetřením na mor. Je to nařízení. Ale nevěřím tomu, že ho
> všichni dodrží. Protože letos bude prodávat nebo i darovat včely kde kdo.
> Jistě se tato informace ke všem přesouvačům ani nedostane.
> Tak je dobré alespoň prověřovat a ne hned každému důvěřovat.
>

Nechci tvrdit , že léčiva ztratila účinnost, ale ve spadu měli, který jsem odevzdával jsem napočítal nekméně 4 samice a to jsem dělal 3* fumigaci proužkem a jednou aerosolem přitom nejméně 1* byla včelstva před ošetřením bez plodu. Včelstva jsou po ataku virů s roztoči tak zesláblá, že těžko mají na to , aby někoho vyloupila.

Nemůžete mi někdo poradit? Na volny.cz , se mi před každou doručenou zprávou objeví zpráva Upozorneni na novou zpravu Vam nemohlo byt doruceno, zkontrolujte si, prosim, Nastaveni Vaseho uctu Volny.cz . Bohužel se mi nepodařilo najít nastavení účtu a při pokusu o odpověď na tuhle hlášku nic. Přitom ve schránce mám Volné: 232.6 z 250.0 MB .

Díky za radu, ve Feroně v Holešovicích mi obratem mailem potvrdili, že kulatinu mají a nákup na místě pak byla bleskovka. Doporučuji!

..... Myslím si,že aerosolovou fumigací jsem včelám neublížil,jestli jsem jim nepomohl.Rád si přečtu Váš názor.Pěkné chvíle u včel přeje Čárlí

-------
Asi to hlavně pomohlo těm VD co jsou pod víčky s vytvořením rezistence.
Ani se nedivím, že tady letos Varidol moc nefungoval.

Karel

Neublížil, ale pomohl jen trochu - spíš vůbec. Zabil jste maximálně několik destítek roztočů a to by jste mohl dělat cca každých 14 dnů. Než opakováně aerosol, podle nařízení STV se má provádět ve vhodnou dobu nátěr zavíčkovaného plodu a ještě v ten den fumigaci Varidolem, případně erosolem. Někteří jste uváděli, že jste prováděli 3 x fumigaci a pak ještě erosol. Nemá se tak postupovat! Že byl výsledek špatný a nepomohl formidol a nebo gabon v srpnu, je to jenom proto, že vrchol rozvoje VD byl červen - červenec. Léčení v srpnu bylo skoro bez výsledku. Pokud tam jste měli ještě vírové onemocnění, nepomohlo tomu žádné léčení.

Včelstva Kozlíka samozřejmě nemají na to aby někde loupila,ale téměř na 100% budou vyloupena silnými včelstvy z okolí.Mohl bych to i specifikovat kterými,ale to není důležité.Je třeba to s jarem kontrolovat a zůžit česna jestli to zachytíte.

Nedá mě to.Nechtěl jsem už reagovat,jsa poučen příslovím
"každý dobrý skutek má být vždy správně potrestán".Přesto
nebo právě proto reaguji.Nesnáším,když někdo káže vodu a sám pije víno.K příspěvku (27090)Kdyby lidé nepřemýšleli a
nehledali nová řešení problémů (i když někdy nebo spíš častěji bez úspěch)žilo by asi lidstvo ještě na stromech nebo v lepším případě v jeskyních.Metoda úspěchů a omylů se
už používá asi od pradávna.K příspěvku (27096)tak to mám
borce VD,protože i přesto,že jsou pod víčky,jak tvrdí KaJi,
Jsem zaznamenal spad roztočů.Je fakt ale,že pokud jsou roztoči pod víčky,aerosol se k ním nedostal.Pak ovšem se ne
může vytvářet rezistence na Varidol.Ten by měl působit jen na venkovní roztoče,nebo se mýlím.Rezistenci jistě vyprovo-
kuje podzimní,čtyřnásobná funigace jak jsem Vyrozuměl z různých aktivit.Myslím si i Vaši.K příspěvku(27097),mám ten
názor,že každá spadlá samice VD,je dobrá samice o to větší úspěch by to byl,kdyby se tento zákrok udělal včas v době,
kdy je ve včelstvu relativně nejméně plodu.Nezlobte se na mě.Kdo mohl předpokládat vrchol rozvoje VD červen-červenec
a hlavně použít formidol a Gabon,když v té době jěště probíhala snůška.Jistě s Vámi souhlasím,že fumigovat napod-
zim,ať pásky nebo aerosolem čtyřikrát,je špatné.Tam si myslím,že dochází k vytváření rezistence.Jistě také nesprávným dávkováním Varidolu.Fumigací po odběru směsných vzorků,kdy je ve včelách relativně málo plodu proti březnu-dubnu,jsem si chtěl udělat obrázek o síle napadení VD a přizná se ,pomoci tak trochu včelám.Jsem pro celoplošné provedení nátěru,bezohledu jak dopadnou vzorky,
prostředkem M-1 a následnou fumigací Varidolem v nejbližší možné termínu,jak to počasí dovolí a ne až se někdo rozhoupe a nařídí to.Myslím si,že pokud je nákazová situace ve státě taková jaká je a vývoj zimy stejný jako v loni,mělo toto opatření už dávno vyjít.Jistě by to bylo lepší a užitečnější,než kritika starých dědečků,zaco všech-
no oni mohou.Účinější než taková laciná kritika od"Júrů vče-
lařů"by byla nabídnutá pomoc těmto starším včelařům s pro-
hlídkami a léčením.Tito Jůrové by totiž zabili hned několik much jednou ranou.Měli by jistotu,že se včelstva prohlížela (i diagnostikovala),řada včelařů už v těchto letech i špatně vidí. Ale hlavně ,že se včas a dobře léči-
lo.Já vím ,mnohý z Vás si řekne,Budu Já se s dětkem dohadovat jestli bude chtít pomoc.Asi to vždy nebude lehké.
Ale za zdraví našich včel to jistě stojí za pokus.
Bohužel,lidé stárnou a jednou zestárnou i ti dnešní Jůro-
vé.Věřte že,kdo včelaří celý život,tak jen těžko se svého koníčka vzdává a loučení se včelami je dost smutné.Zažil
jsem to ve svém okolí.Jednou snad budou k sobě takoví,že
když včelař už nebude zvládat sám včelařit,že takového včelaře pozve ten aktivní k sobě na čumandu aby "stařík"
pookřál,Idealismus,ne.I takový případ znám.Ale to už je zase z jiného soudku,tak radši končím.
Přeji hodně pohody a dobré jaro Vás a vaše
včely. Zdraví čárlí

Ty hlášky posílá robot a s odpovědí se nepočítá, takže zmizí v nenávratnu.
Tyto problémy řeší buď stránka FAQ - nejčastěji pokládané otázky, to dneska
nahrazuje návod k použití nebo je třeba přímý dotaz na help stránek či
administrátora stránek Volný. Nejspíš to bude adresa help/=/volny.cz nebo
info/=/volny.cz , v krajním případě admin/=/volny.cz nebo tak nějak, bude to na
těch stránkách. Možná bude třeba ten dotaz udělat z jiné mailové adresy než
Vaše.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 02, 2008 10:47 AM
Subject: volny


> Nemůžete mi někdo poradit? Na volny.cz , se mi před každou doručenou
> zprávou objeví zpráva Upozorneni na novou zpravu Vam nemohlo byt doruceno,
> zkontrolujte si, prosim, Nastaveni Vaseho uctu Volny.cz . Bohužel se mi
> nepodařilo najít nastavení účtu a při pokusu o odpověď na tuhle hlášku
nic.
> Přitom ve schránce mám Volné: 232.6 z 250.0 MB .

Toto je internetová diskuze. Každý si sem napíše co chce a kdo se podle
těch rad řídí, činí to na vlastní nebezpečí, pisatelé příspěvků, pokud tady
píšou nesmysly, neriskují nic kromě reputace. Takže je třeba ty příspěvky
probírat a nějak se pokusit odlišit ty správné od těch řekněme chybných. Jak
ale, to nevím, nějakým selským rozumem a porovnáváním s jinými zdroji ????
Co se týká těch kupovaných včelstev od starého včelaře, pokud ta včelstva
vydržely v rozumné síle až doteď, budou tam už jen nepoškozené zimní včely,
a pokud aspoň jedno léčení na podzim a v zimě proběhlo úspěšně, je tam
roztočů tak málo, že jarní rozvoj je zaručen. Kvalitní ošetření na jaře -
nátěr plodu a fumigace by potom měla zaručit, že se roztoči nepřemnoží v
květnu, červnu až červenci. Zprávy, že fumigace nebo nátěr plodu na roztoče
už neúčinkuje, považuji zatím za neověřené. Každopádně, pokud to přemístění
není v rámci místního katastru, ale dál, se stavím za to vyšetřit včelstva i
na mor plodu. Množství ohnisek moru v poslední době vzrůstá, proto
vytáhnout si mezi bílými tu černou kuličku a dovézt s koupenými včelstvy na
nové stanoviště mor plodu je moc špatný vstup do místní včelařské komunity.
Pokud vím, na mor plodu se vyšetřuje měl, takže pokud se to nesveze s
zimními vzorky, dá se teď měl odebrat znova. Podrobnosti neznám, ale určitě
se to tu už probíralo.

R. Polášek

Fumigace nebo aerosol včelstev s plodem se děje už snad 20 let. Klíckování
matek nebo vyřezávání plodu většina včelařů už dávno nedělá. To není
záležitost letoška nebo loňska. To, že těmito léčivy se více než 20 let
dařilo likvidovat varaózu tak dobře, že úhyn včelstev na varaózu prakticky
neexistoval znamená, jenom, že to bylo 20 let náskoku před varaózou a ta
nyní loni a letos ten náskok dotáhla.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 02, 2008 1:12 PM
Subject: Re: letoní zima? a VD


> .... Myslím si,že aerosolovou fumigací jsem včelám neublížil,jestli jsem
> jim nepomohl.Rád si přečtu Váš názor.Pěkné chvíle u včel přeje Čárlí
>
> -------
> Asi to hlavně pomohlo těm VD co jsou pod víčky s vytvořením rezistence.
> Ani se nedivím, že tady letos Varidol moc nefungoval.
>
> Karel

Česna jsou již zúžená. Letos poprvé za 5 let jsem je musel zúžit.

čárlí karel.stajer:>Jistě s Vámi souhlasím,že fumigovat napodzim,ať pásky nebo aerosolem čtyřikrát,je špatné.<
.........
Tak to je zajímavé. Podle čeho je odvozeno, že je to špatné právě toto? Pokud vím, tak jistá rezistence je hlavně na jednu úč. látku při takových léčebných postupech, ale házet to jako takové celé do jednoho pytle?

Může to tu být rozvedeno? Rád si poslechnu takovou teorii o vzniku rezistence v podrobnostech celou.

Mám snahu a věřím, že jsem využil dobře chvíli - sdělit takový názor na pravém místě přímo aktérům takových nařízení a intervenovat postupy s povinnou několikanásobnou aplikací aerosolu a to v podobném rozsahu, jakým je pro letošní rok nařízeno.(povinnost 3násobné aplikace aer.) Je to jedna z mála věcí, se kterou jsem do jisté míry spokojen, že se tak děje.

Čekám zdůvodněné reakce nebo alespoň vysvětlení co je na takových indikacích nesprávně? Předem díky.

Gusto proč nepoužívat vícekrát /4x fumigaci a nebo aerosol/ je na to velíce jednoduchá odpověď. Jakým způsobem se má tlumit roztoč VD je metodicky pokyn SVS a je to celkem logické jeho dodržování. Pokud se nepletu sám jste se zmíňoval v minulosti, že je nutné doržovat nařízení SVS. Když vám lékař předepíše nějaký lék, také není vhodné tento lék předavkovávat. Jak se říká "vše se vším souvisí". Minulá zima byla velíce dobrá pro rozvoj včel a také roztočů. Žel včelaři to podcenili a byli v domění, že to nějak dopadne. Nějaká kontrola přírozeného spadu a okamžité opatření, to mnoho včelařům naprosto nic neříkalo. Jarní nátěr plodu MP 1 byl pro většinu včelařů naprosto zbytečný. Na vhodné opatření Výzkumný ústav upozorňoval, ale nelze to samozřejmě nikomu nařídit. Ať se to někomu líbí a nebo ne v celku česká včelařská veřejnost je silně konzervativní a rád bych se spletl, že za několik málo let bude stačit jedná ZO pro celý kraj a včely budou chovat jenom ti, kteří budou mít skutečně o to zájem.

sháním lis na výrobu mezistěn prý se kupuje v Německu ale nevím kde

PŘÍLOHA K METODICKÉMU NÁVODU Č. 3/2001
K PREVENCI A TLUMENÍ VARROÁZY VČEL
PRO OBDOBÍ LÉTO 2007 AŽ JARO 2008

II. Podzim a zima 2007
V období od 10. října do 31. prosince 2007 se
nařídí trojí ošetření všech včelstev přípravkem
VARIDOL (FUM, AER). Ošetření se provede
komisionálně fumigací nebo aerosolem. Ve včelstvech
nesmí být při druhém a třetím ošetření
zavíčkovaný včelí plod.


.....
Šefčík:>Gusto proč nepoužívat vícekrát /4x fumigaci a nebo aerosol/ je na to velíce jednoduchá odpověď. Jakým způsobem se má tlumit roztoč VD je metodicky pokyn SVS a je to celkem logické jeho dodržování.<

Vážení přátelé,
velmi pozorně sleduji "naše" diskuse na téma léčení včel proti roztoči VD. Docela mne fascinuje poněkud jednostranné zaměření na chemické prostředky léčení a touha některých přátel tyto do včelstev cpát hlava nehlava. To bychom na tom mohli být velmi brzy jako např. v některých jižních státech, kde údajně léčí i 52 x za rok. (Není-li tomu tak jižním státům se omlouvám za šíření poplašné zprávy). Je skutečností, že máme chemická léčiva volně dostupná (Formidol) a léčiva vázaná na lékařský předpis. Pro léčení léčivy na lékařský předpis byly vypracovány metodiky s ohledem na šetrnost použití vůči včelstvům, ohledem na zanechání reziduí těchto léčiv ve včelích produktech, ohledem na účinnost těchto léčiv i v budoucnu (rezistence roztočů) a s ohledem na ochranu zdraví osob, které tato léčiva aplikují. Tato regulace použití léčiv není samoúčelná. Je nutná vzhledem k řekneme-li to mírně, "tvůrčí aktivitě některých včelařů". Proto se nám obzory a možnosti v oblasti léčení vlastní iniciativou poněkud zužují pouze na formidol. Možnost léčení včelstev tepelnou metodou je poněkud diskutabilní protože je příliš náročná na pracnost aby se v nejbližší době rozšířila jako prostředek boje proti varroáze. Nebyla zde ale zmíněna možnost použití biologických prostředků, které má každý včelař k dispozici. Tím nemíním přirozené nepřátele roztočů VD. To mají nyní v pácu výzkumné ústavy na celém světě. Tím chci upozornit na prostředky, které nám skýtá přirozený chov včelstev. Chci upozornit na chov t r u b c ů a důsledného odstranění zavíčkovaného trubčího plodu v období letního slunovratu. Tím snížíme množství roztočů před tvorbou zimujících včel o minimálně 30 - 40%. Chce to pouze maličkost. Odstranit z myšlení včelařské veřejnosti názor o tom, že trubec je pouze darmožrout. Chce to naučit se dát včelám naopak možnost stavby trubčiny, odchovu trubců jako nezastupitelného partnera včel. Co tím získáme? Především se sníží rojivost včelstev (dle mých zkušeností 1985 - dosud cca na 95%) a dále možnost likvidace podstatného množství roztočů. Doplníme-li ještě Formidol z jara při zvýšení denních teplot ke 20-ti st.C a Formidol při odběru 2 - 4 plástů zavíčkované trubčiny (dle způsobu vedení včelstev na vysoké a nízké rámkové míře)v období slunovratu, zjistíme při srovnání výsledků spadu roztočů po prvé fumigaci docela zajímavé výsledky ve srovnání s minulým obdobím (pokud není naše měření ovlivněno aplikací léčiva Gabon v podletí). A to je pro dnešek vše přátelé.
Čau Pepča

Každý člověk se chová jak byl vychován v rodině ve společnosti. Ale jak můžete chtít po občanech této republiky slušné chování v jakéko-li lidské činnosti, když máme ve vládě a v parlamentu takové představitele jako je Topolánek a Rath viz vystoupení obou v parlamentu minulý týden

Gusto asi jste to špatně četl. Já jsem reagoval na ty příspěvky, že se nemá používat Varidol tj. fumigace + aerosol jinak než je určeno SVS. Nesouhlasil jsem s tím, jak někteří používají vícekrát tj. 4x a někdy i vícekrát.

http://www.carl-fritz.de/index.php?id=52

No, já bych se nebavil spíše o tom, jak se má léčir podle nějakého předpisu
veteriny, ale o tom, jak se nejspíš u některých včelařů léčit bude. 20 let
to bylo tak, že ať včelaři léčili lajdácky a víceméně "novátorsky" nebo
přesně podle veteriny a dolských návodů, vždycky se podařilo varaózu udržet
v mezích a nikdy žádná včelstva nikomu nepadla kromě těch, co se na to úplně
vykašlali. Proto když se před rokem začali ozývat z Dolu a někteří včelaři,
prakticky nikdo z široké včelařské veřejnosti jim nevěřil a léčení navíc
nedělal. Zvláště když se tehdy ještě moc nevědělo o virech provázejících
varoa. Dneska to je přesně naopak a nejspíš bude další mírná zima. Bavme se
tedy spíše o takovém nebezpečí, že včelaři, co jim včelstva přežila, budou
naopak léčit, co to dá, načerno shánět léky a aplikovat je bez ohledu na med
ve včelstvech atd. Bavme se o tom, proč je na druhé straně třeba Gabon PA92
předepsán jen pro období. kdy ve včelách není med pro lidi, když samotné
zprávy z Dolu tvrdí, že ani po aplikaci Gabonu v předepsané dálce 3 - 4
týdny nebyly objeveny rezidua nad nějakou měřitelnou hranicí.

R. Polášek

U mne je to stejné. Dělal jsem 2x fumigaci a 2x aerosol. Jednou Varidolem a jednou M-1 AER. Přesto jsem našel ve vzorkách opět roztoče. Víc už jsem udělat nemohl. Chci ještě na jaře natřít plod a fumigovat. Zbylo mně z 54 včelstev pouze 12.
Tonda
>Nechci tvrdit , že léčiva ztratila účinnost, ale ve spadu měli, který jsem odevzdával jsem napočítal nekméně 4 samice a to jsem dělal 3* fumigaci proužkem a jednou aerosolem přitom nejméně 1* byla včelstva před ošetřením bez plodu. Včelstva jsou po ataku virů s roztoči tak zesláblá, že těžko mají na to , aby někoho vyloupila.

U nás čtvrté ošetření aerosolem doporučil okresní zdravotní referent s tím, že je to doporučení VÚ DOL. Měla se ale požít látka M-1 AER.
>Nesouhlasil jsem s tím, jak někteří používají vícekrát tj. 4x a někdy i vícekrát.

Je to právě proti těm novátorům

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: leton? zima?aVD(27087,27090,27096,27097)
> Datum: 03.2.2008 23:47:53
> ----------------------------------------
> No, já bych se nebavil spíše o tom, jak se má léčir podle nějakého předpisu
> veteriny, ale o tom, jak se nejspíš u některých včelařů léčit bude. 20 let
> to bylo tak, že ať včelaři léčili lajdácky a víceméně "novátorsky" nebo
> přesně podle veteriny a dolských návodů, vždycky se podařilo varaózu udržet
> v mezích a nikdy žádná včelstva nikomu nepadla kromě těch, co se na to úplně
> vykašlali. Proto když se před rokem začali ozývat z Dolu a někteří včelaři,
> prakticky nikdo z široké včelařské veřejnosti jim nevěřil a léčení navíc
> nedělal. Zvláště když se tehdy ještě moc nevědělo o virech provázejících
> varoa. Dneska to je přesně naopak a nejspíš bude další mírná zima. Bavme se
> tedy spíše o takovém nebezpečí, že včelaři, co jim včelstva přežila, budou
> naopak léčit, co to dá, načerno shánět léky a aplikovat je bez ohledu na med
> ve včelstvech atd. Bavme se o tom, proč je na druhé straně třeba Gabon PA92
> předepsán jen pro období. kdy ve včelách není med pro lidi, když samotné
> zprávy z Dolu tvrdí, že ani po aplikaci Gabonu v předepsané dálce 3 - 4
> týdny nebyly objeveny rezidua nad nějakou měřitelnou hranicí.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

U nás čtvrté ošetření aerosolem doporučil okresní zdravotní referent s tím, že je to doporučení VÚ DOL. Měla se ale požít látka M-1 AER.
>Nesouhlasil jsem s tím, jak někteří používají vícekrát tj. 4x a někdy i vícekrát.
----------
Bylo mi divné, že mezi prvním a druhým léčením nebyl rozdíl ve spadu. Padalo to stále dost. Tak jsem tedy přešel na M1 a padalo to opět. M1 jsem to dělal taky dvakrát. Neměl jsem čas to počítat, ale postupně to ubývalo. Ale podle stop už na Vánoce některá včelstva asi plodovala.

Kamarádovi, který léčil 3x podle předpisu říjen, listopad, druhá polovina prosince aerosloem s varidolem jsem na Vánoce přivezl vyvíječ se zbytkem M1. Ten měl čas to počítat i po 4.ošetření. V 11 ze dvanácti včelstev měl spad mezi 8 až 20 VD na včelstvo hned druhý den. Pak jich ještě pár popadalo. Pokud vím, tak měl tabulku a dokonce ji po Novém roce na schůzi ukazoval.

Já osobně jsme neměl vzorky možnost moc prohlížet (odebíral jsem to minulou neděli za vichřice a deště) ale co jsem viděl mě neuspokojilo. Tolik VD jsem dříve spíše viděl tak po 2. léčení. Po třetím jsem míval většinou nulu.
A podle toho, co tady čtu, tak nebudu asi jediný.


O doporučení nasadit aerosol s M1 jsem se z dálky doslechl. Takže o tom, že včelaři měli v loňském roce dost informací atd, jak tady zaznělo, by se dalo asi diskutovat. Někteří možná ano, ale jen ti "připuštění". Ve Včelařství, nebo na ofic. webech ČSV, či DOLU, či VETERINY jsme nic nezanamenal. Pokud jem něco přehlédl, tak mě opravte, ať jese příště IN :-)

Karel

Mate moc hezke stranky

fakt to je dobrý ale jakto žr tam není toto babička šla na zachot pokakala se vyšla,prdla,spadla a řekla žemá smrtka obět v lednici tak at si to ohřeje

potkala babička dedu a řekla ahoj

Jsme na techto strankach chvilku a je to tu fakt super

Je to tu mooooooooooooooooooooooc dobrý a dobré naučky pozdravuji tě linko